(EU) 2024/3005Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/3005 ze dne 27. listopadu 2024 o transparentnosti a integritě činností v oblasti environmentálního, sociálního a správního (ESG) ratingu a o změně nařízení (EU) 2019/2088 a (EU) 2023/2859 (Text s významem pro EHP)

(1)

Dne 25. září 2015 přijalo Valné shromáždění OSN nový globální rámec pro udržitelný rozvoj s názvem Agenda pro udržitelný rozvoj 2030 (dále jen „Agenda 2030“), jejímž základem jsou cíle udržitelného rozvoje. Sdělení Komise ze dne 22. listopadu 2016 nazvané „Další kroky k udržitelné evropské budoucnosti: Evropské úsilí v oblasti udržitelnosti“ spojuje cíle udržitelného rozvoje s politickým rámcem Unie, aby bylo zajištěno, že všechna unijní opatření a politické iniciativy v rámci Unie i na celosvětové úrovni, budou od počátku zohledňovat cíle udržitelného rozvoje. Závěry Evropské rady ze dne 22. a 23. června 2017 potvrdily závazek Unie a členských států k provádění Agendy 2030 v plném rozsahu, soudržným, komplexním, integrovaným a efektivním způsobem a v těsné spolupráci s partnery a dalšími zúčastněnými stranami. Zásady odpovědného investování, které podporuje OSN, mají v době přijetí tohoto nařízení dále více než 5 300 signatářů, kteří představují více než 120 bilionů EUR spravovaných aktiv. Dne 11. prosince 2019 zveřejnila Komise sdělení nazvané „Zelená dohoda pro Evropu“ (dále jen „Zelená dohoda pro Evropu“). Dne 30. června 2021 byl jako nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 (3) přijat evropský právní rámec pro klima, který v právních předpisech Unie zakotvuje cíl stanovený v Zelené dohodě pro Evropu, podle něhož mají být hospodářství a společnost Unie do roku 2050 klimaticky neutrální.

(2)

Přechod na udržitelné hospodářství je klíčem k zajištění dlouhodobé konkurenceschopnosti a udržitelnosti hospodářství Unie, kvality života občanů Unie a udržení globálního oteplování výrazně pod hranicí 1,5 oC. Udržitelnost je již dlouho jádrem politik Unie a Smlouva o Evropské unii i Smlouva o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) uznávají její sociální a environmentální rozměr.

(3)

Dosažení cílů udržitelného rozvoje v Unii vyžaduje nasměrování kapitálových toků do udržitelných investic. Pro dosažení těchto cílů je nezbytné plně využít potenciálu vnitřního trhu. V této souvislosti je zásadní odstranit překážky, které brání účinnému pohybu kapitálu směrem k udržitelným investicím na vnitřním trhu, zabránit vzniku těchto překážek a stanovit pravidla a normy, které budou na jedné straně podporovat udržitelné financování a na straně druhé odrazovat od investic, jež mohou mít nepříznivý dopad na plnění cílů udržitelného rozvoje.

(4)

Přístup Unie k udržitelnému a inkluzivnímu růstu je zakotven ve 20 zásadách evropského pilíře sociálních práv, jak je stanoveno ve sdělení Komise ze dne 26. dubna 2017 nazvaném „Vytvoření evropského pilíře sociálních práv“, jejichž cílem je zajistit spravedlivý přechod k takovému růstu a politiky, které nikoho neopomíjí. Sociální acquis Unie, včetně strategií Unie rovnosti, navíc stanoví normy v oblasti pracovního práva, rovnosti, přístupnosti, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a boje proti diskriminaci.

(5)

Finanční trhy hrají klíčovou úlohu při směrování kapitálu do investic, které jsou nezbytné pro dosažení cílů Unie v oblasti klimatu a životního prostředí. Ve svém sdělení ze dne 8. března 2018 zveřejnila Komise svůj Akční plán pro financování udržitelného růstu, kterým zahájila svou strategii udržitelného financování. Cílem tohoto akčního plánu je začlenit faktory udržitelnosti do řízení rizik a přesměrovat kapitálové toky k udržitelným investicím za účelem dosažení udržitelného a inkluzivního růstu.

(6)

V rámci akčního plánu pro financování udržitelného růstu zadala Komise v roce 2021 studii nazvanou „Study on Sustainability Related Ratings - Data and Research“ (Studie o hodnoceních, údajích a výzkumu souvisejících s udržitelností)s cílem zhodnotit vývoj na trhu výrobků a služeb souvisejících s udržitelností, určit hlavní účastníky trhu a upozornit na potenciální nedostatky. Tato studie poskytla soupis a klasifikaci účastníků trhu, produktů a služeb udržitelnosti dostupných na trhu a analýzu toho, jak výrobky a služby související s udržitelností používají účastníci trhu a jak vnímají jejich kvalitu. Studie poukázala na existenci střetů zájmů, na nedostatečnou transparentnost a přesnost metodik pro vydávání environmentálních, sociálních a správních ratingů (dále jen „rating ESG“) a na nejasnosti ohledně terminologie a činnosti poskytovatelů ratingu ESG.

(7)

V rámci Zelené dohody pro Evropu předložila Komise aktualizovanou strategii udržitelného financování, která byla přijata ve sdělení Komise ze dne 6. července 2021 nazvaném „Strategie financování přechodu k udržitelnému hospodářství“.

(8)

V návaznosti na to Komise v uvedené strategii vyhlásila veřejnou konzultaci o ratinzích ESG, která se stala podkladem pro posouzení dopadů. V rámci veřejné konzultace, která se konala v roce 2022, zúčastněné strany potvrdily obavy týkající se nedostatečné transparentnosti metodik a cílů ratingu ESG a z nejasnosti ohledně činností v oblasti ratingu ESG. Vzhledem k tomu, že důvěra má zásadní význam pro fungování finančních trhů, je třeba tuto nedostatečnou transparentnost a spolehlivost ratingů ESG naléhavě řešit.

(9)

Na mezinárodní úrovni vydala Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry (IOSCO) v listopadu 2021 zprávu obsahující soubor doporučení týkajících se poskytovatelů ratingu ESG a datových produktů. Komise a Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy) (dále jen „ESMA“) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (4) by měly zvážit použití těchto doporučení organizace IOSCO při posuzování toho, zda jurisdikce třetí země nebo poskytovatel ratingu ESG splňují požadavky tohoto nařízení pro účely rovnocennosti, přejímání nebo uznání.

(10)

Ratingy ESG hrají důležitou úlohu na světových kapitálových trzích, neboť investoři, dlužníci a emitenti ratingy ESG stále častěji používají při informovaném rozhodování týkajícím se udržitelných investic a financování. Například úvěrové instituce, investiční podniky, pojišťovny, včetně životních, a zajišťovny ratingy ESG často používají v rámci své investiční činnosti jako referenční údaje pro výkonnost v oblasti udržitelnosti nebo pro rizika a příležitosti týkající se udržitelnosti. V důsledku toho mají ratingy ESG značný dopad na fungování trhů a na důvěru investorů a spotřebitelů. Aby se zajistilo, že ratingy ESG používané v Unii jsou nezávislé, pokud možno srovnatelné, nestranné, systematické a dostatečně kvalitní, je důležité, aby činnosti v oblasti ratingů ESG byly prováděny v souladu se zásadami integrity, transparentnosti, odpovědnosti a řádné správy a aby současně přispívaly k plnění programu Unie v oblasti udržitelného financování. Lepší srovnatelnost a větší spolehlivost ratingů ESG by zvýšila účinnost tohoto rychle rostoucího trhu, čímž by usnadnila pokrok při plnění cílů Zelené dohody pro Evropu.

(11)

Ratingy ESG hrají důležitou úlohu pro řádné fungování unijního trhu udržitelného financování tím, že investorům a finančním institucím poskytují důležité informace pro jejich investiční strategie, řízení rizik a povinnosti v oblasti zveřejňování informací. Je proto nutné zajistit, aby ratingy ESG poskytovaly uživatelům ratingů ESG podstatné informace užitečné pro rozhodování a aby uživatelé ratingů ESG lépe porozuměli cílům, které tyto ratingy sledují, a tomu, jaké konkrétní otázky a parametry tyto ratingy měří.

(12)

Je třeba vzít v potaz různé obchodní modely na trhu s ratingy ESG. Prvním obchodním modelem je model „uživatel platí“, kdy jsou uživateli ratingů ESG převážně investoři, kteří si ratingy ESG pořizují jako podklad pro investiční rozhodnutí. Druhým obchodním modelem je model „emitent platí“, kdy si podniky pořizují ratingy ESG za účelem posouzení rizik a příležitostí spojených s jejich činností. V zájmu zajištění větší spolehlivosti ratingů ESG poskytovaných v Unii, by měly mít hodnocené položky nebo v případě finančního nástroje nebo finančního produktu emitenti hodnocené položky možnost ověřit údaje, které používá poskytovatel ratingu ESG a upozornit na veškeré věcné chyby v použitém souboru údajů, které by mohly případně ovlivnit kvalitu budoucích ratingů. Za tímto účelem by hodnocená položka nebo emitent hodnocené položky měli mít na požádání přístup k souboru údajů, který byl použit k vydání ratingu ESG. Možnost ověřit tento soubor údajů by měla být pouhým nástrojem pro kontrolu faktů a hodnocené položky ani emitenti hodnocené položky by za žádných okolností neměli mít možnost ovlivňovat metodiky pro vydávání ratingů nebo výsledek ratingu. Požadavek, aby poskytovatel ratingu ESG učinil oznámení hodnocené položce nebo emitentovi hodnocené položky před vydáním ratingu ESG, by měl platit pouze před prvním vydáním ratingu a nikoli při následujících aktualizacích. Tento požadavek slouží jako prostředek k informování hodnocené položky nebo emitenta hodnocené položky, která bude hodnocena poskytovatelem ratingu ESG.

(13)

Členské státy neregulují činnost poskytovatelů ratingu ESG ani podmínky pro poskytování ratingů ESG, ani nad nimi nevykonávají dohled. Vzhledem ke stávajícím rozdílům, nedostatečné transparentnosti a neexistenci společných pravidel je pravděpodobné, že by členské státy přijaly odlišná opatření a přístupy, což by bránilo souladu s cíli udržitelného rozvoje a Zelenou dohodou pro Evropu. Tato odlišná opatření a přístupy by měly přímý negativní dopad na řádné fungování vnitřního trhu a vytvářely by překážky pro jeho fungování a poškodily by trh s ratingy ESG. Na poskytovatele ratingu ESG vydávající ratingy ESG pro potřeby finančních institucí a podniků v Unii by se v různých členských státech vztahovala různá pravidla. Rozdílné standardy a tržní postupy by znesnadnily srozumitelnost tvorby ratingů ESG a možnost jejich srovnání, čímž by se vytvořily nerovné tržní podmínky pro uživatele ratingů ESG. To by způsobilo další překážky na vnitřním trhu a mohlo by dojít ke zkreslení investičních rozhodnutí.

(14)

Toto nařízení doplňuje stávající právní rámec Unie v oblasti udržitelného financování a jeho cílem je podpořit tok informací, a usnadnit tak přijímání investičních rozhodnutí.

(15)

Za účelem náležitého vymezení územní působnosti by toto nařízení mělo vycházet z principu „působení v Unii“, přičemž by se mělo rozlišovat mezi případy, kdy jsou na jedné straně poskytovatelé ratingu ESG usazeni v Unii a na druhé straně případy, kdy jsou poskytovatelé ratingu ESG usazeni mimo Unii. V prvním případě by poskytovatelé ratingů ESG usazení v Unii měli být považováni za poskytovatele působící v Unii, pokud vydávají a zveřejňují své ratingy ESG na svých internetových stránkách nebo jinými prostředky, nebo pokud vydávají a distribuují své ratingy ESG na základě předplatného nebo jiných smluvních vztahů regulovaným finančním podnikům v Unii, podnikům v oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU (5), podnikům v oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES (6), zejména pokud jde o emitenty ze třetích zemí, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaných trzích Unie, nebo orgánům, institucím a jiným subjektům Unie nebo veřejným orgánům členských států. Ve druhém případě by poskytovatelé ratingu ESG usazení mimo Unii měli být považováni za poskytovatele působící v Unii pouze tehdy, pokud vydávají a distribuují své ratingy ESG na základě předplatného nebo jiných smluvních vztahů stejným subjektům jako poskytovatelé ratingu ESG usazení v Unii.

(16)

Tímto nařízením se má řídit vydávání, distribuce a případně zveřejňování ratingů ESG, aniž by jeho účelem bylo regulovat jejich používání. Vzhledem k tomu, že územní působnost tohoto nařízení je spojena s principem „působení v Unii“, by uživatelé ratingů ESG měli spolupracovat s poskytovateli ratingu ESG, kteří mají povolení nebo registraci na základě tohoto nařízení. V omezených případech by však uživatel ratingů ESG v Unii měl mít možnost spolupracovat s poskytovatelem ratingu ESG usazeným mimo Unii, který povolení nebo registraci podle tohoto nařízení nemá. V těchto případech by měly být přísně dodrženy zvláštní podmínky, aby se zabránilo jakémukoli riziku obcházení požadavků tohoto nařízení.

(17)

Aby bylo možné odpovídajícím způsobem vymezit škálu produktů, na něž se vztahuje toto nařízení, měla by být definice ratingu ESG omezena na stanoviska, nebo skóre, nebo jejich kombinaci, která jsou založena jednak na zavedené metodice a jednak na definovaném systému ratingu, jako jsou ratingové kategorie. Například za systém ratingových kategorií pro účely tohoto nařízení by mělo být považováno zařazení položky do kategorie nebo stupnice, která je pozitivní nebo negativní, na základě zavedené metodiky a s ohledem na environmentální, sociální, lidskoprávní, správní faktory nebo vystavení rizikům.

(18)

Toto nařízení by se nemělo vztahovat na zveřejňování nebo distribuci údajů o environmentálních, sociálních a lidskoprávních a správních faktorech, na jejichž základě se nevypracovává rating ESG. Toto nařízení by se navíc nemělo vztahovat na produkty nebo služby, jejichž součástí je nějaký prvek ratingu ESG, včetně investičního výzkumu ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU (7). Toto nařízení by se nemělo vztahovat ani na externí posuzování evropských zelených dluhopisů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2631 (8) a na externí posuzování a stanoviska druhé strany k dluhopisům, dluhopisům nabízeným jako environmentálně udržitelné, dluhopisům vázaným na udržitelnost, dluhopisům půjčkám a dalším druhům dluhových nástrojů nabízeným jako udržitelné, pokud toto externí posuzování a tato stanoviska druhé strany neobsahují ratingy ESG vydávané externím posuzovatelem nebo poskytovatelem stanoviska druhé strany. K externím posouzením patří předemisní zprávy, například zprávy o evropských zelených dluhopisech nebo finančních rámcích dluhopisů nabízených jako udržitelné, jakož i přezkumy poemisních posouzení, jako jsou výroční zprávy o alokaci evropských zelených dluhopisů a zprávy o dopadu evropského zeleného dluhopisu a zprávy o dluhopisech nabízených jako udržitelné. Kromě toho by se toto nařízení nemělo vztahovat na ratingy vytvořené výhradně pro procesy akreditace nebo certifikace, neboť tyto ratingy se nezaměřují na investiční analýzy, finanční analýzy, investiční rozhodování nebo finanční rozhodování. V neposlední řadě by se toto nařízení nemělo vztahovat na činnosti v oblasti označování ESG za předpokladu, že označení udělená subjektům, finančním nástrojům nebo produktům nezahrnují zveřejnění ratingu ESG.

(19)

Kromě toho by se toto nařízení nemělo vztahovat na ratingy vydávané členy Evropského systému centrálních bank (ESCB), pokud tyto ratingy nejsou zveřejňovány nebo distribuovány pro komerční účely. Toto omezení oblasti působnosti má zajistit, aby toto nařízení nemělo neúmyslný dopad na opatření ESCB, jež mají zohledňovat problematiku klimatu nebo jiné environmentální, sociální a správní aspekty v rámci zajištění měnové politiky ESCB, když ESCB plní svůj prvořadý cíl, tedy udržuje cenovou stabilitu a, aniž je dotčen tento cíl, podporuje obecné hospodářské politiky v Unii.

(20)

Pokud podnik nebo finanční instituce zveřejní informace o svých vlastních dopadech, rizicích a příležitostech souvisejících s udržitelností, nebo o tomto druhu dopadů, rizik a příležitostí svého hodnotového řetězce, tyto informace by neměly být považovány za rating ESG podle tohoto nařízení.

(21)

Toto nařízení by se nemělo vztahovat na soukromé ratingy ESG vydané na základě individuální objednávky a poskytnuté výhradně osobě, která si je objednala, a které nejsou určeny ke zveřejnění nebo distribuci prostřednictvím předplatného nebo jiným způsobem. Toto nařízení by se nemělo vztahovat ani na ratingy ESG vydávané regulovanými finančními podniky v Unii výhradně pro interní účely nebo v rámci poskytování interních finančních služeb či produktů nebo finančních služeb či produkt uvnitř skupiny.

(22)

V zájmu dalšího posílení fungování vnitřního trhu a úrovně ochrany investorů je důležité zajistit dostatečnou a důslednou transparentnost ratingů ESG, které vydávají regulované finanční podniky v Unii a jež jsou součástí finančních produktů nebo služeb těchto podniků, pokud jsou tyto ratingy zveřejňovány, a jsou tudíž viditelné pro třetí strany. Investoři by měli obdržet odpovídající informace o metodikách, na nichž jsou ratingy ESG založeny a tyto informace by měly být uvedeny v marketingových sděleních. Toto nařízení by proto mělo rovněž doplnit povinnost zveřejňovat informace týkající se marketingových sdělení stanovenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 (9). Stejné informace by měly být vyžadovány od jakéhokoli dalšího regulovaného finančního podniku v Unii, který zveřejňuje svůj rating ESG ve svých marketingových sděleních určených třetí straně, pokud se na něj nevztahuje nařízení (EU) 2019/2088. Investoři by měli prostřednictvím odkazu na zveřejněné informace na internetových stránkách regulovaného finančního podniku v Unii obdržet stejné informace, jako jsou požadované od poskytovatelů ratingu ESG podle bodu 1 přílohy III tohoto nařízení, s přihlédnutím k obsahu informací, které již účastníci finančního trhu a finanční poradci zveřejnili podle nařízení (EU) 2019/2088. Jiné regulované finanční podniky v Unii by měly zveřejňovat tytéž informace s přihlédnutím k různým druhům finančních produktů, jejich charakteristikám a rozdílům mezi nimi, jakož i k potřebě zabránit zdvojování informací, které již byly zveřejněny podle jiných platných regulačních požadavků. Obecně je třeba zabránit jakémukoli zdvojování požadavků na zveřejňování informací. Se stejným cílem by měly být z oblasti působnosti tohoto nařízení vyloučeny regulované finanční podniky v Unii, které vydávají ratingy ESG a tyto ratingy začleňují do finančních produktů nebo služeb, které nabízejí třetím stranám.

(23)

Neziskové organizace, které vydávají ratingy ESG pro nekomerční účely a které tyto ratingy zveřejňují bezplatně, by neměly být považovány za organizace patřící do oblasti působnosti tohoto nařízení. Měly by však usilovat o případné začlenění požadavků na transparentnost stanovených v tomto nařízení do své činnosti. Pokud neziskové organizace účtují hodnoceným položkám a emitentům hodnocených položek poplatky za sdělování údajů nebo za rating prostřednictvím své platformy, nebo pokud účtují uživatelům ratingů ESG poplatky za přístup k jakýmkoli informacím týkajícím se ratingů ESG, měly by se na ně vztahovat požadavky tohoto nařízení.

(24)

Do oblasti působnosti tohoto nařízení by neměly spadat fyzické osoby, včetně akademických pracovníků a novinářů, pokud zveřejňují a distribuují ratingy ESG pro nekomerční účely.

(25)

Při posuzování profilu podniků v oblasti ESG a v rámci jejich procesů rozhodování o udržitelných investicích a financování vycházejí úvěrové instituce, investiční podniky, pojišťovny, zajišťovny a další instituce z externích ratingů ESG i z externích datových produktů ESG. Finanční instituce by měly nést odpovědnost v případě obvinění z klamavé ekologické reklamy o svých finančních produktech, přičemž na samotnou distribuci informací o ESG týkajících se subjektů nebo finančních produktů, které vycházejí z vlastní nebo zavedené metodiky zahrnující mimo jiné soubory údajů o emisích a údaje o kontroverzích týkajících se ESG, by se toto nařízení vztahovat nemělo. Komise by měla provést přezkum tohoto nařízení s cílem posoudit, zda je určená oblast působnosti dostatečná k zajištění důvěry investorů a spotřebitelů ve výsledky finančních produktů a služeb z hlediska udržitelnosti. Komise by v případě potřeby měla navrhnout rozšíření souboru datových produktů ESG a poskytovatelů datových produktů ESG, na něž se vztahuje toto nařízení.

(26)

Je důležité stanovit pravidla, která zajistí, aby ratingy ESG poskytované poskytovateli ratingu ESG povolenými v Unii měly odpovídající kvalitu, podléhaly příslušným požadavkům, které zohledňují existenci různých obchodních modelů a zajišťovaly integritu trhu. Tato pravidla by se vztahovala na celkové ratingy ESG zahrnující environmentální, sociální a správní faktory a na ratingy, které se zabývají pouze jedním – environmentálním, sociálním nebo správním – faktorem nebo jeho dílčí složkou. Měly by být vydávány samostatné ratingy, tj. environmentální (E), sociální (S) a správní (G), a nikoli jediný rating ESG, který faktory E, S a G agreguje. Při poskytování souhrnných ratingů by poskytovatelé ratingu ESG měli zveřejnit míru a váhu přidělenou každé složce (E, S a G) a tyto informace by měly být prezentovány způsobem umožňujícím srovnání, aby se zajistilo, že každou z těchto kategorií lze porovnat s ostatními.

(27)

Vzhledem k využívání ratingů ESG od poskytovatelů usazených mimo Unii a s cílem zajistit integritu trhu, ochranu investorů a řádného prosazování tohoto nařízení je nezbytné zavést požadavky, na jejichž základě budou moci poskytovatelé ratingu ESG usazení mimo Unii nabízet své služby v Unii. Proto se pro tyto poskytovatele ratingu ESG usazené mimo Unii navrhují tři možné režimy: rovnocennost, přejímání a uznání. V zásadě by dohled a regulace ve třetí zemi měly být rovnocenné dohledu a regulaci ratingů ESG v Unii. Ratingy ESG poskytované poskytovatelem ratingu ESG, který je jako takový usazen mimo Unii a má povolení nebo registraci ve třetí zemi, by proto měly být v Unii nabízeny pouze tehdy, pokud Komise přijala kladné rozhodnutí o rovnocennosti režimu třetí země. Aby se však zabránilo nepříznivým dopadům vyplývajícím z možného náhlého ukončení nabídky ratingů ESG v Unii poskytovaných poskytovatelem ratingu ESG usazeným mimo Unii, je třeba stanovit i některé další režimy, konkrétně přejímání a uznávání. Každý poskytovatel ratingu ESG se strukturou skupiny by měl mít možnost používat režim přejímání pro ratingy ESG vypracované mimo Unii. Za tímto účelem by měl v rámci struktury skupiny zřídit poskytovatele ratingu ESG s povolením v Unii. Tento poskytovatel ratingu ESG s povolením by měl zajistit, aby vydávání a distribuce přejatých ratingů ESG splňovaly požadavky, které jsou přinejmenším stejně přísné jako požadavky tohoto nařízení. Kromě toho by měl mít poskytovatel ratingu ESG usazený v Unii nezbytné odborné znalosti, aby byl schopen účinně monitorovat vydávání a distribuci ratingů ESG poskytovatele ratingu ESG usazeného mimo Unii a měl by existovat objektivní důvod, proč jsou přejaté ratingy vydávány poskytovatelem usazeným mimo Unii. Splnění požadavku na prokázání souladu s tímto nařízením by se nemělo prokazovat u každého jednotlivého přejatého ratingu ESG, ale spíše u celkových metodik a postupů zavedených poskytovatelem ratingu ESG. Poskytovatelé ratingu ESG, kteří jsou podle kritérií stanovených ve směrnici 2013/34/EU zařazeni do kategorie malých podniků nebo malých skupin (dále jen „malí poskytovatelé ratingů ESG“), by měli mít možnost využívat režim uznávání. Pokud poskytovatel ESG usazený mimo Unii podléhá dohledu ve třetí zemi, měla by existovat odpovídající ujednání o spolupráci, aby byla zajištěna účinná výměna informací s relevantním příslušným orgánem třetí země.

(28)

Koncept usazení zahrnuje jakoukoli skutečnou a efektivní činnost vykonávanou prostřednictvím stálého struktur. Při určování toho, zda je subjekt se sídlem mimo Unii usazen v členském státě, je vhodné zvážit stupeň stability tohoto struktur, skutečný výkon činností v Unii a zvláštní povahu poskytovaných hospodářských činností a služeb.

(29)

Unie představuje jeden z hlavních trhů pro ratingy ESG. Je rovněž jednou z prvních jurisdikcí, které regulují transparentnost a integritu ratingů ESG. Komise by měla pokračovat ve spolupráci s mezinárodními partnery směřující ke sbližování pravidel pro poskytovatele ratingu ESG.

(30)

Aby byla zajištěna vysoká úroveň důvěry investorů a spotřebitelů ve vnitřní trh, měli by mít poskytovatelé ratingu ESG, kteří poskytují tyto ratingy v Unii, povinnost získat povolení. Je proto nezbytné stanovit harmonizované podmínky pro udělení nebo zamítnutí a pozastavení nebo odejmutí tohoto povolení a postup pro jeho udělení, pozastavení a odnětí. Poskytovatelé ratingu ESG s povolením by měli bez zbytečného odkladu uvědomit ESMA o veškerých podstatných změnách v podmínkách jejich počátečního povolení. Mezi podstatné změny patří každé otevření nebo uzavření pobočky v rámci Unie. Za účelem objasnění situace pro poskytovatele ratingu ESG by měl ESMA vydat obecné pokyny, v nichž upřesní povahu podstatné změny.

(31)

K zajištění vysoké úrovně informací pro investory a další uživatele ratingů ESG, měly by být informace o ratinzích ESG a poskytovatelích ratingu ESG zpřístupněny v jednotném evropském přístupovém místě zřízeném nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2859 (10).

(32)

Aby byla zajištěna kvalita a spolehlivost ratingů ESG, měli by poskytovatelé ratingu ESG používat důsledné, systematické, nezávislé a odůvodnitelné metodiky, uplatňované průběžně a transparentně. Poskytovatelé ratingu ESG by měli být vybízeni k tomu, aby se zabývali oběma aspekty zásady dvojí významnosti. Poskytovatelé ratingu ESG by měli metodiky pro vydávání ratingů ESG průběžně a nejméně jednou ročně přezkoumávat, přičemž by měli zohlednit unijní a mezinárodní vývoj ovlivňující faktory E, S nebo G. Je však důležité ponechat na poskytovatelích ratingu ESG, aby sami určovali své vlastní metodiky v souladu s těmito zásadami.

(33)

Poskytovatelé ratingu ESG by měli zveřejňovat informace o metodikách, modelech a klíčových předpokladech, které při svých činnostech v oblasti ratingů ESG a ve svých jednotlivých produktech ratingů ESG používají. Vzhledem k účelům, ke kterým investoři ratingy ESG používají, by u ratingových produktů mělo být jasně uvedeno, kterého rozměru zásady dvojí významnosti se rating týká, konkrétně zda se týká významného finančního rizika pro hodnocenou položku nebo emitenta hodnocené položky i významného dopadu hodnocené položky nebo emitenta hodnocené položky na životní prostředí a společnost obecně, nebo zda se týká pouze jednoho z nich. Poskytovatelé ratingu ESG by také měli jasně zveřejnit, zda se rating týká i jiných rozměrů. Ze stejného důvodu by měli uživatelům ratingů ESG poskytovat podrobnější informace o metodikách, modelech a klíčových předpokladech pro vydávání těchto ratingů. Tyto informace by měly uživatelům ratingů ESG umožnit, aby při posuzování toho, zda se na tyto ratingy ESG spolehnout, provedli svou vlastní hloubkovou analýzu. Zveřejnění informací o metodikách, modelech a klíčových předpokladech pro vydávání ratingů by však nemělo odhalovat citlivé obchodní informace nebo bránit inovacím. Poskytovatelé ratingu ESG by měli také zveřejnit, zda zohlednili faktory E, S nebo G, nebo jejich souhrn, rating přidělený každému relevantnímu faktoru a váhu každého z těchto faktorů, jež mu je dána v agregaci. Poskytovatelé ratingu ESG by měli rovněž zveřejnit omezení jim dostupných informací a omezení použité metodiky, například pokud posuzují pouze jeden ze dvou rozměrů zásady dvojí významnosti nebo pokud je rating ESG vyjádřen v absolutní nebo relativní hodnotě. Měli by také zveřejnit informace o jakékoli možné spolupráci se zúčastněnými stranami hodnocené položky nebo emitenta hodnocené položky.

(34)

Aby se zajistila dostatečná úroveň kvality, doporučuje se, aby ratingy ESG zohlednily cíle Unie a mezinárodní normy pro každý faktor. Poskytovatelé ratingu ESG by tudíž měli poskytnout informace o tom, zda rating ESG zohledňuje mimo jiné cíle příslušných mezinárodních dohod včetně cílů Pařížské dohody přijaté podle Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (dále jen „Pařížská dohoda“) a schválené Unií dne 5. října 2016 (11) v případě faktoru E, soulad se základními úmluvami Mezinárodní organizace práce o právu organizovat se a kolektivně vyjednávat v případě faktoru S a soulad s mezinárodními standardy v oblasti daňových úniků a vyhýbání se daňovým povinnostem v případě faktoru G.

(35)

Nařízení (EU) 2019/2088, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 (12) a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2464 (13) představují přelomové legislativní iniciativy, díky nimž se zvyšuje dostupnost, kvalita a jednotnost požadavků v oblasti ESG v celém hodnotovém řetězci účastníků finančního trhu, což přispívá ke zvyšování kvality ratingů ESG.

(36)

Toto nařízení by nemělo zasahovat do metodik pro vydávání ratingů ESG ani do obsahu ratingů ESG. Rozmanitost metodik poskytovatelů ratingu ESG poskytuje možnost vyhovět širokým požadavkům uživatelů ratingů ESG a podporuje hospodářskou soutěž na trhu.

(37)

Poskytovatel ratingu ESG by měl mít ve své metodice pro vydávání ratingů možnost využít souladu s taxonomií stanovenou v nařízení (EU) 2020/852 jakožto relevantního faktoru či klíčového ukazatele výkonnosti, avšak ratingy ESG, které spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení, by neměly být považovány za označení ESG uvádějící či poskytující ujištění, že je zajištěno dodržení nařízení (EU) 2020/852 nebo jakýchkoli jiných standardů nebo že je zajištěn soulad s nimi.

(38)

Poskytovatelé ratingu ESG by měli zajistit poskytování ratingů ESG, které jsou nezávislé, nestranné, systematické a dostatečně kvalitní. Je důležité zavést organizační požadavky zajišťující prevenci a zmírnění potenciálních střetů zájmů. Aby byla zajištěna nezávislost poskytovatelů ratingu ESG, měli by se vyhýbat situacím střetu zájmů a v případech, kdy se jim nelze vyhnout, odpovídajícím způsobem tyto střety řešit. Poskytovatelé ratingu ESG by měli včas zveřejňovat informace o střetu zájmů. Dále by měli vést záznamy o všech významných rizicích pro svou nezávislost a nezávislost svých zaměstnanců a dalších osob podílejících se na procesu vydávání ratingů a o uplatňovaných ochranných opatřeních, jejichž cílem je tato rizika zmírnit. Aby se zabránilo potenciálním střetům zájmů, neměli by poskytovatelé ratingu ESG navíc mít možnost nabízet v rámci téhož subjektu řadu dalších činností, včetně poradenských služeb, ratingu, referenčních hodnot, investičních činností, auditu, činností úvěrových institucí nebo pojišťovacích a zajišťovacích činností. V neposlední řadě by poskytovatelé ratingu ESG měli pro zaměstnance a další osoby podílející se na procesu vydávání ratingů zavést odpovídající vnitřní pravidla a postupy, aby se zabránilo střetu zájmů, aby se odhalily, odstranily nebo řídily a zveřejnily jakékoli případy střetu zájmů a aby se za všech okolností zajistila kvalita, integrita a důslednost procesu vydávání a přezkumu ratingů ESG. Tato pravidla a postupy by měly zejména zahrnovat mechanismy vnitřní kontroly a útvar dozoru.

(39)

Aby bylo možné řešit rizika střetu zájmů, měly by být některé činnosti nabízeny samostatnými právními subjekty. Některé z těchto činností by však mohly být nabízeny v rámci téhož právního subjektu, pokud mají dotčení poskytovatelé ratingu ESG zavedena dostatečná opatření a postupy k zajištění toho, aby každá činnost byla vykonávána samostatně a aby se zabránilo vzniku případného rizika střetů zájmů při rozhodování v rámci jejich činností v oblasti ratingu ESG. Tato výjimka by neměla být možná pro ratingové činnosti ani pro auditorské a konzultační činnosti. Ke konzultačním činnostem patří vypracování strategií udržitelnosti a strategií pro řízení rizik nebo dopadů týkajících se udržitelnosti. Pokud jde o poskytování referenčních hodnot, měl by ESMA posoudit, zda jsou opatření navržená poskytovatelem ratingu ESG vhodná a dostatečná ve vztahu k potenciálním rizikům střetu zájmů. Toto posouzení by mělo přihlédnout k tomu, zda administrátor referenční hodnoty nabízí referenční hodnoty, které se řídí cíli udržitelnosti, a zejména referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 (14).

(40)

Poskytovatelé ratingu ESG by měli zajistit, aby se jejich zaměstnanci a další osoby zapojené do procesu ratingu nepodíleli na stanovování ratingu ESG žádné hodnocené položky ani nikterak ovlivňovat jeho stanovování, pokud existuje důkaz o sebehodnocení, existenci vlastního zájmu, protekčním vztahu nebo spřízněnosti, které by vznikly v důsledku finančních, osobních, obchodních, zaměstnaneckých nebo jiných vztahů mezi těmito osobami a hodnocenou položkou nebo emitenty hodnocené položky, v důsledku čehož by objektivní, rozumná a informovaná třetí strana s přihlédnutím k uplatňovaným zárukám dospěla k závěru, že je ohrožena nezávislost těchto osob. Pokud se během období, kdy se zaměstnanci poskytovatelů ratingu ESG nebo jiné osoby zapojené do procesu ratingu podílejí na hodnocení, hodnocená položka nebo emitent hodnocené položky sloučí s jinou položkou, nebo nabude jinou jednotku, měly by tyto osoby identifikovat a vyhodnotit veškeré současné nebo nedávné zájmy nebo vztahy, které by s ohledem na dostupné záruky mohly ohrozit nezávislost těchto osob a jejich schopnost pokračovat v účasti na hodnocení i po datu účinnosti fúze nebo akvizice.

(41)

Za účelem větší jasnosti a posílení důvěry ohledně činnosti poskytovatelů ratingu ESG je nezbytné stanovit požadavky na průběžný dohled nad poskytovateli ratingu ESG v Unii. S ohledem na významné podobnosti mezi činnostmi ratingových agentur a činnostmi poskytovatelů ratingu ESG, na související důkladné sladění ústředních aspektů regulačního rámce pro poskytovatele ratingu ESG s regulačním rámcem pro ratingové agentury podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 (15) a s cílem zajistit harmonizované uplatňování tohoto nařízení, jakož i jednotný dohled, se vzhledem k rozhodnutí svěřit dohled ESMA, které bylo přijato podle nařízení (ES) č. 1060/2009, považuje za vhodné svěřit ESMA dohled nad poskytovateli ratingu ESG. Skutečnost, že toto nařízení svěřuje ESMA dohled, nepředstavuje precedens a neměl by být vykládán tak, že zavádí určitou praxi nebo politiku, pokud jde o určení subjektu odpovědného za dohled v odvětví finančních služeb.

(42)

Kromě odvětví finančních služeb se ratingy ESG používají také v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek a s dodavatelskými řetězci. Při dohledu nad poskytovateli ratingu ESG by měl ESMA proto zohlednit rozdíl mezi poskytovateli ratingu ESG v odvětví finančních služeb a poskytovateli ratingu ESG v jiných odvětvích než v odvětví finančních služeb.

(43)

ESMA by měl mít možnost vyžadovat veškeré informace nezbytné k účinnému výkonu jeho úkolů v oblasti dohledu. Měl by proto mít možnost požadovat tyto informace od poskytovatelů ratingu ESG, osob podílejících se na činnostech v oblasti ratingu ESG, hodnocených položek a emitentů hodnocených položek, třetích osob, u nichž poskytovatelé ratingu ESG externě zajistili provozní funkce nebo činnosti, osob jinak úzce a podstatně spjatých nebo propojených s poskytovateli ratingu ESG nebo činnostmi v oblasti ratingu ESG a právních zástupců určených v rámci režimu uznávání.

(44)

ESMA by měl být schopen plnit své úkoly v oblasti dohledu, a zejména přimět poskytovatele ratingu ESG, aby přestali porušovat předpisy, poskytovali úplné a správné informace nebo se podrobili šetření nebo kontrole na místě. Aby byl schopen tyto úkoly v oblasti dohledu plnit, měl by mít možnost ukládat pokuty a penále.

(45)

Vzhledem ke své úloze orgánu Unie, který vydává povolení poskytovatelům ratingu ESG a dohlíží na ně, by měl ESMA vypracovat návrhy regulačních technických norem a předložit je Komisi. ESMA by měl dále upřesnit informace potřebné pro vydání povolení pro poskytovatele ratingu ESG. Komisi by měla být svěřena pravomoc přijímat tyto regulační technické normy prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování EU a v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

(46)

ESMA by měl mít při vydávání povolení poskytovatelům ratingu ESG a vykonávání dohledu nad nimi možnost účtovat dohlíženým subjektům poplatky za dohled. Tyto poplatky by měly být přiměřené a měly by odpovídat velikosti poskytovatelů ratingu ESG a rozsahu dohledu nad nimi.

(47)

Za účelem upřesnění dalších technických prvků tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o upřesnění postupu pro ukládání pokut nebo penále, včetně ustanovení o právu na obhajobu, ustanovení o lhůtách a o výběru pokut a penále a podrobných pravidel týkajících se promlčecích lhůt pro jejich ukládání a vymáhání pokut nebo penále a pokud jde o druhy poplatků, záležitostí, za něž se poplatky vybírají, jejich výše a způsobu jejich úhrady. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (16). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(48)

Je nezbytné zavést řadu opatření na podporu malých poskytovatelů ratingu ESG, aby mohli pokračovat ve své činnosti nebo vstoupit na trh po datu použitelnosti tohoto nařízení. V této souvislosti by měl být zaveden dočasný režim, který by malým poskytovatelům ratingu ESG usnadnil vstup na trh a podpořil by rozvoj stávajících menších poskytovatelů ratingu ESG, kteří v Unii již působili před vstupem tohoto nařízení v platnost. Podle tohoto dočasného režimu by se malí poskytovatelé ratingu ESG měli registrovat u ESMA, aniž by museli obdržet povolení působit v Unii, a měli by podléhat pouze ustanovením tohoto nařízení ohledně organizačních požadavků a požadavků na transparentnost. ESMA by měl být oprávněn požadovat informace a provádět obecná šetření a kontroly na místě, jakož i přijímat správní opatření. ESMA by měl zajistit, aby se zabránilo rizikům obcházení tohoto nařízení, zejména tím, že se zabrání tomu, aby dočasného režimu využívaly malé podniky ve středních nebo velkých skupinách v souladu s kritérii stanovené ve směrnici 2013/34/EU. Jakmile dočasný režim skončí, měli by malí poskytovatelé ratingu ESG požádat o povolení působit v Unii a využívat přiměřené požadavky za správu a řízení a poplatky za dohled úměrné ročnímu čistému obratu dotčeného poskytovatele ratingu ESG.

(49)

Pokud položka, emitent položky nebo investor žádá o rating ESG alespoň od dvou poskytovatelů ratingu ESG, může zvážit jmenování alespoň jednoho poskytovatele ratingu ESG s nejvýše 10 % podílem na trhu pro ratingové činnosti ESG v Unii.

(50)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž stanovit jednotný a účinný režim pro řešení nedostatků a slabin, které jsou s ratingy ESG spojeny, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich z důvodů jeho rozsahu a účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(51)

Toto nařízení se použije, aniž je dotčeno uplatňování článků 101 a 102 Smlouvy o fungování EU.

(52)

Evropská centrální banka vydala stanovisko z vlastní iniciativy dne 4. října 2023,