(EU) 2024/3193Prováděcí nařízení Komise (EU) 2024/3193 ze dne 19. prosince 2024 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz bezešvých trubek a dutých profilů pocházejících z Ruska po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

(1)

Nařízením (ES) č. 2320/97 (2) uložila Rada antidumpingové clo z dovozu některých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo nelegované oceli pocházejících mimo jiné z Ruska. Rozhodnutím Komise 2000/70/ES (3) byl přijat závazek vývozce v Rusku. Nařízením Rady (ES) č. 1322/2004 (4) bylo v zájmu obezřetnosti a v souvislosti s tím, že někteří výrobci v Unii v minulosti jednali v rozporu s pravidly hospodářské soutěže (viz 9. bod odůvodnění uvedeného nařízení), rozhodnuto nadále nepoužívat platná opatření vztahující se na dovoz mimo jiné z Ruska.

(2)

Nařízením (ES) č. 954/2006 (5) uložila Rada konečné antidumpingové clo z dovozu určitých bezešvých trubek a dutých profilů pocházejících mimo jiné z Ruska, zrušila nařízení (ES) č. 2320/97 a nařízení Rady (ES) č. 348/2000 (6), ukončila prozatímní přezkum a přezkum před pozbytím platnosti antidumpingových cel z dovozu určitých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo nelegované oceli pocházejících mimo jiné z Ruska a ukončila prozatímní přezkumy antidumpingových cel z dovozu určitých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo nelegované oceli pocházejících mimo jiné z Ruska.

(3)

Prováděcím nařízením (EU) č. 585/2012 (7) uložila Rada na základě přezkumu před pozbytím platnosti konečné antidumpingové clo na dovoz určitých bezešvých trubek a dutých profilů pocházejících mimo jiné z Ruska.

(4)

Na základě šetření v rámci částečného prozatímního přezkumu podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení pozměnila Rada prováděcím nařízením (EU) č. 795/2012 (8), resp. prováděcím nařízením (EU) č. 1269/2012 (9) konečná opatření uložená prováděcím nařízením Rady (EU) č. 585/2012 s ohledem na řadu ruských vyvážejících výrobců.

(5)

Prováděcím nařízením (EU) 2018/1469 (10) uložila Komise na základě přezkumu před pozbytím platnosti konečné antidumpingové clo na dovoz určitých bezešvých trubek a dutých profilů pocházejících mimo jiné z Ruska (dále jen „předchozí přezkum před pozbytím platnosti“).

(6)

Prováděcím nařízením (EU) 2019/159 (11) zavedla Komise konečná ochranná opatření proti dovozu některých výrobků z oceli, včetně bezešvých trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli a jiných bezešvých trubek.

(7)

Prováděcím nařízením (EU) 2021/1029 Komise změnila prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/159 za účelem prodloužení ochranného opatření na dovoz některých výrobků z oceli, včetně bezešvých trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli a jiných bezešvých trubek (12).

(8)

Nařízením (EU) 2022/428 (13) uložila Rada omezující opatření na dovoz řady výrobků pocházejících nebo vyvezených z Ruska a zakázala dovoz dotčeného výrobku.

(9)

Prováděcím nařízením (EU) 2024/1782 Komise změnila prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/159 včetně prodloužení ochranného opatření na dovoz některých výrobků z oceli, včetně bezešvých trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli a jiných bezešvých trubek (14).

(10)

V současné době platná antidumpingová cla na dovoz některých bezešvých trubek a dutých profilů se pohybují u dovozu pocházejícího z Ruska v rozmezí od 24,1 % do 35,8 %.

(11)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti platných antidumpingových opatření (15) obdržela Komise žádost o přezkum podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(12)

Žádost o přezkum podalo dne 30. června 2023 Evropské sdružení pro ocelové trubky (dále jen „ESTA“ nebo „žadatel“) jménem výrobního odvětví Unie vyrábějícího některé bezešvé trubky a duté profily ze železa nebo oceli ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Žádost o přezkum byla odůvodněna tím, že pokud by opatření proti dovozu pocházejícímu z Ruska pozbyla platnosti, vedlo by to pravděpodobně k obnovení dumpingu a újmy působené výrobnímu odvětví Unie.

(13)

Po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení Komise zjistila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, a dne 2. října 2023 zahájila přezkum před pozbytím platnosti týkající se antidumpingových opatření uložených na dovoz určitých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli pocházejících z Ruska (dále jen „dotčená země“) do Unie na základě čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Oznámení o zahájení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (16) (dále jen „oznámení o zahájení“).

(14)

Šetření týkající se přetrvání nebo obnovení dumpingu zahrnovalo období od 1. července 2022 do 30. června 2023 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2020 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(15)

V oznámení o zahájení přezkumu byly zúčastněné strany vyzvány, aby se obrátily na Komisi a zúčastnily se šetření. Kromě toho Komise o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, zástupce vyvážející země, odborové svazy, známé dovozce, uživatele a obchodníky, jakož i sdružení, o nichž je známo, že se jich zahájení přezkumu před pozbytím platnosti týká, a vyzvala je k účasti.

(16)

Zúčastněné strany měly možnost se k zahájení přezkumu před pozbytím platnosti vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(17)

Ruská federace předložila připomínky dne 8. listopadu 2023. Tvrdila, že žádost neobsahuje žádné důkazy o dumpingu ze strany ruských vývozců ani žádný důkaz o tom, že by zrušení antidumpingových cel vedlo k dovozu působícímu újmu. Tvrdila rovněž, že obnovení újmy působené ruským dovozem není pravděpodobné.

(18)

Pokud jde o první tvrzení, Komise uvedla, že v důsledku sankcí se během období přezkumného šetření žádný vývoz do Unie neuskutečnil. Žadatel proto v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení posoudil pravděpodobnost obnovení dumpingu. Při tomto posouzení vycházel z ruských vývozních cen do třetích zemí. Ruská federace srovnání vývozních cen CIF do třetích zemí s domácími cenami ze závodu kritizovala. Komise uvedla, že použití cen CIF namísto cen ze závodu představuje zjednodušení ve prospěch ruských vývozců, neboť znamená, že před srovnáním se některé náklady od zjištěných cen CIF neodečítaly. Komise proto nesouhlasila s tím, že toto zjednodušení zpochybňuje spravedlivost srovnání, kterým se má prokázat obnovení dumpingu, a nikoli konkrétní výše dumpingu.

(19)

Pokud jde o tvrzení, že obnovení újmy není pravděpodobné, Komise uvedla, že na základě vývozních cen do Egypta a Turecka žadatel stanovil významné rozpětí cenového podbízení a prodeje pod cenou, a na tomto základě dospěl k závěru, že ruský dovoz představuje i nadále potenciální hrozbu pro výrobní odvětví Unie, pokud by neexistovala omezující obchodní opatření. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(20)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že může v souladu s článkem 17 základního nařízení vybrat vzorek zúčastněných stran.

(21)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Komise vybrala vzorek na základě objemu výroby a prodeje obdobného výrobku v Unii během období přezkumného šetření a zároveň také přihlédla k zeměpisnému rozložení. Tento vzorek sestával ze tří výrobců v Unii, z nichž dva byli ve spojení. Výrobci zařazení do vzorku představovali [47 % – 53 %] odhadovaného objemu výroby a více než 45 % odhadovaného celkového objemu prodeje obdobného výrobku na volném trhu v Unii. Komise zúčastněné strany vyzvala, aby se k předběžně vybranému vzorku vyjádřily.

(22)

Komise obdržela jednu připomínku od žadatele k výběru předběžného vzorku. Žadatel navrhl, že vzhledem ke skutečnosti, že dva z výrobců v Unii předběžně zařazených do vzorku jsou ve spojení, měla by Komise jednoho z těchto dvou výrobců ve spojení nahradit jiným výrobcem v Unii, který s ostatními výrobci není ve spojení (17). Komise měla za to, že předběžný vzorek je reprezentativnější, pokud jde o výrobu a objem prodeje v EU. Kromě toho společnost, kterou žadatel navrhl jako alternativu, byla do ledna 2023 (18) vlastněna investorem z dotčené země, tj. Ruské federace, na kterou Evropská unie od března 2022 uvalila sankce. Podle žadatele měla tato okolnost dopad na přístup společnosti k jejím bankovním účtům a narušila její prodeje (19). Hospodářská výkonnost navrhované společnosti proto nemusela být přinejmenším během části období přezkumného šetření reprezentativní.

(23)

Komise proto žádost žadatele zamítla a předběžný vzorek potvrdila. Nebyly vzneseny žádné připomínky.

(24)

Dne 6. června 2024 jeden z výrobců v Unii zařazených do vzorku, společnost Dalmine S.p.A, poté, co předložil odpověď na dotazník, informoval Komisi, že svou spolupráci při šetření končí.

(25)

Komise informovala všechny zúčastněné strany, že má v úmyslu pokračovat se vzorkem dvou zbývajících výrobců v Unii zařazených do vzorku. Dva výrobci, kteří nejsou ve spojení, představovali [33 % – 45 %] odhadovaného celkového objemu výroby a více než 30 % odhadovaného celkového objemu prodeje obdobného výrobku na volném trhu v Unii. Komise vyzvala všechny strany, aby se k tomuto zredukovanému vzorku vyjádřily, neobdržela však žádné připomínky.

(26)

Konečný vzorek výrobců v Unii tedy sestával ze dvou výrobců v Unii, kteří nejsou ve spojení, společnosti S.C. Silcotub S.A. a Benteler Steel/Tube GmbH.

(27)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení.

(28)

Žádný z nich však požadované informace a souhlas se zařazením do vzorku neposkytl. Komise se proto rozhodla, že u dovozců výběr vzorku neprovede.

(29)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny známé vyvážející výrobce v Rusku, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení. Kromě toho Komise požádala stálou misi Ruské federace při Evropské unii, aby určila a/nebo kontaktovala případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít o účast na šetření zájem.

(30)

Žádný z výrobců v Rusku požadované informace a souhlas se zařazením do vzorku neposkytl.

(31)

Komise zaslala třem výrobcům v Unii zařazeným do vzorku dotazníky. Stejné dotazníky byly v den zahájení přezkumu zpřístupněny rovněž na internetu (20).

(32)

Odpovědi na dotazník zaslali tři výrobci v Unii původně zařazení do vzorku, konkrétně společnosti Dalmine SpA, S.C. Silcotub S.A a Benteler Steel/Tube GmbH.

(33)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné ke stanovení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy a ke stanovení zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

Výrobci v Unii

(34)

Kromě toho Komise provedla dálkovou křížovou kontrolu makroukazatelů předložených žadatelem.

(35)

Dne 24. října 2024 Komise zveřejnila základní skutečnosti a úvahy, na jejichž základě hodlá zachovat platná antidumpingová cla. Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž se mohly k poskytnutým informacím vyjádřit.

(36)

V reakci na poskytnutí informací předložila Ruská federace připomínky, kterými se zabývá 72. a 73. bod odůvodnění níže.

(37)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, je stejný jako v původním šetření a předchozích přezkumech před pozbytím platnosti, konkrétně určité bezešvé trubky a duté profily ze železa nebo oceli s kruhovým příčným průřezem, s vnějším průměrem nepřesahujícím 406,4 mm, s hodnotou uhlíkového ekvivalentu (CEV) nepřesahující 0,86 podle vzorce a chemického rozboru Světového svářečského institutu (IIW) (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“).

(38)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, v současnosti spadá pod kódy KN ex 7304 11 00 , ex 7304 19 10 , ex 7304 19 30 , ex 7304 22 00 , ex 7304 23 00 , ex 7304 24 00 , ex 7304 29 10 , ex 7304 29 30 , ex 7304 31 80 , ex 7304 39 50 , ex 7304 39 82 , ex 7304 39 83 , ex 7304 51 89 , ex 7304 59 82 a ex 7304 59 83  (21) (kódy TARIC 7304 11 00 10, 7304 19 10 20, 7304 19 30 20, 7304 22 00 20, 7304 23 00 20, 7304 24 00 20, 7304 29 10 20, 7304 29 30 20, 7304 31 80 30, 7304 39 50 30, 7304 39 82 30, 7304 39 83 20, 7304 51 89 30, 7304 59 82 30 a 7304 59 83 20).

(39)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, má široké použití, jako potrubní trubky pro přepravu tekutin, ve stavebnictví jako pilíře, pro mechanická použití, jako plynové potrubí, kotlové trubky a vrtné trubky („OCTG“) pro vrtání, lití a kladení trubek v ropném průmyslu.

(40)

Bezešvé trubky a duté profily mohou mít v okamžiku dodání uživateli velmi odlišné formy. Mohou být např. galvanizované, se závitem, dodané jako „zelené trubky“ (tj. bez jakéhokoli tepelného zpracování), se zvláštními koncovkami, různými příčnými průřezy, nařezané na míru či nikoli. Pro trubky neexistují všeobecné standardní rozměry, což vysvětluje, proč je většina bezešvých trubek a dutých profilů vyráběna na zakázku. Obvykle se bezešvé trubky a duté profily spojují svařováním. V některých případech však mohou být spojeny závitem nebo použity samostatně, ačkoli zůstávají svařovatelné. Šetření prokázalo, že všechny bezešvé trubky a duté profily mají stejné fyzikální, chemické a technické vlastnosti a stejná základní použití.

(41)

Výrobkem dotčeným tímto šetřením je výrobek, který je předmětem přezkumu, pocházející z Ruska.

(42)

Jak bylo zjištěno v původním šetření, jakož i v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti, tento přezkum před pozbytím platnosti potvrdil, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

(43)

Proto se tyto výrobky považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(44)

Komise uvedla, že po 24. únoru 2022 Unie v reakci na vojenskou agresi Ruska vůči Ukrajině rozšířila své sankce a že během období přezkumného šetření se na trh Unie nevyvážely žádné bezešvé trubky a duté profily pocházející z Ruska. Komise rovněž uvedla, že během období přezkumného šetření se na dotčený výrobek vztahovala ochranná opatření týkající se oceli zavedená v Unii, jejichž platnost měla skončit dne 30. června 2024 (prováděcí nařízení (EU) 2021/1029).

(45)

Během období přezkumného šetření a po uvalení sankcí popsaných v předchozím bodě odůvodnění se výrobek, který je předmětem přezkumu, z Ruska prakticky nedovážel. Podle statistik Eurostatu se v období přezkumného šetření žádné bezešvé trubky a duté profily z Ruska nedovážely a nejvyšší úrovně dovozu během posuzovaného období – přibližně tří milionů tun – bylo dosaženo v roce 2021. V důsledku toho představoval dovoz bezešvých trubek a dutých profilů z Ruska podíl na celkovém trhu Unie v období přezkumného šetření 0,0 %, ve srovnání s 0,2 % v roce 2021.

(46)

Jak je uvedeno v 30. bodě odůvodnění, žádný z vývozců/výrobců z Ruska při šetření nespolupracoval. Komise proto ruské orgány informovala, že vzhledem k neexistenci spolupráce může Komise uplatnit článek 18 základního nařízení ohledně zjištění týkajících se ruských výrobců. Komise v tomto ohledu neobdržela žádné připomínky ani žádosti o zásah úředníka pro slyšení.

(47)

V důsledku toho byla v souladu s článkem 18 základního nařízení zjištění týkající se pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu založena na dostupných údajích, zejména na informacích uvedených v žádosti, snadno dostupných obchodních statistikách a údajích Eurostatu.

(48)

Jak je uvedeno výše ve 46. bodě odůvodnění, z důvodu nedostatečné spolupráce ze strany vyvážejících výrobců v Rusku použila Komise ke stanovení běžné hodnoty dostupné údaje. Za tímto účelem Komise použila údaje poskytnuté žadatelem za období přezkumného šetření na základě domácích cen pro Rusko za nejběžnější výrobek (trubky podle normy GOST 8732, 57–159 mm) (22). Na tomto základě činila běžná hodnota během období přezkumného šetření 140 000 RUB/t, což odpovídá 1 709 EUR/t (23).

(49)

V období přezkumného šetření se dotčený výrobek do Unie nevyvážel.

(50)

Vzhledem k neexistenci vývozu dotčeného výrobku do Unie během období přezkumného šetření Komise v následujícím oddíle analyzovala pravděpodobnost obnovení dumpingu.

(51)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise prošetřila pravděpodobnost obnovení dumpingu v případě, že by opatření byla zrušena. V tomto ohledu byly analyzovány tyto další prvky: vývoz do třetích zemí, výrobní kapacita a volná kapacita v Rusku a atraktivita trhu Unie.

(52)

Běžná hodnota byla zjištěna způsobem, který je vysvětlen v oddíle 3.2 výše. Ruská domácí cena ze závodu ve výši 1 709 EUR/t použitá jako běžná hodnota je podle žadatele nejnižší cenou odpovídající nejběžnějšímu výrobku z uhlíkové oceli (s výjimkou legované oceli) a jakýkoli výpočet dumpingu provedený na tomto základě by vedl k podhodnocení skutečného dumpingového rozpětí. Komise se proto domnívala, že se jedná o obezřetný odhad bez negativního zkreslení vůči vyvážejícím výrobcům.

(53)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci vyvážejících výrobců použila Komise k získání vývozních cen databázi GTA. Jak bylo navrženo v žádosti, Komise získala údaje na co nejpodrobnější úrovni pokrývající celý rozsah dotčeného výrobku (SH6 7304.19/23/29/31/39/51/59). Komise uznává, že tato oblast působnosti, jak je potvrzeno v žádosti, může zahrnovat výrobky, které do oblasti působnosti šetření nespadají. Jak je však jasně uvedeno v žádosti, tyto výrobky, které nespadají pod výrobek, který je předmětem přezkumu, jsou dražší než výrobek, který je předmětem přezkumu, a vedly by tedy k nadhodnocení vývozní ceny.

(54)

Za použití výše uvedeného přístupu byla průměrná vývozní cena CIF do třetích zemí pro období přezkumného šetření stanovena na 1 454 EUR/t. Kromě toho Komise zvážila konzervativní přístup navržený žadatelem, tj. že vývozní ceny CIF do třetích zemí by se rovnaly cenám FOB a že mezi FOB a cenou ze závodu by nebyla provedena žádná úprava, kromě úpravy ve výši 30 EUR/t pro účely celního odbavení.

(55)

Použitím konzervativní metodiky navržené žadatelem činila upravená průměrná vývozní cena ze závodu do třetích zemí v období přezkumného šetření 1 424 EUR/t. Komise uvedla, že žádný vyvážející výrobce ani Ruská federace neposkytli jiné informace, které by mohly být použity k úpravě cen CIF na ceny ze závodu.

(56)

Komise podrobněji analyzovala ceny vývozu na šest největších vývozních trhů pro Rusko (Ázerbájdžán, Egypt, Kazachstán, Turecko, Uzbekistán a Vietnam), které během období přezkumného šetření představovaly 94 % jeho vývozu. Komise zjistila, že na dvou hlavních vývozních trzích představujících 65 % jeho vývozu byly vývozní ceny nižší než běžná hodnota stanovená v tomto přezkumu.

Tabulka 1

Ruský vývoz během období přezkumného šetření

(57)

Komise porovnala běžnou hodnotu a průměrnou vývozní cenu do třetích zemí na základě ceny ze závodu, která se, jak je vysvětleno výše v 54. bodě odůvodnění, rovnala hodnotě CIF upravené pouze pro účely celního odbavení. Srovnání ukázalo, že ruské vývozní ceny ze závodu (tj. 1 424 EUR/t – viz 55. bod odůvodnění) byly v průměru o 17 % nižší než běžná hodnota ze závodu (tj. 1 709 EUR/t – viz 48. bod odůvodnění).

(58)

Ruská federace tvrdila, že u některých vývozních cen existují rozdíly mezi žádostí a jejími dodatky. Jelikož Komise stanovila vývozní ceny na základě snadno dostupných informací v databázi GTA, jak je uvedeno v tabulce 1 výše, a nepoužila údaje uvedené v žádosti, které vycházely z údajů databáze Comtrade (SH6 7304.19/23/29/31/39/51/59), má Komise za to, že případnou chybu v přepisu cen fakticky opravila. Komise rovněž uvedla, že výše uvedená tabulka ukazuje, jak pravděpodobné je obnovení dumpingu, a že její analýza nebyla omezena na omezený počet zemí, ale naopak zohlednila všechny dostupné informace.

(59)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ruských vyvážejících výrobců byly výrobní kapacita a volná kapacita v Rusku stanoveny na základě dostupných údajů, zejména na základě informací poskytnutých žadatelem.

(60)

Podle informací, které poskytl žadatel, přesahovala celková výrobní kapacita pro výrobek, který je předmětem přezkumu, v Rusku v období přezkumného šetření 4 400 000 tun. Žadatel odhadoval, že nadměrná výroba ruských výrobců činí přibližně 168 000 tun, které domácí trh nemůže absorbovat. Kromě toho byla volná kapacita během období přezkumného šetření odhadnuta na více než 500 000 tun. Žadatel dále uvedl, že ruští výrobci mezi rokem 2022 a koncem období přezkumného šetření zvýšili výrobní kapacitu o 450 000 tun.

(61)

Samotná volná kapacita tedy představuje 32 % celkové spotřeby v Unii a toto množství bude pravděpodobně směrováno na trh Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(62)

Komise zjistila, že ruští výrobci vyváželi výrobek, který je předmětem přezkumu, na trhy třetích zemí za ceny v průměru přibližně o 15 % až 25 % nižší než průměrné prodejní ceny výrobců v Unii na trhu Unie během období přezkumného šetření. Vývoz do Unie je tedy pro ruské vývozce potenciálně atraktivnější než vývoz do jiných zemí.

(63)

Trh Unie je rovněž atraktivní vzhledem ke své zeměpisné blízkosti a velikosti, přičemž celková spotřeba během období přezkumného šetření činila 1 574 000 tun.

(64)

Objem ruského vývozu bezešvých trubek a dutých profilů do třetích zemí v období přezkumného šetření činil 293 325 tun. To představuje dodatečný objem bezešvých trubek a dutých profilů, který by mohl být přesměrován na trh Unie vzhledem k jeho atraktivitě, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(65)

Komise uznává, že kvůli stávajícím sankcím k tomuto odklonu nemusí dojít. Jelikož jsou však tyto sankce spojeny s vojenskou agresí Ruska vůči Ukrajině a se související geopolitickou situací, jejich rozsah, modulace a doba trvání nejsou předvídatelné. Antidumpingová opatření mají navíc platnost pět let. Vzhledem k uvedeným nejistotám a skutečnosti, že Rada může kdykoli změnit přesný rozsah a dobu trvání sankcí, Komise shledala, že existence stávajících sankcí nemůže mít vliv na její závěry v tomto řízení.

(66)

A konečně Komise konstatuje, že vzhledem k existenci antidumpingových cel platných na jiných důležitých trzích, jako jsou Spojené státy americké (24), nelze zpochybnit atraktivitu trhu Unie nejen v absolutních číslech, ale i v relativním vyjádření, pokud stávající cla nebo sankce pozbudou platnosti.

(67)

Komise zjistila, že ruští výrobci vyváželi bezešvé trubky a duté profily do třetích zemí za ceny nižší, než je běžná hodnota.

(68)

Jak je vysvětleno v 60. bodě odůvodnění, výrobní kapacita a volná kapacita v Rusku byly v období přezkumného šetření významné, přičemž volná kapacita představovala 32 % celkové spotřeby v Unii.

(69)

Vzhledem k atraktivitě trhu Unie z hlediska velikosti, zeměpisné blízkosti a cen je pravděpodobné, že pokud by opatření pozbyla platnosti, ruský vývoz a volná kapacita by byly (pře)směrovány na trh Unie.

(70)

Pokud jde o vývoz do Unie, Komise na základě výše popsaných prvků stanovila pravděpodobnost obnovení dumpingu. Komise se domnívala, že dopad sankcí je dočasná situace, která se může kdykoli změnit, a proto nemůže mít vliv na závěry tohoto řízení.

(71)

Komise proto dospěla k závěru, že pokud by opatření pozbyla platnosti, je obnovení dumpingu pravděpodobné.

(72)

Po zveřejnění konečných zjištění Ruská federace uvedla, že kvůli zákazu dovozu není možné na trh Unie vyvážet žádné bezešvé trubky a duté profily, a proto nemůže existovat riziko obnovení dumpingu, dokud bude tento zákaz dovozu platit, a že vzhledem k tomuto trvajícímu zákazu dovozu není obnovení újmy způsobené dumpingovým dovozem možné. Ruská federace navíc tvrdila, že žadatel nepředložil důkazy o přetrvání nebo obnovení dumpingu, a že v důsledku toho neexistují žádné právní důvody pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti ve smyslu čl. 11 odst. 4 antidumpingové dohody.

(73)

Jak je uvedeno v 65. bodě odůvodnění, Komise zdůraznila, že sankce přímo souvisejí s nevyprovokovanou vojenskou agresí Ruska vůči Ukrajině a se související geopolitickou situací. Jejich rozsah, úprava a/nebo trvání jsou proto nepředvídatelné. Vzhledem k uvedeným nejistotám a skutečnosti, že Rada může kdykoli změnit přesný rozsah a dobu trvání sankcí a antidumpingová opatření trvají pět let, Komise zjistila, že existence stávajících sankcí nemůže mít vliv na její závěry v tomto řízení, pokud jde o pravděpodobnost přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(74)

Tvrzení Ruské federace, že žadatel nepředložil důkazy o přetrvání nebo obnovení dumpingu, je nesprávné. V rámci žádosti o přezkum žadatel skutečně poskytl důkazy prima facie o obnovení dumpingu. Toto tvrzení se proto zamítá.

(75)

Obdobný výrobek vyrábělo v Unii v posuzovaném období 16 výrobců. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(76)

Celková výroba v Unii během období přezkumného šetření byla stanovena na přibližně 2,4 milionu tun. Komise tento číselný údaj stanovila na základě všech dostupných informací, které se týkají výrobního odvětví Unie, například údajů předložených sdružením ESTA nebo výrobci v Unii, kteří byli zařazeni do vzorku. Jak je uvedeno v 26. bodě odůvodnění, do vzorku byli vybráni dva výrobci v Unii, kteří společně představují [33–45 %] odhadovaného celkového objemu výroby obdobného výrobku v Unii.

(77)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě:

(78)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii (v tunách)

(79)

S výjimkou roku 2020, který byl ovlivněn vypuknutím pandemie COVID-19, byla spotřeba v Unii v posuzovaném období stabilní a spotřeba se pohybovala mezi 1,5 a 1,7 milionu tun. Nárůst spotřeby od roku 2021 byl způsoben oživením po krizi COVID-19, které vyvolalo nárůst obchodních činností u jejich odběratelů, zejména ve stavebnictví.

(80)

Objem dovozu stanovila Komise na základě objemů dovozu z údajů získaných z databáze Eurostatu Comext. Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě objemu dovozu do Unie ve vztahu ke spotřebě v Unii.

(81)

Dovoz z Ruské federace do Unie se vyvíjel takto:

Tabulka 3

Objem dovozu (v tunách) a podíl na trhu

(82)

Objem dovozu z Ruska byl během posuzovaného období zanedbatelný. Jak je uvedeno v 8. a 44. bodě odůvodnění, během posuzovaného období byl dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, ovlivněn sankcemi Unie vyplývajícími z nevyprovokované vojenské agrese Ruska vůči Ukrajině, jak je zmíněno v 44. bodě odůvodnění výše.

(83)

Průměrné ceny dovozu stanovila Komise na základě údajů Eurostatu o dovozu. Vážená průměrná cena výrobků dovážených z Ruska do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 4

Dovozní ceny (v EUR za tunu)

(84)

Cenové podbízení se obvykle vypočítává na základě vypočtených průměrných dovozních cen ve vztahu k průměrné prodejní ceně výrobního odvětví Unie pro odběratele v Unii, kteří nejsou ve spojení. Jak je však patrné z výše uvedené tabulky, v tomto přezkumu před pozbytím platnosti byly ceny pro roky 2020 až 2022 založeny na zanedbatelném objemu dovozu zaznamenaném Eurostatem a během posuzovaného období nebylo možné zjistit žádný smysluplný vývoj cen. Během období přezkumného šetření se navíc žádný objem nedovezl. Proto nebylo možné provést žádné výpočty cenového podbízení.

(85)

Jak je uvedeno níže, dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, z jiných třetích zemí než z Ruska pocházel zejména z Brazílie, Čínské lidové republiky, Spojených států amerických a Ukrajiny.

(86)

Objem dovozu do Unie, jakož i podíl na trhu a cenové trendy dovozu výrobku, který je předmětem přezkumu, z jiných třetích zemí se vyvíjely takto:

Tabulka 5

Dovoz ze třetích zemí

(87)

Objem dovozu z jiných třetích zemí se během posuzovaného období zvýšil jak v absolutních objemech, tak pokud jde o podíly na trhu, přičemž podíl celkového dovozu na trhu během období přezkumného šetření činil 17,8 % ve srovnání s podílem na trhu 13,8 % v roce 2020.

(88)

Za zmínku stojí zvýšení tržního podílu dovozu pocházejícího z Čínské lidové republiky, který se během posuzovaného období zvýšil z 5,2 % na 9,3 %.

(89)

V rámci hodnocení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byly vyhodnoceny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(90)

Jak je uvedeno v oddíle 1.7.1, k posouzení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(91)

Pro účely zjištění újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise posoudila makroekonomické ukazatele na základě údajů obsažených v odpovědi sdružení ESTA na dotazník týkajících se všech výrobců v Unii, které byly v případě potřeby podrobeny křížové kontrole s odpověďmi na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Mikroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Oba soubory údajů byly ověřeny a pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie byly shledány jako reprezentativní.

(92)

Makroekonomické ukazatele jsou tyto: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(93)

Mikroekonomické ukazatele jsou tyto: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(94)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(95)

Jak je uvedeno v 79. bodě odůvodnění, první rok posuzovaného období (2020) byl velmi zasažen pandemií COVID-19, přičemž celková obchodní činnost se zpomalila. Od roku 2021 následovalo oživení obchodní činnosti. Objem výroby se od roku 2020 do období přezkumného šetření zvýšil o 21 %, přičemž nejvyšší hodnoty byly zaznamenány v roce 2022.

(96)

Výrobní odvětví Unie bylo schopno přizpůsobit svou úroveň výroby náhlému vývoji spotřeby v Unii (jak je uvedeno v 78. bodě odůvodnění). Ve srovnání s poklesem výrobní kapacity šestnácti výrobců v Unii o 7 % během posuzovaného období se míra využití výrobní kapacity během posuzovaného období vyvíjela pozitivně, přičemž míra využití kapacity vzrostla ze 42,6 % na 55,6 %.

(97)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Objem prodeje a podíl na trhu (v tunách)

(98)

Jak je uvedeno v 79. bodě odůvodnění, první rok posuzovaného období (2020) byl velmi zasažen pandemií COVID-19, přičemž celková obchodní činnost se zpomalila. V letech 2021 a 2022 následovalo oživení obchodní činnosti. Během období přezkumného šetření se objem prodeje výrobního odvětví Unie opět snížil, přičemž podíl na trhu činil 82,2 % oproti 86,2 % v roce 2020. Nicméně objem prodeje se v posuzovaném období zvýšil o 10 %.

(99)

Výrobnímu odvětví Unie se podařilo využít období růstu na trhu Unie a zvýšilo objem svého prodeje, zatímco jeho podíl na trhu se během posuzovaného období snížil.

(100)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Zaměstnanost a produktivita

(101)

Výrobci v Unii si v posuzovaném období udrželi poměrně stabilní počet zaměstnanců (přibližně 14 000 zaměstnanců v Unii). Se zvýšenou výrobou od roku 2021 se produktivita během posuzovaného období zvýšila přibližně o 20 %.

(102)

Jak je uvedeno v 82. bodě odůvodnění, během období přezkumného šetření se bezešvé trubky a duté profily z Ruska do Unie nedovážely. Dopad velikosti skutečného rozpětí dumpingu na výrobní odvětví Unie proto nebylo možné smysluplně stanovit.

(103)

Přezkum se proto zaměřil na pravděpodobnost obnovení dumpingu, pokud by antidumpingová opatření byla zrušena. Jak je uvedeno v oddíle 4.1, vývozní cena do třetích zemí byla výrazně nižší než ruská běžná hodnota.

(104)

Zavedená opatření měla pozitivní dopad na výrobní odvětví Unie, které se během posuzovaného období zotavilo.

(105)

Vzhledem k omezenému počtu výrobců v Unii zařazených do vzorku jsou níže uvedené údaje uvedeny v závorkách, aby nebyla zveřejněna důvěrná čísla.

(106)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny a výrobní náklady výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Prodejní ceny a výrobní náklady v Unii (v EUR za tunu)

(107)

Výrobní odvětví Unie bylo schopno během posuzovaného období zvýšit prodejní ceny za tunu. Prodejní ceny během období přezkumného šetření byly v průměru o 70 % až 100 % vyšší než ceny platné v roce 2020.

(108)

Zvýšení prodejních cen bylo důsledkem toho, že výrobní odvětví Unie muselo přenést zvýšené výrobní náklady Unie. Ty se během posuzovaného období zvýšily o 35 % až 60 %.

(109)

Průměrné náklady práce výrobců v Unii se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(110)

Průměrné platy se během posuzovaného období zvýšily o 20 % až 40 %. Na tento nárůst je třeba pohlížet s ohledem na současný nárůst produktivity (viz 100. bod odůvodnění). Zvýšení platů se proto zdá být v souladu s řádným finančním řízením výrobního odvětví Unie.

(111)

Stav zásob u výrobců v Unii se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 11

Zásoby

(112)

Objemy zásob byly během posuzovaného období stabilní, přičemž celkové objemy zásob byly na konci posuzovaného období nižší než v roce 2020. Jak je uvedeno ve 40. bodě odůvodnění, výrobek, který je předmětem přezkumu, je často vyroben a navržen podle specifikace objednávky, a proto je dodáván přímo odběratelům, aniž by se musel skladovat.

(113)

Pokud jde o výrobu, úroveň zásob se v posuzovaném období snížila, přičemž úroveň zásob se během období přezkumného šetření pohybovala mezi 4 % a 4,8 % výroby.

(114)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic u výrobců v Unii se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 12

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(115)

Ziskovost výrobců v Unii stanovila Komise tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl obratu z tohoto prodeje.

(116)

Ziskovost prodeje se během posuzovaného období značně zvýšila. Od jednoznačně ztrátového stavu v roce 2020 (což bylo do značné míry způsobeno dopadem pandemie COVID-19 na trh) se výrobnímu odvětví Unie podařilo situaci zvrátit a během období přezkumného šetření dosáhlo zisku 11 % až 16 % prodeje.

(117)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobců v Unii financovat svou činnost z vlastních zdrojů. Trend čistého peněžního toku sledoval pozitivní trend ziskovosti, přičemž peněžní tok vytvořený během období přezkumného šetření z obchodních činností se blížil trojnásobku úrovně vytvořené v roce 2020.

(118)

Čisté investice se v roce 2021 snížily, ale v roce 2022 opět vzrostly na úroveň roku 2020. Během období přezkumného šetření se obchodní investice pohybovaly mezi 34 a 41 % nad úrovní z roku 2020.

(119)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Ekonomická životnost hlavních uskutečněných investic má přímý dopad na návratnost investic, neboť při výpočtu je jmenovatelem čistá účetní hodnota. Návratnost investic sledovala stejný pozitivní trend jako ziskovost a peněžní tok, přičemž návratnost investic (tj. čistá účetní hodnota) během období přezkumného šetření činila přibližně 40 %.

(120)

Schopnost opatřit si kapitál nebyla dovozem z Ruska přímo ovlivněna.

(121)

Vývoj mikroukazatelů a makroukazatelů během posuzovaného období ukázal, že finanční situace výrobního odvětví Unie se během posuzovaného období výrazně zlepšila a že výrobní odvětví Unie během období přezkumného šetření vykazovalo zdravou ziskovost. K tomuto pozitivnímu vývoji došlo navzdory tomu, že výrobci v Unii současně ztratili podíly na trhu, které klesly z 86,2 % v roce 2020 na 82,2 % v období přezkumného šetření.

(122)

Ačkoli bylo mnoho ukazatelů ovlivněno váhavostí trhu převládající během roku 2020 (v důsledku pandemie COVID-19), tato situace se od roku 2021 až do období přezkumného šetření včetně změnila k lepšímu.

(123)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie v průběhu období přezkumného šetření neutrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(124)

Komise učinila ve výše uvedeném oddíle závěr, že výrobní odvětví Unie neutrpělo během období přezkumného šetření podstatnou újmu. Komise proto v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení posoudila, zda existuje pravděpodobnost obnovení újmy původně způsobené dumpingovým dovozem z Ruska, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(125)

Vzhledem k tomu, že žádná strana v Rusku nespolupracovala, vycházela Komise v tomto ohledu z informací dostupných ve spisu. Zkoumala výrobní a volnou kapacitu v Rusku, vztah mezi cenami v Unii, Rusku a vývozními cenami z Ruska do třetích zemí, pravděpodobnou úroveň cen a objemu dovozu z dotčené země při neexistenci antidumpingových opatření a dopad na výrobní odvětví Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(126)

Jak je uvedeno v 60. bodě odůvodnění, odhadovaná volná kapacita pro výrobu bezešvých trubek a dutých profilů v Rusku – ve výši 500 000 tun – představuje více než 35 % volné spotřeby bezešvých trubek a dutých profilů na trhu Unie během období přezkumného šetření. Žadatel uvedl, že ruští výrobci mezi rokem 2022 a obdobím přezkumného šetření zvýšili svou kapacitu o dalších 450 000 tun. Navíc ruští výrobci vyváželi výrobek, který je předmětem přezkumu, na trhy třetích zemí za ceny o 20 % až 25 % nižší, než byly průměrné prodejní ceny výrobců v Unii na trhu Unie.

(127)

Na základě toho je velmi pravděpodobné, že pozbytí platnosti antidumpingových opatření povede ke zvýšení ruského vývozu do Unie. Vzhledem k atraktivitě trhu Unie z hlediska velikosti, zeměpisné blízkosti a cen je pravděpodobné, že pokud by opatření pozbyla platnosti, ruský vývoz a volná kapacita by byly (pře)směrovány na trh Unie.

(128)

A konečně Komise konstatuje, že vzhledem k existenci antidumpingových cel platných na jiných důležitých trzích, jako jsou Spojené státy americké, nelze zpochybnit atraktivitu trhu Unie nejen v absolutních číslech, ale i v relativním vyjádření, pokud stávající cla nebo sankce pozbudou platnosti.

(129)

Komise uznává, že kvůli stávajícím sankcím k tomuto odklonu nemusí dojít. Jelikož jsou však tyto sankce spojeny s vojenskou agresí Ruska vůči Ukrajině a se související geopolitickou situací, jejich rozsah, modulace a doba trvání nejsou předvídatelné. Antidumpingová opatření mají navíc platnost pět let. Vzhledem k uvedeným nejistotám a skutečnosti, že Rada může kdykoli změnit přesný rozsah a dobu trvání sankcí, Komise shledala, že existence stávajících sankcí nemůže mít vliv na její závěry v tomto řízení.

(130)

Trh s výrobkem, který je předmětem přezkumu, je cenově velmi konkurenční. Pravděpodobný příliv vysokého objemu dovozu z dotčené země do Unie za podstatně nižší ceny, pokud by opatření pozbyla platnosti, by proto donutil výrobní odvětví Unie snížit objem výroby a snížit své ceny. Oživení výrobního odvětví Unie, které se plně projevilo v průběhu posuzovaného období, by bylo zvráceno. Výrobci by se zdráhali dále investovat a stále více by se potýkali s obtížemi při plnění svých závazků, včetně závazků v sociální a environmentální oblasti.

(131)

To by se pak v takto kapitálově náročném odvětví velmi rychle dotklo ziskovosti. Oslabilo by to schopnost výrobního odvětví Unie získávat kapitál a v dlouhodobějším horizontu ohrozilo jeho životaschopnost, což by mohlo vést k uzavření výrobních zařízení a také k narušení dodavatelských řetězců.

(132)

Ve prospěch výrobců v Unii již jsou zavedena ochranná opatření v oblasti oceli. Současné antidumpingové šetření se ovšem zabývá odlišným problémem, na který se dosud žádné stávající opatření nevztahuje. Dopad ochranných opatření týkajících se oceli je v každém případě zmírněn současnými sankcemi na vývoz z Ruska.

(133)

Na tomto základě se dospělo k závěru, že absence opatření by se vší pravděpodobností vedla k obnovení dumpingového dovozu z Ruska a že by v důsledku toho pravděpodobně došlo k obnovení podstatné újmy.

(134)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmů výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(135)

Většina z 16 výrobců v Unii žádost podpořila a žádný výrobce nebyl proti zahájení šetření. Jak je uvedeno výše ve 123. bodě odůvodnění, výrobní odvětví Unie již podstatnou újmu nepociťuje. Jak je však uvedeno ve 133. bodě odůvodnění, zrušení opatření by pravděpodobně přineslo opětovný příliv dumpingového dovozu z Ruska, což by se vší pravděpodobností vedlo k obnovení újmy. Zachování opatření je proto v zájmu výrobního odvětví Unie.

(136)

Žádný dovozce při šetření nespolupracoval.

(137)

Nedostatečná spolupráce dovozců neumožnila Komisi analyzovat, zda dovozci dosahují špatných výsledků nebo zda nedokáží případné zvýšení cen přenést na své odběratele.

(138)

Komise konstatuje, že kromě rozsáhlé výroby v Unii mohou dovozci a dodavatelské řetězce využívat dovoz z několika alternativních zemí. Cílem prodloužení opatření – na rozdíl od platných sankcí – navíc není vyloučit ruský dovoz z trhu, nýbrž pouze zajistit, aby se neuskutečňoval za dumpingové ceny, a nezpůsoboval tak újmu.

(139)

Při šetření nespolupracovali žádní uživatelé. Komise proto nemohla analyzovat dopad stávajících opatření na jejich situaci.

(140)

Z výsledků předchozích přezkumů před pozbytím platnosti a dostupných informací vyplývá, že podíl bezešvých trubek a dutých profilů na nákladech uživatelů je poměrně nízký. Bezešvé trubky a duté profily se všeobecně využívají ve větších projektech (bojlery, potrubí, konstrukce), z nichž však tvoří pouze omezenou část. Neočekává se tedy, že by zachování opatření mělo na uživatele významný dopad.

(141)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že pokud jde o zájem Unie, neexistují žádné přesvědčivé důvody, aby stávající opatření uložená na dovoz bezešvých trubek a dutých profilů pocházejících z Ruska nebyla zachována.

(142)

Na základě závěrů Komise o pravděpodobnosti obnovení dumpingu, pravděpodobnosti obnovení újmy a zájmu Unie by antidumpingová opatření uložená na dovoz bezešvých trubek a dutých profilů z Ruska měla být zachována.

(143)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k rozdílu mezi celními sazbami hrozí, je nutno přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Společnosti, na něž se vztahují individuální sazby antidumpingového cla, musí celním orgánům členských států předložit platnou obchodní fakturu. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Na dovoz, k němuž není taková faktura přiložena, by se mělo vztahovat antidumpingové clo platné pro „veškerý ostatní dovoz pocházející z Ruska“.

(144)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(145)

Individuální sazby antidumpingového cla stanovené v tomto nařízení pro jednotlivé společnosti jsou použitelné výhradně na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, pocházejícího z Ruska a vyrobeného uvedenými právnickými osobami. Na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „veškerý ostatní dovoz pocházející z Ruska“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(146)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních sazeb antidumpingového cla. Taková žádost musí být zaslána Komisi (25). Žádost musí obsahovat veškeré příslušné informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dané společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude nařízení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(147)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, je jednou z kategorií výrobků, na něž se vztahuje ochranné opatření. Jakmile tedy dojde k překročení celních kvót stanovených v rámci ochranného opatření, stane se při témže dovozu splatné jak clo při překročení kvóty, tak i antidumpingové clo. Jelikož taková kumulace antidumpingových opatření s ochrannými opatřeními může vést k většímu ovlivnění obchodu, než je žádoucí, rozhodla se Komise zabránit souběžnému uplatňování antidumpingového cla a cla při překročení kvóty na výrobek, který je předmětem přezkumu, po dobu uložení ochranného cla.

(148)

To znamená, že pokud se clo při překročení kvóty uvedené v čl. 1 odst. 6 prováděcího nařízení (EU) 2019/159 začne uplatňovat na výrobek, který je předmětem přezkumu, a překročí úroveň antidumpingových cel podle tohoto nařízení, vybere se pouze clo při překročení kvóty uvedené v čl. 1 odst. 6 prováděcího nařízení (EU) 2019/159. Po dobu souběžného uplatňování ochranných a antidumpingových cel se výběr cel uložených podle tohoto nařízení pozastavuje. Pokud se při překročení kvóty uvedené v čl. 1 odst. 6 prováděcího nařízení (EU) 2019/159 začne uplatňovat clo na výrobek, který je předmětem přezkumu, a je stanoveno na úrovni nižší, než je valorická úroveň antidumpingových cel uvedených v tomto nařízení, vybere se kromě rozdílu mezi tímto clem a vyššími antidumpingovými cly uloženými podle tohoto nařízení i clo při překročení kvóty uvedené v čl. 1 odst. 6 prováděcího nařízení (EU) 2019/159. Výběr části objemu antidumpingových cel, která se nevybere, se pozastavuje.

(149)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 (26), pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(150)

Všechny zúčastněné strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo zamýšleno doporučit, aby byla stávající opatření zachována. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta pro podání připomínek k poskytnutým zjištěním. Připomínky byly podrobně popsány v 72. a 73. bodě odůvodnění.

(151)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,