(EU) 2025/4Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/4 ze dne 17. prosince 2024 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímního cla uloženého na dovoz oxidu titaničitého pocházejícího z Čínské lidové republiky

(1)

Dne 13. listopadu 2023 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu oxidu titaničitého (dále jen „TiO2“) pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčená země“, „Čína“ nebo „ČLR“) na základě článku 5 základního nařízení. Oznámení o zahájení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení řízení“).

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu, který dne 29. září 2023 podala Evropská koalice ad hoc pro oxid titaničitý (dále jen „žadatel“). Podnět byl podán jménem výrobního odvětví Evropské unie (dále jen „Unie“ nebo „EU“), které se zabývá výrobou TiO2, ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a výsledné podstatné újmě, které byly dostatečným důvodem pro zahájení šetření.

(3)

Komise rozhodla prováděcím nařízením Komise (EU) 2024/1617 ze dne 6. června 2024 (3) (dále jen „nařízení o celní evidenci“) o zavedení celní evidence dovozu dotčeného výrobku.

(4)

V souladu s článkem 19a základního nařízení Komise dne 13. června 2024 poskytla stranám souhrn navrhovaných cel a podrobné údaje o výpočtu dumpingových rozpětí a rozpětí dostatečných k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie. Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se během tří pracovních dnů vyjádřily k přesnosti výpočtů.

(5)

Tři uživatelé, konkrétně společnosti Plastika Kritis SA („Plastika Kritis“), Munksjö Paper AB („Munksjö“) a Felix Schoeller GmbH & Co. KG („Felix“), předložili připomínky, které se netýkaly přesnosti výpočtů.

(6)

Společnost Plastika Kritis, výrobce bílé matečné směsi, tvrdila, že podle jejích informací k žádnému dumpingu nedochází. Dále zopakovala svá předchozí tvrzení, že navrhované antidumpingové clo bude mít katastrofální důsledky pro výrobní odvětví matečné směsi v Unii.

(7)

Společnost Plastika Kritis zejména uvedla, že se matečné směsi z jiných třetích zemí stanou mnohem konkurenceschopnějšími, a to jak na trhu Unie, tak na vývozním trhu, protože budou mít i nadále přístup k levnému TiO2 z Číny. Kromě toho namítala, že vzhledem k omezené kapacitě výrobního odvětví Unie bude v případě zavedení opatření nabídka TiO2 nedostatečná. V neposlední řadě v případě zpětného uplatnění cla utrpí uživatelé ještě větší ztráty, protože dodací lhůta u dodávek z Číny se v důsledku útoků na obchodní plavidla v Rudém moři v první polovině roku 2024 prodloužila.

(8)

Těmito připomínkami se zabývají příslušné oddíly tohoto nařízení v souvislosti s analýzou zájmu Unie a výběrem cla se zpětnou působností (viz oddíly 7.3.2 a 8.3).

(9)

Společnosti Munksjö a Felix, vyrábějící dekorační papír, předložily připomínky, v nichž nesouhlasí s rozhodnutím Komise neosvobodit od cla dovoz laminovacího TiO2 pro konečné užití a zopakovaly svá dřívější tvrzení o tom, proč jsou splněny podmínky pro osvobození.

(10)

Dále uvedly, že bez tohoto osvobození od cla pro konečné užití se jejich situace bude nadále zhoršovat, a to i přesto, že Komise dne 14. června 2024 zahájila antidumpingové šetření proti dovozu dekoračního papíru z Číny (4). Důvodem je skutečnost, že uložení antidumpingového cla v tomto šetření zvýší jejich výrobní náklady a sníží cenu TiO2 na čínském domácím trhu, čímž se výrobní náklady čínských výrobců dekoračního papíru dále sníží. Při vyvozování závěrů v případě dekoračního papíru však nebude brán v úvahu ani jeden z těchto aspektů, protože období šetření daného případu končí před uložením cla v tomto šetření.

(11)

Těmito připomínkami se zabývá oddíl 7.3.4.

(12)

Dne 11. července 2024 uložila Komise svým prováděcím nařízením (EU) 2024/1923 (5) (dále jen „prozatímní nařízení“) na dovoz TiO2 pocházejícího z Číny prozatímní antidumpingové clo.

(13)

Po poskytnutí informací o nejdůležitějších skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo uloženo prozatímní antidumpingové clo (dále jen „poskytnutí prozatímních informací“), podalo několik zúčastněných stran písemná vyjádření, v nichž uvedly svá stanoviska k prozatímním zjištěním ve lhůtě stanovené v čl. 2 odst. 1 prozatímního nařízení. Patří mezi ně:

(14)

Stranám, které o to požádaly, byla poskytnuta příležitost ke slyšení. Slyšení proběhla se společnostmi Munksjö, Felix, Plastika Kritis, Flint, ASEFAPI, Kleverkem SRL, CEPE, LB, Mauvilac a s žadatelem. Nekonalo se žádné slyšení s úředníkem pro slyšení v obchodních řízeních.

(15)

Komise nadále shromažďovala a ověřovala veškeré informace, jež považovala za nezbytné pro svá konečná zjištění. Komise při přijímání konečných zjištění zvážila připomínky podané zúčastněnými stranami a v relevantních případech své předběžné závěry revidovala.

(16)

Komise všechny zúčastněné strany informovala o nejdůležitějších skutečnostech a úvahách, na jejichž základě se rozhodla uložit konečné antidumpingové clo na dovoz oxidu titaničitého pocházejícího z Číny (dále jen „poskytnutí konečných informací“). Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž mohly k poskytnutí konečných informací zaslat stanoviska,

(17)

Stranám, které o to požádaly, byla rovněž poskytnuta příležitost ke slyšení. Slyšení proběhla se sdružením CEPE a společností LB. Žádná ze stran nepožádala o intervenci úředníka pro slyšení.

(18)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky, potvrdila Komise 6. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(19)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 7. až 13. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(20)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 14. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(21)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 15. až 19. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(22)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 20. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(23)

Komise popsala výrobek, který je předmětem šetření, dotčený výrobek a obdobný výrobek ve 21. až 26. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v těchto bodech odůvodnění prozatímního nařízení.

(24)

Po předběžných zjištěních několik stran zpochybnilo závěry Komise ohledně žádostí týkajících se definice výrobku. Některé strany rovněž předložily nová tvrzení k definici výrobku.

(25)

Kromě toho, jak je uvedeno v 33. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, vzhledem k tomu, že několik tvrzení k definici výrobku bylo předloženo po uplynutí lhůty pro jejich předložení, Komise je nemohla v prozatímní fázi posoudit. Tato tvrzení byla nyní posouzena a jsou uvedena níže v příslušných pododdílech.

(26)

Jelikož k rozšíření definice výrobku na Masterbatch White (dále jen „MW“) nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se 34. až 37. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(27)

Ve svých připomínkách k prozatímnímu nařízení společnost AkzoNobel uvedla, že se Komise nezabývala návrhem společnosti AkzoNobel na změnu struktury PCN a že by Komise měla zvážit zpřesnění PCN doplněním dalších kategorií do pole PCN pro „obsah TiO2 v % hmotnostních“.

(28)

Komise analyzovala všechna tvrzení týkající se změny struktury PCN a ve 42. bodě odůvodnění prozatímního nařízení uvedla, že nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že by chemické látky v povrstvení ovlivňovaly ceny. Stejný závěr platí pro tvrzení společnosti AkzoNobel uvedené v 27. bodě odůvodnění. Nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že by zpřesnění PCN doplněním dalších kategorií pro obsah TiO2 v % hmotnostních bylo nezbytné k zajištění spravedlivého srovnání cen.

(29)

Kromě toho, jak je uvedeno ve 43. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, žádný z vyvážejících výrobců nevznesl námitku proti navrhované struktuře PCN z důvodu, že by vedla k nespravedlivému srovnání cen, ať už proto, že PCN nerozlišují výrobky na základě chemických látek, které jsou součástí povrstvení, nebo proto, že PCN v poli „obsah TiO2 v % hmotnostních“ nejsou dostatečně podrobná. Komise tudíž neměla žádný důvod pro vyslovení závěru, že bude nutné údaje v tomto poli podrobněji rozčlenit, aby bylo zajištěno spravedlivé srovnání cen podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení.

(30)

Komise proto považovala toto tvrzení za neopodstatněné a návrh společnosti AkzoNobel zamítla.

(31)

Jelikož k výše uvedenému nebyly předloženy žádné nové námitky a důkazy, potvrdila Komise zjištění uvedená ve 38. až 44. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(32)

Komise úvodem připomněla, že z ustálené judikatury Soudního dvora vyplývá, že definice dotčeného výrobku v antidumpingovém šetření má za cíl pomoci vypracování seznamu výrobků, které budou případně předmětem uložení antidumpingového cla. Pro účely tohoto postupu Komise může zohlednit vícero faktorů, jako jsou zejména fyzikální, technické a chemické vlastnosti výrobků, jejich použití, jejich vzájemnou zaměnitelnost, jejich vnímání spotřebitelem, distribuční kanály a výrobní proces, výrobní náklady a kvalitu (6). Z ustálené judikatury rovněž vyplývá, že Komise má při definování dotčeného výrobku široký prostor pro uvážení (7).

(33)

Posouzení, zda je konkrétní výrobek platně zapsán do seznamu výrobků, které budou případně předmětem uložení antidumpingového cla, musí být provedeno s ohledem na vlastnosti dotčeného výrobku, jak jsou definovány Komisí, nikoli s ohledem na vlastnosti výrobků, které tvoří dotčený výrobek nebo jeho podkategorie (8). Výrobky, které nejsou ve všech ohledech totožné, mohou z důvodu, že odpovídají faktorům, které Komise bere v potaz při definování dotčeného výrobku, spadat do definice výrobku a v této souvislosti budou předmětem antidumpingového šetření (9).

(34)

Podle judikatury tvrzení, že dotčený výrobek není právně definován, musí vycházet z argumentů, které prokazují, že Komise buď pochybila v posouzení týkajícím se faktorů, které považovala za relevantní, nebo že uplatnění jiných relevantnějších faktorů vyžadovalo, aby byla definice dotčeného výrobku zúžena (10).

(35)

Jak je vysvětleno ve 24. a 25. bodě odůvodnění, několik stran předložilo žádosti o vyloučení výrobku po uplynutí lhůty pro předložení tvrzení o definici výrobku nebo napadlo předběžný závěr Komise týkající se jejich žádosti. Při šetření těchto žádostí o vyloučení výrobku, jak je vysvětleno ve 45. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, Komise zkoumala i) základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti uvedených typů výrobků, ii) jejich konečné použití a zaměnitelnost a iii) vnímání konečných zákazníků. Pro úplnost Komise rovněž zvážila další prvky, které by potenciálně mohly odůvodnit vyloučení výrobku na základě posouzení zájmu Unie, a to: iv) dopad cla na uživatele, v) alternativní zdroje dodávek a vi) dopad osvobození od cla. Žádná ze stran nezpochybnila prvky, které Komise zkoumala při posuzování žádosti o vyloučení výrobku.

(36)

Společnost Sun Chemical Ltd. („Sun Chemical“) podala svou žádost o vyloučení výrobku až ke konci prozatímní fáze šetření. Ve stejném podání požádala o osvobození od cla pro konečné užití pro nepovrstvený TiO2, pokud se používá jako meziprodukt k výrobě jiných než bílých pigmentů, která zahrnuje změnu krystalové struktury. Jak je vysvětleno v 62. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a uvedeno výše v 25. bodě odůvodnění, tato žádost nebyla v prozatímní fázi šetření vzata v potaz.

(37)

Společnost Sun Chemical poskytla pouze některé informace o základních fyzikálních, chemických a technických vlastnostech tohoto výrobku, o konečném použití a zaměnitelnosti, o dopadu, který by clo mělo na její podnikání, a o dopadu případného osvobození od cla, nikoli však o tom, jak koneční zákazníci vnímají změny výrobku nebo alternativní zdroje dodávek.

(38)

Kromě toho společnost Sun Chemical neposkytla odpověď na dotazník ani nepředložila relevantní a ověřitelné údaje, které by Komisi umožnily tvrzení řádně posoudit, v alternativním formátu. Z toho plyne, že společnost Sun Chemical nezdůvodnila svou žádost ani u prvních tří prvků uvedených výše v 32. bodě odůvodnění, a Komise tedy nemohla žádnou z předložených informací ověřit.

(39)

Komise například neměla žádné informace o podílu dovozu z Číny na skladbě dodávek společnosti Sun Chemical. Vzhledem k tomu, že Komise neměla k dispozici důkazy, nemohla ověřit vykázaný podíl TiO2 na výrobních nákladech společnosti Sun Chemical a nemohla ani vyvodit přesný závěr o tom, jaký dopad na ně clo může mít.

(40)

Stejně tak Komise neměla ověřené informace o tom, jaké typy TiO2 společnost Sun Chemical nakupuje a v jakých výrobcích je používá. Komise proto nebyla schopna ověřit zaměnitelnost, specifičnost použití ani potenciální narušení účinnosti cel, pokud by bylo povoleno vyloučení výrobku nebo osvobození od cla pro konečné užití.

(41)

Společnost Sun Chemical dále tvrdila, že charakteristické chemické a fyzikální vlastnosti TiO2, který nakupuje pro výrobu jiných než bílých pigmentů, spočívají v tom, že nemá žádné povrstvení a musí mít nízký obsah těžkých kovů. Neupřesnila však, o jaký limit těžkých kovů jde a jak by jej mohl celní úřad měřit, aby byla zajištěna sledovatelnost v případě povolení vyloučení výrobku. Z informací ve spisu navíc vyplývá, že nepovrstvený TiO2 se používá i v jiných průmyslových odvětvích, například při výrobě keramiky a pro použití v potravinářství, farmacii a kosmetice.

(42)

S ohledem na výše uvedené společnost Sun Chemical neprokázala, že uplatnění jiných relevantnějších faktorů než těch, které Komise zvažovala při definování dotčeného výrobku, vyžadovalo, aby byla definice dotčeného výrobku zúžena vyloučením nepovrstveného TiO2 pro jiné než bílé pigmenty nebo aby bylo zaručeno osvobození od cla pro konečné užití. Navíc nepovrstvený TiO2 spadá do definice výrobku uvedené ve 21. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a zúčastněné strany nepředložily žádné důkazy, které by prokazovaly, že tato podkategorie TiO2 dovezeného z ČLR nekonkuruje jinému výrobku dostupnému na trhu Unie. Tato žádost byla proto zamítnuta.

(43)

Sdružení CEPI podalo tuto žádost o vyloučení výrobku po uplynutí lhůty pro předložení tvrzení o definici výrobku. Jak je vysvětleno v 64. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a uvedeno výše v 25. bodě odůvodnění, tato žádost nemohla být v prozatímní fázi šetření vzata v potaz. Sdružení CEPI ve svém vyjádření k prozatímnímu nařízení neuvedlo žádná další tvrzení týkající se této žádosti. Žadatel vznesl proti této žádosti o vyloučení výrobku námitky.

(44)

Sdružení CEPI poskytlo pouze některé informace o základních fyzikálních, chemických a technických vlastnostech tohoto výrobku, konečném použití a zaměnitelnosti, vnímání změn výrobku ze strany konečných zákazníků a alternativních zdrojích dodávek, nikoli však o dopadu případného osvobození od cla nebo o tom, jaký dopad by clo mělo na uživatele.

(45)

Sdružení CEPI prokázalo, že potravinářský TiO2 má zvláštní chemické vlastnosti, neboť musí mít nízký obsah těžkých kovů a splňovat další požadavky na potravinářské přídatné látky E 171 stanovené nařízením Komise (EU) č. 231/2012 (11). Tyto prahové hodnoty by navíc celní orgány mohly snadno kontrolovat pomocí standardních metod používaných pro testování potravinářských přídatných látek.

(46)

Ačkoli se sdružení CEPI konkrétně nezabývalo otázkou konečného užití a zaměnitelnosti, Komise v této souvislosti poznamenala, že prahová hodnota těžkých kovů je u potravinářského TiO2 stanovena zákonem. (12) Jako potravinářskou přídatnou látku (E 171) nelze legálně použít žádný jiný typ TiO2, u kterého jsou překročeny tyto prahové hodnoty.

(47)

Sdružení CEPI dále uvedlo, že potravinářský TiO2 jsou schopni dodávat pouze dva nebo tři výrobci v Unii, a to pouze v omezeném množství.

(48)

Žadatel zpochybnil tvrzení, že potravinářský TiO2 lze odlišit od jiných typů TiO2 na základě přítomnosti fosforu v povrstvení nebo na základě rozdílů ve výrobních postupech. Komise konstatovala, že sdružení CEPI nikdy taková tvrzení neučinilo, a proto argumenty žadatele zamítla jako bezpředmětné.

(49)

Na základě dostupných důkazů Komise zjistila, že i když potravinářský TiO2 musí splňovat zvláštní požadavky na přídatné látky E 171, nelze dospět k závěru, že nemá společné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti s jinými typy TiO2. Jde pouze o podtyp posledně uvedeného. Podle informací, které má Komise k dispozici, se jedná o výrobek, který vyžaduje stejné hlavní suroviny jako u ostatních použití, vyznačuje se pouze vyšší čistotou a vyžaduje výrobní linku lépe chráněnou před vnášením kontaminantů během výrobního procesu, aby bylo dosaženo požadovaných regulačních prahových hodnot.

(50)

Komise rovněž uvedla, že sdružení CEPI neposkytlo žádný odhad toho, jaký by mohl být podíl potravinářského TiO2 na celkové poptávce po TiO2. Komise proto nemohla posoudit dopad, který by toto vyloučení výrobku mohlo mít na účinnost cla.

(51)

Vzhledem k neexistenci takových odhadů navíc není jasné, zda by dva nebo tři výrobci v Unii, kteří jsou podle sdružení CEPI schopni vyrábět potravinářský TiO2, byli schopni pokrýt poptávku Unie po tomto typu. V tomto ohledu nebyly předloženy žádné další důkazy, zatímco šetření ukázalo, že zdroje potravinářského TiO2 existují i v jiných třetích zemích, například v Kanadě.

(52)

Komise proto neshledala žádný důvod k tvrzení, že pro tento typ výrobku nejsou k dispozici dostatečné zdroje dodávek.

(53)

Žádní další uživatelé potravinářského TiO2 v rámci šetření neposkytly žádné údaje o tom, jak by antidumpingové clo ovlivnilo jejich podnikání, a takové důkazy neposkytlo ani sdružení CEPI nebo jiné zdroje. Komise tedy neměla žádné spolehlivé informace o povaze dopadu, který by clo mohlo mít na uživatele tohoto typu TiO2.

(54)

S ohledem na výše uvedené sdružení CEPI neprokázalo uplatnění jiných relevantnějších faktorů než těch, které Komise zvažovala při definování dotčeného výrobku, vyžadovalo, aby byla definice dotčeného výrobku zúžena vyloučením potravinářského TiO2. Navíc potravinářský TiO2 spadá do definice výrobku uvedené ve 21. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a zúčastněné strany nepředložily žádné důkazy, které by prokazovaly, že tato podkategorie TiO2 dovezeného z ČLR nekonkuruje jinému výrobku dostupnému na trhu Unie.

(55)

Komise proto nemohla dospět k závěru, že u potravinářského TiO2 jsou splněny podmínky pro vyloučení výrobku, a tuto žádost zamítla.

(56)

Společnost AkzoNobel podala žádost, aby byl TiO2 vyráběný chloridovým procesem (dále jen „TiO2vyráběný chloridovým procesem“) vyloučen z oblasti působnosti šetření až po uplynutí lhůty pro předložení tvrzení o definici výrobku. Jak je uvedeno v 66. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a výše v 25. bodě odůvodnění, žádost nemohla být v prozatímní fázi šetření vzata v potaz.

(57)

Za prvé, společnost AkzoNobel nejdříve tvrdila, že TiO2 vyráběný chloridovým procesem a TiO2 vyráběný sulfátovým procesem (dále jen „TiO2 vyráběný sulfátovým procesem“) nejsou vzájemně nahraditelné.

(58)

K odůvodnění tohoto tvrzení společnost AkzoNobel uvedla, že TiO2 v nátěrech vyráběný chloridovým procesem poskytuje lepší odolnost vůči povětrnostním vlivům, hlubší barvu vnímanou jako bělejší díky svému namodralému odstínu (ve srovnání s nažloutlým odstínem TiO2 vyráběného sulfátovým procesem) a z toho vyplývající rozdíly v použití mezi těmito dvěma procesy (TiO2 vyráběný chloridovým procesem se používá pouze pro venkovní použití, zatímco pro vnitřní použití se používá jak TiO2 vyráběný chloridovým procesem, tak TiO2 vyráběný sulfátovým procesem).

(59)

Společnost AkzoNobel dále tvrdila, že pokud by TiO2 vyráběný chloridovým procesem a TiO2 vyráběný sulfátovým procesem byly vzájemně zastupitelné, výrobní odvětví barev a nátěrových hmot by již přešlo na TiO2 vyráběný sulfátovým procesem, aby snížilo výrobní náklady. Skutečnost, že poptávka po TiO2 vyráběném chloridovým procesem je stále silná, ukazuje, že nejsou nahraditelné.

(60)

Za druhé společnost AkzoNobel tvrdila, že TiO2 vyráběný chloridovým procesem by měl být z oblasti působnosti šetření vyloučen, jelikož většina výroby v Číně (a také dovozu z Číny) pochází ze sulfátového procesu, zatímco většina výroby a spotřeby v Unii připadá na TiO2 vyráběný chloridovým procesem.

(61)

Za třetí společnost AkzoNobel na základě vlastních údajů o nákupu tvrdila, že existují rozdíly v ceně mezi TiO2 vyráběným v Číně chloridovým procesem a TiO2 vyráběným v Číně sulfátovým procesem a mezi TiO2 vyráběným chloridovým procesem z jiných zdrojů.

(62)

Společnost AkzoNobel tvrdila, že kvůli výše uvedeným dvěma prvkům musí být analýza újmy a příčinné souvislosti zkreslená.

(63)

Ve svých připomínkách k prozatímnímu nařízení AkzoNobel v podstatě zopakovala výše uvedené argumenty.

(64)

Společnost AkzoNobel zpochybnila závěr Komise, že na trhu je zásadní rozdíl mezi anatasovým a rutilovým TiO2. V tomto smyslu společnost AkzoNobel poukázala na několik zpráv o průzkumu trhu, které již dříve poskytla a které údajně ukazují, že zásadní rozdíl je ve skutečnosti mezi TiO2 vyráběným chloridovým a sulfátovým procesem.

(65)

V neposlední řadě společnost AkzoNobel nezpochybnila závěr Komise vyplývající ze 68. a 69. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, ale tvrdila, že i když dovoz z Číny obsahuje 66 % TiO2 vyráběného sulfátovým procesem, nekonkuruje 90 % výroby v EU, která je založena na chloridovém procesu. Analýzy újmy a příčinné souvislosti jsou tedy nevyhnutelně zkreslené (s výjimkou výpočtů provedených na úrovni PCN) v neprospěch dovozu TiO2 z Číny.

(66)

Při analýze žádosti společnosti AkzoNobel Komise zjistila, že její žádost o vyloučení výrobku se v podstatě opírá o tvrzení, že a) TiO2 vyráběný chloridovým procesem a TiO2 vyráběný sulfátovým procesem nejsou vzájemně zastupitelné, b) existuje rozdíl v ceně mezi typy TiO2 vyráběnými jednotlivými procesy a c) většina TiO2 pocházejícího z Číny je vyráběna sulfátovým procesem, zatímco většina spotřeby v Unii připadá na TiO2 vyráběný chloridovým procesem.

(67)

Komise přezkoumala důkazy popsané výše v 64. bodě odůvodnění a uvedla, že tyto zprávy pouze ukazují, jaká je odhadovaná kapacita jednotlivých výrobců u každého ze dvou výrobních procesů. Skutečnost, že existují dva různé výrobní procesy a že se sledují jejich příslušné kapacity, není relevantní pro otázku, zda účastníci trhu zásadní rozlišují, či nikoli.

(68)

Nebyly tedy předloženy žádné nové důkazy, které by zpochybnily závěr Komise, že trh obecně rozlišuje TiO2 na anatasový nebo rutilový. Naopak, vyvážející výrobce, společnost Guanxi Jinmao Titanium Co., Ltd., který nebyl zařazen do vzorku, dokonce podal žádost o vyloučení výrobku pro anatasový TiO2 s tvrzením, že mezi anatasovým a rutilovým TiO2 jsou značné rozdíly a nejsou vzájemně nahraditelné.

(69)

Pokud jde o tvrzení společnosti AkzoNobel, že TiO2 vyráběný chloridovým procesem a TiO2 vyráběný sulfátovým procesem mají rozdílné použití, Komise nejprve uvedla, že společnost AkzoNobel toto tvrzení předložila na základě vnitřního a venkovního použití svých vlastních výrobků, které je relevantní pouze v odvětví barev a nátěrových hmot. Jiná průmyslová odvětví by mohla nakupovat TiO2 vyráběný chloridovým i sulfátovým procesem a zaměnitelně jej používat pro stejná použití (jako je tomu například při výrobě dekoračního papíru nebo matečných směsí). Navíc i samotná společnost AkzoNobel ve své odpovědi na dotazník uvedla, že pro některá použití svých výrobků používá jak TiO2 vyráběný chloridovým procesem, tak i TiO2 vyráběný sulfátovým procesem.

(70)

I kdyby tedy existovalo jednoznačné rozdělení a pro některá použití barev a nátěrů se používal pouze TiO2 vyráběný chloridovým procesem a pro jiná použití pouze TiO2 vyráběný sulfátovým procesem (což není tento případ), toto tvrzení bylo předloženo pro jeden typ použití a nemusí to nutně platit pro všechna ostatní průmyslová odvětví. Komise proto tento argument odmítla.

(71)

Šetření skutečně ukázalo, že existuje mnoho navazujících průmyslových odvětví, v nichž se používají výrobky obsahující TiO2, které byly přizpůsobeny tak, aby dobře fungovaly při určitém použití nebo dokonce při několika použitích.

(72)

V každém uživatelském odvětví existuje více výrobků pro různá použití: architektonické barvy, průmyslové nátěry (ve výrobních odvětvích barev a nátěrových hmot), laminované papíry pro různé povrchy nábytku nebo podlah (výrobní odvětví dekoračního papíru), grafické barvy pro tisk etiket, pro pružné obaly a pro použití na papír a lepenku (odvětví grafických barev), což jsou jen některá z těchto použití.

(73)

V každém z uvedených segmentů trhu, a dokonce i u jednotlivých použití, budou mít uživatelé často různá složení svých výrobků v závislosti na konkrétním konečném použití a potřebách zákazníka.

(74)

Šetření rovněž ukázalo, že uživatelé často testují účinnost konkrétních typů TiO2 nabízených výrobci v jimi používaném složení a podle toho vytvářejí jedno nebo více složení / výrobních postupů, které budou u jejich výrobků fungovat určitým způsobem. Takový výrobek se tedy prodává pro konkrétní použití v rámci daného uplatnění.

(75)

Účinnost těchto výrobků bude mimo jiné záviset na typu použitého TiO2, včetně velikosti částic TiO2, morfologie krystalů (anatasový nebo rutilový), na tom, zda jsou molekuly TiO2 povrstveny nebo nepovrstveny a zda byl TiO2 vyroben chloridovým nebo sulfátovým procesem.

(76)

Souhra všech těchto prvků bude mít kromě jiných faktorů samozřejmě vliv i na cenu.

(77)

Komise proto dospěla k závěru, že neexistují přesvědčivé důkazy, které by odůvodňovaly vyřazení TiO2 vyráběného chloridovým procesem z definice výrobku podle základních fyzikálních, chemických a technických vlastností, které by jej dostatečně odlišovaly od TiO2 vyráběného sulfátovým procesem. TiO2 vyráběný chloridovým i sulfátovým procesem se používá ve stejných průmyslových odvětvích, někdy dokonce při stejném použití.

(78)

Dále existuje dostatek alternativních zdrojů dodávek, protože, jak uvedla sama společnost AkzoNobel, většina výrobní kapacity výrobního odvětví Unie je založena na chloridovém procesu, stejně jako v Severní Americe.

(79)

Jak již Komise dospěla k závěru ve 433. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a potvrdila níže v oddíle 7.3.3, společnost AkzoNobel nebude clem významně ovlivněna a může jej absorbovat. Na druhou stranu vyloučení více než třetiny dovozu výrobku, který je předmětem šetření, z definice výrobku by pravděpodobně mělo významný dopad na účinnost opatření.

(80)

S ohledem na výše uvedené společnost AkzoNobel neprokázala, že uplatnění jiných relevantnějších faktorů než těch, které Komise zvažovala při definování dotčeného výrobku, vyžadovalo, aby byla definice dotčeného výrobku zúžena vyloučením TiO2 vyráběného chloridovým procesem. Navíc TiO2 vyráběný chloridovým procesem spadá do definice výrobku uvedené ve 21. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a zúčastněné strany nepředložily žádné důkazy, které by prokazovaly, že tato podkategorie TiO2 dovezeného z ČLR nekonkuruje jinému výrobku dostupnému na trhu Unie. Komise proto zamítla žádost o vyloučení TiO2 vyráběného chloridovým procesem z definice výrobku.

(81)

Společnost AkzoNobel rovněž zopakovala svá tvrzení, že Komise by měla provést samostatné analýzy újmy a příčinné souvislosti pro TiO2 vyráběný chloridovým procesem a pro TiO2 vyráběný sulfátovým procesem, a to na základě argumentů uvedených výše v 60., 61. a 65. bodě odůvodnění.

(82)

Společnost AkzoNobel však na podporu tohoto tvrzení nepředložila žádné nové argumenty ani důkazy.

(83)

Komise rovněž potvrdila svůj závěr uvedený v 69. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že pouhá skutečnost, že čínští výrobci v současné době vyrábějí více TiO2 sulfátovým procesem, neznamená, že tomu tak bude i v budoucnu. Navíc, jak je vysvětleno v 90. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, šetření ve skutečnosti ukázalo, že čínské výrobní odvětví je odhodláno urychlit přechod od sulfátového procesu k chloridovému procesu výroby TiO2.

(84)

Komise proto setrvala na svém závěru uvedeném v 70. a 71. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a tuto žádost zamítla.

(85)

Vyvážející výrobce nezařazený do vzorku, společnost Guanxi Jinmao Titanium Co., Ltd., (dále jen „Jinmao Titanium“) podal žádost o vyloučení anatasového TiO2 z rozsahu šetření. Tato žádost byla podána ve velmi pozdní fázi šetření, poté, co již bylo zveřejněno prozatímní nařízení. K této žádosti se nevyjádřila žádná strana.

(86)

Jak již Komise zdůraznila v 62. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, připomínky k definici výrobku měly být předloženy v raných fázích šetření, aby byl poskytnut dostatek času na posouzení jejich opodstatněnosti a aby bylo jiným zúčastněným stranám umožněno na ně reagovat.

(87)

Komise nicméně žádost přezkoumala s ohledem na informace, které měla v této fázi k dispozici.

(88)

Anatasový TiO2 lze vyrábět pouze sulfátovým procesem, jak společnost Jinmao Titanium upozornila. Společnost Jinmao Titanium uvedla, že výrobní kapacita výrobců v Unii je u sulfátového procesu mnohem nižší než u chloridového procesu a nepostačuje k uspokojení poptávky Unie po anatasových výrobcích, přičemž dynamika trhu a předpisy Unie motivují výrobce v Unii k investicím do zařízení na chloridovou výrobu.

(89)

Společnost Jinmao Titanium dále uvedla, že anatasové výrobky se významně liší od ostatních výrobků (tj. rutilových) v těchto ukazatelích: tvrdost, relativní hustota, index lomu, rozptyl světla, chemická stabilita, energie zakázaného pásu a fotokatalytická aktivita, přičemž k tomuto účelu citovala několik akademických zdrojů. Společnost Jinmao Titanium uvedla, že tyto vlastnosti utvářejí vnímání ze strany konečných uživatelů a určují jejich vhodnost pro různé použití.

(90)

Kromě toho společnost Jinmao Titanium uvedla, že účastníci trhu běžně rozlišují, zda se jedná o anatasový nebo rutilový výrobek, což má vliv na cenu.

(91)

Dále tvrdila, že mezi anatasovým a rutilovým výrobkem je nahraditelnost omezená. V některých oborech může rutil nahradit anatas, ale tato náhrada se z ekonomických důvodů používá jen zřídka.

(92)

Společnost Jinmao Titanium proto dospěla k závěru, že uživatelé v Unii a použití, která více využívají anatasové výrobky, zabrání zvýšeným nákladům a vyšším spotřebitelským cenám, pokud bude z oblasti definice výrobku vyloučen anatasový TiO2. Současně je riziko obcházení omezené, protože anatasový typ přímo nekonkuruje výrobě rutilového typu v Unii.

(93)

Komise nejprve uvedla, že tvrzení o nedostatečných kapacitách v Unii k uspokojení poptávky po anatasovém TiO2 nebylo podloženo žádnými důkazy. Zatímco v období šetření byla kapacita Unie skutečně mírně nižší než celková poptávka po TiO2 v Unii, neprokázalo se, že by na něm byl obzvláště patrný nedostatek kapacity u výrobků obsahujících anatasový TiO2. Komise proto tento argument odmítla jako nepodložený.

(94)

Pokud jde o argumenty týkající se údajných rozdílů mezi anatasovými a rutilovými výrobky, jejich nahraditelnosti, konečného použití, cen a vnímání ze strany zákazníků, Komise již v 71. až 76. bodě odůvodnění dospěla k závěru, že všechny tyto prvky jsou ovlivněny řadou faktorů při každém jednotlivém použití výrobků obsahujících TiO2. V závislosti na použití může být rozlišení mezi rutilovým a anatasovým TiO2 relevantní ve větší či menší míře.

(95)

Sama společnost Jinmao Titanium navíc připouští, že rutilové a anatasové výrobky jsou do jisté míry nahraditelné, a to i v případě stejného použití.

(96)

Komise proto nemohla dospět k závěru, že by potenciální specifičnost anatasového TiO2 u kteréhokoli z těchto prvků odůvodňovala vyloučení výrobku.

(97)

V neposlední řadě nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že objem dovozu anatasového TiO2 do Unie není významný. Na základě informací, které má Komise k dispozici, by až 30 % celkového dovozu v období šetření mohl potenciálně představovat anatasový TiO2. Vzhledem k tomu, že výrobní odvětví Unie prodává také anatasové výrobky, mohlo by mít takové vyloučení významný dopad na účinnost cla.

(98)

S ohledem na výše uvedené společnost Jinmao Titanium neprokázala, že uplatnění jiných relevantnějších faktorů než těch, které Komise zvažovala při definování dotčeného výrobku, vyžadovalo, aby byla definice dotčeného výrobku zúžena vyloučením anatasového TiO2. Navíc anatasový TiO2 spadá do definice výrobku uvedené ve 21. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a zúčastněné strany nepředložily žádné důkazy, které by prokazovaly, že tato podkategorie TiO2 dovezeného z ČLR nekonkuruje jinému výrobku dostupnému na trhu Unie. Komise tuto žádost zamítla.

(99)

Po uložení prozatímních opatření požádala společnost AAKO B.V. (dále jen „AAKO“), malý dovozce povrstveného TiO2, který se používá v prostředcích na ochranu proti slunečnímu záření, o vyloučení výrobku pro tento typ TiO2.

(100)

Společnost AAKO tvrdila, že tento typ TiO2 má zvláštní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, neboť v prostředcích na ochranu proti slunečnímu záření lze používat pouze TiO2 specifického typu. Chemické látky, které mohou být obsaženy v povrstvení těchto druhů, a jejich množství jsou definovány v příloze VI nařízení o kosmetických přípravcích (13).

(101)

To vyžaduje, aby byly typy dodávané dodavateli testovány a schváleny pro konkrétní složení a nemohly být volně nahrazeny dodávkami jiných dodavatelů.

(102)

Společnost AAKO dále uvedla, že cena typů TiO2, které dováží, je přibližně osmkrát vyšší než cena standardních nepovrstvených typů TiO2, takže trhy s povrstveným a nepovrstveným TiO2 jsou prakticky nesrovnatelné.

(103)

Komise konstatovala, že výše uvedená žádost obsahovala málo informací a byla předložena ve velmi pozdní fázi řízení.

(104)

Komise rovněž na začátku uvedla, že TiO2, který popisuje společnost AAKO, není jediným povrstveným TiO2 na trhu. Naopak, většina typů TiO2 dostupných na trhu Unie obsahuje nějakou formu chemického povrstvení.

(105)

Komise dále uznala, že složení TiO2 používaného v prostředcích na ochranu proti slunečnímu záření je regulováno zákonem, a je tedy logické, že změna dodavatele vyžaduje rozsáhlé testování.

(106)

Jak však šetření ukázalo, testování TiO2 před jeho použitím v jakémkoli složení/použití u uživatele není v tomto odvětví ojedinělé. Mnoho dalších uživatelů prokázalo, že změna složení jejich výrobků vyžaduje předchozí testování. Komise proto nemohla dospět k závěru, že TiO2 používaný v prostředcích na ochranu proti slunečnímu záření má zvláštní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, které by odůvodňovaly vyloučení výrobku.

(107)

Kromě toho společnost AAKO neposkytla žádné informace ani důkazy o případném nedostatku dodávek v Unii nebo o alternativních zdrojích dodávek.

(108)

V neposlední řadě žádný výrobce prostředků na ochranu proti slunečnímu záření nevznesl v tomto šetření námitku proti opatřením, což ukazuje, že clo nebude mít na jejich podnikání zásadní dopad.

(109)

S ohledem na výše uvedené společnost AAKO neprokázala, že uplatnění jiných relevantnějších faktorů než těch, které Komise zvažovala při definování dotčeného výrobku, vyžadovalo, aby byla definice dotčeného výrobku zúžena vyloučením TiO2 používaného v prostředcích na ochranu proti slunečnímu záření. Navíc TiO2 používaný v prostředcích na ochranu proti slunečnímu záření spadá do definice výrobku uvedené ve 21. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a zúčastněné strany nepředložily žádné důkazy, které by prokazovaly, že tato podkategorie TiO2 dovezeného z ČLR nekonkuruje jinému výrobku dostupnému na trhu Unie. Komise žádost společnosti AAKO o vyloučení výrobku zamítla.

(110)

Po zveřejnění prozatímního nařízení se konalo společné slyšení se společnostmi Munksjö a Felix. Společnosti Munksjö a Felix společně předložily připomínky ke zjištěním Komise v prozatímním nařízení. Připomínky předložilo rovněž sdružení CEPI, které Komisi požádalo, aby přehodnotila své závěry ohledně vyloučení pro laminovací TiO2.

(111)

Společnosti Munksjö a Felix zopakovaly svá tvrzení o vyloučení výrobku nebo alternativně o osvobození od cla pro konečné užití, předložily nové dodatečné důkazy a tvrdily, že všechna kritéria, která Komise v předchozích případech pro tyto žádosti zvažovala, byla splněna. S ohledem na nové důkazy proto Komise své závěry přehodnotila.

(112)

Za prvé, oba uživatelé tvrdili, že Komise porušila povinnost řádně přezkoumat všechny informace, které měla k dispozici, čímž porušila zásadu rovnosti zbraní. Namítali, že Komise selektivně zvažovala prvky stížností žadatele, přičemž nebrala v úvahu odpovědi dvou uživatelů na tato tvrzení.

(113)

Jak je uvedeno ve 47. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, Komise nezohlednila připomínky k definici výrobku předložené žadatelem dne 2. května 2024 ani připomínky, které společně předložily společnosti Munksjö a Felix dne 22. května 2024 a 30. května 2024.

(114)

Komise zjistila, že někteří vyvážející výrobci inzerovali laminovací TiO2 pro použití v PVC a odolných plastech (14). Společnosti Munksjö a Felix však tvrdily, že Komise byla ve skutečnosti ovlivněna připomínkami, které žadatel v tomto ohledu vznesl dne 2. května 2024, přičemž nevzala v úvahu protinávrhy uživatelů v téže věci.

(115)

Komise v této souvislosti zdůraznila, že údaje uvedené ve 114. bodě odůvodnění jsou veřejně dostupné na internetu a Komise je mohla získat, aniž by posuzovala připomínky stran, včetně připomínek, které žadatel předložil opožděně. Uživatelé ve svých odpovědích na dotazník totiž uvedli přesné typy výrobků, které od jednotlivých dodavatelů nakupují, což si Komise ověřila na základě veřejně dostupných informací na internetu.

(116)

Komise nicméně v konečné fázi zvážila všechna podání, včetně těch, která přišla příliš pozdě na to, aby mohla být posouzena v prozatímní fázi, a opětovně posoudila svá zjištění s ohledem na všechny nové skutečnosti a důkazy, které v nich byly předloženy.

(117)

Za druhé, uživatelé tvrdili, že některé závěry, k nimž Komise dospěla v prozatímním nařízení, nejsou podloženy dostupnými důkazy.

(118)

V této souvislosti oba uživatelé nejprve zpochybnili zjištění Komise, že laminovací TiO2 má stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti jako ostatní typy TiO2 (15).

(119)

Zopakovali své tvrzení, že laminovací TiO2 má specifické fyzikální vlastnosti, které odpovídají jedinečným potřebám výrobního odvětví dekoračního papíru, a to zejména zajištění vynikající světlostálosti po nasycení papíru melaminovou pryskyřicí a zajištění zachování barvy papíru po impregnaci. Tento prvek má zásadní význam pro použití dekoračního papíru v dekorativním a nábytkářském průmyslu.

(120)

Uživatelé doplnili své tvrzení uvedením specifických chemických vlastností, které má laminovací TiO2 a které umožňují takový výsledek. Jedná se o silné povrstvení povrchu na molekule TiO2, sestávající především z chemických prvků oxidu fosforečného (P2O5), oxidu hlinitého (Al2O3) a oxidu křemičitého (SiO2), se zvláště vysokým obsahem P2O5, který v porovnání s jinými typy TiO2 přesahuje 0,5 % v sušině.

(121)

Sdružení CEPI předložilo podobný argument a uvedlo, že s ohledem na skutečnost, že laminovací TiO2 obsahuje mnohem vyšší koncentraci fosforu, je jedinečně vhodný pro použití v laminovacím papíru a jasně odlišitelný od jiných typů TiO2.

(122)

Uživatelé také poukázali na specifickou technickou vlastnost, kterou se laminovací TiO2 liší od ostatních typů: má elektrický povrchový náboj vznikající v důsledku silného povrstvení, který pomáhá molekulám přichytit se k vláknům dřevní hmoty. Z důvodu tohoto povrchového náboje a velikosti částic není vhodný pro jiné použití, například pro architektonické nátěry, protože způsobuje „křídování“ barvy na stěnách.

(123)

V neposlední řadě uživatelé poukázali na to, že existují jednoduché a běžně dostupné metody pro zjišťování přítomnosti a koncentrace fosforu v povrstvení, zejména pomocí rentgenové fluorescence (XRF) nebo spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP).

(124)

Ve svém podání ze dne 2. května 2024 uvedeném ve 114. bodě odůvodnění žadatel tvrdil a předložil důkazy, že přítomnost fosforu v povrstvení nemůže být rozlišovacím znakem, protože téměř všechny výrobky obsahující TiO2 obsahují určité množství fosforu.

(125)

Žadatel dále tvrdil, že celní orgány by nebyly schopny přesně určit přítomnost fosforu v dováženém TiO2, a i kdyby to dokázaly, nebyly by schopny přesně rozlišit mezi laminovacím TiO2 a jinými typy.

(126)

Žadatel dodal, že různé typy povrchových úprav, jimiž jednotlivé druhy TiO2 procházejí, nevyžadují zvláštní dodatečné vybavení ani specializovanou technologii, což ještě více posiluje argument, že laminovací TiO2 by neměl být považován za samostatný výrobek.

(127)

Komise analyzovala dodatečné informace předložené zúčastněnými stranami týkající se základních vlastností laminovacího TiO2. Předložené důkazy potvrzují zjištění Komise uvedené v 51. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že přítomnost fosforu je v laminovacím TiO2 významnější než v jiných typech a že díky charakteristické povaze povrstvení je laminovací TiO2 vhodný pro výrobu dekoračního papíru.

(128)

Uživatelé ve svém podání po zveřejnění prozatímního nařízení nesouhlasili se závěrem Komise, že několik vyvážejících výrobců inzeruje stejný typ TiO2 pro použití při výrobě dekoračního papíru, ale také PVC a odolných plastů, což ukazuje, že jej lze použít pro více účelů.

(129)

V tomto ohledu žadatel ve svém podání ze dne 2. května 2024 uvedl, že mnoho výrobců TiO2 nabízí výrobky, které mají univerzální použití, tj. mohou být různými uživateli použity pro několik různých použití (nátěry, plasty, laminovaný papír atd.). Za tímto účelem poskytli listy údajů o výrobku pro tři různé výrobky obsahující TiO2 vyráběné výrobci v Unii a další tři výrobky vyráběné výrobci v Číně.

(130)

Ve svém podání ze dne 22. května 2024 společnosti Felix a Munksjö toto tvrzení zpochybnily a předložily důkazy, že některé z výše uvedených druhů TiO2 nelze ve skutečnosti použít při výrobě dekoračního papíru, přičemž tvrdily, že jiné druhy se na trhu Unie ani nevyskytují, a není tedy známo, zda splňují normy, které je třeba použít při výrobě dekoračního papíru.

(131)

Některé z výrobků uvedených výše ve 130. bodě odůvodnění byly rovněž výrobky, u nichž uživatelé ve svých odpovědích na dotazník uvedli, že je zakoupili, což Komise porovnala s veřejně dostupnými údaji. Konkrétně v případě výrobku LR-952, laminovacího TiO2 vyráběného společností Lomon Billions, uživatelé předložili důkazy, že v rozporu s tvrzením žadatele a závěrem Komise v prozatímním nařízení není tento výrobek vhodný pro použití v PVC a odolných plastech. Internetové stránky společnosti Lomon Billions byly poté v tomto smyslu aktualizovány.

(132)

Po uložení prozatímního cla vzneslo sdružení CEPI podobné tvrzení, totiž že laminovací TiO2 by byl nepoužitelný pro jiné použití, protože by se v plastových materiálech řádně nerozptýlil.

(133)

S ohledem na všechny nově předložené důkazy nemohla Komise dospět k závěru, že některý typ výrobků z TiO2, které žadatel uvádí, se skutečně prodává na trhu Unie současně jak pro výrobu dekoračního papíru, tak pro některá jiná použití. Ačkoli jsou některé jiné typy výrobků z TiO2 inzerovány (a jak šetření ukázalo, skutečně prodávány) pro různé účely, u laminovacího TiO2 to prokázáno nebylo.

(134)

Komise sice uznává, že několik internetových zdrojů inzeruje určité výrobky obsahující TiO2 pro použití jak při výrobě dekoračního papíru, tak v jiných typech navazujících výrobků, nebylo však prokázáno, že by se typy, o nichž je známo, že se používají pro výrobu dekoračního papíru, prodávaly i pro jiná použití.

(135)

Naopak, dostupné důkazy prokazují, že ačkoli může existovat zaměnitelnost jiných typů výrobků, skutečně existuje (omezený) počet typů výrobků z TiO2, které se vyrábějí a prodávají pouze jako laminovací TiO2.

(136)

Jak Komise uzavřela výše v 71. až 75. bodě odůvodnění, použití výrobku, který je předmětem šetření, (například jeho použití při výrobě dekoračního papíru) při daném konečném použití hraje roli při definování chemického složení a/nebo jiných vlastností TiO2, aby byl vhodně uzpůsoben pro toto konkrétní použití.

(137)

Společnosti Munksjö a Felix tvrdí, že to platí i pro laminovací TiO2. Jak již Komise potvrdila v prozatímním nařízení, charakteristickou chemickou vlastností laminovacího TiO2 je, že obsahuje vysokou koncentraci fosforu v povrstvení. Nové poznatky ukázaly, že obsah fosforu by musel být nejméně 0,5 % v sušině výrobku, aby byl vhodný pro použití v dekoračním papíru.

(138)

Současně šetření nepotvrdilo, že by se specifická technická vlastnost laminovacího TiO2, kterou podle tvrzení dvou uživatelů laminovací TiO2 má (viz 122. bod odůvodnění výše), týkala výlučně laminovacího TiO2 nebo konkrétního použití.

(139)

I když má laminovací TiO2 na svém povrchu elektrický náboj, což je důsledkem silného povrstvení, který pomáhá molekulám přilnout k vláknům dřevní hmoty, nebylo prokázáno, že by jiné typy TiO2 podobné technické vlastnosti neměly. Ačkoli by laminovací TiO2 vzhledem k takovému povrchovému náboji mohl být skutečně nevhodný pro použití v barvách a nátěrech, Komise nemohla vyloučit, že TiO2 používaný při výrobě jiných výrobků (například jiných druhů papíru) by podobnou vlastnost nevyžadoval.

(140)

Komise nicméně posuzovala, zda by obsah fosforu v povrstvení postačoval k odůvodnění vyloučení výrobku.

(141)

Po analýze všech důkazů obsažených ve spisu Komise nemohla dospět k závěru, že by měl laminovací TiO2 dostatečně odlišné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti ve srovnání s jinými typy TiO2, aby byl vyloučen z definice výrobku.

(142)

Jak Komise analyzovala výše, na různé typy TiO2 jsou kladeny zvláštní požadavky, pokud jde o určité prvky v jejich chemickém složení v závislosti na použití (například potravinářský TiO2 nebo TiO2 používaný v prostředcích na ochranu proti slunečnímu záření).

(143)

Ačkoli tedy požadavek, že obsah fosforu musí být alespoň 0,5 % v sušině, aby byl výrobek vhodný pro použití v dekorativním papíru, může být jedinečný pro TiO2, který se používá při výrobě dekoračního papíru (nebo jinými slovy jedinečný pro laminovací TiO2), laminovací TiO2 není jedinečným druhem v tom, že vyžaduje poněkud upravené chemické složení, aby byl vhodný pro určené použití. Jinými slovy, tato zvláštní vlastnost nepostačuje k tomu, aby se laminovací TiO2 odlišil od jiných typů TiO2, ani není jedinečná oproti jiným zvláštním vlastnostem, které mohou být vyžadovány u jiných konkrétních použití, aby se opodstatnilo vyloučení.

(144)

Komise tudíž setrvala na svém závěru uvedeném v prozatímním nařízení, že zúčastněné strany neprokázaly, že uplatnění jiných relevantnějších faktorů než těch, které Komise zvažovala při definování dotčeného výrobku, vyžadovalo, aby byla definice dotčeného výrobku zúžena vyloučením laminovacího TiO2. Navíc laminovací TiO2 spadá do definice výrobku uvedené ve 21. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a zúčastněné strany nepředložily žádné důkazy, které by prokazovaly, že tato podkategorie TiO2 dovezeného z ČLR nekonkuruje jinému výrobku dostupnému na trhu Unie. Komise tuto žádost o vyloučení výrobku zamítla.

(145)

Po poskytnutí konečných informací společnosti Felix, Munksjö a LB předložily připomínky, v nichž nesouhlasí s tím, že Komise zamítla žádost o vyloučení výrobku.

(146)

Za prvé tito dva uživatelé tvrdili, že Komise nesprávně použila test pro analýzu specifičnosti vlastností výrobku. Ve 140. až 142. bodě odůvodnění výše Komise usoudila, že zvláštní vlastnosti by postačovaly k odlišení výrobku pouze v případě, že by byl výrobek jediným výrobkem, který musí mít zvláštní chemický vzorec, aby byl funkční při svém zamýšleném použití. Uživatelé tvrdili, že otázkou není to, zda je výrobek v tomto ohledu jedinečný, ale spíše to, zda jsou pro příslušný výrobek jedinečné určité specifické chemické vlastnosti.

(147)

Za druhé tito dva uživatelé zopakovali svá tvrzení o jedinečnosti fyzických, chemických a technických vlastností laminovacího TiO2, a uvedli, že tyto vlastnosti společně odlišují laminovací TiO2 od jiných výrobků. Skupina LB rovněž zopakovala předchozí tvrzení o chemické jedinečnosti a dalších vlastnostech laminovacího TiO2. Konkrétně je jediným typem TiO2, u něhož se do povrstvení přidávají sloučeniny fosforu, současně však musí vykazovat dobrou retenci v papírovině, která je dána velkou velikostí části a pečlivě kontrolovaným izoelektrickým bodem.

(148)

Tito dva uživatelé zdůraznili, že sama Komise uznala, že vzhledem ke svým chemickým vlastnostem je laminovací TiO2 nevhodným pro jiná běžná použití, jako jsou barvy a nátěry (400. bod odůvodnění níže). Uživatelé v tomto ohledu tvrdili, že Komise se v předchozích případech (losos chovaný pro hospodářské účely z Norska (16) a některé hliníkové fólie z Číny a Ruska (17)) domnívala, že rozdíly v použití nebo uplatnění výrobku jsou bezprostředním důsledkem rozdílných základních vlastností výrobku.

(149)

Komise v tomto ohledu zopakovala, že analýza vyloučení výrobku je analýzou prováděnou případ od případu, přičemž Komise komplexně hodnotí všechny dostupné prvky, aby stanovila, zda typ výrobku spadá či nespadá do vymezené definice výrobku. V některých případech skutečnost, že existují jedinečné specifické chemické vlastnosti, bude postačovat k vyloučení výrobku z definice.

(150)

V takovém případě však na trhu existuje několik typů TiO2 se specifickými chemickými složeními. Jak již bylo uvedeno výše v 71. až 76. bodě odůvodnění, mnohé z těchto typů/složení jsou přizpůsobené a prodávají se pro konkrétní použití (což je dáno tím, jak při těchto použitích fungují díky takovýmto vlastnostem v porovnání s jinými). Na všechny tyto typy se vztahuje popis výrobku v 21. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(151)

Odlišnost chemických vlastností je tudíž znakem výrobků obsahujících TiO2. V této souvislosti Komise nemůže vyloučit, že by odlišnost chemického složení laminovacího TiO2 postačovala k tomu, aby se mělo za to, že se na něj nevztahuje popis výrobku uvedený v 21. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(152)

Pokud je tudíž povaha výrobku taková, jako je tomu v případě TiO2, tedy že chemické vlastnosti TiO2 jsou upraveny přesně pro tento výrobek, aby lépe fungoval při konkrétních použitích než při jiných, otázka výlučnosti konkrétního chemického složení zamýšleného pro konkrétní použití by měla být přinejmenším součástí testu pro vyloučení výrobku. Navíc Komise připomněla, že laminovací TiO2 spadá do definice výrobku uvedené v 21. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a tato podkategorie TiO2 dovezeného z Číny ve skutečnosti přímo nekonkuruje výrobkům dostupným na trhu Unie. Nebyly předloženy žádné další důkazy, které by svědčily o opaku.

(153)

Jedná se o diametrálně odlišnou situaci než v případě lososa chovaného pro hospodářské účely a některé hliníkové fólie, s nimiž uživatelé hledali spojitost. V obou těchto případech bylo zřejmé, že na vyloučené výrobky se popis výrobku nevztahuje.

(154)

Komise tudíž setrvala na svém stanovisku a zamítla tuto žádost o vyloučení výrobku.

(155)

Nová tvrzení a důkazy týkající se osvobození od cla pro konečné užití pro laminovací TiO2 posoudila Komise v oddíle 7.3.4 níže.

(156)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 54. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(157)

Společnost Flint ve svém vyjádření k prozatímnímu nařízení a během slyšení zpochybnila závěry Komise týkající se její žádosti o osvobození od cla pro konečné užití pro typ TiO2, který se používá pouze jako pigment při výrobě bílých inkoustů v průmyslu grafických barev (dále jen „grafický TiO2“).

(158)

Společnost Flint však nezpochybnila závěr Komise o zamítnutí její žádosti o vyloučení výrobku. Zároveň společnost Siegwerk ani společnost Sun Chemical nepředložily další důkazy kromě těch, které již poskytla společnost Flint, jež by vyžadovaly přehodnocení rozhodnutí Komise o zamítnutí žádosti o vyloučení výrobku.

(159)

Komise proto trvala na svém stanovisku, že grafický TiO2 nemá odlišné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti ve srovnání s jinými typy TiO2, aby byl vyloučen z definice výrobku. Kromě toho zúčastněné strany neprokázaly, že uplatnění relevantnějších faktorů než těch, které Komise zvažovala při definování dotčeného výrobku, nevyžadovalo, aby byla definice dotčeného výrobku zúžena vyloučením grafického TiO2. Grafický TiO2 navíc spadá do definice výrobku uvedené v 21. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a zúčastněné strany nepředložily žádné důkazy, které by prokazovaly, že tato podkategorie TiO2 dovezeného z ČLR nekonkuruje jinému výrobku dostupnému na trhu Unie.

(160)

Nová tvrzení a důkazy týkající se osvobození od cla pro konečné užití pro grafický TiO2 posoudila Komise v oddíle 7.3.5 níže.

(161)

Po poskytnutí prozatímních informací se k prozatímním zjištěním o dumpingu vyjádřili jeden vyvážející výrobce zařazený do vzorku, skupina LB, žadatel a jeden z uživatelů, společnost Akzo Nobel.

(162)

Podrobnosti výpočtu běžné hodnoty jsou uvedeny v 80. až 242. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(163)

Po poskytnutí prozatímních informací vznesla skupina LB připomínky k referenčním hodnotám použitým pro ilmenit, železný prášek, pracovní sílu a prodejní, režijní a správní náklady.

(164)

Pokud jde o ilmenit, skupina LB uvedla, že referenční hodnotou pro ilmenit vyrobený sulfátovým procesem je průměrná cena zahrnující náklady, pojištění a přepravné (CIF) stanovená agenturou Fastmarkets. Skupina LB uvedla, že zatímco agentura Fastmarkets odkazuje na cenu ilmenitu vyráběného sulfátovým procesem s obsahem TiO2 v rozmezí 47–49 %, ilmenit vyráběný sulfátovým procesem, který skupina LB pořizuje z domácích zdrojů, má nižší obsah TiO2. Skupina LB proto namítla, že by nebylo rozumné použít referenční hodnotu agentury Fastmarkets pro spotřebu ilmenitu ve skupině LB.

(165)

Za prvé, a jak je uvedeno v 228. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, Komise použila jako základ pro nezkreslené ceny titanových rud a koncentrátů, včetně ilmenitu, ceny uváděné na platformě TZMI (a nikoli agenturou Fastmarkets). TZMI je široce uznávanou mezinárodní platformou v odvětví titanu (což zúčastněné strany v průběhu tohoto řízení nezpochybnily), která poskytuje dostatečně přesné údaje z různých zdrojů umožňující Komisi nalézt vhodné referenční hodnoty pro titanové rudy a koncentráty používané v různých výrobních procesech, které využívají vývozci vyrábějící TiO2. Referenční hodnota ilmenitu vyráběného sulfátovým procesem uvedená v TZMI zahrnovala ilmenit vyráběný sulfátovým procesem s velkým rozmezím obsahu TiO2. Výrobní subjekty ze skupiny LB používající ilmenit vyráběný sulfátovým procesem využívají ve výrobním procesu vždy ilmenit vyráběný sulfátovým procesem s obsahem TiO2 pod 47 %, tedy na spodní hranici rozmezí koncentrace TiO2 stanoveného pro ilmenit vyráběný sulfátovým procesem. Podobné úvahy se týkaly i ilmenitu vyráběného sulfátovým procesem, který skupina Anhui Gold Star pořizuje z domácích zdrojů. Vzhledem k tomu, že ilmenit vyráběný sulfátovým procesem s nižším obsahem TiO2 je obecně levnější než ilmenit vyráběný chloridovým procesem s vyšším obsahem TiO2, bylo vhodné upravit referenční hodnotu pro ilmenit vyráběný sulfátovým procesem pro čínské vyvážející výrobce podle dolní hranice cenového rozpětí stanoveného agenturou Fastmarkets pro období šetření. Upravená referenční hodnota použitá pro ilmenit vyráběný sulfátovým procesem tak činila 2 467 CNY/tunu.

(166)

Pokud jde o použití referenční hodnoty pro železný prášek, skupina LB uvedla, že by měl být vyloučen alespoň dovoz železného prášku z Brazílie u jednoho ze zbožových kódů, protože je nadhodnocený v porovnání se skutečnými náklady, které vznikají výrobním subjektům ze skupiny LB, a protože zahrnuje zvláštní (a tudíž dražší) druh železného prášku, který se ve výrobním procesu ve skupině LB nepoužívá.

(167)

Jak je uvedeno ve druhé poznámce ke zdrojům a v 225. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, pro stanovení nezkreslené ceny surovin (včetně železného prášku) byla jako základ použita vážená průměrná cena dovozu do Brazílie vykázaná v databázi GTA na úrovni vnitrostátních celních kódů, k níž byly připočteny dovozní cla a náklady na dopravu. Aby se dospělo k vhodné referenční hodnotě pro železný prášek, byla stanovena vážená průměrná cena dovozů zařazených pod různé zbožové kódy zahrnující železný prášek, aby se snížil dopad případných abnormálních cen na spodní a horní hranici rozpětí u železného prášku a aby se zajistilo, že cena tohoto vstupu bude odrážet kombinaci různých kvalit, zejména s ohledem na chybějící podrobnější informace o složení daného vstupu. V tomto případě Komise nezjistila žádné zvláštní okolnosti, kvůli nimž by referenční hodnota pro železný prášek použitá v prozatímním nařízení byla nereprezentativní nebo nevhodná. Dále je třeba poznamenat, že ačkoli použitá referenční hodnota pro železný prášek může být vyšší ve srovnání se skutečnými domácími náklady v Číně, vzhledem k existenci významných zkreslení v souladu s čl. 2 odst. 6a základního nařízení nelze takovou domácí cenu považovat za spolehlivou a ilustrativní, pokud jde o to, jaké by měly být referenční hodnoty. Skupina LB navíc nepředložila žádné konkrétní důkazy (ani v reakci na druhou poznámku, ani v reakci na poskytnutí prozatímních informací) týkající se železného prášku používaného skupinou LB nebo konkrétních zbožových kódů, pod něž by tento výrobek spadal při posuzování dovozu z Brazílie, jak je uvedeno v databázi GTA. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(168)

V reakci na poskytnutí prozatímních informací skupina LB tvrdila, že referenční hodnota pro náklady práce byla nadhodnocena z důvodu nesprávného výpočtu sociálních poplatků a toho, že Komise použila směnný kurz platný během období šetření, a nikoli kurzy platné v roce 2021, tedy v období, k němuž se vztahují údaje pro referenční hodnotu pro náklady práce. Dále skupina LB uvedla, že by referenční hodnota pro náklady práce měla zohledňovat regionální rozdíly v platech v Číně. Po poskytnutí konečných informací byly tyto argumenty zopakovány. Za prvé je třeba připomenout, že v souladu s 231. až 232. bodem odůvodnění prozatímního nařízení byly sice jako základ pro výpočet použity statistické údaje o mzdách v příslušném výrobním odvětví za rok 2021, ale hodnoty byly indexovány podle období šetření. V souladu s tím byl na náklady na pracovní sílu stanovené pro období šetření použit přepočítací koeficient pro období šetření. Za druhé, regionální rozdíly v Číně, pokud jde o náklady na pracovní sílu, nemají vliv na stanovení referenční hodnoty pro náklady práce v případech, kdy se použije čl. 2 odst. 6a základního nařízení a kdy byla zjištěna existence významných zkreslení, mimo jiné ve vztahu k nákladům na pracovní sílu. Konečně Komise postupovala v souladu s metodikou, kterou ve své rozhodovací praxi důsledně používá. Na základě výše uvedeného byl argument skupiny LB odmítnut.

(169)

Po poskytnutí prozatímních informací společnost Akzo Nobel zopakovala svůj argument, který již vznesla v návaznosti na první a druhou poznámku, že cenu pro kyselinu sírovou podle databáze GTA nelze považovat za reprezentativní. Tvrzení uživatele bylo zamítnuto z důvodů uvedených v 220. až 223. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Dále se připomíná, že v tomto řízení žádný z vyvážejících výrobců nezpochybnil reprezentativnost referenční hodnoty pro kyselinu sírovou.

(170)

Pokud jde o prodejní, režijní a správní náklady reprezentativního výrobce (Tronox Brazil) v reprezentativní zemi, skupina LB uvedla, že prodejní náklady společnosti Tronox Brazil, zohledněné pro výpočet běžné hodnoty, by měly být sníženy o částku dopravních nákladů, kterou lze zjistit z auditované výroční zprávy společnosti Tronox Brazil. Podle skupiny LB tato úprava zajistí, aby byla vývozní cena ze závodu srovnávána s běžnou hodnotou ze závodu. Po podrobném prozkoumání výroční zprávy společnosti Tronox Brazil a rozpisu jednotlivých položek prodejních, režijních a správních nákladů ve zprávě Komise uznala, že by bylo vhodné stanovit, že náklady na dopravu (Fretes / Transportes de cargas) uvedené ve zprávě představují část prodejních nákladů.

(171)

Závěrem lze říci, že prodejní, režijní a správní náklady společnosti Tronox Brazil použité při výpočtu běžné hodnoty byly upraveny z 5,9 % na 4,24 %.

(172)

Podrobnosti výpočtu vývozní ceny byly uvedeny ve 243. a 246. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(173)

V odpovědi na připomínky skupiny LB Komise přijala tvrzení o změně základu pro provedení úprav prodejních, režijních a správních nákladů a teoretického zisku podle čl. 2 odst. 9) základního nařízení pro obchodníka ze Spojeného království („BEL UK“), kdy vznikající náklady obvykle hradí dovozce.

(174)

Komise připomíná, že čl. 2 odst. 10 základního nařízení vyžaduje, aby Komise provedla spravedlivé srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou, a to na stejné obchodní úrovni a provedla úpravy o rozdíly u činitelů, které ovlivňují ceny a jejich srovnatelnost. V tomto případě se Komise rozhodla srovnat běžnou hodnotu a vývozní cenu vyvážejících výrobců zařazených do vzorku na obchodní úrovni odpovídající ceně ze závodu. Jak je dále vysvětleno níže, běžná hodnota a vývozní cena byly v případě potřeby upraveny tak, aby: i) byly vyrovnány na úroveň ceny ze závodu a ii) bylo možné provést úpravy o rozdíly u činitelů, na které bylo upozorněno a které prokazatelně ovlivňují ceny a srovnatelnost cen.

(175)

Jak je vysvětleno v 239. až 242. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, běžná hodnota byla stanovena na úrovni cen ze závodu za použití výrobních nákladů spolu s částkami za prodejní, režijní a správní náklady a pro zisk, které byly považovány za přiměřené pro tuto obchodní úroveň. Jak je vysvětleno ve 170.–171. bodě odůvodnění, s ohledem na skutečné důkazy o tom, že sazba prodejních, režijních a správních nákladů použitá pro stanovení přiměřené částky prodejních, režijních a správních nákladů na obchodní úrovni odpovídající ceně ze závodu obsahovala prvky, které nepatří do této obchodní úrovně, sazba prodejních, režijních a správních nákladů byla o tyto příslušné prvky upravena. Nebylo považováno za nutné provádět žádné další úpravy, aby byla běžná hodnota vyrovnána na úroveň ceny ze závodu.

(176)

Komise nezjistila žádné důvody pro provedení jakýchkoli úprav běžné hodnoty (kromě úpravy o daň z přidané hodnoty, která je vysvětlena v 249. bodě odůvodnění prozatímního nařízení) ani o takové úpravy nežádal žádný z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku.

(177)

Aby bylo možné vyrovnat vývozní cenu na úroveň ceny ze závodu, byly provedeny úpravy za účelem zohlednění nákladů na dopravu, skladování, pojištění, manipulaci a nakládku, ale i cla. Byly provedeny úpravy u těchto činitelů ovlivňujících ceny a srovnatelnost cen: provize, úvěrové náklady a bankovní poplatky.

(178)

Pokud jde o úpravu o provize podle čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení, skupina LB tvrdila, že úprava vývozní ceny společnosti LB HK směrem dolů (při prodeji odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení) a dvojí úprava vývozní ceny obchodníka ve Spojeném království (dále jen „BEL UK“), který je ve spojení (rovněž při prodeji odběratelům, kteří nejsou ve spojení), směrem dolů je nezákonná a v každém případě nadměrná.

(179)

Konkrétněji skupina LB uvedla, že Komise musí prokázat, že je provedení úprav nutné k tomu, aby běžná hodnota a vývozní cena byly srovnatelné (a v této souvislosti odkázala na odečtení některých prodejních, režijních a správních nákladů obchodníků ve spojení, které se neodečítají od běžné hodnoty). Podle skupiny LB Komise nevysvětlila, proč skutečnost, že obchodníci ze skupiny LB nesou odpovědnost za proces prodeje a obchodní rizika nebo získávají přirážku, jak je uvedeno v prozatímním nařízení, znamená, že jejich funkce jsou obdobné funkcím obchodního zástupce vykonávajícího svou činnost za úplatu formou provize v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení. Po poskytnutí konečných informací skupina LB uvedla, že Komise neposoudila, zda obchodníci skupiny LB představují jediný hospodářský subjekt s čínskými výrobními subjekty, nebo zda se jedná o interní útvar vývozního obchodu.

(180)

Za prvé, jak je uvedeno v 252. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, úprava podle čl. 2 odst. 10 písm. i) je oprávněná, protože obchodníci nesli odpovědnost za proces prodeje a s ním spojená obchodní rizika a za prodej obdrželi přirážku.

(181)

Z informací, které předložila skupina LB a ověřila Komise, vyplývá, že obchodníci ve spojení vykonávají funkce obdobné funkcím obchodního zástupce vykonávajícího svoji činnost za úplatu formou provize. Ve skutečnosti samotná skupina LB připouští, že obchodníci ve spojení vykonávají funkce prodeje na vývoz. Obchodují s výrobky, uzavírají smlouvy, zajišťují směnu valut a řízení rizik, starají se o kontakty s existujícími a potenciálními zákazníky, zařizují logistiku, spravují právní dokumentaci, získávají a přijímají objednávky a vyjednávají prodej, vystavují faktury a přejímají odpovídající obchodní rizika. Samotná skupina LB připouští, že její obchodníci ve spojení vykonávají funkce prodeje na vývoz. Za výkon těchto funkcí dostávají oba obchodníci přirážku. Skupina LB nevysvětlila, proč by tyto funkce měly být odlišné od funkcí, které by nebyly srovnatelné s funkcemi obchodního zástupce vykonávajícího svoji činnost za úplatu formou provize. V rozporu s tvrzením, které skupina LB vznesla po poskytnutí konečných informací, tudíž Komise poskytla shodující se indicie prokazující, že obchodníci skupiny LB vykonávali funkce srovnatelné s funkcemi obchodního zástupce vykonávajícího svoji činnost za úplatu formou provize. Výše uvedené posouzení navíc ukazuje, že Komise nepovažuje obchodníky skupiny LB za jediný hospodářský subjekt s výrobními subjekty. V každém případě skupina LB nepředložila žádné důkazy na podporu tohoto svého tvrzení ani formálně nepožádala před přijetím prozatímních opatření s ohledem na žádné obchodníky skupiny LB o to, aby k nim bylo přistupováno jako k jedinému hospodářskému subjektu. Komise připomněla, že pokud jde o důkazní břemeno, „za předpokladu, že by unijní orgány předložily shodující se indicie prokazující, že obchodník přidružený k výrobci vykonává funkce srovnatelné s funkcemi obchodního zástupce vykonávajícího svou činnost za úplatu formou provize, bude na tomto obchodníkovi nebo výrobci, aby předložili důkazy, že úprava podle čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení není odůvodněná“ (18). Jinými slovy je na skupině LB, aby prokázala a doložila, že představují jediný hospodářský subjekt. Skupina LB tak neučinila.

(182)

V souladu s judikaturou Evropského soudního dvora (19) se čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení nevztahuje pouze na vztahy obchodního zastoupení v užším slova smyslu. Naopak, úprava podle uvedeného ustanovení se předpokládá i s ohledem na přijatou přirážku, a to i v případě, že strany nejednají na základě vztahu mezi zmocnitelem a zmocněncem, ale stejného výsledku dosáhnou jednáním jako prodávající a kupující (což je tento případ). Výrobní subjekty ze skupiny LB a jejich obchodníci ve spojení vystupují jako prodávající a kupující. Obchodníci dotčený výrobek nakupují a následně jej dále prodávají, přičemž dostávají přirážku. Tato přirážka je výslovně uznána v čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení jako forma „provize“. Tento převod vlastnictví na obchodníky ve spojení nutně znamená převod obchodních rizik, nevylučuje však použití čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení.

(183)

S odkazem na teoretický zisk ve výši 6,89 % vytvořený dovozci, kteří nejsou ve spojení, u jiného chemického výrobku (polyvinylalkoholy, PVA), jenž byl použit v tomto šetření ke stanovení spolehlivé vývozní ceny (viz 246. a 252. bod odůvodnění prozatímního nařízení), skupina LB po poskytnutí prozatímních informací a po poskytnutí konečných informací tvrdila, že společnost LB HK nevykonává funkce, které jsou typické pro dovozce. Skupina LB se proto nedomnívá, že referenční hodnota dovozce odráží ziskové rozpětí, jehož dosažení může společnost LB HK očekávat. Podle skupiny LB lze provést nanejvýš úpravu podle skutečného zisku společnosti LB HK s ohledem na její zapojení do prodeje v Unii.

(184)

Společnost Akzo Nobel rovněž namítala, že odečtené ziskové rozpětí ve výši 6,89 % na obchodní subjekt je nadměrné a mělo by být omezeno na celkovou výši 6,89 % bez ohledu na to, kolik obchodníků se na něm podílí, nebo by Komise měla použít alespoň 5% ziskové rozpětí, které bylo dříve použito v nařízeních Komise z let 2007 a 2014 a které se týkalo chemického průmyslu (20).

(185)

Za prvé, čl. 2 odst. 9 základního nařízení dává Komisi možnost volby mezi použitím skutečného ziskového rozpětí dovozce ve spojení a použitím teoretického ziskového rozpětí, přičemž jedinou povinností je, že rozpětí musí být přiměřené. Analogickým uplatněním čl. 2 odst. 9 základního nařízení na čl. 2 odst. 10 písm. i) bylo považováno za vhodné použít přiměřené ziskové rozpětí jako základ pro odpočet podle uvedeného ustanovení, aby se zabránilo jakýmkoli zkreslujícím účinkům, které mohou vyplynout z vnitřních ujednání mezi vyvážejícím výrobcem a obchodníky ve spojení.

(186)

Skupina LB nezpochybňuje, že společnost LB HK i společnost BEL UK: i) jednají jako obchodníci; ii) jako takovým jim vznikají příslušné náklady; iii) dostávají přirážku za funkce, které vykonávají, a iv) vytvářejí zisk. Je rovněž nesporné, že oba obchodníci jsou ve spojení s výrobcem. Proto Komise v souladu s obvyklou praxí potvrzenou Tribunálem (21) obdobně uplatnila čl. 2 odst. 9 základního nařízení a použila sazbu prodejních, režijních a správních nákladů a teoretického zisku stanovenou za základě zisku dosaženého obchodníkem/dovozcem, který není ve spojení.

(187)

Pokud jde o vyčíslení úpravy, záleží na tom, jaký účinek má úloha obchodníka ve spojení na vývozní cenu. Problém je, že skutečná vývozní cena by byla založena na standardním vztahu mezi vývozcem a obchodníkem (22). Je nesporné, že společnost LB HK i společnost BEL UK jednaly jako obchodníci pro skupinu LB. Z toho vyplývá, že ziskové rozpětí obchodníka/dovozce ve spojení je přiměřenou referenční hodnotou pro úpravy. Jinými slovy, pokud by byly společnosti LB HK a BEL UK nezávislé na skupině LB a transakce mezi nimi a skupinou LB by probíhaly za obvyklých tržních podmínek, je logické předpokládat, že by kromě částky k pokrytí svých prodejních, režijních a správních nákladů účtovaly skupině LB částku odpovídající nominálnímu zisku, který by obchodník/dovozce působící v tomto odvětví podle očekávání vytvořil. Skupina LB nevysvětlila, proč tomu tak není v případě společnosti LB HK, zvlášť když skupina LB nezpochybnila, že společnost LB HK jedná jako obchodník, dostává za to odměnu, která je ve formě přirážky, a vytváří zisk. Použití skutečného zisku společnosti LB HK, které prosazuje skupina LB, není vhodné vzhledem ke vztahu mezi výrobcem a obchodníkem, který ovlivňuje částku tohoto zisku. Použité ziskové rozpětí se navíc vztahuje k relativně nedávnému šetření, a nikoli k informacím, které jsou zastaralé a pocházejí z roku 2014 nebo dokonce 2007 (uvedené společností Akzo Nobel). Navíc nic v čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení nebrání Komisi v tom, aby uplatnila následující úpravy v případě, že jsou zapojeni následní obchodníci, jejichž zapojení by ovlivnilo vývozní cenu, pokud by k němu docházelo při transakcích uskutečněných za běžných podmínek. Je tudíž nezbytné provést úpravy s cílem odstranit činitele ovlivňující srovnatelnost cen mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou. V důsledku toho musel být argument skupiny LB a společnosti Akzo Nobel zamítnut.

(188)

V reakci na poskytnutí prozatímních informací i na poskytnutí konečných informací skupina LB namítla, že na zapojení společnosti BEL UK do prodeje do EU by se místo ziskového rozpětí dovozce, který není ve spojení, stanoveného v šetření v případě polyvinylalkoholů (6,89 %) měl použít jiný základ. Konkrétně skupina LB tvrdila, že úprava „přiměřeného zisku“ společnosti BEL UK, pokud jde o prodej do EU, by měla vycházet z mediánu ziskového rozpětí stanoveného externí odbornou společností ve srovnávací studii analyzující ziskové rozpětí za několik let u několika společností, které vykonávají podobné funkce jako společnost BEL UK. Podle podání skupiny LB učiněném po poskytnutí konečných informací záleží na funkci, která je vykonávána, a nikoli na výrobcích, které jsou prodávány. Skupina LB dále uvedla, že kvůli tomu, že Komise neprovedla srovnání činností společnosti BEL s činnostmi dovozce polyvinylalkoholů a v důsledku skutečnosti, že byly použity pouze údaje z jediného zdroje a více než čtyři roky staré, považovala referenční hodnotu Komise za nepřiměřenou.

(189)

Jak je uvedeno výše ve 185. bodě odůvodnění, Komise má při úpravách podle čl. 2 odst. 9 a čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení širokou možnost volby mezi skutečným ziskovým rozpětím dovozce ve spojení a teoretickým ziskovým rozpětím, přičemž jedinou povinností je, že rozpětí musí být přiměřené pro obchodníka/dovozce obchodujícího s dotčeným výrobkem nebo obdobnými výrobky. Kromě toho je ustálenou praxí Komise používat ziskové rozpětí na základě zisku dosaženého dovozcem, který není ve spojení, ať už pro účely čl. 2 odst. 9, nebo čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení. I když jsou vykonávané funkce (tj. obchodní činnost spočívající v dovozu) klíčovým hlediskem při výběru referenční hodnoty pro přiměřený zisk, je rovněž důležité, aby Komise určila dovozce aktivní ve stejném odvětví (ne-li přímo stejného výrobku). Navíc byly pro účely šetření ochrany obchodu vytvořeny údaje o zisku pro dovozce polyvinylalkoholů, kteří nejsou ve spojení a kteří jsou zařazeni do vzorku, přičemž Komise tyto údaje řádně zkontrolovala a ověřila. I když použitý zisk pocházel z doby před čtyřmi lety, neznamená to, že je referenční hodnota nepřiměřená. V každém případě skupina LB nevysvětlila, proč by tomu tak mělo být. Dokument, na nějž se skupina LB odvolává, je interní zprávou vydanou speciálně pro skupinu LB, která zahrnuje i společnosti z jiných odvětví než chemického průmyslu a zohledňuje také společnosti se záporným ziskem, což zpochybňuje zásadu přiměřenosti, kterou Komise použila při výběru teoretického zisku. Kromě toho ačkoliv skupina LB usilovala o snížení ziskového rozpětí, a tedy i svého dumpingového rozpětí, nikdy na základě konkrétních důkazů nevysvětlila, proč bylo ziskové rozpětí zjištěné při nedávném šetření a skutečně vytvořené obchodníkem s chemickými výrobky považováno za nepřiměřené. Argument skupiny LB byl proto zamítnut.

(190)

Po poskytnutí konečných informací skupina LB uvedla, že před tím, než Komise může upravit přirážku podle čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení, je její povinností prokázat, že je tato přirážka ovlivněna (tj. není v souladu s principem tržního odstupu) vztahem mezi obchodníky skupiny LB na jedné straně a výrobními subjekty skupiny LB na straně druhé. Podle skupiny LB by navíc měla být každá úprava přirážky přizpůsobena funkcím vykonávaným těmito subjekty, a tudíž spojena s náklady, které vznikly. Skupina LB dále tvrdila s odkazem na metodiku použitou v pokynech OECD pro stanovování převodních cen, že přirážka společností LB HK a BEL je v souladu s principem tržního odstupu.

(191)

Jak se uvádí ve 187. bodě odůvodnění, skutečný zisk dosažený obchodníky skupiny LB je ovlivněn vztahem s výrobními subjekty skupiny LB. Ve skutečnosti, jak je potvrzeno v rozsudku Çolakoğlu, musí být možné zásadu stanovenou v čl. 2 odst. 9 základního nařízení, podle které, „ukáže-li se, že vývozní cena z důvodu obchodního spojení nebo dohody o vyrovnání mezi vývozcem a dovozcem nebo třetí stranou není spolehlivá, lze vývozní cenu zjistit početně na základě ceny, za niž je dovezený výrobek poprvé znovu prodán nezávislému kupujícímu“, uplatnit při vyčíslení částky provize, která má být odečtena od vývozní ceny, aby čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení nepozbyl svého užitečného účinku (23). Skutečně dosažený zisk tudíž neodráží náležitou odměnu za službu poskytnutou v souladu s principem tržního odstupu. Odkazováno je dále na posouzení Komise uvedené ve 185. až 189. bodě odůvodnění. Pokud jde o vzájemný vztah mezi počtem vykonávaných funkcí a úpravou přirážky, která má být provedena, základní nařízení nebrání Komisi v tom, aby uplatnila stejnou úpravu podle čl. 2 odst. 10 písm. i) v případě obchodníků vykonávajících služby v různém rozsahu. Obchodníci skupiny LB nemusí vykonávat stejné funkce nebo soubor funkcí. Skutečnost, že úloha společnosti LB HK je v některých případech (například při dalším prodeji společnosti BEL, a nikoli přímo odběratelům, kteří nejsou ve spojení) omezenější, neznemožňuje uplatnění stejného teoretického zisku u obou společností, LB HK i BEL, za předpokladu, že oba obchodníci vykonávají funkce obdobné funkcím obchodního zástupce vykonávajícího svou činnost za úplatu formou provize (jak je tomu v tomto případě). Konečně je třeba poznamenat, že posouzení Komise v tomto případě není založeno na žádných pokynech OECD, použitých pro účely zdanění, ale spíše na šetřeních ochrany obchodu. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(192)

V souvislosti s úpravou DPH při výpočtu běžné hodnoty skupina LB namítla, že Komise opomenula právní základ pro tuto úpravu a nepředložila důkazy ani vysvětlení, proč je tato úprava nezbytná pro zajištění srovnatelnosti cen. Po poskytnutí konečných informací skupina LB zopakovala, že Komise nepředložila důkazy na podporu provedené úpravy. Za prvé, jak vyplývá z prozatímního nařízení, konkrétně z oddílu 3.6, úprava DPH se provádí podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení (konkrétně čl. 2 odst. 10 písm. k)). Komise tuto úpravu dále rozvedla a zdůvodnila v oddíle 4.3.6 přílohy 2 (nazvaném „Výpočty dumpingu a informace o použité metodice“) dokumentu s předběžnými informacemi. Tato úprava se provádí s ohledem na vrácení rozdílu v DPH mezi domácím prodejem a prodejem na vývoz (je zavedena nulová výše náhrady DPH, která má být zaplacena z prodeje na vývoz). Argument skupiny LB byl proto zamítnut.

(193)

Jak je popsáno ve 164., 171. a 173. bodě odůvodnění, v návaznosti na tvrzení zúčastněných stran Komise dumpingová rozpětí revidovala.

(194)

Žadatel po vydání prozatímního nařízení uvedl, že zjištění nižšího prozatímního dumpingového rozpětí pro skupinu Anhui Gold Star ukázalo, že společnost Anhui prodávala TiO2 na domácím trhu za podstatně vyšší ceny než skupina LB.

(195)

Je třeba poznamenat, že v tomto případě se použije čl. 2 odst. 6a základního nařízení a že odpovídající běžná hodnota pro vyvážející výrobce zařazené do vzorku se nepočítá s ohledem na domácí ceny v Číně, ale spíše na základě reprodukčních nákladů v reprezentativní zemi (v tomto případě v Brazílii) podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(196)

Žadatel dále zpochybnil zapojení všech společností ve spojení do šetření a to, zda vztah mezi společnostmi mohl mít vliv na výpočet dumpingového rozpětí.

(197)

Komise při určování základu běžné hodnoty důsledně a náležitě zohledňuje strukturu nákladů jednotlivých vyvážejících společností zařazených do vzorku, včetně toho, zda a v jakém rozsahu jsou suroviny získávány od třetích stran nebo stran ve spojení nebo vyráběny interně nebo jaké výchozí vstupy jsou použity při výrobě dotčeného výrobku.

(198)

Konečně žadatel požadoval objasnění, zda bude clo stanovené pro skupinu Anhui Gold Star platit i pro ostatní výrobce TiO2 z větší skupiny CNNC, do níž společnost Anhui patří. Jak je uvedeno ve 199. bodě odůvodnění tohoto nařízení, individuální clo ve výši 11,4 % je stanoveno pro dva vyvážející výrobce ve skupině Anhui Gold Star (která je skutečně součástí širší skupiny podniků vlastněných společností CNNC HUA YUAN TITANIUM DIOXIDE CO., LTD), a to Anhui Gold Star Titanium Dioxide (Group) Co., Ltd. a ANHUI GOLD STAR TITANIUM DIOXIDE TRADING COMPANY LIMITED, a nevztahuje se na ostatní vyvážející výrobce, ať už ve spojení s uvedenými společnostmi ze skupiny Anhui Gold Star či nikoli.

(199)

Konečná dumpingová rozpětí, jež jsou vyjádřena jako procentní podíl z nákladů, pojištění a přepravného (CIF) s dodáním na hranice Unie před proclením, jsou následující:

(200)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se 261. a 262. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(201)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se 263. až 268. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(202)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se 266. až 272. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(203)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se 273. až 275. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(204)

Sdružení CNCIA vzneslo námitky proti závěrům Komise, že pokles objemu dovozu zaznamenaný v roce 2021 byl způsoben mimořádnými okolnostmi souvisejícími s mezinárodní námořní dopravou, a tvrdilo, že Komise v tomto ohledu nepředložila žádné důkazy. Sdružení CNCIA zopakovalo své připomínky k poskytnutí konečných informací a dodalo, že v některých nedávných šetřeních (24) došlo k prudkému nárůstu objemu dovozu z Číny do EU v roce 2021 a že objem vývozu výrobního odvětví Unie v roce 2021 rovněž vzrostl.

(205)

Komise připomněla, že rok 2021 byl ovlivněn rozsáhlým narušením mezinárodních dodavatelských řetězců v důsledku uzavření přístavů a následného nedostatku nákladních kontejnerů, což v roce 2022 také zvýšilo náklady na námořní přepravu o několik řádů, zatímco objem dovozu mnoha výrobků se snížil.

(206)

Komise k těmto závěrům dospěla již v nedávných případech (25), přičemž stejný postoj v tomto případě vyjádřili i stěžovatel a společnost Siegwerkě. Na druhou stranu sdružení CNCIA nenabídlo žádné alternativní vysvětlení tohoto poklesu objemu dovozu ve srovnání se všemi ostatními roky, kdy tento objem neustále rostl.

(207)

Komise proto toto tvrzení zamítla a potvrdila své závěry z 276. a 277. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(208)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se 278. až 281. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(209)

Společnost AkzoNobel ve svých připomínkách k prozatímnímu nařízení uvedla, že z prozatímního nařízení není jasné, zda Komise dodržuje judikaturu Soudního dvora, která vyžaduje, aby Komise vypočítávala cenové podbízení a prodej pod cenou na stejné obchodní úrovni (26).

(210)

Komise v tomto ohledu poukázala na 283. bod odůvodnění prozatímního nařízení, kde upřesnila, že výpočty byly provedeny na stejné obchodní úrovni, jak je vysvětleno v 247., 248. a 249. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Komise rovněž provedla alternativní soubor výpočtů bez úpravy prodejních, režijních a správních nákladů a zisku pro vyvážející výrobce podle čl. 2 odst. 9, které rovněž ukázaly značné cenové podbízení a rozpětí prodeje pod cenou.

(211)

Komise proto potvrdila své závěry uvedené ve 282. a 283. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(212)

Společnost AkzoNobel dále nesouhlasila se závěry Komise ohledně stlačování a poklesu cen a tvrdila, že Komise by měla konstatovat, že k žádnému stlačování ani poklesu cen nedochází.

(213)

Společnost AkzoNobel za prvé tvrdila, že Komise dospěla k závěru, že došlo k poklesu cen „pouze proto, že ceny od roku 2022 do [období šetření] klesly o 4 %“, přičemž Komise „ignorovala, že ceny od roku 2020 do roku 2022 vzrostly o 35 % a od roku 2020 do [období šetření] o 31 %“.

(214)

Za druhé se AkzoNobel domnívá, že skutečnost, že v podnětu nebylo uvedeno tvrzení o existenci stlačování cen, zpochybňuje závěr Komise, že ke stlačování cen došlo.

(215)

V neposlední řadě společnost AkzoNobel tvrdila, že Komise v každém případě neposuzovala vypovídací schopnost dovozu z Číny z hlediska případného stlačení cen, což vyžadují pravidla WTO (27).

(216)

Komise shledala výše uvedená tvrzení společnosti AkzoNobel jako neopodstatněná.

(217)

Za prvé, to, že v podnětu není uvedeno tvrzení, že dochází ke stlačování cen, neznamená, že k němu nedocházelo. Jak je vysvětleno v 316. bodě odůvodnění ve spojení s 308. a 285. bodem odůvodnění prozatímního nařízení, Komise dospěla k závěru, že v posuzovaném období docházelo ke stlačování cen v důsledku několika překrývajících se faktorů:

(218)

Komise tedy zjistila existenci stlačování cen a posoudila příčinnou souvislost mezi dovozem z Číny a stlačováním cen.

(219)

Za druhé, v rozporu s tvrzením společnosti AkzoNobel Komise nedospěla k závěru, že v období šetření došlo k poklesu cen pouze proto, že ceny výrobního odvětví Unie mezi rokem 2022 a obdobím šetření klesly.

(220)

Jak je uvedeno v 316. bodě odůvodnění a 286., 308. a 309. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, a s ohledem na faktory uvedené ve 217. bodě odůvodnění dospěla Komise k závěru, že k poklesu cen došlo z tohoto důvodu:

(221)

Komise proto odmítla připomínky společnosti AkzoNobel jako neopodstatněné a potvrdila 284. až 286. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(222)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se 287. až 291. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(223)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se 292. až 296. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(224)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se 297. až 299. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(225)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se 300. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(226)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se 301. až 303. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(227)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se 304. a 305. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(228)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se 306. a 307. bod odůvodnění prozatímního nařízení. Poté, co se Komise vyřešila připomínky společnosti AkzoNobel ohledně stlačování cen a poklesu cen v oddíle 4.4.2 výše, potvrdila 308. a 309. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(229)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se 310. a 311. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(230)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se 312. a 313. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(231)

Komise opravila administrativní chybu v údajích uvedených v tabulce 11 prozatímního nařízení, pokud jde o peněžní tok výrobního odvětví Unie během období šetření. Ve skutečnosti činil peněžní tok v období šetření minus 42,3 milionu EUR, a nikoli minus 4,3 milionu EUR. Indexované údaje ukazující vývoj peněžního toku v posuzovaném období však byly v tabulce 11 prozatímního nařízení přesné.

(232)

Opravený údaj o peněžním toku je uveden v následující tabulce.

Tabulka 11

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(233)

Tato administrativní chyba nemá vliv na závěry uvedené v oddíle 4.5.3.4 prozatímního nařízení.

(234)

Po výše uvedené úpravě tabulky 11 potvrdila Komise zjištění uvedená ve 314. až 322. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(235)

Sdružení CNCIA ve svých připomínkách tvrdilo, že výrobní odvětví Unie neutrpělo podstatnou újmu a že ukazatele újmy stanovené v prozatímním nařízení nevykreslují výrobní odvětví Unie negativně. Sdružení CNCIA toto tvrzení zopakovalo ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací.

(236)

V tomto ohledu sdružení CNCIA uvedlo, že navzdory poklesu některých ukazatelů újmy, jako je výroba, si výrobní odvětví Unie dokázalo udržet své silné postavení na trhu Unie a ztratilo pouze několik procentních bodů z podílu na trhu.

(237)

Sdružení CNCIA rovněž tvrdilo, že pokles ziskovosti výrobců v Unii v období šetření byl pouze dočasný, neboť byl způsoben prudkým nárůstem výrobních nákladů v kombinaci se silným poklesem poptávky, který výrobnímu odvětví Unie zabránil přenést zvýšené náklady na spotřebitele.

(238)

Sdružení CNCIA rovněž poukázalo na některé ukazatele újmy a analyzovalo je samostatně, přičemž tvrdilo, že pokles byl buď omezený, nebo způsobený jinými faktory než dovozem z Číny.

(239)

Komise připomíná, že ve své analýze újmy analyzovala všechny ukazatele újmy zvlášť i jako celek. Komise zejména zjistila cenové podbízení v rozmezí 14 % až 15,3 %, jak je uvedeno v 283. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Komise také zjistila, že čínské ceny při vykládce byly v roce 2020 i v období šetření dokonce nižší než průměrné výrobní náklady výrobního odvětví Unie (342. bod odůvodnění prozatímního nařízení).

(240)

Kromě toho všechny hlavní ukazatele újmy vykazovaly záporný trend: zisk, peněžní tok a návratnost investic v období šetření prudce klesly. V posuzovaném období se objem výroby snížil o 31 %, objem prodeje klesl o 25 % a snížil se i podíl na trhu, zaměstnanost a produktivita. Na základě provedeného posouzení a z důvodů uvedených v prozatímním nařízení dospěla Komise k závěru, že výrobnímu odvětví Unie byla způsobena podstatná újma ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(241)

Výše uvedený závěr nezpochybňuje žádný z argumentů sdružení CNCIA. Komise proto potvrzuje svá zjištění uvedená v 323. až 337. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(242)

Zúčastněné strany tvrdily, že nebylo možné právoplatně dospět k závěru o příčinné souvislosti mezi údajným dumpingovým dovozem TiO2 z Číny a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie, neboť období šetření a dotčené období ovlivnilo několik faktorů, které neodrážejí běžnou realitu trhu.

(243)

Společnost Siegwerk v této souvislosti tvrdila, že za prvé Čína během pandemie Covid-19 výrazně snížila svůj celkový vývoz, a proto nárůst dovozu TiO2 z Číny pozorovaný po skončení pandemie ve skutečnosti představoval normalizaci objemu obchodu. Za druhé, poptávka v Unii byla během pandemie nadprůměrná. Za třetí, společnost Siegwerk tvrdila, že v důsledku předchozích dvou faktorů měli výrobci v Unii „téměř monopolní postavení“ a během pandemie byli schopni dosahovat mimořádných zisků.

(244)

Komise uvedla, že tyto prvky analyzovala ve své analýze ukazatelů újmy a příčinné souvislosti v prozatímním nařízení.

(245)

V oddíle 4.4.1 ve 276. bodu odůvodnění prozatímního nařízení Komise uvedla, že v průběhu roku 2021 skutečně došlo k poklesu objemu dovozu z Číny. Komise došla k závěru, že to bylo způsobeno všeobecným narušením fungování námořního obchodu z Číny, které v tomto roce nastalo v důsledku pandemie Covid-19.

(246)

Stejně tak Komise ve 271. bodě odůvodnění prozatímního nařízení dospěla k závěru, že poptávka v letech 2020 a 2021 byla nadprůměrná.

(247)

Komise připomněla, že právě tyto dva faktory společně způsobily, že se výrobnímu odvětví Unie podařilo v roce 2021 dočasně zvýšit svůj podíl na trhu a ziskovost, zatímco objem dovozu z Číny i podíl na trhu se v uvedeném roce snížily (28).

(248)

Komise proto v prozatímním nařízení v souvislosti s celkovou analýzou všech ukazatelů újmy zvážených společně stanovila, že tyto dva prvky nevyvracejí závěry o újmě a příčinné souvislosti. Komise proto výše uvedená tvrzení zamítla.

(249)

Sdružení CNCIA rovněž uvedlo, že čínské dovozní ceny v roce 2022 byly pouze o 1,5 % nižší než prodejní ceny výrobního odvětví Unie, což nelze považovat za „výrazné cenové podbízení“. Na druhé straně ceny dovozu z Mexika byly v tomto roce o 65 % nižší.

(250)

Komise na úvod poznamenala, že prosté srovnání cen nemůže být považováno za podbízení, neboť nebere v úvahu typy výrobků. Komise uvedla, že i když o 1,5 % nižší ceny v roce 2022 nelze považovat za výrazné cenové podbízení (což není tento případ), v ostatních letech byl rozdíl v cenách mnohem vyšší: 6,4 % v roce 2020 a 24,2 % v období šetření. V daném období tedy existoval značný cenový rozdíl.

(251)

Po vydání prozatímního nařízení několik stran napadlo analýzu příčinné souvislosti provedenou Komisí.

(252)

Sdružení CNCIA tvrdilo, že dovoz z Číny nebyl příčinou stavu výrobního odvětví Unie, a uvedlo, že Komise nezkoumala další faktory, které výrobní odvětví Unie ovlivnily: dovoz ze třetích zemí, rostoucí výrobní náklady, pokles poptávky a konkurence uvnitř výrobního odvětví Unie.

(253)

Další zúčastněné strany podobně tvrdily, že příčinou újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie jsou rostoucí výrobní náklady.

(254)

Společnosti Felix, Munksjö a AkzoNobel tvrdily, že se Komise dopustila zjevně nesprávného posouzení, když neuznala cykličnost na trhu s TiO2 jako příčinu újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie.

(255)

Společnost Siegwerk dále uvedla další faktory, které ovlivňují trh od konce roku 2023. Jelikož k jejich výskytu došlo po období šetření, nejsou pro analýzu zaměřenou na zpětné posouzení, kterou Komise provedla, relevantní. Současně nebyly takové povahy, aby bylo uvalení antidumpingového cla zjevně nepřiměřené. Týkají se zejména vývoje tržní poptávky, který Komise posoudila výše v oddíle 5.2.1.

(256)

Kromě toho společnost AkzoNobel tvrdila, že zápornou ziskovost ve skutečnosti způsobila investiční rozhodnutí žadatele. Společnost AkzoNobel poukázala na údaje o investicích a peněžních tocích v období šetření a dospěla k závěru, že za záporný peněžní tok ve výši –4,3 milionu EUR v období šetření byla přímo odpovědná investice ve výši 10 milionů EUR rozdělená mezi rok 2022 a období šetření (29).

(257)

Jak však Komise vysvětlila výše v 231. a 232. bodě odůvodnění, záporný údaj o peněžním toku ve výši –4,3 milionu v období šetření byl administrativní chybou v prozatímním nařízení. Skutečný pokles peněžního toku byl mnohem výraznější: 50 procentních bodů, přičemž peněžní tok výrobního odvětví Unie činil –42,3 milionu EUR, jak je uvedeno výše v opravené tabulce 11.

(258)

Tento pokles peněžního toku tedy nelze přičítat pouze výše uvedené investici.

(259)

Ostatními připomínkami uvedenými v 252. až 254. bodě odůvodnění se Komise zabývala níže v příslušných pododdílech.

(260)

Několik zúčastněných stran předložilo připomínky týkající se zjištění Komise uvedených v 349. až 358. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Společnosti Felix a Munksjö tvrdily, že Komise dostatečně nezohlednila cykličnost, která je jednou z rozhodujících charakteristik trhu s TiO2, čímž porušila svou povinnost podle čl. 3 odst. 7 základního nařízení.

(261)

Uživatelé sice uznávají, že cykličnost se netýká výhradně trhu s TiO2, ale tvrdí, že je jeho zásadním atributem, který ovlivňuje dynamiku na tomto trhu (ceny a dostupnost TiO2 a vyjednávací sílu různých stran), a má tak dopad na výkonnost výrobců v Unii. Případný pokles finanční výkonnosti, k němuž dochází v období nižší poptávky, mohou kompenzovat v období růstu trhu.

(262)

Společnost AkzoNobel předložila připomínky v podobném duchu. Tvrdila, že závěry Komise, že „cykličnost není jedinečná pro trh s TiO2, a proto si „nezaslouží“ žádnou „zvláštní pozornost“ (30), a že nelze „s naprostou jistotou vyvodit, kdy na trhu Unie dojde k oživení nebo útlumu“ (31), aby bylo možné vyvodit závěr, „že v roce 2023 muselo dojít k poklesu“, nejsou platnými důvody pro zamítnutí tvrzení, že újma výrobcům v Unii byla způsobena dosažením dna cyklu.

(263)

Společnost AkzoNobel uvedla, že ačkoli cykličnost skutečně není pro odvětví TiO2 jedinečná, je v tomto odvětví známým faktorem a Komise byla povinna posoudit, do jaké míry to způsobilo výrobnímu odvětví Unie újmu. Je irelevantní, že nelze přesně předpovědět, kdy k poklesu dojde, ale jak sama Komise uzavřela, po „velkém vzestupu poptávky“ v letech 2020 a 2021 „by byl přirozeně výrazný i jakýkoli následný pokles spotřeby“.

(264)

Společnost AkzoNobel zdůraznila, že to potvrzuje její názor, že výkonnost výrobního odvětví Unie se řídí cyklickým vzorcem. Zvolené dotčené období a období šetření by tedy vykazovalo záporné trendy i v případě, že by k žádnému dovozu nedošlo. Společnost AkzoNobel zopakovala, že žadatel zvolil období šetření rafinovaně s ohledem na tuto skutečnost tak, aby se shodovalo s dosažením dna cyklu.

(265)

Mnoho stran tvrdilo, že v podstatě výrobní odvětví Unie muselo v období šetření dosahovat slabých výsledků, přičemž poukazovaly na cyklickou povahu trhu a na prognózy vývoje trhu, a proto dovoz z Číny nezpůsobil výrobnímu odvětví Unie žádnou újmu.

(266)

Žadatel tato tvrzení zpochybnil. Přestože připustil existenci cykličnosti, poukázal na skutečnost, že objem dovozu z Číny a podíl na trhu se v průběhu času trvale zvyšoval a od roku 2017 začal výrazně růst.

(267)

Žadatel tedy dospěl k závěru, že vliv cykličnosti je zanedbatelný, neboť i přes cyklické trendy dovoz z Číny do Unie stále rostl, a to jak v předchozím období poklesu poptávky v letech 2017–2018, tak v období šetření.

(268)

Komise uvedla, že podrobně analyzovala, zda a do jaké míry mohla cykličnost ovlivnit výrobní odvětví Unie, a dospěla k závěru, že vzhledem ke všem úvahám uvedeným v prozatímním nařízení nelze tvrdit, že jediným důvodem újmy je cykličnost na trhu.

(269)

Ve svých prozatímních zjištěních Komise uznala, že trh s TiO2 je na celosvětové úrovni skutečně cyklický (viz například 355. bod odůvodnění prozatímního nařízení). Komise však poznamenala, že cykličnost není specifická pro trh s TiO2, ale že pravidelnými cykly poklesu a expanze poptávky prochází mnoho trhů (32). Nelze tedy dospět k závěru, že samotná cykličnost postačuje k oslabení příčinné souvislosti.

(270)

Komise dále zjistila, že v porovnání s předpověďmi chování celosvětového trhu s TiO2 podle prognóz vývoje trhu, o které se zúčastněné strany opíraly, když tvrdily, že hlavní příčinou újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie je cykličnost (33), byl trh Unie (a také celosvětový trh) ve skutečnosti ovlivněn několika mimořádnými okolnostmi (34). Tyto okolnosti vedly k tomu, že se trh Unie odchýlil od uvedených předpovědí (35), takže není reálné, že by k předpovídanému poklesu došlo v roce 2023 přesně takovým způsobem, který by vedl k té úrovni újmy, jaká byla výrobnímu odvětví Unie v období šetření způsobena (36).

(271)

Tyto okolnosti naopak ovlivnily chování tržního cyklu v Unii. Ačkoli tedy Komise uznala, že k poklesu zřejmě muselo dojít, újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, byla příliš výrazná na to, aby ji bylo možné přičíst pouze cykličnosti, a situaci na trhu Unie bylo třeba posuzovat šířeji než pouze prizmatem cyklického vývoje.

(272)

Jak Komise uznala v 388. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, pokles poptávky v roce 2022 a v období šetření (ať už byl způsoben očekávaným cyklickým poklesem či nikoli) skutečně způsobil, že situace výrobního odvětví Unie byla obtížná. Nicméně tato skutečnost (ať už sama o sobě nebo ve spojení s dalšími faktory, jako je zvýšení výrobních nákladů) neoslabuje příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z Číny a újmou.

(273)

Jak je vysvětleno v 389. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, dovoz z Číny se v průběhu celého posuzovaného období zvyšoval. Navíc i na trhu, který se v roce 2022 a v období šetření zmenšoval, když objem dovozu prakticky ze všech ostatních třetích zemí klesal, souběžně s objemem prodeje výrobního odvětví Unie, objem dovozu z Číny stále rostl a zvyšoval svůj podíl na trhu. Jak již bylo uvedeno v 361. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, na zmenšujícím se trhu to nelze očekávat.

(274)

Na podporu tvrzení, že újma byla způsobena dosažením dna cyklu, který se časově shodoval s obdobím šetření, a z něhož výrobní odvětví Unie nyní stoupá, předložila společnost AkzoNobel veřejné zprávy o globálních příjmech společností Tronox Holdings plc (dále jen „Tronox Holdings“) (37) a Kronos Worldwide, Inc (dále jen „Kronos Worldwide“) (38) z prvního čtvrtletí roku 2024.

(275)

Podle těchto zpráv vykázala společnost Kronos Worldwide v prvním čtvrtletí roku 2024 zisk ve výši 23,4 milionu USD, přičemž v prvním čtvrtletí roku 2024 došlo v porovnání s prvním čtvrtletím roku 2023 k nárůstu využití kapacity o 11 procentních bodů a objemu prodeje o 15 %. Zpráva společnosti Tronox Holdings uvádí nárůst objemu prodeje o 18 % v prvním čtvrtletí 2024 ve srovnání se čtvrtým čtvrtletím 2023, přičemž zdůrazňuje dobré výsledky v Evropě, a marži EBITDA (39) ve výši 16,9 % na celosvětové úrovni. Společnost AkzoNobel dále citovala samotnou zprávu společnosti Tronox Holdings, v níž se uvádí, že takové zvýšení poptávky svědčí o začátku oživení.

(276)

Komise na začátku uvedla, že při analýze podstatné újmy neshromažďuje údaje o výrobním odvětví Unie za období po skončení šetření, přičemž neověřené finanční údaje, které zahrnují jiné činnosti než TiO2 (40) a společnosti ve spojení mimo Unii, nelze pro analýzu Komise považovat za relevantní.

(277)

Vzhledem k tvrzení společnosti AkzoNobel však Komise přesto přezkoumala veřejně dostupné finanční zprávy za první pololetí roku 2024 společností Tronox Holdings a Kronos Worldwide na celosvětové úrovni. Komise rovněž přezkoumala zprávy za první polovinu roku 2024 společností Grupa Azoty Zakłady Chemiczne „Police“ S.A. („Police“) a Cinkarna metalurško kemična industrija Celje, d.d. („Cinkarna“), vzhledem k tomu, že tito výrobci v Unii provozují zařízení na výrobu TiO2 v Unii a měly veřejně dostupné finanční zprávy.

(278)

V tomto ohledu Komise uvedla, že ačkoli marže EBITDA mohla být u společnosti Tronox Holdings v prvním čtvrtletí roku 2024 skutečně vysoká, analýza Komise v tabulce 11 při určování čistého ziskového rozpětí zkoumá zisk před zdaněním, takže ukazatel EBITDA nepředstavuje správné srovnání. Nicméně i při zkoumání meziročního vývoje rozpětí ukazatele EBITDA společnosti Tronox Holdings v letech 2023 až 2024 dochází v prvním i druhém čtvrtletí k poklesu. To v rozporu s tvrzením společnosti AkzoNobel nenaznačuje oživení v roce 2024 ve srovnání s obdobím šetření.

(279)

Kromě toho činil zisk společnosti Tronox Holdings před zdaněním v prvním čtvrtletí roku 2024 2 miliony USD (41), zatímco v prvním čtvrtletí roku 2023 to bylo 34 milionů USD, což ukazuje na výrazný meziroční pokles. Naopak ve druhém čtvrtletí se poněkud zvýšil, a to z 53 milionů ve druhém čtvrtletí roku 2023 na 55 milionů ve druhém čtvrtletí roku 2024. Nicméně v procentech čistých tržeb to znamená zisk před zdaněním ve výši 0,2 % v prvním čtvrtletí 2024 a 6,7 % ve druhém čtvrtletí 2024 ve srovnání s 4,8 % v prvním čtvrtletí 2023 a 6,7 % ve druhém čtvrtletí 2023. To ukazuje, že situace v oblasti ziskovosti zůstala pro společnost Tronox Holdings na globální úrovni přinejlepším stejná.

(280)

Společnost Kronos Worldwide vykázala lepší výkonnost. Z pololetních údajů (42) vyplývá, že společnost Kronos Worldwide vykázala v prvním pololetí roku 2024 zisk před zdaněním ve výši 39,6 milionu USD oproti ztrátě 34,4 milionu USD v prvním pololetí roku 2023. To znamená, že rozpětí zisku před zdaněním v první polovině roku 2024 dosáhne 4 % ve srovnání se ztrátou –4 % v první polovině roku 2023.

(281)

Na druhé straně společnost Police vykázala v prvním pololetí 2024 ztrátu před zdaněním ve výši –10,12 % v poměru k obratu (43) (ještě větší ztráta než –5 % z prvního pololetí 2023), zatímco společnost Cinkarna vykázala čistý zisk v poměru k obratu ve výši 7,38 % (44) (ve srovnání s téměř stejnou úrovní 7,30 % v předchozím roce). Ani jedna z těchto skutečností nenaznačuje oživení, jak tvrdila společnost AkzoNobel.

(282)

Ve svých finančních zprávách společnost Police vykázala nárůst objemu prodeje ve výši 20 % a společnost Cinkarna ve výši 5 %. Oba tito výrobci patří mezi ty menší v Unii, každý z nich však představuje přibližně [3–8] % výrobní kapacity v Unii. Společnosti Tronox Holdings a Kronos Global (rodičovské společnosti dvou výrobců v Unii zařazených do vzorku, mimo jiné z důvodu jejich velikosti) uvedly, že se jejich celosvětový objem prodeje zvýšil o 11 %, resp. 15 %. Komise však nemá k dispozici konkrétní údaje o vývoji objemu prodeje společností Tronox a Kronos v Unii.

(283)

Komise proto dospěla k závěru, že dostupné údaje z období po skončení šetření nenaznačují, že by výrobci v Unii v roce 2024 již nebyli postiženi újmou, i když na trhu s TiO2 mohlo dojít k nárůstu poptávky a společnost Kronos Worldwide na celosvětové úrovni dosáhla lepších výsledků než v období šetření. Navíc nepovažuje uložení navrhovaného antidumpingového cla za zjevně nepřiměřené (45).

(284)

Vzhledem k tomu, že poklesem poptávky se Komise zabývala již výše v oddíle 5.2.1, potvrdila s ohledem na tyto úvahy a vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné další připomínky svědčící o opaku, své závěry uvedené v 359. až 365. bodě odůvodnění.

(285)

Společnost Siegwerk dále uvedla, že ruská invaze na Ukrajinu v únoru 2022 způsobila prudký nárůst nákladů na energie v Unii, přičemž následná inflace způsobila pokles poptávky po TiO2. Stejné faktory vedly také ke skokovému nárůstu výrobních nákladů, což vedlo k tomu, že cena TiO2 z Unie ve srovnání s čínským TiO2 prudce vzrostla.

(286)

Tyto prvky Komise zohlednila ve své analýze újmy a příčinné souvislosti (46). Komise proto toto tvrzení zamítla.

(287)

Sdružení CNCIA zpochybnilo závěr Komise uvedený v 383. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že zvýšení výrobních nákladů bylo celosvětové a postihlo všechny účastníky trhu v podobném rozsahu, jak dokládá růst cen dovozu z jiných třetích zemí než z Číny.

(288)

Sdružení CNCIA tvrdilo, že Komise v tomto rozhodnutí dostatečně neoddělila a nerozlišila účinek rostoucích výrobních nákladů na výrobní odvětví Unie od účinků dovozu z Číny, přičemž Komise měla v každém případě zvážit různou míru, v jaké toto zvýšení nákladů mohlo ovlivnit různé účastníky trhu.

(289)

Komise v této souvislosti objasnila, že celosvětové zvýšení výrobních nákladů, a zejména hlavní suroviny, ilmenitové rudy, bude mít dopad na všechny účastníky trhu. Jinými slovy, takové zvýšení nákladů není prvkem, který by byl jedinečný pouze pro výrobní odvětví Unie, a mohl tudíž oslabit příčinnou souvislost.

(290)

Zároveň vyvážející výrobci ani sdružení CNCIA nepředložili důkazy, které by naznačovaly, že ostatní účastníci trhu, jako jsou čínští vyvážející výrobci, byli ovlivněni různě.

(291)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací sdružení CNCIA uvedlo, že Komise nesprávně dospěla k závěru, že cykličnost poptávky a nárůst výrobních nákladů, což jsou faktory, které nebyly specifické pro trh s TiO2, neoslabily příčinnou souvislost. V tomto ohledu sdružení CNCIA tvrdilo, že k tomu, aby mohl ovlivnit příčinnou souvislost, nemusí být faktor pro výrobní odvětví Unie jedinečný. Komise připomíná, že všechna tvrzení týkající se cykličnosti trhu s TiO2 podrobně analyzovala v 349. až 358. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a v 260. až 283. bodě odůvodnění tohoto nařízení. Komise rovněž podrobně analyzovala všechna tvrzení týkající se rostoucích výrobních nákladů, a to v 381. až 384. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a v 285. až 290. bodě odůvodnění tohoto nařízení. Komise připomíná svůj závěr v 383. bodě odůvodnění, že zvýšení výrobních nákladů, zejména ceny suroviny, ilmenitové rudy, bylo globální a že se dotklo všech tržních hráčů, a tudíž nebylo specifické pro výrobní odvětví Unie. V rozporu s tvrzením sdružení CNCIA však tento závěr nelze vykládat jako obecný závěr ohledně toho, zda musí být faktor k tomu, aby mohl ovlivnit příčinnou souvislost, pro výrobní odvětví Unie jedinečný.

(292)

Komise tedy odmítla výše uvedené argumenty a potvrdila svůj závěr, že rostoucí výrobní náklady neoslabují příčinnou souvislost.

(293)

V souvislosti se závěrem Komise uvedeným v 366. a 367. bodě odůvodnění prozatímního nařízení společnosti Felix a Munksjö uvedly, že skutečnost, že závody na výrobu TiO2 ve Spojeném království vlastní společnosti Tronox a Venator, neznamená, že nesoutěží s ostatními výrobci v Unii.

(294)

V souvislosti se stejnými body odůvodnění sdružení CNCIA tvrdilo, že pokud výrobci ve Spojeném království nesoutěží s výrobním odvětvím Unie na trhu Unie, měl by být dovoz ze Spojeného království do Unie považován za „vlastní dovoz“ výrobního odvětví Unie, a proto by měl být zahrnut do podílu výrobního odvětví Unie na trhu.

(295)

Společnosti Felix a Munksjö dále uvedly, že Komise je povinna přezkoumat, zda příčinou újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie nemohly být „omezující obchodní praktiky výrobců ze třetích zemí a hospodářská soutěž mezi nimi a Unií“.

(296)

Komise objasnila, že analýzy, zda k újmě výrobního odvětví Unie nemohl přispět dovoz ze třetích zemí, včetně dovozu ze Spojeného království, se týkají 366. až 373. bodu odůvodnění prozatímního nařízení. V tomto ohledu Komise dospěla k závěru, že průměrná cena dovozu ze Spojeného království do Unie byla nejvyšší ze všech dovozů ze třetích zemí do Unie, výrazně vyšší než čínské ceny, a dokonce vyšší než prodejní ceny v Unii mezi rokem 2021 a obdobím šetření, a proto tento dovoz k újmě výrobního odvětví Unie nepřispěl.

(297)

Pokud jde o argumenty uvedené v 294. bodě odůvodnění, Komise poznamenává, že pojem „vlastní dovoz“ základní nařízení nezná a výrobky vyrobené ve třetí zemi nelze považovat za výrobky vyrobené výrobci v Unii. Komise proto odmítla argument, že by se k podílu výrobního odvětví Unie na trhu měl připočítávat dovoz ze Spojeného království.

(298)

V tomto ohledu Komise připomněla, že již v 367. bodě odůvodnění prozatímního nařízení uvedla, že dovozní ceny ze Spojeného království byly vyšší než čínské dovozní ceny. Ostatně dovozní ceny ze Spojeného království byly nejvyšší ze všech dovozů ze třetích zemí, a s výjimkou roku 2020 dokonce vyšší než ceny výrobního odvětví Unie po celé posuzované období.

(299)

Ve svých připomínkách k poskytnutí závěrečných informací sdružení CNCIA zopakovalo své tvrzení, že dovoz ze Spojeného království probíhal prostřednictvím samotných výrobců v Unii a že by měl být brán v úvahu při posouzení ukazatelů újmy. Sdružení CNCIA rovněž zopakovalo svůj argument, že výrobní odvětví Unie mohlo přesunout svou výrobu do svých výrobních závodů mimo EU ve Spojeném království a v jiných zemích mimo EU a že tento přesun mohl mít dopad na ukazatele újmy u jejich činností v EU a vysvětlovat pokles objemu výroby a využití kapacity. Sdružení CNCIA však tuto hypotézu nepodložilo žádnými důkazy.

(300)

Dále sdružení CNCIA uvedlo, že Komise vzala v úvahu „vlastní dovoz“ v šetření ohledně bateriových elektrických vozidel (47), kdy odlišila dovoz „čínskými značkami“ od dovozu výrobci v Unii, a rovněž v šetření týkajícím se polyethylentereftalátu (PET) z Číny (48), kdy upravila tržní podíl výrobního odvětví Unie tak, aby zohledňoval dovoz uskutečněný výrobcem v Unii. Kromě toho sdružení CNCIA tvrdilo, že Evropský soudní dvůr rovněž uznal význam zohlednění dovozu výrobním odvětvím Unie, a to při definování výrobního odvětví Unie (49).

(301)

V tomto ohledu Komise nejprve připomíná, že posoudila účinek dovozu ze Spojeného království a jiných třetích zemí v 367. až 373. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a došla k závěru, že neoslabují příčinnou souvislost mezi dumpingovým čínským dovozem a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie. Pokud jde o minulá šetření a rozsudek Soudního dvora, o něž se opírá sdružení CNCIA a které jsou uvedeny v 300. bodě odůvodnění, v těchto případech dovoz uskutečněný výrobci v Unii pocházel ze země dotčené šetřením, a nikoli z jiných třetích zemí, a byl brán v úvahu proto, aby se mohl posoudit dopad a tržní podíl dovozu z dotčené země. V tomto šetření tomu tak není, výrobní odvětví Unie nedováží TiO2 z Číny, a proto není nutné rozlišovat mezi dovozem uskutečněným výrobním odvětvím Unie a ostatním dovozem.

(302)

Pokud jde o hypotézu sdružení CNCIA o strategickém přesunu výroby výrobním odvětvím Unie, kterým údajně snížilo výrobu ve svých zařízeních v EU a zvýšilo výrobu ve Spojeném království s cílem dovážet tento objem do EU, Komise poznamenává, že objem dovozu ze Spojeného království do EU klesl během posuzovaného období téměř o polovinu a jeho tržní podíl se rovněž snížil, zatímco jeho průměrná cena byla nejvyšší z veškerého dovozu, a toto tvrzení tedy není podložené. Samotná hypotéza navíc nebyla podložena žádnými důkazy.

(303)

Komise tedy trvá na svém závěru, že dovoz ze Spojeného království neoslabil zjištěnou příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z Číny a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(304)

Sdružení CNCIA tvrdilo, že Komise dostatečně neposoudila dopad dovozu z Mexika na stav výrobního odvětví Unie. V tomto ohledu sdružení CNCIA poukázalo na to, že ceny dovozu z Mexika byly výrazně nižší než ceny čínské, s výjimkou cen v období šetření, a že byly rovněž výrazně nižší než ceny výrobního odvětví Unie po celé posuzované období a že dovoz z Mexika (a z USA) neztratil v období šetření ve srovnání s rokem 2020 podíl na trhu. Sdružení CNCIA zopakovalo tatáž tvrzení ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací, aniž by předložilo nové důkazy ke zpochybnění závěrů Komise.

(305)

Komise připomněla, že objem dovozu z Mexika a USA se v posuzovaném období snížil, jak je uvedeno v 369. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, a jejich podíl na trhu zůstal v posuzovaném období stabilní. Skutečnost, že se objem dovozu z Mexika nezvýšil a že si i přes nízké ceny po celé posuzované období udržel podíl na trhu na úrovni 8 %, zatímco dovoz z Číny se zvýšil jak z hlediska objemu, tak z hlediska podílu na trhu, ukazuje, že dovoz z Mexika nemůže oslabit příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z Číny a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(306)

Bez dalších tvrzení nebo důkazů o opaku tak Komise potvrdila svůj závěr z 373. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, že dovoz TiO2 ze třetích zemí nezpůsobil výrobnímu odvětví Unie újmu.

(307)

Sdružení CNCIA vzneslo námitku proti závěrům Komise uvedeným v 378. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Sdružení CNCIA uvedlo, že Komise tím, že se opírá o zahájení šetření brazilským vyšetřovacím orgánem, u něhož je důkazní práh mnohem nižší než u konečného zjištění dumpingu působícího újmu, brání právu vyvážejících výrobců na obhajobu.

(308)

Dále sdružení CNCIA tvrdilo, že závěr Komise, že zeměpisná blízkost Číny k Japonsku a Tchaj-wanu znamená, že vývoz TiO2 z Číny mohl hrát roli při uzavření jejich závodů na výrobu TiO2, není logický. Zeměpisná blízkost mezi zeměmi není při antidumpingových šetřeních relevantním kritériem.

(309)

Komise zdůraznila, že příslušný bod odůvodnění je shrnutím tvrzení žadatele, že nekalé obchodní praktiky čínských vyvážejících výrobců na všech trzích jim ztěžují hospodářskou soutěž i na vývozních trzích, aniž by k těmto tvrzením byl učiněn závěr.

(310)

Ve skutečnosti Komise v 90. bodě odůvodnění prozatímního nařízení dospěla k závěru, že v důsledku 13. a 14. pětiletého plánu došlo k velkému nárůstu čínských výrobních kapacit TiO2 již mezi roky 2016 a 2020 a očekává se další rozšíření kapacity, které čínský domácí trh obtížně absorbuje a které bude čínské výrobce motivovat k vývozu.

(311)

Toto šetření nakonec zjistilo, že čínští vyvážející výrobci se v EU dopouštějí dumpingu působícího újmu.

(312)

V každém případě, i kdyby neexistovaly žádné náznaky, že čínští vývozci mohou na jiných trzích využívat dumping, pro závěr, že příčinou újmy výrobního odvětví Unie není jeho vývozní výkonnost, bylo toto posouzení tvrzení žadatele vedlejší.

(313)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné připomínky k 374. až 377. a 379. bodu odůvodnění, Komise tyto body potvrdila a spolu s výše uvedenými body setrvala na svém závěru z 380. bodu odůvodnění.

(314)

Sdružení CNCIA předložilo v konečné fázi nové argumenty a tvrdilo, že Komise měla přezkoumat účinky hospodářské soutěže uvnitř výrobního odvětví Unie na újmu, kterou mohlo utrpět. Sdružení CNICIA poukázalo na veřejná prohlášení vedoucích pracovníků výrobců v Unii a zveřejněné výroční zprávy, z nichž vyplývá, že jejich hlavními konkurenty jsou ostatní výrobci v Unii.

(315)

Komise v této souvislosti poukázala na to, že je přirozené a dá se očekávat, že si členové výrobního odvětví v Unii na volném trhu vzájemně konkurují. Taková konkurence však není něčím, co by snížilo výkonnost celého výrobního odvětví Unie – někdo si povede lépe, jiný hůře.

(316)

Komise rovněž připomněla, že vždy prošetřuje reprezentativní vzorek výrobců v Unii právě proto, aby získala přiměřenou představu o tom, jak si v dotčeném období vedlo výrobní odvětví jako celek, a aby vyloučila případné extrémy. Žádná strana nevznesla námitky proti výběru vzorku z důvodu, že by nebyl reprezentativní pro situaci výrobního odvětví Unie.

(317)

Komise tedy tato tvrzení odmítla jako nepodložená.

(318)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací sdružení CNCIA tvrdilo, že Komise se nezabývala jeho tvrzeními týkajícími se neexistence příčinné souvislosti. V tomto ohledu sdružení CNCIA zopakovalo svá tvrzení, že výrobní odvětví Unie neutrpělo podstatnou újmu, a i kdyby byla podstatná újma zjištěna, nebyla by způsobena čínským dovozem TiO2, ale kumulativním dopadem poklesu poptávky a souběžného nárůstu výrobních nákladů, které by bránily výrobnímu odvětví Unie ve zvyšování jeho cen i při neexistenci čínského dovozu. Sdružení CNCIA rovněž znovu uvedlo svůj odkaz na rozhodnutí Komise týkající se dovozu určitých výrobků ze sójových bílkovin pocházejících z Číny (50). Sdružení CNCIA rovněž zopakovalo svou připomínku, že čínský dovoz není vysvětlením pro stlačení domácích cen, jak požaduje odvolací orgán WTO ve věci HP–STT (Japonsko) (51).

(319)

K těmto tvrzením se Komise vyjádřila v 363. a 381. až 384. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Pokud jde o stlačení cen, Komise potvrdila svá zjištění uvedená v 284., 285. a 316. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a v 217. bodě odůvodnění tohoto nařízení.

(320)

Vzhledem k výše uvedeným úvahám a vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné další připomínky svědčící o opaku, potvrdila Komise své závěry z 388. až 394. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(321)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 398. až 415. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(322)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se 416. až 418. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(323)

Na základě výše uvedeného posouzení by mělo být konečné antidumpingové clo stanoveno v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení. Výše konečného cla je uvedena níže v 541. bodě odůvodnění.

(324)

Po zveřejnění prozatímního nařízení se přihlásilo několik nových zúčastněných stran s námitkami proti opatřením. Jak je uvedeno výše ve 13. bodě odůvodnění, připomínky proti opatřením předložilo deset uživatelů a čtyři sdružení uživatelů. Proběhla slyšení se šesti z těchto uživatelů a s dvěma sdruženími uživatelů. Byla předložena řada nových důkazů s cílem prokázat, že clo by mělo na uživatele nepřiměřený dopad.

(325)

Celkem se v rámci šetření přihlásili s námitkami proti clu uživatelé zaměstnávající odhadem 30 000 lidí. Mimoto CEPE, evropské sdružení výrobců barev, tiskařských inkoustů a uměleckých barev v Evropě, uvedlo, že členové, které zastupuje, zaměstnávají až 150 000 lidí, přičemž většinu z nich tvoří malé a střední podniky.

(326)

Společnost AkzoNobel v této souvislosti poukázala na to, že skutečnost, že existuje tolik zúčastněných stran, zdůrazňuje, jak velký dopad bude mít clo na uživatele, a že by se jejich zájmům měla věnovat větší pozornost.

(327)

Komise vzala v úvahu všechna jejich tvrzení a podrobně je v tomto oddíle posoudila.

(328)

Společnost Siegwerk tvrdila, že uložení antidumpingového cla by vedlo k přesunutí výrobních kapacit velkých nadnárodních uživatelů TiO2 mimo Unii, zatímco malé a střední podniky, které nemají takovou flexibilitu při přemísťování aktiv, by byly nuceny výrobu ukončit nebo omezit. Výrobci v Unii by tak přišli o velkou část svých odběratelů, což by v konečném důsledku negativně ovlivnilo i jejich výkonnost.

(329)

Ačkoli takové riziko může existovat, Komise usoudila, že nad případným rizikem pro výrobní odvětví Unie ve srovnání s možným poklesem poptávky v dalších odvětvích výrazně převažuje bezprostřednější riziko vyplývající z cenového a objemového tlaku dumpingového dovozu z Číny.

(330)

Vzhledem k výše uvedenému a vzhledem k tomu, že se neobjevila žádná další tvrzení, potvrzuje se 422. až 424. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(331)

Společnost AAKO tvrdila, že clo na úrovni navrhované v prozatímním nařízení by mělo obrovský dopad na ceny TiO2, který dováží, a na odvětví prostředků na ochranu proti slunečnímu záření, protože tento typ TiO2 může stát až osmkrát více než běžnější typy.

(332)

Komise se ve 539. bodě odůvodnění zabývala účinkem konečného cla na společnost AAKO a podobné dovozce, jakož i na jejich odběratele.

(333)

Vzhledem k tomu, že se nepřihlásili žádní další dovozci ani obchodníci, aby zpochybnili závěry Komise týkající se zájmu dovozců a obchodníků, trvá Komise na svém závěru uvedeném ve 426. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že uložení antidumpingových opatření pravděpodobně nebude mít negativní dopad na situaci dovozců a obchodníků v Unii.

(334)

Kromě uživatelů a sdružení uživatelů uvedených v 427. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se proti clu postavilo několik uživatelů a jejich sdružení.

(335)

Nebyly obdrženy žádné připomínky ohledně posuzované velikosti navazujících tržních segmentů TiO2. Potvrzuje se tudíž 428. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(336)

Společnost Schulman Plastics, výrobce plastů a souvisejících materiálů v Unii, která spolupracovala s Komisí v prozatímní fázi šetření, neposkytla v konečné fázi šetření žádné připomínky. S novými nižšími přepočtenými dumpingovými rozpětími (viz výše 199. bod odůvodnění) však bude dopad na její závod, který vyrábí hlavně MW, ještě méně výrazný, než se odhadovalo v prozatímním nařízení.

(337)

Komise proto setrvala na svém závěru uvedeném ve 434. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že společnost Schulman Plastics bude schopna clo absorbovat a zůstat zisková, i když nebude moci přenést zvýšení nákladů na zákazníky.

(338)

Společnost Plastika Kritis tvrdila, že uložení cla na čínský TiO2 by poškodilo výrobní odvětví MW v Unii. Společnost Plastika Kritis uvedla, že v Unii je více než 300 výrobců MW, většinou malých a středních podniků, kteří zaměstnávají celkem více než 15 000 lidí. Vzhledem k tomu, že výrobek MW je lehký a levný materiál, o získání nebo ztrátě zakázky rozhodují pouhé centy. Jakékoli zvýšení ceny hlavní suroviny (TiO2) v důsledku uložení antidumpingového cla tedy způsobí, že výrobci MW v Unii nebudou ve srovnání s konkurenty ze zahraničí konkurenceschopní.

(339)

V důsledku toho budou velcí výrobci MW nuceni přesunout svou výrobu mimo Evropu, zatímco menší výrobci přestanou vyrábět a stanou se dovozci. Společnost Plastika Kritis proto tvrdila, že existuje jasný převažující zájem odvětví MW, aby clo nebylo uloženo, i kdyby to vedlo k zániku výrobců TiO2 v Unii, neboť odvětví MW zaměstnává mnohem více lidí a vyrábí výrobky s vyšší přidanou hodnotou.

(340)

Komisi však nebyly předloženy žádné údaje k prokázání toho, že výrobci MW jsou vystaveni silné konkurenci ze zahraničí, nebo jaké jsou tržní podíly mezi výrobci MW v Unii a zahraničními výrobci MW.

(341)

Na druhé straně žadatel poskytl vlastní odhady, podle nichž výrobci MW v Unii mají 95% podíl na trhu Unie.

(342)

Skutečný dopad je těžké vyčíslit, neboť žádný z menších uživatelů neposlal odpověď na dotazník. Nebylo však možné vyloučit, že vzhledem k velmi vysokému podílu nákladů na TiO2 na celkových nákladech na výrobu MW by výrobci tohoto výrobku mohli být uložením cla silně ovlivněni, pokud by z Číny nakupovali nezanedbatelné množství TiO2.

(343)

Analýza dopadu cla na ziskovost výrobce MW (založená na údajích společnosti Schulman Plastic) ve skutečnosti ukázala, že při aktuálně navrhovaném clu klesá ziskovost výrobce MW přibližně o 1 procentní bod na každých dalších 5 procentních bodů TiO2 pocházejícího z Číny v jeho skladbě dodávek. Stále však není jasné, do jaké míry jsou výrobci MW v Unii vystaveni konkurenci ze zahraničí.

(344)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací společnost Plastika Kritis zopakovala svá předchozí tvrzení o účinku cla na výrobce MW a požadovala osvobození od antidumpingového cla pro TiO2 určený pro výrobu matečných směsí. Ačkoli právní základ pro žádost o osvobození od cla nebyl stanoven, a poté, co byla v prozatímní fázi zamítnuta žádost společnosti Schulman Plastic o rozšíření definice výrobku v tomto šetření tak, aby zahrnovala rovněž MW, ke které nebyly obdrženy žádné připomínky (viz 26. bod odůvodnění výše) ohledně povahy a formulace žádosti, Komise přistupovala k žádosti jako k žádosti o osvobození od cla pro konečné užití podle článku 254 celního kodexu Unie (52).

(345)

Komise na úvod konstatovala, že toto osvobození od cla pro konečné užití přišlo v šetření mimořádně pozdě. Jak je již zdůrazněno výše v 86. bodě odůvodnění, tato tvrzení měla být předložena v raných fázích šetření, aby byl poskytnut dostatek času na posouzení jejich opodstatněnosti a aby bylo jiným zúčastněným stranám umožněno na ně reagovat.

(346)

Nicméně i když Komise z tohoto důvodu nebyla schopna posoudit žádost v dostatečném rozsahu, posoudila ji na základě důkazů, které měla k dispozici. V tomto ohledu Komise připomněla, že odpověď na dotazník, která byla ověřena, předložil pouze jediný uživatel TiO2, který vyráběl MW, společnost Schulman Plastic.

(347)

Za prvé Komisi nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že TiO2 používaný při výrobě matečných směsí je ve srovnání s jinými typy určitým způsobem jedinečný. Naopak se zdá, že při výrobě matečných směsí je možné používat několik typů TiO2.

(348)

Za druhé Komisi nebyly předloženy žádné důkazy, které by prokazovaly nedostatečnou nabídku TiO2 pro výrobce MW. Vzhledem k relativně širokému sortimentu typů TiO2 inzerovaných pro použití v matečných směsích, které podle všeho mají rovněž relativně standardní specifikaci, a stejně tak i velikost tržního segmentu plastů, se zdá být nepravděpodobné, že by existovala nedostatečná nabídka TiO2 pro toto užití.

(349)

Za třetí, pokud jde o podíl dotčeného výrobku na struktuře nákladů a na schopnosti uživatele či uživatelů absorbovat cla, jak je již uvedeno výše v 342. a 343. bodě odůvodnění, Komise uznává, že výrobci MW mohou být clem nejvíce dotčeni, a to vzhledem k vysokému výskytu TiO2 v jejich celkové struktuře nákladů (53).

(350)

Současně Komise znovu zdůraznila, že mohla ověřit úrovně zisku a podíl čínského TiO2 na skladbě dodávek pouze u společnosti Schulman Plastics, a to na základě její odpovědi na dotazník. Komise mohla přiměřeně odhadnout exponovanost společnosti Schulman Plastics vůči dovozu z Číny a možný dopad cel na její ziskovost. Komise tudíž nemohla dospět k závěru, jak se uvádí ve 434. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a 336. a 337. bodě odůvodnění výše, že společnost Schulman Plastics mohla absorbovat cla a zůstala by zisková i za předpokladu, že by nebyla schopna přenést zvýšení nákladů na zákazníky.

(351)

Společnost Plastika Kritis nepředložila odpověď na dotazník ani jiné ověřitelné údaje o své ziskovosti nebo zdrojích dodávek. Komise tudíž nebyla schopna posoudit a vyhodnotit, nakolik vážně by byla individuálně ovlivněna uložením cla na dovoz TiO2 z Číny a zda by tato podmínka pro osvobození od cla pro konečné užití byla splněna.

(352)

Společnost Plastika Kritis znovu zopakovala své tvrzení, že dovozci matečných směsí do Unie z blízkých trhů se stanou ještě konkurenceschopnějšími vůči výrobcům matečných směsí z Unie, a to vzhledem k tomu, že tito dovozci budou mít nadále přístup k levnějšímu čínskému TiO2.

(353)

Komise konstatovala, že společnost Plastika Kritis nepředložila v tomto ohledu žádné nové důkazy. Komise však poukázala na to, že pokud by k těmto praktikám došlo, existuje případné nápravné opatření: každé odvětví, které takovýmto praktikám čelí, může požádat o zahájení zvláštního antidumpingového šetření nebo šetření zaměřeného na obcházení, pokud jsou splněny všechny podmínky v základním nařízení.

(354)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem a vzhledem k tomu, že nebyly předloženy nové důkazy, Komise setrvala na svých závěrech v tomto směru z 339. až 343. bodu odůvodnění výše.

(355)

Na základě výše uvedeného Komise nemohla dospět k závěru, že je splněna jakákoli z podmínek pro osvobození od cla pro konečné užití u TiO2 používaného při výrobě matečných směsí, a proto tuto žádost zamítla.

(356)

Řada uživatelů z odvětví výroby barev a nátěrových hmot vyjádřila po uložení prozatímního cla nesouhlas s jeho uložením z důvodu zájmu Unie.

(357)

Společnost Sherwin-Williams, jeden z uživatelů, kteří předložili odpověď na dotazník, neposkytla k prozatímnímu nařízení žádné připomínky. Vzhledem k novým, nižším dumpingovým rozpětím dospěla Komise k závěru, že dopad na společnost Sherwin-Williams bude ještě méně výrazný, než se odhadovalo v prozatímním nařízení.

(358)

Společnosti AkzoNobel a PPG tvrdily, že clo v navrhované výši bude mít zásadní dopad na jejich výrobní náklady a snížení marže, a to nejen kvůli dražšímu TiO2 z Číny, ale také proto, že výrobci v Unii rovněž zvýší své ceny.

(359)

Společnosti ASEFAPI, PPG, Teknos a AkzoNobel tvrdily, že není možné přenést zvýšení nákladů na zákazníky. Takové zvýšení nákladů způsobí, že výrobci barev a nátěrových hmot nebudou konkurenceschopní, což podpoří dovoz hotových výrobků (barev) do Unie. Společnost AkzoNobel uvedla, že dovoz barev a laků do Unie se již zvýšil.

(360)

Společnost PPG tvrdila, že při současné výši cla se dovoz z Číny stane neperspektivním, i když je zásadní z důvodu nedostatečné kapacity v Unii a nutnosti diverzifikovat zdroje dodávek. Společnost PPG proto žádala, aby Komise clo revidovala a snížila s cílem dosáhnout spravedlivější rovnováhy.

(361)

Komise uvedla, že již dospěla k závěru, že TiO2 představuje v nákladech na výrobu barev zanedbatelnou částku, a podle jejího odhadu nebude ziskovost výrobců barev vážně ovlivněna. Nebyly předloženy žádné nové důkazy, které by tento závěr zpochybnily.

(362)

Podobně, ačkoli byly poskytnuty omezené důkazy o tom, že výrobci barev pracují na základě delších smluv, což ztěžuje okamžité zvýšení cen, nebyly poskytnuty žádné důkazy o tom, že by nemohli zvýšit ceny při jednání se svými odběrateli, ani o tom, že konkurence ze zahraničí roste a ohrožuje jejich postavení na trhu.

(363)

Menší výrobci, jako je společnost Teknos, dále tvrdili, že nebyl dostatečně zohledněn zájem výrobního odvětví barev a nátěrových hmot, což potvrdilo i sdružení CEPE. Sdružení CEPE tvrdilo, že malé a střední podniky v odvětví nátěrových hmot budou méně konkurenceschopné a možná budou muset ukončit výrobu, zatímco větší výrobci mohou přesunout svou výrobu mimo Unii. Sdružení CEPE se proto přimlouvá za zmírnění dopadu na malé a střední podniky působící v tomto odvětví.

(364)

Sdružení ASEFAPI podobně tvrdilo, že zvýšení cen spojené s antidumpingovým clem ohrožuje životaschopnost mnoha malých a středních podniků, které jsou členy sdružení ASEFAPI, zejména proto, že trh uživatelů TiO2 je velmi roztříštěný, a jejich tržní síla je tedy omezená. Někteří členové sdružení ASEFAPI mají velké odběratele zejména v oblasti automobilového průmyslu, což snižuje jejich vyjednávací sílu při snaze přenést na ně zvýšení cen.

(365)

Sdružení ASEFAPI dále předložilo tabulku, která ukazuje, o kolik by zvýšení ceny TiO2 jako hlavní suroviny zvýšilo náklady na výrobu deseti různých složení barev, emailů a tiskařských barev.

(366)

Komise konstatovala, že tato tabulka poskytuje jen omezený přehled o několika aspektech, které jsou nezbytné pro náležité posouzení dopadu navrhovaného cla na uživatele. Patří mezi ně: podíl tržeb z výrobků využívajících TiO2 na celkových tržbách těchto společností; podíl TiO2 nakoupeného z Číny ve srovnání s ostatními zdroji; podíl nákladů na TiO2 na celkových výrobních nákladech výrobku; ziskovost prodeje výrobků využívajících TiO2 a ziskovost celé společnosti.

(367)

Komise rovněž poukázala na to, že žádný z malých a středních podniků, které jsou členy sdružení ASEFAPI nebo CEPE, nepředložil odpověď na dotazník, která by Komisi poskytla informace o těchto aspektech.

(368)

Komise nicméně uznala, že mnoho členů sdružení CEPE a ASEFAPI jsou malé a střední podniky, které nemusí mít prostředky na vyplnění dotazníku a místo toho se spoléhají na svá oborová sdružení, která zastupují jejich zájmy.

(369)

Ačkoli tedy nebylo jasné, do jaké míry jsou výrobci barev a nátěrových hmot skutečně vystaveni konkurenčním tlakům ze strany dovozu do Unie a jaký vliv může mít clo na zisky menších výrobců, nebylo možné vyloučit, že by konkurenceschopnost řady malých a středních podniků mohla být ovlivněna. Podle struktury nákladů výrobců barev, kterou Komise zjistila z dotazníků společností AkzoNobel a Sherwin-Williams, však bude tento dopad ze všech kategorií uživatelů analyzovaných v tomto oddíle pravděpodobně nejméně výrazný.

(370)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací jeden uživatel, společnost Teknos a čtyři sdružení výrobců barev a nátěrových hmot – ASEFAPI, CEPE, HCA a Fédération des Industries des Peintures, Encres, Couleurs, Colles et adhésifs, Résines („FIPEC“) – zpochybnili závěry Komise ohledně analýzy zájmu Unie s ohledem na toto odvětví.

(371)

Za prvé sdružení CEPE a FIPEC a společnost Teknos uvedly, že Komise měla věnovat ve své analýze větší pozornost odvětví stavebnictví. Dále tvrdily, že stavebních projektů v Unii ubývá a že i malé zvýšení ceny suroviny (v tomto případě barev a nátěrů) by mohlo ohrozit přežití tohoto odvětví, neboť toto odvětví nedosahuje rozpětí, která by mu umožnila absorbovat růst cen.

(372)

Za druhé všechna čtyři sdružení nesouhlasila se závěrem Komise z 369. bodu odůvodnění výše, že dopad na odvětví barev a nátěrových hmot bude u navazujícího průmyslového odvětví ze všech kategorií uživatelů zkoumaných v tomto oddíle nejméně výrazný.

(373)

Za tímto účelem všechna čtyři sdružení předložila své vlastní výpočty zvýšení nákladů, vycházející z předpokladu, že TiO2 představuje 30–50 % nákladů na suroviny výrobce barev. Sdružení ASEFAPI konkrétně zdůraznilo, že předložilo údaje, které upřesňují výraznější zvýšení nákladů.

(374)

Dále tato sdružení tvrdila, že zjištění Komise se zakládala na dvou velkých společnostech (AkzoNobel a Sherwin Williams), a proto nebyla reprezentativní pro širší odvětví, zejména malé a střední podniky. Zopakovala svá tvrzení, že malé a střední podniky mohou absorbovat cla v menším rozsahu a nemohou je přenést na své zákazníky, neboť mají omezenou vyjednávací sílu.

(375)

Za třetí sdružení tvrdila, že země poblíž hranic s Unií, jako je Spojené království, Turecko a jiné, budou schopny dovážet TiO2 z Číny, aniž by byly zatíženy dodatečnými antidumpingovými cly, v důsledku čehož budou místní výrobci barev a nátěrů konkurenceschopnějšími vůči výrobcům barev v Unii. Sdružení HCA požádalo o mechanismus na ochranu před tímto dovozem. Podobně tvrdila, že barvy a nátěrové hmoty dovážené z Číny by vystavovaly výrobce barev v Unii cenovému podbízení vzhledem k nižším výrobním nákladům.

(376)

Za čtvrté sdružení rovněž tvrdila, že vývoz barev a nátěrových hmot z Unie bude rovněž narušen vyššími cenami, v důsledku čehož budou uživatelé TiO2 v Unii méně konkurenceschopnými i na zahraničních trzích.

(377)

A konečně sdružení zdůraznila, že je naprosto nezbytné zachovat konkurenceschopnost uživatelů, neboť tyto společnosti jsou četnější a zaměstnávají mnohem více lidí než průmyslové odvětví Unie vyrábějící TiO2. Sdružení dále tvrdila, že cla zvýhodní především společnosti ze zemí mimo EU, a to vzhledem k tomu, že většina výrobců v Unii jsou dceřinými společnostmi společností se sídlem v zahraničí. Sdružení ASEFAPI rovněž argumentovalo, že cla by neměla příznivý dopad na výrobce TiO2 v Unii vzhledem k tomu, že nemají dostatek výrobní kapacity, a proto by uživatelé nakupovali TiO2 z jiných třetích zemí, a cla by tudíž v konečném důsledku přinesla prospěch výrobcům TiO2 mimo Unii.

(378)

Sdružení HCA dále navrhovalo několik opatření, která by zmírnila dopad na konkurenceschopnost průmyslových odvětví Unie ve formě daňových úlev a finanční podpory pro domácí průmyslová odvětví. Žádné z nich však nespadalo do oblasti šetření ochrany obchodu.

(379)

Komise tato tvrzení analyzovala a došla k těmto závěrům:

(380)

Za prvé, jak již Komise uvedla v prozatímním nařízení, šetření se nezúčastnily žádné společnosti aktivní v odvětví stavebnictví, aby se postavily proti clům. Podobně žádné strany nepředložily dostatečné důkazy o situaci v odvětví stavebnictví, s výjimkou několika širokých tvrzení, ani smysluplně nedoložily dopad antidumpingových cel v tomto ohledu. Ve srovnání s objemem podání, důkazů a údajů týkajících se všech ostatních tvrzení, která byla v tomto šetření předložena a prověřena, byly podání, důkazy a údaje týkající se odvětví stavebnictví velmi omezené. Komise tudíž vzala odvětví stavebnictví v úvahu v rozsahu, ve kterém to Komise a strany považovaly za přiměřené, a v míře, ve které byly informace dostupné.

(381)

I když sdružení CEPE a společnost Teknos ve svém podání k poskytnutí konečných informací poskytly některé zprávy informující o situaci a budoucích perspektivách odvětví stavebnictví v Unii, a zejména v Německu, nepředložily důkazy na podporu tvrzení uvedených výše v 371. bodě odůvodnění. Zejména neodůvodnily ani nevyčíslily, do jaké míry by se zvýšily náklady na barvy, ani v jakém rozsahu by odvětví stavebnictví mohlo být vůbec případným zvýšením dotčeno.

(382)

Na druhé straně skutečnost, že se proti clům nepostavily žádné společnosti z odvětví stavebnictví registrované jako zúčastněné strany, naznačuje, že neočekávají, že by byly cly uloženými na TiO2 významně ovlivněny.

(383)

Za druhé Komise uznala, že sdružení ASEFAPI ve svých připomínkách k prozatímnímu nařízení poskytla určité údaje uvádějící, jak velký podíl na nákladech může mít TiO2 v případě některých složení barev a jaké může být zvýšení nákladů u těchto složení při různých úrovních cel. Komise řádně prozkoumala tyto údaje a vzala je v úvahu při poskytnutí konečných informací, jak je vysvětleno výše v 365. až 366. bodě odůvodnění.

(384)

Komise zopakovala, že tyto údaje uváděly pouze odhad toho, o kolik by konkrétní zvýšení ceny TiO2 zvýšilo náklady na výrobu deseti různých složení barev, emailů a tiskařských barev. Tyto údaje však neuvádějí, od jakých uživatelů pocházejí, jak ziskoví tito uživatelé byli, jaké množství dalších typů výrobků vyrábějí a prodávají a s jakými náklady, jaké jsou zdroje jejich dodávek atd.

(385)

Komise tudíž z těchto údajů nemohla vyvodit žádný smysluplný závěr ohledně podílu čínského TiO2 na skladbě dodávek žádného z uživatelů ani jejich výkonnost a úrovně zisku. Komise proto nemohla přiměřeně odhadnout, jaká je jejich exponovanost vůči dovozu z Číny a v důsledku toho ani to, jaký by byl dopad cel na tyto uživatele. Navíc, i když tyto údaje nebyly ověřeny, jediným závěrem, který z nich lze vyvodit, je, že u některých barev je podíl TiO2 na jejich výrobních nákladech vyšší než průměrný.

(386)

Na druhé straně, jak je již zdůrazněno výše, společnosti AkzoNobel a Sherwin Williams poskytly odpovědi na dotazník, které byly ověřeny. Tyto odpovědi byly vzhledem k povaze dotazníku vyčerpávající a obsahovaly všechny výše uvedené prvky, které Komise musela posoudit, a tudíž poskytly ucelený obrázek o výkonnosti všech těchto výrobců: jejich výrobní náklady a podíl, který na nich má TiO2, byly zprůměrovány za všechny barvy, které každá společnost vyrábí, přičemž byl oddělen podíl čínského dovozu na jejich celkové struktuře nákladů. Tyto údaje z dotazníku, které byly vyplněny a ověřeny, umožnily získat přesnější přehled o tom, jak může být dotčen výrobce barev a nátěrů.

(387)

Na základě těchto údajů mohla Komise konstatovat, že TiO2 představuje mnohem nižší podíl na celkových nákladech na suroviny výrobce barev, je-li zprůměrován za všechna složení barev, než jaký sdružení ASEFAPI, CEPE, FIPEC a HCA předložila na základě některých individuálních složení. Podíl TiO2 na celkových výrobních nákladech byl ještě nižší.

(388)

V případě společnosti Sherwin Williams, která vyplnila dotazník pouze na úrovni svých dvou nejvíce dotčených závodů, byl dokonce podíl TiO2 na celkových nákladech na suroviny mnohem nižší než uváděných 40–50 % a nižší než u všech ostatních kategorií uživatelů, kteří poskytli odpovědi na dotazník (tj. výrobci dekoračního papíru, grafických bílých inkoustů a matečných směsí).

(389)

Na tomto základě, jak je vysvětleno výše v 369. bodě odůvodnění, Komise dospěla k závěru, že výrobce barev, a to i v případě, že by se jednalo o malý nebo střední podnik, by byl v průměru méně ovlivněn cly na TiO2 vzhledem k relativně nízkému podílu, kterého TiO2 dosahuje na struktuře nákladů výrobce barev. Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné nové důkazy, které by to zpochybnily, Komise setrvala na svém závěru.

(390)

Žádné nové důkazy nebyly předloženy ani s ohledem na třetí tvrzení. Komise však poukázala na to, že s ohledem na jakékoli údajné dumpingové praktiky u barev a nátěrů pocházejících z Číny existoval opravný prostředek v podobě zvláštního antidumpingového šetření. Pokud uživatelé mají důkazy o těchto praktikách, mají možnost podat svůj vlastní podnět Komisi.

(391)

Podobně existuje mechanismus na ochranu před obcházením cel, které uvádí sdružení HCA. Odvětví, které čelí praktikám obcházení, může požádat o zahájení zvláštního šetření zaměřeného na obcházení, pokud jsou splněny všechny podmínky v základním nařízení.

(392)

Stejně tak nebyly předloženy žádné nové důkazy ani s ohledem na čtvrté tvrzení. I když může být dotčena celková struktura nákladů navazujících uživatelů, nebyly předloženy žádné ucelené důkazy, které by prokazovaly, do jaké míry se odvětví barev a nátěrových hmot spoléhá na vývoz, na jaká místa určení a jaký by byl celkový dopad na jejich výkonnost na těchto trzích. Komise tudíž nezískala ucelenou představu a nemohla ověřit pravdivost tohoto tvrzení.

(393)

A konečně Komise poukázala na to, že i když jsou někteří výrobci v Unii součástí nadnárodních konglomerátů sídlících v zahraničí, nevylučuje je to z definice výrobního odvětví Unie ve smyslu článku 4 základního nařízení. Ve skutečnosti jsou samotné společnosti zřízeny podle právních předpisů členských států a nejsou ve spojení s žádným vývozcem ani dovozcem z dotčené země.

(394)

Společnost Teknos a čtyři sdružení vznesly dodatečná tvrzení, že odvětví barev je obzvláště citlivé na změny ceny, že pokles výroby TiO2 v Unii v posledních letech je již učinil závislejšími na dovozu a že uložení cla bude mít negativní dopad na cíle Zelené dohody pro Evropu, neboť cla povedou k vyššímu dovozu barev do Unie, v důsledku čehož vzniknou další emise související s jejich přepravou. Dále tvrdily, že cla budou mít negativní dopad na pracovní místa v navazujících odvětvích a na investice v Unii, protože vyšší výrobní náklady povedou k propouštění a učiní odvětví barev a nátěrů méně přitažlivým pro nové investice. Tato tvrzení však nebyla podpořena smysluplnými a ověřitelnými důkazy, a Komise je tudíž zamítla.

(395)

V konečné fázi společnosti Felix a Munksjö zopakovaly své stanovisko, že i kdyby Komise nevyloučila z definice výrobku laminovací TiO2, měla by jej osvobodit od cla pro konečné užití při výrobě dekoračního papíru, a předložily v tomto ohledu nová tvrzení a důkazy.

(396)

Uživatelé zopakovali svá tvrzení, že všechna kritéria, která Komise vzala v potaz v předchozích případech osvobození od cla pro konečné užití, byla splněna. Patří mezi ně: specifičnost navazujícího výrobku, dostupnost dodávek, podíl dotčeného výrobku ve struktuře nákladů, schopnost uživatele absorbovat clo a dopad osvobození na účinnost opatření.

(397)

Uživatelé znovu zdůraznili, že laminovací TiO2 je speciálně určen pro výrobu dekoračního papíru, a zopakovali argumenty uvedené výše ve 119. až 122. bodě odůvodnění. Uživatelé rovněž uvedli, že proces ověřování nových typů trvá v průměru přibližně jeden rok.

(398)

V návaznosti na analýzu uvedenou výše v oddíle 2.1.3.2 a s ohledem na všechny dostupné důkazy Komise setrvala na svém závěru, že i když laminovací TiO2 nemá dostatečně odlišné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti ve srovnání s jinými typy TiO2, aby byl vyloučen z definice výrobku, existuje specifičnost tohoto výrobku, neboť je přizpůsoben a vhodný především pro specifické použití – k výrobě dekoračního papíru.

(399)

O této specifičnosti svědčí významná přítomnost fosforu v povrstvení molekuly TiO2. Nové důkazy, které předložily společnosti Felix a Munksjö, ukázaly, že aby byl výrobek vhodný pro použití v dekoračním papíru, musí být jeho obsah v sušině nejméně 0,5 %. Zároveň, jak již bylo uvedeno dříve, elektrický náboj na povrchu, který je výsledkem silného povrstvení, pomáhá molekule přilnout k vláknům dřevní hmoty.

(400)

Komise ve 139. bodě odůvodnění dospěla k závěru, že posledně uvedená vlastnost může být relevantní i pro použití TiO2 při výrobě jiných výrobků na bázi dřevní hmoty (například běžného papíru). Proto Komise nemůže dospět k závěru, že se jedná o základní technickou vlastnost odlišnou od jiných typů TiO2 nebo alespoň TiO2 používaného při jiných použitích. Tato vlastnost je však skutečně jedním z prvků, díky nimž je laminovací TiO2 specifický, neboť vzhledem k této vlastnosti je nevhodný pro jiná běžná použití, jako jsou barvy a nátěry.

(401)

Pokud jde o dostupnost dodávek, společnosti Felix a Munksjö a sdružení CEPI rovněž nesouhlasily se závěrem, že i v případě úplné absence dovozu TiO2 z Číny by výrobci dekoračního papíru měli k dispozici dostatečné alternativní zdroje dodávek, a to jak v Unii, tak z jiných třetích zemí (například ze Spojeného království nebo Mexika).

(402)

Tito dva uživatelé uvedli, že nelze realisticky očekávat, že by výrobci v Unii výrazně zvýšili dodávky laminovacího TiO2, jehož výroba je navíc dražší než u většiny ostatních typů. Vzhledem k tomu, že laminovací TiO2 tvoří pouze asi 12 % celkového trhu s TiO2 (ve srovnání s 60 % v případě nátěrů a 25 % v případě plastů), zaměření na větší segmenty trhu umožňuje dosáhnout úspor z rozsahu a větší zákaznické základny, a proto jsou tyto typy ziskovější.

(403)

Stejně jako v prozatímní fázi předložili tito dva uživatelé nové důkazy v podobě četné aktuálnější korespondence s výrobci v Unii, která ukázala, že výrobci v Unii byli schopni nabídnout pouze omezené množství laminovacího TiO2.

(404)

Oba uživatelé dále předložili nové tvrzení o odhadu nedostatečné nabídky laminovacího TiO2 v Unii na základě údajů uvedených v prozatímním nařízení a podílu závodů, které běžně vyrábějí laminovací TiO2, na celkové výrobní kapacitě Unie.

(405)

Vzhledem k tomu, že jejich portfolio zahrnuje mnoho typů TiO2, po nichž je na trhu Unie poptávka, tito dva uživatelé odhadli, že výrobci v Unii mohou uspokojit pouze přibližně jednu třetinu celkové poptávky Unie po laminovacím TiO2. To je v souladu s odhady, které oba uživatelé uvedli ve svých předchozích podáních, jimiž se zabýval 53. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(406)

Pokud jde o dostupnost dodávek z jiných zdrojů, tito dva uživatelé předložili nové tvrzení, že jen proto, že v období šetření odebírali značné objemy z jiných zemí, tato okolnost neznamená, že by tyto zdroje mohly dodávat další objemy, které by pokryly objemy v současnosti odebírané z Číny.

(407)

Kromě toho společnosti Felix a Munksjö ve svém podání ze dne 30. května 2024 prokázaly, že povětrnostní události v Mexiku způsobily významné přerušení výroby, což ohrozilo stabilitu dodávek. Oba uživatelé uvedli, že to podtrhuje význam diverzifikovaných zdrojů dodávek. Sdružení CEPI tento argument zopakovalo ve svých připomínkách k prozatímnímu nařízení.

(408)

Společnosti Felix a Munksjö rovněž poskytly zprávu TZMI z dubna 2023, která předpovídá nárůst poptávky ve Střední a Jižní Americe v roce 2024. Uživatelé tvrdili, že tento nárůst poptávky sníží schopnost společnosti Chemours zásobovat trh s dekoračním papírem v Unii. Stejné tvrzení potvrdilo i sdružení CEPI.

(409)

Pokud jde o Spojené království jako potenciální alternativní zdroj dodávek, společnosti Felix a Munksjö poskytly nové důkazy, které ukazují, že místní dodavatelé mají omezenou kapacitu dodávat do Unie dostatečné množství laminovacího TiO2.

(410)

Oba uživatelé dále tvrdili, že ve Spojeném království i Mexiku se vyrábí TiO2 pouze chloridovým procesem, zatímco jejich čínští dodavatelé jej vyrábějí převážně sulfátovým procesem. Přestože přechod mezi oběma výrobky je technicky možný, znamenalo by to dodatečné náklady na změnu složení těch částí jejich portfolia, v nichž se používá TiO2 vyráběný sulfátovým procesem.

(411)

Oba uživatelé rovněž dodali nové důkazy, podle nichž pouze někteří z jedenácti výrobců v Unii pravidelně vyrábějí laminovací TiO2.

(412)

Žadatel tvrdil, že společnosti Felix a Munksjö neposkytly žádné důkazy na podporu toho, že výrobci v Unii nemohou uspokojit poptávku výrobního odvětví laminovaného papíru a že jedinou věcí, která brání výrobcům v Unii vyrábět dostatečné množství laminovacího TiO2, je nekalá soutěž ze strany Číny.

(413)

Žadatel naopak uvedl, že neexistuje žádný důvod, proč by závod společnosti Chemours v Mexiku nemohl vyvážet dostatečné množství do Unie, a na podporu tohoto tvrzení předložil údaje TZMI o průzkumu trhu. Podle těchto údajů a podle jmenovité kapacity v Mexiku mělo v období šetření Mexiko celkem [140 000–180 000] tun volné kapacity (54).

(414)

Za prvé, Komise poznamenává, že v souladu s článkem 6 základního nařízení založila své posouzení na ověřených informacích předložených spolupracujícími uživateli za období šetření. Informace, které se týkají doby po období šetření, nebyly shromážděny ani ověřeny. Pokud jde o zdroje spolupracujících uživatelů, z ověřených odpovědí na dotazník vyplynulo, že během období šetření nakupovali převážnou část laminovacího TiO2 z jiných třetích zemí, přičemž z Číny nakupovali mnohem menší podíl (10 až 40 %) laminovacího TiO2 a výrobci v Unii představovali nejmenší podíl jejich zdrojů laminovacího TiO2. Tato analýza ukázala, že spolupracující uživatelé mají zavedené a dobře fungující dodavatelské kanály s dalšími třetími zeměmi.

(415)

Na základě všech předložených nových důkazů dospěla Komise k závěru, že společnosti Felix a Munksjö by skutečně mohly mít potíže při nakupování požadovaných objemů z dostupných zdrojů v Unii a ve Spojeném království, proto, že se výrobci rozhodli upřednostnit jiné, větší segmenty trhu.

(416)

Komise však nemohla vyloučit, že je to způsobeno tím, že čínský dumpingový dovoz udržuje ceny laminovacího TiO2 na nekonkurenceschopné nízké úrovni, která je pro výrobce v Unii neatraktivní. Ve spise jsou důkazy, které toto tvrzení dokládají.

(417)

Komise posuzovala dostupné volné kapacity pro výrobu laminovacího TiO2 v Unii podle ověřených údajů z makrodotazníku o jmenovité výrobní kapacitě uvedených pěti výrobců v Unii a za předpokladu, že i) laminovací TiO2 tvoří 12 % celkové poptávky po TiO2v Unii a že ii) zbývajících 50 % účastníků trhu v odvětví dekoračního papíru má ve své skladbě dodávek stejný podíl dodavatelů jako společnosti Felix a Munksjö posuzované společně.

(418)

Jak bylo uvedeno v 270. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, Komise odhadla, že průměrná spotřeba v Unii během posuzovaného období činila 1,14 milionu tun. Komise proto založila své odhady poptávky po laminovacím TiO2 na průměrné roční spotřebě během posuzovaného období.

(419)

Odhad Komise tak ukázal, že pokud by výše uvedených pět výrobců v Unii vyrábělo na 90 % jmenovité kapacity a 12 % této výroby by připadalo na laminovací TiO2, mohli by skutečně uspokojit o něco více než třetinu celkové poptávky po laminovacím TiO2 v Unii.

(420)

I takto omezená nabídka by však stačila na pokrytí přibližně 90 % celkových dodávek laminovacího TiO2, který by výrobci dekoračního papíru nakupovali z Číny, pokud by tento dovoz zcela zanikl. Jedná se o extrémní scénář, neboť cílem opatření není zcela zastavit dovoz, ale zajistit, aby se na trh Unie dostával za spravedlivé ceny.

(421)

Bez ohledu na závěr uvedený výše v 414. bodě odůvodnění Komise rovněž přezkoumala informace předložené zúčastněnými stranami o dostupnosti dodatečných dodávek z Mexika v době po období šetření.

(422)

Při zkoumání údajů předložených žadatelem, které jsou uvedeny v 413. bodě odůvodnění, Komise zjistila, že údaje o volné kapacitě mohou být nadhodnocené, neboť se zdá, že vycházejí z předpokladu, že pro domácí mexickou poptávku není vyhrazena žádná kapacita. Kromě toho jsou ve spise důkazy o tom, že celosvětová poptávka byla během období šetření nízká.

(423)

Proto lze očekávat, že skutečná dostupná kapacita v Mexiku bude v běžném roce nižší. Tento závěr je podpořen dalšími odhady z platformy TZMI, které ukazují, že skutečná volná kapacita v roce 2024 v celém regionu Střední a Jižní Ameriky bude poloviční oproti hodnotě uvedené výše v 413. bodě odůvodnění.

(424)

Komise nicméně odhadla, že by i v případě konzervativnějšího scénáře, pokud by mexičtí výrobci rovněž vyčlenili 12 % výroby na laminovací TiO2, byla k dispozici přibližně čtyřikrát větší kapacita pro výrobu laminovacího TiO2, než jaká je potřebná k pokrytí zbývajících 10 % dodávek laminovacího TiO2 z Číny (viz 419. bod odůvodnění výše), v nepravděpodobné situaci, kdy by byly tyto dodávky zcela zastaveny (55).

(425)

Zároveň lze povětrnostní události, které v létě 2024 přerušily dodávky z Mexika, považovat za výjimečné okolnosti, které nemohou vést k závěru, že by Mexiko v budoucnu nebylo dostatečným zdrojem dodávek.

(426)

Komise proto dospěla k závěru, že jen v Unii a Mexiku (bez ohledu na Spojené království) existují volné kapacity, které by mohly nahradit celkové objemy laminovacího TiO2, jež spolupracující uživatelé nakupují z Číny, pokud budou obnoveny rovné podmínky a výrobci budou moci vyčlenit 12 % své výrobní kapacity na laminovací TiO2. Proto tvrzení dotčených uživatelů zamítla.

(427)

Společnosti Felix a Munksjö rovněž napadly závěr Komise o dopadu cla na jejich podnikání. Konkrétně poukázaly na to, že odhad Komise ve 430. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, podle kterého by se jejich ziskovost snížila o [2–3] procentní body, nezohledňuje nepřímé účinky cla.

(428)

Tvrdily, že první z těchto účinků spočívá v tom, že uživatelé by museli přejít od typů vyráběných sulfátovým procesem k dražším typům vyráběným chloridovým procesem a museli by nést dodatečné náklady spojené se změnou složení stávajících receptur.

(429)

Uživatelé dále tvrdili, že v důsledku antidumpingového cla se očekává, že výrobci v Unii výrazně zvýší ceny i u stávajících objemů. Poté, co prozatímní opatření vstoupila v platnost, poskytli tito dva uživatelé důkazy o jednáních se svými dodavateli v Unii, z nichž vyplývá, že tito dodavatelé v blízké budoucnosti skutečně zvýší ceny. Uživatelé dále poskytli odhad TZMI týkající se vývoje cen TiO2 v blízké budoucnosti, zveřejněný v červnu 2024, který předpovídá růst cen TiO2 v Unii podobným způsobem.

(430)

Uživatelé dále tvrdili, že toto zvýšení nákladů způsobí, že konkurenceschopnost čínských výrobců dekoračního papíru bude ještě větší, což bude motivovat k dalšímu zvýšení dumpingového dovozu dekoračního papíru. To by rovněž dále omezilo možnost uživatelů zvyšovat ceny pro své odběratele.

(431)

Uživatelé dále zdůraznili, že vzhledem k tomu, že náklady na TiO2 tvoří takto velký podíl na jejich celkových výrobních nákladech, nebudou schopni clo absorbovat, což bude mít neblahý dopad na jejich podnikání. Současně neodůvodněný přechod od typů vyráběných sulfátovým procesem (v současné době pocházejících z Číny) k typům vyráběným chloridovým procesem (které jsou většinou dostupné v Unii a z jiných třetích zemí) povede k dalším bezprostředním nákladům.

(432)

Kromě toho uživatelé na základě údajů TZMI a TTO poskytli výpočty odhadované výhody z hlediska nákladů, kterou by čínští výrobci dekoračního papíru měli ve srovnání s výrobci v Unii. Z nich vyplynulo, že v důsledku zvýšení cen TiO2 by se výhoda čínských výrobců dekoračního papíru z hlediska nákladů zvýšila z 24 % v období šetření na 31 % v roce 2025.

(433)

Uživatelé tvrdili, že to povede nejen ke ztrátě objemu prodeje ve prospěch čínské konkurence, ale také k jejich neschopnosti přizpůsobit ceny, což jim znemožní, aby zůstali na trhu ziskoví.

(434)

A konečně, oba uživatelé tvrdili, že osvobození od cla pro konečné užití nebude mít vliv na účinnost opatření.

(435)

V tomto ohledu uživatelé tvrdili, že většina dovozu TiO2 z Číny nebude případným osvobozením dotčena, a odvolávali se na závěr Komise uvedený ve 428. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že laminovací TiO2 představuje přibližně 12 % celkové poptávky. Jelikož se výrobci v Unii zaměřují především na jiné použití TiO2, bude i dopad osvobození na výrobní odvětví Unie omezený.

(436)

Oba uživatelé dále uvedli, že osvobození od cla pro konečné užití je pro společnosti, které ho chtějí využít, zatěžující postup a že celní orgány mají nad zbožím v tomto režimu stálý dohled a mohou zpětně vybrat clo, pokud se domnívají, že zboží není použito pro určené konečné užití, zatímco jiní uživatelé než výrobci dekoračního papíru osvobození od cla využít nemohou.

(437)

Pokud jde o tato tvrzení, Komise nejprve objasnila, že její analýza se opírá o simulaci zvýšených nákladů na TiO2, který tito uživatelé v současné době nakupují z Číny, přičemž všechny ostatní věci (včetně objemů, typů a zdrojů dodávek) zůstávají stejné. To vedlo k odhadovanému snížení ziskovosti o [2–3] procentní body (56). Současně náklady spojené se změnou složení, které uživatelé odhadli, sice nejsou zanedbatelné, ale jedná se o jednorázové náklady, které jsou navíc v porovnání s jejich obvyklými celkovými výrobními náklady malé. S ohledem na výše uvedenou analýzu Komise trvala na svém zjištění uvedeném ve 430. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že clo by pravděpodobně mělo negativní dopad na ziskovost společností Felix a Munksjö.

(438)

Komise však poznamenala, že dumpingové rozpětí zjištěné v konečné fázi šetření je nižší než dumpingové rozpětí stanovené v prozatímním nařízení. Komise proto provedla nové posouzení dopadu konečného cla na ziskové rozpětí obou uživatelů. Analýza ukázala, že dopad konečného cla na úrovni nižšího dumpingového rozpětí na ziskovost těchto dvou uživatelů by byl přibližně o 1 procentní bod nižší než dopad zjištěný v prozatímním nařízení.

(439)

Komise proto dospěla k závěru, že i kdyby výrobní odvětví Unie zvýšilo své ceny, u nichž bylo ve skutečnosti zjištěno, že jsou stlačeny dumpingovým dovozem z Číny, jak je vysvětleno ve 217. bodě odůvodnění, dopad konečného cla na tyto dva uživatele by pravděpodobně nebyl významnější, než jak bylo stanoveno v prozatímním nařízení, a to vzhledem k nízkému podílu dodávek z Unie na jejich skladbě dodávek.

(440)

Současně však výrobci laminovacího TiO2 představují přibližně 12 % celkové poptávky po TiO2 v Unii a [15–17] % celkového objemu prodeje vyvážejících výrobců zařazených do vzorku v období šetření. Komise se proto domnívá, že v případě udělení tohoto osvobození od cla pro konečné užití by byl potenciální dopad na účinnost cla nepřiměřeně vysoký.

(441)

Kromě toho, jak bylo zjištěno výše, z důkazů ve spisu vyplývá, že přinejmenším někteří výrobci v Unii nevyrábějí dostatečné množství TiO2 z důvodu nekonkurenceschopných cen na trhu Unie.

(442)

Komise proto dospěla k závěru, že pokud nebude docházet k dumpingovému dovozu z Číny, lze očekávat, že se výroba přesune zpět k výrobcům v Unii, jestliže se ceny přiměřeně zvýší.

(443)

I když je laminovací TiO2 specifický, v Unii existuje pět výrobců, kteří jsou schopni jej vyrábět, a existují také alternativní zdroje dodávek v Mexiku a ve Spojeném království. Jak je uvedeno výše, odhady Komise uvádějí, že je k dispozici dostatečná kapacita, která pokryje i mimořádně nepravděpodobný případ, kdy by čínský dovoz zcela vymizel, což ukazuje na dostatečnou dostupnost dodávek.

(444)

A konečně, pokud jde o tvrzení uvedené výše v 430. bodě odůvodnění, Komise zopakovala, že veškerá obvinění z dumpingových praktik ve výrobním odvětví dekoračního papíru a následné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie jsou předmětem vyšetřování v rámci samostatného antidumpingového šetření, které se týká dovozu dekoračního papíru pocházejícího z Číny (57), a nespadají do oblasti působnosti tohoto řízení.

(445)

Po poskytnutí konečných informací společnosti Felix, Munksjö a LB předložily připomínky, v nichž nesouhlasí s výše uvedeným zjištěním týkajícím se osvobození od cla pro konečné užití. Dva uživatelé tvrdili, že posouzení dostupnosti dodávek provedené Komisí je založeno na optimistických předpokladech.

(446)

Za prvé uživatelé tvrdili, že odhady Komise nezohlednily cykličnost trhu s TiO2, neboť tyto výpočty byly založeny na údajích o spotřebě a na kapacitách v období nízké poptávky.

(447)

Za druhé uživatelé tvrdili, že tržní segment TiO2, který představuje 12 %, ve skutečnosti tvoří dekorační papír a běžný typ papíru. I když dekorační papír ve skutečnosti představuje většinu tohoto podílu, je nereálné očekávat, že výrobci zvýší podíl laminovacího TiO2 ve svém výrobkovém mixu na 12 %, tj. na úroveň vyšší, než je jeho tržní podíl.

(448)

Za třetí uživatelé tvrdili, že by bylo nereálné očekávat, že by výrobci v Unii vyčlenili větší podíl své výrobní kapacity pro laminovací TiO2, protože využívají úspor z rozsahu v jiných segmentech.

(449)

Za čtvrté, uživatelé tvrdili, že takovýto hypotetický potenciální nárůst nabídky je zpochybněn skutečností, že četní výrobci v Unii nebyli ochotní zvýšit svá dodávaná množství ani po uložení prozatímních opatření.

(450)

A konečně skupina LB podobně tvrdila, že celosvětově existuje velmi omezený počet dodavatelů laminovacího TiO2. Zpochybnila závěr Komise, že v Unii je pět závodů, které jsou schopny vyrábět laminovací TiO2, ačkoli rozšíření výrobní kapacity není pravděpodobné, neboť výroba tohoto typu TiO2 vyžaduje zvláštní výrobní linky, aby se předešlo kontaminaci jiných typů se sloučeninami fosforu.

(451)

Skupina LB navíc poukázala na předběžné záběry v antidumpingovém šetření, které v současné době probíhá v Brazílii (58), kde úřady rozhodly o osvobození od cla pro konečné užití pro TiO2 používaný při výrobě dekoračního papíru.

(452)

Pokud jde o první argument uživatelů, jak již Komise vysvětlila výše ve 418. bodě odůvodnění, Komise provedla svá posouzení týkající se dostupnosti dodávek na základě poptávky v průměrném roce, a nikoli v období šetření, které bylo obdobím nízké poptávky. Podobně ve 419. bodě odůvodnění výše Komise založila své odhady na výrobních úrovních odpovídajících 90 % jmenovité kapacity výrobců v Unii. Odhady Komise týkající se výpadku nabídky v (již nepravděpodobném) scénáři, kdy by čínské dodávky zcela vymizely, byly tedy záměrně konzervativní, a nikoli optimistické.

(453)

Pokud jde o druhý argument uživatelů, Komise uvedla, že v předchozích podáních uživatelé rovněž vycházeli z předpokladu, že samotný dekorační papír představuje 12 % celkové poptávky po TiO2 (59), a toto posouzení dříve nezpochybnili. Nicméně i kdyby byl skutečný podíl poptávky po laminovacím TiO2 nižší, znamená to, že výrobci TiO2 by museli vyhradit tomuto tržnímu segmentu ještě menší podíl své celkové kapacity, v důsledku čehož by byly odhady Komise konzervativnější a dále by posílily závěr Komise ohledně dostupných kapacit.

(454)

Za třetí Komise měla za to, že tvrzení, že výrobci v Unii by nezvýšili podíl laminovacího TiO2 ve svém portfoliu, není opodstatněné. Za prvé, výrobci v Unii již vyráběli jiné, specializovanější typy výrobků, a to i když využívali úspor z rozsahu v menší míře. Za druhé, výrobci již vyráběli laminovací TiO2, a dokonce v současných množstvích. Potom lze bezpečně předpokládat, že pokud začnou vyrábět více, budou využívat úspor z rozsahu v tomto segmentu v ještě větší míře, v důsledku čehož bude ekonomicky lákavé zvýšit množství výroby.

(455)

Pokud jde o čtvrté tvrzení uživatelů, Komise již tento argument řešila výše ve 415. a 416. bodě odůvodnění. Ačkoli výrobci v Unii nemuseli okamžitě vyčlenit vyšší objemy na výrobu laminovacího TiO2, lze odůvodněně očekávat, že by tak učinili, jakmile budou obnoveny rovné podmínky.

(456)

A konečně, tvrzení vznesené skupinou LB ohledně počtu výrobců v Unii schopných vyrábět laminovací TiO2 není podpořeno žádnými důkazy. Mimoto Komise použila vlastní tvrzení společností Felix a Munksjö týkající se počtu výrobců v Unii (a také jiných výrobců), kteří by mohli vyrábět laminovací TiO2, jako výchozí hodnotu ve svém posouzení.

(457)

A konečně, pokud jde o skutečnost, že brazilské úřady v této věci rozhodly o osvobození od cla pro konečné užití, Komise poukázala na to, že toto rozhodnutí jiným orgánem provádějícím šetření nemá v dotčeném případě žádný význam ani smysl, neboť je vyneseno podle jiného právního rámce a za jiných skutkových a hospodářských okolností. V každém případě, na rozdíl od případu v Brazílii, tento výrobek vyrábí značná část výrobního odvětví Unie, která se proti osvobození postavila. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(458)

Na základě výše uvedených skutečností Komise zamítla žádost o osvobození laminovacího TiO2 pro konečné užití od cla.

(459)

O vyloučení výrobku nebo o osvobození od cla pro konečné užití pro grafický TiO2 na výrobu bílých inkoustů požádali tři uživatelé: společnosti Sun Chemical, Flint Group GmbH („Flint“) a Siegwerk.

(460)

Společnost Flint zpochybnila zjištění Komise týkající se její žádosti o osvobození od cla pro konečné užití pro grafický TiO2 a uvedla pět věcných a právních chyb v předběžných zjištěních Komise.

(461)

Za prvé, ačkoli to nemá vliv na její žádost o osvobození od cla pro konečné užití, společnost Flint tvrdila, že není pravda, že nakupuje omezené množství TiO2 pro jiné účely než pro výrobu bílých inkoustů, jak je uvedeno v 57. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(462)

Za druhé, společnost Flint nesouhlasila se závěrem, že grafický TiO2 nemá ve srovnání s jinými typy TiO2 zvláštní fyzikální, chemické a technické vlastnosti. Za tímto účelem společnost Flint zopakovala své tvrzení z prvního podání a citovala propagační informace společnosti Kronos týkající se grafického TiO2, v nichž se uvádí, že „tento typ TiO2 má výjimečně vysoký lesk, který je výsledkem optimalizovaného, velmi intenzivního procesu mletí, maximální krytí a velmi nízký otěr“. Kromě toho „[g]rafický TiO2 má jedinečnou bělost a chemickou odolnost, které jsou pro použití inkoustů rozhodující.“

(463)

Společnost Flint odkázala na zjištění Komise z 57. a 58. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, že existuje „specifické know-how pro výrobu [grafického TiO2], které ovládá pouze omezený počet výrobců, a že „společnost Flint poskytla […] důkazy, že [typy TiO2, které společnost Flint testovala od různých výrobců] obecně nedosahují uspokojivé úrovně kvality.“

(464)

Společnost Flint dospěla k závěru, že z toho vyplývá, že grafický TiO2 musí mít zvláštní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, které jej odlišují od jiných typů TiO2.

(465)

Za třetí, v rozporu se zjištěním Komise, že grafický TiO2 nemá přesně definované konečné použití vzhledem k velkému počtu receptur inkoustů, které společnost Flint pro své výrobky používá, společnost Flint uvedla, že sice používá TiO2 v mnoha recepturách, ale všechny tyto výrobky jsou bílé inkousty. Existuje tedy jediné konečné použití grafického TiO2, které je definované jako: materiál používaný k výrobě bílých inkoustů.

(466)

Za čtvrté, společnost Flint tvrdila, že pro osvobození od cla pro konečné užití není podstatné, zda celní orgány mohou ověřit, že se skutečně jedná o grafický TiO2 používaný pro výrobu bílých inkoustů. Pro osvobození od cla pro konečné užití je důležité konkrétní použití daného výrobku, které se nemusí lišit od jiných typů výrobků, které jsou předmětem antidumpingového cla.

(467)

Za páté, společnost Flint tvrdila, že ve skutečnosti bude její zisk navrhovaným antidumpingovým clem významně ovlivněn. Společnost Flint předložila výpočty dopadu na ziskovost svého podnikání v segmentu bílých inkoustů, které ukázaly, že clo by v rozporu s předběžnými zjištěními Komise snížilo ziskovost společnosti o přibližně 9 procentních bodů, čímž by se dostala do ztráty.

(468)

Společnost Flint dále zdůraznila, že dopad cla na její celkovou obchodní činnost nemůže být pro žádost o osvobození od cla pro konečné užití rozhodující, protože společnost je diverzifikovanou skupinou s mnoha výrobky. Tím by se neoprávněně diskriminovaly podniky vyrábějící pouze jeden výrobek a diverzifikované podniky. Místo toho je třeba posoudit dopad na daný podnikatelský segment.

(469)

Společnost Flint zopakovala, že všechny ostatní požadavky na osvobození od cla pro konečné užití byly splněny.

(470)

Za prvé, společnost Flint tvrdila, že osvobození grafického TiO2 od cla pro konečné užití by nesnížilo účinnost cla, neboť grafický TiO2 představuje přibližně 3 % celkové poptávky po TiO2. Společnost Flint dále uvedla, že žadatel v podnětu nezmínil grafický TiO2 ani se nezabýval žádostí společnosti Flint o osvobození od cla pro konečné užití v prozatímní fázi tohoto šetření. To by znamenalo, že ani žadatel se neobává možných dopadů, které by toto osvobození mohlo mít na účinnost cla.

(471)

Za druhé, společnost Flint zopakovala, že grafický TiO2 představuje velmi významný podíl nákladů na výrobu bílých inkoustů, a poukázala na praxi Komise v případě polyvinylalkoholů, kde to bylo jedním z důvodů pro vyhovění žádosti o osvobození od cla pro konečné užití (60).

(472)

Nakonec společnost Flint zopakovala, že grafický TiO2 je vysoce specifický výrobek, u něhož uživatelé nemohou změnit dodavatele, což bylo v předchozí praxi Komise důvodem pro osvobození od cla pro konečné užití (61). Společnost Flint tvrdila, že po uložení antidumpingového cla budou dodávky grafického TiO2 z Číny ekonomicky neproveditelné, a proto jí zůstane v podstatě pouze jeden hlavní dodavatel jako zdroj pro většinu dodávek TiO2.

(473)

Další výrobce bílých inkoustů, společnost Siegwerk, předložil výpočty, které ukazují, že v případě zavedení opatření by výroba bílých inkoustů v Unii již nebyla možná kvůli konkurenčnímu tlaku dovozu ze třetích trhů, jako je Turecko. Je tedy pravděpodobné, že se kapacita výroby bílých inkoustů v Unii uzavře nebo přesune mimo Unii.

(474)

Společnost Siegwerk prohlásila, že přesun bude mít pravděpodobně další negativní dopady: výrobci obalů, kteří jsou závislí na výrobě bílých inkoustů, by pravděpodobně následovali jejich příkladu a přesunuli by svou výrobu mimo EU, protože je levnější a jednodušší dovážet barevné obaly svým odběratelům v Unii než dovážet bílé inkousty (vzhledem k tomu, že přeprava inkoustů je méně nákladově efektivní a vyžaduje větší péči kvůli jejich nebezpečnosti).

(475)

Společnost Siegwerk dále poskytla důkazy o tom, že za posledních deset let se z Unie do Turecka přesunul objem inkoustů na bázi rozpouštědel v hodnotě 10 procentních bodů. Tento trend se tedy v případě uplatnění antidumpingových opatření pravděpodobně urychlí.

(476)

Bylo rovněž uvedeno, že některé typy TiO2, které jsou zapotřebí pro použití v inkoustech využívaných na obaly pro speciální použití (balení léčiv, potravin, kosmetiky atd., které vyžadují vyšší bezpečnostní normy, protože přicházejí do styku s výrobky určenými k lidské spotřebě), nejsou na trhu Unie dostupné. Uživatelé proto nemají jinou možnost než dodávat tyto druhy z Číny a zvýšení nákladů v důsledku uložení antidumpingového cla by způsobilo, že tato výroba nebude rentabilní.

(477)

Žadatel v odpovědi neuvedl podrobné údaje o výrobě grafického TiO2 ve výrobním odvětví Unie, ale tvrdil, že má obecně dostatečnou kapacitu k zásobování trhu, pokud budou obnoveny rovné podmínky.

(478)

S ohledem na výše uvedené nové důkazy a tvrzení Komise přehodnotila své závěry z prozatímního nařízení.

(479)

Pokud jde o argumenty společnosti Flint uvedené výše v 461. a 462. bodě odůvodnění, Komise konstatovala, že jsou podstatné pouze ve vztahu k analýze vyloučení výrobku. Jelikož společnost Flint nepožádala Komisi o přehodnocení své analýzy žádosti o vyloučení výrobku v konečné fázi, považovala Komise tyto argumenty za bezpředmětné.

(480)

Pokud jde o tvrzení uvedené v 476. bodě odůvodnění, v připomínkách není upřesněno, kterých typů TiO2 se týkají, a tudíž Komise nemohla pravdivost těchto tvrzení ověřit.

(481)

Pokud jde o specifičnost grafického TiO2, Komise již v 57. bodě odůvodnění prozatímního nařízení dospěla k závěru, že skutečně existuje specifické know-how pro jeho výrobu, které ovládá pouze omezený počet výrobců v Unii a v Číně. Jak bylo potvrzeno i v případě fúze společností Huntsman/Rockwood (62), vzhledem ke specifické povaze tohoto výrobku mají výrobci bílých inkoustů omezené možnosti přejít k jiným výrobcům.

(482)

Jak doložila společnost Flint, použití jiných typů TiO2 pro její potřeby by mělo za následek mnohem horší vlastnosti barev na obalech, což by ovlivnilo vnímání zákazníků.

(483)

Pokud jde o argument společnosti Flint uvedený výše v 466. bodě odůvodnění, Komise uvedla, že společnost Flint v konečné fázi objasnila, že ačkoli využívá jiné typy TiO2 ve dvou konkrétních použitích, nejedná se o bílé inkousty ani o grafický TiO2 pro tato použití. V každém případě se jednalo o méně než 1 % celkového množství TiO2 používaného ve společnosti Flint. Na druhé straně společnost Flint prokázala, že více než 99 % její spotřeby TiO2 připadá na receptury pro bílé inkousty.

(484)

Pokud jde o dostupnost dodávek, společnost Flint prokázala, že může nakupovat grafický TiO2 pouze od jednoho dodavatele v Unii a dvou dodavatelů v Číně. V jiných třetích zemích nejsou k dispozici žádní dodavatelé. Společnost Siegwerk uvedla, že nakupuje TiO2 také od několika dalších dodavatelů z Unie a Číny, ale pro více než 50 % svých receptur má pouze jednoho certifikovaného dodavatele.

(485)

Na základě všech dostupných důkazů Komise setrvala na svém závěru z 58. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, že na celém světě existuje velmi omezený počet dodavatelů, kteří mohou vyrábět grafický TiO2 na odpovídající úrovni kvality, a podle informací Komise se nacházejí pouze v Unii a v Číně.

(486)

Pokud jde o tvrzení žadatele, že by mohl dodávat na trh, pokud by byly obnoveny rovné podmínky, Komise to u trhu s grafickým TiO2 považuje za nepravděpodobné. Celková výrobní kapacita Unie totiž v běžném roce dosahuje pouze přibližně 80 % spotřeby Unie. Na základě nových informací dostupných v konečné fázi Komise odhadla, že poptávka po grafickém TiO2 představuje přibližně 2,5 % celkového trhu s TiO2. Jediný dodavatel v Unii, o němž je známo, že vyrábí grafický TiO2 na uspokojivé úrovni kvality, by musel vyčlenit přibližně 7 % své celkové kapacity na pokrytí poptávky po grafickém TiO2 v Unii, přičemž tento výrobce neuvedl, že má v úmyslu se k tomu zavázat.

(487)

Komise proto dospěla k závěru, že dostupné zdroje dodávek grafického TiO2 jsou celosvětově i v rámci Unie velmi omezené.

(488)

Pokud jde o odhady společnosti Flint týkající se dopadu opatření na její ziskovost, Komise odhad společnosti přijala a své závěry změnila. Při použití stejné metodiky pro odhad dopadu cla na nové, nižší úrovni dumpingového rozpětí Komise přesto zjistila, že opatření budou pro společnost Flint v segmentu bílých inkoustů znamenat ztrátu.

(489)

Vzhledem k podobné struktuře nákladů lze podobný dopad očekávat i u společností Sun Chemical a Siegwerk, ačkoli Komise nezná míru jejich závislosti na čínských dodavatelích, protože tyto společnosti nepředložily odpovědi na dotazník.

(490)

Na základě výše uvedených skutečností a nových důkazů předložených společností Siegwerk o konkurenceschopnosti podnikání v oblasti bílých inkoustů v Unii dospěla Komise k závěru, že opatření by měla významný dopad na výrobce bílých inkoustů a na jimi vytvářenou zaměstnanost. Kromě toho by další potenciální škodlivé účinky na navazující obalový průmysl mohly mít další negativní důsledky pro zaměstnanost v Unii.

(491)

Komise zároveň odhadla, že výrobci bílého inkoustu představují přibližně 2,5 % celkového trhu s TiO2 v EU a že tento typ TiO2 naprostá většina výrobců v Unii nevyrábí. Na základě údajů, které měla Komise k dispozici, představoval prodej grafického TiO2 ve výrobním odvětví Unie přibližně 0,5 % jeho celkového prodeje v období šetření a přibližně 5 % celkového dovozu z Číny.

(492)

Navíc žadatel přímo nevznesl námitku proti žádosti o osvobození od cla pro konečné užití pro grafický TiO2. Kromě toho výrobci bílých inkoustů závisí na velmi omezeném počtu výrobců na celém světě, kteří jsou schopni dodávat grafický TiO2 na odpovídající úrovni kvality, přičemž v Unii je pouze jeden takový výrobce a ostatní výrobci jsou v Číně.

(493)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že osvobození od cla pro konečné užití pro výrobce bílých inkoustů nebude mít významný dopad na účinnost opatření.

(494)

Komise dále dospěla k závěru, že je v zájmu Unie osvobodit od cla pro konečné užití dovoz grafického TiO2 pocházejícího z Číny pro použití při výrobě bílých grafických inkoustů pro tisk.

(495)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací žadatel s tímto rozhodnutím nesouhlasil. Žadatel rovněž nesouhlasil s použitím pojmu „grafický TiO2“, který podle jeho tvrzení ve výrobním odvětví TiO2 nebyl znám. Společnost Flint učinila následné podání, v němž zpochybnila tvrzení žadatele.

(496)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací společnost Siegwerk rovněž požádala o vysvětlení pojmu „konečné užití“ v celém tomto nařízení, a uvedla také, že pojem „grafický TiO2“ není v celních předpisech definován.

(497)

Komise tudíž úvodem poukázala na původní žádost o osvobození od cla pro konečné užití podanou společností Flint a popsanou v 32. bodě odůvodnění. Žádost o osvobození od cla pro konečné užití byla podána a posouzena v kontextu článku 254 celního kodexu Unie.

(498)

Jak zúčastněné strany správně uvedly, „grafický TiO2“ není definován v celních předpisech ani to není nutně pojem jednotně používaný v celém odvětví TiO2. „Grafický TiO2“ je naopak pouhou zkratkou, která byla použita v četných dokumentech v tomto šetření (včetně podání ze strany žadatele), aby bylo možné snadno odkazovat na typy TiO2, které se používají jako pigment při výrobě bílých inkoustů v odvětví grafických barev (63).

(499)

Jak je vysvětleno v tomto nařízení, Komise rozhodla o osvobození TiO2 od antidumpingového cla, pokud je dovážen pro použití při výrobě bílých inkoustů pro tisk, při dodržení postupů a podmínek stanovených v celním kodexu Unie. Pro účely provedení tohoto osvobození od cla pro konečné užití tudíž není vyžadována ani odvozována žádná definice „grafického TiO2“, neboť se řídí zamýšleným použitím výrobku.

(500)

Komise poté přistoupila k analýze ostatních připomínek žadatele k poskytnutí konečných informací a protinávrhů společnosti Flint.

(501)

Za prvé žadatel tvrdil, že závěr Komise vychází z údajů jednoho jediného uživatele (společnost Flint) a že Komise měla provést posouzení dopadu cel na odvětví bílých grafických inkoustů u reprezentativnějšího počtu uživatelů grafického TiO2.

(502)

Za druhé žadatel tvrdil, že nebylo správné, že uživatelé mohli nakupovat grafický TiO2 pouze od jednoho dodavatele v Unii a od dvou dodavatelů v Číně, jak k tomu Komise údajně dospěla výše v 484. bodě odůvodnění.

(503)

Žadatel pokračoval tvrzením, že tu je k dispozici velká kapacita jednoho výrobce v Unii, kterou lze vyčlenit pro trh s grafickými inkousty v Unii, pokud budou obnoveny rovné podmínky. Současně je v Unii několik dodavatelů, kteří prodávají TiO2 odvětví bílých grafických inkoustů.

(504)

Žadatel dále nesouhlasil se závěrem Komise, že jeden uživatel v Unii, o němž je známo, že vyrábí grafický TiO2, by nevyčlenil 7 % své celkové výrobní kapacity k uspokojení poptávky v Unii.

(505)

Dále žadatel uvedl, že Komise nevyžadovala od výrobců v Unii nezařazených do vzorku jakékoli informace o jejich výrobě grafického TiO2. Komise tudíž nemohla důvodně tvrdit, že existuje jen jeden výrobce v Unii, o němž je známo, že vyrábí grafický TiO2 na uspokojivé úrovni kvality.

(506)

Za třetí žadatel zpochybnil metodiku, kterou Komise použila pro posouzení možného dopadu antidumpingových opatření na uživatele, výrobce bílých inkoustů, ve srovnání s dopadem, jaký by mohlo mít osvobození od cla pro konečné užití na výrobce v Unii.

(507)

Žadatel poukázal na to, že v antisubvenčním šetření z roku 2021 v souvislosti s dovozem konvertované hliníkové fólie (dále jen „KHF“) z Číny (64) Komise nerozhodla o osvobození od cla pro konečné užití, protože i když byla konvertovaná hliníková fólie významná pouze pro část výroby dotčeného uživatele, Komise nemohla určit dopad cla na celkovou ziskovost uživatele (65). Žadatel konstatoval, že v tomto případě by vzhledem k tomu, že bílé grafické inkousty představují pouze část portfolia společnosti Flint, Komise měla dojít ke stejnému závěru jako ve výše uvedeném případě týkajícím se KHF.

(508)

Žadatel naopak tvrdil, že toto osvobození od cla pro konečné užití by mělo vážný negativní dopad na výrobce v Unii, kteří vyrábějí TiO2, a tato skutečnost by měla být konkrétně analyzována. Tvrdil, že pokud by bylo uděleno osvobození od cla pro konečné užití, výrobci v Unii by přestali být schopni prodávat grafický TiO2 na trhu Unie.

(509)

A konečně žadatel tvrdil, že s tímto osvobozením bylo spojeno vysoké riziko obcházení. To by přineslo významné problémy při ověřování povahy tohoto výrobku, a grafický TiO2 by tudíž mohl být nesprávně deklarován nebo využíván pro jiná konečná použití.

(510)

Společnost Flint na druhé straně tvrdila, že připomínky žadatele k tomuto osvobození od cla pro konečné užití nevycházely ze zásady dobré víry, neboť pouze uvedly stejné argumenty proti žádosti společnosti Flint po poskytnutí konečných informací, tedy téměř celý rok poté, co společnost Flint předložila žádost.

(511)

Společnost Flint mimoto tvrdila, že Komise měla odmítnout argumenty žadatele ohledně toho, jak by mohlo být osvobození od cla pro konečné užití využito k tomu, aby ohrozilo účinnost cel. Samotná povaha tohoto celního režimu nedovoluje jakékoli nesprávné deklarování, přičemž je tímto režimem přesně zajištěno, aby TiO2 nebyl využíván pro jiná konečná použití.

(512)

Společnost Flint dále tvrdila, že je irelevantní, že odpověď na dotazník poskytla pouze společnost Flint, neboť Komise v minulosti udělila osvobození od cla pro konečné užití na žádost jen jednoho spolupracujícího uživatele (66).

(513)

Pokud jde o první argument žadatele, Komise poznamenala, že ze tří uživatelů, kteří žádali o osvobození od cla pro konečné užití, poskytla odpověď na dotazník, která byla ověřena, pouze společnost Flint. Společnost Sun Chemical i společnost Siegwerk však učinily písemná podání a byla s nimi uspořádána slyšení, a Komise tudíž mohla doplnit ověřené údaje od společnosti Flint o další postřehy.

(514)

Komise poukázala na to, že na druhé straně žadatel v průběhu šetření učinil pouze jedno jediné podání týkající se žádosti o osvobození od cla pro konečné užití, kde mimoto zpochybnil pouze argumenty předložené společností Sun Chemical. Zároveň i když společnost Flint předložila svou žádost o osvobození od cla pro konečné užití v prvních deseti dnech šetření a učinila několik následných podání na podporu svých tvrzení, jak společnost Flint správně poznamenala, žadatel tyto argumenty nikdy nezpochybnil.

(515)

Na základě informací, které měla Komise k dispozici, bylo odhadováno, že tito tři uživatelé představují přibližně 70 % výroby bílých grafických inkoustů v Unii. Komise tudíž měla za to, že jejich situace je pro odvětví bílých grafických inkoustů reprezentativní, a vyvodila své závěry z informací, které měla k dispozici.

(516)

Za druhé, v rozporu s tvrzením žadatele, Komise nedošla ve 484. bodě odůvodnění k závěru, že celé odvětví bílých grafických inkoustů může nakupovat grafický TiO2 od jednoho dodavatele v Unii a od dvou dodavatelů v Číně, ale spíše, že je tomu tak v případě společnosti Flint. Jak totiž uvádí zbylá část tohoto bodu odůvodnění, mohou ostatní uživatelé rovněž nakupovat grafický TiO2 i od jiných dodavatelů, a to v omezených množstvích.

(517)

Pokud jde o tvrzení, že Komise nevyžadovala od výrobců v Unii nezařazených do vzorku jakékoli informace o jejich výrobě grafického TiO2, Komise měla informace ze strany uživatelů o tom, že někteří z uživatelů nakupují omezená množství od výrobců v Unii nezařazených do vzorku. Komise znovu připomněla, že argumenty výrobců bílých grafických inkoustů ohledně dostupnosti dodávek nebyly nikdy důvodně zpochybněny.

(518)

To se konkrétně týká argumentů společnosti Flint o specifickém know-how potřebném pro výrobu TiO2, který dobře funguje v bílých inkoustech, jehož existence a skutečnost, že ho ovládá pouze malý počet výrobců, již byly potvrzeny v případě fúze společností Huntsman/Rockwood. Po této fúzi navíc muselo být know-how jednoho ze dvou předních hráčů na trhu Unie v oblasti grafického TiO2 odprodáno a odkoupil jej subjekt, který je nyní skupinou LB, jenž pokračoval v dodávkách tohoto typu TiO2 do Unie.

(519)

Žadatel během šetření nepředložil žádné důkazy, které by to zpochybnily, a tím zneplatnily závěr, že dostupnost grafického TiO2, který má uspokojivou kvalitu, je celosvětově velmi omezena pouze na hrstku výrobců v Unii a Číně. Tento závěr nebyl zpochybněn ani ničím, co bylo uvedeno v ověřených odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Komise tudíž neshledala žádný důvod pro oslovení výrobců v Unii nezařazených do vzorku.

(520)

Pokud jde o dostupnou kapacitu jednoho výrobce v Unii k zásobování trhu, i když by mohl mít teoretickou kapacitu, Komise již dospěla k závěru, že není pravděpodobné, že by vyčlenil 7 % této kapacity k zásobování, které představuje pouhé 2,5 % trhu.

(521)

Žadatel nepředložil žádné důkazy, které by prokazovaly opak. Jeho vlastní tvrzení z připomínek k poskytnutí konečných informací naopak prokazují, že neexistuje žádná ekonomická motivace, aby tak učinil.

(522)

Za třetí Komise nesouhlasila s tvrzením žadatele, že Komise uplatnila jinou metodiku než v případě KHF. Komise posuzuje každou žádost individuálně a s ohledem na veškeré dostupné skutečnosti a informace. Tudíž skutečnost, že v případě KHF nebylo možné odhadnout dopad na celkovou ziskovost uživatele, nepředstavuje faktickou situaci srovnatelnou s tímto případem. Každopádně z judikatury vyplývá, že legalita nařízení, kterým se ukládá antidumpingové clo, musí být posuzována s ohledem na právní pravidla, zejména ustanovení základního nařízení, a nikoli na základě údajné dřívější rozhodovací praxe orgánů EU při přijímání rozhodnutí (67).

(523)

Jak totiž Komise uvedla ve 488. až 490. bodě odůvodnění, při analyzování celkového obrazu, včetně vysokého výskytu TiO2 ve struktuře nákladů u bílých grafických inkoustů a nových důkazů předložených ohledně nestálosti podnikání v oblasti bílých inkoustů, jakož i potenciálních škodlivých účinků na navazující obalový průmysl, Komise došla k závěru, že opatření by měla významný dopad na výrobce bílých inkoustů.

(524)

Současně Komise vyjádřila pochybnosti o tvrzení žadatele, že osvobození od cla pro konečné užití bude mít vážný negativní dopad na výrobce v Unii. Jak již bylo uvedeno, grafický TiO2 představuje velmi malý podíl, 2,5 %, celkového trhu, který je ještě menší, pokud jde o podíl prodejů jednoho výrobce v Unii, který je nejkonkurenceschopnější na tomto trhu.

(525)

Mimoto žadatel neodůvodnil, proč by nyní jakýkoli z výrobců v Unii, kteří prodávají a prodávali grafický TiO2 do Unie v předchozích letech, navzdory čínské konkurenci, nebyl náhle schopen tak činit.

(526)

A konečně žadatel smysluplně neodůvodnil svá tvrzení o riziku obcházení. Osvobození od cla pro konečné užití je celní režim, jehož prostřednictvím celní orgány ověřují, zda byly dovezené výrobky skutečně použity pro konkrétní použití. Komise tudíž nenašla žádný důvod, proč by se měla domnívat, že by mohl být TiO2 v důsledku tohoto osvobození nesprávně deklarován nebo využíván pro jiná konečná použití.

(527)

Proto Komise zamítla tvrzení žadatele ohledně osvobození od cla pro konečné užití pro výrobu bílých grafických inkoustů pro tisk.

(528)

Několik zúčastněných stran rovněž uvedlo, že dodávky TiO2 v Unii nejsou dostatečné. Zúčastněné strany uvedly, že se v minulosti mnohokrát potýkaly s nedostatečnými dodávkami, a až ekonomika znovu nabere dech, ceny vzrostou a k dispozici nebude dostatečné množství TiO2 ani od výrobců v Unii.

(529)

Žadatel tato tvrzení zpochybnil a uvedl, že je připraven uspokojit poptávku Unie, jakmile budou obnoveny rovné podmínky. Žadatel dále uvedl, že se plánuje rozšíření kapacity v dalších zemích, jako je Spojené království, Saúdská Arábie a USA.

(530)

Komise uznala, že celková kapacita Unie nepostačuje k uspokojení celkové poptávky Unie. Navíc žadatelem tvrzené rozšíření kapacity nebylo možné ověřit na základě spolehlivých důkazů.

(531)

Nicméně podle informací a důkazů, které má Komise k dispozici, jsou na celém světě dostatečné kapacity TiO2 a přinejmenším existují náznaky, že v nadcházejících letech bude pokračovat rozšiřování kapacit v jiných regionech než v Číně. I kdyby se dovoz z Číny zcela zastavil, mohlo by to kompenzovat případný výpadek nabídky.

(532)

Na základě výše uvedených skutečností Komise dospěla k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody proti uložení konečného antidumpingového cla na dovoz oxidu titaničitého pocházejícího z Číny.

(533)

Aby se však omezil případný závažný dopad na uživatele, kteří jsou při své výrobě na TiO2 silně závislí, a aby se zmírnil možný závažný nepříznivý účinek, který by antidumpingové clo mohlo mít na velký počet těchto uživatelů, a zároveň aby se zajistila ochrana výrobního odvětví Unie vystaveného škodlivým účinkům dumpingového dovozu z Číny, Komise zvážila úpravu cla.

(534)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací několik zúčastněných stran zopakovalo své připomínky, že sazba antidumpingového cla ve výši 32,3 % je příliš vysoká a způsobí, že její podnikání bude nekonkurenceschopné, a že by Komise měla snížit sazby cla.

(535)

Všechny individuální a konkrétní připomínky ohledně zájmu Unie byly projednány. Navíc, jak je vysvětleno níže v oddíle 8.2, Komise změnila formu opatření. Cla nebudou vybírána jako procento z deklarované fakturované hodnoty, ale spíše jako pevná částka na kilogram, bez ohledu na hodnotu faktury. Jak je vysvětleno v výše v 533. bodě odůvodnění a níže v oddíle 8.2, očekává se, že to zmírní dopad cel na uživatele.

(536)

Vzhledem k závěrům, k nimž Komise dospěla ohledně dumpingu, újmy, příčinné souvislosti a zájmu Unie, a v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení, by měla být uložena konečná antidumpingová opatření, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz dotčeného výrobku způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

(537)

Jak je vysvětleno výše ve 533. bodě odůvodnění, Komise považovala za vhodné formu opatření upravit. Jak uvedlo několik stran, období šetření se shodovalo s poklesem poptávky po TiO2. Podle zpráv o průzkumu trhu, které má Komise k dispozici, se očekává, že poptávka i ceny v dohledné budoucnosti porostou, a to nejméně do konce roku 2025.

(538)

Komise proto usoudila, že uložení cla ve formě specifického cla zmírní jeho dopad na uživatele, neboť na rostoucím trhu bude podíl cla na celkové ceně čínského TiO2 nižší, než kdyby bylo clo uloženo jako valorické. Odhady Komise zejména ukázaly, že již podle údajů získaných od uživatelů za období šetření by opatření v podobě specifického cla zmírnila dopad na ziskovost výrobců dekoračního papíru a bílých inkoustů za období šetření o 0,2 až 0,5 procentního bodu, pokud by ostatní okolnosti zůstaly stejné.

(539)

Kromě toho budou mít opatření minimální dopad na uživatele velmi specializovaných druhů TiO2, jako jsou druhy dovážené společností AAKO, jejichž cena je o několik řádů vyšší než cena běžněji používaných druhů.

(540)

Zároveň by výše cla umožnila výrobnímu odvětví Unie zotavit se z účinků dumpingu působícího újmu v souvislosti s rostoucí poptávkou a cenami a klesajícími náklady na suroviny (68). Komise proto dospěla k závěru, že s ohledem na zvláštní okolnosti tohoto případu bude uložením opatření ve formě specifického cla dosaženo náležité rovnováhy mezi zájmem uživatelů a potřebou ochrany výrobního odvětví Unie před dumpingovým dovozem.

(541)

Na základě výše uvedených skutečností by konečné sazby antidumpingového cla vyjádřené na základě ceny CIF s dodáním na hranici Unie před proclením a jako pevná částka na kg měly být následující:

(542)

Individuální sazby antidumpingového cla uvedené v tomto nařízení byly pro dotčené společnosti stanoveny na základě zjištění vyplývajících z tohoto šetření. Odrážejí tedy stav zjištěný během šetření, pokud jde o tyto společnosti. Tyto sazby cla jsou proto použitelné výlučně na dovoz výrobku, který je předmětem šetření, pochází z dotčené země a je vyráběn uvedenými právními subjekty.

(543)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací skupina LB navrhovala, že by bylo vhodnější stanovit samostatná specifická cla pro TiO2 vyráběný sulfátovým procesem a pro TiO2 vyráběný chloridovým procesem, a to vzhledem k tradičním cenovým rozdílům mezi těmito dvěma typy.

(544)

Komise v tomto ohledu připomněla, že jak již podrobněji rozvedla v 67. až 71. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a potvrdila výše v 81. až 84. bodě odůvodnění, Komise zamítla žádost o provedení samostatné analýzy újmy a příčinné souvislosti u výrobků pocházejících z těchto dvou výrobních procesů. To by bylo předpokladem pro výpočet individuálních antidumpingových cel pro TiO2 vyráběný sulfátovým procesem a pro TiO2 vyráběný chloridovým procesem.

(545)

Vzhledem k absenci nových důkazů, které by tento závěr zpochybnily, Komise zamítla žádost skupiny LB o stanovení samostatných specifických cel pro TiO2 vyráběný sulfátovým procesem a pro TiO2 vyráběný chloridovým procesem.

(546)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací žadatel sice nezpochybnil rozhodnutí Komise o navrhované formě cel, ale požadoval, aby bylo do konečného nařízení vloženo ustanovení, které by umožňovalo revizi formy cla v případě, že se pevně stanovené clo stane do značné míry neúčinným, pokud jde o vyrovnání účinku dumpingových praktik, s cílem umožnit okamžitý přezkum.

(547)

Komise v tomto ohledu poznamenala, že takové ustanovení by bylo nadbytečné. V případě, že by žadatel nebo jakákoli jiná strana zjistili, že antidumpingová cla již nepostačují k vyrovnání účinku dumpingových praktik (bez ohledu na to, zda jsou cla vyjádřena jako valorická, nebo jako specifická), mohou podat žádost o prozatímní přezkum, pokud jsou splněny podmínky podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení.

(548)

Na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, se tyto sazby nevztahují a měla by se na něj vztahovat celní sazba platná pro „veškerý další dovoz pocházející z Čínské lidové republiky“.

(549)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních sazeb antidumpingového cla. Taková žádost musí být zaslána Komisi (69). Žádost musí obsahovat veškeré relevantní informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dané společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude nařízení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(550)

Aby se minimalizovalo riziko obcházení těchto opatření, které existuje vzhledem k rozdílu mezi celními sazbami, je nutno přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit řádné uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Dokud taková faktura nebude předložena, mělo by se na dovoz vztahovat antidumpingové clo platné pro „veškerý další dovoz pocházející z Čínské lidové republiky“.

(551)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné k uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, tato faktura není jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států by totiž měly i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(552)

Pokud by se zejména po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci tohoto šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazby a následně uložit celostátní clo.

(553)

Aby bylo zajištěno řádné vymáhání antidumpingových cel, měla by se sazba antidumpingového cla stanovená pro veškerý další dovoz pocházející z Čínské lidové republiky vztahovat nejen na vyvážející výrobce, kteří při tomto šetření nespolupracovali, nýbrž také na výrobce, kteří v období šetření neuskutečnili žádný vývoz do Unie.

(554)

Vyvážející výrobci, kteří během období šetření nevyváželi dotčený výrobek do Unie, by měli mít možnost požádat Komisi, aby pro ně stanovila sazbu antidumpingového cla pro spolupracující společnosti nezařazené do vzorku. Komise by měla takovéto žádosti vyhovět, pokud jsou splněny tři podmínky. Nový vyvážející výrobce by musel prokázat, že: i) dotčený výrobek nevyvážel v období šetření do Unie; ii) není ve spojení s vyvážejícím výrobcem, který tak činil, a iii) vyvážel dotčený výrobek posléze nebo se smluvně neodvolatelně zavázal k vývozu podstatného množství výrobku do Unie.

(555)

Po poskytnutí konečných informací žadatel požádal Komisi, aby vložila ustanovení do konečného nařízení. Požadované ustanovení by umožňovalo sledování dovozu TiO2 pocházejícího ze skupiny Anhui Gold Star, což by umožnilo porovnat objem každoročně dovezený touto společností do Unie s maximální kapacitou vykázanou v její odpovědi na dotazník. V tomto ohledu se uvádí, že na základě přidělení dodatečného kódu TARIC skupině Anhui Gold Star a v rámci monitorovacích činností bude Komise schopna sledovat objemy vstupující do Unie ze strany tohoto dovozce a podle toho posuzovat potřebu případných následných opatření.

(556)

Společnost Plastika Kritis tvrdila, že v tomto případě by nemělo být vybíráno prozatímní clo. Tvrdila, že kvůli útokům Hútiů, které narušily námořní trasy přes Rudé moře, dosud nedorazilo do přístavu určení mnoho nákladů objednaných v únoru/březnu a odeslaných v dubnu nebo květnu.

(557)

Současně mnozí uživatelé TiO2 předložili nabídky a podepsali smlouvy se svými odběrateli za pevné ceny a budou muset absorbovat veškeré ztráty spojené s antidumpingovým clem. Tvrdí tudíž, že z dodávek TiO2, které byly odeslány před datem zavedení celní evidence, by nemělo být vybíráno žádné clo.

(558)

Komise v této souvislosti konstatovala, že uživatelé si měli být vědomi možnosti uložení antidumpingového cla přinejmenším od okamžiku zveřejnění oznámení o zahájení řízení.

(559)

Vzhledem ke zjištěným dumpingovým rozpětím a k úrovni újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie by částky zajištěné v podobě prozatímního antidumpingového cla uloženého prozatímním nařízením měly být s konečnou platností vybrány, a to ve výši stanovené tímto nařízením.

(560)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací společnost Flint uvedla, že z textu poskytnutí konečných informací není jasné, zda se bude osvobození od cla pro konečné užití vztahovat také na prozatímní antidumpingová cla uložená v prozatímním nařízení. S ohledem na závěry ve 459. až 527. bodě odůvodnění výše Komise potvrdila, že oxid titaničitý dovážený pro výrobu bílých inkoustů pro tisk by měl být osvobozen od prozatímního cla, pokud jsou splněny podmínky pro využití režimu konečného užití.

(561)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací společnost Plastika Kritis požadovala, aby nebylo vybíráno žádné clo z TiO2, který byl odeslán z Číny před datem zavedení celní evidence v červnu 2024, přičemž datum odeslání může být doloženo příslušným nákladním listem. Společnost Plastika Kritis uvedla, že výběr cla počínaje dnem 12. července 2024 způsobuje značné ztráty uživatelům TiO2, kteří si objednali TiO2 před datem zavedení celní evidence, a tvrdila, že v daném okamžiku si „nikdo neuměl představit, že by toto nepřiměřené clo bylo zavedeno“.

(562)

Komise v tomto ohledu poukázala na to, že základní nařízení neposkytuje možnost založit výběr cla na datu odeslání dotčeného výrobku ze země šetření. Mimoto oznámení o zahájení šetření v tomto případě bylo zveřejněno dne 13. listopadu 2023 a byly v něm stanoveny lhůty pro tento případ. Od tohoto okamžiku si uživatelé mohli být přinejmenším vědomi možnosti, že prozatímní clo bude přijato. Komise proto tuto žádost zamítla.

(563)

Jak je uvedeno v oddíle 1.2 výše, Komise zavedla celní evidenci dovozu výrobku, který je předmětem šetření.

(564)

Jak je uvedeno ve 456. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, Komise nemohla v této fázi šetření rozhodnout o možném zpětném uplatnění antidumpingových opatření. Komise proto musí v souladu s čl. 10 odst. 4 základního nařízení rozhodnout, zda se konečná antidumpingová opatření uplatní se zpětnou působností na dovoz během období celní evidence.

(565)

Pět uživatelů a sdružení ASEFAPI podalo několik námitek proti celní evidenci od okamžiku, kdy o ni žadatel požádal. Několik menších výrobců barev se po celní evidenci zaevidovalo jako zúčastněné strany a pět z nich předložilo připomínky proti celní evidenci dovozu. Všechny zúčastněné strany, které předložily připomínky po vydání prozatímního nařízení, se vyslovily proti výběru cla se zpětnou působností. Žadatel tvrdil, že clo by mělo být vybráno.

(566)

Během konečné fáze šetření byly údaje shromážděné v souvislosti s celní evidencí vyhodnoceny. Komise analyzovala, zda byla splněna kritéria podle čl. 10 odst. 4 základního nařízení pro výběr konečného cla se zpětnou působností.

(567)

Kritéria pro případný výběr cla během období celní evidence jsou stanovena v čl. 10 odst. 4 základního nařízení.

(568)

Podmínka uvedená v čl. 10 odst. 4 písm. a) základního nařízení je splněna, neboť dovoz byl evidován v souladu s čl. 14 odst. 5 základního nařízení.

(569)

Dovozci dostali příležitost vyjádřit své stanovisko v souladu s čl. 10 odst. 4 písm. b) základního nařízení po zveřejnění nařízení o celní evidenci i po zveřejnění prozatímního nařízení.

(570)

Několik zúčastněných stran vzneslo námitky proti celní evidenci.

(571)

Strany tvrdily, že vzhledem k tomu, že výroba TiO2 v Unii nestačí pokrýt poptávku Unie, uživatelé nemají jinou možnost než dovážet.

(572)

Komise v této souvislosti připomněla, že samotná skutečnost, že dochází k dovozu výrobků, není kritériem, na němž se zakládá rozhodnutí o celní evidenci dovozu. Místo toho Komise posuzovala, zda nedošlo k dalšímu podstatnému nárůstu dovozu, což by mohlo oslabit nápravný účinek cla. Komise posoudila vývoj objemu dovozu níže v 575. bodě odůvodnění.

(573)

Podle čl. 10 odst. 4 písm. c) základního nařízení musí platit, že „již dříve po delší období existoval dumping nebo dovozce o dumpingu věděl nebo měl vědět, pokud jde o rozsah dumpingu a předpokládanou nebo skutečnou újmu“. V tomto případě se Komise domnívá, že dovozci o dumpingu věděli nebo měli vědět, pokud jde o rozsah dumpingu a předpokládanou nebo skutečnou újmu, od data zahájení šetření, a to z důvodů vysvětlených v 8. až 11. bodě odůvodnění nařízení o celní evidenci.

(574)

Kromě toho je podle čl. 10 odst. 4 písm. d) základního nařízení nutné, aby „vedle výše dovozu, která způsobila újmu během šetřeného období, došlo k podstatnému zvýšení dovozu“, které s ohledem na čas a objem, jakož i další okolnosti, může vážně ohrozit nápravný účinek uloženého konečného cla.

(575)

Komise analyzovala průměrné měsíční objemy a ceny dovozu v celém období šetření a porovnala je s průměrnými měsíčními objemy a cenami dovozu po zahájení šetření (období od prosince 2023 do července 2024). Období po zahájení řízení rozlišovalo mezi obdobím do uložení předběžných opatření na jedné straně a obdobím do vstupu celní evidence v platnost na straně druhé.

Tabulka 1

(576)

Při porovnání jednoho z období (B1 nebo B2) s celým obdobím šetření se průměrný objem dovozu z Číny zvýšil, a to přibližně o 30 %, zatímco ceny se snížily přibližně o 2,7 %.

(577)

Jelikož však na trhu existují průkazné ukazatele sezónnosti poptávky po TiO2 (poptávka je nejvyšší v létě a nejnižší v zimě), Komise se domnívá, že situaci na trhu přesněji odráží srovnání období B1 a B2 se stejnými dobami v průběhu období šetření. Toto srovnání je uvedeno v následující tabulce.

Tabulka 2

(578)

Výše uvedené srovnání ukazuje, že průměrný měsíční dovoz z Číny po zahájení řízení vzrostl, a to o 17 % do přijetí prozatímních opatření, a co je ještě důležitější, o 25 %, vezme-li se v úvahu celý první měsíc po zveřejnění oznámení o zahájení šetření a celý poslední měsíc předcházející uložení prozatímních opatření.

(579)

Na základě odhadů předložených výrobním odvětvím Unie však obdobným způsobem vzrostla i spotřeba v Unii, a to přibližně o 25 %. Růst dovozu byl proto v souladu s trendem spotřeby. To je dále podpořeno skutečností, že řada výrobců v Unii vykázala v období po šetření nárůst objemu prodeje.

(580)

Několik stran též tvrdilo, že nelze mít za to, že po zahájení řízení došlo k masivnímu nárůstu dovozu, ale že případný zjištěný nárůst odpovídá předchozím trendům, tj. očekávanému nárůstu poptávky po dosažení spodního bodu cyklu.

(581)

Na základě výše uvedené analýzy Komise dospěla k závěru, že neexistovaly dostatečné důkazy o tom, že růst dovozu v období po šetření převýšil růst poptávky. Komise nenalezla žádné důkazy o hromadění zásob dovozci ani jí takové důkazy nebyly předloženy. Kromě toho Komise konstatovala, že jak je uvedeno výše v tabulce 2, po skončení období šetření se průměrná dovozní cena snížila, a to bez ohledu na typ posuzovaných období, a dokonce i při zohlednění sezónnosti. Tento pokles však byl v souladu s poklesem výrobních nákladů odhadovaným výrobním odvětvím Unie po skončení období šetření. Vzhledem k výše uvedenému Komise nemohla dojít k závěru, že nárůst dovozu mohl vážně ohrozit nápravný účinek konečného antidumpingového cla, které má být uplatněno, ve smyslu čl. 10 odst. 4 písm. d) základního nařízení.

(582)

Komise proto dospěla k závěru, že podmínky pro výběr se zpětnou platností nejsou splněny.

(583)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 (71), pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie nebo v důsledku smírného řešení, měla by být pro úroky použita úroková sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce. Tato úroková sazba nesmí být záporná. Úroky plynou ode dne uhrazení částky, která má být vrácena, až do dne splatnosti částky k vrácení.

(584)

Výbor zřízený čl. 15 odst. 1 základního nařízení nevydal stanovisko,