(EU) 2025/1788Směrnice Rady (EU) 2025/1788 ze dne 24. června 2025, kterou se stanoví pravidla pro výkon práva volit a být volen ve volbách do Evropského parlamentu občanů Unie, kteří mají bydliště v některém členském státě a nejsou jeho státními příslušníky (přepracované znění)

(1)

Ve směrnici Rady 93/109/ES (2) je třeba provést řadu změn. Z důvodu srozumitelnosti by uvedená směrnice měla být přepracována.

(2)

Ustanovení čl. 20 odst. 2 písm. b) prvního pododstavce a čl. 22 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) přiznává občanům Unie majícím bydliště v členském státě, jehož nejsou státními příslušníky, právo volit a být voleni ve volbách do Evropského parlamentu v členském státě bydliště za stejných podmínek jako státní příslušníci hostitelského členského státu. Toto právo, které je rovněž zakotveno v článku 39 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“), konkretizuje zásadu rovnosti a zákazu diskriminace na základě státní příslušnosti stanovenou v článku 21 Listiny. Rovněž přímo vyplývá z práva na volný pohyb a pobyt zakotveného v čl. 20 odst. 2 písm. a) prvního pododstavce a článku 21 Smlouvy o fungování EU a článku 45 Listiny.

(3)

Podrobná pravidla pro výkon práva volit a být volen ve volbách do Evropského parlamentu jsou stanovena ve směrnici 93/109/ES.

(4)

Ve své zprávě o občanství EU za rok 2020 Komise zdůraznila, že je třeba aktualizovat, vyjasnit a posílit pravidla pro výkon práva volit a být volen ve volbách do Evropského parlamentu, aby se zajistilo, že tato pravidla podpoří širokou a inkluzivní účast mobilních občanů Unie. S tímto vědomím a s ohledem na zkušenosti získané při uplatňování směrnice 93/109/ES na následné volby a na změny zavedené změnami Smluv by měla být některá ustanovení uvedené směrnice aktualizována.

(5)

Ustanovením čl. 22 odst. 2 Smlouvy o fungování EU není dotčen čl. 223 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, který předpokládá stanovení jednotného postupu pro volby do Evropského parlamentu ve všech členských státech v souladu se zásadami společnými pro všechny členské státy.

(6)

S cílem zajistit, aby občané Unie, kteří mají bydliště v členském státě, jehož nejsou státními příslušníky (dále jen „občané Unie, kteří nejsou státními příslušníky daného státu“), mohli vykonávat své právo volit a být voleni ve volbách do Evropského parlamentu za stejných podmínek jako státní příslušníci hostitelského členského státu, měly by se vyjasnit podmínky registrace a účasti v těchto volbách, aby se zajistilo rovné zacházení s občany Unie, kteří jsou státními příslušníky daného státu, jako s občany Unie, kteří jeho státními příslušníky nejsou. Konkrétně by se s občany Unie, kteří chtějí volit a kandidovat ve volbách do Evropského parlamentu v členském státě bydliště, mělo zacházet stejně, pokud jde o jakoukoli dobu pobytu, která musí být splněna jako podmínka pro výkon tohoto práva, jakož i doklady vyžadované k prokázání splnění této podmínky.

(7)

Musí být respektována svoboda občanů Unie zvolit si členský stát, v němž se zúčastní voleb do Evropského parlamentu, přičemž musí být přijata vhodná opatření pro zajištění toho, aby nikdo nemohl volit více než jednou nebo kandidovat ve více než jednom státě.

(8)

V souladu s mezinárodními a evropskými normami, včetně požadavků Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a ustanovení Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, by členské státy měly nejen uznávat a respektovat právo občanů Unie volit a být voleni, ale také jim zajistit snadný přístup k jejich volebním právům tím, že odstraní co největší počet překážek bránících účasti ve volbách.

(9)

Aby se pro občany Unie usnadnil výkon jejich práva volit a být voleni v zemi, kde mají bydliště, měli by být tito občané zapsáni do seznamu voličů v dostatečném předstihu před datem konání voleb. Formality vztahující se na jejich registraci by měly být co nejjednodušší. K registraci by mělo postačovat, aby dotčení občané Unie předložili platný doklad totožnosti a formální prohlášení, které obsahuje prvky dokládající jejich oprávnění účastnit se voleb. Po registraci by občané Unie, kteří nejsou státními příslušníky daného státu, měli zůstat zapsáni v seznamu voličů za stejných podmínek jako občané Unie, kteří státními příslušníky dotčeného členského státu jsou, dokud splňují podmínky pro výkon volebního práva. Občané Unie by v příslušných případech měli být schopni poskytnout příslušným orgánům kontaktní informace, které těmto orgánům umožní pravidelně je informovat.

(10)

Členské státy sice mají pravomoc stanovit právo volit nebo být volen ve volbách do Evropského parlamentu, pokud jde o státní příslušníky, kteří mají bydliště mimo jejich území, ale skutečnost, že občané Unie, kteří nejsou státními příslušníky daného státu, byli zapsáni do seznamu voličů členského státu bydliště, by sama o sobě neměla být důvodem pro jejich vyřazení ze seznamu voličů jejich členského státu původu pro jiné typy voleb.

(11)

Aby se zajistilo rovné zacházení s občany Unie, kteří nejsou státními příslušníky daného státu a chtějí vykonávat právo být voleni v členském státě bydliště, měli by být tito občané povinni předložit stejné doklady jako kandidáti, kteří jsou státními příslušníky dotčeného členského státu. Aby však bylo možné ověřit, že tito občané požívají práva stanoveného v čl. 20 odst. 2 písm. b) prvním pododstavci a čl. 22 odst. 2 Smlouvy o fungování EU, měly by mít členské státy možnost požadovat předložení formálního prohlášení, které obsahuje prvky nezbytné k prokázání jejich oprávnění kandidovat v daných volbách.

(12)

Aby se usnadnila přesná identifikace voličů a kandidátů zapsaných jak v jejich členském státě původu, tak v členském státě bydliště, členské státy by měly mít možnost požadovat, aby údaje, které mají občané Unie při podání žádosti o zápis do seznamu voličů nebo o kandidaturu v členském státě bydliště poskytovat, zahrnovaly osobní identifikační číslo nebo číslo série platného dokladu totožnosti nebo cestovního dokladu.

(13)

Občané Unie, kteří byli zbaveni práva volit a být voleni na základě individuálního rozhodnutí příslušného orgánu v občanském nebo trestním řízení, by měli být ve volbách do Evropského parlamentu z výkonu tohoto práva v členském státě bydliště vyloučeni. Členské státy by měly mít možnost od občanů Unie, kteří žádají o zápis jako voliči, požadovat formální prohlášení potvrzující, že nebyli zbaveni svého práva volit. Občané Unie, kteří kandidují v zemi, v níž mají bydliště, by měli mít povinnost předložit prohlášení potvrzující, že nebyli zbaveni práva být voleni ve volbách do Evropského parlamentu.

(14)

Členský stát bydliště by měl mít možnost ověřit, zda občané Unie, kteří vyjádřili vůli uplatnit své právo být voleni, nebyli tohoto práva ve svém členském státě původu zbaveni. Pokud členský stát obdrží od členského státu bydliště žádost v tomto smyslu, měl by poskytnout nezbytné potvrzení ve lhůtě umožňující účinně posoudit přípustnost této kandidatury. Vyměňované osobní údaje mohou být zpracovávány pouze pro tento účel. Vzhledem k zásadnímu významu volebních práv by neposkytnutí včasných informací členským státem původu o statusu občana Unie nemělo vést ke zbavení práva být volen v členském státě bydliště. V případě, že jsou příslušné informace poskytnuty později, by měl členský stát bydliště pomocí vhodných opatření a v souladu s postupy stanovenými jeho vnitrostátním právem zajistit, aby občané Unie zbavení ve svém členském státě původu práva být voleni, kteří byli zapsáni na kandidátní listinu nebo kteří již byli zvoleni, nemohli být zvoleni nebo nemohli vykonávat svůj mandát.

(15)

Vzhledem k tomu, že řízení o přípustnosti kandidatury občana některého členského státu v jiném členském státě nutně vyžaduje ve srovnání se státními příslušníky daného jiného členského státu další administrativní kroky, měly by mít členské státy možnost stanovit pro občany Unie, kteří nejsou státními příslušníky daného členského státu, pro předložení kandidatury lhůtu, která je odlišná od lhůty stanovené pro občany Unie, kteří jejich státními příslušníky jsou. Jakýkoli rozdíl v této lhůtě by měl být omezen na to, co je nezbytné a přiměřené, aby bylo možné včas zohlednit oznamování informací členským státem původu. Stanovení této zvláštní lhůty by nemělo mít vliv na lhůty pro splnění povinností jiných členských států týkajících se oznámení podle této směrnice.

(16)

Aby se zabránilo vícenásobnému hlasování nebo případům, kdy by tatáž osoba kandidovala v týchž volbách více než jednou, měly by si členské státy vyměňovat informace získané z formálních prohlášení voličů Unie a občanů Unie oprávněných kandidovat. Jelikož členské státy při identifikaci občanů spoléhají na různé údaje, měl by být stanoven společný soubor údajů, aby bylo možné přesně identifikovat voliče Unie a občany Unie oprávněné kandidovat a zabránit jim volit nebo kandidovat více než jednou. Vyměňované osobní údaje by měly být omezeny na minimum nezbytné k dosažení těchto účelů. Členské státy by měly informace poskytovat v dostatečném předstihu před datem konání voleb. Členské státy by měly výměnu informací provádět tak, aby jejich příslušné orgány nevystavovala zbytečné administrativní zátěži. Aniž jsou dotčeny vnitrostátní předpisy o zápisu voličů do seznamu voličů a předkládání kandidatur, členský stát bydliště by měl začít poskytovat dostupné údaje nejpozději šest týdnů před začátkem období voleb. Údaje vyměňované mezi členskými státy by měly být co nejpřesnější a členské státy by měly mít možnost je aktualizovat, s ohledem na vnitrostátní předpisy o zápisu voličů do seznamu voličů a předkládání kandidatur.

(17)

Výměna informací mezi členskými státy, jež má zabránit vícenásobnému hlasování nebo případům, kdy by tatáž osoba kandidovala v týchž volbách více než jednou, by neměla bránit jejich státním příslušníkům v tom, aby volili nebo kandidovali v jiných typech voleb. V zájmu usnadnění komunikace mezi vnitrostátními orgány by členské státy měly mít povinnost určit pro tuto výměnu informací jedno kontaktní místo. V minulosti vyvinula Komise rámec, který mají pouze členské státy v rámci své odpovědnosti k výměně potřebných údajů používat. Uvedený rámec by měl být začleněn do této směrnice za účelem další podpory výměn mezi příslušnými orgány členských států. Členské státy budou při zpracovávání osobních údajů v tomto ohledu jednat jako samostatní správci. Tento rámec by měl členským státům umožňovat přístup pouze k údajům občanů Unie majícím bydliště v jejich volebním obvodu, kteří výslovně projevili vůli být zapsáni do jejich seznamu voličů nebo kandidovat, a jejich vlastních státních příslušníků, kteří výslovně projevili vůli volit nebo kandidovat v členském státě bydliště.

(18)

Komisi by měly být svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o vymezení odpovědnosti, povinností a technických norem spojených s provozováním uvedeného rámce v souladu s kapitolou IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (3). Uvedené pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (4).

(19)

Přístup k informacím o volebních právech a postupech je klíčovým prvkem pro zajištění účinného výkonu práva zakotveného v čl. 20 odst. 2 písm. b) prvním pododstavci a čl. 22 odst. 2 Smlouvy o fungování EU. To zejména znamená, že by tyto informace měly být zpřístupněny nejen osobám se zdravotním postižením, ale také osobám, které nemají digitální dovednosti, obzvláště starším osobám, a to tak, že bude zajištěno, aby komunikace neprobíhala pouze prostřednictvím jednoho kanálu.

(20)

Nedostatek odpovídajících informací v souvislosti s volebními postupy ovlivňuje občany při výkonu jejich volebních práv v rámci jejich práv jakožto občanů Unie. Má rovněž vliv na schopnost příslušných orgánů vykonávat svá práva a plnit své povinnosti. Členské státy by měly mít povinnost určit orgány se zvláštní odpovědností za poskytování náležitých informací občanům Unie o jejich právech podle čl. 20 odst. 2 písm. b) prvního pododstavce a čl. 22 odst. 2 Smlouvy o fungování EU a za vnitrostátní pravidla a postupy týkající se účasti ve volbách do Evropského parlamentu a jejich organizace. Aby byla zajištěna účinnost komunikace, měly by být informace poskytovány jasným a jednoduchým jazykem. To znamená, že informace by se měly poskytovat způsobem, jemuž dotčená osoba rozumí, nebo o němž se lze důvodně domnívat, že mu rozumí.

(21)

Aby se zlepšila přístupnost informací o volbách, měly by být tyto informace zpřístupněny například na volně přístupných internetových stránkách alespoň v jednom dalším úředním jazyce Unie, než je jazyk nebo jazyky hostitelského členského státu, kterému obecně rozumí co největší počet občanů Unie pobývajících na jeho území. Překlady do těchto dalších jazyků by měly mít čistě informativní charakter a neměly by mít žádný právní účinek. Pokud vyvstanou pochybnosti ohledně přesnosti informací obsažených v těchto překladech, za právně závazné by se mělo považovat pouze znění v úředním jazyce či jazycích daného členského státu. Členské státy mohou na určitých částech svého území nebo ve svých regionech používat různé úřední jazyky Unie v závislosti na jazyce, kterému rozumí největší skupina občanů Unie, kteří mají na tomto území nebo v tomto regionu bydliště.

(22)

Každá výjimka z obecných pravidel této směrnice musí být podle čl. 22 odst. 2 Smlouvy o fungování EU odůvodněna zvláštními obtížemi některého členského státu a musí být v souladu s požadavky stanovenými v článku 52 Listiny, mimo jiné včetně požadavku, že veškerá omezení výkonu práva volit a být volen ve volbách do Evropského parlamentu musí být stanovena zákonem a podléhat zásadám proporcionality a nezbytnosti. Kromě toho každá výjimka musí být v souladu s požadavky článku 47 Listiny.

(23)

Tyto zvláštní obtíže by se mohly projevit zejména v členském státě, v němž poměr občanů Unie, kteří zde mají bydliště, aniž by byli jeho státními příslušníky, a kteří dosáhli věku pro právo volit, významně přesahuje průměr. Odchylka týkající se práva volit je odůvodněná, pokud podíl zmíněných občanů ze všech oprávněných voličů činí více než 20 %. Tato odchylka by měla vycházet z kritéria doby, po kterou má občan bydliště.

(24)

Členské státy, v nichž poměr občanů Unie, kteří nejsou jejich státními příslušníky a kteří dosáhli věku pro právo volit, přesahuje 20 % všech občanů Unie, kteří dosáhli věku pro právo volit a kteří zde mají bydliště, a by měly mít možnost v souladu s čl. 22 odst. 2 Smlouvy o fungování EU přijmout zvláštní předpisy o sestavování kandidátních listin.

(25)

Je nutno vzít v úvahu, že v některých členských státech mají státní příslušníci ostatních členských států, kteří zde mají bydliště, právo volit ve volbách do parlamentu členského státu. Některá ustanovení této směrnice se v dotyčných státech tedy nemohou uplatnit.

(26)

Statistické údaje týkající se výkonu volebních práv a uplatňování této směrnice mohou být užitečné při identifikaci opatření nezbytných k zajištění účinného výkonu volebních práv občanů Unie. Tyto statistické údaje mohou pomoci vyhodnotit opatření, která byla zavedena na podporu účasti občanů Unie ve volbách, a vyústit v účinnější řešení. Zejména statistické údaje o účasti občanů Unie, kteří nejsou státními příslušníky daného státu, ve volbách, jako jsou údaje o registraci voličů a kandidátů a o volební účasti a souhrnné anonymizované údaje o státní příslušnosti, věku, jazyce a lokalizační údaje, pokud jsou k dispozici, by mohly být užitečné pro politická opatření na unijní a vnitrostátní úrovni na podporu vysoké volební účasti a usnadnění výkonu volebních práv. Tyto údaje lze, při plném dodržení platných pravidel pro ochranu údajů, sbírat například pomocí průzkumů či jiných metod získávání informací z veřejných nebo správních zdrojů. Evropská síť pro volební spolupráci by mohla tento proces podpořit vypracováním společných referenčních rámců pro sběr údajů o účasti občanů Unie, kteří nejsou státními příslušníky daného státu, ve volbách.

(27)

Aby se zlepšil sběr údajů pro volby do Evropského parlamentu, je nezbytné zavést pravidelné sledování a podávání zpráv o provádění ze strany členských států. Komise by toto sledování a podávání zpráv měla podpořit mimo jiné tím, že členským státům s dostatečným předstihem před datem konání voleb do Evropského parlamentu rozešle dotazník o účasti občanů Unie ve volbách. Tento dotazník je vypracován ve spolupráci s členy Evropské sítě pro volební spolupráci. Současně by Komise měla posoudit uplatňování této směrnice a předložit Evropskému parlamentu a Radě po každých volbách do Evropského parlamentu zprávu obsahující výsledky takového posouzení.

(28)

Sběr a zpracování osobních údajů za účelem vypracování statistických údajů o účasti občanů Unie, kteří nejsou státními příslušníky daného státu, ve volbách, jakož i poskytování těchto údajů veřejnosti a Komisi by mělo probíhat v plném souladu s nařízeními Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 a (EU) 2018/1725 (5), včetně zásad týkajících se omezení účelu, minimalizace údajů, omezení uložení a integrity a důvěrnosti. Na zpracování osobních údajů pro statistické účely by se zejména měly vztahovat vhodné záruky v souladu s čl. 89 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679 a článkem 13 nařízení (EU) 2018/1725. Údaje by se v tomto ohledu měly sdílet za použití technologií zvyšujících ochranu soukromí, které jsou speciálně navrženy tak, aby tyto zásady uplatňovaly. Statistické údaje zpracovávané pro účely této směrnice by měly být agregovány do té míry, aby nebylo možné identifikovat jednotlivce a měly by být před agregací anonymizovány.

(29)

Je nezbytné, aby Komise provedla vlastní hodnocení uplatňování této směrnice v přiměřené lhůtě po nejméně dvojích volbách do Evropského parlamentu.

(30)

Členské státy by měly mít možnost požadovat, aby občané Unie, kteří nejsou státními příslušníky daného členského státu, v rámci formálních prohlášení poskytovaných v souvislosti s výkonem jejich volebních práv předkládali zvláštní dodatečné údaje. Za účelem zohlednění vývoje vnitrostátních požadavků a postupů by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změny seznamu těchto údajů, a to výlučně doplněním prvků do tohoto seznamu. Veškerá opatření přijatá při výkonu této přenesené pravomoci by měla být nezbytná a přiměřená k dosažení účelu této směrnice. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (6). Pro zajištění včasného přístupu ke všem informacím týkajícím se vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a její odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(31)

Členské státy ratifikovaly Úmluvu Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením a Unie tuto úmluvu uzavřela prostřednictvím rozhodnutí Rady 2010/48/ES (7), a tím se zavázaly, že zajistí dodržování uvedené úmluvy. Aby se podpořila inkluzivní a rovná volební účast osob se zdravotním postižením, opatření, jež umožňují občanům Unie, kteří nejsou státními příslušníky daného státu, vykonávat právo volit a být voleni ve volbách do Evropského parlamentu, by měla náležitě zohledňovat potřeby občanů se zdravotním postižením a starších občanů.

(32)

Na zpracování osobních údajů při provádění této směrnice se vztahují nařízení (EU) 2016/679 a (EU) 2018/1725.

(33)

Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1725 a své formální připomínky vydal dne 17. ledna 2022.

(34)

Tato směrnice dodržuje základní práva a ctí zásady uznané zejména v Listině, především v článcích 21 a 39 Listiny. Je proto nezbytné, aby byla tato směrnice prováděna v souladu s uvedenými právy a zásadami, a to tím, že se zajistí plné dodržování mimo jiné práva na ochranu osobních údajů, práva na nediskriminaci, práva volit a být volen ve volbách do Evropského parlamentu, práva na volný pohyb a pobyt a práva na účinnou právní ochranu.

(35)

Povinnost provést tuto směrnici ve vnitrostátním právu by se měla omezit na ustanovení, která v porovnání s předchozími směrnicemi představují podstatnou změnu. Povinnost provést ve vnitrostátním právu nezměněná ustanovení vyplývá z předchozích směrnic.

(36)

Touto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení směrnic uvedených v příloze III části B ve vnitrostátním právu,