(EU) 2024/3236Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/3236 ze dne 19. prosince 2024, kterým se mění nařízení (EU) 2021/1057 a (EU) 2021/1058, pokud jde o regionální mimořádnou podporu na rekonstrukci (RESTORE)

(1)

Nedávné povodně a lesní požáry ve střední, východní a jižní Evropě měly ničivý dopad na obyvatelstvo žijící v těchto regionech. V mnoha městech a vesnicích budou nutné rozsáhlé rekonstrukce a opravy poškozené infrastruktury a vybavení. Je zapotřebí neprodleně přijmout opatření ke zmírnění sociálních a hospodářských důsledků těchto přírodních katastrof. Lidé navíc bezprostředně potřebují základní materiální pomoc. Kromě toho je nezbytné poskytnout podporu na zachování pracovních míst s cílem pomoci zaměstnancům a osobám samostatně výdělečně činným, aby si po omezenou dobu mohli udržet své místo, pokud se v důsledku přírodní katastrofy nemohou dostat na své obvyklé pracoviště. Za účelem řešení ničivých účinků přírodních katastrof na zdraví lidí by měl být rovněž umožněn přístup ke zdravotní péči, a to i pro osoby, které ze socioekonomického hlediska nejsou bezprostředně zranitelné. Z důkazů vyplývá, že v budoucnu bude k přírodním katastrofám docházet pravděpodobně stále častěji. Je proto namístě vytvořit dočasný rámec, který poskytne flexibilitu a finanční podporu a zároveň zachová dlouhodobou strategickou povahu investic v rámci politiky soudržnosti.

(2)

Aby se rychle zmírnila zátěž pro rozpočty dotčených členských států a omezilo se riziko nových územních nerovností, je kromě zdrojů dostupných z Fondu solidarity Evropské unie (FSEU), zřízeného nařízením Rady (ES) č. 2012/2002 (4), zapotřebí poskytnout členským státům, regionům, místním samosprávám a osobám vážně postiženým těmito přírodními katastrofami účinnou podporu prostřednictvím Evropského sociálního fondu plus (ESF+), zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1057 (5), a Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a Fondu soudržnosti, upravených nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058 (6).

(3)

S cílem poskytnout členským státům zasaženým přírodními katastrofami větší flexibilitu by měl být v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst stanoven nový specifický cíl pro směrování finanční podpory z EFRR a Fondu soudržnosti na rekonstrukce po těchto katastrofách.

(4)

Cíl politiky 2, který podporuje zelenější, nízkouhlíkový přechod na uhlíkově neutrální hospodářství a odolnou Evropu díky podpoře spravedlivého přechodu na čistou energii, zelených a modrých investic, oběhového hospodářství, zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně, prevence a řízení rizik, a udržitelné městské mobility, jak je uvedeno v čl. 5 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 (7), v jehož rámci by měl být zaveden nový specifický cíl, přímo podporuje cíle Zelené dohody pro Evropu.. Cílem sdělení Komise ze dne 24. února 2021 nazvaného „Vytvoření Unie odolné vůči změně klimatu – nová strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu“ je vypracovat adaptační opatření k řízení rizik plynoucích z katastrof způsobených změnou klimatu, jako jsou povodně, lesní požáry nebo sucha. Aby se zmírnil dopad stále častějších přírodních katastrof, včetně katastrof způsobených klimatem, měla by být zajištěna kontinuita a posílení plánovaných investic do prevence a připravenosti, jakož i přizpůsobení se změně klimatu. Rekonstrukce by neměly jít na úkor investice do dlouhodobé strukturální prevence katastrof a připravenosti na ně. V případě investic do infrastruktury financované Unií, jejichž cílem je posílení její odolnosti vůči budoucím, častějším a závažnějším klimatickým katastrofám, by mělo být zajištěno posilování klimatické odolnosti a uplatňování zásady „významně nepoškozovat“.

(5)

V souladu s rozsahem podpory z EFRR stanoveným v nařízení (EU) 2021/1058 se podpora na rekonstrukci v reakci na přírodní katastrofy v rámci nového specifického cíle může vztahovat na rekonstrukci poškozené nebo zničené infrastruktury, jako je veřejná infrastruktura, nebo investice do fixního kapitálu pro podniky a do vybavení, v případě potřeby i v jiném místě nebo ve formátu, který není totožný s původním, a to odolným a udržitelným způsobem. Kromě toho lze podpořit obnovu přírodních oblastí, biologické rozmanitosti a zelené infrastruktury, včetně lokalit sítě Natura 2000. To může zahrnovat opatření související s opětovným zalesňováním. Fond soudržnosti může rovněž poskytovat podporu na nový specifický cíl, pokud je v souladu s rozsahem podpory z Fondu soudržnosti stanoveným v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058.

(6)

V souvislosti s rekonstrukcí v reakci na přírodní katastrofy by měly být při výběru upřednostněny operace založené na zásadě „obnova k lepšímu“. Tato zásada zahrnuje využití fází obnovy, renovace a rekonstrukce po katastrofě ke zvýšení odolnosti komunit prostřednictvím začlenění opatření ke snížení rizika katastrof, jak jsou uvedena v sendajském rámci OSN pro snižování rizika katastrof na období 2015–2030. Podpora vybraných operací by zároveň měla zůstat přiměřená a představovat optimální vztah mezi výší podpory a cílem zajistit odolnost vůči katastrofám. Kromě toho, pokud je členský stát způsobilý pro podporu z FSEU na financování základních záchranných opatření a opatření na obnovu infrastruktury do stavu před výskytem přírodní katastrofy, může být podpora z EFRR a z Fondu soudržnosti použita doplňkovým způsobem k FSEU ke zlepšení funkčnosti dotčené infrastruktury s cílem zvýšit její kapacitu, udržitelnost a odolnost vůči budoucím přírodním katastrofám. Účelem podpory z EFRR a Fondu soudržnosti je podporovat zvyšování odolnosti a připravenosti na rizika.

(7)

Aby se vyloučily přeplatky, měly by členské státy zajistit, aby se podpora poskytovaná z ESF+, EFRR nebo Fondu soudržnosti nepřekrývala s podporou obdrženou z jiných unijních nástrojů, vnitrostátních nástrojů nebo ze systémů soukromého pojištění.

(8)

Aby bylo možné reagovat na dopad přírodních katastrof, mělo by být členským státům umožněno poskytovat prostřednictvím vyhrazených priorit cílenou, rychlou a bezprostřední pomoc ke zmírnění negativních socioekonomických důsledků těchto katastrof. Kromě toho by členské státy měly mít možnost v rámci vyhrazené priority i mimo ni podporovat dočasná opatření pro osoby přímo postižené přírodními katastrofami, která mohou mít formu potravinové nebo základní materiální pomoci bez povinnosti přijmout doprovodná opatření. Členské státy by rovněž měly, je-li to nezbytně nutné a odůvodněné, stanovit režimy zkrácené pracovní doby, které zaměstnancům a osobám samostatně výdělečně činným postiženým důsledky přírodních katastrof umožní udržet si práci i bez přijetí aktivních opatření, pokud tato opatření neukládají vnitrostátní právní předpisy, jakož i opatření k zajištění přístupu ke zdravotní péči, a to i pro osoby, které ze socioekonomického hlediska nejsou bezprostředně zranitelné. Je proto vhodné stanovit pro tato dočasná opatření na omezenou dobu možnosti flexibility podle nařízení (EU) 2021/1057.

(9)

Zdroje na podporu reakce na přírodní katastrofy by měly být plánovány v rámci jedné nebo více vyhrazených priorit s mírou spolufinancování až 95 %. Členské státy jsou oprávněny využít stávající možnosti převodu přídělů mezi fondy politiky soudržnosti stanovených v nařízení (EU) 2021/1060 s cílem navýšit zdroje, které jsou v rámci těchto vyhrazených priorit k dispozici. Při dodržení příslušných pravidel jsou rovněž oprávněny přerozdělit zdroje z kteréhokoli z cílů politiky.

(10)

Celkové zdroje plánované v rámci vyhrazených priorit by měly být omezeny na maximálně 10 % původního celkového vnitrostátního přídělu z ESF+ a EFRR pro daný členský stát. Mělo by být možné tyto zdroje naplánovat prostřednictvím více než jedné změny programu a spojit je s více než jednou katastrofou. Nadále by měla být dodržována zásada, že platby ze strany Komise mají být prováděny v souladu s rozpočtovými prostředky a v závislosti na dostupném financování.

(11)

S cílem poskytnout okamžitou podporu na investice do rekonstrukcí v reakci na přírodní katastrofy a zmírnit negativní socioekonomické důsledky těchto přírodních katastrof by měla být s ohledem na vyhrazené priority poskytnuta dodatečná částka mimořádného předběžného financování. Pravidla platná pro tyto částky mimořádného předběžného financování by měla být v souladu s pravidly platnými pro předběžné financování stanovenými v nařízení (EU) 2021/1060.

(12)

Aby mohly členské státy plně řešit důsledky přírodních katastrof, k nimž došlo v období od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2025, mělo by být jejich řídícím orgánům umožněno vybrat pro poskytnutí podpory operace, které byly fyzicky dokončeny nebo plně provedeny před podáním žádosti o financování z daného programu řídícímu orgánu, za předpokladu, že daná operace představuje reakci na takovou přírodní katastrofu.

(13)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zmírnit s ohledem na nedávné povodně a lesní požáry ve střední, východní a jižní Evropě negativní socioekonomické důsledky přírodních katastrof změnou nařízení (EU) 2021/1057 a (EU) 2021/1058, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(14)

Nařízení (EU) 2021/1057 a (EU) 2021/1058 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(15)

Vzhledem k ničivým účinkům nedávných přírodních katastrof a naléhavé potřebě poskytnout členským státům okamžitou podporu je vhodné uplatnit výjimku ze lhůty osmi týdnů stanovenou v článku 4 Protokolu č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii, Smlouvě o fungování Evropské unie a Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii.

(16)

Z důvodu naléhavosti situace v souvislosti s přírodními katastrofami je vhodné, aby toto nařízení vstoupilo v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

1)

Článek 3 se mění takto:

2)

V tabulce 1 přílohy I se v oddíle týkajícím se cíle politiky 2 doplňuje nový řádek, který zní:

„

“.