(EU) 2024/2747Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2747 ze dne 9. října 2024, kterým se zavádí rámec opatření týkající se mimořádných situací na vnitřním trhu a odolnosti vnitřního trhu a kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2679/98 (akt pro odolnost a mimořádné situace na vnitřním trhu) (Text s významem pro EHP)

(1)

Minulé krize, zejména první dny krize způsobené onemocněním COVID-19, ukázaly, že volný pohyb zboží, osob a služeb na vnitřním trhu a jeho dodavatelské řetězce mohou být vážně zasaženy. To může mít důsledky pro přeshraniční obchod mezi členskými státy, a tím vytvářet překážky bránící řádnému fungování vnitřního trhu. Kromě toho během těchto krizí buď zcela chyběly vhodné nástroje pro řešení krizí a koordinační mechanismy, nepokrývaly všechny nezbytné aspekty vnitřního trhu nebo neumožnily včasnou a účinnou reakci na tyto krize.

(2)

V počáteční fázi krize způsobené onemocněním COVID-19 členské státy vytvořily překážky bránící volnému pohybu na vnitřním trhu a zavedly různá opatření týkající se dodávek zboží a služeb, které měly kritický význam nebo byly nezbytné pro reakci na krizi; tyto překážky a opatření nebyly vždy odůvodněné. Opatření přijatá Komisí ad hoc za účelem obnovení fungování vnitřního trhu, která se zakládala na existujících pravidlech, nebyla dostatečná. Unie nebyla dostatečně připravena zajistit účinnou výrobu, nákup a distribuci krizově relevantního nezdravotnického zboží, jakým byly osobní ochranné prostředky. Opatření k zajištění dostupnosti krizově relevantního nezdravotnického zboží během krize způsobené onemocněním COVID-19 byla nutně reaktivní. Krize způsobená onemocněním COVID-19 odhalila rovněž nedostatečnou výměnu informací a nedostatečný přehled o výrobních kapacitách v celé Unii, jakož i zranitelná místa související s dodavatelskými řetězci uvnitř Unie a globálními dodavatelskými řetězci.

(3)

Kromě toho měla nekoordinovaná opatření omezující volný pohyb osob zvláštní dopad zejména na odvětví, která potřebují mobilní pracovníky, včetně příhraničních a přeshraničních pracovníků, kteří během krize způsobené onemocněním COVID-19 sehráli na vnitřním trhu nezastupitelnou úlohu.

(4)

Rada si prostřednictvím integrovaných opatření pro politickou reakci na krize (IPCR) mohla vyměňovat informace a koordinovat některá opatření v souvislosti s krizí způsobenou onemocněním COVID-19, zatímco členské státy jednaly v jiných situacích samostatně. Opatření Komise ovšem byla o několik týdnů opožděna vzhledem k tomu, že v rámci celé Unie neexistovala opatření pro pohotovostní plánování a nebylo dostatečně zřejmé, na který vnitrostátní orgán se obrátit za účelem nalezení rychlých řešení dopadu krize na vnitřní trh. Kromě toho vyšlo najevo, že nekoordinovaná omezující opatření přijímaná členskými státy ještě více zhorší dopad krize na vnitřní trh. Ukázalo se, že je třeba uzavřít ujednání mezi členskými státy a orgány, institucemi a jinými subjekty Unie, pokud jde o pohotovostní plánování, koordinaci a spolupráci na technické úrovni a výměnu informací. Kromě toho vyšlo najevo, že absence účinné koordinace mezi členskými státy vedla k ještě většímu nedostatku zboží a vytvořila další překážky volného pohybu služeb a osob.

(5)

Organizace zastupující hospodářské subjekty uvedly, že hospodářské subjekty neměly dostatečné informace o omezeních volného pohybu ani o opatřeních členských států zavedených v reakci na krizi způsobenou onemocněním COVID-19. To bylo dáno mimo jiné nedostatečnou transparentností ze strany orgánů členských států, neznalostí hospodářských subjektů, kde tyto informace získat, jazykovými omezeními a administrativní zátěží vyplývající z provádění opakovaných šetření ve všech členských státech, zejména vzhledem k neustále se měnícímu regulačnímu prostředí. Pro tento nedostatek informací nemohly hospodářské subjekty činit informovaná obchodní rozhodnutí ohledně rozsahu svých možností uplatňovat během této krize své právo na volný pohyb nebo pokračovat v přeshraničních obchodních operacích. Je nezbytné zlepšit dostupnost informací o omezeních volného pohybu a opatřeních pro reakci na krizi na vnitrostátní úrovni i na úrovni Unie.

(6)

Navzdory počáteční nedostatečné koordinaci sehrála pravidla vnitřního trhu klíčovou úlohu při zmírňování negativního dopadu krize způsobené onemocněním COVID-19 a při zajištění rychlého oživení hospodářství Unie, konkrétně tím, že znemožnila neodůvodněná a nepřiměřená vnitrostátní omezení, která byla součástí jednostranných reakcí členských států, a že vytvořila silnou pobídku pro nalézání společných řešení, čímž podporovala solidaritu.

(7)

Události související s krizí způsobenou onemocněním COVID-19 upozornily na to, že Unie musí postupovat koordinovaně a musí se lépe připravit na možné budoucí krize, zejména s ohledem na pokračující účinky změny klimatu a z nich vyplývající přírodní katastrofy, jakož i na globální hospodářskou a geopolitickou nestabilitu. Mezi další krize, které vyžadují rychlejší reakci, aby se zamezilo překážkám volného pohybu na vnitřním trhu a aby se zabránilo vážnému narušení dodavatelských řetězců, jež jsou nezbytné pro zachování činností na vnitřním trhu, patří například lesní požáry, zemětřesení nebo rozsáhlé kybernetické útoky. Skutečnost, že takové krize představují výjimečné a náhlé události mimořádné povahy a rozsahu, znamená, že takové události jsou dosti neočekávané. Vzhledem k tomu, že není známo, jaký druh krize se závažným dopadem na vnitřní trh a jeho dodavatelské řetězce by mohl v budoucnu nastat, je nezbytné zajistit nástroj, který by byl použitelný na širokou škálu krizí s dopadem na vnitřní trh.

(8)

Dopad krize na vnitřní trh může bránit fungování vnitřního trhu dvěma způsoby. Může vytvářet překážky bránící volnému pohybu nebo může způsobit narušení dodavatelských řetězců. Narušením dodavatelských řetězců se může prohloubit nedostatek zboží a služeb na vnitřním trhu a zbrzdit výroba, což vede k dalším překážkám obchodu a narušení hospodářské soutěže mezi členskými státy a mezi soukromými subjekty, a tím k narušení řádného fungování vnitřního trhu. Narušení dodavatelských řetězců může rovněž vést ke vzniku nebo pravděpodobnému vzniku rozdílných vnitrostátních opatření, která mají řešit problémy dodavatelských řetězců, což povede k aktivaci režimu mimořádné situace na vnitřním trhu. Toto nařízení by se mělo těmito typy dopadů na vnitřní trh zabývat a zavést opatření, která zamezí překážkám bránícím volnému pohybu nebo narušením dodavatelských řetězců, jež způsobují nedostatek krizově relevantního zboží nebo služeb.

(9)

Aby se zabránilo zbytečné administrativní zátěži členských států, měly by být incidenty, které byly ohlášeny prostřednictvím ad hoc upozornění pro účely včasného varování uvedených v tomto nařízení, definovány tak, aby se vyloučily události, které mají zanedbatelný předvídatelný dopad na volný pohyb zboží, služeb a osob, včetně pracovníků, nebo na dodavatelské řetězce zboží a služeb, které jsou nezbytné pro zachování životně důležitých společenských funkcí nebo hospodářských činností na vnitřním trhu.

(10)

Aby bylo možné plně uplatňovat rámec opatření stanovený tímto nařízením v souvislosti s režimem ostražitosti na vnitřním trhu a režimem mimořádné situace na vnitřním trhu, měla by být Komise zmocněna stanovit podrobná pravidla týkající se připravenosti na krize, spolupráce, výměny informací a krizové komunikace. Tato podrobná pravidla, která mají podobu pohotovostního rámce, by měla stanovit konkrétní technické a operativní aspekty mechanismů pro výměnu informací mezi Komisí a členskými státy. Dále by měly být v tomto rámci stanoveny zásady operativní koordinace mezi Komisí a členskými státy, pokud jde o krizovou komunikaci. V této souvislosti by měl být na základě informací od členských států vytvořen zvláštní soupis všech příslušných orgánů jednotlivých členských států zapojených do provádění rámce stanoveného tímto nařízením. Měly by v něm být uvedeny zejména úlohy a povinnosti, které byly příslušným orgánům v jednotlivých členských státech přiděleny v souladu s vnitrostátním právem během režimu ostražitosti a režimu mimořádné situace na vnitřním trhu. Ujednání dohodnutá mezi Komisí a členskými státy by měla rovněž zahrnovat bezpečnou výměnu informací týkajících se konzultací s hospodářskými subjekty a sociálními partnery, pokud jde o jejich příslušné iniciativy a opatření ke zmírnění dopadů potenciálních krizí a k reakci na tyto krize.

(11)

Opatření stanovená v tomto nařízení by měla být prováděna soudržným, transparentním, účinným, přiměřeným a včasným způsobem s náležitým ohledem na potřebu zachovat životně důležité společenské funkce, včetně veřejné bezpečnosti, bezpečnosti obecně, veřejného pořádku nebo veřejného zdraví. Toto nařízení by nemělo mít vliv na pravomoci členských států týkající se například vnitrostátních politik veřejného zdraví a neměla by jím být dotčena odpovědnost členských států za ochranu národní bezpečnosti ani jejich pravomoc chránit jiné základní funkce státu, včetně zajištění územní celistvosti státu a udržování veřejného pořádku. Tímto nařízením by proto neměly být dotčeny záležitosti týkající se národní bezpečnosti a obrany.

(12)

Toto nařízení stanoví prostředky nezbytné k tomu, aby bylo v dobách krize zajištěno nepřetržité fungování vnitřního trhu, podniků působících na vnitřním trhu a jeho strategických dodavatelských řetězců, včetně volného pohybu zboží, služeb a osob, včetně pracovníků, a dostupnost krizově relevantního zboží nebo služeb pro občany, podniky a veřejné orgány. Kromě toho toto nařízení zřizuje fórum pro odpovídající koordinaci, spolupráci a výměnu informací. Nařízení navíc stanoví prostředky pro včasnou dostupnost a přístupnost informací potřebných pro cílenou reakci a odpovídající tržní chování podniků a občanů během krize.

(13)

Toto nařízení by mělo tam, kde je to možné, umožňovat předvídání událostí a krizí tím, že Unii umožní i nadále vycházet z průběžné analýzy týkající se kriticky významných odvětví hospodářství vnitřního trhu.

(14)

Tím, že nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1252 (4), posiluje odolnost a připravenost Unie, pokud jde o kritické suroviny, doplňuje toto nařízení, což Komisi umožňuje, aby během režimu ostražitosti na vnitřním trhu nebo režimu mimořádné situace na vnitřním trhu aktivovala cílená opatření v případě, že dojde k ohrožení nebo narušení dodávek zboží kritického významu, a to i pokud jde o kritické suroviny.

(15)

Toto nařízení by nemělo zdvojovat stávající rámec pro léčivé přípravky, zdravotnické prostředky nebo jiná lékařská protiopatření podle rámce EU pro zdravotní bezpečnost, včetně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/123 (5), (EU) 2022/2370 (6) a (EU) 2022/2371 (7) a nařízení Rady (EU) 2022/2372 (8), pokud jde o připravenost a reakci na krize v oblasti zdraví. Pokud jde o narušení dodavatelských řetězců a nedostatek léčivých přípravků, zdravotnické prostředky nebo jiná lékařská protiopatření, měl by mít před tímto nařízením přednost rámec EU pro zdravotní bezpečnost, jsou-li splněny podmínky tohoto rámce. Proto by léčivé přípravky, zdravotnické prostředky nebo jiná lékařská protiopatření ve smyslu nařízení (EU) 2022/2371 a (EU) 2022/2372, pokud byla zařazena na seznam přijatý v souladu s čl. 7 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2372, měly být vyloučeny z oblasti působnosti tohoto nařízení, s výjimkou ustanovení týkajících se volného pohybu zboží, služeb a osob, včetně pracovníků, během mimořádné situace na vnitřním trhu, a zejména ustanovení určených k obnovení a usnadnění volného pohybu.

(16)

Toto nařízení by mělo doplňovat integrovaná opatření pro politickou reakci na krize, která spravuje Rada podle rozhodnutí Rady 2014/415/EU (9), pokud jde o činnost Rady v oblasti dopadu meziodvětvových krizí, které vyžadují rozhodování v souvislosti s pohotovostním plánováním a prováděním opatření v oblasti ostražitosti a mimořádných opatření, na vnitřní trh. Tímto nařízením by neměla být dotčena integrovaná opatření pro politickou reakci na krize, která spravuje Rada podle prováděcího rozhodnutí Rady (EU) 2018/1993 (10).

(17)

Tímto nařízením by neměl být dotčen mechanismus civilní ochrany Unie. Toto nařízení by mělo mechanismus civilní ochrany Unie doplňovat a v případě potřeby jej podporovat, pokud jde o dostupnost kritického zboží a volný pohyb pracovníků civilní ochrany včetně jejich vybavení v případě krizí, které spadají do působnosti tohoto mechanismu.

(18)

Tímto nařízením by nemělo být dotčeno nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 (11), včetně jeho obecného rámce pro dočasné zavedení nebo prodloužení kontrol na vnitřních hranicích a systému oznamování pro dočasné znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích.

(19)

Tímto nařízením by neměla být dotčena ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 (12) o řízení krizí, jak je stanoveno v článcích 55 až 57 uvedeného nařízení, které se provádí prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2019/300 (13).

(20)

Tímto nařízením by neměl být dotčen evropský mechanismus připravenosti a reakce na krize v oblasti potravinového zabezpečení. Potravinářské výrobky by se však měly řídit ustanoveními tohoto nařízení o volném pohybu, včetně ustanovení týkajících se omezení práva na volný pohyb. Opatření týkající se potravinářských výrobků mohou být přezkoumána rovněž z hlediska toho, zda jsou v souladu s dalšími příslušnými ustanoveními práva Unie.

(21)

Tímto nařízením by neměla být dotčena schopnost Komise zahájit jménem Unie a v souladu s právem Unie konzultace nebo spolupráci s příslušnými orgány zemí mimo Unii, přičemž zvláštní pozornost bude věnována rozvojovým zemím, s cílem nalézt opatření založená na spolupráci, a předejít tak narušení dodavatelských řetězců v souladu s mezinárodními závazky. To může případně zahrnovat koordinaci na příslušných mezinárodních fórech.

(22)

Jedním z problémů zjištěných během krize způsobené onemocněním COVID-19 byla neexistence sítě pro zajištění připravenosti a sdílení informací mezi členskými státy na jedné straně a mezi členskými státy a Komisí na straně druhé. Dosažení cílů sledovaných tímto nařízením by proto mělo být podpořeno mechanismem správy. Na úrovni Unie by toto nařízení mělo zřídit Sbor pro odolnost a mimořádné situace na vnitřním trhu (dále jen „sbor“) složený ze zástupců členských států, kterému předsedá Komise, s cílem usnadnit spolupráci, výměnu informací a hladké, účinné a harmonizované provádění tohoto nařízení. Sbor by měl Komisi poskytovat poradenství a podporu v konkrétních otázkách, včetně důsledného provádění tohoto nařízení a usnadňování vzájemné spolupráce členských států, a měl by analyzovat a projednávat relevantní témata týkající se bezprostředně hrozících nebo probíhajících krizí.

(23)

Komise by tomuto sboru měla předsedat a zajišťovat jeho sekretariát. Každý členský stát by měl jmenovat jednoho zástupce a jeho náhradníka. Předseda by měl pozvat zástupce Evropského parlamentu jako stálého pozorovatele. K tomu, aby sbor získal pro svou činnost relevantní poradenství a umožnil odpovídající účast odborníků, měl by mít předseda možnost přizvat odborníky, aby se jako pozorovatelé zapojili do činnosti sboru a účastnili se ad hoc konkrétních zasedání, je-li účast odborníků relevantní z hlediska programu jednání těchto zasedání. K zajištění soudržné a koordinované reakce Unie na různé krize, které by mohly mít dopad na fungování vnitřního trhu, by měl předseda rovněž pozvat zástupce jiných krizově relevantních subjektů na úrovni Unie jako pozorovatele na příslušná zasedání sboru. Za účelem podpory mezinárodní spolupráce by měl předseda přizvat zástupce mezinárodních organizací a zemí mimo Unii k účasti na příslušných zasedáních sboru v souladu s příslušnými dvoustrannými nebo mezinárodními dohodami. Předseda by měl mít možnost přizvat pozorovatele, aby přispěli do diskusí relevantními odbornými znalostmi, informacemi a poznatky, avšak pozorovatelé by se neměli podílet na vypracovávání stanovisek či doporučení sboru ani na poradenství poskytovaném sborem.

(24)

Sbor by měl mít v souvislosti s pohotovostním rámcem, režimem ostražitosti na vnitřním trhu a režimem mimořádné situace na vnitřním trhu zvláštní úkoly. Tyto úkoly zahrnují výměnu názorů a poskytování poradenství Komisi, pokud jde o posouzení kritérií, která mají být zohledněna při aktivaci různých režimů, a rovněž pokud jde o posouzení toho, zda jsou splněny zvláštní podmínky pro zavedení konkrétních reakčních opatření. Komise by měla v nejvyšší možné míře zohlednit stanoviska a doporučení sboru nebo zprávy jím přijaté.

(25)

V zájmu zajištění důvěrnosti informací získaných podle tohoto nařízení se sbor vyzývá, aby ve svém jednacím řádu stanovil, že jeho členové a pozorovatelé nesmějí zveřejňovat obchodní tajemství a jiné citlivé a důvěrné informace získané nebo vytvořené při uplatňování tohoto nařízení a že jsou vázáni povinnostmi zachovávat služební tajemství, jež jsou rovnocenné s povinnostmi, které se vztahují na zaměstnance Komise.

(26)

Za účelem zajištění větší transparentnosti, odpovědnosti a koordinace, zejména v dobách krize, by měl mít příslušný výbor Evropského parlamentu možnost pozvat předsedu sboru, aby před dotyčným výborem vystoupil. Evropský parlament by měl být co nejdříve informován o všech navrhovaných nebo přijatých prováděcích aktech Rady. Komise by měla zohlednit prvky vyplývající z názorů vyjádřených v rámci dialogu o mimořádných situacích a odolnosti, který se uskutečnil podle tohoto nařízení, včetně relevantních usnesení Evropského parlamentu.

(27)

S cílem zlepšit zapojení klíčových zúčastněných stran, zejména zástupců hospodářských subjektů, sociálních partnerů, výzkumných pracovníků a občanské společnosti, by Komise měla navíc zřídit platformu zúčastněných stran, aby usnadnila a podpořila dobrovolnou reakci na mimořádné situace na vnitřním trhu.

(28)

Za účelem zajištění účinné koordinace a výměny informací v souvislosti s pohotovostním rámcem a rovněž v souvislosti s režimem ostražitosti na vnitřním trhu a režimem mimořádné situace na vnitřním trhu by členské státy měly určit ústřední styčný orgán, který by byl odpovědný za kontakty se styčným orgánem na úrovni Unie, jejž určí Komise, a s ústředními styčnými orgány ostatních členských států. Ústřední styčné orgány by měly fungovat jako kontaktní místa, pokud jde o kontakty s příslušnými orgány v členských státech, a měly by shromažďovat informace od těchto orgánů a v příslušných případech i od orgánů na regionální a místní úrovni. Ústřední styčné orgány by měly být rovněž odpovědné za koordinaci a výměnu informací. Jako jejich ústřední styčný orgán by členské státy měly mít možnost určit orgán, který již existuje. Tyto styčné orgány by rovněž měly předávat všechny krizově relevantní informace jednotným vnitrostátním kontaktním místům pokud možno v reálném čase.

(29)

Tímto nařízením by neměla být dotčena možnost Komise posuzovat, zda je vhodné uložit omezení na vývoz zboží v souladu s mezinárodními právy a povinnostmi Unie podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/479 (14).

(30)

Tímto nařízením by neměla být dotčena opatření přijatá podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 (15).

(31)

Toto nařízení se použije, aniž je dotčena směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2557 (16), která stanoví harmonizovaná minimální pravidla k zajištění toho, aby služby nezbytné pro zachování životně důležitých společenských funkcí nebo hospodářských činností byly na vnitřním trhu poskytovány bez překážek, aby byla posílena odolnost kritických subjektů poskytujících tyto služby a aby se zlepšila přeshraniční spolupráce mezi příslušnými orgány. Toto nařízení zároveň uvedenou směrnici doplňuje.

(32)

S cílem lépe připravit hospodářské subjekty na potenciální budoucí krize, které by mohly mít závažný negativní dopad na volný pohyb zboží, služeb a osob, včetně pracovníků, nebo by mohly způsobit narušení dodavatelských řetězců zboží a služeb na vnitřním trhu, a s cílem zvýšit jejich odolnost během těchto krizí by Komise měla podporovat hospodářské subjekty při vypracovávání dobrovolných krizových protokolů a měla by jim tuto činnost usnadňovat. Hospodářské subjekty by měly mít i nadále možnost svobodně se rozhodnout, zda se do vypracování takových dobrovolných krizových protokolů zapojí. Zapojení do těchto dobrovolných krizových protokolů by nemělo vést k nepřiměřené administrativní zátěži. V dobrovolných krizových protokolech by měly být stanoveny konkrétní parametry očekávaných narušení, přidělení konkrétních úloh každému účastníkovi, popis mechanismů aktivace těchto protokolů a s tím související opatření. Do vypracování těchto dobrovolných krizových protokolů mohou být zapojeny rovněž příslušné zúčastněné strany, včetně orgánů členských států, orgánů, institucí a jiných subjektů Unie a organizací občanské společnosti nebo jiných příslušných organizací. Při určování parametrů narušení, které je třeba posoudit, by hospodářské subjekty měly mít možnost vycházet ze svých předcházejících zkušeností s omezeními volného pohybu a narušeními dodavatelských řetězců způsobenými různými krizemi.

(33)

Aby bylo možné využít zkušenosti z minulých krizí, měla by Komise vypracovat a zpřístupnit vzdělávací programy a materiály určené veřejným a soukromým zúčastněným stranám, včetně hospodářských subjektů. Účast na těchto vzdělávacích programech a simulacích by měla zůstat dobrovolná.

(34)

Jako součást připravenosti na krize by toto nařízení mělo umožnit předvídání událostí a krizí, pro které by bylo možné provádět zátěžové testy a simulace, a to na základě průběžných analýz týkajících se kriticky významných odvětví hospodářství vnitřního trhu a nepřetržitého úsilí Unie v oblasti prognostiky. Komise by zejména měla vypracovat scénáře a parametry v konkrétních odvětvích, které podchycují konkrétní rizika spojená s krizí. S cílem zajistit připravenost všech aktérů na krize je nezbytné stanovit pravidla pro zátěžové testy, které by se měly provádět nejméně jednou za dva roky. V této souvislosti by Komise měla usnadnit a podporovat rozvoj strategií připravenosti na mimořádné situace, včetně strategií pro krizovou komunikaci a výměnu informací o platných omezeních v náročných situacích. Při určování konkrétních cílových odvětví by se mělo vycházet z existujících nástrojů založených na ukazatelích, které monitorují rozvoj dodavatelských řetězců v Unii s cílem identifikovat potenciální problémy, přičemž je třeba zohlednit příslušná specifická kritéria, jako jsou obchodní toky, poptávka a nabídka, koncentrace nabídky, unijní a celosvětová výroba a výrobní kapacity v různých fázích hodnotového řetězce a vzájemná závislost mezi hospodářskými subjekty.

(35)

Měla by existovat možnost vyměňovat si informace týkající se ad hoc upozornění pro účely včasného varování, a to prostřednictvím sítě vytvořené mezi ústředními styčnými orgány členských států a styčným orgánem na úrovni Unie. Tato ad hoc upozornění pro účely včasného varování by měla být v případech významných incidentů oznámena Komisi, aby Unie mohla lépe sledovat vývoj potenciální, bezprostředně hrozící nebo probíhající krize, čímž by se zajistila větší připravenost pro případ vzniku nebo vývoje krize.

(36)

Aby byla zohledněna výjimečná povaha mimořádné situace na vnitřním trhu a možné dalekosáhlé důsledky této situace pro fungování vnitřního trhu během režimu ostražitosti na vnitřním trhu nebo během režimu mimořádné situace na vnitřním trhu, měly by být Radě výjimečně svěřeny prováděcí pravomoci pro aktivaci režimu ostražitosti na vnitřním trhu nebo režimu mimořádné situace na vnitřním trhu podle čl. 291 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). Prováděcí akt Rady pro aktivaci režimu ostražitosti na vnitřním trhu by měl obsahovat prvky, které jsou neoddělitelně spjaty s posouzením splnění podmínek odůvodňujících tuto aktivaci, konkrétně posouzení potenciálního dopadu příslušné krize na volný pohyb zboží, služeb a osob, včetně pracovníků, na vnitřním trhu a na jeho dodavatelské řetězce, dále seznam zboží a služeb kritického významu, které jsou nezbytné pro zachování životně důležitých společenských funkcí nebo hospodářských činností na vnitřním trhu, a opatření v oblasti ostražitosti, která mají být přijata. Kromě toho, pokud aktivace režimu mimořádné situace na vnitřním trhu vyžaduje rovněž přijetí seznamu krizově relevantního zboží nebo krizově relevantních služeb, měl by být tento seznam přijat současně s aktivací režimu mimořádné situace na vnitřním trhu, a proto by měl být s touto aktivací neoddělitelně spojený. Z tohoto důvodu by měly být Radě rovněž svěřeny prováděcí pravomoci k přijetí uvedeného seznamu krizově relevantního zboží nebo krizově relevantních služeb a veškerým jeho aktualizacím. Režim ostražitosti na vnitřním trhu nebo režim mimořádné situace na vnitřním trhu by mělo být možné rozšířit prostřednictvím prováděcího aktu Rady na návrh Komise. Ukáže-li se, že není třeba, aby byl kterýkoli z těchto režimů aktivní, měl by být příslušný režim deaktivován.

(37)

Aby se zaručilo, že sbor obdrží náležité informace o možné mimořádné situaci na vnitřním trhu, je nezbytné zajistit monitorování. Toto monitorování by se mělo týkat dodavatelských řetězců nebo zboží a služeb kritického významu, u nichž byl aktivován režim ostražitosti na vnitřním trhu, a volného pohybu osob, které jsou zapojeny do výroby a dodávek tohoto zboží a služeb. Monitorování dodavatelských řetězců zboží a služeb kritického významu by měly provádět příslušné orgány členských států na základě žádostí o dobrovolné poskytnutí informací o faktorech ovlivňujících dostupnost vybraného zboží a služeb kritického významu, jako je výrobní kapacita, dostupnost nezbytné pracovní síly, zásoby, omezení dodavatelů, možnosti diverzifikace a náhrady, podmínky poptávky a úzká místa. Žádost o dobrovolné poskytování informací v souvislosti s tímto monitorováním by měla být adresována všem aktérům v příslušném dodavatelském řetězci zboží a služeb kritického významu a dalším příslušným zúčastněným stranám usazeným na území členských států. Shromažďování informací o narušeních volného pohybu od relevantních hospodářských subjektů v dodavatelských řetězcích zboží a služeb kritického významu je mimořádně důležité, neboť jednou z hlavních příčin narušení dodavatelských řetězců je nedostatek odpovídající pracovní síly. Monitorování narušení volného pohybu osob zapojených do výroby a dodávek zboží a služeb ze strany orgánů členských států je třeba chápat v širším smyslu, tak aby zahrnovalo pracovníky, poskytovatele služeb, zástupce podniků a další osoby zapojené do výzkumu, vývoje a uvádění zboží na trh. Příslušné orgány členských států by měly poskytovat získané informace Komisi a sboru prostřednictvím ústředních styčných orgánů. Tyto informace by měly sboru umožnit poskytovat Komisi poradenství ohledně nezbytnosti aktivace režimu mimořádné situace na vnitřním trhu.

(38)

V případě vnitrostátních opatření, která nejsou harmonizována podle tohoto nařízení a která, jsou-li přijata a uplatňována v reakci na mimořádnou situaci na vnitřním trhu, mají vliv na volný pohyb zboží nebo osob nebo volný pohyb služeb během mimořádných situací na vnitřním trhu, by členské státy měly zajistit, aby tato opatření byla plně v souladu se Smlouvou o fungování EU a dalšími ustanoveními práva Unie, jako je nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 (17) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES (18), 2005/36/ES (19), 2006/123/ES (20) a (EU) 2015/1535 (21). Pokud členské státy taková opatření přijmou, měla by být odůvodněná a měla by respektovat zásady proporcionality a nediskriminace v souladu s právem Unie. V souladu s těmito zásadami by tato opatření navíc neměla vytvářet zbytečnou administrativní zátěž a členské státy by měly přijmout veškerá možná opatření k omezení jakékoli administrativní zátěže způsobené opatřeními přijatými v reakci na mimořádnou situaci na vnitřním trhu. Veškerá omezení by navíc měla náležitě zohledňovat situaci příhraničních a nejvzdálenějších regionů, zejména v souvislosti s přeshraničními pracovníky. Členské státy by měly zrušit opatření přijatá v reakci na mimořádnou situaci na vnitřním trhu, která omezují volný pohyb, ihned poté, co již nejsou nezbytná. Obecně platí, že vnitrostátní opatření omezující volný pohyb, která nejsou harmonizována podle tohoto nařízení, by v případě, že je režim mimořádné situace na vnitřním trhu deaktivován, již v zásadě nebyla odůvodněná ani přiměřená, a měla by proto být zrušena.

(39)

Toto nařízení by se nemělo vykládat tak, že povoluje nebo odůvodňuje omezení volného pohybu zboží, služeb a osob v rozporu se Smlouvou o fungování EU nebo jinými ustanoveními práva Unie. Například skutečnost, že některá omezení jsou během režimu mimořádné situace na vnitřním trhu výslovně zakázána, by neměla být vykládána tak, že odůvodňují taková omezení mimo tento režim nebo že odůvodňují jiná možná omezení neslučitelná s právem Unie, která nejsou tímto nařízením výslovně zakázána.

(40)

Článek 21 Smlouvy o fungování EU stanoví právo občanů Unie svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států s výhradou omezení a podmínek stanovených ve Smlouvách a v opatřeních přijatých k jejich provedení. Podrobné podmínky a omezení týkající se tohoto práva jsou stanoveny ve směrnici 2004/38/ES. Uvedená směrnice stanoví obecné zásady, které se na tato omezení vztahují, a důvody, kterými lze taková opatření odůvodnit. Těmito důvody jsou veřejný pořádek, veřejná bezpečnost nebo veřejné zdraví. V této souvislosti lze omezení svobody pohybu odůvodnit, pokud jsou přiměřená a nediskriminační. Cílem tohoto nařízení není stanovit další důvody pro omezení práva na volný pohyb osob nad rámec důvodů stanovených v kapitole VI směrnice 2004/38/ES.

(41)

Opatření k usnadnění volného pohybu osob a jakákoli další opatření ovlivňující volný pohyb osob stanovená tímto nařízením vycházejí z článku 21 Smlouvy o fungování EU a doplňují směrnici 2004/38/ES během mimořádných situací na vnitřním trhu. Tato opatření by neměla vést k tomu, že budou povolena nebo odůvodněna omezení volného pohybu v rozporu se Smlouvami nebo jiným právem Unie.

(42)

Článek 45 Smlouvy o fungování EU stanoví právo na volný pohyb pracovníků s výhradou omezení a podmínek stanovených ve Smlouvách a v opatřeních přijatých k jejich provedení. Článek 46 Smlouvy o fungování EU je právním základem pro přijetí opatření nezbytných k zavedení volného pohybu pracovníků, jak je vymezen v článku 45 Smlouvy o fungování EU. Toto nařízení obsahuje ustanovení, která doplňují stávající opatření s cílem dále usnadnit volný pohyb osob, zvýšit transparentnost a poskytnout administrativní pomoc během mimořádných situací na vnitřním trhu. Tato opatření zahrnují zřízení jednotných kontaktních míst a jejich zpřístupnění pracovníkům a jejich zástupcům v členských státech a na úrovni Unie během režimu ostražitosti a režimu mimořádné situace na vnitřním trhu v souladu s tímto nařízením.

(43)

Je vhodné zakázat některá vnitrostátní opatření, která omezují volný pohyb nebo svobodu poskytování služeb a která by se neměla ukládat během mimořádné situace na vnitřním trhu ani v reakci na ni, protože jsou zjevně nepřiměřená. Veškerá taková opatření přijatá členskými státy by proto měla být posuzována s ohledem na tato harmonizační ustanovení, a nikoli na Smlouvu o fungování EU nebo jiné právo Unie.

(44)

Členské státy by se měly především zdržet zavádění opatření, která představují diskriminaci na základě státní příslušnosti nebo v případě společností na základě místa jejich sídla, ústřední správy nebo hlavní provozovny.

(45)

Členské státy by se měly zdržet zavádění opatření, která osobám požívajícím práva na volný pohyb znemožňují návrat do členského státu bydliště, pokud se při vypuknutí krize nacházejí v jiném členském státě.

(46)

Členské státy by se měly zdržet přijímání opatření, která osobám požívajícím práva na volný pohyb znemožňují cestovat do jiných členských států z naléhavých rodinných důvodů, pokud je taková cesta v rámci členského státu přijímajícího opatření za stejných okolností nadále povolena.

(47)

Toto nařízení by nemělo členským státům bránit v tom, aby svým státním příslušníkům a rezidentům umožnily návrat na jejich území během mimořádných situací na vnitřním trhu. Pro usnadnění této cesty by jiné členské státy měly těmto státním příslušníkům a rezidentům umožnit opustit jejich území za účelem cesty do členského státu, jehož jsou státními příslušníky nebo v němž mají bydliště, nebo projet přes jejich území s cílem dostat se do členského státu, jehož jsou státními příslušníky nebo v němž mají bydliště.

(48)

Omezení volného pohybu, a to i ve formě správních požadavků a postupů, jako jsou postupy ohlašování, registrace nebo povolování, jsou zakázána, pokud nejsou v souladu s právem Unie. Pokud byly v souladu s právem Unie přijaty odůvodněné a přiměřené správní požadavky a postupy, měly by se členské státy během mimořádné situace na vnitřním trhu přednostně zaměřit na usnadnění dodržování těchto požadavků a zpracování těchto postupů v případě osob zapojených do výroby nebo dodávek krizově relevantního zboží nebo krizově relevantních služeb. Za tímto účelem, a je-li to nezbytné k usnadnění volného pohybu těchto poskytovatelů nebo určitých kategorií těchto poskytovatelů, by Komise měla zavést vhodná opatření, včetně digitálních nástrojů a šablon.

(49)

Toto nařízení stanoví povinnosti s cílem zajistit transparentnost v souvislosti s vnitrostátními opatřeními přijatými během režimu mimořádné situace na vnitřním trhu, která omezují právo na volný pohyb osob. Veškerá taková omezení by měla být v souladu s právem Unie, zejména se směrnicí 2004/38/ES. Těmito povinnostmi by neměly být dotčeny žádné stávající informační nebo oznamovací povinnosti, které stále platí. Volný pohyb osob má zásadní význam pro řádné fungování vnitřního trhu. Ze zkušenosti s krizí způsobenou onemocněním COVID-19 vyplývá, že omezení tohoto práva na volný pohyb mohou mít vedlejší účinky na všechny ostatní základní svobody. Nedostatek informací o krizově relevantních omezeních volného pohybu osob může občanům a hospodářským subjektům Unie způsobit další obtíže při řízení jejich činností během krize. V současné době neexistuje žádný platný systém transparentnosti, který by občanům Unie a hospodářským subjektům poskytoval informace o omezeních volného pohybu osob. Členské státy by měly Komisi a ostatním členským státům sdělit znění vnitrostátních právních a správních předpisů zavádějících omezení výkonu práva na volný pohyb osob v reakci na krizi, jakož i jejich změny, a to neprodleně po jejich přijetí. K uvedenému znění by měly být připojeny důvody těchto opatření, včetně důvodů prokazujících, že opatření jsou odůvodněná a přiměřená, jakož i veškeré související vědecké nebo jiné údaje na podporu jejich přijetí, oblast působnosti těchto opatření, den přijetí a den použitelnosti a doba trvání těchto opatření. Aby občané a hospodářské subjekty Unie mohly získat spolehlivé informace o omezeních volného pohybu, měly by členské státy veřejnosti co nejdříve poskytnout jasné, úplné a včasné informace vysvětlující tato opatření, zejména jejich rozsah, den přijetí a použitelnosti a dobu trvání. Tyto informace by měly být poskytnuty i Komisi. Na základě toho by Komise měla příslušné informace zveřejnit na zvláštních internetových stránkách dostupných ve všech úředních jazycích orgánů Unie.

(50)

Aby bylo zajištěno, že zvláštní opatření pro případ mimořádné situace na vnitřním trhu stanovená v tomto nařízení budou použita pouze v případech, kdy je to nezbytné pro reakci na konkrétní mimořádnou situaci na vnitřním trhu, měla by tato opatření vyžadovat aktivaci prostřednictvím prováděcích aktů Komise, v nichž budou uvedeny důvody této aktivace a krizově relevantní zboží nebo krizově relevantní služby, na které se tato opatření vztahují.

(51)

Aby byla dále zajištěna přiměřenost těchto prováděcích aktů a náležité respektování úlohy hospodářských subjektů při řešení krizí, měla by Komise přistoupit k aktivaci opatření pro reakci na mimořádnou situaci na vnitřním trhu, ale teprve poté, co Rada aktivuje režim mimořádné situace na vnitřním trhu, a pouze v případě, že hospodářské subjekty nebudou schopny dobrovolně poskytnout řešení v přiměřené lhůtě („dvoustupňová aktivace“). V každém takovém prováděcím aktu by měly být uvedeny důvody nezbytnosti aktivace opatření pro reakci na mimořádnou situaci na vnitřním trhu ve vztahu ke všem konkrétním aspektům krize.

(52)

Aby bylo možné přesně posoudit, zda by zavedení zvláštních opatření pro reakci na mimořádnou situaci na vnitřním trhu umožnilo snížit závažný nedostatek krizově relevantního zboží nebo krizově relevantních služeb nebo bezprostřední hrozbu takového nedostatku v případě mimořádné situace na vnitřním trhu, měla by mít Komise možnost vyžádat si informace od relevantních hospodářských subjektů v dodavatelských řetězcích krizově relevantního zboží a služeb. Tyto žádosti o informace by se případně měly týkat: výrobních kapacit a zásob krizově relevantního zboží ve výrobních zařízeních nacházejících se v Unii i v zemích mimo Unii, která tyto hospodářské subjekty provozují, s nimiž uzavírají smlouvy nebo od nichž nakupují zásoby; harmonogramu nebo odhadu očekávaného objemu výroby na následující tři měsíce pro každé výrobní zařízení nacházející se v Unii i v zemích mimo Unii, které tyto hospodářské subjekty provozují nebo s nímž uzavírají smlouvu; a podrobností o veškerých relevantních narušeních dodavatelských řetězců nebo nedostatcích v nich. Aby se zajistilo plné zapojení členského státu, v němž má hospodářský subjekt své výrobní zařízení, měla by Komise tomuto členskému státu neprodleně předat kopii žádosti o informace, a pokud o to příslušný orgán členského státu požádá, měla by Komise informace, které získala, sdílet s tímto členským státem zabezpečenými prostředky.

(53)

Komise by měla používat žádosti o informace určené hospodářským subjektům pouze v případech, kdy informace nezbytné pro adekvátní reakci na mimořádnou situaci na vnitřním trhu, jako jsou například informace nezbytné pro zadávání veřejných zakázek Komisí v zastoupení nebo jménem členských států nebo odhad výrobních kapacit výrobců krizově relevantního zboží, jejichž dodavatelské řetězce byly narušeny, nemá dosud k dispozici a nelze je získat z veřejně dostupných zdrojů nebo na základě dobrovolně poskytnutých informací. Při podávání žádosti o informace prostřednictvím prováděcího aktu by Komise měla zajistit, aby přínos pro veřejný zájem převážil nad případnými obtížemi, s nimiž by se v důsledku toho mohly potýkat dotčené hospodářské subjekty. Komise by měla vzít v úvahu zátěž, kterou by taková žádost o informace mohla představovat, zejména pro mikropodniky a malé a střední podniky, a měla by odpovídajícím způsobem stanovit lhůtu pro odpověď. Pokud by zpracování žádosti o informace hospodářským subjektem mohlo významně narušit jeho činnost, měl by mít tento hospodářský subjekt možnost odmítnout požadované informace poskytnout. Hospodářský subjekt by měl být povinen sdělit Komisi důvody odmítnutí poskytnout požadované informace. Takovými důvody by mělo být zejména riziko odpovědnosti za porušení smluvních povinností týkajících se nezveřejňování informací na základě smluv, které se řídí právem země mimo Unii, nebo riziko zveřejnění informací týkajících se národní bezpečnosti v případě zboží s možným použitím v souvislosti s národní bezpečností, což by mohlo zahrnovat státní rezervy.

(54)

Maximální lhůta pro odpověď hospodářského subjektu na žádost o informace by měla být 20 pracovních dnů. Konkrétní individuální lhůta by měla být stanovena případ od případu a za určitých okolností by mohla být kratší. Hospodářský subjekt by měl mít možnost požádat o jednorázové prodloužení lhůty, které by s výhradou výslovného souhlasu Komise mohlo prodloužit celkovou lhůtu na více než 20 pracovních dnů. Mělo by být stanoveno, že každá žádost hospodářského subjektu o prodloužení lhůty bude předložena Komisi komunikačními postupy stanovenými v individuálním rozhodnutí. Mělo by být rovněž stanoveno, že do doby, než Komise odpoví na žádost o prodloužení, bude původní lhůta považována za použitelnou v plném rozsahu.

(55)

Na základě aktivace režimu mimořádné situace na vnitřním trhu by v případě potřeby mělo být rovněž možné zahájit uplatňování určitých postupů reakce na krizi, které zavádějí úpravy pravidel, jimiž se řídí navrhování, výroba a posuzování shody zboží, na něž se vztahují harmonizovaná pravidla Unie, a jeho uvádění na trh, jakož i určitých pravidel týkajících se zboží, na které se vztahuje rámec Unie pro obecnou bezpečnost výrobků. Tyto postupy reakce na krizi by měly umožnit rychlé uvádění výrobků označených jako krizově relevantní zboží na trh v případě, že nastane mimořádná situace. V případě harmonizovaných výrobků by subjekty posuzování shody měly upřednostňovat posuzování shody krizově relevantního zboží před jakýmikoli jinými probíhajícími žádostmi týkajícími se jiných výrobků. Příslušné orgány v členských státech by měly mít v případech, kdy dojde k nepřiměřeným prodlevám v postupech posuzování shody krizově relevantního zboží, možnost vydávat povolení pro uvádění takového zboží, které nebylo podrobeno platným postupům posuzování shody, na příslušný trh za předpokladu, že splňuje příslušné požadavky na bezpečnost. Tato povolení by měla být platná pouze na území vydávajícího členského státu, dokud nebude prostřednictvím prováděcího aktu Komise jejich platnost rozšířena na území Unie. Taková povolení, která se odchylují od postupů posuzování shody, by měla platit pouze po dobu trvání režimu mimořádné situace na vnitřním trhu. Kromě toho by měla být za účelem usnadnění zvýšení dodávek harmonizovaného i neharmonizovaného krizově relevantního zboží zavedena určitá flexibilita, pokud jde o mechanismy předpokladu shody a předpokladu shody s požadavkem na obecnou bezpečnost. Za mimořádné situace na vnitřním trhu by výrobci krizově relevantního zboží měli mít možnost spolehnout se rovněž na vnitrostátní a mezinárodní normy, které poskytují úroveň ochrany rovnocennou evropským normám, na něž byly uvedeny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie. Pokud jde o harmonizované krizově relevantní zboží samotné, v případech, kdy tyto normy neexistují nebo je kvůli narušení vnitřního trhu jejich dodržování příliš obtížné, by Komise měla mít možnost vydávat společné specifikace k zajištění předpokladu shody, aby výrobcům poskytla technická řešení připravená k okamžitému použití.

(56)

Zavedení těchto krizově relevantních úprav do příslušných odvětvových pravidel Unie vyžaduje cílené úpravy následujících 16 aktů: směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/14/ES (22), 2006/42/ES (23), 2010/35/EU (24), 2014/29/EU (25), 2014/30/EU (26), 2014/33/EU (27), 2014/34/EU (28), 2014/35/EU (29), 2014/53/EU (30), 2014/68/EU (31) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/424 (32), (EU) 2016/425 (33), (EU) 2016/426 (34), (EU) č. 305/2011 (35), (EU) 2023/988 (36) a (EU) 2023/1230 (37). Změny, které stanoví mimořádné postupy v každém z příslušných aktů, by měly být použitelné až poté, co jsou konkrétně aktivovány. Aktivace těchto mimořádných postupů podle každého z těchto aktů by měla být podmíněna aktivací režimu mimořádné situace na vnitřním trhu a měla by být omezena na výrobky označené jako krizově relevantní zboží a na dobu trvání mimořádné situace na vnitřním trhu.

(57)

V případech, kdy existují značná rizika pro fungování vnitřního trhu, nebo v případech závažného a přetrvávajícího nedostatku krizově relevantního zboží nebo výjimečně vysoké poptávky po něm by se mohla opatření na úrovni Unie zaměřená na zajištění dostupnosti krizově relevantního zboží, jako jsou například přednostní žádosti, ukázat jako nezbytná pro zajištění řádného fungování vnitřního trhu a jeho dodavatelských řetězců.

(58)

Pokud by výroby nebo dodávek určitého krizově relevantního zboží nebylo možné dosáhnout jinými opatřeními, měla by Komise mít v krajním případě možnost zajistit zachování životně důležitých společenských funkcí nebo hospodářských činností na vnitřním trhu tím, že se s žádostí o výrobu nebo dodávky určitého krizově relevantního zboží obrátí na hospodářské subjekty usazené v Unii. Při předkládání žádosti by Komise měla zohlednit možný negativní dopad na hospodářskou soutěž na vnitřním trhu a riziko prohloubení narušení trhu. Výběr adresátů žádostí by navíc neměl být diskriminační.

(59)

Přednostní žádost by měla být založena na objektivních, věcných, měřitelných a podložených údajích. Tyto žádosti by měly zohlednit oprávněné zájmy dotčených hospodářských subjektů a náklady a úsilí potřebné pro jakoukoli změnu posloupnosti výroby. Přednostní žádost by měla jasně uvádět, že rozhodnutí o přijetí nebo odmítnutí žádosti zůstává zcela na hospodářském subjektu. Pokud se hospodářský subjekt rozhodne přednostní žádost odmítnout, může se rovněž rozhodnout, zda žádost odmítne výslovně a zda při informování Komise o odmítnutí žádosti poskytne odůvodnění svého rozhodnutí.

(60)

V případě přijetí přednostní žádosti by povinnost realizovat ji měla mít přednost před jinými závazky k plnění podle soukromého nebo veřejného práva. Cena stanovená v každé přednostní žádosti by měla být spravedlivá a přiměřená. Výpočet takové ceny by mělo být možné provádět z průměrných tržních cen v posledních letech, u nichž by mělo být jakékoli zvýšení či snížení odůvodněno, například s ohledem na inflaci nebo náklady na vstupy. Vzhledem k tomu, že je důležité zajistit dodávky krizově relevantního zboží, které je nezbytné pro zachování životně důležitých společenských funkcí nebo hospodářských činností na vnitřním trhu, by splnění povinnosti realizovat přednostní žádost nemělo zakládat odpovědnost třetích stran za škody, které mohou vzniknout v důsledku porušení smluvních povinností, které se řídí právem členského státu, a to v rozsahu, v jakém bylo porušení smluvních povinností nezbytné pro splnění stanovených priorit. Hospodářské subjekty, na něž se může přednostní žádost vztahovat, by měly mít možnost stanovit možné důsledky spojené s přednostní žádostí v podmínkách svých obchodních smluv. Touto výjimkou z odpovědnosti by neměla být dotčena odpovědnost za vadné výrobky podle směrnice Rady 85/374/EHS (38), aniž by byla dotčena použitelnost jiných ustanovení.

(61)

Pokud hospodářský subjekt přednostní žádost výslovně přijal a Komise následně přijala prováděcí akt, měl by splnit všechny podmínky uvedeného prováděcího aktu. Pokud hospodářský subjekt podmínky stanovené v prováděcím aktu nesplní, měl by přijít o výhodu zproštění smluvní odpovědnosti. Je-li toto nedodržení podmínek úmyslné nebo je-li způsobeno hrubou nedbalostí, může být hospodářskému subjektu rovněž uložena pokuta, a to v souladu se zásadou proporcionality. Pokuty by nemělo být možné ukládat hospodářským subjektům, které přednostní žádost výslovně nepřijaly.

(62)

Pokud Komisi jeden nebo více členských států informuje o nedostatku krizově relevantního zboží a služeb nebo o tom, že takový nedostatek hrozí, měla by mít Komise možnost doporučit členským státům, aby přijaly opatření, která zajistí rychlé zvýšení dostupnosti krizově relevantního zboží a služeb. Komise by měla zvážit dopad plánovaných opatření na dotčené hospodářské subjekty. Doporučit může například opatření, jejichž cílem je usnadnit rozšíření, nové využití nebo vytvoření nových výrobních kapacit pro krizově relevantní zboží nebo nových kapacit souvisejících s poskytováním krizově relevantních služeb, ale i urychlit příslušné a platné postupy schvalování, povolování a registrace.

(63)

Pokud je Komise informována jedním nebo více členskými státy o nedostatku krizově relevantního zboží nebo krizově relevantních služeb, měla by tyto informace předat všem příslušným orgánům členských států a zefektivnit koordinaci reakce. Za účelem zajištění dostupnosti určitého krizově relevantního zboží nebo krizově relevantních služeb během mimořádné situace na vnitřním trhu a s cílem ukončit mimořádnou situaci na vnitřním trhu by Komise měla mít navíc možnost doporučit členským státům, aby toto zboží nebo služby distribuovaly, a to s náležitým ohledem na zásady solidarity, nezbytnosti a proporcionality. Komise by měla přispět ke koordinaci této distribuce.

(64)

Kromě možnosti společného zadávání veřejných zakázek Komisí a jedním nebo více členskými státy by podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 (39) (dále jen „finanční nařízení“) měly mít jeden nebo více členských států rovněž možnost požádat Komisi, aby v zastoupení nebo jejich jménem zahájila zadávací řízení na nákup zboží a služeb kritického významu nebo krizově relevantního zboží a služeb s cílem podpořit kupní sílu a vyjednávací pozici Komise během režimu ostražitosti na vnitřním trhu nebo režimu mimořádné situace na vnitřním trhu. Toto zadávací řízení by mělo zahrnovat smluvní pořízení krizově relevantních stavebních prací, dodávek nebo služeb a nabývání nebo pronájem pozemků, budov nebo jiných nemovitostí veřejným zadavatelem nebo zadavatelem od hospodářských subjektů, které tento veřejný zadavatel nebo zadavatel vybrali za účelem reakce na krizi. Komise by měla mít možnost vést příslušné zadávací řízení v zastoupení nebo jménem členských států na základě dohody mezi příslušnými stranami nebo vystupovat jako velkoobchodník, který nakupuje, skladuje a dále prodává nebo daruje dodávky a služby, včetně pronájmů pozemků, budov nebo jiných nemovitostí, zúčastněným členským státům nebo partnerským organizacím, které vybral.

(65)

Během krize způsobené onemocněním COVID-19 se ukázalo, že Komise by měla mít možnost pořizovat krizově relevantní zboží a služby společně se státy Evropského sdružení volného obchodu (ESVO)a zeměmi mimo Unii, jako jsou evropské mikrostáty. Žádná společná zadávací řízení zahájená za účelem pořízení krizově relevantního zboží a služeb nebo zboží a služeb kritického významu by neměla negativně ovlivňovat fungování vnitřního trhu a neměla by představovat diskriminaci nebo omezení obchodu, ani by tato zadávací řízení neměla vést k narušení hospodářské soutěže nebo mít přímý finanční dopad na rozpočet zemí, které se společného zadávacího řízení neúčastní. Je rovněž zásadní zajistit, aby členské státy před tím, než zahájí postupy zadávání veřejných zakázek na krizově relevantní zboží a služby, koordinovaly svá opatření s podporou Komise a sboru. Během pohotovostní fáze by členské státy měly zavést systém, který by umožnil identifikaci veřejných zadavatelů a zadavatelů, na něž se vztahují směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU (40) a 2014/25/EU (41) a kteří zadávají veřejné zakázky na krizově relevantní zboží a služby během mimořádných situací. Členské státy by měly mít možnost využívat ústřední styčné orgány při shromažďování a předávání informací o probíhajících a zamýšlených zakázkách zadávaných veřejnými zadavateli a jinými zadavateli na jejich území pro účely souladu s koordinační doložkou podle tohoto nařízení.

(66)

Dohoda, kterou se řídí zadávání veřejných zakázek Komisí v zastoupení nebo jménem jednoho nebo více členských států nebo společné zadávání veřejných zakázek Komisí a jedním nebo více členskými státy, by případně měla zavést ustanovení o výlučnosti, podle nějž se zúčastněné členské státy zavazují, že dané krizově relevantní zboží nebo krizově relevantní služby nebudou zadávat jinými cestami a nebudou vést paralelní jednání. Pokud dohoda toto ustanovení o výlučnosti obsahuje, mělo by v něm být stanoveno, že pokud mají členské státy dodatečné potřeby v oblasti zadávání veřejných zakázek a takové zadávání veřejných zakázek podle posouzení Komise nenarušuje probíhající společné zadávání veřejných zakázek nebo zadávání veřejných zakázek v zastoupení nebo jménem členských států, mohou zúčastněné členské státy zahájit vlastní zadávací řízení. Státy ESVO a kandidátské země Unie, jakož i Andorrské knížectví, Monacké knížectví, Republika San Marino a Vatikánský městský stát by pro účely společného zadávacího řízení měly být považovány za zúčastněné členské státy, pokud se takového řízení rozhodnou účastnit. Účelem ustanovení o výlučnosti je zajistit, aby probíhající společné zadávání veřejných zakázek nebo zadávání veřejných zakázek v zastoupení členských států nebo jejich jménem nebylo ohroženo. Zadávání zakázek de minimis nemá na tyto zakázky vliv, a proto by veřejní zadavatelé a jiní zadavatelé z členských států měli mít možnost zahájit zadávací řízení, které nedosahuje finančních limitů stanovených ve směrnicích 2014/24/EU a 2014/25/EU. Navíc vzhledem k tomu, že zadání zakázky hospodářskému subjektu, který se neúčastní probíhajícího nabídkového řízení, neohrožuje probíhající zadávací řízení, nemělo by se na tento druh veřejných zakázek ustanovení o výlučnosti stanovené v tomto nařízení vztahovat. Pokud se členský stát rozhodne účastnit se společného zadávání veřejných zakázek nebo zadávání veřejných zakázek v zastoupení nebo jménem členských států za účelem získání krizově relevantního zboží a služeb, měl by mít možnost využít ústřední styčné orgány stanovené v tomto nařízení k informování všech veřejných zadavatelů a jiných zadavatelů na jeho území o probíhajícím zadávacím řízení, které vede k uplatnění ustanovení o výlučnosti.

(67)

Transparentnost je jednou ze základních zásad účinného zadávání veřejných zakázek, která zlepšuje hospodářskou soutěž, zvyšuje účinnost a vytváří rovné podmínky. Evropský parlament by měl být informován o postupech týkajících se společného zadávání veřejných zakázek podle tohoto nařízení a na požádání získat přístup ke smlouvám uzavřeným na základě těchto postupů, a to za předpokladu přiměřené diskrétnosti a ochrany osobních údajů, národní bezpečnosti členských států a obchodně citlivých informací, včetně obchodních tajemství.

(68)

Držitelům informací je nezbytné poskytnout záruky, že informace, které poskytli v důsledku uplatňování tohoto nařízení, jsou zpracovávány a používány v souladu se zásadami nezbytnosti a proporcionality. Informace získané na základě monitorování, žádostí o informace a přednostních žádostí by měly tedy využívat pouze orgány, instituce nebo jiné subjekty Unie a jejich zaměstnanci, orgány členských států a jejich zaměstnanci nebo jakékoli fyzické osoby, včetně členů a pozorovatelů sboru pro účel, pro který byly tyto informace vyžádány.

(69)

Vzhledem k tomu, že sbor je poradním orgánem Komise, měl by dodržovat její zásady, normy a pravidla pro ochranu utajovaných informací a citlivých informací nepodléhajících utajení, mj. ustanovení o zpracovávání a uchovávání těchto informací, jež jsou obsažena v rozhodnutích Komise (EU, Euratom) 2015/443 (42) a (EU, Euratom) 2015/444 (43). Zaměstnanci Komise a dalších orgánů a institucí Unie, kteří mají přístup k utajovaným informacím a citlivým informacím nepodléhajícím utajení souvisejícím s prací sboru, by měli být vázáni požadavky na důvěrnost podle článku 339 Smlouvy o fungování EU, a to i po skončení svých funkcí.

(70)

Pokud mezi činnosti, které se mají podle tohoto nařízení provádět, patří zpracování osobních údajů, mělo by takové zpracování být v souladu s příslušnými právními předpisy Unie o ochraně osobních údajů, totiž s nařízeními Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (44) a (EU) 2018/1725 (45).

(71)

Je nezbytné stanovit pravidla pro digitální nástroje s cílem zajistit připravenost na včasnou a účinnou reakci na případné budoucí mimořádné situace, a zaručit tak setrvalé fungování vnitřního trhu, volný pohyb zboží, služeb a osob v dobách krize a dostupnost krizově relevantního zboží a služeb pro občany, podniky a veřejné orgány. Toto nařízení by mělo rovněž stanovit pravidla pro digitální nástroje, které zajistí upřednostnění a urychlení postupů povolování, registrace nebo prohlášení, aby se usnadnil volný pohyb osob a bezpečný přenos a výměna informací. Komise a členské státy by měly používat nebo v co největší míře rozšířit své stávající digitální nástroje. Pokud to není možné, měly by Komise a členské státy v nezbytných a odůvodněných případech zavést nové digitální nástroje. Komise by měla prostřednictvím prováděcích aktů stanovit technické aspekty těchto nástrojů nebo infrastruktury.

(72)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o přesné vymezení pohotovostního rámce z hlediska připravenosti, spolupráce, výměny informací a krizové komunikace pro režim ostražitosti a režim mimořádné situace na vnitřním trhu. Dále by Komisi měly být svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o možnost přijmout zmírňující opatření, a sice správní ujednání, digitální nástroje a šablony usnadňující volný pohyb osob. Kromě toho by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o aktivaci zvláštních opatření pro reakci na mimořádnou situaci během režimu mimořádné situace na vnitřním trhu, což umožní rychlou a koordinovanou reakci. Kromě toho by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o stanovení technických aspektů konkrétních digitálních nástrojů podporujících cíle tohoto nařízení. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (46).

(73)

V závažných, naléhavých a řádně odůvodněných případech souvisejících s dopadem krize na vnitřní trh by Komise měla přijmout okamžitě použitelné prováděcí akty.

(74)

Toto nařízení dodržuje základní práva a ctí zásady uznané zejména Listinou základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“). Dodržuje zejména právo na soukromí hospodářských subjektů zakotvené v článku 7 Listiny, právo na ochranu údajů stanovené v článku 8 Listiny, svobodu podnikání a smluvní svobodu, které jsou chráněny článkem 16 Listiny, právo na vlastnictví chráněné článkem 17 Listiny, právo na kolektivní vyjednávání a kolektivní akci chráněné článkem 28 Listiny a právo na účinnou soudní ochranu a spravedlivý proces podle článku 47 Listiny.

(75)

Tímto nařízením by neměla být dotčena samostatnost sociálních partnerů, kterou uznává Smlouva o fungování EU.

(76)

Toto nařízení by nemělo být vykládáno tak, že se dotýká práva na ochranu životního prostředí, práva na kolektivní vyjednávání a práva na kolektivní akci v souladu s Listinou, včetně práva pracovníků a zaměstnavatelů vést kolektivní akce na obranu svých zájmů, včetně stávky, a práva stávkovat nebo přijmout jiná opatření na základě zvláštních systémů členských států v oblasti pracovněprávních vztahů, a to v souladu s vnitrostátním právem nebo zvyklostmi.

(77)

Jinými právními akty Unie, například těmi, které stanoví povinnost hospodářských subjektů zpřístupnit data subjektům veřejného sektoru, není toto nařízení dotčeno. Pokud tedy i jiné právní akty Unie obsahují ustanovení o žádostech Komise o informace, která mají stejný účel jako ustanovení tohoto nařízení, měla by se poté, co Rada aktivovala režim mimořádné situace na vnitřním trhu, použít pouze příslušná ustanovení tohoto nařízení týkající se žádostí o informace.

(78)

Unie je i nadále plně odhodlána prosazovat mezinárodní solidaritu a důrazně podporuje zásadu, že veškerá opatření přijatá podle tohoto nařízení, včetně opatření nezbytných k předcházení kritickému nedostatku nebo ke zmírnění tohoto nedostatku, musí být prováděna cíleným, transparentním a přiměřeným způsobem a pouze dočasně a musí být v souladu se závazky Světové obchodní organizace.

(79)

Rámec Unie by měl zahrnovat meziregionální prvky umožňující zavádění soudržných a víceodvětvových přeshraničních pohotovostních opatření, opatření v oblasti ostražitosti a opatření pro reakci na mimořádnou situaci na vnitřním trhu, zejména s ohledem na zdroje, kapacity a zranitelná místa v sousedních regionech, zvláště v pohraničních regionech.

(80)

Komise by měla pravidelně provádět hodnocení fungování a účinnosti tohoto nařízení a předkládat Evropskému parlamentu a Radě zprávu obsahující hodnocení činnosti sboru, zátěžových testů, odborné přípravy a krizových protokolů, kritérií pro aktivaci režimu ostražitosti na vnitřním trhu a režimu mimořádné situace na vnitřním trhu, jakož i používání digitálních nástrojů. Dále by se zprávy měly předkládat po uplynutí čtyř měsíců od deaktivace režimu ostražitosti na vnitřním trhu nebo režimu mimořádné situace na vnitřním trhu. Tyto zprávy by měly zahrnovat hodnocení opatření prováděných podle tohoto nařízení v souvislosti s krizí, která vedla k aktivaci tohoto režimu, zejména pokud jde o účinnost těchto opatření. Zprávy by v případě potřeby mohly navrhovat zlepšení a mohly by k nim být případně připojeny příslušné legislativní návrhy.

(81)

Nařízení Rady (ES) č. 2679/98 (47) stanoví mechanismus pro dvoustranná jednání o překážkách fungování vnitřního trhu a jejich oznamování. Aby se zabránilo zdvojování pravidel v případech, kdy byl aktivován režim mimořádné situace na vnitřním trhu, mělo by být uvedené nařízení odpovídajícím způsobem změněno. Nařízením (ES) č. 2679/98 by neměl být nijak dotčen výkon základních práv uznaných na úrovni Unie a v členských státech, včetně práva stávkovat nebo přijmout jiná opatření na základě zvláštních systémů členských států v oblasti pracovněprávních vztahů, a to v souladu s vnitrostátním právem nebo zvyklostmi. Tímto nařízením by nemělo být dotčeno ani právo sjednávat a uzavírat kolektivní smlouvy a podnikat kolektivní akce v souladu s vnitrostátním právem nebo zvyklostmi.

(82)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zajistit hladké a nenarušené fungování vnitřního trhu zavedením pohotovostních opatření, opatření v oblasti ostražitosti a mimořádných opatření na celém vnitřním trhu s cílem usnadnit koordinaci reakčních opatření v případě krize, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej z důvodu rozsahu a účinků opatření může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle,