(EU) 2024/2661Prováděcí nařízení Komise (EU) 2024/2661 ze dne 14. října 2024, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz hliníkových radiátorů pocházejících z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

(1)

Nařízením (EU) č. 1039/2012 (2) Rada uložila antidumpingové clo na dovoz hliníkových radiátorů pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „původní opatření“). Šetření, které vedlo k uložení původních opatření, bude dále označováno jako „původní šetření“.

(2)

Na základě přezkumu před pozbytím platnosti (dále jen „předchozí přezkum před pozbytím platnosti“) Evropská komise (dále jen „Komise“) prodloužila nařízením (EU) 2019/59 (3) platnost konečných antidumpingových opatření na dovoz hliníkových radiátorů pocházejících z Čínské lidové republiky.

(3)

Sazby v současné době platných antidumpingových cel činí 12,6 % až 56,2 % u dovozu od vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, 21,2 % v případě spolupracujících společností nezařazených do vzorku a 61,4 % v případě všech ostatních společnosti v Číně.

(4)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti opatření (4) obdržela Komise žádost o přezkum podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(5)

Žádost o přezkum podalo dne 17. října 2023 mezinárodní sdružení výrobců hliníkových radiátorů (dále jen „žadatel“) jménem výrobního odvětví Unie vyrábějícího hliníkové radiátory ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Žádost o přezkum byla odůvodněna tím, že pokud by opatření pozbyla platnosti, vedlo by to pravděpodobně k obnovení dumpingu a obnovení újmy působené výrobnímu odvětví Unie.

(6)

Po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení Komise zjistila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, a dne 12. ledna 2024 zahájila přezkum před pozbytím platnosti týkající se dovozu hliníkových radiátorů pocházejících z Číny do Unie na základě čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Oznámení o zahájení přezkumu zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“) (5).

(7)

Šetření týkající se přetrvání nebo obnovení dumpingu zahrnovalo období od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2023 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2020 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(8)

V oznámení o zahájení přezkumu byly zúčastněné strany vyzvány, aby se obrátily na Komisi a zúčastnily se šetření. Navíc Komise o zahájení přezkumu výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé výrobce v Číně, čínské orgány a známé dovozce a vyzvala je k účasti.

(9)

Zúčastněné strany měly možnost se k zahájení přezkumu před pozbytím platnosti vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(10)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že může v souladu s článkem 17 základního nařízení vybrat vzorek zúčastněných stran.

(11)

Komise v oznámení o zahájení přezkumu uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii.

(12)

Podle čl. 17 odst. 1 základního antidumpingového nařízení byla kritériem použitým pro výběr vzorku reprezentativnost z hlediska objemu výroby a prodeje obdobného výrobku v Unii v období od 1. října 2022 do 30. září 2023.

(13)

Tento vzorek sestával ze tří výrobců v Unii, kteří se všichni nacházejí v Itálii a představují více než 65 % odhadované celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

(14)

Komise zúčastněné strany vyzvala, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Jelikož nebyly obdrženy žádné připomínky, potvrdila Komise předběžně vybraný vzorek jako konečný vzorek.

(15)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, a jejich reprezentativní sdružení, aby se přihlásili a poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Nepřihlásili se žádní dovozci, kteří nejsou ve spojení.

(16)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny výrobce v Číně, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Komise kromě toho požádala zastoupení Čínské lidové republiky, aby označilo a/nebo kontaktovalo případné další výrobce, kteří by mohli mít o účast na šetření zájem. Nebyly obdrženy žádné odpovědi.

(17)

Komise následně informovala orgány v Číně, že vzhledem k nedostatečné spolupráci hodlá při šetření týkajícím se přetrvání nebo obnovení dumpingu využít dostupných údajů podle článku 18 základního nařízení. Nebyla obdržena žádná odpověď.

(18)

V den zahájení přezkumného šetření byly zpřístupněny online dotazníky pro výrobce v Unii, jakož i pro dovozce, uživatele a výrobce v Číně (6).

(19)

Komise zaslala vládě Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“) dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v Číně ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(20)

Vyplněné dotazníky byly obdrženy od tří výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(21)

Čínská vláda ani žádný výrobce v Číně na dotazník neposkytli odpověď.

(22)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné ke stanovení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy a ke stanovení zájmu Unie.

(23)

Komise uskutečnila inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení v prostorách všech tří výrobců v Unii zařazených do vzorku:

(24)

Dne 8. srpna 2024 Komise zveřejnila základní skutečnosti a úvahy, na jejichž základě hodlá zachovat platná antidumpingová cla. Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž se mohly k poskytnutým informacím vyjádřit.

(25)

Připomínky předložené zúčastněnými stranami Komise zvážila a ve vhodných případech zohlednila. Žádná ze stran nepožádala o slyšení.

(26)

Výrobek, který je předmětem tohoto přezkumu, je tentýž jako v původním šetření a předchozím přezkumu před pozbytím platnosti, tj. hliníkové radiátory a jejich součásti nebo díly smontované do bloků nebo jednotlivě, ze kterých jsou tyto radiátory složeny, kromě radiátorů, jejich součástí a dílů elektrického typu, v současnosti kódů KN ex 7615 10 10 , ex 7615 10 80 , ex 7616 99 10 a ex 7616 99 90 (kódy TARIC 7615 10 10 10, 7615 10 80 10, 7616 99 10 91, 7616 99 90 01 a 7616 99 90 91) (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“).

(27)

Jak bylo zjištěno v původním šetření, jakož i v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti, tento přezkum před pozbytím platnosti potvrdil, že následující výrobky mají stejné základní fyzické a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

(28)

Proto se tyto výrobky považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(29)

Komise v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda v období přezkumného šetření docházelo k dumpingu a zda je pravděpodobné, že dumping přetrvá nebo se obnoví, pokud by platná opatření případně pozbyla platnosti.

(30)

Jak je uvedeno v 16. bodě odůvodnění, žádný z výrobců z Číny při šetření nespolupracoval. Komise proto dne 21. února 2024 informovala čínské orgány a všechny zúčastněné strany, že vzhledem k nedostatečné spolupráci Komise hodlá uplatnit článek 18 základního nařízení ohledně zjištění týkajících se Číny. Komise v tomto ohledu neobdržela žádné připomínky ani žádosti o zásah úředníka pro slyšení.

(31)

V důsledku toho byla v souladu s článkem 18 základního nařízení zjištění týkající se pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu založena na dostupných údajích, zejména na informacích uvedených v žádosti o přezkum, a na informacích získaných od spolupracujících stran v průběhu přezkumného šetření (konkrétně od žadatele) a na informacích z jiných veřejně dostupných zdrojů, zejména z databáze Global Trade Atlas (GTA) (7).

(32)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(33)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(34)

Jak je podrobněji vysvětleno níže, Komise v tomto šetření dospěla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci čínské vlády a vyvážejících výrobců bylo uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

(35)

V nedávných šetřeních týkajících se odvětví hliníku v Číně (8) Komise zjistila, že existují podstatná zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(36)

V rámci těchto šetření Komise zjistila existenci významných zásahů státu v Číně, které vedou k narušení účinného rozdělování zdrojů v souladu s tržními zásadami (9). Komise zejména dospěla k závěru, že v odvětví hliníku nejenže přetrvává značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení (10), ale že čínská vláda může rovněž ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení (11). Komise dále zjistila, že přítomnost státu a zásahy státu na finančních trzích, jakož i při dodávkách surovin a vstupů způsobují další narušení trhu. Systém plánování v Číně celkově vede k tomu, že jsou zdroje soustředěny do odvětví označených čínskou vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly rozdělovány v souladu s tržními silami (12). Kromě toho Komise dospěla k závěru, že čínské právní předpisy upravující úpadek a vlastnictví řádně nefungují ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení, následkem čehož vznikají zkreslení, zejména když jsou v Číně drženy při životě insolventní firmy a když se přidělují práva k užívání pozemků (13). Ve stejném duchu zjistila Komise zkreslení mzdových nákladů v odvětví oceli ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení (14), jakož i narušení finančních trhů ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení, zejména pokud jde o přístup podnikových subjektů v Číně ke kapitálu (15).

(37)

Stejně jako v předchozích šetřeních týkajících se odvětví hliníku v Číně Komise v tomto šetření zkoumala, zda je vzhledem k existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení vhodné použít domácí ceny a náklady v Číně, či nikoli. Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu, včetně důkazů obsažených v žádosti, jakož i v pracovním dokumentu útvarů Komise o podstatných zkresleních v hospodářství Čínské lidové republiky pro účely šetření v oblasti ochrany obchodu (16) (dále jen „zpráva“), který se opírá o veřejně dostupné zdroje, a v jeho aktualizované verzi (dále jen „aktualizovaná zpráva“) (17). Tato analýza zahrnovala zkoumání významných státních zásahů do ekonomiky Číny obecně, ale i konkrétní situaci na trhu v příslušném odvětví včetně výrobku, který je předmětem přezkumu.

(38)

V žádosti se uvádělo, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení v Číně nelze v tomto případě použít domácí ceny a náklady čínského odvětví hliníku. Na podporu svého stanoviska žadatel odkázal na zprávu, zejména na oddíly týkající se odvětví hliníku (18), na předchozí šetření Komise týkající se hliníku a navazujících výrobků (19), na čínské právní předpisy, jakož i na další studie.

(39)

Žadatel konkrétně zadal vypracování studie „China Household Aluminum Radiators Industry Market Research Report“ (Zpráva o průzkumu čínského trhu s hliníkovými radiátory používanými v domácnostech) (dále jen „studie“), která byla aktualizována v říjnu 2023. Studie ukázala, že Čína je nejen největším světovým producentem bauxitu, který je hlavním zdrojem hliníku, ale také největším světovým výrobcem hliníku, a že „[v] souladu s údaji zveřejněnými sdruženími International Aluminum Association a International Energy Deployment v roce 2020 se čínská výroba hliníku meziročně zvýšila o 5 %, zatímco ve zbytku světa vzrostla pouze o 0,3 % a v některých regionech výroba hliníku dokonce poklesla. Čína představuje 57,2 % celosvětové výroby hliníku. Celkově vykazovala čínská výroba hliníku vzestupnou tendenci. V roce 2022 dosáhl objem výroby hliníku v Číně 40 milionů tun, což opět představuje více než polovinu celosvětové výroby hliníku. Čína je rovněž jedním z největších světových spotřebitelů hliníku.“

(40)

Žadatel dále uvedl, že k rozmachu, který odvětví hliníku v Číně zaznamenalo, došlo díky příznivým vládním politikám motivujícím státní podniky, aby vstoupily do odvětví primární výroby hliníku, a soukromé podniky, aby vstoupily do odvětví hliníkových výrobků.

(41)

V žádosti se konkrétně poukazovalo na to, že významné iniciativy čínské vlády v oblasti regionální státní podpory rovněž potvrzují narušující povahu zásahů čínské vlády, které podporují odvětví hliníku v různých provinciích níže uvedenými způsoby:

(42)

Nakonec bylo v žádosti vyjádřeno stanovisko, že ceny nebo náklady nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivňovány významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Proto není podle žádosti vhodné použít v tomto případě ke stanovení běžné hodnoty domácí ceny a náklady.

(43)

Čínská vláda se nevyjádřila ani nepředložila důkazy podporující nebo vyvracející stávající důkazy obsažené ve spisu – včetně zprávy a dalších důkazů, které poskytl žadatel – ohledně existence podstatných zkreslení anebo ohledně vhodnosti použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení na danou věc.

(44)

Při zkoumání, zda je v tomto šetření z důvodu existence podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení vhodné použít domácí ceny a náklady v Číně, proto Komise vycházela z důkazů dostupných ve spisu, včetně důkazů obsažených v žádosti, jakož i v aktualizované zprávě. Komise na základě předchozích šetření prováděných v tomto ohledu tyto důkazní prvky dále doplnila vlastním výzkumem týkajícím se různých kritérií, která jsou relevantní pro potvrzení existence podstatných zkreslení v Číně.

(45)

V odvětví výrobku, který je předmětem přezkumu, přetrvává značná míra vlastnictví, kontroly, strategického dohledu nebo pokynů ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení. Podniky v Číně, jež jsou ve vlastnictví státu, jsou jím ovládány a/nebo jsou pod jeho strategickým dohledem nebo se řídí jeho pokyny, představují podstatnou součást hospodářství. Čínská vláda a Komunistická strana Číny udržují struktury, které zajišťují jejich trvalý vliv na podniky, a to zejména na státní podniky (20). Zásahy Komunistické strany Číny do operativního rozhodování se však staly normou nejen ve státních podnicích, ale i v soukromých společnostech (21), přičemž si komunistická strana nárokuje vedoucí postavení prakticky ve všech aspektech hospodářství země.

(46)

Vzhledem k tomu, že čínští vývozci výrobku, který je předmětem přezkumu, nespolupracovali, nebylo možné určit přesný poměr výrobců v soukromém a státním sektoru. Šetřením však bylo zjištěno, že v odvětví výrobku, který je předmětem přezkumu, působí jak státní podniky, tak soukromé společnosti (22). Několik výrobců je tak v soukromém vlastnictví, například Unbeatable Group (dále jen „Unbeatable“) (23), Zhejiang Navas Industry and Trade, dříve známý jako Yongkang Sanghe Radiator (24) (dále jen „Zhejiang Navas“), China Botai (25) a China Flyhigh (26), zatímco největší čínský výrobce hliníku, China Aluminum Corporation (dále jen „Chinalco“) (27), je státním podnikem s více než 35 % podílem veřejného vlastnictví (28).

(47)

Čínská vláda navíc vůči podnikům uplatňuje svůj vliv také tím, že pro dané odvětví stanoví konkrétní cíle a politiky, které jsou všichni účastníci povinni dodržovat bez ohledu na jejich soukromou nebo veřejnou povahu.

(48)

Například standardní podmínky vztahující se na odvětví hliníku (dále jen „standardní podmínky“) (29), vydané Ministerstvem průmyslu a informačních technologií (dále jen „MIIT“) v roce 2020, stanoví celkový rámec pro fungování odvětví hliníku na centrální úrovni. Cíle standardních podmínek jsou vyjádřeny takto: „[p]odporovat strukturální reformu odvětví hliníku na straně nabídky a vysoce kvalitní technologický rozvoj tohoto odvětví“ a zajistit, aby „[t]ěžba bauxitu a výroba oxidu hlinitého, elektrolytického hliníku a sekundárního hliníku byly v souladu s celostátními a místními průmyslovými politikami, plány v oblasti nerostných surovin, právními předpisy a politikami v oblasti ochrany životního prostředí, úspor energie, těžby a bezpečnosti výroby, plány průmyslového rozvoje a dalšími požadavky“ (30).

(49)

Ve 14. pětiletém plánu provincie Šan-tung týkajícím se rozvoje odvětví hliníku (dále jen „Šantungský plán“) (31) jsou uvedeny tyto cíle: „[d]o roku 2025 dosáhne hodnota produkce odvětví hliníku 800 miliard RMB, velikost trhu s konečnými výrobky se bude dále rozšiřovat, přičemž podíl výrobků s vysokou přidanou hodnotou bude činit více než 60 %, a poměr objemu výroby hliníkového materiálu a elektrolytického hliníku překročí vnitrostátní průměr […]. Provincie se změní v hlavní průmyslový klastr v odvětví hliníku s významným domácím a zahraničním vlivem (32).“

(50)

V září 2022 vydal Stálý výbor lidového kongresu autonomní oblasti Kuang-si čuang rozhodnutí o podpoře vysoce kvalitního rozvoje odvětví hliníku (dále jen „rozhodnutí z Kuang-si“) (33) a stanovil cíle týkající se rozvíjení předních podniků a řízení rozvoje státem vlastněných podniků v této provincii: „Rozvíjet skupinu předních podniků s klíčovou konkurenceschopností. Zavést systém „lídrů průmyslového řetězce“ v odvětví hliníku pro podniky s předním postavením v průmyslových řetězcích oxidu hlinitého a elektrolytického hliníku s cílem zavést komplexní hodnotící a pobídkový mechanismus v oblasti energetické účinnosti zahrnující celé odvětví. […] Zintenzivnit podporu malých a středních podniků v odvětví hliníku, zaměřit se na vybudování skupiny specializovaných, profesionálních, netradičních a nových „malých gigantů“ v oblasti hloubkového zpracování hliníku a upřednostňovat podniky v odvětví hliníkových výrobků a dále propagovat značku Guangxi Aluminium. Zlepšit kvalitu a účinnost rozvoje státních podniků v oblasti hliníku, podpořit skupinu Guangxi Investment Group a další státní podniky, aby optimalizovaly a integrovaly své vnitřní obchodní postupy v oblasti hliníku; přijímat a využívat kapitál k zavádění průmyslového řetězce v odvětví hliníku napříč provinciemi a zeměmi prostřednictvím fúzí a akvizic, účasti nebo kontroly podílu na vlastním kapitálu nebo jiných metod, aby bylo možné koordinovaně rozvíjet celý průmyslový řetězec a budovat přední podniky v odvětví hliníku s celostátním vlivem a mezinárodní konkurenceschopností (34).“

(51)

Vládní kontrolu a strategický dohled lze vedle toho pozorovat také na úrovni příslušných průmyslových sdružení. Čínská průmyslová sdružení mají zaručit, že výrobní odvětví bude provádět politiky čínské vlády. Tuto úlohu potvrzuje skutečnost, že při své činnosti úzce spolupracují se státními orgány, což se odráží v jejich stanovách.

(52)

Například Čínské sdružení výrobců v odvětví neželezných kovů (CNFA) (35) uvádí v článku 3 svých stanov, že organizace „[p]odléhá celkovému vedení Komunistické strany Číny, zřizuje organizaci Komunistické strany Číny, vykonává stranickou činnost a vytváří nezbytné podmínky pro činnost stranické organizace“ a „přijímá profesní vedení, dohled a řízení ze strany subjektů odpovědných za registraci a řízení, subjektů odpovědných za budování strany, jakož i příslušných správních útvarů odpovědných za řízení výrobního odvětví“ (36). Podle článku 6 stanov zahrnuje činnost sdružení mimo jiné následující: „[v] souladu s obecnou politikou a obecným úkolem vytvořit socialistický tržní ekonomický systém, který prosazuje Strana a stát, a s ohledem na aktuální situaci v daném odvětví aktivně předkládat návrhy a stanoviska týkající se rozvoje odvětví a souvisejících politik a právních předpisů“ (37). Kromě toho je podmínkou způsobilosti pro funkci zástupce sdružení, aby byl daný člen podřízen vedení Komunistické strany Číny, podporoval socialismus s čínskými rysy, rozhodně uplatňoval linii, zásady a politiku Strany a vyznačoval se dobrými politickými vlastnostmi (38).

(53)

Pokud jde o to, že čínská vláda může zasahovat do cen a nákladů prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení, představují buňky Komunistické strany Číny v podnicích, ať už ve vlastnictví státu či v soukromém sektoru, důležitý kanál, jehož prostřednictvím může stát zasahovat do podnikatelských rozhodnutí. Během šetření Komise zjistila existenci osobních vazeb mezi výrobci výrobku, který je předmětem přezkumu, a Komunistickou stranou Číny, jelikož členové Komunistické strany Číny figurují ve vrcholném vedení nebo představenstvu řady společností vyrábějících výrobek, který je předmětem přezkumu.

(54)

Například předseda představenstva společnosti Chinalco a její generální ředitel současně zastávají funkce tajemníka a zástupce tajemníka ve stranické organizaci této společnosti. Nadto v roce 2024 všechny složky skupiny Chinalco zahájily iniciativu zaměřenou na studium stranické disciplíny a výchovu k ní: „[z]asedání věnované zavedení studia stranické disciplíny ve skupině Chinalco zdůraznilo, že stranické organizace na všech úrovních by měly posílit kombinaci učení a uplatňování v praxi, sloučit studium stranické disciplíny s každoročním prováděním systému strategického plánování klíčových ročních projektů skupiny Chinalco „4 + 4+N+“ a usilovat o splnění ročních cílů a úkolů, výsledky učení účinně přeměnit v nevyčerpatelnou hnací sílu pro urychlení výstavby hliníkářské společnosti světové úrovně s výraznými a komplexními konkurenčními výhodami a poskytnout silné politické záruky pro další etapu modernizace společnosti Chinalco“ (39).

(55)

Rovněž soukromé podniky v odvětví hliníkových radiátorů podléhají zásahům Strany. Například předseda a tajemník stranické pobočky v Jiangsu Unbeatable Group Co., Ltd. byl v roce 2021 zařazen mezi nejlepších 100 členů Komunistické strany Číny v obci Nan-tchung (40). Vedle toho obec Čchi-tung (nacházející se na území Nan-tchungu v provincii Ťiang-su) uspořádala vzdělávací semináře, na nichž se setkali zástupci Komunistické strany Číny a podniku Unbeatable Group: „Ve svém projevu […] uvedla, že výstavba výukového centra v prostorách Unbeatable Group v zóně vyspělých technologií je úzce spjata se současnou situací okresu a města, je v souladu s charakteristikami podniku a plně odráží skutečnost, že budování strany na vysoké úrovni vede k vysoce kvalitnímu rozvoji (41).“

(56)

Kromě toho jsou v odvětví výrobku, který je předmětem přezkumu, zavedeny politiky, jež pozitivně diskriminují domácí výrobce nebo jinak ovlivňují trh ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) třetí odrážky základního nařízení.

(57)

Odvětví hliníku považuje čínská vláda za klíčové odvětví (42). To potvrzuje řada plánů, směrnic a dalších dokumentů týkajících se hliníku vydaných na úrovni celého státu, provincií a obcí, které Komise podrobně zdokumentovala v průběhu předchozích šetření v tomto odvětví (43), jakož i v aktualizované zprávě (44).

(58)

Na celostátní úrovni například 14. pětiletý plán rozvoje odvětví surovin (45) obsahuje ustanovení o zajištění dostupnosti hliníku jako suroviny: „Provádět opatření k překonání nedostatku klíčových materiálů; […] Provádět opatření ke konsolidaci a zlepšování sypkých základních materiálů a na základě optimalizovaných výrobních postupů vést podniky k využívání informačních technologií nové generace, jako je průmyslový internet, s cílem zlepšit celkovou konkurenceschopnost […] vysokopevnostní hliníkové slitiny, […].“ Plán dále vyzývá ke kontrole kapacity v odvětví hliníku: „Přísně kontrolovat nově navýšenou výrobní kapacitu. Zlepšit a důsledně provádět politiku nahrazování výrobní kapacity pro […] odvětví elektrolytického hliníku, zabránit neřízenému vývoji v oblasti […] a oxidu hlinitého.“ Plán také v kapitole „Směřovat k rozumnému uspořádání“ obsahuje geografické rozdělení různých průmyslových odvětví v Číně. Kapitola má následující znění: „Nové výrobní kapacity budou lépe uspořádány. […] Provádět národní a regionální klíčové strategie, strategie pro rozvoj regionální koordinace a strategie pro klíčové funkční oblasti a podporovat odvětví surovin, aby optimalizovalo a upravilo své územní uspořádání. […] Zajistit řádné uspořádání pobřežních oblastí prostřednictvím projektů využívajících zámořské zdroje, jako je oxid hlinitý.“ Plán dále hovoří o vytváření průmyslových klastrů: „Podporovat standardizované průmyslové klastry. […], podporovat posun v uspořádání odvětví elektrolytického hliníku od systému ‚uhlí – elektřina – hliník‘ k systému ‚čistá energie (např. vodní a větrná energie) – hliník‘.“ Plán konečně počítá i s podporou moderních technologií v odvětví hliníku a s podporou transformace celého odvětví. Jak je z výše uvedeného výčtu patrné, odvětví hliníku je pečlivě sledováno a řízeno ústřední vládou a je do značné míry formováno spíše zásahy státu než silami volného trhu.

(59)

Na místní úrovni je rozsah zásahů Číny do odvětví hliníku patrnější. Jedním z takových příkladů je Šantungský plán, který spolu s cíli popsanými ve 49. bodě odůvodnění výše stanoví podpůrná opatření pro místní podniky vyrábějící hliník takto: „Zvýšit politickou a regulační podporu. Aktivně provádět různé politiky podpory na celostátní úrovni a na úrovni provincií, poskytovat podporu způsobilým průmyslovým klastrům, klíčovým produktům a klíčovým technologiím. Podporovat podniky, které realizují významné projekty na úrovni celého státu a provincií. Efektivně využívat balíček politických opatření na podporu klíčových projektů v oblasti energetické transformace, podporovat průkopnické podniky poskytováním různých forem podpory, včetně fiskálních pobídek, poskytnutí pozemků, přidělování zelené energie, snížení daní a technologických inovací, a zavést daňové pobídky pro recyklaci hliníku. Podporovat kapitálové investiční fondy na úrovni provincií, aby investovaly do výzkumu a vývoje a industrializace nových klíčových výrobků a přilákaly investice ze sociálního kapitálu (46).“

(60)

Akční plán provincie Jün-nan na období 2021–2023 pro transformaci celého řetězce odvětví neželezných kovů a nových materiálů prostřednictvím nových výhod (dále jen „Jünnanský plán“) (47) obsahuje mimo jiné opatření ke snížení provozních nákladů odvětví hliníku prostřednictvím preferenčních daňových politik: „Uplatňovat preferenční daňové politiky pro rozvoj západního regionu a provádět řádné prošetřování a registraci příslušných podniků pro odvětví zeleného křemíku, odvětví zeleného hliníku a odvětví hloubkového zpracování neželezných kovů, která jsou uvedena v katalogu podporovaných odvětví v západním regionu; poskytovat nevyžádané poradenství a služby s cílem pomoci podnikům snížit jejich daňovou zátěž (48).“

(61)

Jak již bylo uvedeno v 50. bodě odůvodnění, rozhodnutí z Kuang-si stanoví několik cílů pro rozvoj odvětví hliníku v této provincii. Dále stanoví, že: „[d]o roku 2030 překročí poměr výroby hliníku a výroby elektrolytického hliníku 2:1 a podíl výrobků z rafinovaného a hloubkově zpracovaného hliníku na celkovém objemu výrobků z hliníku přesáhne 60 %. Vládní subjekty organizují a provádějí projekty na rozšíření a posílení průmyslového řetězce a vytvoření ziskového odvětví hloubkového zpracování hliníku v žádoucí kvantitě i kvalitě, se zaměřením na rozvoj a vytváření výhod v těchto sektorech: hliník pro lehké automobily, hliník pro nové zdroje energie, jako jsou fotovoltaika a baterie, hliník používaný k výrobě energie, hliník používaný pro balení potravin a léků, hliník pro elektronická zařízení a hliník pro stavebnictví a interiéry. Pokračující podpora se bude poskytovat na vývoj špičkových výrobků, jako je hliník pro letectví a kosmonautiku, lodě a železnice […] (49).“

(62)

Kromě výše uvedeného měli výrobci hliníkových radiátorů rovněž prospěch z opatření finanční podpory, která jasně ukazují zájem státu o toto odvětví. Společnost Zhejiang Navas například využila veřejnou záruku od státního kapitálového investičního holdingu města Jung-kchang na úvěr ve výši 10 milionů RMB, který byl v roce 2022 stále nesplacený (50).

(63)

Souhrnně vzato čínská vláda zavedla opatření s cílem přimět hospodářské subjekty k dodržování cílů veřejné politiky, pokud jde o podporu preferovaných odvětví, včetně výroby hlavních vstupů používaných k výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu. Taková opatření brání volnému působení tržních sil.

(64)

Stávající šetření neodhalilo žádný důkaz o tom, že by diskriminační uplatňování nebo nedostatečné vymáhání právních předpisů týkajících se úpadku a vlastnictví podle čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení v odvětví hliníku neovlivňovalo výrobce výrobku, který je předmětem přezkumu.

(65)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, je rovněž ovlivněn zkresleními mzdových nákladů ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení, jak je rovněž uvedeno výše v 35. bodě odůvodnění. Tato zkreslení ovlivňují odvětví jak přímo (při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, nebo hlavních vstupů), tak nepřímo (pokud má přístup ke vstupům od společností, na něž se vztahuje stejný pracovněprávní systém v Číně).

(66)

Ve stávajícím šetření nebyl navíc předložen žádný důkaz o tom, že odvětví výrobku, který je předmětem přezkumu, není ovlivňováno zásahy státu do finančního systému ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení, jak je uvedeno také výše v 35. bodě odůvodnění. I na politické úrovni vláda finanční opatření výrazně reguluje. Rozhodnutí z Kuang-si například stanoví tyto kroky: „[z]řídit zvláštní fond pro vysoce kvalitní rozvoj odvětví hliníku a zvýšit podporu určenou na transformaci a modernizaci odvětví hliníku. Umožnit plný výkon vedoucí úlohy fondu pro vysoce kvalitní průmyslový rozvoj v Kuang-si, jakož i vládních investičních fondů v průmyslovém odvětví na všech úrovních; podněcovat přední podniky v odvětví oxidu hlinitého a elektrolytického hliníku a sociální kapitál, aby se podílely na zřizování fondů pro investice do odvětví hliníku se zaměřením na podporu hloubkového zpracování hliníku a projektů v odvětví hliníku s vysokou přidanou hodnotou. Povzbuzovat finanční instituce, aby inovovaly a rozvíjely financování dodavatelského řetězce v odvětví hliníku, financování technologií a zelené financování v odvětví hliníku a aby uplatňovaly politiky diferencované podpory úvěrů u projektů podniků vyrábějících oxid hlinitý a elektrolytický hliník, např. v oblasti úspory energie a snižování emisí, technologické transformace, rozšíření a optimalizace průmyslového řetězce a komplexního využívání zdrojů. Podporovat kvalifikované hliníkářské společnosti, aby byly kótovány na domácích a zahraničních burzách cenných papírů, na segmentu na burze „New Third Board“ a na regionálních akciových trzích. Pomáhat podnikům vyrábějícím hliník obdržet přímé financování prostřednictvím trhu s dluhopisy. Podporovat sekuritizaci dluhových aktiv podniků vyrábějících hliník prostřednictvím finančního leasingu. Upravit a optimalizovat fiskální a daňové podpůrné politiky pro odvětví hliníku; upravit zaměření podpory na klíčové oblasti průmyslového řetězce, jako je hloubkové zpracování hliníku, technologický výzkum a vývoj, bezpečnost dodavatelského řetězce, úspora energie a snižování emisí, jakož i rozvoj recyklovaného hliníku (51).“

(67)

Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(68)

V neposlední řadě Komise připomíná, že pro výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu, je zapotřebí řada vstupů. Když výrobci výrobku, který je předmětem přezkumu, tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, splatné ceny (které jsou zaznamenány jako jejich náklady) zjevně podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si půjčovat peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru / při alokaci kapitálu. Navíc podléhají systému plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích.

(69)

V důsledku toho nejen není vhodné použít domácí prodejní ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale poznamenány jsou i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, pracovní síly atd.), protože tvorbu jejich cen ovlivňují významné zásahy státu, jak je popsáno v částech I a II aktualizované zprávy. Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdou, pracovní silou, energií a surovinami se totiž vyskytují v celé Číně. To znamená, že vstup, který byl vyroben v Číně díky společnému působení řady výrobních faktorů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále.

(70)

Z dostupných důkazů celkově vyplývá, že ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, ani náklady na jeho výrobu, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků v něm uvedených. Na tomto základě a vzhledem k nespolupráci ze strany čínské vlády dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není k určení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady. Komise proto přikročila k početnímu zjištění běžné hodnoty výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, to jest v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak je popsáno v následujícím oddíle.

(71)

Čínská vláda neuvedla v rámci stávajícího šetření žádné důkazy ani argumenty, jež by svědčily o opaku.

(72)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

(73)

Komise vydala poznámky ke zdrojům pro stanovení běžné hodnoty. Tyto poznámky popisovaly skutečnosti a důkazy, na nichž jsou založena příslušná kritéria, a zabývaly se připomínkami stran k těmto prvkům a k příslušným zdrojům. V poznámkách Komise informovala zúčastněné strany o svém záměru využít v daném případě jako vhodnou reprezentativní zem Turecko.

(74)

Komise v poznámkách určila Turecko jako zemi, kterou Světová banka považuje za zemi s úrovní hospodářského rozvoje obdobnou úrovni Číny, tj. obě jsou Světovou bankou zařazeny na základě hrubého národního důchodu do kategorie zemí s „vyššími středními příjmy“, přičemž je známo, že se v nich vyrábí výrobek, který je předmětem přezkumu.

(75)

Před zveřejněním poznámek obdržela Komise od žadatele připomínky k reprezentativní zemi, v nichž rovněž navrhl, že vhodnou reprezentativní zemí by bylo Turecko.

(76)

V poznámkách Komise uvedla, že v případě Turecka jsou veřejně dostupné finanční údaje od výrobců hliníkových radiátorů, jakož i údaje o dovozu příslušných surovin, energiích a pracovní síle.

(77)

Komise tedy hledala v databázi Orbis dostupné finanční údaje týkající se výrobních společností v Turecku (54). Snadno dostupné údaje byly nalezeny u dvou výrobců hliníkových radiátorů v Turecku: Sanica Isi Sanayi Anonim Sirketi a Peksa Profil Sanayi Ve Ticaret Anonim Sirketi. Nejnovější účetní závěrky těchto společností se týkají účetního období končícího v roce 2022. Kromě toho má Turecko k dispozici údaje o dovozu potřebných výrobních faktorů, nákladech na elektřinu a nákladech práce.

(78)

Komise v poznámkách informovala zúčastněné strany, že má v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážkou základního nařízení v úmyslu použít ke stanovení nezkreslené ceny nebo referenčních hodnot pro výpočet běžné hodnoty jako vhodnou reprezentativní zemi Turecko a údaje týkající se dvou výše uvedených společností.

(79)

Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se ke vhodnosti Turecka jako reprezentativní země a dvou výše uvedených společností jako výrobců v reprezentativní zemi vyjádřily.

(80)

Po zveřejnění poznámek Komise neobdržela žádné vyjádření.

(81)

Poté, co bylo na základě všech výše uvedených prvků stanoveno, že Turecko je jedinou vhodnou reprezentativní zemí, která je k dispozici, nebylo nutné provést posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany podle poslední věty čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

(82)

S ohledem na výše uvedenou analýzu splnilo Turecko kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohlo být považováno za vhodnou reprezentativní zemi.

(83)

Komise v poznámkách uvedla seznam výrobních faktorů, jako jsou materiály, energie a práce, používaných při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, v souladu s metodikou popsanou žadatelem a s ohledem na výrobní postup používaný v Unii. Komise dále uvedla, že za účelem stanovení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použije ke zjištění nezkreslených nákladů na většinu výrobních faktorů, zejména surovin, databázi GTA (55). Vedle toho Komise uvedla, že ke stanovení nezkreslených nákladů práce využije turecký statistický úřad (56) a pro stanovení nezkreslených nákladů na energie turecký regulační orgán pro trh s energií (57).

(84)

Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se vyjádřily a předložily veřejně dostupné informace o nezkreslených hodnotách pro každý z výrobních faktorů uvedených ve zmíněných poznámkách. V návaznosti na zveřejnění poznámek Komise neobdržela žádné připomínky týkající se seznamu výrobních faktorů.

(85)

S ohledem na všechny informace vycházející z žádosti a následně předložené informace analyzované Komisí byly za účelem určení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení určeny tyto výrobní faktory a jejich zdroje:

Tabulka 1

Výrobní faktory u hliníkových radiátorů

(86)

Hliníkový radiátor lze vyrábět různými metodami, přičemž nejběžnější je tlakové lití a extruze (protlačování). Za hliníkový radiátor se obvykle považuje takový, v němž je použitým kovem hliník nebo slitina hliníku, nebo obecněji je-li použitým kovem převážně hliník.

(87)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi použila Komise jako základ váženou průměrnou cenu dovozu do reprezentativní země vykázanou v databázi GTA, k níž byly připočteny dovozní cla a náklady na dopravu. Dovozní cena v reprezentativní zemi byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozu ze všech třetích zemí s výjimkou Číny a ze zemí, které nejsou členy Světové obchodní organizace, uvedených v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (60). Komise se rozhodla vyloučit dovoz z Číny do reprezentativní země, neboť dospěla k závěru (uvedeném v 70. bodě odůvodnění a v oddíle 3.3), že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v Číně. Jelikož neexistují důkazy o tom, že tato zkreslení neovlivňují stejnou měrou výrobky určené na vývoz, Komise usoudila, že tato zkreslení ovlivnila vývozní ceny surovin. Po vyloučení dovozu z Číny do reprezentativní země zůstal objem dovozu z jiných třetích zemí reprezentativní.

(88)

Turecký statistický úřad zveřejňuje podrobné informace o mzdách v jednotlivých hospodářských odvětvích v Turecku (61). Komise stanovila referenční hodnotu pro období šetření na základě hodinových průměrných nákladů práce ve výrobním odvětví (62) v roce 2020, indexovaných na rok 2023.. Průměrné hodinové náklady práce za plný pracovní úvazek (63) činí 35,02 CNY na hodinu.

(89)

Ceny elektřiny pro společnosti (průmyslové uživatele) v Turecku zveřejňuje turecký regulační orgán pro trh s energií (64). Komise použila údaje o cenách elektřiny pro průmyslové účely zveřejněné dne 15. července 2024. Tyto statistiky uvádějí průměrnou průmyslovou sazbu za rok 2023 ve výši 1,12 CNY/kWh.

(90)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „početně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba stanovit hodnotu nákladů na výrobní režii, aby byly pokryty náklady, které nejsou zahrnuty ve výše uvedených výrobních faktorech.

(91)

Pro zjištění nezkreslené hodnoty nákladů na výrobní režii, správních, prodejních a režijních nákladů a zisku a vzhledem k nespolupráci čínských vyvážejících výrobců použila Komise v souladu s článkem 18 základního nařízení dostupné údaje.

(92)

Na základě údajů od dvou tureckých výrobců hliníkových radiátorů (Sanica Isi Sanayi Anonim Sirketi a Peksa Profil Sanayi Ve Ticaret Anonim Sirketi (65)) vypočítala Komise správní, prodejní a režijní náklady (10,33 %) a zisk (9,12 %) jako procentní podíl nákladů na prodané zboží.

(93)

K výpočtu nákladů na výrobní režii použila Komise informace poskytnuté žadatelem v žádosti o přezkum. Tyto náklady byly stanoveny jako procentní podíl, kdy se náklady na výrobní režii vydělily přímými a nepřímými náklady. Tento procentuální podíl (15,6 %) byl poté použit na nezkreslenou hodnotu výrobních nákladů pro získání nezkreslené hodnoty nákladů na výrobní režii.

(94)

Na základě výše uvedených skutečností Komise početně zjistila běžnou hodnotu na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(95)

Komise nejprve určila nezkreslené výrobní náklady. Vzhledem k nedostatečné spolupráci vyvážejících výrobců vycházela Komise z informací, které poskytl žadatel v žádosti o přezkum ohledně použití každého faktoru (materiálů a pracovní síly) pro výrobu hliníkových radiátorů. Komise vynásobila míry spotřeby nezkreslenými jednotkovými náklady zjištěnými v reprezentativní zemi (Turecku), jak je popsáno v oddíle 3.3.2.

(96)

Po stanovení nezkreslených výrobních nákladů přičetla Komise náklady na výrobní režii, správní, prodejní a režijní náklady a zisk, jak je uvedeno v oddíle 3.3.2.5:

(97)

Tímto způsobem Komise početně zjistila běžnou hodnotu na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(98)

Během posuzovaného období, a zejména během období přezkumného šetření, byl dovoz hliníkových radiátorů z Číny zanedbatelný. Podle Eurostatu činil objem dovozu hliníkových radiátorů z Číny v období přezkumného šetření 159 913 prvků (66), což se rovná podílu na trhu EU v rozmezí 0,5–1 %. Pro srovnání činil podíl čínského dovozu na trhu v období původního šetření 24 % a v předchozím období přezkumného šetření 3 %.

(99)

Tento zanedbatelný objem nemohl být základem pro analýzu přetrvání dumpingu. Komise tedy analyzovala pravděpodobnost obnovení dumpingu v následujícím oddíle.

(100)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise šetřila pravděpodobnost obnovení dumpingu v případě, že by opatření pozbyla platnosti. Byly analyzovány tyto prvky: vývozní ceny do třetích zemí, výrobní kapacita a volná kapacita v Číně, atraktivita trhu Unie a možná absorpční kapacita trhů třetích zemí s ohledem na antidumpingová opatření zavedená v těchto zemích.

(101)

Komise během období přezkumného šetření analyzovala cenovou strukturu čínského vývozu do třetích zemí.

(102)

Nejprve Komise analyzovala údaje o vývozu z Číny do třetích zemí na úrovni osmimístného kódu v databázi Global Trade Atlas během období přezkumného šetření. Tyto vývozní ceny však nebyly považovány za ceny, které by přesně reprezentovaly hliníkové radiátory, jelikož klasifikace na této úrovni zahrnovala kromě dotčeného výrobku širokou škálu výrobků výrazně přesahující (nejméně stokrát) objem dovozu hliníkových radiátorů. Čínské vývozní statistiky proto neposkytly přesvědčivé důkazy o čínských vývozních cenách na ostatních trzích.

(103)

V důsledku nedostatečné spolupráce vyvážejících výrobců z Číny tudíž odhad vývozních cen z Číny do třetích zemí vycházel z informací, které měla Komise k dispozici, tj. z informací poskytnutých v žádosti o přezkum, konkrétně z čínských cenových nabídek dovozcům ve třetích zemích. Žadatel zejména poskytl údaje o různých cenových nabídkách určených zemím v blízkosti Unie, jako je Moldavsko, Rusko a Ázerbájdžán, jakož i o nabídkách z on-line prodejních platforem.

(104)

Komise upravila odhadovanou vývozní cenu do třetích zemí, jak je popsáno ve 103. bodě odůvodnění, o rozdíly ovlivňující ceny a srovnatelnost cen v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. V tomto ohledu čl. 2 odst. 10 základního nařízení vyžaduje, aby Komise provedla spravedlivé srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny na stejné úrovni obchodu a zohlednila rozdíly v činitelích, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. V daném případě Komise upravila vývozní cenu na úroveň ceny ze závodu odstraněním nákladů na vnitrostátní přepravu (67).

(105)

Průměrná vývozní cena do třetích zemí odhadovaná tak, jak je popsáno ve 103. bodě odůvodnění, činila při vyjádření na úrovni FOB 3,68 EUR/prvek, což po úpravě na úroveň ceny ze závodu činí 3,52 EUR/prvek.

(106)

Výsledná průměrná vývozní cena do třetích zemí zjištěná během období přezkumného šetření byla o 34,4 % nižší než běžná hodnota stanovená na základě kritérií uvedených v oddílech 3.2 a 3.3 výše. Proto se považovalo za pravděpodobné, že pokud by byla stávající opatření zrušena, čínští vyvážející výrobci by začali prodávat do Unie za ceny nižší, než je běžná hodnota.

(107)

Po poskytnutí informací žadatel oznámil, že mezi informačním dokumentem a spisem týkajícím se výpočtu dumpingu existují nesrovnalosti, pokud jde o údaje o vývozní ceně ze závodu a výsledném dumpingovém rozpětí. Vzhledem k tomu, že tato nesrovnalost byla způsobena administrativní chybou ve spisu pro výpočet dumpingu, Komise ji opravila.

(108)

Pokud jde o výrobní kapacitu a volnou kapacitu v Číně, z důvodu nedostatečné spolupráce čínských výrobců vycházela zjištění z informací uvedených v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti. Žadatel poskytl důkazy o tom, že čínský trh s hliníkem roste a bude se dále rozšiřovat i po roce 2026. Podle těchto informací dosáhla čínská produkce hliníku v celém roce 2022 rekordní výše (68). Kromě toho bylo v září 2023 oznámeno, že „Čína stojí za rekordně vysokou celosvětovou produkcí hliníku“ (69). Také nezávislá studie zadaná žadatelem, „China Household Aluminum Radiators Industry Report“ (70), aktualizovaná v říjnu 2023, poskytuje důležité a aktuální údaje o čínské nadměrné kapacitě.

(109)

Studie zejména odhaduje kapacitu čínské výroby hliníkových radiátorů na přibližně 240 milionů prvků ročně v roce 2023, což ve srovnání s rokem 2021 představuje nárůst o 35 milionů prvků. Tento růst kapacity převyšuje nárůst výroby, který se ve stejném období zvýšil ze 188 milionů na 217 milionů prvků, což představuje nárůst o 29 milionů prvků.

(110)

Nárůst výroby i výrobní kapacity mezi lety 2021 a 2023 byl výrazně vyšší než nárůst domácí spotřeby v Číně, která se zvýšila pouze z 19 milionů na 23 milionů prvků, což představuje nárůst o pouhé 4 miliony prvků.

(111)

V důsledku toho se volná kapacita mezi lety 2021 a 2023 zvýšila ze 17 milionů na 23 milionů prvků, což téměř odpovídalo celkové spotřebě v Unii, která během období přezkumného šetření činila 23–25 milionů prvků.

(112)

Kromě toho studie ani šetření neodhalily žádné skutečnosti, které by mohly naznačovat jakýkoli významný nárůst čínského vývozu do jiných třetích zemí, neboť nejsou k dispozici žádné informace, z nichž by vyplýval významný nárůst celosvětové poptávky po hliníkových radiátorech.

(113)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné další informace, Komise usoudila, že ani domácí poptávka v Číně, ani celosvětová poptávka nebude schopna absorbovat značnou volnou kapacitu, která je v Číně dostupná.

(114)

To potvrzuje závěry Komise z předchozího přezkumu před pozbytím platnosti (71), že čínští výrobci mají dostatečnou volnou kapacitu pro zásobování trhu Unie v případě, že by opatření pozbyla platnosti.

(115)

Trh Unie s hliníkovými radiátory, který v období přezkumného šetření představoval 23–25 milionů prvků, je jedním z největších trhů na světě. Ačkoli se spotřeba hliníkových radiátorů v Unii během posuzovaného období snížila o 22 % v důsledku poklesu aktivity v odvětví stavebnictví, jak je vysvětleno ve 132. bodě odůvodnění, zůstává i nadále silným trhem, který se řídí přísnými předpisy v oblasti energetické účinnosti a jeho významnou složkou je renovace starých budov s cílem splnit nové normy a snížit emise uhlíku.

(116)

Aby Komise získala informace o pravděpodobných cenách dovozu do Unie při neexistenci opatření, analyzovala ceny hliníkových radiátorů pocházejících z Číny vyvážených na jiné vývozní trhy mimo Unii. Jak je vysvětleno ve 102. a 103. bodě odůvodnění, vzhledem k tomu, že vývozní statistiky na úrovni osmimístného kódu neposkytují přesné hodnoty, a vzhledem k nedostatečné spolupráci stanovila Komise vývozní ceny na základě skutečných faktur a nabídkových cen čínských výrobců vyvážejících na trhy třetích zemí, které poskytl žadatel (viz také 103. bod odůvodnění výše).

(117)

V období přezkumného šetření činila průměrná prodejní cena výrobního odvětví Unie 8,56 EUR/prvek. To je o 82 % více než průměrná prodejní cena u čínských hliníkových radiátorů (tj. 4,70 EUR/prvek), vypočítaná na základě cenových nabídek čínských vyvážejících výrobců odběratelům v Moldavsku, Rusku a Ázerbájdžánu, jakož i cenových nabídek z online prodejních platforem, které byly uvedeny v žádosti o přezkum.

(118)

Tyto vývozní ceny byly ve srovnání s cenami výrobního odvětví Unie výrazně nižší, a proto trh Unie zůstává pro čínské výrobce z hlediska cen atraktivní.

(119)

Před uložením opatření v roce 2012 činil čínský dovoz do Unie ročně 10,6 milionu prvků. Vedle opatření uložených na čínský dovoz, která jsou předmětem tohoto přezkumu, byla antidumpingová opatření na dovoz hliníkových radiátorů z Číny uložena mnoha dalšími třetími zeměmi (72), což čínským vyvážejícím výrobcům ztěžuje vývoz na tyto trhy a dále zvyšuje přitažlivost trhu Unie, na který může být tento vývoz přesměrován.

(120)

Podle informací z databáze WTO (73) Komise zjistila, že na dovoz čínských hliníkových radiátorů do Argentiny a Spojeného království (74) se v roce 2023 uplatňovala antidumpingová cla a vyrovnávací cla. Tato omezení představují pro čínské výrobce hliníkových radiátorů faktor omezující vývoz. Z žádosti o přezkum (75) a závěrů uvedených ve 108. a 109. bodě odůvodnění však vyplývá, že čínští výrobci jsou výrazně orientováni na vývoz, neboť domácí spotřeba hliníkových radiátorů v Číně se odhaduje pouze na jednu desetinu jejího celkového objemu výroby.

(121)

Vzhledem k obtížím čínských vývozců při prodeji na tyto trhy v důsledku opatření uložených těmito dalšími třetími zeměmi na dovoz hliníkových radiátorů z Číny by se v případě, že by stávající opatření pozbyla platnosti, trh Unie stal pro čínské vývozce usilující o vývoz nadbytečné výroby a využití volné kapacity ještě atraktivnějším.

(122)

Ve svých připomínkách k obecnému informačnímu dokumentu žadatel připomněl, že Ukrajina zahájila v roce 2024 antidumpingové šetření týkající se dovozu hliníkových radiátorů z Číny.

(123)

Na základě výše uvedených skutečností, zejména vzhledem ke značné volné kapacitě dostupné v Číně a atraktivitě trhu Unie, Komise očekává, že zrušení opatření by pravděpodobně vedlo k obnovení dumpingu a že na trh Unie vstoupí velké množství dumpingového vývozu. Proto se má za to, že v případě pozbytí platnosti současných antidumpingových opatření je pravděpodobné, že dojde k obnovení dumpingu.

(124)

Obdobný výrobek vyrábělo v Unii v posuzovaném období 11 výrobců. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(125)

Komise stanovila objem výroby v Unii na základě všech dostupných informací o výrobním odvětví Unie, jako jsou:

(126)

V zájmu ochrany důvěrnosti údajů společnosti FIR nemohla Komise zpřístupnit přesné údaje získané kombinací údajů od FIR s údaji od sdružení AIRAL ostatním výrobcům v Unii. Komise proto tyto informace zpřístupnila ve formě v rozmezí a indexů, které poskytly všem zúčastněným stranám dostatečné informace k tomu, aby mohly pochopit analýzu a závěry Komise a předložit v tomto ohledu připomínky.

(127)

Celková výroba v Unii během období přezkumného šetření byla stanovena na přibližně [30–32] milionů prvků. Jak je uvedeno ve 13. bodě odůvodnění, výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali okolo 65 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

(128)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě objemu celkového prodeje výrobního odvětví Unie v Unii a celkového dovozu ze třetích zemí do Unie.

(129)

Informace o prodeji výrobního odvětví Unie v Unii byly získány z ověřeného prodeje výrobců v Unii zařazených do vzorku v Unii, z údajů poskytnutých žadatelem v makroekonomickém dotazníku a z údajů obdržených zvlášť od společnosti FIR.

(130)

V případě dovozu vycházela Komise z databáze Surveillance (76). Vzhledem k tomu, že databáze Surveillance poskytla pouze údaje o hmotnosti, a nikoli o počtu dovezených prvků, bylo nezbytné převést hmotnost na prvky pomocí přepočítacího koeficientu založeného na ověřených údajích tří výrobců v Unii zařazených do vzorku uvedených výše ve 23. bodě odůvodnění.

(131)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii

(132)

Spotřeba hliníkových radiátorů v Unii se za posuzované období snížila o 22 %. Meziroční analýza ukazuje nárůst o 18 % od roku 2020 do roku 2021, po němž v následujících dvou letech dochází k postupnému poklesu spotřeby.

(133)

Prudké zvýšení poptávky po hliníkových radiátorech v letech 2020 až 2021 bylo způsobeno zejména nárůstem bytové i komerční výstavby po zahájení několika balíčků ekonomických pobídek na podporu hospodářství po rozšíření onemocnění COVID-19. Například v Itálii, kde jsou usazeni výrobci v Unii zařazení do vzorku, bylo vydáno nařízení (77) poskytující pobídky pro renovaci obytných budov a zlepšení energetické účinnosti.

(134)

Poptávka po hliníkových radiátorech však začala v roce 2022 klesat vzhledem k nástupu energetické krize a rychlému růstu cen surovin a úrokových sazeb. Tento nepříznivý trend pokračoval i v období přezkumného šetření, kdy spotřeba klesla z [36–38] milionů prvků na [23–25] milionů prvků, což je téměř stejná úroveň jako v roce 2014.

(135)

Komise stanovila na základě databáze Surveillance objem dovozu hliníkových radiátorů z Číny, který byl převeden na prvky pomocí přepočítacího koeficientu založeného na ověřených údajích tří výrobců v Unii zařazených do vzorku, jak je uvedeno ve 130. bodě odůvodnění. Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě srovnání objemu dovozu se spotřebou v Unii uvedenou výše v tabulce 2.

(136)

Dovoz z Číny do Unie se vyvíjel takto:

Tabulka 3

Objem dovozu a jeho podíl na trhu

(137)

Během posuzovaného období byl dovoz hliníkových radiátorů z Číny omezen co do množství a trvale se snižoval, přičemž snížení o 61 % představovalo nejnižší bod v období přezkumného šetření. Podíl dovozu z Číny na trhu se v roce 2021 snížil o 38 % a poté zůstal od roku 2021 do období přezkumného šetření stabilní v důsledku nižší spotřeby.

(138)

Komise stanovila ceny dovozu na základě databáze Surveillance.

(139)

Průměrná cena dovozu z Číny do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 4

Průměrné dovozní ceny

(140)

Ceny dovozu z Číny rostly v souladu s tržními trendy. Dosáhly vrcholu v roce 2022, kdy byly ještě vyšší než průměrná cena společností zařazených do vzorku, ale v období přezkumného šetření klesly o 25 %. Celkově se v posuzovaném období zvýšily o 117 %.

(141)

Čínské dovozní ceny v letech 2020 až 2022 rostly v souladu s tržními trendy. V období přezkumného šetření se průměrná jednotková cena dovozu z Číny do Unie snížila a byla nižší než průměrná jednotková prodejní cena i průměrné jednotkové výrobní náklady v Unii, jak je uvedeno v tabulce 9 níže.

(142)

Dovoz hliníkových radiátorů z jiných třetích zemí než Číny pocházel zejména z Íránu a Turecka.

(143)

Objem dovozu do Unie, jakož i podíl na trhu a cenové trendy dovozu hliníkových radiátorů z jiných třetích zemí se vyvíjely následovně:

Tabulka 5

Dovoz ze třetích zemí

(144)

Dovoz ze třetích zemí se během posuzovaného období zvýšil o 19 % a dosáhl nejvyšší úrovně v roce 2022, ale podíl na trhu zůstal v podstatě stabilní. Průměrná cena dovozu ze třetích zemí se v posuzovaném období více než zdvojnásobila.

(145)

Po poskytnutí informací žadatel požádal Komisi, aby zvlášť vykázala objemy, podíly na trhu a průměrnou cenu dovozu z Íránu a Turecka. Komise odpovídajícím způsobem aktualizovala tabulku 5 uvedenou výše.

(146)

V rámci hodnocení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byly vyhodnoceny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(147)

Jak je uvedeno v 11. bodě odůvodnění, k posouzení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(148)

Pro účely zjištění újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy.

(149)

Makroekonomické ukazatele Komise vyhodnotila na základě údajů obsažených v žádosti o přezkum, v ověřených odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku, jakož i v makroekonomických údajích poskytnutých sdružením AIRAL a společností FIR. Údaje se týkaly všech výrobců v Unii.

(150)

Mikroekonomické ukazatele Komise vyhodnotila na základě údajů z ověřených odpovědí na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Údaje se týkaly výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(151)

Obě sady údajů byly shledány jako reprezentativní pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie.

(152)

Makroekonomické ukazatele jsou tyto: výroba, výrobní kapacita a využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost a produktivita a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(153)

Mikroekonomické ukazatele jsou tyto: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(154)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity v Unii

(155)

Objem výroby výrobního odvětví Unie v posuzovaném období poklesl o 21 %. Meziroční analýza ukazuje, že v letech 2020 až 2021 došlo k nárůstu o 20 % a poté od roku 2021 do období přezkumného šetření následoval postupný pokles. To je v souladu s trendem poptávky po hliníkových radiátorech v Unii, jak je uvedeno v tabulce 2.

(156)

Výrobní kapacita se v posuzovaném období snížila o 9 %. Od roku 2020 do roku 2022 zůstala poměrně stabilní a poté klesla o 6 %, což ukazuje, že výrobní odvětví Unie bylo schopno částečně snížit svou kapacitu, aby se vypořádalo s poklesem výroby v období přezkumného šetření.

(157)

Využití kapacity se během posuzovaného období snížilo o 13 %, a odráželo tak klesající trend výroby navzdory snížené výrobní kapacitě.

(158)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Objem prodeje a podíl na trhu

(159)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie v posuzovaném období poklesl o 23 %. Trend prodeje odrážel vývoj spotřeby a objemu výroby v Unii. Prodej od roku 2020 do roku 2021 vzrostl o 17 %, aby se uspokojila zvýšená poptávka na trhu Unie, jak je vysvětleno ve 133. bodě odůvodnění, poté v roce 2022 a v období přezkumného šetření postupně klesal v důsledku klesající poptávky způsobené vyššími cenami a úrokovými sazbami, jak je vysvětleno ve 134. bodě odůvodnění.

(160)

Po poklesu spotřeby a objemu prodeje v Unii a poklesu dovozu zůstal podíl výrobního odvětví Unie na trhu v posuzovaném období stabilní.

(161)

V důsledku poklesu spotřeby v období přezkumného šetření se objem prodeje výrobního odvětví Unie snížil, ale výrobní odvětví Unie si udrželo svůj podíl na trhu Unie. Výroba, zaměstnanost a investice se vyvíjely s podobným klesajícím trendem jako objem prodeje.

(162)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Zaměstnanost a produktivita

(163)

Zaměstnanost ve výrobním odvětví Unie se během posuzovaného období rovněž snížila o 18 % v souladu se změnami objemu výroby. Výrobní odvětví Unie však bylo schopno omezit pokles produktivity na 4 %.

(164)

Jak je vysvětleno v 99. bodě odůvodnění, během období přezkumného šetření nebylo možné zjistit dumping. Proto nebylo možné stanovit žádné dumpingové rozpětí. Šetření se proto zaměřilo na pravděpodobnost obnovení dumpingu, pokud by antidumpingová opatření byla zrušena.

(165)

Antidumpingová opatření uložená po původním šetření umožnila výrobnímu odvětví Unie překonat účinky dřívějšího dumpingu, jak ukazují údaje za období přezkumného šetření.

(166)

Průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované odběratelům v Unii, kteří s nimi nejsou ve spojení, se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Prodejní ceny a výrobní náklady v Unii

(167)

Průměrná cena výrobního odvětví Unie v posuzovaném období po zvýšení výrobních nákladů vzrostla o 48 %.

(168)

Průměrné výrobní náklady se za posuzované období zvýšily o 47 %. Prudce se zvýšily již v roce 2022 (+45 % oproti roku 2020) a v roce 2022 dosáhly vrcholu. Nárůst nákladů byl způsoben zejména prudkým zvýšením nákladů na energii a ceny hliníku, který je hlavní surovinou.

(169)

Průměrné náklady práce u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(170)

Průměrné náklady práce na zaměstnance se ve výrobním odvětví Unie za posuzované období zvýšily o 11 %. V roce 2021 se zvýšily o 13 % a poté zůstaly relativně stabilní.

(171)

Úroveň zásob u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjela takto:

Tabulka 11

Zásoby

(172)

Zásoby se v posuzovaném období zvýšily o 24 %. Konečný stav zásob se zvýšil ze 4,5 milionu na 6,1 milionu prvků v roce 2021, dále na 6,2 milionu prvků v roce 2022 a poté se v období přezkumného šetření snížil na 5,5 milionu prvků. V reakci na vyšší spotřebu v roce 2021 a za účelem optimalizace svého výrobního procesu zvýšilo výrobní odvětví Unie úroveň zásob. Avšak při poklesu poptávky v roce 2022 nebylo výrobní odvětví Unie schopno tyto zásoby rychle snížit.

(173)

Pokud jde o výrobu, konečný stav zásob vyjádřený jako procento výroby se zvýšil o 47 %.

(174)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se v případě výrobců v Unii zařazených do vzorku v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 12

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(175)

Ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku stanovila Komise tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje.

(176)

Ziskovost výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období zvýšila o jeden procentní bod. Meziroční analýza ukazuje, že ziskovost byla nejvyšší v roce 2021, kdy dosáhla úrovně 10 %, a došlo tak ke zdvojnásobení hodnot z předchozího roku, ale poté se v roce 2022 opět prudce snížila na 4 % v důsledku zhoršených tržních podmínek. V období přezkumného šetření opět vzrostla na 6 %, neboť ceny hliníku se během období přezkumného šetření snížily, zatímco prodejní ceny radiátorů byly upraveny směrem dolů s určitým zpožděním.

(177)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobců v Unii financovat svou činnost z vlastních zdrojů. Během posuzovaného období měl čistý peněžní tok vzrůstající tendenci a zvýšil se o 85 %.

(178)

Roční investice výrobního odvětví Unie v posuzovaném období poklesly o 15 %. Zatímco v letech 2021 a 2022 byly investice přibližně o 40 % vyšší než v roce 2020, v období přezkumného šetření klesly z přibližně 14 milionů EUR na 8,5 milionu EUR a většinou se omezovaly na výměnu stávajícího zařízení.

(179)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Vyvíjela se podobně jako ziskovost, přičemž nejvyšší byla v roce 2021, v roce 2022 klesala a poté se v roce 2023 opět zlepšila, přičemž během posuzovaného období došlo k celkovému nárůstu o sedm procentních bodů.

(180)

Šetření ukázalo, že se většina mikroekonomických ukazatelů vyvíjela pozitivně a hospodářská a finanční situace výrobního odvětví Unie se během posuzovaného období zlepšila.

(181)

Výrobnímu odvětví Unie se díky zavedeným opatřením podařilo udržet svůj podíl na trhu, a bylo tak schopné obnovit peněžní tok a návratnost investic.

(182)

Ziskovost výrobního odvětví Unie se během posuzovaného období zvýšila, ale zůstala pod cílovým ziskem stanoveným v původním šetření.

(183)

Výrobní odvětví Unie nicméně snížilo výrobu a zaměstnanost a pokračovalo v činnosti s nízkým využitím kapacity, zejména v důsledku významného poklesu poptávky po hliníkových radiátorech.

(184)

Zhoršení makroekonomických ukazatelů spolu se snížením čistých investic a zvýšením zásob naznačuje základní slabiny výrobního odvětví Unie. Mezi hlavní problematické oblasti patří schopnost výrobního odvětví Unie udržet si ziskovost v souvislosti s rostoucími náklady a klesající poptávkou, jakož i dlouhodobé důsledky snížení čistých investic. Zatímco krátkodobá likvidita a ziskovost jsou stabilní, budoucí stabilita a růst mohou být ohroženy.

(185)

Navzdory výše uvedeným skutečnostem Komise po celkovém posouzení faktorů újmy dospěla k závěru, že výrobní odvětví Unie během období přezkumného šetření neutrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(186)

Komise ve 185. bodě odůvodnění učinila závěr, že výrobnímu odvětví Unie nebyla během období přezkumného šetření dovozem pocházejícím z Číny způsobena podstatná újma. Komise proto v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení posoudila, zda existuje pravděpodobnost obnovení újmy působené dumpingovým dovozem z Číny, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(187)

S cílem zjistit, zda existuje pravděpodobnost obnovení újmy, pokud by byla opatření vůči Číně zrušena, Komise zkoumala i) výrobní kapacitu a volnou kapacitu v Číně a atraktivitu trhu Unie a ii) pravděpodobné cenové úrovně dovozu z Číny a jejich dopad na situaci výrobního odvětví Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(188)

Jak je uvedeno v oddíle 3.3.5.2, výrobní kapacita v Číně během období přezkumného šetření výrazně převyšovala objem výroby i poptávku na čínském domácím trhu. Kromě toho neexistují žádné náznaky, že by v blízké budoucnosti mělo dojít k významnému zvýšení domácí poptávky na trhu v Číně nebo v jakékoli jiné třetí zemi. Komise dospěla k závěru o atraktivitě trhu Unie, jak je popsáno v oddíle 3.3.5.3, a konstatovala, že pokud by opatření pozbyla platnosti, byla by tato volná kapacita s velkou pravděpodobností využita k zásobování trhu Unie.

(189)

Jak je uvedeno ve 103. bodě odůvodnění, Komise považovala faktury a cenové nabídky uvedené v žádosti o přezkum, upravené o náklady na dopravu, náklady na vykládku a cla EU, za zástupné ukazatele potenciálních prodejních cen do Unie. Na základě těchto vývozních cen by se dovoz z Číny do Unie bez antidumpingového cla v období přezkumného šetření podbízel prodejní ceně Unie o 45 %. To nasvědčuje tomu, že při absenci opatření by zvýšený objem čínského dovozu vyvíjel na výrobní odvětví Unie značný cenový tlak.

(190)

Pokud by byla opatření zrušena, výrobní odvětví Unie by s ohledem na pravděpodobnou úroveň cen nebylo schopno čelit dovozu z Číny za nižší ceny a udržet svůj objem prodeje a podíl na trhu. Je vysoce pravděpodobné, že pokud by opatření pozbyla platnosti, čínský podíl na trhu by se rychle zvýšil, a to i s ohledem na stávající opatření uložená na dovoz hliníkových radiátorů jinými třetími zeměmi, jak je uvedeno výše ve 119. a 120. bodě odůvodnění.

(191)

Ztráta objemu prodeje by vedla k ještě nižší míře využití kapacity a zvýšení průměrných výrobních nákladů, což by způsobilo zhoršení finanční situace výrobního odvětví Unie a vyšší riziko toho, že se dostane do ztráty.

(192)

Pokud by se výrobní odvětví Unie rozhodlo snížit své cenové úrovně ve snaze udržet objem prodeje a podíl na trhu, jeho finanční situace by se téměř okamžitě zhoršila a pravděpodobně by se skutečně dostalo do ztráty.

(193)

V obou případech je pravděpodobné, že pozbytí platnosti opatření bude mít na výrobní odvětví Unie negativní dopad.

(194)

Na tomto základě se dospělo k závěru, že absence opatření by se vší pravděpodobností vedla ke značnému navýšení dumpingového dovozu z Číny za ceny působící újmu a k obnovení podstatné újmy.

(195)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmů výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(196)

V současné době platná antidumpingová cla uvedená ve 3. bodě odůvodnění umožnila výrobnímu odvětví Unie udržet si svůj podíl na trhu Unie a zlepšit svou finanční situaci, stále však není schopno zvýšit využití kapacity a dosáhnout cílového zisku.

(197)

Komise také současně dospěla k závěru, že by se situace výrobního odvětví Unie pravděpodobně zhoršila, pokud by opatření vůči Číně pozbyla platnosti.

(198)

Komise proto učinila závěr, že zachování stávajících antidumpingových opatření by bylo ve prospěch výrobního odvětví Unie.

(199)

Při tomto šetření nespolupracoval žádný dovozce. V předchozím přezkumu před pozbytím platnosti bylo zjištěno, že dopad uložení opatření na dovozce nebude velký.

(200)

Vzhledem k neexistenci důkazů, které by naznačovaly opak, Komise konstatovala, že v současnosti platná opatření neměla na dovozce žádný významný negativní dopad a že zachování opatření na ně nebude mít nepříznivý vliv.

(201)

V rámci šetření neprojevil zájem o spolupráci žádný uživatel. Hliníkové radiátory jsou spotřebním výrobkem; uživateli jsou distributoři a velké maloobchodní organizace, kteří pak radiátory dále prodávají.

(202)

V původním šetření a předchozím přezkumu před pozbytím platnosti (78) bylo zjištěno, že uživatelé byli schopni přenést celý nebo téměř celý nárůst cen vyplývající z cla na konečné uživatele, přičemž je třeba mít na paměti, že v případě konečných uživatelů nebyl dopad těchto opatření nijak významný.

(203)

Tato zjištění byla potvrzena v současném přezkumu před pozbytím platnosti, neboť šetření neodhalilo žádné náznaky skutečností, které by byly v rozporu s původními zjištěními.

(204)

Na tomto základě a v souladu se závěrem učiněným v předchozích šetřeních dospěla Komise k závěru, že zachování opatření by na uživatele nemělo významný dopad.

(205)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že pokud jde o zájem Unie, neexistují žádné přesvědčivé důvody, aby stávající opatření uložená na dovoz hliníkových radiátorů pocházejících z Číny nebyla zachována.

(206)

Na základě závěrů, ke kterým dospěla Komise ohledně obnovení dumpingu, obnovení újmy a zájmu Unie, by měla být antidumpingová opatření týkající se hliníkových radiátorů z Číny zachována.

(207)

Aby se minimalizovalo riziko obcházení těchto opatření, které vzhledem k rozdílu mezi celními sazbami hrozí, je nutno přijmout zvláštní opatření, která zajistí uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Dokud nebude taková faktura předložena, měl by dovoz podléhat antidumpingovému clu použitelnému na „veškerý ostatní dovoz pocházející z Číny“.

(208)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(209)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(210)

Individuální sazby antidumpingového cla stanovené v tomto nařízení pro jednotlivé společnosti jsou použitelné výhradně na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, pocházejícího z Číny a vyrobeného uvedenými právními subjekty. Na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „veškerý ostatní dovoz pocházející z Číny“. Neměla by se na něj vztahovat žádná z individuálních sazeb antidumpingového cla.

(211)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních sazeb antidumpingového cla. Taková žádost musí být zaslána Komisi. Žádost musí obsahovat veškeré příslušné informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dané společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněno nařízení o změně názvu.

(212)

Vývozce nebo výrobce, který nevyvážel dotčený výrobek do Unie v období, které bylo použito pro stanovení výše cla, jež se v současnosti vztahuje na jeho vývoz, může Komisi požádat, aby na něj byla uplatněna sazba antidumpingového cla pro spolupracující společnosti nezařazené do vzorku. Komise by měla takovéto žádosti vyhovět, pokud jsou splněny tři podmínky. Nový vyvážející výrobce by musel prokázat, že: i) nevyvážel dotčený výrobek do Unie během období, které bylo použito ke stanovení výše cla použitelného na jeho vývoz; ii) není ve spojení se společností, která tak činila a na kterou se tudíž vztahují antidumpingová cla, a iii) vyvážel dotčený výrobek posléze nebo se smluvně neodvolatelně zavázal k vývozu podstatného množství dotčeného výrobku.

(213)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (79), pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(214)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,