(EU) 2025/61Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/61 ze dne 15. ledna 2025, kterým se ukládá konečné vyrovnávací clo na dovoz určitých pneumatik, nových nebo protektorovaných, z kaučuku, používaných pro autobusy nebo nákladní automobily, s indexem zatížení převyšujícím 121 a pocházejících z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle článku 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1037

(1)

Dne 4. května 2018 přijala Evropská komise (dále jen „Komise“) nařízení (EU) 2018/683 (2), kterým se ukládá prozatímní antidumpingové clo na dovoz určitých pneumatik, nových nebo protektorovaných, z kaučuku, používaných pro autobusy nebo nákladní automobily, s indexem zatížení převyšujícím 121 (dále jen „pneumatiky“ nebo „dotčený výrobek“) a pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“).

(2)

Dne 18. října 2018 přijala Komise prováděcí nařízení (EU) 2018/1579 (3), kterým se ukládá konečné antidumpingové clo a s konečnou platností vybírá prozatímní clo uložené na dovoz určitých pneumatik, nových nebo protektorovaných, z kaučuku, používaných pro autobusy nebo nákladní automobily, s indexem zatížení převyšujícím 121, pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „původní antidumpingové nařízení“).

(3)

Dne 9. listopadu 2018 přijala Komise prováděcí nařízení (EU) 2018/1690 (4), kterým se ukládají konečná vyrovnávací cla na dovoz určitých pneumatik, nových nebo protektorovaných, z kaučuku, používaných pro autobusy nebo nákladní automobily a s indexem zatížení převyšujícím 121, pocházejících z Čínské lidové republiky a kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2018/1579, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo a s konečnou platností vybírá prozatímní clo uložené na dovoz určitých pneumatik, nových nebo protektorovaných, z kaučuku, používaných pro autobusy nebo nákladní automobily, s indexem zatížení převyšujícím 121, pocházejících z Čínské lidové republiky a kterým se zrušuje prováděcí nařízení (EU) 2018/163 (dále jen „původní antisubvenční nařízení“).

(4)

V návaznosti na stížnost, kterou podalo Čínské sdružení gumárenského průmyslu (China Rubber Industry Association, dále jen „CRIA“) a Čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií (China Chamber of Commerce of Metals, Minerals & Chemicals Importers & Exporters, dále jen „CCCMC“) zrušil Tribunál Evropské unie dne 4. května 2022 ve svém rozsudku ve spojených věcech T-30/19 a T-72/19 (5), (dále jen „rozsudek Tribunálu“) původní antidumpingové a původní antisubvenční nařízení, pokud jde o několik vyvážejících výrobců.

(5)

V návaznosti na rozsudek Tribunálu Komise opětovně zahájila šetření a dne 4. dubna 2023 opětovně uložila prováděcím nařízením Komise (EU) 2023/737 (6) (dále jen „druhé antidumpingové nařízení“) konečné antidumpingové clo a prováděcím nařízením Komise 2023/738 (7) (dále jen „druhé antisubvenční nařízení“) konečné vyrovnávací clo.

(6)

Dne 6. září 2024 Komise zastavila dva částečné prozatímní přezkumy antidumpingových a vyrovnávacích opatření vztahujících se na dovoz určitých pneumatik, nových nebo protektorovaných, z kaučuku, používaných pro autobusy nebo nákladní automobily a s indexem zatížení převyšujícím 121, pocházejících z Čínské lidové republiky (8) (9).

(7)

Sazby v současné době platných vyrovnávacích cel se pohybují v rozpětí mezi 3,75 EUR na kus a 57,28 EUR na kus.

(8)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti opatření (10) obdržela Evropská komise (dále jen „Komise“) žádost o přezkum podle článku 18 nařízení (EU) 2016/1037 (dále jen „základní nařízení“).

(9)

Žádost o přezkum podala dne 11. srpna 2023 koalice proti nekalému dovozu pneumatik (dále jen „žadatel“) jménem výrobního odvětví Unie vyrábějícího určité pneumatiky, nové nebo protektorované, z kaučuku, používané pro autobusy nebo nákladní automobily, s indexem zatížení převyšujícím 121 ve smyslu čl. 10 odst. 6 základního nařízení. Žádost o přezkum byla odůvodněna tím, že pozbytí platnosti opatření by pravděpodobně vedlo k přetrvání nebo obnovení subvencování a přetrvání nebo obnovení újmy působené výrobnímu odvětví Unie.

(10)

Po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 25 odst. 1 základního nařízení Komise zjistila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, a dne 10. listopadu 2023 zahájila přezkum před pozbytím platnosti týkající se dovozu určitých pneumatik, nových nebo protektorovaných, z kaučuku, používaných pro autobusy nebo nákladní automobily, s indexem zatížení převyšujícím 121, pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčená země“) do Unie na základě článku 18 základního nařízení. Oznámení o zahájení přezkumu zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (11) (dále jen „oznámení o zahájení“).

(11)

Šetření týkající se přetrvání nebo obnovení subvencování se týkalo období od 1. července 2022 do 30. června 2023 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2020 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(12)

V oznámení o zahájení byly zúčastněné strany vyzvány, aby se obrátily na Komisi a zúčastnily se šetření. Kromě toho Komise výslovně informovala žadatele, známé výrobce v Čínské lidové republice a orgány Čínské lidové republiky, známé dovozce, jakož i sdružení, o nichž je známo, že se jich zahájení přezkumu před pozbytím platnosti týká, a vyzvala je k účasti.

(13)

Zúčastněné strany měly možnost se k zahájení přezkumu před pozbytím platnosti vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(14)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že může v souladu s článkem 17 základního nařízení vybrat vzorek zúčastněných stran.

(15)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že vybrala předběžný vzorek výrobců v Unii. Komise vybrala vzorek na základě:

(16)

Tento vzorek sestával ze šesti výrobců v Unii. Výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali více než 25 % odhadovaného celkového objemu výroby a prodeje obdobného výrobku v Unii.

(17)

V souladu s článkem 27 základního nařízení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Nebyly obdrženy žádné připomínky. Vzorek byl tudíž považován za reprezentativní pro výrobní odvětví Unie.

(18)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení.

(19)

Jeden dovozce, který není ve spojení, se Komisi přihlásil, ale neposkytl požadované informace ani souhlas se zařazením do vzorku. Žádní další dovozci, kteří nejsou ve spojení, se nepřihlásili.

(20)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v Čínské lidové republice, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení. Komise kromě toho požádala stálou misi Čínské lidové republiky a sdružení vyvážejících výrobců, aby označily a/nebo kontaktovaly případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít o účast na šetření zájem.

(21)

Požadované informace poskytli a se zařazením do vzorku souhlasili tři vyvážející výrobci nebo skupiny vyvážejících výrobců v dotčené zemi. Na dvě skupiny vyvážejících výrobců připadalo přibližně 50 % vykázaného objemu vývozu do Evropské unie v období od července 2022 do června 2023, zatímco objem vývozu třetího vyvážejícího výrobce byl považován za nevýznamný. V souladu s článkem 27 základního nařízení Komise vybrala vzorek sestávající ze dvou skupin vyvážejících výrobců na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně přezkoumán. V souladu s článkem 27 základního nařízení byl výběr vzorku projednán se všemi známými dotčenými vyvážejícími výrobci a orgány v dotčené zemi. Nebyly vzneseny žádné připomínky.

(22)

V původním šetření souhlasilo se zařazením do vzorku 49 vyvážejících výrobců. V tomto přezkumném šetření bylo sice v podnětu uvedeno více než 140 vyvážejících výrobců, ale pouze tři vyvážející výrobci nebo skupiny vyvážejících výrobců poskytli odpověď k výběru vzorku.

(23)

Spolupracující vyvážející výrobci představovali přibližně 50 % celkového objemu dovozu pneumatik z ČLR do Evropské unie a na celkové výrobě pneumatik v ČLR se podíleli méně než 2 %. Jelikož podíl dovozu z ČLR na trhu Unie činil během období přezkumného šetření přibližně 5,4 %, měla Komise za to, že polovina tohoto dovozu by poskytla dostatečné informace k posouzení vývozní ceny a existence přetrvání nebo obnovení subvencování během období přezkumného šetření, a lze ji proto považovat za reprezentativní pro celkový dovoz z ČLR.

(24)

Komise zaslala dotazníky dvěma skupinám vývozců zařazeným do vzorku a šesti výrobcům v Unii zařazeným do vzorku. Stejný dotazník byl v den zahájení přezkumu zpřístupněn rovněž na internetu. Kromě toho zaslala Komise dotazník žadateli.

(25)

Odpovědi na dotazník došly od dvou skupin vyvážejících výrobců zařazených do vzorku a od šesti výrobců v Unii. Odpověď obdržená od jednoho z výrobců v Unii, společnosti Recauchutagem São Mamede, Lda (dále jen „RSM“), byla nedostatečná a Komise tohoto výrobce požádala o doplnění odpovědi. Komise neobdržela žádnou další odpověď a informovala společnost RSM, že hodlá použít článek 28 základního nařízení a využít dostupné skutečnosti. Od tohoto výrobce v Unii nebyly obdrženy žádné další připomínky.

(26)

Komise proto použila údaje poskytnuté zbývajícími pěti výrobci v Unii. Skutečnost, že nebyly získány údaje od společnosti RSM, měla na reprezentativnost vzorku pouze okrajový dopad. Zbývajících pět výrobců v Unii nadále představovalo více než 25 % odhadovaného celkového objemu výroby a prodeje obdobného výrobku v Unii. Tento zbývající vzorek pěti výrobců v Unii byl proto považován za reprezentativní pro výrobní odvětví Unie.

(27)

Komise zaslala dotazník vládě Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“). Na dotazník nebyla obdržena žádná odpověď.

(28)

Inspekce na místě podle článku 26 základního nařízení se proto uskutečnily pouze v prostorách těchto společností:

(29)

Výrobkem, který je předmětem tohoto přezkumu, jsou určité pneumatiky, nové nebo protektorované, z kaučuku, používané pro autobusy nebo nákladní automobily, s indexem zatížení převyšujícím 121, v současnosti kódů KN 4011 20 90 a ex 4012 12 00 (kód TARIC 4012 12 00 10). Kódy KN a TARIC se uvádějí pouze pro informaci, aniž je dotčena následná změna sazebního zařazení (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“).

(30)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, zahrnuje jak nové, tak protektorované pneumatiky pro autobusy nebo nákladní automobily, které mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti. Oba typy dotčeného výrobku jsou vyrobeny ze stejných vstupů (i když použitá technologie se může lišit) a mají podobnou konstrukci. Rozdíly v surovinách a konstrukci mohou mít za následek různé funkční vlastnosti.

(31)

Výroba nových pneumatik pro nákladní automobily a autobusy zahrnuje tyto výrobní postupy: 1) míchání kaučuku; 2) příprava součástí pneumatik; 3) výroba (zelených) pneumatik; 4) zpracování (vulkanizace) a 5) výstupní kontrola. Všechny pneumatiky pro nákladní automobily a autobusy se vyrábějí ze stejných základních surovin, jmenovitě z přírodního kaučuku, syntetického kaučuku, oceli, sazí, dalších chemikálií a olejů a také z tkaniny a mají stejné součásti, konkrétně běhoun, bočnice, vnitřní plášť, patní lana, ocelové pásy, kordové vrstvy pláště, i když mezi různými výrobci tohoto výrobku se vyskytují určité rozdíly.

(32)

Bylo rovněž zjištěno, že postup výroby nových pneumatik pro nákladní automobily a autobusy zahrnuje různé technologie, které však neměly vliv na celková zjištění o zastupitelnosti.

(33)

Protektorování je v podstatě postup recyklace, při kterém se opotřebované pneumatiky renovují výměnou běhounu na starém plášti. Pláště jsou hlavními prvky při protektorování, a tudíž podstatnou součástí činnosti protektorovací firmy je výběr a získávání plášťů vhodných k protektorování. Pláště jsou tedy hlavním vstupem výrobního procesu a tvoří – v závislosti na kvalitě – buď skutečný „polotovar“, nebo odpad.

(34)

Tento proces může opět zahrnovat různé technologie, které nemají dopad na zjištění Komise o zastupitelnosti.

(35)

Pneumatiky pro nákladní automobily a autobusy se vyrábějí v široké škále typů a velikostí, které se používají u širokého spektra užitkových vozidel od dodávek a autobusů provozovaných v městských nebo regionálních podmínkách až po dálkové nákladní automobily a autobusy, a to podle jejich specifikace velikosti a indexu zatížení. Nejsou vhodné ani pro použití u osobních vozidel nebo jiných lehkých užitkových vozidel, ani u plně terénních vozidel, jako jsou zemědělské traktory.

(36)

Pneumatiky pro nákladní automobily a autobusy se prodávají ve dvou typech a čtyřech kategoriích. Pneumatika s duší představuje tradičnější možnost; je vybavena duší, která má vlastní ventil umístěný uvnitř pneumatiky. U bezdušové pneumatiky jsou pneumatika a ráfek vzduchotěsně uzavřeny a ventil je namontován přímo na ráfek. Naprostá většina pneumatik pro nákladní automobily a autobusy prodávaná v Unii je bezdušová. Čtyři kategorie pneumatik pro nákladní automobily a autobusy jsou: vodící, záběrové, návěsové a pro smíšený provoz. Vodící pneumatiky jsou určeny k použití na přední nápravě a pomáhají s řízením, avšak je možné je na nákladních automobilech a autobusech použít ve všech pozicích podle způsobu použití vozidla. Záběrové pneumatiky jsou určeny pro poháněcí soustavy a zajišťují lepší trakci. Návěsové pneumatiky jsou určeny pro montáž na přípojné vozidlo, zatímco pneumatiky pro smíšený provoz lze používat ve všech pozicích na vozidle podle způsobu jeho použití.

(37)

Na nové nebo protektorované pneumatiky se na trhu Unie vztahují bezpečnostní požadavky stanovené směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES (13).

(38)

Informace, které Komise shromáždila a obdržela, ukazují, že trh pneumatik pro autobusy a nákladní automobily v Unii je rozdělen do tří úrovní nebo segmentů. Mezi jednotlivými úrovněmi nejsou jasně vyznačené hranice, ale zúčastněné strany a Komise ve svých zjištěních se obecně shodly na následující kategorizaci.

(39)

Úroveň 1 pokrývá prémiové nové pneumatiky se stěžejní značkou hlavních výrobců. Klíčovým faktorem u pneumatik této úrovně je prestiž značky, která ospravedlňuje významně vyšší ceny za očekávanou vysokou funkčnost a také zvlášť vysoké investice do marketingu. Do této úrovně patří zejména pneumatiky výrobců původního zařízení pro nákladní automobily nebo autobusy. Kvalita pneumatik úrovně 1 zajišťuje vysokou úroveň protektorovatelnosti pneumatik, které jsou navrženy jako pneumatiky „s více životy“, což dále zvyšuje výrazně vyšší kilometrovou životnost původního výrobku (při běžném používání lze pneumatiku protektorovat až třikrát). Pneumatiky úrovně 1 jsou také spojeny s vyšší úrovní bezpečnosti a často jsou doprovázeny dobrou úrovní poprodejních služeb.

(40)

Úroveň 2 pokrývá většinu neprémiových pneumatik, nových i protektorovaných, jejichž ceny se pohybují v přibližném rozmezí 65 % až 80 % příslušných hodnot pneumatik úrovně 1. Do této úrovně mohou patřit zejména pneumatiky výrobců původního zařízení pro přípojná vozidla. Prestiž značky zůstává na této úrovni důležitá a značky jsou obvykle známé u kupujících, kteří jsou také schopni identifikovat výrobce pneumatik. Obecně je lze alespoň jednou protektorovat, a dosahují, byť v omezenějším rozsahu než pneumatiky úrovně 1, dobré kilometrové životnosti.

(41)

Mezi pneumatiky úrovně 3 patří nové i protektorované pneumatiky s nižší kilometrovou životností a velmi omezenou nebo žádnou protektorovatelností. Obvykle jsou jejich ceny a kilometrová životnost nižší než 65 % příslušných hodnot pneumatik úrovně 1. Na této úrovni prestiž značky téměř neexistuje a určujícím faktorem při rozhodování zákazníka o koupi se stává cena. Obvykle u nich nejsou k dispozici žádné poprodejní služby.

(42)

Protektorované pneumatiky lze zařadit do úrovně 2 nebo 3. Některé čínské pneumatiky sice jsou protektorovatelné, ale v Číně se protektorování provádí velmi málo. Poměrně rozšířené je však v Unii a na jiných trzích, například v Brazílii. Protektorování v Unii provádějí:

(43)

Komise použila stejný přehled značek nových a protektorovaných pneumatik jako v původním šetření. Tyto informace poskytl rovněž žadatel a byly zpřístupněny všem zúčastněným stranám v den zahájení přezkumu.

(44)

Dotčeným výrobkem v tomto šetření je výrobek, který je předmětem přezkumu, pocházející z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčený výrobek“).

(45)

Jak bylo zjištěno v původním šetření, tento přezkum před pozbytím platnosti potvrdil, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti a stejná základní použití:

(46)

Proto se tyto výrobky považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 2 písm. c) základního nařízení.

(47)

V souladu s článkem 18 základního nařízení, a jak bylo uvedeno v oznámení o zahájení, Komise zkoumala, zda by pozbytí platnosti stávajících opatření pravděpodobně vedlo k přetrvávání nebo obnovení subvencování dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR.

(48)

Komise rozhodla, že s ohledem na níže uvedená zjištění potvrzující existenci přetrvávajícího subvencování, pokud jde o subvence napadené v původním šetření, jakož i existenci dalších nových subvencí (jmenovitě bankovních akceptů), nebylo nutné zkoumat všechny subvence, o nichž žadatel tvrdil, že existují. Podle článku 18 základního nařízení by Komise měla prověřit, zda existují důkazy o přetrvávajícím subvencování bez ohledu na jeho výši.

(49)

Na základě informací obsažených v žádosti o přezkum a v oznámení o zahájení Komise prošetřila tyto režimy subvencování:

(50)

Pokud jde o dodání zboží za cenu nižší než přiměřenou za vstupní materiály, Komise v původním šetření konstatovala, že u domácích nákupů nejčastěji používaných vstupních materiálů, konkrétně přírodního kaučuku, syntetického kaučuku, sazí a nylonového kordu, nevznikla žádná výhoda. V současném přezkumu před pozbytím platnosti proto Komise dospěla k závěru, že takový režim není nutné prošetřovat.

(51)

Dne 15. března 2024 zaslala Komise čínské vládě dotazník. Čínská vláda byla rovněž požádána, aby přeposlala dotazníky určené bankám a dalším finančním institucím, o nichž čínská vláda věděla, že poskytly úvěry odvětví výroby pneumatik v Číně, společnosti Chinese Export & Credit Insurance Corporation (dále jen „Sinosure“) a výrobcům a distributorům oceli válcované za tepla a za studena, kteří dodávali vstupy pro výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu.

(52)

Čínská vláda ani žádný z dalších zamýšlených příjemců výše uvedených dotazníků na žádost Komise neodpověděli.

(53)

Verbální nótou ze dne 26. dubna 2024 informovala Komise čínské orgány, že v důsledku nedostatečné spolupráce ze strany čínské vlády a čínských výrobců výrobku, který je předmětem přezkumu, má Komise v souladu s čl. 28 odst. 1 základního nařízení v úmyslu založit svá zjištění na dostupných údajích. Čínské orgány byly rovněž informovány, že zjištění založená na dostupných údajích mohou být méně příznivá, než kdyby čínská vláda a výrobci při šetření spolupracovali. Komise neobdržela žádné připomínky.

(54)

V souladu s článkem 28 základního nařízení považovala Komise za nezbytné použít k prokázání přetrvání nebo obnovení subvencování dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR dostupné údaje.

(55)

Komise proto pro svou analýzu použila všechny dostupné údaje, zejména:

(56)

Před analýzou údajného subvencování v podobě specifických subvencí nebo subvenčních programů (oddíl 3.4 níže a následující) Komise posoudila vládní plány, projekty a další dokumenty, které byly relevantní pro více než jednu ze subvencí nebo subvenčních programů. Zjistila, že veškeré posuzované subvence nebo subvenční programy jsou součástí provádění centrálního plánování čínské vlády, a to z níže uvedených důvodů.

(57)

Závěry původního šetření založené na tehdy platných vládních plánech se v současném šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti potvrzují. Komise při přezkumném šetření zjistila, že v řadě politických dokumentů je odvětví výroby pneumatik označeno jako „podporované“ odvětví. Týká se to zejména 14. pětiletého programu průmyslových technologických inovací, který vydalo Ministerstvo průmyslu a informačních technologií (25).

(58)

Ve čtrnáctém pětiletém plánu na období 2021–2025 (dále jen „14. pětiletý plán“) se zdůrazňuje strategická vize čínské vlády, pokud jde o zlepšení a podporu klíčových odvětví (26). V části třetí článku VIII jsou stanoveny strategické vize čínské vlády pro transformaci a modernizaci tradičních průmyslových odvětví. Článek IX dále stanoví rozvojovou osu pro strategická nově vznikající průmyslová odvětví, včetně odvětví nových materiálů, špičkových zařízení a vozidel využívajících nové zdroje energie. To zahrnuje odvětví výroby pneumatik prostřednictvím podpory gumárenského či petrochemického průmyslu. Plán se dále zaměřuje na klíčové technologie používané pro výrobu pneumatik, tj. v petrochemickém, gumárenském, ocelářském a textilním průmyslu.

(59)

14. pětiletý plán je dále plněn prostřednictvím odvětvových plánů, které určují směr politik, jež mají být prováděny pro rozvoj strategických výrobních odvětví a sektorů. V „Poradních stanoviscích k podpoře vysoce kvalitního rozvoje petrochemického a chemického průmyslu během plnění 14. pětiletého plánu“ jsou pneumatiky zahrnuty v gumárenském průmyslu.

(60)

„Made in China 2025“ je státem řízená průmyslová politika, která usiluje o to, aby ČLR získala dominantní postavení v celosvětové výrobě vyspělých technologií prostřednictvím vládních subvencí, státních podniků a získávání duševního vlastnictví, a nahradila tak zahraniční kapacity. Obsahuje opatření, jež se přímo týkají výroby pneumatik a která se zaměřují jak na pneumatiky, tak na vstupy pro jejich výrobu. Podle definice plánu „Made in China 2025“ zahrnují „základní nové materiály“„železo a ocel, neželezné, petrochemické, stavební materiály, materiály pro lehký průmysl, textilní a jiné základní materiály ve špičkových materiálech“ (hlavní vstupy při výrobě pneumatik). Tato politika se rovněž týká „zkoumání použití finančních prostředků z průmyslu, státních kapitálových příjmů a dalších kanálů s cílem podpořit globalizaci […] automobilů, […] a jiného vybavení a perspektivních průmyslových kapacit a provádět investice, fúze a akvizice v zahraničí.“  (27) Díky zařazení pneumatik i základních vstupů pro jejich výrobu mezi „klíčová odvětví“ a „nové materiály“, jež jsou „podporovány“ v rámci politiky „Made in China 2025“, má tudíž čínský gumárenský průmysl přístup k významnému státnímu financování.

(61)

V původním šetření Komise s odkazem na „rozhodnutí Státní rady č. 40“ (28) (dále jen „rozhodnutí č. 40“) zjistila, že tento akt je příkazem Státní rady, tj. nejvyššího správního orgánu ČLR, a je nadále právně závazný pro ostatní veřejné orgány a hospodářské subjekty. Podle rozhodnutí č. 40 je několik relevantních odvětví označeno za podporovaná, zejména petrochemické výrobky, čisté chemické látky, biochemikálie, doprava a městská veřejná doprava (autobusy). Na podporovaná odvětví se vztahuje několik subvencí. Konkrétně pneumatiky pro nákladní automobily a autobusy či radiální pneumatiky (TBR) jsou v katalogu pokynů z roku 2019 zařazeny do kategorie „podporované“ (v rámci „petrochemického a chemického průmyslu“) takto: „Radiální pneumatiky s vysokou funkčností (včetně bezdušových radiálních pneumatik pro nákladní automobily, velkých radiálních pneumatik pro průmyslové použití (nad 49 palců), pneumatik s malým průřezem schopných jízdy bez vzduchu (série nižší než 55)) a inteligentní výrobní technologie a zařízení, letecké pneumatiky, radiální pneumatiky pro použití v zemědělství a podpůrné speciální materiály a zařízení, vývoj a použití nového typu přírodního kaučuku.“ (29) Další odvětví, jež jsou pro výrobu pneumatik přímo relevantní, patří rovněž mezi „podporovaná“, např. přírodní kaučuk, syntetický kaučuk, výrobní zařízení, recyklace, textilní výrobky a ocel. Několik odvětví souvisejících s pneumatikami, jako je výroba přírodního a syntetického kaučuku, výrobní zařízení a textilní průmysl, zahrnuje mimoto i vydání Katalogu podporovaných odvětví pro zahraniční investice z roku 2022 (30).

(62)

Klíčové průmyslové plány vydané čínskou vládou rovněž poskytují podporu odvětvím, která mají zásadní význam pro výrobu pneumatik, zejména:

(63)

Čínský průmysl výroby pneumatik se dále řídí Poradním nástinem 14. pětiletého plánu pro rozvoj gumárenského průmyslu, který vydalo sdružení CRIA a jenž se zaměřuje na celý dodavatelský řetězec gumárenského odvětví, stanoví cíle a směruje zdroje.

(64)

Proto je jak samotná výroba pneumatik, tak celý její dodavatelský řetězec součástí odvětví „podporovaných“ čínskou vládou, a v důsledku toho příjemcem podpory čínské vlády, která zahrnuje přístup k preferenčnímu financování a vstupy za cenu nižší než přiměřenou (pozemky, elektřina, (syntetický) kaučuk atd.).

(65)

V původním šetření (36) Komise zjistila, že banky ve vlastnictví státu jsou veřejnoprávní subjekty, jelikož jednají z pověření vlády.

(66)

V této souvislosti je třeba uvést, že velká většina bank, které poskytly půjčky výrobcům spolupracujícím v původním šetření, byla ve vlastnictví státu. Z dostupných informací z původního šetření a nejnovějších antisubvenčních šetření uvedených v 55. bodě odůvodnění výše vyplynulo, že většina hlavních bank je i nadále ve vlastnictví státu, včetně velkých komerčních bank v Číně, jako je Bank of China, China Construction Bank, Agricultural Bank of China a Industrial and Commercial Bank of China. Dále bylo rovněž zjištěno, že tyto komerční banky ve vlastnictví státu zaujímaly na trhu dominantní postavení a jakožto veřejnoprávní subjekty se podílely na poskytování úvěrů za úrokové sazby nižší než tržní. Proto byl učiněn závěr, že čínská vláda v rámci své politiky poskytovala odvětví výroby pneumatik preferenční úvěry.

(67)

V souladu s čl. 3 odst. 1 písm. a) bodem iv) základního nařízení Komise rovněž mimo jiné na základě článku 34 zákona ČLR o komerčních bankách (dále jen „zákon o bankách“) a článků 17 a 18 rozhodnutí č. 40 zjistila, že soukromé komerční banky v Číně byly čínskou vládou pověřeny a řízeny, aby poskytovaly preferenční úvěry odvětví výroby pneumatik, které patří do „podporované“ kategorie.

(68)

Komise proto dospěla k závěru, že existuje finanční příspěvek výrobcům pneumatik v podobě přímého převodu finančních prostředků od čínské vlády ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) základního nařízení a že také soukromé banky byly pověřeny nebo jim bylo vládou nařízeno, aby poskytovaly stejným výrobcům finanční příspěvky ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iv) základního nařízení.

(69)

Na základě informací poskytnutých žadatelem v žádosti a rovněž informací z nedávných šetření uvedených výše v 55. bodě odůvodnění dospěla Komise k závěru, že čínské úvěrové ratingy nezajišťují spolehlivý odhad úvěrového rizika podkladového aktiva. Na tomto základě, přestože některé ze společností zařazených v rámci současného přezkumu před pozbytím platnosti do vzorku získaly od čínské ratingové agentury dobrý úvěrový rating, má Komise za to, že takové ratingy nejsou spolehlivé.

(70)

Bylo zjištěno, že v míře, v níž jsou vládní půjčky poskytovány za podmínek výhodnějších, než jaké by mohli jejich příjemci skutečně získat na trhu, je těmto příjemcům poskytována výhoda ve smyslu čl. 3 odst. 2 a čl. 6 písm. b) základního nařízení. Vzhledem ke zjištění, že nevládní půjčky v Číně nepředstavují odpovídající tržní referenční hodnotu (soukromé banky jsou pověřeny a řízeny čínskou vládou), byla taková referenční hodnota sestavena na základě standardní úvěrové sazby Čínské lidové banky. Tato sazba byla upravena tak, aby odrážela běžné tržní riziko, připočtením adekvátní prémie předpokládané u dluhopisů „neinvestičního stupně“, které vydávají podniky (s ratingem BB).

(71)

Bylo zjištěno, že tento program subvencí je specifický ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, neboť odvětví výroby pneumatik patřilo podle rozhodnutí č. 40 do podporované kategorie.

(72)

Dále bylo zjištěno, že tento program je specifický podle čl. 4 odst. 2 písm. b) základního nařízení, jelikož některé vládní plány a dokumenty pobízely a dávaly pokyny k finanční podpoře ocelářského průmyslu, a to i v konkrétních zeměpisných regionech v Číně.

(73)

Míra subvence zjištěná v původním šetření pro vyvážející výrobce zařazené do vzorku se pohybovala od 0,34 % do 48,37 %.

(74)

V žádosti (37) žadatel poskytl důkazy o tom, že čínští výrobci pneumatik nadále využívali preferenčních úvěrů a úrokových sazeb nižších než tržních od domácích bank v ČLR.

(75)

Žadatel poskytl důkazy o významné přítomnosti a přetrvávajícím dominantním postavení bank ve vlastnictví státu na trhu v čínském bankovním sektoru. V žádosti byly uvedeny hlavní banky ve vlastnictví státu, které výrobcům pneumatik v Číně poskytly úvěry za preferenčních podmínek.

(76)

V neposlední řadě žadatel uvedl, že soukromé banky jsou i nadále pověřeny a řízeny čínskou vládou k poskytování subvencovaných půjček ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iv) základního nařízení.

(77)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády a vzhledem k tomu, že zúčastněné strany nepředložily během šetření žádné argumenty, které by zpochybnily důkazy předložené žadatelem, pokud jde o současnou situaci čínského bankovního systému, je Komise toho názoru, že její zjištění z původního šetření jsou i nadále použitelná.

(78)

Rozhodující skutečnosti důležité pro zavedení a přetrvání tohoto subvenčního programu, zejména působení bank ve vlastnictví státu jako veřejnoprávních subjektů, jejich dominantní postavení v bankovním sektoru, pověření a řízení soukromých bank, potvrdila rovněž zjištění nejnovějších šetření týkajících se oceli s organickým povlakem, optických vláken, hliníkových fólií a bateriových elektrických vozidel (38).

(79)

Komise poté vypočetla výši napadnutelné subvence. Pro účely tohoto výpočtu posoudila výhodu, kterou získali její příjemci během období přezkumného šetření. Podle čl. 6 písm. b) základního nařízení je výhoda, kterou získal příjemce, rozdílem mezi částkou úroku, kterou platí společnost za vládní půjčku, a částkou, již by společnost zaplatila za srovnatelnou obchodní půjčku, kterou by mohla získat na trhu.

(80)

Tak jako v původním šetření vypočítala Komise výhodu plynoucí z poskytování preferenčních úvěrů pro každou skupinu vyvážejících výrobců zařazenou do vzorku na individuálním základě a přičetla tuto výhodu dotčenému výrobku.

(81)

Dva vyvážející výrobci skupiny Hankook se nacházejí ve velmi odlišné finanční situaci. První společnost, Jiangsu Hankook Tire Co. Ltd (dále jen „JHKT“), je vyspělým podnikem se soustavnými zisky v období 2020–2023. Druhá společnost, Chongqing Hankook Tire Co. Ltd (dále jen „CHKT“), kumulovala od svého založení v roce 2010 značné ztráty, i když v letech 2020 a 2023 dosáhla čistého zisku. Toto posouzení bylo během inspekce na místě potvrzeno. Poměr dluhu k aktivům je v prvním případě dosti nízký a v druhém případě poměrně vysoký.

(82)

Komise poznamenává, že čínské finanční instituce ve vlastnictví státu udělily společnosti JHKT úvěrový rating AAA–, zatímco společnosti CHKT udělily tytéž instituce úvěrový rating v rozmezí A až AA. Vzhledem k celkovému zkreslení čínských úvěrových ratingů popsanému v oddíle 3.4.1.1 výše dospěla Komise k závěru, že tento rating není spolehlivý.

(83)

Během období přezkumného šetření jeden z výrobců zajistil některé finanční prostředky z krátkodobých úvěrů prodejem svých vývozních pohledávek čínským bankám. Společnost CHKT si nebrala žádné půjčky a k financování svých činností využívala pouze mezipodnikové sdružování finančních prostředků.

(84)

Komise dospěla k závěru, že celková finanční situace skupiny odpovídá ratingu BB, což je nejvyšší rating, který se již nepovažuje za „investiční stupeň“. „Investiční stupeň“ znamená, že dluhopisy vydané danou společností jsou posuzovány ratingovou agenturou jako pravděpodobně postačující k pokrytí platebních závazků, do kterých smějí banky investovat.

(85)

Prémie očekávané u dluhopisů vydávaných podniky s tímto ratingem (BB) byla poté použita na standardní úvěrovou sazbu Čínské lidové banky („PBOC“) za účelem stanovení tržní sazby.

(86)

Uvedená přirážka byla určena na základě výpočtu relativního rozpětí mezi indexy korporátních dluhopisů USA s ratingem AA a korporátních dluhopisů USA s ratingem BB podle údajů agentury Bloomberg pro průmyslové segmenty. Takto vypočítané relativní rozpětí pak bylo připočteno k referenčním úrokovým sazbám, které zveřejnila PBOC v den, kdy byla půjčka poskytnuta (39), a na tutéž délku trvání jako u dotčené půjčky. To bylo provedeno jednotlivě pro každou půjčku poskytnutou uvedené společnosti.

(87)

V připomínkách k poskytnutí konečných informací skupina Hankook tvrdila, že rating společnost JHKT by neměl být snížen, jelikož je to neopodstatněné. Společnost tvrdila, že finanční situace celé skupiny by neměla mít vliv na posouzení ratingu společnosti. Komise provedla posouzení finanční situace společností na základě údajů shromážděných v rámci šetření. Komise vzala v úvahu finanční situaci celé skupiny vzhledem k úzkým vazbám a vztahům mezi společnostmi skupiny. Společnosti nejenže provádějí přímé související transakce, ale podílejí se také na systémech financování, jako je sdružování finančních prostředků či diskontní účty. Proto nebyla tato tvrzení zohledněna a úvěrové hodnocení společností zůstává nezměněno.

(88)

Vyvážející výrobci skupiny GITI, Giti Radial Anhui, Giti Fujian (dále jen „skupina GITI“), se nacházejí ve velmi odlišné finanční situaci. Jeden z nich byl v posuzovaném období ziskový. Další byl v posuzovaném období rovněž ziskový s výjimkou roku 2022. Kromě toho jiné finanční ukazatele, jako je poměr dluhu k aktivům, přesahují úroveň 50 %. Další výrobce však byl během celého posuzovaného období ztrátový a jeho závazky převyšují aktiva. Navzdory tomu neměl u finančních institucí žádné půjčky a byl financován mateřskou společností.

(89)

V původním šetřením proto Komise dospěla k závěru, že pokud jde o skupinu GITI, je vhodné použít referenční hodnotu BB, jak je uvedeno v 65. až 80. bodě odůvodnění výše, na úrovni činností skupiny pro výpočet celkové výhody pro pneumatiky vyplývající z absence řádného posouzení rizik.

(90)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci bank a absenci významných změn finanční situace společnosti během období přezkumného šetření dospěla Komise k závěru, že tato referenční hodnota je vhodná i nadále.

(91)

Dotčený subvenční program byl nadále specifický ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) a b) základního nařízení vzhledem k tomu, že právní situace popsaná v oddíle 3.4.1 se nezměnila ve srovnání s tím, co Komise posuzovala během původního šetření, a s ohledem na nový 14. pětiletý plán pro petrochemické a chemické odvětví, který v rámci gumárenského průmyslu potvrzuje pneumatiky jako podporované odvětví.

(92)

Komise proto dospěla k závěru, že existují dostatečné důkazy, z nichž vyplývá, že půjčky jako napadnutelná subvence během období přezkumného šetření přetrvávaly.

(93)

Pokud jde o půjčky, výše subvence zjištěná během období přezkumného šetření činí u skupin společností zařazených do vzorku:

Půjčky

(94)

Účelem úvěrové linky je stanovit limit pro úvěry, který může společnost kdykoli využít k financování svých stávajících operací, a zajistit tak pružné a okamžitě dostupné financování provozního kapitálu. Komise se proto domnívala, že veškeré krátkodobé financování společností zařazených do vzorku, jako jsou krátkodobé půjčky, návrhy bankovních akceptů atd., by v zásadě měly být kryty nástrojem v podobě úvěrové linky.

(95)

Podobně jako v původním šetření se při přezkumném šetření prokázalo, že čínské finanční instituce v souvislosti s poskytováním jednotlivých půjček každé ze společností zařazených do vzorku poskytovaly také úvěrové linky. Ty spočívaly v rámcových dohodách, v jejichž rámci banka umožnila společnostem ve vzorku čerpat určitou maximální částku finančních prostředků v podobě různých dluhových nástrojů (půjček, dokumentárních směnek, obchodního financování, bankovních akceptů atd.). Za běžných tržních podmínek by takové úvěrové linky podléhaly tzv. poplatku „za sjednání“ nebo „za poskytnutí úvěru“, který by kryl náklady a rizika banky, jakož i poplatkům za obnovení účtovaným v rané fázi za obnovení platnosti úvěrových linek. Komise však zjistila, že všechny společnosti ve vzorku využívaly úvěrových linek, které byly poskytovány bezplatně.

(96)

V souladu s čl. 6 písm. d) bodem ii) základního nařízení je výhoda, kterou získali příjemci, rozdílem mezi částkou, kterou platí společnost za poskytnutí úvěrových linek čínskými finančními institucemi, a částkou, kterou by společnost zaplatila za srovnatelnou obchodní úvěrovou linku, kterou lze získat na trhu.

(97)

Výše poplatků použitá jako referenční hodnota se uplatnila úměrně na výši každé příslušné úvěrové linky, aby se tak zjistila výše subvence (snížená o veškeré skutečně uhrazené poplatky). V případech, kdy úvěrová linka trvala více než jeden rok, byla celková výše subvence přepočtena na dobu trvání úvěrové linky a byla určena odpovídající výše připadající na období šetření.

(98)

Jak je uvedeno v 67. bodě odůvodnění, podle rozhodnutí č. 40 musí finanční instituce poskytovat podporovaným odvětvím úvěrovou podporu.

(99)

Komise dospěla k závěru, že úvěrové linky jsou formou preferenční finanční podpory poskytované finančními institucemi podporovaným odvětvím, jako je odvětví výroby pneumatik. Jak je uvedeno v oddíle 3.3 výše, odvětví výroby pneumatik patří k podporovaným odvětvím, a je proto způsobilé pro veškerou možnou finanční podporu.

(100)

V souladu s čl. 6 písm. d) bodem ii) základního nařízení Komise považovala za výhodu, kterou příjemci získali, rozdíl mezi částkou, kterou zaplatili jako poplatek za otevření nebo obnovení úvěrových linek čínskými finančními institucemi, a částkou, kterou by zaplatili za srovnatelnou obchodní úvěrovou linku získanou za nezkreslenou tržní sazbu.

(101)

Příslušné referenční hodnoty pro poplatek za sjednání (1,5 %) a poplatek za obnovení (1,25 %) byly stanoveny s odkazem na veřejně přístupné údaje (40) a referenční hodnoty použité v předchozích šetřeních uvedených v 55. bodě odůvodnění výše.

(102)

Poplatek za sjednání a poplatek za obnovení jsou v zásadě splatné paušálně v okamžiku otevření nové úvěrové linky nebo obnovení stávající úvěrové linky. Pro účely výpočtu však Komise vzala v úvahu úvěrové linky, které byly otevřeny nebo obnoveny před zahájením období přezkumného šetření, ale byly skupinám zařazeným do vzorku k dispozici během období šetření, a také úvěrové linky, které byly otevřeny během období šetření. Komise poté vypočítala výhodu na základě období v rámci období přezkumného šetření, během kterého byla úvěrová linka k dispozici.

(103)

Po poskytnutí informací skupina Giti uvedla, že použitá referenční hodnota není vhodná a že Komise ke svému závěru, že absence poplatků účtovaných bankami v Číně za otevření úvěrových linek představuje subvenci, nesprávně vycházela z úvěrových linek v GBP poskytovaných jednou malou bankou. Skupina Giti rovněž tvrdila, že u některých úvěrových linek se ve skutečnosti jednalo o obnovení předchozích linek, avšak podle jejího názoru Komise použila referenční hodnotu poplatku za otevření úvěrové linky.

(104)

Komise se nedomnívá, že použitá referenční hodnota byla neodůvodněně vyšší. Ve skutečnosti byla hodnotě použité v minulých šetřeních velmi blízká a vycházela z veřejně dostupných informací. Skutečnost, že výrobci neprovádějí transakce v GBP, nebyla pro vhodnost zvolené referenční hodnoty považována za relevantní, neboť v tomto případě jsou důležité podmínky na trhu k půjčování peněz (bez ohledu na měnu). Kromě toho skupina Giti neuvedla v odpovědi na dotazník žádné úvěrové linky a to, že skupina během období přezkumného šetření aktivní úvěrové linky měla, zjistila Komise až během inspekce na místě. Vývozce však nepředložil žádný důkaz, jako je písemná dohoda, který by naznačoval, že se u těchto úvěrových linek jedná o obnovení předchozích úvěrových linek. Komise proto v těchto případech použila referenční hodnotu poplatku za otevření úvěrové linky.

(105)

Skupina Hankook pak tvrdila, že Komise by měla nejprve vycházet z dostupných údajů v zemi, v níž jsou úvěrové linky poskytovány. Společnost tvrdí, že pobočka Korean Bank v Číně poskytuje úvěrové linky za poplatek, a proto by se tento poplatek měl použít při výpočtu výhody pro všechny úvěrové linky vývozce. Komise použila poplatky ze třetích zemí, neboť nezjistila žádné úvěrové linky poskytnuté společnostem zařazeným do vzorku, na které by se vztahovaly některé z těchto poplatků, které by byly obvykle splatné na trhu. Ačkoliv tedy čínská banka se zahraničním kapitálem skutečně poskytuje úvěrové linky za poplatek, jak tvrdí vývozce, není tento poplatek splatný nebo je značně zkreslený. Vzhledem k nedostatečné spolupráci čínských bank v probíhajícím šetření není Komise schopna tyto informace v současném šetření ověřit. Kromě toho vývozce nepředložil žádný jiný důkaz, s výjimkou (částečně přeloženého) výtisku z neznámých internetových stránek v korejštině, že tento poplatek je v Číně skutečně účtován. Proto ani toto tvrzení nebylo zohledněno.

(106)

Výše subvence zjištěná pro preferenční úvěry během období přezkumného šetření činí u skupin společností zařazených do vzorku:

Úvěrové linky

(107)

Návrhy bankovních akceptů jsou finanční produkty, které mají rozvíjet aktivnější domácí peněžní trh rozšířením úvěrových facilit. Jedná se o formu krátkodobého financování, která může „snížit náklady na financování a zvýšit kapitálovou účinnost“ výstavce (41). Kromě toho, jak uvedla banka PBOC na svých webových stránkách, „návrh bankovního akceptu může zaručit vytvoření a plnění smlouvy mezi kupujícím a prodávajícím a rovněž podpořit obrat kapitálu prostřednictvím intervence pomocí úvěru od Bank of China“ (42). Kromě toho propaguje DBS Bank na svých webových stránkách návrhy bankovních akceptů jako prostředek pro „zlepšení provozního kapitálu prostřednictvím odkladu plateb“ (43).

(108)

Komise již v předchozích šetřeních zjistila, že návrhy bankovních akceptů jsou ve značné míře používány jako platební prostředek v obchodních transakcích jako náhrada za peněžní poukázky, čímž se usnadňuje obrat hotovosti a provozní kapitál výstavce (44). Z hlediska hotovosti tento nástroj fakticky poskytuje výstavci odklad termínu splatnosti o 6 měsíců nebo 1 rok, protože skutečná úhrada hotovosti u transakce proběhne v době splatnosti návrhu bankovního akceptu, a nikoli v okamžiku, kdy musel výstavce zaplatit svému dodavateli. V případě neexistence takového finančního nástroje by výstavce buď použil svůj vlastní provozní kapitál, což obnáší náklady, nebo by sjednal krátkodobý úvěr na provozní kapitál s bankou, aby zaplatil svým dodavatelům, což rovněž obnáší náklady. Díky platbě pomocí návrhů bankovních akceptů používá výstavce ve skutečnosti dodané zboží nebo služby během období 3 měsíců až 1 roku, aniž by byl nucen předem zaplatit jakoukoli hotovost a bez vynaložení jakýchkoliv nákladů.

(109)

Za běžných tržních okolností by návrhy bankovních akceptů jakožto finanční nástroje obnášely pro výstavce náklady na financování. Při přezkumném šetření se ukázalo, že skupina GITI návrhy bankovních akceptů během období přezkumného šetření používala a platila pouze provizi za služby banky související s akcepty, která obvykle činila 0,05 % jmenovité hodnoty návrhu. Nenesla však náklady na financování prostřednictvím návrhů bankovních akceptů, když odložila platbu za dodání zboží a poskytnutí služeb. Komise proto dospěla k závěru, že společnosti skupiny GITI, které jsou předmětem šetření, měly výhodu z financování v podobě návrhů bankovních akceptů, za něž nenesly žádné náklady. U skupiny Hankook nebyly o takové výhodě zjištěny žádné důkazy.

(110)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěla Komise k závěru, že systém bankovních akceptů zavedený v ČLR poskytl vyvážejícím výrobcům bezplatné financování jejich běžných operací, čímž poskytl napadnutelnou výhodu, jak je popsáno v 115. až 120. bodě odůvodnění, v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. a) bodem i) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení.

(111)

Komise v předchozím šetření zjistila (45), že návrhy bankovních akceptů mají skutečně tentýž účel a tytéž účinky jako krátkodobé úvěry na provozní kapitál, neboť je společnosti používají k financování svých běžných operací, místo aby využívaly krátkodobé úvěry na provozní kapitál, a proto by měly nést náklady odpovídající financování z krátkodobých úvěrů na provozní kapitál.

(112)

Pokud jde o specifičnost, jak je uvedeno v 71. bodě odůvodnění, podle rozhodnutí č. 40 musí finanční instituce poskytovat podporovaným odvětvím úvěrovou podporu.

(113)

Komise měla za to, že návrhy bankovních akceptů jsou jinou formou preferenční finanční podpory poskytované finančními institucemi podporovaným odvětvím, jako je odvětví výroby pneumatik. Jak je uvedeno v oddíle 3.3 výše, odvětví výroby pneumatik totiž patří k podporovaným odvětvím, a je proto způsobilé pro veškerou možnou finanční podporu. Návrhy bankovních akceptů jsou jakožto forma financování součástí systému preferenční finanční podpory ze strany finančních institucí pro podporovaná odvětví, jako je odvětví výroby pneumatik.

(114)

Nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že by jakýkoli podnik v ČLR (jiný než v rámci podporovaných odvětví) mohl využívat návrhů bankovních akceptů za stejných preferenčních podmínek.

(115)

Při výpočtu výše napadnutelné subvence posoudila Komise výhodu, která byla příjemcům poskytnuta v období přezkumného šetření.

(116)

Komise zjistila, že skupina GITI používala návrhy bankovních akceptů k řešení svých potřeb v oblasti krátkodobého financování bez placení protiplnění.

(117)

Komise dospěla k závěru, že výstavci bankovních akceptů by měli platit protiplnění za dobu financování. Komise se domnívala, že doba financování začala dnem vydání návrhu bankovního akceptu a skončila dnem splatnosti návrhu bankovního akceptu. Pokud jde o návrhy bankovních akceptů vydané před zahájením období přezkumného šetření a návrhy bankovních akceptů s datem splatnosti po skončení období přezkumného šetření, Komise vypočítala výhodu pouze pro dobu financování, na kterou se vztahuje období přezkumného šetření.

(118)

V souladu s čl. 6 písm. b) základního nařízení, vzhledem k tomu, že návrhy bankovních akceptů představují formu krátkodobého financování a že mají ve skutečnosti stejný účel jako krátkodobé úvěry na provozní kapitál, měla Komise za to, že výhodou poskytnutou příjemcům je rozdíl mezi částkou, kterou společnost skutečně zaplatila jako protiplnění za financování prostřednictvím návrhů bankovních akceptů, a částkou, kterou by měla zaplatit s uplatněním úrokové sazby pro krátkodobé financování.

(119)

Komise určila výhodu vyplývající z nezaplacení nákladů na krátkodobé financování. Komise měla za to, že jak bylo zjištěno v předchozích šetřeních (46), návrhy bankovních akceptů by měly obnášet náklady odpovídající financování pomocí krátkodobých úvěrů. Komise proto uplatnila stejnou metodiku jako u financování pomocí krátkodobých úvěrů v CNY.

(120)

Výše subvence zjištěná pro preferenční úvěry během období přezkumného šetření činí u skupin společností zařazených do vzorku:

Návrhy bankovních akceptů

(121)

Z přezkumného šetření vyplynulo, že obě skupiny vyvážejících výrobců zařazené do vzorku využívaly v období přezkumného šetření preferenčních úvěrů. Vzhledem k existenci finančního příspěvku, výhody pro vyvážející výrobce a specifičnosti by se tyto půjčky, úvěrové linky a návrhy bankovních akceptů měly považovat za napadnutelnou subvenci.

(122)

Výše subvence zjištěná pro preferenční úvěry během období přezkumného šetření činí u skupin společností zařazených do vzorku:

Preferenční úvěry

(123)

Ve své žádosti žadatel tvrdil, že společnost Sinosure poskytla výrobcům dotčeného výrobku pojištění vývozních úvěrů za preferenčních podmínek.

(124)

Právní základ pro subvence poskytované společností Sinosure je následující:

(125)

oznámení Státní rady o urychlení rozvoje nově vznikajících odvětví strategického významu (GuoFa [2010] č. 32 ze dne 18. října 2010), které vydala Státní rada, a jeho prováděcí pokyny (GuoFa [2011] č. 310 ze dne 21. října 2011) (47).

(126)

V nedávných antisubvenčních šetřeních (48) Komise zjistila, že společnost Sinosure je veřejnoprávním subjektem ve smyslu čl. 2 písm. b) základního nařízení. Stejně jako v souvislosti s výše uvedenými preferenčními úvěry je závěr, že společnost Sinosure je oprávněna vykonávat vládní funkce, založen zejména na dostupných skutečnostech týkajících se státního vlastnictví, formálních indiciích vládní kontroly, jakož i na důkazech prokazujících, že čínská vláda má nadále významnou kontrolu nad jednáním společnosti Sinosure.

(127)

Jak bylo potvrzeno v jiných nedávných šetřeních (49), vláda má nad společností Sinosure plnou vlastnickou a finanční kontrolu. Stoprocentním vlastníkem společnosti Sinosure je Státní rada, tedy stát. Stanovy společnosti uvádějí, že příslušným obchodním oddělením je Ministerstvo financí. Společnost Sinosure je povinna předkládat Ministerstvu financí k posouzení a ke schválení finanční a účetní zprávy a fiskální rozpočtovou zprávu.

(128)

Pokud jde o vládní kontrolu, nemá společnost Sinosure, jejímž jediným vlastníkem je stát, správní radu. Pokud jde o dozorčí radu, všichni její členové jsou jmenováni Státní radou a plní své úkoly v souladu s „prozatímními předpisy týkajícími se dozorčích orgánů v klíčových finančních institucích ve státním vlastnictví“. Vrcholné vedení společnosti Sinosure rovněž jmenuje vláda.

(129)

V původním šetření Komise zjistila, že u společnosti Sinosure existují formální indicie vládní kontroly, pokud jde o odvětví výroby pneumatik. Komise uvedla, že podle oznámení o provádění strategie podpory obchodu prostřednictvím vědy a technologie s využitím pojištění vývozních úvěrů se očekávalo, že Sinosure zvýší svou podporu klíčových odvětví a technologicky vyspělých výrobků. Na tyto výrobky se výslovně odkazuje v čínském vývozním katalogu vyspělých technologických výrobků z roku 2006, který obsahuje „nové radiální pneumatiky pro osobní nebo nákladní vozidla (týká se pryžových pneumatik pro motorová vozidla, šířka příčného průřezu ≥ 24 palců)“ (50).

(130)

V žádosti žadatel tvrdil, že vývozní katalog vyspělých technologických výrobků je dosud stále použitelný a že v něm neexistují náznaky předvídatelných změn.

(131)

Na základě výše uvedených skutečností a vzhledem k tomu, že čínská vláda nespolupracovala, dospěla Komise k závěru, že společnost Sinosure je veřejnoprávním subjektem, neboť jí byla svěřena pravomoc vykonávat vládní funkce. Stejné závěry byly vyvozeny v předchozích antisubvenčních šetřeních týkajících se podporovaných odvětví v ČLR, jak je vysvětleno výše v 55. bodě odůvodnění.

(132)

Vzhledem k tomu, že společnost Sinosure je veřejnoprávním subjektem, jemuž byla svěřena vládní pravomoc a který vykonává vládní předpisy a plány, představuje poskytování pojištění vývozních úvěrů výrobcům pneumatik finanční příspěvek v podobě možného přímého převodu peněžních prostředků od vlády ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) základního nařízení.

(133)

Na základě informací poskytnutých v žádosti a na základě zjištění z nedávných šetření dospěla Komise k závěru, že existuje výhoda ve smyslu čl. 3 odst. 2 a čl. 6 písm. c) základního nařízení, neboť společnost Sinosure v rámci svého politického mandátu poskytuje pojištění vývozních úvěrů za výhodnějších podmínek, než jaké by příjemce mohl běžně získat na trhu, nebo poskytuje pojistné krytí, které by jinak na trhu nebylo vůbec dostupné. Specifičnost

(134)

Subvence závisí na vývozní výkonnosti ve smyslu čl. 4 odst. 4 písm. a) základního nařízení, a tudíž jsou specifické.

(135)

Bylo zjištěno, že jedna ze společností zařazených do vzorku, konkrétně skupina Hankook, tento režim využívala. Komise vypočítala výhodu pro tohoto výrobce. Komise nenašla žádné důkazy o tom, že by z tohoto subvenčního režimu získala jakoukoliv výhodu skupina Giti.

(136)

Vzhledem k tomu, že společnost Sinosure představuje zhruba 90 % domácího trhu vývozního pojištění v ČLR, nemohla Komise zjistit tržní vnitrostátní pojistné. V souladu s předchozími antisubvenčními šetřeními proto Komise použila nejvhodnější externí referenční hodnotu, pro kterou byly informace okamžitě k dispozici, tj. sazby pojistného uplatňované Exportní a importní bankou (dále jen „Ex-Im Bank“) ve Spojených státech amerických pro nefinanční instituce u vývozu do zemí OECD.

(137)

Vratky pojistného z vývozního pojištění poskytnuté během období přezkumného šetření byly považovány za grant. Vzhledem k tomu, že nebyly k dispozici žádné důkazy o dodatečných nákladech společností, které by vyžadovaly úpravu, byla výhoda vypočtena jako celá částka vráceného pojistného obdržená v období přezkumného šetření.

(138)

Po poskytnutí konečných informací skupina Hankook uvedla, že při výpočtu by celková výhoda z veškerého vývozu neměla být přičítána pouze vývozu dotčeného výrobku do Unie. Komise chybu opravila, aniž by to vedlo k výrazné změně výše zjištěného subvencování, a přičetla výhodu celkovému obratu veškerého vývozu.

(139)

Výše subvence zjištěná pro tento režim během období přezkumného šetření činí u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku:

Preferenční financování a pojištění: pojištění vývozních úvěrů

(140)

Žádný z výrobců přírodního kaučuku, syntetického kaučuku, sazí a nylonového kordu, který dodával vstupy společnostem zařazeným do vzorku, neodpověděl na zvláštní dotazníky, které jim měla na žádost Komise přeposlat čínská vláda.

(141)

Vzhledem k tomu, že Komise neobdržela žádné informace týkající se správy a řízení výrobců ve vlastnictví státu, kteří dodávali vstupy společnostem zařazeným do vzorku, ani žádné informace ve vztahu k jednotlivým společnostem ohledně stanovování cen vstupů dodaných jejich dodavateli společnostem zařazeným do vzorku, musela u svých zjištění týkajících se dodávání přírodního kaučuku, syntetického kaučuku, sazí a nylonového kordu vycházet z dostupných údajů v souladu s čl. 28 odst. 1 základního nařízení.

(142)

Všechny společnosti zařazené do vzorku nakupovaly elektřinu na základě smlouvy s dodavateli energie. Nákupní ceny elektřiny ze sítě se řídily cenovými limity úředně stanovenými na úrovni provincií pro velké průmyslové zákazníky. Jak bylo zjištěno v předchozích šetřeních (51), i přes provádění reformy spočívající v liberalizaci tržní ceny energie je trh v oblasti nákupu elektřiny stále silně regulován.

(143)

V průběhu přezkumného šetření Komise zjistila, že společnosti zařazené do vzorku platily nižší náklady na elektřinu nebo jim byla část těchto nákladů vrácena.

(144)

Právním základem je:

(145)

Komise zjistila, že společnosti zařazené do vzorku nakupovaly elektřinu a platily nižší náklady na elektřinu nebo jim byla část těchto nákladů vrácena/upravena, jelikož se tyto společnosti podílely na pilotním programu pro tržně orientované transakce s elektřinou.

(146)

Vzhledem k tomu, že čínská vláda nespolupracovala, vycházela Komise z informací z původního šetření. Komise dále zjistila, že prošetřované společnosti mají povoleno nakupovat elektřinu přímo od výrobců elektřiny na základě podpisu smluv o přímém nákupu místo nákupu ze sítě. V těchto smlouvách je stanoveno určité množství elektřiny za určitou cenu, která je nižší než oficiální ceny stanovené na úrovni provincií pro velké průmyslové uživatele.

(147)

Jak bylo zjištěno v předchozích šetřeních (52), možnost uzavírat takové přímé smlouvy není v současné době otevřena všem velkým průmyslovým spotřebitelům. Na vnitrostátní úrovni stanoviska ústředního výboru Komunistické strany Číny a Státní rady k dalšímu prohloubení reformy energetické soustavy například upřesnila, že „podniky, které nejsou v souladu s vnitrostátní průmyslovou politikou a jejichž výrobky a procesy jsou vyloučeny, by se neměly účastnit přímých transakcí“ (53). Stejná stanoviska také stanoví, že „po vymezení přístupových norem bychom měli také aktualizovat katalogy místních podniků vyrábějících elektřinu a maloobchodníků s elektřinou, kteří splňují normy, jež vlády každoročně zveřejňují, a provádět dynamickou regulaci katalogu uživatelů. Podniky vyrábějící elektřinu, maloobchodníci s elektřinou a uživatelé zahrnutí do katalogu se mohou dobrovolně zaregistrovat u obchodních institucí, aby se mohli stát účastníky trhu.“ Aby se tedy společnost mohla podílet na systému přímého obchodování, měla by splňovat určité normy a měla by být zahrnuta do „katalogu uživatelů“.

(148)

V praxi provádějí přímé obchody s elektřinou provincie. Společnosti musí podat k provinčním orgánům žádost o souhlas s účastí v pilotním programu přímých nákupů elektřiny a musí splnit určitá kritéria. U některých společností neexistuje žádný skutečný od trhu odvozený postup vyjednávání nebo předkládání nabídek, neboť množství nakupovaná v rámci přímých smluv nevycházejí z reálné nabídky a poptávky. Výrobci elektřiny a odběratelé elektřiny totiž nemohou volně prodávat ani nakupovat veškerou svou elektřinu přímo. Jsou omezeni množstevními kvótami, které jim přiděluje místní samospráva. Navíc jakkoli se předpokládá, že ceny budou sjednávány přímo mezi výrobci elektřiny a odběrateli elektřiny nebo prostřednictvím zprostředkovatelů služeb, faktury společnostem ve skutečnosti vystavuje státní rozvodná společnost. A dále všechny podepsané smlouvy o přímých nákupech musí být předloženy místní samosprávě pro účely evidence.

(149)

V roce 2018 vydala čínská vláda oběžník Národní komise pro rozvoj a reformy a Národní energetické správy o aktivní propagaci tržně orientovaných přímých transakcí s elektřinou a dalším zlepšení mechanismu obchodování. Ačkoli je cílem oběžníku zvýšit počet přímých transakcí na trhu s elektřinou, zmiňují se v něm konkrétně určitá odvětví, včetně odvětví vyspělých technologií, jako je odvětví výroby pneumatik, jakožto odvětví, která jsou podporována a těží z liberalizace trhu s elektřinou. Konkrétně v oddíle III „Otevření s cílem umožnit vstup uživatelů splňujících požadavky“ bodě 2 se uvádí „podpora vznikajících odvětví s vysokou přidanou hodnotou, jako jsou odvětví s vyspělými technologiemi, internet, data velkého objemu a vyspělá výroba, jakož i podniků, které mají specifické výhody a vlastnosti a vysoký obsah technologií, pro účast na transakcích, bez omezení v oblasti úrovní napětí a spotřeby elektrické energie“.

(150)

Oznámení o plánu na úplnou liberalizaci výroby a spotřeby elektřiny pro komerční uživatele, jehož cílem je další liberalizace trhu s elektřinou, dále stanoví, že „ti z komerčních uživatelů elektřiny, kteří nedodržují národní průmyslové politiky, se nebudou dočasně účastnit tržních transakcí a uživatelé elektřiny, jejichž výrobky a procesy patří do vyloučených a omezených kategorií „katalogu pokynů pro průmyslovou restrukturalizaci“, musí přísně provádět současnou politiku diferencovaných cen elektřiny.“

(151)

Tento právní předpis tedy stanoví selektivní uplatňování přímých transakcí na trhu s elektřinou omezených pro určitá odvětví, jako jsou odvětví, která jsou v souladu s vnitrostátními průmyslovými politikami se zvláštním důrazem na vyspělé technologie. V důsledku toho platí tato odvětví za elektřinu nižší ceny.

(152)

Komise měla tudíž za to, že v případě této snížené sazby za elektřinu a vrácení/úprav v důsledku přímého obchodování s elektřinou, na kterém se společnosti zařazené do vzorku podílely, se jedná o subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Existuje finanční příspěvek v podobě ušlých příjmů čínské vlády (tj. provozovatele rozvodné sítě), čímž dotčené společnosti získávají výhodu. Výhoda pro příjemce se rovná úspoře z ceny elektřiny, a to buď prostřednictvím snížených cen elektřiny, nebo prostřednictvím vrácení/úprav, neboť elektřina byla dodána za sazby nižší, než je běžná cena v rozvodné síti, kterou platí ostatní velcí průmysloví odběratelé, kteří nemohou využívat přímé dodávky nebo nebyli součástí pilotního projektu pro přímé dodávky.

(153)

Tato subvence je specifická ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, jelikož samotné právní předpisy omezují použití tohoto režimu pouze na podniky, které vyhovují určitým cílům průmyslové politiky, které určuje stát, a jejichž výrobky nebo procesy jsou považovány za způsobilé.

(154)

Komise tudíž konstatovala, že během období přezkumného šetření existoval režim subvencí a že je specifický ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) a čl. 4 odst. 3 základního nařízení.

(155)

Výše napadnutelné subvence byla vypočtena na základě výhody, kterou získali její příjemci během období přezkumného šetření. Tato výhoda byla vypočtena jako rozdíl mezi celkovou cenou elektřiny splatnou podle běžné sazby v rozvodné síti a celkovou cenou elektřiny splatnou při snížené sazbě.

(156)

Po poskytnutí konečných informací skupina Hankook tvrdila, že při výpočtu pro jednu společnost ze skupiny, společnost CHKT, Komise nepoužila revidovanou verzi spisu, kterou společnost předložila v odpovědi na dotazník. Společnost původně vypočítala poplatky použitelné na částky placené za elektřinu na základě sazeb bez správních poplatků, zatímco sazby v rozvodné síti tyto poplatky zahrnují. Společnost proto před inspekcí na místě předložila revidovanou verzi cen elektřiny placených společností CHKT. Společnost CHKT tvrdila, že Komise by měla vypočítat výhodu na základě revidovaných sazeb. Komise toto tvrzení analyzovala a shledala je opodstatněným. Proto chybu opravila a vypočítala výhodu na základě sazeb placených společností CHKT včetně správních poplatků.

(157)

Skupina Hankook dále tvrdila, že Komise nesprávně použila metodu „nulování“ a nevzala v úvahu transakce na měsíčním základě, u nichž výhoda zjištěna nebyla. Komise připomněla, že výhoda byla vypočtena se zřetelem ke každé transakci, jež pak porovnala se sazbami v rozvodné síti, aby ověřila, zda byla společnosti poskytnuta služba za cenu nižší než přiměřenou. Srovnány byly stejné nebo co nejpodobnější služby, například stejné sazby (nejvyšší špička, špička, normální, nízká), období a oblasti. Pokud tedy v některých případech nebyla výhoda zjištěna, k těmto transakcím se pak v rámci celkové výhody nepřihlíželo. Komise nezjistila žádné důvody, proč by, jak tvrdila společnost, měla být metoda započtení odůvodněná a měla být použita při výpočtu výše subvence, proto nebylo toto tvrzení zohledněno.

(158)

Výše subvence zjištěná pro tento režim během období přezkumného šetření činí u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku:

Dodávky elektřiny za cenu nižší než přiměřenou

(159)

V původním šetření Komise zjistila, že odvětví výroby pneumatik v ČLR využívalo výhod plynoucích z poskytování pozemků, konkrétně poskytování práv na užívání pozemků, a to za nižší než přiměřenou odměnu.

(160)

Poskytování práv k užívání pozemků v Číně spadá do oblasti působnosti zákona o správě půdy Čínské lidové republiky. Kromě toho jsou součástí právního základu tyto dokumenty:

(161)

Podle článku 10 „předpisu o přidělování práv k užívání stavebních pozemků ve státním vlastnictví na základě výzev k podávání nabídek, dražeb a cenových odhadů“ stanoví místní orgány ceny pozemků podle systému hodnocení městských pozemků, který se aktualizuje pouze každé tři roky, a podle vládní průmyslové politiky.

(162)

V předchozích šetřeních (61) dospěla Komise k závěru, že ceny placené za práva k užívání pozemků v ČLR nepředstavují tržní cenu určenou nabídkou a poptávkou na volném trhu, jelikož bylo zjištěno, že systém dražeb je nejasný, netransparentní a nefunguje v praxi a že ceny svévolně stanovují příslušné úřady. Jak bylo uvedeno v předchozím bodě odůvodnění, úřady stanoví ceny podle systému oceňování městských pozemků, který jim při určování ceny pozemků pro průmyslové využití ukládá kromě dalších kritérií povinnost brát v úvahu průmyslovou politiku.

(163)

V souvislosti s preferenčním přístupem k průmyslovým pozemkům pro společnosti, které patří do určitých odvětví, Komise konstatovala, že cena stanovená místními orgány musí zohledňovat průmyslovou politiku vlády, jak je uvedeno výše. V rámci této průmyslové politiky je odvětví výroby pneumatik uvedeno jako podporované odvětví. Podle rozhodnutí Státní rady č. 40 navíc orgány veřejné moci při poskytování pozemků zohlední „katalog pokynů pro průmyslovou restrukturalizaci“ a průmyslovou politiku. Článek XVIII rozhodnutí č. 40 objasňuje, že odvětví, která jsou „omezována“, nebudou mít k právům k užívání pozemků přístup. Z toho vyplývá, že subvence je specifická podle čl. 4 odst. 2 písm. a) a c) základního nařízení, jelikož preferenční poskytování pozemků je omezeno na společnosti, které patří do určitých odvětví, v tomto případě do odvětví výroby pneumatik, a vládní postupy v této oblasti jsou nejasné a netransparentní.

(164)

Pokud jde o výrobce zařazené do vzorku, přezkumné šetření neukázalo žádné výrazné změny. Do konce období přezkumného šetření zakoupil nový pozemek pouze jeden vyvážející výrobce ze skupiny Giti.

(165)

Závěry tohoto šetření potvrzují, že situace týkající se poskytování a nabývání pozemků v ČLR je netransparentní a že ceny svévolně stanovují příslušné orgány.

(166)

Stejně jako v předchozích šetřeních (62) a v souladu s čl. 6 písm. d) bodem ii) základního nařízení byly jako vnější referenční hodnota použity ceny pozemků ze samostatného celního území Tchaj-wan, Pcheng-chu, Ťin-men a Ma-cu (dále jen „Tchaj-wan“) (63). Výhoda pro příjemce se vypočte s ohledem na rozdíl mezi částkou, kterou ve skutečnosti zaplatí každý vyvážející výrobce zařazený do vzorku (tj. zaplacená skutečná cena uvedená ve smlouvě a v příslušných případech cena uvedená ve smlouvě snížená o částku zpětných vládních plateb či grantů) za práva k užívání pozemků, a částkou, která by měla být běžně zaplacena na základě referenční hodnoty Tchaj-wanu.

(167)

Komise považovala Tchaj-wan za vhodnou vnější referenční hodnotu z těchto důvodů:

(168)

V návaznosti na metodiku použitou v předchozích šetřeních (64) (65) použila Komise průměrnou cenu pozemků za metr čtvereční na Tchaj-wanu, jež byla upravena o inflaci a vývoj HDP ode dne, kdy byla uzavřena daná smlouva o přidělení práv k užívání pozemků. Údaje o cenách pozemků pro průmyslové využití od roku 2015 byly získány z internetových stránek odboru průmyslu Ministerstva obchodu Tchaj-wanu (66). Pokud jde o předchozí roky, byly ceny opraveny s použitím míry inflace a vývoje HDP na obyvatele při současných cenách v USD na Tchaj-wanu, kterou zveřejnil Mezinárodní měnový fond pro rok 2015.

(169)

Po poskytnutí informací dva vyvážející výrobci tvrdili, že Tchaj-wan není jako referenční hodnota vhodný, protože mimo jiné nemá stejnou úroveň hospodářského rozvoje, a že existují jiné země se stejným stupněm průmyslové infrastruktury. Skupina Hankook tvrdila, že Komise by proto měla jako referenční hodnotu použít Thajsko, tak jak to učinilo Spojené království. Skupina Giti tvrdila, že Tchaj-wan jako referenční hodnota není vhodný, protože neodráží tržní podmínky v ČLR, a že ceny pozemků nebyly nijak upraveny tak, aby zohledňovaly tržní podmínky v pevninské Číně.

(170)

Komise měla za to, že volba Tchaj-wanu jako vhodné vnější referenční hodnoty byla založena na posouzení několika faktorů uvedených v 168. bodě odůvodnění nařízení a v nedávném šetření (67), které odůvodňovalo jeho volbu jako správné referenční hodnoty, včetně přihlédnutí ke srovnání průmyslových zón na Tchaj-wanu s příslušnými průmyslovými provinciemi v Číně. Komise však byla toho názoru, že i v případě existence určitých rozdílů v tržních podmínkách mezi právy k užívání pozemků v pevninské Číně a prodejem pozemků na Tchaj-wanu nejsou rozdíly takové povahy, aby volbu Tchaj-wanu jako správné referenční hodnoty zneplatnily. Komise nebyla v průběhu šetření schopna určit žádnou jinou vhodnou referenční hodnotu nebo metodu úpravy, které by tyto rozdíly mezi podmínkami na trhu odpovídajícím způsobem zohlednily. Kromě toho Komise dospěla k závěru o referenční hodnotě založené na vlastním posouzení a výsledku šetření, a nikoli na zjištěních jiných třetích zemí v rámci jejich vlastních postupů. Z tohoto důvodu muselo být toto tvrzení zamítnuto.

(171)

Skupina Giti tvrdila, že k pozemku, k němuž získala práva během období přezkumného šetření, by se nemělo při výpočtu výhody přihlížet, neboť se nevyužívá pro účely výroby dotčeného výrobku. Sama společnost připouští, že účelem získání pozemku je výstavba nové továrny a poté přesunutí výroby na toto místo. Pouhá skutečnost, že se výroba v současné době neuskutečňuje, není pro výši subvence, kterou společnost obdržela, relevantní. Společnost získala výhodu, a proto byl tento pozemek do výpočtu výše subvence během období přezkumného šetření rovněž zahrnut. Toto tvrzení nebylo zohledněno.

(172)

V souladu s čl. 7 odst. 3 základního nařízení byla výše subvence rozpočítána na období přezkumného šetření, přičemž byla použita běžná doba trvání práv k užívání pozemků určených k průmyslovému využití, tj. 50 let. Tato částka byla následně přičtena k celkovému obratu každé společnosti za období přezkumného šetření, neboť daná subvence nebyla poskytnuta v závislosti na vývozní výkonnosti, ani podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(173)

Výše subvence zjištěná pro tento režim během období přezkumného šetření činí u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku:

Poskytování práv k užívání pozemků za cenu nižší než přiměřenou

(174)

Podle zákona Čínské lidové republiky o dani z příjmů podniků (dále jen „zákon o dani z příjmů podniků“) mají podniky zabývající se vyspělými a novými technologiemi, kterým stát potřebuje poskytovat klíčovou podporu, nárok na nižší daň z příjmů ve výši 15 %, místo standardní sazby daně ve výši 25 %.

(175)

V původním šetření Komise zjistila, že výrobcům pneumatik byly poskytovány napadnutelné subvence v podobě preferenčního zacházení v rámci programů a politik týkajících se daně z příjmu a ostatních přímých daní.

(176)

Pokud jde o tři zvláštní programy (tj. úlevy na dani z příjmů podniků za čerpání zdrojů ze synergického využívání, odpočet daně z příjmů podniků u výdajů na výzkumné a vývojové činnosti a osvobození od daně z užívání pozemků), Komise s ohledem na nedostatečnou spolupráci ze strany čínské vlády založila svá zjištění týkající se právního základu, způsobilosti, povahy subvence a její specifičnosti na zjištěních z předchozích šetření (68) a ověřených odpovědích vyvážejících výrobců zařazených do vzorku na dotazník. Komise tak byla schopna vypočítat individuální subvenční sazby pro vyvážející výrobce zařazené do vzorku.

(177)

Bylo zjištěno, že v případě těchto programů týkajících se daně z příjmu a ostatních přímých daní se jedná o subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení v podobě ušlých vládních příjmů, kterým získávají společnosti z řad příjemců výhodu.

(178)

Právním základem tohoto programu je článek 28 a čl. 30 odst. 1 zákona o dani z příjmů podniků a článek 93 prováděcích pravidel k zákonu o dani z příjmů podniků, jakož i:

(179)

Odpočet daně mohou využívat pouze společnosti, které tvoří součást určitých prioritních oblastí vyspělých a nových technologií podporovaných státem, jakož i stávajících priorit v oblasti vyspělých technologií podporovaných státem, jak jsou uvedeny v pokynech k nejnovějším prioritním oblastem rozvoje v odvětvích vyspělých technologií. Tyto pokyny jasně zmiňují výrobní technologie a klíčové suroviny pro pneumatiky jako prioritní oblast.

(180)

Společnosti, které toto opatření využívají, musí předkládat přiznání k dani z příjmu a příslušné přílohy. Skutečná výše výhody je zahrnuta v daňovém přiznání.

(181)

Komise dospěla k závěru, že v případě tohoto odpočtu daně se jedná o subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení, neboť existuje finanční příspěvek v podobě ušlých příjmů čínské vlády, čímž dotčené společnosti získávají výhodu. Výhoda pro příjemce se rovná daňové úspoře. Tato subvence je specifická ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, jelikož samotné právní předpisy omezují použití tohoto režimu pouze na podniky, které působí pouze v určitých prioritních oblastech vyspělých technologií určených státem, jako jsou některé klíčové technologie v odvětví výroby pneumatik.

(182)

Výše napadnutelné subvence byla vypočtena na základě výhody, kterou získali její příjemci během období přezkumného šetření. Tato výhoda byla vypočtena jako rozdíl mezi celkovou výší splatné daně podle běžné daňové sazby a celkovou výší splatné daně podle nižší sazby.

(183)

Výše subvence zjištěná pro tento režim během období přezkumného šetření činí u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku:

Programy osvobození od přímých daní a jejich snížení

(184)

Jak bylo zjištěno v původním šetření, tento program stanoví osvobození od DPH a dovozních cel u dovozu investičního zařízení použitého při jeho výrobě. U společností zařazených do vzorku bylo během období přezkumného šetření zjištěno osvobození od DPH i dovozního cla. Jednalo se mimo jiné o osvobození v případě zařízení dovezených v předchozích letech, avšak výhoda u nich byla odepisována po dobu životnosti těchto zařízení, a tudíž částečně započítána do období přezkumného šetření. Třebaže Komise nenalezla žádné důkazy o tom, že osvobození od daně bylo během období přezkumného šetření přímo použitelné, zjistila, že společnosti zařazené do vzorku přece jen získaly v rámci tohoto programu určité omezené výhody z osvobození použitelných v předchozích letech.

(185)

Jak bylo zjištěno v původním šetření, tento program poskytuje finanční příspěvek v podobě příjmů ušlých čínské vládě ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii), neboť podniky se zahraničními investicemi a další způsobilé tuzemské podniky jsou osvobozeny od platby DPH a/nebo cel, které by byly jinak splatné. Poskytuje rovněž výhodu pro společnosti z řad příjemců ve smyslu čl. 3 odst. 2 základního nařízení.

(186)

Program je specifický ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení. Právní předpisy, kterými se orgán, který subvenci poskytuje, řídí, omezují přístup k subvenci na podniky, které investují v rámci konkrétní obchodní kategorie taxativně vymezené zákonem a které patří buď do podporované kategorie, nebo do omezené kategorie B v rámci katalogu pro orientaci průmyslu v oblasti zahraničních investic a převodu technologií nebo které jsou v souladu s katalogem klíčových odvětví, výrobků a technologií, jejichž rozvoj je podporován státem. Navíc nejsou dána ani objektivní kritéria, podle nichž lze vznik nároku na subvenci omezit, ani přesvědčivé důkazy o tom, že nárok vzniká automaticky v souladu s čl. 4 odst. 2 písm. b) základního nařízení.

(187)

Výše napadnutelné subvence byla vypočítána na základě výhody, kterou získal příjemce subvence a která je zjištěna za období přezkumného šetření. Výhoda pro příjemce se rovná výši DPH a cel u dováženého zařízení, od nichž byli příjemci osvobozeni. Aby se zajistilo, že se napadnutelná částka bude vztahovat pouze na období přezkumného šetření, byla získaná výhoda odepisována po dobu životnosti zařízení v souladu s běžnými účetními postupy společnosti.

(188)

V rámci tohoto režimu získaly slevy všechny společnosti zařazené do vzorku. Výše subvence zjištěná pro tento zvláštní režim byla stanovena na úrovni 0,005 % u skupiny Hankook a 0,02 % u skupiny GITI.

(189)

Komise v původním šetření konstatovala, že všechny společnosti zařazené do vzorku byly kvalifikovány jako tzv. „podniky zpracovatelského obchodu“. Během přezkumného šetření Komise zjistila, že se tento režim během období přezkumného šetření nadále uplatňoval.

(190)

Podle článku 3 Celních opatření Čínské lidové republiky pro dozor nad zpracovatelským obchodem (69) se „termínem ‚zpracovatelský obchod‘ rozumí obchodní činnost, v jejímž rámci daný podnik dováží veškeré suroviny nebo pomocné materiály nebo jejich části, součásti a komponenty, části komponentů a obalové materiály a opětovně vyváží konečné výrobky poté, co je zpracoval nebo sestavil, včetně zpracování dodaného a dovezeného materiálu.“ Článek 5 dále stanoví, že „[j]estliže jsou daně vybírány při dovozu v souladu s příslušnými ustanoveními, celní orgány po vývozu konečných výrobků sníží vybrané daně na základě ověřeného množství zboží skutečně zpracovaného a opětovně vyvezeného.“

(191)

Právními základy tohoto programu jsou:

(192)

Během přezkumného šetření Komise zjistila, že všechny společnosti zařazené do vzorku se zaregistrovaly u celních orgánů pro režim zpracovatelského obchodu a všechny byly osvobozeny od „daní vybíraných během dovozu“ (tj. dovozních cel) u dovozu přírodního kaučuku používaného při výrobě vyvážených pneumatik.

(193)

Tento režim odpovídá systému navracení cla popsaného v příloze I písm. i) základního nařízení. V souladu s písmenem i) přílohy I mohou systémy navracení u náhradních vstupů představovat vývozní subvenci, pokud umožňují, aby byla vrácena částka vyšší než dovozní poplatky původně vybrané za dovážené vstupy, o jejichž vrácení se žádá.

(194)

Aby Komise zjistila, zda tato nepřiměřená úleva existuje, požádala v souladu s přílohou III bodem II základního nařízení čínskou vládu o dodatečné informace o režimu zpracovatelského obchodu obecně a konkrétně o existenci a účinném uplatňování doprovodných monitorovacích a ověřovacích postupů. Čínská vláda v tomto ohledu neposkytla žádné informace. Komise proto určila existenci subvencování na základě zjištění v původním šetření a informací poskytnutých vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku v rámci přezkumného šetření.

(195)

Jak bylo zjištěno v původním šetření, čínská vláda zavedla legislativní rámec pro monitorování systému zpracovatelského obchodu. Komise nicméně rovněž konstatovala, že některé prvky začleněné do systému mohou potenciálně vést k nepřiměřenému vracení:

(196)

Kromě toho se během inspekcí na místě u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku zdálo, že tento rámec není v praxi účinně uplatňován. Komise například zjistila, že vývozce uvedl v celním elektronickém systému údaje o dovozu přírodního kaučuku a o množství vyvážených pneumatik včetně dotčeného výrobku. Spotřeba kaučuku se vykazuje na základě standardní spotřeby a poté se porovná se skutečnou spotřebou. Většina výrobců zařazených do vzorku (s výjimkou jednoho) používala v systému zpracovatelského obchodu stejné míry spotřeby jako při výrobě. Během inspekce na místě Komise zjistila, že společnost GITI Fujian vykázala spotřebu pro výrobu kaučuku, který nebyl během období přezkumného šetření ve skutečnosti použit. Komise proto vypočítala použití konkrétních typů kaučuku a zjistila, že skutečná spotřeba se liší od spotřeby vykázané do celního elektronického systému. Je třeba poznamenat, že k rozdílu došlo navzdory ověřování na místě v prostorách společnosti zařazené do vzorku, které provedly celní orgány během období přezkumného šetření. Tato zjištění byla sdělena čínské vládě, aby mohla provést další přezkum dotčených transakcí.

(197)

V důsledku toho jeden z vývozců ze skupiny GITI do vzorku neplatil všechna dovozní cla, která platit měl.

(198)

Komise dospěla k závěru, že systém čínské vlády pro monitorování zpracovatelského obchodu nebyl, pokud jde o přírodní kaučuk, uplatňován účinně. Kromě toho Komise konstatovala, že systém zpracovatelského obchodu s přírodním kaučukem používaným ve vyvážených pneumatikách vedl k nepřiměřeným úlevám, což představuje napadnutelnou subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení, jelikož tyto úlevy vedou k nepřiměřenému vracení dovozních poplatků původně účtovaných za dovezené vstupy, u nichž se žádá o vrácení cla.

(199)

Tyto nepřiměřené úlevy jsou rovněž specifické, jelikož jejich poskytnutí závisí na vývozní výkonnosti ve smyslu čl. 4 odst. 4 písm. a) základního nařízení.

(200)

Výhoda byla vypočtena jako rozdíl mezi výší splatných dovozních cel během období šetření a skutečnou výší dovozních cel během období přezkumného šetření.

(201)

V souvislosti s tímto typem subvencí byla během období přezkumného šetření u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku zjištěna tato výše subvence:

Vracení dovozního cla u přírodního kaučuku

(202)

Celková výše subvencí zjištěná v souvislosti se všemi režimy osvobození od nepřímých daní a dovozních cel během období přezkumného šetření byla u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku tato:

Osvobození od nepřímých daní a jejich snížení

(203)

V původním šetření Komise zjistila, že některé společnosti zařazené do vzorku čerpaly výhody z řady grantů vztahujících se k ochraně životního prostředí a snižování emisí a z grantů, které souvisely s výzkumem a vývojem a technologickým rozvojem a inovacemi.

(204)

Podobně jako v původním šetření čerpali oba vývozci zařazení do vzorku výhodu z několika grantů ad hoc.

(205)

Převážná většina programů vykázaných vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku vycházela z oznámení vydaných místními orgány. Kromě toho bylo zjištěno, že tyto programy odrážejí obecné politiky stanovené mimo jiné v těchto aktech:

(206)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády založila Komise svá zjištění týkající se grantových programů na dostupných údajích, včetně informací uvedených v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti a informací předložených vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku. Komise dospěla k závěru, že vyvážející výrobci během období přezkumného šetření nadále využívali podobných programů, jak bylo zjištěno v původním šetření.

(207)

Žadatel v žádosti tvrdil, že vývozcům pneumatik z ČLR plynuly z těchto programů výhody. Například v květnu 2022 Ministerstvo financí vydalo Fiskální podporu úsilí o dosažení uhlíkově neutrálního maxima v zájmu „splnění cíle uhlíkové neutrality, posílení politik finanční podpory a národního 14. pětiletého plánu“ Tento dokument se tedy zaměřuje na provádění vládních finančních politik na „podporu regionů a průmyslových odvětví s cílem urychlit ekologickou a nízkouhlíkovou transformaci“. Z enviromentálních politik tak pro odvětví výroby pneumatik, jakož i celé čínské hospodářství plynou výhody. S cílem podpořit ekologičtější průmysl vydal MIIT plán ekologického rozvoje průmyslu na období 2016–2020. Plán se zaměřil na klíčové znečišťující technologie používané pro výrobu pneumatik, tj. v petrochemickém, gumárenském, ocelářském a textilním průmyslu (70).

(208)

Žadatel kromě toho tvrdil, že 14. pětiletý plán poskytuje podporu na výdaje na „výzkum a vývoj a daňové pobídky pro podniky zabývající se vyspělými technologiemi“. 14. pětiletý plán zahrnuje v ustanoveních týkajících se výzkumu a vývoje i vědecké a technologické projekty (71).

(209)

Tyto programy se považují za subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení, jelikož představují převod peněžních prostředků od čínské vlády výrobcům dotčeného výrobku v podobě grantů.

(210)

Komise rovněž konstatovala, že tyto subvence jsou specifické ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, protože na ně mají nárok pouze společnosti působící v klíčových oblastech nebo technologiích uvedených v pokynech, administrativních opatřeních a katalozích, které jsou pravidelně zveřejňovány. Odvětví výroby pneumatik a/nebo (petro)chemické odvětví jsou uvedeny mezi způsobilými odvětvími.

(211)

Podobně jako v původním šetření byla výhoda byla vypočtena jako částka obdržená během období přezkumného šetření nebo přičtená období přezkumného šetření, kdy částka byla odepsána za dobu životnosti stálých aktiv, jichž se týkal grant.

(212)

V souvislosti s tímto typem subvence byla během období šetření u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku zjištěna tato výše subvence:

Granty na úspory energie, hospodárné nakládání s energií a snižování emisí

(213)

Komise vypočítala výši napadnutelných subvencí v souladu s ustanoveními základního nařízení pro společnosti zařazené do vzorku tak, že zkoumala každou subvenci nebo program subvencí a sečtením těchto výsledků vypočítala celkovou výši subvence pro každého vyvážejícího výrobce za období přezkumného šetření. Pro výpočet celkového subvencování uvedeného níže Komise nejprve vypočetla procento subvencování, což je podíl výše subvence na celkovém obratu společnosti. Tato procentuální hodnota byla poté použita k výpočtu subvence, jež připadá na vývoz dotčeného výrobku do Unie v období přezkumného šetření. Dále byla vypočítána výše subvence na tunu dotčeného výrobku vyvezeného do Unie během období přezkumného šetření a níže uvedená rozpětí byla vypočítána jako procento hodnoty nákladů, pojištění a přepravného („CIF“) téhož vývozu za tunu.

(214)

Subvenční sazby vyjádřené jako procento ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením, činily na celostátní úrovni v průměru [4–8] %. Byl proto učiněn závěr, že prošetřované subvenční režimy byly během období přezkumného šetření v platnosti.

(215)

V návaznosti na zjištění o existenci subvencování během období přezkumného šetření Komise v souladu s čl. 18 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda existuje pravděpodobnost přetrvání subvencování, pokud by byla opatření zrušena.

(216)

V této souvislosti Komise zkoumala následující prvky: výrobní kapacitu a volná kapacitu v ČLR, vztah mezi cenami vývozu do třetích zemí a cenovou úrovní v Unii a atraktivitu trhu Unie.

(217)

Komise zkoumala, zda by objem dovozu subvencovaných výrobků z ČLR do Unie byl významný, pokud by opatření pozbyla platnosti. Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády vycházela Komise při stanovení výrobní kapacity a volné kapacity v ČLR z veřejně dostupných informací a informací uvedených v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti.

(218)

V žádosti vykázalo sdružení CRIA v roce 2021 výrobu 122,39 milionu pneumatik při odhadované výrobní kapacitě 141,76 milionu pneumatik v témže roce, což znamená nárůst vyrobených pneumatik o 2,72 milionu oproti předchozímu roku. Míra využití kapacity odvozená z těchto údajů se pohybuje kolem 86 %. Jak uvedlo sdružení CRIA, v roce 2022 se již dodatečné kapacity výroby pneumatik zvýšily nejméně o 1,5 milionu kusů. Celková kapacita výroby pneumatik tak v roce 2022 dosáhla přibližně 143,25 milionu kusů. Pokud by se vycházelo ze stejné míry využití kapacit jako v roce 2021, znamenalo by to produkci přibližně 123,67 milionu vyrobených pneumatik. Dostupná nevyužitá kapacita v Číně v roce 2022 proto činila téměř 20 milionů jednotek, což se téměř rovnalo celkové spotřebě na trhu EU (ta činí přibližně 20 milionů jednotek, jak je uvedeno ve 232. bodě odůvodnění níže).

(219)

Od období původního šetření čínští výrobci pneumatik v souladu s výše uvedenou průmyslovou politikou čínské vlády a Komunistické strany Číny nadále zvyšovali své již tak nadměrně rozvinuté výrobní kapacity (výrobní kapacita činila 110 milionů kusů) Antidumpingové šetření v Brazílii již v roce 2021 poukázalo na existenci významných výrobních kapacit v ČLR, přičemž byly předloženy důkazy o několika investicích hlavních čínských výrobců pneumatik do výrobních kapacit (72). Při antidumpingovém šetření v Jižní Africe v roce 2022 pak byla obdobně zjištěna významná nadbytečná výrobní kapacita čínských výrobců pneumatik (alespoň 30 % volné kapacity), která by pravděpodobně vedla ke zvýšení vývozu výrobku, který je předmětem šetření (73).

(220)

Komise zkoumala, zda je pravděpodobné, že by čínští vyvážející výrobci pokračovali ve svém prodeji na vývoz za subvencované ceny na trh Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti. Komise nejprve analyzovala cenovou úroveň čínského vývozu na trhy třetích zemí a porovnala ji s cenovou úrovní čínského vývozu na trh Unie, aby určila, zda byl trh Unie z hlediska cenových úrovní atraktivní.

(221)

Komise přezkoumala úroveň cen, které uvedli vyvážející výrobci zařazení do vzorku, a zjistila, že u srovnatelných transakcí (tj. obchodní faktura vystavená na základě FOB Incoterms) představovala jednotková cena pneumatik pro nákladní vozidla vyvážených do třetích zemí přibližně 80 % jejich jednotkové ceny v EU. Atraktivitu trhu Unie navíc dokládá skutečnost, že navzdory platným opatřením zůstal objem čínského vývozu do Unie na úrovni přibližně 30 % objemu dovozu pozorovaného během původního šetření.

(222)

Statistiky ukazují, že trh Unie, druhý největší trh po Spojených státech, je pro čínský vývoz atraktivní z hlediska cen. V roce 2023 byla úroveň cen čínského vývozu do Unie až o 20 % vyšší ve srovnání s čínskými průměrnými vývozními cenami do jiných destinací, jako jsou Spojené státy, Mexiko, UAE, Indonésie, Malajsie, Saúdská Arábie, Nigérie, Alžírsko, Egypt a Keňa.

(223)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že trh Unie je pro čínské vyvážející výrobce pneumatik pro nákladní automobily atraktivní jak z hlediska cen, tak i své velikosti.

(224)

Je nepravděpodobné, že by volná kapacita čínských vyvážejících výrobců byla využita ke zvýšení vývozu do jiných třetích zemí než EU. Komise zjistila, že opatření na ochranu obchodu týkající se dovozu dotčeného výrobku z ČLR platí v Arménii, Botswaně, Brazílii, Egyptě, Svazijsku, Kazachstánu, Kyrgyzské republice, Lesothu, Namibii, Ruské federaci, Jihoafrické republice, Turecku, Spojeném království a Spojených státech amerických (74). V důsledku toho tyto trhy ve třetích zemích, které jsou významnými odběrateli pneumatik pro nákladní automobily, jsou pro čínské vyvážející výrobce méně atraktivní.

(225)

S ohledem na výše uvedené úvahy dospěla Komise k závěru, že subvencování přetrvává. Šetření ukázalo, že během období přezkumného šetření dovoz z ČLR nadále vstupoval na trh Unie ve vysokých objemech (ve srovnání s velikostí trhu) za subvencované ceny.

(226)

Kromě toho Komise během období přezkumného šetření zjistila, že nadbytečná volná kapacita v ČLR byla v porovnání se spotřebou v Unii značná. Atraktivita trhu Unie z hlediska velikosti a prodejních cen rovněž naznačovala, že pokud by vyrovnávací opatření pozbyla platnosti, čínský vývoz by byl pravděpodobně směrován na trh Unie.

(227)

Komise tudíž konstatovala, že pokud by vyrovnávací opatření pozbyla platnosti, čínští vyvážející výrobci pravděpodobně zvýší svůj vývoz pneumatik za subvencované ceny na trh Unie.

(228)

Obdobný výrobek vyrábělo v Unii v posuzovaném období více než 400 výrobců. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 9 odst. 1 základního nařízení.

(229)

Celková výroba v Unii během období přezkumného šetření byla stanovena na přibližně 18 milionů pneumatik. Komise stanovila celkovou výši výroby v Unii na základě údajů získaných od Evropského sdružení výrobců pneumatik a kaučuku (dále jen „ETRMA“), žadatele a ze statistik Eurostatu. Jak je uvedeno ve 26. bodě odůvodnění, na pět výrobců v Unii zařazených do konečného vzorku připadá více než 25 % výroby a prodeje obdobného výrobku v Unii. Mikroekonomické ukazatele byly proto přezkoumány na základě údajů získaných z odpovědí těchto pěti výrobců v Unii.

(230)

Bylo zjištěno, že někteří výrobci zařazení do vzorku dotčený výrobek dováží z ČLR a dále prodávají na trhu Unie. Srovnání s jejich celkovým prodejem však ukázalo, že dovoz je okrajovou záležitostí (představuje méně než 1 % jejich celkového prodeje) a neovlivňuje skutečnost, že jsou považováni za výrobce v Unii.

(231)

Spotřebu v Unii určila Komise na základě informací poskytnutých sdružením ETRMA a Eurostatem.

(232)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 1

Spotřeba v Unii (v kusech)

(233)

Během posuzovaného období se spotřeba na trhu Unie zvýšila o 11 %. V letech 2020 až 2022 došlo k výraznému nárůstu. To pravděpodobně souvisí s oživením po krizi COVID-19 a lze to vysvětlit tím, že spotřeba pneumatik je neodmyslitelně spjata s ujetou vzdáleností vozových parků, což zase závisí ve velké míře na celkové hospodářské činnosti a zejména na objemu zboží přepravovaného po silnicích. Nárůst spotřeby dosáhl vrcholu v roce 2022 a během období přezkumného šetření zpomalil.

(234)

Komise stanovila objem dovozu na základě údajů Eurostatu. Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě spotřeby v Unii uvedené v tabulce 1.

(235)

Dovoz do Unie z dotčené země se vyvíjel takto:

Tabulka 2

Objem dovozu (v kusech) a podíl na trhu

(236)

Komise stanovila objem dovozu na základě údajů Eurostatu. Podíl dovozu na trhu na základě spotřeby v Unii je uveden v tabulce 2.

(237)

Objem dovozu z ČLR se během posuzovaného období zvýšil o 22 %, a to z přibližně 900 tisíc pneumatik v roce 2020 na přibližně 1,1 milionu pneumatik v období šetření. Nárůst čínského dovozu byl obzvláště významný v roce 2022, kdy byla původní opatření částečně zrušena Tribunálem Evropské unie, jak je popsáno ve 4. bodě odůvodnění. Objem dovozu zůstal na stejné úrovni i během období přezkumného šetření, a to navzdory poklesu poptávky. To vedlo ke zvýšení podílu čínského dovozu na trhu během posuzovaného období ze 4,9 % na 5,4 %.

(238)

Komise stanovila ceny dovozu na základě údajů Eurostatu.

(239)

Vážená průměrná cena dovozu z dotčené země do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 3

Ceny dovozu (EUR/kus)

(240)

Během posuzovaného období se průměrné ceny čínského dovozu do Unie (ve všech úrovních) zvýšily o 61 %.

(241)

Vzhledem k tomu, že vyvážející výrobci zařazení do vzorku vyváželi převážně pneumatiky úrovně 1 a 2, Komise neměla k dispozici podrobné informace o čínském vývozu úrovně 3, kde během původního šetření došlo k primární újmě, která měla za následek zpětný kaskádový efekt na ostatní dvě úrovně.

(242)

Z tohoto důvodu Komise odhadla cenové podbízení u všech dovozů na základě dovozních statistik.

(243)

Komise tedy provedla srovnání

(244)

Toto srovnání ukázalo, že u zbývajícího dovozu byla průměrná čínská dovozní cena franko přístav určení (270 EUR/ks) nižší než průměrná prodejní cena výrobního odvětví Unie (281 EUR/ks) a jen nepatrně vyšší než průměrné výrobní náklady výrobního odvětví Unie (260 EUR/ks). Pokud by cena franko přístav určení byla stanovena bez antidumpingových a vyrovnávacích cel, činila by 251 EUR/ks, čímž by se významně podbízela průměrné prodejní ceně výrobního odvětví Unie a byla by rovněž nižší než jeho výrobní náklady.

(245)

Komise tedy došla k závěru, že celkově byly ceny čínského dovozu nižší než průměrná prodejní cena výrobního odvětví Unie.

(246)

Po poskytnutí konečných informací skupina Hankook tvrdila, že Komise ve srovnání s původním šetřením nesprávně změnila svou metodiku výpočtu cenového podbízení. Skupina Hankook uvedla, že namísto odhadu cenového podbízení u veškerého dovozu na základě dovozních statistik měla Komise provést analýzu podle jednotlivých typů nebo úrovní. V důvěrné verzi svého podání skupina Hankook rovněž předložila údaje o objemu a cenách svého vývozu a tvrdila, že na základě těchto údajů mohla Komise odvodit dovozní ceny pro všechny úrovně a provést analýzu cenového podbízení podle jednotlivých úrovní.

(247)

Komise s těmito tvrzeními nesouhlasila. Zaprvé, vzhledem k nedostatečné spolupráci čínských vyvážejících výrobců působících v úrovni 3, a jak je uvedeno v 241. bodě odůvodnění, Komise neměla podrobné informace o čínském vývozu, zejména pokud jde o úroveň 3, a nebyla schopna provést analýzu cenového podbízení podle jednotlivých úrovní. Podkladové údaje, které měla Komise k dispozici, se tudíž změnily. Zadruhé, údaje předložené skupinou Hankook o jejích vlastních objemech vývozu a cenách nebyly k provedení jakékoli další analýzy cenového podbízení dostačující. I podle těchto údajů nadále platí, že v úrovni 1, 2 a 3 existují další hospodářské subjekty, o nichž nejsou k dispozici podrobné informace, a na rozdíl od toho, co tvrdí skupina Hankook, tyto údaje nepostačují k získání dalších informací o cenovém podbízení v rámci jednotlivých úrovní nebo k vyvrácení některého z výsledků analýzy cenového podbízení provedené Komisí. Toto tvrzení se proto zamítá.

(248)

Dovoz pneumatik z jiných třetích zemí než z Číny pocházel především z Thajska, Turecka a Vietnamu.

(249)

Objem dovozu do Unie, jakož i podíl na trhu a cenové trendy dovozu pneumatik z dalších třetích zemí se vyvíjely takto:

Tabulka 4

Dovoz ze třetích zemí

(250)

Během posuzovaného období se dovoz z ostatních třetích zemí zvýšil přibližně o 2 miliony kusů, tj. o 41 %. Tento vývoj je rychlejší než vývoj spotřeby Unie a vedl ke zvýšení podílu na trhu z 26,5 % na 33,5 %.

(251)

Nejvíce se zvýšil dovoz z Thajska (856 tisíc kusů), Turecka (590 tisíc kusů) a Vietnamu (486 tisíc kusů). U ostatních třetích zemí byl nárůst jen mírný (53 tisíc kusů).

(252)

Cenová úroveň dovozu z ostatních třetích zemí, zejména z Thajska a Vietnamu, byla výrazně nižší než prodejní ceny výrobního odvětví Unie.

(253)

V rámci hodnocení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byly vyhodnoceny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(254)

Jak je uvedeno v 15. až 17. bodě odůvodnění, k posouzení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(255)

Pro účely zjištění újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise posoudila makroekonomické ukazatele na základě údajů obsažených v žádosti o přezkum, statistik Eurostatu a údajů předložených sdružením ETRMA. Údaje se týkaly všech výrobců v Unii. Mikroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Údaje se týkaly výrobců v Unii zařazených do vzorku. Oba soubory údajů byly pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie shledány jako reprezentativní.

(256)

Makroekonomické ukazatele jsou tyto: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, rozsah subvenčního rozpětí a překonání účinků dřívějšího subvencování.

(257)

Mikroekonomické ukazatele jsou tyto: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(258)

V původním šetření byla provedena analýza hospodářské situace výrobního odvětví Unie na agregovaném základě a u některých mikroekonomických ukazatelů také – vzhledem k segmentaci trhu Unie – pro jednotlivé úrovně. V současném šetření Komise nejprve analyzovala hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie na agregovaném základě.

(259)

Komise rovněž provedla analýzu některých ukazatelů pro každou úroveň. Jak je uvedeno v 301. až 308. bodě odůvodnění, tato analýza potvrzuje, že trendy týkající se dotčeného výrobku jako celku obecně odpovídají trendům pro úrovně posuzované zvlášť.

(260)

V původním šetření Komise upravila výsledky výrobců v Unii zařazených do vzorku podle jejich podílu na celkovém prodeji výrobců v Unii, aby zajistila zastoupení malých a středních podniků podle jejich podílu na celkovém prodeji v Unii ve všech mikroekonomických ukazatelích. Vzhledem k tomu, že malé a střední podniky jsou aktivní pouze v úrovni 3, bylo přímým důsledkem této úpravy zvýšení podílu úrovně 3 na prodeji v rámci souboru údajů od výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(261)

V současném šetření se Komise domnívala, že původní vážení nebylo pro provedení objektivního posouzení stavu výrobního odvětví Unie v souvislosti s přezkumem před pozbytím platnosti zapotřebí. Šetření skutečně zjistilo, že obraz újmy malých a středních podniků působících pouze v úrovni 3 byl ještě horší než celkový obraz újmy úrovně 3. Navíc Komise zjistila, že i bez vážení údajů výrobců z Unie zařazených do vzorku utrpělo výrobní odvětví Unie újmu ve všech úrovních (viz 301.–308. bod odůvodnění). Jakékoli vážení by tudíž logicky pouze zhoršilo negativní trendy, které jsou z hlediska celkového obrazu újmy v současnosti pozorovány.

(262)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(263)

Spolu s růstem trhu a prodejem na trhu Unie se v letech 2020 až 2021 zvýšil objem výroby. Poté se výroba v roce 2022 snížila a v období přezkumného šetření ještě více poklesla. Pokles objemu výroby byl způsoben snížením objemu prodeje, což zase souviselo s poklesem spotřeby Unie a vedlo ke ztrátě podílu výrobního odvětví Unie na trhu. V období přezkumného šetření se objem výroby výrobního odvětví Unie vrátil na stejnou úroveň jako v roce 2020. Výrobní odvětví Unie však dokázalo přizpůsobit svou kapacitu změnám v objemu výroby, čímž zmírnilo výkyvy míry využití kapacity, která se v celém posuzovaném období dokonce mírně zlepšila (o 3 %).

(264)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Objem prodeje a podíl na trhu

(265)

Na rostoucím trhu se objem prodeje výrobního odvětví Unie v letech 2020 až 2021 zvýšil. V roce 2022 se objem prodeje výrobního odvětví Unie navzdory růstu trhu snížil a v období přezkumného šetření dále klesal. V období přezkumného šetření se objem prodeje výrobního odvětví Unie vrátil na stejnou úroveň jako v roce 2020. Vzhledem k tomu, že prodej výrobního odvětví Unie v roce 2022 zaostával za růstem trhu a v období přezkumného šetření se zhoršoval rychleji než trh, podíl na trhu během posuzovaného období klesl z 69 % na 61 %.

(266)

Ve svých připomínkách k zahájení přezkumu skupina Hankook tvrdila, že prodej výrobního odvětví Unie i jeho podíl na trhu zůstaly v posuzovaném období v podstatě stabilní a že mírný pokles od roku 2022 do období přezkumného šetření lze vysvětlit poklesem spotřeby.

(267)

Zjištění šetření toto tvrzení nepodporují. Ačkoli byl prodej výrobního odvětví Unie v období přezkumného šetření ve srovnání s rokem 2020 na stejné úrovni, od roku 2022 do období přezkumného šetření došlo k významnému poklesu (o 13 %). Rovněž podíl výrobního odvětví Unie na trhu se během posuzovaného období snížil z 69 % na 61 %.

(268)

Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(269)

Spotřeba v Unii se nejprve v letech 2020 až 2022 zvýšila v souladu s nárůstem hospodářské aktivity po krizi způsobené onemocněním COVID-19. Nárůst spotřeby dosáhl vrcholu v roce 2022 a během období přezkumného šetření se zpomalil, což vedlo k celkovému nárůstu o 11 % během posuzovaného období. Teprve v roce 2021 mohl prodej výrobního odvětví Unie následovat pozitivní trend trhu. V roce 2022 se prodej výrobního odvětví Unie nezvyšoval stejným tempem jako trh a v období přezkumného šetření se zhoršoval rychleji než trh. To vedlo k poklesu podílu na trhu o 8 procentních bodů (z 69 % na 61 %) během posuzovaného období.

(270)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Zaměstnanost a produktivita

(271)

Během posuzovaného období přišlo výrobní odvětví Unie o více než 2 700 přímých pracovních míst. Když se objem výroby výrobního odvětví Unie v letech 2020 až 2021 zvýšil, zvýšila se i zaměstnanost. Jelikož však výrobní odvětví Unie dokázalo zlepšit také svou produktivitu, zaměstnanost se nezvyšovala stejným tempem jako objem výroby. Klesající objem výroby od roku 2021 do období přezkumného šetření vedl ke snížení počtu pracovních míst a také k určitému poklesu produktivity.

(272)

Během období přezkumného šetření byla individuální subvenční rozpětí zjištěná u spolupracujících vyvážejících výrobců stále značná (viz 214. bod odůvodnění).

(273)

Ovšem navzdory skutečnosti, že subvencování z Číny stále přetrvávalo, z analýzy ukazatelů újmy vyplývá, že zavedená opatření měla na počátku posuzovaného období na výrobní odvětví Unie pozitivní dopad. Tato pozitivní situace se však v roce 2022 obrátila, když se situace výrobního odvětví Unie opět zhoršila.

(274)

Průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Prodejní ceny a výrobní náklady v Unii (EUR/ks)

(275)

Prodejní ceny pneumatik odběratelům, kteří nejsou ve spojení, na trhu Unie se během posuzovaného období zvýšily o 25 %. V letech 2020 až 2021 se zvýšení cen shodovalo se zvýšením poptávky. Za této situace bylo výrobní odvětví Unie schopno zvýšit své prodejní ceny více (o 7 %), než o kolik se zvýšily výrobní náklady (4 %).

(276)

Tato příznivá situace se změnila v roce 2022, kdy výrobní odvětví Unie nedokázalo promítnout zvýšení nákladů do svých prodejních cen. Ačkoli se prodejní ceny mezi rokem 2021 a obdobím přezkumného šetření zvýšily o 18 procentních bodů, toto zvýšení cen neodpovídalo nárůstu výrobních nákladů.

(277)

Celkově se výrobní náklady během posuzovaného období zvýšily o 40 %. K nejvýraznějšímu nárůstu došlo v letech 2021 až 2022, kdy se výrobní náklady zvýšily o 30 %.

(278)

Klíčové ukazatele újmy byly rovněž analyzovány pro tři úrovně.

(279)

V úrovni 1 se průměrná jednotková prodejní cena zvýšila o 55 EUR, zatímco jednotkové náklady se za stejné období zvýšily o 75 EUR. Průměrná prodejní cena se za posuzované období zvýšila o 24 %, zatímco výrobní náklady vzrostly o 39 %.

Tabulka 9

Prodejní ceny a výrobní náklady v Unii (EUR/ks) – úroveň 1

(280)

V úrovni 2 se průměrná jednotková prodejní cena zvýšila o 60 EUR, zatímco jednotkové náklady se za stejné období zvýšily o 68 EUR. Průměrná prodejní cena se za posuzované období zvýšila o 29 %, zatímco výrobní náklady vzrostly o 39 %.

Tabulka 10

Prodejní ceny a výrobní náklady v Unii (EUR/ks) – úroveň 2

(281)

V úrovni 3 se průměrná jednotková prodejní cena zvýšila o 40 EUR, zatímco jednotkové náklady se za stejné období zvýšily o 58 EUR. Průměrná prodejní cena se za posuzované období zvýšila o 24 %, zatímco výrobní náklady vzrostly o 34 %.

Tabulka 11

Prodejní ceny a výrobní náklady v Unii (EUR/ks) – úroveň 3

(282)

Průměrné náklady práce výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 12

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(283)

Průměrné náklady práce na zaměstnance se v letech 2020 až 2021 zvýšily o 9 % a poté v letech 2021 až 2022 o 20 %, přičemž v období přezkumného šetření zůstaly na stejné úrovni.

(284)

Stav zásob u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 13 –

Zásoby

(285)

V porovnání s výrobou zůstal konečný stav zásob v letech 2020 až 2022 na stejné úrovni (14 % až 16 % objemu výroby). Při porovnání konečného stavu zásob na konci období šetření (30. června 2023) s úrovní zásob na konci roku 2020 až 2022 byl zaznamenán nárůst (na 21 % objemu výroby). Tento nárůst však lze do značné míry vysvětlit sezónností. Ve druhé polovině roku se prodávají vyšší objemy pneumatik než v první polovině roku, zatímco výroba se vyznačuje menší sezónností. Vzhledem k této sezónnosti jsou objemy zásob na konci června obvykle vyšší než na konci prosince. Proto zjevné zvýšení úrovně zásob během období přezkumného šetření nevypovídá o finanční situaci výrobců v Unii.

(286)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 14

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(287)

Ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku stanovila Komise tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje.

(288)

Celková ziskovost se poprvé zlepšila v letech 2020 až 2021, kdy se poptávka po pneumatikách zvýšila po tom, co se silniční doprava zotavila z krize COVID-19, a kdy se celkový dovoz ještě nezvýšil v takové míře jako později. Jak je vysvětleno v 275. bodě odůvodnění, výrobní odvětví Unie dokázalo v roce 2021 zvýšit své prodejní ceny více, než činil nárůst výrobních nákladů, což přispělo ke zvýšení ziskového rozpětí ze 7,9 % na 13,4 %.

(289)

Situace se změnila v roce 2022, kdy výrobní odvětví Unie nedokázalo zvýšit své ceny v souladu se zvýšením nákladů. V důsledku toho klesla ziskovost výrobního odvětví Unie na nízkou úroveň (1,8 % v roce 2022 a 1,3 % v období přezkumného šetření).

(290)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobců v Unii financovat svou činnost z vlastních zdrojů. Trend čistého peněžního toku byl po celé posuzované období klesající. Ovlivnily jej dva hlavní faktory. Na jedné straně celková ziskovost výrobního odvětví Unie pozitivně přispěla k peněžnímu toku na začátku posuzovaného období. Tento příspěvek byl po poklesu ziskovosti v roce 2022 prakticky vyčerpán. Na druhé straně zvýšení objemu výroby a konečného stavu zásob pohlcovalo pracovní kapitál, a mělo tak negativní dopad na peněžní tok již od roku 2021. Celkově se peněžní tok během posuzovaného období snížil z kladných 96 milionů EUR na záporných 95 milionů EUR.

(291)

Investice se během posuzovaného období zvýšily z 50 milionů EUR na 66 milionů EUR, tj. o 32 %. Celkově se jejich úroveň po celé posuzované období pohybovala pod 10 % celkového obratu.

(292)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. V letech 2020 až 2021 se v souladu se zlepšenou ziskovostí nejprve zvýšila z –2,1 % na 3,9 %. Poté, když se celková ziskovost výrobního odvětví Unie zhoršila, návratnost investic klesla, a to na –15,2 % v roce 2022 a –16,3 % v období přezkumného šetření.

(293)

Výrobní odvětví Unie je roztříštěno mezi velké skupiny nadnárodních společností a více než 400 malých a středních podniků v celé Unii a je různorodé, pokud jde o jejich schopnost získávat kapitál.

(294)

Pro ziskovost všech tří úrovní byla provedena samostatná analýza podle stejné metodiky, která byla popsána výše.

(295)

Vývoj ziskovosti v úrovni 1 se během posuzovaného období podobal kolísání ziskovosti výrobního odvětví Unie posuzovaného jako celek. V letech 2020 až 2021 se nejprve zlepšila a poté klesla na nízkou úroveň (1,9 % v roce 2022 a 1,3 % v období přezkumného šetření).

(296)

V úrovni 1 se čistý peněžní tok během posuzovaného období snížil z kladných 85 milionů EUR na záporných 56 milionů EUR. Návratnost investic se nejprve zvýšila z 1,1 % na 7,6 % a poté v období přezkumného šetření klesla na –14,0 %.

Tabulka 15

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic – úroveň 1

(297)

Vývoj ziskovosti v úrovni 2 se během posuzovaného období nejdříve v letech 2020 až 2021 zlepšil, poté v roce 2022 klesl na 3,5 % a v období přezkumného šetření dále na 2,5 %.

(298)

V úrovni 2 se čistý peněžní tok během posuzovaného období snížil z kladných 5,5 milionu EUR na záporných 34,5 milionu EUR. Návratnost investic klesla z 15,8 % v roce 2020 na –28,0 % v období přezkumného šetření.

Tabulka 16

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic – úroveň 2

(299)

Úroveň 3 byla po celé posuzované období ztrátová. Během posuzovaného období se situace zhoršila a záporná ziskovost z roku 2020 ve výši –1,6 % se v období přezkumného šetření ještě více prohloubila na –3,5 %. Situace byla ještě horší v případě malých a středních podniků působících v úrovni 3, kdy ziskovost během posuzovaného období kolísala mezi 4,6 % a –7,0 %. Mírné „zlepšení“ mezi rokem 2022 a obdobím přezkumného šetření poukázalo na omezený úspěch snahy výrobního odvětví přizpůsobit se obtížné situaci.

(300)

V úrovni 3 se čistý peněžní tok během posuzovaného období snížil z kladných 5,3 milionu EUR na záporných 4,2 milionu EUR. Návratnost investic byla po celé posuzované období záporná a během posuzovaného období klesla z –5,9 % na –20,0 %.

Tabulka 17

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic – úroveň 3

(301)

Šetřením bylo zjištěno, že výrobní odvětví Unie jako celek vykázalo v roce 2021 překonání účinků dřívějšího subvencování. Mezi rokem 2022 a obdobím přezkumného šetření však došlo z hlediska tohoto překonání k opačnému vývoji.

(302)

To je zjevné zejména v případě snížení ziskovosti výrobního odvětví Unie, jeho ztráty podílu na trhu a nemožnosti zvýšit ceny v souladu s rostoucími náklady. Kromě toho se zhoršily i ukazatele související se ziskovostí, jako je peněžní tok a návratnost investic. To bylo pozorováno zejména u výrobců v úrovni 3, kteří jsou obzvláště vystaveni cenovému tlaku ze strany levného dovozu, což má následně nepříznivý dopad na vyšší úrovně prostřednictvím opačného kaskádového efektu popsaného v původním šetření (75).

(303)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie v průběhu období přezkumného šetření utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 8 odst. 5 základního nařízení.

(304)

Během posuzovaného období výrobní odvětví Unie ztratilo svůj podíl na trhu ve prospěch dovozu z jiných zemí, zejména Thajska, Vietnamu, Turecka a také Číny.

(305)

Zhoršení podílu výrobního odvětví Unie na trhu bylo částečně způsobeno nárůstem čínského dovozu po částečném zrušení antidumpingových cel a především nárůstem dovozu z jiných zemí za nízké ceny. Dovoz za nižší ceny výrobnímu odvětví Unie znesnadnil možnost zvyšovat ceny a udržet si podíl na trhu v prostředí zvýšených nákladů.

(306)

Po zahájení útočné války Ruska proti Ukrajině se výrazně zvýšily ceny vstupních materiálů a energií, což vedlo k rychlému nárůstu výrobních nákladů. Současně se zvýšil objem dovozu a od roku 2022 výrobní odvětví Unie nedokázalo promítnout zvýšení nákladů do svých prodejních cen. Ačkoli se prodejní ceny mezi rokem 2021 a obdobím přezkumného šetření zvýšily o 18 %, toto zvýšení cen nepostačovalo k vyrovnání nárůstu výrobních nákladů.

(307)

V důsledku toho Komise rovněž podotýká, že situace, v níž se výrobní odvětví Unie nachází a která mu působí újmu, nastala v době, kdy se projevily i další faktory, jako je výrazné zvýšení nákladů a podstatný nárůst levného dovozu z jiných zemí, zejména z Thajska, Vietnamu a Turecka. Jak je uvedeno v 248. až 252. bodě odůvodnění výše, dovoz z Thajska a Vietnamu se výrazně zvýšil a jeho cenové úrovně byly výrazně nižší než ceny výrobního odvětví Unie.

(308)

Z toho důvodu dospěla Komise k závěru, že dovoz subvencovaných výrobků z Číny přispěl k podstatné újmě výrobního odvětví Unie během období přezkumného šetření; skutečný vztah mezi dovozem subvencovaných výrobků a účinky na výrobní odvětví Unie však mohly zpochybnit jiné činitele, zejména zvýšení nákladů a dovoz z jiných zemí. Proto se Komise rozhodla posoudit, zda je pravděpodobné, že by se újma způsobená dovozem subvencovaných výrobků z Číny obnovila, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(309)

Po poskytnutí konečných informací skupina Hankook tvrdila, že újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, není způsobena čínským dovozem. Skupina Hankook uvedla, že čínský dovoz nepředstavuje cenové podbízení vůči cenám výrobního odvětví Unie v úrovni 3 ani v úrovni 1. Na podporu svého tvrzení předložila skupina Hankook důvěrné údaje o cenách a objemu svého vývozu.

(310)

Komise s tímto tvrzením nesouhlasí. Jak je uvedeno v 247. bodě odůvodnění, údaje poskytnuté skupinou Hankook nepostačují k provedení jakékoli další analýzy cenového podbízení, neboť neobsahují dostatečné informace o ostatních hospodářských subjektech působících v úrovni 1, 2 a 3. Tyto údaje proto nemohly vyvrátit žádný z výsledků analýzy cenového podbízení provedené Komisí. Komise se tudíž domnívá, že předpoklad tohoto tvrzení, tj. že v úrovni 1 nebo 3 neexistuje žádné cenové podbízení, je nesprávný, a proto se toto tvrzení zamítá.

(311)

Po poskytnutí konečných informací skupina Hankook rovněž tvrdila, že újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, není způsobena čínským dovozem, ale pneumatikami dováženými z jiných třetích zemí.

(312)

Jak je uvedeno v 308. bodě odůvodnění, Komise dospěla k závěru, že k podstatné újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie přispěl dumpingový dovoz z Číny, nicméně skutečný vztah mezi dumpingovým dovozem a účinky na výrobní odvětví Unie mohly zpochybnit také další faktory, zejména zvýšení nákladů a dovoz z jiných zemí. Komise se tudíž domnívá, že toto tvrzení nevyvrací výše uvedený závěr, a proto se zamítá.

(313)

Komise v souladu s čl. 18 odst. 2 základního nařízení posoudila, zda existuje pravděpodobnost obnovení újmy původně způsobené dovozem subvencovaných výrobků z Číny, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(314)

V této souvislosti analyzovala Komise tyto prvky: výrobní kapacitu a volnou kapacitu v Číně, atraktivitu trhu Unie a vývozní ceny pro trhy třetích zemí a vztah mezi cenami v Unii a v Číně, možnou absorpční kapacitu trhů třetích zemí, pravděpodobné cenové úrovně dovozu z Číny při neexistenci antisubvenčních opatření a jejich dopad na výrobní odvětví Unie, včetně cenového podbízení a úrovně čínského dovozu působícího újmu a jeho zvýšení po dočasném zrušení antidumpingových cel.

(315)

Jak je uvedeno v 217. až 219. bodě odůvodnění, existuje v Číně značná výrobní kapacita a volná kapacita pro rychlé zvýšení vývozu na trh Unie v případě, že by antisubvenční opatření pozbyla platnosti. Jak bylo konstatováno v 218. bodě odůvodnění, dostupná nevyužitá kapacita v Číně v roce 2022 činila téměř 20 milionů kusů, což téměř odpovídalo celkové spotřebě na trhu EU.

(316)

Jak je uvedeno v 220. až 223. bodě odůvodnění, trh Unie, který je po Spojených státech druhým největším trhem na světě, je atraktivní jak z hlediska cen, tak z hlediska své velikosti. V roce 2023 byla cenová úroveň čínského vývozu do Unie výrazně vyšší ve srovnání s čínskými průměrnými vývozními cenami do jiných hlavních destinací, včetně USA. Navíc navzdory platným antisubvenčním opatřením zůstal čínský dovoz do Unie během původního šetření na úrovni přibližně 30 % objemu dovozu.

(317)

Jak je uvedeno v 224. bodě odůvodnění, na většině trhů třetích zemí, které jsou významnými odběrateli pneumatik pro nákladní automobily, platí opatření na ochranu obchodu týkající se vývozu obdobného výrobku z ČLR. To činí tyto trhy pro čínské vyvážející výrobce méně atraktivními. Jde o další prvek, který podporuje zjištění, že v případě zrušení opatření by současná výrobní kapacita ČLR s největší pravděpodobností skončila na trhu Unie.

(318)

Jak je uvedeno v tabulce 3, ceny dovozu z Číny do Unie během období přezkumného šetření činily 218 EUR/kus, což je podstatně méně než průměrná prodejní cena výrobního odvětví Unie 283 EUR/kus uvedená v tabulce 8 a rovněž méně, než činí jeho výrobní náklady, tedy 260 EUR/kus.

(319)

Je proto pravděpodobné, že bez antisubvenčních cel by se čínský dovoz významně podbízel cenám v Unii.

(320)

Jak je uvedeno v tabulce 2 a v 237. bodě odůvodnění, nárůst čínského dovozu byl obzvláště výrazný v roce 2022, kdy byla původní opatření částečně zrušena Tribunálem Evropské unie.

(321)

Z toho vyplývá, že čínští vyvážející výrobci mají o trh Unie nadále zájem a dovoz by se v případě zrušení opatření pravděpodobně opět zvýšil.

(322)

Skupina Hankook ve svých připomínkách při zahájení přezkumu tvrdila, že dovozní trendy naznačují, že přetrvání nebo obnovení újmy nehrozí. Podle skupiny Hankook nemůže mít současný podíl čínského dovozu na trhu na budoucí vývoj výrobního odvětví Unie významný dopad. Skupina Hankook rovněž tvrdila, že zvýšená čínská výrobní kapacita není určena pro trh Unie, ale pro jiné trhy.

(323)

Komise s tímto názorem nesouhlasila. I když je výrobní odvětví Unie před dovozem subvencovaných výrobků z ČLR do jisté míry chráněno stávajícími cly, čínský dovoz byl přesto schopen svůj podíl na trhu během posuzovaného období zvýšit. Vzhledem k úrovni čínských cen bez cla a volné kapacitě, která je v Číně k dispozici, je pravděpodobné, že by se podíl čínského dovozu na trhu v případě, že by opatření pozbyla platnosti, výrazně zvýšil. Opodstatněné nebylo ani tvrzení, že zvýšená čínská kapacita byla během posuzovaného období většinou směrována na jiné trhy. I kdyby bylo správné, Komise se domnívá, že trh Unie zůstává pro čínský dovoz atraktivní.

(324)

Tato tvrzení byla proto zamítnuta.

(325)

Po poskytnutí konečných informací skupina Hankook tvrdila, že neexistují dostatečné důkazy o pravděpodobnosti obnovení újmy. Skupina Hankook zejména tvrdila, že nárůst dovozu v roce 2022 nemůže být spojován s částečným zrušením opatření v roce 2022 a nevypovídá o chování čínských vyvážejících výrobců. Skupina Hankook rovněž tvrdila, že v úrovni 3 žádné cenové podbízení neexistuje, že pokud by opatření pozbyla platnosti, čínští výrobci by spíše zvýšili své zisky, než snížili své ceny, a že vzhledem k tomu, že trh Unie představuje pouze 4 % celkového objemu čínského vývozu, nelze jej považovat za atraktivní.

(326)

Komise s těmito tvrzeními nesouhlasila. Zaprvé, částečné zrušení opatření Tribunálem vyslalo na trh signál o možnosti částečného zrušení a následného vrácení cla, což potenciálně zatraktivnilo dovoz. Zadruhé, jak je vysvětleno v 247. a 310. bodě odůvodnění výše, předpoklad tvrzení, že v úrovni 3 neexistuje cenové podbízení, je nesprávný. Zatřetí, skupina Hankook nepředložila žádné důkazy na podporu svého tvrzení, že pokud by opatření pozbyla platnosti, čínští výrobci by spíše zvýšili své zisky, než snížili své ceny. A konečně současná úroveň čínského vývozu do Unie, kdy jsou cla v platnosti, nemůže vyvrátit skutečnost, že trh Unie je nadále atraktivní, a to z důvodů uvedených v 220. až 223. a v 316. bodě odůvodnění. Toto tvrzení se proto zamítá.

(327)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že pokud by opatření pozbyla platnosti, vedlo by to pravděpodobně k významnému nárůstu dovozu subvencovaných výrobků z Číny za ceny působící újmu, a tedy k dalšímu zhoršení situace působící újmu výrobnímu odvětví Unie.

(328)

V souladu s článkem 31 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících antisubvenčních opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku. Zájem Unie byl zjišťován na základě posouzení všech různých příslušných zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(329)

Výrobci v Unii představující více než 25 % objemu výroby v Unii při šetření spolupracovali.

(330)

Šetření ukázalo, že výrobní odvětví Unie se nachází ve zranitelné situaci, kdy není schopno plně promítnout zvýšení nákladů do svých prodejních cen a jeho ziskové rozpětí se snížilo.

(331)

Komise dospěla k závěru, že vzhledem k tomu, že výrobnímu odvětví Unie již vznikla újma, a v případě, že opatření pozbudou platnosti, existuje velká pravděpodobnost nárůstu dovozu subvencovaných výrobků z Číny za ceny působící újmu, došlo by ke zvýšení cenového tlaku na trhu Unie a k dalšímu prohloubení újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(332)

Zachování opatření je proto jednoznačně v zájmu výrobního odvětví Unie.

(333)

Žádní dovozci ani uživatelé při šetření nespolupracovali.

(334)

Původní šetření dospělo k závěru, že ačkoli opatření nejsou v zájmu dovozců, kteří jsou převážně závislí na dovozu velmi levných pneumatik z Číny, dovozci s širším portfoliem pravděpodobně nebudou obnovením spravedlivé hospodářské soutěže vážně dotčeni.

(335)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné nové důkazy, dospěla Komise k závěru, že stejně jako v původním šetření nebude mít zachování opatření na dovozce ani uživatele významný dopad.

(336)

Původním šetřením bylo zjištěno, že opatření na ochranu výrobců prémiových pneumatik výrobního odvětví Unie vyrábějících nové vysoce kvalitní pneumatiky, které jsou navrženy tak, aby měly dlouhou životnost a mohly být protektorovány, a rovněž protektorovacích firem působících na trhu úrovně 3 jsou v zájmu politiky Unie, jejímž cílem je snižovat množství odpadu a nakládat se surovinami udržitelným způsobem. Navíc vzhledem k tomu, že v odvětví protektorování působí hlavně malé a střední podniky, uložení opatření by bylo rovněž v souladu s důležitým cílem Komise, který spočívá v podpoře malých a středních podniků (76).

(337)

V původním šetření dodavatelé běhounů předložili podklady, které podporují uložení antisubvenčních opatření s tím, že tato opatření jsou zásadní pro přežití odvětví protektorování, a uvedli, že bez činností v odvětví protektorování bude jejich podnikání vážně postiženo. Komise následně dospěla k závěru, že opatření by byla v zájmu dodavatelů běhounů.

(338)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné nové důkazy, dospěla Komise k závěru, že stejně jako v původním šetření by opatření byla v zájmu dodavatelů běhounů.

(339)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že podle článku 31 základního nařízení neexistují žádné přesvědčivé důvody, pro které by nebylo v zájmu Unie stávající opatření na dovoz pneumatik pocházejících z Čínské lidové republiky zachovat.

(340)

Na základě závěrů ohledně přetrvání subvencování, obnovení újmy a zájmu Unie, ke kterým Komise dospěla, by měla být antisubvenční opatření týkající se pneumatik z Číny zachována.

(341)

Aby se minimalizovalo riziko obcházení těchto opatření, které vzhledem k rozdílu mezi celními sazbami hrozí, je nutno přijmout zvláštní opatření, která zajistí uplatňování individuálních sazeb antisubvenčního cla. Uplatnění individuálních sazeb vyrovnávacího cla je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Dokud nebude taková faktura předložena, měl by dovoz podléhat vyrovnávacímu clu použitelnému na „všechny ostatní společnosti“.

(342)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb vyrovnávacího cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. [1 odst. 3] tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(343)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 23 odst. 3 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(344)

Individuální sazby vyrovnávacího cla stanovené v tomto nařízení pro jednotlivé společnosti jsou použitelné výhradně na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, pocházejícího z Čínské lidové republiky a vyrobeného uvedenými právnickými osobami. Na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb vyrovnávacího cla.

(345)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních sazeb vyrovnávacího cla. Tato žádost musí být předložena Komisi (77). Žádost musí obsahovat veškeré příslušné informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dotyčné společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude nařízení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(346)

Všechny zúčastněné strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo zamýšleno doporučit, aby byla stávající opatření zachována. V návaznosti na toto zveřejnění výsledků šetření jim byla rovněž poskytnuta lhůta k vyjádření.

(347)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 (78), pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(348)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 25 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1037 (79),