(EU) 2024/3118Nařízení Komise (EU) 2024/3118 ze dne 10. prosince 2024, kterým se mění nařízení (EU) č. 1408/2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis v odvětví zemědělství

(1)

Vzhledem ke zkušenostem získaným při používání nařízení Komise (EU) č. 1408/2013 (2) je vhodné zvýšit strop podpory de minimis, kterou může obdržet jeden podnik od jednoho členského státu v kterémkoli tříletém období, na 50 000 EUR. Tento revidovaný strop zohledňuje několik faktorů včetně získaných zkušeností, specifické inflace v odvětví zemědělství, k níž došlo od změny nařízení (EU) č. 1408/2013 (3) v roce 2019, a odhadovaného vývoje během doby platnosti nařízení (EU) č. 1408/2013. Tento strop je nutný k zajištění toho, aby žádné opatření spadající do oblasti působnosti nařízení (EU) č. 1408/2013 nemohlo být považováno za opatření, které ovlivňuje obchod mezi členskými státy a narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž.

(2)

S ohledem na povinnost registrovat informace o poskytnuté podpoře de minimis v centrálním registru na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni Unie je vhodné vypočítat limit pro členský stát jako 2 % průměru tří nejvyšších hodnot roční produkce na členský stát. Je rovněž vhodné upravit výpočet limitu pro členský stát tak, aby zohledňoval poslední roky v souladu s dobou platnosti nařízení (EU) č. 1408/2013. V důsledku toho by období použité pro výpočet průměru nejvyšších hodnot roční zemědělské produkce mělo být stanoveno od roku 2012 do roku 2023.

(3)

V souladu se zvýšenými stropy podpory de minimis by tudíž měla být odpovídajícím způsobem upravena kritéria pro výpočet hrubého grantového ekvivalentu u půjček a záruk.

(4)

Aby byl zajištěn soulad s nařízením Komise (EU) 2023/2831 (4), období, které má být bráno v úvahu pro účely posouzení souladu se stropy stanovenými v nařízení (EU) č. 1408/2013, by mělo být změněno ze tří po sobě jdoucích jednoletých účetních období na období v délce tří let. Toto období by mělo být posuzováno průběžně. U každého nového poskytnutí podpory de minimis je třeba vzít v úvahu celkovou výši podpory de minimis poskytnuté v předchozích třech letech.

(5)

Komise má povinnost zajistit dodržování pravidel státní podpory a soulad se zásadou loajální spolupráce stanovenou v čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii. Členské státy by měly plnění tohoto úkolu usnadnit tím, že zavedením nezbytných nástrojů zajistí, aby celková výše podpory de minimis poskytnuté podle pravidla de minimis jednomu podniku, jakož i kumulativní výše podpory de minimis poskytnuté v jednotlivých členských státech (dále jen „limit pro členský stát“) nepřekročily celkové povolené stropy. Členské státy by měly poskytnutou podporu monitorovat, aby zajistily, že uvedené stropy nebudou překročeny a že budou dodržena pravidla kumulace. Aby této povinnosti dostály a aby byl zajištěn soulad s nařízením (EU) 2023/2831, měly by členské státy nejpozději od 1. ledna 2027 poskytovat úplné informace o poskytnuté podpoře de minimis v centrálním registru na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni Unie a kontrolovat, že žádná nově poskytnutá podpora nepřekročí strop podpory de minimis ani limit pro členský stát stanovené v nařízení (EU) č. 1408/2013. Centrální registr pomůže snížit administrativní zátěž podniků. Podniky již nebudou povinny sledovat a ohlašovat veškeré další obdržené podpory de minimis, jakmile bude centrální registr obsahovat údaje za období tří let. Pro účely nařízení (EU) č. 1408/2013 by kontrola dodržování stropů v něm stanovených měla být v zásadě založena na informacích obsažených v centrálním registru.

(6)

Každý členský stát může zřídit vnitrostátní centrální registr. Stávající vnitrostátní centrální registry, které splňují požadavky stanovené v nařízení (EU) č. 1408/2013, mohou být nadále používány. Komise zřídí centrální registr na úrovni Unie, který mohou členské státy používat od 1. ledna 2026.

(7)

Vzhledem k tomu, že administrativní zátěž a regulační překážky představují pro většinu malých a středních podniků problém a že Komise si klade za cíl snížit zátěž vyplývající z požadavků na podávání zpráv o 25 % (5), měl by být každý centrální registr zřízen tak, aby se administrativní zátěž snížila. Jako reference pro zřízení a provoz centrálního registru na úrovni Unie a vnitrostátních centrálních registrů mohou být použity osvědčené správní postupy, například postupy stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1724 (6).

(8)

Stejně tak se Komise domnívá, že administrativní zátěž zvyšuje monitorování limitu pro odvětví, zejména v případě malých a středních podniků. V zájmu snížení administrativní zátěže vyplývající z požadavků na podávání zpráv je proto vhodné, aby Komise monitorování limitu pro odvětví již nevyžadovala.

(9)

Cílem pravidel transparentnosti je zajistit lepší dodržování předpisů, větší odpovědnost, vzájemné hodnocení a v konečném důsledku efektivnější vynakládání veřejných prostředků. Zveřejnění jména příjemce podpory v centrálním registru slouží oprávněnému zájmu o transparentnost poskytováním informací veřejnosti o použití prostředků členského státu. Pokud je zveřejnění osobních údajů v centrálním registru v souladu s pravidly Unie o ochraně údajů (7), nezasahuje nepřiměřeně do práva příjemců na ochranu jejich osobních údajů. Členské státy by měly mít možnost konkrétní záznamy pseudonymizovat, je-li to nezbytné pro dosažení souladu s pravidly Unie o ochraně údajů.

(10)

Toto nařízení nepokrývá všechny situace, kdy dané opatření obchod mezi členskými státy případně vůbec neovlivní a nenaruší nebo nemůže narušit hospodářskou soutěž. Mohou nastat situace, kdy příjemce dodává zboží či poskytuje služby na omezeném území (například v ostrovním nebo nejvzdálenějším regionu) jednoho členského státu a je nepravděpodobné, že by tento příjemce přilákal zákazníky z jiných členských států, a lze předpokládat, že toto opatření bude mít na podmínky pro přeshraniční investice nebo usazování pouze nepatrný vliv. Taková opatření by měla být posuzována individuálně.

(11)

S ohledem na zvýšenou potřebu využívání podpory de minimis a vzhledem k tomu, že stávající stropy jsou zbytečně omezující, je nezbytné nařízení (EU) č. 1408/2013 změnit a prodloužit dobu jeho platnosti do dne 31. prosince 2032.

(12)

S cílem umožnit co nejrychlejší uplatňování opatření stanovených tímto nařízením by toto nařízení mělo vstoupit v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

(13)

Nařízení (EU) č. 1408/2013 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

1)

v čl. 1 odst. 1 písm. b) se poznámka pod čarou nahrazuje tímto:

2)

v článku 2 se zrušují odstavce 3 a 4;

3)

článek 3 se nahrazuje tímto:

4)

článek 4 se mění takto:

5)

článek 5 se mění takto:

6)

článek 6 se nahrazuje tímto:

7)

článek 7 se mění takto:

8)

v článku 8 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Použije se do dne 31. prosince 2032.“;

9)

příloha I se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto nařízení;

10)

příloha II se zrušuje.