(EU) 2024/2620Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2024/2620 ze dne 30. července 2024, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, pokud jde o požadavky, na jejichž základě se skleníkové plyny považují za trvale chemicky vázané v produktu

(1)

Směrnice 2003/87/ES byla pozměněna směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/959 (2) s cílem uvést ji do souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 (3), kterým se stanoví cíl snížit do roku 2030 čisté emise alespoň o 55 % ve srovnání s rokem 1990.

(2)

Měla by být stanovena kritéria a požadavky nezbytné pro to, aby byly skleníkové plyny považovány za trvale chemicky vázané v produktu.

(3)

Současné postupy zachycování a využívání pro účely trvalého uložení se vztahují pouze na emise CO2, neboť jiné skleníkové plyny, jako je CH4 nebo N2O, ke zmírnění takových emisí trvalé uložení nevyžadují. Vzhledem k tomu, že chemické reakce během postupu využívání mohou vést k chemické transformaci molekuly CO2, by se měly brát v úvahu také atomy uhlíku, které jsou chemicky vázány.

(4)

Je nezbytné zajistit, aby emise CO2, které jsou trvale chemicky vázány v produktu, měly podobný přínos pro klima jako geologické ukládání, a to s přihlédnutím k rozdílné povaze těchto různých přístupů. Toto CO2 by proto mělo zůstat v produktu trvale chemicky vázáno alespoň po dobu několika set let nebo déle, a to na základě typu chemické vazby a běžného použití a pravděpodobného zpracování příslušného produktu na konci jeho životnosti.

(5)

Běžné způsoby použití a průběhy konce životnosti jsou u produktů vyrobených ze zachyceného CO2 různé, což má za následek různou pravděpodobnost uvolnění uloženého uhlíku, který produkt obsahuje. K uvolnění může dojít v důsledku spalování, a to buď jako nedílné součásti použití produktu, jako je tomu v případě syntetických paliv, nebo při likvidaci, například prostřednictvím spalování odpadu. Aby se zajistilo, že uhlík uložený v produktu zůstane trvale chemicky vázán a neunikne do atmosféry po dobu nejméně několika set let, mělo by být CO2 vázáno v produktech, které mají při běžném použití dlouhou životnost a po skončení životnosti jsou při jakékoli běžné činnosti likvidovány jiným způsobem než spalováním, které by uvolňovalo uložený uhlík do atmosféry.

(6)

Chemické vlastnosti minerálních uhličitanů, jako je uhličitan vápenatý nebo uhličitan hořečnatý, zajišťují silné chemické vazby, které, pokud nejsou vystaveny zvýšeným teplotám nebo silným kyselinám, umožňují, aby byl uhlík považován za trvale chemicky vázaný. Minerální karbonatace by proto vedla k výjimečně dlouhému zadržování uhlíku v uhličitanových horninách, které by se za běžných podmínek neuvolňovaly do atmosféry (4).

(7)

Podmínky ve spalovnách odpadu jsou dostatečné pro zahájení dekarbonizační reakce. Uhlík zachycený a využívaný v produktech, jejichž významný podíl zpracování na konci životnosti se uskutečňuje spalováním, by proto neměl být považován za trvale chemicky vázaný.

(8)

Produkty na bázi minerálních uhličitanů a používané pro stavební výrobky, jako je kamenivo, cement, beton, cihly nebo dlaždice, mají dlouhou životnost a mohou se používat po desítky až stovky let. Ve fázi konce životnosti spadají tyto výrobky do kategorie stavebního a demoličního odpadu v souladu se seznamem odpadů (5). Podle nejnovějšího posouzení Společného výzkumného střediska Evropské komise (6) spočívá průměrné zpracování minerální části stavebního a demoličního odpadu na konci životnosti v Unii v recyklaci (79 %), zasypávání (10 %) a skládkování (11 %). Zachycené CO2, které se využívá při výrobě minerálních uhličitanů a používá se ve stavebních výrobcích, by proto mělo být považováno za trvale chemicky vázané v produktu.

(9)

Seznam produktů, u nichž se má za to, že splňují kritéria stanovená v čl. 12 odst. 3b směrnice 2003/87/ES, by měl být přezkoumán a v případě potřeby aktualizován na základě veškerého příslušného technologického vývoje a inovací v oblasti trvalého ukládání uhlíku do produktů, zlepšení postupů monitorování, vykazování a ověřování, jimiž lze potvrdit trvalost skladování, jakož i zkušeností s prováděním tohoto nařízení.

1)

„zachycováním“ jakýkoli technologický proces nebo postup potřebný k zachycování CO2 pocházejícího z činností spadajících do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES a v případě potřeby k jeho zpracování nebo čištění před využíváním;

2)

„využíváním“ jakýkoli technologický proces nebo postup, který využívá zachycené CO2 jako vstupní surovinu pro výrobu produktů;

3)

„chemicky vázaným“ se rozumí, že CO2 je chemicky transformováno tak, že je atom uhlíku chemicky fixován silnými vazbami tak, aby se zabránilo jeho dopadu na globální oteplování;

4)

„produktem“ zboží nebo materiály, včetně meziproduktů a jejich derivátů, v nichž je prostřednictvím chemické vazby využíváno CO2 nebo atomy uhlíku získané z CO2;

5)

„stavebním výrobkem“ tvarovaný nebo beztvarý fyzický předmět uvedený na trh za účelem trvalého zabudování do stavby nebo jejích částí;

6)

„běžným použitím“ jakýkoli očekávaný způsob, jakým konečný uživatel bude na základě vlastností produktu daný produkt používat;

7)

„běžnou činností, ke které dochází po skočení životnosti produktu“ jakékoli převažující zpracování produktu poté, co se jej konečný uživatel zbavil na základě příslušných postupů nakládání s odpady a platných právních předpisů.