(EU) 2024/3172Prováděcí nařízení Komise (EU) 2024/3172 ze dne 29. listopadu 2024, kterým se stanoví prováděcí technické normy pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o veřejné zpřístupňování informací uvedených v části osmé hlavách II a III uvedeného nařízení institucemi, a zrušuje prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/637

(1)

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/637 (2) stanovilo jednotné formáty pro zpřístupňování informací s cílem zajistit jednotné uplatňování nařízení (EU) č. 575/2013. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1623 (3) změnilo nařízení (EU) č. 575/2013 s cílem začlenit do uvedeného nařízení mezinárodní normy třetího mezinárodního regulačního rámce pro banky Basilejského výboru pro bankovní dohled (dále jen „Basel III“). Tyto mezinárodní normy obsahují obezřetnostní normy pro zpřístupňování informací s cílem zlepšit transparentnost a jednotnost v oblasti obezřetnostních požadavků na úvěrové instituce. Je proto nezbytné změnit pravidla pro jednotné formáty pro zpřístupňování informací tak, aby odrážely tyto změny ve specifikacích týkajících se povinností zpřístupňování.

(2)

Zpřístupňování informací institucemi o jejich klíčových regulatorních parametrech by mělo zahrnovat zpřístupnění dostupného kapitálu instituce, jejích rizikově vážených aktiv, její páky, jakož i nejrelevantnějšího měření likvidity.

(3)

Instituce potřebují kapitál v dostatečném množství a kvalitě, jak vyžaduje článek 92 nařízení (EU) č. 575/2013, aby byly schopny absorbovat ztráty v situaci trvání podniku nebo po ukončení činnosti podniku. Instituce by měly zpřístupňovat informace o složení, množství a kvalitě svého kapitálu, aby mohly zúčastněné strany posoudit schopnost bank absorbovat ztráty.

(4)

Zpřístupňování informací o souladu s požadavkem na proticyklickou kapitálovou rezervu by mělo odrážet skutečnost, že cílem proticyklické kapitálové rezervy uvedené v hlavě VII kapitole 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (4) je zajistit, aby kapitálové požadavky bankovního sektoru zohledňovaly makrofinanční prostředí, v němž úvěrové instituce působí.

(5)

Je zásadní, aby trh měl přístup k informacím o tom, zda by instituce měla být klasifikována jako globální systémově významná instituce (G-SVI). Z tohoto důvodu by instituce měly zpřístupňovat informace o tom, zda jsou splněny ukazatele významnosti uvedené v článku 131 směrnice 2013/36/EU, či nikoli.

(6)

Měly by být stanoveny jednotné šablony, které zajistí, aby instituce zpřístupňovaly informace o plnění požadavků na likviditu, včetně ukazatele krytí likvidity a ukazatele čistého stabilního financování, jednotným a srovnatelným způsobem.

(7)

Je nezbytné zajistit soudržnost a soulad mezi oznamovacími povinnostmi stanovenými v nařízení (EU) 575/2013 a dalšími právními předpisy Unie v oblasti rizik ESG, a zejména nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 (5). Pravidla zpřístupňování informací o rizicích ESG by tudíž měla zohledňovat kritéria, klasifikace a definice stanovené v článcích 2 a 3 nařízení (EU) 2020/852. Uvedená pravidla by měla zejména brát v úvahu kritéria pro identifikaci a klasifikaci environmentálně udržitelných hospodářských činností stanovená nařízením (EU) 2020/852 a nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1818 (6). Ze stejného důvodu by instituce měly při zpřístupňování informací o energetické náročnosti svého portfolia nemovitostí poskytovat tyto informace ve formě certifikátu energetické náročnosti ve smyslu čl. 2 bodu 12 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU (7).

(8)

Články 19a a 29a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU (8) požadují, aby určité velké podniky, které jsou subjekty veřejného zájmu, nebo subjekty veřejného zájmu, které jsou mateřskými podniky velké skupiny, zahrnuly do zprávy vedení podniku nebo konsolidované zprávy vedení podniku informace o dopadech jejich činnosti na environmentální, sociální a zaměstnanecké otázky, dodržování lidských práv, boj proti korupci a úplatkářství. Tato povinnost se však nevztahuje na jiné podniky. V důsledku toho podniky, které nejsou předmětem článků 19a a 29a směrnice 2013/34/EU, nemusí takové informace zpřístupňovat a nemusí být schopny institucím takové informace poskytovat. U těchto podniků, které jsou protistranami institucí, lze tak pouze očekávat, že tyto informace a údaje poskytnou dobrovolně.

(9)

Za účelem provedení standardů Basel III zavedlo nařízení (EU) 2024/1623 do čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013 nižší limit pro kapitálové požadavky založené na riziku vypočítané pomocí interních modelů („minimální výstupní prahy“), který se rovná procentnímu podílu kapitálových požadavků, které by se použily, pokud by byly použity standardizované přístupy. Je proto vhodné tyto změny zohlednit v příslušných šablonách pro zpřístupňování informací. Aby bylo možné porovnat kapitálové poměry založené na riziku vypočtené podle standardizovaných a interně modelovaných přístupů na úrovni rizika a v kategoriích expozic pro úvěrové riziko, měly by být zavedeny dvě nové šablony pro zpřístupňování informací.

(10)

V souvislosti s použitím standardizovaného přístupu pro úvěrové riziko zavedlo nařízení (EU) 2024/1623 do hlavy II kapitoly 2 nařízení (EU) č. 575/2013 rozlišenější zacházení s rizikovými váhami různých expozic, včetně expozic vůči institucím, expozic vůči podnikům, specializovaných úvěrových expozic, retailových expozic, expozic zajištěných nemovitostmi, podřízených dluhových expozic, akciových expozic a expozic v selhání. Tyto změny je nezbytné zohlednit v šablonách pro zpřístupňování informací a sladit číslování řádků v těchto šablonách pro zpřístupňování informací s číslováním použitým v příslušných šablonách pro zpřístupňování informací Basilejským výborem pro bankovní dohled.

(11)

Nařízení (EU) 2024/1623 zavedlo do hlavy II kapitoly 3 nařízení (EU) č. 575/2013 v souvislosti s používáním přístupu založeného na interním ratingu (dále jen „přístup IRB“) pro expozice úvěrového rizika omezení kategorií expozic, u nichž lze pro výpočet kapitálových požadavků k úvěrovému riziku použít pokročilý přístup IRB (A-IRB). Konkrétně u expozic vůči institucím lze nyní použít pouze základní přístup IRB (F-IRB) a pro akciové expozice je povoleno pouze použití standardizovaného přístupu, s výjimkou přechodného období. Kromě toho byly vytvořeny nové kategorie expozic pro „regionální vlády nebo místní orgány“ a „subjekty veřejného sektoru“, aby se zajistilo jednotné zacházení s těmito expozicemi a zabránilo se nezamýšlené variabilitě souvisejících kapitálových požadavků. Tyto změny by měly být zohledněny v šablonách pro zpřístupňování informací o použití přístupu IRB. Je rovněž nezbytné sladit strukturu šablony týkající se účinku úvěrových derivátů použitých jako techniky snižování úvěrového rizika na objem rizikově vážených expozic s číslováním řádků použitým v odpovídající šabloně pro zpřístupňování informací Basilejského výboru pro bankovní dohled.

(12)

Nařízení (EU) 2024/1623 zavedlo do hlavy IV nařízení (EU) č. 575/2013 nový rámec pro výpočet kapitálových požadavků k tržnímu riziku na základě základního přezkumu obchodního portfolia (FRTB) provedeného Basilejským výborem pro bankovní dohled. Tato změna byla nezbytná k řešení nedostatků zjištěných ve stávajícím rámci kapitálových požadavků k tržnímu riziku pro pozice obchodního portfolia. V souladu s novým rámcem mají instituce pro výpočet kapitálových požadavků k tržnímu riziku používat zjednodušený standardizovaný přístup, alternativní standardizovaný přístup nebo přístup založený na alternativních interních modelech. Tyto změny by se měly odrazit v šablonách pro zpřístupňování informací zavedením komplexního souboru tabulek a šablon pro zpřístupňování informací. Tento nový soubor tabulek a šablon pro zpřístupňování informací by měl nabýt účinku, jakmile se v Unii začne uplatňovat regulační rámec pro tržní riziko založený na basilejských standardech FRTB. Mezitím by se měly i nadále uplatňovat stávající požadavky na zpřístupňování informací. Pro komplexní pochopení používání tohoto nového přístupu by instituce, které používají přístup založený na alternativních interních modelech, měly k prvnímu datu použití nového rámce pro zpřístupňování informací zpřístupnit kvantitativní informace spolu s kvalitativními informacemi.

(13)

Měly by být stanoveny jednotné formáty zpřístupňování informací, aby se zajistilo jednotné a srovnatelné zpřístupňování informací o rizicích úvěrových úprav v ocenění. V zájmu zohlednění této změny je proto třeba zavést nové šablony a tabulky pro zpřístupňování informací, které budou obsahovat kvantitativní a kvalitativní informace o rizicích úvěrových úprav v ocenění. Tyto šablony by měly zohledňovat skutečnost, že instituce podléhající kapitálovým požadavkům pro úvěrové úpravy v ocenění mohou použít standardizovaný, základní nebo zjednodušený přístup nebo kombinaci těchto přístupů a že riziko úvěrových úprav v ocenění by mělo zachycovat jak riziko úvěrového rozpětí protistrany instituce, tak tržní riziko portfolia transakcí obchodovaných institucí s touto protistranou.

(14)

Nařízení (EU) 2024/1623 zavedlo do hlavy III kapitoly 1 nařízení (EU) č. 575/2013 novou jedinou metodu, která není založena na modelu, pro výpočet kapitálových požadavků k operačnímu riziku, aby se vyřešila nedostatečná citlivost vůči rizikům a nedostatečná porovnatelnost stávajících přístupů. Na základě diskreční pravomoci obsažené ve standardech Basel III jsou minimální kapitálové požadavky Unie založeny výhradně na výpočtu složky obchodního ukazatele (BIC), zatímco historie ztrát se zohledňuje pouze pro účely zpřístupňování informací. Tyto změny by se měly odrazit v šablonách pro zpřístupňování informací, mimo jiné stanovením nových šablon pro poskytování informací o ročních provozních ztrátách vzniklých za posledních deset let, výpočtu obchodního ukazatele, složek a dílčích složek a souvisejících kapitálových požadavků a objemů rizikových expozic.

(15)

Ustanovení čl. 501d odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013 stanoví, jak mají instituce vypočítávat své kapitálové požadavky pro expozice vůči kryptoaktivům do data použitelnosti legislativního aktu uvedeného v čl. 501d odst. 1 uvedeného nařízení. Je proto nezbytné stanovit, jak mají instituce během tohoto přechodného období zpřístupňovat informace o svých expozicích vůči kryptoaktivům.

(16)

Nařízení (EU) 2024/1623 změnilo čl. 434a odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013 a zavedlo požadavek, aby orgán EBA vyvinul IT řešení, včetně pokynů, které mají instituce používat pro zpřístupňování informací požadované podle hlav II a III uvedeného nařízení. Šablony pro zpřístupňování informací by proto měly dostatečně jasně uvádět údaje a informace, které musí instituce zpřístupnit, aby se zajistilo, že uživatelé získají přístup k dostatečně komplexním a srovnatelným informacím a že bude zachován soulad s mezinárodními standardy pro zpřístupňování informací. Aby mohl orgán EBA vyvinout vhodná IT řešení, neměly by být tyto jednotné formáty pro zpřístupňování informací závazné, pokud jde o jejich strukturu a způsob znázornění. Orgán EBA by měl mít zejména možnost odchýlit se od grafického znázornění a struktury tabulek šablon pro zpřístupňování informací, pokud jsou do IT řešení zahrnuty všechny požadované datové body a informace.

(17)

S cílem poskytnout institucím komplexní integrovaný soubor jednotných formátů pro zpřístupňování informací a zajistit vysoce kvalitní zpřístupňování informací a zároveň zohlednit přístup podle revidovaného čl. 434a odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013 je nezbytné zrušit prováděcí nařízení (EU) 2021/637 a nahradit uvedené prováděcí nařízení tímto nařízením.

(18)

Aby se zajistilo včasné a kvalitní zpřístupňování informací ze strany institucí, měl by jim být poskytnut dostatek času na přizpůsobení svých interních systémů změnám stávajícího rámce pro zpřístupňování informací, které se odráží nebo začleňují do tohoto nařízení.

(19)

Toto nařízení vychází z návrhu prováděcích technických norem, které Komisi předložil Evropský orgán pro bankovnictví.

(20)

O návrzích prováděcích technických norem, z nichž toto nařízení vychází, uskutečnil Evropský orgán pro bankovnictví otevřené veřejné konzultace, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o radu skupinu subjektů působících v bankovnictví zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (9),

a)

informace uvedené v čl. 444 písm. a) až e) a informace uvedené v čl. 453 písm. g), h) a i) nařízení (EU) č. 575/2013, jak je uvedeno v oddíle 10 – „Zpřístupňování informací o použití standardizovaného přístupu pro úvěrové riziko“ v příloze I;

b)

informace o hodnotách expozic odečtených od kapitálu podle čl. 444 písm. e) nařízení (EU) č. 575/2013, jak je uvedeno v oddíle 4 – „Zpřístupňování informací o kapitálu“ v příloze I.