(EU) 2024/2673Prováděcí nařízení Komise (EU) 2024/2673 ze dne 11. října 2024 o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz přízí ze skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky

(1)

Dne 16. února 2024 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu přízí ze skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „Čína“, „ČLR“ nebo „dotčená země“) na základě článku 5 základního nařízení. Oznámení o zahájení řízení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení řízení“).

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu, který podalo dne 3. ledna 2024 sdružení Glass Fibre Europe (dále jen „žadatel“). Podnět byl podán jménem výrobního odvětví Unie vyrábějícího příze ze skleněných vláken ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a výsledné hrozící podstatné újmě výrobnímu odvětví Unie, které byly dostatečné k zahájení šetření.

(3)

Podle čl. 14 odst. 5a základního nařízení by Komise měla během období předběžného poskytování informací celně evidovat dovoz, který je předmětem antidumpingového šetření, pokud nemá dostatečné důkazy ve smyslu článku 5 o tom, že požadavky podle čl. 10 odst. 4 buď písm. c), nebo d) nejsou splněny.

(4)

Komise dovoz během období předběžného poskytování informací celně neevidovala, jelikož po zahájení šetření nedošlo ke zvýšení dovozu, a podmínky uvedené v čl. 10 odst. 4 tudíž splněny nebyly.

(5)

V oznámení o zahájení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se jí přihlásily, a mohly se tak zúčastnit šetření. Kromě toho Komise o zahájení šetření výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce a dále čínské orgány, známé dovozce, dodavatele a uživatele, obchodníky a vyzvala je k účasti.

(6)

Zúčastněné strany měly příležitost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(7)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že může v souladu s článkem 17 základního nařízení vybrat vzorek zúčastněných stran.

(8)

V poznámce ke spisu ze dne 16. února 2024 Komise uvedla, že na základě dostupných informací představují dvě společnosti, Saint-Gobain Vertex s.r.o a Valmiera Stikla Skieddra AS, veškeré výrobní odvětví Unie, a proto není výběr vzorku nutný. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k tomuto předběžnému rozhodnutí vyjádřily. Nebyly vzneseny žádné připomínky. Komise proto své rozhodnutí neprovádět výběr vzorku v poznámce ke spisu ze dne 12. března 2024 potvrdila.

(9)

Žádný dovozce se nepřihlásil ani neposkytl informace pro výběr vzorku.

(10)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v Číně, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení řízení. Komise kromě toho požádala zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby označilo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření. Požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo pět vyvážejících výrobců v Číně.

(11)

V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení vybrala Komise vzorek dvou vyvážejících výrobců, Shandong Fiberglass Group Corp (dále jen „Shandong Fiberglass“) a Henan Guangyuan New Material Co. Ltd (dále jen „Henan Guangyuan“), na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně prošetřen. Dva vyvážející výrobci původně zařazení do vzorku představovali celkem [11–15 %] celkového objemu čínského vývozu do Unie.

(12)

V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl výběr vzorku projednán se všemi známými dotčenými vyvážejícími výrobci a s čínskými orgány.

(13)

Jeden vyvážející výrobce, společnost Jiangsu Jiuding Special Fiber Co., Ltd., tvrdil, že měl být zařazen do vzorku. Ve formuláři pro výběr vzorku však uvedl vývoz střiže, která po vyjasnění definice výrobku, jak je vysvětleno v 26. a 28. bodě odůvodnění, nespadá do definice výrobku. Na základě zbývajícího objemu vývozu dotčeného výrobku do Unie tento vyvážející výrobce nebyl do vzorku zařazen.

(14)

Dne 26. března 2024 (sedm dní před uplynutím lhůty pro zaslání odpovědi na dotazník vyvážejícího výrobce) společnost Shandong Fiberglass, která představuje největší objem vývozu do Unie v rámci vzorku, oznámila, že při šetření nebude spolupracovat.

(15)

Tři další vyvážející výrobci, kteří odpověděli na formulář pro výběr vzorku, představovali celkem [2–5,5 %] objemu čínského vývozu. Uvedli záměr požádat o individuální zjišťování, ale žádný z nich nezaslal odpovědi na dotazník vyvážejícího výrobce, a tudíž ani platnou žádost. Vzhledem k tomu, že objem vývozu do Unie ze strany vyvážejících výrobců, kteří poskytli odpovědi na výběr vzorku, byl nízký, nevedla by případná doplnění do vzorku k vytvoření reprezentativního vzorku, ani kdyby byly odpovědi na antidumpingové dotazníky poskytnuty (3).

(16)

Úroveň spolupráce je v tomto případě obecně nízká, protože po rozhodnutí společnosti Shandong Fiberglass ukončit spolupráci představoval objem dovozu výrobců, kteří poskytli odpovědi na dotazník pro výběr vzorku, [4,5–9 %] celkového čínského vývozu do Unie vyjádřeného jako podíl na celkovém dovozu z dotčené země do Unie v období šetření, který byl stanoven na základě údajů Eurostatu, jak je podrobněji uvedeno ve 159. bodě odůvodnění.

(17)

Vzhledem k nízké úrovni spolupráce, která vedla k tomu, že nebylo možné vybrat reprezentativní vzorek, se Komise rozhodla od výběru vzorku zcela upustit a ke zjištění dumpingu použít článek 18 v souladu s čl. 17 odst. 4 druhým pododstavcem základního nařízení.

(18)

Dne 5. srpna 2024 vydala Komise poznámku ke spisu a informovala čínské orgány o svém rozhodnutí upustit od výběru vzorku (viz 17. bod odůvodnění výše). Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se vyjádřily, avšak nebyly obdrženy žádné připomínky.

(19)

Jak je vysvětleno v 15. bodě odůvodnění, tři další čínští vyvážející výrobci ve svých formulářích pro výběr vzorku uvedli, že mají zájem o individuální zjišťování podle čl. 17 odst. 3 základního nařízení. Tito vyvážející výrobci však nepodali platné žádosti, protože nezaslali odpovědi na dotazník pro vyvážející výrobce ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení. Komise má proto za to, že od těchto společností neobdržela žádné žádosti o individuální zjišťování.

(20)

Komise se rozhodla vypočítat individuální rozpětí pouze pro společnost Henan Guangyuan, jedinou společnost zařazenou do původního vzorku, jež zaslala řádně a včas své odpovědi na dotazník, které bylo možné ověřit v souladu s čl. 16 odst. 1 základního nařízení.

(21)

Komise zaslala vládě Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“) také dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v Číně ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(22)

Dotazníky pro výrobce v Unii, vyvážející výrobce, známé dovozce a uživatele Komise zpřístupnila na internetu (4) v den zahájení řízení.

(23)

Komise obdržela odpovědi na dotazník od dvou výrobců v Unii, jednoho čínského vyvážejícího výrobce, jednoho dovozce, který není ve spojení, a tří uživatelů. Od čínské vlády Komise odpověď na dotazník neobdržela.

(24)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné k předběžnému zjištění dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(25)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2023 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy zahrnovalo období od 1. ledna 2020 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(26)

Výrobkem, který je předmětem šetření, jsou příze ze skleněných vláken, též kroucené, s výjimkou skleněné lunty ze skleněných vláken, šňůr ze skleněných vláken a střiže, v současnosti kódů KN ex 7019 13 00 a ex 7019 19 00 (kódy TARIC 7019 13 00 10, 7019 13 00 15, 7019 13 00 20, 7019 13 00 25, 7019 13 00 30, 7019 13 00 50, 7019 13 00 87, 7019 13 00 94, 7019 19 00 30, 7019 19 00 85).

(27)

Příze ze skleněných vláken mají širokou škálu uplatnění, například v tkaných, pletených, splétaných nebo nemačkavých tkaninách, které se pak používají k vyztužení cementových materiálů, jako je malta, nebo elastomerových, termoplastických a termosetových pryskyřic v odvětví kompozitních materiálů. Příklady použití zahrnují osobní automobily, baterie pro elektromobily, nákladní vozidla, autobusy, vlaky, lopatky větrných generátorů, letadla, izolaci budov, ochranu proti kouři a požáru, akustickou izolaci, filtraci (vzduchu, kovů, prachu a kapalin), elektrickou izolaci atd.

(28)

Dne 25. března 2024 vydala Komise v reakci na dotaz čínského vyvážejícího výrobce poznámku ke spisu, v níž objasnila definici výrobku. V poznámce bylo uvedeno, že se do definice výrobku, který je předmětem šetření, zahrnují kontinuální příze s vysokým obsahem oxidu křemičitého, zatímco střiže, bez ohledu na druh skla a délku, byly z definice výrobku, který je předmětem šetření, vyloučeny. Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se vyjádřily, avšak nebyly obdrženy žádné připomínky.

(29)

Dotčeným výrobkem je výrobek, který je předmětem šetření a který pochází z Číny.

(30)

Šetření prokázalo, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

(31)

Komise v této fázi rozhodla, že uvedené výrobky jsou proto obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(32)

Vzhledem k tomu, že v souvislosti s Čínou byly při zahájení šetření k dispozici dostatečné důkazy poukazující na existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, považovala Komise za vhodné zahájit šetření vůči vyvážejícím výrobcům z uvedené země ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(33)

Za účelem shromáždění údajů nezbytných pro případné použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení proto Komise v oznámení o zahájení řízení vyzvala všechny vyvážející výrobce v Číně, aby poskytli informace o vstupech používaných při výrobě přízí ze skleněných vláken. Příslušné informace předložili dva vyvážející výrobci (Jiangsu Jiuding Special Fiber Co., Ltd a Chongqing Tianze New Material Corp).

(34)

S cílem získat informace, které považovala pro své šetření za nezbytné s ohledem na údajná podstatná zkreslení, zaslala Komise čínské vládě dotazník. Kromě toho Komise v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení přezkumu vyzvala všechny zúčastněné strany, aby sdělily svá stanoviska, předložily informace a do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení přezkumu v Úředním věstníku Evropské unie poskytly podpůrné důkazy týkající se uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(35)

Od čínské vlády nebyla obdržena žádná odpověď na dotazník a ve stanovené lhůtě nebylo od čínské vlády obdrženo žádné podání týkající se použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Komise následně čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v Číně použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení.

(36)

V oznámení o zahájení Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné důkazy může být pro účely určení běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot nutné zvolit vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(37)

Dne 19. dubna 2024 informovala Komise prostřednictvím poznámky (dále jen „první poznámka“) zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro určení běžné hodnoty. V této poznámce Komise uvedla seznam všech výrobních faktorů používaných při výrobě přízí ze skleněných vláken, jako jsou suroviny, pracovní síla a energie. Kromě toho Komise s ohledem na kritéria, podle nichž se provádí volba nezkreslených cen nebo referenčních hodnot, určila v této fázi jako vhodné reprezentativní země Brazílii, Malajsii, Mexiko, Thajsko a Turecko.

(38)

Komise obdržela připomínky k první poznámce od žadatele a společnosti Henan Guangyuan. Uvedenými připomínkami se zabývá oddíl 3.2.

(39)

Dne 27. června 2024 informovala Komise prostřednictvím druhé poznámky (dále jen „druhá poznámka“) zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro určení běžné hodnoty, a to s Tureckem jako reprezentativní zemí. Rovněž zúčastněné strany informovala, že stanoví prodejní, správní a režijní náklady a zisk na základě finančních údajů z roku 2023 dostupných pro tureckou skupinu Türkiye Şişe ve Cam Fabrikaları A.Ş (dále jen „skupina Sisecam“), výrobce přízí ze skleněných vláken v reprezentativní zemi.

(40)

Komise obdržela připomínky k druhé poznámce od žadatele. Uvedenými připomínkami se podrobně zabývá oddíl 3.2.

(41)

Po analýze obdržených připomínek a informací dospěla Komise k závěru, že Turecko je vhodnou reprezentativní zemí, z níž budou získány nezkreslené ceny a náklady pro určení běžné hodnoty. Základní důvody této volby jsou podrobněji popsány v oddíle 3.2.2 níže.

(42)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(43)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „[p]okud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

Jak je podrobněji vysvětleno níže, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci čínské vlády a omezené spolupráci vyvážejících výrobců bylo uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

(44)

Ve svém nedávném šetření týkajícím se odvětví skleněných vláken v Číně (5) Komise zjistila, že dochází k podstatným zkreslením ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(45)

V rámci těchto šetření Komise zjistila existenci významných zásahů státu v Číně, které vedou k narušení účinného rozdělování zdrojů v souladu s tržními zásadami (6). Komise zejména dospěla k závěru, že v odvětví skleněných vláken nejenže přetrvává značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení (7), ale že čínská vláda může rovněž ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení (8). Komise dále zjistila, že přítomnost státu a jeho zásahy na finančních trzích, jakož i v dodávkách surovin a vstupů, mají na trh další rušivý účinek. Systém plánování v Číně celkově vede vlastně k tomu, že jsou zdroje soustředěny do odvětví označených čínskou vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly umisťovány v souladu s tržními silami (9). Kromě toho Komise dospěla k závěru, že čínské právní předpisy upravující úpadek a vlastnictví řádně nefungují ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení, následkem čehož vznikají zkreslení, zejména když jsou v Číně drženy při životě insolventní firmy a když se přidělují práva k užívání pozemků (10). Ve stejném duchu zjistila Komise zkreslení mzdových nákladů v odvětví skleněných vláken ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení (11), jakož i narušení finančních trhů ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení, zejména pokud jde o přístup podnikových subjektů ke kapitálu v Číně (12).

(46)

Stejně jako v předchozím šetření týkajícím se odvětví skleněných vláken v Číně Komise v tomto šetření prozkoumala, zda je vzhledem k existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení vhodné použít domácí ceny a náklady v Číně, či nikoli. Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu, včetně důkazů obsažených v žádosti, jakož i v pracovním dokumentu útvarů Komise o podstatných zkresleních v hospodářství Čínské lidové republiky pro účely šetření v oblasti ochrany obchodu (dále jen „zpráva“) (13), která se opírá o veřejně dostupné zdroje a kterou Komise založila do spisu. Tato analýza zahrnovala zkoumání významných státních zásahů do ekonomiky Číny obecně, ale i konkrétní situaci na trhu v příslušném odvětví včetně výrobku, který je předmětem šetření. Komise na základě předchozích šetření prováděných v tomto ohledu tyto důkazní prvky dále doplnila vlastním výzkumem týkajícím se různých kritérií, která jsou relevantní pro potvrzení existence podstatných zkreslení v Číně.

(47)

Žadatel uvedl, že existuje dostatek přesvědčivých důkazů prima facie o tom, že čínské výrobní odvětví přízí ze skleněných vláken podléhá zásahům čínské vlády, které vedly k podstatným zkreslením odvětví, což odůvodňuje stanovení běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(48)

Na podporu svého stanoviska žadatel zdůraznil níže uvedené prvky, které vedou k podstatným zkreslením v odvětví přízí ze skleněných vláken v Číně.

(49)

Za prvé, v tomto odvětví převažuje státní vlastnictví, kontrola nebo politický dohled:

(50)

Za druhé, čínské politiky či opatření, jež se vztahují na odvětví přízí ze skleněných vláken, pozitivně diskriminují domácí dodavatele či jinak ovlivňují volné působení tržních sil:

(51)

Za třetí, náklady v podstatě všech výrobních faktorů přízí ze skleněných vláken jsou v Číně zkreslené:

(52)

Za čtvrté, přístup k finančním prostředkům a kapitálu v odvětví skleněných vláken je poskytován institucemi, jež realizují cíle veřejné politiky nebo v jiném ohledu nejednají nezávisle na státu:

(53)

Čínská vláda se nevyjádřila ani nepředložila důkazy podporující nebo vyvracející stávající důkazy obsažené ve spisu k dané věci a ohledně existence podstatných zkreslení a/nebo ohledně vhodnosti použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení na danou věc.

(54)

V odvětví přízí ze skleněných vláken přetrvává významná míra vlastnictví a kontroly ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení. Vzhledem k tomu, že čínští vývozci výrobku, který je předmětem šetření, spolupracovali pouze omezeně, nebylo možné určit přesný poměr výrobců v soukromém a státním vlastnictví. Šetření však potvrdilo, že tři největší výrobci v odvětví přízí ze skleněných vláken, společnosti Jushi, Taishan Fiberglass a CPIC, jsou buď plně ve vlastnictví státu, nebo v nich stát vlastní kontrolní podíl. Tito tři výrobci představují přibližně 60 % čínských výrobců skleněných vláken, přičemž společnost Jushi má největší podíl, který představuje 33 % čínského trhu (14).

(55)

Jak veřejné, tak soukromé podniky v odvětví přízí ze skleněných vláken podléhají politickému dohledu a pokynům. Nejnovější čínské politické dokumenty týkající se odvětví přízí ze skleněných vláken potvrzují, že čínská vláda přikládá tomuto odvětví stále velký význam, včetně záměru zasahovat do tohoto odvětví s cílem formovat je v souladu s vládní politikou. Příkladem toho je 14. pětiletý plán rozvoje odvětví surovin, který uvádí toto odvětví, zejména skleněná vlákna pro zvláštní účely, mezi materiály, jejichž technologické inovace budou podporovat politiky v rámci tohoto plánu (15). Skleněná vlákna jsou rovněž uvedena mezi podporovanými odvětvími v rámci vydání Katalogu pokynů pro strukturální přizpůsobení průmyslu z roku 2024 (16), jakož i v Katalogu pokynů pro klíčové nové materiály způsobilé pro první použití / demonstrační režimy z roku 2024 (17) .

(56)

Podobné příklady záměru čínských orgánů dohlížet na rozvoj tohoto odvětví a řídit jej lze pozorovat i na úrovni provincií, například v Šan-tungu, který – zvláště pokud jde o odvětví skleněných vláken a kompozitních materiálů – plánuje „aktivně podporovat přední a páteřní podniky s výrazným vlivem značky a přitažlivostí pro trh, silnými schopnostmi integrace a hnacími účinky na průmyslové řetězce a průmyslové klastry a podporovat meziodvětvové, meziregionální a mezivlastnické fúze a reorganizaci podniků“ a  „vyvíjet vysoce výkonná skleněná vlákna a výrobky z nich [a p]odporovat vývoj ultrajemných, vysoce pevných, vysokomodulových, proti působení kyselin odolných, rozložitelných a dalších vysoce výkonných skleněných vláken a výrobků ze skleněných vláken a rovněž skleněných vláken a výrobků z nich s nízkou dielektrickou hodnotou, s nízkou roztažností, s vysokým obsahem oxidu křemičitého a se speciálně tvarovaným průřezem. Zaměřuje se na potřeby v oblasti elektronických informací, letectví a kosmonautiky, nových energií, velkochovů, zemědělských skleníků a v dalších oblastech a klade důraz na výzkum, vývoj a podporu termoplastických a termosetových směsných produktů vyztužených skleněnými vlákny a kompozitních mřížek ze skleněných vláken pro projekty infrastruktury.“  (18) Obdobně 14. pětiletý plán města Čchung-čching týkající se vývoje strategických a rozvíjejících se odvětví předpokládá „rozšíření odvětví vysoce výkonných skleněných vláken a kompozitních materiálů“ , jakož i  „urychlení realizace projektů, jako je […] výrobní linka na vysoce výkonná skleněná vlákna s roční produkcí 150 000 tun a výrobní základna ultrajemných skleněných vláken a kompozitních materiálů, za účelem zvýšení výrobních kapacit vysoce výkonných skleněných vláken a kompozitních materiálů“  (19). Důraz na skleněná vlákna lze pozorovat v plánovacích dokumentech i v jiných provinciích, například v provincii Kuang-si (20), Chu-pej (21) nebo Če-ťiang (22).

(57)

Pokud jde o to, že čínská vláda může ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení, mnozí výrobci výrobku, který je předmětem šetření, na svých internetových stránkách výslovně zdůrazňují činnosti v rámci budování strany nebo mají členy strany ve vedení společnosti a upozorňují na svou úzkou vazbu s Komunistickou stranou Číny.

(58)

Například předseda představenstva skupiny Jushi je současně zástupcem tajemníka stranického výboru ve společnosti CNMB (23). Podobně předseda společnosti Sinoma Science & Technology, která je holdingovou společností vůči společnosti Taishan Fiberglass, zastává funkci tajemníka stranického výboru, zatímco prezident společnosti Sinoma Science & Technology je zástupcem tajemníka stranického výboru (24). V případě společnosti CPIC zastává místopředseda představenstva a výkonný ředitel současně funkci zástupce tajemníka stranického výboru, zatímco předseda skupiny mateřské společnosti CPIC je zároveň tajemníkem stranického výboru a místopředseda skupiny je zástupcem tajemníka stranického výboru (25).

(59)

Kromě toho stanovy společnosti Jushi výslovně ustanovují přímý stranický dohled nad zásadními podnikovými záležitostmi v článku 195, podle něhož „stranický výbor podniku projednává zásadní záležitosti podniku a rozhoduje o nich v souladu s předpisy“ , přičemž úkolem stranického výboru je především „zkoumat a projednávat významné otázky řízení podniku a podporovat valnou hromadu akcionářů, představenstvo, dozorčí radu i vedení podniku při výkonu pravomocí v souladu se zákonem“ , jakož i  „posilovat vedení a kontrolu výběru a přidělování zaměstnanců podniku a odvádět dobrou práci při sestavování vedoucího týmu, kádrového týmu a talentového týmu podniku“  (26).

(60)

Společnost Taishan Fiberglass dále uspořádala oslavu 100. výročí založení Komunistické strany Číny a tajemník stranického výboru společnosti přednesl projev: „Třicet let reforem, inovací a rozvoje společnosti Taishan Fiberglass je třicet let dodržování a posilování vedení strany, třicet let dědictví a pokračování velkého ducha strany a třicet let plodných výsledků v budování strany, reformách a rozvoji, výrobě a provozu.“ (27). Kromě toho stanovy podniku skupiny Jushi uvádějí, že jednou z jejich hlavních povinností je „realizovat myšlenky Si Ťin-pchinga o socialismu s čínskými rysy pro novou éru, zkoumat a zveřejňovat teorii strany, realizovat linii, zásady a politiku strany, dohlížet na provádění hlavních rozhodnutí a opatření ústředního výboru strany a usnesení vyšších stranických organizací v podniku a zajišťovat jejich plnění; zkoumat a projednávat hlavní otázky obchodního vedení společnosti a podporovat valnou hromadu, představenstvo, dozorčí radu a vedení při výkonu jejich pravomocí podle zákona“  (28) .

(61)

Kromě toho jsou v odvětví přízí ze skleněných vláken zavedeny politiky, jež pozitivně diskriminují domácí výrobce nebo jinak ovlivňují trh ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) třetí odrážky základního nařízení. Ačkoli se průmyslové politiky obvykle týkají několika odvětví, odvětví přízí ze skleněných vláken je předmětem mnoha plánů, směrnic, nařízení a dalších politických dokumentů vydávaných na celostátní, regionální a obecní úrovni (viz také 56. a 57. bod odůvodnění). Tyto politiky jsou někdy v příkrém rozporu s tržními silami, jako například tříletý akční plán provincie Kuang-si pro strategická a rozvíjející se odvětví, který úředně stanoví budoucí cílové objemy produkce a míry růstu: „do roku 2023 dosáhne hodnota výroby v odvětví nových materiálů 133 miliard jüanů a přidaná hodnota 44 miliard jüanů.“  (29) ;

(62)

Souhrnně vzato čínská vláda zavedla opatření s cílem přimět hospodářské subjekty k dodržování cílů veřejné politiky, pokud jde o podporu preferovaných odvětví, včetně výroby hlavních vstupů používaných k výrobě výrobku, který je předmětem šetření. Taková opatření brání volnému fungování tržních sil.

(63)

Stávající šetření neodhalilo žádný důkaz o tom, že by diskriminační uplatňování nebo nedostatečné vymáhání práva týkajícího se úpadku a vlastnictví podle čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení v odvětví přízí ze skleněných vláken podle 45. bodu odůvodnění výše neovlivňovalo výrobce výrobku, který je předmětem přezkumu.

(64)

Odvětví přízí ze skleněných vláken je rovněž dotčeno zkresleními mzdových nákladů ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení, jak je uvedeno v 45. bodě odůvodnění. Toto zkreslení ovlivňuje odvětví jak přímo (při výrobě výrobku, který je předmětem šetření, nebo hlavních vstupů), tak nepřímo (pokud má přístup ke kapitálu nebo vstupům od společností, na něž se vztahuje stejný pracovněprávní systém v Číně).

(65)

Ve stávajícím šetření nebyl navíc předložen žádný důkaz o tom, že odvětví přízí ze skleněných vláken není ovlivňováno zásahy státu do finančního systému ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení, jak je také uvedeno výše v 45. bodě odůvodnění. Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(66)

A konečně Komise připomíná, že pro výrobu výrobku, který je předmětem šetření, je zapotřebí řada vstupů. Když výrobci výrobku, který je předmětem šetření, tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, ceny, které platí (a které jsou zaznamenány jako jejich náklady), podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si vypůjčit peněžní prostředky, které podléhají zkreslením v oblasti finančního sektoru / alokace kapitálu. Navíc podléhají systému plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích.

(67)

V důsledku toho nejen není vhodné použít domácí prodejní ceny výrobku, který je předmětem šetření, ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale navíc jsou poznamenány i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, pracovní síly atd.), protože tvorbu jejich cen ovlivňují významné zásahy státu, jak je popsáno v částech I. a II. zprávy. Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdy, pracovní síly, energie a surovin se totiž vyskytují v celé Číně. To například znamená, že vstup, který byl vyroben v Číně díky společnému působení řady výrobních faktorů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále.

(68)

Dne 29. dubna 2024 předložila společnost Henan Guangyuan soubor připomínek, v nichž uvedla, že čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení požaduje, aby se posouzení podstatných zkreslení provádělo pro každého vývozce a výrobce zvlášť. V tomto ohledu společnost Henan Guangyuan tvrdila, že by neměla být zjištěna žádná podstatná zkreslení jejích výrobních nákladů.

(69)

Komise uvedla, že kromě odkazu na odpověď na dotazník (která však neobsahuje žádná tvrzení týkající se podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení, s výjimkou prohlášení, že společnost nakupuje různé suroviny za mezinárodní ceny) společnost Henan Guangyuan nepředložila žádné argumenty, které by zpochybnily analýzu týkající se podstatných zkreslení. Existence podstatných zkreslení, která vedou k použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení, je zjištěna na celostátní úrovni. Je-li zjištěna existence podstatných zkreslení, pak se ustanovení čl. 2 odst. 6a základního nařízení vztahují a priori na všechny vyvážející výrobce v Číně a týkají se všech nákladů souvisejících s jejich výrobními faktory. Stejné ustanovení základního nařízení umožňuje použití domácích nákladů, u nichž se má jednoznačně za to, že nejsou ovlivněny podstatnými zkresleními. Společnost Henan Guangyuan však nepředložila přesné a vhodné důkazy o nezkreslených cenách a nákladech, výpočty týkající se společnosti Henan Guangyuan v každém případě odrážejí údaje předložené samotnou společností, včetně výrobních faktorů a částek uvedených společností v odpovědi na dotazník, avšak s náležitým přihlédnutím k existenci a dopadu podstatných zkreslení v Číně, v souladu s ustanoveními základního nařízení, zejména čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(70)

Z dostupných důkazů celkově vyplývá, že ceny výrobku, který je předmětem šetření, ani náklady na jeho výrobu, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků v něm uvedených. Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není ke stanovení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady. Komise proto přikročila k určení běžné hodnoty pro společnost Henan Guangyuan výpočtem výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, to jest v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak o tom pojednává následující oddíl.

(71)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

(72)

Jak je vysvětleno v 37. až 41. bodě odůvodnění, Komise zveřejnila dvě poznámky ke spisu týkající se zdrojů pro stanovení běžné hodnoty: první poznámku ze dne 19. dubna 2024 (dále jen „první poznámka“) (31) a druhou poznámku ze dne 27. června 2024 (dále jen „druhá poznámka“) (32).

(73)

Tyto poznámky popisovaly skutečnosti a důkazy, na nichž jsou založena příslušná kritéria, a zabývaly se také připomínkami stran k těmto prvkům a k příslušným zdrojům.

(74)

Ve druhé poznámce o výrobních činitelích Komise informovala zúčastněné strany o svém záměru považovat v tomto případě Turecko za vhodnou reprezentativní zemi, pokud by se potvrdila existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(75)

V první poznámce určila Komise Brazílii, Malajsii, Mexiko, Thajsko a Turecko jako země, které Světová banka považuje za země s úrovní hospodářského rozvoje obdobnou úrovni Číny, tj. země s „vyššími středními příjmy“ na základě hrubého národního důchodu, přičemž je známo, že se v nich vyrábí výrobek, který je předmětem šetření.

(76)

Ve svých připomínkách k první poznámce společnost Henan Guangyuan tvrdila, že žádná z těchto pěti zemí nevyrábí výrobek, který je předmětem šetření, ale údaje Komise věcně nevyvrátila. Společnost Henan Guangyuan dále navrhla jako alternativní reprezentativní země Tchaj-wan a Hongkong.

(77)

První poznámka poskytuje důkazy o výrobě přízí ze skleněných vláken nebo alespoň o výrobě výrobku ve stejné obecné kategorii a/nebo odvětví jako výrobek, který je předmětem šetření, ve všech pěti navrhovaných potenciálních reprezentativních zemích. Nebyl proto důvod vyřadit některou zemi ze seznamu uvedeného v 75. bodě odůvodnění.

(78)

Tchaj-wan ani Hongkong navíc podle klasifikace Světové banky nespadají do kategorie zemí s „vyššími středními příjmy“. Proto byl návrh určit Tchaj-wan a Hongkong jako reprezentativní země zamítnut.

(79)

V první poznámce Komise uvedla, že u zemí označených jako země, kde se výrobek, který je předmětem šetření, vyrábí, tj. u Brazílie, Malajsie, Mexika, Thajska a Turecka, je třeba dále ověřit dostupnost snadno dostupných údajů, zejména pokud jde o veřejné finanční údaje výrobců výrobku, který je předmětem šetření.

(80)

Pokud jde o Brazílii, podrobné finanční výkazy dvou společností vyrábějících příze ze skleněných vláken nebo výrobek ve stejné obecné kategorii a/nebo odvětví jako příze ze skleněných vláken, tj. společností CPCI Brasil Fibras de Vidro Ltda a Owens Corning Fiberglass A.S. Ltda, potvrzené auditory, nebyly veřejně dostupné. Komise proto dospěla k závěru, že Brazílii nelze považovat za vhodnou reprezentativní zemi pro toto šetření.

(81)

Pokud jde o Malajsii, snadno dostupné finanční údaje jediné společnosti vyrábějící příze ze skleněných vláken nebo výrobek ve stejné obecné kategorii a/nebo odvětví jako příze ze skleněných vláken, společnosti Nippon Electric Glass (Malaysia) SDN BHD, pocházely z roku 2022, a proto nemohly být považovány za vhodné pro období šetření, jelikož novější údaje byly k dispozici o výrobci v Turecku, jak je vysvětleno níže. Finanční údaje za rok 2023 jsou k dispozici pro skupinu Nippon Electric Glass Co., Ltd., chybí však podrobné informace, které se přímo týkají přízí ze skleněných vláken nebo podobného výrobku ve stejné obecné kategorii a/nebo odvětví. Kromě toho je společnost Nippon Electric Glass Co., Ltd. globální skupinou, jejíž finanční údaje nejsou reprezentativní pro situaci v Malajsii. Naproti tomu, jak je vysvětleno v 84. až 86. a 119. až 124. bodě odůvodnění, Turecko poskytuje podrobnější finanční údaje, protože prodejní, režijní a správní náklady jsou k dispozici pro odvětví průmyslového skla v Turecku a zisk je k dispozici pro dceřinou společnost vyrábějící pouze příze ze skleněných vláken a výrobky ve stejné obecné kategorii/odvětví v Turecku. Komise proto dospěla k závěru, že Malajsii nelze považovat za vhodnou reprezentativní zemi pro toto šetření.

(82)

Pokud jde o Mexiko, finanční výkazy dvou společností vyrábějících příze ze skleněných vláken nebo výrobek ve stejné obecné kategorii a/nebo odvětví jako příze ze skleněných vláken, společností Ferguson Fibers de Mexico SA DE CF a Saint-Gobain Mexico, nebyly veřejně dostupné. Komise proto dospěla k závěru, že Mexiko nelze považovat za vhodnou reprezentativní zemi pro toto šetření.

(83)

Pokud jde o Thajsko, snadno dostupné finanční údaje jediné společnosti, která podle všeho vyrábí příze ze skleněných vláken nebo podobný výrobek ve stejné obecné kategorii a/nebo odvětví, společnosti Asia Composite Material (Thailand) Co Ltd, pocházejí z roku 2022, a proto nemohly být považovány za vhodné pro období šetření, protože v Turecku byly k dispozici novější finanční informace, jak je vysvětleno níže. Údaje z roku 2022 se navíc týkají všech činností společnosti a nezahrnují podrobné finanční informace, které se konkrétně týkají přízí ze skleněných vláken nebo podobného výrobku ve stejné obecné kategorii a/nebo odvětví. Podrobnější finanční údaje naopak poskytuje Turecko. V případě další thajské společnosti, Thai United Glass Fiber Co Ltd, která vyrábí rohože ze skleněných vláken, které lze považovat za výrobek ve stejné obecné kategorii nebo odvětví jako příze ze skleněných vláken, byly veřejně dostupné údaje rovněž z roku 2022 a taktéž nebyly dostatečně podrobné jako údaje Turecka. Komise proto dospěla k závěru, že Thajsko nelze považovat za vhodnou reprezentativní zemi pro toto šetření.

(84)

Pokud jde o Turecko, jsou k dispozici konsolidované účetní závěrky za období šetření týkající se skupiny Türkiye Şişe ve Cam Fabrikaları A.Ş (dále jen „skupina Sisecam“) (33). Skupina Sisecam působí v různých odvětvích souvisejících se sklem: architektonické sklo, průmyslové sklo, skleněné výrobky, skleněné obaly. Pokud jde o skleněná vlákna, skupina tvrdila, že v roce 2022 měla výrobní kapacitu 70 000 tun a výrobu 62 000 tun (34).

(85)

Skupina Sisecam má dceřinou společnost, která se specializuje na výrobu skleněných vláken: Şişecam Balıkesir Cam Elyaf Fabrikası (dále jen „Sisecam Elyaf“) (35). Společnost Sisecam Elyaf vyrábí pramence z e-skla, střiže a rohože ze střiží. Pramence, střiže a rohože ze střiží nejsou výrobkem, který je předmětem šetření, ale mají s pramenci společné základní fáze výrobního procesu: přípravu suroviny, tavení v peci, vytlačování roztaveného skla otvory v průchodkách (36) k tvorbě skleněných vláken, aplikace potahování (37), shromažďování a navíjení vláken na cívky. Proto se považují za výrobky ve stejné obecné kategorii jako výrobek, který je předmětem šetření. Komise proto dospěla k závěru, že společnost Sisecam Elyaf vyrábí buď výrobek, který je předmětem šetření, nebo výrobky ve stejné obecné kategorii jako výrobek, který je předmětem šetření. Z hlediska obratu představuje společnost Sisecam Elyaf 13 % segmentu průmyslového skla skupiny Sisecam, do kterého patří.

(86)

V konsolidované účetní závěrce skupiny Sisecam je uveden zisk společnosti Sisecam Elyaf a prodejní, správní a režijní náklady segmentu průmyslového skla.

(87)

Komise rovněž analyzovala dovoz hlavních výrobních faktorů do Turecka. Analýza dovozu hlavních výrobních faktorů ukázala, že Turecko obecně dováží významné a reprezentativní objemy většiny klíčových surovin za nezkreslené ceny. Jako největší světový výrobce však nedováží jednu ze surovin (mletý kolemanit). Dovoz další suroviny (křemičité moučky) byl v Turecku rovněž zjištěn v malém objemu, což zpochybňuje spolehlivost dovozních cen. U těchto dvou surovin Komise použila údaje o dovozu Malajsie, protože tato země byla jedinou potenciální reprezentativní zemí, která měla velký objem dovozu obou surovin a byla vyřazena jako reprezentativní země pouze z toho důvodu, že má nedostatek aktuálních a dostatečně podrobných finančních údajů o svém výrobci.. Druhá poznámka rovněž ukázala, že objem dovozu z Číny a ze zemí uvedených v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (38) do Malajsie (v případě mletého kolemanitu a křemičité moučky) a do Turecka (v případě ostatních surovin) nevylučuje použití těchto zemí jako zdrojů pro nezkreslené ceny.

(88)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise v druhé poznámce informovala zúčastněné strany, že v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážkou základního nařízení má v úmyslu použít jako vhodnou reprezentativní zemi Turecko, skupinu Sisecam jako výrobce v reprezentativní zemi a dovoz mletého kolemanitu a křemičité moučky v Malajsii, aby mohla stanovit nezkreslené ceny nebo referenční úrovně pro výpočet běžné hodnoty.

(89)

Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se vyjádřily ke vhodnosti Turecka jako reprezentativní země, skupiny Sisecam jako výrobce v reprezentativní zemi a Malajsie, pokud jde o dovoz mletého kolemanitu a křemičité moučky. Nebyly vzneseny žádné připomínky.

(90)

První výběr potenciálních reprezentativních zemí a vhodných společností s veřejně dostupnými údaji neznemožňuje Komisi tento výběr a její průzkum v pozdější fázi doplnit nebo zpřesnit, a to včetně předložení nových návrhů, pokud jde o potenciální reprezentativní zemi a obdobný výrobek. Samotným účelem poznámek o výrobních činitelích je právě vyzvat zúčastněné strany, aby se vyjádřily k předběžnému průzkumu útvarů Komise a v odůvodněných případech uvedly alternativy, které by měly útvary Komise dále zvážit. Poznámky dokonce obsahují zvláštní přílohu, která strany informuje, jak mohou předkládat informace o dalších možných reprezentativních zemích a/nebo společnostech pro účely čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(91)

Poté, co bylo na základě všech výše uvedených prvků stanoveno, že Turecko je jedinou vhodnou reprezentativní zemí, která je k dispozici, nebylo nutné provést posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany podle poslední věty čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

(92)

S ohledem na výše uvedenou analýzu splnilo Turecko kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohlo být považováno za vhodnou reprezentativní zemi.

(93)

V první poznámce Komise uvedla výrobní činitele, jako jsou materiály, energie a pracovní síla, které vyvážející výrobci používají k výrobě dotčeného výrobku, a vyzvala zúčastněné strany k předložení připomínek a navržení veřejně dostupných informací o nezkreslených hodnotách u každého z výrobních činitelů uvedených v této poznámce.

(94)

Následně Komise ve druhé poznámce uvedla, že za účelem stanovení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použije ke zjištění nezkreslených nákladů většiny výrobních faktorů, zejména surovin, databázi Global Trade Atlas (dále jen „GTA“) (39). Komise dále uvedla, že pro stanovení nezkreslených nákladů na pracovní sílu, zemní plyn, zkapalněný zemní plyn (dále jen „LNG“) a páru použije statistiky poskytnuté Tureckým statistickým úřadem (40), pro stanovení nezkreslených nákladů na elektřinu statistiky poskytnuté Regulačním úřadem pro trh s energií (41) a pro stanovení nezkreslených nákladů na vodu statistiky poskytnuté Investiční kanceláří Úřadu prezidenta Turecké republiky (42).

(95)

V druhé poznámce Komise také informovala zúčastněné strany, že vzhledem k velkému počtu výrobních činitelů u vyvážejících výrobců, kteří poskytli úplné informace, a k zanedbatelnému podílu některých surovin na celkových výrobních nákladech byly tyto zanedbatelné položky souhrnně zařazeny pod „spotřební materiál“. Dále Komise informovala, že vypočítá procentní podíl spotřebního materiálu na celkových nákladech na suroviny a uplatní jej na přepočtené náklady na suroviny při použití zjištěných nezkreslených referenčních hodnot v příslušné reprezentativní zemi.

(96)

S ohledem na všechny informace předložené zúčastněnými stranami a shromážděné během inspekcí na místě byly za účelem určení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení určeny tyto výrobní činitele a jejich zdroje:

Tabulka 1

Výrobní faktory přízí ze skleněných vláken

(97)

Komise zahrnula hodnotu pro náklady na výrobní režii, aby se zohlednily náklady nezahrnuté do výrobních činitelů uvedených výše. Metodika je řádně vysvětlena v oddíle 3.2.4.9.

(98)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi použila Komise jako základ váženou průměrnou cenu dovozu (CIF) do reprezentativní země vykázanou v databázi GTA, k níž byly připočteny dovozní cla a náklady na dopravu.

(99)

Dovozní cena v reprezentativní zemi byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozů ze všech třetích zemí s výjimkou Číny a ze zemí, které nejsou členy WTO, uvedených v příloze 1 nařízení (EU) 2015/755 (45).

(100)

Komise se rozhodla vyloučit dovoz z Číny do reprezentativní země, neboť v bodě 3.2.2 dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v Číně. Jelikož neexistují žádné důkazy, které by svědčily o tom, že tatáž zkreslení neovlivňují stejnou měrou výrobky určené na vývoz, měla Komise za to, že tatáž zkreslení ovlivňují vývozní ceny. Zbývající objemy byly považovány za reprezentativní.

(101)

U řady výrobních činitelů představovaly skutečné náklady spolupracujícího vyvážejícího výrobce v období přezkumného šetření zanedbatelný podíl celkových nákladů na suroviny. Protože hodnota použitá pro tyto výrobní faktory neměla významný dopad na výpočty dumpingového rozpětí bez ohledu na použitý zdroj, Komise rozhodla zařadit tyto náklady do spotřebního materiálu, jak je vysvětleno v 95. bodě odůvodnění.

(102)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, Komise uplatnila příslušné dovozní clo v reprezentativní zemi nebo v Malajsii v případě mletého kolemanitu a křemičité moučky.

(103)

Komise měla za to, že v rámci tohoto šetření lze poměr mezi surovinami vyvážejícího výrobce a vykázanými náklady na dopravu opodstatněně použít jako ukazatel pro odhad nezkreslených nákladů na dopravu surovin při dodání do závodu společnosti v reprezentativní zemi. Komise měla za to, že v rámci tohoto šetření lze poměr mezi náklady vyvážejícího výrobce na suroviny a vykázanými náklady na dopravu opodstatněně použít jako ukazatel pro odhad nezkreslených nákladů na dopravu surovin při dodání do závodu společnosti.

(104)

V reakci na druhou poznámku žadatel uvedl, že by Komise měla mezi suroviny zahrnout bór. Komise objasnila, že dodávku boru zajišťuje mletý kolemanit, který je uveden jako výrobní faktor ve druhé poznámce a v tabulce 1 výše. Toto tvrzení proto bylo zamítnuto.

(105)

V reakci na druhou poznámku žadatel tvrdil, že by jako energetický vstup měl být přidán kyslík a měl by být zahrnut do výpočtu běžné hodnoty. V této souvislosti žadatel odkázal na šetření týkající se některých výrobků z nekonečných skleněných vláken, v němž byl kyslík výslovně považován za výrobní faktor. V tomto šetření, stejně jako v šetření týkajícím se některých výrobků z nekonečných skleněných vláken, však Komise bere v úvahu pouze všechny ověřené výrobní faktory, a to buď jednotlivě, nebo souhrnně v rámci spotřebního materiálu. Toto tvrzení tedy nebylo zohledněno.

(106)

V reakci na druhou poznámku žadatel tvrdil, že Komise by měla zveřejnit alespoň údaje o míře spotřeby výrobních faktorů, včetně procentního podílu, který hodlá zohlednit u spotřebního materiálu. Komise objasňuje, že výrobní faktory uvedené v první poznámce, které byly zařazeny do skupiny spotřebního materiálu, představují celkem přibližně 7 % celkových výrobních nákladů.

(107)

Žadatel dále uvedl, že výrobní faktory uvedené v příloze I druhé poznámky (které jsou stejné jako výrobní faktory uvedené v tabulce 1 výše) se výrazně liší od výrobních faktorů, které výrobní odvětví Unie uvedlo ve svém podnětu. Za prvé, žadatel nepředložil žádné důkazy o tom, že by tyto údajné nesrovnalosti byly neobvyklé. Za druhé, porovnání surovin uvedených v první a druhé poznámce se surovinami, které jsou uvedeny v podnětu (například při výpočtu běžné hodnoty v příloze 32 podnětu), ukazuje, že spolupracující vyvážející výrobce používá všechny suroviny používané výrobním odvětvím Unie: kolemanit, kaolin, oxid křemičitý, vápenec, kukuřičný škrob, rhodium a platinu. Ve druhé poznámce bylo rovněž objasněno, že vyvážející výrobce používá kukuřičný olej, který představuje zanedbatelnou část výrobních nákladů. Lze tedy vyvodit závěr, že spolupracující vyvážející výrobce spotřebovává všechny suroviny uvedené v podnětu. Tato připomínka byla proto zamítnuta.

(108)

Turecký statistický úřad zveřejňuje podrobné informace o mzdách v různých hospodářských odvětvích v Turecku (46). Komise stanovila referenční hodnotu na základě nejnovějších dostupných statistických údajů za rok 2022 pro průměrné hodinové náklady práce pro ekonomickou činnost „Výroba ostatních nekovových nerostných produktů“ kód NACE C.23 podle klasifikace NACE Rev. 2 a kategorii počtu zaměstnanců vyššího než 1 000. Hodnoty byly dále upraveny o inflaci za použití indexu nákladů práce (47) zveřejněného tureckým statistickým institutem, aby odrážely náklady v období šetření.

(109)

Cenu elektřiny pro podniky (průmyslové uživatele) v Turecku zveřejňuje Regulační úřad pro trh s energií (48) v Turecku. Komise použila údaje o cenách elektřiny pro průmyslové uživatele, které mají podle Regulačního úřadu pro trh s energií platit od 1. ledna 2023, a to bez DPH.

(110)

Cenu zemního plynu pro průmyslové uživatele v Turecku zveřejňuje Turecký statistický úřad. Komise použila cenu dostupnou pro druhé pololetí roku 2021 a první pololetí roku 2022, která odpovídá spotřebnímu pásmu 2 610 000 – 26 100 000 m3 (49). Tato cena byla dále upravena o inflaci pomocí indexu cen výrobců zveřejněného Tureckým statistickým úřadem (50) a byla odečtena DPH, která je ve zveřejněné ceně zahrnuta.

(111)

Společnost Henan Guangyuan používá jako jednotku spotřeby LNG kilogram.

(112)

Pro získání referenční ceny LNG v RMB/kg byla cena zemního plynu, která je v tabulce 1 výše uvedena v RMB/m3, přepočtena na RMB za miliony britských tepelných jednotek (RMB/MMBtu). To zahrnuje stanovení energetického obsahu plynu a jeho vyjádření v MMBtu pomocí obecně uznávaného konverzního faktoru (51).

(113)

Poté byla tato přepočtená cena v RMB/MMBtu použita na obecně uznávaný energetický obsah jednoho kilogramu LNG vyjádřený v MMBtu (52), aby se odvodila cena LNG v RMB za kilogram.

(114)

Společnost Henan Guangyuan používá jako jednotku spotřeby páry gigajoul (GJ).

(115)

Pro získání referenční hodnoty pro páru vyjádřené v RMB/GJ Komise nejprve převedla cenu zemního plynu z RMB/m3, jak je uvedeno v tabulce 1 výše, na RMB/MMBtu pomocí obecně uznávaného konverzního faktoru (53), který udává energetický obsah (v MMBtu) jednoho krychlového metru plynu. Dále zohlednila účinnost spalování, aby určila podíl energetického obsahu plynu, který lze získat jako energetický obsah páry. Tento krok se řídil metodikou navrženou Ministerstvem energetiky USA (54). Nakonec byla jednotka energie převedena z MMBtu na GJ pomocí fyzikální konverzní konstanty.

(116)

Investiční kancelář Úřadu prezidenta Turecké republiky (55) zveřejnila náklady na vodu pro průmyslové využití. Komise použila cenu platnou v roce 2023 pro region Balikesir, kde se nachází společnost Sisecam Elyaf, bez DPH.

(117)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „početně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba stanovit hodnotu nákladů na výrobní režii, aby byly pokryty náklady, které nejsou zahrnuty ve výše uvedených výrobních činitelích.

(118)

Výrobní režie spolupracujícího vyvážejícího výrobce byly vyjádřeny jako podíl výrobních nákladů skutečně vynaložených spolupracujícím vyvážejícím výrobcem. Tento procentní podíl byl uplatněn na nezkreslené výrobní náklady.

(119)

Při stanovení nezkreslené a přiměřené částky pro prodejní, režijní a správní náklady a pro zisk na úrovni ceny ze závodu vycházela Komise z finančních údajů skupiny Sisecam za rok 2023, které jsou veřejně dostupné a popsány v 84. až 86. bodě odůvodnění.

(120)

Veřejně dostupné finanční výkazy za rok 2023 společnosti Sisecam Elyaf, která vyrábí pouze příze ze skleněných vláken a výrobky ve stejné obecné kategorii/odvětví, uvádějí čisté tržby a zisk, ale neobsahují informace o nákladech na prodané zboží ani o prodejních, režijních a správních nákladech.

(121)

Náklady na prodané zboží jsou k dispozici na úrovni segmentu průmyslového skla skupiny Sisecam.

(122)

Všechny prvky prodejních, režijních a správních nákladů, s výjimkou čistých finančních nákladů, jsou přímo k dispozici na úrovni segmentu průmyslového skla. Za účelem získání prodejních, režijních a správních nákladů pro segment průmyslového skla Komise přiřadila čisté finanční náklady skupiny Sisecam k tomuto segmentu za použití obratu jako alokačního klíče.

(123)

Použila prodejní, režijní a správní náklady segmentu průmyslového skla vypočtené ve 122. bodě odůvodnění a náklady na prodané zboží průmyslového segmentu a získala prodejní, režijní a správní náklady vyjádřené jako procentní podíl nákladů na prodané zboží ve výši 22,67 %. Komise měla za to, že tato sazba by při použití na nezkreslené výrobní náklady vedla k částce prodejních, správních a režijních nákladů, která by byla přiměřená ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení pro úroveň obchodu odpovídající ceně ze závodu.

(124)

Pro výpočet zisku vyjádřeného jako procentní podíl nákladů na prodané zboží Komise vydělila zisk společnosti Sisecam Elyaf náklady na prodané zboží průmyslového segmentu přiděleného společnosti Sisecam Elyaf pomocí obratu jako alokačního klíče. Činil 22,44 %. Komise měla za to, že tato sazba by při použití na nezkreslené výrobní náklady vedla k částce zisku, která by byla přiměřená ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení pro úroveň obchodu odpovídající ceně ze závodu.

(125)

V reakci na druhou poznámku žadatel požádal, aby Komise do výpočtu běžné hodnoty zahrnula režijní náklady. Komise potvrzuje, že jak je vysvětleno v oddíle 3.2.3.9, režijní náklady jsou při výpočtu běžné hodnoty skutečně zohledněny.

(126)

Na základě výše uvedeného Komise početně zjistila běžnou hodnotu jednotlivých typů výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(127)

Za prvé Komise určila nezkreslené výrobní náklady. Komise použila nezkreslené jednotkové náklady na skutečnou spotřebu jednotlivých výrobních činitelů spolupracujícího vyvážejícího výrobce. Tyto míry spotřeby byly potvrzeny během inspekce na místě. Činitele použití poté Komise vynásobila nezkreslenými náklady na jednotku zjištěnými v reprezentativní zemi, jak je popsáno v oddíle 3.2.4.1.

(128)

Dále Komise přidala výrobní režijní náklady, jak je vysvětleno ve 118. bodě odůvodnění, k nezkresleným provozním nákladům, aby dospěla k nezkresleným výrobním nákladům.

(129)

Na výrobní náklady zjištěné způsobem popsaným v předchozím bodě odůvodnění použila Komise procentní podíly prodejních, režijních a správních nákladů a zisku vypočtené v 123. až 124. bodě odůvodnění.

(130)

Na tomto základě Komise početně zjistila běžnou hodnotu jednotlivých typů výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(131)

Jak je vysvětleno v 17. bodě odůvodnění, Komise se rozhodla použít článek 18 pro zjištění dumpingu na základě nejlepších dostupných údajů.

(132)

Komise konkrétně založila své posouzení vývozních cen všech ostatních vyvážejících výrobců na průměrné vývozní ceně poskytnuté Eurostatem a na údajích o prodeji od společnosti Henan Guangyuan, jak je vysvětleno ve 145. bodě odůvodnění.

(133)

Společnost Henan Guangyuan prodala přibližně polovinu svého objemu vývozu přímo na trh Unie a druhou polovinu prostřednictvím obchodníka se sídlem v Hongkongu, který není ve spojení. Komise ověřila, že zboží prodané obchodníkovi bylo odesláno přímo z Číny do přístavu v Unii, a proto považovala odpovídající prodej za vývoz do Unie.

(134)

Vývozní cena byla cena, která byla nebo má být skutečně zaplacena za dotčený výrobek prodaný za účelem vývozu do Unie, v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

(135)

Ustanovení čl. 2 odst. 10 základního nařízení vyžaduje, aby Komise provedla spravedlivé srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny na stejné úrovni obchodu a zohlednila rozdíly v činitelích, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. V tomto případě se Komise rozhodla srovnat běžnou hodnotu a vývozní cenu společnosti Henan Guangyuan na úrovni obchodu odpovídající ceně ze závodu. Jak je dále vysvětleno níže, byly běžná hodnota a vývozní cena ve vhodných případech upraveny tak, aby: i) byly vyrovnány na úroveň ceny ze závodu a ii) byly zohledněny rozdíly ve faktorech, které podle tvrzení a prokazatelně ovlivňují ceny a srovnatelnost cen.

(136)

Jak je vysvětleno v 135. bodě odůvodnění, běžná hodnota byla stanovena na úrovni cen ze závodu za použití výrobních nákladů spolu s částkami za prodejní, režijní a správní náklady a za zisk, které byly považovány za přiměřené pro tuto obchodní úroveň. Proto nebylo nutné provádět žádné úpravy, aby byla běžná hodnota vyrovnána na úroveň ceny ze závodu.

(137)

Komise nezjistila žádné důvody pro provedení jakýchkoli úprav běžné hodnoty a společnost Henan Guangyuan o takové úpravy ani nežádala.

(138)

Aby bylo možné očistit vývozní cenu zpět na úroveň ceny ze závodu, byly provedeny úpravy za účelem zohlednění nákladů na dopravu, pojištění, manipulaci a nakládku a balení.

(139)

Byly zohledněny následující činitele ovlivňující ceny a srovnatelnost cen: náklady na záruky a garance, úvěrové náklady a bankovní poplatky.

(140)

(141)

Jak je vysvětleno v 17. bodě odůvodnění, Komise se rozhodla použít článek 18 pro zjištění dumpingu, s výjimkou spolupracujícího vyvážejícího výrobce, společnost Henan Guangyuan, pro kterého bylo vypočteno individuální rozpětí.

(142)

U společnosti Henan Guangyuan srovnávala Komise váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(143)

Na tomto základě je prozatímní vážené průměrné dumpingové rozpětí vyjádřené jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením stanoveno takto:

(144)

U všech ostatních vyvážejících výrobců Komise dumpingové rozpětí v souladu s článkem 18 základního nařízení stanovila na základě dostupných údajů. Za tímto účelem Komise nejprve určila úroveň spolupráce ze strany vyvážejících výrobců. Jak je vysvětleno v 16. bodě odůvodnění, úroveň spolupráce vyjádřená jako podíl na celkovém dovozu z Číny do Unie byla [4,5–9 %], což se považuje za velmi nízkou úroveň.

(145)

Vzhledem k nízké úrovni spolupráce stanovila Komise dumpingové rozpětí pro všechny ostatní společnosti na základě dostupných údajů. Za účelem zjištění nejlepších dostupných údajů použila Komise údaje poskytnuté spolupracujícím vyvážejícím výrobcem, protože umožňovaly výpočet na úrovni typu výrobku. V tomto souboru údajů Komise vybrala typ výrobku, který byl na trhu Unie nejvíce prodáván jak spolupracujícím vyvážejícím výrobcem, tak výrobním odvětvím Unie. (56) Komise zjistila, že průměrná dovozní cena z Číny (tabulka 4) na úrovni CIF byla nižší než průměrná vývozní cena spolupracujícího vyvážejícího výrobce na této úrovni obchodu. S ohledem na tuto skutečnost Komise vybrala reprezentativní počet transakcí v rámci zvoleného typu výrobku (představující [15–25] % objemu vývozu vyvážejícího výrobce do Unie), u nichž byla vývozní cena nižší než průměrná cena daného typu výrobku prodávaného vyvážejícím výrobcem. Podle názoru Komise, založeného na analýze omezených informací poskytnutých statistikami o dovozu a údajích poskytnutých jediným spolupracujícím vyvážejícím výrobcem, představovaly tyto transakce přiměřený ukazatel dumpingového chování nespolupracujících vyvážejících výrobců.

(146)

Prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

(147)

Obdobný výrobek v Unii v období šetření vyráběli dva výrobci. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(148)

Celková výroba v Unii během období šetření byla stanovena na přibližně [85 000–95 000] tun. Komise stanovila tento údaj na základě ověřených údajů dvou výrobců v Unii zařazených do vzorku, kteří představují 100 % výroby.

(149)

Aby mohla Komise zjistit, zda byla výrobnímu odvětví Unie způsobena újma, a určit spotřebu a různé hospodářské ukazatele týkající se situace výrobního odvětví Unie, zkoumala, zda a do jaké míry musí být v analýze vzato v úvahu následné využití obdobného výrobku vyráběného výrobním odvětvím Unie.

(150)

Komise zjistila, že významná část produkce výrobců v Unii byla určena k využití pro vlastní spotřebu.

(151)

Rozlišení mezi závislým a volným trhem je pro analýzu újmy důležité, neboť výrobky určené pro vlastní spotřebu nejsou vystaveny přímé hospodářské soutěži ze strany dovozu. Naproti tomu výroba určená k prodeji na volném trhu je v přímé hospodářské soutěži s dotčeným výrobkem.

(152)

Komise získala a ověřila údaje o celé činnosti výrobního odvětví Unie v oblasti přízí ze skleněných vláken a určila, zda byla výroba určena pro vlastní spotřebu nebo pro volný trh. Ověření údajů u dvou výrobců, kteří představují 100 % výroby přízí ze skleněných vláken v Unii, umožnilo Komisi získat úplný přehled.

(153)

Komise posoudila určité hospodářské ukazatele týkající se výrobního odvětví Unie na základě údajů o volném trhu. Těmito ukazateli jsou: objem prodeje a prodejní ceny na trhu Unie; podíl na trhu; růst; objem vývozu a vývozní ceny; ziskovost; návratnost investic a peněžní tok. Pokud to bylo možné a odůvodněné, Komise tyto zjištěné údaje porovnala s údaji o závislém trhu, aby získala úplnou představu o situaci ve výrobním odvětví Unie.

(154)

Další hospodářské ukazatele však bylo možné smysluplně posoudit pouze se zřetelem na veškerou činnost, včetně využití pro vlastní spotřebu v rámci výrobního odvětví Unie. Těmito ukazateli jsou: výroba; kapacita, využití kapacity; investice; zásoby; zaměstnanost; produktivita mzdy a schopnost opatřit si kapitál. Tyto ukazatele závisí na veškeré činnosti, bez ohledu na to, zda je výroba určena pro vlastní spotřebu, nebo pro prodej na volném trhu.

(155)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě:

(156)

Komise rovněž zjistila, že přibližně [55 %–65 %] celkové výroby výrobců v Unii (která není zohledněna ve spotřebě Unie a dalších hospodářských ukazatelích uvedených v tomto nařízení) byla v posuzovaném období určena pro vlastní spotřebu.

(157)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii (v tunách)

(158)

Spotřeba v Unii se od roku 2020 do roku 2022 výrazně zvýšila o 62 %, ale v období šetření klesla, což prokazuje celkový pokles spotřeby v posuzovaném období.

(159)

Komise stanovila objem dovozu na základě údajů Eurostatu a upravila jej ve spolupráci s několika vnitrostátními celními orgány, jak je vysvětleno ve 155. bodě odůvodnění. Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě srovnání objemu dovozu se spotřebou na trhu v Unii (viz tabulka 2).

(160)

Dovoz z Číny do Unie se vyvíjel takto:

Tabulka 3

Objem dovozu a jeho podíl na trhu

(161)

Z výše uvedené tabulky je patrné, že v absolutních číslech se dovoz z Číny během posuzovaného období zvýšil o 42 %. Celkový nárůst v absolutním vyjádření zaznamenal vrchol v roce 2022, kdy se dovoz více než zdvojnásobil. Souběžně s tím vzrostl celkový podíl na trhu v případě čínského dovozu do Unie během posuzovaného období o 68 %.

(162)

Komise stanovila dovozní ceny na základě ověřených údajů Eurostatu a doplňujících údajů poskytnutých vnitrostátními celními orgány.

(163)

Vážená průměrná cena dovozu z dotčené země do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 4

Dovozní ceny (v EUR za tunu)

(164)

Z výše uvedené tabulky je patrné, že dovozní ceny z Číny se během posuzovaného období zvýšily o 26 %. Celkový nárůst v absolutním vyjádření zaznamenal vrchol v roce 2022, kdy byly ceny o 59 % vyšší než na začátku posuzovaného období.

(165)

Cenové podbízení v období šetření Komise stanovila srovnáním:

(166)

Srovnání cen bylo provedeno podle jednotlivých typů transakcí na stejné obchodní úrovni, po odečtení rabatů a slev. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl teoretického obratu výrobců v Unii v období šetření. Ukázal, že vážený průměr rozpětí cenového podbízení u dovozu z dotčené země na trh Unie činil 0 % až 34,4 %. U 99,9 % objemu dovozu bylo zjištěno cenové podbízení. Komise rovněž porovnala cenu čínského dovozu do EU na základě údajů Eurostatu s průměrnou cenou všech typů výrobků prodávaných výrobci v Unii odběratelům, kteří nejsou ve spojení. Tento výpočet ukázal, že čínské ceny jsou o 15,4 % nižší než ceny výrobního odvětví Unie, a potvrdil tak zjištění o cenovém podbízení vypočtené podle 165. bodu odůvodnění.

(167)

Kromě zjištění o cenovém podbízení Komise dále uvedla, že dumpingový dovoz snížil ceny výrobního odvětví Unie. Jak je uvedeno v tabulce 8, výrobní odvětví Unie muselo v období šetření snížit své prodejní ceny na úroveň, která byla dokonce nižší než jeho výrobní náklady, aby mohlo prodávat své výrobky.

(168)

Posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie zahrnovalo v souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení posouzení všech hospodářských ukazatelů, které ovlivňovaly stav daného výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(169)

Pro účely zjištění újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Vzhledem k tomu, že Komise ověřila údaje dvou výrobců v Unii, kteří představují 100 % výroby v Unii, vyhodnotila na základě těchto údajů makroekonomické a mikroekonomické ukazatele.

(170)

Makroekonomické ukazatele jsou tyto: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(171)

Mikroekonomické ukazatele jsou tyto: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(172)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(173)

Během posuzovaného období se objem výroby výrobního odvětví Unie v roce 2021 nejprve zvýšil o 4 %, v roce 2022 zůstal stabilní a poté výrazně klesl na úroveň o 22 % nižší než v roce 2020.

(174)

Vykazovaná kapacita platí pro instalovanou kapacitu, která se v posuzovaném období zvýšila o 7 %. Výrobní zařízení pro výrobu přízí ze skleněných vláken podléhají pravidelné údržbě každých pět let. Ta zahrnuje pravidelnou aktualizaci některých technologií, která způsobila toto zvýšení kapacity.

(175)

Využití kapacity bylo v letech 2020, 2021 a 2022 na vysoké úrovni [80–90 %], v období šetření se výrazně snížilo na [60–70 %]. Zatímco v roce 2021 se využití kapacity nejprve zvýšilo o 3 %, v roce 2022 mírně pokleslo a v období šetření se výrazně snížilo na úroveň 27 % pod hodnotou z roku 2020.

(176)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Objem prodeje a podíl na trhu

(177)

Od roku 2020 do roku 2022 se prodej výrobního odvětví Unie pomalu zvyšoval, ale v období šetření výrazně poklesl. V období šetření klesl o 29 % oproti roku 2022 a dosáhl úrovně, která byla o 26 % nižší než na začátku posuzovaného období.

(178)

Podíl na trhu se vyvíjel odlišně. Navzdory nárůstu objemu v letech 2020 až 2022 ztratilo výrobní odvětví Unie 36 % svého původního podílu na trhu. Tento podíl na trhu dokázalo v období šetření získat zpět pouze částečně, přičemž v posuzovaném období stále postrádalo 22 % svého podílu na trhu.

(179)

Spotřeba v Unii se od roku 2020 do roku 2022 zvýšila a poté v období šetření vykázala značný pokles, což vedlo k celkovému poklesu v posuzovaném období. Výrobní odvětví Unie ztratilo svůj podíl na trhu, zatímco spotřeba vzrostla, a během poklesu spotřeby v období šetření dokázalo podíl na trhu získat zpět pouze částečně.

(180)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Zaměstnanost a produktivita

(181)

Během posuzovaného období zaznamenala zaměstnanost v roce 2021 mírný nárůst o 3 %, v roce 2022 zůstala stabilní a v období šetření klesla na úroveň, která je o 5 % nižší než na začátku posuzovaného období. Produktivita během posuzovaného období zaznamenala v roce 2021 mírný nárůst o 1 %, v roce 2022 zůstala stabilní a v období šetření klesla na úroveň, která je o 18 % nižší než na začátku posuzovaného období.

(182)

Všechna dumpingová rozpětí byla podstatně vyšší než nepatrná. Vzhledem k objemu a cenám dovozu z dotčené země byl dopad rozsahu skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Unie značný.

(183)

Jde o první antidumpingové šetření týkající se dotčeného výrobku. Proto nebyly k dispozici žádné údaje k posouzení účinků případného dřívějšího dumpingu.

(184)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Prodejní ceny v Unii

(185)

Výše uvedená tabulka znázorňuje vývoj jednotkové prodejní ceny na trhu Unie ve srovnání s odpovídajícími náklady na výrobu. Prodejní ceny byly v letech 2020 až 2022 v průměru vyšší než jednotkové výrobní náklady. V období šetření klesla průměrná prodejní cena pod jednotkové výrobní náklady.

(186)

Hlavním faktorem, který ovlivnil cenu v letech 2020 až 2022, byl nárůst nákladů na suroviny a energii. V období šetření se prodejní cena výrobního odvětví Unie ve srovnání s předchozím rokem snížila, zatímco jeho výrobní náklady prudce vzrostly.

(187)

Průměrné náklady práce výrobců v Unii se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(188)

Během posuzovaného období se průměrná mzda na jednoho zaměstnance postupně zvyšovala a za celé období vzrostla o 30 %.

(189)

Stav zásob u výrobců v Unii se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 10

Zásoby

(190)

V posuzovaném období došlo k nárůstu zásob o 13 %. Zatímco v roce 2021 se zásoby v souvislosti s nárůstem výroby zvýšily jen mírně, v roce 2022 došlo k jejich výraznému nárůstu. V období šetření se zásoby podstatně snížily.

(191)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic u výrobců v Unii se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 11

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(192)

Ziskovost výrobců v Unii stanovila Komise tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl obratu z tohoto prodeje. Ziskovost byla kladná po celé posuzované období od roku 2020 do roku 2022, přičemž nejvyšší zisky byly zaznamenány v roce 2022. V období šetření se však zisk změnil ve značnou ztrátu.

(193)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobců v Unii financovat svou činnost z vlastních zdrojů. V letech 2020 až 2022 se čistý peněžní tok vyvíjel relativně stabilně, v roce 2021 zaznamenal mírný pokles a v roce 2022 se vyvíjel pozitivně. V roce 2023 se však peněžní tok výrazně snížil.

(194)

Investice, které byly na začátku období poměrně nízké, se v roce 2021 zvýšily o 45 % a v roce 2022 poklesly jen mírně. V období šetření však došlo k výraznému poklesu investic. Většina investic se týkala údržby a modernizace výrobních linek, jejichž cílem bylo prodloužit životnost zařízení a udržet výrobu na současné úrovni. Výrobci v Unii neinvestovali v posuzovaném období do nové kapacity v oblasti přízí ze skleněných vláken, ačkoli určitou kapacitu získali díky modernizaci. Pokles investic v období šetření souvisí se zpožděním údržby.

(195)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. V souladu se ziskovostí byla návratnost investic v období 2020 až 2022 kladná, ale v období šetření byla negativní.

(196)

Schopnost výrobců v Unii opatřit si kapitál nebyla v posuzovaném období ovlivněna, protože vyrábějí ziskové odvozené výrobky za použití přízí ze skleněných vláken jako vstupu.

(197)

Ačkoli mezi lety 2020 a 2022 vykazovala většina ukazatelů újmy pozitivní trend, ztratilo v tomto období výrobní odvětví Unie značný podíl na trhu. Jeho podíl na trhu se do roku 2022 snížil o 34 %. Vývoj v období šetření měl v posuzovaném období za následek negativní trend všech ukazatelů újmy. Objem výroby klesl o 22 % a objem prodeje o 26 %. Ztráta objemu prodeje byla tak výrazná, že se podíl výrobního odvětví Unie na trhu během posuzovaného období snížil o 12 %, ačkoli v období šetření došlo k opětovnému získání určitého podílu na trhu.

(198)

Hlavní finanční ukazatele, jednotková prodejní cena, ziskovost, peněžní tok a návratnost investic, rovněž vykazovaly v letech 2020 až 2022 pozitivní trend, nicméně v důsledku značného poklesu v období šetření zaznamenaly negativní trend, který odrážel výrazné stlačení cen na trhu Unie, jak je uvedeno v tabulce 8. Jednotkové prodejní ceny se od roku 2020 do roku 2022 výrazně zvýšily, což odráželo nejen výrazné zvýšení výrobních nákladů v tomto období, ale také umožnilo výrobnímu odvětví Unie zvýšit svůj zisk. V období šetření však jeho prodejní cena klesla na úroveň pod výrobními náklady. V důsledku toho se ziskovost výrobního odvětví Unie změnila ze zisku ve výši [13 %–17 %] v roce 2020 na ztrátu ve výši [(–22 %)–(–18 %)] v období šetření. Podobné negativní účinky se projevují i v peněžním toku a návratnosti investic.

(199)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise v této fázi k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo v období šetření podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení ve formě újmy z hlediska objemu, stlačení cen a finančních ztrát.

(200)

V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobnímu odvětví Unie mohly ve stejnou dobu působit újmu i jiné známé činitele. Komise zajistila, aby případná újma, kterou mohly způsobit jiné činitele než dumpingový dovoz z dotčené země, nebyla přičítána tomuto dumpingovému dovozu. Těmito činiteli jsou: využití pro vlastní potřebu, zvýšení výrobních nákladů, dovoz z jiných třetích zemí a snížení spotřeby v období šetření.

(201)

V letech 2020 až 2022 se čínský dovoz v absolutním vyjádření výrazně zvýšil, a to o 290 %. Jen v roce 2022, tedy v roce předcházejícím období šetření, se čínský vývoz více než zdvojnásobil ze 14 000 tun v roce 2021 na rekordních 31 000 tun v roce 2022, a to za ceny, které byly nižší než ceny výrobního odvětví Unie. Čínští dovozci podstatně zvýšili svůj podíl na trhu z [15–25] % v roce 2020 na [30–40] % v roce 2022.

(202)

Zároveň se v letech 2021 až 2022 zvýšila spotřeba z [60 000–70 000] tun na historicky nejvyšší hodnotu [85 000–95 000] tun. Důsledkem této vysoké spotřeby bylo, že v roce 2022 mohli výrobci v Unii nadále prodávat své výrobky za ziskové ceny, a proto jim v roce 2022 navzdory vysokému objemu dovozu a ztrátě podílu výrobního odvětví Unie na trhu nebyla způsobena žádná újma.

(203)

Spotřeba se však v období šetření podstatně snížila na pouhých [40 000–50 000] tun, což představuje snížení o 47,7 % ve srovnání s rokem 2022. Současně si čínští vývozci v období šetření udrželi vysoký podíl na trhu ve výši [30–40] %. Ačkoli se podíl čínských vývozců na trhu mezi rokem 2022 a obdobím šetření mírně snížil o 2 procentní body ve srovnání s jejich podílem na trhu na začátku posuzovaného období, který činil [15–25] %, představuje to nárůst o 68 %, tj. o 14 procentních bodů v posuzovaném období. V důsledku toho již výrobní odvětví Unie nedokázalo v období šetření prodávat své objemy, které prodávalo v předchozích letech, a dokonce muselo snížit prodejní ceny, aby bylo schopno prodávat své nízké objemy. Ačkoli se od roku 2020 do roku 2022 objem jeho prodeje pomalu zvyšoval, v období šetření výrazně poklesl z [20 000–40 000] tun v roce 2022 na [10 000–30 000] tun v období šetření Výrobní odvětví Unie objasnilo, že pokles spotřeby v období šetření je způsoben skutečností, že uživatelé v roce 2022 doplnili své zásoby čínskými přízemi ze skleněných vláken, a měli proto v období šetření nižší poptávku. Žadatelé předložili interní zprávy a zápisy ze schůzí, z nichž vyplývá, že mnoho jejich odběratelů z EU i ze zemí mimo EU si v roce 2022 vytvářelo vysoké zásoby a v roce 2023, kdy poptávka klesla, se začali zdráhat odebírat výrobky od výrobního odvětví EU. Žádná strana k tomuto tvrzení nezaslala připomínky ani toto doplnění zásob nijak nevyvrátila. Kromě toho nízká spolupráce čínských vyvážejících výrobců v kombinaci s relativně nízkou spoluprací uživatelů znemožnila další analýzu otázky hromadění zásob. Komise zastávala názor, že prodeje v letech 2022 a 2023 nelze analyzovat odděleně. Průměrná spotřeba v roce 2022 a v období šetření činila [62 000–73 000] tun, což přímo navazuje na trend z let 2020 a 2021.

(204)

V souvislosti s poklesem spotřeby během období šetření průměrná dovozní cena z Číny v období šetření výrazně klesla, což vyvolalo cenový tlak na trhu. Vzhledem k tomu, že výrobní náklady výrobního odvětví Unie v období šetření nadále rostly, působily cenové praktiky Číny v uvedeném roce zjevnou významnou újmu, neboť výrobnímu odvětví Unie znemožnily pokrýt jeho rostoucí náklady. Místo toho musely snížit ceny pod úroveň svých nákladů. Kromě toho, jak je vysvětleno v 220. bodě odůvodnění níže, vysoké fixní náklady výrobního odvětví Unie se rozložily na nižší objemy prodeje, což vedlo k významným finančním ztrátám během období šetření.

(205)

Objem dovozu z jiných třetích zemí se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 12

Dovoz ze třetích zemí

(206)

Dovoz z Tchaj-wanu se výrazně zvýšil z 11 000 tun v roce 2021 na 18 000 tun v roce 2022. Zatímco čínská dovozní cena v roce 2022 ve výši 2 163 EUR/t a v období šetření ve výši 1 720 EUR/t byla podstatně nižší než cena výrobního odvětví Unie ve výši 2 443 EUR/t v roce 2022 a 2 226 EUR/t v období šetření, tchajwanská cena ve výši 2 421 EUR/t v roce 2022 a 1 954 EUR/t byla jen minimálně nižší než cena výrobního odvětví Unie a výrazně vyšší než čínská cena. Tchajwanský vývoz v období dvou let 2022 až 2023 navíc představuje pouze přibližně polovinu celkového objemu čínského vývozu.

(207)

Komise proto nepovažovala dovoz z Tchaj-wanu za faktor, který mohl přispět k oslabení příčinné souvislosti mezi čínským vývozem a újmou.

(208)

Dovoz z Mexika a jiných třetích zemí se v průběhu posuzovaného období a zejména v období šetření výrazně snížil.

(209)

Komise proto nepovažovala dovoz z Mexika a jiných třetích zemí za faktor, který mohl přispět k oslabení příčinné souvislosti mezi čínským vývozem a újmou. Pokles v posuzovaném období vykazuje i kumulativní dovoz ze všech třetích zemí včetně Tchaj-wanu, a nepřispěl tedy ke vzniku újmy.

(210)

Objem vývozu výrobců v Unii se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 13

Vývozní výkonnost výrobců v Unii zařazených do vzorku

(211)

Objem vývozu se v posuzovaném období snížil o 48 %. Průměrná vývozní cena zůstala po celé posuzované období nad úrovní výrobních nákladů. Proto jsme dospěli k závěru, že vývoz ke vzniku újmy nepřispěl.

(212)

Spotřeba se v období šetření výrazně snížila z [85 000–95 000] tun v roce 2022 na [40 000–50 000] tun v období šetření. Srovnání s rokem 2020, kdy byla spotřeba rovněž podstatně nižší a činila [50 000–60 000] tun, však ukazuje, že dokud měl čínský dovoz pouze 19 % podíl na trhu, bylo výrobní odvětví Unie schopno prodávat dostatečný objem za dostatečně vysokou cenu, aby bylo ziskové. Pokles spotřeby proto není jediný faktor, který oslabil příčinnou souvislost mezi čínským dovozem a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie. Spíše naopak, vysoká spotřeba v roce 2022 oddálila účinek působící újmu čínského dovozu, který již v tomto roce získal vysoký podíl na trhu.

(213)

Pokles spotřeby proto neoslabil příčinnou souvislost mezi čínským dovozem a újmou.

(214)

Výrobní odvětví Unie má velmi významné využití přízí ze skleněných vláken pro vlastní potřebu, které činí přibližně dvě třetiny jeho celkové výroby. Výroba přízí ze skleněných vláken využívaných pro vlastní potřebu je však levnější a v období šetření přinesla zisk na navazujícím trhu. Výrobci v Unii ani nesnížili prodej přízí ze skleněných vláken v období šetření ve prospěch využití pro vlastní potřebu, což dokládá skutečnost, že objem přízí ze skleněných vláken využívaných pro vlastní potřebu se v období šetření rovněž snížil. K újmě proto nijak nepřispělo.

(215)

Výrobní náklady výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období výrazně zvýšily z [1 190–1 240] EUR/t v roce 2020 na [2 280–2 330] EUR/t v období šetření, což představuje celkový nárůst o 91 %. Tento nárůst je způsoben zvýšením cen energií a surovin, jakož i zvýšením fixních nákladů na vyrobenou tunu v důsledku nižšího objemu výroby v období šetření.

(216)

Obecně platí, že ke zvyšování výrobních nákladů dochází pravidelně a zohledňuje se za spravedlivých tržních podmínek při stanovování prodejních cen. Komise zkoumala, zda existuje nějaký faktor, který za spravedlivých tržních podmínek nelze považovat za kompenzovaný zvýšením prodejní ceny přízí ze skleněných vláken.

(217)

V letech 2021 až 2022 se již výrobní náklady výrazně zvýšily z [1 300–1 350] EUR/t v roce 2020 na [1 800–1 850] EUR/t, což představuje nárůst o 37 %. Vzhledem k vysoké poptávce v roce 2022 však výrobní odvětví Unie dokázalo prodat objem, který se oproti předchozímu roku výrazně nezměnil, a stanovit ceny na úrovni, která mu umožnila zůstat ziskovým. To dokazuje, že zákazníci byli schopni absorbovat i vysoké zvýšení cen, pokud po výrobcích existovala poptávka.

(218)

Mezi rokem 2022 a obdobím šetření vzrostly výrobní náklady o 27 %. V období šetření se však poptávka výrazně snížila. Jak navíc dokládá tabulka 4, čínské ceny, které během prvních tří let posuzovaného období rostly, v období šetření výrazně poklesly (o 20 %). Výrobní odvětví Unie proto nedokázalo sjednat vyšší ceny, ale muselo své prodejní ceny snížit pod úroveň nákladů.

(219)

Zvýšení výrobních nákladů výrobního odvětví Unie lze rozdělit do tří kategorií.

(220)

Za prvé, vzhledem k nižšímu objemu prodaných přízí ze skleněných vláken v období šetření vedly fixní náklady rozložené v menším rozsahu ke zvýšení fixních nákladů na vyrobenou tunu. Toto zvýšení je přímým důsledkem toho, že Čína získala podíl na trhu a že výrobní odvětví Unie proto zaznamenalo nižší objem prodeje. Označení tohoto zvýšení výrobních nákladů za jediný faktor, který přispěl ke vzniku újmy, by bylo v rozporu se skutečností, že je přímým důsledkem nekalé soutěže čínských vývozců prodávajících své výrobky za nízké ceny. Nemělo by proto být považováno za jediný faktor, který přispěl ke vzniku újmy.

(221)

Za druhé, v období šetření se výrazně zvýšily ceny některých surovin. Výrazně se zvýšily ceny důležitých surovin, jako je kolemanit a vápenec, a to společně s ostatními surovinami, které představují pouze menší část nákladů na suroviny. Tyto suroviny se však většinou dovážejí z mezinárodního trhu a všichni výrobci, kteří působí na nezkreslených trzích, se s tímto zvýšením cen potýkají a musejí ho přenést na své zákazníky. V roce 2022 byly například hlavními vývozci vápence Spojené arabské emiráty, Japonsko, Malajsie, Vietnam a Omán. Zvýšení cen surovin proto nepředstavuje skutečnost, která přispěla ke vzniku újmy způsobem, který by za spravedlivých tržních podmínek nebyl vyvážen zvýšením cen přízí ze skleněných vláken.

(222)

Za třetí, ke zvýšení výrobních nákladů přispěly ceny energií. V období šetření se však nejednalo o ojedinělý případ. K výraznému zvýšení cen energií došlo již v roce 2022. V Lotyšsku se průměrná cena elektřiny v období šetření oproti roku 2022 dokonce snížila (57). Zvýšení cen energií proto nepředstavuje skutečnost, která přispěla ke vzniku újmy způsobem, který by za spravedlivých tržních podmínek nebyl vyvážen zvýšením cen přízí ze skleněných vláken.

(223)

Zvýšení výrobních nákladů není jediným faktorem, který způsobuje vznik újmy. Zvýšení výrobních nákladů vede ke vzniku újmy pouze v případě, že prodejní ceny přízí ze skleněných vláken nemohou toto zvýšení zohlednit. Tlak na prodejní ceny však přímo souvisí s dumpingovým dovozem z Číny během období šetření.

(224)

Situace v roce 2022 dále ukazuje, že za spravedlivých tržních podmínek, kdy čínský vývoz za nižší ceny nevedl ke ztrátě objemu prodeje výrobního odvětví Unie, bylo výrobní odvětví Unie schopno přenést zvýšení nákladů na své zákazníky, i když toto zvýšení činilo až 37 %. Proto nebýt čínského dovozu za nízké ceny a dumpingového dovozu v období šetření, mohlo výrobní odvětví Unie, jak bylo zjištěno v předchozích letech posuzovaného období, zvýšit své ceny, aby pokryly pokračující růst jeho nákladů. Čínské ceny v období šetření však byly dokonce nižší než výrobní náklady výrobního odvětví Unie.

(225)

To dokazuje, že zvýšení výrobních nákladů v období šetření nezmírnilo příčinnou souvislost mezi dumpingovým čínským dovozem a újmou.

(226)

Existuje časová shoda mezi významným zvýšením dovozu z Číny a zhoršením situace výrobního odvětví Unie. Ačkoli se v době před obdobím šetření újma neprojevila v důsledku vysoké poptávky, čínský dovoz si v období šetření udržel vysoký podíl na trhu, a tím způsobil újmu z hlediska objemu a tlak na tvorbu cen.

(227)

Komise rovněž zkoumala další faktory újmy a nenašla žádné další faktory, které přispěly k podstatné újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Žádný z dalších faktorů, posuzovaných jednotlivě nebo souhrnně, totiž nezpochybňuje, že existuje skutečný a podstatný vztah mezi dumpingovým dovozem z Číny a podstatnou újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie.

(228)

Pro určení úrovně opatření Komise zkoumala, zda by clo nižší než dumpingové rozpětí bylo dostatečné k odstranění újmy způsobené dumpingovým dovozem výrobnímu odvětví Unie.

(229)

Újma by byla odstraněna, pokud by výrobní odvětví Unie mohlo dosáhnout cílového zisku prodejem za cílovou cenu ve smyslu čl. 7 odst. 2c a čl. 7 odst. 2d základního nařízení.

(230)

V souladu s čl. 7 odst. 2c základního nařízení vzala Komise při stanovení cílového zisku v úvahu tyto činitele: míru ziskovosti před zvýšením dovozu z dotčené země, míru ziskovosti potřebnou na krytí celkových nákladů a investic, výzkumu a vývoje a inovací, jakož i míru ziskovosti očekávanou za běžných podmínek hospodářské soutěže. Toto ziskové rozpětí nesmí být nižší než 6 %.

(231)

Jako první krok stanovila Komise základní zisk pokrývající úplné náklady za běžných podmínek hospodářské soutěže.

(232)

Žadatel v podnětu uvedl, že úroveň zisku výrobního odvětví Unie za běžných tržních podmínek na základě jeho předchozí výkonnosti by odrážela úroveň zisku ve výši nejméně 20 %. Žadatel rovněž zdůraznil, že výrobní odvětví přízí ze skleněných vláken je vysoce kapitálově náročné a že k zajištění pravidelné údržby a modernizace pecí a investic do výzkumu a vývoje je nutná vysoká úroveň zisku.

(233)

Komise zastávala názor, že žádný z roků během období šetření nelze považovat za reprezentativní pro stanovení základního zisku podle čl. 7 odst. 2c základního nařízení.

(234)

V letech 2020 a 2021, které předcházely prudkému nárůstu podílu čínského dovozu na trhu, dosáhlo výrobní odvětví Unie ziskovosti [13 %–17 %]. Oba roky však byly ovlivněny výjimečnými okolnostmi omezení volného pohybu osob během pandemie COVID-19 a sníženými mezinárodními obchodními toky. Komise proto dospěla k závěru, že míru ziskovosti dosaženou v těchto letech nelze považovat za reprezentativní a že neodpovídá běžným podmínkám hospodářské soutěže.

(235)

Rok 2022 byl výjimečným rokem, kdy došlo k prudkému nárůstu spotřeby přízí ze skleněných vláken na trhu Unie, což vedlo jak ke zvýšení podílu čínského dovozu na trhu, tak ke zvýšení objemu prodeje výrobců v Unii, kteří si byli schopni udržet a dokonce zvýšit svou ziskovost.

(236)

Komise na základě těchto skutečností dospěla k závěru, že rok 2022 nelze považovat za reprezentativní rok, kdy by bylo dosaženo základního zisku v souladu s čl. 7 odst. 2c základního nařízení.

(237)

Při hledání období, v němž by převládaly běžné podmínky hospodářské soutěže, Komise zkoumala ziskovost dosaženou během pěti let předcházejících posuzovanému období a vypočítala průměrnou ziskovost dosaženou oběma výrobci v Unii v letech 2015 a 2019.

(238)

Toto ziskové rozpětí bylo stanoveno na 20,7 %.

(239)

Výrobní odvětví Unie tvrdilo, že úroveň jeho investic, výzkumu a vývoje a inovací během posuzovaného období by byla za běžných podmínek hospodářské soutěže vyšší. Tato tvrzení však nebyla dostatečně podložena, a proto se k nim při výpočtu cílového zisku nepřihlíželo.

(240)

V souladu s čl. 7 odst. 2d základního nařízení Komise jako poslední krok posoudila budoucí náklady vyplývající z mnohostranných environmentálních dohod a protokolů k nim, jejichž smluvní stranou je Unie, a z úmluv Mezinárodní organizace práce (MOP) uvedených v příloze Ia, které vzniknou výrobnímu odvětví Unie po dobu uplatňování opatření podle čl. 11 odst. 2. Komise byla toho názoru, že výrobci v Unii neposkytli dostatečné důkazy týkající se těchto nákladů, a proto je při výpočtu ceny nepůsobící újmu nezohlednila.

(241)

Na základě toho pak Komise vypočítala cenu obdobného výrobku ve výši [3 600–4 600] EUR, která výrobnímu odvětví Unie nepůsobí újmu, a to použitím cílového ziskového rozpětí uvedeného v 238. bodě odůvodnění na výrobní náklady výrobců v Unii během období šetření. Žádné úpravy podle čl. 7 odst. 2d nebyly provedeny.

(242)

Komise poté stanovila úroveň rozpětí újmy na základě srovnání vážené průměrné dovozní ceny spolupracujícího vyvážejícího výrobce Henan Guangyuan v Číně, která byla stanovena pro účely výpočtů cenového podbízení, s váženou průměrnou cenou obdobného výrobku prodávaného během období šetření na trhu Unie výrobci v Unii zařazenými do vzorku, jež nepůsobí újmu. Případný rozdíl vyplývající z tohoto porovnání byl vyjádřen jako procento vážené průměrné dovozní hodnoty CIF.

(243)

Na základě výše uvedeného posouzení by měla být prozatímní antidumpingová cla stanovena tak, jak je uvedeno níže, v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení:

(244)

Poté, co se Komise rozhodla použít čl. 7 odst. 2 základního nařízení, zkoumala, zda může navzdory zjištění dumpingu působícího újmu jednoznačně konstatovat, že v tomto případě není v zájmu Unie přijímat prozatímní opatření v souladu s článkem 21 základního nařízení. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmů výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(245)

Na základě výše uvedené analýzy je uložení prozatímních opatření v zájmu výrobního odvětví Unie vyrábějícího příze ze skleněných vláken. V případě, že tato opatření nebudou uložena, budou čínští výrobci nadále vyvážet příze ze skleněných vláken za nízké ceny na trh Unie a vyvíjet cenový tlak, což výrobnímu odvětví Unie zabrání prodávat příze ze skleněných vláken s přiměřeným ziskem a získat zpět ztracené podíly na trhu.

(246)

Jeden dovozce, jenž nakupuje výrobek, který je předmětem šetření, z Číny, zaslal odpověď na dotazník. Z poskytnutých údajů Komise vyvodila, že dovozce zřejmě při své činnosti uplatňuje pevné ziskové rozpětí. Dovozce zatím nepředložil žádné argumenty. Komise proto dospěla k závěru, že pro neuložení prozatímních opatření neexistuje žádný přesvědčivý důvod.

(247)

Uživatelé vyrábějí textilie pro širokou škálu průmyslových výrobků, včetně větrných turbín, stavebních, izolačních nebo leteckých materiálů.

(248)

Odpovědi na dotazník zaslali tři uživatelé, kteří v období šetření společně nakupovali přibližně 10 % přízí ze skleněných vláken dovážených z Číny. Z jejich údajů vyplývá, že u dvou uživatelů by dopad opatření neměl být významný, protože buď používají pouze malé procento výrobku, který je předmětem šetření, z Číny, nebo výrobek, který je předmětem šetření, představuje pouze malé procento jejich výrobních nákladů a případné clo by nemělo ohrozit ziskovost společnosti. Navíc se zdá, že navzdory výraznému zvýšení cen výrobku, který je předmětem šetření, v letech před obdobím šetření dokázali uživatelé zůstat v období šetření ziskoví. U jednoho uživatele, který nakupoval většinu svých přízí ze skleněných vláken z Číny a který má v současné době nízkou ziskovost, nelze vyloučit, že by cla mohla mít dopad na jeho ziskovost. Vzhledem k nízké účasti uživatelů dospěla Komise k závěru, že tento průzkum není pro uživatele reprezentativní.

(249)

Komise proto dospěla k závěru, že pro neuložení prozatímních opatření neexistuje žádný přesvědčivý důvod.

(250)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody k domněnce, že uložení prozatímních opatření na dovoz přízí ze skleněných vláken pocházejících z Číny v této fázi šetření není v zájmu Unie.

(251)

Na základě závěrů, k nimž Komise dospěla ohledně dumpingu, újmy, příčinné souvislosti, úrovně opatření a zájmu Unie, by měla být uložena prozatímní opatření, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

(252)

Prozatímní antidumpingová opatření by měla být na dovoz přízí ze skleněných vláken pocházející z Číny uložena podle pravidla nižšího cla, které stanoví čl. 7 odst. 2 základního nařízení. Výše cla byla stanovena tak, aby byla na úrovni nižší z hodnot dumpingového rozpětí a rozpětí újmy.

(253)

Na základě výše uvedených skutečností by sazby prozatímního antidumpingového cla vyjádřené na základě ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením měly činit:

(254)

Individuální sazba antidumpingového cla pro dotčenou společnost uvedená v tomto nařízení byla stanovena na základě zjištění plynoucích z tohoto šetření. Odráží proto situaci zjištěnou během tohoto šetření, pokud jde o tuto společnost. Tato celní sazba je použitelná výlučně na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčené země a vyráběného uvedenou právnickou osobou. Na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „veškerý další dovoz pocházející z Číny“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(255)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k rozdílu mezi celními sazbami hrozí, je nutno přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla je možné až poté, co je celním orgánům členských států předložena platná obchodní faktura. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Dokud není tato faktura přiložena, mělo by se na dovoz vztahovat antidumpingové clo platné pro „veškerý další dovoz pocházející z Číny“.

(256)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(257)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(258)

V souladu s článkem 19a základního nařízení informovala Komise zúčastněné strany o plánovaném uložení prozatímních cel. Tyto informace byly zpřístupněny také široké veřejnosti na internetových stránkách GŘ TRADE. Zúčastněné strany dostaly tři pracovní dny na to, aby předložily připomínky k přesnosti výpočtů, které jim byly konkrétně sděleny.

(259)

K přesnosti výpočtů nebyly obdrženy žádné připomínky.

(260)

Komise v zájmu řádné správy vyzve zúčastněné strany k tomu, aby v pevně stanovené lhůtě předložily písemné připomínky a/nebo aby požádaly o slyšení u Komise nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(261)

Zjištění týkající se uložení prozatímních cel jsou prozatímní a mohou být v konečné fázi šetření změněna,