(EU) 2025/2Směrnice Evropského Parlamentu a rady (EU) 2025/2 ze dne 27. listopadu 2024, kterou se mění směrnice 2009/138/ES, pokud jde o proporcionalitu, kvalitu dohledu, vykazování, opatření týkající se dlouhodobých záruk, makroobezřetnostní nástroje, rizika týkající se udržitelnosti, dohled nad skupinou a přeshraniční dohled, a směrnice 2002/87/ES a 2013/34/EU (Text s významem pro EHP)

(1)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES (3) vytvořila obezřetnostní pravidla pro odvětví pojišťovací a zajišťovací činnosti, která více vycházejí z rizik a jsou více harmonizována. Na některá ustanovení uvedené směrnice se vztahují ustanovení o přezkumu. Uplatňování uvedené směrnice významně přispělo k posílení finančního systému v Unii a zvýšilo odolnost pojišťoven a zajišťoven vůči různým rizikům. Ačkoli je uvedená směrnice velmi obsáhlá, neřeší všechny zjištěné nedostatky, které se týkají pojišťoven a zajišťoven.

(2)

Pandemie COVID-19 způsobila obrovské socioekonomické škody a zapříčinila, že hospodářství Unie potřebuje udržitelné, inkluzivní a spravedlivé oživení. Stejně tak se nadále projevují hospodářské a sociální důsledky útočné války Ruska proti Ukrajině. O to naléhavěji je třeba pracovat na politických prioritách Unie, zejména na zajištění toho, aby ekonomika fungovala pro lidi, a na dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu. Odvětví pojišťovnictví a zajišťovnictví může poskytovat soukromé zdroje financování evropským podnikům a může zvýšit odolnost ekonomiky tím, že poskytuje ochranu proti široké škále rizik. Díky této dvojí roli má toto odvětví velký potenciál přispět k dosažení priorit Unie.

(3)

Jak bylo zdůrazněno ve sdělení Komise ze dne 24. září 2020 nazvaném „Unie kapitálových trhů pro občany a podniky“, motivace institucionálních investorů, zejména pojistitelů, k provádění dlouhodobějších investic bude mít zásadní význam pro podporu obnovy rekapitalizace v podnikovém sektoru. Aby se usnadnil příspěvek pojistitelů k financování hospodářského oživení Unie, měl by být obezřetnostní rámec upraven tak, aby lépe zohledňoval dlouhodobou povahu pojišťovací činnosti. Při výpočtu solventnostního kapitálového požadavku podle standardního vzorce by měla být zejména usnadněna možnost použít příznivější standardní parametr pro akciové investice, které jsou drženy s dlouhodobou perspektivou, za předpokladu, že pojišťovny a zajišťovny dodržují spolehlivá a robustní kritéria, která zachovávají ochranu pojistníků a finanční stabilitu. Cílem těchto kritérií by mělo být zajistit, aby se pojišťovny a zajišťovny byly schopny vyhnout nucenému prodeji akcií určených k dlouhodobému držení, a to i za krizových tržních podmínek. Vzhledem k tomu, že pojišťovny a zajišťovny disponují širokou škálou nástrojů řízení rizik, aby se vyhnuly takovému nucenému prodeji, měla by tato kritéria tuto rozmanitost zohlednit a nevyžadovat právní nebo smluvní vyčlenění dlouhodobých investičních aktiv, aby mohly pojišťovny a zajišťovny využít výhodnějšího standardního parametru pro akciové investice. Kromě toho by se vedení pojišťovny nebo zajišťovny mělo prostřednictvím písemných koncepcí zavázat k minimální době držení akcií, do nichž pojišťovna či zajišťovna investuje, a mělo by prokázat schopnost pojišťovny či zajišťovny udržet tyto akcie po danou dobu držení.

(4)

Úpravy, které lépe zohledňují dlouhodobou povahu pojišťovací činnosti, by mohly v důsledku snížení solventnostního kapitálového požadavku vést ke zvýšení volného disponibilního kapitálu. V takovém případě by pojišťovny a zajišťovny měly zvážit možnost, že uvolněný kapitál nebudou směrovat na výplaty akcionářům nebo odměny vedení, ale měly by se snažit uvolněný kapitál směrovat na produktivní investice do reálné ekonomiky, aby podpořily hospodářské oživení a širší politické cíle Unie.

(5)

Pojistitelé a zajistitelé mohou svobodně investovat kdekoli na světě a nejsou omezeni pouze na Unii. Investice ve třetích zemích mohou rovněž přispět k obecné politice rozvojové pomoci Unie nebo členských států. Pojišťovny a zajišťovny by proto měly zajistit, aby jejich investiční strategie odrážela cíle aktuálního unijního seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 (4), pokud jde o vysoce rizikové třetí země.

(6)

Ve svém sdělení ze dne 11. prosince 2019 o Zelené dohodě pro Evropu se Komise zavázala lépe začlenit do obezřetnostního rámce Unie řízení klimatických a environmentálních rizik. Zelená dohoda pro Evropu je nová růstová strategie Unie, která má za cíl transformovat Unii na moderní a konkurenceschopnou ekonomiku efektivně využívající zdroje, která v roce 2050 nebude produkovat žádné emise skleníkových plynů. Přispěje k cíli týkajícímu se budování hospodářství ve prospěch lidí, posílí sociálně tržní hospodářství Unie a pomůže zabezpečit, aby bylo připraveno na budoucnost a aby zajišťovalo stabilitu, zaměstnanost, růst a investice. Ve svém návrhu ze dne 4. března 2020 týkajícím se evropského právního rámce pro klima navrhla Komise, aby byl cíl spočívající v dosažení klimatické neutrality a odolnosti vůči změně klimatu do roku 2050 v Unii závazný. Uvedený návrh byl přijat Evropským parlamentem a Radou a vstoupil v platnost dne 29. července 2021 (5). Ambice Komise zajistit globálně vedoucí postavení Unie na cestě do roku 2050 byla znovu zdůrazněna ve zprávě o strategickém výhledu z roku 2021, v níž je jako strategická oblast činnosti uvedeno budování odolných hospodářských a finančních systémů, které obstojí i v budoucnu.

(7)

Rámec EU pro udržitelné financování bude hrát klíčovou roli při plnění cílů Zelené dohody pro Evropu a environmentální regulace by měla být doplněna rámcem pro udržitelné financování, který směruje finance do investic, jež snižují expozici vůči klimatickým a environmentálním rizikům. Ve svém sdělení ze dne 6. července 2021 nazvaném „Strategie financování přechodu k udržitelnému hospodářství“ se Komise zavázala navrhnout změny směrnice 2009/138/ES s cílem důsledně začlenit rizika týkající se udržitelnosti do systémů řízení rizik pojistitelů tím, že bude od pojistitelů vyžadovat analýzu scénářů změny klimatu.

(8)

V poslední době byla navržena a přijata řada legislativních aktů s cílem zlepšit odolnost a které přispívají k udržitelnosti, zejména v souvislosti s podáváním zpráv, včetně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 (6), směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2464 (7) a směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti a o změně směrnice (EU) 2019/1937, přičemž všechny tyto akty se týkají odvětví pojišťovnictví a zajišťovnictví.

(9)

Jedním z klíčových cílů této pozměňující směrnice je další integrace vnitřního pojistného trhu Unie. Integrace vnitřního pojistného trhu posiluje hospodářskou soutěž a dostupnost pojistných produktů ve všech členských státech ve prospěch podniků a spotřebitelů. Krizové situace, které se u pojišťoven na vnitřním pojistném trhu od začátku uplatňování směrnice 2009/138/ES objevily, zdůrazňují potřebu větší soudržnosti a sbližování dohledu v celé Unii. Dohled nad pojišťovnami a zajišťovnami působícími v rámci volného pohybu služeb a práva usazování by se měl dále zlepšovat, aniž by byl ohrožen cíl další integrace vnitřního pojistného trhu, aby byla zajištěna jednotná ochrana spotřebitele a ochrana spravedlivé hospodářské soutěže na celém vnitřním trhu.

(10)

Z oblasti působnosti směrnice 2009/138/ES jsou vyňaty některé podniky z důvodu jejich velikosti. Po prvních letech uplatňování směrnice 2009/138/ES a s cílem zajistit, aby se směrnice nepřiměřeně nevztahovala na podniky menší velikosti, je vhodné tyto výjimky přezkoumat zvýšením těchto prahových hodnot, aby se uvedená směrnice nevztahovala na malé podniky, které splňují určité podmínky. Stejně jako tomu již je v případě pojišťoven vyňatých z působnosti směrnice 2009/138/ES, měly by podniky, které využívají těchto vyšších prahových hodnot, mít možnost ponechat si povolení podle uvedené směrnice nebo o ně požádat, aby mohly využívat výhod jednotné licence stanovené v uvedené směrnici, a členské státy by měly mít možnost uplatňovat na pojišťovny, které jsou vyňaty z působnosti směrnice 2009/138/ES, pravidla, která jsou podobná nebo shodná s pravidly stanovenými v uvedené směrnici.

(11)

Směrnice 2009/138/ES se nevztahuje na asistenční služby, pokud jsou splněny podmínky čl. 6 odst. 1 uvedené směrnice. První podmínka stanoví, že asistenční služby musí souviset s nehodami nebo poruchami silničního vozidla, k nimž dojde na území členského státu pojišťovny poskytující pojistnou ochranu. Uvedené ustanovení by mohlo znamenat, že by se požadavek mít povolení jako pojistitel vztahoval na poskytovatele asistenčních služeb pro silniční vozidla v případě nehody nebo poruchy, ke které dojde těsně za hranicemi, a mohl by asistenční služby nepřiměřeně narušit. Z tohoto důvodu je vhodné tuto podmínku přezkoumat. Podmínka podle čl. 6 odst. 1 písm. a) směrnice 2009/138/ES by proto měla být rozšířena na nehody nebo poruchy silničního vozidla, k nimž může příležitostně docházet v sousední zemi členského státu pojišťovny, která vozidlo pojišťuje.

(12)

Informace o všech žádostech o povolení k zahájení činnosti v členském státě a výsledky posouzení těchto žádostí by mohly poskytnout zásadní informace pro posouzení žádostí v jiných členských státech. Žadatel by proto měl dotčený orgán dohledu informovat o předchozích zamítnutích nebo staženích žádostí o povolení v jiném členském státě.

(13)

Před udělením povolení pojišťovně nebo zajišťovně, která je dceřiným podnikem podniku nacházejícího se v jiném členském státě nebo která bude pod kontrolou téže právnické nebo fyzické osoby jako jiná pojišťovna nebo zajišťovna nacházející se v jiném členském státě, by měl orgán dohledu členského státu, který povolení uděluje, konzultovat orgány dohledu všech dotčených členských států. S ohledem na nárůst činnosti pojišťovacích skupin v různých členských státech je nezbytné posílit konvergentní uplatňování práva Unie a výměnu informací mezi orgány dohledu, zejména před udělením povolení. Pokud je tedy třeba konzultovat více orgánů dohledu, měl by mít každý dotčený orgán dohledu možnost požádat o společné posouzení žádosti o povolení orgán dohledu členského státu, v němž povolovací řízení budoucí pojišťovny nebo zajišťovny dané skupiny probíhá. Rozhodnutí o udělení povolení zůstává v pravomoci orgánu dohledu domovského členského státu, v němž dotčený podnik žádá o povolení. Při přijímání tohoto rozhodnutí by se však mělo přihlédnout k výsledkům společného posouzení.

(14)

Směrnice 2009/138/ES by měla být uplatňována v souladu se zásadou proporcionality. Aby se usnadnilo přiměřené uplatňování uvedené směrnice na podniky, které jsou menší a mají méně složitou strukturu než průměrný podnik, a aby bylo zajištěno, že se na ně nebudou vztahovat nepřiměřeně zatěžující požadavky, je nezbytné stanovit kritéria vycházející z rizik, která umožní jejich určení.

(15)

Podniky, které splňují kritéria vycházející z rizik, by měly mít možnost být klasifikovány jako malé a nepříliš složité podniky na základě jednoduchého oznamovacího procesu. Pokud v omezené lhůtě od tohoto oznámení nevznese orgán dohledu řádně odůvodněné námitky proti klasifikaci související s posouzením příslušných kritérií, měl by být tento podnik považován za malý a nepříliš složitý podnik. Jakmile je podnik klasifikován jako malý a nepříliš složitý podnik, měl by v zásadě automaticky využívat stanovená opatření proporcionality týkající se podávání zpráv, zveřejňování informací, řízení a kontroly, revize písemných koncepcí, výpočtu technických rezerv, vlastního posouzení rizik a solventnosti a plánů řízení rizika likvidity.

(16)

Mají-li orgány dohledu vážné obavy ohledně rizikového profilu konkrétního malého a nepříliš složitého podniku, měly by odchylně od automatické povahy opatření proporcionality mít pravomoc od dotčeného podniku požadovat, aby se zdržel využití jednoho či více těchto opatření. Tuto pravomoc lze využít, pokud orgány dohledu zjistí, že solventnostní kapitálový požadavek již není plněn, pokud existuje riziko jeho neplnění, pokud se podstatně změní rizikový profil podniku nebo pokud je řídící a kontrolní systém podniku neúčinný.

(17)

Je vhodné, aby opatření proporcionality byla k dispozici i podnikům, které nejsou klasifikovány jako malé a nepříliš složité podniky, ale pro které jsou některé požadavky směrnice 2009/138/ES příliš nákladné a složité vzhledem k rizikům spojeným s činností, kterou tyto podniky vykonávají. Těmto podnikům by mělo být umožněno používat opatření proporcionality na základě individuální analýzy a po předchozím schválení jejich orgány dohledu.

(18)

Řádné uplatňování zásady proporcionality je nezbytné pro zamezení nadměrného zatížení pojišťoven a zajišťoven. Z tohoto důvodu by pojišťovny a zajišťovny měly svým orgánům dohledu oznamovat pouze případy, kdy dojde ke změně rozsahu jimi uplatňovaných opatření proporcionality.

(19)

Kaptivní pojišťovny a kaptivní zajišťovny, které pouze kryjí rizika spojená s průmyslovou nebo obchodní skupinou, k níž patří, představují zvláštní rizikový profil, který by měl být zohledněn při definování některých požadavků, zejména na vlastní posouzení rizik a solventnosti, zveřejňování informací a související zmocnění pro Komisi, aby dále upřesnila pravidla pro tyto požadavky. Kromě toho by kaptivní pojišťovny a kaptivní zajišťovny měly mít rovněž možnost využívat opatření proporcionality, pokud jsou klasifikovány jako malé a nepříliš složité podniky.

(20)

Je důležité, aby si pojišťovny a zajišťovny udržovaly zdravou finanční situaci. Za tímto účelem směrnice 2009/138/ES stanoví finanční dohled nad solventností pojišťoven a zajišťoven, tvorbou technických rezerv, jejich aktivy a použitelným kapitálem. Důležitým faktorem, který zajišťuje, aby si pojišťovna nebo zajišťovna udržela své finanční zdraví, je však také řídící a kontrolní systém podniku. Za tímto účelem by měly být orgány dohledu povinny provádět pravidelné přezkumy řídícího a kontrolního systému jako součást finančního dohledu nad pojišťovnami a zajišťovnami.

(21)

Orgány dohledu by měly mít právo obdržet od každé pojišťovny a zajišťovny, nad níž vykonávají dohled, a od jejich skupin alespoň jednou za tři roky pravidelnou popisnou zprávu s informacemi o činnosti a výkonnosti, řídícím a kontrolním systému, rizikovém profilu, řízení kapitálu a dalšími informacemi důležitými pro účely posouzení solventnosti. V zájmu zjednodušení této informační povinnosti pro pojišťovací a zajišťovací skupiny by mělo být možné za určitých podmínek předkládat informace z pravidelné zprávy orgánům dohledu týkající se skupiny a jejích dceřiných podniků souhrnně za celou skupinu.

(22)

Mělo by být zajištěno, aby orgány dohledu při osvobozování od informační povinnosti a jejím omezování upřednostňovaly malé a nepříliš složité podniky. U tohoto typu subjektů by měl proces oznamování, který se pro klasifikaci jako malé a nepříliš složité podniky uplatňuje, zajistit dostatečnou jistotu, pokud jde o využívání osvobozování od informační povinnosti a jejího omezování.

(23)

Lhůty pro poskytování a zveřejňování informací by měly být ve směrnici 2009/138/ES jasně stanoveny. Je však třeba uznat, že výjimečné okolnosti, jako například mimořádné situace v oblasti zdraví, přírodní katastrofy a jiné mimořádné události, by mohly pojišťovnám a zajišťovnám znemožnit podávání těchto zpráv a zveřejnění informací ve stanovených lhůtách. Komise by proto měla být zmocněna za takových okolností dané lhůty prodloužit, a to po konzultaci s Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) (dále jen „EIOPA“ nebo „orgán EIOPA“) zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 (8).

(24)

Směrnice 2009/138/ES stanoví, že orgány dohledu mají posoudit, zda jsou všechny nové osoby jmenované do vedení pojišťovny nebo zajišťovny nebo do výkonu klíčové funkce způsobilé a bezúhonné. Osoby, které podnik řídí nebo vykonávají klíčovou funkci, by však měly být způsobilé a bezúhonné trvale. V případě neplnění požadavků na způsobilost a bezúhonnost by orgány dohledu měly mít pravomoc přijmout opatření, jako je například případné odvolání dotčené osoby z příslušné funkce.

(25)

Vzhledem k tomu, že pojišťovací činnost by mohla vyvolat nebo zesílit rizika pro finanční stabilitu, měly by pojišťovny a zajišťovny zahrnout do svých upisovacích a investičních činností a do činností řízení rizik makroobezřetnostní úvahy a analýzy. To by mohlo zahrnovat zohlednění potenciálního chování dalších účastníků trhu, makroekonomických rizik, jako je přechod do sestupné fáze úvěrového cyklu nebo snížená likvidita trhu, nebo nadměrné koncentrace na úrovni trhu, pokud jde o určité druhy aktiv, protistran nebo odvětví.

(26)

Požaduje-li to orgán dohledu, měly by mít pojišťovny a zajišťovny povinnost při vlastním posouzení rizik a solventnosti zohlednit veškeré relevantní makroobezřetnostní informace poskytnuté orgány dohledu. Aby bylo zajištěno jednotné uplatňování těchto dodatečných makroobezřetnostních požadavků, měl by EIOPA vypracovat návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní kritéria, která mají orgány dohledu zohlednit při určování pojišťoven a zajišťoven, na něž se opatření vztahují. Orgány dohledu by měly v rámci svých jurisdikcí analyzovat výsledky vlastního posouzení rizik a solventnosti pojišťoven a zajišťoven, od nichž se požaduje, aby přihlížely k makroobezřetnostním faktorům, agregovat je a poskytovat pojišťovnám a zajišťovnám podklady pro prvky, které by měly být zohledněny v jejich budoucích vlastních posouzeních rizik a solventnosti, zejména pokud jde o makroobezřetnostní rizika. Členské státy by měly zajistit, aby v případě, že svěří makroobezřetnostní mandát určitému orgánu, byly výsledky a zjištění makroobezřetnostních hodnocení prováděných orgány dohledu sdíleny s tímto makroobezřetnostním orgánem.

(27)

V souladu se Základními zásadami a metodikou pojišťovnictví přijatými v roce 2011 Mezinárodní asociací dozorů v pojišťovnictví by vnitrostátní orgány dohledu měly být schopny identifikovat, sledovat a analyzovat tržní a finanční vývoj, který by mohl ovlivnit pojišťovny a zajišťovny nebo pojistné a zajistné trhy, a měly by tyto informace využívat při dohledu nad jednotlivými pojišťovnami nebo zajišťovnami. Při plnění těchto úkolů by měly orgány dohledu v příslušných případech využívat informace a poznatky získané od jiných orgánů dohledu.

(28)

Orgány s makroobezřetnostním mandátem jsou odpovědné za makroobezřetnostní politiku pro svůj vnitrostátní pojistný a zajistný trh. Makroobezřetnostní politiku může provádět orgán dohledu nebo jiný orgán či subjekt, který je tímto úkolem pověřen.

(29)

Řádná koordinace mezi orgány dohledu a příslušnými subjekty a orgány s makroobezřetnostním mandátem je důležitá pro zjišťování, sledování a analýzu možných rizik pro stabilitu finančního systému, která by mohla ovlivnit pojišťovny a zajišťovny, a pro přijetí opatření k účinnému a vhodnému řešení těchto rizik. Cílem spolupráce mezi orgány by mělo být rovněž zamezení jakýmkoli formám duplicitních nebo nesourodých opatření.

(30)

Nemělo by se bránit výměně informací mezi orgány dohledu a daňovými orgány. Tyto výměny by měly být v souladu s vnitrostátním právem, a pokud informace pocházejí z jiného členského státu, měly by být vyměňovány pouze s výslovným souhlasem příslušného orgánu, od něhož pocházejí.

(31)

Směrnice 2009/138/ES vyžaduje, aby pojišťovny a zajišťovny měly jako integrovanou součást své obchodní strategie pravidelné vlastní posouzení rizik a solventnosti. Některá rizika, jako například riziko změny klimatu, je obtížné kvantifikovat nebo se projeví v delším období, než je období použité pro kalibraci solventnostního kapitálového požadavku. Tato rizika lze lépe zohlednit ve vlastním posouzení rizik a solventnosti. Pokud jsou pojišťovny a zajišťovny významně vystaveny rizikům spojeným se změnou klimatu, měly by být povinny provádět v přiměřených intervalech a v rámci vlastního posouzení rizik a solventnosti analýzy dopadu dlouhodobých scénářů rizik spojených se změnou klimatu na svou činnost. Tyto analýzy by měly být přiměřené povaze, rozsahu a komplexnosti rizik spojených s činností pojišťoven a zajišťoven. Zatímco posouzení významnosti expozice vůči rizikům spojeným se změnou klimatu by mělo být vyžadováno od všech pojišťoven a zajišťoven, od malých a nepříliš složitých podniků by analýzy dlouhodobých scénářů změny klimatu vyžadovány být neměly.

(32)

Podniky by měly vypracovat a sledovat provádění konkrétních plánů k řešení finančních rizik vyplývajících z faktorů udržitelnosti. Pokud je skupina povinna vypracovat takový plán na úrovni skupiny, mělo by být zajištěno, aby se u dceřiných pojišťoven a zajišťoven skupiny upustilo od požadavku na vypracování plánů na individuální úrovni, pokud jsou všechny příslušné aspekty těchto dceřiných podniků zohledněny v plánu na úrovni skupiny.

(33)

Směrnice 2009/138/ES vyžaduje, aby byly alespoň jednou ročně ve zprávě o solventnosti a finanční situaci zveřejňovány podstatné informace. Tato zpráva je určena na jedné straně pojistníkům a oprávněným osobám a na druhé straně analytikům a dalším profesionálním účastníkům trhu. Aby bylo možné reagovat na potřeby a očekávání těchto dvou různých skupin, měl by být obsah zprávy rozdělen do dvou částí. První část, určená především pojistníkům a oprávněným osobám, by měla obsahovat klíčové informace o činnosti, výkonnosti, řízení kapitálu a rizikovém profilu. Druhá část, určená profesionálním účastníkům trhu, by měla obsahovat podrobné informace o činnosti a o řídícím a kontrolním systému, konkrétní informace o technických rezervách a dalších závazcích, solventnosti a další údaje důležité pro specializované analytiky.

(34)

Pojišťovny a zajišťovny mohou po schválení orgánem dohledu upravit příslušnou časovou strukturu bezrizikových úrokových měr pro výpočet nejlepšího odhadu podle pohybu rozpětí jejich aktiv („vyrovnávací úprava“) nebo podle průměrného pohybu rozpětí aktiv držených pojišťovnami a zajišťovnami v dané měně nebo zemi („koeficient volatility“). Část zprávy o solventnosti a finanční situaci určená pojistníkům a oprávněným osobám by měla obsahovat pouze informace, u nichž se očekává, že budou pro rozhodování průměrného pojistníka nebo oprávněné osoby podstatné. Pojišťovny a zajišťovny by sice měly zveřejňovat dopad neuplatnění vyrovnávací úpravy, koeficientu volatility a přechodných opatření týkajících se bezrizikových úrokových měr a technických rezerv na jejich finanční situaci, ale nemělo by se předpokládat, že tyto zveřejněné informace budou pro rozhodování průměrného pojistníka nebo oprávněné osoby podstatné. Tyto zveřejňované informace by proto měly být zahrnuty do části zprávy o solventnosti a finanční situaci určené profesionálním účastníkům trhu, a nikoli do části určené pojistníkům a oprávněným osobám.

(35)

Požadavky na zveřejňování by neměly pojišťovny a zajišťovny nadměrně zatěžovat. Za tímto účelem by měla být do směrnice 2009/138/ES zahrnuta určitá zjednodušení a opatření proporcionality, zejména pokud neohrožují srozumitelnost údajů poskytovaných pojišťovnami a zajišťovnami. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU (9) by navíc měla být změněna tak, aby malé a nepříliš složité podniky mohly omezit podávání zpráv o udržitelnosti podle zjednodušených standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti pro malé a střední podniky stanovených v uvedené směrnici.

(36)

Aby byla zaručena co nejvyšší míra přesnosti zveřejňovaných informací, měly by některé prvky zprávy o solventnosti a finanční situaci podléhat auditu. Tento požadavek na audit by se měl vztahovat alespoň na rozvahu posuzovanou v souladu s kritérii oceňování stanovenými ve směrnici 2009/138/ES.

(37)

Vzhledem k tomu, že malé a nepříliš složité podniky by podle očekávání neměly mít význam pro finanční stabilitu Unie, je vhodné zahrnout výjimku z požadavku na audit zprávy o solventnosti a finanční situaci pro tyto podniky. Obdobně je vzhledem k jejich zvláštnímu rizikovému profilu a specifičnosti vhodné neukládat požadavek na audit kaptivním pojišťovnám a kaptivním zajišťovnám. Členské státy, které již uplatňují požadavky na audit na všechny pojišťovny nebo zajišťovny nebo na jiné prvky zprávy o solventnosti a finanční situaci než na rozvahu, by však měly mít možnost tyto požadavky uplatňovat i nadále.

(38)

Je třeba uznat, že požadavek na audit by byl pro každý podnik další zátěží, i když by byl přínosný. Proto by měly být lhůty pro předkládání ročních zpráv a zveřejňování informací pro pojišťovny a zajišťovny a pro pojišťovací a zajišťovací skupiny prodlouženy, aby měly dostatek času na vypracování auditovaných zpráv.

(39)

Obecné pokyny EIOPA k podávání zpráv pro účely finanční stability již stanoví kritéria pro určení pojišťoven a zajišťoven, které jsou významné pro stabilitu finančních systémů v Unii.

(40)

Mělo by být zajištěno, aby metody výpočtu technických rezerv u smluv s opcemi nebo zárukami byly přiměřené povaze, rozsahu a komplexnosti rizik, kterým pojistitel čelí. V této souvislosti je třeba stanovit určitá zjednodušení.

(41)

Ve srovnání s úrovní stanovenou v době přijetí směrnice 2009/138/ES a aktů v přenesené pravomoci přijatých na jejím základě by se náklady na kapitál měly snížit, přičemž by měla být zachována dostatečná úroveň obezřetnosti a ochrany pojistníků. Kromě toho by měl výpočet rizikové přirážky zohlednit časovou závislost rizik a snížit výši rizikové přirážky zejména u dlouhodobých závazků, čímž se sníží citlivost rizikové přirážky na změny úrokových sazeb. Proto by měl být zaveden exponenciální a časově závislý prvek.

(42)

Směrnice 2009/138/ES vyžaduje, aby pro účely výpočtu rizikové přirážky byla stanovena výše použitelného kapitálu potřebného k zajištění pojistných a zajistných závazků a aby se sazba nákladů na kapitál rovnala dodatečné sazbě nad příslušnou bezrizikovou úrokovou mírou, kterou by pojišťovna nebo zajišťovna vynaložila při držbě této výše použitelného kapitálu. Směrnice 2009/138/ES rovněž vyžaduje, aby byla sazba nákladů na kapitál pravidelně přezkoumávána. Za tímto účelem by přezkumy měly zajistit, aby sazba nákladů na kapitál byla i nadále založena na riziku a nepřevyšovala 5 %.

(43)

Při stanovení příslušné časové struktury bezrizikových úrokových měr by mělo být vyváženo použití informací odvozených z příslušných finančních nástrojů se schopností pojišťoven a zajišťoven zajistit úrokové míry odvozené z finančních nástrojů. Může se stát, že zejména menší pojišťovny a zajišťovny nemají kapacity na zajištění úrokového rizika jinými nástroji než dluhopisy, úvěry nebo podobnými aktivy s pevnými peněžními toky. Příslušná časová struktura bezrizikových úrokových měr by proto měla být pro doby splatnosti, kdy trhy s dluhopisy již nejsou hluboké, likvidní a transparentní, extrapolována. Pro doby splatnosti, pro něž již trhy s dluhopisy nejsou hluboké, likvidní a transparentní, by však metoda extrapolace měla využívat informace odvozené z relevantních finančních nástrojů jiných než dluhopisy, pokud jsou tyto informace dostupné z hlubokých, likvidních a transparentních trhů. Aby byla zajištěna jistota a harmonizované uplatňování a zároveň umožněna včasná reakce na změny tržních podmínek, měla by Komise přijmout akty v přenesené pravomoci, které upřesní, jak by se měla nová metoda extrapolace uplatňovat. S ohledem na současné tržní podmínky by výchozí bod pro extrapolaci pro euro ke dni vstupu této pozměňující směrnice v platnost měl zůstat na stejné úrovni, jako byla jeho úroveň ke dni 31. prosince 2023, a to při splatnosti 20 let.

(44)

Stanovení příslušné časové struktury bezrizikových úrokových měr má významný dopad na solventnost zejména u životních pojišťoven s dlouhodobými závazky. Aby nedošlo k narušení stávající pojišťovací činnosti a aby byl umožněn hladký přechod na novou extrapolační metodu, je nutné stanovit mechanismus postupného zavádění. Cílem tohoto mechanismu by mělo být zabránit narušení trhu a zajistit transparentní cestu ke konečné metodě extrapolace.

(45)

Směrnice 2009/138/ES stanoví koeficient volatility, jehož cílem je zmírnit účinek přílišných výkyvů výnosového rozpětí dluhopisů a který vychází z referenčních portfolií pro příslušné měny pojišťoven a zajišťoven a v případě eura z referenčních portfolií pro vnitrostátní pojistné trhy. Použití jednotného koeficientu volatility pro celé měny nebo země může vést k výhodám, které převyšují zmírnění přílišných výkyvů výnosového rozpětí dluhopisů, zejména pokud je citlivost příslušných aktiv těchto pojišťoven a zajišťoven na změny úvěrových rozpětí nižší než citlivost příslušného nejlepšího odhadu na změny úrokových měr. Aby se předešlo takovým nadměrným výhodám z koeficientu volatility, měl by koeficient volatility podléhat schválení orgánem dohledu a jeho výpočet by měl zohledňovat specifické charakteristiky pojišťovny nebo zajišťovny související s citlivostí aktiv na úvěrová rozpětí a citlivostí nejlepšího odhadu technických rezerv na úrokové míry. Kromě toho by měly být jako dodatečné opatření na ochranu pojistníků zavedeny minimální podmínky pro použití koeficientu volatility. Členské státy, z nichž v některých již použití koeficientu volatility podléhá procesu schválení orgánem dohledu, by měly mít možnost rozšířit podmínky pro schválení tak, aby zahrnovaly posouzení na základě výchozích předpokladů koeficientu volatility. S ohledem na dodatečná ochranná opatření by pojišťovnám a zajišťovnám mělo být umožněno přidat k základní časové struktuře bezrizikových úrokových měr zvýšený podíl 85 % rozpětí očištěného o riziko odvozeného z reprezentativních portfolií.

(46)

Pokud pojišťovna nebo zajišťovna investuje do dluhových nástrojů vyšší úvěrové kvality, než jsou dluhové nástroje obsažené v reprezentativním portfoliu pro výpočet koeficientu volatility, mohl by koeficient volatility nadměrně kompenzovat ztrátu kapitálu způsobenou rozšířením výnosového rozpětí dluhopisů a mohl by vést k nepřiměřené volatilitě kapitálu. S cílem vyrovnat umělou volatilitu způsobenou takovými nadměrnými kompenzacemi by pojišťovny a zajišťovny měly mít v těchto případech možnost požádat o změnu koeficientu volatility, která zohlední informace o specifických investicích daného podniku do dluhových nástrojů.

(47)

Směrnice 2009/138/ES stanoví v koeficientu volatility složku pro zemi, jejímž cílem je zajistit zmírnění přílišných výkyvů výnosového rozpětí dluhopisů v dané zemi. Aktivace složky pro zemi však vychází z absolutní prahové hodnoty a relativní prahové hodnoty s ohledem na rozpětí země upravené o riziko, což může vést k lavinovému efektu, a tedy ke zvýšení volatility kapitálu pojišťoven a zajišťoven. Aby bylo zajištěno účinné zmírnění přílišných výkyvů výnosového rozpětí dluhopisů v konkrétním členském státě, jehož měnou je euro, měla by být složka pro jednotlivé země nahrazena makrosložkou, která se vypočítá na základě rozdílů mezi rozpětím pro euro očištěným o riziko a rozpětím pro danou zemi očištěným o riziko. Aby se předešlo lavinovému efektu, neměly by být ve výpočtu nespojitosti, pokud jde o vstupní parametry.

(48)

Aby byl zohledněn vývoj investičních postupů pojišťoven a zajišťoven, Komise by měla být zmocněna k přijetí aktů v přenesené pravomoci, jimiž stanoví kritéria použitelnosti aktiv, která mají být zahrnuta do vyčleněného portfolia aktiv, pokud by povaha aktiv mohla vést k rozdílným postupům, pokud jde o kritéria pro použití a výpočet vyrovnávací úpravy.

(49)

Aby bylo zajištěno, že se na všechny pojišťovny a zajišťovny, které vypočítávají koeficient volatility, uplatňuje stejné zacházení, případně aby byl zohledněn vývoj na trhu, měla by být Komise zmocněna k přijetí aktů v přenesené pravomoci, jimiž upřesní výpočet prvků koeficientu volatility specifických pro jednotlivé pojišťovny a zajišťovny. U jiných měn než eura by výpočet prvků koeficientu volatility specifických pro jednotlivé měny měl zohlednit možnost párování peněžních toků mezi dvojicemi vázaných měn členských států za podmínky, že se tím spolehlivě sníží měnové riziko.

(50)

Pro účely výpočtu kapitálu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (10) by se institucím, které patří k finančním konglomerátům, na něž se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES (11), mohlo povolit, aby neodečítaly své významné investice do pojišťoven nebo zajišťoven, pokud jsou splněna určitá kritéria. Je třeba zajistit, aby obezřetnostní pravidla použitelná na pojišťovny nebo zajišťovny a úvěrové instituce umožňovala přiměřené rovné podmínky pro finanční skupiny vedené bankami a finanční skupiny vedené pojišťovnami. Pojišťovnám nebo zajišťovnám by proto mělo být rovněž povoleno, aby za podobných podmínek neodečítaly od svého použitelného kapitálu účasti v úvěrových a finančních institucích. Na skupinu zahrnující pojišťovnu nebo zajišťovnu a přidruženou instituci by se měl vztahovat zejména dohled nad skupinou podle směrnice 2009/138/ES nebo doplňkový dozor podle směrnice 2002/87/ES. Kromě toho by účast v této instituci měla být pro pojišťovnu nebo zajišťovnu strategickou akciovou investicí a úroveň integrovaného řízení, řízení rizik a vnitřních kontrol, pokud jde o subjekty spadající do oblasti působnosti dohledu nad skupinou nebo doplňkového dozoru, by měla být pro orgány dohledu uspokojivá.

(51)

Stávající limity stanovené pro výši symetrické úpravy omezují schopnost této úpravy zmírnit případné procyklické účinky finančního systému a zabránit situaci, kdy by pojišťovny a zajišťovny byly v důsledku krátkodobých nepříznivých výkyvů na finančních trzích, jako byly výkyvy vyvolané pandemií COVID-19, nepřiměřeně nuceny získat dodatečný kapitál nebo prodat své investice. Symetrická úprava by proto měla být změněna tak, aby umožňovala větší změny standardního akciového kapitálového požadavku a dále zmírňovala dopad prudkých vzestupů nebo poklesů na akciových trzích.

(52)

Pro zvýšení proporcionality v rámci kvantitativních požadavků by pojišťovny a zajišťovny měly mít na dobu nejvýše tří let možnost počítat kapitálový požadavek pro nevýznamná rizika ve standardním vzorci zjednodušeným přístupem. Tento zjednodušený přístup by měl pojišťovnám a zajišťovnám umožnit odhadnout kapitálový požadavek k nevýznamnému riziku na základě vhodné objemové míry, která se mění v čase. Tento přístup by měl vycházet ze společných pravidel a měl by podléhat společným kritériím pro určování nevýznamných rizik.

(53)

Pojišťovny a zajišťovny, které používají vyrovnávací úpravu, musí vymezit, uspořádat a řídit vyčleněné portfolio aktiv a závazků odděleně od ostatních částí obchodní činnosti, a není jim proto být povoleno krýt rizika vyplývající z jiné činnosti pomocí tohoto vyčleněného portfolia aktiv. Oddělené řízení portfolia však nevede ke zvýšení korelace mezi riziky v rámci tohoto portfolia a riziky v rámci zbytku podniku. Pojišťovnám a zajišťovnám, které používají vyrovnávací úpravu, by proto mělo být umožněno počítat svůj solventnostní kapitálový požadavek na základě předpokladu plné diverzifikace aktiv a závazků portfolia a zbytku podniku, pokud portfolia aktiv pokrývající odpovídající nejlepší odhad pojistných nebo zajistných závazků netvoří účelově vázaný fond.

(54)

V důsledku toho, čeho jsme byli v posledních letech svědky na trzích, vyvstala potřeba v dohledu v pojišťovnictví náležitě zohlednit extrémně nízké a záporné úrokové sazby. Toho by mělo být dosaženo změnou kalibrace podmodulu úrokového rizika tak, aby odrážel existenci prostředí záporných výnosů. Zároveň by použitá metodika neměla vést k nerealisticky velkému poklesu v likvidní části křivky, čemuž by se dalo předejít stanovením explicitní minimální úrovně, která by představovala dolní hranici záporných úrokových sazeb. V souladu s dynamikou úrokových sazeb by Komise měla usilovat o zavedení minimální úrovně, která by byla časově závislá, nikoli paušální, a to v rozsahu, v jakém dostupné údaje z trhu umožňují spolehlivou kalibraci této časové závislosti založenou na posouzení rizik.

(55)

Komise sloučila všechna zmocnění stanovená směrnicí 2009/138/ES do nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 (12). Tento přístup se osvědčil při provádění uvedené směrnice a usnadnil zajištění souladu s uvedeným nařízením v přenesené pravomoci. Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 by proto mělo zůstat v platnosti a všechny nezbytné změny v rámci stávajících zmocnění, jakož i provádění nových zmocnění podle této směrnice by měly probíhat výhradně formou pozměňujících aktů k nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/35. Pokud mají být tyto změny v budoucnu sloučeny do jednoho nebo více pozměňujících aktů v přenesené pravomoci, Komise v souladu s bodem 31 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (13) v průběhu konzultací při přípravě těchto aktů v přenesené pravomoci rovněž uvede, která zmocnění jsou považována za věcně propojená, k čemuž by Komise měla poskytnout objektivní odůvodnění na základě věcné souvislosti mezi dvěma nebo více zmocněními.

(56)

V rámci procesu kontroly orgánem dohledu je důležité, aby orgány dohledu mohly porovnávat informace o všech pojišťovnách a zajišťovnách, nad nimiž vykonávají dohled. Částečné a úplné interní modely umožňují lépe zachytit individuální riziko podniku a směrnice 2009/138/ES umožňuje, aby je pojišťovny a zajišťovny používaly pro stanovení kapitálových požadavků bez omezení vyplývajících ze standardního vzorce. Pro orgány dohledu by byl rovněž přínosem přístup k odhadům solventnostních kapitálových požadavků stanovených podle standardního vzorce, aby mohly provádět porovnání mezi podniky a srovnání pro určitý podnik v průběhu času. Všechny pojišťovny a zajišťovny, které používají úplný nebo částečný interní model, by proto měly svým orgánům dohledu pravidelně oznamovat odhad solventnostního kapitálového požadavku stanoveného podle standardního vzorce. Tento odhad by měl náležitě odrážet metody a výchozí předpoklady standardního vzorce, což usnadní řádné posouzení orgány dohledu. Aby se podniky při stanovování odhadu vyhnuly nadměrné zátěži, mělo by jim být umožněno využívat informace odvozené z příslušných zjednodušení standardního vzorce stanovených ve směrnici 2009/138/ES a aktech v přenesené pravomoci přijatých podle uvedené směrnice. Pokud se ke stanovení odhadu solventnostního kapitálového požadavku použije zjednodušený přístup, měly by být výchozí předpoklady jasně vysvětleny ke spokojenosti orgánů dohledu.

(57)

Směrnice 2009/138/ES umožňuje pojišťovnám a zajišťovnám počítat svůj solventnostní kapitálový požadavek pomocí interního modelu, který podléhá schválení orgánem dohledu. Pokud se použije interní model, nebrání uvedená směrnice pojišťovně nebo zajišťovně, aby ve svém interním modelu zohlednila vliv pohybů úvěrového rozpětí na koeficient volatility. Vzhledem k tomu, že použití koeficientu volatility může vést k přínosům přesahujícím zmírnění přílišných výkyvů výnosového rozpětí dluhopisů při výpočtu nejlepšího odhadu, mohou tyto přílišné přínosy také zkreslit výpočet solventnostního kapitálového požadavku, pokud je v interním modelu zohledněn vliv pohybů úvěrového rozpětí na koeficient volatility. Aby se takovému zkreslení předešlo, měla by být stanovena dolní mez solventnostního kapitálového požadavku, pod níž se očekávají přínosy pro solventnostní kapitálový požadavek převyšující zmírnění přílišných výkyvů výnosového rozpětí dluhopisů, pokud orgány dohledu umožní pojišťovnám a zajišťovnám zohlednit v jejich interním modelu vliv pohybů úvěrového rozpětí na koeficient volatility.

(58)

Pojišťovny a zajišťovny by měly být motivovány k budování odolnosti vůči krizovým situacím. Pokud pojišťovny a zajišťovny ve svém interním modelu zohledňují vliv pohybů úvěrového rozpětí na koeficient volatility a zároveň berou v úvahu vliv pohybů úvěrového rozpětí na makrokoeficient volatility, mohlo by to silně narušit jakoukoli motivaci k budování odolnosti vůči krizovým situacím. Pojišťovnám a zajišťovnám by proto nemělo být umožněno zohledňovat ve svém interním modelu makrokoeficient volatility.

(59)

S přihlédnutím k povaze, rozsahu a komplexnosti rizik by orgány dohledu měly být schopny shromažďovat relevantní makroobezřetnostní informace o investiční strategii pojišťoven a zajišťoven, analyzovat je společně s dalšími relevantními informacemi, které mohou být k dispozici z jiných tržních zdrojů, a zahrnout do svého dohledu nad pojišťovnami a zajišťovnami makroobezřetnostní hledisko. Mohlo by to zahrnovat dohled nad riziky souvisejícími s konkrétními úvěrovými cykly, hospodářskými poklesy a kolektivním nebo davovým chováním při investování.

(60)

Je nutné efektivně řešit zhoršující se finanční situaci pojišťoven a zajišťoven nebo případy porušení regulatorních požadavků těmito podniky a zabránit zhoršení problémů. Orgány dohledu by proto měly mít pravomoc ukládat preventivní opatření. Tyto preventivní pravomoci by však měly být v souladu se škálou zásahů a pravomocemi orgánů dohledu, které již jsou pro podobné situace stanoveny ve směrnici 2009/138/ES, včetně pravomocí orgánů dohledu stanovených v procesu kontroly orgánem dohledu stanoveném v článku 36 uvedené směrnice. Důsledkem výkonu těchto preventivních pravomocí by neměl být žádný nový předem stanovený spouštěcí mechanismus zásahu stojící před solventnostním kapitálovým požadavkem stanoveným v hlavě I kapitole VI oddíle 4 uvedené směrnice. Orgány dohledu by měly každou situaci posoudit individuálně a rozhodnout, zda jsou preventivní opatření zapotřebí na základě okolností, situace pojišťovny nebo zajišťovny a svého odborného úsudku v oblasti dohledu.

(61)

Směrnice 2009/138/ES stanoví ve všech členských státech vzájemné uznávání a vymáhání rozhodnutí týkajících se reorganizace nebo likvidace pojišťoven. Uvedená směrnice zajišťuje, aby všechna aktiva a závazky podniku bez ohledu na to, ve které zemi se nacházejí, byly řešeny v jednom řízení v domovském členském státě a aby se s věřiteli v hostitelských členských státech zacházelo stejně jako s věřiteli v domovském členském státě. V zájmu účinného řešení krize by se ustanovení o reorganizaci a likvidaci obsažená ve směrnici 2009/138/ES měla uplatnit v případě použití nástrojů k řešení krize na pojišťovny a zajišťovny i na jiné subjekty, na které se vztahuje režim řešení krize. Uvedená ustanovení by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(62)

Směrnice 2009/138/ES stanoví prodloužení nápravné lhůty v případech porušení solventnostního kapitálového požadavku, pokud EIOPA vyhlásí existenci výjimečné nepříznivé situace. Tato vyhlášení mohou být učiněna na základě žádostí vnitrostátních orgánů dohledu, které jsou případně před podáním žádosti povinny konzultovat Evropskou radu pro systémová rizika (ESRB) zřízenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 (14). Konzultace vnitrostátních orgánů dohledu s ESRB decentralizovaným způsobem je méně účinná než konzultace EIOPA s ESRB centralizovaným způsobem. V zájmu zajištění efektivního procesu by to měl být EIOPA, a nikoli vnitrostátní orgány dohledu, kdo by měl konzultovat ESRB před vyhlášením existence výjimečných nepříznivých situací, pokud povaha situace takovou předchozí konzultaci umožňuje.

(63)

Směrnice 2009/138/ES vyžaduje, aby pojišťovny a zajišťovny neprodleně informovaly příslušný orgán dohledu, pokud zjistí, že není dodržován minimální kapitálový požadavek, nebo existuje-li podle nich nebezpečí, že daný požadavek nebude dodržován v následujících třech měsících. Uvedená směrnice však neupřesňuje, kdy lze zjistit nedodržení minimálního kapitálového požadavku nebo riziko jeho nedodržení v následujících třech měsících, a pojišťovny a zajišťovny by mohly odložit informování orgánů dohledu až do konce příslušného čtvrtletí, kdy se provádí výpočet minimálního kapitálového požadavku, který má být formálně oznámen orgánu dohledu. Aby bylo zajištěno, že orgány dohledu obdrží včas informace a budou moci přijmout nezbytná opatření, měly by pojišťovny a zajišťovny mít povinnost neprodleně informovat orgány dohledu o nedodržení minimálního kapitálového požadavku nebo o riziku jeho nedodržení i v případě, že toto bylo zjištěno na základě odhadů nebo výpočtů mezi dvěma daty oficiálních výpočtů minimálního kapitálového požadavku v příslušném čtvrtletí.

(64)

Obecným cílem obezřetnostního rámce, který by měly orgány dohledu sledovat v každé fázi procesu kontroly, včetně případů porušení nebo pravděpodobného porušení požadavků ze strany pojišťoven nebo zajišťoven, jež by mohly vést k odnětí povolení, je ochrana zájmů pojištěných osob. Tento cíl by měl být sledován před odnětím povolení i po něm, přičemž by měly být zváženy případné právní důsledky pro pojištěné osoby, které by z tohoto odnětí mohly vyplynout.

(65)

Orgány dohledu by měly být vybaveny nástroji, které zabrání naplnění rizik pro finanční stabilitu na pojistných trzích, omezí procyklické chování pojišťoven a zajišťoven a zmírní negativní efekty přelévání v rámci finančního systému a do reálné ekonomiky.

(66)

Nedávné hospodářské a finanční krize, zejména krize způsobená pandemií COVID-19, ukázaly, že řádné řízení likvidity pojišťovnami a zajišťovnami může zabránit rizikům pro stabilitu finančního systému. Z tohoto důvodu by pojišťovny a zajišťovny měly být povinny posílit řízení a plánování likvidity, zejména v souvislosti s nepříznivými situacemi, které ovlivňují celý pojistný a zajistný trh nebo jeho velkou část.

(67)

Pokud pojišťovny a zajišťovny se zvlášť zranitelným profilem, jako jsou pojišťovny a zajišťovny s likvidními závazky nebo držící nelikvidní aktiva nebo pojišťovny a zajišťovny se zranitelnostmi v oblasti likvidity, které mohou ovlivnit celkovou finanční stabilitu, situaci náležitě nenapraví, měly by mít vnitrostátní orgány dohledu možnost zasáhnout s cílem likviditu těchto podniků posílit.

(68)

Orgány dohledu by měly mít nezbytné pravomoci k zachování solventnosti konkrétních pojišťoven nebo zajišťoven během výjimečných situací, jako jsou nepříznivé hospodářské nebo tržní události, které ovlivňují celý pojistný a zajistný trh nebo jeho velkou část, aby ochránily pojistníky a zachovaly finanční stabilitu. Tyto pravomoci by měly zahrnovat možnost omezení nebo pozastavení výplat akcionářům a dalším podřízeným věřitelům dané pojišťovny nebo zajišťovny dříve, než dojde ke skutečnému porušení solventnostního kapitálového požadavku. Tyto pravomoci by měly být uplatňovány případ od případu, měly by respektovat společná kritéria vycházející z rizik a neměly by narušovat fungování vnitřního trhu.

(69)

Vzhledem k tomu, že omezení nebo pozastavení výplaty dividend a jiných bonusů by se dotklo, byť jen dočasně, práv akcionářů a dalších podřízených věřitelů, měly by orgány dohledu při přijímání takových opatření náležitě zohlednit zásady proporcionality a nezbytnosti. Orgány dohledu by rovněž měly zajistit, aby žádné z přijatých opatření nemělo nepřiměřené nepříznivé účinky na celý finanční systém nebo jeho části v jiných členských státech nebo v Unii jako celku. Zejména k omezení vyplácení kapitálu v rámci pojišťovací a zajišťovací skupiny by měly přistoupit pouze za výjimečných okolností a v případech řádně odůvodněných snahou zachovat stabilitu pojistného a zajistného trhu a finančního systému jako celku.

(70)

Za výjimečných okolností mohou být pojišťovny vystaveny značným rizikům likvidity. Orgány dohledu by proto měly mít pravomoc dočasně – na krátkou dobu a pouze jako krajní opatření – pozastavit práva na odkup pojistných smluv na životní pojištění těchto podniků, jichž se taková rizika týkají. Toto výjimečné opatření by mělo být použito s cílem zachovat kolektivní ochranu pojistníků, tj. ochranu všech pojistníků včetně těch, kteří by mohli být takovými riziky nepřímo ovlivněni.

(71)

Nedávné krizové situace, které nastaly u pojišťoven a zajišťoven působících přes hranice, zdůraznily potřebu lepší informovanosti orgánů dohledu o činnostech prováděných těmito podniky. Pojišťovny a zajišťovny by proto měly být povinny oznámit orgánu dohledu svého domovského členského státu veškeré podstatné změny, které ovlivňují jejich rizikový profil v souvislosti s jejich probíhajícími přeshraničními pojišťovacími činnostmi, a tyto informace by měly být sdíleny s orgány dohledu dotčených hostitelských členských států.

(72)

Podle směrnice 2009/138/ES má EIOPA pravomoc zřizovat a koordinovat platformy pro spolupráci s cílem posílit spolupráci mezi příslušnými orgány dohledu v případech, kdy pojišťovna nebo zajišťovna vykonává nebo hodlá vykonávat činnosti, které jsou založeny na volném pohybu služeb nebo právu usazování. Vzhledem ke komplexnosti otázek dohledu řešených v rámci těchto platforem se však v několika případech orgánům dohledu nedaří dosáhnout společného názoru na to, jak řešit otázky týkající se pojišťovny nebo zajišťovny, která působí na přeshraničním základě. V případě, že orgány dohledu zapojené do platforem pro spolupráci nemohou dosáhnout dohody o otázkách týkajících se určité pojišťovny nebo zajišťovny, která vykonává přeshraniční činnost, by měl mít EIOPA pravomoc urovnat spor v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1094/2010.

(73)

Je třeba posílit spolupráci a sdílení informací mezi orgánem dohledu domovského členského státu, který udělil pojišťovně nebo zajišťovně povolení, a orgány dohledu členských států, v nichž tato pojišťovna nebo zajišťovna vykonává činnost prostřednictvím poboček nebo v podobě poskytování služeb, aby se lépe předcházelo možným problémům ovlivňujícím práva spotřebitelů a aby se zvýšila ochrana pojistníků v celé Unii. Tato posílená spolupráce je důležitá zejména v případě významných přeshraničních činností a měla by zvýšit transparentnost a pravidelnou povinnou výměnu informací mezi dotčenými orgány dohledu. Uvedená výměna by měla být dostatečně informativní a měla by zahrnovat veškeré relevantní informace pocházející od orgánu dohledu domovského členského státu, zejména pokud jde o výsledek procesu kontroly orgánem dohledu týkajícího se přeshraniční činnosti a finanční situaci podniku. V zájmu zajištění hladkého přístupu k dostupným údajům v oblasti dohledu, zprávám o procesu kontroly orgánem dohledu a dalším relevantním informacím týkajícím se podniků vykonávajících významné přeshraniční činnosti a zajištění účinné výměny těchto údajů, zpráv a informací a s ohledem na potřebu omezit administrativní zátěž by se měly používat digitální nástroje pro sdílení informací. Tyto informace by proto mohly být předávány prostřednictvím stávajících digitálních nástrojů spolupráce zavedených orgánem EIOPA.

(74)

Pokud má orgán dohledu hostitelského členského státu vážné obavy ohledně solventnosti pojišťovny nebo zajišťovny, která na jeho území vykonává významnou přeshraniční činnost, měl by mít pravomoc požádat o provedení společné kontroly na místě spolu s orgánem dohledu domovského členského státu, dochází-li k neplnění solventnostního kapitálového požadavku nebo minimálního kapitálového požadavku. Orgán dohledu domovského členského státu by měl koordinovat společnou kontrolu na místě a měl by přizvat všechny příslušné vnitrostátní orgány dohledu, jakož i orgán EIOPA. Všechny zúčastněné orgány dohledu by se měly před provedením kontroly na místě dohodnout na jejích cílech. Do konce kontroly by měly rovněž zaujmout společný názor na nezbytná opatření v oblasti dohledu, která je třeba přijmout. Orgán dohledu domovského členského státu by měl všechny dotčené orgány dohledu informovat o opatřeních, která byla v návaznosti na kontrolu na místě přijata. Pokud se orgány dohledu neshodnou na nutnosti provést společnou kontrolu na místě, měl by mít EIOPA pravomoc spor urovnat v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1094/2010.

(75)

Podle směrnice 2009/138/ES nejsou pojišťovny nebo zajišťovny povinny včas poskytovat informace o výkonu své činnosti orgánům dohledu hostitelských členských států. Tyto informace lze získat pouze na základě žádosti od orgánu dohledu domovského členského státu. To však nezajišťuje přístup k informacím v přiměřeném čase. Proto by orgány dohledu hostitelských členských států měly mít pravomoc vyžádat si informace přímo od pojišťoven nebo zajišťoven, pokud orgán dohledu domovského členského státu tyto informace neposkytne včas. Tato pravomoc by neměla bránit dobrovolnému předávání informací orgánům dohledu hostitelských členských států ze strany pojišťoven a zajišťoven.

(76)

Aby mohla být mateřská společnost označena za pojišťovací holdingovou společnost, musí mít jako hlavní činnost zejména získávání a držení účastí v dceřiných podnicích, přičemž těmito dceřinými podniky jsou výlučně nebo především pojišťovny nebo zajišťovny či pojišťovny nebo zajišťovny ze třetích zemí. V současné době mají orgány dohledu různé výklady významu pojmu „výlučně nebo především“ v tomto kontextu. Definice pojišťovací holdingové společnosti by proto měla být pozměněna a upřesněna s ohledem na obdobné změny v definici finanční holdingové společnosti uvedené v nařízení (EU) č. 575/2013 pro bankovní sektor. Aby mohl být podnik klasifikován jako pojišťovací holdingová společnost, měla by být jeho hlavní činnost spojena s nabýváním a držením pojišťoven nebo zajišťoven, poskytováním doplňkových služeb přidruženým pojišťovnám nebo zajišťovnám nebo výkonem jiných neregulovaných finančních činností. Orgány dohledu by měly mít pravomoc dospět k závěru, že dané kritérium je splněno, bez ohledu na to, jaký je podnikem deklarovaný obchodní účel nebo předmět podnikání.

(77)

V některých případech jsou účasti v dceřiných pojišťovnách a zajišťovnách, které se nacházejí ve třetí zemi, ve skupině podléhající dohledu nad skupinou v souladu s čl. 213 odst. 2 písm. a), b) nebo c) směrnice 2009/138/ES drženy prostřednictvím neregulované zprostředkující holdingové společnosti. Přestože tato neregulovaná zprostředkující holdingová společnost nemá žádnou dceřinou pojišťovnu nebo zajišťovnu se sídlem v Unii, je důležité, aby s ní mohlo být zacházeno podobně jako s pojišťovací holdingovou společností nebo smíšenou finanční holdingovou společností a aby byla zahrnuta do výpočtu skupinové solventnosti. Proto by měla být zavedena definice holdingových společností pojišťoven a zajišťoven ze třetích zemí, aby mohly skupiny při výpočtu skupinového solventnostního kapitálového požadavku zohlednit přidružené podniky ze třetích zemí.

(78)

V některých případech tvoří několik pojišťoven a zajišťoven fakticky skupinu a chovají se tak, i když nesplňují definici skupiny stanovenou v článku 212 směrnice 2009/138/ES. Hlava III uvedené směrnice se proto na tyto pojišťovny a zajišťovny nevztahuje. V takových případech, zejména u horizontálních skupin bez kapitálových vazeb mezi jednotlivými podniky, by orgány dohledu nad skupinou měly mít pravomoc určit existenci skupiny. Pro takové určení by měla být rovněž stanovena objektivní kritéria. Pokud nedojde ke změnám ve specifických rysech skupin, očekává se, že skupiny, které již podléhají dohledu nad skupinou, budou tomuto dohledu podléhat i nadále.

(79)

Pojišťovací a zajišťovací skupiny mohou volně rozhodovat o konkrétních vnitřních systémech, rozdělení úkolů a organizační struktuře ve skupině, jak uznají za vhodné, aby zajistily soulad se směrnicí 2009/138/ES. V několika případech však mohou tyto systémy a organizační struktury ohrozit účinný dohled nad skupinou. Orgány dohledu nad skupinou by proto měly mít pravomoc – za výjimečných okolností a po konzultaci s EIOPA a ostatními dotčenými orgány dohledu – požadovat změny těchto systémů nebo organizačních struktur. Orgány dohledu nad skupinou by měly svá rozhodnutí řádně odůvodnit a vysvětlit, proč stávající systémy nebo struktury brání účinnému dohledu nad skupinou a ohrožují jej.

(80)

Orgány dohledu nad skupinou by mohly rozhodnout o vyloučení určitého podniku z dohledu nad skupinou, zejména pokud je takový podnik považován za podnik, který má zanedbatelný význam z hlediska cílů dohledu nad skupinou. EIOPA zaznamenal rozdílné výklady kritéria zanedbatelného významu a zjistil, že v některých případech tato vyloučení vedou k úplnému upuštění od dohledu nad skupinou nebo k dohledu na úrovni zprostředkující mateřské společnosti. Je proto nezbytné vyjasnit, že k rozhodnutím o vyloučení, které by vedly k úplnému upuštění od dohledu nad skupinou nebo k dohledu na úrovni zprostředkující mateřské společnosti, by mělo docházet pouze za zcela výjimečných okolností a že orgány dohledu nad skupinou by před přijetím takových rozhodnutí měly konzultovat EIOPA. Měla by být také zavedena kritéria, aby bylo jasnější, co se má považovat za zanedbatelný význam z hlediska cílů dohledu nad skupinou.

(81)

Rozhodnutí nezahrnout určitý podnik do oblasti působnosti dohledu nad skupinou může mít svůj základ v různých ustanoveních směrnice 2009/138/ES. Změny čl. 214 odst. 2 uvedené směrnice, jejichž cílem je upřesnit pojem „zanedbatelný význam“, by proto neměly mít vliv na stávající možný základ pro rozhodování o vyloučení z dohledu nad skupinou podle písmene c) uvedeného odstavce, pokud členský stát provedl článek 214 uvedené směrnice do vnitrostátního práva tak, že umožňuje vyloučení posledního mateřského podniku, pokud tento podnik vykazuje všechny tyto znaky: nadále podléhá dohledu ze strany orgánu dohledu podle práva daného členského státu, nemá povolení k výkonu pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, neposkytuje dceřiným pojišťovnám nebo zajišťovnám ve skupině doplňkové služby, má interní pravidla, která výslovně vylučují, aby podnik prováděl ústřední koordinaci svých pojišťoven nebo zajišťoven v souladu s právními předpisy daného členského státu, které přísně omezují rozsah činností podniku, a existuje zprostředkující subjekt usazený na území členského státu, který dceřiné pojišťovny nebo zajišťovny ve skupině aktivně řídí.

(82)

Není jasné, pro které formy podniků lze při výpočtu skupinové solventnosti použít metodu 2, konkrétně metodu odpočtu agregovaných dat vymezenou ve směrnici 2009/138/ES, což má negativní dopad na rovné podmínky. Proto by mělo být jasně stanoveno, které podniky mohou být zahrnuty do výpočtu skupinové solventnosti pomocí metody 2. Metoda 2 by se měla vztahovat pouze na pojišťovny a zajišťovny, pojišťovny a zajišťovny ze třetích zemí, podniky patřící do jiných finančních sektorů, smíšené finanční holdingové společnosti, pojišťovací holdingové společnosti a jiné mateřské podniky, jejichž hlavní činností je získávání a držení účastí v dceřiných podnicích, přičemž těmito dceřinými podniky jsou výlučně nebo především pojišťovny nebo zajišťovny či pojišťovny nebo zajišťovny ze třetích zemí.

(83)

V některých pojišťovacích nebo zajišťovacích skupinách zprostředkující mateřský podnik jiný než pojišťovna nebo zajišťovna či pojišťovna nebo zajišťovna z třetí země získává a drží účasti v dceřiných podnicích, přičemž těmito dceřinými podniky jsou výlučně nebo především pojišťovny nebo zajišťovny ze třetích zemí. Podle stávajících pravidel nejsou tyto zprostředkující mateřské podniky považovány pro účely výpočtu skupinové solventnosti za pojišťovací holdingové společnosti, pokud nemají účast alespoň v jedné dceřiné pojišťovně nebo zajišťovně se sídlem v Unii, ačkoli je povaha jejich rizik velmi podobná. Proto by měla být pravidla změněna tak, aby se s takovými holdingovými společnostmi pojišťoven a zajišťoven ze třetích zemí zacházelo pro účely výpočtu skupinové solventnosti stejně jako s pojišťovacími holdingovými společnostmi.

(84)

Směrnice 2009/138/ES a nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 stanoví čtyři metody zahrnutí podniků patřících do jiných finančních sektorů do výpočtu skupinové solventnosti, včetně metod 1 a 2 uvedených v příloze I směrnice 2002/87/ES. Vede to k nejednotným přístupům v oblasti dohledu, nerovným podmínkám a zbytečné složitosti. Pravidla by proto měla být zjednodušena tak, aby podniky patřící do jiných finančních sektorů vždy přispívaly ke skupinové solventnosti s využitím příslušných sektorových předpisů týkajících se výpočtu kapitálu a kapitálových požadavků. Tento kapitál a kapitálové požadavky by měly být jednoduše agregovány s kapitálem a kapitálovými požadavky pojišťovací a zajišťovací části skupiny.

(85)

Podle současných pravidel mají pojišťovny a zajišťovny držící účast omezené možnosti používat zjednodušené výpočty pro účely stanovení své skupinové solventnosti, pokud je použita metoda 1, tj. metoda účetní konsolidace. To vytváří nepřiměřenou zátěž, zejména pokud skupiny drží účasti v přidružených podnicích, které jsou velmi malé. Podniky držící účast by proto měly mít možnost integrovat po předchozím schválení orgánem dohledu přidružené podniky, jejichž velikost je pro jejich skupinovou solventnost nevýznamná, s využitím zjednodušených přístupů.

(86)

Není jasné, jak se pojem finančního břemena, které by mělo být zohledněno při zařazování položek kapitálu do tříd, vztahuje na pojišťovací holdingové společnosti a smíšené finanční holdingové společnosti, které nemají pojistníky a oprávněné osoby jako přímé klienty. Proto by měla být zavedena minimální kritéria, která by umožnila určit případy, kdy je položka kapitálu vydaná pojišťovací holdingovou společností nebo smíšenou finanční holdingovou společností zproštěna finančních břemen.

(87)

Okruh podniků, které by měly být zohledněny při výpočtu dolní meze skupinového solventnostního kapitálového požadavku, by měl být v souladu s okruhem podniků přispívajících do použitelného kapitálu, který je k dispozici ke krytí konsolidovaného skupinového solventnostního kapitálového požadavku. Při výpočtu dolní meze by proto měly být zohledněny pojišťovny a zajišťovny z třetích zemí zahrnuté pomocí metody 1.

(88)

Vzorec pro výpočet minimálního konsolidovaného skupinového solventnostního kapitálového požadavku by mohl vést k situacím, kdy se toto minimum blíží konsolidovanému skupinovému solventnostnímu kapitálovému požadavku, nebo se mu dokonce rovná. Pokud v takových případech skupina nesplňuje minimální konsolidovaný skupinový solventnostní kapitálový požadavek, ale stále splňuje svůj solventnostní kapitálový požadavek na úrovni skupiny vypočtený na základě konsolidovaných účetních údajů, měly by orgány dohledu využít pravomoci, které mají k dispozici, pouze v případě, že není splněn skupinový solventnostní kapitálový požadavek.

(89)

Pro účely výpočtu skupinové solventnosti by se pojišťovací holdingové společnosti a smíšené finanční holdingové společnosti měly považovat za pojišťovny nebo zajišťovny. To znamená počítat pro tyto podniky fiktivní kapitálové požadavky. Takové výpočty by však nikdy neměly znamenat, že pojišťovací holdingové společnosti a smíšené finanční holdingové společnosti musí tyto fiktivní kapitálové požadavky plnit na individuální úrovni.

(90)

Neexistuje žádný právní předpis, který by určoval, jak vypočítat skupinovou solventnost v případě použití kombinace metody 1 a metody 2. To vede k nejednotným postupům a nejistotám, zejména pokud jde o způsob výpočtu příspěvku do skupinového solventnostního kapitálového požadavku pojišťoven a zajišťoven zahrnutých pomocí metody 2. Proto by mělo být vyjasněno, jak se má počítat skupinová solventnost v případě použití kombinace metod. Za tímto účelem by při výpočtu skupinové solventnosti nemělo být opomíjeno žádné podstatné riziko vyplývající z daných podniků. Aby se však předešlo podstatnému zvýšení kapitálových požadavků a zachovaly se rovné podmínky pro pojišťovací nebo zajišťovací skupiny na celosvětové úrovni, mělo by být upřesněno, že pro účely výpočtu konsolidovaného skupinového solventnostního kapitálového požadavku se na tyto účasti neuplatňuje kapitálový požadavek k akciovému riziku. Ze stejného důvodu by se kapitálový požadavek k měnovému riziku měl uplatnit pouze na hodnotu těch účastí, které převyšují solventnostní kapitálové požadavky těchto přidružených podniků. Pojišťovnám nebo zajišťovnám držícím účast by mělo být umožněno zohlednit diverzifikaci mezi měnovým rizikem a dalšími riziky, která jsou základem pro výpočet konsolidovaného skupinového solventnostního kapitálového požadavku.

(91)

V současné době mohou orgány dohledu nad skupinou stanovit prahové hodnoty, při jejichž překročení se operace uvnitř skupiny a koncentrace rizik považují za významné, a to na základě solventnostních kapitálových požadavků, technických rezerv nebo obojího. Pro stanovení prahových hodnot by však mohla být vhodná i jiná kvantitativní nebo kvalitativní kritéria vycházející z rizik, například použitelný kapitál. Orgány dohledu nad skupinou by proto měly mít větší flexibilitu při definování významné operace uvnitř skupiny nebo významné koncentrace rizik.

(92)

Pojišťovací holdingové společnosti a smíšené finanční holdingové společnosti mohou být mateřskými podniky pojišťovacích nebo zajišťovacích skupin. V takovém případě se vyžaduje uplatnění dohledu nad skupinou na základě konsolidované situace těchto holdingových společností. Vzhledem k tomu, že pojišťovny nebo zajišťovny kontrolované těmito holdingovými společnostmi nejsou vždy schopny zajistit dodržování požadavků na dohled nad skupinou, je nezbytné zajistit, aby orgány dohledu nad skupinou měly odpovídající dohledové a vymáhací pravomoci, aby zajistily dodržování směrnice 2009/138/ES ze strany skupin. Proto by podobně jako v případě změn směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (15) zavedených směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/878 (16) pro úvěrové a finanční instituce měly mít orgány dohledu nad skupinou minimální soubor pravomocí nad holdingovými společnostmi, včetně obecných dohledových pravomocí, které se vztahují na pojišťovny a zajišťovny pro účely dohledu nad skupinou.

(93)

Za účelem ochrany pojistníků by se se všemi pojišťovacími skupinami působícími v Unii bez ohledu na umístění sídla jejich posledního mateřského podniku mělo při uplatňování dohledu nad skupinou podle hlavy III směrnice 2009/138/ES zacházet stejně. Pokud jsou pojišťovny a zajišťovny součástí skupiny, jejíž mateřský podnik má sídlo ve třetí zemi, která není považována za rovnocennou nebo dočasně rovnocennou podle článku 260 uvedené směrnice, je výkon dohledu nad skupinou náročnější. Orgány dohledu nad skupinou by se mohly rozhodnout uplatnit u těchto skupin tzv. „jiné postupy“ v souladu s článkem 262 uvedené směrnice. Tyto postupy však nejsou jasně definovány a cíle, kterých by se mělo těmito jinými postupy dosáhnout, jsou nejisté. Nebude-li tato otázka vyřešena, mohlo by to vést k nežádoucím dopadům na rovné podmínky mezi skupinami, jejichž poslední mateřský podnik se nachází v Unii, a skupinami, jejichž poslední mateřský podnik se nachází v nerovnocenné třetí zemi. Proto by měl být blíže určen účel jiných postupů, včetně minimálního souboru opatření, která by měly orgány dohledu nad skupinou zvážit. Tyto postupy by měly zejména zaručovat stejnou úroveň ochrany pro všechny pojistníky pojišťoven nebo zajišťoven, které mají sídlo v Unii, bez ohledu na umístění sídla posledního mateřského podniku skupiny, do níž tyto pojišťovny nebo zajišťovny patří.

(94)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/981 (17) zavedlo preferenční zacházení pro dlouhodobé investice do vlastního kapitálu. Podmodul akciového rizika založeného na trvání, jehož cílem je rovněž zohlednit nižší riziko investování v delším časovém horizontu, ale který má v Unii velmi omezené využití, podléhá přísnějším kritériím, než jsou kritéria použitelná na dlouhodobé akciové investice. Proto se zdá, že nová obezřetnostní kategorie dlouhodobých akciových investic odstraňuje potřebu stávajícího podmodulu akciového rizika založeného na trvání. Vzhledem k tomu, že není nutné zachovávat dvě odlišná preferenční zacházení, která mají stejný cíl, a to odměňovat dlouhodobé investice, měl by být podmodul akciového rizika založeného na trvání zrušen. Aby se však předešlo situaci, kdy by dané zrušení vedlo k nepříznivým účinkům, mělo by být stanoveno ustanovení o ochraně předchozího stavu, pokud jde o pojistitele, kteří v současné době podmodul akciového rizika založeného na trvání uplatňují.

(95)

Dosažení environmentálních a klimatických ambicí Zelené dohody pro Evropu vyžaduje přesměrování velkého objemu investic ze soukromého sektoru, včetně pojišťoven a zajišťoven, do udržitelných investic. Ustanovení směrnice 2009/138/ES o kapitálových požadavcích by neměla bránit udržitelným investicím pojišťoven a zajišťoven, ale měla by odrážet plné riziko investic do činností poškozujících životní prostředí. Je proto potřeba vyhodnotit, zda dostupné důkazy o rozdílech v riziku mezi environmentálně nebo sociálně škodlivými investicemi a jinými investicemi postačují k tomu, aby odůvodnily odlišné obezřetnostní zacházení. Aby bylo zajištěno náležité posouzení příslušných důkazů, měl by EIOPA sledovat důkazy o rizikovém profilu environmentálně nebo sociálně škodlivých investic a podat o nich do 1. března 2025 zprávu. Zpráva EIOPA by měla případně obsahovat doporučení ohledně změn směrnice 2009/138/ES a aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů podle ní přijatých. EIOPA by měl mít rovněž možnost prozkoumat, zda by bylo vhodné, aby byla zohledněna i jiná environmentální rizika než rizika, která souvisejí se změnou klimatu, a jakým způsobem. Například by EIOPA mohl, pokud to budou naznačovat důkazy, analyzovat potřebu rozšířit analýzy scénářů zavedené touto směrnicí v kontextu rizik souvisejících se změnou klimatu na další environmentální rizika.

(96)

Změna klimatu ovlivňuje četnost a závažnost přírodních katastrof, přičemž oba faktory se pravděpodobně budou dále zvyšovat v důsledku zhoršování životního prostředí a znečištění. To by mohlo rovněž změnit expozici pojišťoven a zajišťoven vůči riziku přírodních katastrof a zneplatnit standardní parametry pro riziko přírodních katastrof stanovené v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/35. Aby bylo zajištěno, že nedojde k trvalému rozporu mezi standardními parametry pro riziko přírodních katastrof a skutečnou expozicí pojišťoven a zajišťoven vůči těmto rizikům, měl by EIOPA pravidelně přezkoumávat rozsah modulu rizika přírodních katastrof a kalibrace jeho standardních parametrů. Za tímto účelem by měl EIOPA zohlednit nejnovější dostupné důkazy z oblasti klimatologie a v případě zjištění rozporů by měl Komisi předložit stanovisko.

(97)

Požadavky stanovené v čl. 308b odst. 12 směrnice 2009/138/ES by měly být změněny tak, aby byl zajištěn soulad s bankovním rámcem a rovné podmínky při zacházení s expozicemi vůči centrálním vládám nebo centrálním bankám členských států, které jsou denominovány a financovány v domácí měně kteréhokoli členského státu. Za tímto účelem by měl být pro tyto expozice zaveden režim na ochranu předchozího stavu, který by příslušné expozice osvobodil od kapitálových požadavků souvisejících s rizikem kreditního rozpětí a koncentrací tržních rizik za předpokladu, že tyto expozice vznikly před 1. lednem 2023.

(98)

V některých případech se pojišťovací nebo zajišťovací skupiny do značné míry spoléhají na použití přechodného opatření týkajícího se bezrizikových úrokových měr a přechodného opatření týkajícího se technických rezerv. Tento přístup by mohl zkreslovat skutečnou solventnost skupiny. Proto by pojišťovací nebo zajišťovací skupiny měly být povinny zveřejnit dopad předpokladu, že kapitál vyplývající z těchto přechodných opatření není k dispozici ke krytí skupinového solventnostního kapitálového požadavku, na jejich solventnost. Orgány dohledu by rovněž měly mít pravomoc přijmout vhodná opatření, aby použití těchto opatření vhodně odráželo finanční situaci skupiny. Tato opatření by však neměla mít vliv na použití těchto přechodných opatření přidruženými pojišťovnami nebo zajišťovnami při výpočtu jejich individuálního solventnostního kapitálového požadavku.

(99)

Směrnice 2009/138/ES stanoví přechodná opatření týkající se bezrizikových úrokových měr a technických rezerv, která podléhají schválení orgány dohledu a která se vztahují na smlouvy, z nichž vyplývají pojistné a zajistné závazky, uzavřené před rokem 2016. Přechodná opatření by sice měla podnítit podniky k co nejrychlejšímu dosažení souladu s uvedenou směrnicí, avšak uplatňování přechodných opatření schválených poprvé dlouho po roce 2016 pravděpodobně zpomalí cestu k dosažení souladu s uvedenou směrnicí. Takové schválení použití těchto přechodných opatření by proto mělo být omezeno na případy, kdy se na pojišťovnu nebo zajišťovnu začnou vztahovat pravidla směrnice 2009/138/ES poprvé a kdy pojišťovna nebo zajišťovna převzala kmen pojistných nebo zajistných smluv a převádějící pojišťovna nebo zajišťovna použila s ohledem na závazky týkající se tohoto kmene před převodem přechodné opatření.

(100)

Za účelem zohlednění vývoje na trhu a doplnění některých podrobných technických aspektů této směrnice by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), pokud jde o kritéria pro určení malých a nepříliš složitých podniků a skupin, zacházení s rizikem, které představují kryptoaktiva, v podmodulu tržního rizika, vyjasnění týkající se dlouhodobých investic, kritéria pro omezené podávání zpráv orgánům dohledu v případě kaptivních pojišťoven a zajišťoven, obezřetné deterministické ocenění nejlepšího odhadu, uplatňování zjednodušeného přístupu pro účely výpočtu skupinové solventnosti, informace, které mají být zahrnuty do pravidelné zprávy orgánům dohledu za skupinu, a prodloužení lhůt pro podávání zpráv za výjimečných okolností. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(101)

V zájmu zajištění harmonizovaného uplatňování této směrnice by měl EIOPA vypracovat návrhy regulačních technických norem, v nichž dále upřesní faktory, které mají orgány dohledu zvážit pro účely určení vztahu mezi různými podniky, jež by mohly být součástí skupiny. Komise by měla tuto směrnici doplnit přijetím regulačních technických norem vypracovaných orgánem EIOPA prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování EU a v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1094/2010. Komisi by rovněž měla být svěřena pravomoc přijímat prostřednictvím prováděcích aktů podle článku 291 Smlouvy o fungování EU a v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1094/2010 prováděcí technické normy vypracované orgánem EIOPA, pokud jde o některé konkrétní metodické prvky týkající se obezřetného deterministického ocenění nejlepšího odhadu pro závazky ze životního pojištění a zajištění.

(102)

Jelikož cílů této směrnice, totiž poskytnout pojistitelům pobídky k tomu, aby přispívali k dlouhodobě udržitelnému financování hospodářství, zlepšit citlivost vůči rizikům, zmírnit nadměrnou krátkodobou volatilitu solventnosti pojistitelů, zvýšit kvalitu, soudržnost a koordinaci dohledu nad pojišťovnictvím v celé Unii a zlepšit ochranu pojistníků a oprávněných osob a lépe řešit potenciální nárůst systémového rizika v sektoru pojišťovnictví, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu jejich rozsahu a účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(103)

Spojené království se dne 1. února 2020 stalo třetí zemí a právo Unie přestalo pro Spojené království a ve Spojeném království platit dne 31. prosince 2020. Vzhledem k tomu, že směrnice 2009/138/ES obsahuje několik ustanovení, která se týkají specifik konkrétních členských států, stala se tato ustanovení zastaralými, pokud se týkají konkrétně Spojeného království, a proto by měla být zrušena.

(104)

Kalibrace používané pro akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty přijímané Komisí často vycházejí z údajů, které jsou silně ovlivněny zahrnutím údajů z trhu Spojeného království. Proto by měly být přezkoumány všechny kalibrace, které jsou vstupem pro výpočty solventnostního kapitálového požadavku a minimálního kapitálového požadavku, aby se zjistilo, zda nejsou nepřiměřeně závislé na údajích z trhu Spojeného království, a případně by měly být takové údaje z příslušných souborů údajů vyřazeny, ledaže nejsou k dispozici žádné jiné údaje.

(105)

Je třeba zajistit, aby obezřetnostní zacházení s investicemi do sekuritizace, včetně jednoduché, transparentní a standardizované sekuritizace, náležitě odráželo skutečná rizika a aby kapitálové požadavky spojené s těmito investicemi byly zaměřeny na rizika. Za tímto účelem by Komise měla s přihlédnutím k dostupným tržním údajům posoudit vhodnost stávajících kalibrací pro investice do sekuritizací, které jsou stanoveny v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle směrnice 2009/138/ES, a jejich soulad s kapitálovými požadavky, které se vztahují na investice do jiných cenných papírů s pevným výnosem. Na základě tohoto posouzení by Komise měla případně zvážit změnu aktu v přenesené pravomoci, kterým se stanoví kapitálové požadavky vztahující se na investice do sekuritizace. Součástí těchto změn, které by měly být založeny na rizicích a na důkazech, by mohlo být zavedení podrobnějšího souboru rizikových faktorů v závislosti na pořadí sekuritizovaných tranší nebo rozlišování mezi různými druhy jednoduchých, transparentních a standardizovaných sekuritizací v závislosti na jejich rizicích.

(106)

Směrnice 2009/138/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

1)

V čl. 2 odst. 3 písm. a) se bod iv) nahrazuje tímto:

2)

V čl. 4 odst. 1 se písmena a), b) a c) nahrazují tímto:

3)

Článek 6 se mění takto:

4)

V článku 8 se zrušuje bod 3.

5)

Článek 13 se mění takto:

6)

V čl. 18 odst. 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:

7)

V čl. 23 odst. 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:

8)

V čl. 24 odst. 2 druhém pododstavci se slova „směrnice 2004/39/ES“ nahrazují slovy „směrnice 2014/65/EU“.

9)

Článek 25 se mění takto:

10)

V článku 25a se slova „Evropskému orgánu dohledu (Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (dále jen ‚EIOPA‘ nebo ‚orgán EIOPA‘) zřízenému nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 (1)“ nahrazují slovy „orgánu EIOPA“.

11)

V článku 26 se doplňuje nový odstavec, který zní:

12)

V článku 29 se odstavce 3 a 4 nahrazují tímto:

13)

Vkládají se nové články, které znějí:

14)

V čl. 30 odst. 2 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Finanční dohled podle odstavce 1 zahrnuje ověřování veškeré činnosti pojišťovny a zajišťovny, jejího řídícího a kontrolního systému, solventnosti, tvorby technických rezerv, jejích aktiv a použitelného kapitálu v souladu s předpisy nebo obvyklou praxí v domovském členském státě podle předpisů přijatých na úrovni Unie.“

15)

Článek 35 se mění takto:

16)

Vkládají se nové články, které znějí:

17)

V čl. 36 odst. 2 se písmeno a) nahrazuje tímto:

18)

Článek 37 se mění takto:

19)

V článku 40 se doplňují nové pododstavce, které znějí:

„Členové správních, řídících a kontrolních orgánů pojišťovny nebo zajišťovny musí mít vždy dobrou pověst a společně dostatečné znalosti, dovednosti a zkušenosti k výkonu svých povinností.

Členové správních, řídících a kontrolních orgánů nesmí být odsouzeni za žádné závažné nebo opakované trestné činy související s praním peněz nebo financováním terorismu nebo jiné trestné činy, které by zpochybnily jejich dobrou pověst, a to přinejmenším během deseti let předcházejících roku, v němž v pojišťovně nebo zajišťovně vykonávají nebo by vykonávali své povinnosti.“

20)

Článek 41 se mění takto:

21)

V článku 42 se odstavce 2 a 3 se nahrazují tímto:

22)

Článek 44 se mění takto:

23)

Článek 45 se mění takto:

24)

Vkládá se nový článek, který zní:

25)

Článek 51 se nahrazuje tímto:

26)

Vkládá se nový článek, který zní:

27)

Článek 52 se mění takto:

28)

V článku 53 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

29)

V článku 56 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„EIOPA vyvine řešení v oblasti informačních technologií pro postupy, formáty a šablony uvedené v druhém pododstavci, včetně pokynů.“

30)

V čl. 58 odst. 3 se písmena a) a b) nahrazují tímto:

(*11)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32).“ "

31)

V čl. 60 odst. 1 písm. a) se slova „čl. 1a bodu 2 směrnice 85/611/EHS“ nahrazují slovy „čl. 2 bodu 1 písm. b) směrnice 2009/65/ES“.

32)

V čl. 62 prvním pododstavci se první věta nahrazuje tímto:

„Pokud by vliv, který mají osoby uvedené v článku 57, mohl způsobit újmu řádnému a obezřetnému řízení pojišťovny nebo zajišťovny, členské státy požadují, aby orgán dohledu domovského členského státu pojišťovny nebo zajišťovny, v níž je kvalifikovaná účast držena, usiluje se o ni nebo se zvyšuje, přijal vhodná opatření k ukončení uvedené situace.“

33)

V čl. 63 druhém pododstavci se slova „směrnice 2004/39/ES“ nahrazují slovy „směrnice 2014/65/EU“.

34)

V článku 64 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„První, druhý ani třetí pododstavec tohoto článku nebrání orgánům dohledu, aby zveřejnily výsledky zátěžových testů provedených v souladu s čl. 34 odst. 4 této směrnice nebo článkem 32 nařízení (EU) č. 1094/2010 nebo je předaly EIOPA za účelem zveřejnění výsledků posuzování odolnosti v rámci celé Unie.“

35)

V čl. 68 odst. 1 se za první pododstavec vkládá nový pododstavec, který zní:

„Čl. 64 první pododstavec ani článek 67 nebrání výměně informací mezi orgány dohledu a daňovými orgány v témže členském státě, pokud tuto výměnu povoluje vnitrostátní právo. Pokud tyto informace pocházejí z jiného členského státu, je jejich výměna možná pouze s výslovným souhlasem orgánu, od něhož pocházejí.“

36)

V článku 70 se odstavec 1 mění takto:

37)

V čl. 72 odst. 1 se návětí nahrazuje tímto:

38)

Článek 77 se mění takto:

39)

Článek 77a se nahrazuje tímto:

40)

V čl. 77b odst. 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Pro účely prvního pododstavce písm. i) se skupinová smlouva o životním pojištění považuje za jedinou smlouvu.“

41)

Článek 77d se mění takto:

a)

odstavce 1 až 4 se nahrazují tímto: „1.   Členské státy zajistí, aby pojišťovna nebo zajišťovna mohla při výpočtu nejlepšího odhadu uvedeného v čl. 77 odst. 2 uplatnit u příslušné časové struktury bezrizikových úrokových měr po předchozím schválení orgány dohledu koeficient volatility, pokud jsou splněny alespoň tyto podmínky: a) koeficient volatility pro danou měnu se uplatní při výpočtu nejlepšího odhadu všech pojistných a zajistných závazků pojišťovny nebo zajišťovny denominovaných v této měně, pokud příslušná časová struktura bezrizikových úrokových měr použitá pro výpočet nejlepšího odhadu těchto závazků nezahrnuje vyrovnávací úpravu podle článku 77b; b) pojišťovna nebo zajišťovna prokáže ke spokojenosti orgánu dohledu, že má zavedeny odpovídající postupy pro výpočet koeficientu volatility podle odstavců 3 a 4 tohoto článku. 1a.   Bez ohledu na odstavec 1 tohoto článku mohou pojišťovny a zajišťovny, které při výpočtu nejlepšího odhadu uvedeného v čl. 77 odst. 2 před 29. lednem 2026 uplatňovaly u příslušné časové struktury bezrizikových úrokových měr koeficient volatility, pokračovat bez předchozího schválení orgánem dohledu v uplatňování koeficientu volatility za předpokladu, že k 30. lednu 2027 splňují podmínky pro předchozí schválení podle odstavce 1 tohoto článku. 1b.   Členské státy zajistí, aby orgány dohledu měly pravomoc požadovat, aby pojišťovna nebo zajišťovna přestala při výpočtu nejlepšího odhadu podle čl. 77 odst. 2 koeficient volatility u příslušné časové struktury bezrizikových úrokových měr uplatňovat, pokud již nesplňuje podmínky pro předchozí schválení stanovené vnitrostátním právem v souladu s odstavcem 1 tohoto článku. Pokud pojišťovna nebo zajišťovna obnoví soulad s těmito podmínkami, může orgány dohledu požádat o předchozí schválení uplatňování koeficientu volatility u příslušné časové struktury bezrizikových úrokových měr při výpočtu nejlepšího odhadu podle odstavce 1 tohoto článku. 1c.   Pojišťovny a zajišťovny mohou po předchozím schválení orgánem dohledu uplatnit na rozpětí pro danou měnu očištěné o riziko podle odstavce 3 specifickou úpravu pro danou pojišťovnu nebo zajišťovnu, pokud: a) rozpětí očištěné o riziko bylo vyšší než rozpětí očištěné o riziko vypočítané na základě portfolia investic pojišťovny nebo zajišťovny do dluhových nástrojů za čtyři čtvrtletní vykazovaná období před datem vykázání a b) informace, které jsou spjaty s příslušnými aktivy pojišťovny nebo zajišťovny a které jsou poskytovány v souladu s čl. 35 odst. 1 až 4, jsou dostatečně kvalitní, aby umožnily řádný a spolehlivý výpočet této úpravy. Tato úprava odpovídá nižší z hodnot 105 % a poměru rozpětí očištěného o riziko a vypočteného na základě portfolia investic pojišťovny nebo zajišťovny do dluhových nástrojů a rozpětí očištěného o riziko a vypočteného na základě referenčního portfolia pro příslušnou měnu. Rozpětí očištěné o riziko na základě portfolia investic pojišťovny nebo zajišťovny do dluhových nástrojů se vypočítá stejným způsobem jako rozpětí očištěné o riziko na základě referenčního portfolia pro příslušnou měnu, avšak za použití údajů specifických pro danou pojišťovnu nebo zajišťovnu o vahách a průměrné době trvání u příslušných podtříd v portfoliu investic pojišťovny nebo zajišťovny do dluhových nástrojů pro příslušnou měnu. Pokud se úprava uplatní, koeficient volatility se nezvýší o makrokoeficient volatility uvedený v odstavci 4. Pojišťovny a zajišťovny přestanou tuto úpravu okamžitě uplatňovat, pokud zvýší rozpětí pro danou měnu očištěné o riziko podle odstavce 3 po dvě po sobě jdoucí čtvrtletní vykazovaná období. 2.   Pro každou příslušnou měnu je koeficient volatility u příslušné časové struktury bezrizikových úrokových měr založen na rozpětí mezi úrokovou sazbou, jíž by bylo možno dosáhnout z referenčního portfolia investic do dluhových nástrojů pro danou měnu, a sazbami příslušné základní časové struktury bezrizikových úrokových měr pro danou měnu. Referenční portfolio investic do dluhových nástrojů pro určitou měnu musí být reprezentativní pro aktiva, která jsou denominována v dané měně a do nichž pojišťovny a zajišťovny investovaly ke krytí nejlepšího odhadu pojistných a zajistných závazků denominovaných v dané měně. 3.   Výše koeficientu volatility u bezrizikových úrokových měr pro určitou měnu se vypočítá takto: VAcu= 85 % · CSSRcu · RCScu kde: a) VAc u je koeficient volatility pro měnu cu ; b) CSSRcu je poměr citlivosti pojišťovny nebo zajišťovny na úvěrové rozpětí pro měnu cu ; c) RCScu je rozpětí pro měnu cu očištěné o riziko. VAcu se použije u příslušných bezrizikových úrokových měr časové struktury, které nejsou odvozeny extrapolací podle článku 77a. Pokud extrapolovaná část příslušných bezrizikových úrokových měr zohledňuje informace z jiných finančních nástrojů než dluhopisů podle čl. 77a odst. 1, VAcu se použije i u bezrizikových úrokových měr odvozených z těchto finančních nástrojů. Extrapolace příslušné časové struktury bezrizikových úrokových měr vychází z takto upravených bezrizikových úrokových měr. Poměr CSSRcu nesmí být záporný a nesmí být vyšší než jedna. Nabývá hodnot nižších než jedna, pokud je citlivost aktiv pojišťovny nebo zajišťovny v určité měně na změny úvěrových rozpětí nižší než citlivost technických rezerv této pojišťovny nebo zajišťovny v dané měně na změny úrokových sazeb. RCScu se vypočítá jako rozdíl mezi rozpětím uvedeným v odstavci 2 a podílem tohoto rozpětí, které je možno přiřadit realistickému hodnocení očekávaných ztrát nebo neočekávaných úvěrových nebo jiných rizik aktiv. Podíl rozpětí, které je možno přiřadit realistickému hodnocení očekávaných ztrát nebo neočekávaných úvěrových nebo jiných rizik, se vypočítá jako procentní hodnota rozpětí. Tato procentní hodnota se s rostoucími rozpětími snižuje a odlišuje alespoň tyto tři případy: a) rozpětí nepřekračují svůj dlouhodobý průměr; b) rozpětí překračují svůj dlouhodobý průměr, ale nepřekračují jeho dvojnásobek; c) rozpětí překračují dvojnásobek svého dlouhodobého průměru. Očištění o riziko nesmí nikdy překročit náležitou procentní hodnotu dlouhodobých průměrných rozpětí. Odchylně od prvního pododstavce mohou pojišťovny a zajišťovny se sídlem v členském státě s měnou vázanou na euro, která splňuje podrobná kritéria pro úpravy měn vázaných na euro za účelem usnadnění výpočtu podmodulu měnového rizika stanoveného podle čl. 111 odst. 1 písm. p) při výpočtu koeficientu volatility u bezrizikových úrokových měr pro danou vázanou měnu a koeficientu volatility u bezrizikových úrokových měr pro euro, vypočítat jediný CSSRcu jak pro svou místní měnu, tak pro euro, a to společným zohledněním aktiv a závazků denominovaných v eurech a v místní měně. 4.   Aniž je dotčen odstavec 1c, koeficient volatility pro euro se zvýší o makrokoeficient volatility. Makrokoeficient volatility se vypočítá takto: VAEuro,macro= 85 %·CSSREuro·max(RCSco–1,3·RCSEuro;0)·ωco kde: a) VAEuro,macro je makrokoeficient volatility pro zemi co; b) CSSREuro je poměr citlivosti pojišťovny nebo zajišťovny na úvěrové rozpětí pro euro; c) RCSco je rozpětí pro zemi co očištěné o riziko; d) RCSEuro je rozpětí pro euro očištěné o riziko; e) ωco je korekční faktor pro zemi co. CSSREuro se vypočítá jako poměr citlivosti pojišťovny nebo zajišťovny na úvěrové rozpětí pro euro podle odstavce 3. RCSco se vypočítá stejným způsobem jako rozpětí pro euro očištěné o riziko podle odstavce 3, ale na základě referenčního portfolia, které je reprezentativní pro aktiva, do nichž pojišťovny a zajišťovny investují ke krytí nejlepšího odhadu pojistných a zajistných závazků z produktů prodávaných na pojistném trhu dané země a denominovaných v eurech. RCSEuro se vypočítá jako rozpětí pro euro očištěné o riziko podle odstavce 3. Korekční faktor země uvedený v prvním pododstavci písm. e) se vypočítá takto: ωco= max(min (((RCSco*-0,6 %)/0,3 %);1);0) kde RSCco * je rozpětí pro zemi co očištěné o riziko podle prvního pododstavce písm. c), vynásobené procentním podílem investic do dluhových nástrojů ve vztahu k celkovým aktivům pojišťoven a zajišťoven povolených v zemi co . 4a.   Pro výpočet rozpětí, z něhož koeficient volatility vychází, je pro každou měnu a každou zemi rozpětím uvedeným v odstavcích 2 a 4 vážený součet průměrného měnového rozpětí u státních dluhopisů a průměrného měnového rozpětí u dluhopisů jiných než státních dluhopisů, úvěrů a sekuritizací. Pro účely tohoto výpočtu jsou příslušnými váhami poměr hodnoty státních dluhopisů zahrnutých do referenčního portfolia aktiv pro danou měnu nebo zemi a hodnoty všech aktiv zahrnutých do tohoto referenčního portfolia a poměr hodnoty dluhopisů jiných než státních dluhopisů, úvěrů a sekuritizací zahrnutých do referenčního portfolia aktiv pro danou měnu nebo zemi a hodnoty všech aktiv zahrnutých do tohoto referenčního portfolia.“

42)

Článek 77e se mění takto:

43)

Článek 86 se mění takto:

44)

V článku 92 se odstavce 1a a 2 nahrazují tímto:

(*12)  Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2019/2033 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostních požadavcích na investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 575/2013, (EU) č. 600/2014 a (EU) č. 806/2014 (Úř. věst. L 314, 5.12.2019, s. 1).“ "

45)

V článku 95 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Za tímto účelem se pojišťovny a zajišťovny případně řídí seznamem položek kapitálu uvedeným v čl. 97 odst. 1.“

46)

V článku 96 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Aniž je dotčen článek 95 a čl. 97 odst. 1, pro účely této směrnice se použijí tato zařazení:

47)

V článku 105 se doplňuje nový odstavec, který zní:

48)

Vkládá se nový článek, který zní:

49)

V článku 106 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

50)

Článek 109 se nahrazuje tímto:

51)

Článek 111 se mění takto:

52)

V článku 112 se odstavec 7 nahrazuje tímto:

53)

V článku 122 se doplňuje nový odstavec, který zní:

54)

Článek 132 se mění takto:

55)

V čl. 133 odst. 3 se slova „ve směrnici 85/611/EHS“ nahrazují slovy „ve směrnici 2009/65/ES“.

56)

Vkládá se nový článek, který zní:

(*13)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/1 ze dne 27. listopadu 2024, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize pojišťoven a zajišťoven a kterou se mění směrnice 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2007/36/EC, 2014/59/EU, (EU) 2017/1132 a nařízení (EU) č. 1094/2010, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 806/2014 a (EU) 2017/1129 (Úř. věst. L, 2025/1, 8.1.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2025/1/oj).“ "

57)

V článku 138 se odstavec 4 mění takto:

58)

Článek 139 se nahrazuje tímto:

59)

Článek 141 se nahrazuje tímto:

60)

V článku 144 se doplňuje nový odstavec, který zní:

61)

V hlavě I se vkládá nová kapitola, která zní:

62)

V článku 145 se odstavec 2 mění takto:

63)

Článek 149 se nahrazuje tímto:

64)

Název kapitoly VIII oddílu 2A se nahrazuje tímto:

„ Oznamování, významná přeshraniční činnost a platformy pro spolupráci “.

65)

V článku 152a se odstavec 2 nahrazuje tímto:

66)

Vkládají se nové články, které znějí:

67)

Článek 152b se mění takto:

68)

Článek 153 se nahrazuje tímto:

69)

Článek 212 se mění takto:

70)

Článek 213 se mění takto:

71)

Vkládají se nové články, které znějí:

72)

Článek 214 se mění takto:

73)

Článek 220 se mění takto:

74)

Článek 221 se mění takto:

75)

Článek 222 se mění takto:

76)

Článek 226 se mění takto:

77)

V čl. 227 odst. 1 prvním pododstavci se za slova „s článkem 233“ vkládají slova „a článkem 233a“.

78)

Článek 228 se nahrazuje tímto:

(*14)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1)."

(*15)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2034 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostním dohledu nad investičními podniky a o změně směrnic 2002/87/ES, 2009/65/ES, 2011/61/EU, 2013/36/EU, 2014/59/EU a 2014/65/EU (Úř. věst. L 314, 5.12.2019, s. 64).“ "

79)

V článku 229 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Pokud by odpočet uvedený v prvním pododstavci zlepšil solventnost skupiny ve srovnání se situací, kdy je daný podnik ponechán ve výpočtu skupinové solventnosti, odpočet se nepoužije.“

80)

V hlavě III kapitole II oddíle 1 pododdíle 3 se doplňuje nový článek, který zní:

81)

Článek 230 se mění takto:

82)

V čl. 232 prvním pododstavci návětí se slova „uvedené v čl. 37 odst. 1 písm. a) až d)“ nahrazují slovy „uvedené v čl. 37 odst. 1 písm. a) až e)“.

83)

Článek 233 se mění takto:

84)

Vkládají se nové články, které znějí: