(EU) 2025/74Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/74 ze dne 13. ledna 2025, o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz lysinu pocházejícího z Čínské lidové republiky

(1)

Dne 23. května 2024 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu lysinu pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčená země“ nebo „ČLR“) na základě článku 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 (dále jen „základní nařízení“). Oznámení o zahájení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení“).

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu, který podala dne 8. dubna 2024 společnost Metex Noovistago (3) (dále jen „žadatel“). Podnět podalo výrobní odvětví Unie, které se zabývá výrobou lysinu, ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a výsledné podstatné újmě, které byly dostatečným důvodem pro zahájení šetření.

(3)

Komise rozhodla prováděcím nařízením Komise (EU) 2024/2732 ze dne 24. října 2024 (dále jen „nařízení o celní evidenci“) o celní evidenci dovozu dotčeného výrobku (4).

(4)

V oznámení o zahájení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se jí přihlásily, a mohly se tak zúčastnit šetření. Komise o zahájení šetření navíc výslovně informovala žadatele, známé vyvážející výrobce a orgány Čínské lidové republiky, známé dovozce, obchodníky a uživatele, jakož i sdružení, o nichž je známo, že se jich šetření týká, a vyzvala je k účasti.

(5)

Zúčastněné strany měly možnost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení před Komisí a/nebo úředníkem pro slyšení v obchodních řízeních.

(6)

Po zahájení řízení Confederación Española de Fabricantes de Alimentos Compuestos para animales (Španělská konfederace výrobců krmiv, dále jen „CESFAC“), Andrés Pintaluba S.A. (dovozce a distributor lysinu) a skupina Vall Companys (uživatel lysinu a výrobce krmiv pro zvířata, který je rovněž zastoupen konfederací CESFAC) tvrdili, že statistiky Eurostatu o dovozu pod kódem KN 2922 41 00 , které byly uvedeny v podnětu, neumožňují objektivní posouzení faktorů újmy, neboť vycházejí z údajů o dovozu „tak, jak byly vykázány“, jelikož Eurostat nerozlišuje mezi různými druhy dováženého lysinu (lysin-hydrochlorid (HCl) a kapalný lysin), které mají různé úrovně koncentrace této aminokyseliny. Konfederace CESFAC a společnosti Pintaluba a Vall Companys tvrdily, že slučování druhů lysinu s výrazně odlišnými koncentracemi na jednotku měření bez jakékoli úpravy, která by je uvedla na stejnou úroveň, vede ke zkreslení objemu a cen. Dále tvrdily, že všechny prvky újmy, které se opírají o statistické údaje o dovozu (tj. objem dovozu, podíl na dovozu, spotřeba v Unii, údaje o podílu na trhu) popsané v podnětu, jsou založeny na nedostatečných údajích „tak, jak byly vykázány“ a že společnost Metex Noovistago v nedůvěrné verzi podnětu nezveřejnila statistické údaje o dovozu „tak, jak byly opraveny“. Konfederace CESFAC a společnosti Pintaluba a Vall Companys poznamenaly, že odmítnutí výrobního odvětví Unie zveřejnit dovozní statistiky „tak, jak byly opraveny“, narušilo jejich právo na obhajobu v tomto řízení a je v rozporu s článkem 19 základního nařízení. Z tohoto důvodu požádaly Komisi, aby poskytla údaje „tak, jak byly opraveny“, nebo alespoň zveřejnila celkový souhrn informací, který nemá důvěrnou povahu.

(7)

Zaprvé, Komise souhlasila s tím, že různé druhy lysinu s různými koncentracemi, bez provedení úpravy zohledňující tuto skutečnost, neumožňují objektivní posouzení spotřeby v Unii, objemu dováženého lysinu a výpočet ceny. Úprava objemů a cen dovážených výrobků provedená v rámci šetření ze strany Komise je uvedena v 234. bodě odůvodnění.

(8)

Je sice pravda, že některé statistické údaje o dovozu uvedené v podnětu vycházejí z údajů Eurostatu „tak, jak byly vykázány“, Komise však poznamenala, že nedůvěrná verze podnětu obsahuje v oddíle „Údaje o trhu opravené s ohledem na obsah lysinu“ přepočítací koeficient mezi kapalným lysinem a lysin-hydrochloridem a přepočítací koeficient mezi lysin-sulfátem a lysin-hydrochloridem. Pro získání dovozních hodnot pro dovoz pod kódem KN 2922 41 00 vyjádřený v „ekvivalentu lysin-hydrochloridu“ použilo výrobní odvětví Unie výše uvedené převodní koeficienty. Komise se proto domnívala, že vzhledem k tomu, že výrobní odvětví Unie zveřejnilo veřejně dostupné údaje Eurostatu o dovozu, odpovídající přepočítací koeficienty pro úpravu kapalného lysinu a lysin-sulfátu na ekvivalent hydrochloridu a přepočtené dovozní ceny (bod 265 nedůvěrné verze podnětu), měly všechny zúčastněné strany přístup ke konečným údajům o dovozu „tak, jak byly opraveny“. Proto se tato tvrzení stala bezpředmětnými.

(9)

Po zahájení šetření poskytla připomínky ohledně podnětu a zahájení šetření rovněž Čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, minerálů a chemikálií (dále jen „CCCMC“).

(10)

Komora CCCMC tvrdila, že šetření bylo zahájeno, aniž by existovaly dostatečné a objektivní důkazy o újmě, jak vyžadují ustanovení článku 5.3 antidumpingové dohody WTO a čl. 5 odst. 2 základního nařízení, a že Komise řádně nepřezkoumala údaje obsažené v podnětu, jak vyžaduje čl. 5 odst. 3 základního nařízení.

(11)

Komora CCCMC zejména tvrdila, že posouzení výrobního odvětví Unie týkající se vývoje objemu lysin-sulfátu je založeno na pouhých předpokladech a že tvrzení o nízkých čínských cenách je založeno na neobjektivních a nesprávných údajích. Tvrzení je založeno na tom, že výrobní odvětví Unie používá údaje Eurostatu o dovozu, které nejsou ze své podstaty dostatečně podrobné, aby bylo možné odhadnout objemy, a poté uplatňuje předpoklady týkající se poměrů různých objemů.

(12)

Komise nejprve uvedla, že podnět přezkoumala v souladu s článkem 5 základního nařízení a dospěla k závěru, že byly splněny podmínky pro zahájení šetření, tj. že existovaly dostatečné důkazy pro zahájení šetření.

(13)

Podle čl. 5 odst. 2 základního nařízení musí podnět obsahovat informace, které má odvětví Unie v rozumné míře k dispozici. Právní standard důkazů požadovaných pro účely zahájení šetření („dostatečné“ důkazy) se liší od důkazů, které jsou nezbytné pro účely předběžného nebo konečného zjištění existence dumpingu, újmy nebo příčinné souvislosti. Důkazy, které nejsou kvantitativně nebo kvalitativně dostatečné k odůvodnění předběžného nebo konečného rozhodnutí ohledně existence dumpingu, způsobené újmy nebo příčinné souvislosti, mohou přesto postačovat k zahájení šetření. V tomto ohledu komora CCCMC nezdůvodnila, proč poměr uplatněný žadatelem na údaje Eurostatu o dovozu nebyl přiměřený. Toto tvrzení proto bylo zamítnuto.

(14)

Komora CCCMC rovněž tvrdila, že Komise nezkoumala a nezohlednila veřejně známé problémy, jimž čelí výrobní odvětví Unie, s obstaráváním hlavních surovin a energie v množství potřebném k výrobě za konkurenceschopné ceny, jakož i vědecké poznatky, které mohou ovlivnit rozhodování spotřebitelů a změnit strukturu spotřeby v EU.

(15)

V tomto ohledu Komise poznamenala, že tvrzení komory CCCMC jde nad rámec požadavků čl. 5 odst. 3 základního nařízení, neboť úkolem Komise ve fázi zahájení řízení je přezkoumat přesnost a přiměřenost důkazů předložených výrobním odvětvím Unie a určit, zda existují dostatečné důkazy odůvodňující zahájení řízení. Komora CCCMC nevysvětlila, jak údajné problémy a vědecká zjištění tento závěr zpochybňují. Tvrzení komory CCCMC bylo proto zamítnuto.

(16)

Komora CCCMC navíc tvrdila, že bylo vážně porušeno její právo na obhajobu, jelikož i) otevřená verze podnětu pracovala s objemy dovozu podle údajů Eurostatu, aniž by byly zveřejněny údaje „tak, jak byly opraveny“ v důsledku použití přepočítacích koeficientů, ii) faktory újmy neumožňovaly objektivní pochopení důvěrně poskytnutých údajů, iii) přílohy týkající se vývozních cen byly vykázány jako neschopné shrnout částky „tak, jak byly opraveny“, a iv) většina zdrojů informací, na nichž byl podnět založen, nebyla zveřejněna.

(17)

K výše uvedeným tvrzením Komise uvedla, že vzhledem k tomu, že výrobní odvětví Unie tvoří jediný výrobce, je odůvodněné, že faktory újmy byly v podnětu uvedeny v určitých rozmezích a v indexované podobě, aby byla chráněna důvěrná povaha těchto údajů. Objemy dovozu „tak, jak byly opraveny“, indexy a rozmezí podle údajů Eurostatu umožňují pochopení trendů a úrovní údajů týkajících se různých ukazatelů újmy, které žadatel předložil jako důvěrné. Pokud jde o nezveřejnění zdrojů pro přepočet, výrobní odvětví Unie poskytlo údaje „tak, jak byly opraveny“, a vysvětlilo použité zdroje informací (5), a proto se tato část tvrzení stala bezpředmětnou. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem komora CCCMC toto tvrzení zamítla.

(18)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že může v souladu s článkem 17 základního nařízení vybrat vzorek zúčastněných stran.

(19)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace stanovené v oznámení o zahájení přezkumu.

(20)

Požadované informace poskytli a se zařazením do vzorku souhlasili tři dovozci, kteří nejsou ve spojení. Vzhledem k nízkému počtu odpovědí Komise rozhodla, že výběr vzorku není nutný.

(21)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení. Komise kromě toho požádala zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby označilo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(22)

Požadované informace poskytlo šest vyvážejících výrobců v dotčené zemi, kteří rovněž souhlasili se zařazením do vzorku. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení vybrala Komise vzorek dvou na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie, který mohl být v době, jež byla k dispozici, přiměřeně přezkoumán. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl výběr vzorku projednán se všemi známými dotčenými vyvážejícími výrobci a orgány v dotčené zemi.

(23)

Vyvážející výrobce CJ (Liaocheng) Biotech Co., Ltd. (dále jen „CJ“) tvrdil, že výběr vzorku dvou skupin je odchylkou od zavedené praxe Komise vybírat tři vyvážející výrobce a že jeho zařazení do vzorku by přineslo výhody, neboť v prozatímním vzorku nejsou žádní výrobci v zahraničním vlastnictví, a že přidáním třetí skupiny do vzorku se předejde zbytečným obtížím, pokud by se později zjistilo, že jeden z výrobců zařazených do vzorku nespolupracuje. Komise konstatuje, že vzorek původně vybraný dne 4. června 2024 zahrnoval podstatnou část dovozu výrobku, který je předmětem šetření, pocházejícího z Čínské lidové republiky do Unie, která byla původně odhadnuta na [67–77] %. Komise se navíc domnívala, že takový vzorek lze ve stanovené lhůtě přiměřeně přezkoumat. Komise poznamenala, že vzorek méně než tří výrobců není výjimečný a že nemůže předvídat možné odstoupení od spolupráce. Závěrem Komise připomněla, že přítomnost společností se zahraničním vlastníkem ve vzorku není kritériem uvedeným v čl. 17 odst. 1 základního nařízení. Komise proto tvrzení předložené společností CJ zamítla a potvrdila vzorek vybraný dne 4. června 2024.

(24)

Žádný vyvážející výrobce v ČLR nepožádal o individuální zjišťování podle čl. 17 odst. 3 základního nařízení.

(25)

Komise zaslala dotazníky výrobci v Unii, vyvážejícím výrobcům v ČLR zařazeným do vzorku a dovozcům, kteří se přihlásili. Rovněž poskytla dotazník uživateli, který se Komisi ohlásil. Stejné dotazníky byly v den zahájení zpřístupněny rovněž na internetu.

(26)

Komise zaslala vládě Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“) dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v ČLR ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(27)

Vyplněné dotazníky zaslal jediný výrobce v Unii, dva čínští vyvážející výrobci zařazení do vzorku, tři dovozci a jeden uživatel. Od čínské vlády nebyla na dotazníky obdržena žádná odpověď.

(28)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné k předběžnému zjištění dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(29)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2023 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy zahrnovalo období od 1. ledna 2020 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(30)

Výrobkem, který je předmětem šetření, je lysin a jeho estery, jeho soli, jakož i doplňkové látky obsahující v sušině 68 % hmotnostních nebo více, avšak nejvýše 80 % hmotnostních L-lysin-sulfátu a nejvýše 32 % hmotnostních jiných složek, jako jsou sacharidy a jiné aminokyseliny (dále jen „výrobek, který je předmětem šetření“).

(31)

Registrační číslo Chemical Abstracts Service (CAS) pro L-lysin-hydrochlorid je 657-27-2, pro vodný roztok lysinu 56-87-1 a pro lysin-sulfát 60343-69-3 a 94195-18-3.

(32)

Lysin je esenciální aminokyselina, stavební prvek pro tvorbu bílkovin, který je nezbytný pro zdraví lidí a zvířat. Lysin se vyrábí biofermentací, tj. přeměnou sacharidů na aminokyseliny vzájemným působením bakteriálních kmenů. Lysin se používá v široké škále aplikací, například na trhu s krmivy, ve farmacii a potravinářství (doplněk stravy).

(33)

Dotčeným výrobkem je výrobek, který je předmětem šetření, pocházející z ČLR, v současnosti kódů KN ex 2309 90 31 a ex 2309 90 96 pro lysin-sulfát a kódu KN 2922 41 00 pro lysin-hydrochlorid a vodný roztok lysinu (kódy TARIC: 2309 90 31 41, 2309 90 31 49, 2309 90 96 41, 2309 90 96 49) (dále jen „dotčený výrobek“).

(34)

Šetření ukázalo, že tyto výrobky mají stejné základní fyzikální a chemické vlastnosti a stejné základní použití:

(35)

Komise v této fázi rozhodla, že uvedené výrobky jsou proto obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(36)

Komora CCCMC tvrdila, že rozsah šetření by měl být omezen na lysin-hydrochlorid a neměl by se vztahovat na lysin-sulfát, neboť lysin-sulfát výrobní odvětví Unie nevyrábí. Komora CCCMC tvrdila, že lysin-sulfát a lysin-hydrochlorid jsou odlišné výrobky s vlastními specifickými vlastnostmi a použitím.

(37)

V tomto ohledu Komise nejprve uvedla, že všechny tři formy lysinu (HCl, kapalina a sulfát) měly být zahrnuty do popisu výrobku v 30. až 32. bodě odůvodnění. Komise dále poznamenala, že šetření ukázalo, že lysin-hydrochlorid a lysin-sulfát mají podobné základní fyzikální, technické a chemické vlastnosti. Výrobní proces všech tří forem lysinu (lysin-hydrochloridu, kapalného lysinu a lysin-sulfátu) je velmi podobný. K hlavnímu rozdílu dochází na konci výrobního procesu v závislosti na tom, zda je konečná forma lysinu prášková, nebo kapalná. Lysin jako živina může být vyráběn v různých formách a tyto různé formy si navzájem konkurují. Kromě toho rozdíly ve výrobku, který je předmětem šetření, tj. forma lysinu a obsah lysinu ve výrobku, nemění jeho základní definici, jeho vlastnosti ani to, jak jej různé strany vnímají. Různé formy lysinu mají stejnou funkci, tj. poskytovat vysoce stravitelný lysin zvířatům a lidem, a to buď ve farmaceutických přípravcích, v potravinách (jako doplněk stravy), nebo v krmivech. Forma lysinu není podstatná, všechny tři formy jsou vzájemně zaměnitelné, neboť se jedná o tutéž živinu. To potvrdil i dovozce lysinu z EU a uživatel ve svých odpovědích na dotazník a písemných vyjádřeních (6). Skutečnost, že tento typ výrobku v současné době výrobní odvětví Unie nevyrábí, je vzhledem k přímé konkurenci mezi třemi hlavními typy výrobku, jak je vysvětleno výše, nepodstatná.

(38)

Toto tvrzení se proto v této fázi šetření zamítá.

(39)

Vzhledem k tomu, že v souvislosti s ČLR byly při zahájení šetření k dispozici dostatečné důkazy poukazující na existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, považovala Komise za vhodné zahájit šetření vůči vyvážejícím výrobcům z uvedené země ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(40)

Za účelem shromáždění údajů nezbytných k případnému použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení proto Komise v oznámení o zahájení řízení vyzvala všechny vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace o vstupech používaných při výrobě lysinu. Příslušné informace předložilo šest vyvážejících výrobců.

(41)

Aby Komise získala informace, které považovala za nezbytné pro své šetření v souvislosti s údajnými podstatnými zkresleními, zaslala dotazník čínské vládě. Kromě toho Komise v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení přezkumu vyzvala všechny zúčastněné strany, aby sdělily svá stanoviska, předložily informace a do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení přezkumu v Úředním věstníku Evropské unie poskytly podpůrné důkazy týkající se uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Od čínské vlády nebyla na dotazník obdržena žádná odpověď. Komise následně čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v ČLR použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení.

(42)

Po zahájení řízení obdržela Komise od komory CCCMC připomínky týkající se použitelnosti čl. 2 odst. 6a, které jsou uvedeny v oddíle 3.2.10 níže.

(43)

V bodě 5.3.2 oznámení o zahájení přezkumu Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné důkazy může být nezbytné, aby pro účely stanovení běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot zvolila vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(44)

Dne 28. června 2024 zveřejnila Komise poznámku ke spisu (dále jen „první poznámka“), v níž informovala zúčastněné strany o příslušných zdrojích, které hodlala ke stanovení běžné hodnoty použít.

(45)

V této poznámce Komise uvedla seznam všech výrobních faktorů používaných při výrobě lysinu, jako jsou suroviny, pracovní síla a energie. Na základě kritérií pro výběr nezkreslených cen nebo referenčních hodnot pak také Komise určila tři možné reprezentativní země, a to Brazílii, Kolumbii a Thajsko. Vzhledem k nedostatku údajů o výrobcích lysinu v možných reprezentativních zemích Komise informovala, že bude při svých výpočtech vycházet z údajů o výrobě kyseliny citronové, což je výrobek ve stejném odvětví jako lysin a s podobným výrobním postupem. K první poznámce obdržela Komise připomínky od žadatele, vyvážejících výrobců Heilongjiang Eppen Biotech Co., Ltd (dále jen „Eppen“) a Meihua Holdings Group Co. Ltd (dále jen „Meihua“) a uživatelů Barentz Iberia S.L.U a Agri Nutrition B.V. Připomínky jsou uvedeny v příslušných oddílech níže.

(46)

Dne 31. října 2024 se Komise v druhé poznámce ke spisu (dále jen „druhá poznámka“) zabývala připomínkami, které obdržela od zúčastněných stran k první poznámce, a informovala zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít k určení běžné hodnoty, a to s Kolumbií jako reprezentativní zemí. Rovněž zúčastněné strany informovala, že pro výrobce v reprezentativní zemi, společnost Sucroal S.A. (dále jen „Sucroal“), stanoví prodejní, režijní a správní náklady a zisk na základě dostupných informací.

(47)

K druhé poznámce obdržela Komise připomínky od žadatele a vyvážejících výrobců, společností Eppen a Meihua, s odkazem na zdroje použité ke stanovení nezkreslených nákladů v reprezentativní zemi. Těmito připomínkami se zabývají příslušné body oddílu 3.4 níže. Kromě toho společnost Eppen zopakovala svůj postoj vyjádřený v připomínkách k první poznámce, že podstatná zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení neexistují, a proto by se při šetření měly použít domácí náklady a ceny. Těmito připomínkami se zabývá oddíl 3.2 níže.

(48)

Po analýze obdržených připomínek a informací dospěla Komise k závěru, že Kolumbie je vhodnou reprezentativní zemí, z níž budou získány nezkreslené ceny a náklady k určení běžné hodnoty. Základní důvody této volby jsou podrobně rozpracovány v oddíle 3.3 níže.

(49)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(50)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(51)

Jak je dále vysvětleno níže, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády bylo náležité uplatnit čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(52)

Ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení stanoví, že „podstatná zkreslení jsou taková zkreslení, k nimž dochází v případě, kdy vykazované ceny nebo náklady, včetně nákladů na suroviny a energii, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivňovány významnými zásahy státu. Při posuzování toho, zda existují podstatná zkreslení, se bere v úvahu mimo jiné možný dopad jednoho či více z těchto prvků:

(53)

Jelikož výčet v čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není kumulativní, nemusí být pro zjištění podstatných zkreslení zohledněny všechny prvky. Kromě toho lze stejné skutkové okolnosti použít k prokázání existence jednoho nebo více prvků z tohoto seznamu.

(54)

Jakýkoli závěr o podstatných zkresleních ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení však musí vycházet ze všech důkazů, které jsou k dispozici. Při celkovém posouzení toho, zda existuje zkreslení, může být brán rovněž zřetel na celkový kontext a situaci v zemi vývozu, zejména tam, kde základní prvky hospodářského a správního zřízení země vývozu dávají vládě významné pravomoci zasahovat do ekonomiky takovým způsobem, že ceny a náklady nejsou výsledkem volného působení tržních sil.

(55)

V čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení se stanoví, že „[p]okud má Komise k dispozici podložené informace týkající se možné existence podstatných zkreslení uvedených v písmeni b) v určité zemi či v určitém odvětví v této zemi a pokud je to v zájmu účinného uplatňování tohoto nařízení, Komise vypracuje, zveřejní a pravidelně aktualizuje zprávu popisující tržní podmínky uvedené v písmeni b) v této zemi nebo v tomto odvětví“.

(56)

Na základě uvedeného ustanovení vydala Komise zprávu o Číně (dále jen „zpráva“) (7), která obsahuje důkazy o významných vládních zásazích na mnoha úrovních hospodářství, včetně konkrétních zkreslení u mnoha klíčových výrobních činitelů (jako jsou půda, energie, kapitál, suroviny a pracovní síla), jakož i ve vybraných odvětvích (například chemické odvětví). Zúčastněné strany byly v době zahájení řízení vyzvány, aby důkazy z vyšetřovacího spisu vyvrátily, vyjádřily se k nim nebo je doplnily. Zpráva byla založena do vyšetřovacího spisu při zahájení šetření.

(57)

Výrobní odvětví Unie tvrdilo, že ceny výrobku, který je předmětem šetření, ani náklady na jeho výrobu, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, a v důsledku toho není vhodné použít pro stanovení běžné hodnoty domácí ceny a náklady.

(58)

Na podporu tohoto stanoviska se výrobní odvětví Unie odvolávalo na důkazy obsažené ve zprávě (8), na zjištění v několika nedávných šetřeních Komise – konkrétně na šetření týkající se glukonátu sodného (9), určitých polyvinylalkoholů (10), kyseliny sulfanilové (11), kyseliny citronové (12) a glutamátu sodného (13) –, jakož i na závěry obchodních orgánů USA týkající se kyseliny citronové a glukonátu sodného. Odvolávalo se rovněž na rozhodnutí USA ohledně cen a nákladů v Číně a zdůrazňovalo faktory, jako je doktrína socialistického tržního hospodářství, vedoucí úloha Komunistické strany Číny a intervenční hospodářská politika čínského státu.

(59)

Kromě toho, s poukazem na to, že výrobci ve výše uvedených šetřeních Komise jsou stejní jako výrobci v odvětví lysinu, připomnělo výrobní odvětví Unie níže uvedené aspekty ukazující na existenci podstatných zkreslení.

(60)

Zaprvé, v odvětví chemických látek, včetně pododvětví lysinu, působí do značné míry podniky, jež jsou ve vlastnictví státních orgánů, jsou těmito orgány ovládány nebo jsou pod jejich strategickým dohledem či se řídí jejich pokyny:

(61)

Zadruhé, přítomnost státu ve společnostech působících v odvětví lysinu dává státním orgánům rovněž možnost ovlivňovat ceny a/nebo náklady:

(62)

Zatřetí, čínská vláda uplatňuje veřejné politiky či opatření, jež protěžují domácí dodavatele či jinak ovlivňují volné působení tržních sil:

(63)

Začtvrté, podobně jako v ostatních odvětvích čínského hospodářství, i v chemickém odvětví dochází ke zkreslením v důsledku diskriminačního uplatňování nebo nedostatečného prosazování úpadkového práva, práva obchodních společností a práva majetkového:

(64)

Zapáté jsou v chemickém odvětví zkresleny i mzdové náklady:

(65)

Zašesté, výrobci lysinu mají přístup k finančním prostředkům poskytovaným institucemi, jež realizují cíle veřejné politiky nebo v jiném ohledu nevyvíjejí svou činnost nezávisle na státu:

(66)

Odvětví Unie dále uvedlo, že výše uvedená zkreslení jsou systémové povahy. Státní zásahy se vyskytují v celé zemi a ve všech odvětvích hospodářství, mimo jiné v souvislosti s alokací kapitálu, půdy, pracovních sil, energie a surovin. Šetření týkající se glukonátu sodného ukázalo, že když výrobci nakupují vstupy nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, ceny, které výrobci platí a které jsou zaznamenány jako jejich náklady, podléhají výše popsaným systémovým zkreslením. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením, vypůjčují si peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru / při alokaci kapitálu, a podléhají systému plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích.

(67)

Závěrem odvětví Unie uvedlo, že v odvětví lysinu dochází k podstatným zkreslením ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(68)

Komise zkoumala, zda je, či není vhodné použít domácí ceny a náklady v Číně kvůli existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu. Důkazy ve spisu zahrnovaly důkazy obsažené ve zprávě, jakož i v její aktualizované verzi (dále jen „aktualizovaná zpráva“) (26), která se opírá o veřejně dostupné zdroje.

(69)

Tato analýza zahrnovala zkoumání významných vládních zásahů do hospodářství Číny obecně, ale i zkoumání konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví včetně dotčeného výrobku. Komise tyto důkazní prvky dále doplnila vlastním výzkumem u různých kritérií, která jsou relevantní pro potvrzení existence podstatných zkreslení v Číně.

(70)

Čínský hospodářský systém je založen na koncepci „socialistického tržního hospodářství“. Tato koncepce je zakotvena v čínské ústavě a předurčuje řízení ekonomiky v Číně. Hlavní zásadou tohoto systému je „socialistické veřejné vlastnictví výrobních prostředků, tedy vlastnictví veškerého lidu a kolektivní vlastnictví pracujících“ (27).

(71)

Státem vlastněné hospodářství je „vedoucí silou národního hospodářství“ a stát je zmocněn „zajistit jeho upevňování a růst“ (28). Celkové uspořádání čínské ekonomiky tudíž nejenže počítá s významnými zásahy státu do hospodářství, nýbrž k takovým zásahům existuje výslovné pověření. Myšlenka nadřazenosti veřejného vlastnictví nad soukromým prostupuje celým právním systémem a je zdůrazňována jako obecná zásada ve všech klíčových právních předpisech.

(72)

Názorným příkladem je čínský zákon o vlastnictví: odkazuje na prvotní etapu socialismu a pověřuje stát, aby podporoval základní hospodářský systém, v jehož rámci má dominantní postavení veřejné vlastnictví. Jiné formy vlastnictví jsou tolerovány a zákon jim umožňuje rozvíjet se společně se státním vlastnictvím (29).

(73)

Podle čínských právních předpisů je kromě toho socialistické tržní hospodářství rozvíjeno pod vedením Komunistické strany Číny. Struktury čínského státu a Komunistické strany Číny jsou vzájemně propojeny na všech úrovních (právní, institucionální, personální) a vytvářejí nadstavbu, v níž jsou úlohy Komunistické strany Číny a státu navzájem k nerozeznání.

(74)

Po změně čínské ústavy v březnu 2018 byla vedoucí úloha Komunistické strany Číny ještě více zdůrazněna prostřednictvím formulace v článku 1 ústavy, která tuto úlohu potvrzuje.

(75)

Za stávající první větu uvedeného ustanovení: „[s]ocialistické zřízení je základním zřízením Čínské lidové republiky“ byla vložena nová druhá věta, která zní: „[u]rčujícím znakem socialismu s čínskými rysy je vedoucí úloha Komunistické strany Číny“ (30). To dokládá nezpochybnitelnou a stále větší kontrolu Komunistické strany Číny nad hospodářským systémem Číny.

(76)

Tato vedoucí úloha a kontrola jsou nedílnou součástí čínského systému a jdou daleko nad rámec situace obvyklé v jiných zemích, kde vlády uplatňují obecnou makroekonomickou kontrolu, v jejíchž hranicích probíhá volné působení tržních sil.

(77)

Čínský stát se zapojuje do intervenční hospodářské politiky při plnění cílů, které se spíše shodují s politickým programem vytyčeným Komunistickou stranou Číny a neodrážejí hospodářské podmínky převládající na volném trhu (31). Čínské orgány při tom používají celou řadu intervenčních hospodářských nástrojů, včetně systému průmyslového plánování, finančního systému a úrovně regulačního prostředí.

(78)

Zaprvé, pokud jde o úroveň celkové administrativní kontroly, zaměření čínského hospodářství se řídí složitým systémem průmyslového plánování, které ovlivňuje veškeré hospodářské činnosti v zemi. Tyto plány ve svém souhrnu zahrnují komplexní a složitou soustavu odvětvových a průřezových politik a jsou přítomny na všech úrovních státní správy.

(79)

Plány na úrovni provincií jsou podrobné, zatímco celostátní plány stanoví obecnější cíle. Plány stanovují také nástroje na podporu příslušných průmyslových a jiných odvětví, jakož i časové rámce, ve kterých má být cílů dosaženo. Některé plány ještě obsahují explicitní cíle týkající se výstupů.

(80)

V rámci plánů jsou jednotlivá průmyslová odvětví a/nebo projekty označovány za (pozitivní nebo negativní) priority v souladu s prioritami vlády a jsou jim přiřazovány konkrétní rozvojové cíle (průmyslová modernizace, mezinárodní expanze atd.).

(81)

Hospodářské subjekty, soukromé i státem vlastněné, musí účinně přizpůsobovat své podnikatelské činnosti skutečnostem, jež nastoluje tento systém plánování. Je tomu tak nejen kvůli závazné povaze plánů, nýbrž i kvůli tomu, že příslušné čínské orgány na všech úrovních státní správy se systémem plánů řídí a odpovídajícím způsobem využívají své zákonné pravomoci, a tím hospodářské subjekty vedou k tomu, aby dodržovaly priority stanovené v plánech (32).

(82)

Zadruhé, na úrovni přidělování finančních zdrojů dominují finančnímu systému Číny státem vlastněné komerční banky a banky zajišťující vládní politiku. Tyto banky se při stanovení a provádění svých politik v oblasti úvěrování musí přizpůsobit cílům průmyslové politiky vlády, a nikoli posuzovat v prvé řadě ekonomickou opodstatněnost daného projektu (33).

(83)

Totéž platí o ostatních složkách čínského finančního systému, jako jsou akciové trhy, trhy dluhopisů, trhy soukromého kapitálu atd. Tyto části finančního sektoru jsou také institucionálně a operačně uspořádány způsobem, který není zaměřen na co nejefektivnější fungování finančních trhů, ale na zajištění kontroly a umožnění zásahů ze strany státu a Komunistické strany Číny (34).

(84)

Zatřetí, pokud jde o úroveň regulačního prostředí, nabývají zásahy státu do hospodářství řady forem. Například pravidla pro zadávání veřejných zakázek jsou běžně využívána k dosažení jiných cílů politiky než hospodářské efektivity, což narušuje tržní zásady v této oblasti. Platné právní předpisy výslovně stanoví, že zadávání veřejných zakázek se musí provádět tak, aby se usnadnilo dosažení cílů vytyčených státními politikami. Povaha těchto cílů však není vymezena, což ponechává rozhodovacím orgánům široké posuzovací pravomoci (35).

(85)

Obdobně v oblasti investic si čínská vláda ponechává významnou kontrolu a vliv ohledně zaměření a rozsahu jak státních, tak soukromých investic. Prověřování investic, jakož i různé pobídky, omezení a zákazy týkající se investic používají orgány jako důležitý nástroj na podporu cílů průmyslové politiky, např. na zachování státní kontroly nad klíčovými odvětvími nebo posílení domácího výrobního odvětví (36).

(86)

Celkově je tedy čínský hospodářský model založen na určitých základních axiomech, které zajišťují a podporují různé zásahy státu. Takto významné vládní zásahy jsou v rozporu s volným působením tržních sil, což vede k narušení účinného rozdělování zdrojů v souladu s tržními zásadami (37).

(87)

Podniky v Číně, jež jsou ve vlastnictví státu, jsou jím ovládány a/nebo jsou pod jeho strategickým dohledem nebo se řídí jeho pokyny, představují podstatnou součást hospodářství.

(88)

V odvětví dotčeného výrobku působí především soukromé společnosti, jako např.: skupina Meihua (38), skupina Yufeng Industrial (39), skupina Fufeng (40), skupina Heilongjiang Wanli Lida (41).

(89)

Zásahy Komunistické strany Číny do provozního rozhodování se však staly normou nejen ve státem vlastněných podnicích, ale i v soukromých společnostech (42), přičemž Komunistická strana Číny si činí nárok na vedoucí postavení prakticky u všech aspektů hospodářství země. Vliv státu prostřednictvím struktur Komunistické strany Číny v podnicích skutečně vede k tomu, že hospodářské subjekty jsou pod kontrolou a politickým dohledem vlády, neboť státní a stranické struktury jsou v Číně velmi úzce provázány.

(90)

Odvětví lysinu navíc podléhá několika vládním politikám, například klíčovým politikám, které v roce 2022 oznámilo Ministerstvo financí a Ministerstvo zemědělství a venkova: „[i]ntegrovaný rozvoj zemědělského odvětví. Koordinovat uspořádání a výstavbu řady národních moderních zemědělských průmyslových parků, výhodných a charakteristických průmyslových klastrů a silných zemědělských průmyslových obcí. Soustředit se na zajištění národního potravinového zabezpečení a efektivního zásobování důležitými zemědělskými produkty se zaměřením na rýži, pšenici, kukuřici, […] budovat na venkově moderní průmyslový systém založený na silných průmyslových městech, průmyslových parcích jako hnací síle a průmyslových klastrech jako páteři, na struktuře provincií, okresů a měst a na koordinované podpoře bodů, linií a oblastí s cílem zlepšit kvalitu a efektivitu průmyslového rozvoje jako celku.“ (43) Obdobně 14. pětiletý plán podpory modernizace zemědělství a venkovských oblastí stanoví tyto cíle: „[v]ybudování pásu národního potravinového zabezpečení. Na základě produkce a dodávek rýže, pšenice, kukuřice, sóji atd. koordinovat strukturu budování kapacit v oblasti výroby, zpracování, skladování a oběhu a vybudovat průmyslové pásy pro bezpečnost dodávek potravin […] (44).“ Kromě toho 14. pětiletý plán rozvoje biohospodářství rovněž požaduje „rozvíjet enzymové přípravky, mikrobiální přípravky, fermentovaná krmiva, krmné aminokyseliny a další biologická krmiva […].“ (45)

(91)

Vládní kontrolu a politický dohled lze pozorovat také na úrovni příslušných průmyslových sdružení (46).

(92)

Čínské sdružení průmyslu biotechnologických fermentací (dále jen „CBFIA“) například v článku 3 svých stanov uvádí, že organizace „přijímá odborné vedení, dohled a řízení ze strany subjektů pověřených registrací a řízením, subjektů pověřených budováním strany, jakož i příslušných správních útvarů pověřených řízením odvětví“ (47). Stranická pobočka CBFIA (48) vyžaduje, aby sdružení „prověřovalo a zavádělo konkrétní činnosti na podporu komplexní a přísné správy uplatňované stranou a posílení budování strany [...] a aby plně uznalo, že důkladná podpora komplexní a přísné správy uplatňované stranou nad vnitrostátními průmyslovými sdruženími a obchodními komorami je politickým požadavkem, kterým se řídí úsilí průmyslových sdružení a obchodních komor o dodržování a posílení vedoucího postavení strany“ (49).

(93)

Mezi členy sdružení CBFIA patří i skupina Meihua a skupina Fufeng, přičemž obě působí jako místopředsedové správní rady tohoto sdružení (50).

(94)

Asociace CSIA má za cíl „propagovat a provádět vnitrostátní průmyslové politiky, odhodlaně sloužit průmyslu a podporovat průmyslovou výrobu“ (51). Asociace v článku 3 svých stanov uvádí, že CSIA „zřizuje organizaci Komunistické strany Číny, vykonává stranickou činnost a zajišťuje nezbytné podmínky pro činnost stranické organizace a přijímá obchodní vedení, dohled a řízení ze strany subjektů odpovídajících za registraci a řízení, subjektů odpovídajících za budování strany, jakož i příslušných správních útvarů, které odpovídají za řízení odvětví“ (52).

(95)

Skupina Meihua patří mezi místopředsedy výkonné rady asociace CSIA (53).

(96)

V důsledku toho je i soukromým výrobcům v odvětví dotčeného výrobku znemožněno působit za tržních podmínek. Jak veřejné, tak soukromé podniky v tomto odvětví skutečně podléhají politickému dohledu a pokynům.

(97)

Čínská vláda je s to ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách. Důležitým kanálem, jehož prostřednictvím může stát zasahovat do podnikatelských rozhodnutí, jsou buňky Komunistické strany Číny v podnicích, jak ve státem vlastněných, tak v soukromých.

(98)

Podle práva obchodních společností v Číně má být organizace Komunistické strany Číny zřízena v každé společnosti (alespoň se třemi členy této strany v souladu se stranickými stanovami (54)) a daná společnost musí pro činnost stranické organizace vytvořit nezbytné podmínky.

(99)

V minulosti tento požadavek podle všeho nebyl vždy dodržován nebo striktně vymáhán. Přinejmenším od roku 2016 však Komunistická strana Číny začala důrazněji uplatňovat své nároky, pokud jde o ovládání podnikatelských rozhodnutí v podnicích, jako věc politického principu (55), včetně vyvíjení nátlaku na soukromé společnosti, aby na první místo stavěly „vlastenectví“ a dodržovaly stranickou kázeň (56).

(100)

Již v roce 2018 údajně existovaly stranické buňky v 73 % z asi 2,57 milionu soukromých společností a rostl tlak na to, aby organizace Komunistické strany Číny měly konečné slovo v podnikatelských rozhodnutích přijímaných ve společnostech, v nichž působí (57). Tato pravidla se běžně uplatňují ve všech oblastech čínského hospodářství, ve všech odvětvích, včetně výrobců dotčeného výrobku a dodavatelů vstupů.

(101)

Dne 15. září 2020 byl navíc zveřejněn dokument nazvaný Pokyny Generální kanceláře úřadu Ústředního výboru Komunistické strany Číny pro posílení činnosti Sjednocené fronty v soukromém sektoru pro novou éru (dále jen „pokyny“) (58), který dále rozšířil úlohu stranických výborů v soukromých podnicích.

(102)

Oddíl II.4 těchto pokynů stanoví: „[m]usíme zvýšit celkovou schopnost strany řídit činnost Sjednocené fronty v soukromém sektoru a účinně zintenzívnit práci v této oblasti“ a oddíl III.6 stanoví: „[m]usíme dále posílit budování strany v soukromých podnicích a umožnit, aby stranické buňky účinněji plnily svou úlohu coby pevnosti, a umožnit členům strany, aby působili jako předvoj a průkopníci“. Tyto pokyny tedy zdůrazňují posílení úlohy Komunistické strany Číny ve společnostech a jiných subjektech soukromého sektoru a usilují o ně (59).

(103)

Šetření potvrdilo, že překrývání vedoucích pozic a členství v Komunistické straně Číny či stranických funkcí existuje i v odvětví lysinu. Jako příklad lze uvést místopředsedu skupiny Meihua, který zastává funkci generálního tajemníka stranické organizace skupiny (60).

(104)

Předseda skupiny Yufeng Industrial navíc působí také jako tajemník stranického výboru a zástupce na shromáždění lidových zástupců provincie Che-pej (61).

(105)

Narušující účinek na trh mají také přítomnost a zásahy státu na finančních trzích, jakož i v oblasti zásobování surovinami a vstupy (62). Přítomnost státu ve firmách, v odvětví lysinu a jiných odvětvích (např. ve finančním sektoru a odvětvích dodávajících vstupy) tak umožňuje čínské vládě ovlivňovat ceny a náklady.

(106)

Zaměření čínského hospodářství je do značné míry určováno propracovaným systémem plánování, který stanoví priority a předepisuje, na které cíle se musí ústřední vláda a provinční a místní orgány státní správy zaměřit. Příslušné plány existují na všech úrovních státní správy a zahrnují téměř všechna odvětví hospodářství. Cíle stanovené nástroji plánování mají závaznou povahu a orgány na každé úrovni veřejné správy sledují plnění plánů orgány na příslušné nižší správní úrovni.

(107)

Systém plánování v Číně celkově vede k tomu, že zdroje jsou směrovány do odvětví označených vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly alokovány v souladu s tržními silami (63).

(108)

Čínské orgány přijaly řadu politik, jimiž se řídí fungování odvětví dotčeného výrobku.

(109)

Výše uvedené klíčové politiky Ministerstva financí a Ministerstva zemědělství a venkova z roku 2022 (viz 90. bod odůvodnění) obsahují také toto ustanovení, které ovlivňuje fungování odvětví: „[s]tát bude pokračovat v provádění politik, jako jsou dotace pro producenty kukuřice a sóji, dotace na rýži a pobídky pro velké obilnářské okresy s cílem upevnit účinnost strukturální reformy na straně nabídky v zemědělství a zajistit národní potravinové zabezpečení“ nebo „[o]dměny pro hlavní okresy produkující osivo. Bude rozšiřovat rozsah podpory pro hlavní oblasti produkce osiva rýže, pšenice a kukuřice […] a podporovat transformaci a modernizaci semenářského průmyslu.“ (64)

(110)

Čtrnáctý pětiletý plán na podporu modernizace zemědělských a venkovských oblastí (65) má mimo jiné za cíl „[z]lepšit politiky na podporu produkce obilovin. Stabilizovat dotace pěstitelů obilovin, zlepšit politiku minimálních nákupních cen rýže a pšenice a politiku subvencí pro producenty kukuřice a sójových bobů. Zlepšit mechanismus náhrady úroků pro hlavní oblasti produkující obiloviny a zlepšit systém politiky podpory pro hlavní okresy produkující obiloviny“ (66). Podle 14. pětiletého plánu rozvoje odvětví výsadby na vnitrostátní úrovni (67)„[b]ěhem období 14. pětiletého plánu prozkoumáme potenciální rozšíření, zvýšíme výrobní kapacitu, optimalizujeme strukturu, podpoříme diverzifikovaný rozvoj a zlepšíme kapacity v oblasti bezpečnosti dodávek“ (68).

(111)

Čtrnáctý pětiletý plán asociace CSIA (69) rovněž ukazuje stávající vládní politiky v tomto odvětví, když vysvětluje, že „[o]d roku 2016 stát pozměnil politiku dočasného skladování kukuřice ve třech severovýchodních provinciích a autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko na nový mechanismus ‚tržně orientovaného nákupu‘ a ‚dotací‘, což způsobilo prudký pokles cen kukuřice a výrazně snížilo výrobní náklady u kukuřičného škrobu; za účelem využití nadbytečných zásob kukuřice poskytly provincie Chej-lung-ťiang, Ťi-lin, Liao-ning, autonomní oblast Vnitřní Mongolsko a další místa různou míru dotací podnikům pro hloubkové zpracování kukuřice, které nadále zvyšovaly výrobní kapacitu pro hloubkové zpracování kukuřice a výrobu kukuřičného škrobu“ (70).

(112)

Čtrnáctý pětiletý plán rozvoje biohospodářství se přímo zabývá odvětvím dotčeného výrobku, neboť si klade za cíl „[p]osílit zásadní postavení podnikových inovací. Umožnit vůdčí a podpůrnou úlohu předních podniků v biologické oblasti, vést velké podniky k otevírání a sdílení zdrojů, jako jsou technologické inovace, dodavatelský řetězec a finanční služby, s předcházejícím a navazujícím průmyslovým řetězcem a podporovat integraci a inovace s malými a středními podniky. V rámci zaměření na klíčové oblasti s rozsáhlým a širokým vlivem, jako je biomedicína, biozemědělství a bioprodukce jsou inovativní podniky v bio oblasti podněcovány k tomu, aby dále prohlubovaly rozvoj pododvětví, pěstovaly své výhody z hlediska rozvoje a snažily se stát individuálními šampiony s konkurenceschopností na globální úrovni“ (71). Konkrétněji plán rovněž po dotčených subjektech vyžaduje „rozvíjet enzymatické přípravky, mikrobiální přípravky, fermentovaná krmiva, krmné aminokyseliny a jiná biologická krmiva […]“.

(113)

Na úrovni provincií mají vládní orgány podle 14. pětiletého plánu provincie Che-pej pro strategická a nově vznikající odvětví (72) utvářet průmyslovou strukturu tohoto odvětví takto: „Intenzivně rozvíjet odvětví biologické fermentace, výrobků z biologických materiálů a charakteristických biologických produktů a podporovat integrované využívání biotechnologií v oblasti lékařství, chemického průmyslu, materiálů, hlubokého zpracování potravin a nové energie. Konsolidovat a zlepšovat výhody aminokyselin, škrobových cukrů, enzymových přípravků, vitaminů a dalších produktů a vyvíjet nové biologické materiály, jako jsou vlákna a chemické látky z biologického materiálu“ (73).

(114)

V roce 2024 navíc provincie Šan-tung vydala stěžejní politiku pro podporu, modernizaci a rozvoj průmyslu zpracování kukuřice (74), která zajišťuje významnou daňovou podporu výzkumu a vývoji.

(115)

Podobně provincie Ťi-lin vydala zvláštní preferenční politiky zvýhodňující výrobní odvětví dotčeného výrobku. Podle zprávy zveřejněné na svých internetových stránkách „daňový úřad provincie Ťi-lin […] vytváří a upravuje seznam politických výhod a seznam témat vyžadujících rychlou reakci. Podniky mají své potřeby, zdanění na ně reaguje. Na cestě k modernizaci odvětví je k dispozici dostatek politických nástrojů“  (75) . To potvrzuje i zástupce skupiny Meihua: „[v] roce 2017 se společnost usadila v průmyslovém parku Jilin Baicheng jako první společnost v Paj-čchengu s celkovou investicí 10 miliard CNY. Po letech postupného rozvoje a růstu se díky silné podpoře preferenčních daňových politik […] účinně zlepšila konkurenceschopnost výrobků na trhu. Jen v první polovině roku 2023 získala naše společnost slevu na vývozní dani ve výši 139 milionů CNY, což nás zbavilo starostí při výrobě produktů, a my se nyní můžeme v klidu zabývat riziky a výzvami mezinárodního trhu a dále rozšiřovat rozsah vývozu.“ (76) Předseda skupiny Meihua rovněž prohlásil, že „společnost Jilin Meihua získala významnou podporu a pomoc ze strany vedoucích představitelů na všech úrovních provincie a města, což pomohlo skupině Meihua v rychlém rozvoji“ (77), čímž naznačil, že preferenční politika se neomezovala pouze na daňovou politiku.

(116)

Podobná podpůrná opatření jsou k dispozici i v provincii Chej-lung-ťiang, jak je uvedeno v plánu rozvoje průmyslového systému obce Suej-chua na období 2023–2026 (78), v němž je výrobce lysinu Heilongjiang Chengfu Food Group, který představuje 7,39 % domácí výrobní kapacity lysinu (79), uveden na seznamu klíčových podniků.

(117)

Těmito a jinými prostředky tak čínská vláda řídí a kontroluje prakticky všechny aspekty rozvoje a fungování daného odvětví, jakož i předcházející vstupy.

(118)

Souhrnně vzato čínská vláda zavedla opatření s cílem přimět hospodářské subjekty k dodržování cílů veřejné politiky týkajících se odvětví. Taková opatření brání volnému fungování tržních sil.

(119)

Podle informací ve spisu čínský systém v oblasti úpadků neplní řádně své vlastní hlavní cíle, jako je spravedlivé hrazení pohledávek a dluhů a ochrana zákonných práv a zájmů věřitelů a dlužníků. Je to zřejmě zapříčiněno tím, že ačkoli čínské úpadkové právo formálně vychází ze zásad, které jsou obdobné jako zásady uplatňované v odpovídajících právních předpisech v jiných zemích než v Číně, pro čínský systém je charakteristické to, že jsou systematicky nedostatečně prosazovány.

(120)

Počet úpadků je vzhledem k velikosti hospodářství této země i nadále pozoruhodně nízký, v neposlední řadě proto, že insolvenční řízení trpí řadou nedostatků, což v praxi působí jako faktor odrazující od vyhlášení úpadku. Kromě toho hraje v insolvenčním řízení i nadále významnou a aktivní úlohu stát, který často přímo ovlivňuje výsledek řízení (80).

(121)

Nedostatky systému vlastnických práv jsou navíc obzvláště zjevné v souvislosti s vlastnictvím půdy a právem k užívání pozemků v Číně (81). Veškerá půda je vlastněna státem (na venkově je v kolektivním vlastnictví a ve městech ve vlastnictví státu) a její přidělování nadále závisí výhradně na státu. Existují právní ustanovení zaměřená na udělování práva k užívání pozemků transparentním způsobem a za tržní ceny, například prostřednictvím zavedení dražebních postupů. Tyto předpisy se však běžně nedodržují a někteří kupující získávají půdu zdarma nebo za ceny nižší, než jsou tržní sazby (82). Orgány kromě toho při přidělování půdy často sledují konkrétní politické cíle, včetně plnění hospodářských plánů (83).

(122)

Podobně jako ostatní odvětví v čínském hospodářství podléhají výrobci dotčeného výrobku běžným pravidlům čínského úpadkového práva, práva obchodních společností a majetkového práva. Následkem toho jsou tyto společnosti rovněž předmětem zkreslení vytvářeného shora a vznikajícího v důsledku diskriminačního uplatňování nebo nedostatečného vymáhání úpadkového a majetkového práva. Tyto úvahy se na základě dostupných důkazů zdají být plně použitelné i v chemickém odvětví, a tudíž i v odvětví lysinu. Toto šetření neodhalilo nic, co by mohlo tato zjištění zpochybnit.

(123)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že v odvětví dotčeného výrobku existuje diskriminační uplatňování nebo nedostatečné prosazování právní úpravy úpadku a vlastnictví.

(124)

V Číně se nemůže plně rozvinout systém tržních mezd, protože pracujícím a zaměstnavatelům je bráněno v jejich právu na kolektivní organizování. Čína neratifikovala řadu základních úmluv MOP, zejména ty, které se týkají svobody sdružování a kolektivního vyjednávání (84).

(125)

Na základě vnitrostátního práva působí pouze jedna odborová organizace. Tato organizace však není nezávislá na státních orgánech a její zapojení do kolektivního vyjednávání a ochrany práv pracujících je nadále slabé (85). Mobilitu čínské pracovní síly navíc omezuje systém registrace domácností, který omezuje přístup k celému spektru sociálního zabezpečení a dalším výhodám pro místní obyvatele dané správní oblasti.

(126)

To obvykle vede k tomu, že pracující, kteří nemají registraci k pobytu v daném místě, se v zaměstnání ocitají ve zranitelném postavení a mají nižší příjem než držitelé registrace k pobytu (86). Tyto zjištěné skutečnosti vedou ke zkreslení mzdových nákladů v Číně.

(127)

Nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že by se popsaný čínský systém pracovního práva odvětví lysinu netýkal. Dané odvětví je tedy ovlivněno zkreslením mzdových nákladů jak přímo (při výrobě dotčeného výrobku nebo hlavní suroviny určené k jeho výrobě), tak nepřímo (v rámci přístupu ke kapitálu nebo vstupům od společností, na které se vztahuje stejný čínský pracovněprávní systém).

(128)

Přístup podnikových subjektů ke kapitálu v Číně se vyznačuje různými zkresleními.

(129)

Zaprvé, čínský finanční systém se vyznačuje silným postavením státem vlastněných bank (87), které při zajišťování přístupu k financím zohledňují jiná kritéria než ekonomickou životaschopnost projektu. Podobně jako nefinanční státem vlastněné podniky jsou tyto banky nadále propojeny se státem nejen prostřednictvím vlastnictví, ale také formou personálních vztahů (nejvyšší vedoucí pracovníci velkých finančních institucí ve vlastnictví státu jsou v konečném důsledku jmenováni Komunistickou stranou Číny) (88) a banky pravidelně provádějí veřejné politiky vytvořené čínskou vládou.

(130)

Tím banky plní výslovnou právní povinnost vykonávat svou činnost v souladu s potřebami národního hospodářského a sociálního rozvoje a v souladu s průmyslovými politikami státu (89). Přestože se uznává, že různá právní ustanovení zmiňují potřebu řídit se obvyklými bankovními postupy a obezřetnostními pravidly, jako je potřeba zkoumat úvěruschopnost dlužníka, z naprosté většiny důkazů, včetně zjištění v rámci šetření na ochranu obchodu, vyplývá, že tato ustanovení hrají při uplatňování různých právních nástrojů pouze druhotnou úlohu.

(131)

Čínská vláda například objasnila, že Komunistická strana Číny musí mít dohled i nad rozhodnutími soukromého komerčního bankovního sektoru, který musí držet krok s vnitrostátními politikami. Jedním ze tří stěžejních cílů státu ve vztahu ke správě bankovnictví je v současné době posílení vedoucího postavení strany v bankovním a pojišťovacím sektoru, a to i ve vztahu k provozním záležitostem a záležitostem týkajícím se řízení společností (90). Kritéria pro hodnocení výkonnosti komerčních bank musí v současné době rovněž brát v úvahu zejména to, jak subjekty „přispívají k dosahování národních rozvojových cílů a jak jsou prospěšné pro reálnou ekonomiku“, a zejména to, jak „jsou prospěšné pro strategická a nově vznikající odvětví“ (91).

(132)

Často jsou zkresleny rovněž dluhopisové a úvěrové ratingy, což má řadu důvodů včetně toho, že posuzování rizik je ovlivněno strategickým významem dané firmy pro čínskou vládu a silou případné implicitní záruky ze strany vlády (92). K tomu přistupují ještě další platná pravidla, která směrují finanční prostředky do odvětví označených vládou za preferovaná nebo jinak důležitá (93). Z toho plyne zaujatost ve prospěch poskytování úvěrů státním podnikům, velkým soukromým firmám s dobrými konexemi a firmám v klíčových odvětvích průmyslu, což znamená, že dostupnost kapitálu a náklady na něj nejsou pro všechny subjekty na trhu stejné.

(133)

Zadruhé, výpůjční náklady jsou uměle udržovány na nízké úrovni, aby se podpořil růst investic. To vedlo k nadměrnému používání kapitálových investic při ještě nižší návratnosti investovaných prostředků. Tuto skutečnost dokládá nárůst finanční páky společností ve státním sektoru, k němuž došlo navzdory prudkému poklesu ziskovosti, což svědčí o tom, že mechanismy působící v bankovním systému neodpovídají obvyklým komerčním reakcím.

(134)

Za třetí, přestože v říjnu 2015 bylo dosaženo liberalizace nominálních úrokových sazeb, cenové signály stále nejsou výsledkem volného působení tržních sil, ale ovlivňují je zkreslení způsobená státními zásahy. Podíl úvěrů na úrovni referenční sazby nebo pod touto úrovní ke konci roku 2018 stále tvořil alespoň jednu třetinu všech úvěrů (94). Oficiální sdělovací prostředky v Číně nedávno uvedly, že Komunistická strana Číny požadovala „snížení úrokových sazeb na úvěrovém trhu“ (95). Uměle nízké úrokové sazby mají za následek podhodnocení a následně nadměrné využívání kapitálu.

(135)

Celkový růst úvěrování v Číně naznačuje zhoršující se efektivnost alokace kapitálu bez jakýchkoli náznaků omezování úvěrů, které by bylo možné očekávat v nenarušeném tržním prostředí. V důsledku toho došlo k prudkému nárůstu úvěrů se selháním, při němž se čínská vláda několikrát rozhodla buď zabránit platební neschopnosti podniků, což vedlo k vytvoření tzv. zombie společností, nebo převést vlastnictví dluhu (např. prostřednictvím fúzí nebo kapitalizací pohledávek), aniž by se nezbytně odstranil celkový dluhový problém či řešily jeho základní příčiny.

(136)

V podstatě lze říci, že navzdory krokům, které byly podniknuty směrem k liberalizaci trhu, trpí systém podnikových úvěrů v Číně podstatnými zkresleními, která vyplývají z přetrvávající výrazné role státu na kapitálových trzích. Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(137)

Ve stávajícím šetření nebyl předložen žádný důkaz o tom, že odvětví dotčeného výrobku není ovlivňováno zásahy státu do finančního systému ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení. Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(138)

Komise konstatovala, že zkreslení popsaná v aktualizované zprávě jsou pro čínské hospodářství typická. Z dostupných důkazů vyplývá, že skutečnosti týkající se čínského systému a jeho rysy popsané výše, jakož i v části I aktualizované zprávy platí pro celou zemi a všechna hospodářská odvětví. Totéž platí o popisu výrobních činitelů uvedeném výše a v části II aktualizované zprávy.

(139)

Komise připomíná, že pro výrobu dotčeného výrobku jsou zapotřebí určité vstupy. Když výrobci dotčeného výrobku tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, ceny, které platí (a které vykazují jako své náklady), zjevně podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si vypůjčit peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru / při alokaci kapitálu. Navíc podléhají systému plánování, který se uplatňuje na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích. Tato zkreslení byla podrobně popsána v 87. až 137. bodě odůvodnění. Komise poukázala na to, že právní úprava, která je základem těchto zkreslení, je obecně použitelná a výrobci lysinu podléhají těmto pravidlům jako každý jiný hospodářský subjekt v Číně. Zkreslení má proto přímý vliv na strukturu nákladů dotčeného výrobku.

(140)

V důsledku toho nejenže není vhodné použít domácí prodejní ceny dotčeného výrobku ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale navíc jsou poznamenány i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, práce atd.), protože tvorbu jejich cen ovlivňují významné zásahy státu, jak je popsáno v částech I a II aktualizované zprávy.

(141)

Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdy, pracovní síly, energie a surovin se totiž vyskytují v celé Číně. To například znamená, že vstup, který byl vyroben v Číně díky společnému působení řady výrobních činitelů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém k vytvoření tohoto vstupu a tak dále.

(142)

Čínská vláda ani vyvážející výrobci neuvedli v rámci stávajícího šetření žádné důkazy nebo argumenty, jež by svědčily o opaku.

(143)

Při zahájení šetření předložila komora CCCMC, společnost Eppen a společnost Barentz připomínky k použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Komora CCCMC tvrdila, že i) čl. 2 odst. 6a základního nařízení je neslučitelný s právem WTO a ii) tvrzení o podstatných zkresleních ovlivňujících čínské odvětví lysinu není založeno na skutečných důkazech. Také společnost Eppen považovala čl. 2 odst. 6a základního nařízení za neslučitelný s pravidly WTO, a navíc poznamenala, že použití metodiky podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení nelze předpokládat automaticky od samého začátku. Společnost Barentz se zase domnívala, že v tomto případě je vhodné ke zjištění, zda dochází k dumpingu, použít domácí ceny v Číně, protože nebylo prokázáno podstatné zkreslení.

(144)

Na podporu svého prvního argumentu komora CCCMC uvedla, že metodika stanovená v čl. 2 odst. 6a základního nařízení pro stanovení běžné hodnoty není v souladu s dohodami a judikaturou WTO. Komora CCCMC tvrdila, že od 12. prosince 2016 se od EU očekávalo, že bude při stanovení běžné hodnoty čínských vyvážejících výrobců dodržovat jednotné metodiky antidumpingové dohody, které předepisují použití skutečných cen a nákladů čínských vyvážejících výrobců. S odkazem na článek. 2.1 nebo 2.2 antidumpingové dohody, jakož i na zprávu panelu ve věci DS538 Pákistán – BOPP fólie (SAE) a zprávu Odvolacího orgánu ve věci DS437 EU – bionafta (Argentina), komora CCCMC zaujala stanovisko, že i když lze za výjimečných okolností běžnou hodnotu stanovit, údaje týkající se výrobních nákladů, prodejních, režijních a správních nákladů a zisku musí být vždy získány ze zdrojů ve vyvážející zemi. Podle komory CCCMC žádné ustanovení antidumpingové dohody neumožňuje, aby vyšetřující orgán nebral v úvahu náklady a ceny vyvážejícího výrobce (nebo ceny existující ve vyvážející zemi) a nahradil je údajně nezkreslenými cenami nebo referenčními hodnotami v jiné zemi na základě toho, že ve vyvážející zemi údajně existují podstatná zkreslení, přičemž pojem podstatných zkreslení v antidumpingové dohodě ani neexistuje.

(145)

Jádrem jejich druhého argumentu byl nesouhlas komory CCCMC s úvahou Komise v oznámení o zahájení, že podnět obsahuje dostatečné důkazy o tom, že použití domácích cen a nákladů v Číně je nevhodné z důvodu podstatných zkreslení, která tyto ceny a náklady ovlivňují, a že použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení je tudíž oprávněné. Na podporu tohoto názoru komora CCCMC uvedla řadu skutečností a tvrdila, že: i) výrobní odvětví Unie se do značné míry opíralo o zprávu z roku 2017, která je podle názoru komory CCCMC zastaralá; ii) výrobní odvětví Unie vycházelo z předchozích šetření Komise, která časově nesouvisela, týkala se velmi odlišných výrobků a odvětví a byla založena spíše na dostupných údajích než na skutečných důkazech; komora CCCMC v této souvislosti odkázala na zprávu Odvolacího orgánu ve věci DS379 US – AD a CVD (Čína); iii) výrobní odvětví Unie poskytlo důkazy o podstatném zásahu vlády, který je založen především na státním vlastnictví, což je podle názoru komory CCCMC kritérium, které nepředstavuje dostatečný důkaz o „účinné kontrole“, „pověření“ nebo „řízení“ ze strany vlády; iv) výrobní odvětví Unie se opíralo o velmi obecné, nezávazné politické dokumenty, jako je 14. pětiletý plán; v) výrobní odvětví Unie se opíralo o další dokument, který byl příliš široký a obecný na to, aby mohl být považován za důkaz; vi) neuplatnění 13% DPH na vývoz není subvencí ani vládním zásahem na trhu. Jde pouze o to, aby se zabránilo dvojímu zdanění; vii) výběr místa produkce ze strany výrobců lysinu vychází spíše z praktických hledisek než z politických faktorů nebo tlaku ze strany vlády; viii) i kdyby se předpokládaly vládní zásahy, výrobní odvětví Unie nepředložilo důkazy o tom, že tyto zásahy jsou příčinou podstatných zkreslení.

(146)

Argumenty komory CCCMC nebylo možné přijmout. Pokud jde o slučitelnost s dohodami a judikaturou WTO, Komise měla za to, že ustanovení čl. 2 odst. 6a základního nařízení je v naprostém souladu s povinnostmi, které má Evropská unie vůči WTO, a judikaturou citovanou komorou CCCMC. Z důvodu existence podstatných zkreslení jsou totiž náklady a ceny v zemi vývozu nevhodné k početnímu zjištění běžné hodnoty. Za těchto okolností čl. 2 odst. 6a základního nařízení předpokládá početní zjištění nákladů na výrobu a prodej na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot, včetně nezkreslených cen nebo referenčních hodnot ve vhodné reprezentativní zemi s podobnou úrovní rozvoje, jakou má země vývozu. Jak výslovně objasnil Odvolací orgán ve věci DS473 (96), předpisy WTO povolují použití údajů ze třetí země, které jsou náležitě upraveny, je-li taková úprava nezbytná a odůvodněná. Komise v této souvislosti připomněla, že jakmile je zjištěno, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení ve vyvážející zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady ve vyvážející zemi, je podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení pro každého vyvážejícího výrobce běžná hodnota početně zjištěna na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot ve vhodné reprezentativní zemi. Stejné ustanovení základního nařízení také umožňuje použití domácích nákladů, pokud je spolehlivě zjištěno, že nejsou zkreslené. V této souvislosti měli vyvážející výrobci možnost předložit důkazy o tom, že jejich individuální náklady nebyly zkreslené. Nebyly však předloženy žádné skutečné důkazy o tom, že výrobní činitele jednotlivých vyvážejících výrobců nejsou zkresleny. To, zda byly záznamy čínských společností vedeny v souladu s obecně uznávanými čínskými účetními zásadami nebo zda záznamy přiměřeně odrážely náklady spojené s výrobou a prodejem výrobku, který je předmětem šetření, v Číně, nemůže ovlivnit závěr týkající se použití metodiky podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(147)

Pokud jde o tvrzení o dostatečnosti důkazů v podnětu, Komise připomněla, že jak potvrdil Tribunál ve věci Viraj Profiles, množství a kvalita důkazů nezbytných ke splnění kritérií dostatečnosti důkazů pro účely zahájení šetření se liší od důkazů, které jsou nezbytné pro účely předběžného nebo konečného zjištění existence dumpingu, újmy nebo příčinné souvislosti (97). Podnět splňoval normy stanovené v čl. 5 odst. 9 základního nařízení ve spojení s čl. 2 odst. 6a písm. d). Jak je uvedeno v oznámení o zahájení řízení, Komise ve fázi zahájení řízení usoudila, že existují dostatečné důkazy podle čl. 5 odst. 9 základního nařízení nasvědčující tomu, že v důsledku podstatných zkreslení, která ovlivňují ceny a náklady, je použití domácích cen a nákladů v Číně nevhodné, což odůvodňuje zahájení šetření na základě čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Komise proto přistoupila k prokázání těchto zkreslení v oddílech 3.2.2 až 3.2.9. V této souvislosti Komise doplnila důkazy a argumenty předložené výrobním odvětvím Unie vlastním šetřením a nakonec na základě všech dostupných důkazů prokázala existenci významných zkreslení, která odůvodňují použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení ke stanovení běžné hodnoty.

(148)

Společnost Eppen poukázala na to, že v článku 2.2 antidumpingové dohody není žádný odkaz na pojem podstatného zkreslení, protože nespadá do žádné z kategorií alternativních metod výpočtu uvedených v tomto ustanovení. Navíc společnost Eppen uvedla, že použití údajů z vhodné reprezentativní země nebo mezinárodních cen ke stanovení běžné hodnoty podle jejího názoru není v souladu s článkem 2.2 antidumpingové dohody, které při výpočtu běžné hodnoty umožňují pouze použití výrobních nákladů v zemi původu a přiměřené částky pro prodejní, režijní a správní náklady a zisk. Společnost Eppen v této souvislosti rovněž citovala požadavek článku 2.2.1.1 antidumpingové dohody, který uvádí, že náklady budou obvykle počítány na základě údajů, které vlastní dovozce nebo výrobce účastnící se šetření s tím, že takové údaje jsou v souladu s všeobecně přijatými účetními zásadami vývozní země a přiměřeně odrážejí náklady spojené s výrobou a prodejem posuzovaného výrobku. Kromě toho společnost Eppen zaujala stanovisko, že judikatura WTO, konkrétně věc DS437 EU – Bionafta (Argentina) a věc DS494 Metodiky úpravy nákladů II (Rusko), podporuje její argument o neslučitelnosti čl. 2 odst. 6a základního nařízení s právními předpisy WTO.

(149)

Komise nemohla přijmout argument společnosti Eppen z důvodů uvedených výše v 146. bodě odůvodnění. Kromě toho, pokud jde o věc DS494, zpráva panelu výslovně uvádí, že ustanovení čl. 2 odst. 6a základního nařízení nejsou předmětem sporu. Komise zdůraznila, že jak EU, tak Ruská federace se odvolaly proti zjištěním panelu, která nejsou konečná, a proto podle ustálené judikatury WTO nemají v systému WTO právní postavení, neboť nebyla schválena Orgánem pro řešení sporů na základě rozhodnutí členů WTO.

(150)

Společnost Barentz poukázala na to, že tvrzení výrobního odvětví Unie o narušení trhu s lysinem v Číně jsou obecná a vycházejí z předchozích zpráv nebo rozhodnutí EU o narušení trhu v jiných odvětvích. Pro použití čl. 2 odst. 6a a 6b základního nařízení je však nutné prokázat, že domácí ceny v Číně nejsou výsledkem volných tržních sil, ale že jsou v konkrétním případě lysinu ovlivněny podstatným zásahem vlády. Nestačí konstatovat obecný zásah čínské vlády do ekonomiky. Naopak je třeba prokázat specifickou podporu trhu s lysinem ze strany Číny a souvislost mezi vládními opatřeními a cenami lysinu. Společnost Barentz proto následně obhajovala použití domácích cen v Číně ke zjištění, zda dochází k dumpingu, či nikoli.

(151)

Argument společnosti Barentz musel být zamítnut z důvodů uvedených již v 147. bodě odůvodnění Komise zejména zdůraznila, že zjištění odůvodňující použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení nebyla učiněna na základě tvrzení výrobního odvětví Unie, ale na základě vlastního šetření Komise, jak je podrobně popsáno v oddílech 3.2.2 až 3.2.9.

(152)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

(153)

Jak je vysvětleno v 44. až 46. bodě odůvodnění, Komise zveřejnila dvě poznámky ke spisu týkající se zdrojů pro stanovení běžné hodnoty: první poznámku o výrobních činitelích ze dne 28. června 2024 a druhou poznámku o výrobních činitelích ze dne 31. října 2024. Tyto poznámky popisovaly skutečnosti a důkazy, na nichž jsou založena příslušná kritéria, a zabývaly se také připomínkami stran k těmto prvkům a k příslušným zdrojům. Ve druhé poznámce o výrobních činitelích Komise informovala zúčastněné strany o svém záměru považovat v tomto případě Kolumbii za vhodnou reprezentativní zemi, pokud by se potvrdila existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(154)

V první poznámce o výrobních činitelích určila Komise Brazílii jako jedinou zemi, jejíž úroveň hospodářského rozvoje považuje Světová banka za obdobnou úrovni ČLR – tj. na základě hrubého národního důchodu je Světovou bankou zařazena do kategorie zemí s „vyššími středními příjmy“ – a o níž je známo, že se v ní vyrábí výrobek, který je předmětem šetření.

(155)

Společnosti Eppen a Barentz-Agri Nutrition NV, dovozce/uživatel v Unii, zaslaly připomínky, v nichž navrhly použít jako reprezentativní zemi Indonésii, neboť vyrábí lysin a vyváží jej do Unie. Komise poznamenává, že Indonésie dosáhla statusu země s vyššími středními příjmy až v červenci 2023, a proto neměla po celé období šetření stejnou úroveň hospodářského rozvoje jako ČLR, a není tudíž vhodná. Tento návrh byl proto zamítnut.

(156)

Pokud jde o Brazílii, Komise analyzovala dovoz hlavních výrobních činitelů do Brazílie. Analýza údajů o dovozu ukázala, že dovoz hlavních výrobních činitelů do Brazílie nebyl ovlivněn dovozem z ČLR.

(157)

Společnost Meihua uvedla, že Brazílie není vhodnou reprezentativní zemí a poukázala na nesoulad brazilských dovozních cen s mezinárodními cenami. Společnost Eppen a výrobní odvětví Unie rovněž podpořily názor, že brazilské dovozní ceny kukuřice nejsou vhodnými referenčními hodnotami.

(158)

V první poznámce Komise uvedla, že u země označené jako země, která má podobnou hospodářskou úroveň jako ČLR a je rovněž výrobcem lysinu, tj. Brazílie, je třeba dále ověřit dostupnost veřejných údajů, zejména pokud jde o veřejné finanční údaje výrobců výrobku, který je předmětem šetření.

(159)

Nicméně pokud jde o finanční údaje, Komisi se nepodařilo najít snadno dostupné finanční údaje o výrobcích lysinu v Brazílii v případě dvou společností, jež byly v první poznámce označeny za výrobce lysinu, a to Evonik Brazil a CJ do Brazil. U dvou výrobců lysinu, které označilo výrobní odvětví Unie, konkrétně Birla Carbon (99) a QGP Quimica (100), Komise provedla další šetření a dospěla k závěru, že tyto společnosti nevyrábějí výrobek, který je předmětem šetření, a že jejich výrobní postupy nejsou podobné výrobnímu procesu lysinu.

(160)

Komise zjistila finanční informace o brazilské společnosti Union Agro S.A., která podniká v oblasti fermentace a vyrábí hnojiva, která obsahují rovněž aminokyseliny, bílkoviny a enzymy. Posledním obdobím, za něž jsou údaje společnosti Union Agro S.A. k dispozici, je však rok 2022.

(161)

Vzhledem k tomu, že za období šetření nebyly k dispozici žádné snadno dostupné finanční údaje o společnosti vyrábějící v Brazílii výrobek, který je předmětem šetření, dospěla Komise k závěru, že Brazílii nelze pro účely tohoto šetření považovat za vhodnou reprezentativní zemi.

(162)

Vzhledem k tomu, že nebyly k dispozici žádné finanční údaje za země, které mají podobnou úroveň hospodářského rozvoje jako ČLR a v nichž dochází k výrobě lysinu, vzala Komise v úvahu výrobu výrobku ve stejné obecné kategorii nebo odvětví výrobku, který je předmětem šetření. S cílem určit nezkreslenou hodnotu v reprezentativní zemi s podobnou úrovní hospodářského rozvoje jako ČLR pro stejné výrobní činitele používané při výrobě lysinu dospěla Komise v první poznámce k závěru, že vhodným zástupným výrobkem stejné obecné kategorie a/nebo odvětví jako lysin je kyselina citronová. Kyselina citronová je výrobek ve stejné obecné kategorii a podkategorii výrobku, který je předmětem šetření (chemikálie, zejména organické kyseliny získané fermentací). Kyselina citronová je stejně jako lysin organický chemický produkt vyráběný fermentací zemědělských sacharidů. Kyselina citronová i lysin se vyrábějí fermentačním procesem s regulovanými kroky, po němž následuje fáze krystalizace (101) a sušení krystalů. Jak lysin, tak kyselinu citronovou lze prodávat buď jako sušinu, nebo vodný roztok, přičemž oba výrobky se běžně používají ve farmaceutickém a potravinářském průmyslu.

(163)

Komise měla za to, že kyselina citronová, která je základní slabou organickou kyselinou s rozsáhlým využitím ve farmaceutickém a potravinářském průmyslu, je vhodným výrobkem stejné podkategorie, neboť má stejné základní vstupní suroviny, společný relevantní spotřební materiál a velmi podobné výrobní procesy. Komise proto dospěla k závěru, že kyselina citronová je vhodným výrobkem ve stejné podkategorii (organické kyseliny získané fermentací) jako výrobek, který je předmětem šetření. Komise proto uvedla, že využije výrobu kyseliny citronové, výrobku obdobného lysinu, k určení vhodné reprezentativní země pro použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení. V souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení se usuzovalo, že finanční údaje týkající se výrobců kyseliny citronové mohou být považovány za reprezentativní také pro vyvážející výrobce dotčeného výrobku.

(164)

Společnost Barentz, dovozce z Unie, vznesla námitku proti použití kyseliny citronové, protože ta je určena pro lidskou spotřebu, zatímco lysin je doplňkovou látkou. Místo toho navrhla použít glutamát sodný. Komise poznamenává, že požadovanou určující vlastností je podobnost výrobního postupu a že v každém případě pro potraviny a krmiva platí stejné regulační rámce, pokud jde o dovoz do EU. Uvedená připomínka byla proto zamítnuta.

(165)

Analýza úrovně příjmů a výroby kyseliny citronové určila Brazílii, Kolumbii a Thajsko jako možné reprezentativní země, které mají stejnou úroveň rozvoje jako ČLR a vyrábí se v nich kyselina citronová.

(166)

Výrobní odvětví Unie a společnost Meihua souhlasily s prozatímním výběrem Kolumbie jako reprezentativní země, přičemž konstatovaly, že nedochází k narušení hospodářské soutěže a že země není závislá na dovozu z ČLR.

(167)

Pokud jde o Thajsko, Komise ve druhé poznámce informovala, že, jak uvedla též společnost Meihua ve své odpovědi na první poznámku, cena kukuřice je zkreslená v důsledku platné dovozní kvóty na kukuřici a že finanční údaje společnosti obvykle neprochází auditem, a jsou tudíž považovány za méně kvalitní. Komise proto vyloučila Thajsko jako vhodnou reprezentativní zemi.

(168)

Pokud jde o Brazílii, Komise dospěla k závěru, že dovoz hlavních produkčních faktorů do Brazílie nebyl ovlivněn dovozem z ČLR. Objem dovozu kukuřice, která je nejdůležitějším produkčním faktorem, do Brazílie byl však nízký, neboť sama Brazílie patří k hlavním vývozcům kukuřice. Za druhé, dovozní cena byla o 15 % nižší než cena vývozní a přibližně o 30 % nižší než průměrná cena celkového dovozu po celém světě. Dovozní ceny do Brazílie po zaplacení cla proto nemohly být v případě kukuřice považovány za vhodnou referenční hodnotu a vzhledem k chybějící referenční hodnotě u nejvýznamnějších výrobních činitelů nebylo možné považovat Brazílii za vhodnou reprezentativní zemi.

(169)

Co se týče Kolumbie, vyplynulo z téže analýzy, že by ji bylo možné použít jako vhodnou reprezentativní zemi, neboť má stejnou hospodářskou úroveň jako ČLR a dovoz hlavních produkčních faktorů v jejím případě nebyl výrazně ovlivněn dovozem z ČLR ani z jiných zemí uvedených v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (102). Komise dále v první poznámce informovala, že identifikovala výrobce kyseliny citronové, společnost Sucroal, jehož finanční údaje byly za období šetření snadno dostupné. Jeden z vyvážejících výrobců a výrobní odvětví Unie podpořili použití Kolumbie a proti použití společnosti Sucroal nebyly vzneseny žádné námitky.

(170)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise v druhé poznámce informovala zúčastněné strany, že má v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážkou základního nařízení v úmyslu použít ke stanovení nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty pro výpočet běžné hodnoty jako vhodnou reprezentativní zemi Kolumbii a společnost Sucroal S.A.

(171)

Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se vyjádřily ke vhodnosti Kolumbie jako reprezentativní země a společnosti Sucroal jako výrobce v reprezentativní zemi.

(172)

V reakci na druhou poznámku žadatel a společnost Meihua podpořili použití Kolumbie a společnosti Sucroal. Společnost Eppen uvedla, že Komise mezi svou první a druhou poznámkou revidovala finanční údaje ke společnosti Sucroal, a požádala o vysvětlení této úpravy. Společnost rovněž požádala o podrobnější údaje, aby se ujistila, že ostatní provozní náklady společnosti Sucroal nezahrnují položky, které se při zpětném očištění na cenu ze závodu odečítají od vývozní ceny. Pokud jde o aktualizaci údajů společnosti Sucroal, uvedla Komise, že finanční údaje mohou být revidovány, například po auditu, a že Komise při své analýze vychází z nejaktuálnějších a nejpřesnějších dostupných údajů. Za tímto účelem Komise získala od kolumbijských orgánů finanční údaje společnosti Sucroal. Informace v nich uvedené se shodují s údaji poskytnutými s druhou poznámkou, a proto se Komise domnívá, že poskytla nejaktuálnější a nejpřesnější údaje, a touto připomínkou se tudíž zabývala. Žádosti o rozčlenění „ostatních provozních výdajů“ se věnuje 219. bod odůvodnění.

(173)

Poté, co bylo na základě všech výše uvedených prvků stanoveno, že Kolumbie je jedinou vhodnou reprezentativní zemí, která je k dispozici, nebylo nutné provést posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany podle poslední věty čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

(174)

S ohledem na výše uvedenou analýzu splnila Kolumbie kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohla být považována za vhodnou reprezentativní zemi.

(175)

V první poznámce Komise uvedla výrobní činitele, jako jsou materiály, energie a pracovní síla, které vyvážející výrobci používají k výrobě výrobku, který je předmětem šetření, a vyzvala zúčastněné strany k předložení připomínek a navržení snadno dostupných informací o nezkreslených hodnotách u každého z výrobních činitelů uvedených v této poznámce.

(176)

Následně Komise ve druhé poznámce uvedla, že za účelem stanovení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použije ke zjištění nezkreslených nákladů na suroviny a uhlí databázi Global Trade Atlas (103) (dále jen „GTA“). Komise rovněž uvedla, že ke stanovení cen elektřiny, plynu a páry (s použitím snadno dostupných údajů k výpočtu energie potřebné k výrobě páry na základě údajů vlády USA (104)) použije snadno dostupné údaje o cenách elektřiny v Kolumbii (105) a ke stanovení nákladů práce použije statistické údaje MOP (106).

(177)

V druhé poznámce Komise také informovala zúčastněné strany, že vzhledem k velkému počtu výrobních činitelů u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, kteří poskytli úplné informace, a k zanedbatelnému podílu některých surovin na celkových výrobních nákladech byly tyto zanedbatelné položky souhrnně zařazeny pod „spotřební materiál“. Kromě toho Komise informovala, že vypočítá procentní podíl spotřebního materiálu na celkových nákladech na suroviny a uplatní jej na přepočtené náklady na suroviny při použití zjištěných nezkreslených referenčních hodnot v příslušné reprezentativní zemi.

(178)

S ohledem na všechny informace předložené zúčastněnými stranami a shromážděné během inspekcí na místě byly za účelem určení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení určeny tyto výrobní činitele a jejich zdroje:

Tabulka 1

Výrobní činitele lysinu

(179)

Pro přepočet cen kolumbijských pesos (COP) na čínské jüany (CNY) použila Komise převodní koeficient mezi COP a USD na rok 2023, který je k dispozici na stránkách Světové banky, a převodní koeficienty pro USD a CNY dostupné prostřednictvím Evropské centrální banky. Přepočítací koeficient byl 1 CNY = 0,001637 COP.

(180)

Žadatel se vyjádřil k účinnosti výroby a množství potřebných výrobních činitelů. Jelikož Komise při návštěvách na místě ověřila potřebná množství a výrobní činitele, použije při výpočtu běžné hodnoty množství a výrobní činitele vykázané vyvážejícími výrobci a ověřené Komisí.

(181)

Komise zahrnula hodnotu pro náklady na výrobní režii, aby se zohlednily náklady nezahrnuté do výrobních činitelů uvedených výše. Pro stanovení této částky Komise použila výrobní náklady, které vykázali vyvážející výrobci zařazení do vzorku a které nebyly zahrnuty do výše uvedených individuálních výrobních činitelů, například odpisy, náklady na kontrolu kvality a náklady na údržbu. Tyto náklady zahrnují náklady na mikroorganismy použité při fermentaci.

(182)

Jejich výše byla převzata z odpovědí vyvážejících výrobců na dotazník. Nová výše výrobní režie byla vyjádřena jako procento vykázaných výrobních nákladů a byla použita na přepočtené výrobní náklady.

(183)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi použila Komise jako základ váženou průměrnou cenu dovozu do Kolumbie vykázanou v databázi GTA, k níž byla připočtena dovozní cla. Dovozní cena v reprezentativní zemi byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozu ze všech třetích zemí s výjimkou ČLR a zemí uvedených v příloze 1 nařízení (EU) 2015/755. (112) Zbývající množství byla považována za reprezentativní. Komise se rozhodla vyloučit dovoz z ČLR do reprezentativní země, neboť v oddíle 3.2 dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR. Jelikož neexistují žádné důkazy, který by svědčily o tom, že tatáž zkreslení neovlivňují stejnou měrou výrobky určené na vývoz, měla Komise za to, že tatáž zkreslení ovlivňují vývozní ceny.

(184)

Kukuřice používaná k výrobě lysinu v ČLR není geneticky modifikovaná. Žadatel ve své odpovědi na druhou poznámku uvedl, že Kolumbie dováží kukuřici převážně z USA a Brazílie, kde je míra rozšíření geneticky modifikovaných plodin vysoká. Za kukuřici, jež nebyla geneticky modifikovaná, se platí vyšší cena než za kukuřici geneticky modifikovanou, a to mimo jiné z důvodu nižších výnosů a vyšších nákladů na výrobu a dodržování předpisů. Cena kukuřice dovážené do Kolumbie byla proto upravena tak, aby odrážela rozdíl v ceně. Použitým údajem byla přirážka za geneticky nemodifikovanou kukuřici na americkém trhu podle internetové stránky Fastmarkets.com.

(185)

Uhlí, kyselina chlorovodíková a jiné melasy se do Kolumbie dovážely v malém množství. Ceny stanovené na základě dovozu proto nebyly považovány za reprezentativní. Ke stanovení referenční hodnoty pro tyto výrobní činitele použila Komise vážený průměr jednotkových cen dovozu podle databáze GTA pocházejícího ze všech zemí obchodujících po celém světě, s výjimkou ČLR a zemí uvedených v příloze 1 nařízení (EU) 2015/755. V tabulce 1 není u kyseliny sírové uvedena referenční hodnota, jež byla uvedena ve druhé poznámce, protože vyvážející výrobci tuto surovinu ve svých procesech nepoužívali.

(186)

U řady výrobních činitelů představovaly skutečné náklady spolupracujících vyvážejících výrobců v období šetření zanedbatelný podíl na celkových nákladech na suroviny. Protože hodnota použitá u těchto výrobních činitelů neměla citelný dopad na výpočty dumpingového rozpětí bez ohledu na použitý zdroj, Komise se rozhodla zařadit tyto náklady do spotřebního materiálu. Po druhé poznámce byl seznam výrobních činitelů dále zkrácen z důvodu zanedbatelného podílu některých materiálů na výrobních nákladech a vzhledem k tomu, že nebyly k dispozici dovozní ceny do Kolumbie z databáze GTA. Proto byly k hodnotě spotřebního materiálu připočteny také hodnoty obalového materiálu, vodného roztoku čpavku a stlačeného vzduchu.

(187)

Komise analyzovala účetní postupy čínských vyvážejících výrobců zařazených do vzorku týkající se vedlejších produktů a zjišťovala ceny, které jsou pro ně k dispozici. Hlavními kategoriemi vykazovaných vedlejších produktů jsou produkty vznikající při zpracování kukuřice na glukózu, např. kukuřičné klíčky, kukuřičná moučka, kukuřičné slupky. Žadatel uvedl a předložil důkazy, že vlastnosti a použití produktů zahrnutých do těchto kategorií vedlejších produktů jsou velmi rozmanité, což se pak odráží v rozdílných cenách. Ceny těchto produktů přímo souvisejí s cenou kukuřice, z níž se vyrábějí.

(188)

Proto u těchto vedlejších produktů Komise při neexistenci jiných dostupných údajů předběžně vycházela z poměru mezi cenou srovnatelného vedlejšího produktu v ČLR a cenou kukuřice v ČLR, kterou uvedli vyvážející výrobci zařazení do vzorku. K výpočtu referenční hodnoty pro tyto vedlejší produkty byl uvedený poměr následně použit na cenu kukuřice v Kolumbii odvozenou z databáze GTA.

(189)

MOP zveřejňuje podrobné informace o mzdách v různých hospodářských odvětvích v Kolumbii. Ke stanovení mezd v průmyslovém odvětví v Kolumbii použila Komise poslední veřejně dostupné údaje ze statistik MOP (113). Průměrná měsíční hodnota v období šetření byla řádně upravena o další příspěvky přičtením sociálního pojištění hrazeného zaměstnavatelem včetně důchodového pojištění a daně z profesního rizika: 12 % jako příspěvek zaměstnavatele do penzijního fondu, 8,5 % na zdravotní pojištění a 6,5 % na daně ze mzdy (114) (115). Průměrné hodinové náklady práce za plný pracovní úvazek činí 20,1 CNY na pracovní hodinu.

(190)

Jeden vyvážející výrobce tvrdil, že solidární příspěvek uvedený v druhé poznámce se nevztahuje na zaměstnavatele a že příspěvek na zdravotní pojištění ve výši 8,5 % a daň ze mzdy 4–9 % se vztahují pouze na případy, kdy mzdy zaměstnanců přesahují deset minimálních měsíčních mezd.

(191)

Vzhledem k tomu, že průměrná měsíční mzda v průmyslu přesahuje v Kolumbii minimální měsíční mzdu za rok 2023 (1 160 000 COP plus 140 000 COP na poplatky za dopravu), vztahují se na ni odvody na zdravotní pojištění a daň ze mzdy a tvrzení bylo zamítnuto.

(192)

Tentýž výrobce rovněž tvrdil, že průměrný týdenní počet hodin v Kolumbii během období šetření činil 39,3 hodiny (116). Komise toto tvrzení uznala, přičemž solidární příspěvek nebyl do výpočtů zahrnut a průměrný týdenní úvazek byl upraven na 39,3 hodiny týdně.

(193)

Komise použila příslušné ceny elektřiny pro průmyslové uživatele, které na svých internetových stránkách zveřejnil hlavní kolumbijský dodavatel elektřiny, společnost Enel (117).

(194)

Jeden vyvážející výrobce uvedl, že čínské továrny odebírají elektřinu o vyšším napětí, než jaké odpovídá úrovni 2 (Nivel 2) (118) pro kolumbijské výrobní odvětví. Komise proto upravila referenční hodnotu tak, aby odrážela ceny pro Nivel 3. Nebyly připočteny žádné další poplatky, neboť uvedená cena pokrývá všechny náklady. Cena za kWh převzatá z tohoto zdroje činila 1,18 CNY.

(195)

Komise použila cenu plynu pro podniky v Kolumbii, kterou na svých internetových stránkách zveřejnila společnost GlobalPetroPrices (119). Komise použila průměrnou cenu zemního plynu pro podniky v Kolumbii v roce 2023 (tj. 53 EUR za MWh nebo 405,8 CNY za MWh). Tyto sazby zahrnují všechny daně, poplatky a další složky vyúčtování za plyn. Je třeba poznamenat, že 1 m3 zemního plynu odpovídá přibližně 10,55 kWh. Nominální náklady na jeden metr krychlový zemního plynu tedy činí 4,281 CNY za metr krychlový.

(196)

Náklady na páru byly stanoveny pomocí nákladů na zemní plyn vyjádřený kWh a množství plynu v kWh potřebného k výrobě jedné tuny páry. Ve své odpovědi na druhou poznámku výrobní odvětví Unie uvedlo, že Komise ve výpočtu páry uvedeném ve druhé poznámce nezohlednila, že tlak páry používaný při výrobě lysinu je 13 barů. Komise proto vzala v úvahu obecně uznávané koeficienty pro přepočet energie (120), aby vypočítala, že k přeměně 1 tuny vody na páru o tlaku 13 barů je třeba 897,8 kWh. Tato hodnota odpovídá 85,1 m3 zemního plynu k výrobě jedné tuny páry. Vzhledem k tomu, že cena zemního plynu činí 405,8 CNY za MWh, náklady na výrobu 1 tuny páry o tlaku 13 barů činí 364,33 CNY.

(197)

Náklady na vodu byly stanoveny na základě nákladů na vodu získaných od kolumbijského dodavatele vody (121), přičemž byly zohledněny variabilní náklady na m3 a fixní náklady rozdělené na objem spotřebované vody. Vývozce požádal, aby se používaly pouze „tarify pro spotřebu“. Pevné ceny jsou však v Kolumbii i přesto, že představují velmi malý příspěvek, součástí fixních nákladů na vodu, a proto byla tato připomínka zamítnuta.

(198)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „početně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba stanovit hodnotu nákladů na výrobní režii, aby byly pokryty náklady, které nejsou zahrnuty ve výše uvedených výrobních činitelích.

(199)

Jako základ ke stanovení prodejních, režijních a správních nákladů a míry zisku pro výpočet běžné hodnoty použila Komise nejčerstvější dostupné údaje (rok 2023) pro kolumbijskou společnost Sucroal S.A. Vzhledem k tomu, že údaje získané z databáze Orbis a uvedené ve druhé poznámce byly aktualizovány, a s cílem zajistit, aby výpočty vycházely z nejnovějších dostupných údajů, získala Komise od kolumbijských orgánů (122) nejčerstvější finanční údaje, které použije k výpočtům.

(200)

Komise měla za to, že takto stanovené sazby povedou k částkám prodejních, režijních a správních nákladů a zisku ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení, jež jsou přiměřené úrovni ceny ze závodu.

(201)

Vyvážející výrobce Meihua požádal, aby se místo zisku před zdaněním použil čistý zisk. Tvrdil, že čistý zisk bude přesněji odrážet skutečnou finanční situaci společnosti v reprezentativní zemi. Vzhledem k tomu, že zisk před zdaněním umožňuje získat poznatky o provozní účinnosti, zatímco čistý zisk závisí na skutečných daňových podmínkách v Kolumbii, a nelze jej tedy přenést na daňové podmínky v Číně, Komise se domnívá, že je rozumné použít k výpočtu běžné hodnoty zisk před zdaněním. Společnost Meihua rovněž tvrdila, že vzhledem k tomu, že Komise zahrnuje dopad daní například do výpočtu mzdových nákladů, je spravedlivé zahrnout dopad daní do posouzení finanční výkonnosti společnosti v reprezentativní zemi. Komise poznamenává, že zisk se používá k výpočtu ceny ze závodu a k jejímu porovnání s vývozní cenou, která nutně nezahrnuje dopad daní, neboť ty jsou odváděny na konci finančního roku. Zahrnutí čistého zisku místo zisku před zdaněním by proto vytvořilo nerovnováhu. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(202)

Společnosti Eppen i Meihua uvedly, že údaje poskytnuté společností Sucroal zahrnují „ostatní provozní náklady“, a požadovaly podrobnější údaje s cílem zajistit, aby do těchto nákladů nebyly zahrnuty například náklady na dopravu, manipulaci, pojištění a bankovnictví, jež jsou z výpočtu vývozní ceny ze závodu vyloučeny. Jak je vysvětleno v 199. bodě odůvodnění, je z nejnovějších finančních údajů společnosti Sucroal získaných od kolumbijských orgánů zřejmé, že zahrnují „ostatní provozní náklady“, „náklady na distribuci“, „administrativní náklady“ a „jiné náklady“. U prodejních, režijních a správních nákladů společnosti Sucroal nebylo možné snadno dohledat žádné další členění.

(203)

Náklady na výrobní režii vyvážejících výrobců zařazených do vzorku byly vyjádřeny jako podíl výrobních nákladů, které tito vyvážející výrobci skutečně vynaložili. Tento procentní podíl byl použit na nezkreslené výrobní náklady.

(204)

Na základě výše uvedeného Komise početně zjistila běžnou hodnotu jednotlivých typů výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(205)

Zaprvé Komise určila nezkreslené výrobní náklady. Nezkreslené jednotkové náklady uplatnila na skutečnou spotřebu jednotlivých výrobních činitelů vyvážejících výrobců zařazených do vzorku. Tyto míry spotřeby, které poskytl žadatel, byly potvrzeny během ověřování. Činitele použití vynásobila Komise nezkreslenými náklady na jednotku zjištěnými v reprezentativní zemi, jak je popsáno v oddíle 3.4.

(206)

Aby Komise získala nezkreslené výrobní náklady, připočetla nejprve náklady na výrobní režii k nezkresleným výrobním nákladům, a to na základě poměru mezi výrobní režií a náklady na materiál, jak je vykázal každý z výrobců.

(207)

Dále Komise použila sazby prodejních, režijních a správních nákladů a zisku, jak je popsáno v oddíle 3.4.9. Stanovila je na základě účetní závěrky společnosti Sucroal, jak je vysvětleno ve 199. bodě odůvodnění.

(208)

Na výrobní náklady zjištěné způsobem popsaným v předchozím bodě odůvodnění použila Komise prodejní, režijní a správní náklady a zisk společnosti Sucroal S.A. Prodejní, režijní a správní náklady vyjádřené jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a použité na nezkreslené výrobní náklady činily 23,3 %. Zisk vyjádřený jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a použitý na nezkreslené výrobní náklady činil 9,5 %.

(209)

Jeden vyvážející výrobce zařazený do vzorku vyvážel do Unie přímo nezávislým odběratelům. Druhý uskutečnil určitý vývoz prostřednictvím společnosti ve spojení, která působila jako dovozce.

(210)

U vývozu dotčeného výrobku přímo nezávislým odběratelům v Unii byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení stanovena na základě cen skutečně zaplacených nebo splatných za dotčený výrobek prodávaný na vývoz do Unie.

(211)

U vývozu dotčeného výrobku do Unie prostřednictvím společnosti ve spojení, která vystupovala jako dovozce, uskutečněného jedním vyvážejícím výrobcem zařazeným do vzorku byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení stanovena na základě ceny, za niž byl dovezený výrobek poprvé znovu prodán nezávislým odběratelům v Unii. V takovém případě byly provedeny úpravy ceny o všechny náklady vzniklé mezi dovozem a dalším prodejem, včetně prodejních, režijních a správních nákladů, a o dosažený zisk.

(212)

Vzhledem k nedostatku informací o zisku spolupracujících nezávislých dovozců vycházela Komise prozatímně ze zisku ve výši 6,89 %, který byl v předchozím šetření ve věci určitých polyvinylalkoholů pocházejících z ČLR považován za přiměřený (123). V tomto řízení ve skutečnosti pouze jeden spolupracující dovozce vykázal zisk z prodeje dotčeného výrobku. V důsledku toho nebylo možné použít zisk spolupracujícího dovozce a zároveň zachovat důvěrnou povahu jeho údajů. Úroveň zisku ve výši 6,89 % byla tedy považována za přiměřenou, neboť jí dosáhli dovozci, kteří nejsou ve spojení a kteří jsou zapojeni do obchodu s chemickými výrobky.

(213)

Ustanovení čl. 2 odst. 10 základního nařízení vyžaduje, aby Komise provedla spravedlivé srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny na stejné úrovni obchodu a zohlednila rozdíly v činitelích, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. V tomto případě se Komise rozhodla srovnat běžnou hodnotu a vývozní cenu vyvážejících výrobců zařazených do vzorku na úrovni ceny ze závodu. Jak je dále vysvětleno níže, byly běžná hodnota a vývozní cena ve vhodných případech upraveny tak, aby: i) byly očištěny na úroveň ceny ze závodu a ii) byly zohledněny rozdíly v činitelích, které podle tvrzení a prokazatelně ovlivňují ceny a srovnatelnost cen.

(214)

Jak je vysvětleno v 204. bodě odůvodnění, běžná hodnota byla stanovena na úrovni cen ze závodu za použití výrobních nákladů spolu s částkami za prodejní, režijní a správní náklady a za zisk, které byly považovány za přiměřené pro tuto obchodní úroveň. Proto nebylo nutné provádět žádné úpravy, aby byla běžná hodnota očištěna na úroveň ceny ze závodu.

(215)

Komise nezjistila žádné důvody ke snížení běžné hodnoty a žádný z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku o takové snížení nepožádal.

(216)

Aby bylo možné očistit vývozní cenu na úroveň ceny ze závodu, byly provedeny úpravy za účelem zohlednění nákladů na dopravu, pojištění, manipulaci a nakládku a balení.

(217)

Byly provedeny úpravy o tyto činitele ovlivňující ceny a srovnatelnost cen: úvěrové náklady a bankovní poplatky.

(218)

Kromě toho v případech, kdy byly výrobky prodány výrobcem jiným společnostem v téže skupině a poté vyvezeny do Unie, byly podle čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení provedeny úpravy o přirážku inkasovanou obchodníky ve spojení, kdykoli se mělo za to, že obchodníci vykonávali funkce podobné funkcím obchodního zástupce vykonávajícího svou činnost za úplatu formou provize. Provize byla vypočtena jako součet prodejních, režijních a správních nákladů a vzniklého zisku. Prodejní, režijní a správní náklady vycházely z údajů poskytnutých obchodníky ve spojení, zatímco použitý zisk činil 6,89 %, jak je vysvětleno v 212. bodě odůvodnění.

(219)

S odkazem na nedávné rozhodnutí Tribunálu (124) požádal vyvážející výrobce zařazený do vzorku, aby byl poměr prodejních, režijních a správních nákladů společnosti Sucroal upraven tak, aby byly vyloučeny některé kategorie prodejních, režijních a správních nákladů, které mohou být zahrnuty do jeho vlastní vývozní ceny, jestliže se srovnání provádí na základě ceny ze závodu. Dále tvrdil, že pokud Komise nemůže tyto náklady určit v kategorii „Ostatní provozní náklady“ finančních informací společnosti Sucroal, měla by se zdržet veškerých úprav jeho vývozní ceny, aby se vyloučily prodejní, režijní a správní náklady, které jsou součástí vývozní ceny. Jak je vysvětleno v 213. bodě odůvodnění, rozhodla se Komise srovnat vývozní cenu s běžnou hodnotou na obchodní úrovni odpovídající ceně ze závodu. Jak je vysvětleno v 204. bodě odůvodnění, běžná hodnota byla stanovena na úrovni cen ze závodu za použití výrobních nákladů spolu s částkami za prodejní, režijní a správní náklady a za zisk, které byly považovány za přiměřené pro tuto obchodní úroveň. Proto nebylo nutné provádět žádné úpravy, aby byla běžná hodnota očištěna na úroveň ceny ze závodu.

(220)

Ve svém rozsudku ve věci CCCME (125), který následoval po rozsudku ve věci Sinopec, Tribunál nejprve připomněl, že v souladu s judikaturou platí, že pokud strana požaduje úpravy podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení, aby zajistila srovnatelnost běžné hodnoty a vývozní ceny pro účely stanovení dumpingového rozpětí, musí prokázat, že toto tvrzení je oprávněné. Důkazní břemeno ohledně toho, zda je třeba provést zvláštní úpravy stanovené v čl. 2 odst. 10 písm. a) až k) základního nařízení, nesou ty subjekty, které se jich hodlají dovolávat (126). Z toho vyplývá, že v tomto případě stejně jako v tomto šetření měly zúčastněné strany povinnost, aby v souladu s touto judikaturou prokázaly nezbytnost požadované úpravy na podporu důkazů, které předložily v průběhu šetření (127).

(221)

Tribunál dále rozhodl, že je třeba poznamenat, že i když se provedení úprav může podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení ukázat jako nezbytné pro zohlednění rozdílů mezi vývozní cenou a běžnou hodnotou, které ovlivňují jejich srovnatelnost, nelze takové odpočty provést na základě početně zjištěné hodnoty, která tudíž není skutečná. Tato hodnota není obecně ovlivněna faktory, které by mohly poškodit její srovnatelnost, protože byla určena uměle (128). Kromě toho, stejně jako v případě CCCME, v tomto případě početní zjištění běžné hodnoty podle typu výrobku na úrovni ceny ze závodu zahrnovalo přiměřenou částku prodejních, režijních a správních nákladů a nebyly k dispozici žádné informace, které by prokazovaly, že prodejní, režijní a správní náklady společnosti Sucroal zahrnovaly dotčené náklady. S ohledem na diskreční pravomoc Komise při použití čl. 2 odst. 10 základního nařízení (129) byl přístup Komise v souladu s nejnovější judikaturou týkající se nepodložených tvrzení, že částky prodejních, režijních a správních nákladů použité při početním zjištění běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 6a písm. a), které Komise považuje za přiměřené pro obchodní úroveň odpovídající ceně ze závodu, obsahují náklady na dopravu.

(222)

V neposlední řadě a nezávisle na rozsudku ve věci CCCME by navrhované řešení, a sice zachovat příslušné nákladové položky ve vývozní ceně, nevyřešilo problém, na který poukázal vyvážející výrobce. I kdyby prodejní, režijní a správní náklady společnosti Sucroal obsahovaly příslušné nákladové položky (což nebylo prokázáno), je prakticky nemožné, aby byla jejich hodnota srovnatelná s hodnotou u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku. Jejich odstranění by proto nevyřešilo asymetrii, která dle tvrzení panovala mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(223)

U spolupracujících vyvážejících výrobců zařazených do vzorku Komise porovnala váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(224)

U spolupracujících vyvážejících výrobců, kteří nebyli zařazeni do vzorku, vypočítala Komise vážené průměrné dumpingové rozpětí v souladu s čl. 9 odst. 6 základního nařízení. Toto rozpětí bylo tudíž stanoveno na základě rozpětí vyvážejících výrobců zařazených do vzorku.

(225)

U všech ostatních vyvážejících výrobců v ČLR stanovila Komise dumpingové rozpětí na základě dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení. Za tímto účelem Komise určila úroveň spolupráce ze strany vyvážejících výrobců. Úroveň spolupráce byla měřena objemem vývozu spolupracujících vyvážejících výrobců do Unie vyjádřeným jako podíl na celkovém dovozu z dotčené země do Unie v období šetření, který byl stanoven na základě údajů vyplněných ve formuláři pro výběr vzorku vyvážejícími výrobci nezařazenými do vzorku a podle ověřených údajů v odpovědích na dotazník od vyvážejících výrobců zařazených do vzorku.

(226)

Úroveň spolupráce byla v tomto případě považována za vysokou, neboť celkový vývoz spolupracujících vyvážejících výrobců, zařazených i nezařazených do vzorku, tvořil většinu dovozu během období šetření.

(227)

Na tomto základě Komise považovala za vhodné stanovit dumpingové rozpětí pro všechny nespolupracující vyvážející výrobce na úrovni spolupracující skupiny vyvážejících výrobců zařazené do vzorku s nejvyšším dumpingovým rozpětím.

(228)

Na tomto základě prozatímní vážená průměrná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

(229)

Během období šetření vyráběl obdobný výrobek jeden výrobce v Unii. Tento výrobce představuje „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(230)

Vzhledem k tomu, že údaje týkající se posouzení újmy byly získány pouze od jednoho výrobce v Unii, jsou údaje o analýze újmy z důvodu důvěrnosti uvedeny v určitém rozmezí. Indexy jsou však založeny na skutečných údajích, nikoli na rozmezí.

(231)

Celková výroba v Unii během období šetření byla stanovena v rozsahu 11 000 až 13 000 tun. Komise stanovila skutečný údaj na základě ověření auditovaných zpráv výrobního odvětví Unie, konkrétně společnosti Eurolysine.

(232)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě i) ověřených údajů o prodeji od výrobního odvětví Unie a ii) dovozu z dotčené země a ze všech ostatních třetích zemí.

(233)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii (v tunách ekvivalentu chlorovodíku)

(234)

Pro srovnání různých druhů lysinu Komise uvedla, že jedna tuna lysin-hydrochloridu obvykle obsahuje 78 % lysinu, zatímco jedna tuna kapalného lysinu obvykle obsahuje 50 % lysinu. Komise se proto domnívá, že jedna tuna kapalného lysinu odpovídá 0,641 tuny lysin-hydrochloridu. Podobně jedna tuna lysin-hydrochloridu obvykle obsahuje 78 % lysinu, zatímco jedna tuna lysin-sulfátu obvykle obsahuje 55 % lysinu. Komise se proto domnívá, že jedna tuna lysin-sulfátu odpovídá 0,705 tuny lysin-hydrochloridu.

(235)

Na tomto základě Komise vypočítala spotřebu lysinu v Unii v ekvivalentu hydrochloridu a konstatovala pokles spotřeby v Unii – celková spotřeba v Unii se během posuzovaného období snížila 11 %. Všeobecný pokles spotřeby v Unii byl důsledkem silné ptačí chřipky v Unii v kombinaci se snížením poptávky po lysinu ze strany odvětví chovu prasat (130), což má na spotřebu lysinu přímý dopad.

(236)

Pro účely správného porovnání lysin-hydrochloridu, kapalného lysinu a lysin-sulfátu byl veškerý objem lysinu vyrobený v Unii a dovezený v rámci tohoto nařízení přepočten na ekvivalent hydrochloridu pomocí převodních koeficientů uvedených v 234. bodě odůvodnění.

(237)

Vzhledem k tomu, že L-lysin-hydrochlorid a vodný roztok L-lysinu se dovážejí pod kódem KN 2922 41 00 , vycházela Komise u těchto dvou skupin výrobků z údajů Eurostatu o dovozu. Lysin-sulfát však v současné době spadá pod „košové“ kódy ex 2309 90 31 a ex 2309 90 96 pro přípravky používané ke krmení zvířat a dovozní statistiky Eurostatu není možné posoudit. Dovozní statistiky lysin-sulfátu, tedy třetí skupiny výrobků, byly proto založeny na dovozních statistikách od specializovaných poskytovatelů informací o trhu, pokud jde o čínskou a indonéskou obchodní statistiku. (131)

(238)

Zdroj údajů o čínském dovozu nemohl být na žádost poskytovatele údajů zveřejněn. Komise však provedla křížovou kontrolu údajů poskytnutých odvětvím Unie s dalšími dostupnými statistickými zdroji (Eurostat a Surveillance) a s výběrem vzorku a odpověďmi na dotazník od spolupracujících čínských vyvážejících výrobců.

(239)

Aby mohla stanovit podíl dovozu na trhu, analyzovala Komise různé formy lysinu a použila převodní koeficienty uvedené v 234. bodě odůvodnění. Komise porovnala objemy dovozu přepočtené na ekvivalent lysin-hydrochloridu se spotřebou na trhu Unie vyjádřenou v ekvivalentu lysin-hydrochloridu.

(240)

Dovoz do Unie z dotčené země se vyvíjel takto:

Tabulka 3

Objem dovozu (v tunách) a podíl na trhu

(241)

V tabulce 3 je patrný pokles dovozu z Číny v roce 2021, který je přičítán mimořádným okolnostem spojeným s krizí COVID-19 v Číně a energetickou krizí. Mezi rokem 2022 a obdobím šetření se však objem dovozu zvýšil o 15 %.

(242)

Během posuzovaného období se dovoz lysinu z Číny, přepočtený na ekvivalent chlorovodíku, zvýšil o 25 037 tun, tj. o 8 %. To se projevilo v nárůstu celkového podílu čínského dovozu do Unie na trhu ve stejném období o 21 %.

(243)

Konfederace CESFAC a společnosti Pintaluba a Vall Companys tvrdily, že zvýšení objemu o 8 % není významným absolutním zvýšením čínského dovozu lysinu a že za významné nelze považovat ani zvýšení podílu na trhu tohoto dovozu, které odhadly na 5 procentních bodů. Komise s tím nesouhlasila. Zvýšení objemu dovozu o 25 037 tun, které samo o sobě představuje 8 % spotřeby Unie v období šetření, je v každém případě významné. Komise konstatovala, že výpočet zvýšení podílu na trhu, který provedly konfederace CESFAC a společnosti Pintaluba a Vall Companys, byl chybný a že ve skutečnosti nečinil 9 % (nebo 5 procentních bodů), ale 21 %, jak ukazuje výše uvedená tabulka. Jedná se o významné zvýšení tržního podílu.

(244)

Ceny dovozu stanovila Komise na základě údajů Eurostatu a specializovaných informací o trhu uvedených v 237. bodě odůvodnění. Cenové podbízení u dovozu bylo stanoveno na základě ověřených odpovědí na dotazník od vyvážejících výrobců v ČLR zařazených do vzorku.

(245)

Vážená cena dovozu z dotčené země do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 4

Dovozní ceny (v EUR za tunu)

(246)

Ceny dovozu z Číny se v letech 2021 a 2022 zvýšily. Výrobní odvětví Unie tvrdilo, že v roce 2020 se ceny zotavují z historického minima zaznamenaného v souvislosti s africkým morem prasat v Číně. V roce 2021 ceny rostly, a to v důsledku energetické krize v Číně a omezení z důvodu COVID-19, která způsobila dočasné uzavření některých závodů na výrobu lysinu. V roce 2022 ceny pokračovaly v růstu, ale v období šetření výrazně klesly.

(247)

Čínské ceny při vykládce zůstaly po celé posuzované období nižší než ceny výrobního odvětví Unie, s výjimkou roku 2021, kdy byla Čína ovlivněna domácí energetickou krizí a omezeními z důvodu COVID-19 a vývoz lysinu do Unie poklesl.

(248)

Cenové podbízení v období šetření Komise stanovila srovnáním:

(249)

Srovnání cen bylo provedeno podle jednotlivých typů transakcí na stejné obchodní úrovni, v případě potřeby s náležitou úpravou a po odečtení rabatů a slev. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl teoretického obratu výrobního odvětví v Unii v období šetření. Ukázal, že vážený průměr rozpětí cenového podbízení u dovozu z dotčené země na trh Unie činil 38 % až 42 %. Podbízení bylo zjištěno u 100 % objemů dovozu společností zařazených do vzorku.

(250)

Komise dále zvážila další cenové dopady, zejména existenci výrazného stlačení cen. Jak bylo uvedeno v 269. až 271. bodě odůvodnění, od roku 2022 zaznamenalo výrobní odvětví Unie výrazný nárůst jednotkových výrobních nákladů, který byl způsoben jak nepřímými náklady na jednotku, tak cenami energie a surovin. Vzhledem k tomu, že v období šetření cena dovozu z Číny výrazně klesla, nebylo výrobní odvětví Unie schopno zvýšit prodejní cenu tak, aby pokryla výrobní náklady. Toto stlačení cen dále potvrzuje, že dumpingový dovoz z Číny vedl ke ztrátě ziskovosti výrobního odvětví Unie.

(251)

Posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie zahrnovalo v souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení posouzení všech hospodářských ukazatelů, které ovlivňovaly stav daného výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(252)

Pro účely zjištění újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Vzhledem k tomu, že společnost Eurolysine je jediným výrobcem obdobného výrobku v Unii, byly oba soubory údajů stanoveny na základě ověřených odpovědí společnosti Eurolysine na dotazník a bylo zjištěno, že jsou reprezentativní pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie.

(253)

Makroekonomické ukazatele jsou tyto: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(254)

Mikroekonomické ukazatele jsou tyto: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(255)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(256)

Během posuzovaného období se navzdory mírnému nárůstu spotřeby v Unii v roce 2021, jak uvádí tabulka 2, objem výroby výrobního odvětví Unie dramaticky snižoval. Výroba v Unii v období šetření strmě klesla na pouhých 17 % svého objemu v roce 2020. Výrobní odvětví Unie nebylo schopno konkurovat dumpingovému dovozu z Číny, jehož ceny byly v období šetření výrazně nižší než výrobní náklady výrobního odvětví Unie. Výrobní odvětví Unie proto muselo přizpůsobit výrobu velmi nízkému objemu prodeje, což vedlo k dočasnému pozastavení výroby.

(257)

Tento pokles objemu výroby byl výraznější než 14% pokles spotřeby v Unii v posuzovaném období. Dočasné zvýšení objemu výroby v roce 2021 lze přičíst nepříznivým vývozním podmínkám na straně Číny, jak je vysvětleno v 241. a 247. bodě odůvodnění.

(258)

Vykazované údaje o výrobní kapacitě platí pro instalovanou kapacitu, která zůstala v posuzovaném období stabilní. Kromě lysinu vyrábí výrobce v Unii také další speciální produkty, jako je valin, arginin nebo tryptofan. Závod je však uzpůsoben k produkci [77–87 %] lysinu a [13–23 %] ostatních speciálních produktů.

(259)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Objem prodeje a podíl na trhu

(260)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie v roce 2021 ve srovnání s rokem 2020 poprvé vzrostl, a to o 32 %, zejména v důsledku výše uvedeného poklesu tlaku vyvíjeného dovozem z Číny. V roce 2021, kdy čínští vyvážející výrobci čelili překážkám na domácím trhu a vývoz lysinu do Unie poklesl, zaznamenal prodej výrobního odvětví Unie v EU a jeho tržní podíl stabilní nárůst. Od roku 2022 se prodej výrobního odvětví Unie v EU výrazně snížil. V období šetření objem prodeje ve srovnání s rokem 2020 strmě poklesl o –84 %.

(261)

Tuto skutečnost odráží i podíl na trhu. Vzhledem k výraznému nárůstu čínského vývozu se podíl Unie výrazně snížil a v posuzovaném období klesl o 82 %.

(262)

Spotřeba v Unii během posuzovaného období mírně poklesla a objem prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie se prudce snížil. Výrobní odvětví Unie tak zaznamenalo významnou ztrátu podílu na trhu ve výši devíti procentních bodů. Současně během téhož období vzrostl podíl dovozu z dotčené země na trhu o 22 %.

(263)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Zaměstnanost a produktivita

(264)

Výrobní odvětví Unie v průběhu posuzovaného období snížilo počet zaměstnanců, protože objem výroby a prodeje klesal. Během období šetření došlo k nápadnému poklesu, kdy výrobce v Unii musel dočasně zastavit výrobu výrobku, který je předmětem šetření.

(265)

Produktivita se vyvíjela v souladu se změnami ve výrobě a zaměstnanosti. Během posuzovaného období se produktivita snížila o 58 %, přičemž v roce 2021 došlo k dočasnému zvýšení, a to díky zvýšení výroby a prodeje výrobního odvětví Unie, k němuž došlo v důsledku nižšího dovozu dotčeného výrobku z Číny.

(266)

Všechna dumpingová rozpětí byla podstatně vyšší než nepatrná. Vzhledem k objemu a cenám dovozu z dotčené země byl dopad rozsahu skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Unie značný.

(267)

Jde o první antidumpingové šetření týkající se dotčeného výrobku. Proto nebyly k dispozici žádné údaje k posouzení účinků případného dřívějšího dumpingu.

(268)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobce v Unii účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Prodejní ceny v Unii

(269)

Z výše uvedené tabulky 8 vyplývá, že v posuzovaném období prodejní ceny neustále rostly, a to zejména v důsledku zvyšujících se nákladů na elektřinu a páru, hlavní suroviny (například cukr, čpavek nebo síran amonný) a fixních nákladů. Obzvláště výrazně se tak dělo od roku 2022, kdy se výrobní odvětví Unie potýkalo s vrcholícími cenami energií a spotřeba lysinu v EU začala klesat, viz 235. bod odůvodnění.

(270)

Během celého posuzovaného období byla průměrná jednotková prodejní cena nižší než jednotkové výrobní náklady, přičemž rozdíl mezi těmito dvěma ukazateli se rok od roku zvyšoval.

(271)

Jednotkové výrobní náklady se během posuzovaného období výrazně zvýšily o 141 %. To se projevilo zejména v roce 2022, kdy ceny energií dosáhly nejvyšších hodnot, a v období šetření, kdy byly fixní náklady rozvrženy na nižší objem výroby.

(272)

Průměrné náklady práce žadatele se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(273)

Během posuzovaného období se průměrná mzda na jednoho zaměstnance zvýšila o 11 %. Nárůst byl výraznější v období šetření, kdy se meziročně zvýšil o 13 %.

(274)

Stav zásob výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 10

Zásoby

(275)

V roce 2021, kdy bylo výrobní odvětví Unie schopno zvýšit objem prodeje a podíl na trhu v důsledku dočasného poklesu čínského dovozu, se stav zásob v absolutním vyjádření snížil o 65 %. Vzhledem k tomu, že výrobní odvětví Unie začalo v roce 2022 a v období šetření dále ztrácet své postavení na trhu, objem zásob se opět zvýšil a veškerá předpokládaná výroba nenašla odbyt. Celkový pokles zásob je lineární, přičemž výroba v Unii klesá. Nárůst konečného stavu zásob vyjádřený jako procento výroby je vzhledem k nízkému objemu výroby v období šetření lineární.

(276)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 11

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(277)

Komise stanovila ziskovost výrobního odvětví Unie tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Během celého posuzovaného období bylo výrobní odvětví Unie značně ztrátové. V období šetření utrpělo značnou ztrátu, když byla kvůli pokračujícímu zvyšování dumpingového dovozu a nižším cenám na čtyři měsíce zastavena výroba, což vedlo ke ztraceným prodejům a dočasnému pozastavení výroby. V posuzovaném období se jeho ziskovost snížila o 120 procentních bodů.

(278)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobců v Unii financovat svou činnost z vlastních zdrojů. Vývoj čistého peněžního toku byl v celém posuzovaném období podobný jako vývoj ziskovosti. Přestože ztráty nebyly vysoké, peněžní tok zůstal po celé posuzované období záporný. Během období šetření činil prodej ze zásob přibližně 20 % celkového prodeje, což, byť se jednalo o vyšší číslo než v předchozích obdobích, přispělo k méně zápornému peněžnímu toku ve srovnání s předchozími roky.

(279)

Čisté investice se během posuzovaného období snížily, s mírným nárůstem (o 12 %) v roce 2021. Hlavním důvodem nedostatku nových investic do výroby lysinu je složitá hospodářská situace výrobního odvětví Unie a z ní vyplývající nedostatečná ziskovost.

(280)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Vzhledem k výše popsanému vývoji byla návratnost investic (dlouhodobý majetek používaný k výrobě) v posuzovaném období záporná. Zdánlivě zlepšující se trend je připisován nižší ztrátě ziskovosti než v předchozích letech, která byla způsobena nízkou výrobou v období šetření.

(281)

Schopnost výrobního odvětví Unie získat kapitál byla vážně ovlivněna značně zápornými úrovněmi peněžního toku a ziskovosti, kterých bylo dosaženo v posuzovaném období.

(282)

Všechny hlavní ukazatele újmy vykazovaly záporný trend a většina z nich byla během posuzovaného období soustavně záporná, zatímco situace výrobního odvětví Unie se v období šetření dále prudce zhoršovala.

(283)

Objem výroby výrobního odvětví Unie se snížil o 83 % a objem prodeje o 84 %. V důsledku toho se podíl výrobního odvětví Unie na trhu propadl z 11 % v roce 2020 na 2 % v období šetření.

(284)

Kromě toho se výrobní odvětví Unie potýkalo s výrazným zvýšením výrobních nákladů, které v posuzovaném období vzrostly o 141 %. Toto zvýšení nákladů nemohlo přenést na zákazníky – při výrazně klesajícím objemu prodeje mohlo výrobní odvětví Unie zvýšit průměrné ceny nejvýše o 105 %. V důsledku toho se situace výrobního odvětví Unie, které již v prvním roce posuzovaného období utrpělo dvouciferné ztráty, výrazně zhoršila a v období šetření muselo dočasně zastavit výrobu, aby omezilo škody. Toto prudké zhoršení situace výrobního odvětví Unie se odrazilo i ve vývoji dalších klíčových ukazatelů, jako je zaměstnanost, peněžní tok a návratnost investic.

(285)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise v této fázi k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(286)

Jak již bylo vysvětleno v 250. bodě odůvodnění, dospěla Komise k závěru, že dumpingový dovoz z Číny působil na výrobní odvětví Unie v průběhu celého posuzovaného období stlačováním cen.

(287)

V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobnímu odvětví Unie mohly ve stejnou dobu působit újmu i jiné známé činitele. Komise zajistila, aby případná újma, kterou mohly způsobit jiné činitele než dumpingový dovoz z dotčené země, nebyla přičítána tomuto dumpingovému dovozu. Těmito činiteli jsou: dovoz z jiných třetích zemí, vývozní výkonnost výrobců v Unii a další činitele, jako je dovoz uskutečněný výrobním odvětvím Unie, zvýšení výrobních nákladů, snížení spotřeby, jiné činnosti výrobního odvětví Unie a stav výrobního odvětví Unie na začátku posuzovaného období.

(288)

Jak je uvedeno v 242. bodě odůvodnění, objem dovozu dotčeného výrobku z Číny se zvýšil o 8 %, vyjádřeno jako ekvivalent lysin-hydrochloridu, což během posuzovaného období znamenalo zvýšení tržního podílu čínského dovozu do Unie o 13 procentních bodů. Ve stejném období, jak je uvedeno v 260. a 261. bodě odůvodnění, nedokázalo výrobní odvětví Unie konkurovat čínským vyvážejícím výrobcům a objem prodeje se mu snížil o 84 % a tržní podíl o 82 %. Stalo se tak za situace, kdy spotřeba v Unii kolísala a během posuzovaného období se celkově snížila o 11 %.

(289)

Jak je uvedeno v 249. bodě odůvodnění, čínský dovoz se v období šetření výrazně podbízel cenám výrobního odvětví Unie a ceny tohoto dovozu byly v průběhu posuzovaného období nižší než ceny výrobního odvětví Unie, což vedlo k dalšímu zhoršení jeho situace. Čínský dovoz také vedl ke stlačení cen v posuzovaném období, kdy výrobní odvětví Unie vzhledem k tlaku dumpingového dovozu nebylo schopno prodávat nad své výrobní náklady. Stlačování cen bylo obzvláště výrazné v období šetření.

(290)

Jak ukazuje tabulka 12, rostoucí podíl čínského dovozu na trhu se rovněž časově shoduje se strmým poklesem podílu výrobce v Unii i dovozu ze třetích zemí v období šetření.

(291)

Komise proto dospěla k závěru, že výrazný nárůst dumpingového dovozu z Číny za ceny, které se stále významně podbízely cenám Unie, způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu.

(292)

Objem dovozu z jiných třetích zemí se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 12

Dovoz ze třetích zemí

(293)

Komise uvedla, že největší podíl na dovozu do Unie z jiných třetích zemí než ČLR měla v období šetření Indonésie. Komise dále uvedla, že Indonésie vyváží převážně kapalný lysin a dále lysin-sulfát (6 % indonéského dovozu v období šetření).

(294)

Objem dovozu z daleka největších zdrojů jiných než Čína, tj. z Indonésie a USA, v roce 2020 a ze všech třetích zemí dohromady během posuzovaného období výrazně klesal, s výjimkou roku 2022, kdy se tržní podíl Brazílie a Jižní Koreje podle Eurostatu zlepšil. Objem dovozu z Indonésie a USA se vyvíjejí podobně jako prodej výrobního odvětví Unie – v roce 2021 došlo k nárůstu dovozu a poté k jeho prudkému poklesu v roce 2022 a v období šetření. Tržní podíl dovozu ze všech ostatních třetích zemí (Brazílie a Jižní Korea), které v roce 2022 posílily své postavení na trhu, v období šetření ve srovnání s rokem 2022 rovněž klesal.

(295)

Komise zjistila, že v letech 2021 a 2022 byla dovozní cena z USA nižší než čínská dovozní cena. Dovozní cena z USA však během období šetření ve srovnání s předchozími roky výrazně klesla, což naznačuje, že dominantní dovoz z Číny způsobuje stlačení cen.

(296)

Naproti tomu Komise zjistila, že ceny při vykládce veškerého čínského dovozu v období šetření výrazně klesly, a to o 66 %, a cenám výrobního odvětví Unie se podbízely o 40,2 %.

(297)

Komise poté zkoumala význam dovozu z Číny, Indonésie, USA, Brazílie a Jižní Koreje na celkovém trhu Unie. Jak ukazují tabulky 3 a 12 výše, celkový objem dovozu z Číny v období šetření je třikrát větší než objem dovozu z ostatních třetích zemí. Tržní podíl dovozu z Indonésie a USA se navíc v období šetření snížil. Naproti tomu je dovoz z Číny jediným dovozem, který mezi rokem 2022 a obdobím šetření zvýšil svůj tržní podíl.

(298)

Komise uvedla, že průměrná čínská cena byla nižší než dovozní ceny z ostatních třetích zemí, což snížilo i ceny ze třetích zemí na úroveň pod výrobními náklady výrobního odvětví Unie. Vzhledem k relativně nízkému objemu dovozu z jednotlivých zemí, který byl mnohem nižší než dovoz z Číny, měl klesající tendenci a byl dražší než dovoz z Číny, avšak levnější než výrobní odvětví Unie, proto Komise dospěla k závěru, že dopad dovozu z Indonésie, USA, Brazílie a Jižní Koreje nelze jednotlivě považovat za významný.

(299)

Objem vývozu výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 13

Prodej na vývoz

(300)

Objem vývozu výrobního odvětví Unie byl v posuzovaném období poměrně malý a v prvním roce posuzovaného období představoval 20 % prodeje výrobního odvětví Unie. Od té doby se lineárně snižuje s tím, jak klesá výroba. Průměrné prodejní ceny na vývoz měly rovněž podobný vývoj jako prodej na domácím trhu, tj. vzrostly v důsledku vyšších výrobních nákladů.

(301)

Na základě relativně malých objemů v celém posuzovaném období a trendů vývoje podobných těm, které byly zjištěny u prodeje výrobního odvětví Unie v Unii, proto Komise dospěla k předběžnému závěru, že vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie nezmírnila příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z dotčené země a zjištěnou podstatnou újmou.

(302)

Společnosti CESFAC, Pintaluba a Vall Companys a CCCMC tvrdily, že újma byla způsobena tím, že výrobní odvětví Unie nakupovalo lysin od čínských vyvážejících výrobců, který představoval přibližně 10–15 % jeho prodeje v Unii.

(303)

Komise potvrdila, že výrobní odvětví Unie dováželo omezený objem lysinu z Číny a Jižní Koreje pro další distribuci na trhu Unie, aby vylepšilo svůj peněžní tok. Od roku 2020 se však tento objem postupně snižoval a v roce 2023 se již žádný dovoz neuskutečnil. Na základě toho bylo toto tvrzení zamítnuto.

(304)

Tytéž strany dále poukázaly na výrazné zvýšení výrobních nákladů na straně odvětví Unie, které bylo způsobeno zejména zvýšením nákladů na cukrovou řepu a elektřinu, jako na možnou příčinu újmy.

(305)

Jak je uvedeno v 269. bodě odůvodnění, výrobní náklady výrobního odvětví Unie vzrostly v důsledku zvýšení cen energie a surovin, jako jsou cukrová řepa, čpavek nebo síran amonný. Za běžných tržních okolností mohou výrobci promítnout vyšší náklady do svých prodejních cen. V roce 2021 mohlo výrobní odvětví Unie do určité míry zvyšovat ceny v reakci na zvýšení výrobních nákladů. V roce 2022 a během období šetření to však již nebylo možné kvůli velmi nízkým cenám dovozu z Číny, který dokonce v období šetření ještě výrazně zlevnil, jak je uvedeno v tabulce 4. Újmu tedy nezpůsobilo zvýšení nákladů jako takové, ale neschopnost výrobního odvětví Unie přesně jej promítnout do svých prodejních cen, protože se na trhu obchodoval obrovský objem nekalého levného dovozu z Číny.

(306)

Konfederace CESFAC, společnosti Pintaluba a Vall Companys a komora CCCMC tvrdily, že újma je částečně způsobena snížením spotřeby lysinu v Unii.

(307)

Tabulka 2 potvrzuje, že v posuzovaném období spotřeba lysinu klesla o 55 000–60 000 tun, tj. o 11 %. Přestože spotřeba klesla, čínský dovoz se ve stejném období zvýšil o 25 000 t. V důsledku toho se tržní podíl výrobního odvětví Unie, který na začátku posuzovaného období činil 10,7 %, v období šetření strmě snížil na méně než 2 %.

(308)

Pokles objemu prodeje výrobního odvětví Unie úměrný poklesu spotřeby by se pohyboval v řádu 6 000 až 8 000 tun, zatímco nyní, v důsledku opačného vývoje čínského dovozu, činil 44 500–48 000 tun. Pokles spotřeby jako takový nelze považovat za významný.

(309)

Konfederace CESFAC, společnosti Pintaluba a Vall Companys a komora CCCMC dále tvrdily, že výrobce v Unii přesunul z důvodu nestability trhu s lysinem značný objem výrobní kapacity z lysinu na takzvané „speciální aminokyseliny“ a že výrobní odvětví Unie přeměnilo 40 000 tun instalované kapacity lysinu na výrobu „speciálních výrobků“, jako je valin, arginin a tryptofan, a vědomě se tak stáhlo z trhu Unie s lysinem.

(310)

Jak je patrné z tabulky 5, Komise zaprvé zjistila, že výrobní kapacita výrobce v Unii pro lysin zůstala v posuzovaném období stabilní. Speciální výrobky se vyrábějí v pomocných zařízeních, která nesouvisejí s výrobou lysinu. Výrobní odvětví Unie v posuzovaném období zvýšilo výrobu speciálních aminokyselin, aby zmírnilo značné ztráty, které mu vznikly při výrobě a prodeji lysinu. Výrobní kapacita těchto speciálních aminokyselin je však oddělena od výrobního procesu lysinu a neměla by být považována za zaměnitelnou. Jak je uvedeno v 258. bodě odůvodnění, hlavní hospodářskou činností žadatele je výroba lysinu. Výrobní kapacita speciálních aminokyselin je ve srovnání s výrobní kapacitou lysinu omezená. Je proto pravděpodobné, že případné ukončení výroby lysinu by vedlo k ukončení výroby jiných speciálních aminokyselin. Komise se proto domnívala, že zvýšení výroby speciálních aminokyselin neprohlubuje újmu.

(311)

Konfederace CESFAC, společnosti Pintaluba a Vall Companys a komora CCCMC tvrdily, že nedostatečná hospodářská a finanční výkonnost výrobního odvětví Unie začala před posuzovaným obdobím a vyvrcholila rozhodnutím výrobního odvětví Unie požádat počátkem roku 2024 francouzské soudy o zahájení úpadkového řízení. Tvrdily, že již existující finanční potíže jsou důsledkem vlastních obchodních a finančních rozhodnutí a strategií, které nesouvisejí s konkurenčním tlakem ze strany čínského dovozu lysinu.

(312)

V odpovědi na toto tvrzení Komise nejprve uvedla, že toto tvrzení není podložené, protože neupřesňuje, jaká špatná finanční nebo obchodní rozhodnutí, která by mohla vysvětlit jeho potíže, výrobní odvětví Unie v minulosti přijalo. Zadruhé Komise uvedla, že výrobci nemusí v nedávné minulosti vykazovat ziskovost, aby mohli žádat o úlevu prostřednictvím opatření na ochranu obchodu. Zatřetí, již na počátku posuzovaného období bylo výrobní odvětví Unie ztrátové, jak je uvedeno v tabulce 11. Aniž by Komise vyvodila závěry o vlivu čínského dovozu na situaci výrobního odvětví Unie v uvedeném roce, poznamenala nicméně, že čínský dovoz byl velmi významný již v roce 2020, kdy měl více než 50% tržní podíl. A co je důležitější, poznamenala, že od té doby se čínský dovoz na trh Unie dále výrazně zvýšil, přičemž rozpětí mezi prodejními cenami výrobního odvětví Unie a čínskými dovozními cenami prudce vzrostlo ze [125–325] EUR/t v roce 2020 na [1 097 – 1 397] EUR/t v období šetření.

(313)

Na tomto základě je zřejmé, že situaci výrobního odvětví Unie, která nastala v posuzovaném období, nelze přičítat špatnému řízení. Toto tvrzení bylo zamítnuto.

(314)

Z výše uvedené analýzy vyplývá, že zatímco trh Unie se zmenšoval, objem dovozu pocházejícího z Číny se v posuzovaném období výrazně zvýšil. Nízké ceny dumpingového čínského dovozu bránily výrobnímu odvětví Unie ve zvýšení cen na udržitelnou úroveň, což vedlo k trvalé a rostoucí ztrátovosti. Výrobní odvětví Unie navíc v důsledku čínského dovozu ztratilo významný podíl na trhu a kvůli velkému poklesu odbytu muselo v roce 2023 dokonce dočasně zastavit výrobu. Komise tedy prokázala příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z Číny a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(315)

Komise rozlišila a oddělila účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie od účinků dumpingového dovozu působícího újmu. Vliv těchto činitelů na negativní vývoj výrobního odvětví Unie však nebyl významný.

(316)

Na základě výše uvedeného dospěla Komise v této fázi k závěru, že dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu a že jiné činitele, jednotlivě ani společně, neoslabily příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou. Újma je celková a spočívá mimo jiné v poklesu výroby, prodeje, podílu na trhu, ziskovosti a zaměstnanosti.

(317)

Pro určení úrovně opatření Komise zkoumala, zda by clo nižší než dumpingové rozpětí bylo dostatečné k odstranění újmy způsobené dumpingovým dovozem výrobnímu odvětví Unie.

(318)

Újma by byla odstraněna, pokud by výrobní odvětví Unie dokázalo dosáhnout cílového zisku prodejem za cílovou cenu ve smyslu čl. 7 odst. 2c a 2d základního nařízení.

(319)

V souladu s čl. 7 odst. 2c základního nařízení vzala Komise při stanovení cílového zisku v úvahu tyto činitele: míru ziskovosti před zvýšením dovozu z dotčené země, míru ziskovosti potřebnou na krytí celkových nákladů a investic, výzkumu a vývoje a inovací, jakož i míru ziskovosti očekávanou za běžných podmínek hospodářské soutěže. Toto ziskové rozpětí nesmí být nižší než 6 %.

(320)

Jako první krok stanovila Komise základní zisk pokrývající úplné náklady za běžných podmínek hospodářské soutěže. Jelikož výrobní odvětví Unie utrpělo během celého posuzovaného období ztráty a údaje o výrobním odvětví Unie nebylo možné použít, stanovila Komise přiměřené ziskové rozpětí na 6 %.

(321)

Výrobní odvětví Unie poskytlo důkazy, že úroveň jeho investic, výzkumu a vývoje a inovací během posuzovaného období by byla za běžných podmínek hospodářské soutěže vyšší. Komise tyto informace ověřila na základě investičních plánů a odložených projektů. Tvrzení výrobního odvětví Unie byla shledána oprávněnými. Aby tuto skutečnost zohlednila v cílovém zisku, vypočítala Komise rozdíl mezi výdaji na investice, výzkum a vývoj a inovace (dále jen „výdaje na IVVI“) za běžných podmínek hospodářské soutěže, které poskytlo výrobní odvětví Unie a které Komise ověřila, a skutečnými výdaji na IVVI v posuzovaném období. Tento rozdíl vyjádřený jako procento obratu činil 4,69 %.

(322)

Toto procento ve výši 4,69 % bylo přičteno k základnímu zisku ve výši 6 % uvedenému ve 319. bodě odůvodnění, což vedlo k cílovému zisku ve výši 10,69 %.

(323)

Výrobce v Unii během období šetření nevyráběl významná množství dotčeného výrobku. Proto nebyly jeho výrobní náklady považovány za vhodné pro účely stanovení cílové ceny. Tyto náklady byly ovlivněny výrazným nárůstem fixních nákladů na jednotku způsobeným poklesem objemu prodeje (na domácím i vývozním trhu), který se promítl i do poklesu objemu výroby. Výrobce v Unii rovněž v období šetření na čtyři měsíce zastavil výrobu lysinu. Komise proto považovala objem výroby v roce 2022 (upravený podle inflačního indexu pro Francii z prosince 2023) za vhodný pro toto šetření.

(324)

Na tomto základě spadá vážená průměrná cena nepůsobící újmu do rozpětí 2 800 až 3 300 EUR/t, což vyplývá z uplatnění výše uvedeného ziskového rozpětí ve výši 10,69 % na výrobní náklady jediného výrobce v Unii během období šetření.

(325)

V souladu s čl. 7 odst. 2d základního nařízení Komise jako poslední krok posoudila budoucí náklady vyplývající z mnohostranných environmentálních dohod a protokolů k nim, jejichž smluvní stranou je Unie, a z úmluv Mezinárodní organizace práce (MOP) uvedených v příloze Ia, které vzniknou výrobnímu odvětví Unie po dobu uplatňování opatření podle čl. 11 odst. 2. Na základě dostupných důkazů Komise stanovila dodatečné náklady ve výši [240–270] EUR/t. Tyto byly připočteny k ceně nepůsobící újmu uvedené v 324. bodě odůvodnění.

(326)

Na tomto základě Komise vypočítala cenu obdobného výrobku, která výrobnímu odvětví Unie nepůsobí újmu, ve výši [3 040–3 570] EUR/t použitím výše uvedeného cílového ziskového rozpětí (viz 324. bod odůvodnění) na výrobní náklady výrobního odvětví Unie během období šetření a poté přičtením úprav podle čl. 7 odst. 2d podle jednotlivých typů výrobku.

(327)

Úroveň rozpětí újmy poté Komise určila na základě porovnání vážené průměrné dovozní ceny spolupracujících vyvážejících výrobců v dotčené zemi zařazených do vzorku, jež byla stanovena pro účely výpočtů v souvislosti s cenovým podbízením, s váženou průměrnou cenou, jež nezpůsobuje újmu, obdobného výrobku prodávaného v období šetření na trhu Unie výrobním odvětvím Unie. Případný rozdíl vyplývající z tohoto porovnání byl vyjádřen jako procento vážené průměrné dovozní hodnoty CIF.

(328)

Úroveň pro odstranění újmy pro „ostatní spolupracující společnosti“ a pro „veškerý ostatní dovoz pocházející z Číny“ je definována stejným způsobem jako dumpingové rozpětí pro tyto společnosti a tento dovoz (viz oddíl 3.3 výše).

(329)

Poté, co se Komise rozhodla použít čl. 7 odst. 2 základního nařízení, zkoumala, zda může navzdory zjištění dumpingu působícího újmu jednoznačně konstatovat, že v tomto případě není v zájmu Unie přijímat příslušná opatření v souladu s článkem 21 základního nařízení.

(330)

Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(331)

Jediný výrobce lysinu v Unii, který podal podnět, plně spolupracoval při šetření a vyjádřil svůj zájem na uložení opatření.

(332)

Šetření prokázalo, že výrobci v Unii vzniká podstatná újma způsobená dumpingovým dovozem z dotčené země. Tento dovoz výrazně snížil ceny a donutil výrobní odvětví Unie prodávat pod cenou. Výrobní odvětví Unie tak zaznamenalo značné ztráty. Čínský dovoz se stále výrazně podbízel cenám výrobního odvětví Unie a nárůst objemu tohoto dovozu způsobil významnou ztrátu objemu prodeje výrobního odvětví Unie a jeho tržního podílu.

(333)

Přijetí opatření by nejspíše zabránilo dalšímu nárůstu dovozu z Číny za velmi nízké ceny a umožnilo odvětví zahájit svůj proces oživení. Bez přijetí opatření budou čínští výrobci pokračovat v dumpingovém prodeji dotčeného výrobku na trhu Unie a nebude trvat dlouho a výrobní odvětví Unie může ukončit svou činnost.

(334)

Vzhledem k tomu, že výrobní odvětví Unie dokáže pokrýt pouze zhruba 20 % spotřeby v Unii, očekává se, že po uložení prozatímních antidumpingových opatření bude čínský dovoz do Unie pokračovat, ale objem prodeje a ceny výrobního odvětví Unie na trhu Unie vzrostou, čímž se zlepší ziskovost a další finanční ukazatele tohoto výrobního odvětví a zabrání se uzavření výrobních zařízení.

(335)

Byl proto učiněn závěr, že přijetí opatření proti Číně by bylo v zájmu výrobního odvětví Unie.

(336)

Tři dovozci při šetření spolupracovali a poskytli odpovědi na dotazník. Společně představovali 26 % dovozu lysinu z Číny.

(337)

Společnost Andres Pintaluba S.A. vyjádřila obavy, že přijetí antidumpingových opatření na dovoz lysinu z Číny by způsobilo vážné riziko nedostatečného zásobení trhu EU, a předložila důkazy o dlouhodobých a přetrvávajících nedostatečných dodávkách kapalného lysinu, k nimž došlo před vstupem čínských dodavatelů lysinu na trh.

(338)

Komise objasnila, že účelem antidumpingových cel není uzavřít trh Unie dovozu z dotčené země, nýbrž spíše řešit nekalé tržní praktiky a obnovit rovné podmínky, které právě umožňují normální fungování trhu. Je nepravděpodobné, že by výrobce v Unii a vyvážející výrobci ze třetích zemí, kteří nejsou čínskými vyvážejícími výrobci, byli schopni plně zásobovat trh Unie. Vzhledem k dominantnímu postavení čínských vyvážejících výrobců a klesajícímu celosvětovému postavení ostatních výrobců ze třetích zemí antidumpingová opatření zvýší výrobu výrobního odvětví Unie a obnoví rovné podmínky, aniž by blokovala čínský dovoz. Komise proto výše uvedené argumenty odmítla jako nepodložené.

(339)

Společnost Barentz, konference CESFAC, společnosti Pintaluba a Vall Companys dále tvrdily, že uložení antidumpingových cel by bylo v rozporu se zájmem Unie i z hlediska životního prostředí, neboť zvýšení ceny lysinu by podnítilo výrobce premixů a krmných směsí k úpravě směsi krmných surovin a doplňkových látek s cílem zvýšit podíl levnějších a na protein bohatých alternativ, jako jsou sójové boby a doplňkové látky s obsahem surového proteinu.

(340)

Tvrzení bylo zamítnuto, neboť Komise uvedla, že míra zařazení sóji a doplňkových látek s obsahem surového proteinu do krmných dávek je primárně určena cenou těchto surovin a že hlavní faktory změny ceny (objem sklizně, kolísání kurzu eura vůči americkému dolaru, sazba za přepravu) jsou na ceně lysinu nezávislé.

(341)

Při šetření se přihlásil jeden uživatel a poskytl odpověď na dotazník. Tato společnost, skupina Vall Companys, působí na trhu s krmivy, který je jedním ze tří hlavních trhů pro lysin. V období šetření na ni připadalo méně než 5 % lysinu dovezeného z Číny. Skupině Vall Companys bylo umožněno slyšení s Komisí a na místě byla provedena kontrola odpovědí na dotazník.

(342)

Skupina Vall Companys tvrdila, že uložení antidumpingových opatření by vedlo k i) významnému zvýšení nákladů na krmiva a další navazující produkty v Unii, ii) vytvoření vážného rizika nedostatku dodávek lysinu, iii) významnému oslabení hospodářské soutěže na trhu Unie, což by vytvořilo podmínky pro protisoutěžní jednání, a iv) narušení politiky Unie v oblasti životního prostředí.

(343)

Pokud jde o první bod, skupina Vall Companys uvedla, že lysin představuje přibližně [0–10 %] nákladů na výrobu krmiva. Uživatel dále vysvětlil, že náklady na krmivo představují přibližně 65 % nákladů na výrobu produktů z vepřového a drůbežího masa, přičemž počítal, že lysin představuje přibližně [0–5 %] nákladů na výrobu uvedených produktů. Uživatel tvrdil, že s ohledem na povahu masného průmyslu a skutečnost, že vepřové a drůbeží výrobky se prodávají na komoditních trzích s nízkými maržemi, je tato část výrobních nákladů významná. Jakékoli zvýšení nákladů na lysin proto neúměrně ovlivní zisk výrobců masa a/nebo bude mít nepříznivý dopad na spotřebitele v podobě vyšších cen masných výrobků.

(344)

Komise uznala, že antidumpingová opatření budou mít dopad na cenu lysinu. Jak však uvedla společnost Eurolysin (132), pokud jde o použití v krmivech, vybírají se nutriční složky v krmivech podle svého nutričního přínosu ke krmivu a podle ceny. Vzhledem k tomu, že odvětví využívá matematické modely založené na „principu nejnižších nákladů na recepturu“, mění se složení krmiva v závislosti na dostupnosti a ceně. Změna cen surovin k výrobě krmiva má v průběhu času přibližně 15% dopad na cenu krmiv, zatímco dopad ceny lysinu je 2 %. Na základě toho se Komise domnívala, že dopad antidumpingových opatření na výrobce krmiv bude omezený.

(345)

Co se týče druhého bodu, pojednává o něm již 338. bod odůvodnění. Komise dále uvedla, že pokud jde o riziko protisoutěžního jednání na trhu Unie, je pokračující existence výrobního odvětví Unie, vedle dodávek z dotčené země a jiných zdrojů, spíše zárukou, než aby představovala hrozbu pro konkurenční trh. O tvrzení, že opatření by ohrozila politiku Unie v oblasti životního prostředí pojednává již 340. bod odůvodnění.

(346)

Skupina Vall Companys Group rovněž nesouhlasila s uložením antidumpingových opatření, neboť se obávala, že by to mohlo mít dopad na přístup pro vývoz vepřových částí produkovaných ve Španělsku na čínský trh, což považovala za důležitou hospodářskou činnost. Své tvrzení však nemohla doložit, a proto bylo zamítnuto.

(347)

Jelikož nejsou k dispozici další informace poskytnuté uživateli, ve světle výše uvedeného Komise dospěla k prozatímnímu závěru, že uložení antidumpingových opatření pravděpodobně nebude mít vážný dopad na situaci uživatelů.

(348)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody se domnívat, že uložení opatření na dovoz lysinu pocházejícího z Čínské lidové republiky v této fázi šetření není v zájmu Unie.

(349)

Na základě závěrů, k nimž Komise dospěla ohledně dumpingu, újmy, příčinné souvislosti, úrovně opatření a zájmu Unie, by měla být uložena prozatímní opatření, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

(350)

Na dovoz lysinu pocházejícího z Čínské lidové republiky by měla být uložena prozatímní antidumpingová opatření podle pravidla nižšího cla, které stanoví čl. 7 odst. 2 základního nařízení. Komise porovnala rozpětí újmy a dumpingová rozpětí (viz oddíl 6.2 výše). Výše cla byla stanovena tak, aby byla na úrovni nižší z hodnot dumpingového rozpětí a rozpětí újmy.

(351)

Na základě výše uvedených skutečností by sazby prozatímního antidumpingového cla vyjádřené na základě ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením měly činit:

(352)

Individuální sazby antidumpingového cla pro dotčené společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění plynoucích z tohoto šetření. Odrážejí proto situaci zjištěnou během tohoto šetření, pokud jde o tyto společnosti. Tyto celní sazby jsou použitelné výlučně na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčené země a vyráběného uvedenými právnickými osobami. Na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „veškerý další dovoz pocházející z Čínské lidové republiky“. Neměla by se na něj vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(353)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k rozdílu mezi celními sazbami hrozí, je nutno přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Dokud taková faktura nebude předložena, mělo by se na dovoz vztahovat antidumpingové clo platné pro „veškerý další dovoz pocházející z Čínské lidové republiky“.

(354)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(355)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit, zda je třeba zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(356)

Jak je uvedeno v 3. bodě odůvodnění, Komise zavedla na dovoz dotčeného výrobku celní evidenci. Celní evidence byla zavedena za účelem případného výběru cla se zpětnou působností podle čl. 10 odst. 4 základního nařízení.

(357)

Vzhledem ke zjištěním v prozatímní fázi by celní evidence dovozu měla být ukončena.

(358)

V této fázi řízení nebylo přijato žádné rozhodnutí o možném zpětném uplatnění antidumpingových opatření.

(359)

V souladu s článkem 19a základního nařízení informovala Komise zúčastněné strany o plánovaném uložení prozatímních cel. Tyto informace byly zpřístupněny také široké veřejnosti na internetových stránkách GŘ TRADE. Zúčastněné strany dostaly tři pracovní dny na to, aby předložily připomínky k přesnosti výpočtů, které jim byly konkrétně sděleny.

(360)

Své připomínky zaslaly společnosti Eppen a Meihua. Jejich připomínky se však netýkaly přesnosti výpočtů, ale metod, které Komise použila při stanovení příslušných dumpingových rozpětí u těchto společností. Tyto připomínky budou proto posouzeny spolu se všemi ostatními podáními po zveřejnění prozatímních opatření.

(361)

Komise v zájmu řádné správy vyzve zúčastněné strany k tomu, aby v pevně stanovené lhůtě předložily písemné připomínky a/nebo aby požádaly o slyšení u Komise nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(362)

Zjištění týkající se uložení prozatímních cel jsou prozatímní a mohou být v konečné fázi šetření změněna,