(EU) 2025/58Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/58 ze dne 15. ledna 2025, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz určitých pneumatik, nových nebo protektorovaných, z kaučuku, používaných pro autobusy nebo nákladní automobily, s indexem zatížení převyšujícím 121 a pocházejících z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

(1)

Dne 4. května 2018 přijala Evropská komise (dále jen „Komise“) nařízení (EU) 2018/683 (2), kterým se ukládá prozatímní antidumpingové clo na dovoz určitých pneumatik, nových nebo protektorovaných, z kaučuku, používaných pro autobusy nebo nákladní automobily, s indexem zatížení převyšujícím 121 (dále jen „pneumatiky“ nebo „dotčený výrobek“), pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“).

(2)

Dne 18. října 2018 přijala Komise prováděcí nařízení (EU) 2018/1579 (3), kterým se ukládá konečné antidumpingové clo a s konečnou platností vybírá prozatímní clo uložené na dovoz určitých pneumatik, nových nebo protektorovaných, z kaučuku, používaných pro autobusy nebo nákladní automobily, s indexem zatížení převyšujícím 121, pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „původní antidumpingové nařízení“).

(3)

Dne 9. listopadu 2018 přijala Komise prováděcí nařízení (EU) 2018/1690 (4), kterým se ukládají konečná vyrovnávací cla na dovoz určitých pneumatik, nových nebo protektorovaných, z kaučuku, používaných pro autobusy nebo nákladní automobily a s indexem zatížení převyšujícím 121, pocházejících z Čínské lidové republiky a kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2018/1579, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo a s konečnou platností vybírá prozatímní clo uložené na dovoz určitých pneumatik, nových nebo protektorovaných, z kaučuku, používaných pro autobusy nebo nákladní automobily, s indexem zatížení převyšujícím 121, pocházejících z Čínské lidové republiky a kterým se zrušuje prováděcí nařízení (EU) 2018/163 (dále jen „původní antisubvenční nařízení“).

(4)

V návaznosti na stížnost, kterou podalo čínské sdružení gumárenského průmyslu (China Rubber Industry Association, dále jen „CRIA“) a čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií (China Chamber of Commerce of Metals, Minerals & Chemicals Importers & Exporters, dále jen „CCCMC“) zrušil Tribunál Evropské unie dne 4. května 2022 ve svém rozsudku ve spojených věcech T-30/19 a T-72/19 (5), (dále jen „rozsudek Tribunálu“) původní antidumpingové a původní antisubvenční nařízení, pokud jde o několik vyvážejících výrobců.

(5)

V návaznosti na rozsudek Tribunálu Komise opětovně zahájila šetření a dne 4. dubna 2023 opětovně uložila prováděcím nařízením Komise (EU) 2023/737 (6) (dále jen „druhé antidumpingové nařízení“) konečné antidumpingové clo a prováděcím nařízením Komise 2023/738 (7) (dále jen „druhé antisubvenční nařízení“) konečné vyrovnávací clo.

(6)

Dne 6. září 2024 Komise zastavila dva částečné prozatímní přezkumy antidumpingových a vyrovnávacích opatření vztahujících se na dovoz určitých pneumatik, nových nebo protektorovaných, z kaučuku, používaných pro autobusy nebo nákladní automobily a s indexem zatížení převyšujícím 121, pocházejících z Čínské lidové republiky (8) (9).

(7)

V současnosti platné sazby antidumpingového cla v EUR na kus se pohybují v rozmezí od 0 do 35,74 EUR na kus.

(8)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti opatření (10) obdržela Evropská komise (dále jen „Komise“) žádost o přezkum podle čl. 11 odst. 2 nařízení (EU) 2016/1036 (dále jen „základní nařízení“).

(9)

Žádost o přezkum podala dne 19. července 2023 koalice proti nekalému dovozu pneumatik (dále jen „žadatel“) jménem výrobního odvětví Unie vyrábějícího určité pneumatiky, nové nebo protektorované, z kaučuku, používané pro autobusy nebo nákladní automobily, s indexem zatížení převyšujícím 121 ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Žádost o přezkum byla odůvodněna tím, že pozbytí platnosti opatření by pravděpodobně vedlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu a přetrvání nebo obnovení újmy působené výrobnímu odvětví Unie.

(10)

Po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení Komise zjistila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, a dne 20. října 2023 zahájila přezkum před pozbytím platnosti týkající se dovozu určitých pneumatik, nových nebo protektorovaných, z kaučuku, používaných pro autobusy nebo nákladní automobily, s indexem zatížení převyšujícím 121, pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčená země“) do Unie na základě čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Oznámení o zahájení přezkumu zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (11) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“).

(11)

Šetření týkající se přetrvání nebo obnovení dumpingu se týkalo období od 1. července 2022 do 30. června 2023 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2020 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(12)

V oznámení o zahájení přezkumu byly zúčastněné strany vyzvány, aby se obrátily na Komisi a zúčastnily se šetření. Kromě toho Komise výslovně informovala žadatele, známé výrobce v Čínské lidové republice a orgány Čínské lidové republiky, známé dovozce, jakož i sdružení, o nichž je známo, že se jich zahájení přezkumu před pozbytím platnosti týká, a vyzvala je k účasti.

(13)

Zúčastněné strany měly možnost se k zahájení přezkumu před pozbytím platnosti vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(14)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že může v souladu s článkem 17 základního nařízení vybrat vzorek zúčastněných stran.

(15)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že vybrala předběžný vzorek výrobců v Unii. Komise vybrala vzorek na základě:

(16)

Tento vzorek sestával ze šesti výrobců v Unii. Výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali více než 25 % odhadovaného celkového objemu výroby a prodeje obdobného výrobku v Unii.

(17)

V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Nebyly obdrženy žádné připomínky. Vzorek je pro výrobní odvětví Unie reprezentativní.

(18)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu.

(19)

Jeden dovozce, který není ve spojení, se Komisi přihlásil, ale neposkytl požadované informace ani souhlas se zařazením do vzorku. Žádní další dovozci, kteří nejsou ve spojení, se nepřihlásili.

(20)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v Čínské lidové republice, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení. Komise kromě toho požádala stálou misi Čínské lidové republiky a sdružení vyvážejících výrobců, aby označily a/nebo kontaktovaly případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít o účast na šetření zájem.

(21)

Požadované informace poskytli a se zařazením do vzorku souhlasili tři vyvážející výrobci nebo skupiny vyvážejících výrobců v dotčené zemi. Na dvě skupiny vyvážejících výrobců připadalo přibližně 50 % vykázaného objemu vývozu do Evropské unie v období od července 2022 do června 2023, zatímco objem vývozu třetího vyvážejícího výrobce byl považován za nevýznamný. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení Komise vybrala vzorek, sestávající ze dvou skupin vyvážejících výrobců na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně přezkoumán. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl výběr vzorku projednán se všemi známými dotčenými vyvážejícími výrobci a orgány v dotčené zemi. Nebyly vzneseny žádné připomínky.

(22)

V původním šetření souhlasilo se zařazením do vzorku 49 vyvážejících výrobců. V tomto přezkumném šetření bylo sice v podnětu uvedeno více než 140 vyvážejících výrobců, ale pouze tři vyvážející výrobci nebo skupiny vyvážejících výrobců poskytli odpověď na výběr vzorku.

(23)

Spolupracující vyvážející výrobci představovali přibližně 50 % celkového objemu dovozu pneumatik z ČLR do Evropské unie a na celkové výrobě pneumatik v ČLR se podíleli méně než 2 %. Jelikož podíl dovozu z ČLR na trhu Unie činil během období přezkumného šetření přibližně 5,4 %, měla Komise za to, že polovina tohoto dovozu by poskytla dostatečné informace k posouzení vývozní ceny a existence přetrvání nebo obnovení dumpingu během období přezkumného šetření, a lze ji proto považovat za reprezentativní pro celkový dovoz z ČLR.

(24)

Komise zaslala vládě Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“) dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v ČLR ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(25)

Komise zaslala dotazníky dvěma skupinám vývozců zařazeným do vzorku a šesti výrobcům v Unii zařazeným do vzorku. Stejný dotazník byl v den zahájení přezkumu zpřístupněn rovněž na internetu (13). Kromě toho zaslala Komise dotazník žadateli.

(26)

Odpovědi na dotazník byly obdrženy od dvou skupin vyvážejících výrobců zařazených do vzorku a od šesti výrobců v Unii. Odpověď obdržená od jednoho z výrobců v Unii, společnosti Recauchutagem São Mamede, Lda (dále jen „RSM“), byla nedostatečná a Komise tohoto výrobce požádala o doplnění odpovědi. Komise neobdržela žádnou další odpověď a informovala společnost RSM, že hodlá použít článek 18 základního nařízení a využít dostupné skutečnosti. Od tohoto výrobce v Unii nebyly obdrženy žádné další připomínky.

(27)

Komise proto použila údaje poskytnuté zbývajícími pěti výrobci v Unii. Skutečnost, že nebyly získány údaje od společnosti RSM, měla na reprezentativnost vzorku pouze okrajový dopad. Zbývajících pět výrobců v Unii nadále představovalo více než 25 % odhadovaného celkového objemu výroby a prodeje obdobného výrobku v Unii. Tento zbývající vzorek pěti výrobců v Unii byl proto považován za reprezentativní pro výrobní odvětví Unie.

(28)

Od čínské vlády nebyla na dotazníky obdržena žádná odpověď.

(29)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné ke stanovení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy a ke stanovení zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(30)

Dne 11. listopadu 2024 Komise zveřejnila základní skutečnosti a úvahy, na jejichž základě hodlá zachovat platná antidumpingová cla. Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž se mohly k poskytnutým informacím vyjádřit.

(31)

Připomínky vznesené zúčastněnými stranami Komise zvážila a ve vhodných případech zohlednila. Strany, které o to požádaly, byly vyslechnuty. Slyšení se konalo na žádost skupiny Giti.

(32)

Výrobkem, který je předmětem tohoto přezkumu, jsou určité pneumatiky, nové nebo protektorované, z kaučuku, používané pro autobusy nebo nákladní automobily, s indexem zatížení převyšujícím 121, v současnosti kódů KN 4011 20 90 a ex 4012 12 00 (kód TARIC 4012 12 00 10). Kódy KN a TARIC se uvádějí pouze pro informaci, aniž je dotčena následná změna sazebního zařazení (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“).

(33)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, zahrnuje jak nové, tak protektorované pneumatiky pro autobusy nebo nákladní automobily, které mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti. Oba typy dotčeného výrobku jsou vyrobeny ze stejných vstupů (i když použitá technologie se může lišit) a mají podobnou konstrukci. Rozdíly v surovinách a konstrukci mohou mít za následek různé funkční vlastnosti.

(34)

Výroba nových pneumatik pro nákladní automobily a autobusy zahrnuje tyto výrobní postupy: 1) míchání kaučuku; 2) příprava součástí pneumatik; 3) výroba (zelených) pneumatik; 4) zpracování (vulkanizace) a 5) výstupní kontrola. Všechny pneumatiky pro nákladní automobily a autobusy se vyrábějí ze stejných základních surovin, jmenovitě z přírodního kaučuku, syntetického kaučuku, oceli, sazí, dalších chemikálií a olejů a také z tkaniny a mají stejné součásti, konkrétně běhoun, bočnice, vnitřní plášť, patní lana, ocelové pásy, kordové vrstvy pláště, i když mezi různými výrobci tohoto výrobku se vyskytují určité rozdíly.

(35)

Bylo rovněž zjištěno, že postup výroby nových pneumatik pro nákladní automobily a autobusy zahrnuje různé technologie, které však neměly vliv na celková zjištění o zastupitelnosti.

(36)

Protektorování je v podstatě postup recyklace, při kterém se opotřebované pneumatiky renovují výměnou běhounu na starém plášti. Pláště jsou hlavními prvky při protektorování, a tudíž podstatnou součástí činnosti protektorovací firmy je výběr a získávání plášťů vhodných k protektorování. Pláště jsou tedy hlavním vstupem výrobního procesu a tvoří – v závislosti na kvalitě – buď skutečný „polotovar“, nebo odpad.

(37)

Tento proces může opět zahrnovat různé technologie, které nemají dopad na zjištění Komise o zastupitelnosti.

(38)

Pneumatiky pro nákladní automobily a autobusy se vyrábějí v široké škále typů a velikostí, které se používají u širokého spektra užitkových vozidel od dodávek a autobusů provozovaných v městských nebo regionálních podmínkách až po dálkové nákladní automobily a autobusy, a to podle jejich specifikace velikosti a indexu zatížení. Nejsou vhodné ani pro použití u osobních vozidel nebo jiných lehkých užitkových vozidel, ani u plně terénních vozidel, jako jsou zemědělské traktory.

(39)

Pneumatiky pro nákladní automobily a autobusy se prodávají ve dvou typech a čtyřech kategoriích. Pneumatika s duší představuje tradičnější možnost; je vybavena duší, která má vlastní ventil umístěný uvnitř pneumatiky. U bezdušové pneumatiky jsou pneumatika a ráfek vzduchotěsně uzavřeny a ventil je namontován přímo na ráfek. Naprostá většina pneumatik pro nákladní automobily a autobusy prodávaná v Unii je bezdušová. Čtyři kategorie pneumatik pro nákladní automobily a autobusy jsou: vodící, záběrové, návěsové a pro smíšený provoz. Vodící pneumatiky jsou určeny k použití na přední nápravě a pomáhají s řízením, avšak je možné je na nákladních automobilech a autobusech použít ve všech pozicích podle způsobu použití vozidla. Záběrové pneumatiky jsou určeny pro poháněcí soustavy a zajišťují lepší trakci. Návěsové pneumatiky jsou určeny pro montáž na přípojné vozidlo, zatímco pneumatiky pro smíšený provoz lze používat ve všech pozicích na vozidle podle způsobu jeho použití.

(40)

Na nové nebo protektorované pneumatiky se na trhu Unie vztahují bezpečnostní požadavky stanovené směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES (14).

(41)

Informace, které Komise shromáždila a obdržela, ukazují, že trh pneumatik pro autobusy a nákladní automobily v Unii je rozdělen do tří úrovní nebo segmentů. Mezi jednotlivými úrovněmi nejsou jasně vyznačené hranice, ale zúčastněné strany a Komise ve svých zjištěních se obecně shodly na následující kategorizaci.

(42)

Úroveň 1 pokrývá prémiové nové pneumatiky se stěžejní značkou hlavních výrobců. Klíčovým faktorem u pneumatik této úrovně je prestiž značky, která ospravedlňuje významně vyšší ceny za očekávanou vysokou funkčnost a také zvlášť vysoké investice do marketingu. Do této úrovně patří zejména pneumatiky výrobců původního zařízení pro nákladní automobily nebo autobusy. Kvalita pneumatik úrovně 1 zajišťuje vysokou úroveň protektorovatelnosti pneumatik, které jsou navrženy jako pneumatiky „s více životy“, což dále zvyšuje výrazně vyšší kilometrovou životnost původního výrobku (při běžném používání lze pneumatiku protektorovat až třikrát). Pneumatiky úrovně 1 jsou také spojeny s vyšší úrovní bezpečnosti a často jsou doprovázeny dobrou úrovní poprodejních služeb.

(43)

Úroveň 2 pokrývá většinu neprémiových pneumatik, nových i protektorovaných, jejichž ceny se pohybují v přibližném rozmezí 65 % až 80 % příslušných hodnot pneumatik úrovně 1. Do této úrovně mohou patřit zejména pneumatiky výrobců původního zařízení pro přípojná vozidla. Prestiž značky zůstává v této úrovni důležitá a značky jsou obvykle známé u kupujících, kteří jsou také schopni identifikovat výrobce pneumatik. Obecně je lze alespoň jednou protektorovat, a dosahují, byť v omezenějším rozsahu než pneumatiky úrovně 1, dobré kilometrové životnosti.

(44)

Mezi pneumatiky úrovně 3 patří nové i protektorované pneumatiky s nižší kilometrovou životností a velmi omezenou nebo žádnou protektorovatelností. Obvykle jsou jejich ceny a kilometrová životnost nižší než 65 % příslušných hodnot pneumatik úrovně 1. Na této úrovni prestiž značky téměř neexistuje a určujícím faktorem při rozhodování zákazníka o koupi se stává cena. Obvykle u nich nejsou k dispozici žádné poprodejní služby.

(45)

Protektorované pneumatiky lze zařadit do úrovně 2 nebo 3. Některé čínské pneumatiky sice jsou protektorovatelné, ale v Číně se protektorování provádí velmi málo. Poměrně rozšířené je však v Unii a na jiných trzích, například v Brazílii. Protektorování v Unii provádějí:

(46)

Komise použila stejný přehled značek nových a protektorovaných pneumatik jako v původním šetření. Tyto informace poskytl rovněž žadatel a byly zpřístupněny všem zúčastněným stranám v den zahájení přezkumu.

(47)

Dotčeným výrobkem v tomto šetření je výrobek, který je předmětem přezkumu, pocházející z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčený výrobek“).

(48)

Jak bylo zjištěno v původním šetření, tento přezkum před pozbytím platnosti potvrdil, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti a stejná základní použití:

(49)

Proto se tyto výrobky považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(50)

Během období přezkumného šetření pokračoval dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, z Čínské lidové republiky, i když na nižší úrovni než v období původního šetření (tj. od 1. července 2016 do 30. června 2017). Podle údajů Eurostatu představoval dovoz určitých pneumatik, nových nebo protektorovaných, z kaučuku, používaných pro autobusy nebo nákladní automobily, s indexem zatížení převyšujícím 121, z Čínské lidové republiky v období přezkumného šetření přibližně 5,4 % trhu Unie oproti 21,3 % podílu na trhu během původního šetření. Tyto údaje jsou v absolutních číslech.

(51)

Jak je uvedeno ve 22. bodě odůvodnění, při šetření spolupracovaly tři skupiny vyvážejících výrobců z ČLR, které představovaly přibližně 50 % celkového objemu dovozu pneumatik z ČLR do Evropské unie.

(52)

Vzhledem k tomu, že v souvislosti s ČLR byly při zahájení šetření k dispozici dostatečné důkazy prokazující existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, zahájila Komise šetření podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(53)

Za účelem shromáždění údajů nezbytných pro případné použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení proto Komise v oznámení o zahájení přezkumu vyzvala všechny vyvážející výrobce v Číně, aby poskytli informace o vstupech používaných při výrobě pneumatik. Příslušné informace předložily dvě skupiny vyvážejících výrobců zařazené do vzorku.

(54)

Aby Komise získala informace, jež považovala za nezbytné pro své šetření v souvislosti s údajnými podstatnými zkresleními, zaslala dotazník čínské vládě. Kromě toho Komise v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení vyzvala všechny zúčastněné strany, aby do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení přezkumu v Úředním věstníku Evropské unie oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy v souvislosti s použitím čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(55)

Od čínské vlády nebyla obdržena žádná odpověď na dotazník a ve stanovené lhůtě nebylo obdrženo žádné podání týkající se použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Komise následně čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v ČLR použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení.

(56)

V oznámení o zahájení Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné důkazy může být pro účely určení běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot nutné zvolit vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(57)

Dne 23. ledna 2024 informovala Komise prostřednictvím poznámky (dále jen „první poznámka“) zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro určení běžné hodnoty. V této poznámce Komise uvedla seznam všech výrobních činitelů používaných při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, jako jsou suroviny, pracovní síla a energie. Kromě toho Komise na základě kritérií pro výběr nezkreslených cen nebo referenčních hodnot určila možné reprezentativní země a jako vhodné reprezentativní země určila Brazílii, Indonésii, Malajsii, Thajsko, Turecko a Jihoafrickou republiku.

(58)

Komise obdržela připomínky k první poznámce od žadatele a skupin Giti a Hankook.

(59)

Dne 16. července 2024 a po analýze obdržených připomínek a dodatečných informací poskytnutých skupinou Hankook informovala Komise druhou poznámkou (dále jen „druhá poznámka“) zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro určení běžné hodnoty, a to s Tureckem jako reprezentativní zemí.

(60)

Rovněž zúčastněné strany informovala, že stanoví prodejní, režijní a správní náklady a zisk na základě dostupných informací pro společnosti Brisa Bridgestone a Goodyear Lastikleri Turk, výrobce v reprezentativní zemi.

(61)

Komise obdržela připomínky k druhé poznámce od žadatele a skupin Giti a Hankook. Všechny připomínky jsou podrobně popsány v oddíle 3.3.

(62)

Komise proto dospěla k závěru, že běžná hodnota by měla být početně zjištěna způsobem stanoveným v čl. 2 odst. 6a základního nařízení a že náklady a ceny v Číně by měly být odmítnuty.

(63)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(64)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(65)

Jak je dále vysvětleno níže, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády bylo náležité uplatnit čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(66)

Ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení stanoví, že „podstatná zkreslení jsou taková zkreslení, k nimž dochází v případě, kdy vykazované ceny nebo náklady, včetně nákladů na suroviny a energii, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivňovány významnými zásahy státu. Při posuzování toho, zda existují podstatná zkreslení, se bere v úvahu mimo jiné možný dopad jednoho či více z těchto prvků:

(67)

Jelikož výčet v čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není kumulativní, nemusí být pro zjištění podstatných zkreslení zohledněny všechny prvky. Stejné skutkové okolnosti lze mimoto použít k prokázání existence jednoho nebo více prvků z tohoto seznamu.

(68)

Jakýkoli závěr o podstatných zkresleních ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení však musí vycházet ze všech důkazů, které jsou k dispozici. Při celkovém posouzení toho, zda existuje zkreslení, může být brán rovněž zřetel na celkový kontext a situaci v zemi vývozu, zejména tam, kde základní prvky hospodářského a správního zřízení země vývozu dávají vládě významné pravomoci zasahovat do ekonomiky takovým způsobem, že ceny a náklady nejsou výsledkem volného působení tržních sil.

(69)

V čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení se stanoví, že „[p]okud má Komise k dispozici podložené informace týkající se možné existence podstatných zkreslení uvedených v písmeni b) v určité zemi či v určitém odvětví v této zemi a pokud je to v zájmu účinného uplatňování tohoto nařízení, Komise vypracuje, zveřejní a pravidelně aktualizuje zprávu popisující tržní podmínky uvedené v písmeni b) v této zemi nebo v tomto odvětví.“

(70)

Na základě uvedeného ustanovení vydala Komise zprávu o Číně (dále jen „zpráva“) (15), která obsahuje důkazy o významných vládních zásazích na mnoha úrovních hospodářství, včetně konkrétních zkreslení u mnoha klíčových výrobních činitelů (jako jsou půda, energie, kapitál, suroviny a práce), jakož i ve vybraných odvětvích (například chemické odvětví atd.). Zúčastněné strany byly v době zahájení šetření vyzvány, aby důkazy obsažené ve vyšetřovacím spisu vyvrátily, vyjádřily se k nim nebo je doplnily. Zpráva o Číně byla založena do vyšetřovacího spisu ve fázi zahájení šetření. Podnět také obsahoval některé podstatné důkazy doplňující tuto zprávu.

(71)

Žadatel vycházel z důkazů obsažených ve zprávě a tvrdil, že jak samotné čínské odvětví výroby pneumatik, tak i další předcházející odvětví, která jsou pro výrobu pneumatik rozhodující, jako je gumárenství, energetika, ocelářství, jakož i navazující automobilový průmysl, jsou vážně ovlivněny všudypřítomností čínské vlády, což vede k výraznému zkreslení cen a nákladů. Žadatel zdůrazňuje přítomnost a vliv Komunistické strany Číny na ekonomiku s odkazem na „Rozhodnutí ústředního výboru Komunistické strany Číny o prohloubení reformy stranických a státních institucí“ z roku 2018, na projev čínského prezidenta na 20. celostátním sjezdu Komunistické strany Číny a na vydání nařízení ústředního výboru Komunistické strany Číny z roku 2020, které výslovně deklaruje záměr posílit přítomnost státu v soukromých společnostech a vyzývá k politickému a ideologickému vzdělávání ředitelů soukromých společností. Žadatel uvedl, že intervencionismus čínské vlády má několik podob, které lze v zásadě rozdělit do tří různých oblastí: správní, finanční a regulační.

(72)

Žadatel poukázal na to, že plány jsou vydávány na různých úrovních veřejné správy (státní, provinční, obecní) a jsou doplněny odvětvovými plány. Tyto plány jsou právně závazné, musí být prováděny na všech úrovních, a proto jsou s nimi spjaty velmi přímé důsledky, pokud jde o přístup k financování, daňové režimy nebo rozhodnutí přijatá v podnicích. Zejména poukázal na 14. pětiletý plán platný pro období 2021–2025, na jehož základě se domníval, že aktivní úloha státu v ekonomice je jasně patrná například z toho, že je stanovena jeho úloha „podporovat“, „posilovat“ nebo „budovat“ celé segmenty čínské ekonomiky. Žadatel dospěl k závěru, že cílem pětiletých plánů je dále vybudovat silnější vazbu mezi čínskou vládou a státními podniky a ještě více posílit systém dohledu nad státním majetkem. To může mít různé podoby, včetně účinného bránění ztrátám státního majetku.

(73)

Žadatel zdůrazňuje, že čínskému finančnímu systému dominuje přítomnost bank ve vlastnictví státu, které se musí přizpůsobovat vládní politice, místo toho, aby fungovaly podle tržních zásad. Rovněž uvedl, že regulační zásahy čínské vlády jsou prováděny zejména prostřednictvím regulace veřejných zakázek a investičních pravidel.

(74)

Žadatel rovněž odkázal na zjištění Komise v několika nedávných šetřeních týkajících se ocelářského a petrochemického odvětví v Číně, která potvrdila existenci podstatných zkreslení, pokud jde o klíčové vstupy při výrobě dotčeného výrobku, konkrétně šetření týkající se plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli (16), výrobků z elektrolyticky pochromované oceli (17), válcovaného drátu (18), některých sad uhlíkových elektrod (19), křemíku (20) a vysokopevnostních nití z polyesterů (21).

(75)

V žádosti byly dále připomenuty následující prvky, které vedly k podstatným zkreslením.

(76)

Zaprvé, v odvětví výroby pneumatik působí do značné míry podniky, jež jsou ve vlastnictví státních orgánů, jsou těmito orgány ovládány nebo jsou pod jejich strategickým dohledem či se řídí jejich pokyny.

(77)

Žadatel uvedl, že v předcházejícím výrobním odvětví dotčeného výrobku, které zahrnuje následující společnosti a společnosti ve skupině, přetrvává značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády:

(78)

Žadatel rovněž uvedl, že ve výrobním odvětví dotčeného výrobku, které zahrnuje následující společnosti a společnosti ve skupině, přetrvává značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády:

(79)

Žadatel rovněž uvedl, že v navazujících výrobních odvětvích dotčeného výrobku, která zahrnují následující společnosti a společnosti ve skupině, přetrvává značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády:

(80)

Žadatel proto uvedl, že čínská vláda řídí a kontroluje společnosti čínského odvětví výroby pneumatik podle netržních zásad, což vede k podstatným zkreslením v celém odvětví.

(81)

Zadruhé, přítomnost státu ve firmách působících v odvětví výroby pneumatik dává státním orgánům i možnost ovlivňovat ceny či náklady.

(82)

Podle žádosti je kontrola nad čínským hospodářstvím vykonávána prostřednictvím vytváření buněk Komunistické strany Číny v podnicích, a to jak soukromých, tak veřejných, které mají převažující vliv na fungování podniku a jeho zaměstnanců. Žadatel rovněž zdůraznil, že v posledních letech bylo přijato několik nařízení zaměřených buď na státem vlastněné podniky, nebo na soukromé společnosti s cílem zajistit silnější a účinnější prosazování. Patří mezi ně nařízení o práci základních organizací státních podniků Komunistické strany Číny z roku 2020 a zejména jeho článek 11, který propůjčuje buňce Komunistické strany Číny v podnicích významné výkonné pravomoci. To se odráží ve stanovách společností, jako je Aeolus. V podnětu bylo rovněž uvedeno, že podobné požadavky byly vydány i pro soukromé společnosti. Od roku 2016 jsou společnosti pod rostoucím tlakem, aby Komunistické straně Číny udělily větší úlohu při rozhodování. Zejména Kodex správy a řízení společností z roku 2018 již vyzval kótované společnosti, aby ve svých vnitřních předpisech přiznaly Komunistické straně Číny určitou pravomoc. Žadatel rovněž odkázal na místopředsedu Celočínské federace průmyslu a obchodu Ye Qinga, který vysvětlil pojem „moderní podnikový systém s čínskými charakteristikami“ tak, že zahrnuje tři osy stranické kontroly prostřednictvím i) mechanismu lidských zdrojů, ii) práce dohledu a auditu a iii) odborů. Podotkl také, že Komunistická strana Číny běžně uplatňuje postup kumulace funkcí, kdy jedna osoba zastává několik funkcí v různých strukturách.

(83)

Žadatel dospěl k závěru, že schopnost čínských společností svobodně stanovovat ceny (což následně ovlivňuje i náklady) je díky jejich loajalitě vůči státu a straně a z toho vyplývající povinnosti prosazovat politické cíle státu a strany přímo ovlivněna netržními úvahami.

(84)

Kromě toho je v žádosti uvedeno, že vliv Komunistické strany Číny na zaměstnance podniku je obzvláště rozsáhlý a zahrnuje zejména jmenování klíčových vedoucích pracovníků. Uvádí se v něm rovněž, že existuje významné propojení mezi Komunistickou stranou Číny a čínskými podniky a že jak klíčové výkonné, tak personální pozice ve státních podnicích musí zastávat členové Komunistické strany Číny. Pokud jde o soukromé společnosti, doporučuje se jim rovněž zřídit mechanismus dohledu vedený stranickou buňkou s disciplinárními pravomocemi.

(85)

Žadatel proto dospěl k závěru, že Komunistická strana Číny a čínská vláda mohou díky své přítomnosti na různých úrovních řízení v podnicích, a to jak veřejných, tak soukromých, uplatňovat významná a přímá rozhodnutí o obchodním životě podniků, a to v rozporu se zásadami volného trhu a v souladu s politickými a průmyslovými cíli stanovenými na úrovni státu nebo strany. To vede k tomu, že netržní síly významně ovlivňují náklady a ceny.

(86)

Žadatel tvrdil, že Národní komise pro rozvoj a reformy má přímou kontrolu nad rozvojem společností, zejména proto, že je pověřena vypracováním strategických plánů rozvoje. Plánování hospodářství se přímo dotýká podniků, které jsou povinny plnit závazné pokyny stanovené v jednotlivých plánech. V důsledku toho Národní komise pro rozvoj a reformy nemá na starosti pouze orientaci podniků, ale přímo ovlivňuje jejich manažerská rozhodnutí. V těchto jednotlivých plánech je zakotveno respektování ideologie Komunistické strany Číny, a proto se jimi čínské podniky musí řídit. Tyto zásady jsou prosazovány prostřednictvím buněk Komunistické strany Číny, které jsou v podnicích přítomny.

(87)

Žadatel rovněž tvrdil, že stát je v odvětví výroby pneumatik přítomen prostřednictvím průmyslových sdružení. V tomto ohledu je Čínské sdružení gumárenského průmyslu (dále jen „CRIA“) národním sdružením, které má na starosti celý čínský gumárenský průmysl, včetně jeho navazujících výrobků, jako jsou pneumatiky. Vzhledem k tomu, že na činnost sdružení CRIA dohlíží komise SASAC Státní rady a že sdružení CRIA ve svém fungování vítá zásady Komunistické strany Číny, je odvětví výroby pneumatik přímo ovlivňováno Komunistickou stranou Číny prostřednictvím svého odvětvového sdružení, které má rovněž vzájemné vazby s manažery výrobců pneumatik. Kromě sdružení CRIA se v podnětu hovoří o vlivu státu prostřednictvím komory CCCMC a sdružení CAAM, jež všechny umožňují kontrolu státu a strany nad celým řetězcem výroby pneumatik a oddělují ceny a náklady od zásad volného trhu.

(88)

V žádosti se rovněž uvádí, že Komunistická strana Číny běžně jmenuje členy strany do klíčových vedoucích funkcí ve společnostech působících v odvětví výroby pneumatik. Týká se to zvláště případů státem vlastněných podniků, zejména společnosti Aeolus, ale také podniků, které zjevně nejsou státem vlastněnými podniky, jako jsou společnosti Prinx Changshan, Zhongce Rubber Group Co., Ltd a Sailun Group Co., v jejichž představenstvu nebo dozorčí radě rovněž působí členové Komunistické strany Číny.

(89)

Zatřetí, čínská vláda uplatňuje veřejné politiky či opatření, jež pozitivně diskriminují domácí dodavatele či jinak ovlivňují volné působení tržních sil.

(90)

Žadatel zejména uvedl, že na odvětví výroby pneumatik jsou zaměřeny příznivé politiky v podobě přídělů poskytovaných petrochemickým a gumárenským výrobkům, jakož i politiky zvýhodňující důležité složky nákladů, jako je ocel, energie nebo textil. V tomto ohledu odkazuje na skutečnost, že výroba a prodej přírodního kaučuku se uskutečňují podle pokynů sdružení CRIA. Zmínil rovněž tříletý akční plán vlády provincie Jün-nan pro modernizaci zemědělství, který přírodní kaučuk označuje za „klíčové odvětví“ a zmiňuje jej jako oblast rozvoje. Cílem plánu je „rozšířit výrobu speciálního kaučuku pro pneumatiky“. Dlouhodobé cíle okresu San-men do roku 2035 se rovněž zaměřují na gumárenský průmysl a usilují o vybudování národního střediska pro kontrolu a testování gumárenských výrobků.

(91)

Pokud jde o ocel, žadatel uvádí, že 14. pětiletý plán se rovněž zabývá podporou a modernizací ocelářského průmyslu, a odkazuje na vydání Poradních stanovisek k podpoře vysoce kvalitního rozvoje železářského a ocelářského průmyslu na počátku roku 2022, jejichž cílem je provádění 14. pětiletého plánu a 14. pětiletého plánu pro rozvoj odvětví surovin. Kontrola trhu s ocelí je prováděna prostřednictvím Čínského sdružení železa a oceli (dále jen „CISA“), které je pod dohledem orgánu pro budování strany, jímž není nikdo jiný než stranický výbor komise SASAC Státní rady.

(92)

Pokud jde o energetiku a textil, žadatel odkázal na nedávná antidumpingová šetření Komise a USA týkající se čínských výrobků, která dokládají, že v případě elektřiny dochází ke stanovování cen, kdy cenu elektřiny určuje provinční národní komise pro rozvoj a reformy. Textilní odvětví je uvedeno ve 14. pětiletém plánu. Ministerstvo průmyslu a informačních technologií proto vydalo oznámení o zahájení činností k „optimalizaci dodávek a podpoře modernizace“ v oblasti textilu a oděvů v roce 2022. Podle tohoto oznámení je za plánování a provádění úkolů odpovědná Čínská národní rada pro textil a oděvy, která podléhá „obchodním pokynům, dohledu a řízení ze strany Komise Státní rady pro dohled nad státem vlastněnými aktivy a jejich správu“.

(93)

Pneumatiky jsou zahrnuty do gumárenského průmyslu v Poradních stanoviscích k podpoře vysoce kvalitního rozvoje petrochemického a chemického průmyslu během 14. pětiletého plánu, která požadují „zvýšení podílu ekologických výrobků v průmyslových odvětvích, jako je například odvětví výroby pneumatik“ a podporu digitální transformace v souvislosti s výrobky v odvětví pneumatik. Odvětví výroby pneumatik se dále řídí pokyny sdružení CRIA. Druhou oblastí rozvoje v rámci 14. pětiletého plánu, která přináší výhody výrobcům pneumatik, je podpora výzkumných a vývojových činností, zejména prostřednictvím Národního technického výzkumného centra pro pokročilé vybavení a klíčové materiály pro pneumatiky. Žadatel rovněž zdůraznil, že Ministerstvo průmyslu a informačních technologií (dále jen „MIIT“) zařadilo skupinu Sailun Group do své první skupiny „národních podniků pro pilotní demonstrační projekt inteligentní výroby“ a „národních podniků pro pilotní demonstrační projekt průmyslového internetu“ v průmyslu a do první skupiny „platformy průmyslového internetu charakteristického pro klíčová průmyslová odvětví“.

(94)

Kromě několika provinčních politik se žadatel opíral o řadu dalších opatření, včetně:

(95)

Co se týče navazujících průmyslových odvětví, podnět zmiňuje:

(96)

Pokud jde o finanční opatření, žadatel zejména uvedl, že:

(97)

V podžádosti se dále uvádí, že kromě opatření v podobě rozsáhlé finanční podpory zasahovala čínská vláda prostřednictvím svých místních subjektů do řízení společností tím, že prosazovala fúze a reorganizace.

(98)

Nakonec žadatel poukázal na politiku globální expanze, která odvětví výroby pneumatik přináší výhody. Tato politika zahrnuje například vytváření odbytišť prostřednictvím iniciativy „Jedno pásmo, jedna cesta“, nepřímou podporu vývozu prostřednictvím lodní dopravy a skutečnost, že iniciativa „Jedno pásmo, jedna cesta“ je v mnoha ohledech diskriminační a v podstatě představuje skrytý způsob financování čínských společností v zahraničí na úkor zúčastněných zemí.

(99)

Začtvrté, podobně jako v jiných odvětvích čínské ekonomiky i v odvětví výroby pneumatik dochází ke zkreslením v důsledku diskriminačního uplatňování nebo nedostatečného prosazování pravidel čínského úpadkového práva, práva obchodních společností a majetkového práva.

(100)

Zapáté jsou v odvětví výroby pneumatik zkresleny i mzdové náklady.

(101)

Podle žadatele existují důkazy o tom, že vedoucí pozice v odborech jsou obsazeny vysokými stranickými funkcionáři ve státem vlastněných podnicích nebo manažery v nestátních podnicích, čímž se jejich schopnost účinně zastupovat zaměstnance posouvá do teoretické roviny. Dále uvádí, že ČLR stále neratifikovala několik nejdůležitějších mezinárodních dohod o práci, a poukazuje na existenci institucionálních omezení, která brání volnému stanovování mezd. Kromě toho se žadatel domnívá, že čínská pracovní síla je ovlivněna tzv. systémem registrace domácností, a uvedl, že využívání nucené práce v regionu Sin-jang přispívá k existenci zkreslení mezd, neboť z něj pravděpodobně těží výrobci pneumatik se zařízeními v regionu, jako je státní podnik Double Coin (Xinjiang) Kunlun Engineering Tire Co., Ltd, a to přímo i prostřednictvím předcházejících subjektů.

(102)

Zašesté, výrobci pneumatik mají přístup k finančním prostředkům poskytovaným institucemi, jež realizují cíle veřejné politiky nebo v jiném ohledu nevyvíjejí svou činnost nezávisle na státu.

(103)

Žadatel tvrdil, že výše uvedená zkreslení jsou systémová, a uvedl, že čínská vláda zasahuje na všech úrovních dodavatelského řetězce pneumatik, čímž vytváří situaci, kdy jsou vstupy, vstupy těchto vstupů atd. tak či onak ovlivněny vládními zkresleními.

(104)

Závěrem žadatel uvedl, že v odvětví výroby pneumatik dochází k podstatným zkreslením ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(105)

Komise zkoumala, zda je, či není vhodné použít domácí ceny a náklady v Číně kvůli existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu. Důkazy ve spisu zahrnovaly důkazy obsažené ve zprávě, jakož i v její aktualizované verzi (dále jen „aktualizovaná zpráva“) (22), která se opírá o veřejně dostupné zdroje.

(106)

Tato analýza zahrnovala zkoumání významných vládních zásahů do hospodářství Číny obecně, ale i zkoumání konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví včetně dotčeného výrobku. Komise tyto důkazní prvky dále doplnila vlastním výzkumem týkajícím se různých kritérií, která jsou relevantní pro potvrzení existence podstatných zkreslení v Číně.

(107)

Čínský hospodářský systém je založen na koncepci „socialistického tržního hospodářství“. Tato koncepce je zakotvena v čínské ústavě a předurčuje řízení ekonomiky v Číně. Hlavní zásadou tohoto systému je „socialistické veřejné vlastnictví výrobních prostředků, tedy vlastnictví veškerého lidu a kolektivní vlastnictví pracujících“ (23).

(108)

Hospodaření státních podniků je „vedoucí silou národního hospodářství“ a stát je zmocněn „zajistit jeho upevňování a růst“ (24). Celkové uspořádání čínské ekonomiky tudíž nejenže počítá s významnými zásahy státu do hospodářství, nýbrž k takovým zásahům existuje výslovné pověření. Myšlenka nadřazenosti veřejného vlastnictví nad soukromým prostupuje celým právním systémem a je zdůrazňována jako obecná zásada ve všech klíčových právních předpisech.

(109)

Názorným příkladem je čínský zákon o vlastnictví: odkazuje na prvotní etapu socialismu a pověřuje stát, aby podporoval základní hospodářský systém, v jehož rámci má dominantní postavení veřejné vlastnictví. Jiné formy vlastnictví jsou tolerovány a zákon jim umožňuje rozvíjet se společně se státním vlastnictvím (25).

(110)

Podle čínských právních předpisů je kromě toho socialistické tržní hospodářství rozvíjeno pod vedením Komunistické strany Číny. Struktury čínského státu a Komunistické strany Číny jsou vzájemně propojeny na všech úrovních (právní, institucionální, personální) a vytvářejí nadstavbu, v níž jsou úlohy Komunistické strany Číny a státu navzájem k nerozeznání.

(111)

Po změně čínské ústavy v březnu 2018 byla vedoucí úloha Komunistické strany Číny ještě více zdůrazněna prostřednictvím formulace v článku 1 ústavy, která tuto úlohu potvrzuje.

(112)

Za stávající první větu uvedeného ustanovení, která zní: „[s]ocialistické zřízení je základním zřízením Čínské lidové republiky“ byla vložena nová druhá věta, která zní: „[u]rčujícím znakem socialismu s čínskými rysy je vedoucí úloha Komunistické strany Číny.“ (26) To dokládá nezpochybnitelnou a stále větší kontrolu Komunistické strany Číny nad hospodářským systémem Číny.

(113)

Tato vedoucí úloha a kontrola je nedílnou součástí čínského systému a jde daleko nad rámec situace obvyklé v jiných zemích, kde vlády uplatňují obecnou makroekonomickou kontrolu, v jejíchž mezích probíhá volné působení tržních sil.

(114)

Čínský stát se zapojuje do intervenční hospodářské politiky při plnění cílů, které se spíše shodují s politickým programem vytyčeným Komunistickou stranou Číny a neodrážejí hospodářské podmínky převládající na volném trhu (27). Čínské orgány při tom používají celou řadu intervenčních hospodářských nástrojů, včetně systému průmyslového plánování, finančního systému i úrovně právního prostředí.

(115)

Zaprvé, pokud jde o úroveň celkové administrativní kontroly, zaměření čínského hospodářství se řídí složitým systémem průmyslového plánování, které ovlivňuje veškeré hospodářské činnosti v zemi. Tyto plány ve svém souhrnu zahrnují komplexní a složitou soustavu odvětvových a průřezových politik a jsou přítomny na všech úrovních státní správy.

(116)

Plány na úrovni provincií jsou podrobné, zatímco celostátní plány stanovují obecnější cíle. Plány stanovují také nástroje na podporu příslušných průmyslových a jiných odvětví, jakož i časové rámce, ve kterých má být cílů dosaženo. Některé plány ještě obsahují explicitní cíle týkající se výstupů.

(117)

V rámci plánů jsou jednotlivá průmyslová odvětví a/nebo projekty označovány za (pozitivní nebo negativní) priority v souladu s prioritami vlády a jsou jim přiřazovány konkrétní rozvojové cíle (průmyslová modernizace, mezinárodní expanze atd.).

(118)

Hospodářské subjekty, soukromé i státem vlastněné, musí účinně přizpůsobovat své podnikatelské činnosti skutečnostem, jež nastoluje tento systém plánování. Je tomu tak nejen kvůli závazné povaze plánů, nýbrž i kvůli tomu, že příslušné čínské orgány na všech úrovních státní správy se systémem plánů řídí a odpovídajícím způsobem využívají své zákonné pravomoci, a tím hospodářské subjekty vedou k tomu, aby dodržovaly priority stanovené v plánech (28).

(119)

Zadruhé, na úrovni přidělování finančních zdrojů dominují finančnímu systému Číny státem vlastněné komerční banky a banky zajišťující vládní politiku. Tyto banky se při stanovení a provádění svých politik v oblasti úvěrování musí přizpůsobit cílům průmyslové politiky vlády, a nikoli posuzovat v prvé řadě ekonomickou opodstatněnost daného projektu (29).

(120)

Totéž platí pro další prvky čínského finančního systému, jako jsou akciové trhy, trhy s dluhopisy, trhy soukromého kapitálu atd. Tyto části finančního sektoru jsou také institucionálně a operačně uspořádány způsobem, který není zaměřen na co nejefektivnější fungování finančních trhů, ale na zajištění kontroly a umožnění zásahů ze strany státu a Komunistické strany Číny (30).

(121)

Zatřetí, pokud jde o úroveň regulačního prostředí, nabývají zásahy státu do hospodářství řady forem. Například pravidla pro zadávání veřejných zakázek jsou běžně využívána k dosažení jiných cílů politiky než hospodářské efektivity, což narušuje tržní zásady v této oblasti. Platné právní předpisy výslovně stanoví, že zadávání veřejných zakázek se musí provádět tak, aby se usnadnilo dosažení cílů vytyčených státními politikami. Povaha těchto cílů však není vymezena, což ponechává rozhodovacím orgánům široké posuzovací pravomoci (31).

(122)

Obdobně v oblasti investic si čínská vláda ponechává významnou kontrolu a vliv ohledně zaměření a rozsahu jak státních, tak soukromých investic. Prověřování investic, jakož i různé pobídky, omezení a zákazy týkající se investic používají orgány jako důležitý nástroj na podporu cílů průmyslové politiky, např. na zachování státní kontroly nad klíčovými odvětvími nebo posílení domácího výrobního odvětví (32).

(123)

Celkově je tedy čínský hospodářský model založen na určitých základních axiomech, které zajišťují a podporují různé zásahy státu. Takto významné vládní zásahy jsou v rozporu s volným působením tržních sil, což vede k narušení účinného rozdělování zdrojů v souladu s tržními zásadami (33).

(124)

Podniky v Číně, jež jsou ve vlastnictví státu, jsou jím ovládány a/nebo jsou pod jeho strategickým dohledem nebo se řídí jeho pokyny, představují podstatnou součást hospodářství.

(125)

V odvětví dotčeného výrobku působí především státní podniky, jako např.: společnost China National Tyre & Rubber Co. Ltd (dále jen „CNRC“), kterou vlastní SINOCHEM (státní podnik pod kontrolou komise SASAC) (34), společnost Aeolus Tyres, kterou z 57,5 % vlastní státní podnik CNRC (35), a společnost Shuangqian (Double Coin) Tire Group Co., Ltd, která je z 58,57 % vlastněna státem (36).

(126)

Kromě toho i další společnosti vykazují významný podíl státního vlastnictví, včetně společnosti Qingdao Doublestar, která je ze 42,4 % vlastněna státem (37), a společnosti Guizhou Tyre Co., Ltd, která je z 26,47 % vlastněna státem (38).

(127)

Zásahy Komunistické strany Číny do provozního rozhodování se však staly normou nejen ve státem vlastněných podnicích, ale i v soukromých společnostech (39), přičemž Komunistická strana Číny si činí nárok na vedoucí postavení prakticky u všech aspektů hospodářství země. Vliv státu prostřednictvím struktur Komunistické strany Číny ve společnostech skutečně vede k tomu, že hospodářské subjekty jsou pod kontrolou a politickým dohledem vlády, neboť státní a stranické struktury jsou v Číně velmi úzce provázány.

(128)

Odvětví dotčeného výrobku navíc podléhá několika vládním politikám, jako je například Poradní stanovisko MIIT k podpoře vysoce kvalitního rozvoje chemického a petrochemického průmyslu během 14. pětiletého plánu, které v oddíle II.3 stanoví provádění „opatření ke zlepšení kvality dodávek chemických výrobků“. Zaměřit se na nově vznikající strategická odvětví […] a urychlit vývoj […] vysoce výkonných pryžových a plastových materiálů, […]. Zvýšit podíl ekologických výrobků v odvětvích, jako je například […] odvětví výroby pneumatik, […]. Podporovat podniky, aby zlepšovaly kvalitu výrobků a vytvářely a rozvíjely značky“. Kromě toho oddíl V tohoto poradního stanoviska stanoví vytvoření „internetového monitorování průmyslového řetězce použitelného pro volně ložené výrobky, jako jsou hnojiva a pneumatiky“. (40)

(129)

Na odvětví výroby pneumatik se vztahují také politiky na úrovni provincií, jako je 14. pětiletý plán rozvoje chemického průmyslu v provincii Šan-tung, který konkrétně pro „odvětví výroby pneumatik“ stanoví následující: Přísně uplatňovat průmyslové politiky a průmyslové normy, integrovat a rušit podniky s roční výrobní kapacitou nižší než 1,2 milionu celoocelových radiálních pneumatik (kromě technických pneumatik, leteckých pneumatik a širokoprofilových bezdušových pneumatik) a nižší než 5 milionů poloocelových radiálních pneumatik (kromě pneumatik schopných jízdy bez vzduchu v pneumatice, vysoce výkonných závodních pneumatik a pneumatik se zvlášť nízkým průřezem) . […]V návaznosti na vývoj trhů se špičkovými výrobky a segmentovaných trhů vyvíjet špičkové výrobky, jako jsou pneumatiky se zvlášť nízkým průřezem, pneumatiky s plochým povrchem, pneumatiky s nízkým valivým odporem, pneumatiky s nízkou hlučností a pneumatiky schopné jízdy bez vzduchu v pneumatice, rozšiřovat výzkum a vývoj a výrobu vysoce výkonných radiálních pneumatik, jako jsou inteligentní pneumatiky, bezpečnostní pneumatiky, pneumatiky s nízkým valivým odporem a pneumatiky odolné proti opotřebení s cílem zvýšit přidanou hodnotu výrobků a jejich podíl na trhu . Posílit klastry odvětví výroby pneumatik na poloostrově Šan-tung a v severním Šan-tungu, posílit spojení s podpůrnými průmyslovými zařízeními, rozvinout klastr výroby gumárenských přísad v západním Šan-tungu a rozšířit klastr výroby zařízení na zpracování kaučuku ve východním Šan-tungu . Komplexně zlepšit digitalizaci, rozvoj sítí a inteligentní rozvoj odvětví výroby pneumatik, podpořit výstavbu inteligentních továren v odvětví výroby pneumatik v celé provincii a vytvořit internetovou cloudovou platformu pro odvětví výroby pneumatik . Aktivně podporovat ekologické procesy výroby pneumatik, jako je chemická rafinace kaučuku a technologie předvulkanizace zářením, podporovat druhotné využití pneumatik, podporovat ekologickou pyrolýzu a technologii regenerace sazí z odpadních pneumatik a podporovat ekologické oběhové hospodářství v tomto odvětví . […] Do roku 2025 dosáhne hodnota produkce odvětví výroby pneumatik 200 miliard RMB. Na trhu bude osm výrobců pneumatik s tržbami přesahujícími 10 miliard RMB, z nichž více než dva překročí 20 miliard RMB, a jedna až dvě společnosti se dostanou do první desítky v celosvětovém odvětví výroby pneumatik “ (41).

(130)

Vládní kontrolu a politický dohled lze pozorovat také na úrovni příslušných průmyslových sdružení (42).

(131)

Například Čínské sdružení gumárenského průmyslu (dále jen „CRIA“), jehož členy jsou společnosti CNRC, Aeolus Tyres, Qingdao Doublestar, Shuangqian (Double Coin) Tire Group Co., Ltd a Guizhou Tyre Co., Ltd (43), uvádí v článku 3 svých stanov, že „se hlásí k celkovému vedení Komunistické strany Číny. V souladu s ustanoveními Ústavy Komunistické strany Číny sdružení zřizuje organizaci Komunistické strany Číny, vykonává činnosti strany a poskytuje nezbytné podmínky pro činnost stranické organizace. Orgánem odpovědným za registraci a řízení sdružení je Ministerstvo pro občanské záležitosti a orgánem odpovědným za budování strany je stranický výbor Komise státní rady pro dohled nad státem vlastněnými aktivy a jejich správu. Sdružení přijímá obchodní vedení, dohled a řízení orgánem, který má na starosti registraci a vedení, a orgánem, který má na starosti budování strany, jakož i příslušným správním útvarem, který má na starosti řízení výrobního odvětví.“ (44). V článku 36 se dále uvádí, že osoby pověřené vedením sdružení musí splňovat podmínky, jako je „oddanost vedení Komunistické strany Číny, podpora socialismu s čínskými rysy, rozhodné uplatňování linie strany, jejích zásad a politiky a politická vyspělost“ (45) .

(132)

Kromě toho má sdružení CRIA patnáct poboček a odborných výborů, z nichž největší je pobočka pro odvětví výroby pneumatik. Členských jednotek je více než 270; jedná se především o výrobce pneumatik, zbytek tvoří výzkumné ústavy, výrobci gumárenských strojů a podniky zabývající se výrobou a distribucí surovin a pomocných materiálů souvisejících s výrobou pneumatik. Pobočka sdružení CRIA pro odvětví výroby pneumatik se řídí ustanoveními stanov čínského sdružení gumárenského průmyslu, za svůj cíl považuje službu členům, vykonává funkci prostředníka mezi vládou a podniky a pod vedením generálního sdružení plní různé úkoly. (46)

(133)

Výroba pneumatik členských společností představuje přibližně 80 % čínské domácí výroby pneumatik. Sdružení má 62 řídících jednotek, předsednickou jednotkou je skupina Zhongce Rubber Group Co., Ltd a místopředsednickými jednotkami jsou skupina Sailun Group Co., Ltd, společnost Linglong Tire Co., Ltd, skupina SHUANGQIAN Tire Group Co., Ltd., společnost Triangle Tire Co., Ltd, společnost Michelin (China) Investment Co., Ltd a další známé domácí a zahraniční společnosti působící v odvětví výroby pneumatik. (47)

(134)

Samotné sdružení zdůrazňuje dopad svých politik na trh a zejména uvádí, že „[v roce 2023] měly ceny hlavních surovin v první polovině roku klesající tendenci a ve třetím čtvrtletí pokračovaly v růstu, což vedlo k vlně zvyšování cen v odvětví výroby pneumatik. Přesto však v prvních deseti měsících zisky ze sazí, gumárenských přísad a ocelového kordu stále vykazovaly výrazný meziroční pokles, z toho u sazí o 14,99 %, u přísad o 7,45 % a u materiálů kostry pneumatiky o 2,90 %“. Sdružení rovněž zdůrazňuje dopad politik na vývozní výkonnost odvětví výroby pneumatik a uvádí, že „zahraniční vývozní trh je obzvláště příznivý, vyrovnává výpadek domácí spotřeby a stává se důležitou hnací silou podporující nárůst prodeje. Podle statistik čínského gumárenského sdružení činila od ledna do října míra vývozu tohoto odvětví 37,5 % (pokud jde o hodnotu). V tomto období si vývoz pneumatik udržel vysoký růstový trend a míra vývozu (pokud jde o hodnotu) se několik měsíců po sobě držela nad 50 %. (…). Statistické údaje Všeobecné celní správy ukazují, že od ledna do listopadu činil vývoz nových pneumatik z naší země přibližně 564 milionů, což představuje nárůst o 11,4 %, objem vývozu činil přibližně 7,86 milionu tun, což představuje nárůst o 16,8 % a hodnota vývozního obchodu činila 137,51 miliardy RMB, což představuje nárůst o 20,3 %.“ (48).

(135)

Podniky působící v odvětví výroby pneumatik také výslovně zmiňují vliv Komunistické strany Číny na své jednání. Například společnost Qingdao Doublestar ve své výroční zprávě za rok 2023 uvádí, že: „[v] roce 2023 společnost nadále považovala budování strany za svůj hlavní směr, vysoce kvalitní rozvoj za svůj cíl, aktivně prováděla strategii „čtyř nových modernizací“ ekologie, špičkových technologií, lokalizace a digitalizace, zaměřila se na dva hlavní směry, kterými jsou zlepšování podnikání a průlom v oblasti inovací“, a zdůraznila „[n]ové úspěchy ve vedení v oblasti budování strany: Řídit se pokyny vedoucího orgánu pro budování strany, zaměřit se na hlavní povinnosti a hlavní úkoly, rozvíjet a prohlubovat vzdělávání věnované myšlence Si Ťin-pchinga o socialismu čínského typu v nové éře, posilovat politickou výstavbu, upevňovat budování strany na úrovni členské základny a plně využívat úlohu stranických výborů v pracovních skupinách a úlohu členů strany v první linii“ (49). Podobně společnost Shuangqian (Double Coin) Tire Group Co., Ltd uvádí, že „[p]od silným vedením stranického výboru a představenstva společnosti všechny kádry a všichni zaměstnanci posílili svou důvěru, postavili se čelem k výzvám, překonali dopady poklesu průmyslového cyklu a dosáhli stálého pokroku ve výrobě a provozu společnosti, neustále zlepšují její klíčovou konkurenceschopnost a zrychlují tempo budování podniku světové úrovně.“ (50) A konečně společnost Guizhou Tyre Co., Ltd se domnívá, že „[j]ako státní holdingová společnost se vždy drží ‚neochvějného vedení strany nad státními podniky‘. Stanovy potvrzují právní postavení stranické organizace v oblasti správy a řízení podniků a začleňují vedení strany do všech aspektů správy a řízení podniků.“ (51)

(136)

V důsledku toho je soukromým výrobcům v odvětví dotčeného výrobku znemožněno působit za tržních podmínek. Jak veřejné, tak soukromé podniky v tomto odvětví totiž podléhají politickému dohledu a pokynům.

(137)

Čínská vláda je s to ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách. Důležitým kanálem, jehož prostřednictvím může stát zasahovat do podnikatelských rozhodnutí, jsou buňky Komunistické strany Číny v podnicích, jak ve státem vlastněných, tak v soukromých.

(138)

Podle práva obchodních společností v Číně má být organizace Komunistické strany Číny zřízena v každé společnosti (alespoň se třemi členy této strany v souladu se stranickými stanovami (52)) a daná společnost musí pro činnost stranické organizace vytvořit nezbytné podmínky.

(139)

V minulosti tento požadavek podle všeho nebyl vždy dodržován ani přísně vymáhán. Přinejmenším od roku 2016 však Komunistická strana Číny začala důrazněji uplatňovat své nároky, pokud jde o ovládání podnikatelských rozhodnutí v podnicích, jako věc politického principu (53), včetně vyvíjení nátlaku na soukromé společnosti, aby na první místo stavěly „vlastenectví“ a dodržovaly stranickou kázeň (54).

(140)

Už v roce 2017 údajně existovaly stranické buňky v 70 % z asi 1,86 milionu soukromých společností a rostl tlak na to, aby organizace Komunistické strany Číny měly konečné slovo v podnikatelských rozhodnutích přijímaných v rámci společností, v nichž působí (55). Podobné odhady byly zaznamenány v roce 2022 (56). Tato pravidla se běžně uplatňují ve všech oblastech čínského hospodářství, ve všech odvětvích, včetně výrobců dotčeného výrobku a dodavatelů vstupů.

(141)

Dne 15. září 2020 byl navíc zveřejněn dokument nazvaný Pokyny Generální kanceláře úřadu Ústředního výboru Komunistické strany Číny pro posílení činnosti Sjednocené fronty v soukromém sektoru pro novou éru (dále jen „pokyny“) (57), který dále rozšířil úlohu stranických výborů v soukromých podnicích.

(142)

Oddíl II.4 těchto pokynů stanoví: „[m]usíme zvýšit celkovou schopnost strany řídit činnost Sjednocené fronty v soukromém sektoru a účinně zintenzívnit práci v této oblasti“ a oddíl III.6 stanoví: „[m]usíme dále posílit budování strany v soukromých podnicích a umožnit, aby stranické buňky plnily účinněji svou úlohu coby pevnost, a umožnit členům strany, aby působili jako předvoj a průkopníci“. Tyto pokyny tedy zdůrazňují posílení úlohy Komunistické strany Číny ve společnostech a jiných subjektech soukromého sektoru a usilují o ně (58).

(143)

Šetření potvrdilo, že překrývání vedoucích pozic a členství v Komunistické straně Číny či stranických funkcí existuje i v odvětví výroby pneumatik. Jako příklad lze uvést, že několik manažerů a/nebo členů představenstva společností China National Tyre & Rubber Co. Ltd, Qingdao Doublestar, Shuangqian (Double Coin) Tire Group Co., Ltd a Guizhou Tyre Co., Ltd jsou členy Komunistické strany Číny a zastávají funkce v sekretariátu stranického výboru. (59) To je také případ předsedy představenstva, generálního ředitele a členů představenstva společnosti Aeolus, přičemž je třeba poznamenat, že jeden z členů představenstva působí také jako finanční ředitel společnosti China National Chemical Rubber Co., Ltd (60).

(144)

Zkreslující účinek na trh mají také přítomnost a zásahy státu na finančních trzích, jakož i v oblasti zásobování surovinami a vstupů (61). Přítomnost státu ve firmách, v odvětví výroby pneumatik a jiných odvětvích (např. ve finančním sektoru a odvětvích dodávajících vstupy) tak umožňuje čínské vládě ovlivňovat ceny a náklady.

(145)

Zaměření čínského hospodářství je do značné míry určováno propracovaným systémem plánování, který stanoví priority a předepisuje, na které cíle se musí ústřední vláda a provinční a místní orgány státní správy zaměřit. Příslušné plány existují na všech úrovních státní správy a zahrnují téměř všechna odvětví hospodářství. Cíle stanovené nástroji plánování mají závaznou povahu a orgány na každé úrovni veřejné správy sledují plnění plánů orgány na příslušné nižší správní úrovni.

(146)

Systém plánování v Číně celkově vede k tomu, že zdroje jsou směrovány do odvětví označených vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly alokovány v souladu s tržními silami (62).

(147)

Čínské orgány přijaly řadu politik, jimiž se řídí fungování odvětví dotčeného výrobku.

(148)

Cílem 14. pětiletého plánu pro rozvoj odvětví surovin (63) je dosáhnout průlomu v klíčových kategoriích surovin se „[z]aměřením na klíčové oblasti použití, jako je […] bionický syntetický kaučuk“ (64). Další ustanovení, která se konkrétně týkají odvětví výroby pneumatik, jsou rovněž obsažena v Poradním stanovisku MIIT k podpoře vysoce kvalitního rozvoje chemického a petrochemického průmyslu během 14. pětiletého plánu a 14. pětiletého plánu provincie Šan-tung týkajícího se rozvoje chemického průmyslu, jak je uvedeno ve 128. a 129. bodě odůvodnění výše.

(149)

Podobně i na úrovni provincií mají vládní orgány podle 14. pětiletého plánu provincie An-chuej pro rozvoj odvětví nových materiálů (65) utvářet průmyslovou strukturu tohoto odvětví takto: „[s]e zaměřením na automobilový průmysl, elektroniku, vysokorychlostní železnice, letectví a kosmonautiku a jadernou energetiku a s využitím průmyslových základen v Anqingu, Huainanu a dalších místech zvýšit intenzitu výzkumu a vývoje a inovací a intenzivně vyvíjet výrobky z pryžových materiálů se speciálními vlastnostmi a postupy, jako je odolnost vůči vysokým a nízkým teplotám, odolnost vůči stárnutí, odolnost vůči ablaci, odolnost vůči chemickým látkám, odolnost vůči povětrnostním vlivům, odolnost vůči ozónu, odolnost vůči elektrickému oblouku atd.“. V seznamu klíčových výrobků jsou dále uvedeny „hydrogenovaný nitrilový kaučuk, bromovaný nitrilový kaučuk, roztokem polymerizovaný styren-butadienový kaučuk, izoprenový kaučuk a jeho monomery, akrylátový kaučuk, speciální kaučuk s obsahem fluoru, fluoro-silikonový kaučuk, elektroizolační silikonový kaučuk“ a v seznamu průlomových technologií jsou pak uvedeny „technologie hydrogenace nitrilového kaučuku, technologie přípravy karboxylového nitrilového kaučuku, technologie výroby funkcionalizovaného SSBR, technologie energeticky úsporného procesu sušení syntetického kaučuku, technologie koncentrace emulzní polymerace, technologie náhrady přísadami šetrnými k životnímu prostředí atd.“ (66).

(150)

Podobně 14. pětiletý plán provincie Kan-su pro rozvoj odvětví surovin (67) obsahuje oddíl o „odvětví čistých chemikálií“, který stanoví, že „[d]o roku 2025 bude celková průmyslová produkce tohoto odvětví usilovat o dosažení hodnoty 50 miliard jüanů“ a že v oblasti syntetického kaučuku je cílem „[o]pírat se o stěžejní podniky [s] cílem intenzivně rozvíjet ekologické kaučukové přídatné látky, urychlovače vulkanizace řady CBS/MBS, disulfid uhlíku, nerozpustnou síru, vysoce kvalitní saze a další výrobky “ a v oblasti pokročilých petrochemických nových materiálů se „[o]pírat o stěžejní podniky s cílem zlepšit úroveň a kapacitu provincie Kan-su v oblasti speciálních technických plastů, speciálního syntetického kaučuku [atd.]“ a „[i]ntenzivně rozvíjet klíčové strategické nové materiály“. V oblasti petrochemie pak „vyvíjet technické plasty, speciální syntetický kaučuk , speciální vlákna, biologicky odbouratelné vysoce výkonné materiály a vysoce výkonné kompozitní materiály“.

(151)

Ve 14. pětiletém plánu provincie Kan-su je na seznamu klíčových projektů uvedena také petrochemická společnost PetroChina Lanzhou a výstavba nové speciální jednotky na výrobu nitrilového kaučuku o kapacitě 35 000 tun ročně, která zahrnuje zejména jednotku chemické přípravy, polymerační jednotku, jednotku pro regeneraci monomerů, úložiště kalů, míchací jednotku a jednotku na sušení a balení koagulátu atd., přičemž celková investice přesahuje 84 milionů CNY (68).

(152)

Ve 14. pětiletém plánu provincie Ťiang-si pro vysoce kvalitní rozvoj petrochemického průmyslu (69) se uvádí, že „[budeme…] rozšiřovat oblast použití […] organokřemičitých výrobků, jako je silikonový olej, silikonový kaučuk , (…) a bílé saze . Posílíme výzkum, vývoj a výrobu nových chemických materiálů a budeme intenzivně vyvíjet špičkové nové materiály, jako je speciální kaučuk (…)“. Pokud jde o speciální kaučuk, stanoví se v plánu, že se vláda „zaměří na vývoj styren-butadienového kaučuku vyráběného roztokovou polymerací (SSBR), hydrogenovaného nitrilového kaučuku, halogenovaného butylového kaučuku, hydrogenovaných styrenových termoplastických elastomerů (HSBC), isoprenového kaučuku (IR), termoplastického vulkanizátu, ethylen-propylenového kaučuku (EPR) atd.“.

(153)

A konečně, 14. pětiletý plán provincie Ťi-lin pro rozvoj petrochemického průmyslu (70) stanoví, že vláda bude „plně podporovat rozvoj průmyslu nových chemických materiálů, jako jsou technické plasty, speciální syntetický kaučuk a vysoce výkonná vlákna, rozšiřovat oblast použití nových chemických materiálů v automobilovém průmyslu , železniční dopravě, leteckém průmyslu atd. a realizovat vysoce kvalitní rozvoj systému petrochemického průmyslu v naší provincii“ a „[p]osilovat deset stěžejních produktů, tj. polyetylen, ABS, akrylonitril, metylmetakrylát, fenol/aceton, benzen, butyl oktanol, etylenoxid, etylen-propylenový kaučuk a palivový etanol, zdokonalovat speciální uhlíková vlákna, vysoce aktivní polyisobutylen, speciální pryžové a plastové materiály a další speciální produkty, (…) a že vytvoří tři hlavní konkurenceschopná odvětví „ syntetické pryskyřice, syntetického kaučuku a základních organických chemických surovin “, zvýší konkurenceschopnost a dynamiku vnitřního rozvoje petrochemického průmyslu a pomůže vytvářet konkurenceschopné produktové klastry a specifické produktové řetězce“.

(154)

Výroční zprávy hlavních společností vyrábějících pneumatiky rovněž zmiňují existenci vládních dotací nebo podpory. Například ve výroční zprávě společnosti Aeolus Tyres se uvádí, že společnost v roce 2023 využila vládních dotací ve výši 9,4 milionu CNY a v roce 2022 ve výši 11 milionů (71). Společnost Qingdao využila vládních dotací ve výši 105,6 milionu CNY v roce 2023 a 625 milionů v roce 2022 (72). Společnost Shuangqian (Double Coin) Tire Group Co., Ltd, vykázala v roce 2023 částku 163 milionů CNY a v roce 2022 částku 760,8 milionu CNY (73). Z výroční zprávy společnosti Guizhou Tyre Co, Ltd vyplývá, že společnost obdržela vládní dotace související s obchodní činností ve výši 25,2 milionu CNY v roce 2023 a 19,8 milionu v roce 2022 (74).

(155)

Těmito a jinými prostředky tak čínská vláda řídí a kontroluje prakticky všechny aspekty rozvoje a fungování daného odvětví, jakož i předcházející vstupy.

(156)

Souhrnně vzato čínská vláda zavedla opatření s cílem přimět hospodářské subjekty k dodržování cílů veřejné politiky týkajících se odvětví. Taková opatření brání volnému fungování tržních sil.

(157)

Podle informací ve spisu čínský systém v oblasti úpadků neplní řádně své vlastní hlavní cíle, jako je spravedlivé hrazení pohledávek a dluhů a ochrana zákonných práv a zájmů věřitelů a dlužníků. Je to zřejmě zapříčiněno tím, že ačkoli čínské úpadkové právo formálně vychází ze zásad, které jsou obdobné jako zásady uplatňované v odpovídajících právních předpisech v jiných zemích než v Číně, pro čínský systém je charakteristické to, že jsou systematicky nedostatečně prosazovány.

(158)

Počet úpadků je vzhledem k velikosti hospodářství této země i nadále pozoruhodně nízký, v neposlední řadě proto, že insolvenční řízení trpí řadou nedostatků, což v praxi působí jako faktor odrazující od vyhlášení úpadku. Kromě toho hraje v insolvenčním řízení i nadále významnou a aktivní úlohu stát, který často přímo ovlivňuje výsledek řízení (75).

(159)

Nedostatky systému vlastnických práv jsou navíc obzvláště zjevné v souvislosti s vlastnictvím půdy a právy k užívání pozemků v Číně. (76) Veškerá půda je vlastněna státem (na venkově je v kolektivním vlastnictví a ve městech ve vlastnictví státu) a její přidělování nadále závisí výhradně na státu. Existují právní ustanovení zaměřená na udělování práva k užívání pozemků transparentním způsobem a za tržní ceny, například prostřednictvím zavedení dražebních postupů. Tyto předpisy se však běžně nedodržují a někteří kupující získávají půdu zdarma nebo za ceny nižší, než jsou tržní sazby (77). Orgány kromě toho při přidělování půdy často sledují konkrétní politické cíle, včetně plnění hospodářských plánů (78).

(160)

Podobně jako ostatní odvětví v čínském hospodářství podléhají výrobci dotčeného výrobku běžným pravidlům čínského úpadkového práva, práva obchodních společností a majetkového práva. Následkem toho se těchto společností také týkají zkreslení vytvářená shora a vznikající v důsledku diskriminačního uplatňování nebo nedostatečného vymáhání úpadkového a majetkového práva. Tyto úvahy se na základě dostupných důkazů zdají být plně použitelné i v odvětví výroby pneumatik. Toto šetření neodhalilo nic, co by mohlo tato zjištění zpochybnit.

(161)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že v odvětví dotčeného výrobku existuje diskriminační uplatňování nebo nedostatečné prosazování právní úpravy úpadku a vlastnictví.

(162)

V Číně se nemůže plně rozvinout systém tržních mezd, protože pracujícím a zaměstnavatelům je bráněno v jejich právu na kolektivní organizování. Čína neratifikovala řadu zásadních úmluv Mezinárodní organizace práce, zejména úmluvy týkající se svobody sdružování a kolektivního vyjednávání (79).

(163)

V souladu s vnitrostátním právem působí pouze jedna odborová organizace. Tato organizace však není nezávislá na státních orgánech a její zapojení do kolektivního vyjednávání a ochrany práv pracujících je nadále slabé (80). Mobilitu čínské pracovní síly navíc omezuje systém registrace domácností, který omezuje přístup k celému spektru sociálního zabezpečení a dalším výhodám poskytovaným místním obyvatelům v dané správní oblasti.

(164)

To obvykle vede k tomu, že pracující, kteří nemají registraci k pobytu v daném místě, se v zaměstnání ocitají ve zranitelném postavení a mají nižší příjem než držitelé registrace k pobytu (81). Tyto zjištěné skutečnosti vedou ke zkreslení mzdových nákladů v Číně.

(165)

Nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že by se popsaný čínský systém pracovního práva netýkal odvětví výroby pneumatik. Dané odvětví je tedy ovlivněno zkreslením mzdových nákladů jak přímo (při výrobě dotčeného výrobku nebo hlavní suroviny určené k jeho výrobě), tak nepřímo (v rámci přístupu ke kapitálu nebo vstupům od společností, na které se vztahuje stejný čínský pracovněprávní systém).

(166)

Přístup podnikových subjektů ke kapitálu v Číně je předmětem různých zkreslení.

(167)

Zaprvé, čínský finanční systém se vyznačuje silným postavením státem vlastněných bank (82), které při zajišťování přístupu k financím zohledňují jiná kritéria než ekonomickou životaschopnost projektu. Podobně jako nefinanční státem vlastněné podniky jsou tyto banky nadále propojeny se státem nejen prostřednictvím vlastnictví, ale také formou personálních vztahů (nejvyšší vedoucí pracovníci velkých finančních institucí ve vlastnictví státu jsou v konečném důsledku jmenováni Komunistickou stranou Číny) (83) a banky pravidelně provádějí veřejné politiky vytvořené čínskou vládou.

(168)

Tím banky plní výslovnou právní povinnost vykonávat svou činnost v souladu s potřebami národního hospodářského a sociálního rozvoje a v souladu s průmyslovými politikami státu (84). Přestože se uznává, že různá právní ustanovení zmiňují potřebu řídit se obvyklými bankovními postupy a obezřetnostními pravidly, jako je potřeba zkoumat úvěruschopnost dlužníka, z naprosté většiny důkazů, včetně zjištění v rámci šetření na ochranu obchodu, vyplývá, že tato ustanovení hrají při uplatňování různých právních nástrojů pouze druhotnou úlohu.

(169)

Čínská vláda například objasnila, že Komunistická strana Číny musí mít dohled i nad rozhodnutími soukromého komerčního bankovního sektoru, který musí držet krok s vnitrostátními politikami. Jedním ze tří stěžejních cílů státu ve vztahu ke správě bankovnictví je v současné době posílení vedoucího postavení strany v bankovním a pojišťovacím sektoru, a to i ve vztahu k provozním záležitostem a záležitostem týkajícím se řízení společností (85). Kritéria pro hodnocení výkonnosti komerčních bank musí v současné době rovněž brát v úvahu zejména to, jak subjekty „přispívají k dosahování národních rozvojových cílů a jak jsou prospěšné pro reálnou ekonomiku“, a zejména to, jak „jsou prospěšné pro strategická a nově vznikající odvětví“. (86)

(170)

Často jsou zkresleny rovněž dluhopisové a úvěrové ratingy, což má řadu důvodů včetně toho, že posuzování rizik je ovlivněno strategickým významem dané firmy pro čínskou vládu a silou případné implicitní záruky ze strany vlády (87). K tomu přistupují ještě další platná pravidla, která směrují finanční prostředky do odvětví označených vládou za podporovaná nebo jinak důležitá (88). Z toho plyne zaujatost ve prospěch poskytování úvěrů státním podnikům, velkým soukromým firmám s dobrými konexemi a firmám v klíčových odvětvích průmyslu, což znamená, že dostupnost kapitálu a jeho náklady nejsou pro všechny subjekty na trhu stejné.

(171)

Zadruhé, výpůjční náklady jsou uměle udržovány na nízké úrovni, aby se podpořil růst investic. To vede k nadměrnému používání kapitálových investic při ještě nižší návratnosti investovaných prostředků. Tuto skutečnost dokládá nárůst zadluženosti společností ve státním sektoru, k němuž došlo navzdory prudkému poklesu ziskovosti, což svědčí o tom, že se mechanismy působící v bankovním systému neřídí obvyklými obchodními reakcemi.

(172)

Zatřetí, přestože v říjnu 2015 bylo dosaženo liberalizace nominálních úrokových sazeb, cenové signály stále nejsou výsledkem volného působení tržních sil, ale ovlivňují je zkreslení způsobená zásahy státu. Podíl úvěrů na úrovni referenční sazby nebo pod touto úrovní ke konci roku 2018 stále tvořil alespoň jednu třetinu všech úvěrů (89). Oficiální sdělovací prostředky v Číně nedávno uvedly, že Komunistická strana Číny požadovala „snížení úrokových sazeb na úvěrovém trhu“ (90). Uměle nízké úrokové sazby mají za následek podhodnocení a následně nadměrné využívání kapitálu.

(173)

Celkový růst úvěrů v Číně naznačuje zhoršující se efektivnost alokace kapitálu bez jakýchkoli náznaků omezování úvěrů, které by bylo možné očekávat v nenarušeném tržním prostředí. V důsledku toho došlo k prudkému nárůstu úvěrů se selháním, při němž se čínská vláda několikrát rozhodla buď vyhnout se platební neschopnosti podniků, což vedlo k vytvoření tzv. zombie společností, nebo převést vlastnictví dluhu (např. prostřednictvím fúzí nebo kapitalizací pohledávek), aniž by se nezbytně odstranil celkový dluhový problém či řešily jeho základní příčiny.

(174)

V podstatě lze říci, že navzdory krokům, které byly podniknuty směrem k liberalizaci trhu, je systém podnikových úvěrů v Číně postižen podstatnými zkresleními, která vyplývají z pokračující výrazné role státu na kapitálových trzích. Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(175)

Ve stávajícím šetření nebyl předložen žádný důkaz o tom, že odvětví dotčeného výrobku není ovlivňováno zásahy státu do finančního systému ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení. Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(176)

Z výroční zprávy a veřejně dostupných zdrojů vyplývá, že hlavní společnosti působící v odvětví výroby pneumatik získaly podporu od bank zajišťujících vládní politiku. Veřejné zdroje například uvádějí, že „Pobočka banky Export-Import Bank of China v provincii Che-nan aktivně prováděla novou koncepci rozvoje, dodržovala odpovědnost a poslání poskytovat finanční služby ve prospěch reálné ekonomiky a poskytla společnosti Aeolus Tire Co., Ltd (dále jen „Aeolus Tire“) úvěr ve výši 1 miliardy jüanů a půjčku ve výši 300 milionů RMB, aby jí pomohla rozvíjet její podnikání zaměřené na vývoz a dále zlepšovat její konkurenceschopnost na mezinárodním trhu “. (91) Podobně média informovala, že „[d]ne 12. srpna skupina Doublestar a pobočka banky Industrial and Commercial Bank of China v Čching-tao uspořádaly v centru Doublestar Global Model and Market Innovation Center slavnostní akt podpisu strategické spolupráce, čímž se model spolupráce mezi bankou a podnikem „společný rozvoj a společný růst“ posunul na novou úroveň. Chai Yongsen, tajemník stranického výboru a předseda skupiny Doublestar, Zhang Junhua, zástupce tajemníka stranického výboru a prezident, Cai Qian, tajemník stranického výboru a prezident pobočky banky Industrial and Commercial Bank of China v Čching-tao, Li Xia, člen stranického výboru a zástupce prezidenta a další vedoucí představitelé se zúčastnili slavnostního ceremoniálu“ a že „pobočka banky ICBC v Čching-tao bude i nadále poskytovat dobré finanční služby, zvyšovat rozsah úvěrů a půjček pro skupinu Doublestar a plně podporovat její dynamický rozvoj“, nebo že „[r]ozvoj skupiny Doublestar je neoddělitelný od silné podpory banky ICBC“ (92). Silné vazby s bankami Bank of Communications a Bank of China byly rovněž zaznamenány v článcích, v nichž se uvádí, že „pobočka banky Bank of Communications v Čching-tao bude považovat skupinu Doublestar za klíčového zákazníka a v souvislosti s jejím budoucím rozvojem jí poskytne silnou podporu v oblasti investic a financování úvěrových linek, projektů modernizace pokročilých výrobních kapacit zahraničního podniku Kumho Tire a dalších aspektů, aby podpořila „třetí podnikatelský záměr“ skupiny Doublestar a co nejdříve jí pomohla stát se světovou špičkou s důrazem na vyspělé technologie, digitalizaci a společenskou odpovědnost“ a že „Yu Qun, tajemník stranického výboru a prezident pobočky banky Bank of China v Čching-tao, prohlásil, že bude plně podporovat rozvoj reálné ekonomiky v Čching-tao a zvýší úvěry a rozsah úvěrů skupiny Doublestar, aby podpořil její dynamický rozvoj. Po podpisu smlouvy budou obě strany pokračovat v rozšiřování obchodní spolupráce, přičemž budou vycházet z celkových potřeb budoucího rozvoje skupiny Doublestar, aby dosáhly společného rozvoje a růstu, společně podpořily nové průlomy v oblasti svého podnikání a dosáhly situace vzájemné podpory mezi bankami a podniky, která bude výhodná pro obě strany“. (93)

(177)

Komise konstatovala, že zkreslení popsaná v aktualizované zprávě jsou pro čínské hospodářství typická. Z dostupných důkazů vyplývá, že skutečnosti týkající se čínského systému a jeho rysy popsané výše, jakož i v části I aktualizované zprávy platí pro celou zemi a všechna hospodářská odvětví. Totéž platí o popisu výrobních činitelů uvedeném výše a v části II aktualizované zprávy.

(178)

Komise připomíná, že pro výrobu dotčeného výrobku jsou zapotřebí určité vstupy. Když výrobci dotčeného výrobku tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, ceny, které platí (a které jsou zaznamenány jako jejich náklady), zjevně podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si půjčovat peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru / při alokaci kapitálu. Navíc se na ně vztahuje systém plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích. Tato zkreslení byla podrobně popsána výše, zejména v 66. a 106. bodě odůvodnění. Komise poukázala na to, že právní úprava, která je základem těchto zkreslení, je obecně použitelná a výrobci pneumatik podléhají těmto pravidlům jako každý jiný hospodářský subjekt v Číně. Zkreslení mají proto přímý vliv na strukturu nákladů dotčeného výrobku.

(179)

V důsledku toho nejenže není vhodné použít domácí prodejní ceny dotčeného výrobku ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale navíc jsou poznamenány i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, práce atd.), protože tvorbu jejich cen ovlivňují významné zásahy státu, jak je popsáno v částech I a II aktualizované zprávy.

(180)

Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdou, pracovní silou, energií a surovinami se totiž vyskytují v celé Číně. To například znamená, že vstup, který byl vyroben v Číně díky společnému působení řady výrobních činitelů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále.

(181)

Čínská vláda ani vyvážející výrobci neuvedli v rámci stávajícího šetření žádné důkazy nebo argumenty, jež by svědčily o opaku.

(182)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

(183)

Jak je vysvětleno v 57. a 59. bodě odůvodnění, Komise zveřejnila dvě poznámky ke spisu týkající se zdrojů pro stanovení běžné hodnoty: první poznámku dne 14. ledna 2024 a druhou poznámku dne 16. července 2024.

(184)

Tyto poznámky popisovaly skutečnosti a důkazy, na nichž jsou založena příslušná kritéria, a zabývaly se připomínkami stran k těmto prvkům a k příslušným zdrojům.

(185)

Ve druhé poznámce informovala Komise zúčastněné strany o svém záměru považovat v tomto případě Turecko za vhodnou reprezentativní zemi, pokud se potvrdí existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(186)

Na základě prvotních informací obdržených od vyvážejících výrobců zařazených do vzorku se Komise rozhodla seskupit suroviny podle jejich váhy z hlediska výrobních nákladů. Byly vymezeny tři kategorie: hlavní suroviny, které celkem představují více než 35 % celkových nákladů, druhotné suroviny, které celkem představují více než 10 %, a poslední kategorie, do níž byly zařazeny ostatní suroviny z hlediska výrobních nákladů. Tyto kategorie byly následně prověřeny na základě dovozní databáze Global Trade Atlas (95), aby bylo zajištěno, že jsou reprezentativní.

(187)

Komise dále zkoumala, zda suroviny podléhají omezením (na základě seznamu OECD) týkajícím se vývozních omezení průmyslových surovin (96), databáze Global Trade Alert (97) a Mapy přístupu na trh (98). V případě Turecka nebyla zjištěna žádná omezení.

(188)

V první poznámce určila Komise Brazílii, Indonésii, Malajsii, Thajsko, Turecko a Jihoafrickou republiku jako země, které Světová banka považuje za země s úrovní hospodářského rozvoje obdobnou úrovni ČLR, tj. země s „vyššími středními příjmy“ na základě hrubého národního důchodu, přičemž je známo, že se v nich vyrábí výrobek, který je předmětem šetření.

(189)

Na základě prvotních informací od vyvážejících výrobců zařazených do vzorku měla Komise za to, že Brazílie a Turecko dovážejí většinu surovin v dostatečném množství a že jejich celkový dovoz není dovozem pocházejícím z Číny významně ovlivněn.

(190)

U druhého kritéria Komise zjistila, že v Brazílii a v Turecku jsou snadno dostupné podrobné účetní závěrky, a to u společnosti Vipal Borrachas S.A. (99) v Brazílii a společnosti Brisa Bridgestone Sabancı Lastik Sanayi and Ticaret AŞ (100) v Turecku. Společnost Vipal Borrachas je výrobcem materiálu běhounu, zatímco společnost Bridgestone vyrábí nové pneumatiky.

(191)

Komise považovala za vhodnější volbu Brazílii, kde se rovněž vyrábějí nové pneumatiky pro nákladní automobily.

(192)

Komise v první poznámce vyzvala k předložení připomínek k odůvodnění výběru reprezentativní země.

(193)

Komise obdržela připomínky skupiny Giti, skupiny Hankook a koalice proti nekalému dovozu pneumatik.

(194)

Skupina Giti tvrdila, že Komise nepředložila žádný důkaz, na jehož základě by bylo možné předpokládat, že úroveň čínského dovozu může ovlivnit průměrné dovozní ceny z jiných než čínských zdrojů.

(195)

Komise posoudila toto tvrzení a dospěla k závěru, že úroveň čínského dovozu do Malajsie je taková, že objem dovozu nelze považovat za reprezentativní, neboť je pravděpodobné, že bude ovlivněn zkreslením, pokud se v konečném zveřejnění potvrdí podstatná zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Vzhledem k tomuto riziku a skutečnosti, že čínský dovoz do Turecka byl výrazně nižší, Komise žádost zamítla a výběr Turecka jako reprezentativní země potvrdila.

(196)

Skupina Giti tvrdila, že vzhledem k tomu, že brazilský výrobce navržený jako zdroj finančních údajů (prodejní, režijní a správní náklady a zisk) nevyrábí nové pneumatiky, nelze jej použít pro účely výpočtu běžné hodnoty. Kromě toho navrhovaný brazilský výrobce po odečtení výsledku ekvivalence vlastního kapitálu z výkazu zisků a ztrát vykázal za rok 2022 provozní ztrátu.

(197)

Komise toto tvrzení posoudila a potvrdila, že navrhovaný výrobce vykázal za rok 2022 ztráty. Proto kromě výše uvedené analýzy, která prokázala, že Brazílie nedováží čtyři výrobky druhé kategorie, a s ohledem na skutečnost, že nebyly k dispozici žádné alternativní finanční údaje, dospěla Komise k závěru, že Brazílie není vhodnou reprezentativní zemí.

(198)

Skupina Giti tvrdila, že Indonésie by neměla být přehlížena z důvodu nedostatečného nebo žádného dovozu zboží kódů HS 4001 21 , 4001 22 a 4002 80 , protože pro nahrazení těchto hodnot lze použít mezinárodní referenční hodnotu (tj. údaje Singapurské komoditní burzy). Skupina Giti nevysvětlila, proč by Indonésie mohla být vhodnou potenciální reprezentativní zemí a proč je Singapurská komoditní burza spolehlivým zdrojem údajů. Komise se proto domnívala, že toto tvrzení není opodstatněné.

(199)

Komise usoudila, že v situaci, kdy pro určitou surovinu (tj. kód HS 4001 22 ) neexistuje spolehlivá dovozní hodnota, může se odvolat na hodnoty získané z jiných zdrojů. V tomto konkrétním případě však byl zjištěn dovoz výše uvedených surovin u jiných potenciálních reprezentativních zemí.

(200)

Skupina Giti rovněž tvrdila, že zohlednění určitého kódu HS je v jejím případě bezpředmětné, protože takovou surovinu nespotřebovává.

(201)

Komise připomíná, že seznam výrobních činitelů sestavila na základě údajů předložených všemi skupinami vyvážejících výrobců zařazenými do vzorku, neboť analýza musela být platná pro všechny z nich.

(202)

Proto vzhledem k tomu, že v případě Indonésie nejsou u příslušných kódů k dispozici údaje o dovozu a že takové údaje jsou k dispozici v jiných potenciálních reprezentativních zemích, nemůže Komise považovat Indonésii za vhodnou reprezentativní zemi.

(203)

Skupina Giti tvrdila, že Malajsie byla pro stejný typ výrobků použita jako primární náhradní země ministerstvem obchodu USA (101). Kromě toho je Malajsie jedinou zemí, kam se dovážejí významná množství všech surovin hlavní kategorie za reprezentativní ceny. Navíc dovozní ceny surovin druhé kategorie jsou rovněž reprezentativní, neboť odpovídají dovozním cenám v jiných zemích, u nichž Komise nevznesla žádné otázky týkající se reprezentativnosti nebo spolehlivosti. Malajsie kromě toho ve srovnání s Tureckem netrpí vysokou inflací, mírou devalvace a vysokými úrokovými sazbami. Strana navrhla použít finanční údaje společnosti Toyo Tyre Malaysia, které použilo i ministerstvo obchodu USA.

(204)

Pokud jde o výrobce navrženého stranou, Komise uvedla, že na základě svých internetových stránek společnost Toyo Tyre Malaysia nevyrábí pneumatiky pro nákladní automobily (102), ale pneumatiky pro lehké nákladní automobily (tj. pro vozidla SUV a 4x4), neboť uvedené řízení v USA se netýkalo pneumatik pro nákladní automobily.

(205)

Komise se domnívala, že vzhledem k významnému objemu dovozu hlavních vstupů z Číny do Malajsie nelze tento dovoz považovat za reprezentativní, neboť pravděpodobně podléhá zkreslením, pokud se v konečném poskytnutí informací potvrdí podstatná zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(206)

Vzhledem k tomuto riziku Komise toto tvrzení zamítla.

(207)

Po poskytnutí konečných informací skupina Giti zopakovala, že Malajsie má stabilní hospodářské podmínky s nízkou mírou inflace ve výši 3,3 % v roce 2022 a mírnou 10% devalvací své měny, což z Malajsie činí vhodnější reprezentativní zemi.

(208)

Jak je vysvětleno v 222. bodě odůvodnění, Komise se domnívala, že hospodářská situace potenciální reprezentativní země by neměla být považována za rozhodující negativní faktor. Je tomu tak proto, že stanovení referenčních hodnot není přímo ovlivněno hospodářskou situací země. Přístup Komise ke stanovení referenčních hodnot je založen na dovozních cenách surovin, jakož i na použití procentních podílů pro prodejní, režijní a správní náklady a zisk, které pomáhají kompenzovat vnitřní výkyvy. Kromě toho se náklady na energii převádějí na čínský juan (CNY) pomocí směnného kurzu, který odráží vývoj místní měny vůči CNY. Vzhledem k tomu Komise považovala Turecko za vhodnou reprezentativní zemi. Toto tvrzení nebylo zohledněno.

(209)

Po poskytnutí konečných informací skupina Giti tvrdila, že společnosti Brisa Bridgestone i Goodyear Lastikleri vyrábějí především pneumatiky pro osobní automobily a lehké nákladní automobily, jež jsou podobné výrobku, který je předmětem šetření. Proto byly navrhované referenční hodnoty pro prodejní, režijní a správní náklady a zisk z velké části založeny na pneumatikách pro osobní automobily a lehké nákladní automobily, což ze společnosti Toyo Tyre Malaysia činí vhodnou referenci.

(210)

Když Komise hledala reprezentativní zemi, ukázalo se, že v žádné zemi není společnost, která by vyráběla výhradně pneumatiky pro nákladní automobily. Jak je uvedeno v 204. bodě odůvodnění, Toyo Tyre Malaysia pneumatiky pro nákladní automobily nevyráběla, zatímco společnosti Brisa Bridgestone a Goodyear Lastikleri pneumatiky pro nákladní automobily vyráběly ve svých tureckých zařízeních. Proto se Komise při stanovování referenčních hodnot pro prodejní, režijní a správní náklady a zisk rozhodla upřednostnit společnosti, které vyrábějí pneumatiky pro nákladní automobily. Tento přístup zajišťuje, že referenční hodnoty jsou relevantnější a reprezentativnější pro dané odvětví.

(211)

Skupina Giti tvrdila, že ze zemí, které Komise zvažovala, by mělo být nejvhodnější volbou Thajsko. Skupiny Giti a Hankook tvrdily, že Thajsko by nemělo být přehlíženo z důvodu nedostatečných nebo žádných dovozů zboží kódů HS 4001 21 , 4001 22 a 4002 80 , protože pro nahrazení těchto hodnot lze použít mezinárodní referenční hodnotu (tj. údaje Singapurské komoditní burzy nebo platformy Statista) a že v základním nařízení neexistují žádná ustanovení, která by vyžadovala použití údajů o dovozu. Kromě toho skupina Giti tvrdila, že zohlednění kódu 4001 21 je v jejím případě bezpředmětné, protože takovou surovinu nespotřebovává. Stejná strana poskytla seznam tří výrobců pneumatik pro nákladní automobily.

(212)

Komise poznamenala, že skupina Giti své tvrzení nedoložila a nevysvětlila, proč je Thajsko nejvhodnější volbou pro reprezentativní zemi, ani nevysvětlila, proč jsou Singapurská komoditní burza nebo platforma Statista (103) spolehlivými zdroji informací. Komise připomíná, že seznam výrobních činitelů sestavila na základě údajů předložených všemi skupinami vyvážejících výrobců zařazenými do vzorku, neboť analýza musela být platná pro všechny z nich. Kromě toho se Komise domnívala, že v situaci, kdy téměř chybí dovoz jednoho z hlavních vstupů z výše uvedené hlavní kategorie, nelze Thajsko považovat za vhodnou reprezentativní zemi.

(213)

Koalice proti nekalému dovozu tvrdila, že Komise nezohlednila, že Turecko dováží významné množství vstupů z Ruska. Obchodní toky z Ruska jsou po invazi na Ukrajinu v únoru 2022 výrazně ovlivněny sankcemi a velký objem výrobků byl přesměrován na trhy mimo EU za obchodních podmínek, které nemohou zajistit zachování podmínek volného trhu. Podle koalice proti nekalému dovozu proto nelze Turecko považovat za vhodnou reprezentativní zemi.

(214)

Komise posoudila toto tvrzení a zjistila, že do Turecka byl dovezen značný objem ruských výrobků dvou kódů HS hlavní kategorie (2803 00 a 4002 19 , jak je definováno v první poznámce). Strana však nepředložila důkazy o tom, že by dovoz z Ruska mohl způsobit nespolehlivost dovozu do Turecka. Komise nezaznamenala důkazy jakéhokoli neobvyklého kolísání cen v případě dovozu zboží dvou kódů HS z Ruska do Turecka, které nebylo prodáváno s významnou slevou oproti průměrné dovozní ceně tohoto vstupu do Turecka. Toto tvrzení tedy nebylo zohledněno.

(215)

Skupina Giti tvrdila, že Turecko zavedlo antidumpingová opatření na ochranu svého ocelářského průmyslu, a proto tato opatření narušila dovozní ceny ocelového drátu (vstupní suroviny pro výrobu pneumatik) a že místní výrobci pneumatik navíc požívali značné ochrany, tj. antidumpingových opatření na pneumatiky, což vedlo k uměle zvýšeným ziskům. Komise měla za to, že cílem uložení antidumpingových opatření nebylo chránit místní výrobce před konkurencí, ale naopak obnovit obvyklou konkurenční situaci. Toto tvrzení proto bylo zamítnuto.

(216)

Po poskytnutí konečných informací skupina Giti tvrdila, že se Komise nezabývala tvrzením vzneseným po zveřejnění druhé poznámky o výrobních činitelích, že ocelový drát používaný ve výrobku, který je předmětem šetření, je základním výrobkem z oceli, který se obvykle získává na domácím trhu, zatímco dovoz by měl odrážet spíše speciální výrobky než obecné trendy na trhu. Toto zkreslení bylo doloženo srovnáním turecké vývozní ceny s dovozní cenou, která činila přibližně polovinu dovozní ceny.

(217)

Skupina Giti tvrdila, že při výrobě pneumatik pro nákladní automobily byl použit konkrétní typ ocelového drátu, ale neposkytla žádné důkazy na podporu tohoto tvrzení. Vzhledem k absenci těchto důkazů považovala Komise toto tvrzení za spekulativní, a proto jej nevzala v potaz.

(218)

Pokud jde o Turecko, skupina Hankook tvrdila, že konsolidovaná účetní závěrka společnosti Brisa Bridgestone zahrnovala dceřiné podniky společnosti Arvento, které se zabývaly vývojem a výrobou mobilních technologií. Proto byla společnost Brisa Bridgestone považována za zjevně nereprezentativní pro účely stanovení běžné hodnoty. Strana navrhla použít společnost Goodyear Lastikleri Turk (104), která by byla vhodnější než společnost Brisa Bridgestone, neboť u ní nedošlo ke konsolidaci jiných typů činností.

(219)

Pokud jde o společnosti Brisa Bridgestone a Arvento, Komise konstatovala, že strana své tvrzení nedoložila, zejména pokud jde o dopad obratu společnosti Arvento na konsolidovanou účetní závěrku. Komise proto dospěla k závěru, že finanční údaje společnosti Brisa Bridgestone zůstávají vhodným zdrojem pro stanovení procentních podílů prodejních, režijních a správních nákladů a zisku. Kromě toho Komise zvážila tvrzení týkající se společnosti Goodyear Lastikleri Turk a dospěla k závěru, že finanční údaje tohoto výrobce pneumatik pro nákladní automobily mohou být vedle údajů společnosti Brisa Bridgestone rovněž zdrojem pro stanovení prodejních, režijních a správních nákladů a procentních podílů zisku pro stanovení běžné hodnoty v Turecku. Finanční údaje společnosti Goodyear Lastikleri Turk jsou snadno dostupné a její účetní závěrky jsou předmětem auditu. Na základě údajů obou výrobců lze za přiměřené pro toto výrobní odvětví považovat vážené průměrné sazby prodejních, režijních a správních nákladů a zisku, vyjádřené jako procento z nákladů na prodané zboží, ve výši 22,0 %, resp. 10,8 %.

(220)

Toto tvrzení proto bylo zamítnuto.

(221)

Skupiny Giti a Hankook tvrdily, že tureckou ekonomiku ovlivňují ekonomické podmínky (například vysoká inflace, devalvace turecké liry, zvýšení úrokových sazeb úvěrů nebo ceny energií) a že náklady na pracovní sílu jsou ovlivněny politickým rozhodnutím. Podle jejich názoru by to mohlo ovlivnit spolehlivost nepřímých nákladů a zpochybnit spolehlivost běžné hodnoty.

(222)

Komise měla za to, že dovozní ceny nebyly ovlivněny devalvací turecké liry. Komise se domnívala, že jakékoli zvýšení se projeví zvýšením celkových nákladů na prodané zboží a/nebo prodejních, režijních a správních nákladů, a tedy snížením ziskového rozpětí reprezentativního výrobce. Vzhledem k tomu, že prodejní, režijní a správní náklady a ziskové rozpětí byly vyjádřeny v procentech, na výpočet běžné hodnoty to nemělo žádný vliv. Pokud jde o inflaci některých specifických nákladů, jako jsou náklady na pracovní sílu nebo náklady na elektřinu, Komise měla za to, že inflace vykázaná v Turecku je do značné míry zmírněna vývojem směnného kurzu turecké liry vůči renminbi. Toto tvrzení proto bylo zamítnuto.

(223)

Po poskytnutí konečných informací skupina Giti tvrdila, že přístup Komise k výpočtu prodejních, režijních a správních nákladů nezohlednil významný dopad devalvace měny na vývoz a dovoz, jež byly denominovány v cizích měnách. Skupina Giti zejména uvedla, že požadavek Komise rozlišovat mezi realizovanými zisky/ztrátami a zisky/ztrátami souvisejícími s kurzovými rozdíly není proveditelný, neboť finanční údaje tureckých společností tuto úroveň podrobnosti neposkytují.

(224)

Komise rovněž zkoumala možný dopad kurzových zisků nebo ztrát na rozpětí prodejních, režijních a správních nákladů, ale ve spisu nenalezla žádné důkazy, které by naznačovaly, že byl významný. V každém případě je zřejmé, že jakékoli změny celkové výše prodejních, režijních a správních nákladů by měly odpovídající dopad na celkovou výši zisku, a proto by neovlivnily konečné stanovení dumpingových rozpětí. Toto tvrzení tedy nebylo zohledněno.

(225)

Pokud jde o Jihoafrickou republiku, skupina Giti souhlasí s Komisí, že Jihoafrická republika se nezdá být vhodnou reprezentativní zemí z důvodu zanedbatelného dovozu u všech výrobních činitelů.

(226)

Komise proto hodlá za reprezentativní zemi považovat Turecko.

(227)

Po zveřejnění první poznámky skupina Hankook několikrát revidovala své původní podání týkající se výrobních činitelů. Na základě toho Komise revidovala seznam kódů HS jednotlivých kategorií popsaných ve 186. bodě odůvodnění a svou původní analýzu. Po revizi představovala hlavní kategorie v druhé poznámce přibližně 64 % přímých materiálových nákladů a druhá kategorie výrobků představovala přibližně 22 % přímých materiálových nákladů.

(228)

Po poskytnutí konečných informací skupina Giti tvrdila, že Komise neposkytla vysvětlení k přeřazení kódu HS 4002 80 z kategorie A do kategorie B.

(229)

Jak je uvedeno v 227. bodě odůvodnění, seznam kódů HS pro každou kategorii byl revidován v návaznosti na revizi výrobních činitelů skupiny Hankook. Metodika použitá pro stanovení jednotlivých kategorií byla založena na váze každého kódu HS, jak je popsáno v 186. bodě odůvodnění. Komise se proto domnívala, že použitá metodika byla zúčastněným stranám výslovně sdělena. Toto tvrzení nebylo zohledněno.

(230)

Jak je uvedeno v 219. bodě odůvodnění, Komise revidovala seznam kódů HS pro každou kategorii v reakci na revizi výrobních činitelů skupiny Hankook. Tato revize byla provedena v souladu s metodikou popsanou v 186. bodě odůvodnění, která je založena na váze každého kódu HS. Komise tuto metodiku výslovně sdělila zúčastněným stranám, a proto se domnívala, že toto tvrzení je neopodstatněné. Toto tvrzení tedy nebylo zohledněno.

(231)

Skupina Hankook ve svých připomínkách zopakovala své tvrzení, že konsolidovanou účetní závěrku nelze použít (viz 218. bod odůvodnění) a že Komise nepředložila žádné důkazy, kterými by doložila, že společnost Brisa Bridgestone je spolehlivým zdrojem. Skupina Hankook se proto domnívala, že finanční údaje společnosti Brisa Bridgestone jsou nepodložené a neodůvodněné.

(232)

Komise konstatovala, že skupina Hankook nepodložila své tvrzení novými důkazy o tom, že by absorpce společnosti Arvento ovlivnila ziskové rozpětí společnosti Brisa Bridgestone. Při konsolidaci účetních závěrek společností Brisa Bridgestone a Goodyear Lastikleri Turk bylo zjištěno přiměřené ziskové rozpětí ve výši 10,8 %, které by tudíž mělo být považováno za nejvhodnější dostupnou referenční hodnotu.

(233)

Skupina Giti ve svých připomínkách zopakovala své tvrzení, že Malajsie by neměla být přehlížena, neboť tuto zemi si v nedávných případech zvolily jak Komise, tak Ministerstvo obchodu USA. Skupina Giti se domnívala, že Malajsie představuje mnohem vhodnější reprezentativní zemi, neboť hlavní vstupy se do ní dovážejí v dostatečném množství. Pokud jde o výběr výrobce v reprezentativní zemi, skupina Giti se navíc domnívala, že společnost Toyo Tyre Malaysia by mohla být stále považována za vhodnou, i když vyrábí pouze pneumatiky pro vozy SUV. Vycházela přitom ze skutečnosti, že turecký výrobce Goodyear Lastikleri Turk nevyrábí výhradně pneumatiky pro nákladní automobily. Konkrétně v prvním čtvrtletí roku 2023 tvořily pneumatiky pro osobní automobily 85 % počtu pneumatik prodaných vyvážejícím výrobcem v Unii.

(234)

Komise toto tvrzení zamítla, jelikož společnost Toyo Tyre Malaysia výrobek, který je předmětem přezkumu, vůbec nevyrábí.

(235)

Pokud jde o Turecko, skupina Giti zopakovala svá tvrzení o inflaci a devalvaci turecké liry, že ceny elektřiny nebo náklady na pracovní sílu jsou ovlivněny politickými faktory a že pneumatiky pocházející z různých zemí jsou předmětem antidumpingových opatření.

(236)

Vzhledem k tomu, že skupina Giti nepředložila žádné další důkazy, nebylo k tomuto tvrzení přihlédnuto.

(237)

Poté, co bylo na základě všech výše uvedených prvků stanoveno, že Turecko je jedinou vhodnou reprezentativní zemí, která je k dispozici, nebylo nutné provést posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany podle poslední věty čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

(238)

S ohledem na výše uvedenou analýzu a v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážkou základního nařízení považovala Komise za nejvhodnější reprezentativní zemi Turecko a za vhodný a přiměřený zdroj finančních údajů konsolidovanou účetní závěrku společnosti Brisa Bridgestone a účetní závěrku společnosti Goodyear Lastikleri Turk.

(239)

V první poznámce Komise uvedla výrobní činitele, jako jsou materiály, energie a pracovní síla, které vyvážející výrobci zařazení do vzorku používají k výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, a vyzvala zúčastněné strany k předložení připomínek a navržení snadno dostupných informací o nezkreslených hodnotách u každého z výrobních činitelů uvedených v této poznámce.

(240)

Následně Komise ve druhé poznámce uvedla, že za účelem početního zjištění běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použije pro stanovení nezkreslených nákladů většiny výrobních činitelů, zejména surovin, databázi Global Trade Atlas (dále jen „GTA“). Kromě toho Komise uvedla, že pro stanovení nezkreslených nákladů na pracovní sílu, zemní plyn, zkapalněný zemní plyn (dále jen „LNG“) a vodní páru použije údaje Tureckého statistického úřadu (105) a pro stanovení nezkreslených nákladů na elektrickou energii použije statistické údaje Regulačního úřadu pro trh s energií (106). Pro stanovení nezkreslených nákladů na vodu použije Komise statistiky poskytnuté Investiční kanceláří Úřadu prezidenta Turecké republiky (107).

(241)

Komise sdělila, že vypočítá procentní podíl spotřebního materiálu na celkových nákladech na suroviny a uplatní jej na přepočtené náklady na suroviny při použití zjištěných nezkreslených referenčních hodnot z příslušné reprezentativní země.

(242)

S ohledem na všechny informace předložené zúčastněnými stranami a shromážděné během inspekcí na místě byly za účelem určení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení určeny tyto výrobní činitele a jejich zdroje:

Tabulka 1

Výrobní činitele

(243)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi použila Komise jako základ váženou průměrnou cenu dovozu do reprezentativní země vykázanou v databázi GTA, k níž byly připočteny dovozní cla a náklady na dopravu. Dovozní cena v reprezentativní zemi byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozu ze všech třetích zemí s výjimkou ČLR a zemí, které nejsou členy Světové obchodní organizace, uvedených v příloze 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (109). Komise se rozhodla vyloučit dovoz z ČLR do reprezentativní země, neboť v oddíle 3.2 dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR. Jelikož neexistují žádné důkazy, který by svědčily o tom, že tatáž zkreslení neovlivňují stejnou měrou výrobky určené na vývoz, měla Komise za to, že tatáž zkreslení ovlivňují vývozní ceny. Po vyloučení dovozu z ČLR do reprezentativní země zůstal objem dovozu z jiných třetích zemí reprezentativní.

(244)

Komise vyjádřila dopravní náklady spolupracujících vyvážejících výrobců na dodávky surovin jako procento skutečných nákladů na tyto suroviny a poté použila stejný procentní podíl na nezkreslené náklady na stejné suroviny, aby získala nezkreslené náklady na dopravu. Komise měla za to, že v rámci tohoto šetření lze poměr mezi náklady vyvážejícího výrobce na suroviny a vykázanými náklady na dopravu opodstatněně použít jako ukazatel pro odhad nezkreslených nákladů na dopravu surovin při dodání do závodu společnosti.

(245)

Po poskytnutí konečných informací skupina Giti tvrdila, že Komise chybně nezohlednila její nákup přírodního kaučuku, když byl přímo dovážen a fakturován v cizích měnách.

(246)

Komise uvedla, že i kdyby použila náklady na nákup přírodního kaučuku při přímém dovozu a fakturaci v cizích měnách, dumpingové rozpětí by se snížilo pouze přibližně o 2 %, přičemž by zůstalo výrazně nad úrovní de minimis, a tím by nezměnilo celkové zjištění o pokračování dumpingu. Komise se proto tímto tvrzením dále nezabývala.

(247)

Turecký statistický úřad zveřejňuje podrobné informace o mzdách v různých hospodářských odvětvích v Turecku (110). Komise stanovila referenční hodnotu na základě nejnovějších dostupných statistických údajů za rok 2022 pro průměrné hodinové náklady práce pro ekonomickou činnost „Výroba pryžových plášťů a duší“, kód NACE C.22 podle klasifikace NACE Rev. 2 a kategorii počtu zaměstnanců vyššího než 1 000. Hodnoty byly dále upraveny o inflaci za použití indexu nákladů práce zveřejněného Tureckým statistickým úřadem (111), aby odrážely náklady v období šetření.

(248)

Po poskytnutí konečných informací skupina Giti tvrdila, že použitá referenční hodnota se zdá být nadhodnocená ve srovnání s jinými nedávnými případy.

(249)

Komise toto tvrzení přezkoumala a nezjistila žádné důkazy o chybách ve výpočtu. Odkazy strany na jiné případy v různých odvětvích, jako jsou ocelová lana a kabely, melamin a karbid wolframu, neposkytly základ pro zpochybnění výpočtů Komise. Rozdíly zjištěné v těchto případech lze přičítat odlišným charakteristikám jednotlivých odvětví. Toto tvrzení nebylo zohledněno.

(250)

Cenu elektřiny pro podniky (průmyslové uživatele) v Turecku zveřejňuje Regulační úřad pro trh s energií (112) v Turecku. Komise použila údaje o cenách elektřiny pro průmyslové uživatele, které mají podle Regulačního úřadu pro trh s energií platit od 1. ledna 2023, a to bez DPH, neboť turečtí výrobci výrobku, který je předmětem šetření, mají nárok na její úhradu.

(251)

Cenu zemního plynu pro průmyslové uživatele v Turecku zveřejňuje Turecký statistický úřad. Komise použila cenu dostupnou pro druhé pololetí roku 2021 a první pololetí roku 2022, která odpovídá spotřebnímu pásmu 2 610 000 – 26 100 000 m3 (113). Tato cena byla dále upravena o inflaci za použití indexu cen výrobců zveřejněného Tureckým statistickým úřadem (114), aby odrážela cenu v období šetření. DPH, která je ve zveřejněné ceně zahrnuta, byla odečtena, neboť turečtí výrobci výrobku, který je předmětem šetření, mají nárok na její vrácení.

(252)

Referenční hodnota pro paroplyn byla odvozena z referenční hodnoty pro zemní plyn pomocí přepočítacího koeficientu. Konkrétně se odhaduje, že za standardních podmínek se na výrobu 1 tuny paroplynu spotřebuje přibližně 0,421 tuny zemního plynu.

(253)

Investiční kancelář Úřadu prezidenta Turecké republiky (115) zveřejnila náklady na vodu pro průmyslové využití. Komise použila cenu platnou v roce 2023 pro region Balikesir, kde se nachází společnost Sisecam Elyaf, a to bez DPH, neboť turečtí výrobci výrobku, který je předmětem šetření, mají nárok na její úhradu.

(254)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „početně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba stanovit hodnotu nákladů na výrobní režii, aby byly pokryty náklady, které nejsou zahrnuty ve výše uvedených výrobních činitelích.

(255)

Výrobní režijní náklady spolupracujících vyvážejících výrobců byly vyjádřeny jako procentní podíl výrobních nákladů, které vyvážející výrobci skutečně vynaložili. Tento procentní podíl byl použit na nezkreslené výrobní náklady.

(256)

Pro stanovení nezkreslené a přiměřené výše prodejních, režijních a správních nákladů a zisku použila Komise snadno dostupné finanční údaje za období přezkumného šetření tureckých výrobců Brisa Bridgestone a Goodyear Lastikleri Turk uvedených v 238. bodě odůvodnění výše.

(257)

Na základě konsolidované účetní závěrky společnosti Brisa Bridgestone a účetní závěrky společnosti Goodyear Lastikleri činí vážené průměrné sazby prodejních, režijních a správních nákladů a zisku vyjádřené jako procento z nákladů na prodané zboží 22,0 %, resp. 10,8 %. Tyto sazby byly pro odvětví výroby pneumatik považovány za přiměřené.

(258)

Po poskytnutí konečných informací skupina Giti tvrdila, že Komise použila jako ziskové rozpětí referenční hodnotu odrážející zisk společností značky úrovně 1, a proto pro ně nemůže představovat přiměřenou referenční hodnotu.

(259)

Jak je uvedeno výše v 257. bodě odůvodnění, Komise vycházela z dostupných informací a stanovila rozpětí ve výši 8,1 % (vyjádřené jako procentní podíl celkových příjmů). Ačkoli výpočet na základě tří úrovní nebyl proveditelný, Komise měla za to, že toto rozpětí se blíží váženému průměru mezi úrovní 1 a úrovní 2, neboť společnosti Bridgestone a Goodyear nevyrábějí pouze pneumatiky pro nákladní automobily úrovně 1, ale pod různými značkami také pneumatiky pro nákladní automobily úrovně 2. Komise se přesto domnívala, že tato referenční hodnota je pro účely přezkumu před pozbytím platnosti přiměřená. Je tomu tak proto, že v rámci takového přezkumu není přesné rozpětí zapotřebí. Toto tvrzení tedy nebylo zohledněno.

(260)

Po poskytnutí informací skupina Hankook zopakovala, že účetní závěrky společnosti Brisa Bridgestone by neměly být použity pro účely výpočtu dumpingu a že skupina Hankook předložila v různých fázích šetření příslušné argumenty. Skupina Hankook měla za to, že se Komise jejími argumenty nezabývala, a bránila jí tak v právu na obhajobu, jelikož její tvrzení zjevně nebylo posouzeno podle požadavků základních zásad řádné správy.

(261)

Skupina Hankook tvrdila, že důvody, které Komise uvedla k opodstatnění použití společnosti Brisa Bridgestone, jsou pouhé spekulace, které nebyly podloženy důkazy, a že Komise nedoložila svou vlastní volbu a nepředložila požadované standardní důkazy pro určení reprezentativní hodnoty prodejních, režijních a správních nákladů a zisku, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(262)

Tribunál tento princip nedávno potvrdil, neboť zopakoval základní zásadu, že odpovídající důkazní břemeno nese účastník řízení, který se chce dovolávat nároku (116). Vzhledem k tomu, že příslušné prodejní, režijní a správní náklady a zisk nejsou náklady a zisk skupiny Hankook, je to v tomto konkrétním případě Komise, kdo musí prokázat, že tyto údaje jsou „vhodné“, jak požaduje čl. 2 odst. 6a. Je tedy na Komisi, aby předložila konzistentní důkazy o tom, že volba Turecka jako reprezentativní země a volba mj. společnosti Brisa Bridgestone jako reprezentativního místního výrobce je vhodná a odůvodněná podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení, a nikoli na zúčastněných stranách, aby prokázaly opak.

(263)

Skupina Hankook tvrdila, že se Komise rozhodla vyloučit malajsijského výrobce z důvodu skutečnosti, že působí i v jiných odvětvích.

(264)

Skupina Hankook tvrdila, že je na Komisi, aby prokázala, že její volba reprezentativního místního výrobce je podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodná, a nikoli na zúčastněných stranách, aby prokázaly opak.

(265)

Konsolidované údaje společnosti Brisa Bridgestone se týkaly řady různých produktů, včetně některých výrobků, které zjevně nesouvisejí s šetřením, což je činí nereprezentativními ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(266)

Skupina Hankook tvrdila, že Komise nevysvětlila, proč bylo použití účetní závěrky společnosti Brisa Bridgestone nezbytné. Kromě toho Hankook objasnila, že použití účetní závěrky společnosti Goodyear Lastikleri nebylo nikdy zpochybněno, a proto nebylo nutné přidávat další společnost.

(267)

K těmto tvrzením nebylo možné přihlédnout. Komise měla za to, že společnost Brisa Bridgestone je reprezentativním výrobcem v reprezentativní zemi, neboť i) vyrábí dotčený výrobek, ii) má k dispozici finanční údaje za posuzované období a iii) její prodejní, režijní a správní náklady a zisk se nezdají být nepřiměřeně vysoké, a proto byly považovány za vhodné. Skupina Hankook naopak neposkytla žádné důkazy o tom, že konsolidace jiných činností v účetní závěrce společnosti Brisa Bridgestone vedla k abnormálním prodejním, režijním a správním nákladům a zisku. Vzhledem k tomu, že Komise měla k dispozici finanční údaje o dvou výrobcích dotčeného výrobku v Turecku, nezjistila žádné prvky, které by mohly jednoho nebo druhého vyloučit.

(268)

Pokud jde o argument týkající se vyloučení malajsijského výrobce, jak je vysvětleno výše v 234. bodě odůvodnění, uvedená společnost na rozdíl od dvou výrobců zjištěných v Turecku dotčený výrobek vůbec nevyrábí.

(269)

Skupiny Hankook a Giti tvrdily, že Komise nesprávně stanovila prodejní, režijní a správní náklady, neboť některé výdaje, jako jsou náklady na dopravu a skladování, nebyly z celkové částky prodejních, režijních a správních nákladů odstraněny. Kromě toho skupiny Hankook a Giti tvrdily, že z prodejních, režijních a správních nákladů by měly být odstraněny i jiné druhy výdajů, jako jsou náklady na provize nebo marketingové náklady.

(270)

Komise tato tvrzení přezkoumala a rozhodla, že je nutná revize procentního podílu prodejních, režijních a správních nákladů. Komise k tomu použila svou standardní metodiku pro stanovení procentního podílu prodejních, režijních a správních nákladů po odečtení nákladů na dopravu: z celkových příjmů byly odstraněny náklady na prodané zboží a zisk a poté byly odečteny náklady na dopravu.

(271)

Na základě dostupných finančních výkazů Komise odstranila náklady na dopravu z celkové částky prodejních, režijních a správních nákladů (jak bylo stanoveno v souladu s výše popsanou metodikou). Vzhledem k tomu, že nebyly k dispozici čtvrtletní informace, odhadla Komise náklady na dopravu během období přezkumného šetření na základě finančních výkazů za leden–červen 2023. Odhadované náklady na dopravu představovaly procentní podíl z celkové částky prodejních, režijních a správních nákladů. V důsledku této revize se procentní podíl prodejních, režijních a správních nákladů snížil z 22,0 % na 18,5 %, pokud je vyjádřen jako procentní podíl nákladů na prodané zboží (13 %, vyjádřeno jako procento celkových příjmů).

(272)

Na základě výše uvedeného Komise početně zjistila běžnou hodnotu podle typu výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(273)

Zaprvé Komise určila nezkreslené výrobní náklady. Komise použila nezkreslené jednotkové náklady na skutečnou spotřebu jednotlivých výrobních činitelů spolupracujících vyvážejících výrobců. Tyto poměry spotřeby, které poskytli spolupracující vyvážející výrobci, byly potvrzeny během inspekce na místě. Komise vynásobila poměry spotřeby nezkreslenými náklady na jednotku zjištěnými v reprezentativní zemi, jak je popsáno v oddíle 3.3.14.

(274)

Po stanovení nezkreslených výrobních nákladů Komise použila výrobní režijní náklady, jak je popsáno v 255. bodě odůvodnění.

(275)

Komise poté připočetla prodejní, režijní a správní náklady ve výši 18,5 % a zisk ve výši 10,8 %, jak je vysvětleno v 271. bodě odůvodnění.

(276)

Vyvážející výrobci zařazení do vzorku vyváželi do Unie buď přímo nezávislým odběratelům, nebo jako dovozci prostřednictvím společností ve spojení.

(277)

Pokud vyvážející výrobci výrobek, který je předmětem přezkumu, vyvážejí přímo nezávislým odběratelům v Unii, byla vývozní cenou v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení cena, která byla nebo má být skutečně zaplacena za výrobek, který je předmětem přezkumu, prodávaný na vývoz do Unie.

(278)

Pokud vyvážející výrobci vyváží výrobek, který je předmětem přezkumu, do Unie prostřednictvím společností ve spojení, které působí jako dovozce, byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení stanovena na základě ceny, za niž byl dovezený výrobek poprvé znovu prodán nezávislým odběratelům v Unii. V takovém případě byly provedeny úpravy ceny o všechny náklady vzniklé mezi dovozem a dalším prodejem, včetně prodejních, režijních a správních nákladů, a o dosažený zisk.

(279)

Vzhledem k tomu, že žádný dovozce, který není ve spojení, nespolupracoval, vycházela Komise ze zisku zjištěného během původního šetření u dovozce, který není ve spojení, tj. 6,7 %.

(280)

Komise porovnala početně zjištěnou běžnou hodnotu pro každý typ výrobku stanovenou podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení s čínskou vývozní cenou vyvážejících výrobců zařazených do vzorku na základě ceny ze závodu, jak se uvádí výše.

(281)

Pokud to odůvodňovala potřeba zajistit spravedlivé srovnání, upravila Komise běžnou hodnotu a/nebo vývozní cenu o rozdíly, které mají vliv na ceny a srovnatelnost cen, v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Byly provedeny úpravy o náklady na přepravu v Unii, cla, množstevní slevy, náklady na úvěr a bankovní poplatky.

(282)

U spolupracujících vyvážejících výrobců zařazených do vzorku Komise srovnávala váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu výrobku, který je předmětem přezkumu, zahrnující všechny vývozní transakce, podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(283)

Na tomto základě se vážená průměrná dumpingová rozpětí, vyjádřená jako procentní podíl ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením, u spolupracujících výrobců zařazených do vzorku pohybovala v rozmezí přibližně 7 % až 22 %. Proto byl vyvozen závěr, že dumping během období přezkumného šetření přetrvával.

(284)

V návaznosti na zjištění dumpingu během období přezkumného šetření Komise v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda existuje pravděpodobnost přetrvání dumpingu, pokud by byla opatření zrušena.

(285)

Byly analyzovány tyto další prvky: výrobní kapacita a volná kapacita v ČLR; vztah mezi cenami vývozu do třetích zemí a cenovou úrovní v Unii a atraktivita trhu Unie.

(286)

Vzhledem k neexistenci spolupráce vycházela Komise při stanovení výrobní kapacity a volné kapacity v ČLR z informací uvedených v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti.

(287)

Podle údajů, které žadatel uvedl v žádosti, vykázalo sdružení CRIA v roce 2021 výrobu 122,39 milionu pneumatik při odhadované výrobní kapacitě 141,76 milionu pneumatik v témže roce, což znamená nárůst vyrobených pneumatik o 2,72 milionu oproti předchozímu roku. Míra využití kapacity odvozená z těchto údajů se pohybuje kolem 86 %. Jak uvedlo sdružení CRIA, v roce 2022 se již dodatečné kapacity výroby pneumatik zvýšily nejméně o 1,5 milionu kusů. Celková kapacita výroby pneumatik tak v roce 2022 dosáhla přibližně 143,25 milionu kusů. Pokud by se vycházelo ze stejné míry využití kapacit jako v roce 2021, znamenalo by to produkci přibližně 123,67 milionu vyrobených pneumatik. Dostupná nevyužitá kapacita v Číně v roce 2022 tedy činila téměř 20 milionů kusů, což téměř odpovídalo celkové spotřebě na trhu EU (117).

(288)

Čínští výrobci v souladu s výše uvedenou průmyslovou politikou čínské vlády a Komunistické strany Číny od původního období šetření své již tak nadměrně rozvinuté výrobní kapacity nadále zvyšovali. Nedávná šetření na ochranu zahraničního obchodu dospěla k závěru, že stávající výrobní kapacita v Číně je významná. Již antidumpingové šetření v Brazílii zveřejněné v květnu 2021 poukázalo na existenci významných výrobních kapacit a prokázalo několik investic největších společností do výrobních kapacit, které by byly schopny překonat brazilskou spotřebu. (118) V antidumpingovém šetření v Jihoafrické republice zveřejněném v srpnu 2022 byly rovněž zohledněny významné výrobní kapacity čínských výrobců, kteří byli schopni svou výrobu navýšit v zájmu uspokojení vývozní poptávky. (119)

(289)

Komise zkoumala, zda je pravděpodobné, že by čínští vyvážející výrobci pokračovali ve svém prodeji na vývoz za dumpingové ceny na trh Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti. Komise proto analyzovala cenovou úroveň čínského vývozu na trhy třetích zemí a porovnala ji s cenovou úrovní čínského vývozu na trh Unie, aby určila, zda byl trh Unie z hlediska cenových úrovní atraktivní.

(290)

Komise přezkoumala úroveň cen během období přezkumného šetření, které uvedli vyvážející výrobci zařazení do vzorku, a zjistila, že u srovnatelných transakcí (tj. obchodní faktura vystavená na základě FOB Incoterms) představovala jednotková cena nákladních pneumatik vyvážených do třetích zemí přibližně 80 % jejich jednotkové ceny v EU. Atraktivitu trhu Unie navíc dokládá skutečnost, že navzdory platným antidumpingovým opatřením zůstal objem čínského vývozu do Unie během původního šetření na úrovni přibližně 30 % objemu dovozu.

(291)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že trh Unie je pro čínské vyvážející výrobce pneumatik pro nákladní automobily atraktivní jak z hlediska cen, tak i své velikosti.

(292)

Kromě výše uvedeného Komise zjistila, že opatření na ochranu obchodu týkající se vývozu výrobku, který je předmětem přezkumu, z ČLR platí v Arménii, Botswaně, Brazílii, Egyptě, Svazijsku, Kazachstánu, Kyrgyzské republice, Lesothu, Namibii, Ruské federaci, Jihoafrické republice, Turecku, Spojeném království a Spojených státech amerických (120) .. V důsledku toho tyto trhy ve třetích zemích, které jsou významnými odběrateli pneumatik pro nákladní automobily, jsou pro čínské vyvážející výrobce méně atraktivní. To je další prvek, který podporuje zjištění, že v případě zrušení opatření by současná výrobní kapacita ČLR s největší pravděpodobností skončila na trhu Unie.

(293)

Šetření ukázalo, že během období přezkumného šetření dovoz z ČLR nadále vstupoval na trh Unie ve vysokých objemech (ve srovnání s velikostí trhu) za dumpingové ceny.

(294)

Volná kapacita v ČLR byla navíc významná ve srovnání se spotřebou v Unii (301. bod odůvodnění) během období přezkumného šetření. Atraktivita trhu Unie z hlediska velikosti a cen kromě toho jen podtrhuje pravděpodobnost, že by čínský vývoz směřoval na trh Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti, a že by byla rovněž využita volná kapacita ke zvýšení výroby a vývozu do Unie.

(295)

Komise proto dospěla k závěru, že je pravděpodobné, že pozbytí platnosti antidumpingových opatření povede k významnému nárůstu dumpingového dovozu výrobku, který je předmětem přezkumu, z ČLR do Unie, a to z důvodu velké nevyužité kapacity v ČLR a cenové úrovně na trhu Unie ve srovnání s jinými vývozními destinacemi.

(296)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěla Komise k závěru, že pozbytí platnosti antidumpingových opatření by pravděpodobně vedlo k přetrvání dumpingu.

(297)

Obdobný výrobek vyrábělo v Unii v posuzovaném období více než 400 výrobců. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(298)

Celková výroba v Unii během období přezkumného šetření byla stanovena na přibližně 18 milionů pneumatik. Komise stanovila celkovou výši výroby v Unii na základě údajů získaných od Evropského sdružení výrobců pneumatik a kaučuku (dále jen „ETRMA“), žadatele a ze statistik Eurostatu. Jak je uvedeno ve 27. bodě odůvodnění, na pět výrobců v Unii zařazených do konečného vzorku připadá více než 25 % výroby a prodeje obdobného výrobku v Unii. Mikroekonomické ukazatele byly proto přezkoumány na základě údajů získaných z odpovědí těchto pěti výrobců v Unii.

(299)

Bylo zjištěno, že někteří výrobci zařazení do vzorku dotčený výrobek dováží z ČLR a dále prodávají na trhu Unie. Srovnání s jejich celkovým prodejem však ukázalo, že dovoz je okrajovou záležitostí (představuje méně než 1 % jejich celkového prodeje) a neovlivňuje skutečnost, že jsou považováni za výrobce v Unii.

(300)

Spotřebu v Unii určila Komise na základě informací poskytnutých sdružením ETRMA a Eurostatem.

(301)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii (v kusech)

(302)

Během posuzovaného období se spotřeba na trhu Unie zvýšila o 11 %. V letech 2020 až 2022 došlo k výraznému nárůstu. To pravděpodobně souvisí s oživením po krizi COVID-19 a lze to vysvětlit tím, že spotřeba pneumatik je neodmyslitelně spjata s ujetou vzdáleností vozových parků, což zase závisí ve velké míře na celkové hospodářské činnosti a zejména na objemu zboží přepravovaného po silnicích. Nárůst spotřeby dosáhl vrcholu v roce 2022 a během období přezkumného šetření zpomalil.

(303)

Komise stanovila objem dovozu na základě údajů Eurostatu. Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě spotřeby v Unii uvedené v tabulce 1.

(304)

Dovoz do Unie z dotčené země se vyvíjel takto:

Tabulka 3

Objem dovozu (v kusech) a podíl na trhu

(305)

Komise stanovila objem dovozu na základě údajů Eurostatu. Podíl dovozu na trhu na základě spotřeby v Unii je uveden v tabulce 3.

(306)

Objem dovozu z ČLR se během posuzovaného období zvýšil o 22 %, a to z přibližně 900 tisíc pneumatik v roce 2020 na přibližně 1,1 milionu pneumatik v období šetření. Nárůst čínského dovozu byl obzvláště významný v roce 2022, kdy byla původní opatření částečně zrušena Tribunálem Evropské unie, jak je popsáno ve 4. bodě odůvodnění. Objem dovozu zůstal na stejné úrovni i během období přezkumného šetření, a to navzdory poklesu poptávky. To vedlo ke zvýšení podílu čínského dovozu na trhu během posuzovaného období ze 4,9 % na 5,4 %.

(307)

Komise stanovila ceny dovozu na základě údajů Eurostatu.

(308)

Vážená průměrná cena dovozu z dotčené země do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 4

Ceny dovozu (EUR/kus)

(309)

Během posuzovaného období se průměrné ceny čínského dovozu do Unie (ve všech úrovních) zvýšily o 61 %.

(310)

Vzhledem k tomu, že vyvážející výrobci zařazení do vzorku vyváželi převážně pneumatiky úrovně 1 a 2, Komise neměla k dispozici podrobné informace o čínském vývozu úrovně 3, kde během původního šetření došlo k primární újmě, která měla za následek zpětný kaskádový efekt na ostatní dvě úrovně.

(311)

Z tohoto důvodu Komise odhadla cenové podbízení u všech dovozů na základě dovozních statistik.

(312)

Komise tedy provedla srovnání

(313)

Toto srovnání ukázalo, že průměrná čínská dovozní cena franko přístav určení (270 EUR/ks) byla nižší než průměrná prodejní cena výrobního odvětví Unie (281 EUR/ks) a jen nepatrně vyšší než průměrné výrobní náklady výrobního odvětví Unie (260 EUR/ks). Pokud by cena franko přístav určení byla stanovena bez antidumpingových cel, činila by 254 EUR/ks, čímž by se významně podbízela průměrné prodejní ceně výrobního odvětví Unie, a byla by rovněž nižší než jeho výrobní náklady.

(314)

Komise tedy došla k závěru, že celkově byly ceny čínského dovozu nižší než průměrná prodejní cena výrobního odvětví Unie.

(315)

Po poskytnutí konečných informací skupina Hankook tvrdila, že Komise ve srovnání s původním šetřením nesprávně změnila svou metodiku výpočtu cenového podbízení. Hankook uvedla, že namísto odhadu cenového podbízení u veškerého dovozu na základě dovozních statistik měla Komise provést analýzu podle jednotlivých typů nebo úrovní. V důvěrné verzi svého podání skupina Hankook rovněž předložila údaje o objemu a cenách svého vývozu a tvrdila, že na základě těchto údajů mohla Komise odvodit dovozní ceny pro všechny úrovně a provést analýzu cenového podbízení podle jednotlivých úrovní.

(316)

Komise s těmito tvrzeními nesouhlasila. Zaprvé, vzhledem k nedostatečné spolupráci čínských vyvážejících výrobců působících v úrovni 3, a jak je uvedeno v 310. bodě odůvodnění, Komise neměla podrobné informace o čínském vývozu, zejména pokud jde o úroveň 3, a nebyla schopna provést analýzu cenového podbízení podle jednotlivých úrovní. Podkladové údaje, které měla Komise k dispozici, se tudíž změnily. Zadruhé, údaje předložené skupinou Hankook o jejích vlastních objemech vývozu a cenách nebyly k provedení jakékoli další analýzy cenového podbízení dostačující. I podle těchto údajů nadále platí, že v úrovni 1, 2 a 3 existují další hospodářské subjekty, o nichž nejsou k dispozici podrobné informace, a na rozdíl od toho, co tvrdí skupina Hankook, tyto údaje nepostačují k získání dalších informací o cenovém podbízení v rámci jednotlivých úrovní nebo k vyvrácení některého z výsledků analýzy cenového podbízení provedené Komisí. Toto tvrzení se proto zamítá.

(317)

Dovoz pneumatik z jiných třetích zemí než z Číny pocházel především z Thajska, Turecka a Vietnamu.

(318)

Objem dovozu do Unie, jakož i podíl na trhu a cenové trendy dovozu pneumatik z dalších třetích zemí se vyvíjely takto:

Tabulka 5

Dovoz ze třetích zemí

(319)

Během posuzovaného období se dovoz z ostatních třetích zemí zvýšil přibližně o 2 miliony kusů, tj. o 41 %. Tento vývoj je rychlejší než vývoj spotřeby Unie a vedl ke zvýšení podílu na trhu z 26,5 % na 33,5 %.

(320)

Nejvíce se zvýšil dovoz z Thajska (856 tisíc kusů), Turecka (590 tisíc kusů) a Vietnamu (486 tisíc kusů). U ostatních třetích zemí byl nárůst jen mírný (53 tisíc kusů).

(321)

Cenová úroveň dovozu z ostatních třetích zemí, zejména z Thajska a Vietnamu, byla výrazně nižší než prodejní ceny výrobního odvětví Unie.

(322)

V rámci hodnocení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byly vyhodnoceny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(323)

Jak je uvedeno v 15. až 17. bodě odůvodnění, k posouzení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(324)

Pro účely zjištění újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise posoudila makroekonomické ukazatele na základě údajů obsažených v žádosti o přezkum, statistik Eurostatu a údajů předložených sdružením ETRMA. Údaje se týkaly všech výrobců v Unii. Mikroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Údaje se týkaly výrobců v Unii zařazených do vzorku. Oba soubory údajů byly pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie shledány jako reprezentativní.

(325)

Makroekonomické ukazatele jsou tyto: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(326)

Mikroekonomické ukazatele jsou tyto: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(327)

V původním šetření byla provedena analýza hospodářské situace výrobního odvětví Unie na agregovaném základě a u některých mikroekonomických ukazatelů také – vzhledem k segmentaci trhu Unie – pro jednotlivé úrovně. V současném šetření Komise nejprve analyzovala hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie na agregovaném základě.

(328)

Komise rovněž provedla analýzu některých ukazatelů pro každou úroveň. Jak je uvedeno v 370. až 377. bodě odůvodnění, tato analýza potvrzuje, že trendy týkající se dotčeného výrobku jako celku obecně odpovídají trendům pro úrovně posuzované zvlášť.

(329)

V původním šetření Komise upravila výsledky výrobců v Unii zařazených do vzorku podle jejich podílu na celkovém prodeji výrobců v Unii, aby zajistila zastoupení malých a středních podniků podle jejich podílu na celkovém prodeji v Unii ve všech mikroekonomických ukazatelích. Vzhledem k tomu, že malé a střední podniky jsou aktivní pouze v úrovni 3, bylo přímým důsledkem této úpravy zvýšení podílu úrovně 3 na prodeji v rámci souboru údajů od výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(330)

V současném šetření se Komise domnívala, že původní vážení nebylo pro provedení objektivního posouzení stavu výrobního odvětví Unie v souvislosti s přezkumem před pozbytím platnosti zapotřebí. Šetření skutečně zjistilo, že obraz újmy malých a středních podniků působících pouze v úrovni 3 byl ještě horší než celkový obraz újmy úrovně 3. Navíc Komise zjistila, že i bez vážení údajů výrobců z Unie zařazených do vzorku utrpělo výrobní odvětví Unie újmu ve všech úrovních (viz 370. až 377. bod odůvodnění). Jakékoli vážení by tudíž logicky pouze zhoršilo negativní trendy, které jsou z hlediska celkového obrazu újmy v současnosti pozorovány.

(331)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(332)

Spolu s růstem trhu a prodejem na trhu Unie se v letech 2020 až 2021 zvýšil objem výroby. Poté se výroba v roce 2022 snížila a v období přezkumného šetření ještě více poklesla. Pokles objemu výroby byl způsoben snížením objemu prodeje, což zase souviselo s poklesem spotřeby Unie a vedlo ke ztrátě podílu výrobního odvětví Unie na trhu. V období přezkumného šetření se objem výroby výrobního odvětví Unie vrátil na stejnou úroveň jako v roce 2020. Výrobní odvětví Unie však dokázalo přizpůsobit svou kapacitu změnám v objemu výroby, čímž zmírnilo výkyvy míry využití kapacity, která se v celém posuzovaném období dokonce mírně zlepšila (o 3 %).

(333)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Objem prodeje a podíl na trhu

(334)

Na rostoucím trhu se objem prodeje výrobního odvětví Unie v letech 2020 až 2021 zvýšil. V roce 2022 se objem prodeje výrobního odvětví Unie navzdory růstu trhu snížil a v období přezkumného šetření dále klesal. V období přezkumného šetření se objem prodeje výrobního odvětví Unie vrátil na stejnou úroveň jako v roce 2020. Vzhledem k tomu, že prodej výrobního odvětví Unie v roce 2022 zaostával za růstem trhu a v období přezkumného šetření se zhoršoval rychleji než trh, podíl na trhu během posuzovaného období klesl z 69 % na 61 %.

(335)

Ve svých připomínkách k zahájení přezkumu skupina Hankook tvrdila, že prodej výrobního odvětví Unie i jeho podíl na trhu zůstaly v posuzovaném období v podstatě stabilní a že mírný pokles od roku 2022 do období přezkumného šetření lze vysvětlit poklesem spotřeby.

(336)

Zjištění šetření toto tvrzení nepodporují. Ačkoli byl prodej výrobního odvětví Unie v období přezkumného šetření ve srovnání s rokem 2020 na stejné úrovni, od roku 2022 do období přezkumného šetření došlo k významnému poklesu (o 13 %). Rovněž podíl výrobního odvětví Unie na trhu se během posuzovaného období snížil z 69 % na 61 %.

(337)

Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(338)

Spotřeba v Unii se nejprve v letech 2020 až 2022 zvýšila v souladu s nárůstem hospodářské aktivity po krizi způsobené onemocněním COVID-19. Nárůst spotřeby dosáhl vrcholu v roce 2022 a během období přezkumného šetření se zpomalil, což vedlo k celkovému nárůstu o 11 % během posuzovaného období. Teprve v roce 2021 mohl prodej výrobního odvětví Unie následovat pozitivní trend trhu. V roce 2022 se prodej výrobního odvětví Unie nezvyšoval stejným tempem jako trh a v období přezkumného šetření se zhoršoval rychleji než trh. To vedlo k poklesu podílu na trhu o 8 procentních bodů (z 69 % na 61 %) během posuzovaného období.

(339)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Zaměstnanost a produktivita

(340)

Během posuzovaného období přišlo výrobní odvětví Unie o více než 2 700 přímých pracovních míst. Když se objem výroby výrobního odvětví Unie v letech 2020 až 2021 zvýšil, zvýšila se i zaměstnanost. Jelikož však výrobní odvětví Unie dokázalo zlepšit také svou produktivitu, zaměstnanost se nezvyšovala stejným tempem jako objem výroby. Klesající objem výroby od roku 2021 do období přezkumného šetření vedl ke snížení počtu pracovních míst a také k určitému poklesu produktivity.

(341)

Během období přezkumného šetření byla individuální dumpingová rozpětí zjištěná u spolupracujících vyvážejících výrobců stále značná (viz 283. bod odůvodnění).

(342)

Ovšem navzdory skutečnosti, že dumping z Číny stále přetrvával, z analýzy ukazatelů újmy vyplývá, že zavedená opatření měla na počátku posuzovaného období na výrobní odvětví Unie pozitivní dopad. Tato pozitivní situace se však v roce 2022 obrátila, když se situace výrobního odvětví Unie opět zhoršila.

(343)

Průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Prodejní ceny a výrobní náklady v Unii (EUR/ks)

(344)

Prodejní ceny pneumatik odběratelům, kteří nejsou ve spojení, na trhu Unie se během posuzovaného období zvýšily o 25 %. V letech 2020 až 2021 se zvýšení cen shodovalo se zvýšením poptávky. Za této situace bylo výrobní odvětví Unie schopno zvýšit své prodejní ceny více (o 7 %), než o kolik se zvýšily výrobní náklady (4 %).

(345)

Tato příznivá situace se změnila v roce 2022, kdy výrobní odvětví Unie nedokázalo promítnout zvýšení nákladů do svých prodejních cen. Ačkoli se prodejní ceny mezi rokem 2021 a obdobím přezkumného šetření zvýšily o 18 procentních bodů, toto zvýšení cen neodpovídalo nárůstu výrobních nákladů.

(346)

Celkově se výrobní náklady během posuzovaného období zvýšily o 40 %. K nejvýraznějšímu nárůstu došlo v letech 2021 až 2022, kdy se výrobní náklady zvýšily o 30 %.

(347)

Klíčové ukazatele újmy byly rovněž analyzovány pro tři úrovně.

(348)

V úrovni 1 se průměrná jednotková prodejní cena zvýšila o 55 EUR, zatímco jednotkové náklady se za stejné období zvýšily o 75 EUR. Průměrná prodejní cena se za posuzované období zvýšila o 24 %, zatímco výrobní náklady vzrostly o 39 %.

Tabulka 10

Prodejní ceny a výrobní náklady v Unii (EUR/ks) – úroveň 1

(349)

V úrovni 2 se průměrná jednotková prodejní cena zvýšila o 60 EUR, zatímco jednotkové náklady se za stejné období zvýšily o 68 EUR. Průměrná prodejní cena se za posuzované období zvýšila o 29 %, zatímco výrobní náklady vzrostly o 39 %.

Tabulka 11

Prodejní ceny a výrobní náklady v Unii (EUR/ks) – úroveň 2

(350)

V úrovni 3 se průměrná jednotková prodejní cena zvýšila o 40 EUR, zatímco jednotkové náklady se za stejné období zvýšily o 58 EUR. Průměrná prodejní cena se za posuzované období zvýšila o 24 %, zatímco výrobní náklady vzrostly o 34 %.

Tabulka 12

Prodejní ceny a výrobní náklady v Unii (EUR/ks) – úroveň 3

(351)

Průměrné náklady práce výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 13

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(352)

Průměrné náklady práce na zaměstnance se v letech 2020 až 2021 zvýšily o 9 % a poté v letech 2021 až 2022 o 20 %, přičemž v období přezkumného šetření zůstaly na stejné úrovni.

(353)

Stav zásob u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 14

Zásoby

(354)

V porovnání s výrobou zůstal konečný stav zásob v letech 2020 až 2022 na stejné úrovni (14 % až 16 % objemu výroby). Při porovnání konečného stavu zásob na konci období šetření (30. června 2023) s úrovní zásob na konci roku 2020 až 2022 byl zaznamenán nárůst (na 21 % objemu výroby). Tento nárůst však lze do značné míry vysvětlit sezónností. Ve druhé polovině roku se prodávají vyšší objemy pneumatik než v první polovině roku, zatímco výroba se vyznačuje menší sezónností. Vzhledem k této sezónnosti jsou objemy zásob na konci června obvykle vyšší než na konci prosince. Proto zjevné zvýšení úrovně zásob během období přezkumného šetření nevypovídá o finanční situaci výrobců v Unii.

(355)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 15

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(356)

Ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku stanovila Komise tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje.

(357)

Celková ziskovost se poprvé zlepšila v letech 2020 až 2021, kdy se poptávka po pneumatikách zvýšila po tom, co se silniční doprava zotavila z krize COVID-19, a kdy se celkový dovoz ještě nezvýšil v takové míře jako později. Jak je vysvětleno v 344. bodě odůvodnění, výrobní odvětví Unie dokázalo v roce 2021 zvýšit své prodejní ceny více, než činil nárůst výrobních nákladů, což přispělo ke zvýšení ziskového rozpětí ze 7,9 % na 13,4 %.

(358)

Situace se změnila v roce 2022, kdy výrobní odvětví Unie nedokázalo zvýšit své ceny v souladu se zvýšením nákladů. V důsledku toho klesla ziskovost výrobního odvětví Unie na nízkou úroveň (1,8 % v roce 2022 a 1,3 % v období přezkumného šetření).

(359)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobců v Unii financovat svou činnost z vlastních zdrojů. Trend čistého peněžního toku byl po celé posuzované období klesající. Ovlivnily jej dva hlavní faktory. Na jedné straně celková ziskovost výrobního odvětví Unie pozitivně přispěla k peněžnímu toku na začátku posuzovaného období. Tento příspěvek byl po poklesu ziskovosti v roce 2022 prakticky vyčerpán. Na druhé straně zvýšení objemu výroby a konečného stavu zásob pohlcovalo pracovní kapitál, a mělo tak negativní dopad na peněžní tok již od roku 2021. Celkově se peněžní tok během posuzovaného období snížil z kladných 96 milionů EUR na záporných 95 milionů EUR.

(360)

Investice se během posuzovaného období zvýšily z 50 milionů EUR na 66 milionů EUR, tj. o 32 %. Celkově se jejich úroveň po celé posuzované období pohybovala pod 10 % celkového obratu.

(361)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. V letech 2020 až 2021 se v souladu se zlepšenou ziskovostí nejprve zvýšila z –2,1 % na 3,9 %. Poté, když se celková ziskovost výrobního odvětví Unie zhoršila, návratnost investic klesla, a to na –15,2 % v roce 2022 a –16,3 % v období přezkumného šetření.

(362)

Výrobní odvětví Unie je roztříštěno mezi velké skupiny nadnárodních společností a více než 400 malých a středních podniků v celé Unii a je různorodé, pokud jde o jejich schopnost získávat kapitál.

(363)

Pro ziskovost všech tří úrovní byla provedena samostatná analýza podle stejné metodiky, která byla popsána výše.

(364)

Vývoj ziskovosti v úrovni 1 se během posuzovaného období podobal kolísání ziskovosti výrobního odvětví Unie posuzovaného jako celek. V letech 2020 až 2021 se nejprve zlepšila a poté klesla na nízkou úroveň (1,9 % v roce 2022 a 1,3 % v období přezkumného šetření).

(365)

V úrovni 1 se čistý peněžní tok během posuzovaného období snížil z kladných 85 milionů EUR na záporných 56 milionů EUR. Návratnost investic se nejprve zvýšila z 1,1 % na 7,6 % a poté v období přezkumného šetření klesla na –14,0 %.

Tabulka 16

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic – úroveň 1

(366)

Vývoj ziskovosti v úrovni 2 se během posuzovaného období nejdříve v letech 2020 až 2021 zlepšil, poté v roce 2022 klesl na 3,5 % a v období přezkumného šetření dále na 2,5 %.

(367)

V úrovni 2 se čistý peněžní tok během posuzovaného období snížil z kladných 5,5 milionu EUR na záporných 34,5 milionu EUR. Návratnost investic klesla z 15,8 % v roce 2020 na –28,0 % v období přezkumného šetření.

Tabulka 17

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic – úroveň 2

(368)

Úroveň 3 byla po celé posuzované období ztrátová. Během posuzovaného období se situace zhoršila a záporná ziskovost z roku 2020 ve výši –1,6 % se v období přezkumného šetření ještě více prohloubila na –3,5 %. Situace byla ještě horší v případě malých a středních podniků působících v úrovni 3, kdy ziskovost během posuzovaného období kolísala mezi 4,6 % a –7,0 %. Mírné „zlepšení“ mezi rokem 2022 a obdobím přezkumného šetření poukázalo na omezený úspěch snahy výrobního odvětví přizpůsobit se obtížné situaci.

(369)

V úrovni 3 se čistý peněžní tok během posuzovaného období snížil z kladných 5,3 milionu EUR na záporných 4,2 milionu EUR. Návratnost investic byla po celé posuzované období záporná a během posuzovaného období klesla z –5,9 % na –20,0 %.

Tabulka 18

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic – úroveň 3

(370)

Šetřením bylo zjištěno, že výrobní odvětví Unie jako celek vykázalo v roce 2021 překonání účinků dřívějšího dumpingu. Mezi rokem 2022 a obdobím přezkumného šetření však došlo z hlediska tohoto překonání k opačnému vývoji.

(371)

To je zjevné zejména v případě snížení ziskovosti výrobního odvětví Unie, jeho ztráty podílu na trhu a nemožnosti zvýšit ceny v souladu s rostoucími náklady. Kromě toho se zhoršily i ukazatele související se ziskovostí, jako je peněžní tok a návratnost investic. To bylo pozorováno zejména u výrobců v úrovni 3, kteří jsou obzvláště vystaveni cenovému tlaku ze strany levného dovozu, což má následně nepříznivý dopad na vyšší úrovně prostřednictvím opačného kaskádového efektu popsaného v původním šetření (121).

(372)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie v průběhu období přezkumného šetření utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 1 základního nařízení.

(373)

Během posuzovaného období výrobní odvětví Unie ztratilo svůj podíl na trhu ve prospěch dovozu z jiných zemí, zejména Thajska, Vietnamu, Turecka a také Číny.

(374)

Zhoršení podílu výrobního odvětví Unie na trhu bylo částečně způsobeno nárůstem čínského dovozu po částečném zrušení antidumpingových cel a především nárůstem dovozu z jiných zemí za nízké ceny. Dovoz za nižší ceny výrobnímu odvětví Unie znesnadnil možnost zvyšovat ceny a udržet si podíl na trhu v prostředí zvýšených nákladů.

(375)

Po zahájení útočné války Ruska proti Ukrajině se výrazně zvýšily ceny vstupních materiálů a energií, což vedlo k rychlému nárůstu výrobních nákladů. Současně se zvýšil objem dovozu a od roku 2022 výrobní odvětví Unie nedokázalo promítnout zvýšení nákladů do svých prodejních cen. Ačkoli se prodejní ceny mezi rokem 2021 a obdobím přezkumného šetření zvýšily o 18 %, toto zvýšení cen nepostačovalo k vyrovnání nárůstu výrobních nákladů.

(376)

V důsledku toho Komise rovněž podotýká, že situace, v níž se výrobní odvětví Unie nachází a která mu působí újmu, nastala v době, kdy se projevily i další faktory, jako je výrazné zvýšení nákladů a podstatný nárůst levného dovozu z jiných zemí, zejména z Thajska, Vietnamu a Turecka. Jak je uvedeno v 317. až 321. bodě odůvodnění výše, dovoz z Thajska a Vietnamu se výrazně zvýšil a jeho cenové úrovně byly výrazně nižší než ceny výrobního odvětví Unie.

(377)

Z toho důvodu dospěla Komise k závěru, že dumpingový dovoz z Číny přispěl k podstatné újmě výrobního odvětví Unie během období přezkumného šetření; skutečný vztah mezi dumpingovým dovozem a účinky na výrobní odvětví Unie však mohly zpochybnit jiné činitele, zejména zvýšení nákladů a dovoz z jiných zemí. Proto se Komise rozhodla posoudit, zda je pravděpodobné, že by se újma způsobená dumpingovým dovozem z Číny obnovila, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(378)

Po poskytnutí konečných informací skupina Hankook tvrdila, že újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, není způsobena čínským dovozem. Skupina Hankook uvedla, že čínský dovoz nepředstavuje cenové podbízení vůči cenám výrobního odvětví Unie v úrovni 3 ani v úrovni 1. Na podporu svého tvrzení předložila skupina Hankook důvěrné údaje o cenách a objemu svého vývozu.

(379)

Komise s tímto tvrzením nesouhlasila. Jak je uvedeno v 316. bodě odůvodnění, údaje poskytnuté skupinou Hankook nepostačují k provedení jakékoli další analýzy cenového podbízení, neboť neobsahují dostatečné informace o ostatních hospodářských subjektech působících v úrovni 1, 2 a 3. Tyto údaje proto nemohly vyvrátit žádný z výsledků analýzy cenového podbízení provedené Komisí. Komise se tudíž domnívala, že předpoklad tohoto tvrzení, tj. že v úrovni 1 nebo 3 neexistuje žádné cenové podbízení, je nesprávný, a proto se toto tvrzení zamítá.

(380)

Po poskytnutí konečných informací skupina Hankook rovněž tvrdila, že újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, není způsobena čínským dovozem, ale pneumatikami dováženými z jiných třetích zemí.

(381)

Jak je uvedeno v 377. bodě odůvodnění, Komise dospěla k závěru, že k podstatné újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie přispěl dumpingový dovoz z Číny, nicméně skutečný vztah mezi dumpingovým dovozem a účinky na výrobní odvětví Unie mohly zpochybnit také další faktory, zejména zvýšení nákladů a dovoz z jiných zemí. Komise se tudíž domnívá, že toto tvrzení nevyvrací výše uvedený závěr, a proto se zamítá.

(382)

Komise v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení posoudila, zda existuje pravděpodobnost obnovení újmy původně způsobené dumpingovým dovozem z Číny, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(383)

V této souvislosti analyzovala Komise tyto prvky: výrobní kapacitu a volnou kapacitu v Číně, atraktivitu trhu Unie a vývozní ceny pro trhy třetích zemí a vztah mezi cenami v Unii a v Číně, možnou absorpční kapacitu trhů třetích zemí, pravděpodobné cenové úrovně dovozu z Číny při neexistenci antidumpingových opatření a jejich dopad na výrobní odvětví Unie, včetně cenového podbízení a úrovně čínského dovozu působícího újmu a jeho zvýšení po dočasném zrušení antidumpingových cel.

(384)

Jak je uvedeno v 286. až 288. bodě odůvodnění, existuje v Číně značná výrobní kapacita a volná kapacita pro rychlé zvýšení vývozu na trh Unie v případě, že by antidumpingová opatření pozbyla platnosti. Jak bylo konstatováno v 287. bodě odůvodnění, dostupná nevyužitá kapacita v Číně v roce 2022 činila téměř 20 milionů kusů, což téměř odpovídalo celkové spotřebě na trhu EU.

(385)

Jak je uvedeno v 289. až 291. bodě odůvodnění, trh Unie, který je po Spojených státech druhým největším trhem na světě, je atraktivní jak z hlediska cen, tak z hlediska své velikosti. V roce 2023 byla cenová úroveň čínského vývozu do Unie výrazně vyšší ve srovnání s čínskými průměrnými vývozními cenami do jiných hlavních destinací, včetně USA. Navíc navzdory platným antidumpingovým opatřením zůstal čínský dovoz do Unie během původního šetření na úrovni přibližně 30 % objemu dovozu.

(386)

Jak je uvedeno v 292. bodě odůvodnění, na většině trhů třetích zemí, které jsou významnými odběrateli pneumatik pro nákladní automobily, platí opatření na ochranu obchodu týkající se vývozu obdobného výrobku z ČLR. To činí tyto trhy pro čínské vyvážející výrobce méně atraktivními. Jde o další prvek, který podporuje zjištění, že v případě zrušení opatření by současná výrobní kapacita ČLR s největší pravděpodobností skončila na trhu Unie.

(387)

Jak je uvedeno v tabulce 4, ceny dovozu z Číny do Unie během období přezkumného šetření činily 218 EUR/kus, což je podstatně méně než průměrná prodejní cena výrobního odvětví Unie 281 EUR/kus uvedená v tabulce 9 a rovněž méně, než činí jeho výrobní náklady 260 EUR/kus.

(388)

Je proto pravděpodobné, že bez antidumpingových cel by se čínský dovoz významně podbízel cenám v Unii.

(389)

Jak je uvedeno v tabulce 3 a v 306. bodě odůvodnění, nárůst čínského dovozu byl obzvláště výrazný v roce 2022, kdy byla původní opatření částečně zrušena Tribunálem Evropské unie.

(390)

Z toho vyplývá, že čínští vyvážející výrobci mají o trh Unie nadále zájem a dovoz by se v případě zrušení opatření pravděpodobně opět zvýšil.

(391)

Skupina Hankook ve svých připomínkách při zahájení přezkumu tvrdila, že dovozní trendy naznačují, že přetrvání nebo obnovení újmy nehrozí. Podle skupiny Hankook nemůže mít současný podíl čínského dovozu na trhu na budoucí vývoj výrobního odvětví Unie významný dopad. Skupina Hankook rovněž tvrdila, že zvýšená čínská výrobní kapacita není určena pro trh Unie, ale pro jiné trhy.

(392)

Komise s tímto názorem nesouhlasila. I když je výrobní odvětví Unie před dumpingovým dovozem z ČLR do jisté míry chráněno stávajícími cly, čínský dovoz byl přesto schopen svůj podíl na trhu během posuzovaného období zvýšit. Vzhledem k úrovni čínských cen bez cla a volné kapacitě, která je v Číně k dispozici, je pravděpodobné, že by se podíl čínského dovozu na trhu v případě, že by opatření pozbyla platnosti, výrazně zvýšil. Opodstatněné nebylo ani tvrzení, že zvýšená čínská kapacita byla během posuzovaného období většinou směrována na jiné trhy. I kdyby bylo správné, Komise se domnívá, že trh Unie zůstává pro čínský dovoz atraktivní.

(393)

Tato tvrzení byla proto zamítnuta.

(394)

Po poskytnutí konečných informací skupina Hankook tvrdila, že neexistují dostatečné důkazy o pravděpodobnosti obnovení újmy. Skupina Hankook zejména tvrdila, že nárůst dovozu v roce 2022 nemůže být spojován s částečným zrušením opatření v roce 2022 a nevypovídá o chování čínských vyvážejících výrobců. Skupina Hankook rovněž tvrdila, že v úrovni 3 žádné cenové podbízení neexistuje, že pokud by opatření pozbyla platnosti, čínští výrobci by spíše zvýšili své zisky, než snížili své ceny, a že vzhledem k tomu, že trh Unie představuje pouze 4 % celkového objemu čínského vývozu, nelze jej považovat za atraktivní.

(395)

Komise s těmito tvrzeními nesouhlasila. Zaprvé, částečné zrušení opatření Tribunálem vyslalo na trh signál o možnosti částečného zrušení a následného vrácení cla, což potenciálně zatraktivnilo dovoz. Zadruhé, jak je vysvětleno v 316. a 379. bodě odůvodnění výše, předpoklad tvrzení, že v úrovni 3 neexistuje cenové podbízení, je nesprávný. Zatřetí, skupina Hankook nepředložila žádné důkazy na podporu svého tvrzení, že pokud by opatření pozbyla platnosti, čínští výrobci by spíše zvýšili své zisky, než snížili své ceny. A konečně současná úroveň čínského vývozu do Unie, kdy jsou cla v platnosti, nemůže vyvrátit skutečnost, že trh Unie je nadále atraktivní, a to z důvodů uvedených v 289. až 291. a v 385. bodě odůvodnění výše. Toto tvrzení se proto zamítá.

(396)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že pokud by opatření pozbyla platnosti, vedlo by to pravděpodobně k významnému nárůstu dumpingového dovozu z Číny za ceny působící újmu, a tedy k dalšímu zhoršení situace působící újmu výrobnímu odvětví Unie.

(397)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku. Zájem Unie byl zjišťován na základě posouzení všech různých příslušných zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(398)

Výrobci v Unii představující více než 25 % objemu výroby v Unii při šetření spolupracovali.

(399)

Šetření ukázalo, že výrobní odvětví Unie se nachází ve zranitelné situaci, kdy není schopno plně promítnout zvýšení nákladů do svých prodejních cen a jeho ziskové rozpětí se snížilo.

(400)

Komise dospěla k závěru, že vzhledem k tomu, že výrobnímu odvětví Unie již vznikla újma, a v případě, že opatření pozbudou platnosti, existuje velká pravděpodobnost nárůstu dumpingového dovozu z Číny za ceny působící újmu, došlo by ke zvýšení cenového tlaku na trhu Unie a k dalšímu prohloubení újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(401)

Zachování opatření je proto jednoznačně v zájmu výrobního odvětví Unie.

(402)

Žádní dovozci ani uživatelé při šetření nespolupracovali.

(403)

Původní šetření dospělo k závěru, že ačkoli opatření nejsou v zájmu dovozců, kteří jsou převážně závislí na dovozu velmi levných pneumatik z Číny, dovozci s širším portfoliem pravděpodobně nebudou obnovením spravedlivé hospodářské soutěže vážně dotčeni.

(404)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné nové důkazy, dospěla Komise k závěru, že stejně jako v původním šetření nebude mít zachování opatření na dovozce ani uživatele významný dopad.

(405)

Původním šetřením bylo zjištěno, že opatření na ochranu výrobců prémiových pneumatik výrobního odvětví Unie vyrábějících nové vysoce kvalitní pneumatiky, které jsou navrženy tak, aby měly dlouhou životnost a mohly být protektorovány, a rovněž protektorovacích firem působících na trhu úrovně 3 jsou v zájmu politiky Unie, jejímž cílem je snižovat množství odpadu a nakládat se surovinami udržitelným způsobem. Navíc vzhledem k tomu, že v odvětví protektorování působí hlavně malé a střední podniky, uložení opatření by bylo rovněž v souladu s důležitým cílem Komise, který spočívá v podpoře malých a středních podniků (122).

(406)

V původním šetření dodavatelé běhounů předložili podklady, které podporují uložení antidumpingových opatření s tím, že tato opatření jsou zásadní pro přežití odvětví protektorování, a uvedli, že bez činností v odvětví protektorování bude jejich podnikání vážně postiženo. Komise následně dospěla k závěru, že opatření by byla v zájmu dodavatelů běhounů.

(407)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné nové důkazy, dospěla Komise k závěru, že stejně jako v původním šetření by opatření byla v zájmu dodavatelů běhounů.

(408)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že podle článku 21 základního nařízení neexistují žádné přesvědčivé důvody, pro které by nebylo v zájmu Unie stávající opatření na dovoz pneumatik pocházejících z Čínské lidové republiky zachovat.

(409)

Na základě závěrů, ke kterým dospěla Komise ohledně přetrvání dumpingu, obnovení újmy a zájmu Unie, by měla být antidumpingová opatření týkající se pneumatik z Číny zachována.

(410)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k rozdílným celním sazbám hrozí, je nutné přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Dokud nebude taková faktura předložena, měl by dovoz podléhat antidumpingovému clu použitelnému na „všechny ostatní společnosti“.

(411)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(412)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(413)

Individuální sazby antidumpingového cla stanovené v tomto nařízení pro jednotlivé společnosti jsou použitelné výhradně na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, pocházejícího z Čínské lidové republiky a vyrobeného uvedenými právnickými osobami. Na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.