(EU) 2024/2773Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2773 ze dne 24. října 2024, kterým se zřizuje mechanismus úvěrové spolupráce pro Ukrajinu a poskytuje mimořádná makrofinanční pomoc Ukrajině

(1)

Od začátku nevyprovokované a neodůvodněné útočné války Ruska proti Ukrajině dne 24. února 2022 uvolnily Unie, její členské státy a evropské finanční instituce bezprecedentní podporu pro účely hospodářské, sociální a finanční odolnosti Ukrajiny. Tato podpora je kombinací podpory z rozpočtu Unie včetně mimořádné makrofinanční pomoci a podpory Evropské investiční banky a Evropské banky pro obnovu a rozvoj, plně nebo částečně zaručené z rozpočtu Unie, jakož i další finanční podpory od členských států.

(2)

Poskytnutí makrofinanční pomoci Unií ve výši až 18 miliard EUR podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2463 (2) bylo považováno za vhodnou reakci na nedostatek finančních prostředků Ukrajiny pro rok 2023 a pomohlo mobilizovat významné finanční prostředky od dalších dárců a mezinárodních finančních institucí. Šlo o významný faktor přispívající k makroekonomické a finanční odolnosti Ukrajiny v kritickém období.

(3)

Dne 29. února 2024 byl nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/792 (3) zřízen Nástroj pro Ukrajinu jako mimořádný střednědobý nástroj, který sdružuje dvoustrannou podporu poskytovanou Unií Ukrajině a zajišťuje koordinaci a účinnost (dále jen „Nástroj pro Ukrajinu“). V období 2024 až 2027 pomáhá Nástroj pro Ukrajinu řešit finanční potřeby Ukrajiny a přispívá k její obnově, rekonstrukci a modernizaci a zároveň podporuje úsilí Ukrajiny o reformy v rámci jejího přistoupení k Unii. Nástroj pro Ukrajinu je projevem neochvějného závazku Unie poskytovat Ukrajině a jejímu lidu trvalou finanční podporu.

(4)

Útočná válka Ruska proti Ukrajině způsobila na Ukrajině obrovské škody, přičemž odhadované náklady na obnovu a rekonstrukci k 31. prosinci 2023 činily 486 miliard USD. Ukrajina navíc ztratila přístup na mezinárodní finanční trhy a zaznamenala výrazný pokles veřejných příjmů, zatímco veřejné výdaje výrazně vzrostly. Na tomto základě lze předpokládat podstatné potřeby financování pro nadcházející roky.

(5)

Dne 30. března 2023 se Mezinárodní měnový fond (MMF) dohodl s Ukrajinou na čtyřletém programu v hodnotě 15,6 miliardy USD v rámci rozšířené finanční facility s cílem udržet hospodářskou a finanční stabilitu v době mimořádně vysoké nejistoty, obnovit udržitelnost dluhu a prosadit reformy, které podpoří poválečné oživení Ukrajiny. Program MMF spolu s finančními zárukami ze strany vedoucích představitelů skupiny G7, Unie a dalších dárců má řešit potřeby Ukrajiny v oblasti financování platební bilance a obnovit střednědobou vnější životaschopnost. Ukrajina doposud úspěšně dokončila čtyři přezkumy programu v rámci rozšířené finanční facility, čímž zdůraznila pevné odhodlání ukrajinských orgánů provádět reformy a obezřetnou tvorbu politik. Základní celkový nedostatek finančních prostředků v programovém období MMF odhaduje na 121,9 miliardy USD.

(6)

Vzhledem k mimořádně zvýšené nejistotě ohledně výhledu, pokud jde o situaci na Ukrajině, předložil MMF u příležitosti čtvrtého přezkumu programu v rámci rozšířené finanční facility také aktualizovaný scénář nepříznivého vývoje, který zohledňuje hospodářský otřes způsobený intenzivnější válkou trvající do roku 2025. V důsledku nepříznivého dopadu na hospodářské klima, migraci, rostoucího tlaku na dodávky energie, zhoršení vývozních kapacit a zejména výdajů na obranu by hrozilo, že celkový nedostatek finančních prostředků podle tohoto nepříznivého scénáře vzroste během programového období MMF na 140,7 miliardy USD. Vzhledem k pokračující intenzitě války a škodám na kritické civilní infrastruktuře Ukrajiny v důsledku zvýšených rozsáhlých útoků ze strany Ruska musí Ukrajina mobilizovat značné dodatečné zdroje pro své rozpočtové a dlouhodobé priority v oblasti obnovy a rekonstrukce. Z tohoto důvodu a vzhledem k tomu, že nad rámec zdrojů, které již poskytla Unie, další dárci a mezinárodní finanční instituce, včetně MMF, existuje i nadále zbytkový nedostatek finančních prostředků, měla by Unie dále poskytovat odpovídající reakci.

(7)

Vedoucí představitelé skupiny G7 ve svém komuniké přijatém dne 14. června 2024 v Apulii znovu potvrdili svou neochvějnou podporu Ukrajině a pevné odhodlání pomoci Ukrajině uspokojit její naléhavé krátkodobé finanční potřeby, jakož i podpořit její dlouhodobé priority v oblasti obnovy a rekonstrukce. Za tímto účelem vedoucí představitelé skupiny G7 oznámili zahájení iniciativy nazvané „Úvěry v rámci urychlení mimořádných příjmů pro Ukrajinu“ s cílem poskytnout do konce roku 2024 dodatečné finanční prostředky ve výši přibližně 50 miliard USD na vojenské a rozpočtové potřeby a potřeby související s rekonstrukcí Ukrajiny. Vedoucí představitelé skupiny G7 oznámili svůj záměr poskytnout finanční prostředky, které budou obsluhovány a spláceny z budoucích toků mimořádných příjmů plynoucích z imobilizace ruských státních aktiv držených v Unii a v dalších příslušných jurisdikcích.

(8)

Evropská rada ve svých závěrech ze dne 27. června 2024 vyzvala Komisi, vysokého představitele a Radu, aby při řešení všech příslušných právních a finančních aspektů pokročily v práci s cílem poskytnout Ukrajině do konce roku dodatečné finanční prostředky ve formě úvěrů, které budou obsluhovány a spláceny z budoucích toků mimořádných příjmů, a to společně s partnery ze skupiny G7, jak o tom jednali vedoucí představitelé skupiny G7, s cílem podpořit současné a budoucí vojenské a rozpočtové potřeby a potřeby související s rekonstrukcí Ukrajiny. Evropská rada rovněž uvedla, že v souladu s právem Unie by ruská aktiva měla zůstat imobilizována, dokud Rusko neukončí útočnou válku proti Ukrajině a neuhradí škody způsobené touto válkou.

(9)

V souvislosti s pokračující útočnou válkou Ruska proti Ukrajině je nutné zajistit, aby byla Ukrajině poskytována dostatečná a trvalá finanční podpora. Za tímto účelem by měl být zřízen mechanismus úvěrové spolupráce pro Ukrajinu (dále jen „mechanismus“), který by Ukrajině poskytoval nevratnou finanční podporu s cílem pomoci této zemi splácet úvěry poskytnuté na její podporu. Mechanismus by měl získávat zdroje, včetně budoucích toků mimořádných zisků z imobilizovaných aktiv Ruska, a pravidelně je vyplácet Ukrajině na pokrytí jistiny, úroků a dalších souvisejících nákladů na úvěry. Kromě toho, aby Unie sama přímo pomohla Ukrajině uspokojit její finanční potřeby, měla by jí poskytnout mimořádnou makrofinanční pomoc Ukrajině ve formě úvěru (dále jen „úvěr v rámci makrofinanční pomoci“), který by měl být podporován mechanismem.

(10)

Dne 21. května 2024 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2024/1470 (4), kterým bylo změněno rozhodnutí Rady 2014/512/SZBP (5). Rozhodnutí (SZBP) 2024/1470 v 28. bodě odůvodnění uvádí, že omezující opatření spojená se zákazem transakcí souvisejících se správou aktiv a rezerv ruské centrální banky by měla zůstat v platnosti, dokud Rusko neukončí svou útočnou válku proti Ukrajině a nenahradí Ukrajině škody způsobené touto válkou.

(11)

Dne 21. května 2024 přijala Rada nařízení (EU) 2024/1469 (6), kterým bylo změněno nařízení Rady (EU) č. 833/2014 (7). Nařízení (EU) 2024/1469 uvádí v účinnost některá opatření stanovená v rozhodnutí (SZBP) 2024/1470. Tato opatření zahrnují pravidla pro to, jak by měly být čisté zisky plynoucí z neočekávaných a mimořádných příjmů centrálních depozitářů cenných papírů v důsledku provádění zákazu stanoveného v čl. 1a odst. 4 rozhodnutí 2014/512/SZBP a čl. 5a odst. 4 nařízení (EU) č. 833/2014 směrovány na podporu Ukrajiny, a to i prostřednictvím programů Unie, které jsou financovány z rozpočtu Unie, v souladu s použitelnými smluvními závazky a v souladu s unijním a mezinárodním právem v koordinaci s partnery. Zejména centrální depozitáři cenných papírů, kteří drží aktiva a rezervy ruské centrální banky v celkové hodnotě přesahující 1 milion EUR, mají Unii poskytnout finanční příspěvek ve výši 99,7 % čistých zisků plynoucích z imobilizace ruských státních aktiv a nahromaděných od 15. února 2024.

(12)

Finanční příspěvek od centrálních depozitářů cenných papírů Unie by měl být splatný po dobu platnosti omezujících opatření spojených se zákazem transakcí souvisejících se správou aktiv a rezerv ruské centrální banky, a měl by zůstat v platnosti, dokud Rusko neukončí svou útočnou válku proti Ukrajině a nenahradí Ukrajině škody způsobené touto válkou.

(13)

Dne 24. října 2024 Rada upravila procentní podíl částek finančního příspěvku splatných centrálními depozitáři cenných papírů, který má být použit na podporu Ukrajiny prostřednictvím programů Unie stanovených v rozhodnutí 2014/512/SZBP, na 95 %. Stejného dne Rada upravila přidělení částek finančního příspěvku vyplaceného do rozpočtu Unie jako vnější účelově vázané příjmy, jak je stanoveno v příloze XLI nařízení (EU) č. 833/2014, a přidělila 100 % tohoto příspěvku mechanismu. Unie proto podnikla nezbytné kroky k zajištění dalšího využívání finančního příspěvku na mechanismus.

(14)

Mechanismu by mělo být možné podpořit poskytnutím mimořádných příjmů plynoucích z imobilizace ruských státních aktiv držených v příslušných jurisdikcích jiných než v Unii. Za tímto účelem by mělo být možné, aby do mechanismu přispívaly třetí země nebo jiné zdroje. Kromě toho by členské státy měly mít možnost přispívat na mechanismus dobrovolně, zejména z příjmů, které danému členskému státu plynou z imobilizace ruských státních aktiv. Takové příspěvky by měly představovat vnější účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 2 písm. a), d) a e) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 (8) (dále jen „finanční nařízení“). Třetí země by měly mít možnost navíc přímo využít mimořádné příjmy plynoucí z imobilizace ruských státních aktiv v rámci své jurisdikce ke snížení potřeb splácení jakéhokoli příslušného dvoustranného úvěru poskytnutého Ukrajině, a tím podpořit mechanismus snížením celkové výše podpory, která by byla pro tento úvěr potřebná.

(15)

Podpora v rámci mechanismu by měla být k dispozici na pokrytí celkové částky jistiny, úroků a veškerých dalších souvisejících nákladů na úvěr v rámci makrofinanční pomoci, který si Ukrajina vzala podpisem smlouvy o úvěru v rámci makrofinanční pomoci, jakož i prostřednictvím smluv o dvoustranném úvěru s věřiteli poskytujícími dvoustranný úvěr, kteří jednají pod záštitou iniciativy G7 „Úvěry v rámci urychlení mimořádných příjmů pro Ukrajinu“, jak je uvedeno v komuniké vedoucích představitelů skupiny G7 přijatém dne 14. června 2024 v Apulii.

(16)

Podpora v rámci mechanismu by měla být k dispozici a poskytována způsobem, který zajistí rovný přístup jak pro věřitele poskytující dvoustranný úvěr, tak pro Unii. Poskytování dvoustranných úvěrů prostřednictvím zprostředkovatele by nemělo bránit způsobilosti těchto úvěrů pro účely tohoto nařízení. Nevratná finanční podpora by měla být Ukrajině přidělena na splacení úvěru v rámci makrofinanční pomoci a způsobilých dvoustranných úvěrů v poměru jistiny příslušného úvěru k součtu jistiny úvěru v rámci makrofinanční pomoci a všech způsobilých dvoustranných úvěrů. Přidělení by mělo být upraveno poté, co Ukrajina příslušné úvěry, včetně úroků a dalších souvisejících nákladů, zcela splatí, a to tak, že se veškeré budoucí zdroje přidělí na zbývající úvěry v poměru jistiny úvěru v rámci makrofinanční pomoci nebo způsobilé dvoustranné úvěry k součtu jistin všech zbývajících úvěrů. Jistina každého úvěru by měla být považována za počáteční jistinu přislíbenou v příslušné dokumentaci úvěru a neměly by být brány v úvahu další faktory, jako jsou splátky, dodatečné financování nebo jakékoli kapitalizované částky.

(17)

Aby bylo zajištěno, že dvoustranné úvěry poskytované věřiteli poskytujícími dvoustranný úvěr mohou být rychle a účinně podpořeny mechanismem, měla by Komise posoudit a případně schválit k podpoře dvoustranné úvěry, které mají být poskytnuty takovými věřiteli jednajícími pod záštitou iniciativy skupiny G7 jako „Úvěry v rámci urychlení mimořádných příjmů pro Ukrajinu“. Pokud jsou tyto smlouvy o dvoustranných úvěrech ve formě návrhu nebo ještě nevstoupily v platnost, měla by Komise monitorovat jejich vstup v platnost. Aby bylo zajištěno včasné vyplacení dvoustranných úvěrů Ukrajině, měly by být smlouvy o dvoustranných úvěrech předloženy Komisi do 1. června 2025 a měly by vstoupit v platnost do 30. června 2025.

(18)

Uvolnění podpory v rámci mechanismu by mělo být podmíněno uzavřením smlouvy mezi Komisí a Ukrajinou o podrobných ustanoveních pro provádění mechanismu a kladným posouzením žádosti Ukrajiny o nevratnou finanční podporu ze strany Komise. Ukrajina by měla Komisi poskytnout informace nezbytné k zajištění toho, aby mechanismus podporoval dvoustranné úvěry až do výše celkové částky splatné dotčenému věřiteli poskytujícímu dvoustranný úvěr. Ve výjimečných a řádně odůvodněných případech by Komise mohla rovněž posoudit i žádosti o platby od věřitelů poskytujících dvoustranný úvěr.

(19)

Kromě podpory v rámci mechanismu by měl být poskytnut úvěr v rámci makrofinanční pomoci na podporu makrofinanční stability na Ukrajině a na zmírnění omezení v oblasti vnějšího financování Ukrajiny, zejména s cílem pokrýt finanční potřeby země. Vzhledem k naléhavosti těchto finančních potřeb by měl být úvěr v rámci makrofinanční pomoci k dispozici do konce roku 2024.

(20)

Úvěr v rámci makrofinanční pomoci by měl poskytnout podporu ve formě úvěru až do výše 35 miliard EUR. Aby bylo možné vyhovět případným žádostem o podporu dvoustranných úvěrů v rámci mechanismu a zároveň zajistit řádné finanční řízení podpory Unie dostupné podle tohoto nařízení, měla by být výše úvěru v rámci makrofinanční pomoci upravena s ohledem na dvoustranné úvěry Ukrajině schválené jako způsobilé v rámci mechanismu spolu s částkou jistiny uvedenou v záměrech třetích zemí, které byly sděleny Komisi pod záštitou iniciativy G7 „Úvěry v rámci urychlení mimořádných příjmů pro Ukrajinu“. K této úpravě by mělo dojít za předpokladu, že celková výše všech úvěrů, pro které byla požadována podpora podle tohoto nařízení, přesáhne 45 miliard EUR.

(21)

Podpora Ukrajině ve formě úvěru v rámci makrofinanční pomoci by měla být dodatečná a doplňková k podpoře Unie poskytované v rámci Nástroje pro Ukrajinu. Komise by měla pokud možno usilovat o minimalizaci administrativní zátěže a zátěže spojené s podáváním zpráv pro Ukrajinu.

(22)

Podpora Ukrajině ve formě úvěru v rámci makrofinanční pomoci by měla být podmíněna tím, že Ukrajina bude i nadále prosazovat a respektovat účinné demokratické mechanismy, včetně parlamentního systému založeného na pluralitě politických stran a právním státě a zaručí dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. Tato základní podmínka by se měla vztahovat i na žádosti o vyplacení prostředků z mechanismu, které se týkají úvěru v rámci makrofinanční pomoci. Stejná podmínka platí i pro podporu poskytovanou v rámci Nástroje pro Ukrajinu a Komise by měla provést posouzení obou nástrojů společně.

(23)

Komise by měla řádně zohlednit rozhodnutí Rady 2010/427/EU (9) a případně úlohu Evropské služby pro vnější činnost.

(24)

Úvěr v rámci makrofinanční pomoci by měl být vázán na politické podmínky, které budou stanoveny v memorandu o porozumění mezi Komisí a Ukrajinou (dále jen „memorandum o porozumění“). Tyto podmínky by měly být v souladu s kvalitativními a kvantitativními kroky obsaženými v příloze prováděcího rozhodnutí Rady (EU) 2024/1447 (10) a s veškerými jejími změnami provedenými před přijetím memoranda o porozumění. Kromě toho by memorandum o porozumění mělo obsahovat závazek Ukrajiny podporovat spolupráci s Unií při obnově, rekonstrukci a modernizaci ukrajinského obranného průmyslu v souladu s cíli programů Unie se zaměřením na obnovu, rekonstrukci a modernizaci technologické a průmyslové základny ukrajinské obrany a dalších příslušných programů Unie. Měly by být rovněž podniknuty nezbytné kroky k zajištění koordinace a doplňkovosti dvoustranných úvěrů, včetně úvěru v rámci makrofinanční pomoci, s ostatními dárci. V tomto ohledu by měla být jako již zavedené fórum pro tuto výměnu využita platforma pro koordinaci dárců pomoci Ukrajině.

(25)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení a z důvodů účinnosti by Komise měla být zmocněna k dojednání těchto podmínek s ukrajinskými orgány pod dohledem výboru složeného ze zástupců členských států v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (11). Vzhledem k potenciálně významnému dopadu pomoci je vhodné použít přezkumný postup stanovený v nařízení (EU) č. 182/2011. Vzhledem k výši úvěru v rámci makrofinanční pomoci Ukrajině by měl být pro přijetí memoranda o porozumění nebo pro jakékoli snížení částky tohoto úvěru v rámci makrofinanční pomoci či jeho zrušení použit přezkumný postup.

(26)

Uvolnění jediné splátky úvěru v rámci makrofinanční pomoci by mělo být podmíněno kladným posouzením žádosti o finanční prostředky předložené Ukrajinou ze strany Komise. Posouzení politických podmínek stanovených v memorandu o porozumění by nemělo mít vliv na posouzení plnění sladěných podmínek v rámci jiných programů a nástrojů Unie.

(27)

S ohledem na zásadu řádného finančního řízení a s cílem usnadnit ukrajinským orgánům řízení likvidity a zajistit předvídatelnost by Komise měla zajistit, aby byly tranše úvěru v rámci makrofinanční pomoci vypláceny v průběhu let 2024 a 2025 a aby se pokud možno zabránilo výrazným odchylkám vyplácených částek v jednotlivých čtvrtletích. Výplata těchto tranší by měla být případně sladěna s načasováním výplaty úvěru nebo nevratné finanční podpory v rámci I. pilíře Nástroje pro Ukrajinu. Dále je vhodné stanovit možnost přehodnotit finanční potřeby Ukrajiny a snížit nebo zrušit podporu ve formě úvěru v rámci makrofinanční pomoci, pokud se tyto potřeby během období dostupnosti podpory z úvěru v rámci makrofinanční pomoci oproti původním prognózám zásadně sníží.

(28)

Smlouva o úvěru v rámci makrofinanční pomoci, která má být uzavřena mezi Komisí a ukrajinskými orgány, by měla obsahovat ustanovení, která jsou v souladu s právy, povinnostmi a závazky stanovenými v rámcové dohodě v rámci Nástroje pro Ukrajinu podle článku 9 nařízení (EU) 2024/792 podepsané mezi Unií a Ukrajinou, která vstoupila v platnost dne 20. června 2024. Tím se zajistí účinná ochrana finančních zájmů Unie souvisejících s úvěrem v rámci makrofinanční pomoci a stanoví se vhodná opatření v oblasti prevence a potírání podvodů, korupce a jakýchkoli jiných nesrovnalostí souvisejících s pomocí. V souladu s finančním nařízením rovněž poskytne potřebná práva a přístup Komisi, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), Evropskému účetnímu dvoru a případně Úřadu evropského veřejného žalobce, a to i třetích stran zapojených do vynakládání finančních prostředků Unie během období dostupnosti úvěru v rámci makrofinanční pomoci a po něm. Ukrajina by rovněž měla v souladu s postupy stanovenými v rámcové dohodě v rámci Nástroje pro Ukrajinu hlásit Komisi nesrovnalosti týkající se využívání finančních prostředků.

(29)

V kontextu finančních potřeb Ukrajiny je vhodné organizovat finanční pomoc v rámci diverzifikované strategie financování stanovené v článku 224 finančního nařízení a zřízené uvedeným článkem jako jednotná metoda financování, která by měla zvýšit likviditu dluhopisů Unie a atraktivitu a nákladovou efektivnost emisí Unie.

(30)

Odchylně od čl. 31 odst. 3 druhé věty nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 (12) by finanční závazek z úvěru v rámci makrofinanční pomoci neměl být podporován zárukou pro vnější činnost zřízenou nařízením (EU) 2021/947. Podpora ve formě úvěru v rámci makrofinanční pomoci by měla představovat finanční pomoc ve smyslu čl. 223 odst. 1 finančního nařízení. Vzhledem k tomu, že finanční pomoc ve formě úvěru v rámci makrofinanční pomoci je k dispozici v roce 2024 a je schválena v souladu s čl. 223 odst. 1 finančního nařízení, je vhodné, aby byla záruka za úvěr v rámci makrofinanční pomoci Ukrajině uvolněna nad rámec stropů víceletého finančního rámce (VFR) a do výše stropů uvedených v čl. 3 odst. 1 a 2 rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 (13) v souladu s čl. 2 odst. 3 nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 (14). S ohledem na finanční rizika a rozpočtové krytí by neměly být vytvářeny žádné rezervy na podporu ve formě úvěru v rámci makrofinanční pomoci, které by měly být zaručeny nad rámec stropů VFR, a odchylně od čl. 214 odst. 1 finančního nařízení by neměla být stanovena žádná míra tvorby rezerv.

(31)

Vzhledem k obtížné situaci Ukrajiny způsobené útočnou válkou Ruska a s cílem podpořit Ukrajinu na její cestě k dlouhodobé stabilitě je vhodné, aby Unie poskytla Ukrajině úvěr v rámci makrofinanční pomoci za vysoce zvýhodněných podmínek s dostatečně dlouhou dobou trvání, aby pokryla kapacity záruky nad rámec stropů VFR.

(32)

Podporu Unie Ukrajině podle tohoto nařízení by měla řídit Komise.

(33)

Komise by měla pravidelně informovat Evropský parlament a Radu o vývoji souvisejícím s podporou Unie Ukrajině podle tohoto nařízení a poskytovat jim příslušné dokumenty, aby mohly provádění tohoto nařízení monitorovat.

(34)

Aby byla zajištěna trvalá účinnost opatření stanovených tímto nařízením, měla by Komise pravidelně přezkoumávat jejich přiměřenost a podávat o tom zprávy Evropskému parlamentu a Radě, čímž zaručí transparentnost a odpovědnost.

(35)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

(36)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž poskytnutí podpory Ukrajině na pokrytí jejích finančních potřeb, zejména poskytnutím zvýhodněné krátkodobé a dlouhodobé úlevy ve formě úvěru v rámci makrofinanční pomoci a nevratné finanční podpory v rámci mechanismu, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich z důvodu rozsahu a účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(37)

Vzhledem k naléhavosti dané výjimečnými okolnostmi způsobenými nevyprovokovanou a neodůvodněnou útočnou válkou Ruska je vhodné uplatnit výjimku ze lhůty osmi týdnů stanovenou v článku 4 Protokolu č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii, Smlouvě o fungování Evropské unie a Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii.

(38)

S ohledem na situaci na Ukrajině by toto nařízení mělo vstoupit v platnost co nejdříve, a to prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,