(EU) 2024/2787Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2024/2787 ze dne 23. července 2024, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1009, pokud jde o zahrnutí mulčovacích fólií do kategorie složkových materiálů 9

(1)

Nařízení (EU) 2019/1009 stanoví pravidla pro dodávání hnojivých výrobků EU na trh. Hnojivé výrobky EU smí obsahovat pouze materiály náležející do jedné z kategorií složkových materiálů (KSM) v příloze II nařízení (EU) 2019/1009. Uvedené nařízení stanoví povinnost Komise posoudit kritéria biologické rozložitelnosti pro mulčovací fólie za účelem jejich zahrnutí jako složkového materiálu náležejícího do KSM 9. Komise uvedené posouzení provedla na základě externí studie (dále jen „studie“) (2).

(2)

Mulčovací fólie se používají k udržování, zlepšování nebo ochraně fyzikálních či chemických vlastností, struktury nebo biologické aktivity půdy. Mohou přispívat k udržení vody v půdě a ke zvýšení teploty půdy s pozitivním dopadem na vývoj plodin. Vzhledem k tomu, že používání mulčovacích fólií neumožňuje růst plevelů, plodiny pak již nemusí s plevely soutěžit o sluneční záření a živiny. Používání mulčovacích fólií proto může vést k účinnějšímu používání hnojiv. Mulčovací fólie rovněž omezí používání herbicidů, čímž přispějí k dosažení cíle stanoveného ve sdělení o strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“, jímž je omezit do roku 2030 celkové používání a riziko chemických pesticidů o 50 %.

(3)

Studie prokázala, že na trhu existují biologicky rozložitelné i biologicky nerozložitelné mulčovací fólie, které se používají jako vnitrostátní hnojivé výrobky. Měly by být stanoveny vhodné požadavky na zahrnutí biologicky rozložitelných polymerů ve formě mulčovacích fólií do oblasti působnosti nařízení (EU) 2019/1009. Biologický rozklad by měl být posouzen jak v půdě, tak ve vodních prostředích.

(4)

Studie vytvořila nástroj pro předvídání chování polymerů z hlediska jejich biologické rozložitelnosti pomocí matematického modelu a prokázání korelace mezi biologickou rozložitelností za zkušebních podmínek a přírodními prostředími reprezentativními pro různé regiony Unie. Studie tedy posoudila různé faktory, jako je teplota půdy, pH půdy, obsah vody v půdě, teplota vody a další faktory spojené s vlastnostmi polymeru (chemická struktura, krystalinita, povrch a tloušťka). Studie předložila návrhy týkající se kritérií biologické rozložitelnosti pro mulčovací fólie v půdě a ve vodě.

(5)

Pokud jde o kritéria biologické rozložitelnosti v půdě, vzhledem k tomu, že mulčovací fólie představují aplikaci velkého množství polymerů do půdy, měl by být prokázán jejich biologický rozklad nejpozději do 24 měsíců. Ke zkrácení doby zkoušení by měla být povolena metoda zrychleného zkoušení. Studie prokázala přiměřenou korelaci mezi reálnými podmínkami a teplotami vyššími než 25 °C, což je teplota použitá ve zkušebních podmínkách. Zkoušení při vyšší teplotě, například při 37 °C, biologický rozklad urychluje, avšak v reálných podmínkách je stále považováno za přijatelné z hlediska mikrobiologie a faktorů závislých na životním prostředí. Výsledky získané pomocí půdního nástroje vyvinutého v rámci studie ukázaly, že doba zkoušení by mohla být ve specifických případech zkrácena. Proto by jako alternativa k prokázání 90 % úplného rozkladu nebo mineralizace mělo být za specifických podmínek zavedeno zrychlené zkoušení při teplotě 37 °C.

(6)

Kritéria biologické rozložitelnosti pro vodní prostředí by měla zohledňovat jak funkci mulčovacích fólií, tak dostupné zkušební metody. Pokud jde o funkci, mulčovací fólie se aplikují do půdy s cílem zlepšovat nebo chránit fyzikální či chemické vlastnosti, strukturu nebo biologickou aktivitu půdy v průměru po dobu dvanácti měsíců. Mulčovací fólie jsou tedy navrženy tak, aby se při vystavení různým environmentálním faktorům, zejména slunečnímu záření a dešti, rozkládaly pomalu. Biologický rozklad, k němuž během této doby funkčnosti nevyhnutelně dochází, by měl být omezený, aby mulčovací fólie mohla stále plnit svou funkci. Co se týče dostupných zkušebních metod biologické rozložitelnosti ve vodě, jsou spolehlivé po dobu dvanácti měsíců. Kritéria biologické rozložitelnosti ve vodních prostředích by proto měla být během doby zkoušení stanovena na takové úrovni, jež by fóliím umožnila plnit jejich funkci a zároveň by zajistila, že ve vodních prostředích nebude docházet k hromadění polymerů. Předpokládá se, že proces biologického rozkladu bude pokračovat i po uplynutí dvanáctiměsíční doby zkoušení a do 24 měsíců po skončení doby funkčnosti dosáhne 90 %. Ačkoli tento úplný rozklad nelze pomocí stávajících zkušebních metod prokázat, jedná se nicméně o bezpečný předpoklad, neboť daný materiál již prokázal potenciál biologického rozkladu a bude i nadále vystaven stejným environmentálním faktorům. Avšak s ohledem na probíhající práci na vývoji zkušebních metod pro biologický rozklad ve vodních prostředích a za účelem podpory inovací by do oblasti působnosti harmonizačních pravidel EU měly být zahrnuty i mulčovací fólie, u nichž lze kritéria biologického rozkladu platná pro půdu prokázat i ve vodním prostředí.

(7)

V reálných podmínkách se mulčovací fólie aplikují do půdy. Do vodních prostředí se nemají dostávat. Ačkoli přenos částí mulčovacích fólií do vodního prostředí nelze zcela vyloučit, potenciální rizika pro vodní prostředí jsou nižší, protože dotčené polymery se dostanou do vodních útvarů až poté, co se již začaly rozkládat v půdě. Aby se potenciální rizika ještě více omezila, měl by být v souladu s vnitrostátními opatřeními týkajícími se používání hnojiv stanoven požadavek na označování, jehož prostřednictvím by byli koneční uživatelé upozorněni na to, aby výrobek nepoužívali v blízkosti útvarů povrchových vod a respektovali nárazníková pásma. Pokud taková pravidla neexistují, mělo by být dodrženo minimální nárazníkové pásmo 3 m. Aby se zamezilo vyplavování do vodních útvarů a podpořil se biologický rozklad v půdě, mělo by označování mulčovacích fólií rovněž obsahovat pokyn k zapracování výrobku do půdy po skončení jeho doby funkčnosti.

(8)

Aby byly zajištěny rovné podmínky hospodářské soutěže, měly by být specifikovány zkušební metody k prokázání souladu s kritérii biologické rozložitelnosti. Tyto zkušební metody jsou stanoveny v evropských nebo mezinárodních normách, a jsou tudíž spolehlivé a reprodukovatelné.

(9)

Polymery, které jsou do KSM 9 již zahrnuty, musí obstát ve zkoušce akutní toxicity pro růst rostlin, zkoušce akutní toxicity pro žížaly a ve zkoušce inhibice nitrifikace půdními mikroorganismy. Aby byla zajištěna vysoká úroveň ochrany lidského zdraví a životního prostředí, měly by se stejné zkoušky vztahovat i na polymery v mulčovacích fóliích. Navíc vzhledem k tomu, že mulčovací fólie se ve srovnání s ostatními polymery v KSM 9 používají ve větším množství, měly by polymery v mulčovacích fóliích rovněž obstát ve zkoušce chronické toxicity pro žížaly.

(10)

Nařízení (EU) 2019/1009 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

1)

příloha II se mění v souladu s přílohou I tohoto nařízení;

2)

příloha III se mění v souladu s přílohou II tohoto nařízení.