(EU) 2024/2803Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2803 ze dne 23. října 2024 o provádění jednotného evropského nebe (přepracované znění) (Text s významem pro EHP)

1.   Toto nařízení stanoví pravidla pro vytvoření a účinné fungování jednotného evropského nebe s cílem posílit normy bezpečnosti leteckého provozu, přispět k udržitelnému rozvoji systému letecké dopravy a zlepšit celkovou výkonnost uspořádání letového provozu a letových navigačních služeb pro všeobecný letový provoz v Evropě tak, aby byly splněny požadavky všech uživatelů vzdušného prostoru. Jednotné evropské nebe zahrnuje konzistentní celoevropskou síť, postupně více integrovaný vzdušný prostor, systémy uspořádání sítě a uspořádání letového provozu, které jsou založeny na bezpečnosti, výkonnosti a interoperabilitě a technologické modernizaci, ve prospěch všech uživatelů vzdušného prostoru, občanů a životního prostředí.

2.   Uplatňováním tohoto nařízení není dotčena svrchovanost členských států nad jejich vzdušným prostorem a požadavky členských států, které se vztahují k veřejnému pořádku, veřejné bezpečnosti a záležitostem obrany podle článku 55. Toto nařízení se nevztahuje na vojenské činnosti a výcvik. Je zajištěna koordinace s vojenskými orgány s cílem zjistit a řešit případný dopad uplatňování tohoto nařízení na vojenské činnosti.

3.   Uplatňováním tohoto nařízení nejsou dotčena práva a povinnosti členských států vyplývající z chicagské Úmluvy o mezinárodním civilním letectví z roku 1944 („Chicagská úmluva“). V uvedeném kontextu je cílem tohoto nařízení v oblasti jeho působnosti napomáhat členským státům v plnění jejich závazků podle Chicagské úmluvy tím, že poskytne základnu pro společný výklad a jednotné provádění ustanovení uvedené úmluvy a že zajistí, aby uvedená ustanovení byla řádně zohledněna v tomto nařízení a v prováděcích pravidlech k němu.

4.   Toto nařízení se vztahuje na vzdušný prostor v oblasti ICAO EUR, ve které členské státy zajišťují poskytování letových provozních služeb. Členské státy mohou rovněž uplatňovat toto nařízení na vzdušný prostor spadající pod jejich pravomoc i v rámci jiných oblastí ICAO za podmínky, že o tom uvědomí Komisi a ostatní členské státy.

1.   Členské státy společně nebo samostatně jmenují nebo zřídí jeden či více orgánů jako svůj vnitrostátní dozorový orgán, který převezme úkoly svěřené mu tímto nařízením.

2.   Vnitrostátní dozorový orgán vykonává své pravomoci nestranně, nezávisle a transparentně a je odpovídajícím způsobem organizován, personálně zajištěn, řízen a financován.

3.   Aniž je dotčen odstavec 1, jsou vnitrostátní dozorové orgány z organizačního, hierarchického a rozhodovacího hlediska nezávislé na poskytovatelích letových navigačních služeb a jsou od těchto poskytovatelů právně nebo funkčně odlišné. Poskytovatelé letových navigačních služeb navíc nemají žádnou rozhodovací pravomoc ohledně přidělování rozpočtových prostředků vnitrostátních dozorových orgánů. Je-li tato nezávislost zaručena, může být vnitrostátní dozorový orgán součástí stejného vnitrostátního ministerstva nebo útvaru jako poskytovatel letových navigačních služeb.

4.   Pokud není vnitrostátní dozorový orgán právně odlišný od poskytovatele letových navigačních služeb, dotčený členský stát informuje Komisi o opatřeních, která přijal k zajištění toho, aby daný vnitrostátní dozorový orgán splnil požadavky odstavce 3, doloží, jak bylo jeho nezávislosti dosaženo, a prokáže účinnost této nezávislosti. Za tímto účelem platí, že jsou-li vnitrostátní dozorový orgán a poskytovatel letových navigačních služeb součástí stejného útvaru, vnitrostátní dozorový orgán nevyhledává ani nepřijímá pokyny od žádné hierarchické úrovně tohoto útvaru, která vykonává pravomoci vůči poskytovateli letových navigačních služeb, pokud jde o jeho úkoly podle článku 5 a související rozhodnutí.

5.   Vnitrostátní dozorový orgán se může spojit s jiným regulačním orgánem, jako je příslušný vnitrostátní orgán nebo vnitrostátní orgán pro hospodářskou soutěž uvedený v článku 11 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 (19), pokud jsou rozhodnutí týkající se úkolů svěřených vnitrostátnímu dozorovému orgánu podle tohoto nařízení přijímána nezávisle na jiných úkolech svěřených společnému orgánu. V takovém případě společný orgán splňuje požadavky na nezávislost stanovené v tomto článku.

Vnitrostátní dozorový orgán je v záležitostech souvisejících s úkoly stanovenými v článku 5 tohoto nařízení zastoupen způsobem, který zajišťuje nezávislost jeho rozhodnutí.

6.   Aniž jsou dotčeny vnitrostátní právní předpisy týkající se náboru státních zaměstnanců, členské státy zajistí, aby zaměstnanci jejich vnitrostátních dozorových orgánů, včetně dočasných zaměstnanců, byli přijímáni prostřednictvím jasných a transparentních náborových postupů, které zajistí jejich nezávislost a to, aby zaměstnanci vnitrostátních dozorových orgánů byli vybíráni na základě zvláštní kvalifikace, včetně odpovídající odborné způsobilosti a relevantních zkušeností, nebo aby měli povinnost absolvovat pro efektivní plnění úkolů stanovených v článku 5 odpovídající odbornou přípravu.

Členské státy stanoví pravidla pro předcházení střetu zájmů u zaměstnanců, včetně osob, které přijímají rozhodnutí při výkonu pravomocí uvedených v kapitole III tohoto nařízení, aby vnitrostátní dozorové orgány mohly plnit úkoly uvedené v článku 5 nezávisle.

7.   Aniž je dotčen čl. 30 odst. 3, členské státy zajistí, aby vnitrostátní dozorové orgány měly k efektivnímu a včasnému plnění úkolů uvedených v článku 5 potřebné finanční zdroje a kapacity.

8.   Členské státy oznámí Komisi název a adresu svých vnitrostátních dozorových orgánů a změny v těchto údajích, a opatření přijatá k zajištění souladu s tímto článkem.

1.   Vnitrostátní dozorový orgán plní úkoly svěřené mu tímto nařízením, nařízením (EU) 2018/1139 a prováděcími akty přijatými na jeho základě. Vnitrostátní orgán dozoru zejména:

Pro účely písmene a) se členský stát může rozhodnout, že posouzením a dohledem nad dodržováním požadavků stanovených v uvedeném písmeni poskytovatelem letových navigačních služeb pověří svůj příslušný vnitrostátní orgán, a v takovém případě zajistí, aby měl tento příslušný vnitrostátní orgán k dispozici dostatečné zdroje a odborné znalosti k plnění těchto úkolů, a informuje o tom Komisi;

2.   Každý vnitrostátní dozorový orgán provádí ve spolupráci s vnitrostátním příslušným orgánem, aniž je dotčen čl. 4 odst. 5, nezbytné činnosti monitorování, případně včetně inspekcí a auditů, za účelem zjištění možného nesouladu s požadavky stanovenými v tomto nařízení a v prováděcích aktech přijatých na jeho základě ze strany subjektů, které podle tohoto nařízení podléhají jejich dozoru.

Aniž je dotčen čl. 5 odst. 1 druhý pododstavec tohoto nařízení, poskytne vnitrostátní dozorový orgán příslušnému vnitrostátnímu orgánu své posouzení toho, zda daný poskytovatel letových navigačních služeb splňuje požadavky uvedené v příloze VIII bodě 7 nařízení (EU) 2018/1139, pokud jde o finanční stabilitu, odpovědnost, pojistné krytí, vlastnictví a organizační strukturu. Uvedené posouzení případně zahrnuje doporučení týkající se změny, omezení, pozastavení nebo zrušení platnosti osvědčení podle článku 41 nařízení (EU) 2018/1139.

V případě, že subjekty podléhající jeho dozoru podle tohoto nařízení nesplňují další požadavky stanovené v tomto nařízení, vnitrostátní dozorový orgán vymáhá nezbytná nápravná opatření.

Dotčení poskytovatelé letových navigačních služeb, provozovatelé letišť a poskytovatelé společných informačních služeb musí dodržovat veškerá donucovací opatření přijatá v této souvislosti vnitrostátními dozorovými orgány.

3.   Členské státy zajistí, aby proti rozhodnutím přijatým vnitrostátními dozorovými orgány podle tohoto článku bylo možné podat opravný prostředek v souladu s vnitrostátními právními předpisy.

1.   Vnitrostátní dozorové orgány si v rámci Rady pro spolupráci vnitrostátních dozorových orgánů uvedených v článku 18 vyměňují informace relevantní pro jiné vnitrostátní dozorové orgány, zejména informace týkající se jejich práce a rozhodovacího procesu, osvědčených postupů a postupů při uplatňování tohoto nařízení.

2.   Vnitrostátní dozorové orgány spolupracují, případně prostřednictvím pracovních ujednání, aby si mohly poskytovat vzájemnou pomoc při plnění úkolů stanovených v článku 5 a v oblasti inspekcí a šetření.

3.   V případě přeshraničního poskytování letových navigačních služeb ve vzdušných prostorech spadajících do pravomoci dvou nebo více členských států dotčené členské státy zajistí, aby byly uzavřeny dohody nezbytné pro dozor nad uvedenými službami. Dotčené vnitrostátní dozorové orgány usnadňují poskytování uvedených přeshraničních služeb poskytovateli letových navigačních služeb a mohou stanovit vhodná pracovní ujednání nebo plány dozoru upřesňující provádění jejich spolupráce.

4.   Při přeshraničním poskytování letových navigačních služeb ve vzdušném prostoru spadajícím do pravomoci jiného členského státu stanoví dohody uvedené v odstavci 3 vzájemné uznávání úkolů v oblasti dozoru stanovených v tomto nařízení a výsledků plnění těchto úkolů každým z členských států nebo jejich orgánů. Rovněž upřesní, který vnitrostátní dozorový orgán odpovídá za úkoly podle čl. 5 odst. 1.

5.   Pokud to dovolují vnitrostátní právní předpisy a s ohledem na regionální spolupráci, mohou vnitrostátní dozorové orgány rovněž uzavřít dohody o rozdělení povinností týkajících se dozoru.

6.   Dotčené členské státy oznámí dohody uvedené v tomto článku Komisi.

1.   Aniž jsou dotčeny články 8 a 10 a čl. 11 odst. 6 tohoto nařízení, subjekt, který splňuje požadavky stanovené v článcích 40 a 41 nařízení (EU) 2018/1139 a v prováděcích aktech uvedených v článku 43 a v aktech v přenesené pravomoci uvedených v článku 47 uvedeného nařízení, je oprávněn poskytovat v rámci Unie letové navigační služby uživatelům vzdušného prostoru, a to za nediskriminačních podmínek.

2.   Aniž je dotčeno vnitrostátní uspořádání vyplývající z čl. 4 odst. 5 a čl. 5 odst. 1 druhého pododstavce tohoto nařízení, odpovídají vnitrostátní dozorové orgány členského státu, jehož příslušný vnitrostátní orgán je odpovědný za osvědčování uvedené v článku 41 nařízení (EU) 2018/1139 na základě článku 62 uvedeného nařízení, za úkoly stanovené v tomto článku, pokud jde o posuzování souladu s hlavními požadavky na finanční stabilitu, odpovědnost, pojistné krytí, vlastnictví a organizační strukturu uvedenými v příloze VIII bodě 7 nařízení (EU) 2018/1139.

3.   Aniž je dotčeno vnitrostátní uspořádání vyplývající z čl. 4 odst. 5 a čl. 5 odst. 1 druhého pododstavce tohoto nařízení, vnitrostátní dozorové orgány s cílem stanovit, zda určitý subjekt splňuje hlavní požadavky týkající se finanční stability, odpovědnosti, pojistného krytí, vlastnické a organizační struktury uvedené v příloze VIII bodě 7 nařízení (EU) 2018/1139 a požadavky stanovené v prováděcích aktech uvedených v článku 43 uvedeného nařízení:

4.   Bez ohledu na odstavec 1 tohoto článku a při dodržení podmínek stanovených v čl. 2 odst. 5 nařízení (EU) 2018/1139 mohou členské státy povolit poskytování letových navigačních služeb uvedených v čl. 2 odst. 3 písm. c) nařízení (EU) 2018/1139 v celém vzdušném prostoru, nad nímž vykonávají svou pravomoc, nebo jeho části vojenským silám bez osvědčení, pokud vojenské síly tyto služby nabízejí především jiným pohybům letadel, než je všeobecný letový provoz. V takových případech informuje dotčený členský stát o svém rozhodnutí Komisi a ostatní členské státy.

1.   Členské státy zajistí výlučné poskytování letových provozních služeb v rámci jednotlivých bloků vzdušného prostoru vztahujících se ke vzdušnému prostoru, který spadá pod jejich pravomoc. Za tímto účelem členské státy individuálně nebo kolektivně určí jednoho nebo více poskytovatelů letových provozních služeb. Členské státy mají diskreční pravomoci určit poskytovatele letových provozních služeb pod podmínkou, že tito poskytovatelé letových provozních služeb splňují požadavky stanovené v tomto článku, aniž je dotčen čl. 11 odst. 3.

2.   Poskytovatelé letových provozních služeb musí splňovat všechny tyto podmínky:

Členský stát může odchylně od písmen c) a d) určit poskytovatele letových provozních služeb, který má hlavní místo podnikání ve třetí zemi nebo který nesplňuje podmínky týkající se vlastnictví a ovládání stanovené v písmenu d), aby poskytoval letové provozní služby v omezené části vzdušného prostoru, za který je uvedený členský stát odpovědný, pokud daná část vzdušného prostoru hraničí se vzdušným prostorem, za nějž je odpovědná uvedená třetí země.

3.   Určení poskytovatele letových provozních služeb nepodléhá žádné podmínce vyžadující, aby tento poskytovatel:

pokud uplatnění takové podmínky zahrnuje omezení volného pohybu služeb nebo svobody usazování, které není odůvodněno s ohledem na legitimní cíl obecného zájmu, jako je veřejný pořádek, veřejná bezpečnost nebo provozní bezpečnost, a není tomuto cíli přiměřené.

4.   Je-li to relevantní, členské státy vymezí práva a povinnosti poskytovatelů letových provozních služeb určených v souladu s tímto článkem. Uvedené povinnosti mohou zahrnovat podmínky včasného poskytnutí relevantních informací umožňujících identifikaci pohybů všech letadel ve vzdušném prostoru spadajícím pod jejich pravomoc.

5.   Členské státy posuzují práva a povinnosti uvedené v odstavci 4 a plnění povinností vyplývajících z tohoto nařízení a z nařízení (EU) 2018/1139, a to pravidelně nebo kdykoli zjistí relevantní změny v poskytování daných služeb, a pokud to považují za nezbytné, přijmou vhodná rozhodnutí o určení dotčených poskytovatelů letových provozních služeb, aniž je dotčena kontinuita služeb.

6.   Členské státy neprodleně uvědomí Komisi a ostatní členské státy o všech rozhodnutích přijatých na základě tohoto článku, která se týkají určení poskytovatele letových provozních služeb v konkrétních vzdušných blocích s ohledem na vzdušný prostor, nad nímž vykonávají svou pravomoc.

1.   Aniž je dotčen čl. 7 odst. 4 tohoto nařízení, mohou poskytovatelé letových navigačních služeb využívat služeb jiných poskytovatelů služeb, kteří získali osvědčení nebo kteří deklarovali svou způsobilost v souladu s článkem 41 nařízení (EU) 2018/1139. Tato spolupráce případně probíhá v souladu s článkem 11 tohoto nařízení.

V případě poskytovatelů letových provozních služeb určených podle článku 8 a poskytovatelů meteorologických služeb určených podle článku 10 tato spolupráce podléhá schválení dotčených členských států.

2.   Pro účely odstavce 1 formalizují poskytovatelé letových navigačních služeb své pracovní vztahy písemnými dohodami nebo obdobnými právními ujednáními, ve kterých jsou stanoveny jednotlivé povinnosti, včetně případných finančních vypořádání, a funkce převzaté každým poskytovatelem. Uvedené dohody nebo ujednání se oznamují vnitrostátnímu dozorovému orgánu a dotčenému příslušnému vnitrostátnímu orgánu.

1.   Členské státy mohou jednotlivě nebo kolektivně určit poskytovatele meteorologických služeb výlučně pro celý vzdušný prostor, nad nímž vykonávají svou pravomoc, nebo jeho část, přičemž je třeba brát ohled na bezpečnostní hlediska.

2.   Členské státy neprodleně uvědomí Komisi a ostatní členské státy o všech rozhodnutích přijatých na základě tohoto článku.

1.   Aniž je dotčena směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU (20) a případně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU (21), mohou určení poskytovatelé letových provozních služeb rozhodnout o zadání zakázky na služby CNS, AIS, ADS nebo MET v případech, kdy členské státy neurčily poskytovatele MET v souladu s článkem 10, a to za tržních podmínek, včetně zadávání veřejných zakázek, nebo jiných forem dohod v případech, kdy se uvedené směrnice nepoužijí, s ohledem na zvláštní situace, jako je nedostatek řešení dostupných na trhu, a na úvahy týkající se veřejného zájmu.

2.   Členské státy mohou provozovatelům letišť nebo skupině provozovatelů letišť povolit zadat za tržních podmínek zakázku na letové provozní služby pro řízení letišť nebo na letové provozní služby pro řízení přiblížení. Za tímto účelem mohou členské státy požadovat od provozovatelů letišť řádné odůvodnění, že se tím dosáhne zvýšení kvality služeb ve prospěch uživatelů vzdušného prostoru při zachování požadované úrovně bezpečnosti.

3.   Je-li povoleno zadávání zakázek uvedené v odstavci 2, příslušný provozovatel letiště nebo skupina provozovatelů letišť zajistí, aby technické požadavky v zadávací dokumentaci zahrnovaly požadavky na kvalitu služeb. Členské státy určí poskytovatele služeb vybraného na základě výsledku zadávacího řízení uvedeného v tomto odstavci.

4.   Jsou-li letové navigační služby zadávány za tržních podmínek, provádí se zadávací řízení na poskytování letových navigačních služeb v souladu se zásadami rovného zacházení, nediskriminace a transparentnosti, jakož i s příslušnými ustanoveními Smlouvy a případně se směrnicemi 2014/24/EU a 2014/25/EU.

5.   Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření s cílem zajistit, aby poskytování traťových letových provozních služeb respektovalo požadavek na oddělení účtů uvedený v čl. 36 odst. 3.

Kromě toho, pokud se poskytovatel letových navigačních služeb hodlá účastnit zadávacích řízení na poskytování letových navigačních služeb v souladu s odstavci 1 a 2, přijme příslušný členský stát vhodná opatření s cílem zabránit křížovému subvencování s jinými letovými navigačními službami.

6.   Poskytovatel služeb CNS, AIS, ADS, MET nebo letových provozních služeb pro řízení letišť nebo pro řízení přiblížení může být vybrán a případně určen, aby v členském státě poskytoval služby, na základě výsledku zadávacího řízení podle odstavců 1, 2 nebo 3, pouze pokud splňuje všechny tyto podmínky:

Odchylně od tohoto odstavce může být poskytovatel globálních družicových služeb, kterému bylo uděleno osvědčení podle článku 41 nařízení (EU) 2018/1139 pro poskytování služeb v rámci Unie před vstupem tohoto nařízení v platnost, vybrán, aby poskytoval služby v Unii, i pokud nesplňuje podmínky stanovené v písmenech b) a c).

7.   Články 23, 24, 25 a 27 a prováděcí pravidla týkající se uvedených článků uvedená v článku 28 se nepoužijí na poskytovatele letových provozních služeb, kteří byli určeni na základě výsledku zadávacího řízení provedeného v souladu s odstavci 2 a 3 tohoto článku. Dotčení poskytovatelé letových provozních služeb poskytují vnitrostátnímu dozorovému orgánu údaje o výkonnosti letových navigačních služeb v klíčových oblastech výkonnosti uvedených v čl. 21 odst. 3 písm. a) a v oblasti bezpečnosti. Vnitrostátní dozorový orgán tyto informace neprodleně poskytne Komisi.

8.   Aniž je dotčena směrnice 2014/25/EU nebo 2014/24/EU, pokud je na daném letišti v souladu s odstavcem 2 tohoto článku pořízena letová provozní služba pro přiblížení nebo řízení letiště, a pokud by hlavní podmínky vyžadovaly změnu specifikací nabídkového řízení, zajistí členské státy ověření technických požadavků na kvalitu služeb uvedených v zadávací dokumentaci pro dotčenou konkrétní službu.

1.   Jsou-li poskytovány společné informační služby, musí šířená data vykazovat integritu a kvalitu nezbytnou pro bezpečné a zabezpečené poskytování služeb pro řízení provozu bezpilotních letadel způsobem, který umožňuje sdílené využívání vzdušného prostoru s letadly s posádkou na palubě.

2.   Poskytovatel společných informačních služeb splňuje tyto kumulativní požadavky:

3.   Pokud jsou společné informační služby poskytovány jediným poskytovatelem těchto služeb určeným členským státem pro konkrétní vzdušný prostor U-space, vychází cena za tyto služby z fixních a variabilních nákladů na poskytování dotčené služby a může navíc zahrnovat přirážku odrážející vhodný kompromis mezi rizikem a výnosem. Pokud společné informační služby nejsou poskytovány jediným poskytovatelem těchto služeb, poskytují se jednotlivé společné informační služby bezplatně.

4.   Náklady, z nichž vychází cena za společné informační služby, se zaznamenávají na účtu, který je oddělen od účtů pro veškeré jiné činnosti dotčeného poskytovatele služeb, a jsou zpřístupněny dotčenému vnitrostátnímu dozorovému orgánu. Tyto náklady se zveřejní, aniž je dotčen čl. 52 odst. 3.

5.   Cena stanovená poskytovatelem společných informačních služeb podléhá posouzení a schválení dotčeným vnitrostátním dozorovým orgánem. Cena za tyto služby se zveřejní.

6.   Poskytovatelé letových navigačních služeb poskytují na nediskriminačním základě data nezbytná pro provoz bezpilotních letadel ve vzdušném prostoru U-space, aniž jsou dotčeny zájmy národní bezpečnosti, veřejného pořádku a obranné politiky. Poskytovatelé společných informačních služeb a poskytovatelé služeb U-space tato data používají pouze k provozním účelům v souvislosti se službami, jež poskytují.

Ceny za přístup k těmto datům vycházejí z dodatečných nákladů na zpřístupnění dat a nákladů na vytvoření dat, pokud se na tyto náklady na vytvoření dat nevztahuje článek 30 a pokud členské státy nepoužijí ke krytí těchto nákladů jiné finanční zdroje.

1.   Zřizuje se nezávislý a nestranný poradní Výbor pro kontrolu výkonnosti. Výbor pro kontrolu výkonnosti je zastupován předsedou a podporován sekretariátem.

2.   Funkcí Výboru pro kontrolu výkonnosti je napomáhat Komisi při plnění jejích úkolů týkajících se detailního fungování systému sledování výkonnosti a systému poplatků stanovených v článcích 21 až 27 a v článcích 29 až 32, jakož i v článku 34 a v prováděcích aktech podle článků 28 a 33. Za tímto účelem poskytuje Výbor pro kontrolu výkonnosti Komisi stanoviska, doporučení, pokyny a zprávy v souladu s prioritami, které Komise stanoví.

3.   Výbor pro kontrolu výkonnosti vydává pokyny na podporu vnitrostátních dozorových orgánů a na požádání jim napomáhá při provádění systému sledování výkonnosti a systému poplatků.

4.   Stanoviska, doporučení, zprávy a pokyny, jež Výbor pro kontrolu výkonnosti přijme či poskytne, nejsou závazné. Výbor pro kontrolu výkonnosti má čistě poradní úlohu. S výjimkou přijímání svých stanovisek, doporučení, pokynů a zpráv nemá žádnou regulační funkci ani jinou rozhodovací pravomoc.

1.   Výbor pro kontrolu výkonnosti je složen ze sedmi členů včetně jeho předsedy. Členy Výboru pro kontrolu výkonnosti jsou státní příslušníci Unie nebo státní příslušníci třetích zemí, s nimiž Unie uzavřela dohodu, na jejímž základě tyto země uplatňují příslušná pravidla právních předpisů Unie v oblasti uspořádání letového provozu, systém sledování výkonnosti a systém poplatků. Funkční období členů Výboru pro kontrolu výkonnosti trvá pět let a nelze jej prodloužit.

2.   Členové Výboru pro kontrolu výkonnosti, včetně předsedy, jsou jmenováni na základě zásluh, dovedností a zkušeností relevantních pro uspořádání letového provozu, letové navigační služby nebo hospodářskou regulaci síťových odvětví v souladu s kritérii výběru a způsobilosti stanovenými v prováděcím aktu přijatém v souladu s článkem 20. Postup jmenování těchto členů zajistí vyvážené zastoupení schopností a odborných znalostí, jakož i genderu a zeměpisného původu.

3.   Komise na základě veřejné výzvy k vyjádření zájmu sestaví seznam kandidátů na členy a předsedu Výboru pro kontrolu výkonnosti, kteří splňují podmínky stanovené v odstavci 2.

Komise jmenuje členy a předsedu Výboru pro kontrolu výkonnosti z tohoto seznamu po konzultaci s členskými státy a na základě výběrového řízení podle článku 20.

4.   Komise může na základě seznamu uvedeného v odst. 3 prvním pododstavci sestavit rezervní seznam.

Člen, který již není schopen účinně přispívat k práci Výboru pro kontrolu výkonnosti, který odstoupí nebo přestane splňovat podmínky stanovené v tomto článku, je na zbývající část svého funkčního období nahrazen osobou z rezervního seznamu jmenovanou postupem podle odst. 3 druhého pododstavce.

5.   Komise o výsledcích výzev k podávání žádostí a o seznamech uvedených v odstavcích 3 a 4 informuje členské státy.

1.   Aniž je dotčen čl. 16 odst. 6, členové Výboru pro kontrolu výkonnosti nevyžadují ani nepřijímají pokyny od žádné vlády, instituce, osoby ani subjektu. Výbor pro kontrolu výkonnosti je při přijímání svých stanovisek, doporučení, zpráv a pokynů zcela nezávislý.

2.   Členové Výboru pro kontrolu výkonnosti jsou nestranní a jednají nezávisle na jakémkoli vnějším vlivu a ve veřejném zájmu.

Za tímto účelem prokáží nezávislost a absenci střetu zájmů a podléhají povinnosti zachovávat služební tajemství v souladu s pravidly stanovenými v prováděcím aktu přijatém v souladu s článkem 20.

1.   Výbor pro kontrolu výkonnosti rozhoduje prostou většinou svých členů, přičemž usiluje o dosažení konsensu. Každý člen včetně předsedy má jeden hlas.

2.   Výbor pro kontrolu výkonnosti přijme svůj jednací řád a stanoví svá pracovní ujednání v souladu s vnitřními předpisy Komise pro expertní skupiny.

3.   Komise se může bez hlasovacího práva účastnit zasedání Výboru pro kontrolu výkonnosti, s výjimkou závěrečných jednání výboru za účelem přijetí jeho stanovisek, doporučení, zpráv a pokynů. Příslušné zúčastněné strany uvedené v čl. 49 odst. 3 mohou být ad hoc a bez hlasovacího práva přizvány na zasedání Výboru pro kontrolu výkonnosti, s výjimkou závěrečných jednání výboru za účelem přijetí jeho stanovisek, doporučení, zpráv a pokynů.

4.   Výbor pro kontrolu výkonnosti pracuje na základě ročního pracovního programu, jejž výbor vytvoří v souladu s prioritami Komise. Tento pracovní program plně respektuje úlohu Výboru pro kontrolu výkonnosti stanovenou v čl. 13 odst. 2 a zahrnuje v rámci dostupného rozpočtu veškeré činnosti nezbytné pro pomoc Komisi při plnění jejích úkolů uvedených v čl. 13 odst. 2, a to i s cílem umožnit Komisi, aby dodržela požadované lhůty pro plnění svých úkolů. Výbor pro kontrolu výkonnosti pracovní program přijme po konzultaci s Komisí. Výbor pro kontrolu výkonnosti předkládá výroční zprávu, kterou Komise zveřejní. Komise předloží roční pracovní program a výroční zprávu členským státům. Výroční zpráva zahrnuje veškeré činnosti Výboru pro kontrolu výkonnosti a obsahuje informace o nákladech výboru.

5.   Komise poskytne Výboru pro kontrolu výkonnosti přístup ke všem relevantním informacím pro výkon jeho poradní úlohy.

6.   Komise monitoruje fungování Výboru pro kontrolu výkonnosti a dodržování tohoto nařízení z jeho strany a pravidelně informuje členské státy o pokroku v jeho práci.

1.   Komise zajistí sekretariát Výboru pro kontrolu výkonnosti, včetně nezbytné analytické, administrativní a technické podpory, s ohledem na potřeby uvedené výborem.

2.   Hlavním úkolem sekretariátu je příspěvek k nezávislému plnění úkolů Výboru pro kontrolu výkonnosti. Pro účely přípravy obsahu a směrů stanovisek, doporučení, zpráv a poradenských materiálů Výboru pro kontrolu výkonnosti poskytuje sekretariát výboru podporu, aniž by přijímal jakékoli pokyny s výjimkou pokynů výboru, aby mu umožnil plnit jeho úlohu. Sekretariát má k plnění svých úkolů odpovídající zdroje.

1.   Zřizuje se Rada pro spolupráci vnitrostátních dozorových orgánů.

2.   Rada pro spolupráci vnitrostátních dozorových orgánů:

3.   Rada pro spolupráci vnitrostátních dozorových orgánů se skládá ze zástupce a náhradníka z vnitrostátního dozorového orgánu každého členského státu, přičemž oba jmenuje vnitrostátní dozorový orgán. Rada pro spolupráci vnitrostátních dozorových orgánů volí ze svých členů předsedu a místopředsedu. Rada pro spolupráci vnitrostátních dozorových orgánů přijímá rozhodnutí prostou většinou svých členů. Komise se může zasedání Rady pro spolupráci vnitrostátních dozorových orgánů účastnit bez hlasovacího práva. Výbor pro kontrolu výkonnosti může být na tyto schůze přizván ad hoc bez hlasovacího práva. Třetí země mohou být na uvedená zasedání přizvány ad hoc bez hlasovacího práva, pokud s tím členové Rady pro spolupráci vnitrostátních dozorových orgánů souhlasí.

4.   Sekretariát uvedený v článku 17 poskytuje Radě pro spolupráci vnitrostátních dozorových orgánů nezbytnou administrativní a technickou podporu.

1.   Za účelem zlepšení výkonnosti letových navigačních služeb a řízení sítě v rámci jednotného evropského nebe se v souladu s tímto článkem a články 22 až 28 použije systém sledování výkonnosti letových navigačních služeb a řízení sítě.

2.   Tento článek a články 22 až 28 se nevztahují na letištní a přibližovací služby poskytované na letištích, která se nacházejí na území členských států, na něž se vztahuje Smlouva, s méně než 80 000 pohyby letecké dopravy podle IFR za rok. Členský stát však může rozhodnout, že se na tyto letištní a přibližovací služby uvedené články použijí.

3.   Systém sledování výkonnosti se provádí v referenčních obdobích, která činí nejméně tři roky a nejvýše pět let. Součástí systému sledování výkonnosti jsou:

4.   Systém sledování výkonnosti uvedený v odstavcích 1 a 3 je založen na:

Finanční pozitivní a negativní pobídky uvedené v písmeni i) musí být úměrné rozsahu odchylky dosažené výkonnosti od cíle. Zohledňují dopad na síť a rozsah, v jakém má poskytovatel letových navigačních služeb přiměřené prostředky ke zmírnění dopadu vnějších faktorů. Pozitivní a negativní pobídky se stanoví na úrovni, která účinně podporuje kvalitu poskytování služeb a nenaruší schopnost poskytovatele letových navigačních služeb plnit své povinnosti podle nařízení (EU) 2018/1139, včetně jeho finanční stability.

Za účelem stanovení obecných zásad uvedených v písmeni l) přezkoumá Komise stávající vnitrostátní kritéria pro rozdělování nákladů společných pro traťové navigační služby a letištní a přibližovací služby a konzultuje vnitrostátní dozorové orgány a zúčastněné strany. Na základě tohoto přezkumu Komise uvedené obecné zásady stanoví nebo případně aktualizuje nejpozději 12 měsíců před začátkem každého referenčního období.

5.   Při stanovování výkonnostních cílů uvedených v plánech výkonnosti, vypracování a posuzování návrhů plánů výkonnosti a sledování a měření výkonnosti letových navigačních služeb a uspořádání sítě se zohledňuje dopad místních podmínek, jakož popřípadě i vnější faktory, u nichž nemá poskytovatel letových navigačních služeb přiměřené prostředky ke zmírnění jejich dopadu.

Dopad místních podmínek, které již byly zohledněny při stanovování výkonnostních cílů pro celou Unii v souladu s čl. 22 odst. 2 písm. d) a při stanovování rozdělených hodnot stanovených podle čl. 22 odst. 1, se následně nezohlední při posuzování souladu výkonnostních cílů uvedených v návrhu plánu výkonnosti s výkonnostními cíli pro celou Unii s cílem odůvodnit odchylku uvedených dřívějších cílů od uvedených pozdějších cílů. Dopad místních podmínek, které již byly zohledněny při stanovení výkonnostních cílů uvedených v návrhu plánu výkonnosti, se při monitorování dosažení uvedených cílů následně nezohlední.

6.   Úroveň výkonnostních cílů uvedených v odst. 3 písm. c) bodě iii) se stanoví s ohledem na místní podmínky, zejména požadavky místní politiky v oblasti životního prostředí.

7.   Pro účely provádění systému sledování výkonnosti zřízeného podle tohoto nařízení se zohlední skutečnost, že traťové navigační služby, letištní a přibližovací služby a funkce sítě mají odlišné vlastnosti, a proto se s nimi zachází odpovídajícím způsobem, a to i pro účely měření výkonnosti, je-li to nezbytné.

1.   Komise přijme v souladu s odstavci 2 a 3 tohoto článku prováděcí akty stanovující na každé referenční období výkonnostní cíle na úrovni Unie pro traťové navigační služby v klíčových oblastech výkonnosti uvedených v čl. 21 odst. 3 písm. a) a stanoví dobu trvání tohoto období. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 48 odst. 3.

Ve spojení s těmito výkonnostními cíli pro celou Unii může Komise přijmout prováděcí akty, kterými stanoví doplňkové základní hodnoty, varovné prahové hodnoty, rozdělené hodnoty a referenční skupiny. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 48 odst. 3.

2.   Výkonnostní cíle na úrovni Unie uvedené v odstavci 1 a výkonnostní cíle pro traťové navigační služby a letištní a přibližovací služby vymezené členskými státy na vnitrostátní úrovni podle čl. 21 odst. 3 písm. c) se stanoví na základě těchto základních kritérií:

3.   Pro účely vypracování svých rozhodnutí o výkonnostních cílech na úrovni Unie a, jsou-li definovány uplatněním čl. 22 odst. 1, o doplňkových základních hodnotách a rozdělených hodnotách nebo referenčních skupinách Komise konzultuje vnitrostátní orgány, Eurocontrol, manažera struktury vzdušného prostoru a provozní uživatele a shromažďuje od nich veškeré nezbytné vstupy.

1.   Členské státy přijmou pro každé referenční období návrh plánu výkonnosti podle tohoto článku.

2.   Poskytovatelé letových navigačních služeb určení podle článků 8 a 10 pro každé referenční období a pro letové navigační služby, které poskytují, případně si pořizují od jiných poskytovatelů, vypracují vstupy pro návrh plánu výkonnosti a předloží je vnitrostátnímu dozorovému orgánu.

Vnitrostátní dozorový orgán si může vyžádat, aby tyto vstupy měly podobu návrhu plánu výkonnosti.

Tyto vstupy vypracují poskytovatelé letových navigačních služeb určení podle článků 8 a 10 po stanovení výkonnostních cílů na úrovni Unie včas, aby vnitrostátní dozorový orgán mohl dodržet lhůtu stanovenou v odstavci 5 tohoto článku.

3.   Pokud jsou poskytovatelé meteorologických služeb určeni v souladu s článkem 10, poskytnou vnitrostátnímu dozorovému orgánu rovněž údaje o své nákladové základně.

4.   Vstupy od poskytovatelů letových navigačních služeb určených podle článků 8 a 10 podle odstavců 2 a 3 tohoto článku, které se týkají rozdělení nákladů zahrnutých v plánech výkonnosti, vycházejí z obecných zásad uvedených v čl. 21 odst. 4 písm. l).

5.   Vnitrostátní dozorový orgán přezkoumá informace od každého poskytovatele letových navigačních služeb určeného podle článků 8 a 10 podle odstavců 2, 3 a 4 tohoto článku a schválí je nebo případně provede nezbytné změny. Následně na základě uvedených informací a, ve vhodných případech, vstupů od jiných vnitrostátních orgánů vypracuje vnitrostátní dozorový orgán jediný návrh vnitrostátního plánu výkonnosti. Uvedený vnitrostátní návrh plánu výkonnosti přijme členský stát.

Vnitrostátní dozorový orgán vypracuje návrh plánu výkonnosti před začátkem dotčeného referenčního období.

6.   Vnitrostátní dozorové orgány zajistí, aby rozdělení nákladů zahrnutých v návrhu plánu výkonnosti bylo při vypracování plánů výkonnosti v souladu s obecnými zásadami uvedenými v čl. 21 odst. 4 písm. l).

7.   Za účelem zvýšení výkonnosti uspořádání letového provozu může několik členských států vypracovat společný plán výkonnosti pro traťové navigační služby a případně pro letištní a přibližovací navigační služby. Tento plán zahrnuje alespoň dobu trvání jednoho referenčního období, alespoň jeden společný výkonnostní cíl a přeshraniční spolupráci. Přeshraniční spolupráce může zahrnovat společné zadávání veřejných zakázek s cílem zlepšit interoperabilitu a společnou správu s cílem optimalizovat využívání vzdušného prostoru.

8.   Návrh plánu výkonnosti uvedený v odstavci 1 obsahuje relevantní informace, zejména prognózy provozu a provozní údaje, poskytnuté Eurocontrolem a manažerem struktury vzdušného prostoru nebo, je-li to vhodné a odůvodněné a po konzultaci s dotčenými uživateli vzdušného prostoru a poskytovateli letových navigačních služeb, jiné prognózy provozu.

Vnitrostátní dozorový orgán při vypracování návrhu plánu výkonnosti konzultuje zástupce uživatelů vzdušného prostoru a případně vojenské orgány, provozovatele letišť a koordinátory letišť, jakož i příslušný vnitrostátní orgán, aniž jsou dotčena vnitrostátní uspořádání vyplývající z čl. 4 odst. 5 tohoto nařízení. Ověří se soulad s nařízením (EU) 2018/1139 a s akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty přijatými na jeho základě.

9.   Návrh plánu výkonnosti obsahuje podle potřeby výkonnostní cíle pro traťové navigační služby v klíčových oblastech výkonnosti uvedených v čl. 21 odst. 3 písm. a), které jsou v souladu s výkonnostními cíli na úrovni Unie, jakož i výkonnostními cíli pro letištní a přibližovací služby v klíčových oblastech výkonnosti týkajících se efektivity nákladů a kapacity a, při dodržení podmínek stanovených v čl. 21 odst. 3 písm. c) bodě iii), v klíčové oblasti výkonnosti týkající se klimatu a životního prostředí. Návrhy plánů výkonnosti obsahují popis toho, jak jsou uplatňovány obecné zásady uvedené v čl. 21 odst. 4 písm. l) pro přidělování těchto společných nákladů.

Návrhy plánů výkonnosti zohledňují evropský hlavní plán ATM, vzájemnou závislost mezi klíčovými oblastmi výkonnosti uvedenými v čl. 21 odst. 3 písm. a) a místní podmínky.

10.   Aniž je dotčen čl. 52 odst. 3, přijaté návrhy plánů výkonnosti se zveřejní.

11.   Přijaté návrhy plánů výkonnosti se předkládají k posouzení a schválení Komisi v souladu s článkem 24.

1.   Komise posoudí přijaté návrhy plánů výkonnosti uvedené v článku 23, včetně souladu výkonnostních cílů pro traťové navigační služby s výkonnostními cíli na úrovni Unie, v souladu s kritérii a podmínkami stanovenými v prováděcích aktech uvedených v čl. 28 písm. b) a rozdělení společných nákladů mezi traťové navigační služby a letištní a přibližovací služby v souladu s obecnými zásadami uvedenými v čl. 21 odst. 4 písm. l). Při posuzování souladu výkonnostních cílů pro traťové navigační služby s výkonnostními cíli na úrovni Unie se zohlední postupné zlepšování výkonnosti. Komise přezkoumá výkonnostní cíle pro letištní a přibližovací služby s ohledem na prvky uvedené v prováděcím aktu podle čl. 28 písm. b).

2.   Při posuzování souladu výkonnostních cílů pro traťové navigační služby s výkonnostními cíli na úrovni Unie Komise náležitě zohlední místní podmínky a vzájemnou závislost mezi klíčovými oblastmi výkonnosti uvedenými v čl. 21 odst. 3 písm. a).

Komise může povolit odchýlení výkonnostních cílů pro traťové navigační služby od výkonnostních cílů na úrovni Unie ve vztahu k určité klíčové oblasti výkonnosti, pokud je to považováno za nezbytné a přiměřené pro zajištění souladu výkonnostních cílů pro tyto služby s výkonnostními cíli na úrovni Unie ve vztahu k ostatním klíčovým oblastem výkonnosti.

3.   Pokud Komise shledá, že přijatý návrh plánu výkonnosti splňuje kritéria a podmínky uvedené v čl. 24 odst. 1 a stanovené v prováděcích aktech podle čl. 28 písm. b) ve spojení s odstavcem 2 tohoto článku, přijme prováděcí akt za účelem jeho schválení. Uvedený prováděcí akt se přijímá poradním postupem podle čl. 48 odst. 2.

4.   Shledá-li Komise, že existují pochybnosti o tom, zda přijatý návrh plánu výkonnosti splňuje uvedená kritéria a podmínky ve spojení s odstavcem 2 tohoto článku, zahájí podrobný přezkum uvedeného návrhu plánu výkonnosti a v případě potřeby si vyžádá od dotčeného členského státu dodatečné informace.

5.   Shledá-li Komise po provedení podrobného přezkumu, že přijatý návrh plánu výkonnosti uvedená kritéria a podmínky ve spojení s odstavcem 2 tohoto článku splňuje, přijme prováděcí akt za účelem jeho schválení. Uvedený prováděcí akt se přijímá poradním postupem podle čl. 48 odst. 2.

Shledá-li Komise, že přijatý návrh plánu výkonnosti uvedená kritéria a podmínky nesplňuje, přijme prováděcí akt v podobě rozhodnutí, v němž dotčený členský stát požádá, aby předložil revidovaný návrh plánu výkonnosti, který uvedená kritéria a podmínky bude splňovat, a případně stanoví nápravná opatření, která má tento členský stát přijmout. Uvedený prováděcí akt se přijímá přezkumným postupem podle čl. 48 odst. 3.

Dotčený členský stát oznámí Komisi opatření, která přijal podle uvedeného rozhodnutí, a předloží informace prokazující, že uvedená opatření jsou s uvedeným rozhodnutím v souladu.

Shledá-li Komise, že uvedená opatření jsou dostatečná pro zajištění souladu s jejím rozhodnutím, oznámí to dotčenému členskému státu a přijme prováděcí akt za účelem schválení návrhu plánu výkonnosti. Uvedený prováděcí akt se přijímá poradním postupem podle čl. 48 odst. 2.

Shledá-li Komise, že uvedená opatření nejsou pro zajištění souladu s rozhodnutím dostatečná, oznámí to dotčenému členskému státu.

Komise případně přijme opatření k řešení daného nesouladu, mimo jiné prostřednictvím opatření stanovených v článku 258 Smlouvy o fungování Evropské unie.

6.   Návrhy plánů výkonnosti schválené Komisí v souladu s tímto článkem přijmou dotčené členské státy jako konečné a zveřejní je, aniž je dotčen čl. 52 odst. 3.

1.   Vnitrostátní dozorový orgán ve spolupráci s příslušným vnitrostátním orgánem, aniž je dotčeno vnitrostátní uspořádání vyplývající z čl. 4 odst. 5, posuzuje, zda letové navigační služby poskytované ve vzdušném prostoru spadajícím do jeho pravomoci splňují výkonnostní cíle uvedené v plánech výkonnosti schválených v souladu s článkem 24 a zda byly tyto plány správně provedeny, a zavede systémy pobídek uvedené v čl. 21 odst. 4 písm. i).

2.   Vnitrostátní dozorový orgán vydává pravidelné zprávy o sledování výkonnosti letových navigačních služeb, které poskytují poskytovatelé letových provozních služeb určení podle článků 8 a 10, a předává je Komisi. Výsledky uvedených posouzení se zveřejní, aniž je dotčen čl. 52 odst. 3.

Poskytovatelé letových navigačních služeb určení podle článků 8 a 10 poskytnou vnitrostátnímu dozorovému orgánu informace a údaje nezbytné pro toto sledování. To zahrnuje informace a údaje týkající se skutečných nákladů na poskytované a pořizované služby a souvisejících příjmů.

3.   V rozsahu, v jakém má poskytovatel letových navigačních služeb přiměřené prostředky ke zmírnění dopadu vnějších faktorů, platí, že pokud výkonnostních cílů uvedených v plánech výkonnosti není dosaženo nebo není plán výkonnosti správně proveden, vnitrostátní dozorový orgán požaduje, aby dotčení poskytovatelé letových navigačních služeb provedli nápravná opatření. Tato nápravná opatření musí být adekvátní za účelem zvýšení výkonnosti a přiměřená, zejména s ohledem na vzájemnou závislost ve vztahu k bezpečnosti a mezi oblastmi výkonnosti a na dopad na síť.

Nejsou-li uložená nápravná opatření řádně uplatňována, dotčený členský stát přijme vhodná opatření a oznámí je Komisi. V případě přetrvávající nedostatečné výkonnosti může Komise přijmout opatření v souladu s čl. 34 odst. 2 a 3.

4.   Komise sleduje výkonnost poskytování letových navigačních služeb a funkcí sítě na základě zpráv vnitrostátních dozorových orgánů a analýzy obdržených údajů, provádí pravidelná posouzení toho, jak bylo celkově dosaženo výkonnostních cílů na úrovni Unie, a předkládá výsledky výboru uvedenému v čl. 48 odst. 1.

1.   Manažer struktury vzdušného prostoru vypracuje v souladu s rozhodovacím procesem založeným na spolupráci uvedeným v čl. 38 odst. 11 na každé referenční období návrh plánu výkonnosti sítě.

Návrh plánu výkonnosti sítě se sestavuje poté, co byly stanoveny výkonnostní cíle na úrovni Unie a před začátkem dotčeného referenčního období. Obsahuje výkonnostní cíle v klíčových oblastech výkonnosti uvedených v čl. 21 odst. 3 písm. a).

2.   Návrh plánu výkonnosti sítě se předkládá Komisi k posouzení a přijetí.

3.   Komise posoudí návrh plánu výkonnosti sítě na základě těchto základních kritérií:

4.   Shledá-li Komise, že návrh plánu výkonnosti sítě je úplný a vykazuje odpovídající zlepšení výkonnosti, přijme jej jako konečný plán. V opačném případě Komise požádá manažera struktury vzdušného prostoru, aby předložil revidovaný návrh plánu výkonnosti sítě.

1.   Pokud se výrazně změnily okolnosti nebo bezpečnostní hlediska a výkonnostní cíle na úrovni Unie v průběhu referenčního období již nejsou odpovídající a je-li nutné a přiměřené jeden nebo několik cílů revidovat, Komise výkonnostní cíle na úrovni Unie reviduje. Na takové rozhodnutí se použije článek 22.

Pokud v návaznosti na tuto revizi nejsou výkonnostní cíle obsažené v plánech výkonnosti přijatých podle čl. 24 odst. 6 nadále v souladu s výkonnostními cíli na úrovni Unie, vnitrostátní dozorové orgány tyto plány revidují s ohledem na dotčené výkonnostní cíle. Na revizi těchto plánů se použijí články 23, 24 a 25. Konzultace uvedená v čl. 23 odst. 8 se může pro účely tohoto pododstavce omezit na výkonnostní cíle a části návrhů plánů výkonnosti, jichž se tato revize přímo nebo nepřímo týká.

Po revizi uvedené v prvním pododstavci vypracují vnitrostátní dozorové orgány nové návrhy plánů výkonnosti, na které se použijí články 23, 24 a 25. Manažer struktury vzdušného prostoru sestaví nový návrh plánu výkonnosti sítě, na nějž se použije článek 26.

2.   Součástí rozhodnutí o revidovaných výkonnostních cílech na úrovni Unie uvedeného v odstavci 1 jsou přechodná ustanovení na období, než se začnou používat konečné revidované plány výkonnosti. Revidované výkonnostní cíle na úrovni Unie a přechodná ustanovení nemají zpětnou platnost.

3.   V případě krize sítě, jako jsou geopolitické konflikty, zdravotní krize nebo přírodní katastrofa, která brání vydávání spolehlivých prognóz provozu, mohou přechodná ustanovení přijatá Komisí v souladu s odstavcem 2 zahrnout dočasné pozastavení nebo úpravu systému výkonnosti do doby, než krize sítě skončí a budou k dispozici nové spolehlivé prognózy. V takovém případě Komise vymezí související podmínky, včetně nezbytných úprav platných poplatků, v rozhodnutí uvedeném v odstavci 1.

4.   Členské státy mohou po schválení ze strany Komise během referenčního období revidovat jeden nebo několik výkonnostních cílů, pokud bylo dosaženo varovných prahových hodnot, nebo se prokáže, že původní údaje, předpoklady a zdůvodnění, které tvoří základ výkonnostních cílů, již nejsou ve významném a dlouhodobém rozsahu přesné kvůli okolnostem, které nebylo možno v době přijetí plánu výkonnosti předvídat. Komise tuto revizi schválí, pokud dospěje k závěru, že revize je nezbytná a přiměřená a že revidované výkonnostní cíle jsou v souladu s výkonnostními cíli na úrovni Unie.

V takovém případě členské státy revidují plány výkonnosti s ohledem na dotčené cíle, v souladu s postupy stanovenými v článcích 23 a 24. Konzultace uvedená v čl. 23 odst. 8 se může pro účely tohoto odstavce omezit na výkonnostní cíle a části plánů výkonnosti, jichž se tato revize přímo nebo nepřímo týká.

1.   Aniž je dotčena možnost členských států financovat poskytování letových navigačních služeb uvedených v tomto článku z veřejných prostředků, pokud je to případně v souladu s pravidly pro hospodářskou soutěž obsaženými ve Smlouvě, poplatky za letové navigační služby se stanoví a ukládají uživatelům vzdušného prostoru a vymáhají se od nich.

Systém poplatků zavedený podle tohoto článku a článků 30 až 32 musí být v souladu s článkem 15 Chicagské úmluvy. V případě poplatků za traťové navigační služby musí být systém poplatků zavedený podle tohoto nařízení a prováděcích aktů uvedených v článku 33 v souladu se systémem poplatků Eurocontrolu za traťové navigační služby.

2.   Články 29 až 36 se nevztahují na letištní a přibližovací služby poskytované na letištích, která se nacházejí na území členských států, na něž se vztahuje Smlouva, s méně než 80 000 pohyby letecké dopravy podle pravidel IFR za rok. Členský stát však může rozhodnout, že se na tyto letištní a přibližovací služby uvedené články použijí.

3.   Poplatky jsou založeny na nákladech, které poskytovatelům letových provozních služeb určených podle článků 8 a 10 vznikají za služby a funkce ve prospěch uživatelů vzdušného prostoru během pevně stanovených referenčních období vymezených v čl. 21 odst. 3. Do těchto nákladů lze zahrnout přiměřenou návratnost aktiv.

4.   Poplatky podporují bezpečné, účinné, efektivní a udržitelné poskytování letových navigačních služeb s ohledem na dosažení vysoké úrovně bezpečnosti a efektivity nákladů a snižují dopady letectví na životní prostředí.

5.   Příjmy získané poskytovatelem letových navigačních služeb určeným podle článků 8 a 10 z poplatků uložených uživatelům vzdušného prostoru v souladu s tímto článkem se nesmí používat k financování služeb, jež tento poskytovatel letových navigačních služeb poskytuje za tržních podmínek v souladu s článkem 11, nebo k financování jakékoliv jiné obchodní činnosti prováděné tímto poskytovatelem.

6.   Finanční údaje o stanovených nákladech, o skutečných nákladech a o souvisejících příjmech určených poskytovatelů letových navigačních služeb se oznamují vnitrostátním dozorovým orgánům. Aby mohla Komise plnit své úkoly podle tohoto nařízení, oznamují vnitrostátní dozorové orgány uvedené údaje Komisi v souladu s podmínkami stanovenými v prováděcím aktu podle článku 33. Finanční údaje o stanovených nákladech, o skutečných nákladech a souvisejících příjmech se zpřístupní uživatelům vzdušného prostoru a zveřejňují se v souladu s čl. 52 odst. 3.

1.   Nákladové základy poplatků za letové navigační služby sestávají ze stanovených nákladů, jak je stanoveno v plánech výkonnosti přijatých v souladu s čl. 24 odst. 6, souvisejících s poskytováním těchto služeb v dotčené oblasti zpoplatnění traťových navigačních služeb a dotčené oblasti zpoplatnění letištních a přibližovacích služeb.

2.   Do stanovených nákladů uvedených v odstavci 1 patří náklady na příslušná zařízení a služby, investiční náklady a odpisy majetku, jakož i náklady na údržbu, provoz, řízení a správu včetně nákladů na zaměstnance.

3.   Součástí stanovených nákladů uvedených v odstavci 1 jsou rovněž:

4.   Do stanovených nákladů nepatří náklady na sankce uložené členskými státy v souladu s článkem 53.

5.   Náklady, které se týkají traťových navigačních služeb i letištních a přibližovacích služeb, se rozdělí v souladu s obecnými zásadami uvedenými v čl. 21 odst. 4 písm. l). Křížové subvencování mezi traťovými navigačními službami a letištními a přibližovacími službami není povoleno. V rámci obou těchto kategorií je křížové subvencování mezi různými letovými navigačními službami povoleno pouze tehdy, pokud k tomu existují objektivní důvody, které jsou transparentně vymezeny v souladu s čl. 36 odst. 3.

6.   Poskytovatelé letových navigačních služeb určení podle článků 8 a 10 poskytnou vnitrostátnímu dozorovému orgánu podrobnosti o svých nákladových základech. Za tímto účelem se náklady člení tak, že se rozlišují personální náklady, provozní náklady jiné než personální, odpisy, investiční náklady, mimořádné náklady a náklady uvedené v čl. 30 odst. 3. Aby mohla Komise plnit své úkoly podle tohoto nařízení, oznamuje vnitrostátní dozorový orgán tyto informace Komisi v souladu s podmínkami stanovenými v prováděcím aktu podle článku 33.

1.   Jednotkové sazby se stanoví za kalendářní rok a pro každou oblast zpoplatnění na základě stanovených nákladů a prognóz provozu stanovených v plánech výkonnosti, jakož i příslušných úprav vyplývajících z předchozích let a dalších příjmů, zejména veřejných finančních prostředků, včetně finanční podpory z programů pomoci Unie.

2.   Aniž je dotčen čl. 30 odst. 5, členské státy před začátkem referenčního období vymezí oblasti zpoplatnění pro letové navigační služby a určí poskytovatele letových provozních služeb spadající do jednotlivých oblastí zpoplatnění. Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijatých vymezí podmínky, za kterých členské státy mohou během referenčního období změnit nebo zřídit novou oblast zpoplatnění letištních a přibližovacích služeb. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 48 odst. 3.

3.   Jednotkové sazby stanoví členské státy a tyto sazby podléhají ověření ze strany Komise, že jsou v souladu s články 29 a 30 a s tímto článkem.

Pokud Komise shledá, že určitá jednotková sazba tyto požadavky nesplňuje, dotčený členský stát danou jednotkovou sazbu odpovídajícím způsobem přezkoumá a pozmění, aby uvedené požadavky splňovala.

Jednotkové sazby se zveřejňují.

4.   Členské státy mohou vymezit společné oblasti zpoplatnění a v takových případech pro ně stanoví společné jednotkové sazby.

1.   Poplatky se od uživatelů vzdušného prostoru vybírají za poskytování letových navigačních služeb za nediskriminačních podmínek s ohledem na relativní výkonnostní charakteristiky různých typů dotčených letadel. Jestliže jsou různým uživatelům vzdušného prostoru ukládány poplatky za užití stejné služby, nesmí být činěn rozdíl s ohledem na státní příslušnost nebo kategorii uživatele.

2.   Poplatek za traťové navigační služby za daný let v dané oblasti zpoplatnění traťových navigačních služeb se vypočítá na základě jednotkové sazby stanovené pro tuto oblast zpoplatnění traťových navigačních služeb a výkonových jednotek traťových navigačních služeb u daného letu.

3.   Poplatek za letištní a přibližovací služby za daný let v dané oblasti zpoplatnění letištních a přibližovacích služeb se vypočítá na základě jednotkové sazby stanovené pro tuto oblast zpoplatnění letištních a přibližovacích služeb a výkonových jednotek letištních a přibližovacích služeb u daného letu. Pro účely výpočtu poplatku za letištní a přibližovací služby se přiblížení a odlet letadla považuje za jeden let.

4.   Někteří uživatelé vzdušného prostoru nebo některé lety, zejména uživatelé nebo lety používající lehká a státní letadla, mohou být od poplatků za letové navigační služby osvobozeni, pokud jsou náklady na toto osvobození hrazeny z jiných zdrojů a nepřenášejí se na ostatní uživatele vzdušného prostoru.

5.   Komise za konzultace s členskými státy, poskytovateli letových provozních služeb a uživateli vzdušného prostoru provede studii o přínosu modulace poplatků k dosažení cílů jednotného evropského nebe vymezeného v čl. 1 odst. 1 tohoto nařízení a nařízení (EU) 2021/1119. Tato studie rovněž posoudí proveditelnost uvedené modulace a její dopad na letový provoz, poskytování služeb, administrativní náklady a zúčastněné strany.

6.   Výsledky studie uvedené v odstavci 5 tohoto článku poskytnou Komisi nezbytné informace k určení toho, zda přijme prováděcí akt v souladu s čl. 48 odst. 3 s cílem zajistit jednotné uplatňování modulace traťových poplatků, aby byli uživatelé vzdušného prostoru motivováni ke zlepšení klimatické a environmentální výkonnosti, například prostřednictvím využívání palivově nejúčinnějších dostupných tras, zvýšeného využívání alternativních technologií čistého pohonu, včetně udržitelných alternativních paliv, při současném zachování optimální úrovně bezpečnosti.

7.   Modulace uvedená v odstavci 6 sestává z finančních výhod či znevýhodnění a pro poskytovatele letových provozních služeb je příjmově neutrální.

8.   Kromě modulace poplatků uvedených v odstavci 6 mohou členské státy poplatky upravovat s cílem motivovat poskytovatele letových provozních služeb a uživatele vzdušného prostoru k podpoře zlepšování kvality služeb v podobě zvýšení kapacity, zkrácení zpoždění a udržitelného rozvoje.

1.   Komise pravidelně kontroluje, zda členské státy dodržují články 21 až 27 a 29 až 32 a prováděcí akty podle článků 28 a 33. Při provádění této kontroly Komise posoudí, zda členské státy v souladu se svou povinností loajální spolupráce zajišťují, aby poskytovatelé letových navigačních služeb plnili své povinnosti podle uvedených článků. Komise svůj postup konzultuje s Výborem pro kontrolu výkonnosti a s vnitrostátními dozorovými orgány.

2.   Zaznamená-li Komise známky nesouladu s ustanoveními uvedenými v odstavci 1, může zahájit šetření. Šetření uzavře do čtyř měsíců, jakmile vyslechla členský stát a dotčený vnitrostátní dozorový orgán.

3.   Aniž je dotčen čl. 52 odst. 1, sdělí Komise výsledky šetření dotčenému členskému státu a případně poskytovatelům letových navigačních služeb určeným podle článků 8 a 10 a může vydat stanovisko k tomu, zda uvedený členský stát dodržel ustanovení článků 21 až 27 a 29 až 32 a prováděcích aktů podle článků 28 a 33. Své stanovisko oznámí dotčenému členskému státu.

1.   Články 21 až 34 se nevztahují na vojenské síly, které poskytují letové navigační služby především pro jiné pohyby letadel, než je všeobecný letový provoz.

Členské státy se však mohou rozhodnout, že uvedené články uplatní na vojenské síly, které poskytují letové navigační služby především na jiné pohyby letadel, než je všeobecný letový provoz.

Pokud se články 21 až 34 neuplatňují na vojenské síly, které poskytují letové navigační služby, nejsou náklady na související služby součástí stanovených nákladů uvedených v čl. 30 odst. 1.

2.   Články 21 až 34 se vztahují na vojenské síly, které poskytují letové navigační služby především pro všeobecný letový provoz, a to ve vztahu ke službám poskytovaným pro všeobecný letový provoz.

1.   Nezávisle na svých vlastnických vztazích nebo právních strukturách sestavují poskytovatelé letových navigačních služeb každoročně své účetní výkazy a zveřejňují je. Tyto účetní výkazy musí být v souladu s mezinárodními účetními standardy přijatými v Unii.

Jestliže vzhledem k právnímu postavení poskytovatele letových navigačních služeb není plný soulad s mezinárodními účetními standardy možný, musí poskytovatel dosáhnout tohoto souladu v maximální míře. Poskytovatelé letových navigačních služeb zveřejňují výroční zprávu a pravidelně se podrobují nezávislému auditu účtů uvedených v tomto odstavci.

2.   Vnitrostátní dozorové orgány mají právo na přístup k účtům poskytovatelů letových navigačních služeb, kteří podléhají jejich dohledu. Členské státy se mohou rozhodnout, že přístup k těmto účtům udělí vnitrostátním dozorovým orgánům jiných členských států. Je-li to nezbytné k tomu, aby Komise mohla plnit své úkoly podle tohoto nařízení, poskytnou vnitrostátní dozorové orgány tyto informace Komisi.

3.   S cílem zabránit diskriminaci, křížovému subvencování a narušení hospodářské soutěže vedou poskytovatelé letových navigačních služeb ve svém interním účetnictví oddělené účetnictví jednotlivých letových navigačních služeb, jak by je byli povinni vést, kdyby tyto služby prováděly samostatné podniky. Poskytovatel letových navigačních služeb vede rovněž oddělené účetnictví pro každou činnost, pokud:

Stanovené náklady a skutečné náklady plynoucí z letových navigačních služeb se člení do nákladových kategorií v souladu s čl. 30 odst. 6 a zveřejňují se, aniž je dotčen čl. 52 odst. 3.

4.   Vnitrostátní dozorový orgán nebo subjekt nezávislý na dotčeném poskytovateli letových navigačních služeb a schválený vnitrostátním dozorovým orgánem provádí audit nebo ověření finančních údajů vykázaných v souladu s čl. 29 odst. 6 a dalších informací, jež jsou relevantní pro výpočet jednotkových sazeb. Výsledky uvedeného auditu se zveřejní, aniž je dotčen čl. 52 odst. 3.

1.   Funkce sítě uspořádání letového provozu vedou k udržitelnému a efektivnímu využívání vzdušného prostoru a omezených zdrojů. Rovněž zajišťují, aby uživatelé vzdušného prostoru mohli užívat environmentálně a klimaticky optimalizované letové tratě a profily při současném zajištění spravedlivého a přiměřeného přístupu ke vzdušnému prostoru a letovým navigačním službám a minimalizace přetížení. Funkce sítě uvedené v odstavci 2 tohoto článku podporují bezproblémový přístup uživatelů vzdušného prostoru k letovým navigačním službám, jakož i dosažení výkonnostních cílů na úrovni Unie uvedených v čl. 21 odst. 3 písm. b), a vycházejí z provozních požadavků. Provádění uvedených funkcí sítě dodržuje ustanovení článku 1 a není jím dotčena svrchovanost členských států nad jejich vzdušným prostorem a jejich požadavky týkající se veřejného pořádku, bezpečnosti a obrany.

2.   Funkcemi sítě uvedenými v odstavci 1 se rozumí tyto:

3.   Členské státy a všichni relevantní provozní uživatelé vykonávají funkce sítě za přispění manažera struktury vzdušného prostoru ve smyslu čl. 38 odst. 6 a prováděcího aktu podle čl. 38 odst. 10.

4.   Funkce uvedené v odstavci 2 nezahrnují přijímání závazných opatření s obecnou působností ani výkon politického rozhodování. Jsou vykonávány ve spolupráci s civilními a vojenskými orgány, a to především v souladu se schválenými postupy týkajícími se pružného užívání vzdušného prostoru. Opatření přijatá za účelem provádění funkcí uvedených v odstavci 2 jsou čistě provozní nebo technické povahy a zohledňují specifickou situaci členských států.

5.   Aby se zajistilo jednotné provádění a dodržování ustanovení tohoto článku, přijme Komise za účelem dosažení cílů uvedených v článku 1 v souladu s přezkumným postupem podle čl. 48 odst. 3 prováděcí akty, jež stanoví podrobná ustanovení týkající se výkonu funkcí sítě včetně řešení krizí.

1.   Za účelem dosažení cílů stanovených v čl. 37 odst. 1 tohoto nařízení Komise za podpory agentury v souladu s nařízením (EU) 2018/1139 zajistí, aby manažer struktury vzdušného prostoru přispíval k výkonu funkcí sítě uvedených v čl. 37 odst. 2 tohoto nařízení tím, že bude plnit úkoly uvedené v odstavci 6 tohoto článku. Komise kontroluje řádné provedení úkolů manažera struktury vzdušného provozu.

2.   Komise jmenuje nezávislý, nestranný a kvalifikovaný subjekt, aby vykonával úkoly manažera struktury vzdušného prostoru.

3.   Za tímto účelem přijme Komise prováděcí akt v souladu s přezkumným postupem podle čl. 48 odst. 3.

Toto rozhodnutí o jmenování zahrnuje podmínky jmenování manažera struktury vzdušného prostoru včetně jeho financování.

4.   K zajištění jednotného provádění a dodržování ustanovení odstavce 2 přijme Komise za účelem dosažení cílů stanovených v článku 1 prováděcí akty, jimiž stanoví podrobná ustanovení, včetně:

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 48 odst. 3.

5.   Manažer struktury vzdušného prostoru plní své úkoly nestranně a nákladově efektivním způsobem a podléhá náležitému řízení a nezávislosti. Pokud má příslušný subjekt jmenovaný jako manažer struktury vzdušného prostoru rovněž regulační funkce, zajistí se organizační oddělení těchto funkcí. Manažer struktury vzdušného prostoru plní své úkoly s ohledem na potřeby celé sítě ATM, přičemž zabezpečuje obranné schopnosti a zajišťuje plné zapojení všech provozních uživatelů.

6.   Poté, co začne být prováděcí akt uvedený v odstavci 3 tohoto článku uplatňován, přispívá manažer struktury vzdušného prostoru v mezích čl. 37 odst. 4 k výkonu funkcí sítě těmito úkoly:

7.   Manažer struktury vzdušného prostoru přispívá k výkonu funkcí sítě prostřednictvím podpůrných opatření zaměřených na bezpečné a efektivní plánování a bezpečné a efektivní operace uživatelů zapojených do provozu v rámci sítě za běžných i krizových podmínek, jakož i opatření zaměřených na trvalé zlepšování provozu sítě v jednotném evropském nebi a celkové výkonnosti sítě, zejména pokud jde o provádění systému sledování výkonnosti, a to i pokud jde o klima a životní prostředí. Opatření přijatá manažerem struktury vzdušného prostoru musí brát v úvahu, že je nutné letiště plně integrovat do sítě, a jejich cílem musí být zajištění souladu s plány výkonnosti a výkonnostními cíli určených poskytovatelů letových provozních služeb.

8.   Manažer struktury vzdušného prostoru úzce spolupracuje s Komisí s cílem usnadnit, aby se výkonnostní cíle uvedené v článku 21 odpovídajícím způsobem odrážely v plánování celkové kapacity, jakož i v kapacitě, kterou mají dodávat jednotliví poskytovatelé letových provozních služeb a na níž se v operačním plánu sítě dohodli manažer struktury vzdušného prostoru a uvedení poskytovatelé letových provozních služeb.

9.   Manažer struktury vzdušného prostoru:

10.   Za účelem zajištění jednotného provádění ustanovení uvedených v odstavcích 6 až 9 tohoto článku přijme Komise za účelem dosažení cílů stanovených v článku 1 prováděcí akty, kterými stanoví podrobná pravidla pro plnění úkolů manažera struktury vzdušného prostoru vymezených v uvedených odstavcích.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 48 odst. 3.

11.   Při plnění svých úkolů přijímá manažer struktury vzdušného prostoru opatření prostřednictvím rozhodovacího procesu založeného na spolupráci. Strany procesu rozhodování založeného na spolupráci jednají tak, aby co nejvíce napomohly zlepšit fungování a výkonnost sítě, včetně dosažení cílů na úrovni Unie v klíčové oblasti týkající se klimatu a životního prostředí. Rozhodovací proces založený na spolupráci prosazuje zájem sítě s ohledem na podstatné bezpečnostní a obranné zájmy a další místní nebo regionální podmínky, jako jsou zeměpisné, topografické a meteorologické podmínky.

Členské státy jsou plně zapojeny do rozhodování strategického významu, zejména do vypracování strategického plánu sítě.

12.   Rozhodovací proces založený na spolupráci podle uvedený 11 je založen zejména na konzultačním procesu s provozními uživateli, koordinátory letištních časových intervalů, členskými státy a případně agenturou a Komisí, na pracovních ujednáních a postupech pro provoz a na mechanismech řešení sporů, do nichž je v případě potřeby zapojena Rada pro uspořádání struktury vzdušného prostoru.

Je-li dotčena svrchovanost členského státu nad jeho vzdušným prostorem, je vyžadován souhlas dotčeného členského státu.

13.   K zajištění jednotného provádění a dodržování ustanovení uvedených v odstavcích 11 a 12 přijme Komise za účelem dosažení cílů stanovených v článku 1 prováděcí akty, jimiž stanoví podrobná ustanovení týkající se rozhodovacího procesu založeného na spolupráci, včetně:

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 48 odst. 3.

14.   Zřizuje se Rada pro uspořádání struktury vzdušného prostoru s cílem zajistit řádnou správu výkonu funkcí sítě.

Rada pro uspořádání struktury vzdušného prostoru odpovídá za:

Schválení strategického plánu sítě Komisí má podobu prováděcího aktu. Uvedený prováděcí akt se přijímá přezkumným postupem podle čl. 48 odst. 3.

Rada pro uspořádání struktury vzdušného prostoru má členy s hlasovacím právem a bez hlasovacího práva. Je složena ze zástupců provozních uživatelů, zástupců Komise, zástupců manažera struktury vzdušného provozu a zástupců Eurocontrolu.

15.   Aby se zajistilo jednotné provádění a dodržování ustanovení odstavce 14 tohoto článku, přijme Komise za účelem dosažení cílů stanovených v článku 1 prováděcí akty, jež stanoví podrobná pravidla týkající se Rady pro uspořádání struktury vzdušného prostoru, a zejména:

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 48 odst. 3.

16.   Aniž je dotčen čl. 37 odst. 2 písm. a) tohoto nařízení a články 44 a 46 nařízení (EU) 2018/1139 a akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty přijaté na jeho základě, mají členské státy plnou pravomoc ohledně vývoje, schvalování a zřizování tratí a struktur vzdušného prostoru pro vzdušný prostor, za nějž jsou odpovědné. V této souvislosti členské státy zohlední požadavky letového provozu, sezónnost a složitost letového provozu a plány výkonnosti. Před přijetím rozhodnutí o těchto aspektech řádně zohlední potřeby dotčených uživatelů vzdušného prostoru nebo skupin zastupujících tyto uživatele a v případě potřeby vojenských orgánů.

1.   Manažer struktury vzdušného prostoru sestavuje a každoročně zveřejňuje své účetní výkazy. Tyto účetní výkazy musí být v souladu s mezinárodními účetními standardy přijatými Unií. Jestliže kvůli právnímu postavení manažera struktury vzdušného prostoru není plný soulad s mezinárodními účetními standardy možný, musí manažer struktury vzdušného prostoru dosáhnout tohoto souladu v maximální míře.

2.   Manažer struktury vzdušného prostoru zveřejňuje výroční zprávu o svých činnostech a pravidelně se podrobuje nezávislému auditu.

1.   Pokud jde o všeobecný letový provoz včetně přeshraniční a celounijní úrovně, všichni poskytovatelé letových navigačních služeb, uživatelé vzdušného prostoru, letiště a manažer struktury vzdušného prostoru zpřístupní v reálném čase v interoperabilním formátu relevantní provozní údaje, a to transparentně a bez diskriminace a aniž jsou dotčeny zájmy národní bezpečnosti, veřejného pořádku a obranné politiky. Uvedené údaje se zpřístupňují ve prospěch poskytovatelů letových navigačních služeb, kteří získali osvědčení nebo předložili prohlášení, subjektů s prokazatelným zájmem o případné poskytování letových navigačních služeb, vojenských subjektů pověřených bezpečnostní a obrannou činností, vojenských poskytovatelů letových navigačních služeb, uživatelů vzdušného prostoru a letišť, jakož i manažera struktury vzdušného prostoru. Údaje jsou používány pouze pro provozní účely.

2.   Ceny za službu uvedenou v odstavci 1 jsou založeny na obecných zásadách a společných pravidlech pro stanovení cen, které se stanoví v prováděcím aktu podle odstavce 4.

3.   Přístup k relevantním provozním údajům uvedeným v odstavci 1 tohoto článku se poskytuje bezplatně orgánům pověřeným úkoly v oblasti dozoru nad bezpečností, výkonností a sítí, ochrany před protiprávními činy, veřejného pořádku a obrany, včetně agentury, v souladu s nařízením (EU) 2018/1139.

4.   Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví podrobné požadavky na zpřístupňování údajů a přístup k nim v souladu s odstavci 1 a 3 tohoto článku, včetně dotčených konkrétních provozních údajů, obecných zásad a společných pravidel pro stanovování cen uvedených v odstavci 2 tohoto článku a požadavků na určení subjektů, které mají prokazatelný zájem o případné poskytování letových navigačních služeb. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 48 odst. 3.

1.   Členské státy zajistí, s ohledem na charakter a povahu vojenské činnosti v každém z členských států a organizaci vojenských záležitostí ve své pravomoci, uplatňování koncepce pružného užívání vzdušného prostoru v rámci jednotného evropského nebe, s cílem usnadnit uspořádání vzdušného prostoru a řízení letového provozu v rámci společné dopravní politiky, a je-li to na místě, soudržnost s evropským hlavním plánem ATM.

2.   Členské státy každoročně podávají Komisi v rámci společné dopravní politiky zprávu o uplatňování koncepce pružného vzdušného prostoru, pokud jde o vzdušný prostor pod jejich pravomocí.

3.   Ukáže-li se, zejména s ohledem na zprávy předané členskými státy, že jsou nutné jednotné podmínky pro uplatňování koncepce pružného užívání vzdušného prostoru v rámci jednotného evropského nebe, Komise v rámci mezí společné dopravní politiky a aniž je dotčen čl. 1 odst. 2, přijme prováděcí akty, jimiž tyto jednotné podmínky stanoví. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 48 odst. 3.

4.   Způsobuje-li uplatňování tohoto článku významné provozní obtíže, které ohrožují podstatné bezpečnostní nebo obranné zájmy, mohou členské státy toto uplatňování dočasně pozastavit, pokud o tom neprodleně informují Komisi a ostatní členské státy. Po dočasném pozastavení mohou být pro vzdušný prostor pod pravomocí dotčeného členského státu či členských států vypracovány úpravy pravidel přijatých podle odstavce 3. Dočasné pozastavení a veškeré takové úpravy se zruší, jakmile tyto provozní obtíže pominou.

1.   Komise může na základě potřeb synchronizace mezi zúčastněnými stranami vytvořit společné projekty pro provádění zásadních provozních změn určených v evropském hlavním plánu ATM, které mají dopady na celou síť a dosáhly dostatečné vyspělosti pro provádění, aby byla umožněna aktivace interoperabilních schopností ve všech členských státech s cílem zlepšit výkonnost jednotného evropského nebe.

2.   Komise může rovněž vytvořit mechanismy řízení společných projektů a jejich provádění. V co nejširším rozsahu se do těchto mechanismů zapojí všechny relevantní civilní a vojenské zúčastněné strany a je-li to možné, případně se ujmou vedoucí úlohy.

3.   Společné projekty mohou být způsobilé pro financování z prostředků Unie v rámci víceletého finančního rámce. Za tímto účelem, a aniž jsou dotčeny pravomoci členských států rozhodovat o využití svých finančních zdrojů, provede Komise nezávislou analýzu nákladů a výnosů, povede odpovídající konzultace s členskými státy a příslušnými zúčastněnými stranami podle článku 49 a přezkoumá stanovení priorit a všechny vhodné prostředky k financování realizace společných projektů.

4.   Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví společné projekty a mechanismy správy uvedené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 48 odst. 3.

1.   Komisi je nápomocen Výbor pro jednotné nebe (dále jen „výbor“), složený ze dvou zástupců z každého členského státu, kterému předsedá Komise. Výbor náležitě přihlíží k zájmům všech kategorií uživatelů. Výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

4.   Neposkytne-li výbor stanovisko, Komise nepřijme navržený prováděcí akt a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

1.   Členské státy, vnitrostátní dozorové orgány, Výbor pro kontrolu výkonnosti a manažer struktury vzdušného prostoru, jakož i agentura s ohledem na její úkoly podle čl. 21 odst. 3 a 4 a čl. 38 odst. 1 zavedou konzultační mechanismy pro vhodné zapojení zúčastněných stran.

2.   Komise vytvoří mechanismus na úrovni Unie, s jehož pomocí bude konzultovat záležitosti související s prováděním tohoto nařízení s příslušnými zúčastněnými stranami.

Konzultace se zúčastní konkrétní výbor pro kolektivní vyjednávání zřízený na základě rozhodnutí 98/500/ES. Pro účely odst. 3 písm. e) tohoto článku, jsou-li zapotřebí konzultace týkající se vojenských aspektů, konzultuje Komise kromě členských států rovněž Evropskou obrannou agenturu a vnitrostátní vojenské orgány.

3.   Pro účely odstavců 1 a 2 jsou případně konzultováni tito provozní i neprovozní uživatelé:

1.   Vnitrostátní dozorové orgány jednající v souladu s vnitrostátními právními předpisy, ani příslušné vnitrostátní orgány ani Komise, ani Výbor pro kontrolu výkonnosti, ani manažer struktury vzdušného prostoru, ani agentura nezveřejňují informace důvěrné povahy, zejména informace o poskytovatelích letových navigačních služeb, jejich obchodních vztazích nebo jejich nákladových a příjmových položkách.

2.   Ustanovením odstavce 1 nejsou dotčena práva vnitrostátních dozorových orgánů ani Komise na zveřejňování informací v případech, kdy je to nezbytné k plnění jejich povinností. V takovém případě musí být zveřejnění informací přiměřené a zohledňovat oprávněné zájmy poskytovatelů letových navigačních služeb, uživatelů vzdušného prostoru, letišť a jiných zúčastněných stran na ochraně jejich obchodně citlivých informací.

3.   Informace a údaje zpřístupněné v souladu s čl. 12 odst. 4, čl. 23 odst. 10, čl. 24 odst. 6, čl. 25 odst. 2 a čl. 36 odst. 3 a 4 nebo vykazované podle čl. 29 odst. 6, zejména pokud jde o stanovené náklady a skutečné náklady určených poskytovatelů letových provozních služeb, se zveřejňují, s výhradou ochrany veřejné bezpečnosti, obranných a vojenských záležitostí nebo ochrany obchodních zájmů fyzických nebo právnických osob, včetně duševního vlastnictví, neexistuje-li převažující veřejný zájem na zveřejnění.

1.   Komise provede po ukončení pátého referenčního období a nejpozději tři roky po takovém ukončení hodnocení s cílem posoudit právní, sociální, ekonomické a environmentální dopady tohoto nařízení a jeho přidanou hodnotu na vnitrostátní i evropské úrovni. Je-li to odůvodněné, může Komise za tímto účelem požádat členské státy, včetně vojenských orgánů, o informace relevantní pro provádění tohoto nařízení.

2.   Komise předloží své závěry Evropskému parlamentu a Radě. Závěry hodnocení uvedeného v odstavci 1 se zveřejní.

1.   Ustanovení čl. 4 odst. 2 nařízení (ES) č. 549/2004 a čl. 12 odst. 3 nařízení (ES) č. 550/2004 se i nadále použijí do 2. prosince 2026.

2.   Orgán pro kontrolu výkonnosti zřízený podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 549/2004 i nadále plní své funkce do 2. června 2025.

3.   Článek 11 nařízení (ES) č. 549/2004, s výjimkou odstavce 2 uvedeného článku, a článek 15 nařízení (ES) č. 550/2004 a prováděcí akty přijaté na jejich základě se i nadále použijí pro účely uplatňování systému sledování výkonnosti a systému poplatků za třetí a čtvrté referenční období.

4.   Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/709 (23) se nadále použije až do konce čtvrtého referenčního období nebo do přijetí prováděcího aktu v souladu s čl. 38 odst. 3 tohoto nařízení, podle toho, co nastane dříve.

5.   Článek 9 nařízení (ES) č. 549/2004 se i nadále použije do 2. prosince 2026.