(EU) 2024/3015Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/3015 ze dne 27. listopadu 2024, kterým se na trhu Unie zakazují produkty pocházející z nucené práce a kterým se mění směrnice (EU) 2019/1937 (Text s významem pro EHP)

(1)

Jak je uvedeno v preambuli protokolu z roku 2014 k Úmluvě Mezinárodní organizace práce (MOP) o nucené nebo povinné práci č. 29 (dále jen „Úmluva MOP č. 29“), nucená práce představuje závažné porušení lidské důstojnosti a základních lidských práv, přispívá k přetrvávání chudoby a stojí v cestě dosažení důstojné práce pro všechny. MOP prohlásila odstranění všech forem nucené nebo povinné práce za zásadu základních práv. MOP považuje Úmluvu MOP č. 29, včetně doplňujícího protokolu č. 29 z roku 2014, a Úmluvu MOP č. 105 o odstranění nucené práce (dále jen „Úmluva MOP č. 105“) za základní úmluvy MOP a vydává doporučení s cílem předcházet nucené práci, napravovat a odstraňovat ji, jako například doporučení č. 203 o nucené práci (doplňková opatření). MOP vypracovala několik ukazatelů používaných k identifikaci a oznámení případů nucené práce, jako je vyhrožování či skutečná tělesná či sexuální újma, zneužití zranitelnosti, špatné pracovní a životní podmínky a nepřiměřené přesčasy, podvod, omezení pohybu nebo uvěznění v místě výkonu práce nebo ve vymezené oblasti, izolace, dlužní vázanost, zadržování mzdy nebo nadměrné srážky ze mzdy, zadržování cestovních pasů a dokladů totožnosti nebo hrozba udáním orgánům veřejné moci, pokud má pracovník status nelegálního přistěhovalce. Nucená práce je velmi často spojena s chudobou a diskriminací. Manipulace s úvěry a dluhy ze strany zaměstnavatelů nebo náborových agentů je stále klíčovým faktorem, který znevýhodňuje zranitelné pracovníky v situacích nucené práce. Podle kontrolních orgánů MOP práce ve vězení, včetně případů, kdy je vykonávána pro soukromé společnosti, jako taková nepředstavuje nucenou práci, pokud je vykonávána dobrovolně, ve prospěch vězně a je srovnatelná s podmínkami svobodného pracovního poměru. Komunitní práce jako alternativní trestní sankce k trestu odnětí svobody by měla vždy být ve veřejném zájmu a za žádných okolností by ji státy neměly zneužívat k tomu, aby odsouzenou osobu ponížily nebo ji zbavily důstojnosti. V případech, kdy je práce nebo služba uložena v rámci zneužití zranitelnosti pracovníka pod hrozbou trestu, jež nemusí mít podobu trestní sankce, ale může mít podobu ztráty práv nebo výhod.

(2)

Využívání nucené práce je ve světě velmi rozšířené. Odhaduje se, že v roce 2021 se nacházelo v situaci nucené práce přibližně 27,6 milionu lidí. Zranitelné a vyloučené skupiny společnosti jsou obzvláště náchylné stát se terčem nátlaku na vykonávání nucené práce. Tyto skupiny zahrnují ženy, děti, etnické menšiny, osoby se zdravotním postižením, příslušníky nižších kast, původní a kmenové obyvatelstvo a migranty, zejména migranty bez dokladů, kteří mají nejistý status a působí v neformální ekonomice. I v případech, kdy nucená práce není uložena státem, bývá často důsledkem chybějící nebo nedostatečné řádné správy některých hospodářských subjektů a projevem selhání státu v oblasti prosazování sociálních a pracovních práv, zejména u zranitelných a vyloučených skupin. K nucené práci může také docházet za tichého souhlasu orgánů veřejné moci. Převážná většina nucené práce se odehrává v soukromém sektoru, zejména prostřednictvím vykořisťování 17,3 milionu osob nucenou prací, což představuje 86 % všech případů nucené práce. Povinnosti hospodářských subjektů stanovené v tomto nařízení by měly být předvídatelné a jasné, aby bylo zajištěno jejich plné a účinné dodržování a aby přispěly k vymýcení nucené práce.

(3)

Vymýcení nucené práce ve všech jejích formách, včetně státem nařízené nucené práce, je pro Unii prioritou. V článku 21 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) je pevně zakotvena úcta k lidské důstojnosti a univerzálnost a nedělitelnost lidských práv. Za účelem dosažení dílčího cíle 8.7 Cílů udržitelného rozvoje OSN by Unie měla prosazovat a podporovat své hodnoty a přispívat k ochraně lidských práv, zejména práv dítěte. V článku 5 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) se výslovně zakazuje otroctví, nevolnictví, nucené nebo povinné práce a obchod s lidmi a v článku 4 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Evropská úmluva o lidských právech“) se stanoví, že od nikoho se nesmí vyžadovat, aby vykonával nucené nebo povinné práce. Evropský soud pro lidská práva opakovaně vyložil článek 4 Evropské úmluvy o lidských právech tak, že vyžaduje, aby členské státy trestaly a účinně stíhaly jakýkoli čin, který udržuje osobu v situacích stanovených v uvedeném článku 4. Právo na účinné opravné prostředky v případě porušení základních práv je jedním z lidských práv a základních prvků v procesu účinného stíhání trestných činů. Stávající právo Unie, obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv, doporučení Rady Evropy o lidských právech a podnikání a směrnice Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), jako je Směrnice pro nadnárodní podniky týkající se odpovědného podnikatelského chování potvrzují právo obětí na účinnou právní ochranu v případě porušování nebo zneužívání lidských práv v souvislosti s podnikáním, včetně nucené práce.

(4)

Všechny členské státy ratifikovaly základní úmluvy MOP v oblasti nucené práce, konkrétně Úmluvu MOP č. 29 a Úmluvu MOP č. 105 a Úmluvu MOP č. 182 o nejhorších formách dětské práce (dále jen Úmluva MOP č. 182“). Mají proto právní povinnost předcházet nucené práci a odstraňovat ji a pravidelně podávat zprávy MOP.

(5)

Unie se prostřednictvím svých politik a legislativních iniciativ snaží vymýtit využívání nucené práce a podporovat důstojnou práci a pracovní práva na celém světě. Unie prosazuje náležitou péči v souladu s mezinárodními pokyny a zásadami stanovenými mezinárodními organizacemi, včetně MOP, OECD a Organizace spojených národů s cílem zajistit, aby se v dodavatelských řetězcích podniků usazených v Unii nevyskytovala nucená práce.

(6)

Obchodní politika Unie podporuje boj proti nucené práci v jednostranných i dvoustranných obchodních vztazích. Kapitoly obchodních dohod Unie týkající se obchodu a udržitelného rozvoje obsahují závazek ratifikovat a účinně provádět základní úmluvy MOP, mezi něž patří Úmluva MOP č. 29 a Úmluva MOP č. 105, zatímco kapitoly a další ustanovení o obchodu a genderové problematice stanovují povinnost zohledňovat genderové hledisko, což je nezbytné pro ekonomickou emancipaci žen za účelem boje proti genderově podmíněné nucené práci. Kromě toho mohou být v případě závažného a systematického porušování Úmluvy MOP č. 29 a Úmluvy MOP č. 105 zrušeny jednostranné celní preference v rámci systému všeobecných celních preferencí Unie.

(7)

Nucená práce má výrazný dopad na zranitelné a marginalizované skupiny společnosti, jako jsou děti, ženy, migranti, uprchlíci nebo původní obyvatelstvo, a proto je pro účinný boj proti nucené práci nezbytný meziodvětvový a genderově citlivý přístup. Očekává se proto, že toto nařízení přispěje k dosažení cílů příslušných mezinárodních dohod a úmluv, jako je Úmluva MOP č. 182, Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí, Pekingská deklarace ze září 1995, globální pakt o bezpečné, řízené a legální migraci, Ženevská úmluva o právním postavení uprchlíků, deklarace OSN o právech původních obyvatel a Úmluva MOP č. 169 o domorodém a kmenovém obyvatelstvu.

(8)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU (3) harmonizuje definici obchodování s lidmi, včetně nucené práce nebo nucených služeb, a stanoví pravidla pro minimální sankce. Uvedená směrnice, a zejména pravomoc donucovacích a soudních orgánů vyšetřovat a stíhat trestné činy týkající se obchodování s lidmi, včetně pracovního vykořisťování, by neměla být dotčena žádnými pravidly stanovenými v souvislosti se zákazem uvádění a dodávání domácích nebo dovážených produktů pocházejících z nucené práce na trh Unie nebo vývozu takových produktů a povinností zajistit stažení takových produktů z trhu Unie (dále jen „zákaz produktů pocházejících z nucené práce“).

(9)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/821 (4) vyžaduje, aby dovozci nerostných surovin nebo kovů z Unie, kteří spadají do oblasti působnosti uvedeného nařízení, plnili povinnosti náležité péče v souladu s přílohou II pokynů OECD pro náležitou péči v zodpovědných dodavatelských řetězcích nerostných surovin z oblastí postižených konflikty a vysoce rizikových oblastí a s doporučeními pro náležitou péči v nich uvedenými. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1542 (5) obsahuje povinnosti hospodářských subjektů provádět náležitou péči ve svých dodavatelských řetězcích, a to i s ohledem na pracovní práva. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1115 (6) vyžaduje náležitou péči ohledně určitých komodit a produktů spojených s odlesňováním a se znehodnocováním lesů, včetně zohlednění lidských práv.

(10)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU (7) vyžaduje, aby členské státy zajistily, aby některé hospodářské subjekty každoročně zveřejňovaly přehledy nefinančních informací, v nichž informují o dopadu své činnosti na životní prostředí, sociální a zaměstnanecké otázky a na dodržování lidských práv, včetně nucené práce, boj proti korupci a úplatkářství. Kromě toho směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2464 (8) o podávání zpráv podniků o udržitelnosti tento požadavek změnila tím, že stanovila podrobné požadavky na podávání zpráv pro společnosti, na něž se vztahuje tato směrnice, pokud jde o dodržování lidských práv, a to i v globálních dodavatelských řetězcích. Informace, které podniky zveřejňují o lidských právech, by měly v příslušných případech zahrnovat informace o nucené práci v jejich hodnotových řetězcích.

(11)

Jako člen Světové obchodní organizace (WTO) se Unie zavázala podporovat otevřený mnohostranný obchodní systém založený na pravidlech. Veškerá opatření zavedená Unií, která ovlivňují obchod, by měla být v souladu s pravidly WTO.

(12)

V červenci 2021 zveřejnily Komise a Evropská služba pro vnější činnost pokyny pro podniky v EU týkající se náležité péče k řešení rizika nucené práce v jejich provozech a dodavatelských řetězcích.

(13)

Jak je uvedeno ve sdělení Komise ze dne 23. února 2022 o důstojné práci na celém světě v zájmu globální spravedlivé transformace a udržitelného oživení, bez ohledu na stávající politiky a legislativní rámec je zapotřebí dalších opatření k dosažení cílů, jimiž je odstranění produktů pocházejících z nucené práce z trhu Unie, a tedy další přispění k boji proti nucené práci na celém světě.

(14)

Hlavní priority Unie zakotvené v akčním plánu EU pro lidská práva a demokracii na období 2020–2024 zahrnují podporu důstojné práce a budoucnosti práce zaměřené na člověka, která zajistí dodržování základních zásad a lidských práv, prosazování sociálního dialogu, jakož i ratifikaci a účinné provádění příslušných úmluv a protokolů MOP, posílení odpovědného řízení v rámci globálních dodavatelských řetězců a přístup k sociální ochraně.

(15)

Evropský parlament ve svých usneseních ze dne 9. června 2022 o novém obchodním nástroji pro zákaz výrobků vyrobených za použití nucené práce (9), ze dne 17. prosince 2020 o nucené práci a situaci Ujgurů v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang (10) a ze dne 16. prosince 2021 o nucené práci v továrně společnosti Linglong a ekologických protestech v Srbsku (11) nucenou práci důrazně odsoudil a vyzval k zákazu produktů pocházejících z nucené práce. Je proto z pohledu veřejného morálního zájmu problematické, že by produkty pocházející z nucené práce mohly být dostupné na trhu Unie nebo by mohly být vyváženy do třetích zemí, aniž by existoval účinný mechanismus pro zákaz nebo stažení takových produktů z trhu.

(16)

Pro doplnění legislativního a politického rámce Unie v oblasti nucené práce by mělo být zakázáno uvádět a dodávat na trh Unie produkty pocházející z nucené práce nebo vyvážet domácí i dovážené produkty pocházející z nucené práce a mělo by být zajištěno stažení těchto produktů z trhu Unie.

(17)

V současné době neexistuje žádný právní předpis Unie, který by orgány členských států zmocňoval, aby mohly přímo zadržet či zabavit produkt nebo nařídit stažení z trhu produktu na základě zjištění, že zcela nebo zčásti pochází z nucené práce.

(18)

S cílem zajistit účinnost tohoto nařízení by se zákaz produktů pocházejících z nucené práce měl vztahovat na produkty, u nichž byla v kterékoli fázi jejich produkce, výroby, sklizně nebo těžby, včetně opracování nebo zpracování souvisejícího s těmito produkty, využita nucená práce. Zákaz produktů pocházejících z nucené práce by se měl vztahovat na všechny produkty jakéhokoli druhu, včetně jejich složek, a měl by se na ně vztahovat bez ohledu na odvětví, původ, na to, zda jsou domácí nebo dovážené, uváděné nebo dodávané na trh Unie nebo vyvážené. Toto nařízení se nevztahuje na poskytování dopravních služeb.

(19)

Zákaz produktů pocházejících z nucené práce by měl přispět k mezinárodnímu úsilí o odstranění nucené práce. Definice „nucené práce“ by proto měla být v souladu s definicí stanovenou v Úmluvě MOP č. 29, v níž se uvádí, že nucenou nebo povinnou prací se rozumí každá práce nebo služba, která se na kterékoli osobě vymáhá pod pohrůžkou jakéhokoli trestu a ke které se řečená osoba nenabídla dobrovolně, s výjimkou jakékoli práce nebo služby vymáhané na základě zákona o povinné vojenské službě pro práci čistě vojenské povahy; jakékoli práce nebo služby, která je součástí běžných občanských povinností občanů plně samosprávné země; jakékoli práce nebo služby, která se na kterékoli osobě vymáhá v důsledku odsouzení soudem, a to za předpokladu, že uvedená práce nebo služba je vykonávána pod dohledem a kontrolou orgánu veřejné moci a že tato osoba není najata ani dána k dispozici soukromým osobám, společnostem nebo sdružením; jakákoli práce nebo služby vymáhané v naléhavých případech, tj. v případě války nebo v případě kalamity nebo ohrožení kalamitou, jako je požár, záplava, hladomor, zemětřesení, závažná epidemie nebo epizootická nákaza, napadení zvířecími, hmyzími nebo rostlinnými škůdci, a obecně v případě jakýchkoli okolností, které by ohrozily existenci nebo dobré životní podmínky celé populace nebo její části; a drobné obecně prospěšné práce, která je vykonávána členy společenství v přímém zájmu uvedeného společenství, mohou být proto považovány za běžné občanské povinnosti členů společenství za předpokladu, že členové společenství nebo jejich přímí zástupci mají právo být konzultováni ohledně potřeby těchto služeb.

(20)

Na základě definice nucené práce uvedené v Úmluvě MOP č. 29 a použité v tomto nařízení představují ukazatele nucené práce podle MOP a pokyny MOP nazvané „Hard to See, Harder to Count“ (Těžké vidět, těžší spočítat) nejčastější znaky svědčící o možné existenci nucené práce, které by měly být brány v úvahu při provádění tohoto nařízení. Tyto ukazatele však mohou být nedostatečné pro identifikaci nucené práce uložené státními orgány založené na systémových a globálních donucovacích politikách, které vyžadují další, speciálně navržené ukazatele.

(21)

Definice „nucené práce uložené státními orgány“ by měla být sladěna s Úmluvou MOP č. 105, která výslovně zakazuje využívání nucené práce nebo povinné práce jako prostředku politického nátlaku nebo vzdělávání nebo jako trestu za vyjadřování politických názorů nebo názorů ideologicky odporujících zavedenému politickému, sociálnímu nebo hospodářskému systému. Zakazuje rovněž využití nucené práce jako metody pro mobilizaci a pro účely hospodářského rozvoje, jako prostředku pracovní kázně, jako trestu za účast na stávkách nebo jako prostředku rasové, sociální, národnostní nebo náboženské diskriminace.

(22)

Do oblasti působnosti tohoto nařízení by měl spadat i prodej na dálku včetně online prodeje. Pokud je produkt nabízen k prodeji online nebo jinými prostředky dálkového prodeje, měl by být považován za dodávaný na trh, pokud je nabídka prodeje zaměřena na konečné uživatele v Unii. V souladu s použitelným právem Unie z oblasti mezinárodního práva soukromého by ke stanovení toho, zda je nabídka zaměřena na konečné uživatele v Unii, měla být provedena analýza každého jednotlivého případu. Nabídka prodeje by měla být považována za zaměřenou na konečné uživatele v Unii, pokud příslušný hospodářský subjekt jakýmkoli způsobem směřuje své činnosti do některého členského státu. Při analýzách jednotlivých případů by v tomto ohledu měly být zohledňovány relevantní faktory, jako jsou zeměpisné oblasti, kam je možné zboží zaslat, dostupné jazyky a jazyky používané v nabídce nebo při objednávce, způsoby platby, používání měny členského státu nebo název domény registrovaný v jednom z členských států. V případě prodeje online nestačí pouhá skutečnost, že je rozhraní hospodářských subjektů nebo rozhraní poskytovatelů online tržišť přístupné v členském státě, v němž jsou koneční uživatelé usazeni nebo tam mají bydliště. Skutečnost, že produkty nabízené k prodeji online nebo jinými prostředky prodeje na dálku se považují za dodané na trh Unie, pokud je nabídka k prodeji zaměřena na konečné uživatele v Unii, zmocňuje příslušné orgány ke kontrole a přijetí nezbytných opatření ve vztahu k těmto produktům podle tohoto nařízení, i když v okamžiku nabídky k prodeji online nebo jinými prostředky prodeje na dálku ještě nejsou skutečně uvedeny na trh Unie. Tyto produkty musí být v souladu s příslušnými právními předpisy Unie platným v okamžiku, kdy jsou skutečně uvedeny na trh Unie, a v případě produktů vstupujících do Unie v souladu s příslušnými právními předpisy Unie platnými, v okamžiku, kdy jsou propuštěny do celního režimu „propuštění do volného oběhu“. Skutečností, že produkt nabízený k prodeji online nebo prostřednictvím jiných prostředků dálkového prodeje se považuje za dodávaný na trh, pokud je nabídka zaměřena na konečné uživatele v Unii, by neměla být dotčena pravidla týkající se produktů vstupujících na trh Unie nebo jej opouštějících.

(23)

Došlo k nárůstu využívání zprostředkovatelských služeb k prodeji produktů, zejména online tržišť. V tomto ohledu by veškeré informace týkající se prodeje produktů, které porušují zákaz produktů pocházejících z nucené práce stanovený v tomto nařízení, měly být považovány za nezákonný obsah ve smyslu čl. 3 písm. h) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 (12) a měly by podléhat povinnostem a opatřením stanoveným v uvedeném nařízení.

(24)

Komise a příslušné orgány členských států by měly identifikovat porušení zákazu produktů pocházejících z nucené práce. Při určování příslušných orgánů by členské státy měly zajistit, aby tyto orgány měly dostatečné lidské a finanční zdroje a aby jejich zaměstnanci měli potřebné kompetence a znalosti, zejména pokud jde o lidská práva, pracovní práva, genderovou rovnost, řízení dodavatelského řetězce a postupy náležité péče. Příslušné orgány by měly úzce spolupracovat s vnitrostátními inspekčními orgány práce a soudními a donucovacími orgány, včetně orgánů odpovědných za boj proti obchodování s lidmi, aby nedocházelo k ohrožení vyšetřování prováděných těmito orgány.

(25)

Za účelem zajištění účinného plnění svých úkolů podle tohoto nařízení, zejména s ohledem na provádění šetření, by Komise měla mít možnost požádat o pomoc jiné instituce nebo jiné subjekty Unie s příslušným mandátem. Mezi tyto úkoly by mohlo patřit: zpracování podání informací, podpora přidělování šetření, provádění předběžných šetření a šetření, usnadňování spolupráce s orgány členských států a mezi nimi, usnadňování mezinárodní spolupráce, podpora vývoje podpůrných nástrojů a případně podpora provádění celními orgány a podpora Komise při přípravě rozhodnutí o zákazu produktů pocházejících z nucené práce. Tímto není dotčen úkol Komise jakožto vedoucího příslušného orgánu přijímat rozhodnutí o zákazu uvádění produktů pocházejících z nucené práce na trh v jednotlivých případech, který jí náleží jakožto příslušnému orgánu. Komise jakožto vedoucí příslušný orgán by měl vykonávat své pravomoci nestranně, transparentně a s náležitým ohledem na povinnosti zachovávat profesní tajemství a měla by mít nezbytné odborné znalosti. Komise by měla mít prostředky na financování nezbytných personálních a souvisejících nákladů na plnění úkolů, které jí byly svěřeny podle tohoto nařízení, a na získávání požadovaných odborných znalostí.

(26)

Příslušné orgány a Komise by se při provádění tohoto nařízení měly řídit zásadou proporcionality. Příslušné orgány a Komise by měly zejména zajistit, aby všechna opatření a činnosti provedené během předběžné fáze šetření a během šetření a opatření a činnosti stanovené v rozhodnutí byly vhodné a nezbytné k dosažení požadovaného účelu a nepředstavovaly pro hospodářské subjekty nadměrnou zátěž.

(27)

Za účelem zajištění spolupráce mezi Komisí a příslušnými orgány určenými podle tohoto nařízení a dalších relevantních unijních a vnitrostátních právních předpisů a za účelem zajištění konzistentnosti jejich činností a rozhodnutí by si Komise a příslušné orgány určené podle tohoto nařízení měly v případě potřeby vyžádat od ostatních relevantních orgánů informace ohledně toho, zda posuzované hospodářské subjekty podléhají povinnosti náležité péče v souvislosti s nucenou prací a zda ji vykonávají v souladu s platným unijním nebo vnitrostátním právem, které stanoví požadavky na náležitou péči a transparentnost v souvislosti s nucenou prací. Při vyžadování informací od hospodářských subjektů by se příslušné orgány měly pokud možno řídit zásadou Komise „pouze jednou“, a to prostřednictvím intenzivnější spolupráce a dialogu mezi orgány, které se zabývají dohledem nad regulací produktů. Za stejným účelem by příslušné orgány určené podle tohoto nařízení měly případně o svých opatřeních a rozhodnutích informovat další relevantní orgány, jako jsou orgány dozoru nad trhem.

(28)

Jednotného vymáhání zákazu produktů pocházejících z nucené práce, jež vstupují na trh Unie nebo jej opouštějí, lze dosáhnout pouze systematickou výměnou informací a spoluprací mezi příslušnými orgány, celními orgány a Komisí. Tuto výměnu informací a spolupráci by měla podporovat Komise.

(29)

Ke shromažďování, zpracovávání a uchovávání informací ve strukturované podobě o otázkách týkajících se šetření, procesu rozhodování a vymáhání zákazu produktů pocházejících z nucené práce by příslušné orgány měly používat Informační a komunikační systém pro dozor nad trhem uvedený v článku 34 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1020 (13), v souladu s prováděcím aktem, který by měla Komise přijmout podle tohoto nařízení (dále jen „ICSMS“). Komise, příslušné orgány a celní orgány by měly mít k tomuto systému přístup, aby mohly plnit své povinnosti podle tohoto nařízení. Příslušné orgány mohou rovněž využívat jiné stávající komunikační systémy pro komunikaci s jinými orgány ve svém vlastním členském státě v rozsahu, v jakém tím není dotčena povinnost používat ICSMS pro účely provádění tohoto nařízení.

(30)

Za účelem optimalizace a odlehčení procesu kontroly produktů vstupujících na trh Unie nebo jej opouštějících je nezbytné umožnit automatizovaný přenos údajů mezi ICSMS a celními systémy. Je třeba rozlišovat tři různé přenosy údajů s ohledem na jejich účel. Zaprvé, rozhodnutí, kterými se stanoví porušení zákazu produktů pocházejících z nucené práce, by měla být z ICSMS předávána do elektronického celního systému řízení rizik uvedeného v článku 36 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2447 (14), a to bez ohledu na případný budoucí vývoj prostředí pro řízení celních rizik, aby je celní orgány mohly využívat k identifikaci produktů, které mohou takovému rozhodnutí odpovídat. Pro tyto první přenosy údajů by měla být použita dostupná rozhraní celního prostředí. Zadruhé, pokud celní orgány takový produkt identifikují, bude nezbytné řízení případů, mimo jiné za účelem přenosu oznámení o pozastavení, závěrů příslušných orgánů a výsledků opatření přijatých celními orgány. Tyto druhé přenosy údajů mezi ICSMS a vnitrostátními celními systémy by měly být podporovány jednotným portálem EU pro oblast celnictví. Zatřetí, celní systémy obsahují informace o produktech vstupujících na trh Unie a opouštějících jej, které by byly pro příslušné orgány při plnění jejich povinností důležité, ale nemají k nim přístup. Proto by z nich měly být příslušné informace získány a předány do ICSMS. Tato tři propojení by měla být vysoce automatizovaná a snadno použitelná, aby se omezila další zátěž pro celní orgány. Komise by měla být zmocněna k tomu, aby ve spolupráci s celními orgány a příslušnými orgány přijala prováděcí akty nezbytné ke stanovení procesních pravidel, praktických opatření a datových prvků, které mají být přenášeny mezi ICSMS a celními systémy, a případných dalších doplňujících požadavků.

(31)

Komise by měla zřídit orientační demonstrativní databázi rizik nucené práce s cílem podpořit práci příslušných orgánů při posuzování možných porušení zákazu produktů pocházejících z nucené práce a pomoci hospodářským subjektům identifikovat možná rizika nucené práce v jejich dodavatelských řetězcích. Komise by měla mít možnost využít při vývoji databáze externího odborného poradenství. Databáze by měla identifikovat rizika nucené práce v konkrétních zeměpisných oblastech nebo ve vztahu ke konkrétním produktům nebo skupinám produktů se zvláštním zaměřením na rozšířená a závažná rizika nucené práce, a to na základě spolehlivých a ověřitelných informací od mezinárodních institucí, jako je MOP a OSN, a výzkumných nebo akademických institucí. Tato databáze by měla být zpřístupněna veřejnosti prostřednictvím Jednotného portálu pro problematiku nucené práce. Pokud existují spolehlivé a ověřitelné důkazy o vysokém riziku, že produkty vyrobené v určitých hospodářských odvětvích v určitých zeměpisných oblastech byly vyrobeny s využitím nucené práce uložené státními orgány, měla by být v databázi zřízené podle tohoto nařízení tato odvětví v těchto oblastech určena.

(32)

Mikropodniky a malé a střední podniky (dále jen „malé a střední podniky“) mohou mít omezené zdroje a schopnosti k zajištění toho, aby produkty, které uvádějí nebo dodávají na trh Unie, nepocházely z nucené práce. Komise by proto měla vydat pokyny k náležité péči v souvislosti s nucenou prací, které by měly rovněž zohledňovat velikost a ekonomické zdroje hospodářských subjektů. Kromě toho by Komise měla vydat pokyny k ukazatelům rizik nucené práce, včetně toho, jak je identifikovat, které by měly vycházet z nezávislých a ověřitelných informací, včetně zpráv od mezinárodních organizací, zejména MOP.

(33)

Komise by měla předcházet ukládání zbytečné administrativní zátěže malým a středním podnikům. Komise by dále měla vypracovat doprovodná opatření na podporu úsilí hospodářských subjektů a jejich obchodních partnerů v témže dodavatelském řetězci, zejména malých a středních podniků. Pro účely tohoto nařízení by členské státy měly určit kontaktní místa pro malé a střední podniky, kterými mohou být stávající kontaktní místa pro podniky a lidská práva nebo kontaktní místa pro náležitou péči. Malé a střední podniky by měly mít možnost kontaktovat příslušný orgán členského státu, v němž jsou usazeny, k čemuž by jim měly pomoci informace poskytnuté na jednotném portálu pro problematiku nucené práce. Zejména by měly mít možnost spolupracovat s příslušným orgánem, a získat tak podporu v průběhu celého šetření. Dostatečné zdroje podpory pro malé a střední podniky by měly být rovněž k dispozici online v jasné a srozumitelné podobě.

(34)

Komise by měla vydat pokyny ohledně toho, jak vést dialog s příslušnými orgány, aby pomohla hospodářským subjektům, zejména malým a středním podnikům, jakož i dalším zúčastněným stranám dodržovat zákaz produktů pocházejících z nucené práce. Komise by dále měla vydat pokyny na pomoc osobám nebo sdružením, které podávají informace.

(35)

S ohledem na rozmanitost práva Unie, které se zabývá otázkami nucené práce, by Komise měla hospodářským subjektům, zejména malým a středním podnikům, poskytnout pokyny ohledně toho, jak uplatňovat různé povinnosti vyplývající z práva Unie.

(36)

Komise by měla vydat pokyny, aby hospodářským subjektům a příslušným orgánům provádění tohoto nařízení usnadnila. Pokyny pro hospodářské subjekty by měly obsahovat návod na náležitou péči ve vztahu k nucené práci, a to i pro různé typy dodavatelů a odvětví činnosti, k osvědčeným postupům pro ukončení a nápravu nucené práce a k odpovědnému ukončení spolupráce. Nápravou se rozumí uvedení dotčené osoby nebo osob či komunit do stavu rovnocenného nebo co nejbližšího tomu, v němž by se nacházely, kdyby k nucené práci nedošlo, přiměřené účasti dané společnosti na nucené práci, včetně finančního nebo nefinančního odškodnění, které společnost poskytne osobě nebo osobám dotčeným nucenou prací a případně úhrady nákladů vynaložených orgány veřejné správy na jakákoli nezbytná nápravná opatření. Pokyny pro příslušné orgány by se měly zaměřit na informace důležité pro praktické provádění tohoto nařízení. Pokyny k náležité péči ve vztahu k nucené práci by měly vycházet z Pokynů pro podniky v EU týkajících se náležité péče k řešení rizika nucené práce v jejich provozech a dodavatelských řetězcích, které Komise a Evropská služba pro vnější činnost vydaly v červenci 2021. Pokyny by měly být v souladu s dalšími pokyny Komise v tomto kontextu a s příslušnými pokyny mezinárodních organizací. Pokyny by měly být vypracovány po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami a měly by vycházet ze zkušeností a osvědčených postupů příslušných orgánů členských států. Při stanovování ukazatelů rizik by měly být zohledněny zprávy mezinárodních organizací, zejména MOP, jakož i další nezávislé a ověřitelné zdroje informací.

(37)

Vzhledem k tomu, že nucená práce je celosvětovým problémem, a vzhledem k propojení globálních dodavatelských řetězců je nutné podporovat mezinárodní spolupráci v boji proti nucené práci, což by rovněž zlepšilo účinnost provádění tohoto nařízení. Komise by měla odpovídajícím způsobem spolupracovat s orgány třetích zemí, mezinárodními organizacemi a dalšími zúčastněnými stranami a vyměňovat si s nimi informace s cílem posílit účinnost provádění tohoto nařízení. Mezinárodní spolupráce s orgány třetích zemí, včetně zemí, které přijaly podobné právní předpisy, by měla probíhat strukturovaně v rámci stávajících struktur dialogu s těmito zeměmi nebo v případě potřeby v rámci zvláštních struktur dialogu, které budou vytvořeny ad hoc. V rámci této spolupráce by mělo být umožněno zahrnout výměnu informací o rizicích nucené práce, jako jsou rizika uvedená v databázi, a o rozhodnutích zakázat produkty, ale tato spolupráce by neměla zahrnovat informace o probíhajících šetřeních. Zastoupení Unie mohou přispívat k šíření informací o tomto nařízení a usnadňovat předkládání informací o rizicích nucené práce příslušnými zúčastněnými stranami. Mezinárodní spolupráce může rovněž zahrnovat rozvoj iniciativ v oblasti spolupráce a doprovodných opatření na podporu příslušných zúčastněných stran v jejich úsilí o odstranění nucené práce z globálních dodavatelských řetězců, jakož i vytváření příznivého prostředí ve třetích zemích na podporu a ochranu lidských práv.

(38)

Pokud se jakákoli fyzická či právnická osoba nebo jakékoliv sdružení bez právní subjektivity domnívají, že jsou na trh Unie uváděny a dodávány produkty pocházející z nucené práce, měly by mít možnost předložit příslušným orgánům informace a měla by být informována o výsledku posouzení svého podání informací. Informace o údajných porušeních by měly být předkládány prostřednictvím jednotného informačního místa zřízeného Komisí a zpřístupněného na jednotném portálu pro problematiku nucené práce. S cílem zajistit snadné předkládání informací a standardizaci poskytovaných informací by Komise měla vydat pokyny k používání jednotného informačního místa a měla mít možnost přijmout prováděcí akty, kterými upřesní procesní pravidla, šablony a další podrobnosti týkající se podání informací. Podání informací, která jsou zjevně neúplná, neopodstatněná nebo učiněná ve zlé víře, by měla být zamítnuta. Měla by být zavedena přiměřená opatření, která zajistí ochranu všech osob spojených s podáním nebo se samotnými informacemi v něm obsaženými, včetně ochrany před odvetnými kroky.

(39)

Oznamovatelé mohou příslušné orgány upozornit na nové informace, aby jim pomohli odhalit porušení tohoto nařízení a umožnili jim přijmout opatření. S cílem zajistit, aby byla k dispozici odpovídající opatření, která oznamovatelům umožní upozorňovat příslušné orgány na skutečné či možné případy porušení tohoto nařízení a ochrání je před odvetnými opatřeními, by v tomto nařízení mělo být stanoveno, že směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 (15) se vztahuje na oznamování porušení tohoto nařízení a na ochranu osob oznamujících tato porušení, pokud spadají do osobní působnosti uvedené směrnice.

(40)

K posílení právní jistoty by použitelnost směrnice (EU) 2019/1937 podle tohoto nařízení ohledně oznámení jeho porušení a ochrany osob oznamujících taková porušení měla být v uvedené směrnici zohledněna. Příloha směrnice (EU) 2019/1937 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna. Členské státy by měly zajistit, aby byly ode dne použitelnosti tohoto nařízení uvedené změny zohledněny v prováděcích předpisech přijatých v souladu s uvedenou směrnicí. Přijetí vnitrostátních prováděcích předpisů však není podmínkou pro uplatnění uvedené směrnice ohledně oznamování porušení tohoto nařízení nebo ochrany oznamujících osob.

(41)

Aby byl zajištěn snadný přístup k příslušným informacím ohledně tohoto nařízení, měla by Komise zřídit jednotný internetový portál na úrovni Unie, který bude přístupný veřejnosti ve všech úředních jazycích orgánů Unie.

(42)

Při zjišťování možného porušení zákazu produktů pocházejících z nucené práce by Komise nebo příslušné orgány měly postupovat podle posouzení rizika, přičemž by měly posoudit všechny jim dostupné informace. Mají-li Komise a příslušné orgány při určování priorit svých šetření uplatňovat přístup založený na posouzení rizik, měly by zohlednit podíl části, u níž existuje podezření, že pochází z nucené práce, na konečném produktu, u nějž existuje podezření, že pochází z nucené práce, množství a objem dotčených produktů a rozsah a závažnost možné nucené práce, včetně toho, zda by se mohlo jednat o nucenou práci uloženou státními orgány. Komise a příslušné orgány by měly rovněž zohlednit velikost a ekonomické zdroje hospodářských subjektů a složitost dodavatelského řetězce a v co největší míře se zaměřit na hospodářské subjekty a případně dodavatele produktů, kteří jsou blíže výskytu rizika nucené práce a mají největší vliv na prevenci, zmírnění a ukončení jejího využívání.

(43)

Před zahájením šetření by vedoucí příslušný orgán měl mít možnost vyžádat si informace od posuzovaných hospodářských subjektů a také od jiných příslušných zúčastněných stran, včetně osob nebo sdružení, které příslušným orgánům předložily relevantní informace. Vedoucí příslušný orgán by měl mít možnost rozhodnout se pro to, že si další informace od hospodářských subjektů nevyžádají, pokud vyhodnotí, že by to mohlo vést k pokusu o zakrytí existence nucené práce ze strany těchto hospodářských subjektů, a tudíž ohrozit šetření. Vedoucí příslušný orgán by měl zahájit šetření, pokud na základě svého posouzení všech dostupných informací nebo na základě jakýchkoliv jiných dostupných skutečností, pokud během předběžné fáze šetření nebylo možné shromáždit informace a důkazy, zjistí, že existuje opodstatněná obava, že došlo k porušení zákazu produktů pocházejících z nucené práce.

(44)

S cílem zvýšit účinnost zákazu produktů pocházejících z nucené práce by měly příslušné orgány poskytnout hospodářským subjektům přiměřenou lhůtu ke zjištění, zmírnění, prevenci a odstranění rizika nucené práce, a to mimo jiné při zohlednění složitosti procesu a počtu zúčastněných stran.

(45)

Před zahájením šetření by si vedoucí příslušný orgán měl od posuzovaných hospodářských subjektů vyžádat informace o opatřeních přijatých ke zmírnění, prevenci, odstranění rizik nucené práce nebo nápravě případů nucené práce v jejich provozech a dodavatelských řetězcích v souvislosti s posuzovanými produkty. Uplatňování náležité péče v souvislosti s nucenou prací by mělo přispět k tomu, aby hospodářský subjekt snížil riziko výskytu nucené práce ve svých provozech a dodavatelských řetězcích. Vhodná náležitá péče prováděná v souladu s příslušným právem Unie a s mezinárodními normami může pomoci identifikaci a řešení nucené práce v dodavatelském řetězci. To znamená, že by se žádné šetření nemělo zahájit, pokud se vedoucí příslušný orgán domnívá, že neexistuje opodstatněná obava z porušení zákazu produktů pocházejících z nucené práce, nebo že důvody pro opodstatněné obavy byly odstraněny, zejména například z důvodu, že použitelné právní předpisy, pokyny, doporučení nebo jakákoliv jiná náležitá péče ve vztahu k nucené práci jsou uplatňovány způsobem, který zmírňuje riziko nucené práce, předchází mu a odstraňuje je.

(46)

Vedoucí příslušný orgán by při vyžadování informací během šetření měl v co největší možné míře a v souladu s účinným vedením šetření upřednostnit ty hospodářské subjekty, jež jsou předmětem šetření, které jsou zapojené do fází dodavatelského řetězce co nejblíže pravděpodobnému výskytu rizika nucené práce, a měl by zohlednit velikost a ekonomické zdroje těchto hospodářských subjektů a množství dotčených produktů, jakož i rozsah podezření na nucenou práci.

(47)

Vedoucí příslušné orgány by měly nést důkazní břemeno, pokud jde o prokázání toho, zda v kterékoli fázi produkce, výroby, sklizně nebo těžby produktu uváděné nebo dodávané na trh Unie nebo vyvážené, včetně opracování nebo zpracování souvisejícího s produktem, byla využita nucená práce, a to na základě všech informací a důkazů shromážděných během šetření, včetně jeho předběžné fáze. Za účelem zajištění práva na řádný proces by hospodářské subjekty měly mít možnost během šetření předložit příslušným orgánům informace na svou obhajobu. Pokud v reakci na žádost vedoucího příslušného orgánu o informace hospodářský subjekt nebo orgán veřejné moci bez náležitého odůvodnění požadované informace neposkytne nebo odmítne poskytnout, poskytne neúplné nebo nesprávné informace s cílem zabránit šetření, poskytne zavádějící informace nebo jinak brání šetření, včetně případů, kdy je zjištěno riziko nucené práce uložené státními orgány, měl by mít vedoucí příslušný orgán možnost prokázat, že zákaz produktů pocházejících z nucené práce byl porušen, na základě jakýchkoli jiných relevantních a ověřitelných informací shromážděných během předběžné fáze šetření nebo během šetření samotného. Vedoucí příslušný orgán by měl tyto skutečnosti rovněž zohlednit při přezkumu rozhodnutí přijatého na tomto základě.

(48)

Pokud vedoucí příslušný orgán zjistí, že hospodářské subjekty porušily zákaz produktů pocházejících z nucené práce, měl by neprodleně zakázat uvádění a dodávání takových produktů na trh Unie a jejich vývoz z Unie a měl by požadovat, aby hospodářské subjekty, které jsou předmětem šetření, stáhly dotčené produkty, které již byly dodány na trh Unie, a darovaly produkty podléhající rychlé zkáze na dobročinné účely nebo na účely veřejného zájmu. V případě produktů, jež nepodléhají rychlé zkáze, by hospodářské subjekty měly tyto produkty recyklovat, a pokud to není možné, měly by je nechat zničit, znehodnotit nebo jinak odstranit podle vnitrostátního práva, které je v souladu s právem Unie, včetně právních předpisů Unie o nakládání s odpady. Zvláštní pozornost by však měla být věnována předcházení narušení dodavatelských řetězců strategického nebo kritického významu pro Unii a v tomto ohledu produktům, jejichž odstranění by změnilo řádné fungování vnitřního trhu a těchto dodavatelských řetězců. V těchto případech by měl mít vedoucí příslušný orgán, odchylně od povinnosti uložit příkaz k odstranění dotčeného produktu, případně možnost nařídit, aby byl dotčený produkt po určitou dobu zadržován, a to na náklady hospodářských subjektů. Při posuzování strategického nebo kritického významu produktu pro Unii by vedoucí příslušný orgán měl zejména zohlednit seznam odvětví stanovený v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1735 (16) a v doporučení Komise (EU) 2023/2113 (17), jakož i produkty uvedené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1252 (18). Při posuzování, zda je výjimka z povinnosti uložit příkaz k odstranění vhodná, by vedoucí příslušný orgán měl mít na paměti pravděpodobnost toho, že dotčené hospodářské subjekty splní podmínky pro přezkum rozhodnutí, kterým se stanoví porušení zákazu produktů pocházejících z nucené práce, ve lhůtě stanovené vedoucím příslušným orgánem. Lhůta stanovená vedoucím příslušným orgánem by dotčeným hospodářským subjektům umožnila prokázat, že nucenou práci v souvislosti s dotčeným produktem odstranily tím, že ji v rámci svého dodavatelského řetězce ukončily. Změnu dodavatelského řetězce ve smyslu využívání jiných dodavatelů nelze považovat za způsob, jak odstranit nucenou práci v souvislosti s produktem, jehož se uvedené rozhodnutí týká, neboť by se jednalo o jiný produkt. Pokud dotčené hospodářské subjekty prokáží předložením důkazů, že v souvislosti s dotčeným produktem odstranily nucenou práci, měl by vedoucí příslušný orgán provést přezkum svého rozhodnutí o zákazu uvádění a dodávání těchto produktů na trh Unie, který povede ke zrušení tohoto rozhodnutí, a zrušit tak zadržování dotčených produktů. Pokud dotčené hospodářské subjekty takové důkazy nepředloží, měly by dodržovat příkaz k odstranění dotčených produktů po uplynutí lhůty stanovené v rozhodnutí o zákazu uvádění a dodávání těchto výrobků na trh Unie, jehož součástí je příkaz k zadržení produktů na určitou dobu..

(49)

V rozhodnutí, kterým se stanoví porušení zákazu produktů pocházejících z nucené práce, by měl vedoucí příslušný orgán uvést výsledky šetření a informace, z nichž tato zjištění vycházejí, a stanovit přiměřenou lhůtu, v níž by měly hospodářské subjekty uvedenému rozhodnutí vyhovět, jakož i informace umožňující identifikaci produktu, na který se rozhodnutí vztahuje. Komise by měla být zmocněna k přijímání prováděcích aktů nezbytných k upřesnění podrobností o informacích, jež mají být v těchto rozhodnutích obsaženy. Rozhodnutí vedoucího příslušného orgánu by měla být zveřejněna.

(50)

Při stanovování přiměřené lhůty pro splnění příkazů uvedených v rozhodnutí, kterým se stanoví porušení zákazu produktů pocházejících z nucené práce, by měl vedoucí příslušný orgán zohlednit velikost a ekonomické zdroje dotčených hospodářských subjektů.

(51)

Pro zajištění účinného vymáhání by rozhodnutí přijatá vedoucím příslušným orgánem v jednom členském státě měla být uznávána a prosazována příslušnými orgány v ostatních členských státech, pokud jde o produkty se stejnými identifikačními údaji ze stejného dodavatelského řetězce, u nichž byla zjištěna nucená práce.

(52)

Po předložení nových podstatných informací, které dokládají, že produkty, jež jsou uváděny nebo dodávány na trh Unie nebo jež jsou určeny k vývozu z trhu Unie, jsou v souladu se zákazem produktů pocházejících z nucené práce, by hospodářské subjekty měly mít možnost požádat o přezkum rozhodnutí vedoucích příslušných orgánů podle tohoto nařízení. Vedoucí příslušný orgán by měl své rozhodnutí do budoucna zrušit, pokud hospodářské subjekty prokáží, že uvedenému rozhodnutí vyhověly a že nucenou práci u dotčených produktů ze svých činností nebo dodavatelského řetězce odstranily. Rozhodnutí vedoucích příslušných orgánů podle tohoto nařízení by měla podléhat soudnímu přezkumu v souladu s platným unijním a vnitrostátním právem.

(53)

Pokud hospodářské subjekty nevyhoví rozhodnutí vedoucího příslušného orgánu do konce stanovené lhůty, měly by příslušné orgány zajistit, aby bylo zakázáno dotčené produkty uvádět nebo dodávat na trh Unie, vyvážet je nebo je stahovat z trhu Unie a aby byly veškeré produkty podléhající rychlé zkáze, které zůstaly u příslušných hospodářských subjektů, darovány na dobročinné účely nebo na účely veřejného zájmu. Příslušné orgány by měly zajistit, aby produkty, jež nepodléhají rychlé zkáze, byly recyklovány, nebo pokud to není možné, aby byly na náklady hospodářských subjektů zničeny, znehodnoceny nebo jinak odstraněny podle vnitrostátních právních předpisů, které jsou v souladu s právem Unie, včetně práva Unie o nakládání s odpady a o ekodesignu udržitelných produktů. Je-li to možné, měly by příslušné orgány zajistit, aby metoda odstraňování nebo ničení zvolená ze všech dostupných možností měla co nejmenší dopad na životní prostředí. Příslušné orgány členských států by měly být odpovědné za vymáhání rozhodnutí na svém území, včetně rozhodnutí přijatých Komisí. Poté, co je rozhodnutí sděleno prostřednictvím ICSMS, přistoupí všechny příslušné orgány, jichž se rozhodnutí týká, k příslušným opatřením k jeho vymáhání stanoveným v tomto nařízení.

(54)

Při prosazování zákazu uvádění a dodávání produktů pocházejících z nucené práce na trh nebo zákazu jejich vývozu by měl být zvážen dopad na dobré životní podmínky zvířat s cílem ušetřit dotčeným zvířatům jakoukoli zbytečnou bolest, úzkost nebo utrpení. Tímto nařízením by navíc nemělo být dotčeno právo Unie týkající se dobrých životních podmínek zvířat, jako jsou nařízení Rady (ES) č. 1/2005 (19) a (ES) č. 1099/2009 (20).

(55)

Rozhodnutí vedoucích příslušných orgánů o porušení zákazu produktů pocházejících z nucené práce by měla být sdělena celním orgánům, které by měly usilovat o identifikaci dotčeného produktu mezi produkty deklarovanými k propuštění do volného oběhu nebo k vývozu. Příslušné orgány členských států by měly být odpovědné za celkové vymáhání zákazu produktů pocházejících z nucené práce na trhu Unie, jakož i za produkty vstupující na tento trh nebo jej opouštějící. Vzhledem k tomu, že nucená práce je součástí výrobního procesu a nezanechává na produktu žádné stopy, a vzhledem k tomu, že nařízení (EU) 2019/1020 se vztahuje pouze na vyrobené výrobky a jeho oblast působnosti je omezena na propuštění do volného oběhu, celní orgány by podle nařízení (EU) 2019/1020 nemohly při uplatňování a vymáhání zákazu produktů pocházejících z nucené práce jednat samostatně. Konkrétní organizací kontrol jednotlivých členských států by nemělo být dotčeno nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (21) a jeho obecná ustanovení o pravomocích celních orgánů v oblasti kontroly a dohledu.

(56)

Informace, které hospodářské subjekty v současné době předkládají nebo poskytují celním orgánům, obsahují pouze obecné údaje o produktech, nikoliv údaje o výrobci nebo producentovi a dodavateli produktu či konkrétní informace o produktech. Aby celní orgány mohly identifikovat produkty, které vstupují na trh Unie nebo jej opouštějí a které porušují toto nařízení, a měly by být proto na vnějších hranicích Unie zastaveny, měly by hospodářské subjekty celním orgánům předkládat informace umožňující identifikaci produktů, jichž se rozhodnutí vedoucího příslušného orgánu týká. Tyto informace by měly zahrnovat údaje o výrobci nebo producentovi a o dodavatelích produktu, jakož i veškeré další informace o produktu samotném. Za tímto účelem by Komise měla být zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci, v nichž určí produkty, u nichž by tyto informace měly být poskytovány, mimo jiné s využitím databáze zřízené podle tohoto nařízení, jakož i informací a rozhodnutí vedoucích příslušných orgánů uvedených v ICSMS. Kromě toho by Komise měla být zmocněna k přijímání prováděcích aktů nezbytných k upřesnění podrobností ohledně informací, které mají hospodářské subjekty předkládat nebo poskytovat celním orgánům. Tyto informace by měly zahrnovat popis, název nebo obchodní značku produktu, zvláštní požadavky podle práva Unie na identifikaci produktu, jako je typ, referenční číslo, model, číslo šarže nebo sériové číslo umístěné na produktu nebo uvedené na obalu či v dokladu přiloženém k produktu, případně jedinečný identifikátor digitálního pasu produktu, jakož i údaje o výrobci nebo producentovi a dodavatelích produktu, včetně jejich názvu, obchodního jména nebo registrované ochranné známky, kontaktních údajů, jedinečného identifikačního čísla v zemi, kde jsou usazeni, případně registračního a identifikačního čísla hospodářských subjektů, pokud je k dispozici. V rámci přezkumu celního kodexu Unie bude zváženo zavedení informací, které musí hospodářské subjekty předkládat nebo poskytovat celním orgánům za účelem prosazování tohoto nařízení a obecněji za účelem posílení transparentnosti dodavatelského řetězce, do celních předpisů. Komise by měla vydat pokyny a podpořit hospodářské subjekty, zejména malé a střední podniky, ohledně toho, jak shromažďovat požadované informace.

(57)

Celní orgány, které zjistí, že se na produkt může vztahovat rozhodnutí, kterým se stanoví porušení zákazu produktů pocházejících z nucené práce, oznámené vedoucími příslušnými orgány, by měly pozastavit propuštění tohoto produktu a neprodleně o tom informovat příslušné orgány. Příslušné orgány by měly v přiměřené lhůtě dospět k závěru o případu, který jim celní orgány oznámily, a to buď potvrzením, nebo vyvrácením toho, že se rozhodnutí na dotčený produkt vztahuje. V případě potřeby a v řádně odůvodněných případech by příslušné orgány měly být oprávněny požadovat, aby bylo pozastavení propuštění dotčeného produktu zachováno, a to s ohledem na možnou újmu způsobenou hospodářskému subjektu. Pokud příslušné orgány ve stanovené lhůtě nedospějí k závěru, měly by celní orgány produkty propustit, jsou-li všechny ostatní příslušné požadavky a formality splněny. Obecně by propuštění produktu do volného oběhu nebo k vývozu nemělo být považováno ani za důkaz souladu s právem Unie, neboť takové propuštění nemusí nutně zahrnovat úplné posouzení tohoto souladu.

(58)

Pokud příslušné orgány dojdou k závěru, že produkt odpovídá rozhodnutí, kterým se stanoví porušení zákazu produktů pocházejících z nucené práce, měly by o tom neprodleně informovat celní orgány, které by měly jeho propuštění do volného oběhu nebo k vývozu zamítnout. Na žádost příslušného orgánu a jménem a na odpovědnost tohoto příslušného orgánu by celní orgány měly mít možnost alternativně tento produkt zabavit a dát jej k dispozici tomuto příslušnému orgánu a pod jeho dohled. V takových případech by měl daný příslušný orgán přijmout veškerá nezbytná opatřen s cílem zajistit, aby byl dotčený produkt náležitě odstraněn, včetně jeho darování dobročinným organizacím nebo organizacím, které působí ve veřejném zájmu, jeho recyklování nebo jeho jiné odstranění podle vnitrostátního práva, které je v souladu s právem Unie, a to na náklady hospodářského subjektu.

(59)

Vedoucí příslušný orgán by měl náležitě zohlednit riziko ukončení spolupráce ze strany hospodářských subjektů, které jsou buď spojeny s produkty nebo regiony v databázi, nebo které nechaly svůj výrobek stáhnout z trhu Unie, jakož i důsledky pro dotčené pracovníky. Vedoucí příslušný orgán by proto měl v případě potřeby podporovat hospodářské subjekty při přijímání a provádění opatření vhodných a účinných pro ukončení nucené práce. Odpovědné ukončení obchodních vztahů zahrnuje dodržování kolektivních smluv a formulování postupu eskalace.

(60)

Podmínky platné pro produkty během pozastavení jejich propuštění do volného oběhu nebo k vývozu, včetně jejich skladování nebo zničení a odstranění v případě zamítnutí jejich propuštění do volného oběhu, by měly stanovit celní orgány, a to v příslušných případech podle nařízení (EU) č. 952/2013. Pokud produkty vstupující na trh Unie vyžadují další zpracování, musí být propuštěny do příslušného celního režimu umožňujícího takové zpracování v souladu s články 220, 254, 256, 257 a 258 nařízení (EU) č. 952/2013.

(61)

Pokud je za účelem provedení zákazu produktů pocházejících z nucené práce nezbytné zpracovávat osobní údaje podle tohoto nařízení, mělo by být toto zpracování prováděno v souladu s právem Unie v oblasti ochrany osobních údajů. Veškeré zpracování osobních údajů v rámci zákazu produktů pocházejících z nucené práce by se mělo řídit nařízeními Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (22) a (EU) 2018/1725 (23).

(62)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k uplatňování tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o procesní pravidla a podrobná opatření týkající se používání ICSMS; procesní pravidla, šablony a podrobnosti pro předkládání informací o údajném porušení zákazu uvádění a dodávání produktů pocházejících z nucené práce na trh Unie nebo jejich vývozu; rozhodnutí přijatá Komisí, kterými se stanoví, že byl porušen zákaz uvádět a dodávat produkty pocházející z nucené práce na trh Unie nebo je vyvážet; zrušení těchto rozhodnutí; podrobnosti o obsahu těchto rozhodnutí a rovnocenných rozhodnutí přijatých vedoucími příslušnými orgány; a opatření a podrobnosti týkající se poskytování nebo zpřístupňování určitých informací celním orgánům o konkrétních produktech nebo skupinách produktů. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (24).

(63)

Je-li to ze závažných a naléhavých důvodů nutné, měla by Komise v řádně odůvodněných případech týkajících se zrušení rozhodnutí, kterými se stanoví, že byl porušen zákaz uvádění a dodávání produktů pocházejících z nucené práce na trh nebo jejich vývozu, přijmout okamžitě použitelné prováděcí akty.

(64)

Za účelem doplnění nebo změny některých jiných než podstatných prvků tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (25). Především pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(65)

S cílem zajistit, aby celní orgány mohly účinně jednat, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o další upřesnění doplňujících informací identifikujících dotčený produkt, které by hospodářské subjekty měly poskytnout celním orgánům, pokud jde o produkty vstupující na trh Unie nebo jej opouštějící. Těmito informacemi by měly být informace identifikující dotčený produkt, informace o výrobci nebo producentovi a informace o dodavatelích produktu. Celní orgány musí mít možnost rychle získat informace o konkrétních produktech, které jsou uvedeny v rozhodnutích vedoucích příslušných orgánů, aby mohly účinně a rychle přijímat kroky a opatření. V takových případech by měly být akty v přenesené pravomoci přijímány postupem pro naléhavé případy.

(66)

Členské státy by měly svým příslušným orgánům svěřit pravomoc ukládat a uplatňovat účinné, přiměřené a odrazující sankce v případech, kdy hospodářský subjekt nevyhověl rozhodnutí zakazujícímu uvádět produkty na trh. Členské státy by měly stanovit sankce za nevyhovění rozhodnutí s náležitým přihlédnutím k prvkům, jako je závažnost a doba trvání porušení, předchozí porušení ze strany hospodářského subjektu, míra spolupráce s příslušnými orgány a jakákoli jiná polehčující nebo přitěžující okolnost, kterou lze uplatnit v konkrétním případě. Komise by měla vydat pokyny pro členské státy ohledně metody výpočtu finančních sankcí a použitelných prahových hodnot a síť Unie proti produktům pocházejícím z nucené práce by měla podporovat osvědčené postupy při uplatňování těchto sankcí.

(67)

Komise by měla provést hodnocení uplatňování a prosazování tohoto nařízení a předložit o tom zprávu Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru. Zpráva by měla posoudit přínos tohoto nařízení k odstranění produktů pocházejících z nucené práce z trhu Unie a k boji proti nucené práci, jakož i ke spolupráci mezi příslušnými orgány a mezinárodní spolupráci za účelem odstranění nucené práce. Zpráva by měla rovněž posoudit dopad tohoto nařízení na podniky, zejména malé a střední podniky, a na oběti, jakož i celkové náklady a přínosy zákazu produktů pocházejících z nucené práce. Zpráva by měla dále posoudit soulad tohoto nařízení s dalším příslušným právem Unie.

(68)

Toto nařízení respektuje právo na řádnou správu zakotvené v článku 41 Listiny, které mimo jiné zahrnuje právo každého být vyslechnut před přijetím jemu určeného individuálního opatření, které by se jej mohlo nepříznivě dotknout. V tomto ohledu by vedoucí příslušný orgán provádějící šetření měl dotčené hospodářské subjekty informovat o zahájení šetření a jeho možných důsledcích. Za účelem zajištění práva na řádný proces by hospodářské subjekty měly mít možnost předkládat příslušným orgánům na jejich žádost během šetření informace na svou obhajobu. Hospodářské subjekty by měly mít možnost požádat vedoucí příslušný orgán o přezkum rozhodnutí, které se jich týká, a to na základě poskytnutí nových podstatných informací. Rozhodnutí přijatá vedoucími příslušnými orgány členských států by měla podléhat soudnímu přezkumu stanovenému platným vnitrostátním právem. Rozhodnutí přijatá Komisí podle tohoto nařízení podléhají přezkumu Soudním dvorem Evropské unie v souladu s článkem 263 Smlouvy o fungování EU.

(69)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž zakázat hospodářským subjektům uvádět a dodávat na trh Unie nebo z něj vyvážet produkty pocházející z nucené práce s cílem zlepšit fungování vnitřního trhu, a současně přispět k boji proti nucené práci, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich z důvodu jeho rozsahu a účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(70)

Aby byla umožněna rychlá použitelnost opatření stanovených tímto nařízením, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,