(EU) 2024/3024Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/3024 ze dne 27. listopadu 2024, kterým se mění nařízení (EU) č. 691/2011, pokud jde o zavedení nových modulů environmentálních hospodářských účtů (Text s významem pro EHP)

Publikováno:	Úř. věst. L 3024, 6.12.2024	Druh předpisu:	Nařízení
Přijato:	27. listopadu 2024	Autor předpisu:	Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od:	26. prosince 2024	Nabývá účinnosti:	1. ledna 2025
Platnost předpisu:	Ano	Pozbývá platnosti:

Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.

Úřední věstník
Evropské unie

Řada L

2024/3024

6.12.2024

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2024/3024

ze dne 27. listopadu 2024,

kterým se mění nařízení (EU) č. 691/2011, pokud jde o zavedení nových modulů environmentálních hospodářských účtů

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 338 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/591 (2) se stanovil 8. akční program pro životní prostředí a bylo potvrzeno, že monitorování, včetně poskytování spolehlivých informací souvisejících se změnou životního prostředí, je zásadní pro tvorbu efektivní politiky, provádění této politiky za účelem dosažení environmentálních cílů Unie a pro větší zapojení občanů. Měly by být vyvinuty nástroje, jako jsou environmentální hospodářské účty, které by zvýšily obecné povědomí o vlivech socioekonomických činností na životní prostředí a o přínosu životního prostředí pro hospodářství a dobré životní podmínky.

(2)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 691/2011 (3) stanoví, že Komise má předkládat zprávu o uplatňování uvedeného nařízení Evropskému parlamentu a Radě a ve vhodných případech zohlední závěry pilotních studií uvedených v daném nařízení s cílem navrhnout zavedení nových modulů environmentálních hospodářských účtů, jako jsou transfery související se životním prostředím (dotace), účty lesů a účty ekosystémových služeb.

(3)	Nové moduly environmentálních hospodářských účtů mají přímo přispět k dosažení politických priorit Unie v oblasti životního prostředí, které jsou stanoveny mimo jiné v 8. akčním programu pro životní prostředí.

(4)

Statistická komise OSN přijala na svém 43. zasedání v únoru 2012 centrální rámec systému environmentálních hospodářských účtů (dále jen „centrální rámec systému SEEA“) jako mezinárodní statistický standard a na svém 52. zasedání v březnu 2021 přijala ekosystémové účetnictví systému environmentálních hospodářských účtů (dále jen „ekosystémové účetnictví systému SEEA“), kapitoly 1 až 7, které popisují účetní rámec a fyzické účty. Tyto nové moduly zavedené tímto nařízením jsou v souladu s centrálním rámcem systému SEEA a ekosystémovým účetnictvím systému SEEA. Kromě toho byl v SEEA zaveden systém environmentálních hospodářských účtů pro vodu (SEEA-Water), který podporuje centrální rámec systému SEEA.

(5)

Aby mohla Unie provádět úkoly, které pro ni vyplývají ze Smluv a mezinárodního práva, zejména úkoly související s životním prostředím, udržitelností a změnou klimatu, měla by disponovat relevantními, komplexními a spolehlivými informacemi. Rozhodování založené na faktech vyžaduje statistiky, které splňují kritéria vysoké kvality, jak stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 (4). Kromě toho je nezbytné, aby Komise (Eurostat) prezentovala shromážděné údaje přístupnějším a uživatelsky přívětivějším způsobem a aby tyto údaje zároveň aktivně propagovala.

(6)

S cílem dosáhnout v Unii do roku 2050 cíle klimatické neutrality je nezbytné sladit všechny právní akty a postupy Unie s dlouhodobými cíli Unie v oblasti životního prostředí a klimatu stanovenými v Zelené dohodě pro Evropu, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 (5) a v balíčku „Fit for 55“. Několik právních aktů Unie již vyžaduje pečlivé monitorování trendů, a tím i další a přesnější údaje. V tomto ohledu je zásadní shromažďovat relevantní a podrobné údaje členských států o jejich investicích do životního prostředí, aby bylo zajištěno, že je Unie na dobré cestě ke splnění cílů Zelené dohody pro Evropu. Ze všech těchto důvodů má být systém evropských environmentálních hospodářských účtů rozvinut do podoby komplexního nástroje poskytujícího další důležité údaje pro monitorování provádění právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí a tvorbu politik v oblasti životního prostředí.

(7)

V 8. akčním programu pro životní prostředí se požaduje, aby byl neprodleně vytvořen závazný rámec Unie pro monitorování pokroku členských států při postupném ukončování dotací na fosilní paliva a podávání zpráv o tomto pokroku, a to na základě dohodnuté metodiky, a aby byla na unijní, národní, regionální a místní úrovni stanovena lhůta pro postupné ukončování těchto dotací v souladu se snahou omezit globální oteplování na 1,5 oC, což je dlouhodobý teplotní cíl Pařížské dohody přijatý v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu. V tomto ohledu by Komise měla tomuto tématu věnovat zvláštní pozornost ve svém programu pilotních studií a studií proveditelnosti a provést posouzení kvality dostupných údajů o dotacích na energie, včetně dotací na fosilní paliva. Komise by měla ve vhodných případech předložit Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh na začlenění modulu pro dotace na energie, včetně dotací na fosilní paliva, do evropských environmentálních hospodářských účtů.

(8)

Mezi klíčové zdroje patří voda, a proto je nezbytné zajistit udržitelné hospodaření s tímto zdrojem a pochopit vztah vody k hospodářské činnosti. Komise by proto měla posoudit kvalitu dostupných údajů o vodě a ve vhodných případech Evropskému parlamentu a Radě předložit legislativní návrh na začlenění modulu pro vodu do evropských environmentálních hospodářských účtů.

(9)

Klíčovou součástí dlouhodobé globální reakce na změnu klimatu je adaptace. Je nutné zabývat se rostoucími zdravotními riziky spojenými se změnou klimatu, k nimž patří častější a silnější vlny veder, lesní požáry a záplavy, ohrožení dodávek potravin a vody a jejich bezpečnosti a vznik a šíření infekčních chorob. Nepříznivé dopady změny klimatu mohou potenciálně překročit adaptační schopnosti členských států. Členské státy a Unie by proto měly svou adaptační schopnost zvyšovat, posilovat svou odolnost a snižovat zranitelnost vůči změně klimatu, jak je uvedeno v článku 7 Pařížské dohody, a rovněž maximalizovat vedlejší přínosy jiných politik a právních aktů. Nařízení (EU) 2021/1119 požaduje, aby členské státy přijaly komplexní národní adaptační strategie a plány založené na důkladných analýzách v oblasti změny klimatu a zranitelnosti, posouzeních pokroku a ukazatelích a aby při tom vycházely z nejlepších dostupných a nejnovějších vědeckých důkazů. Vzhledem k tomu, že je nezbytné sledovat pokrok při přizpůsobování se změně klimatu, Komise by měla provést posouzení kvality dostupných údajů o přizpůsobení se změně klimatu. Na základě získaných výsledků by Komise měla ve vhodných případech Evropskému parlamentu a Radě předložit legislativní návrh na začlenění modulu pro přizpůsobení se změně klimatu do evropských environmentálních hospodářských účtů.

(10)

Úbytek biologické rozmanitosti patří k hlavním faktorům zranitelnosti, jimž čelí ekonomiky, a to společně se změnou klimatu, která tento úbytek ještě umocňuje. Biologická rozmanitost má zásadní význam pro potravinovou bezpečnost, dobré životní podmínky lidí a celkovou odolnost společností a ekonomik. Členské státy a Unie by proto měly posílit svou reakci na krizi v oblasti biologické rozmanitosti v souladu se svými mezinárodními závazky podle celosvětového rámce pro biologickou rozmanitost z Kchun-mingu a Montrealu, který byl přijat na patnáctém zasedání konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti Organizace spojených národů.

(11)

Ekosystémové účty jako prostředek k předkládání údajů o rozsahu a stavu ekosystémových aktiv a o službách, které poskytují pro společnost a hospodářství, mají stanovit hodnotu přírody, a umožnit tak lepší zohlednění nákladů na přírodu. Cílem stanovení peněžních hodnot by mělo být zviditelnění nákladů v případě nečinnosti a podpora Unie při dosahování jejích environmentálních cílů. Aby bylo možné se na zavedení požadavků na podávání zpráv o peněžních hodnotách ekosystémových služeb náležitě připravit, měly by tomu předcházet pilotní studie a studie proveditelnosti s přihlédnutím k příslušným mezinárodním standardům. Cílem těchto studií by mělo být mimo jiné prozkoumat peněžní hodnoty, které mají být vykazovány, vztahy mezi těmito hodnotami a změny ve stávajících dodávkách a využívání ekosystémových služeb, možné politické využití výsledků různých metod odhadu, podmínky, za jakých jsou odhady vhodné pro vzájemnou agregaci a agregaci s ostatními souhrnnými ukazateli národních účtů, a nejvhodnější formát tabulek pro podávání zpráv. Aby Komise plně dosáhla zamýšlených účinků, měla by provést posouzení metodických možností a proveditelnosti peněžního oceňování ekosystémových služeb s přihlédnutím k ekosystémovému účetnictví systému SEEA. Na základě získaných výsledků by Komise měla mít možnost Evropskému parlamentu a Radě předložit legislativní návrh na změnu nařízení (EU) č. 691/2011, aby zahrnovalo ekosystémové účty v peněžním vyjádření.

(12)	Ve svých závěrech ze dne 6. listopadu 2020 o evropské statistice vyzvala Rada Evropský statistický systém, aby reagoval na nově vznikající požadavky na informace vyplývající ze Zelené dohody pro Evropu, a to i pokud jde o přezkum a rozšíření programu evropských environmentálních hospodářských účtů.

(13)	V roce 2019 Evropský účetní dvůr zveřejnil zvláštní zprávu č. 16/2019 nazvanou „Evropské environmentální hospodářské účty: lze zvýšit jejich užitečnost pro tvůrce politik“. Tato zpráva upozorňuje, že je zapotřebí disponovat úplnějšími údaji o lesích a ekosystémech a plně provádět účty lesů.

(14)

Komise (Eurostat) a národní statistické úřady a jiné vnitrostátní orgány odpovědné za vytváření environmentálních hospodářských účtů by měly usilovat o neustálé rozšiřování pokrytí a zlepšování kvality statistických údajů, které podporují monitorování a hodnocení pokroku Unie při provádění legislativních aktů přijatých v rámci balíčku „Fit for 55“ a v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu, nařízením (EU) 2021/1119, Nástrojem pro oživení a odolnost zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (6) a dalšími příslušnými právními akty, jakož i v souladu s mezinárodními závazky Unie, a to s přihlédnutím k mezinárodním statistickým standardům vyvinutým Organizací spojených národů a dalšími orgány.

(15)

Od roku 2011 poskytují evropské environmentální hospodářské účty vysoce kvalitní údaje a statistiky na podporu tvorby politik založených na důkazech v oblastech Zelené dohody pro Evropu a dalších politik Unie. Je klíčové tyto údaje a statistiky zveřejňovat a prezentovat je srozumitelným způsobem a způsobem přístupným pro všechny uživatele. Komise (Eurostat) by měla vytvořit a udržovat portál statistických údajů, který by uživatelsky přívětivým způsobem shrnoval klíčové ukazatele environmentálních hospodářských účtů. Přístup k tomuto portálu údajů by měl být veřejný a bezplatný. Cílem portálu statistických údajů by mělo být zlepšení šíření evropských environmentálních hospodářských účtů a komunikace o nich. Neměl by rovněž zasahovat do správních mechanismů zřízených pro podávání zpráv a sledování pokroku při plnění cílů konkrétních iniciativ Unie, jako je 8. akční program pro životní prostředí.

(16)

Pro účely zajištění flexibility a snížení administrativní zátěže respondentů, národních statistických úřadů a jiných vnitrostátních orgánů by mělo být členským státům umožněno využívat další relevantní zdroje, metody a inovativní přístupy, jako je pozorování Země (služby programu Copernicus). Členské státy by měly informovat Komisi a poskytnout podrobné údaje o kvalitě těchto přístupů.

(17)

Členské státy by měly mít možnost získat finanční podporu na modernizaci a zlepšení kvality a včasnosti environmentálních statistik a na provádění pilotních studií a studií proveditelnosti z programu pro jednotný trh zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/690 (7). V souvislosti s následnými víceletými finančními rámci by finanční podpora měla být poskytována v souladu s pravidly příslušného evropského statistického programu uvedeného v nařízení (ES) č. 223/2009.

(18)	Vzhledem k tomu, že Unie sestává z 27 členských států, je namístě odkazovat na „EU-27“.

(19)	Seznam možných budoucích evropských environmentálních hospodářských účtů uvedených v nařízení (EU) č. 691/2011 je třeba aktualizovat za účelem sladění se stávajícími politickými prioritami Unie.

(20)	Evropský systém účtů 1995 (ESA 95) byl nahrazen Evropským systémem účtů 2010 (ESA 2010) zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 (8).

(21)	Systém ESA 2010 obsahuje referenční rámec společných standardů, definic, klasifikací a účetních pravidel pro sestavování účtů členských států pro statistické potřeby Unie.

(22)

Komise by měla v úzké spolupráci s členskými státy zveřejnit metodickou příručku, která bude obsahovat doplňující pokyny týkající se sestavování environmentálních hospodářských účtů zřízených v rámci různých modulů zavedených tímto nařízením. Příručka by měla obsahovat pokyny pro výpočet ukazatelů účtu lesů, jako je čistý roční přírůst dříví z živých stromů nebo výpočet zásobovacích služeb ekosystému, jako je příspěvek ke globální regulaci klimatu prostřednictvím snížení koncentrací skleníkových plynů. Příručka by měla být zveřejněna po vstupu tohoto nařízení v platnost.

(23)

Zmírňování změny klimatu, včetně souvisejících investic, je nezbytné pro dosažení cíle klimatické neutrality v Unii do roku 2050. Komise (Eurostat) by měla začít pravidelně poskytovat údaje a statistiky sestavené z relevantních údajů dostupných z modulů environmentálních hospodářských účtů a, je-li to vhodné, z jiných zdrojů údajů. Tyto údaje by měly být rozčleněny podle členských států a zahrnovat všechna hospodářská odvětví relevantní pro zmírňování změny klimatu.

(24)

S cílem zohlednit, je-li to nezbytné, environmentální, hospodářský a technický vývoj by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie za účelem doplnění nařízení (EU) č. 691/2011 poskytnutím metodických pokynů a změny příloh I až IX uvedeného nařízení, pokud jde o seznam ukazatelů, pro které mají být shromažďovány a předávány údaje, zejména oddíl 3 přílohy V tak, aby zahrnoval ukazatele týkající se dalších investic do zmírňování změny klimatu. Komise by měla zajistit, aby jí vydané akty v přenesené pravomoci nepředstavovaly pro členské státy ani respondenty významnou dodatečnou zátěž. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (9). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(25)

Komisi by měly být svěřeny prováděcí pravomoci k přijímání prováděcích aktů, kterými se členským státům ve stanovené lhůtě udělují výjimky, pokud jsou zapotřebí rozsáhlé úpravy jejich národních statistických systémů. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (10).

(26)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž začlenění nových modulů environmentálních hospodářských účtů do právního rámce pro evropské statistiky týkající se evropských environmentálních hospodářských účtů, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej, z důvodu konzistentnosti a srovnatelnosti, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(27)	Návrh byl konzultován s Výborem pro Evropský statistický systém.

(28)	Nařízení (EU) č. 691/2011 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (EU) č. 691/2011 se mění takto:

Článek 1 se nahrazuje tímto:

„Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví společný rámec pro sběr, sestavování, předávání a vyhodnocování evropských environmentálních hospodářských účtů za účelem vytváření environmentálních hospodářských účtů jakožto satelitních účtů k evropskému systému účtů 2010 (ESA 2010) zřízenému v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 (*1) tím, že stanoví metodiku, společné standardy, definice, klasifikace a účetní pravidla, jež mají být používány pro sestavování environmentálních hospodářských účtů.

Toto nařízení rovněž přispívá k poskytování spolehlivých informací o klíčových trendech, vlivech a hnacích silách změny životního prostředí, a tím podporuje monitorování a hodnocení pokroku Unie při plnění jejích environmentálních cílů stanovených v právu Unie, jakož i jejích mezinárodních závazků v oblasti životního prostředí.

(*1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 ze dne 21. května 2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii (Úř. věst. L 174, 26.6.2013, s. 1).“ "

V článku 2 se doplňují nové body, které znějí:

„7)	‚účty lesů‘ účty aktiv pro lesní zdroje, které zahrnují zalesněné plochy a dříví na zalesněné ploše, a účty hospodářské činnosti pro lesnictví a těžbu dřeva;

8)	‚environmentálními dotacemi a podobnými transfery‘ běžné a kapitálové transfery ve smyslu ESA 2010, které jsou určeny k podpoře činností na ochranu životního prostředí a zachování přírodních zdrojů a souvisejících produktů;

9)	‚ekosystémovými účty‘ soubor účtů navržený tak, aby poskytoval ucelené informace o rozsahu a stavu ekosystémů a o tocích služeb od těchto ekosystémů do socioekonomického systému.“

Článek 3 se mění takto:

v odstavci 1 se doplňují nová písmena, která znějí:

„g)	modul pro účty lesů stanovený v příloze VII;

h)	modul pro účty environmentálních dotací a podobných transferů stanovený v příloze VIII;

i)	modul pro ekosystémové účty stanovený v příloze IX.“

;

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 9, je-li to nezbytné s ohledem na environmentální, hospodářský nebo technický vývoj, za účelem:

a)	doplnění tohoto nařízení poskytnutím metodických pokynů;

b)	změny příloh I až VI, pokud jde o informace uvedené v odst. 2 písm. c), d) a e);

změny příloh VII, VIII a IX, pokud jde o informace uvedené v odst. 2 písm. c), d) a e), za předpokladu, že:

i)	se seznam ukazatelů uvedený v odst. 2 písm. c) mění každé tři roky pouze o nanejvýš čtyři ukazatele pro každou přílohu; a

ii)	se informace uvedené v odst. 2 písm. d) mění pouze za účelem stanovení prvního referenčního roku, četnosti a lhůt pro předávání veškerých přidaných ukazatelů.

Při výkonu pravomoci podle tohoto odstavce Komise zajistí, aby jí vydané akty v přenesené pravomoci nepředstavovaly pro členské státy nebo respondenty významnou dodatečnou zátěž. Komise tyto akty v přenesené pravomoci řádně odůvodní.“

Článek 4 se mění takto:

a)	nadpis se nahrazuje tímto: „Pilotní studie a studie proveditelnosti“ ;

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Komise vypracuje program pilotních studií a studií proveditelnosti, které mají členské státy provádět na dobrovolném základě, za účelem rozvoje výkaznictví a zlepšení kvality údajů a s cílem vytvořit dlouhé časové řady a vyvinout metodiku. Program zahrnuje pilotní studie, které mají ověřit nové moduly environmentálních hospodářských účtů. Při vypracovávání tohoto programu Komise věnuje zvláštní pozornost modulům generujícím údaje o dotacích na energie, včetně dotací na fosilní paliva, a zajistí, aby členským státům a respondentům nevznikla žádná další administrativní nebo finanční zátěž.“

;

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„3. Kromě programu pilotních studií a studií proveditelnosti Komise (Eurostat) do 27. června 2026 ve spolupráci s členskými státy provede posouzení metodických možností a proveditelnosti peněžního oceňování, možných vykazovaných hodnot, pokud tyto hodnoty chybí, a možných alternativních způsobů oceňování pro účty ekosystémových služeb, přičemž zohlední mezinárodní standardy systému environmentálních hospodářských účtů – ekosystémové účetnictví (dále jen ‚ekosystémové účetnictví systému SEEA‘). Na základě výsledků uvedeného posouzení a uvedených studií může Komise předložit Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh na změnu tohoto nařízení tak, aby zahrnovalo ekosystémové účty v peněžním vyjádření.“

V článku 5 se odstavec 2 mění takto:

doplňuje se nové písmeno, které zní:

„d)	veškeré další relevantní zdroje, metody nebo inovativní přístupy, pokud umožňují tvorbu environmentálních hospodářských účtů, které jsou srovnatelné a odpovídají příslušným specifickým požadavkům na kvalitu.“

;

b)	doplňuje se nový pododstavec, který zní: „Rozhodne-li se některý členský stát využít zdroje, metody nebo inovativní přístupy uvedené v písmenu d), informuje Komisi (Eurostat) co nejdříve před koncem roku předcházejícího zavedení metody a poskytne podrobnosti o kvalitě získaných údajů.“

Článek 8 se nahrazuje tímto:

„Článek 8

Výjimky

1. Komise může přijmout prováděcí akty, kterými povolí členským státům výjimky, pokud jejich národní statistické systémy vyžadují rozsáhlé úpravy. Během přechodného období uvedeného v přílohách lze ve vztahu k přílohám udělit výjimky. Výjimky lze rovněž udělit ve vztahu k prováděcím opatřením a aktům v přenesené pravomoci přijatým podle tohoto nařízení. Tyto výjimky lze udělit na dobu nejvýše dvou let. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 2.

První pododstavec tohoto odstavce se nevztahuje na změny vyplývající ze změn v klasifikacích a nomenklaturách nebo ze změn účetních rámců národních a regionálních účtů v souladu s nařízením (EU) č. 549/2013.

2. Za účelem získání výjimky ve vztahu k přílohám VII, VIII a IX podle odstavce 1 předloží dotčený členský stát Komisi řádně odůvodněnou žádost do 27. prosince 2026. Za účelem získání výjimky podle odstavce 1 ve vztahu k prováděcím opatřením nebo aktům v přenesené pravomoci přijatým podle tohoto nařízení, které vstoupí v platnost po dni 26. prosince 2024, předloží dotčený členský stát Komisi řádně odůvodněnou žádost do tří měsíců ode dne vstupu dotčeného opatření nebo aktu v platnost.“

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 8a

Financování

1. Za účelem provádění tohoto nařízení poskytne Unie z Programu pro jednotný trh zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/690 (*2) národním statistickým úřadům a jiným vnitrostátním orgánům uvedeným v čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 223/2009 finanční podporu na:

a)	rozvoj metodik pro účely statistik podle tohoto nařízení, včetně zapojení členských států do reprezentativních pilotních studií a studií proveditelnosti podle článku 4;

b)	zlepšení statistické kvality účtů, zejména za účelem vývoje nebo zdokonalení procesů, včetně digitálně založených řešení, jejichž cílem je vytvářet kvalitnější statistiky;

c)	zlepšení včasnosti účtů a snížení administrativní zátěže a zátěže spojené s podáváním zpráv.

2. V případě dostupnosti finančních prostředků se částka unijního finančního příspěvku podle tohoto článku stanovuje v souladu s pravidly uvedenými v Programu pro jednotný trh jako součást každoročního rozpočtového procesu. Výši dostupných finančních prostředků každoročně stanovuje rozpočtový orgán.

3. Za účelem provádění tohoto nařízení může být národním statistickým úřadům a jiným vnitrostátním orgánům uvedeným v čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 223/2009 rovněž poskytnut finanční příspěvek z jiných použitelných finančních programů Unie v souladu s pravidly daných programů.

(*2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/690 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí program pro vnitřní trh, pro konkurenceschopnost podniků včetně malých a středních podniků, pro oblast rostlin, zvířat, potravin a krmiv a pro evropskou statistiku (Program pro jednotný trh) a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 99/2013, (EU) č. 1287/2013, (EU) č. 254/2014 a (EU) č. 652/2014 (Úř. věst. L 153, 3.5.2021, s. 1).“ "

Článek 9 se nahrazuje tímto:

„Článek 9

Výkon přenesené pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 3 a 4 a v článku 10 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 11. srpna 2011. Komise vypracuje zprávu o výkonu přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 3 a 4 a článku 10 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.

5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 3 odst. 3 nebo 4 nebo článku 10 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.“

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 9a

Portál statistických údajů o environmentálních hospodářských účtech (‚přehled‘)

1. Komise (Eurostat) zřídí portál statistických údajů o environmentálních hospodářských účtech (dále jen ‚přehled‘), který shrne klíčové ukazatele environmentálních hospodářských účtů uživatelsky přívětivým a interaktivním způsobem.

Portál údajů zobrazí údaje poskytnuté členskými státy v každém z modulů stanovených v tomto nařízení a údaje o investicích na zmírňování změny klimatu uvedených v čl. 10 čtvrtém pododstavci.

2. Portál údajů bude zprovozněn do 31. prosince 2024 a Komise (Eurostat) jej jednou ročně aktualizuje. Portál údajů bude veřejně přístupný na internetových stránkách Eurostatu.“

10)

Článek 10 se mění takto:

v druhém pododstavci se první odrážka nahrazuje tímto:

„—	na zavedení nových modulů environmentálních hospodářských účtů, jako jsou účty vody (kvantitativní a kvalitativní), účty výdajů na hospodaření s přírodními zdroji, dotace nebo podpůrná opatření, která mohou poškozovat životní prostředí, a účty odpadů;“

doplňují se nové pododstavce, které zní:

„Do 31. prosince 2024 a poté alespoň každé dva roky vydá Komise (Eurostat) digitální publikaci, která obsahuje údaje a statistiky o zmírňování změny klimatu, včetně investic, sestavené z relevantních údajů dostupných z modulů environmentálních hospodářských účtů a, je-li to vhodné, z jiných zdrojů údajů.

Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 9 s cílem případně upravit oddíl 3 přílohy V tak, aby zahrnoval ukazatele týkající se jiných investic na zmírňování změny klimatu. Údaje obsažené v digitální publikaci uvedené v třetím pododstavci tohoto článku poskytují údaje rozčleněné podle členských států, včetně údajů o investicích, a zahrnují všechna odvětví hospodářství a činnosti.

Do 27. prosince 2026 posoudí Komise kvalitu dostupných údajů o dotacích na energie, včetně dotací na fosilní paliva, o přizpůsobování se změně klimatu a o vodě a případně Evropskému parlamentu a Radě předloží legislativní návrh na zavedení nových modulů environmentálních hospodářských účtů pro dotace na energie, včetně dotací na fosilní paliva; přizpůsobování se změně klimatu, včetně výdajů na tuto změnu, a účtů vody.“

11)	V oddílu 3 prvním pododstavci přílohy IV se zrušuje osmá odrážka.

12)	Všechny odkazy na „EU-28“ a „ESA 95“ se v celém textu a přílohách nahrazují odkazem na „EU-27“ a „ESA 2010“.

13)	Doplňují se přílohy VII, VIII a IX v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Od 1. ledna 2025 se údaje o transferech na ochranu životního prostředí, přijatých nebo vyplacených, které se dříve předkládaly podle přílohy IV, předkládají podle přílohy VIII.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Ustanovení čl. 1 bodu 11 se použije ode dne 1. ledna 2025.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 27. listopadu 2024.

Za Evropský parlament

předsedkyně

R. METSOLA

Za Radu

předseda

BÓKA J.

(1) Postoj Evropského parlamentu ze dne 10. dubna 2024 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 5. listopadu 2024.

(2) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/591 ze dne 6. dubna 2022 o všeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2030 (Úř. věst. L 114, 12.4.2022, s. 22).

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 691/2011 ze dne 6. července 2011 o evropských environmentálních hospodářských účtech (Úř. věst. L 192, 22.7.2011, s. 1).

(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164).

(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).

(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17).

(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/690 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí program pro vnitřní trh, pro konkurenceschopnost podniků včetně malých a středních podniků, pro oblast rostlin, zvířat, potravin a krmiv a pro evropskou statistiku (Program pro jednotný trh) a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 99/2013, (EU) č. 1287/2013, (EU) č. 254/2014 a (EU) č. 652/2014 (Úř. věst. L 153, 3.5.2021, s. 1).

(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 ze dne 21. května 2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii (Úř. věst. L 174, 26.6.2013, s. 1).

(9) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

PŘÍLOHA

„PŘÍLOHA VII

MODUL PRO ÚČTY LESŮ

Oddíl 1

CÍLE

V účtech lesů se zaznamenávají a poskytují údaje o lesních zdrojích a ekonomické činnosti v odvětví lesnictví a těžby dřeva způsobem, který je plně slučitelný s údaji vykázanými v rámci ESA 2010. Účty lesů poskytují doplňující informace a používají koncepty přizpůsobené zvláštní povaze lesů a odvětví lesnictví a těžby dřeva.

Tato příloha vymezuje údaje, které mají být členskými státy shromažďovány, sestavovány, předávány a vyhodnocovány v rámci účtů lesů.

Oddíl 2

ROZSAH POKRYTÍ

Účty lesů zaznamenávají zásoby a toky lesních zdrojů (zalesněné plochy a surové dříví) a ekonomickou činnost v odvětví lesnictví a těžby dřeva, včetně produkce surového dříví a těžby a sběru a získávání volně rostoucích lesních plodů a materiálů, kromě dřeva.

Oddíl 3

SEZNAM UKAZATELŮ

Členské státy vytvářejí účty lesů podle ukazatelů popsaných v tomto oddíle.

Účty aktiv zalesněných ploch a surového dříví. Zalesněná plocha je vymezena jako souhrn těchto tří kategorií.

a)	Les využitelný pro dodávky dříví: lesy, v nichž environmentální, sociální nebo hospodářská omezení nemají významný dopad na skutečné nebo potenciální dodávky dříví Tato omezení mohou být stanovena právními pravidly, na základě rozhodnutí správce nebo vlastníka nebo z jiných důvodů.

Lesem nevyužitelným pro dodávky dříví: každý les, který není považován za využitelný pro dodávky dříví v souladu s písmenem a). Jedná se o lesy, v nichž environmentální, sociální, hospodářská nebo právní omezení brání významnějším dodávkám dříví. Patří mezi ně: i) lesy, na něž se vztahují právní omezení nebo omezení vyplývající z jiných politických rozhodnutí, která zcela vylučují nebo výrazně omezují dodávky dříví z důvodů, jako je ochrana životního prostředí nebo zachování biologické rozmanitosti (ochranné lesy, národní parky, přírodní rezervace a další chráněné oblasti, jako jsou oblasti, které mají zvláštní význam z hlediska environmentálního, vědeckého, historického, kulturního nebo duchovního); ii) lesy, v nichž je fyzická produktivita nebo kvalita dřeva příliš nízká nebo náklady na těžbu a dopravu příliš vysoké, aby těžbu dřeva odůvodnily, s výjimkou příležitostné těžby pro vlastní konečné užití.

c)	Jiná zalesněná plocha.

‚Les‘ je vymezen jako plocha o rozloze větší než 0,5 hektaru se stromy vyššími než pět metrů a korunovým zápojem tvořícím více než 10 % nebo se stromy schopnými dosáhnout těchto prahových hodnot in situ. Nezahrnují území, u něhož převažuje zemědělské využití, nebo stromy v městském prostředí, jako jsou městské parky, aleje a zahrady.

‚|Jiná zalesněná plocha‘ je vymezena jako plocha nehodnocená jako les, o rozloze větší než 0,5 hektaru; se stromy vyššími než pět metrů a korunovým zápojem tvořícím 5 až 10 %, nebo se stromy, které jsou schopné dosáhnout těchto prahových hodnot in situ; nebo s kombinovaným pokrytím zákrsků, keřů a stromů nad 10 %. Nezahrnují území, u něhož převažuje zemědělské využití, nebo stromy v městském prostředí, jako jsou městské parky, aleje a zahrady.

‚Čistý roční přírůst dříví‘ je vymezen jako průměrný roční nárůst objemu živých stromů, od něhož se odečte průměrná roční mortalita.

‚Těžba a odvoz‘ jsou vymezeny jako objem všech stromů, živých či mrtvých, které byly pokáceny a odstraněny (odvezeny) z lesa, jiných zalesněných ploch nebo jiných míst těžby. Zahrnuje neprodané dříví skladované u lesních cest (lesní skládky dříví). Zahrnuje rovněž přirozené ztráty, které jsou nahrazovány, odvoz dříví vytěženého v dřívějším období provedený v průběhu roku, odvoz jiného dříví než z kmene (např. pařezy a větve) a odvoz stromů zničených nebo poškozených přírodními činiteli (přirozené ztráty), jako jsou např. požár, vítr, hmyz a choroby. Nezahrnuje nedřevní biomasu nebo dříví, které je ponecháno v lese a není během roku odvezeno, například pařezy, větve, vršky stromů a těžební zbytky (odpad z těžby).

‚Nenávratné ztráty‘ jsou vymezeny jako těžební zbytky a veškeré vytěžené dříví z větrných polomů, které nelze z lesa odstranit, a ztráta dříví v důsledku lesních požárů.

Hospodářské účty vykazující ekonomickou činnost v odvětví lesnictví a těžby dřeva. Odvětví lesnictví a těžby dřeva je vymezeno jako všechny místní činnostní jednotky, které provádějí činnosti zařazené v oddíle A02 NACE Rev. 2.

Vykazují se následující ukazatele za použití definic systému ESA 2010:

—

produkce,

—	včetně produkce pro vlastní konečné užití,

—	mezispotřeba,

—	hrubá přidaná hodnota,

—	spotřeba fixního kapitálu,

—	ostatní daně z výroby,

—	ostatní dotace na výrobu,

—	náhrady zaměstnancům,

—	tvorba hrubého fixního kapitálu a čisté pořízení nevyráběných nefinančních aktiv,

—	změny zásob,

—	kapitálové transfery.

Členské státy vykazují zaměstnanost v odvětví lesnictví a těžby dřeva v tisících ročních pracovních jednotek, které jsou vymezeny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 138/2004 (*1).

Oddíl 4

PRVNÍ REFERENČNÍ ROK, ČETNOST A LHŮTY PRO PŘEDÁVÁNÍ

Statistiky se sestavují a předávají každoročně.

Statistiky se předávají do 21 měsíců od konce referenčního roku.

Aby bylo vyhověno požadavkům uživatele na úplné a včasné soubory údajů, vypracuje Komise (Eurostat) co nejdříve poté, kdy budou k dispozici dostatečné údaje pro jednotlivé země, odhady celkových hlavních souhrnných ukazatelů tohoto modulu za EU. Kdykoliv je to možné, Komise (Eurostat) vypracuje a zveřejní odhady údajů, které členské státy nepředaly ve lhůtě stanovené v bodě 2.

Prvním referenčním rokem je rok 2023.

Při prvním předání údajů členské státy poskytnou také roční údaje za období od roku 2022 do prvního referenčního roku.

Při každém dalším předání údajů Komisi členské státy poskytnou roční údaje za roky n-2, n-1 a n, kde n je referenční rok. Členské státy znovu předloží údaje za období od roku 2022, kdykoli dojde k revizi údajů. Členské státy mohou poskytovat jakékoli dostupné údaje pro jednotlivé roky předcházející roku 2022.

Oddíl 5

VYKAZOVACÍ TABULKY

Pro ukazatele stanovené v oddíle 3 se vykazují následující údaje:

Rozloha zalesněné plochy členěná podle těchto hledisek:

—	les využitelný pro dodávky dříví,

—	les nevyužitelný pro dodávky dříví,

—	jiné zalesněné plochy.

Každá z těchto kategorií se dále člení podle těchto hledisek:

—	počáteční plocha na začátku referenčního roku,

—	zalesňování a ostatní nárůst zalesněné plochy,

—	odlesňování a ostatní úbytek zalesněné plochy,

—	statistická reklasifikace,

—	konečná plocha na konci referenčního roku.

Údaje se vykazují v tisících hektarů.

Objem dřeva členěný podle těchto hledisek:

—	les využitelný pro dodávky dříví,

—	les nevyužitelný pro dodávky dříví,

—	jiné zalesněné plochy.

Les využitelný pro dodávky dříví se dále člení podle těchto hledisek:

—	počáteční stav na začátku referenčního roku,

—	čistý přírůst,

—	těžba a odvoz,

—	nenávratné ztráty,

—	statistická reklasifikace,

—	vyrovnávací položka,

—	konečný stav na konci referenčního roku.

Les nevyužitelný pro dodávky dříví a jiné zalesněné plochy se dále člení podle těchto hledisek:

—	počáteční stav na začátku referenčního roku,

—	těžba a odvoz,

—	ostatní změny (mezi počátečním a konečným stavem),

—	konečný stav na konci referenčního roku.

Údaje se vykazují včetně kůry v tisících m3.

Hodnota dříví členěná podle těchto hledisek:

—	les využitelný pro dodávky dříví,

—	les nevyužitelný pro dodávky dříví,

—	jiné zalesněné plochy.

Les využitelný pro dodávky dříví se dále člení podle těchto hledisek:

—	počáteční stav na začátku referenčního roku,

—	čistý přírůst,

—	těžba a odvoz,

—	nenávratné ztráty,

—	přecenění,

—	statistická reklasifikace,

—	vyrovnávací položka,

—	konečný stav na konci referenčního roku.

Les nevyužitelný pro dodávky dříví a jiné zalesněné plochy se dále člení podle těchto hledisek:

—	počáteční stav na začátku referenčního roku,

—	těžba a odvoz,

—	ostatní změny (mezi počátečním a konečným stavem),

—	konečný stav na konci referenčního roku.

Údaje se vykazují v milionech jednotek národní měny.

V případě hospodářských účtů se vykazuje produkce uvedená v oddíle 3 podle následujícího členění, kdy jsou produkty vymezeny z hlediska klasifikace produkce podle činností verze 2.1:

—	sazenice lesních stromů (produkt 02.10.11) a semena lesních stromů (produkt 02.10.12),

—	lesní stromy vymezené jako čistý přírůst dříví v obhospodařovaných lesích (produkt 02.10.30),

—

dřevo surové (produkt 02.20.1), včetně prodeje dříví z neobhospodařovaných lesů, zahrnující následující položky, které se vykazují na dvou samostatných řádcích:

i)	dřevo palivové (produkty 02.20.14 a 02.20.15);

ii)	výřezy, tj. úhrn položek dřevo jehličnaté – výřezy (produkt 02.20.11), dřevo jiné než jehličnaté, kromě tropického dřeva – výřezy (produkt 02.20.12), a dřevo tropické – výřezy (produkt 02.20.13);

—	volně rostoucí plody a materiály, kromě dřeva (produkt 02.30),

—	služby typické pro činnosti v odvětví lesnictví a těžby dřeva vymezené jako služby lesních školek (produkt 02.10.2), podpůrné služby pro lesnictví (produkt 02.4) a veškeré další služby poskytované místní činnostní jednotkou působící v lesním hospodářství,

—

jiné produkty pocházející ze souvisejících vedlejších činností v místní činnostní jednotce, jako jsou houby a lanýže (01.13.8), ostatní bobulové ovoce a plody rodu brusnice (Vaccinium) j. n. (01.25.19), přírodní kaučuk (01.29.10), dřevo surové ostatní, včetně štípaných tyčí a kolíků (16.10.39), dřevěné uhlí (20.14.72), služby přírodních rezervací a národních parků, včetně ochrany divoké zvěře (91.04.12) a veškeré další produkty vyrobené místní činnostní jednotkou.

Mezispotřeba odvětví lesnictví a těžby dřeva uvedená v oddíle 3 se vykazuje podle následujícího členění, kdy jsou produkty vymezeny z hlediska klasifikace produkce podle činností verze 2.1:

—	souhrn sazenic lesních stromů (produkt 02.10.11), semen lesních stromů (produkt 02.10.12) a lesních stromů (produkt 02.10.3) používaných k produkci dřeva,

—	úhrn položek energie a maziva, včetně elektřiny (produkt 35.11.10), motorový benzin (produkt 19.20.21), zemní plyn, zkapalněný nebo v plynném stavu (produkt 06.20.10), mazací minerální oleje a přípravky j. n. (produkt 19.20.29) a ostatních podobných produktů,

—	úhrn služeb typických pro činnosti v odvětví lesnictví a těžby dřeva, včetně služeb lesních školek (produkt 02.10.2), podpůrných služeb pro lesnictví (produkt 02.4) a veškerých dalších služeb poskytovaných místní činnostní jednotkou působící v odvětví lesnictví a těžby dřeva,

—	ostatní výrobky a služby, které nejsou zahrnuty v žádné z proměnných mezispotřeby.

Změny zásob v odvětví lesnictví a těžby dřeva uvedené v oddíle 3 se vykazují podle následujícího členění:

—	změny u nedokončených pěstitelských produktů,

—	ostatní změny zásob.

Všechny ukazatele se vykazují v milionech jednotek národní měny.

5.	Údaje o jiných zalesněných plochách se vykazují dobrovolně.

Oddíl 6

MAXIMÁLNÍ DÉLKA PŘECHODNÝCH OBDOBÍ

Maximální délka přechodného období pro uplatňování ustanovení této přílohy je dva roky od uplynutí lhůty pro první předávání údajů.

PŘÍLOHA VIII

MODUL PRO ÚČTY ENVIRONMENTÁLNÍCH DOTACÍ A PODOBNÝCH TRANSFERŮ

Oddíl 1

CÍLE

V rámci účtů environmentálních dotací a podobných transferů jsou shromažďovány a poskytovány údaje o běžných a kapitálových transferech, které mají podporovat činnosti na ochranu životního prostředí a zachování přírodních zdrojů včetně výroby a užití environmentálních produktů, a to způsobem, který je slučitelný s koncepty a definicemi ESA 2010.

Tato příloha vymezuje údaje, které mají být členskými státy shromažďovány, sestavovány, předávány a vyhodnocovány v rámci účtů environmentálních dotací a podobných transferů. Tyto údaje jsou rovněž využívány pro sestavení národních výdajů na ochranu životního prostředí stanovených v příloze IV.

Oddíl 2

ROZSAH POKRYTÍ

V rámci účtů environmentálních dotací a podobných transferů se zaznamenávají jednostranné platby placené vládními institucemi institucionálním sektorům (v rámci tuzemského hospodářství a nerezidentům) a nerezidenty za účelem ochrany životního prostředí nebo omezení užívání a těžby přírodních zdrojů.

Oddíl 3

SEZNAM UKAZATELŮ

Členské státy vypracovávají účty environmentálních dotací a podobných transferů podle těchto ukazatelů:

—	dotace (kód ESA 2010 D.3),

—	ostatní běžné transfery (kódy ESA 2010 D.6 a D.7),

—	kapitálové transfery (kód ESA 2010 D.9).

Všechny údaje se vykazují v milionech jednotek národní měny.

Oddíl 4

PRVNÍ REFERENČNÍ ROK, ČETNOST A LHŮTY PRO PŘEDÁVÁNÍ

Statistiky se sestavují a předávají každoročně.

Statistiky se předávají do 24 měsíců od konce referenčního roku.

Aby bylo vyhověno požadavkům uživatele na úplné a aktuální soubory údajů, vypracuje Komise (Eurostat) co nejdříve poté, kdy budou k dispozici dostatečné údaje pro jednotlivé země, odhady celkových hlavních souhrnných ukazatelů tohoto modulu za EU. Kdykoliv je to možné, Komise (Eurostat) vypracuje a zveřejní odhady údajů, které členské státy nepředaly ve lhůtách stanovených v bodě 2.

Prvním referenčním rokem je rok 2023.

Při prvním předání údajů členské státy poskytnou také roční údaje za období od roku 2022 do prvního referenčního roku.

Oddíl 5

VYKAZOVACÍ TABULKY

Pro ukazatele uvedené v oddíle 3 se vykazují údaje členěné podle těchto hledisek:

—	institucionální sektor provádějící platbu, a to:

—	vládní instituce,

—	nerezidenti,

—	přijímající institucionální sektor, a to:

—	vládní instituce,

—

podniky,

—	domácnosti,

—	neziskové instituce sloužící domácnostem,

—	nerezidenti.

Pro každou z kategorií vykazování uvedených v bodě 1 se údaje vykazují podle tříd klasifikace činností na ochranu životního prostředí (CEPA) a klasifikace činností v oblasti hospodaření s přírodními zdroji (CReMA), které jsou seskupeny takto:

—

CEPA 1,

—

CEPA 2,

—

CEPA 3,

—

CEPA 4,

—

CEPA 5,

—	CEPA 6 (včetně bývalého CReMA 12);

—	souhrn CEPA 7, CEPA 8 a CEPA 9,

—

CReMA 10,

—

CReMA 11,

—

CReMA 13,

—	CReMA 13A,

—	CReMA 13B,

—	CReMA 13C,

—

CReMA 14,

—	souhrn CReMA 15 a CReMA 16.

Transfery, které získávají podniky od vládních institucí a které jsou seskupeny do souhrnu všech tříd CEPA (CEPA 1–9) a všech tříd CReMA (CReMA 10–16), jsou dále seskupeny podle klasifikace ekonomických činností NACE Rev. 2 takto:

—	NACE A – zemědělství, lesnictví a rybářství,

—	NACE B – těžba a dobývání,

—	NACE C – zpracovatelský průmysl,

—	NACE D – dodávání elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu,

—	NACE E – zásobování vodou, činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi,

—	NACE F – stavebnictví,

—	NACE G – velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel,

—	NACE H – doprava a skladování,

—	NACE I–U – ostatní oddíly NACE.

Třídy CEPA uvedené v bodech 2 a 3 jsou shodné se třídami CEPA uvedenými v příloze IV; třídy CReMA jsou shodné se třídami CReMA uvedenými v příloze V.

Oddíl 6

MAXIMÁLNÍ DÉLKA PŘECHODNÝCH OBDOBÍ

Maximální délka přechodného období pro uplatňování ustanovení této přílohy je dva roky od uplynutí lhůty pro první předávání údajů.

PŘÍLOHA IX

MODUL PRO EKOSYSTÉMOVÉ ÚČTY

Oddíl 1

CÍLE

Ekosystémové účty poskytují údaje o rozsahu a stavu ekosystémových aktiv a služeb, které poskytují společnosti a hospodářství. Tyto údaje jsou v souladu s ekosystémovým účetnictvím SEEA EA a jsou slučitelné s údaji vykazovanými podle ESA 2010.

Ekosystémové účty využívají, pokud je to možné, existující informace včetně dat získaných při pozorování Země, z vykazování v oblasti životního prostředí a z jiných datových zdrojů.

Oddíl 2

ROZSAH POKRYTÍ

Ekosystémové účty zaznamenávají rozsah ekosystémů, stav ekosystémů a tok ekosystémových služeb.

Rozsahem ekosystému se rozumí velikost ekosystémů v příslušné oblasti. Účty rozsahu ekosystémů zahrnují suchozemské (včetně sladkovodních) a mořské ekosystémy na území daného státu.

Stavem ekosystému se rozumí kvalita ekosystému měřená z hlediska jeho abiotických, biotických a krajinných ukazatelů podle jednotlivých typů ekosystému.

Ekosystémovými službami se rozumí přínosy, které ekosystémy poskytují ekonomickým a jiným lidským činnostem. Zahrnují i) zásobovací, ii) regulační a udržovací a iii) kulturní služby. Účty ekosystémových služeb zaznamenávají skutečné dodávky a užití ekosystémových služeb poskytovaných ekosystémy na území daného státu.

Tematickými účty jsou účty, které roztřiďují údaje podle konkrétních témat politik, jako je biologická rozmanitost, změna klimatu, oceány a městské oblasti.

Oddíl 3

SEZNAM UKAZATELŮ

Členské státy vypracují ekosystémové účty podle následujících ukazatelů.

1.	Účty rozsahu ekosystémů zachycující oblast a změny v oblasti u každého typu ekosystému na území daného státu. Členské státy vykazují účty rozsahu ekosystémů v tisících hektarů.

2.	Součástí účtů rozsahu ekosystémů je převodní matice zaznamenávající převody mezi typy ekosystémů mezi dvěma časovými body v hektarech.

Účty stavu ekosystémů zaznamenávající ekosystémové ukazatele tímto způsobem:

pro sídla a jiné uměle vytvořené oblasti:

—	zelené plochy ve velkoměstech a přilehlých městech a předměstích se vykazují v % celkové plochy, která se vypočítá pro celou oblast velkoměst a přilehlých měst a předměstí, včetně všech typů ekosystému v dané oblasti,

—	koncentrace tuhých znečišťujících látek o průměru do 2,5 μm ve velkoměstech se vykazuje v μg/m3 jako celostátní průměr za vykazované období,

pro ornou půdu:

—	zásoba organického uhlíku ve svrchní vrstvě půdy se vykazuje v tunách/hektar jako celostátní průměr za vykazované období,

pro travní porosty:

—	zásoba organického uhlíku ve svrchní vrstvě půdy se vykazuje v tunách/hektar jako celostátní průměr za vykazované období,

pro ornou půdu a travní porosty dohromady:

—	společný indikátor ptáků zemědělské krajiny se vykazuje jako celostátní souhrnný index za vykazované období,

pro les a jiné zalesněné plochy:

—	mrtvé dříví se vykazuje v m3/ha jako celostátní průměr za vykazované období,

—	hustota stromového porostu se vykazuje v % jako celostátní průměr za vykazované období,

—

indikátor běžných druhů lesních ptáků; indikátor lesních ptáků popisuje vývoj počtu běžných druhů lesních ptáků v čase v jejich evropských areálech; jedná se o složený index vytvořený na základě údajů z pozorování druhů ptáků typických pro lesní stanoviště v Evropě a založený na konkrétním seznamu druhů v každém členském státě,

pro pláže, duny a mokřady:

—	podíl uměle vytvořeného, nepropustného pokryvu plochy nacházejícího se v pobřežní oblasti, která zahrnuje pláže, duny a mokřady jako typ ekosystému, se vykazuje v % jako celostátní průměr za vykazované období.

Velká města, města a předměstí jsou místní správní jednotky rozdělené do kategorií podle typologie stupně urbanizace stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2391 (*2).

Účty ekosystémových služeb zaznamenávající dodávky a užití ekosystémových služeb v tabulkách dodávek a užití. V tabulce dodávek se zaznamenávají dodávky ekosystémových služeb od ekosystémů do socioekonomických systémů. V tabulce užití se zaznamenává užití ekosystémových služeb podle typů užití vymezených v oddíle 5.

Tabulky dodávek a užití se vykazují v následujících fyzických jednotkách.

Zásobovací služby

—	Zásobování plodinami je vymezeno jako příspěvek ekosystému k růstu rostlin, který se přibližně určí podle sklizených plodin pro různá užití. Zahrnuje výrobu potravin a vlákna, pícniny a energii a spasenou biomasu, jak jsou stanoveny v příloze III tabulce A oddílech 1.1 a 1.2.

—

Opylení je vymezeno jako příspěvek ekosystému prostřednictvím volně žijících opylovačů k produkci plodin uvedených v první odrážce. Příspěvky se vykazují v tunách plodin závislých na opylovačích, jež lze přičíst volně žijícím opylovačům, a to podle typu plodin pro hlavní typy plodin závislé na opylovačích, které zahrnují ovocné stromy, bobuloviny, rajčata, olejniny a ‚jiné‘.

—	Zásobování dřevem je vymezeno jako příspěvek ekosystému k růstu stromů a ostatní dřevní biomasy a vykazuje se jako čistý přírůst podle přílohy VII, měřený včetně kůry v tisících m3.

Regulační a udržovací služby

—

Filtrace vzduchu je vymezena jako příspěvek ekosystému k filtraci látek znečišťujících ovzduší prostřednictvím ukládání, absorpce, fixace a uchovávání znečišťujících látek ekosystémovými složkami (zejména stromy). Zmírňují se tak škodlivé účinky znečišťujících látek. Příspěvky se vykazují v tunách adsorbovaných znečišťujících látek.

—

Globální regulace klimatu je vymezena jako příspěvek ekosystému ke snížení koncentrace skleníkových plynů v atmosféře prostřednictvím pohlcování (čisté sekvestrace) uhlíku z atmosféry a zadržování (ukládání) uhlíku v ekosystémech. Příspěvky se vykazují v tunách čisté sekvestrace uhlíku a v tunách organického uhlíku uloženého v suchozemských ekosystémech, a to i v zásobách nad zemí a pod zemí.

—

Regulace místního klimatu je vymezena jako příspěvek ekosystému k regulování vnějšího ovzduší v městských oblastech prostřednictvím vegetace, která zlepšuje životní podmínky lidí a podporuje hospodářskou produkci. Tento příspěvek se vyjadřuje a vykazuje jako snížení teplot ve městech díky účinku městské vegetace ve stupních Celsia ve dnech, kdy teploty přesahují 25 stupňů Celsia.

Kulturní služby

—

Služby v oblasti cestovního ruchu vycházející z přírody jsou vymezeny jako příspěvek ekosystému, zejména prostřednictvím biofyzikálních ukazatelů ekosystémů, který umožňuje lidem využívat a užívat životní prostředí prostřednictvím přímých, in situ, fyzických a zážitkových interakcí s životním prostředím. Tyto příspěvky se vyjadřují v počtu přenocování v hotelech, hostelech, kempech atd., jež lze přičíst návštěvám ekosystémů.

Pro ekosystémové účty se použije tato tabulka typů ekosystému:

Kategorie	Typ ekosystému
1	Sídla a jiné uměle vytvořené oblasti
2	Orná půda
3	Travní porosty (pastviny, polopřirozené a přirozené travní porosty)
4	Les a jiné zalesněné plochy
5	Vřesoviště a křoviny
6	Ekosystémy s řídkou vegetací
7	Vnitrozemské mokřady
8	Řeky a říční kanály
9	Jezera a nádrže
10	Mořské zálivy a brakické vody
11	Pláže, duny a mokřady
12	Mořské ekosystémy (pobřežní vody, šelfy a otevřený oceán)

Oddíl 4

PRVNÍ REFERENČNÍ ROK, ČETNOST A LHŮTY PRO PŘEDÁVÁNÍ

Statistiky se sestavují a předávají:

—	každé tři roky pro účet rozsahu ekosystémů a účet stavu ekosystémů. Údaje odkazují na reprezentativní průměr pro daný referenční rok a na převodní matici pro změnu po třech letech mezi dvěma referenčními roky,

—	každoročně za předpokladu, že Komise (Eurostat) zpřístupní modelovací nástroje pro výpočet ekosystémových služeb pro účty ekosystémových služeb; pokud takové nástroje neexistují, pro účty ekosystémových služeb každé tři roky.

Statistiky se předávají do 24 měsíců od konce referenčního roku.

Aby bylo vyhověno požadavkům uživatele na úplné a včasné soubory údajů, vypracuje Komise (Eurostat) co nejdříve poté, kdy budou k dispozici dostatečné údaje za jednotlivé země, odhady souhrnu za EU. Kdykoliv je to možné, Komise (Eurostat) vypracuje a zveřejní odhady údajů, které členské státy nepředaly ve lhůtách stanovených v bodě 2.

Prvním referenčním rokem je rok 2024. Pro převodní matici je prvním referenčním rokem rok 2027.

Při prvním předání údajů členské státy poskytnou také údaje za období od roku 2024 pro účty rozsahu a účty stavu a pro tabulky dodávek a užití ekosystémových služeb ve fyzických jednotkách. V případě převodní matice vykazují údaje změny mezi roky 2024 a 2027.

Při každém dalším předání údajů Komisi poskytnou členské státy údaje o účtech, rozsahu a stavu ekosystémových služeb za roky n-3 a n, kde n je referenční rok. Členské státy znovu předloží údaje za období od roku 2024, kdykoli dojde k revizi údajů. Členské státy mohou poskytovat jakékoli dostupné údaje pro jednotlivé roky předcházející roku 2024.

Oddíl 5

VYKAZOVACÍ TABULKY

Účty rozsahu ekosystému: v případě všech typů ekosystému uvedených v oddíle 3 se údaje v rámci prvního předávání vykazují za první referenční rok. Při každém dalším předání údajů se údaje vykazují následujícím způsobem:

—	rozsah v předchozím referenčním roce,

—	přírůstky,

—

úbytky,

—	rozsah v běžném referenčním roce.

Převodní matice vykazuje převody mezi všemi typy ekosystémů uvedenými v oddíle 3 mezi předchozím a běžným referenčním rokem.

Účty ekosystémových služeb: pro ekosystémové služby uvedené v oddíle 3 se údaje vykazují v tabulkách dodávek a užití takto:

a)	tabulka dodávek zaznamenávající roční dodávky služeb uvedených v oddíle 3 podle všech typů ekosystému, jak jsou uvedeny v oddíle 3, s výjimkou kategorií 10 a 12;

tabulka užití zaznamenávající využívání ekosystémových služeb podle následujícího členění:

—	mezispotřeba odvětví,

—	konečná spotřeba vládních institucí,

—	konečná spotřeba domácností,

—	tvorba hrubého kapitálu,

—

vývoz.

Členský stát není povinen vykazovat údaje, pokud jeho celková rozloha nepřesahuje 0,3 % celkové rozlohy Unie.

Oddíl 6

MAXIMÁLNÍ DÉLKA PŘECHODNÝCH OBDOBÍ

Maximální délka přechodného období pro uplatňování ustanovení této přílohy je dva roky od uplynutí lhůty pro první předávání údajů.

(*1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 138/2004 ze dne 5. prosince 2003 o souhrnném zemědělském účtu ve Společenství (Úř. věst. L 33, 5.2.2004, s. 1).

(*2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2391 ze dne 12. prosince 2017 kterým se mění nařízení (ES) č. 1059/2003, pokud jde o územní typologie (Tercet) (Úř. věst. L 350, 29.12.2017, s. 1).“‘

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/3024/oj

ISSN 1977-0626 (electronic edition)

Zavřít

(EU) 2024/3024Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/3024 ze dne 27. listopadu 2024, kterým se mění nařízení (EU) č. 691/2011, pokud jde o zavedení nových modulů environmentálních hospodářských účtů (Text s významem pro EHP)

Vyhledání konkrétního předpisu

Fulltextové vyhledávání