(EU) 2024/3014Prováděcí nařízení Komise (EU) 2024/3014 ze dne 13. prosince 2024 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímního cla uloženého na dovoz kabelů z optických vláken pocházejících z Indie

(1)

Dne 16. listopadu 2023 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu kabelů z optických vláken pocházejících z Indie (dále jen „dotčená země“) na základě článku 5 základního nařízení (EU) 2016/1036. Oznámení o zahájení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení“).

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu, který podalo dne 3. října 2023 sdružení Europacable (dále jen „žadatel“). Podnět byl podán jménem odvětví Unie vyrábějícího kabely z optických vláken ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a výsledné podstatné újmě, které byly dostatečným důvodem pro zahájení šetření.

(3)

Jak je uvedeno ve 3. a 4. bodě odůvodnění prováděcího nařízení Komise o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz kabelů z optických vláken pocházejících z Indie (3) (dále jen „prozatímní nařízení“), dovoz dotčeného výrobku nepodléhal celní evidenci. Žádná ze stran nevznesla k tomuto bodu žádné připomínky.

(4)

V souladu s článkem 19a základního nařízení Komise dne 14. června 2024 poskytla stranám souhrn navrhovaných cel a podrobné údaje o výpočtu dumpingových rozpětí a rozpětí dostatečných k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie. Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se během tří pracovních dnů vyjádřily k přesnosti výpočtů. Připomínky obdržela od společnosti MP Birla Group (dále jen „skupina Birla“) (4).

(5)

Po zveřejnění souhrnu navrhovaných cel uvedeného ve 4. bodě odůvodnění skupina STL tvrdila, že dokument v rámci předběžného poskytování informací je neúplný, neboť Komise neposkytla podrobné vysvětlení, proč odmítla snížení výrobních nákladů o složku zisku převáděného v rámci skupiny. V této fázi řízení Komise zohlednila pouze připomínky týkající se administrativních chyb ve výpočtu dumpingu. Tvrzení skupiny STL se takových administrativních chyb netýkalo. Kromě toho Komise v 74. bodě odůvodnění prozatímního nařízení poskytla podrobné vysvětlení, proč tvrzení týkající se nezohlednění zisku převáděného v rámci skupiny zamítla. Komise se proto domnívala, že dokumenty v rámci předběžného poskytování informací a poskytnutí prozatímních informací obsahují úplný soubor informací ve smyslu ustanovení článku 19a základního nařízení, které společnosti umožňují vyjádřit se k poskytnutí prozatímních informací.

(6)

Dne 12. července 2024 uložila Komise prozatímním nařízením prozatímní antidumpingové clo na dovoz kabelů z optických vláken pocházejících z Indie.

(7)

Po zveřejnění podstatných skutečností a úvah, na jejichž základě byla uložena prozatímní antidumpingová opatření (dále jen „poskytnutí prozatímních informací“), předložili žadatel, jakož i vyvážející výrobci skupina Birla, skupina STL (5), společnosti APAR, Aberdare Technologies Private Limited (dále jen „Aberdare“) a Finolex Cables Limited (dále jen „Finolex“) a indická vláda písemná podání, v nichž vyjádřili svá stanoviska ve lhůtě stanovené v čl. 2 odst. 1 prozatímního nařízení.

(8)

Stranám, které o to požádaly, byla poskytnuta příležitost ke slyšení. Slyšení se konala se skupinami STL a Birla.

(9)

V návaznosti na poskytnutí prozatímních informací Komise pokračovala ve vyhledávání a ověřování všech informací, které považovala za nezbytné pro svá konečná zjištění. Při formulování konečných zjištění zvážila Komise připomínky podané zúčastněnými stranami a v odůvodněných případech své předběžné závěry revidovala.

(10)

Jak je uvedeno v 81. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, Komise dále zkoumala prodej skupiny STL na vývoz prostřednictvím druhé společnosti ve spojení s cílem určit početně zjištěnou vývozní cenu v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení.

(11)

Za tímto účelem provedla Komise v souladu s článkem 16 základního nařízení inspekci na místě v prostorách společnosti Metallurgica Bresciana (Dello, Itálie), aby ověřila předložené údaje.

(12)

Komise všechny zúčastněné strany informovala o nejdůležitějších skutečnostech a úvahách, na jejichž základě se rozhodla uložit konečné antidumpingové clo na dovoz kabelů z optických vláken pocházejících z Indie (dále jen „poskytnutí konečných informací“). Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž mohly k poskytnutí konečných informací zaslat připomínky.

(13)

Po poskytnutí konečných informací předložily připomínky dvě skupiny vyvážejících výrobců, a to skupina Birla a skupina STL.

(14)

Stranám, které o to požádaly, byla poskytnuta příležitost ke slyšení. Slyšení se konala se skupinou Birla a skupinou STL.

(15)

Dne 30. října 2024 poskytla Komise dodatečné informace k připomínkám, které obdržela od indické vlády po poskytnutí prozatímních informací a které při poskytnutí konečných informací nebyly řešeny. K poskytnutí dodatečných informací nebyly předloženy žádné další připomínky.

(16)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky k zahájení šetření po uložení prozatímních opatření, potvrdila Komise své závěry uvedené v 7. až 39. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(17)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky k výběru vzorku výrobců v Unii, dovozců a vyvážejících výrobců v Indii, potvrdila Komise svá zjištění a své závěry uvedené v 40. až 46. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(18)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky k období šetření a posuzovanému období, potvrdila Komise své závěry uvedené v 50. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(19)

Po poskytnutí prozatímních informací sdružení Europacable zopakovalo svůj nesouhlas s tvrzením indických vyvážejících výrobců, že optická vlákna, která „nejsou jednotlivě opláštěná“, by měla být z definice výrobku vyloučena. Upozornilo Komisi na riziko nesprávné deklarace dovozu pod nesprávným kódem KN a požádalo Komisi, aby o tomto možném riziku informovala celní orgány EU. Komise vzala tuto připomínku na vědomí.

(20)

Jelikož k výrobku, který je předmětem šetření, dotčenému výrobku, obdobnému výrobku a definici výrobku nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 51. až 61. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(21)

Po poskytnutí prozatímních informací obdržela Komise písemné připomínky od indických orgánů, dvou skupin vyvážejících výrobců zařazených do vzorku (skupin Birla a STL), od tří spolupracujících vyvážejících výrobců nezařazených do vzorku a od žadatele.

(22)

Po poskytnutí prozatímních informací předložila skupina Birla čtyři připomínky týkající se výpočtu běžné hodnoty, zejména pokud jde o některé prvky relevantní pro stanovení prodejních, režijních a správních nákladů týkajících se obdobného výrobku během období šetření. Komise akceptovala jednu připomínku, neboť byla shledána oprávněnou, a ostatní tři tvrzení zamítla. Pokud jde o připomínky, které byly zamítnuty, Komise uvedla, že samotné připomínky, jakož i příslušná analýza a odůvodnění jsou důvěrné. Podrobné vysvětlení bylo skupině Birla poskytnuto pouze ve zvláštním informačním dokumentu.

(23)

Po poskytnutí prozatímních informací skupina STL a indická vláda zopakovaly tvrzení uvedené v 74. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že výrobní náklady kabelů z optických vláken by neměly zahrnovat zisk převáděný mezi stranami, které jsou ve spojení, nebo mezi obchodními divizemi, které vyrábějí polotovary (jako je předlisované sklo a/nebo optická vlákna), jež se používají při výrobě kabelů z optických vláken. Avšak ani skupina STL ani indická vláda nepředložily žádné nové skutečnosti ve srovnání s inspekcí na místě. Komise proto trvala na svých prozatímních závěrech a tvrzení zamítla.

(24)

Po poskytnutí konečných informací předložila skupina Birla dvě připomínky týkající se výpočtu běžné hodnoty, konkrétně v souvislosti se zacházením s některými finančními náklady a zdrojem prodejních, režijních a správních nákladů a zisku při výpočtu běžné hodnoty. Obě tvrzení Komise zamítla. Komise dále uvedla, že samotné připomínky, jakož i příslušná analýza a odůvodnění mají důvěrnou povahu. Skupině Birla bylo poskytnuto podrobné vysvětlení.

(25)

Po poskytnutí konečných informací skupina STL zopakovala své tvrzení, že Komise by měla vzít v úvahu nezohlednění zisku převáděného v rámci obchodních divizí v souladu s účetními záznamy společností, tj. indickými GAAP a IFRS. Skupina STL dále tvrdila, že u zisků nezohledněných v rámci společnosti se nejedná o náklady spojené s výrobou a prodejem dotčeného výrobku ve smyslu čl. 2 odst. 2.2.1.1 antidumpingové dohody a čl. 2 odst. 5 základního nařízení. Skupina STL dále tvrdila, že Komise nevysvětlila, proč použila raději soubor údajů pro obchodní divizi než konsolidované účetní závěrky obou společností, které jsou součástí skupiny STL. A konečně skupina STL tvrdila, že Komise tím, že nevzala v úvahu konsolidované účetní závěrky, nezohlednila všechny dostupné důkazy o řádném rozdělení nákladů v souladu s čl. 2 odst. 2.2.1.1 antidumpingové dohody a čl. 2 odst. 5 základního nařízení.

(26)

Pro výpočet dumpingového rozpětí se výrobní náklady stanoví podle typů výrobku, tj. PCN, stejně jako částky dumpingu, které se poté použijí k výpočtu dumpingových rozpětí. Interní účetní záznamy společností (STL a STCS) jsou zaznamenány na úrovni „čísla materiálu“, které lze spojit s PCN stanoveným v tomto šetření. Konsolidované účetní závěrky společností neumožnily stanovit výrobní náklady podle PCN, a proto je nebylo možné použít.

(27)

Kromě toho, jak je uvedeno v 74. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, Komise použila výrobní náklady zaúčtované a vykázané společnostmi v jejich účetním systému, jež byly ověřeny Komisí. Tyto zaúčtované náklady obchodních divizí správně odrážely náklady ve vztahu k polotovarům používaným při výrobě kabelů z optických vláken. Během inspekce na místě Komise požádala společnosti, aby poskytly podrobné vysvětlení ohledně zisku převáděného mezi obchodními divizemi. Komise uvedla, že skupina STL poskytla různé odhady fiktivních zisků obchodních divizí, aniž by předložila podkladové důkazy, a neprokázala spojitost mezi konsolidovaným ziskem (vypočítaným na základě nezohlednění zisku převáděného mezi obchodními divizemi) a náklady na výrobu kabelů z optických vláken na úrovni čísla materiálu.

(28)

Kromě toho, s ohledem na tvrzení, že Komise nezohlednila všechny dostupné důkazy o řádném rozdělení nákladů, Komise uvedla, že čl. 2 odst. 2.2.1.1 antidumpingové dohody a čl. 2 odst. 5 základního nařízení se nezabývají tím, jak zacházet se zisky v rámci společnosti. Tyto články stanoví, že náklady musí být obvykle vypočteny na základě záznamů vedených stranou, která je předmětem šetření. O tuto otázku v současném šetření nejde, neboť Komise stanovila náklady společností na kabely z optických vláken na základě jejich záznamů. V těchto článcích je dále stanovena metodika, která se má použít v případě, že náklady spojené s výrobkem a prodejem výrobku, který je předmětem šetření, nejsou přiměřeně odráženy v záznamech dané společnosti, a zejména, že pokud není k dispozici vhodná metoda, upřednostní se rozdělení nákladů na základě obratu. O tuto otázku v současném šetření opět nejde, protože náklady související s dotčeným výrobkem společnost zaúčtovala za celou obchodní divizi, a proto nebylo nutné rozdělovat náklady. Tyto články rovněž stanoví, jak zacházet s náklady v zaváděcí fázi, což v projednávané věci není sporné.

(29)

Komise měla za to, že všechny dostupné důkazy byly řádně posouzeny a použity pro stanovení běžné hodnoty. Důkazy byly shledány spolehlivými a vhodnými. Tato tvrzení byla proto zamítnuta.

(30)

V rámci skupiny STL obdržela jedna společnost ve spojení (STL) licenční poplatky a poplatky ústředí od jiné společnosti ve spojení v rámci téže skupiny (STCS). V prozatímní fázi Komise při výpočtu prodejních, režijních a správních nákladů na prodej kabelů z optických vláken uskutečněný společností STL nezahrnula příjmy získané z licenčních poplatků a poplatků ústředí placených společností STCS. Skupina STL a indická vláda tvrdily, že na tomto základě by Komise v zájmu jednotného přístupu neměla při výpočtu prodejních, režijních a správních nákladů společnosti STCS přihlížet ani k výdajům, které této společnosti vznikly v souvislosti s platbou těchto licenčních poplatků a poplatků ústředí.

(31)

Komise s tímto tvrzením nesouhlasila. Zaplacené licenční poplatky a poplatky ústředí se jasně týkaly výroby nebo prodeje kabelů z optických vláken, a proto musí být tyto výdaje zahrnuty do celkové částky prodejních, režijních a správních nákladů souvisejících s prodejem kabelů z optických vláken. V případě společnosti STL se licenční poplatky a poplatky ústředí placené společností STCS považují za příjem. Zejména příjmy získané z prodeje licenčních poplatků nejsou skutečně spojeny s výrobou a prodejem obdobného výrobku prošetřovaným vývozcem nebo výrobcem ve smyslu čl. 2 odst. 6 základního nařízení. Jinými slovy, příjmy z práv duševního vlastnictví nejsou „skutečně spojeny s výrobou a prodejem konkrétního dotčeného výrobku“ ve smyslu rozsudku Tribunálu ve věci Sveza (6). Tyto příjmy souvisejí s tím, co je v zásadě z hlediska tohoto řízení pomocnou činností. Proto Komise toto tvrzení zamítla.

(32)

Po poskytnutí konečných informací skupina STL tvrdila, že Komise použila dvojí měřítko tím, že považovala licenční poplatky a poplatky ústředí zaplacené společností STCS za náklad, a proto tyto náklady zahrnula do výpočtu prodejních, režijních a správních nákladů společnosti STCS, zatímco odpovídající příjem sprolečnosti STL z výpočtu jejích prodejních, režijních a správních nákladů vyloučila. Skupina STL zopakovala, že u obou společností by náklady a příjmy z licenčních poplatků a poplatků ústředí měly být buď vyloučeny, nebo zahrnuty do výpočtu prodejních, režijních a správních nákladů těchto společností.

(33)

Komise objasňuje, že náklady související s prodejem výrobků vyráběných společností a správní náklady jsou do výpočtu prodejních, režijních a správních nákladů společnosti zahrnuty. Příjmy získané z prodeje výrobků nebo služeb však představují příjmy, a ze své podstaty tak nemohou být považovány za prodejní, režijní a správní náklady. Pro výpočet prodejních, režijních a správních nákladů pro STCS proto Komise musela zahrnout výdaje uhrazené v souvislosti s licenčními poplatky a poplatky ústředí za kabely z optických vláken, neboť byly spojeny s prodejem kabelů z optických vláken. Podobně byly pro výpočet prodejních, režijních a správních nákladů pro STL zohledněny náklady spojené s prodejem kabelů z optických vláken a pro odpočet příjmů z prodeje licenčních poplatků a poplatků ústředí od prodejních, režijních a správních nákladů u kabelů z optických vláken neexistoval žádný faktický základ, neboť nebyly spojeny s prodejem kabelů z optických vláken. Skupina STL navíc tyto příjmy nespojila s prodejními, režijními a správními náklady STL použitými při výpočtu pro tuto společnost, které by mohly být kompenzovány. Toto tvrzení proto bylo zamítnuto.

(34)

Jelikož ke stanovení běžné hodnoty nebyly předloženy žádné další připomínky, potvrzují se zjištění uvedená v 62. až 75. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(35)

Po poskytnutí prozatímních informací Komise prošetřila společnost Metallurgica Bresciana, která je ve spojení se skupinou STL a která dovážela kabely z optických vláken z Indie. Skupina STL tvrdila, že tento dovoz použila společnost Metallurgica Bresciana k výrobě jiných výrobků. Inspekce na místě však odhalila, že přidaná hodnota vytvořená dceřinou společností byla minimální, a proto se u tohoto prodeje jednalo o další prodej kabelů z optických vláken dovážených z Indie. Skupina STL dále vysvětlila, že tyto nákupy byly provedeny za účelem doplnění prodejní nabídky společnosti Metallurgica Bresciana. Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že ačkoli je společnost Metallurgica Bresciana výrobcem kabelů z optických vláken, jednala u těchto transakcí jako dovozce/obchodník ve spojení. V důsledku toho, jak je popsáno v 80. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, Komise ve vztahu k ostatním dovozcům/obchodníkům ve spojení na tyto transakce použila čl. 2 odst. 9 základního nařízení.

(36)

Skupina STL a indická vláda zopakovaly tvrzení uvedené v 78. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že by Komise měla společnost ve spojení STL France považovat za pobočku spravující sklad, a nikoli za dovozce ve spojení. V tomto ohledu nebyly předloženy žádné další důkazy.

(37)

Komise proto trvala na svém stanovisku, že společnost STL France jednala jako dovozce ve spojení, a vývozní cena tedy musela být zjištěna početně podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení.

(38)

Po poskytnutí konečných informací skupina STL tvrdila, že Komise měla u společnosti STL France provést fyzickou kontrolu na místě a že Komise nezohlednila „vitální vizuální prvky“ tohoto subjektu, na jejichž základě by Komise mohla konstatovat, že společnost STL France spíše „připomíná obchodníka“ než dovozce. Skupina STL tvrdila, že aby byla společnost považována za obchodníka, měl být použit zisk ve výši 10 % založený na zisku „obchodníků v Číně nebo Hongkongu“, který byl použit v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení v šetření týkajícím se kabelů z optických vláken vůči Číně. Kromě toho skupina STL tvrdila, že se se společností STL France jednalo diskriminačně, neboť Komise „provedla kontrolu“ společnosti Metallurgica Bresciana v jejích prostorách v Itálii. Ve svých důvěrných připomínkách k poskytnutí konečných informací skupina STL odkázala na důkaz získaný během inspekce na místě ve společnosti STL.

(39)

Komise za prvé uvedla, že skupina STL poskytla protichůdné informace týkající se úlohy společnosti STL France. Zatímco skupina STL původně tvrdila, že společnost STL France je skladem, po poskytnutí konečných informací bez dalšího vysvětlení začala tvrdit, že společnost STL France je obchodníkem, a nikoli dovozcem.

(40)

Komise objasnila, že v rámci šetření na ochranu obchodu neprovádí fyzické kontroly v prostorách společností, ale, jak je uvedeno v článku 16 základního nařízení, provádí „inspekce na místě, aby prozkoumala písemnosti dovozců, vývozců, obchodníků, zástupců, výrobců, obchodních svazů a organizací a ověřila informace o dumpingu a způsobené újmě“. Jinými slovy, provádí inspekce na místě, aby se ujistila, že informace poskytnuté v odpovědi na dotazník jsou spolehlivé, tj. cílem inspekce na místě je odsouhlasit poskytnutou odpověď na dotazník s účetními záznamy společnosti a podrobnými účetními dokumenty, které jsou k dispozici v prostorách společností.

(41)

Komise provedla inspekci na místě v prostorách společnosti Metallurgica Bresciana v Itálii, neboť tyto informace nebylo možné ověřit během inspekce na místě provedené v prostorách skupiny STL v Indii. Na druhé straně byla Komise schopna ověřit informace poskytnuté společností STL France během inspekce na místě v prostorách společnosti STL, neboť měla přístup k účetním záznamům společnosti STL France. Kromě toho skupina STL v odpovědi na písemné upozornění na nedostatky uvedla, že účetní systém společnosti STL France je přístupný v Indii, ale účetní knihy společnosti Metallurgica Bresciana jsou přístupné pouze v závodě v Itálii, neboť všechny její účetní doklady jsou uchovávány v Itálii. Obě společnosti nebyly ve stejné situaci, což odůvodňuje odlišné přístupy vyšetřovacího týmu. Kromě toho bylo připomenuto, že neexistuje žádná právní povinnost provádět inspekci na místě. Společnost navíc nevysvětlila, jaké vizuální prvky odlišují obchodníka od dovozce. Tvrzení, že Komise měla provést inspekci na místě v prostorách společnosti STL France a že s touto společností jednala diskriminačně, bylo proto zamítnuto.

(42)

Pokud jde o tvrzení, že společnost STL France by měla být považována za obchodníka, Komise objasnila, že 20 % zisk použitý při úpravě u společnosti STL France vychází ze zisku dosaženého z obchodních činností (dalšího prodeje) dovozců kabelů z optických vláken zjištěného v předchozím šetření týkajícím se Číny, tj. společností vykonávajících stejný druh činností jako společnost STL France. Na rozdíl od toho, co tvrdí společnost, se tedy jedná o nejlepší zástupnou hodnotu, která je pro společnost STL France k dispozici. Komise rovněž konstatuje, že z důkazu získaného při inspekci, na který skupina STL odkazovala v důvěrné verzi svého podání, nevyplývá, že společnost u příslušných transakcí není dovozcem, a proto tvrzení skupiny STL v tomto ohledu není doloženo. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(43)

Skupina STL a indická vláda po poskytnutí prozatímních informací dále tvrdily, že ziskové rozpětí použité pro početní zjištění vývozní ceny podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení (tj. 20 %) nelze považovat za přiměřené. Bylo uvedeno, že zdrojem pro 20 % ziskové rozpětí bylo dřívější šetření týkající kabelů z optických vláken vedené proti Číně (7), a proto toto ziskové rozpětí nelze považovat za reprezentativní pro dovozce kabelů z optických vláken z Indie.

(44)

Ziskové rozpětí ve výši 20 % bylo založeno na ověřených účetních závěrkách vykázaných dovozcem, který není ve spojení, během předchozího šetření týkajícího se Číny. Jelikož dovozci, kteří nejsou ve spojení, nespolupracovali, považovala to Komise za vhodný a přiměřený ukazatel prodeje kabelů z optických vláken na trhu EU i v tomto případě, neboť zisk byl založen na skutečných transakcích na evropském trhu.

(45)

Kromě toho skupina STL a indická vláda tvrdily, že dumpingové rozpětí zjištěné u dovozu z Číny bylo mnohem vyšší než dumpingové rozpětí stanovené pro skupinu STL v současném šetření, což mohlo vysvětlovat vysoký zisk dovozců v případě Číny.

(46)

V tomto ohledu je třeba poznamenat, že dumpingové rozpětí se vypočítá s ohledem na rozdíly mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou, zatímco ziskové rozpětí se stanoví porovnáním celkových příjmů z kabelů z optických vláken s celkovými náklady (nákupní ceny plus prodejní, režijní a správní náklady). Z analýzy dumpingových rozpětí a/nebo nákupních cen proto nelze vyvodit žádné smysluplné závěry ohledně úrovně ziskového rozpětí dovozce, který není ve spojení.

(47)

Skupina STL navrhla několik alternativ k přiměřenému ziskovému rozpětí dovozce, který není ve spojení: i) skutečný zisk společnosti STL France, ii) zisk subjektu Metallurgica Bresciana v Itálii, který je s ní ve spojení, nebo iii) 5 % na základě praxe Komise, pokud nejsou k dispozici žádné jiné informace. V neposlední řadě skupina STL tvrdila, že by Komise mohla použít zisková rozpětí vykázaná společnostmi působícími ve stejné oblasti činnosti jako společnost STL France. Proto skupina STL předložila zprávu, v níž bylo uvedeno 14 společností, které nebyly ve spojení se skupinou STL. Tato zpráva byla původně vypracována pro francouzské daňové orgány.

(48)

Komise měla za to, že není možné použít zisková rozpětí stran ve spojení, protože by to bylo v rozporu s ustanoveními čl. 2 odst. 9 základního nařízení, neboť se má za to, že spojení na ně má vliv. Komise rovněž podotýká, že ziskové rozpětí ve výši 5 % se použije pouze za výjimečných okolností (pokud nejsou k dispozici žádné další informace). V projednávaném případě tomu tak není, neboť z informací, které má Komise k dispozici, jasně vyplývá, že 5 % ziskové rozpětí není v tomto případě přiměřené. V neposlední řadě Komise přezkoumala zprávu předloženou skupinou STL a zjistila, že pouze čtyři z kotovaných společností mají ve svém katalogu výrobků optická vlákna. Kromě toho se tyto společnosti nespecializovaly na podnikání s optickými vlákny, ale byly spíše velkoobchodníky s různými měděnými silovými kabely, elektrickými materiály a dalšími průmyslovými nástroji. Veřejně dostupné finanční výkazy těchto společností navíc neuváděly ani ziskovost každého segmentu, ani váhu každého segmentu v celkovém obratu. A konečně nic nepoukazuje na to, zda tyto společnosti skutečně vyráběly nebo pouze dovážely kabely z optických vláken určené k dalšímu prodeji na trhu EU. Ziskové rozpětí dovozce, který není ve spojení, stanovené v šetření týkajícím se Číny proto zůstalo nejvhodnější alternativou, neboť zisk související s dovozcem, který není ve spojení, se týkal odvětví kabelů z optických vláken a byl ověřen. A konečně, a to především, žádná zúčastněná strana nepředložila žádný důkaz, že by ziskové rozpětí, které bylo považováno za „přiměřené“ pro dovoz z Číny, nebylo přiměřené pro dovoz z Indie. Možnosti navržené skupinou STL byly proto zamítnuty.

(49)

Po poskytnutí konečných informací skupina STL zopakovala, že úpravy lze provést pouze o zisky, které skutečně „vznikly“ a jsou „přiměřené“. Skupina STL dále uvedla, že se řídila doporučením společnosti Ernst & Young ohledně pravidel pro stanovování převodních cen, z něhož vyplývá, že typické čisté marže pro distributory s omezenými riziky v Evropě se pohybují od 2,7 % do 9,1 %, přičemž medián činí 5,1 % prodeje, což je v souladu se ziskovým rozpětím společnosti STL France. Skupina STL dále uvedla, že Komise použila nepřiměřené ziskové rozpětí, které překročilo to, co je v tomto kontextu „přiměřené“. Skupina STL konstatovala, že Komise by měla použít skutečné ziskové rozpětí společnosti STL France, případně skutečné ziskové rozpětí společnosti Metallurgica Bresciana.

(50)

Komise poznamenala, že skutečnost, že ziskové rozpětí společnosti STL France je ve stejném rozmezí jako medián několika společností, neprokazuje, že spojení mezi vývozcem a dovozcem nemělo vliv na ziskové rozpětí společnosti STL France. Ziskové rozpětí společnosti Metallurgica Bresciana je rovněž ovlivněno spojením s vývozcem, a proto ani její ziskové rozpětí nelze v tomto ohledu použít. Toto tvrzení proto bylo zamítnuto.

(51)

Skupina STL navíc zopakovala své tvrzení uvedené v 43. bodě odůvodnění. Dále tvrdila, že obdobím šetření v předchozím šetření vedeném proti Číně, které se týkalo kabelů z optických vláken (od 1. července 2019 do 30. června 2020), bylo období během pandemie COVID-19, kdy výrobní odvětví kabelů z optických vláken zaznamenalo mimořádně vysoká zisková rozpětí, neboť během omezení volného pohybu osob se výroba kabelů z optických vláken zpomalila, zatímco poptávka vzrostla mimo jiné z důvodu potřeby lepšího připojení k internetu v domácnostech, aby bylo možné pracovat a vzdělávat se z domova. Skupina STL proto tvrdila, že ziskové rozpětí použité Komisí v uvedeném šetření neodráží rozpětí, kterého dovozci obvykle dosahují bez zvláštních okolností, které panovaly během pandemie COVID-19. Skupina STL rovněž poskytla několik příkladů předchozích šetření, kdy Komise zjistila, že některé údaje nejsou reprezentativní nebo jinak spolehlivé, pokud byly ovlivněny mimořádnými okolnostmi způsobenými pandemií COVID-19.

(52)

Komise uvedla, že období šetření v předchozím šetření vedeném proti Číně, které se týkalo kabelů z optických vláken (od 1. července 2019 do 30. června 2020) bylo pandemií COVID-19 ovlivněno pouze částečně. Kromě toho v předchozím šetření vedeném proti Číně, které se týkalo kabelů z optických vláken, Komise posuzovala zájem dovozců, kteří nejsou ve spojení. V uvedeném šetření Komise zjistila, že „žádný z dovozců neuvedl, že by pandemie COVID-19 měla zásadní dopad na jejich obchodní činnost. Jeden dovozce uvedl, že v březnu 2020 došlo k určitému zpomalení z důvodu omezení volného pohybu osob, avšak zdůraznil, že krize zvýšila význam projektů optického vlákna do domácnosti (dále jen „projekty FTTH“) (8), že „dovozci rovněž tvrdili, že mají se svými zákazníky uzavřeny dlouhodobé smlouvy o dodávkách, v nichž jsou dohodnuty pevné ceny na celkovou dobu 2–4 let a které neobsahují žádné ustanovení o úpravě cen pro případ nepředvídaného zvýšení jejich nákupních cen. Nebylo by tedy možné přenést zvýšené náklady na jejich zákazníky. Dovozci navíc tvrdili, že nejsou schopni podávat nabídky v nabídkových řízeních vyhlášených během tohoto šetření, protože nevědí, jakou cenu budou muset zaplatit za kabely z optických vláken v případě uložení opatření“ (9). Komise proto nezjistila žádné důkazy o tom, že odvětví kabelů z optických vláken zaznamenalo v důsledku pandemie COVID-19 mimořádně vysoké zisky. Skupina STL v tomto ohledu nepředložila žádné konkrétní důkazy, které by byly v rozporu se závěry Komise. Toto tvrzení proto bylo zamítnuto.

(53)

Jelikož nebyly ke stanovení vývozní ceny vzneseny žádné další připomínky, potvrdila Komise své prozatímní závěry uvedené v 76. až 81. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(54)

Jelikož nebyly ke srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny vzneseny žádné připomínky, potvrzují se zjištění uvedená v 82. a 88. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(55)

Konečná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny zahrnující náklady, pojištění a přepravné (CIF) s dodáním na hranice Unie před proclením, jsou následující:

(56)

U skupiny HFCL nebyl zjištěn dumping, a její vývoz je proto z opatření vyloučen.

(57)

Po poskytnutí prozatímních informací společnosti Aberdare a APAR rovněž tvrdily, že Komise by měla být transparentnější, pokud jde o výpočet antidumpingového rozpětí pro spolupracující společnosti nezařazené do vzorku.

(58)

Komise objasnila, že antidumpingové rozpětí pro ostatní spolupracující společnosti bylo stanoveno na základě výše dumpingu a hodnot CIF zjištěných pro skupinu Birla a skupinu STL, jak stanoví čl. 9 odst. 6 základního nařízení.

(59)

Jelikož nebyly k určení měrných jednotek vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise svůj závěr uvedený v 96. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(60)

Jelikož nebyly k definici výrobního odvětví Unie a výroby v Unii vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise svůj závěr uvedený v 97. a 98. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(61)

Jelikož nebyly k využití pro vlastní spotřebu vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise svá zjištění uvedená v 99. až 104. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(62)

Jelikož nebyly ke spotřebě v Unii vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise svá zjištění uvedená ve 105. až 110. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(63)

Jak je uvedeno v 19. bodě odůvodnění, žadatel zopakoval svou připomínku týkající se nesprávné deklarace indických vyvážejících výrobců o objemu dovozu na základě rozsudku indického odvolacího tribunálu, jak je rovněž popsáno ve 112. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, a poukázal na to, že ačkoli tento rozsudek nemá žádný vliv na výklad a uplatňování celních předpisů EU, naléhavě vyzval Komisi, aby vnitrostátní celní orgány v tomto případě upozornila na riziko obcházení antidumpingových opatření.

(64)

Komise vzala tuto připomínku na vědomí a v případě potřeby zajistí, aby byla opatření řádně vymáhána.

(65)

Jelikož nebyly k dovozu z dotčené země vzneseny žádné další připomínky, potvrdila Komise svá zjištění uvedená ve 111. až 118. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(66)

Jelikož nebyly k cenám dumpingového dovozu z dotčené země, cenovému podbízení a stlačování cen vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 119. až 125. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(67)

Jelikož nebyly k obecným poznámkám vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 126. až 129. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(68)

Po poskytnutí prozatímních informací indická vláda uvedla, že objem prodeje, objem výroby a výrobní kapacita výrobního odvětví Unie se v období šetření navzdory poklesu poptávky na volném trhu zvýšily a že návratnost investic vykazovala od roku 2022 rovněž pozitivní trend.

(69)

Po poskytnutí konečných informací skupina Birla zopakovala tvrzení indické vlády a tvrdila, že všechny makroekonomické ukazatele vykazují pozitivní vývoj, který ukazuje, že výrobní odvětví Unie neutrpělo žádnou podstatnou újmu. Tento vývozce rovněž uvedl, že vývoj využití kapacity popsaný ve 133. bodě odůvodnění prozatímního nařízení je způsoben rozhodnutím výrobního odvětví Unie zvýšit kapacitu a zároveň snížit výrobu.

(70)

Skupina Birla dále uvedla, že objem prodeje výrobního odvětví Unie se mezi rokem 2022 a obdobím šetření zvýšil, a to navzdory mírnému poklesu spotřeby v Unii. Vývozce poukázal na to, že ve stejném období zůstal dovoz z Indie stabilní, zatímco podíl výrobců v Unii na trhu vzrostl.

(71)

Komise nezpochybnila, že některé ukazatele újmy vykazovaly během posuzovaného období pozitivní trend, což je rovněž uvedeno ve 169. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Komise však zjistila, že prodejní ceny výrobního odvětví Unie vykazovaly klesající trend a že došlo k výraznému nárůstu podílu indického dovozu na trhu, který se výrazně podbízel prodejním cenám výrobního odvětví Unie a po celé posuzované období stlačoval ceny. Tento cenový tlak způsobil významný pokles ziskovosti a peněžního toku výrobního odvětví Unie a vedl k velmi nízké úrovni investic. Indická vláda a skupina Birla ve svých připomínkách tyto skutečnosti a zjištění Komise opominuly. Tvrzení, že nedošlo k podstatné újmě, založené pouze na vývoji makroekonomických ukazatelů, bylo proto zamítnuto, neboť nezohledňuje vývoj ostatních ukazatelů újmy a opomíjí celkový závěr Komise.

(72)

Jelikož nebyly k makroekonomickým ukazatelům vzneseny žádné další připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 130. až 144. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(73)

Jelikož nebyly k mikroekonomickým ukazatelům vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 145. až 168. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(74)

Žadatel souhlasil se zjištěními ohledně zvýšení dumpingového dovozu, jak je popsáno ve 117. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, a jeho dopadu na ukazatele újmy, jako je peněžní tok, návratnost investic a ziskovost.

(75)

Jelikož nebyly k závěru ohledně újmy vzneseny žádné další připomínky, potvrdila Komise svůj závěr uvedený v 169. až 170. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(76)

Dva z vyvážejících výrobců nezařazených do vzorku, tj. Aberdare Technologies Private Limited a APAR Industries Limited, tvrdili, že vzhledem k jejich nízkému objemu dovozu v absolutních i relativních číslech a s ohledem na úroveň jejich vývozních cen nemohli výrobnímu odvětví Unie způsobit žádnou újmu. Na tomto základě požadovali, aby jim nebyla uložena žádná cla.

(77)

Jak je vysvětleno ve 14. bodě odůvodnění, vzorek vyvážejících výrobců byl považován za reprezentativní. Analýza příčinné souvislosti byla založena na celkovém dumpingovém dovozu dotčeného výrobku z Indie a neomezovala se na jednotlivé vyvážející výrobce, jak vyžaduje článek 3 základního nařízení. Uvedená tvrzení byla proto zamítnuta.

(78)

Jelikož k účinkům dumpingového dovozu nebyly předloženy žádné další připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 172. až 181. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(79)

Po poskytnutí prozatímních informací indická vláda tvrdila, že situace výrobního odvětví Unie byla v období šetření ovlivněna dovozem z Číny neboť antiabsorpční cla na dovoz z Číny byla uložena těsně před koncem období šetření. Indická vláda tvrdila, že navzdory platným opatřením proti dovozu z Číny se dovoz z Číny zvýšil a dovoz z Indie zůstal od roku 2022 ve stejném rozmezí; dovozní ceny z Číny byly nižší než dovozní ceny z Indie.

(80)

Komise v této souvislosti odkázala na závěr uvedený ve 187. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, podle něhož čínský dovoz mohl negativně ovlivnit situaci výrobního odvětví Unie, avšak neoslabil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z Indie a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Dokládá to skutečnost, že po ukončení antiabsorpčního šetření, které fakticky zdvojnásobilo dříve vypočítaná antidumpingová cla (10), vykazoval čínský dovoz klesající trend, pokud jde o objem, a rostoucí cenový trend, přičemž průměrné ceny byly vyšší než průměrné ceny dumpingového dovozu z Indie (11). Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné další důkazy, bylo toto tvrzení zamítnuto.

(81)

Po poskytnutí prozatímních informací indická vláda rovněž tvrdila, že příčinou újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie bylo zvýšení jeho investic navzdory klesajícímu trhu a rostoucím nákladům na energii v důsledku ukrajinsko-ruské války ve stejném období.

(82)

Pokud jde o úroveň investic, Komise potvrdila své závěry uvedené ve 156. a 201. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, podle nichž investice zůstaly v posuzovaném období na nízké úrovni navzdory nárůstu v období šetření, což nelze považovat za příčinu podstatné újmy, jež utrpělo výrobní odvětví Unie. Pokud jde o nárůst nákladů na energii, který byl přičítán útočné válce Ruska proti Ukrajině, Komise potvrdila svůj závěr uvedený ve 147. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že zvýšení výrobních nákladů bylo způsobeno zejména zvýšením nákladů na suroviny v souladu s inflačním vývojem a že právě cenový tlak způsobený dumpingovým indickým dovozem neumožnil výrobcům v Unii zotavit se z jakéhokoli zvýšení nákladů. Komise rovněž ve 199. bodě odůvodnění prozatímního nařízení dospěla k závěru, že zvýšení nákladů na suroviny a energii nelze považovat za příčinu újmy, pokud toto zvýšení nákladů nelze přenést na odběratele z důvodu cenového tlaku způsobeného dumpingovým dovozem. Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné další důkazy, byly tyto připomínky zamítnuty.

(83)

Po poskytnutí konečných informací skupina Birla zopakovala tvrzení indické vlády týkající se účinků čínského dovozu na situaci výrobního odvětví Unie. Tvrdila, že posouzení újmy provedené Komisí bylo založeno na neschopnosti výrobců v Unii zvýšit své ceny, zatímco klesající ceny čínského dovozu bránily výrobnímu odvětví Unie zvýšit své zisky. Skupina Birla rovněž poukázala na to, že objem dovozu z Číny byl třikrát až čtyřikrát vyšší než objem dovozu z Indie, a tvrdila, že čínský dovoz tak byl schopen vyvíjet mnohem větší tlak na ceny než dovoz z Indie. Skupina Birla dospěla k závěru, že vzhledem k tomu, že podíl indického dovozu na trhu byl nižší než podíl výrobců v Unii na trhu, nemohl být odpovědný za to, že výrobní odvětví Unie nemohlo zvýšit své ceny. Kromě toho vývozce tvrdil, že indické dovozní ceny se mezi lety 2021 a 2022 mírně snížily, a nemohly proto mít náhlý dopad na ziskovost výrobců v Unii.

(84)

Vývozce tvrdil, že Komise měla odhadnout výši újmy, která měla být přičtena jiným známým činitelům, například čínskému dovozu.

(85)

Skupina Birla s odkazem na rozsudek Tribunálu ve věci Gul Ahmed Textile Mills v. Rada (12) nakonec tvrdila, že skutečnost, že období šetření v rámci antiabsorpčního šetření se překrývalo s obdobím šetření tohoto šetření, zkresluje posouzení dopadu dovozu z Indie a celou analýzu přičtení újmy. Proto požádala, aby Komise svou analýzu účinků dovozu z Indie na situaci výrobního odvětví Unie založila na pozdějším období, a to i po období šetření v rámci tohoto šetření, protože by nebylo ovlivněno dovozem z Číny.

(86)

Komise zopakovala svá zjištění ze 172. a 173. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, v nichž uvedla, že zhoršení situace výrobního odvětví Unie se časově shodovalo s rychlým nárůstem dumpingového dovozu z Indie s významným rozpětím cenového podbízení, které způsobovalo stlačování cen. Zatímco podíl dumpingového indického dovozu na trhu se téměř ztrojnásobil, zvýšení podílu výrobního odvětví Unie na trhu ve stejném období bylo mnohem menší. Lze proto vyvodit závěr, že především dumpingový dovoz z Indie těžil z poklesu čínského dovozu během posuzovaného období a že existuje časová souvislost mezi nárůstem dumpingového dovozu z Indie a zhoršením situace výrobního odvětví Unie, zejména výrobní odvětví Unie nebylo schopno opětovně získat podíl na trhu a dosáhnout udržitelné úrovně zisku, jak je uvedeno ve 179. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Skupina Birla nepředložila žádné důkazy, které by tyto závěry zpochybnily. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(87)

Pokud jde o požadavek, aby Komise odhadla výši újmy způsobené jinými známými činiteli, jako je čínský dovoz, Komise konstatuje, že splnila požadavky základního nařízení a posoudila všechny ostatní příčiny újmy samostatně i dohromady, a dospěla k závěru, že ani společně nejsou schopny oslabit příčinnou souvislost mezi indickým dumpingovým dovozem a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Rovněž je třeba poznamenat, že rozpětí újmy vycházela ze srovnání cílových cen výrobního odvětví Unie se skutečnými cenami vyvážejících výrobců zařazených do vzorku. Jako taková byla tato rozpětí nastavena s ohledem na cenové chování indických vyvážejících výrobců zařazených do vzorku.

(88)

Komise připomněla svá zjištění uvedená ve 204. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, kde Komise jednotlivě podrobně analyzovala účinky všech ostatních známých činitelů na výrobní odvětví Unie. Analýza ukázala, že ačkoli nelze vyloučit, že dumpingový dovoz z Číny, nedumpingový indický dovoz a dovoz z Turecka mohly přispět k podstatné újmě, neoslabily příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z Indie a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Skupina Birla nepředložila žádné důkazy na podporu svého tvrzení, a proto bylo toto tvrzení zamítnuto. Kromě toho, jak je uvedeno v 87. bodě odůvodnění, rozpětí újmy stanovená v tomto případě byla přesně nastavena s ohledem na cenové chování indických vyvážejících výrobců.

(89)

S odkazem na rozsudek Tribunálu Gul Ahmed Textile Mills v. Rada Komise nesouhlasí s tím, že její posouzení újmy bylo zkreslené. Za prvé, období šetření v rámci stávajícího šetření a antiabsorpčního šetření vedeného proti Číně se nepřekrývala, jak nesprávně tvrdila skupina Birla: období šetření v rámci stávajícího šetření trvalo od 1. října 2022 do 30. září 2023, zatímco období šetření v rámci antiabsorpčního šetření trvalo od 1. října 2021 do 30. září 2022 (13). Ještě důležitější je, jak je vysvětleno ve 203. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že z trendů pozorovaných během posuzovaného období jasně vyplývá, že zatímco dumpingový dovoz z Číny soustavně klesal, situace výrobního odvětví Unie se výrazně zhoršovala, a to zejména jeho ziskovost. Skupina Birla tyto trendy nezohlednila a na podporu svého tvrzení vycházela pouze ze skutečnosti, že antiabsorpční šetření proti Číně proběhlo, a neprokázala tak, že by stávající posouzení bylo zkreslené. Toto tvrzení bylo proto také zamítnuto.

(90)

Jelikož k účinkům jiných činitelů nebyly předloženy žádné další připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 182. až 202. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(91)

Jelikož ohledně příčinné souvislosti nebyly vzneseny žádné připomínky, které by změnily posouzení Komise, potvrdila Komise svá zjištění uvedená v prozatímním nařízení, a zejména závěry uvedené v 203. až 205. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(92)

Jak je vysvětleno v oddíle 3.2, v návaznosti na prozatímní opatření zahrnula Komise do výpočtu vývozní ceny pro skupinu STL některé další prodeje subjektu Metallurgica Bresciana v Itálii, který je ve spojení se společností STL. S ohledem na zahrnutí tohoto dalšího prodeje bylo prozatímní rozpětí újmy pro skupinu STL revidováno z 41,2 % na 42,3 %.

(93)

Jak je stanoveno v čl. 9 odst. 4 třetím pododstavci základního nařízení a vzhledem k tomu, že Komise po dobu předběžného poskytování informací celně neevidovala dovoz, analyzovala vývoj objemu dovozu s cílem zjistit, zda došlo k dalšímu podstatnému zvýšení dovozu, který je předmětem šetření, během období předběžného poskytování informací popsaného ve 3. bodě odůvodnění, a proto při stanovení rozpětí újmy zohlednila dodatečnou újmu vyplývající z takového zvýšení.

(94)

Podle údajů z databáze Surveillance 3 (14) byl objem dovozu z Indie během čtyřtýdenního období předběžného poskytování informací o 56 % vyšší než průměrný objem dovozu v období šetření na čtyřtýdenní bázi a o 89 % vyšší ve stejném čtyřtýdenním období během období šetření. Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že během období předběžného poskytování informací došlo k podstatnému nárůstu dovozu, který byl předmětem šetření.

(95)

S cílem zohlednit další újmu způsobenou zvýšením dovozu se Komise rozhodla upravit úroveň pro odstranění újmy na základě nárůstu objemu dovozu, který se považuje za relevantní váhový faktor podle ustanovení čl. 9 odst. 4 základního nařízení. Proto vypočítala násobící koeficient tak, že součet objemu dovozu během čtyř týdnů období předběžného poskytování informací (12 374 km kabelů) a 52 týdnů období šetření (103 091 km kabelů) vydělila objemem dovozu v období šetření extrapolovaným na 56 týdnů (111 021 km kabelů). Výsledná hodnota, 1,04, odráží další újmu způsobenou dalším nárůstem dovozu. Prozatímní rozpětí újmy byla tudíž vynásobena tímto koeficientem.

(96)

Jak je stanoveno v čl. 9 odst. 4 třetím pododstavci základního nařízení, toto zvýšení rozpětí újmy se použije pro období ne delší, než je uvedeno v čl. 11 odst. 2, tedy pěti let.

(97)

Po poskytnutí konečných informací skupina Birla tvrdila, že metodika použitá pro úpravu rozpětí újmy není v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení, neboť posouzení by mělo být založeno na cenách, a nikoli na objemu dovozu. Tento vývozce tvrdil, že Komise měla nejprve odhadnout možnou dodatečnou újmu vyplývající z nárůstu dovozu a teprve následně ji přičíst k rozpětí újmy, a nikoli použít metodiku, kterou Komise použila, tj. odhadnout nárůst dovozu a následně jej přičíst k rozpětí újmy.

(98)

Analýza dodatečné újmy popsaná v čl. 9 odst. 4 jasně souvisí s objemem dovozu, neboť se týká „dalšího podstatného zvýšení dovozu, který je předmětem šetření“. Tentýž článek rovněž upřesňuje, že posouzení se provádí v případě, že „po dobu předběžného poskytování informací došlo k dalšímu podstatnému zvýšení dovozu, který je předmětem šetření“ a že dodatečná újma vyplývající z takového zvýšení se zohlední při stanovení rozpětí újmy. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(99)

Skupina STL tvrdila, že prozatímní dumpingová rozpětí a rozpětí újmy prokázala, že výpočet dumpingového rozpětí skupiny STL byl chybný, protože: i) zatímco vývozní ceny skupiny STL byly zdaleka nejvyšší, přičemž vývozní ceny byly údajně o více než 45 % vyšší než u některých jiných vyvážejících výrobců (nižší rozpětí újmy zjevně poukazuje na vyšší vývozní cenu), a ii) zatímco skupina STL byla jediným plně integrovaným vyvážejícím výrobcem v Indii, který vyráběl výrobek, který je předmětem šetření, z výroby předlisovaného skla, a tudíž nákladově nejefektivnějším výrobcem, výsledkem bylo, že společnost STL obdržela nejvyšší dumpingové rozpětí. Skupina STL dále tvrdila, že tento výsledek je matematicky nemožný, ledaže by domácí prodejní ceny skupiny STL byly nějakým způsobem o více než 45 % vyšší než ceny některých jiných výrobců, ale tak tomu rozhodně nebylo, neboť domácí ceny všech indických výrobců na indickém domácím trhu byly podobné nebo přinejmenším kolísaly v rozmezí, které je mnohem užší než 45 %. Tento paradox existence jak nejvyšších vývozních cen, tak nejvyššího dumpingového rozpětí proto prokázal, že úpravy vývozní ceny a nákladů skupiny STL provedené Komisí vedly k situaci, která je právně neudržitelná a matematicky nemožná.

(100)

Komise byla toho názoru, že stanovení dumpingového rozpětí je založeno na mnoha faktorech, jako je struktura výroby/prodeje skupiny/společnosti, úroveň cen na domácím trhu podle typu výrobku, struktura nákladů podle typu výrobku, počet typů výrobku vyráběných a prodávaných na různých trzích, objem tohoto prodeje mezi těmito trhy, výsledek běžného obchodního styku a druh výdajů. Je třeba poznamenat, že skupina STL žádný z těchto faktorů podloženým způsobem nezpochybnila. Aby se stanovilo dumpingové rozpětí, musí být vývozní cena při jejím srovnání s běžnou hodnotou posouzena i s ohledem na tyto faktory. Dumpingové rozpětí a úroveň vývozních cen různých vyvážejících výrobců zařazených do vzorku tedy mohou vyplývat z velmi odlišných parametrů, a proto by neměl být vyvozen žádný přímý závěr pouze na základě těchto dvou faktorů, aniž by bylo přihlédnuto i k oněm dalším odlišným parametrům. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(101)

Jelikož ke zbývajícím zjištěním uvedeným v 207. až 220. bodě odůvodnění prozatímního nařízení nebyly vzneseny žádné další připomínky, byla tato zjištění potvrzena.

(102)

Jak je popsáno v 92. až 96. bodě odůvodnění výše, Komise tato rozpětí újmy upravila. Konečná úroveň pro odstranění újmy pro spolupracující vyvážející výrobce a všechny ostatní společnosti je proto následující:

(103)

Jelikož k zájmu výrobního odvětví Unie nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 223. až 226. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(104)

Jelikož k zájmu dovozců, kteří nejsou ve spojení, nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 227. až 229. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(105)

Po předběžném poskytnutí prozatímních opatření se další uživatel kabelů z optických vláken působící v odvětví telekomunikací přihlásil tím, že odpověděl na dotazník pro uživatele. Tato odpověď byla předložena dlouho po uplynutí požadované lhůty a nemohla být ověřena. Tento uživatel však kabely z optických vláken z Indie nedovážel a k opatřením se nevyjádřil ani kladně, ani záporně. V každém případě jeho odpověď neobsahovala žádné další argumenty ani informace týkající se aspektů zájmu Unie, které by mohly ovlivnit závěry Komise týkající se zájmu uživatelů.

(106)

Komise proto trvá na svém závěru, že šetření neodhalilo žádné informace, které by prokazovaly, že by antidumpingová opatření měla na uživatele nepřiměřené negativní dopady.

(107)

Jelikož v tomto ohledu nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 230. až 233. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(108)

Jelikož k dodávkám na trh Unie nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 234. až 235. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(109)

Jelikož nebyly ke stavu hospodářské soutěže na trhu Unie vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 236. až 239. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(110)

Jelikož nebyly k jiným činitelům vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 240. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(111)

Jelikož nebyly k závěru ohledně zájmu Unie vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 241. až 243. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(112)

Vzhledem k závěrům, k nimž Komise dospěla ohledně dumpingu, újmy, příčinné souvislosti, úrovně opatření a zájmu Unie, a v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení by měla být uložena konečná antidumpingová opatření, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz dotčeného výrobku způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

(113)

Na základě výše uvedených skutečností by sazby konečného antidumpingového cla vyjádřené na základě ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením měly činit:

(114)

Jak je uvedeno v 56. bodě odůvodnění, u skupiny HFCL nebyl zjištěn dumping, a její vývoz je proto z opatření vyloučen.

(115)

Individuální sazby antidumpingového cla pro dotčené společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění plynoucích z tohoto šetření. Odrážejí tedy stav zjištěný během tohoto šetření, pokud jde o společnosti, na které se šetření vztahovalo. Tyto sazby cla jsou proto použitelné výlučně na dovoz výrobku, který je předmětem šetření, pochází z dotčené země a je vyráběn uvedenými právními subjekty. Na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, se tyto sazby nevztahují a měla by se na něj vztahovat celní sazba platná pro „veškerý ostatní dovoz pocházející z Indie“.

(116)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních sazeb antidumpingového cla. Tato žádost musí být předložena Komisi (15). Žádost musí obsahovat veškeré příslušné informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dané společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude nařízení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(117)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření kvůli rozdílu mezi celními sazbami je nutno přijmout zvláštní opatření, která zajistí řádné uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Dokud nebude taková faktura předložena, měl by dovoz podléhat antidumpingovému clu použitelnému na „veškerý ostatní dovoz pocházející z Indie“.

(118)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států by totiž měly i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(119)

Pokud by se zejména po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(120)

Aby bylo zajištěno řádné vymáhání antidumpingových cel, měla by se sazba antidumpingového cla stanovená pro veškerý ostatní dovoz pocházející z Indie vztahovat nejen na vyvážející výrobce, kteří při tomto šetření nespolupracovali, nýbrž také na výrobce, kteří v období šetření dotčený výrobek do Unie nevyváželi.

(121)

Vyvážející výrobci, kteří během období šetření nevyváželi dotčený výrobek do Unie, by měli mít možnost požádat Komisi, aby se na ně vztahovala sazba antidumpingového cla pro spolupracující společnosti nezařazené do vzorku. Komise by měla takovéto žádosti vyhovět, pokud jsou splněny tři podmínky. Nový vyvážející výrobce by musel prokázat, že: i) dotčený výrobek nevyvážel v období šetření do Unie; ii) není ve spojení s vyvážejícím výrobcem, který tak činil, a iii) vyvážel dotčený výrobek posléze nebo se smluvně neodvolatelně zavázal k vývozu podstatného množství výrobků do Unie.

(122)

Statistiky obchodu s kabely z optických vláken se často vyjadřují v kilometrech kabelů. V kombinované nomenklatuře stanovené v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (16) není však pro kabely z optických vláken žádná taková doplňková jednotka uvedena. Je proto nutné stanovit, že při dovozu dotčeného výrobku se v prohlášení o propuštění do volného oběhu musí uvádět nejen hmotnost v kg nebo tunách, ale i počet kilometrů kabelů. U kódů KN a TARIC by měly být uvedeny kilometry kabelu.

(123)

Vzhledem ke zjištěným dumpingovým rozpětím a k úrovni újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie by částky zajištěné v podobě prozatímního antidumpingového cla uloženého prozatímním nařízením měly být s konečnou platností vybrány, a to až do výše stanovené tímto nařízením.

(124)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 (17), pokud má být částka uhrazena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(125)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,