(EU) 2024/3128Prováděcí nařízení Komise (EU) 2024/3128 ze dne 16. prosince 2024, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2019/317, pokud jde o nové a revidované ukazatele sledování pro systém sledování výkonnosti a systému poplatků v jednotném evropském nebi
Publikováno: | Úř. věst. L 3128, 17.12.2024 | Druh předpisu: | Prováděcí nařízení |
Přijato: | 16. prosince 2024 | Autor předpisu: | Evropská komise |
Platnost od: | 6. ledna 2025 | Nabývá účinnosti: | 1. ledna 2025 |
Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Úřední věstník |
CS Řada L |
2024/3128 |
17.12.2024 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2024/3128
ze dne 16. prosince 2024,
kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2019/317, pokud jde o nové a revidované ukazatele sledování pro systém sledování výkonnosti a systému poplatků v jednotném evropském nebi
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 549/2004 ze dne 10. března 2004, kterým se stanoví rámec pro vytvoření jednotného evropského nebe (rámcové nařízení) (1), a zejména na čl. 11 odst. 6 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Systém sledování výkonnosti a systém poplatků v jednotném evropském nebi, zřízený v souladu s prováděcím nařízením Komise (EU) 2019/317 (2), obsahuje regulační nástroje pro stanovení cílů a sledování výkonnosti letových navigačních služeb a funkcí sítě a podávání zpráv o ní v klíčových oblastech výkonnosti týkajících se bezpečnosti, životního prostředí, kapacity a efektivity nákladů. Kromě klíčových ukazatelů výkonnosti, pro něž jsou stanoveny cíle, zahrnuje systém také ukazatele pro sledování výkonnosti ve všech čtyřech klíčových oblastech výkonnosti pro traťové navigační služby a letištní a přibližovací služby, jakož i pro funkce sítě, v zájmu zlepšení celkové výkonnosti sítě. |
(2) |
Díky novému vývoji v oblasti měření výkonnosti a dostupnosti údajů bylo možné stávající ukazatele pro sledování výkonnosti letových navigačních služeb a funkcí sítě zdokonalit a doplnit ukazatele nové. Informace, které mohou tyto nové, zdokonalené ukazatele poskytnout, jsou zásadní pro rozvoj systému sledování výkonnosti a systému poplatků v budoucích referenčních obdobích. |
(3) |
Z práce orgánu pro kontrolu výkonnosti uvedeného v čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 549/2004 vyplynulo, že je nezbytné prozkoumat způsoby, jak zlepšit environmentální výkonnost sítě s cílem přispět k provádění požadavků Zelené dohody pro Evropu (3). V současné době se ukazatele vztahují pouze na některé prvky dráhy letu. Proto jsou zapotřebí nové ukazatele, aby bylo možné přesněji měřit environmentální výkonnost určitých prvků, jako jsou let stálým stoupáním, čas pojíždění po přistání a vertikální efektivita letu. Kromě toho by v zájmu zlepšení environmentální a celkové výkonnosti měly být zahrnuty ukazatele pro sledování v klíčové oblasti výkonnosti, které zachycují propustnost. |
(4) |
Zavedením nových nebo pozměněných ukazatelů by se neměla zvýšit zátěž spojená s podáváním zpráv, neboť tyto ukazatele by měly být z velké části vypočítány na základě údajů, které má Eurocontrol již k dispozici. |
(5) |
Vzhledem k množství změn, které je třeba provést v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2019/317, a v zájmu zlepšení jeho strukturální a jazykové soudržnosti by uvedená příloha měla být zcela nahrazena. |
(6) |
Toto nařízení by se mělo použít ve čtvrtém referenčním období a v následných referenčních obdobích. |
(7) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro jednotné nebe, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Prováděcí nařízení (EU) 2019/317 se mění takto:
|
Příloha I se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto nařízení. |
|
V příloze VI bodě 3 písm. a) se rok „2018“ nahrazuje rokem „2019“. |
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 1. ledna 2025.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 16. prosince 2024.
Za Komisi
předsedkyně
Ursula VON DER LEYEN
(1) Úř. věst. L 96, 31.3.2004, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2004/549/oj.
(2) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/317 ze dne 11. února 2019, kterým se stanoví systém sledování výkonnosti a systém poplatků v jednotném evropském nebi a kterým se ruší prováděcí nařízení (EU) č. 390/2013 a (EU) č. 391/2013 (Úř. věst. L 56, 25.2.2019, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2019/317/oj).
(3) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Zelená dohoda pro Evropu (COM(2019) 640 final).
PŘÍLOHA
„„PŘÍLOHA I
KLÍČOVÉ UKAZATELE VÝKONNOSTI PRO STANOVENÍ CÍLŮ A UKAZATELE PRO SLEDOVÁNÍ
ODDÍL 1
Klíčové ukazatele výkonnosti pro stanovení cílů pro celou Unii a ukazatele pro sledování na úrovni Unie
1. BEZPEČNOST
1.1. Klíčové ukazatele výkonnosti
Minimální úroveň efektivnosti řízení bezpečnosti, která má být dosažena poskytovateli letových navigačních služeb certifikovanými pro poskytování letových provozních služeb. Tento klíčový ukazatel výkonnosti měří úroveň provádění těchto cílů řízení bezpečnosti:
a) |
bezpečnostní politika a cíle bezpečnosti; |
b) |
řízení bezpečnostních rizik; |
c) |
zajištění bezpečnosti; |
d) |
prosazování bezpečnosti; |
e) |
kultura bezpečnosti. |
1.2. Ukazatele pro sledování
a) |
Míra narušení dráhy na úrovni Unie s dopadem na bezpečnost vypočítaná v souladu s oddílem 2 bodem 1.2 písm. a); |
b) |
míra porušení minim rozstupů na úrovni Unie s dopadem na bezpečnost vypočítaná v souladu s oddílem 2 bodem 1.2 písm. b). |
2. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
2.1. Klíčové ukazatele výkonnosti
Tento klíčový ukazatel výkonnosti měří průměrnou horizontální efektivitu traťových letů v rámci skutečné dráhy letu, vypočítanou takto:
a) |
srovnání délky traťové části skutečné dráhy letu odvozené z přehledových dat s dosaženou vzdáleností u součtu letů IFR uskutečněných v rámci evropského vzdušného prostoru definovaného v článku 1 nebo tímto prostorem prolétávajících; |
b) |
jako „traťová část“ je označována vzdálenost proletěná mimo okruh 40 námořních mil kolem letiště; |
c) |
pokud letadlo odlétá z letiště mimo evropský vzdušný prostor nebo na toto letiště přilétá, pro výpočet tohoto ukazatele se jakožto výchozí nebo cílový bod použije místo vstupu do evropského vzdušného prostoru nebo místo opuštění tohoto prostoru, namísto letiště odletu či letiště určení; |
d) |
pokud letadlo odlétá z letiště v evropském vzdušném prostoru a na toto letiště přilétá, přičemž přelétá neevropský vzdušný prostor, použije se pro výpočet tohoto ukazatele pouze část uvnitř evropského vzdušného prostoru; |
e) |
„dosažená vzdálenost“ je funkce polohy místa vstupu letu do každého úseku vzdušného prostoru a místa jeho opuštění pro všechny části dráhy letu. Dosažená vzdálenost představuje příspěvek těchto bodů k ortodromické vzdálenosti mezi místem počátku a místem určení letu; |
f) |
ukazatel se vypočítává jako průměr pro celý kalendářní rok a pro každý rok referenčního období. Při výpočtu tohoto průměru se nezohledňuje deset nejvyšších denních hodnot a deset nejnižších denních hodnot. |
2.2. Ukazatele pro sledování
a) |
Průměrná horizontální efektivita traťových letů v rámci dráhy letu podle posledního podaného letového plánu, vypočítaná takto:
|
b) |
Průměrná horizontální efektivita traťových letů v rámci nejkratší dráhy letu s omezeními, vypočítaná takto:
|
c) |
Vertikální efektivita letu v rámci skutečné dráhy letu mezi vrcholem stoupání a vrcholem klesání, vypočítaná takto:
|
d) |
Účelné využívání vyhrazeného nebo odděleného vzdušného prostoru vypočítané jako poměr mezi konečným časem použitým pro oddělení od všeobecného letového provozu nebo vyhrazení vzdušného prostoru a časem původně přiděleným na činnosti vyžadující takové oddělení nebo vyhrazení. Ukazatel je vypočítán pro veškerá přidělení vzdušného prostoru oznámená manažerovi struktury vzdušného prostoru. |
e) |
Míra plánování letů přes dostupné struktury vzdušného prostoru – včetně vyhrazeného nebo odděleného vzdušného prostoru – pro všeobecný letový provoz, vypočítaná jako procentní podíl počtu letadel, která podávají letové plány přes takové struktury vzdušného prostoru, z počtu letadel, která mohla podat letový plán přes uvedené struktury. Ukazatel je vypočítán pro veškerá přidělení vzdušného prostoru oznámená manažerovi struktury vzdušného prostoru. |
f) |
Míra používání dostupných struktur vzdušného prostoru pro všeobecný letový provoz – včetně vyhrazeného nebo odděleného vzdušného prostoru – vypočítaná jako procentní podíl počtu letadel prolétávajících přes takové struktury vzdušného prostoru z počtu letadel, která mohla podat plán letu přes tyto struktury. Ukazatel je vypočítán pro veškerá přidělení vzdušného prostoru oznámená manažerovi struktury vzdušného prostoru. |
3. KAPACITA
3.1. Klíčový ukazatel výkonnosti
Průměrné zpoždění na trati z důvodů ATFM v minutách na let, které lze přičíst letovým navigačním službám, vypočítané takto:
a) |
zpoždění na trati z důvodů ATFM je zpoždění vypočítané manažerem struktury vzdušného prostoru, vyjádřené jako rozdíl mezi předpokládaným časem vzletu a vypočítaným časem vzletu přiděleným manažerem struktury vzdušného prostoru; |
b) |
pro účely tohoto ukazatele:
|
c) |
tento ukazatel zahrnuje všechny lety IFR a všechny příčiny zpoždění z důvodů ATFM, s výjimkou mimořádných událostí; |
d) |
tento ukazatel se vypočítává pro celý kalendářní rok a pro každý rok referenčního období. |
3.2. Ukazatele pro sledování
a) |
Průměrné zpoždění při příletu z důvodů ATFM vyjádřené v minutách na let, které lze přičíst letištním a přibližovacím službám a letovým navigačním službám, které bylo způsobeno omezeními při přistání na letišti určení, vypočítané takto:
|
b) |
Procentní podíl letů se zpožděním na trati z důvodů ATFM větším než 15 minut se vypočítává takto:
|
c) |
Průměrné zpoždění z jakékoli příčiny při odletu vyjádřené v minutách na let, vypočítané takto:
|
4. EFEKTIVITA NÁKLADŮ
4.1. Klíčové ukazatele výkonnosti
Meziroční změna průměrných „stanovených jednotkových nákladů“ na traťové navigační služby pro celou Unii, vypočítaná takto:
a) |
procentní podíl, v němž se odráží meziroční změna průměrných stanovených jednotkových nákladů na traťové navigační služby pro celou Unii, počínaje základní hodnotou uvedenou v čl. 9 odst. 4 písm. a); |
b) |
vypočítává se pro celý kalendářní rok a pro každý rok referenčního období; |
c) |
průměrné stanovené jednotkové náklady na traťové navigační služby pro celou Unii jsou poměr mezi stanovenými traťovými náklady a předpokládaným provozem na trati vyjádřený ve výkonových jednotkách traťových navigačních služeb, který se v každém roce referenčního období očekává na úrovni Unie a který je uveden v předpokladech Komise pro stanovení výkonnostních cílů pro celou Unii v souladu s čl. 9 odst. 3; |
d) |
průměrné stanovené jednotkové náklady na traťové navigační služby pro celou Unii se vypočítávají v eurech a v reálných hodnotách. |
4.2. Ukazatele pro sledování
Skutečné jednotkové náklady vzniklé uživatelům zvlášť za traťové navigační služby a za letištní a přibližovací služby na úrovni Unie vypočítané takto:
a) |
vážený průměr součtu stanovených jednotkových nákladů na letové navigační služby pro každý členský stát a úprav v souladu s čl. 25 odst. 2, pocházejících z tohoto roku; |
b) |
je vyjádřen v eurech a ve jmenovitém vyjádření; |
c) |
vypočítává se pro celý kalendářní rok a pro každý rok referenčního období. |
ODDÍL 2
Stanovení cílů pro klíčové ukazatele výkonnosti na místní úrovni a ukazatele pro sledování na místní úrovni
1. BEZPEČNOST
1.1. Klíčový ukazatel výkonnosti
Úroveň efektivnosti řízení bezpečnosti v souladu s oddílem 1 bodem 1.1.
Pro účely tohoto ukazatele se pojmem „místní“ rozumí na úrovni poskytovatelů letových navigačních služeb.
1.2. Ukazatele pro sledování
a) |
Míra narušení dráhy na letištích nacházejících se v členském státě, vypočítaná jako celkový počet narušení dráhy s dopadem na bezpečnost, která nastala na těchto letištích, vydělený celkovým počtem pohybů v souladu s pravidly pro let podle přístrojů (IFR) a pravidly letu za viditelnosti (VRF) na těchto letištích. |
b) |
Míra porušení minim rozstupů ve vzdušném prostoru všech řídicích stanovišť letových provozních služeb v členském státě, vypočítaná jako celkový počet porušení minim rozstupů s dopadem na bezpečnost, která nastala v tomto vzdušném prostoru, vydělený celkovým počtem řízených letových hodin v tomto vzdušném prostoru. |
c) |
Míra narušení dráhy na letišti vypočítaná jako celkový počet narušení dráhy s jakýmkoli příspěvkem ze strany služeb letového provozu nebo spojovacích, navigačních a přehledových služeb (CNS) s dopadem na bezpečnost, jež nastala na tomto letišti, vydělený celkovým počtem pohybů IFR a VFR na tomto letišti. |
d) |
Míra porušení minim rozstupů ve vzdušném prostoru, v němž poskytovatel letových navigačních služeb poskytuje letové provozní služby, vypočítaná jako celkový počet porušení minim rozstupů s jakýmkoli příspěvkem ze strany služeb letového provozu nebo služeb CNS s dopadem na bezpečnost, vydělený celkovým počtem řízených letových hodin v tomto vzdušném prostoru. |
Ukazatele pro sledování uvedené v tomto bodě se vypočítávají pro celý kalendářní rok a pro každý rok referenčního období.
Pro účely ukazatelů stanovených v písmenech a) a c) se pojmem „místní“ rozumí na úrovni letiště. Pro účely ukazatele stanoveného v písmenu b) se pojmem „místní“ rozumí na vnitrostátní úrovni. Pro účely ukazatele stanoveného v písmenu d) se pojmem „místní“ rozumí na úrovni poskytovatelů letových navigačních služeb.
2. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
2.1. Klíčový ukazatel výkonnosti
Průměrná horizontální efektivita traťových letů v rámci skutečné dráhy letu, vypočítaná takto:
a) |
srovnání délky traťové části skutečné dráhy letu odvozené z přehledových dat s dosaženou vzdáleností u součtu letů IFR uskutečněných v rámci místního vzdušného prostoru nebo tímto prostorem prolétávajících; |
b) |
jako „traťová část“ je označována vzdálenost proletěná mimo okruh 40 námořních mil kolem letiště odletu a letiště určení; |
c) |
pokud letadlo odlétá z letiště mimo místní vzdušný prostor nebo na toto letiště přilétá, použijí se pro výpočet tohoto ukazatele místa vstupu do místního vzdušného prostoru nebo místa jeho opuštění; |
d) |
pokud letadlo odlétá z letiště v místním vzdušném prostoru a na toto letiště přilétá, přičemž přelétá vzdušný prostor, který není považován za místní, použije se pro výpočet tohoto ukazatele pouze část uvnitř místního vzdušného prostoru; |
e) |
„dosažená vzdálenost“ je funkce polohy místa vstupu letu do místního vzdušného prostoru a místa jeho opuštění. Dosažená vzdálenost představuje příspěvek těchto bodů k ortodromické vzdálenosti mezi místem počátku a místem určení letu; |
f) |
pro účely tohoto ukazatele se pojmem „místní“ rozumí na vnitrostátní úrovni nebo úrovni funkčních bloků vzdušného prostoru v závislosti na úrovni, na níž je stanoven plán výkonnosti; |
g) |
ukazatel se vypočítává jako průměr pro celý kalendářní rok a pro každý rok referenčního období. Při výpočtu tohoto průměru se nezohledňuje deset nejvyšších denních hodnot a deset nejnižších denních hodnot. |
2.2. Ukazatele pro sledování
a) |
Průměrná horizontální efektivita traťových letů v rámci dráhy letu podle posledního podaného letového plánu, vypočítaná na místní úrovni takto:
|
b) |
Průměrná horizontální efektivita traťových letů v rámci nejkratší dráhy letu s omezeními, vypočítaná na místní úrovni takto:
|
c) |
Vertikální efektivita letu v rámci skutečné dráhy letu mezi vrcholem stoupání a vrcholem klesání, vypočítaná takto:
|
d) |
Dodatečný čas ve fázi pojíždění na vzlet vypočítaný na místní úrovni takto:
|
e) |
Dodatečný čas ve fázi pojíždění po přistání, vypočítaný na místní úrovni takto:
|
f) |
Dodatečný čas v koncovém vzdušném prostoru, vypočítaný na místní úrovni takto:
|
g) |
Vertikální efektivita letu v rámci klesání, vypočítaná na místní úrovni takto:
|
h) |
Vertikální efektivita letu v rámci stoupání, vypočítaná na místní úrovni takto:
|
i) |
Účelné využívání vyhrazeného nebo odděleného místního vzdušného prostoru vypočítané v souladu s oddílem 1 bodem 2.2 písm. d). |
j) |
Míra plánování přes dostupné místní struktury vzdušného prostoru, vypočítaná v souladu s oddílem 1 bodem 2.2 písm. e). |
k) |
Míra používání dostupných místních struktur vzdušného prostoru vypočítaná v souladu s oddílem 1 bodem 2.2 písm. f). |
Pro účely ukazatelů stanovených v písmenech a), b) a c) se pojmem „místní“ rozumí na úrovni vnitrostátní nebo úrovni funkčních bloků vzdušného prostoru závisející na úrovni, na níž je stanoven plán výkonnosti, včetně případů přenesení odpovědnosti za poskytování letových provozních služeb v důsledku přeshraničních opatření založených na spolupráci.
Pro účely ukazatelů stanovených v písmenech d), e) a f) se pojmem „místní“ rozumí na úrovni letiště s nejméně 80 000 pohyby letecké dopravy IFR za rok.
Pro účely ukazatelů stanovených v písmenech g) a h) se pojmem „místní“ rozumí na úrovni letiště.
Pro účely ukazatelů stanovených v písmenech i), j) a k) se pojmem „místní“ rozumí na vnitrostátní úrovni s rozčleněním na úrovně podle oblasti odpovědnosti oblastních středisek řízení včetně případů přenesení odpovědnosti za poskytování letových provozních služeb v důsledku přeshraničních opatření založených na spolupráci.
3. KAPACITA
3.1. Klíčové ukazatele výkonnosti
a) |
Průměrné zpoždění na trati z důvodů ATFM vyjádřené v minutách na let, které lze přičíst letovým navigačním službám, vypočítané takto:
|
b) |
Průměrné zpoždění při příletu z důvodů ATFM vyjádřené v minutách na let, které lze přičíst letištním a přibližovacím službám a letovým navigačním službám, vypočítané na místní úrovni takto:
|
Pro účely ukazatele stanoveného v písmenu a) se pojmem „místní“ rozumí na vnitrostátní úrovni nebo úrovni funkčních bloků vzdušného prostoru v závislosti na úrovni, na níž je stanoven plán výkonnosti. Pro účely ukazatele stanoveného v písmenu b) se pojmem „místní“ rozumí na úrovni úroveň vnitrostátní.
3.2. Ukazatele pro sledování
a) |
Procentní podíl letů IFR dodržujících své odletové letištní časy na místní úrovni vypočítaný pro celý kalendářní rok a pro každý rok referenčního období. |
b) |
Průměrné zpoždění před odletem z důvodů řízení letového provozu vyjádřené v minutách na let, které bylo způsobeno omezeními při vzletu na letišti odletu, vypočítané na místní úrovni takto:
|
c) |
Průměrné zpoždění při odletu ze všech důvodů vyjádřené v minutách na let, vypočítané na místní úrovni v souladu s oddílem 1 bodem 3.2 písm. c). |
d) |
Procentní podíl všech minut zpoždění na trati z důvodů ATFM ve dnech, kdy denní propustnost přesahovala očekávaný denní provoz, vypočítaný takto:
|
e) |
Roční vážený průměr špičkové denní propustnosti vyjádřený jako počet letů IFR za hodinu, vypočítaný takto:
|
Pro účely ukazatele uvedeného v písmenu a) se pojmem „místní“ rozumí na vnitrostátní úrovni, která je dále rozčleněna na úrovně podle letišť.
Pro účely ukazatelů stanovených v písmenech b) a c) se pojmem „místní“ rozumí na úrovni letiště u letišť s nejméně 80 000 pohyby letecké dopravy IFR za rok.
Pro účely ukazatelů uvedených v písmenech d) a e) se pojmem „místní“ rozumí na úrovni oblastních středisek řízení.
4. EFEKTIVITA NÁKLADŮ
4.1. Klíčové ukazatele výkonnosti
a) |
Stanovené jednotkové náklady na traťové navigační služby, vypočítané takto:
|
b) |
Stanovené jednotkové náklady na letištní a přibližovací služby, vypočítané takto:
|
Pro účely ukazatelů uvedených v písmenech a) a b) se pojmem „místní“ rozumí na úrovni oblastí zpoplatnění.
4.2. Ukazatele pro sledování
Skutečné jednotkové náklady vzniklé uživatelům zvlášť za traťové navigační služby a za letištní a přibližovací služby, vypočítané takto:
a) |
součet stanovených jednotkových nákladů na letové navigační služby a úprav v souladu s čl. 25 odst. 2, pocházejících z tohoto roku; |
b) |
je vyjádřen v nominálních hodnotách a v národní měně; |
c) |
vypočítává se na úrovni oblasti zpoplatnění pro celý kalendářní rok a pro každý rok referenčního období. |
ODDÍL 3
Klíčové ukazatele výkonnosti pro stanovení cílů a ukazatele pro sledování funkcí sítě
1. |
Všechny ukazatele stanovené v tomto oddíle platí pro zeměpisnou oblast v rozsahu působnosti tohoto nařízení. |
2. BEZPEČNOST
2.1. Klíčové ukazatele výkonnosti
Úroveň efektivnosti řízení bezpečnosti manažera struktury vzdušného prostoru v souladu s oddílem 1 bodem 1.1.
2.2. Ukazatele pro sledování
Překročení ATFM nad mezní hodnoty kapacity sektoru, v němž platí regulační opatření ATFM, deklarované poskytovatelem letových navigačních služeb, vypočítaná takto:
a) |
poměr mezi časem, kdy počet letů překračuje o více než 10 % mezní hodnoty kapacity sektoru, v němž platí regulační opatření ATFM, deklarované poskytovatelem letových navigačních služeb, a celkovým časem, v němž platí regulační opatření ATFM, vypočítaný pro celý kalendářní rok a pro každý rok referenčního období; |
b) |
pro účely tohoto ukazatele je regulovaný čas rozdělen na překrývající se hodinové úseky při každém 20minutovém intervalu. |
3. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
3.1. Klíčové ukazatele výkonnosti
Zlepšení efektivity traťových letů díky funkci navrhování evropské sítě tratí ATS vztahující se na dráhu letu podle posledního podaného letového plánu, vyjádřené jako procentní bod meziroční změny efektivity traťových letů v rámci dráhy letu podle posledního podaného letového plánu a vypočítané v souladu s oddílem 1 bodem 2.2 písm. a).
3.2 Ukazatele pro sledování
Roční součet prodloužení trasy, která vyplývají z postupů sítě rozhodování založeného na spolupráci a z činností provozního střediska manažera struktury vzdušného prostoru v zájmu snížení zpoždění na trati z důvodů ATFM. Prodloužení trasy se měří v námořních mílích jako rozdíl mezi délkou skutečné dráhy letu po přijetí návrhu manažera struktury vzdušného prostoru na přesměrování a délkou podle posledního podaného letového plánu před přijetím návrhu na přesměrování.
4. KAPACITA
4.1. Klíčové ukazatele výkonnosti
a) |
Procentní podíl celkových minut původního zpoždění na trati z důvodů ATFM, které bylo sníženo pomocí postupů sítě společného rozhodování a činností provozního střediska manažera struktury vzdušného prostoru. Snížení zpoždění na trati z důvodů ATFM je vypočítáno jako rozdíl mezi původním zpožděním letu IFR při absenci opatření a zpožděním téhož letu na trati z důvodů ATFM po provedení činností snižujících zpoždění. Zpoždění na trati z důvodů ATFM je vypočítáno v souladu s oddílem 1 bodem 3.1. |
b) |
Procentní podíl celkových minut původního zpoždění při příletu z důvodů ATFM, které bylo sníženo pomocí postupů sítě společného rozhodování a činností provozního střediska manažera struktury vzdušného prostoru. Snížení zpoždění při příletu z důvodů ATFM je vypočítáno jako rozdíl mezi původním zpožděním letu IFR při příletu při absenci opatření a zpožděním téhož letu při příletu z důvodů ATFM po provedení činností snižujících zpoždění. Zpoždění při příletu z důvodů ATFM je vypočítáno v souladu s oddílem 1 bodem 3.2 písm. a). |
4.2. Ukazatele pro sledování
a) |
Průměrný denní počet regulačních opatření ATFM za kalendářní rok, z nichž každé vedlo k méně než 200 minutám zpoždění. |
b) |
Průměrné víkendové zpoždění na trati z důvodů ATFM v kalendářním roce vyjádřené v minutách zpoždění na let. |
c) |
Roční procentní podíl všech zpoždění z důvodů ATFM při první rotaci pro předvýběr oblastních středisek řízení a letišť s nejvýznamnějším potenciálem k omezení zpoždění, jež každoročně identifikuje manažer struktury vzdušného prostoru, vypočítaný takto:
|
5. EFEKTIVITA NÁKLADŮ
5.1. Ukazatele pro sledování
Jednotkové náklady na výkon úloh manažera struktury vzdušného prostoru, vypočítané takto:
a) |
poměr mezi skutečnými náklady na výkon úloh manažera struktury vzdušného prostoru a provozem na trati vyjádřený ve výkonových jednotkách traťových navigačních služeb během referenčního období na úrovni zeměpisné oblasti, kde manažer struktury vzdušného prostoru vykonává své úlohy nezbytné pro výkon funkcí sítě; |
b) |
je vyjádřen v eurech a v reálných hodnotách; |
c) |
vypočítává se se pro celý kalendářní rok a pro každý rok referenčního období. |
ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2024/3128/oj
ISSN 1977-0626 (electronic edition)