(EU) 2024/2623Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2024/2623 ze dne 30. července 2024, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o pravidla pro schvalování a uznávání statusu území prostého nákazy u jednotek, kde se chovají suchozemská zvířata

i)

je zaveden společný systém řízení biologické bezpečnosti, který zahrnuje každý plán biologické bezpečnosti zařízení tvořících součást jednotky;

ii)

lze sledovat přemísťování zvířat a živočišných produktů do a z jednotky a v jejím rámci;

iii)

dozor (včetně plánu dozoru, systému včasného varování, programů odběru vzorků a přizpůsobení plánu dozoru riziku zavlečení nákazy a analýze laboratorních výsledků) prokazuje nepřetržitou nepřítomnost nákazy (nákaz) kategorie A, pro kterou (které) byla podána žádost o schválení statusu území prostého nákazy u dané jednotky;

iv)

odborná příprava udržuje nezbytnou způsobilost pracovníků jednotky pro provádění opatření biologické bezpečnosti;

v)

probíhá komunikace za účelem informování všech zúčastněných stran o riziku zavlečení nákazy (nákaz) kategorie A, pro kterou (které) byla podána žádost o schválení statusu území prostého nákazy u dané jednotky;

i)

písemné postupy pro správný chov (hospodářských) zvířat;

ii)

opatření fyzické ochrany všech zařízení tvořících součást jednotky a jiných složek jednotky, přizpůsobená jejich situaci a jejich vzájemným vztahům;

iii)

obecná opatření uplatňovaná pro účely minimalizace rizika zavlečení a šíření nákaz, přizpůsobená druhům a kategoriím chovaných suchozemských zvířat, produktům a typu produkce;

iv)

specifická opatření pro řízení, aby se zabránilo zavlečení do jednotky, usídlení v jednotce a šíření z jednotky, pokud jde o nákazu (nákazy) kategorie A, pro kterou (které) byla podána žádost o schválení statusu území prostého nákazy u dané jednotky;

i)

zahrnuje identifikaci původců uvedených nákaz kategorie A, posouzení rizika jejich zavlečení do jednotky a usídlení a šíření v jednotce, opatření ke snížení rizika a sdílení informací o riziku mezi všemi zúčastněnými stranami;

ii)

zohledňuje vnitřní a vnější rizika; rizika musí být pravidelně přehodnocována, zejména rizika vnější, pokud se v členském státě, v němž se nacházejí složky jednotky, vyskytnou ohniska jedné nebo několika uvedených nákaz kategorie A;

iii)

zohledňuje identifikované způsoby zavlečení a rizikové faktory související s uvedenými nákazami kategorie A;

iv)

navrhne možnosti řízení rizik, které lze přizpůsobit míře rizika, a popíše opatření, která mají být přijata v případě zvýšeného rizika, jako je zvýšená míra omezení nebo vyšší četnost odběru vzorků;

i)

mapu (mapy) znázorňující vymezení jednotky a přesné umístění všech zařízení tvořících součást jednotky a jiných složek jednotky;

ii)

diagram jasně a podrobně uvádějící veškeré činnosti uskutečňované v jednotce a oblasti odpovědnosti, úlohy a vzájemné vztahy všech zúčastněných stran;

iii)

funkční vztahy mezi zařízeními tvořícími součást jednotky a mezi těmito zařízeními a ostatními složkami jednotky, včetně schématu všech prostor znázorňujícího jejich vzájemné vazby;

iv)

dopravní prostředky pro suchozemská zvířata a produkty patřící do jednotky, jejich obvyklé trasy, úklidová a parkovací místa;

a)

informace o infrastrukturních a funkčních faktorech a jejich příspěvku k epizootologické separaci drůbeže v jednotce od populací zvířat s odlišným nákazovým statusem, které musí zahrnovat popis typu činnosti a produktů nebo jiných komodit produkovaných v jednotce, včetně celkové kapacity jednotky;

b)

informace o epizootologických aspektech a rizikových faktorech týkajících se HPAI nebo NDV, které zahrnují alespoň tyto prvky:

c)

informace o zavedeném systému včasného varování ke zjištění HPAI nebo NDV a k informování příslušného orgánu o zjištěních rizikových faktorů a cest podle písmene b).

a)

pravidlo, že pracovníci jednotky chovající drůbež:

b)

pravidlo, že externí návštěvníci, včetně auditorů nebo inspektorů, nesmí být v kontaktu s ptáky po dobu nejméně 48 hodin před vstupem do zařízení; v závislosti na rizikových faktorech však může být vyžadována delší doba, zejména v případě návštěvníků přicházejících z uzavřeného pásma, a kratší doba může být vyžadována pro úřední veterinární lékaře nebo v případě naléhavé potřeby konkrétního vnějšího zásahu, např. konzultanta nebo veterinárního lékaře, přičemž v takovém případě musí být v plánu biologické bezpečnosti popsán postup pro zmírnění rizika;

c)

toky produktů a pracovníků popsané ve schématu všech prostor zařízení s barevnými kódy úrovní biologické bezpečnosti; na všech místech vstupu do prostor musí existovat hygienické bariéry se zónami pro převlékání, případně včetně sprch, s oddělenými čistými a nečistými prostorami;

d)

specifické postupy bránící kontaminaci drůbeže, včetně kontaminace prostřednictvím zásobování, přepravy, skladování, dodávky a likvidace:

e)

plán čištění a dezinfekce zařízení, včetně použitého vybavení a použitých materiálů; musí být k dispozici zvláštní protokol pro čištění a dezinfekci vozidel;

f)

plán hubení škůdců, včetně hlodavců a jiných volně žijících živočichů, který stanoví fyzické bariéry a opatření v případě zjištění jejich aktivity;

g)

plán kritických kontrolních bodů týkající se HPAI nebo NDV, který musí obsahovat alespoň tyto prvky s údaji aktuálními a za předchozích šest měsíců:

a)

schéma uvedené v příloze I části III písm. b) bodě iii) tohoto nařízení musí uvádět umístění zařízení, v nichž se chovají všechny typy drůbeže, jakož i líhní, míst odchovu, míst snášky, míst testování, skladů vajec a veškerých míst, kde jsou umístěna vejce nebo drůbež; musí uvádět toky produktů a jiných komodit mezi uvedenými místy;

b)

podrobný postup musí upravovat přemísťování drůbeže, drůbežích vajec a jiných souvisejících produktů; drůbež, drůbeží vejce a jiné související produkty vstupující do jakéhokoli zařízení tvořícího součást jednotky chovající drůbež musí pocházet ze zařízení se statusem území prostého nákazy, pokud jde o HPAI, a musí být zkontrolovány, aby se zajistilo, že nepředstavují žádné riziko zavlečení HPAI;

c)

drůbež a násadová vejce přemísťované do jednotky chovající drůbež nebo v rámci této jednotky musí být identifikovány tak, aby je bylo možné vysledovat, a musí být doprovázeny řádnou zdokumentovanou identifikací;

d)

v případě areálu, kde se vyskytují ptáci různého stáří, nebo v jiných případech, kdy je drůbež doplňována v různém období jejího života, musí být v písemném postupu popsáno doplňování a odebírání drůbeže, včetně čištění a dezinfekce odchytových klecí a opakovaně použitelných přepravních boxů.

a)

pasivní dozor musí zahrnovat klinické ukazatele a popisovat související následná šetření, včetně odběru vzorků pro laboratorní testování;

b)

aktivní dozor musí zahrnovat testování provedené na stanoveném počtu vzorků odebraných od ptáků z každého zařízení nebo epizootologické jednotky, je-li v zařízení více než jedna, s alespoň 95 % mírou spolehlivosti pro zjištění infekce při cílové prevalenci 5 %:

c)

vzorky se zašlou do laboratoře určené v souladu s článkem 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 (2) příslušným orgánem k provedení testů s přihlédnutím ke stavu očkování ptáků a k typům použitých očkovacích látek.

a)

stanovit akční hodnoty na základě výsledků a vymezených prahových hodnot pasivního a aktivního dozoru popsaného v bodě 2;

b)

popsat činnosti, které je třeba provést;

c)

obsahovat seznam odpovědných pracovníků, kteří musí být informováni.

a)

zůstat uchována po dobu nejméně tří let;

b)

obsahovat výsledky dozoru nad nákazou, které se oznamují příslušnému orgánu:

a)

schéma uvedené v příloze I části III písm. b) bodě iii) tohoto nařízení musí uvádět umístění zařízení, v nichž se chovají všechny typy drůbeže, jakož i líhní, míst odchovu, míst snášky, míst testování, skladů vajec a veškerých míst, kde jsou umístěna vejce nebo drůbež; musí uvádět toky produktů a jiných komodit mezi uvedenými místy;

b)

podrobný postup musí upravovat přemísťování drůbeže, drůbežích vajec a jiných souvisejících produktů; drůbež, drůbeží vejce a jiné související produkty vstupující do jakéhokoli zařízení tvořícího součást jednotky chovající drůbež musí pocházet ze zařízení, kde se nevyskytla žádná ohniska ani nejsou zavedena žádná omezení v důsledku ohnisek NDV, a musí být zkontrolovány, aby se zajistilo, že nepředstavují žádné riziko zavlečení NDV;

c)

drůbež a násadová vejce přemísťované do jednotky chovající drůbež nebo v rámci této jednotky musí být identifikovány tak, aby je bylo možné vysledovat, a musí být doprovázeny řádnou zdokumentovanou identifikací;

d)

v případě areálu, kde se vyskytují ptáci různého stáří, nebo v jiných případech, kdy je drůbež doplňována v různém období jejího života, musí být v písemném postupu popsáno doplňování a odebírání drůbeže, včetně čištění a dezinfekce odchytových klecí a opakovaně použitelných přepravních boxů.

a)

pasivní dozor musí zahrnovat klinické ukazatele a popisovat související následné šetření, včetně odběru vzorků pro laboratorní testování;

b)

aktivní dozor musí zahrnovat testování provedené na stanoveném počtu vzorků odebraných od ptáků z každého zařízení nebo epizootologické jednotky, je-li v zařízení více než jedna, s alespoň 95 % mírou spolehlivosti pro zjištění infekce při cílové prevalenci 5 %:

c)

vzorky se zašlou do laboratoře určené v souladu s článkem 37 nařízení (EU) 2017/625 příslušným orgánem k provedení testů s přihlédnutím ke stavu očkování ptáků a k typům použitých očkovacích látek.

a)

stanovit akční hodnoty na základě výsledků a vymezených prahových hodnot pasivního a aktivního dozoru popsaného v bodě 2;

b)

popsat činnosti, které je třeba provést;

c)

obsahovat seznam odpovědných pracovníků, kteří musí být informováni.

a)

zůstat uchována po dobu nejméně tří let;

b)

obsahovat výsledky dozoru nad nákazou, které se oznamují příslušnému orgánu: