(EU) 2025/2450Směrnice evropského parlamentu a rady (EU) 2025/2450 ze dne 26. listopadu 2025, kterou se mění směrnice 2009/38/ES, pokud jde o zřizování a fungování evropských rad zaměstnanců a účinné prosazování práv na nadnárodní informování a projednání (Text s významem pro EHP)

(1)

Článek 27 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) stanoví, že pracovníci nebo jejich zástupci musí mít na vhodných úrovních zaručeno právo na včasné informování a projednávání v případech a za podmínek, které stanoví právo Unie a vnitrostátní právní předpisy a zvyklosti. Zásada č. 8 Evropského pilíře sociálních práv potvrzuje, že pracovníci nebo jejich zástupci mají právo na včasné informování a projednávání v záležitostech, které se jich týkají.

(2)

Pokud jde o nadnárodní otázky, je cílem směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/38/ES (3) uvést uvedené základní zásady v praxi tím, že stanoví minimální požadavky na informování zaměstnanců a projednání se zaměstnanci v podnicích působících na úrovni Společenství a skupinách podniků působících na úrovni Společenství.

(3)

Ve svém hodnocení směrnice 2009/38/ES ze dne 15. května 2018 Komise v zásadě potvrdila přidanou hodnotu a význam uvedené směrnice. Zjistila, že mnohá ustanovení směrnice jsou dostatečně flexibilní, aby vyhovovala vyvíjející se technologické a hospodářské realitě a různým formám podniků nebo skupin podniků. Vztahuje se například na všechny skupiny podniků působící na úrovni Společenství bez ohledu na druh právních uspořádání, která umožňují výkon dominantního vlivu mezi řídícími a řízenými podniky, jež takové skupiny tvoří. V důsledku toho mohou podniky propojené například franšízovými dohodami nebo licenčními smlouvami spadat pod definici skupiny podniků působící na úrovni Společenství, pokud je stanoven dominantní vliv.

(4)

Hodnocení Komise však rovněž odhalilo nedostatky týkající se například účinnosti postupu projednávání, přístupu ke spravedlnosti, sankcí a výkladu některých pojmů.

(5)

Dne 2. února 2023 přijal Evropský parlament v souladu s článkem 225 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) legislativní usnesení z vlastní iniciativy obsahující doporučení k revizi směrnice 2009/38/ES. Komise následně provedla dvoufázovou konzultaci se sociálními partnery podle článku 154 Smlouvy o fungování EU o potřebě a možném obsahu opatření k řešení nedostatků směrnice 2009/38/ES. Komise rovněž shromáždila podklady prostřednictvím studie zahrnující cílený online průzkum, rozhovory se zúčastněnými stranami, workshopy a analýzu vnitrostátní judikatury a příslušných ustanovení právních předpisů ve vnitrostátním právu.

(6)

Z podkladů vyplývá, že právní nejistota ohledně pojmu nadnárodních otázek vedla k rozdílům ve výkladu a sporům. V zájmu zlepšení právní jistoty a snížení rizika těchto sporů je nezbytné vyjasnit pojem „nadnárodní otázky“. Za tímto účelem je vhodné vyjasnit, že směrnice 2009/38/ES se vztahuje nejen na případy, kdy lze důvodně očekávat, že opatření zvažovaná vedením podniku nebo skupiny podniků ovlivní pracovníky uvedeného podniku nebo uvedené skupiny podniků nebo jakéhokoli závodu uvedeného podniku nebo skupiny podniků ve více než jednom členském státě, ale také na případy, kdy lze důvodně očekávat, že tato opatření ovlivní tyto zaměstnance pouze v jednom členském státě, nicméně lze důvodně očekávat, že důsledky těchto opatření ovlivní tyto zaměstnance alespoň v jednom dalším členském státě. Takové vyjasnění je nezbytné s ohledem na případy, kdy určitý podnik plánuje opatření, jako je dočasné nebo trvalé snížení stavu zaměstnanců. propouštění z organizačních či ekonomických důvodů, přerozdělování výrobních činností nebo externí zajišťování činností, která jsou výslovně zaměřena na závody pouze v jednom členském státě, ale lze důvodně očekávat, že budou mít důsledky pro zaměstnance uvedeného podniku, uvedené skupiny nebo jakéhokoli závodu uvedeného podniku nebo skupiny v jiném členském státě, například v důsledku změn v přeshraničním dodavatelském řetězci nebo výrobních činnostech. Pojem „nadnárodní otázky“ zahrnuje opatření, která by mohla postihnout zaměstnance podstatným a nikoli pouze nepatrným způsobem a která se netýkají pouze jednotlivých zaměstnanců nebo běžných provozních rozhodnutí. Za tímto účelem by mělo být vyjasněno, že při určování, zda určitá otázka spadá do pravomoci evropské rady zaměstnanců, je třeba zohlednit rozsah možných účinků nadnárodních otázek na pracovní sílu a zapojenou úroveň vedení.

(7)

Definice informování a projednání ve směrnici 2009/38/ES zahrnují normativní požadavky. V zájmu soudržnosti a právní jasnosti je vhodné přesunout uvedená normativní ustanovení do článku o fungování evropské rady zaměstnanců a postupu informování zaměstnanců a projednání s nimi.

(8)

Volby a jmenování zástupců zaměstnanců se řídí vnitrostátním právem a zvyklostmi. Vnitrostátní systémy voleb a jmenování zástupců zaměstnanců se v jednotlivých členských státech liší. Zástupci zaměstnanců mohou být zástupci odborů, pokud tak stanoví vnitrostátní právo nebo zvyklosti členského státu.

(9)

Za účelem uzavření dohody o zřízení evropské rady zaměstnanců musí ústřední vedení jednat se zvláštním vyjednávacím výborem zastupujícím zaměstnance. V zájmu zvýšení právní jistoty v tomto ohledu by mělo být vyjasněno, že ústřední vedení musí svolat určitý počet schůzí se zvláštním vyjednávacím výborem, jenž bude dostatečný k tomu, aby obě strany dosáhly takové dohody.

(10)

Je možné, že členové zvláštních vyjednávacích výborů budou k plnění svých úkolů podle směrnice 2009/38/ES potřebovat právní poradenství. Není však dostatečně jasné, zda mají nárok na úhradu souvisejících nákladů na právní služby. Za tímto účelem by mělo být vyjasněno, že takovéto náklady, pokud vzniknou členům zvláštních vyjednávacích výborů, nese ústřední vedení. Zvláštní vyjednávací výbory by měly takové náklady oznámit předem ústřednímu vedení. Pokud není předem známa přesná výše nákladů, měl by být ústřednímu vedení oznámen odhad nákladů včetně informací o jejich povaze. Je vhodné omezit odpovědnost ústředního vedení za tyto výdaje na přiměřené právní náklady, aby bylo zajištěno, že ústřední vedení nebude odpovídat za zjevně nepřiměřené náklady, náklady bez odůvodněné souvislosti s poskytnutím příslušného právního poradenství nebo náklady vzniklé zjevně neopodstatněnými, bezdůvodnými nebo šikanózními nároky. Směrnice 2009/38/ES navíc dává členským státům možnost stanovit rozpočtová pravidla týkající se fungování zvláštních vyjednávacích výborů a evropské rady zaměstnanců na základě podpůrných pravidel s ohledem na zásadu, že náklady související s řádným výkonem funkcí zvláštního vyjednávacího výboru musí nést ústřední vedení. Proto jsou ustanovení směrnice 2009/38/ES týkající se počtu odborníků financovaných ústředním vedením nadbytečná a měla by být zrušena.

(11)

Směrnice 2009/38/ES vyžaduje, aby strany dohody o evropské radě zaměstnanců určily místo konání schůzí evropské rady zaměstnanců. Uvedené strany by měly rovněž určit i formát těchto schůzí, konkrétně zda jsou schůze s fyzickou účastí, online nebo hybridní, aby se mimo jiné předešlo jakýmkoli pochybnostem o jejich svobodě dohodnout se na jedné straně, že se některé nebo všechny schůze budou konat ve virtuálním prostředí s využitím online nástrojů pro schůze, čímž se sníží environmentální stopa schůzí v souladu s cíli Unie, členských států a společnosti v oblasti snižování emisí a zároveň se zajistí smysluplné a efektivní sdílení informací a projednání při nižších environmentálních a finančních nákladech, a na straně druhé, že se budou konat fyzické schůze, jež mohou nabídnout diskrétní prostředí, které navozuje důvěru a poskytuje příležitost k osobní interakci.

(12)

Během fungování evropských rad zaměstnanců může rovněž panovat nejistota a mohou vyvstat spory ohledně úhrady některých nákladů a přístupu k některým zdrojům. V souladu se zásadou autonomie stran je vhodné požadovat, aby některé druhy finančních a materiálních zdrojů byly v dohodách o evropských radách zaměstnanců konkrétně stanoveny, a to zejména možná pomoc odborníků, například zástupců odborových organizací uznaných na úrovni Unie, odborníků na technickou problematiku nebo právních odborníků, úhrada odměn odborníků a případná účast odborníků na schůzích. Dohody by měly rovněž řešit poskytování příslušného školení členům evropské rady zaměstnanců a úhradu souvisejících nákladů, aniž by byl dotčen požadavek poskytnout nezbytné školení podle směrnice 2009/38/ES.

(13)

Ukázalo se, že požadavek ve směrnici 2009/38/ES, aby se při určování složení evropských rad zaměstnanců pokud možno zohlednila potřeba vyrovnaného zastoupení zaměstnanců z genderového hlediska, není pro zajištění genderové vyváženosti dostatečný. Ženy jsou ve většině evropských rad zaměstnanců zastoupeny stále nedostatečně. Proto je nutné stanovit účinnější a konkrétnější cíle týkající se genderové vyváženosti, které by měli zástupci vedení a zaměstnanců uplatňovat při sjednávání nebo novém sjednávání svých dohod. K dosažení těchto cílů může být v určitých případech při sestavování evropských rad zaměstnanců nebo jejich užších výborů nezbytné upřednostnit nedostatečně zastoupené pohlaví. V souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie (4) je taková pozitivní činnost možná v souladu se zásadou rovného zacházení s muži a ženami za předpokladu, že opatření přijatá k dosažení cíle genderové vyváženosti nedávají automaticky a bezpodmínečně přednost osobám určitého pohlaví, ale umožňují zohlednit další kritéria, jako jsou zásluhy a kvalifikace a postup volby stanovený příslušnými vnitrostátními právními předpisy. Strany dohod o evropských radách zaměstnanců by proto měly disponovat nezbytnou flexibilitou, aby byla právní a věcná omezení pozitivní činnosti respektována. Z podobných důvodů je rovněž vhodné usilovat o dosažení genderové vyváženosti ve složení zvláštního vyjednávacího výboru, aby byla genderová vyváženost prosazována již ve fázi jednání.

(14)

Z podkladů vyplývá, že k zahájení jednání někdy dochází opožděně až po uplynutí šestiměsíční lhůty stanovené ve směrnici 2009/38/ES. V některých případech vedení na žádost o zřízení evropské rady zaměstnanců nepodniká žádné kroky ani výslovně neodmítá zahájit jednání. Je proto třeba upřesnit, že podpůrná pravidla stanovená ve směrnici 2009/38/ES se použijí v případě, že první schůze zvláštního vyjednávacího výboru není svolána do šesti měsíců od podání žádosti o zřízení evropské rady zaměstnanců, a to bez ohledu na to, zda ústřední vedení výslovně odmítne jednání zahájit.

(15)

Při sdílení citlivých informací s členy zvláštních vyjednávacích výborů, členy evropských rad zaměstnanců nebo zástupci zaměstnanců v rámci postupu informování a projednání může ústřední vedení požadovat, aby byly takové informace sdíleny důvěrným způsobem a zakázat jejich další zpřístupňování. Aby se zabránilo nadměrnému používání těchto omezení týkajících se důvěrnosti a aby byla příslušná ustanovení směrnice 2009/38/ES uvedena do souladu s odpovídajícími ustanoveními směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/14/ES (5), měla by být omezení týkající se důvěrnosti možná pouze za účelem ochrany oprávněného zájmu dotčeného podniku. Existence takového oprávněného zájmu by měla být posuzována na základě objektivních kritérií, jež mají být stanovena ve vnitrostátním právu. Při sdílení důvěrných informací by navíc mělo být ústřední vedení povinno současně poskytnout důvody ospravedlňující důvěrnost. Omezení týkající se důvěrnosti by měla být použita pouze po dobu, po kterou k důvěrnosti přetrvávají důvody. Zavedení odpovídajících opatření na zachování důvěrnosti citlivých informací může vzbudit důvěru a usnadnit sdílení těchto informací a zároveň chránit zájmy podniků a zaměstnanců a může mimo jiné zamezit růstu rizik, například průmyslové špionáži.

(16)

Možnost ústředního vedení nepředávat informace členům zvláštních vyjednávacích výborů, členům evropských rad zaměstnanců nebo zástupcům zaměstnanců v rámci postupu informování a projednání by měla být omezena na případy, kdy by předání těchto informací vážně poškodilo fungování dotčených podniků. Z důvodu zajištění transparentnosti a účinné nápravy by mělo být ústřední vedení rovněž povinno upřesnit důvody, které vedly k nepředání informací, způsobem, který umožňuje dostatečnou právní kontrolu, aniž by odhalil chráněné informace.

(17)

Za účelem zvýšení právní jasnosti je vhodné upravit ustanovení o předávání důvěrných informací a o nepředávání informací ve dvou samostatných článcích. Kromě toho by ustanovení, které členským státům umožňuje stanovit zvláštní pravidla pro podniky sledující cíl ideologického zaměření, mělo být přesunuto do článku týkajícího se vztahu k ostatním vnitrostátním právním předpisům, protože se týká provádění požadavků směrnice 2009/38/ES v širším smyslu.

(18)

Rozhodnutí o nadnárodních otázkách mohou mít pro zaměstnance dalekosáhlé důsledky, například v případě propouštění vyplývajících z obchodních plánů, sociálních plánů nebo inovací postupů. Účinné nadnárodní projednání vyžaduje skutečný dialog mezi ústředním vedením a evropskými radami zaměstnanců nebo zástupci zaměstnanců v rámci postupu informování a projednání. Z toho vyplývá, že informování a projednání musí probíhat smysluplným a včasným způsobem, který zástupcům zaměstnanců umožní vyjádřit své stanovisko před přijetím rozhodnutí. To rovněž znamená, že na stanoviska vydaná evropskými radami zaměstnanců nebo zástupci zaměstnanců musí formou odůvodněné odpovědi reagovat ústřední vedení nebo vhodnější úroveň vedení předtím, než je rozhodnutí o navrhovaném opatření přijato. V zájmu zajištění právní jistoty by měly být ve směrnici 2009/38/ES stanoveny výslovné požadavky v tomto smyslu.

(19)

V souvislosti s informováním a projednáním v nadnárodních otázkách je důležité zajistit, aby podniky působící na úrovni Společenství nebo skupiny podniků působící na úrovni Společenství mohly účinně přijímat rozhodnutí a aby informování a projednání nevedlo ke zbytečným prodlevám v rozhodovacím procesu. Je rovněž zásadní, aby byl zástupcům zaměstnanců poskytnut dostatek času na vytvoření, koordinaci a vyjádření názorů na někdy složité nadnárodní otázky, a to s přihlédnutím k jakýmkoli dohodnutým způsobům propojení postupu informování evropské rady zaměstnanců a projednání s ní a postupu informování vnitrostátních subjektů zastupujících zaměstnance a projednání s nimi. Za účelem uvedení těchto faktorů do souladu s praxí by měly minimální požadavky na postup projednání zůstat dostatečně flexibilní, aby jim umožnily naplánovat postup podle potřeby s ohledem na příslušné okolnosti a obsah projednání. Namísto stanovení pevného časového rámce, v němž by měli zástupci zaměstnanců vydat stanovisko a vedení poskytnout odůvodněnou odpověď, je vhodné stanovit zásadu, že projednání se má uskutečnit v přiměřené lhůtě, s přihlédnutím ke stupni naléhavosti dané otázky. Tato zásada umožňuje stranám v naléhavých situacích postup projednání urychlit. Mělo by být rovněž vyjasněno, že požadavek, aby vedení poskytlo odůvodněnou odpověď před přijetím rozhodnutí, se použije, pokud zástupci zaměstnanců vyjádřili své stanovisko v přiměřené lhůtě s ohledem na všechny příslušné okolnosti, jako je složitost nebo význam záležitosti nebo zájmy vedení na rychlém přijetí rozhodnutí.

(20)

Ustanovení směrnice 2009/38/ES o úloze a ochraně zástupců zaměstnanců by měla být změněna, aby byla jasnější a přesnější, zejména pokud jde o ochranu členů zvláštních vyjednávacích výborů a členů evropských rad zaměstnanců před odvetnými opatřeními nebo propuštěním vztahujícímu se k výkonu jejich funkcí. Členové zvláštních vyjednávacích výborů, členové evropských rad zaměstnanců a zástupci zaměstnanců v rámci postupu informování a projednání by měli při výkonu svých funkcí požívat rovnocenné ochrany a jistot jako vnitrostátní zástupci zaměstnanců podle příslušných vnitrostátních právních předpisů nebo zvyklostí země, ve které jsou zaměstnáni.

(21)

Aby se předešlo sporům, mělo by být rovněž upřesněno, že ústřední vedení nese přiměřené náklady na školení a související náklady členů zvláštního vyjednávacího výboru a členů evropské rady zaměstnanců, které jsou nezbytné pro výkon jejich povinností, pokud bylo ústřední vedení o těchto nákladech předem informováno.

(22)

V některých členských státech se nositelé práv podle směrnice 2009/38/ES setkávají s obtížemi při podávání žaloby v souvislosti s prosazováním svých práv. Je proto nezbytné, aby byly posíleny povinnosti členských států zajistit účinné prostředky nápravy a přístup ke spravedlnosti a dohled Komise nad dodržováním uvedených povinností. Pokud jde o nositele práv podle uvedené směrnice, včetně zvláštních vyjednávacích výborů a evropských rad zaměstnanců, měly by členské státy v souladu s vnitrostátním právem upravujícím aktivní legitimaci nebo podoby právního zastoupení zaručit přístup k soudním a případně správním řízením za účelem vymáhání práv podle směrnice 2009/38/ES. Kromě toho by mělo být vyjasněno, že příslušná řízení musí umožnit včasné a účinné vymáhání. Pokud členské státy zavedou povinné postupy mimosoudního urovnání sporů před zahájením soudního řízení, je důležité zajistit, aby tyto požadavky nebránily stranám v plném výkonu jejich práva na přístup k soudnímu systému, ani jim v praxi neznemožňovaly nebo nadměrně neztěžovaly výkon jejich práv podle práva Unie, pokud jde o jakékoli prodlevy, dopady na lhůty, náklady a další možné překážky (6). Proto by mělo být ve směrnici 2009/38/ES vyjasněno, že pokud členské státy podmiňují přístup k soudnímu řízení předchozím využitím postupu alternativního řešení sporů, nemělo by být uvedeným postupem dotčeno ani omezeno právo dotčených stran zahájit soudní řízení. Dále by pro účely dohledu ze strany Komise měly mít členské státy povinnost oznámit Komisi způsob a okolnosti, za nichž mohou nositelé práv podle směrnice 2009/38/ES zahájit soudní a případně správní řízení týkající se jejich práv podle uvedené směrnice.

(23)

Hodnocení směrnice 2009/38/ES provedené Komisí v roce 2018 ukázalo, že sankce použitelné v případě neplnění požadavků na nadnárodní informování a projednání často nejsou dostatečně účinné, odrazující nebo přiměřené. Proto je vhodné na straně členských států zavést povinnost stanovit účinné, odrazující a přiměřené sankce. V případě neplnění požadavků týkajících se postupů informování a projednání stanovených ve směrnici 2009/38/ES by měly být uloženy peněžité sankce. Mohly by být stanoveny i jiné formy sankcí. K tomu, aby byly sankce účinné, odrazující a přiměřené, by měly být stanoveny s ohledem na závažnost, dobu trvání a důsledky neplnění a s ohledem na to, zda k takovému neplnění došlo úmyslně nebo z nedbalosti. K tomu, aby byly sankce odrazující, by měl být zohledněn obrat dotčeného podniku nebo skupiny nebo by použitelné sankce měly mít podobně odrazující povahu.

(24)

Zvláštní vyjednávací výbory, evropské rady zaměstnanců a jejich členové jednající jejich jménem by měli mít k dispozici nezbytné prostředky na pokrytí nákladů na právní zastoupení a účast na soudním řízení a v příslušných případech na správním řízení. Takovéto náklady mohou pokrývat náklady na cestovné a pobyt spojené s účastí členů jednajících jménem dotčeného orgánu v těchto řízeních. Členské státy by měly buď stanovit, že ústřední vedení nese přiměřené náklady na právní zastoupení a účast na soudních a případně na správních řízeních, nebo by měly přijmout jiná rovnocenná opatření k zajištění toho, aby zvláštním vyjednávacím výborům a evropským radám zaměstnanců nebylo de facto bráněno v účasti na soudních a případně na správních řízeních z důvodu nedostatku finančních prostředků. Toho by mohlo být dosaženo například požadováním přidělení odpovídajícího provozního rozpočtu evropské radě zaměstnanců, zřízením fondů solidarity na vnitrostátní úrovni, poskytováním pojištění kryjícího právní náklady, poskytnutím přístupu k právní pomoci za určitých okolností nebo prostřednictvím jiných mechanismů v souladu s vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi.

(25)

Na podniky, které uzavřely dohodu o nadnárodním informování zaměstnanců a projednání se zaměstnanci před 23. zářím 1996, tj. před datem použitelnosti směrnice Rady 94/45/ES (7), se uplatňování povinností vyplývajících ze směrnice 2009/38/ES nevztahuje. Orgány pro informování zaměstnanců a projednání s nimi zřízené na základě těchto dohod byly zřízeny a nadále působí mimo oblast působnosti práva Unie. Směrnice 2009/38/ES neposkytuje zaměstnancům podniků, na něž se vztahují výjimky, možnost požádat o zřízení evropské rady zaměstnanců podle uvedené směrnice. Z důvodu právní jasnosti, rovného zacházení a účinnosti by však měli mít v zásadě právo požádat o zřízení evropské rady zaměstnanců zaměstnanci a jejich zástupci ve všech podnicích působících na úrovni Společenství nebo skupinách podniků působících na úrovni Společenství. Téměř třicet let poté, co byl na úrovni Unie zaveden legislativní rámec stanovující minimální požadavky na nadnárodní informování zaměstnanců a projednání se zaměstnanci, převažují tyto důvody nad úvahami o pokračování stávajících dohod, které byly původně důvodem pro udělení výjimky. Tato výjimka by proto měla být zrušena, aniž je dotčen právní status takových dohod, které se nadále řídí platnými vnitrostátními pravidly. Zahájení a vedení jednání o zřízení evropských rad zaměstnanců v podnicích, které tyto dohody uzavřely, by se mělo řídit postupem stanoveným ve směrnici 2009/38/ES, zatímco doba, po jejímž uplynutí vstoupí v platnost podpůrná pravidla, by měla být zkrácena na dva roky namísto tří, a to v souladu s obdobím platným pro přizpůsobení stávajících dohod o evropské radě zaměstnanců.

(26)

Kromě toho by se ze stejných důvodů měly stejné minimální požadavky vztahovat na všechny podniky působící na úrovni Společenství, v nichž byla zřízena evropská rada zaměstnanců, jež působí podle směrnice 2009/38/ES, a na podniky, v nichž byla dohoda o evropské radě zaměstnanců podepsána nebo revidována v období od 5. června 2009 do 5. června 2011. Proto by měla být zrušena i výjimka z uplatňování směrnice 2009/38/ES, kterou tyto podniky využívají.

(27)

Evropské rady zaměstnanců, které fungují na základě podpůrných pravidel stanovených v příloze I směrnice 2009/38/ES, mají právo setkat se jednou ročně s ústředním vedením, být informovány o pokroku dosaženém v oblasti podnikání příslušného podniku působícího na úrovni Společenství nebo skupiny podniků působící na úrovni Společenství a o jejich vyhlídkách a mají právo na to, aby s nimi byly tyto otázky projednány. V zájmu posílení nadnárodního informování uvedených evropských rad zaměstnanců a projednání s těmito radami je vhodné zvýšit počet těchto řádných schůzí v rámci podpůrných pravidel na dvě schůze konané s fyzickou účastí.

(28)

Dále by měly být provedeny určité technické změny podpůrných pravidel stanovených v příloze I směrnice 2009/38/ES, aby byl zajištěn jejich soulad s normativními ustanoveními.

(29)

Proto je vhodné změnit směrnici 2009/38/ES tak, aby do její oblasti působnosti spadaly všechny způsobilé podniky, vyjasnit některé její klíčové pojmy, zlepšit postup nadnárodního informování a projednání a zajistit účinné prostředky nápravy a prosazování.

(30)

Podle článku 27 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením mají mít osoby se zdravotním postižením možnost uplatňovat svá pracovní a odborová práva na rovnoprávném základě s ostatními. Vzhledem k tomu, že Unie a členské státy jsou smluvními stranami této úmluvy, je třeba směrnici 2009/38/ES a příslušné vnitrostátní právní předpisy vykládat v souladu s touto zásadou, například pokud jde o dostupnost a přiměřené úpravy pro členy zvláštních vyjednávacích výborů, členy evropských rad zaměstnanců a zástupce zaměstnanců v rámci postupu informování nebo projednání, jakož i o úhradu souvisejících nákladů ústředním vedením.

(31)

Podle směrnic Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU (8), 2014/24/EU (9) a 2014/25/EU (10) mají členské státy přijmout vhodná opatření k zajištění toho, aby hospodářské subjekty při plnění veřejných zakázek dodržovaly příslušné povinnosti v oblasti sociálního a pracovního práva stanovené právem Unie. K účinnému provádění požadavků této směrnice může přispět to, že se ve vhodných případech do kritérií pro zadání zakázky, která zadavatelé navrhují pro účely určení ekonomicky nejvýhodnějších nabídek, začlení kritérium sociální udržitelnosti. Tato směrnice však ve vztahu k uvedeným směrnicím nevytváří žádné další povinnosti.

(32)

Při provádění práva Unie mají členské státy dodržovat práva stanovená v Listině a podporovat jejich uplatňování v souladu s článkem 51 Listiny, včetně práva na svobodu sdružovat se s jinými na všech úrovních, zejména pokud jde o záležitosti politické, odborové či občanské, což zahrnuje právo každého zakládat na ochranu svých zájmů odbory a vstupovat do nich.

(33)

Aby zástupci zaměstnanců a ústřední vedení v podnicích působících na úrovni Společenství nebo skupinách podniků působících na úrovni Společenství měli dostatek času na zohlednění revidovaných minimálních požadavků a na přípravu na jejich uplatňování, je vhodné, aby bylo uplatňování ustanovení přijatých členskými státy za účelem dosažení souladu s touto směrnicí odloženo o jeden rok.

(34)

Je možné, že dohody o evropské radě zaměstnanců uzavřené podle směrnice 94/45/ES nebo 2009/38/ES před provedením této směrnice ve vnitrostátním právu nezohledňují požadavky na obsah uvedených dohod ve znění této směrnice. Je proto vhodné stanovit přechodná ustanovení umožňující smluvním stranám těchto dohod měnit své dohody.

(35)

Jelikož obecného cíle této směrnice, totiž zajištění účinnosti požadavků směrnice 2009/38/ES ohledně informování zaměstnanců a projednání se zaměstnanci v podnicích působících na úrovni Společenství a skupinách podniků působících na úrovni Společenství, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale vzhledem k tomu, že povaha a rozsah těchto požadavků jsou ze své podstaty nadnárodní, jej spíš může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle,

1)

Článek 1 se mění takto:

2)

V čl. 2 odst. 1 se písmena f) a g) nahrazují tímto:

3)

V článku 3 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

4)

Článek 5 se mění takto:

5)

Článek 6 se mění takto:

6)

V čl. 7 odst. 1 se druhá odrážka nahrazuje tímto:

7)

Článek 8 se nahrazuje tímto:

8)

Vkládá se nový článek, který zní:

9)

Články 9 a 10 se nahrazují tímto:

10)

Článek 11 se mění takto:

11)

Článek 12 se mění takto:

12)

Článek 14 se zrušuje.

13)

Vkládají se nové články, které znějí:

14)

Příloha I se mění v souladu s přílohou této směrnice.