(EU) 2024/3170Prováděcí nařízení Komise (EU) 2024/3170 ze dne 18. prosince 2024, kterým se stanoví podrobná ustanovení o dobrovolném systému environmentálního štítku pro odhad environmentální výkonnosti letů zavedeného podle článku 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2405 (štítek letových emisí)

(1)

Ustanovení čl. 14 odst. 1 nařízení (EU) 2023/2405 zavádí dobrovolný systém environmentálního štítku, který umožňuje měřit vliv letů na životní prostředí a který je otevřený všem provozovatelům letadel spadajícím do oblasti působnosti uvedeného nařízení.

(2)

Aby se spotřebitelé mohli informovaně rozhodovat o letech a jiných alternativních druzích dopravy, mělo by toto nařízení stanovit robustní, spolehlivou, transparentní a harmonizovanou metodiku pro odhad letových emisí s využitím primárních údajů a pravidla pro sdělování letových emisí cestujícím. Vzhledem k tomu, že výsledkem metodiky je odhad letových emisí, mělo by toto nařízení používat pro tento štítek výraz, který přesně vyjadřuje použitou metodiku. Proto by se tento štítek měl nazývat štítek letových emisí.

(3)

Provozovatelé letadel, kteří usilují o vydání štítků pro své lety, by se měli s dostatečným předstihem obrátit na Agenturu Evropské unie pro bezpečnost letectví (dále jen „agentura“), aby agentura i provozovatel letadla mohli připravit vykazování a příslušnou digitální infrastrukturu.

(4)

Metodika odhadu letových emisí stanovená v tomto nařízení by měla zajistit nejvyšší úrovně transparentnosti a sledovatelnosti odhadů a základních předpokladů, které by měly být vždy v souladu s připravovanými akty Unie o započítávání emisí skleníkových plynů z dopravních služeb.

(5)

Letové emise by měly být odhadnuty na základě průměrné výkonnosti minulých letů v závislosti na průměrné environmentální výkonnosti leteckých paliv použitých k provozování každého letu a průměrné spotřebě leteckých paliv v předchozím odpovídajícím plánovacím období. Tyto dva faktory jsou nejspolehlivější a nejrobustnější pro přesný odhad letových emisí. Vzhledem k možným technickým omezením spojeným s dosažením takové úrovně podrobnosti ohledně přesných šarží leteckých paliv spotřebovaných pro provoz každého letu by toto nařízení mělo rovněž stanovit robustní metody pro dosažení co nejpřesnějšího a nejbezpečnějšího přibližného stanovení spotřeby leteckých paliv a emisí během životního cyklu leteckých paliv a zároveň usilovat o minimalizaci zátěže pro provozovatele letadel i agenturu. Pro účely odhadu letových emisí na trase pro dané plánovací období by měly být zohledněny nejnovější dostupné informace z předchozího odpovídajícího plánovacího období a toto nařízení by mělo za tímto účelem stanovit zvláštní požadavky. Použití informací z předchozího kalendářního roku při odhadování letových emisí by mělo agentuře umožnit používat informace, které již ověřili nezávislí ověřovatelé, a zároveň minimalizovat administrativní zátěž a využívat nejnovější informace o výkonnosti.

(6)

Přesné odhady budoucí spotřeby leteckých paliv během letů jsou nezbytné pro výpočet letových emisí a tyto odhady by měly vycházet z nejnovějších vědeckých poznatků. Tyto odhady spotřeby leteckých paliv by měly být rovněž založeny na primárních údajích vykázaných provozovateli letadel o jejich nejnovějším provozu, kterými by měly být údaje z předchozího odpovídajícího plánovacího období. Použití sekundárních údajů, jako jsou údaje vyplývající z modelů a odhadů, které nejsou plně odvozeny z primárních údajů, by mělo být omezeno na výjimečné případy, kdy primární údaje nejsou k dispozici nebo kdy odhady založené na primárních údajích nelze provést s dostatečnou přesností. Tak by tomu mohlo být zejména v případě, kdy se provozovatel letadel rozhodne provozovat lety na nových trasách nebo kdy mají být lety provozované na stávajících trasách provozovány za odlišných podmínek. Toto nařízení by mělo zajistit, aby metodické požadavky na odhad spotřeby leteckých paliv byly i nadále v souladu s nejnovějšími vědeckými poznatky a vývojem.

(7)

Emise během životního cyklu leteckých paliv mají potenciál být nižší než emise během životního cyklu konvenčních leteckých paliv, v závislosti na mnoha faktorech, jako je výběr vstupních surovin a způsobů výroby použitých k jejich výrobě. Tyto emise během životního cyklu leteckých paliv zohledňují emise ekvivalentu oxidu uhličitého (CO2eq) z výroby energie, její dopravy, distribuce a využití na palubě, a to i během spalování, aby byly i nadále v souladu s právem Unie, zejména s nařízením (EU) 2023/2405, ale také se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 (2). Proto by rozsah plynů uvažovaný při odhadu emisí během životního cyklu leteckých paliv měl představovat součet oxidu uhličitého (CO2), methanu (CH4) a oxidu dusného (N2O). Emise během životního cyklu leteckých paliv by se měly vypočítat v souladu s bodem C přílohy V směrnice (EU) 2018/2001 a případně dalšími příslušnými právními předpisy Unie a mezinárodními normami a údaji a metodikami, které odrážejí nejnovější vědecký vývoj, jehož bylo dosaženo v rámci Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO).

(8)

Vzhledem k tomu, že informace o spotřebě a emisích během životního cyklu leteckých paliv jsou velmi důležité pro přesný odhad letových emisí, by toto nařízení mělo stanovit podmínky, za nichž mají provozovatelé letadel tyto informace vykazovat agentuře. Zátěž spojená s vykazováním by měla být co nejmenší, zejména pro malé a střední provozovatele letadel, aby nebyli provozovatelé letadel odrazováni od používání štítku letových emisí. Provozovatelé letadel by proto měli mít možnost vykazovat údaje agentuře bezproblémově a plynule za použití digitálních nástrojů pro vykazování vyvinutých agenturou a případně využívat informace, které již byly vykázány pro jiné účely. Aby mohla agentura vytvářet robustní odhady, měla by mít přístup ke všem potřebným informacím o objemech leteckých paliv plněných každým provozovatelem letadel na každém letišti, o objemech dodávaných dodavateli leteckých paliv provozovatelům letadel na každém letišti a o jejich odpovídajících emisích během životního cyklu leteckých paliv.

(9)

Metodika odhadu letových emisí stanovená v tomto nařízení by měla držet krok s vývojem příslušných právních předpisů Unie a mezinárodních norem, údajů a metodik a vědeckým vývojem, zejména pokud jde o používání standardizovaných hodnot. Pro účely tohoto nařízení by základní hodnota intenzity emisí pro konvenční letecká paliva měla být 89 g CO2eq/MJ, což je referenční hodnota pro letecká paliva vyvinutá v rámci ICAO, dokud právo Unie nestanoví referenční fosilní palivo specifické pro letectví. Hmotnost na cestujícího včetně zavazadel by měla činit 100 kg a energetický obsah leteckých paliv by měl být v souladu se směrnicí (EU) 2018/2001 a platnými mezinárodními normami a metodikami.

(10)

Pro účely tohoto nařízení je environmentální výkonnost omezena na emise skleníkových plynů z leteckých paliv používaných provozovateli letadel, provozní výkonnost letů a jejich letadlový park a dopad letového provozu na spotřebu leteckých paliv. Toto nařízení se proto nevztahuje na jiné environmentální dopady, jako je hluk a emise jiných látek znečišťujících ovzduší, jako jsou oxidy dusíku (NOx) nebo částice (PM).

(11)

Metodika odhadu letových emisí je založena na průměrné spotřebě leteckých paliv v minulosti, přičemž na snížení spotřeby leteckých paliv, a tím i na snížení letových emisí, mohou mít nezanedbatelný dopad obnova letadlového parku a optimalizované plánování tras. Tyto dva faktory by se měly automaticky odrazit v metodice odhadu letových emisí, aby se usnadnil přechod k účinnějším letadlům a optimalizovanému plánování tras. Letové emise odhadované agenturou za použití metodiky stanovené v tomto nařízení by proto měly stimulovat obnovu letadlového parku a optimalizované plánování tras. Metodika stanovená v tomto nařízení by měla být dostatečně robustní, aby se přizpůsobovala technologickým změnám a pokroku v oblasti provozu.

(12)

Pokud se provozní podmínky budoucích pravidelných letů shodují s lety, které jsou již na této trase provozovány, jsou odhady založené v souladu s tímto nařízením na téže trase mnohem spolehlivějším odhadem environmentální výkonnosti těchto pravidelných letů. Pro účely tohoto nařízení se provozními podmínkami rozumí typ letadla, typ leteckých paliv, průměrný počet cestujících a hmotnost přepravovaného nákladu. Pokud však provozovatel letadla změní provozní podmínky letu nebo provozuje nové lety, měla by se spotřeba leteckých paliv a environmentální výkonnost leteckých paliv odhadnout pomocí nejnovějších dostupných vědeckých metod a poznatků. Tyto odhady by měly být přesné a založené na přístupu, který vychází ze zásady předběžné opatrnosti. Toto nařízení by proto mělo stanovit metodiku odhadu letových emisí pro oba případy, tj. pro lety, u nichž jsou všechny nezbytné informace o dosavadním provozu provozovatele letadla k dispozici a jsou považovány za spolehlivý zdroj pro odhady tohoto provozu, i pro lety, u nichž tyto informace k dispozici nejsou.

(13)

S nezbytným ohledem na zachování důvěrnosti by plány budoucích letů měly být sděleny agentuře, aby porovnala provozní podmínky a odhadla letové emise co nejpřesněji. Provozovatelé letadel by se měli snažit poskytnout agentuře veškeré další informace, které by mohly usnadnit co nejpřesnější odhad letových emisí.

(14)

Informace vykázané agentuře, zejména pokud jde o spotřebu leteckého paliva na let a emise během životního cyklu leteckých paliv plněných na každém letišti, by měl před jejich nahlášením agentuře ověřit nezávislý ověřovatel. Toto nezávislé ověření by se mělo provádět na základě zásad a pokynů příslušných právních předpisů Unie a platných mezinárodních norem a metodik. Při ověřování by se měl rovněž zohlednit probíhající mezinárodní vývoj, aby bylo zejména zajištěno, že se ustanovení tohoto nařízení v příslušných případech mohou vztahovat i na lety do Unie.

(15)

Toto nařízení by mělo stanovit pravidla pro dobu platnosti štítků vydaných agenturou a podmínky pro zahrnutí doby platnosti do jejich vydávání provozovatelům letadel, jakož i podmínky, za nichž mohou provozovatelé letadel zákazníkům jasně zobrazovat informace o této platnosti.

(16)

Toto nařízení by mělo stanovit podmínky pro zobrazování štítků vydaných agenturou. V době digitalizace, zejména v letecké dopravě, mají zákazníci online přístup k mnohem širšímu souboru informací o službách letecké dopravy, které nabízí konkurenční provozovatelé letadel. Je proto nezbytné zajistit, aby štítky vydané agenturou provozovateli letadla byly zobrazeny na všech místech prodeje vlastněných tímto provozovatelem letadel podle šablon stanovených v tomto nařízení. Provozovatelé letadel by rovněž měli zajistit, aby ve všech místech prodeje, s nimiž mají smluvní vztah, byly zobrazeny štítky vydané agenturou. Provozovatelé letadel by také měli vynaložit přiměřené úsilí, aby zajistili, že se štítky vydané agenturou budou zobrazovat i ve všech místech prodeje, s nimiž nespolupracují. Pokud by se tak nestalo, mohlo by to oslabit důvěru občanů ve štítky a v úsilí provozovatelů letadel používat letecká paliva, která mají během životního cyklu nižší emise.

(17)

Toto nařízení by mělo stanovit podmínky, za nichž mohou provozovatelé letadel zobrazovat štítky vydané agenturou, a zajistit, aby byly letové emise snadno rozpoznatelné. Mělo by stanovit specifikace návrhu a šablony pro zobrazení letových emisí, které mají všichni provozovatelé letadel zobrazovat harmonizovaným a rozpoznatelným způsobem.

(18)

Prvky návrhu by měly zahrnovat logotyp, kterým se prokazuje, že letové emise byly odhadnuty agenturou jménem Evropské unie v souladu s tímto nařízením. Tento harmonizovaný logotyp by měl sloužit jako prostředek k zajištění rozpoznání a k budování důvěry v odhad letových emisí podle tohoto nařízení. Měl by rovněž posloužit k tomu, aby byla zajištěna informovanost o tomto nařízení ve světě a aby se zabránilo záměně s jinými právními předpisy Unie a stávajícími iniciativami v oblasti udržitelnosti, jako jsou štítky vydávané podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369 (3) a nařízení v přenesené pravomoci přijatých na jeho základě. V zájmu zlepšení komunikace a zvyšování povědomí by toto nařízení mělo rovněž stanovit zvláštní terminologii, která by jasně odkazovala na každý z prvků, které jsou součástí štítku letových emisí. To zahrnuje například kombinaci letových emisí, logotyp a další aspekty, které by měly být klíčovými prvky štítku. Toto nařízení by proto mělo stanovit podobu jednoduchého a jasného logotypu štítku, který musí být vždy zobrazen vedle letových emisí a musí zahrnovat vlajku Unie. Podmínky pro zobrazení štítků stanovené v tomto nařízení by měly zajistit, aby štítky byly snadno přístupné a srozumitelné, a podmínky pro zobrazení by měly zákazníkům umožnit snadno porovnat environmentální výkonnost letů provozovaných různými provozovateli letadel, kteří provozují lety na stejné trase. Toto nařízení by mělo zajistit konzistentní a přesně zobrazované údaje o emisích, aby byla zajištěna srovnatelnost a spravedlivá hospodářská soutěž na vnitřním trhu dopravy, zejména pokud jsou služby letecké dopravy součástí multimodálních dopravních řetězců nebo pokud tyto služby konkurují jiným druhům dopravy. Za tímto účelem by toto nařízení mělo být v souladu s platnými právními předpisy o započítávání emisí skleníkových plynů z dopravních služeb.

(19)

Podmínky pro zobrazení štítků by měly být rozděleny na primární a sekundární zobrazení. Zobrazení štítků může zvýšit povědomí zákazníků o odhadovaných letových emisích a o úsilí, které provozovatelé letadel vynakládají, aby snížili environmentální stopu svých služeb letecké dopravy. Primární zobrazení, které by během celého procesu vyhledávání a nákupu letu mělo vždy obsahovat klíčové prvky daného letu ve snadno srozumitelném formátu, by nemělo vyžadovat žádnou interakci ze strany zákazníka. Primární zobrazení by mělo rovněž obsahovat prvky nezbytné k tomu, aby zákazník mohl porovnat výkonnost daného provozovatele letadel s ostatními konkurenčními provozovateli letadel na stejné trase. Účelem tohoto srovnání by mělo být usnadnit zákazníkovi porozumět příslušným informacím o životním prostředí a také dále motivovat provozovatele letadel ke zlepšení své enviromentální výkonnosti. Sekundární zobrazení, k jehož zobrazení je nezbytná interakce zákazníka, by mělo obsahovat vyšší úroveň podrobnosti a souvislostí ohledně způsobu, jakým byly letové emise odhadnuty, například včetně průměrné environmentální výkonnosti leteckých paliv používaných provozovatelem letadla.

(20)

Zajištění toho, aby provozovatelé letadel zobrazovali pouze platné štítky, má zásadní význam pro budování důvěry mezi zákazníky. Toto nařízení by mělo stanovit podmínky, za nichž může agentura ověřovat správné provádění a zobrazování štítků provozovateli letadel v souladu s příslušnými právními předpisy Unie a platnými mezinárodními normami a metodikami. Provozovatelé letadel by neměli zobrazovat zrušené štítky a štítky, jejichž platnost vypršela. Nařízení by rovněž mělo stanovit podmínky, za nichž může agentura přezkoumávat přesnost a pravdivost informací vykazovaných provozovateli letadel v souvislosti s jejich provozem. Je proto vhodné, aby toto nařízení spolu s platnými donucovacími pravidly a pravomocemi agentury stanovilo podmínky pro přezkum štítků, jakož i postup, kterým může agentura zrušit neplatné štítky nebo dát provozovatelům letadel pokyn, aby jejich zobrazení odpovídajícím způsobem upravili.

(21)

Agentura by měla vytvořit a udržovat internetové stránky o letových emisích, které umožní, aby informace o systému byly snadno přístupné jak provozovatelům letadel, tak veřejnosti. To je rovněž nezbytné k tomu, aby byl systém pro provozovatele letadel přitažlivější.

(22)

Aby se usnadnilo zavádění štítků letových emisí v Unii, měla by agentura ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost do 1. ledna 2028 vydávat štítky pouze pro služby osobní letecké dopravy nebo smíšené lety pro přepravu cestujících a nákladu, s výjimkou služeb letecké dopravy určených pouze k přepravě nákladu. Služby osobní a nákladní letecké dopravy jsou ze své podstaty odlišné ve způsobu organizace provozu, a zejména ve vztazích s konečnými zákazníky. Toto nařízení upřednostňuje vydávání štítků provozovatelům letadel poskytujícím služby osobní letecké dopravy, aby měli účastníci trhu dostatek času se se štítkem seznámit. Na všechny druhy služeb letecké dopravy by se štítky měly vztahovat až od 1. ledna 2028.

(23)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru Iniciativy pro letecká paliva RefuelEU,

a)

standardizovanou a vědecky podloženou metodiku výpočtu letových emisí, včetně metodiky pro odhady, založené na nejlepších dostupných vědeckých údajích;

b)

postup, jehož prostřednictvím mají provozovatelé letadel poskytovat Agentuře Evropské unie pro bezpečnost letectví (dále jen „agentura“) relevantní informace pro odhad letových emisí a vydání příslušných štítků;

c)

dobu platnosti štítků vydaných agenturou;

d)

podmínky a postupy pro agenturu, pokud jde o přezkum, zrušení a vydání nových štítků;

e)

šablony pro zobrazování štítků;

f)

pravidla pro zajištění snadného přístupu ke všem vydaným štítkům ve strojově čitelném formátu;

g)

možnost a podmínky, za nichž mohou provozovatelé letadel zobrazovat jiné informace o environmentální výkonnosti mimo oblast působnosti tohoto nařízení.

1)

„letovými emisemi“ odhadované emise během životního cyklu leteckých paliv při letu provozovaném daným provozovatelem letadla, které se skládají z kabinových emisí a nákladových emisí, měřené v tunách ekvivalentu oxidu uhličitého;

2)

„kabinovými emisemi“ podíl letových emisí přiřazených kabině, měřený v tunách ekvivalentu oxidu uhličitého;

3)

„nákladovými emisemi“ podíl letových emisí přiřazených nákladu, měřený v tunách ekvivalentu oxidu uhličitého;

4)

„kabinovými emisemi na cestujícího“ výsledek vydělení kabinových emisí průměrným počtem cestujících na letech v předchozím odpovídajícím plánovacím období, měřený v kilogramech ekvivalentu oxidu uhličitého na cestujícího;

5)

„nákladovými emisemi na tunu“ výsledek vydělení nákladových emisí průměrnou hmotností nákladu přepravovaného letadlem v předchozím odpovídajícím plánovacím období, měřený v kilogramech ekvivalentu oxidu uhličitého na tunu nákladu;

6)

„kabinovými emisemi na osobokilometr“ výsledek vydělení odhadovaných kabinových emisí na cestujícího vzdáleností provozované trasy, měřený v gramech ekvivalentu oxidu uhličitého na osobokilometr;

7)

„nákladovými emisemi na tunokilometr“ výsledek vydělení odhadovaných nákladových emisí na tunu vzdálenosti provozované trasy, měřený v gramech ekvivalentu oxidu uhličitého na tunokilometr;

8)

„štítkem“ grafický diagram v tištěné nebo elektronické podobě, který spojuje logotyp štítku a informace uvedené v příloze III;

9)

„logotypem štítku“ obrázek definovaný v bodě 1 přílohy III tohoto nařízení, který představuje ověření letových emisí;

10)

„štítky, jejichž platnost vypršela“ štítky po skončení doby své platnosti;

11)

„digitálním nástrojem pro vykazování“ digitální platforma vyvinutá a spravovaná agenturou jako jediné místo kontaktu s provozovateli letadel pro hlášení údajů a distribuci štítků;

12)

„letadlem“ letadlo ve smyslu čl. 3 bodu 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 (4);

13)

„osvědčením leteckého provozovatele“ („AOC“) „osvědčení provozovatele letecké dopravy“ („AOC“) ve smyslu čl. 2 bodu 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 (5);

14)

„letištěm“ se rozumí letiště ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/12/ES (6);

15)

„sedadlem“ sedadlo zastavěné v letadle, na kterém může sedět cestující po celou dobu cesty;

16)

„cestujícím“ osoba, která se v okamžiku odletu letadla nachází na sedadle v kabině letadla a která cestuje na palubě letadla za účelem dosažení konkrétního místa určení;

17)

„sedadlovým prostorem“ prostor přidělený každému sedadlu pro každého cestujícího a pro každou cestovní třídu, měřený v metrech čtverečních;

18)

„cestovní třídou“ odlišená služba a prostory poskytované cestujícím, které se vyznačují specifickou konfigurací sedadel v kabině, vybavením a strukturami cen;

19)

„plánovacím obdobím“„plánovací období“ ve smyslu čl. 2 písm. d) nařízení Rady (EHS) č. 95/93 (7);

20)

„blokovým leteckým palivem“ množství leteckých paliv spotřebovaných letadlem při letu od jeho počátečního pohybu z parkovacího místa na letišti odletu až do úplného zastavení na parkovacím místě na letišti příletu, měřené v tunách;

21)

„dobou letu“ celkový čas, který uplynul od počátečního pohybu letadla z parkovacího místa na letišti odletu až do úplného zastavení na parkovacím místě na letišti příletu, měřený v minutách;

22)

„emisemi během životního cyklu leteckých paliv“ emise ekvivalentu oxidu uhličitého z leteckých paliv, které zahrnují emise ekvivalentu oxidu uhličitého z výroby energie, její přepravy, distribuce a využívání na palubě, a to i během spalování, a které představují součet emisí oxidu uhličitého (CO2), methanu (CH4) a oxidu dusného (N2O) vypočtený v souladu s bodem C přílohy V směrnice (EU) 2018/2001 a případně dalších příslušných právních předpisů Unie a mezinárodních norem a údajů a metodik, které odrážejí nejnovější vědecký vývoj, vypracované v rámci ICAO, a měřené v gramech ekvivalentu oxidu uhličitého na megajoule;

23)

„ekvivalentem oxidu uhličitého“ („CO2eq“) měrná jednotka porovnávající radiační účinek daného skleníkového plynu s radiačním účinkem oxidu uhličitého (CO2);

24)

„systémem pro snižování emisí skleníkových plynů z leteckých paliv“ systém poskytující provozovatelům letadel výhody za snižování emisí skleníkových plynů z leteckých paliv;

25)

„nákladem“ zboží, materiály a balíky jiné než zavazadla cestujících přepravované na palubě letadla, měřené v tunách;

26)

„místem prodeje“ fyzické místo nebo služba online platformy, které vlastní provozovatel letadla nebo nabízí lety provozovatele letadla, kde provozovatel letadla nebo jakákoli osoba oprávněná jej zastupovat uchovává a zpřístupňuje veřejnosti informace o letech provozovaných tímto provozovatelem letadel za účelem nákupu nebo srovnání.