(EU) 2024/2211Prováděcí nařízení Komise (EU) 2024/2211 ze dne 5. září 2024, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz kyseliny šťavelové pocházející z Indie a Čínské lidové republiky po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

Publikováno: Úř. věst. L 2211, 6.9.2024 Druh předpisu: Prováděcí nařízení
Přijato: 5. září 2024 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 7. září 2024 Nabývá účinnosti: 7. září 2024
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



European flag

Úřední věstník
Evropské unie

CS

Řada L


2024/2211

6.9.2024

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2024/2211

ze dne 5. září 2024,

kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz kyseliny šťavelové pocházející z Indie a Čínské lidové republiky po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na čl. 11 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

1.   POSTUP

1.1.   Předchozí šetření a platná opatření

(1)

Prováděcím nařízením (EU) č. 325/2012 (2) uložila Rada antidumpingové clo na dovoz kyseliny šťavelové pocházející z Indie a Čínské lidové republiky (dále jen „původní opatření“). Šetření, které vedlo k uložení původních opatření, bude dále označováno jako „původní šetření“.

(2)

Na základě rozsudku Tribunálu ze dne 20. května 2015 (3) byla opatření zrušena ve vztahu k čínskému vyvážejícímu výrobci, společnosti Yuanping Changyuan Chemicals Co. Ltd (dále jen „Yuanping“). V návaznosti na provedení rozsudku Evropské komise (dále jen „Komise“) opětovně uložila antidumpingová opatření na dovoz dotčeného výrobku společností Yuanping s účinností od 30. listopadu 2016 (4).

(3)

Na základě přezkumu před pozbytím platnosti (dále jen „předchozí přezkum před pozbytím platnosti“) Komise prodloužila prováděcím nařízením (EU) 2018/931 (5) konečná antidumpingová opatření na dovoz kyseliny šťavelové pocházející z Indie a Čínské lidové republiky o dalších pět let.

(4)

V současnosti platná antidumpingová cla na dovoz z Indie a Čínské lidové republiky (dále jen „dotčené země“) se pohybují v rozmezí 22,8 % až 43,6 % a 14,6 % až 52,2 %.

1.2.   Žádost o přezkum před pozbytím platnosti

(5)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti platných antidumpingových opatření (6) obdržela Komise žádost o přezkum podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení).

(6)

Žádost o přezkum podala dne 30. března 2023 společnost Oxaquim SA (dále jen „Oxaquim“ nebo „žadatel“) s podporou společnosti WeylChem Lamotte S.A.S., které společně tvoří výrobní odvětví kyseliny šťavelové v Unii ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Žádost o přezkum byla odůvodněna tím, že pokud by opatření pozbyla platnosti, vedlo by to pravděpodobně k přetrvání dumpingu a přetrvání a/nebo obnovení újmy působené výrobnímu odvětví Unie.

1.3.   Zahájení přezkumu před pozbytím platnosti

(7)

Po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení Komise zjistila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, a dne 30. června 2023 zahájila přezkum před pozbytím platnosti týkající se dovozu kyseliny šťavelové pocházející z dotčených zemí do Unie na základě čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Oznámení o zahájení přezkumu zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (7) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“).

1.4.   Období přezkumného šetření a posuzované období

(8)

Šetření týkající se přetrvání nebo obnovení dumpingu se týkalo období od 1. dubna 2022 do 31. března 2023 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy se týkalo období od 1. ledna 2020 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

1.5.   Zúčastněné strany

(9)

V oznámení o zahájení přezkumu byly zúčastněné strany vyzvány, aby se obrátily na Komisi a zúčastnily se šetření. Kromě toho Komise o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé výrobce v Indii a ČLR, orgány Indie a ČLR a známé dovozce a uživatele, kteří nejsou ve spojení, a vyzvala je k účasti.

(10)

Zúčastněné strany měly možnost se k zahájení přezkumu před pozbytím platnosti vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. Žádná ze zúčastněných stran o slyšení nepožádala.

1.6.   Výběr vzorku

(11)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že může v souladu s článkem 17 základního nařízení vybrat vzorek zúčastněných stran.

 

Výběr vzorku výrobců v Unii

(12)

Během posuzovaného období vyráběli kyselinu šťavelovou pouze dva výrobci v Unii. Proto nebyl výběr vzorku výrobců v Unii nutný.

 

Výběr vzorku dovozců

(13)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny známé dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Nepřihlásili se žádní dovozci, kteří nejsou ve spojení.

 

Výběr vzorku vyvážejících výrobců v Indii a v ČLR

(14)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny známé vyvážející výrobce v Indii a v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Komise mimoto požádala zastoupení Indie a zastoupení ČLR při Evropské unii, aby identifikovaly a/nebo oslovily případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(15)

Jeden vyvážející výrobce v Indii poskytl požadované informace a souhlasil se zařazením do vzorku. Vzhledem k tomu Komise rozhodla, že výběr vzorku není nutný. Poté se přihlásil jeden další vyvážející výrobce v Indii, a protože výběr vzorku nebyl považován za nutný, vyzvala Komise k vyplnění dotazníku i druhého vyvážejícího výrobce.

(16)

Z ČLR se nepřihlásila žádná společnost. Komise informovala čínské orgány prostřednictvím verbální nóty ze dne 25. října 2023, že nezaznamenala žádnou spolupráci ze strany vyvážejících výrobců v ČLR. Proto svá zjištění týkající se vyvážejících výrobců v ČLR měla v úmyslu založit na dostupných údajích v souladu s článkem 18 základního nařízení. Komise neobdržela žádné připomínky.

1.7.   Odpovědi na dotazníky

(17)

Komise zaslala vládě ČLR (dále jen „čínská vláda“) dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v ČLR ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(18)

Komise zaslala dotazníky dvěma známým výrobcům v Unii, všem známým dovozcům, kteří nejsou ve spojení, a dvěma vyvážejícím výrobcům v Indii. Stejné dotazníky byly v den zahájení přezkumu zpřístupněny rovněž na internetu (8).

(19)

Odpovědi na dotazník byly obdrženy od dvou výrobců v Unii, od jednoho uživatele a od dvou vyvážejících výrobců v Indii. Jeden výrobce v Unii, společnost WeylChem Lamotte S.A.S. (dále jen „WeylChem“), předložil neúplnou odpověď na dotazník. Komise zaslala písemné upozornění na nedostatky s žádostí o dodatečné informace. Společnost WeylChem informovala Komisi, že není schopna na upozornění na nedostatky odpovědět a přijmout inspekci na místě.

1.8.   Ověření

(20)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné ke stanovení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy a ke stanovení zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

 

Výrobci v Unii

Oxaquim SA, El Catllar, Španělsko

 

Uživatelé

Jervois Finland Oy, Kokkola, Finsko

 

Vyvážející výrobci v Indii

Star Oxochem Pvt Ltd, Jhagadia, Indie,

Punjab Chemicals and Crop Protection Ltd, Bhankharpur, Indie.

1.9.   Poskytnutí informací

(21)

Dne 5. června 2024 Komise zveřejnila základní skutečnosti a úvahy, na jejichž základě hodlá navrhnout prodloužení antidumpingových opatření uložených na dovoz kyseliny šťavelové pocházející z Indie a Čínské lidové republiky.

(22)

Připomínky byly obdrženy od žadatele, společnosti Oxaquim, a od indického vyvážejícího výrobce Star Oxochem Pvt Ltd.

(23)

V návaznosti na tvrzení ohledně jedné úpravy byly dne 19. června 2024 poskytnuty společnosti Star Oxochem Pvt Ltd dodatečné informace. Společnost nezaslala žádné další připomínky.

2.   VÝROBEK, KTERÝ JE PŘEDMĚTEM PŘEZKUMU, DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

2.1.   Výrobek, který je předmětem přezkumu

(24)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, je stejný jako v původním šetření a předchozím přezkumu před pozbytím platnosti, a to kyselina šťavelová ve formě dihydrátu (č. CUS 0028635-1 a č. CAS 6153-56-6) nebo v bezvodé formě (č. CUS 0021238-4 a č. CAS 144-62-7), též jako vodný roztok, v současnosti kódu KN ex 2917 11 00 (kód TARIC 2917 11 00 91) (dále jen „dotčený výrobek“).

(25)

Kyselina šťavelová má široké použití, např. jako bělicí činidlo v textilním a dřevařském průmyslu, redukční činidlo při výrobě farmaceutických výrobků a jako materiál používaný při těžbě a čištění kovů vzácných zemin a prvků vzácných zemin.

(26)

V původním šetření bylo zjištěno, že existují dva typy kyseliny šťavelové: nerafinovaná kyselina šťavelová a rafinovaná kyselina šťavelová. Rafinovaná kyselina šťavelová, která se vyráběla v ČLR, avšak nikoli v Indii, se vyrábí procesem čištění nerafinované kyseliny šťavelové, při němž se odstraní železo, chloridy, stopy kovů a další nečistoty. Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany ČLR se pro stávající přezkumné šetření předpokládalo, že vyvážející výrobci v ČLR vyráběli a vyváželi rafinovanou kyselinu šťavelovou stejně jako v období původního šetření.

2.2.   Dotčený výrobek

(27)

Výrobkem dotčeným tímto šetřením je výrobek, který je předmětem přezkumu, pocházející z Indie a ČLR.

2.3.   Obdobný výrobek

(28)

Jak bylo zjištěno v původním šetření, jakož i v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti, tento přezkum před pozbytím platnosti potvrdil, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální a chemické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

dotčený výrobek při vývozu do Unie,

výrobek, který je předmětem přezkumu, vyráběný a prodávaný na domácím trhu v Indii a ČLR,

výrobek, který je předmětem přezkumu, vyráběný a prodávaný vyvážejícími výrobci do zbytku světa a

výrobek, který je předmětem přezkumu, vyráběný a prodávaný v Unii výrobním odvětvím Unie.

(29)

Proto se tyto výrobky považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

3.   DUMPING

3.1.   Předběžné poznámky

(30)

Během období přezkumného šetření dovoz kyseliny šťavelové z ČLR a Indie pokračoval, i když v nižším objemu než v období původního šetření (od 1. ledna do 31. prosince 2010) a na podobné úrovni jako v předchozím období přezkumu před pozbytím platnosti (od 1. dubna 2016 do 31. března 2017). Podle Eurostatu představoval dovoz kyseliny šťavelové z ČLR a Indie v období přezkumného šetření přibližně 17 % trhu Unie oproti 16 % během předchozího přezkumu před pozbytím platnosti. V absolutním vyjádření se dovoz snížil ze 7 969 tun během období původního šetření na 1 658 během posledního přezkumu před pozbytím platnosti a dále na 1 565 tun během stávajícího období přezkumného šetření.

3.2.   Indie

(31)

V Indii jsou čtyři známí výrobci kyseliny šťavelové, z nichž dva poskytli odpověď na dotazník. Na základě informací, které měla Komise k dispozici (9), odhadla celkovou výrobu v Indii na přibližně 40 000 tun. Celkový vývoz z Indie se odhaduje na přibližně 5 700 metrických tun, a to na základě údajů poskytnutých v žádosti o přezkum a porovnání s údaji dostupnými v databázi Global Trade Atlas (GTA).

(32)

Dovoz z Indie do Unie v období přezkumného šetření činil dle údajů Eurostatu přibližně 400 tun.

(33)

Dovoz z Indie také podléhá 6,5% clu SCS (10).

3.2.1.   Dumping v období přezkumného šetření

3.2.1.1.   Běžná hodnota

(34)

Komise nejprve v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda je celkový objem domácího prodeje každé ze dvou spolupracujících indických společností reprezentativní. Domácí prodej je reprezentativní tehdy, pokud celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu připadající na vyvážejícího výrobce představuje alespoň 5 % celkového objemu prodeje výrobku, který je předmětem přezkumu, na vývoz do Unie během období přezkumného šetření. Podle tohoto kritéria byl celkový objem prodeje obdobného výrobku uskutečněného dvěma spolupracujícími vyvážejícími výrobci na domácím trhu reprezentativní.

(35)

Komise následně určila typy výrobku prodávané na domácím trhu, které byly shodné nebo srovnatelné s typy výrobku prodávanými na vývoz do Unie.

(36)

Poté Komise u každého typu výrobku prodávaného na domácím trhu každým spolupracujícím vyvážejícím výrobcem, který je shodný nebo srovnatelný s typem výrobku prodávaným na vývoz do Unie, prověřovala, zda je objem jeho prodeje reprezentativní v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Domácí prodej určitého typu výrobku je reprezentativní tehdy, pokud celkový objem prodeje daného typu výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu během období přezkumného šetření představuje alespoň 5 % celkového objemu prodeje shodného nebo srovnatelného typu výrobku na vývoz do Unie. Komise zjistila, že objem prodeje dvou spolupracujících vyvážejících výrobců je reprezentativní.

(37)

Dále Komise stanovila podíl ziskového prodeje nezávislým odběratelům na domácím trhu u každého typu výrobku během období přezkumného šetření, aby mohla rozhodnout, zda pro účely výpočtu běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení použije skutečný domácí prodej.

(38)

Běžná hodnota je založena na skutečné ceně jednotlivých typů výrobku na domácím trhu bez ohledu na to, zda jejich prodej je, či není ziskový, pokud:

a)

objem prodeje typu výrobku prodávaného za čistou prodejní cenu rovnající se vypočteným výrobním nákladům nebo tyto náklady přesahující představoval více než 80 % celkového objemu prodeje tohoto typu výrobku a

b)

vážená průměrná prodejní cena uvedeného typu výrobku se rovná jednotkovým výrobním nákladům nebo je vyšší.

(39)

Co se týče dvou indických společností spolupracujících v tomto šetření, bylo zjištěno, že obě splňovaly výše uvedená kritéria. Běžná hodnota byla proto založena na váženém průměru cen veškerého domácího prodeje daného typu výrobku v období přezkumného šetření.

3.2.1.2.   Vývozní cena

(40)

Dva vyvážející výrobci vyváželi výrobek, který je předmětem přezkumu, přímo nezávislým odběratelům v Unii. Vývozní cenou byla tudíž v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení cena, jež byla nebo má být skutečně zaplacena za výrobek, který je předmětem přezkumu, prodaný na vývoz do Unie.

3.2.1.3.   Srovnání

(41)

Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu dvou vyvážejících výrobců stanovené výše uvedeným postupem na základě ceny ze závodu.

(42)

Pokud to odůvodňovala potřeba zajistit spravedlivé srovnání, upravila Komise běžnou hodnotu a/nebo vývozní cenu o rozdíly, které mají vliv na ceny a srovnatelnost cen, v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Byly provedeny úpravy o náklady na dopravu, pojištění, manipulaci, nakládku a vedlejší náklady, náklady na balení, slevy, úvěry, bankovní poplatky a provize zaplacené spolupracujícím vyvážejícím výrobcem. Každý ze dvou indických spolupracujících vyvážejících výrobců obdržel podrobný výpočet úprav učiněných v příslušných poskytnutých informacích.

(43)

Po poskytnutí konečných informací společnost Star Oxochem Pvt Ltd tvrdila, že jedna úprava o příspěvek na dopravu neměla být odečtena od vývozní ceny.

(44)

Komise toto tvrzení posoudila a revidovala výpočet dumpingu, který byl sdělen dotčenému vývozci. Nebyly obdrženy žádné další připomínky.

(45)

V kontextu čl. 2 odst. 10 písm. b) základního nařízení jeden spolupracující výrobce uvedl, že využil indického režimu vývozu zboží z Indie (dále jen „MEIS“) (11). MEIS je režim indické vlády, který vývozcům poskytuje pobídku ve formě potvrzení o úvěru na clo jako kompenzaci za ztráty způsobené placením cel. Pobídka se vyplácí pro konkrétní zboží vyvážené na konkrétní trhy ve formě procentuálního podílu realizované hodnoty vyplaceně na palubu lodi (FOB) (na volném devizovém trhu). Tato pobídka vývozu není přípustnou úpravou pro srovnání cen. Nelze ji považovat za režim navrácení cla, pro který by bylo možné zvážit úpravu ve smyslu čl. 2 odst. 10 písm. b) základního nařízení, protože uvedený článek povoluje pouze úpravu běžné hodnoty, a nikoli vývozní ceny. Navíc hodnota potvrzení se nevypočítává ve vztahu k výši dovozního cla, které by bylo zahrnuto do vývozu navazujících výrobků, ale určuje se jako procentuální podíl hodnoty FOB vyváženého zboží. Dále bez ohledu na výpočet hodnoty pobídky nevede fungování tohoto systému k situaci, kdy by byly dovozní poplatky, kterými je zatížena surovina přítomná v obdobném výrobku při prodeji na domácím trhu, vráceny nebo nevybírány při vývozu stejné výroby do Unie. Na základě výše uvedených skutečností nebylo možné akceptovat žádnou úpravu běžné hodnoty ani vývozní ceny. Bez ohledu na provedení této nebo jakékoli jiné úpravy by se v každém případě jednalo o dumping nad úrovní de minimis.

3.2.1.4.   Výpočet dumpingu

(46)

U dvou spolupracujících vyvážejících výrobců porovnala Komise podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení váženou průměrnou běžnou hodnotu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu výrobku, který je předmětem přezkumu.

(47)

Na tomto základě vzhledem k tomu, že spolupracující vyvážející výrobci představovali většinu indického vývozu během období přezkumného šetření, činilo vážené průměrné dumpingové rozpětí vyjádřené jako procento ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením [5 % až 10 %] pro celou zemi. Proto byl vyvozen závěr, že dumping během období přezkumného šetření přetrvával.

3.3.   Čína

(48)

Jak je uvedeno v 17. bodě odůvodnění, žádný z vývozců/výrobců z ČLR při šetření nespolupracoval. Komise proto informovala orgány ČLR, že Komise může použít článek 18 základního nařízení ohledně zjištění týkajících se ČLR. Komise v tomto ohledu neobdržela žádné připomínky ani žádosti o zásah úředníka pro slyšení.

(49)

V důsledku toho vycházela v souladu s článkem 18 základního nařízení zjištění týkající se pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení dumpingu z dostupných údajů, zejména veřejně dostupných informací, jako jsou oficiální internetové stránky společností, dostupné statistiky, zejména databáze Global Trade Atlas (dále jen „GTA“), informací uvedených v žádosti o přezkum a informací získaných od spolupracujících stran v průběhu přezkumného šetření (tj. od žadatele a výrobců v Unii zařazených do vzorku).

3.3.1.   Dumping v období přezkumného šetření

3.3.1.1.   Postup pro určení běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení u dovozu (výrobku, který je předmětem přezkumu) pocházejícího z ČLR

(50)

Vzhledem k tomu, že v souvislosti s ČLR byly při zahájení šetření k dispozici dostatečné důkazy prokazující existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, zahájila Komise šetření podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(51)

Aby Komise získala informace, jež považovala za nezbytné pro své šetření v souvislosti s údajnými podstatnými zkresleními, zaslala dotazník čínské vládě. Kromě toho Komise v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení přezkumu vyzvala všechny zúčastněné strany, aby do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení přezkumu v Úředním věstníku Evropské unie oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy v souvislosti s použitím čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Od čínské vlády nebyla obdržena žádná odpověď na dotazník a ve stanovené lhůtě nebylo obdrženo žádné podání týkající se použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Komise následně čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v ČLR použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení.

(52)

V bodě 5.3.2 oznámení o zahájení přezkumu Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné důkazy může být nezbytné, aby pro účely určení běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot zvolila vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Komise dále uvedla, že přezkoumá další možné vhodné země v souladu s kritérii stanovenými v čl. 2 odst. 6a první odrážce základního nařízení.

(53)

Dne 1. března 2024 Komise prostřednictvím poznámky informovala zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro určení běžné hodnoty. V této poznámce Komise uvedla seznam všech výrobních činitelů používaných při výrobě kyseliny šťavelové, jako jsou suroviny, práce a energie. Vzhledem k tomu, že čínští vyvážející výrobci nespolupracovali, určila Komise hlavní výrobní činitele na základě informací obsažených v žádosti a poskytnutých jedním výrobcem v Unii. Komise dále informovala zúčastněné strany, že jako vhodnou reprezentativní zemi vybrala Kolumbii. Rovněž zúčastněné strany informovala, že stanoví prodejní, režijní a správní náklady a zisk na základě dostupných informací pro společnost Sucroal SA, která v Kolumbii vyrábí výrobek ve stejném odvětví jako kyselina šťavelová, a sice kyselinu citronovou.

(54)

Komise obdržela připomínky pouze od jednoho výrobce v Unii. Těmito připomínkami se zabývá 214. bod odůvodnění.

3.3.1.2.   Běžná hodnota

(55)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(56)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(57)

Jak je podrobněji vysvětleno níže, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci čínské vlády a vyvážejících výrobců bylo uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

3.3.1.2.1.   Existence podstatných zkreslení

(58)

Ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení stanoví, že „podstatná zkreslení jsou taková zkreslení, k nimž dochází v případě, kdy vykazované ceny nebo náklady, včetně nákladů na suroviny a energii, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivňovány významnými zásahy státu. Při posuzování toho, zda existují podstatná zkreslení, se bere v úvahu mimo jiné možný dopad jednoho či více z těchto prvků:

skutečnost, že na dotčeném trhu působí do značné míry podniky, jež jsou ve vlastnictví orgánů země vývozu, jsou těmito orgány ovládány nebo jsou pod jejich strategickým dohledem či se řídí jejich pokyny;

přítomnost státu ve firmách, což mu dává možnost ovlivňovat ceny či náklady;

veřejné politiky či opatření, jež pozitivně diskriminují domácí dodavatele či jinak ovlivňují volné působení tržních sil;

neexistence nebo diskriminační uplatňování či nedostatečné vymáhání práva týkajícího se úpadku, obchodních společností nebo vlastnictví;

zkreslené mzdové náklady;

přístup k finančním prostředkům poskytovaným institucemi, jež realizují cíle veřejné politiky nebo v jiném ohledu nevyvíjejí svou činnost nezávisle na státu“.

(59)

Jelikož výčet v čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není kumulativní, nemusí být pro zjištění podstatných zkreslení zohledněny všechny prvky. Kromě toho lze stejné skutkové okolnosti použít k prokázání existence jednoho nebo více prvků z tohoto seznamu.

(60)

Jakýkoli závěr o podstatných zkresleních ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení však musí vycházet ze všech důkazů, které jsou k dispozici. V celkovém posouzení toho, zda existují zkreslení, může být rovněž brán zřetel na celkový kontext a situaci v zemi vývozu, zejména tam, kde základní prvky hospodářského a správního zřízení vyvážející země dávají vládě významné pravomoci zasahovat do ekonomiky takovým způsobem, že ceny a náklady nejsou výsledkem volného působení tržních sil.

(61)

V čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení se stanoví, že „[p]okud má Komise k dispozici podložené informace týkající se možné existence podstatných zkreslení uvedených v písmeni b) v určité zemi či v určitém odvětví v této zemi a pokud je to v zájmu účinného uplatňování tohoto nařízení, Komise vypracuje, zveřejní a pravidelně aktualizuje zprávu popisující tržní podmínky uvedené v písmeni b) v této zemi nebo v tomto odvětví“.

(62)

Na základě uvedeného ustanovení vydala Komise zprávu o Číně (dále jen „zpráva“) (12), která obsahuje důkazy o významných vládních zásazích na mnoha úrovních hospodářství, včetně konkrétních zkreslení u mnoha klíčových výrobních činitelů (jako jsou půda, energie, kapitál, suroviny a práce), jakož i v konkrétních odvětvích (jako je chemický průmysl). Zúčastněné strany byly v době zahájení řízení vyzvány, aby důkazy obsažené ve vyšetřovacím spisu vyvrátily, vyjádřily se k nim nebo je doplnily. Zpráva o Číně byla založena do vyšetřovacího spisu ve fázi zahájení šetření. Žádost o přezkum před pozbytím platnosti také obsahovala některé relevantní důkazy doplňující zprávu.

(63)

Čínská vláda se nevyjádřila ani nepředložila důkazy podporující nebo vyvracející stávající důkazy obsažené ve spisu k dané věci (včetně zprávy) ohledně existence podstatných zkreslení a/nebo ohledně vhodnosti použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení na danou věc.

(64)

Aby žadatel prokázal významná zkreslení cen a nákladů v ČLR, opíral se o důkazy obsažené ve zprávě a o zjištění Komise v několika nedávných šetřeních týkajících se chemického průmyslu v ČLR.

(65)

Žadatel se nejprve zabýval konkrétními zásahy do nákladů na suroviny a další vstupy používané k výrobě kyseliny šťavelové. K výrobě kyseliny šťavelové se používá pět různých surovin, a to: sacharidy (hlavně cukr a škrob získaný z kukuřičného škrobu), kyselina dusičná, kyselina sírová, kyslík a peroxid vodíku.

(66)

Žadatel uvedl, že v každém příslušném odvětví jsou zjištěna tato významná zkreslení:

Sacharidy (cukr, kukuřice a kukuřičný škrob)

(67)

Žadatel uvedl, že Čína disponuje velkými zásobami kukuřice, což umožňuje vládě uměle snižovat nebo zvyšovat ceny této komodity prostřednictvím nákupu nebo prodeje velkého množství kukuřice na trhu. I když Čína začala problém nadměrných zásob kukuřice v roce 2016 řešit, stále má velmi velké zásoby, které mohou ceny zkreslovat (13).

(68)

Žadatel dále tvrdil, že vláda ovládá řadu aspektů celého hodnotového řetězce kukuřice, včetně subvencí na produkci kukuřice (14) a dohledu nad jejím zpracováním (15). V ČLR jsou rovněž zavedena opatření pro kontrolu investic (16)

(69)

Žadatel rovněž uvedl, že 14. pětiletý plán národního hospodářského a sociálního rozvoje Číny (dále jen „14. pětiletý plán“) navazuje na předchozí 13. pětiletý plán a stanoví cíle, kterých má být dosaženo v čínském zemědělství, včetně výroby a regulace cukru a kukuřice. Tyto plány byly přijaty na úrovni ústřední vlády, ale na místní úrovni je provádějí vlády a orgány jednotlivých provincií.

(70)

14. pětiletý plán pokračuje v centrálním a místním ekonomickém plánování čínského zemědělství na období 2021 až 2025 s cílem pokračovat v „prohlubování strukturální reformy na straně nabídky v zemědělství, posilování řízení kvality a podpoře revitalizace průmyslu na venkově“ (17).

(71)

Za účelem dosažení této „hluboké restrukturalizace zemědělství“ 14. pětiletý plán vytyčuje v odvětví zemědělství několik cílů, mezi nimiž jsou cíle optimalizovat uspořádání zemědělské výroby, vybudovat pásmo výroby špičkových zemědělských produktů, zlepšit systémy podpory a ochrany zemědělství, zlepšit mechanismus kompenzace založený na dávkách pro hlavní obilnářské oblasti, vybudovat nový systém zemědělské dotační politiky a zlepšit politiku minimálních výkupních cen obilí. Tyto cíle jsou dále prováděny na centrální úrovni, například prostřednictvím rozvojového plánu pro digitální zemědělství a venkov (2019–2025), bílé knihy o potravinovém zabezpečení v Číně (18) a Národního plánu průmyslového rozvoje venkova na období 2020–2025 (19).

(72)

Čínská ústřední vláda pravidelně vyzývá k intervenčním opatřením a postupům k regulaci produkce a nabídky kukuřice a poptávky po ní v zemi. V dubnu 2022 vyzval Chu Čchun-chua, čínský vicepremiér a člen politbyra Ústředního výboru Komunistické strany Číny, k „důraznému úsilí“ zemědělských producentů o zvýšení produkce kukuřice, aby se stabilizovala produkce a nabídka této plodiny (20). Konkrétně uvedl, že kukuřice je nejen důležitou základní obilovinou, ale také „životně důležitou surovinou pro mnoho průmyslových výrobků“, mezi něž patří i kyselina šťavelová.

(73)

V odvětví zemědělství a souvisejících odvětvích působí pod dohledem Komise pro dohled nad státem vlastněným majetkem a jeho správu (dále jen „SASAC“) mimo jiné tyto ústřední státní podniky a jejich dceřiné společnosti: China Agriculture Development Group, COFCO Corporation, China Grain Storage Group, China Salt Industry Group, Sinochem, China National Chemical Group a China National Seed Group (21).

(74)

Čína rovněž zakazuje, aby zahraniční subjekty byly ovládajícími akcionáři v podnicích zabývajících se pěstováním kukuřice (22). Vývoz kukuřice rovněž podléhá licencím na vývozní kvóty, které spravuje čínská Národní komise pro rozvoj a reformy (dále jen „NDRC“) a ministerstvo obchodu a které jsou přidělovány pouze státním obchodním podnikům (23).

(75)

Pro produkci kukuřice v Číně jsou proto charakteristická intervenční opatření přijímaná na celostátní, regionální a provinční úrovni v rámci podrobných plánů, které zkreslují síly nabídky a poptávky na základní úrovni produkce. V tomto odvětví jsou také významně zastoupeny čínské státní podniky. Žadatel zdůraznil, že podobná intervenční opatření a politické kroky zkreslují ceny kukuřice pro průmyslové zpracovatele na úrovni škrobu a následně i na úrovni kyseliny šťavelové.

Základní chemické meziprodukty

(76)

Jak bylo uvedeno výše, výroba kyseliny šťavelové vyžaduje použití několika základních chemických meziproduktů, včetně kyseliny dusičné, kyseliny sírové, kyslíku a peroxidu vodíku. Žadatel tvrdil, že zapojení čínských státních podniků v jeho odvětví chemické výroby existuje v celém výrobním řetězci, počínaje základními surovinami a konče výrobou kyseliny šťavelové, a způsobuje podstatná zkreslení cen a objemu výroby základních chemických meziproduktů. Jak veřejné, tak soukromé podniky v chemickém průmyslu také podléhají politickému dohledu a pokynům. V důsledku toho žadatel poukázal na to, že čínská vláda může vykonávat značnou kontrolu nad základními chemickými meziprodukty, a tedy i nad konečnou cenou kyseliny šťavelové vyráběné v Číně, což vede ke zkreslením, která se přenášejí na vývozní trhy včetně trhu Unie.

(77)

Žadatel poukázal na to, že této kontroly je dosahováno prostřednictvím čínských vládních agentur, jako je SASAC, která je oficiálním reprezentativním vlastníkem státem vlastněných aktiv, jakož i orgánem dohledu nad nefinančními ústředními státními podniky, které zahrnují 96 podniků a jejich dceřiných společností (stav k březnu 2019) (24).

(78)

Žadatel například uvedl, že čínský obří státní podnik Sinopec je prostřednictvím své dceřiné společnosti Nanjing Chemical Industrial Corporation „národní výrobní základnou“ anorganických, organických a lehkých chemických látek, včetně kyseliny sírové a kyseliny dusičné. Prostřednictvím své dceřiné společnosti Hunan Jianchang Petrochemical Co. Ltd. je také jedním z největších dodavatelů peroxidu vodíku v zemi.

(79)

Společnost Sinopec mnohokrát zdůraznila svou oddanost stranickým zásadám (25). Skupina Sinopec Group, která je plně pod kontrolou čínské ústřední vlády, přiznává, že její výrobní činnosti jsou podstatně ovlivněny kontrolou ústřední vlády nad čínským hospodářstvím (26).

(80)

Žadatel rovněž uvedl, že zkreslení cen a nabídky chemických meziproduktů jsou způsobena také obrovskou nadměrnou kapacitou v čínském chemickém odvětví, což potvrdila zpráva o Číně (27).

(81)

K dalším formám plánování na místní úrovni patří například 13. pětiletý plán rozvoje petrochemického průmyslu provincie Che-pej, která je známá výrobou chemických meziproduktů. Plán v souladu s vnitrostátní průmyslovou politikou a v souladu s požadavky uvedenými na seznamu průmyslových omezení a vyloučení provincie Che-pej důsledně zavádí podmínky vstupu do tohoto odvětví a kontroluje mimo jiné veškeré nové projekty výrobní kapacity týkající se kyseliny sírové (28).

Energie – elektřina

(82)

Žadatel vysvětlil, že výroba kyseliny šťavelové vyžaduje značné množství energie ve formě elektrické energie pro řízení výrobního procesu a chemických reakcí.

(83)

Jak je uvedeno ve zprávě o Číně (29), trh s elektřinou v Číně se rovněž vyznačuje silným zapojením státních podniků v různých fázích dodavatelského řetězce. Přibližně 50 % výrobních kapacit je ve vlastnictví státu a celou přenosovou soustavu vlastní dva státní podniky. Silná přítomnost státu se týká celého odvětví energetiky a z více než stovky centrálně vlastněných státních podniků, na které v současné době dohlíží SASAC, jich 21 působí v odvětví energetiky.

(84)

Žadatel rovněž poukázal na několik aspektů čínské vládní politiky, které rovněž slouží ke zkreslování cen elektřiny (30). Zaprvé, společnost SERC, čínský nezávislý regulátor elektřiny, nestanovuje ceny elektřiny. Ceny určuje komise NDRC, vládní orgán, který má rovněž pravomoci v oblasti průmyslové politiky. Zadruhé, elektřina je jedním z hlavních vstupů při výrobě kyseliny šťavelové, avšak ceny elektřiny nejsou v ČLR tržní a jsou rovněž ovlivněny podstatnými zkresleními (prostřednictvím centrálního stanovování cen, cenové diferenciace a postupů přímého nákupu energie) (31).

Energie – plyn

(85)

Žadatel tvrdil, že výroba, dodávky, distribuce a ceny zemního plynu v Číně jsou vysoce regulovány a kontrolovány čínským státem, což vede ke zkreslením prostřednictvím několika mechanismů. Tím dochází k podstatným zkreslením fungování čínského domácího trhu s dodávkami energie v této podobě, jakož i navazujících látek vyráběných s využitím těchto zkreslení (32).

(86)

V rámci všeobecného 13. pětiletého plánu přijala čínská vláda zvláštní odvětvový plán pro rozvoj čínského zemního plynu (33). Jak je uvedeno ve zprávě o Číně, ceny domácího zemního plynu reguluje komise NDRC, která zveřejňuje ceny platné pro každou provincii v oznámeních, a místní cenové úřady pak zveřejňují odpovídající oznámení na místní úrovni, kterým se provádějí ceny stanovené ústřední NDRC.

(87)

Jak je uvedeno ve zprávě o Číně, čínský plynárenský průmysl je rovněž silně ovládán státními podniky (34).

Ceny energií – obecně

(88)

Souhrnně žadatel uvedl, že ceny energií v Číně nejsou tržní a ceny jsou stále do značné míry kontrolovány státem nebo jsou přijímány provinčními a místními orgány státní správy s cílem poskytnout preferenční ceny energií místním výrobcům chemických látek, což jim umožňuje těžit z nižších výrobních nákladů. Formální kontrola cen zemního plynu, rafinované ropy, elektřiny a dopravních služeb v Číně vede k některým podstatným zkreslením v čínském hospodářství. Toto zboží a služby představují faktory na trhu, které ovlivňují výrobní náklady a konečné ceny průmyslového zboží, zejména v odvětvích náročných na zdroje, kde je zapotřebí značné množství surovin, jako je například výroba kyseliny šťavelové (35).

Výroba kyseliny šťavelové

(89)

Po analýze výše uvedených odvětví se žadatel dále zabýval výrobou kyseliny šťavelové v Číně a připomněl následující prvky, které vedou k podstatným zkreslením:

(90)

Zaprvé, v odvětví chemických látek, včetně pododvětví kyseliny šťavelové, působí do značné míry podniky, jež jsou ve vlastnictví státních orgánů, jsou těmito orgány ovládány nebo jsou pod jejich strategickým dohledem či se řídí jejich pokyny.

(91)

Čínská vláda a Komunistická strana Číny udržují struktury, které zajišťují jejich trvalý vliv na podniky, a to zejména na státní podniky. Samotný rozsah výrobní kapacity hlavních čínských výrobců kyseliny šťavelové naznačuje některé aspekty kontroly čínské vlády a Komunistické strany Číny nad jejich činností. Například společnost Shandong Fengyuan Chemical Co., Ltd. se sama označuje za „jeden z předních podniků v odvětví kyseliny šťavelové v Asii, [s] kapacitou 105 000 metrických tun průmyslové kyseliny šťavelové a 15 000 metrických tun rafinované kyseliny šťavelové a šťavelanu“ (36). Jen tato čínská společnost má téměř pětinásobek roční výrobní kapacity výrobního odvětví Unie. Vzhledem k výši kapitálových investic potřebných na zahájení tohoto obrovského provozu považoval žadatel za pravděpodobné, že společnost má vazby na ústřední čínskou vládu nebo místní orgány státní správy a Komunistickou stranu Číny.

(92)

Na internetových stránkách společnosti Shandong Fengyuan Chemical Co., Ltd. se rovněž uvádí, že společnost je uznávána jako národní podnik působící v oblasti vyspělých technologií a podnikové technologické centrum provincie Šan-tung. V září 2011 uznalo oddělení vědy a techniky vlády provincie Šan-tung výzkumné a vývojové středisko společnosti jako „šan-tungské výzkumné technologické centrum pro kyselinu šťavelovou“. Společnosti byly rovněž uděleny čestné tituly „14. nový přední podnik čínské ekonomiky“, „zasloužilý podnik, držitel vyznamenání Fu-min Sing-lu provincie Šan-tung“ a „podnik pro demonstraci národní jednoty a pokroku provincie Šan-tung“, což opět dokládá vazby mezi společností a vládou provincie.

(93)

Podobně žadatel uvedl, že společnost Tongliao Jinmei Chemical Company, která se nachází v regionu Vnitřního Mongolska, má odhadovanou roční výrobní kapacitu 100 000 tun kyseliny šťavelové, přičemž rozsah investic a kapitálu potřebných k vybudování tak velkého závodu poukazuje na existenci podobných možných vazeb, vlivu a kontroly ze strany ústřední čínské vlády nebo místních orgánů státní správy a Komunistické strany Číny.

(94)

Zadruhé, přítomnost státu ve firmách působících v odvětví kyseliny šťavelové také dává státním orgánům možnost ovlivňovat ceny a/nebo náklady. Pravidla pro zřizování organizací Komunistické strany Číny v každé společnosti se totiž vztahují i na výrobce kyseliny šťavelové a dodavatele jejich vstupů (37).

(95)

Společnost Tongliao Jinmei se nachází ve Vnitřním Mongolsku, v regionu, kde bylo v minulosti zjištěno, že vládní vazby jsou prostřednictvím stranické organizace vnucovány i zdánlivě soukromým společnostem. Při nedávném šetření Komise zjistila, že údajná soukromá společnost v tomto regionu musela v rámci společnosti zřídit stranickou organizaci. Později místní výbor formálně „schválil“ vytvoření stranického výboru společnosti a dceřiným společnostem ve spojení bylo rovněž uloženo zřídit stranické výbory druhé úrovně se souvisejícími organizacemi (38).

(96)

Konkrétně v odvětví kyseliny šťavelové, i když je úroveň státního vlastnictví relativně nízká, přetrvává značná míra politického dohledu ze strany čínské vlády. Například na internetových stránkách společnosti Shandong Fengyuan Chemical Co., Ltd. bylo v březnu 2023 uvedeno, že: „V doprovodu pracovníků cao-čuangského úřadu pro vědu a techniku, finančního úřadu, výboru pro hospodářské informace, Lidové banky atd. si místostarosta Cao-čuangu Chuo Kao-jüan prohlédl rozvoj průmyslového hospodářství okresu Tchaj-er-čuang. Navštívena byla i naše společnost. V doprovodu předsedy představenstva Čao Kuang-chueje si vedoucí představitelé prohlédli závod a vyslechli zprávu o situaci, průběhu primární veřejné nabídky akcií (IPO) a plánu rozvoje naší společnosti. [Předseda] Chuo ocenil hospodářské úspěchy a široké perspektivy naší společnosti, ale kladl také mnohem vyšší nároky na bezpečnost výroby, školení zaměstnanců a technologické inovace v naší společnosti.“

(97)

Zatřetí, čínská vláda uplatňuje veřejné politiky či opatření, jež pozitivně diskriminují domácí dodavatele či jinak ovlivňují volné působení tržních sil.

(98)

Odvětví kyseliny šťavelové považuje čínská vláda za strategicky důležité, neboť kyselina šťavelová se v Číně ve stále větší míře používá pro vývoj látek používaných při těžbě nebo tavení prvků vzácných zemin (39). V odvětvích konečného užití, jako je automobilový průmysl a elektronika, prudce roste poptávka po prvcích vzácných kovů.

(99)

Podle svých internetových stránek je společnost Shandong Fengyuan Chemical Co., Ltd. také uznána jako národní podnik působící v oblasti vyspělých technologií a podnikové technologické centrum provincie Šan-tung (40). Zdá se, že tento status opravňuje společnost k účasti na čínském programu pro podniky využívající nejnovější a špičkové technologie, který nabízí místům, kde se způsobilé společnosti nacházejí, 15% sazbu daně z příjmu právnických osob (oproti běžné 25% sazbě), a to bez ohledu na typ investic společnosti. Status podniku využívajícího nejnovější a špičkové technologie udělují daňové úřady provincií závodům společností nacházejícím se v těchto provinciích, v tomto případě zřejmě v provincii Šan-tung (41).

(100)

Uznání tohoto druhu často směřují také k tomu, že je podnik způsobilý získat značné částky centrální a provinční finanční podpory ve formě subvencí (42).

(101)

Další zkreslení vyplývají z výhod poskytovaných v rámci programů ústřední vlády a místních orgánů státní správy pro průmyslové nebo chemické parky a stále častěji pro takzvané oblasti rozvoje průmyslu vyspělých technologií. Podle internetových stránek společností se společnost Shandong Fengyuan nachází v ekonomické rozvojové zóně Šan-tung Tchaj-er-čuang v provincii Šan-tung, společnost Qingzhou Peng Bo Chemicals Co., Ltd se nachází v ekonomické rozvojové zóně města Čching-čou v provincii Šan-tung a společnost Shijiazhuang Taihe Chemicals Co. Ltd. se nachází v průmyslové čtvrti Tou-jü v provincii Š'-ťia-čuang.

(102)

Výrobci chemických látek nacházející se v průmyslových parcích tohoto typu jsou také obvykle způsobilí ke státní podpoře, neboť všechny společnosti, které se v tomto parku nacházejí, podléhají oznámení o standardizovaném řízení oblastí koncentrace chemického průmyslu s cílem posílit chemické průmyslové parky v dané provincii (43).

(103)

Začtvrté, podobně jako v kterémkoli jiném odvětví čínského hospodářství, i v chemickém odvětví dochází ke zkreslením v důsledku diskriminačního uplatňování nebo nedostatečného prosazování čínského úpadkového práva, práva obchodních společností a majetkového práva. Úvahy Komise uvedené ve zprávě o Číně, které se týkají čínského úpadkového a majetkového práva, se zdají být plně použitelné i v odvětví kyseliny šťavelové (44).

(104)

Zapáté, ke zkreslení dochází i u mzdových nákladů v chemickém odvětví, a to jak přímo (při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, nebo hlavních vstupů), tak nepřímo (při přístupu ke kapitálu nebo vstupům od společností, na něž se vztahuje stejný pracovněprávní systém) (45).

(105)

Zašesté, výrobci kyseliny šťavelové mají přístup k finančním prostředkům poskytovaným institucemi, jež realizují cíle veřejné politiky nebo v jiném ohledu nevyvíjejí svou činnost nezávisle na státu. Finančnímu systému ČLR dominují státem vlastněné komerční banky.

(106)

Čínská vláda nedávno rovněž objasnila, že Komunistická strana Číny musí mít dohled i nad rozhodnutími soukromého komerčního bankovního sektoru, který musí držet krok s vnitrostátními politikami. Jedním ze tří stěžejních cílů státu ve vztahu k řízení bankovnictví je v současné době posílení vedoucího postavení strany v bankovním a pojišťovacím sektoru, a to i ve vztahu k provozním záležitostem a záležitostem týkajícím se řízení společností. Čínská komise pro regulaci bankovního a pojišťovacího sektoru (CBIRC) vydala dne 28. srpna 2020Tříletý akční plán pro zlepšení správy a řízení podniků v odvětví bankovnictví a pojišťovnictví (2020–2022) (46). Plán vyzývá k „dalšímu naplňování ducha obsaženého v zásadním projevu generálního tajemníka Si Ťin-pchinga o pokračování v reformě správy a řízení společností ve finančním odvětví“. Část II tohoto plánu se navíc zaměřuje na podporu organického začlenění vedoucí úlohy strany do správy a řízení společností: „integraci vedoucího postavení strany do správy a řízení společností provedeme systematičtěji, jednotněji a na základě postupů […]. Než představenstvo nebo vrcholové vedení rozhodne o důležitých provozních záležitostech a záležitostech týkajících se vedení, musí je projednat stranický výbor.“

(107)

Žadatel uvedl, že výše uvedená zkreslení jsou systémová. Zapojení čínských státních podniků do celého výrobního řetězce proto způsobuje podstatná zkreslení cen a objemu výroby.

(108)

K výrobě kyseliny šťavelové je zapotřebí široké spektrum vstupů, včetně cukru/kukuřice/škrobu, chemických meziproduktů a velkého množství energie a vody. Vzhledem k tomu, že existují omezení uvalená například na dovoz kukuřice, zkreslení v podobě stlačování cen základních chemických meziproduktů a zřejmě i nutnost obstarávat energii a vodu na místě, získávají čínští výrobci kyseliny šťavelové všechny své vstupy v Číně. Když výrobci kyseliny šťavelové tyto výchozí suroviny nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, aby vyráběli vstupy, splatné ceny (které jsou zaznamenány jako jejich náklady) zjevně podléhají stejným systémovým zkreslením.

(109)

V důsledku toho nejenže není vhodné používat domácí prodejní ceny kyseliny šťavelové, ale poznamenány jsou i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, pracovní síly atd.), protože tvorbu jejich cen ovlivňují významné zásahy státu. To například znamená, že určitý vstup, který byl jako takový díky společnému působení řady výrobních činitelů vyprodukován v ČLR, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí pro vstupy do vstupů, například pro přeměnu kukuřice na škrob pro následné použití jako suroviny k výrobě kyseliny šťavelové. Například dodavatelé těchto vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si vypůjčit peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru / při alokaci kapitálu. Navíc podléhají systému plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích.

(110)

Závěrem žadatel uvedl, že v odvětví kyseliny šťavelové dochází k podstatným zkreslením podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(111)

Komise zkoumala, zda je, či není vhodné použít domácí ceny a náklady v Číně kvůli existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu. Důkazy ve spisu zahrnovaly důkazy obsažené ve zprávě, jakož i v její aktualizované verzi (dále jen „aktualizovaná zpráva“) (47), která se opírá o veřejně dostupné zdroje a která byla zpřístupněna ve vyšetřovacím spisu dne 14. května 2024.

(112)

Tato analýza zahrnovala zkoumání významných zásahů státu do hospodářství Číny obecně, ale i zkoumání konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví včetně dotčeného výrobku. Komise tyto důkazní prvky dále doplnila vlastním výzkumem týkajícím se různých kritérií, která jsou relevantní pro potvrzení existence podstatných zkreslení v Číně.

3.3.1.2.2.   Podstatná zkreslení ovlivňující domácí ceny a náklady v Číně

(113)

Čínský hospodářský systém je založen na koncepci „socialistického tržního hospodářství“. Tato koncepce je zakotvena v čínské ústavě a předurčuje řízení ekonomiky v Číně. Hlavní zásadou tohoto systému je „socialistické veřejné vlastnictví výrobních prostředků, tedy všelidové vlastnictví a kolektivní vlastnictví pracujících“ (48).

(114)

Ekonomika ve státním vlastnictví je považována za „vedoucí sílu národního hospodářství“ a stát je pověřen zajišťovat „její konsolidaci a růst“ (49). Celkové uspořádání čínské ekonomiky tudíž nejenže počítá s významnými zásahy státu do hospodářství, nýbrž k takovým zásahům existuje výslovné pověření. Myšlenka nadřazenosti veřejného vlastnictví nad soukromým prostupuje celým právním systémem a je zdůrazňována jako obecná zásada ve všech klíčových právních předpisech.

(115)

Názorným příkladem je čínský zákon o vlastnictví: odkazuje na prvotní etapu socialismu a pověřuje stát, aby podporoval základní hospodářský systém, v jehož rámci má dominantní postavení veřejné vlastnictví. Jiné formy vlastnictví jsou tolerovány a zákon jim umožňuje rozvíjet se společně se státním vlastnictvím (50).

(116)

Podle čínských právních předpisů je kromě toho socialistické tržní hospodářství rozvíjeno pod vedením Komunistické strany Číny. Struktury čínského státu a Komunistické strany Číny jsou vzájemně propojeny na všech úrovních (právní, institucionální, personální) a vytvářejí nadstavbu, v níž nelze odlišit úlohu Komunistické strany Číny od úlohy státu.

(117)

Po změně čínské ústavy v březnu 2018 byla vedoucí úloha Komunistické strany Číny ještě více zdůrazněna prostřednictvím formulace v článku 1 ústavy, která tuto úlohu potvrzuje.

(118)

Za stávající první větu ustanovení: „[s]ocialistické zřízení je základním zřízením Čínské lidové republiky“ byla vložena nová druhá věta, která zní: „[u]rčujícím znakem socialismu s čínskými rysy je vedoucí úloha Komunistické strany Číny.“  (51) To dokládá nezpochybnitelnou a stále větší kontrolu Komunistické strany Číny nad hospodářským systémem Číny.

(119)

Tato vedoucí úloha a kontrola jsou nedílnou součástí čínského systému a jdou daleko nad rámec situace obvyklé v jiných zemích, kde vlády uplatňují obecnou makroekonomickou kontrolu, v jejímž rámci probíhá volné působení tržních sil.

(120)

Čínský stát se zapojuje do intervenční hospodářské politiky při plnění cílů, které se spíše shodují s politickým programem vytyčeným Komunistickou stranou Číny a neodrážejí hospodářské podmínky převládající na volném trhu (52). Čínské orgány při tom používají celou řadu intervenčních hospodářských nástrojů, včetně systému průmyslového plánování, finančního systému, a to i na úrovni právního prostředí.

(121)

Zaprvé, pokud jde o úroveň celkové administrativní kontroly, zaměření čínského hospodářství se řídí složitým systémem průmyslového plánování, které ovlivňuje veškeré hospodářské činnosti v zemi. Tyto plány ve svém souhrnu zahrnují ucelenou a složitou soustavu odvětvových a průřezových politik a jsou přítomny na všech úrovních státní správy.

(122)

Plány na úrovni provincií jsou podrobné, zatímco celostátní plány stanoví obecnější cíle. Plány stanovují také nástroje na podporu příslušných průmyslových a jiných odvětví, jakož i časové rámce, ve kterých má být cílů dosaženo. Některé plány ještě obsahují konkrétní cíle týkající se výstupů.

(123)

V rámci plánů jsou jednotlivá průmyslová odvětví a/nebo projekty označovány za (pozitivní nebo negativní) priority v souladu s prioritami vlády a jsou jim přiřazovány konkrétní rozvojové cíle (průmyslová modernizace, mezinárodní expanze atd.).

(124)

Hospodářské subjekty, soukromé i státem vlastněné, musí účinně přizpůsobovat své podnikatelské činnosti skutečnostem, jež nastoluje tento systém plánování. Je tomu tak nejen kvůli závazné povaze plánů, ale i proto, že příslušné čínské orgány na všech úrovních veřejné správy se systémem plánů řídí a využívají své zákonné pravomoci v souladu s ním, čímž nutí hospodářské subjekty k dodržování priorit stanovených v plánech (viz též 155. až 170. bod odůvodnění níže) (53).

(125)

Zadruhé, na úrovni přidělování finančních zdrojů dominují finančnímu systému Číny státem vlastněné komerční banky a banky zajišťující vládní politiku. Tyto banky se při stanovení a provádění své úvěrové politiky musí přizpůsobit cílům průmyslové politiky vlády, a nikoli posuzovat v prvé řadě ekonomickou opodstatněnost daného projektu (54).

(126)

Totéž platí o ostatních složkách čínského finančního systému, jako jsou akciové trhy, trhy dluhopisů, trhy soukromého kapitálu atd. Také tyto části finančního sektoru jsou institucionálně a operačně uspořádány způsobem, který není zaměřen na co nejefektivnější fungování finančních trhů, nýbrž na zajištění kontroly a umožnění zásahů ze strany státu a Komunistické strany Číny (55).

(127)

Zatřetí, na úrovni regulačního prostředí mají zásahy státu do hospodářství řadu forem. Například pravidla pro zadávání veřejných zakázek se běžně využívají k dosažení jiných cílů politiky než hospodářské efektivity, což narušuje tržní zásady v této oblasti. Platné právní předpisy výslovně stanoví, že zadávání veřejných zakázek se musí provádět tak, aby se usnadnilo dosažení cílů vytyčených státními politikami. Povaha těchto cílů však není vymezena, což ponechává rozhodovacím orgánům široký prostor pro uvážení (56).

(128)

Obdobně v oblasti investic si čínská vláda ponechává významnou kontrolu a vliv ohledně zaměření a rozsahu jak státních, tak soukromých investic. Prověřování investic, jakož i různé pobídky, omezení a zákazy týkající se investic používají orgány jako důležitý nástroj na podporu cílů průmyslové politiky, např. na zachování státní kontroly nad klíčovými odvětvími nebo posílení domácího výrobního odvětví (57).

(129)

Celkově je tedy čínský hospodářský model založen na určitých základních axiomech, které zajišťují a podporují různé zásahy státu. Tyto významné zásahy státu jsou v rozporu s volným působením tržních sil, což vede k narušení účinného rozdělování zdrojů v souladu s tržními zásadami (58).

3.3.1.2.3.   Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení: skutečnost, že na dotčeném trhu působí do značné míry podniky, jež jsou ve vlastnictví orgánů země vývozu, jsou těmito orgány ovládány nebo jsou pod jejich strategickým dohledem či se řídí jejich pokyny

(130)

Podniky v Číně, jež jsou ve vlastnictví státu, jsou jím ovládány a/nebo jsou pod jeho strategickým dohledem nebo se řídí jeho pokyny, představují podstatnou součást hospodářství.

(131)

Čínská vláda a Komunistická strana Číny udržují struktury, které zajišťují jejich trvalý vliv na podniky, a to zejména na státní podniky. Stát (a v mnoha ohledech také Komunistická strana Číny) nejen aktivně vytváří obecné hospodářské politiky a dohlíží na to, aby je jednotlivé státní podniky realizovaly, ale také si nárokuje právo podílet se na provozním rozhodování těchto podniků. To se obvykle děje prostřednictvím rotace kádrů mezi vládními orgány a státními podniky, prostřednictvím přítomnosti členů strany ve výkonných orgánech státních podniků a stranických buněk ve společnostech, jakož i prostřednictvím formování podnikové struktury v sektoru státních podniků. Výměnou za to mají státní podniky v čínském hospodářství zvláštní postavení, z něhož vyplývá řada ekonomických výhod, zejména ochrana před konkurencí a preferenční přístup k důležitým vstupům, včetně financování (59).

(132)

Zásahy Komunistické strany Číny do operativního rozhodování se však staly normou nejen ve státních podnicích, ale i v soukromých společnostech (60), přičemž si komunistická strana nárokuje vedoucí postavení prakticky ve všech aspektech hospodářství země. Vliv státu prostřednictvím struktur Komunistické strany Číny ve společnostech skutečně vede k tomu, že hospodářské subjekty jsou pod kontrolou a politickým dohledem vlády, neboť státní a stranické struktury jsou v Číně velmi úzce provázány.

(133)

V odvětví dotčeného výrobku působí jak státní podniky, tak soukromé společnosti.

(134)

Konkrétně v odvětví výroby kyseliny šťavelové je určitá míra vlastnictví ze strany čínské vlády zjevná. Šetření ukázalo, že jeden z hlavních vývozců kyseliny šťavelové, společnost Shandong Hualu Hengsheng Chemical Co., Ltd., vykazuje značnou míru veřejného vlastnictví (61).

(135)

Podobně společnost Tongliao Jinmei Chemical Co., Ltd. je součástí skupiny Danhua Chemical Technology Group, což je státem vlastněný podnik, který je zase fakticky kontrolován komisí SASAC v obci Tan-jang (62). Společnost spolupracuje s místní státní správou, jak potvrzuje článek o zvyšování kapacity a spolupráci s obcí Tchung-liao. Skutečně: „Zóna ekonomického a technologického rozvoje Tchung-liao se zaměřuje na vývojové trendy a tržní perspektivy odvětví rozložitelných materiálů, plně využívá regionálních komparativních výhod, rozšiřuje řetězec uhelného chemického průmyslu a průmyslu zpracování kukuřice a vynakládá veškeré úsilí na pěstování a zavádění nových rozložitelných materiálů. […] [v] procesu podpory výstavby průmyslového parku nových rozložitelných materiálů plánuje zóna ekonomického a technologického rozvoje Tchung-liao investovat celkem 10 miliard jüanů a má plánovanou rozlohu 4 670 akrů. Z toho společnost Tongliao Jinmei Chemical Co., Ltd., do níž investovaly a kterou vybudovaly Čínská akademie věd a společnosti Shanghai Jinmei Holdings a Danhua Technology, se rozkládá na ploše 1 000 akrů, s celkovou investicí 4,04 miliardy jüanů, a má kompletní podpůrná zařízení, vybavení a průmyslové procesy s cílem rozšířit výrobní kapacitu ethylenglykolu a kyseliny šťavelové na kyselinu polyglykolovou a zavázala se vybudovat největší výrobní základnu v Číně pro materiály rozložitelné kyselinou polyglykolovou na bázi uhlí. […] V budoucnu se bude zóna ekonomického a technologického rozvoje Tchung-liao opírat o výhody produktových zdrojů a technologické výhody „prvního hráče na tahu“ společnosti Jinmei Chemical Group s cílem komplexně rozšířit a posílit průmyslový řetězec nových rozložitelných materiálů (63).“

(136)

Společnost Shandong Fengyuan Chemical Stock Co., Ltd. je na druhé straně převážně soukromá, s méně než 1% podílem státu (64), ale pěstuje úzké vazby na stát a místní orgány státní správy. Potvrzuje to článek zveřejněný na internetových stránkách společnosti: „Na zasedání se městský stranický výbor a magistrát města Cao-čuang zaměřily na ocenění podniků a vynikajících podnikatelů s mimořádným přínosem ve městě Cao-čuang v roce 2022. Čao Kuang-chuej, předseda společnosti Fengyuan Co., Ltd., získal titul ‚Vynikající podnikatel města Cao-čuang v roce 2022‘, byly mu uděleny zásluhy druhé třídy a obdržel diplom osvědčující udělení medaile. […] Společnost Fengyuan se pod správným vedením městského stranického výboru a magistrátu města Cao-čuang držela pokynů Si Ťin-pchingova myšlení o socialismu s čínskými rysy pro novou éru a aktivně zaváděla novou koncepci rozvoje, přitom se zaměřila na cíl ‚především podporovat ekonomiku a soustředit se na posílení průmyslu‘, […] překonávat obtíže, být průkopníkem a inovovat, dosahovat stabilního růstu podniků a pomáhat rozvíjet ‚průmyslovou sílu a průmyslovou prosperitu‘ města. […] Společnost Fengyuan se bude řídit duchem ‚Konference pro mobilizaci úsilí města o prohloubení rozvoje průmyslu směrem k silným a životaschopným odvětvím‘ a stanoví cíle a převezme odpovědnost, přesně zmapuje kritéria, bude usilovat o vedoucí postavení, využije strategických příležitostí pro průmyslový rozvoj a vytvoří účinné celkové plány na výstavbu projektů a výrobu, přičemž výzkum a vývoj a provoz urychlí výrazné zvýšení produkce, příjmů a daňových plateb, což významně přispěje k ‚posílení průmyslu města, revitalizaci průmyslu a transformaci k dosažení průlomu‘  (65).“

(137)

Čínská vláda poskytuje podnikům pokyny také stanovením konkrétních cílů. Například v roce 2022 vyhlásily ministerstvo financí a ministerstvo zemědělství a venkova klíčové strategie na rok 2022 a následující cíle se týkají podniků: „[i]ntegrovaný rozvoj zemědělského průmyslu. Koordinovat uspořádání a výstavbu řady národních moderních zemědělskoprůmyslových parků, výhodných a charakteristických průmyslových klastrů a obcí se silným zemědělským průmyslem. Zaměřit se na zajištění národního potravinového zabezpečení a účinného zásobování důležitými zemědělskými produkty se zaměřením na rýži, pšenici, kukuřici, […] cukr, mlékárenský průmysl, semenářský průmysl, průmyslově vyráběnou zeleninu atd. Zemědělské produkty, s přihlédnutím k dalším vlastnostem zemědělských produktů, vytvářejí na venkově moderní průmyslový systém založený na silných průmyslových městech, průmyslových parcích jako motoru a průmyslových klastrech jako páteři, provinčním, okresním a městském uspořádání a koordinované podpoře bodů, linií a oblastí s cílem zlepšit kvalitu a efektivitu průmyslového rozvoje jako celku (66).“

(138)

V petrochemickém a chemickém odvětví navíc úřady podporují vytváření klastrů, v neposlední řadě s cílem využít propojenosti různých chemických výrobních procesů. 14. pětiletý plán program rozvoje odvětví surovin totiž požaduje, aby „byla přijata opatření ke zvýšení a posílení vedoucích podniků. Pod vedením trhu a s podporou vlády […] pomůžeme těmto podnikům urychlit fúze a reorganizaci společností s různými typy vlastnictví přesahující hranice jednotlivých regionů, aby se toto odvětví stalo koncentrovanějším a usnadnily se mezinárodní operace. V odvětvích včetně petrochemického a chemického […] budeme podporovat řadu průkopnických podniků, které by mohly zaujmout vedoucí postavení v ekosystému průmyslového řetězce s klíčovou konkurenceschopností […]“ (67).

(139)

Vládní kontrolu a politický dohled lze pozorovat také na úrovni příslušných průmyslových sdružení (68).

(140)

Například Čínské sdružení průmyslu biotechnologických fermentací (69) (dále jen „CBFIA“) má dceřiné sdružení zaměřené na organické kyseliny, které zahrnuje i dotčený výrobek. CBFIA v článku 3 svých stanov uvádí, že tato organizace „[z]řizuje organizaci Komunistické strany Číny, vykonává stranickou činnost a zajišťuje nezbytné podmínky pro činnost stranické organizace. […] sdružení přijímá obchodní vedení, dohled a řízení ze strany subjektů odpovídajících za registraci a řízení, subjektů odpovídajících za budování strany, jakož i příslušných správních útvarů, které odpovídají za řízení odvětví“ (70). V článku 36 se dále uvádí, že osoba pověřená vedením sdružení musí splňovat podmínky, jako je „[o]ddanost vedení Komunistické strany Číny, podpora socialismu s čínskými rysy, rozhodné uplatňování linie strany, jejích zásad a politiky a politická vyspělost“ (71).

(141)

Podobně Čínské sdružení pro ochranu chemického prostředí (72) (dále jen „CCEPA“) podle článku 2 svých stanov sleduje cíl „zveřejňovat a provádět národní průmyslové politiky, bezvýhradně sloužit průmyslu a podporovat průmyslovou výrobu“. V článku 3 se dále uvádí, že CCEPA „zřizuje organizaci Komunistické strany Číny, vykonává stranickou činnost a vytváří nezbytné podmínky pro činnost stranické organizace“ a – stejně jako v případě Čínského sdružení průmyslu biotechnologických fermentací – „sdružení přijímá obchodní vedení, dohled a řízení ze strany subjektů odpovídajících za registraci a řízení, subjektů odpovídajících za budování strany, jakož i příslušných správních útvarů, které odpovídají za řízení odvětví“ (73). Mezi svými členy sdružení CCEPA uvádí i společnost Shandong Hualu Hengsheng Chemical Co., Ltd. (74)

(142)

V důsledku toho je i soukromým výrobcům v odvětví dotčeného výrobku znemožněno působit za tržních podmínek. Jak veřejné, tak soukromé podniky v tomto odvětví totiž podléhají politickému dohledu a pokynům.

3.3.1.2.4.   Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení: přítomnost státu ve firmách, což mu dává možnost ovlivňovat ceny či náklady

(143)

Kromě výkonu kontroly nad ekonomikou prostřednictvím vlastnictví státních podniků a jiných nástrojů může čínská vláda zasahovat do cen a nákladů prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách. Lze mít za to, že právo příslušných státních orgánů jmenovat a odvolávat klíčové vedoucí pracovníky ve státních podnicích, které je zakotveno v čínských právních předpisech, odráží odpovídající vlastnická práva (75), avšak dalším významným kanálem, jehož prostřednictvím může stát zasahovat do podnikatelských rozhodnutí, jsou buňky Komunistické strany Číny v podnicích, jak ve státních, tak v soukromých.

(144)

Podle čínského zákona o obchodních společnostech má být organizace Komunistické strany Číny zřízena v každé společnosti (alespoň se třemi členy strany v souladu s Ústavou Komunistické strany Číny (76)) a daná společnost musí vytvořit nezbytné podmínky pro činnost stranické organizace.

(145)

V minulosti tento požadavek podle všeho nebyl vždy dodržován ani přísně vymáhán. Přinejmenším od roku 2016 však Komunistická strana Číny začala důrazněji uplatňovat své nároky, pokud jde o ovládání podnikatelských rozhodnutí v podnicích, jako věc politického principu (77), včetně vyvíjení nátlaku na soukromé společnosti, aby na první místo stavěly „vlastenectví“ a dodržovaly stranickou kázeň (78).

(146)

V roce 2017 údajně existovaly stranické buňky v 70 % z asi 1,86 milionu soukromých společností a rostl tlak na to, aby organizace Komunistické strany Číny měly konečné slovo v podnikatelských rozhodnutích přijímaných v rámci společností, v nichž působí (79). Tato pravidla se běžně uplatňují ve všech oblastech čínského hospodářství, ve všech odvětvích, včetně výrobců dotčeného výrobku a dodavatelů vstupů.

(147)

Dne 15. září 2020 byl navíc zveřejněn dokument nazvaný „Pokyny Generální kanceláře úřadu Ústředního výboru Komunistické strany Číny pro posílení činnosti Sjednocené fronty v soukromém sektoru pro novou éru“ (dále jen „pokyny“) (80), který dále rozšířil úlohu stranických výborů v soukromých podnicích.

(148)

Oddíl II.4 těchto pokynů stanoví: „[m]usíme zvýšit celkovou schopnost strany řídit činnost Sjednocené fronty v soukromém sektoru a účinně zintenzivnit práci v této oblasti“ a oddíl III.6 stanoví: „[m]usíme dále posílit budování strany v soukromých podnicích a umožnit, aby stranické buňky účinněji plnily svou úlohu coby pevnost, a umožnit členům strany, aby působili jako předvoj a průkopníci.“ Tyto pokyny tedy zdůrazňují posílení úlohy Komunistické strany Číny ve společnostech a jiných subjektech soukromého sektoru a usilují o ně (81).

(149)

Šetření potvrdilo, že překrývání vedoucích pozic a členství v Komunistické straně Číny či stranických funkcí existuje i v odvětví dotčeného výrobku.

(150)

Například stanovy společnosti Shandong Fengyuan Chemical Stock Co., Ltd. v článku 1.13 požadují, aby „v souladu s ustanoveními Ústavy Komunistické strany Číny společnost zakládala organizace komunistické strany a vykonávala stranickou činnost. Společnost vytváří nezbytné podmínky pro činnost stranických organizací“ (82). Společnost je rovněž ovlivňována místními orgány státní správy, jak je uvedeno v 136. bodě odůvodnění.

(151)

Podobně článek 12 stanov společnosti Danhua Chemical Technology Group uvádí, že: „Společnost zřídí organizace komunistické strany a bude vykonávat stranickou činnost v souladu s ustanoveními Ústavy Komunistické strany Číny. Stranická organizace podniku formuluje konkrétní pravidla provádění práce na základě požadavků nadřízené stranické organizace, určuje směr, řídí celkovou situaci a podporuje provádění. Když společnost rozhoduje o zásadních věcech, měla by si předem vyslechnout názory stranické organizace. Společnost vytváří nezbytné podmínky pro činnost stranické organizace.“ (83)

(152)

Ředitel skupiny Danhua Chemical Technology Group je navíc současně zástupcem tajemníka stranického výboru společnosti Tongliao Jinmei Chemical Co., Ltd. a členem stranického výboru a zástupcem tajemníka komise pro disciplinární kontrolu společnosti Jiangsu Danhua Group Co., Ltd.

(153)

Předseda společnosti Hualu Hengsheng Chemical Co., Ltd. je rovněž tajemníkem stranického výboru a zasahování Komunistické strany Číny do obchodních rozhodnutí je patrné z internetových stránek společnosti, kde je úloha strany v rámci skupiny popsána takto: „Stranická pobočka výrobního oddělení je jednou z nejdůležitějších místních poboček společnosti Hualu Hengsheng. Poskytuje silnou podporu pro dlouhodobě bezpečnou a stabilní výrobu společnosti, vytváří pevné základy pro účinný a efektivní provoz a mimořádně přispívá k rekordním ekonomickým přínosům.“ (84)

(154)

Další zkreslující účinek na trh mají také přítomnost a zásahy státu na finančních trzích, jakož i v oblasti zásobování surovinami a vstupy (85). Přítomnost státu ve firmách, v odvětví kyseliny šťavelové a jiných odvětvích (např. ve finančním sektoru a odvětvích dodávajících vstupy) tak umožňuje čínské vládě ovlivňovat ceny a náklady.

3.3.1.2.5.   Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) třetí odrážky základního nařízení: veřejné politiky či opatření, jež pozitivně diskriminují domácí dodavatele či jinak ovlivňují volné působení tržních sil

(155)

Zaměření čínského hospodářství je do značné míry určováno propracovaným systémem plánování, který stanoví priority a předepisuje, na které cíle se musí ústřední vláda a provinční a místní orgány státní správy zaměřit. Příslušné plány existují na všech úrovních státní správy a zahrnují téměř všechna odvětví hospodářství. Cíle stanovené nástroji plánování mají závaznou povahu a orgány na každé úrovni veřejné správy sledují plnění plánů orgány na příslušné nižší správní úrovni.

(156)

Systém plánování v Číně celkově vede k tomu, že zdroje jsou směrovány do odvětví označených vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly alokovány v souladu s tržními silami (86).

(157)

Čínské orgány přijaly řadu politik, jimiž se řídí fungování odvětví dotčeného výrobku.

(158)

Výše uvedené klíčové strategie ministerstva financí a ministerstva zemědělství a venkova z roku 2022 (viz 137. bod odůvodnění) obsahují také následující ustanovení ovlivňující fungování odvětví: „[s]tát bude pokračovat v provádění politik, jako jsou dotace pro producenty kukuřice a sóji, dotace na rýži a pobídky pro velké obilnářské okresy, aby upevnil účinnost strukturální reformy na straně nabídky v zemědělství a zajistil národní potravinové zabezpečení“, nebo „[o]dměny pro hlavní okresy produkující osivo. Rozšířit rozsah podpory pro hlavní oblasti produkce osiva rýže, pšenice a kukuřice […] a podpořit transformaci a modernizaci semenářského odvětví.“ (87)

(159)

14. pětiletý plán podpory modernizace zemědělství a venkovských oblastí (88) si klade za cíl „[z]lepšit politiky na podporu produkce obilovin. Stabilizovat dotace pěstitelům obilovin, zlepšit politiku minimálních nákupních cen rýže a pšenice a politiku subvencí pro producenty kukuřice a sójových bobů. Zlepšit kompenzační mechanismus v zájmu hlavních obilnářských oblastí a zlepšit systém podpůrné politiky pro hlavní obilnářské okresy“ (89) Dále klade důraz na „budování kapacit pro inovace v oblasti zemědělské vědy a techniky. Se zaměřením na oblasti, jako je biologické šlechtění, biologická bezpečnost, zdroje a životní prostředí, inteligentní zemědělské stroje, hloubkové zpracování zemědělských produktů a vytváření ekologických vstupů, bude vybudována nová série významných zemědělských vědeckých a technologických zařízení a vybavení, klíčových laboratoří a zemědělských vědeckých pozorovacích a experimentálních stanic“ (90).

(160)

Kromě toho v prosinci 2018 zveřejnilo ministerstvo zemědělství společně s 15 správními orgány oznámení o několika politických opatřeních na podporu rozvoje vysoce kvalitního hloubkového zpracování zemědělských produktů: „Optimalizovat průmyslovou strukturu, koordinovat a podporovat koordinovaný rozvoj intenzivního zpracování, primárního zpracování a komplexního využití zemědělských produktů, organicky se propojit s předcházejícími a navazujícími odvětvími, jako je výroba speciálních surovin, logistika skladování (včetně logistiky chladírenského řetězce) a spotřeba na trhu, a integrovat je s výživou a zdravím, rekreačním cestovním ruchem, vzděláváním a kulturou a ochranou zdraví. Je to organicky propojeno a hluboce integrováno s venkovskými odvětvími, jako je elektronický obchod. Pravidelně sledovat a analyzovat výrobní kapacitu intenzivního zpracování a komplexního využívání velkého množství zemědělských produktů, řídit transformaci přebytečné výrobní kapacity a urychlit budování chybějící výrobní kapacity a rovněž optimalizovat uspořádání průmyslového řetězce. Zvýšit přidanou hodnotu zpracování kukuřice, zejména výrobků ze zpracování kukuřice v severovýchodní Číně, a urychlit rozvoj komplexního zpracování a využití kukuřičné slámy a kukuřičných klasů.“ (91)

(161)

Příslušné politiky se nevyskytují pouze v zemědělství, ale i v chemickém odvětví.

(162)

V poradním stanovisku k podpoře kvalitního rozvoje petrochemického a chemického průmyslu v období 14. pětiletého plánu (dále jen „poradní stanovisko“) se zdůrazňuje, že je třeba „[…] urychlit transformaci a modernizaci tradičních průmyslových odvětví a intenzivně rozvíjet nové chemické materiály a čisté chemické látky. Urychlit digitální transformaci průmyslu […] a podpořit pokrok Číny z velké petrochemické a chemické země na silnou petrochemickou a chemickou zemi“ (92).

(163)

Výše uvedené cíle jsou blíže specifikovány v následujících částech tohoto poradního stanoviska. Vydávající orgány mají například v úmyslu „[p]odporovat podniky, aby se ujaly vedení při vytváření organizací pro spolupráci v oblasti inovací, jako jsou aliance pro inovace průmyslových technologií a mechanismy spolupráce mezi předchozími a navazujícími podniky, a podporovat racionální uspořádání místních orgánů veřejné správy při budování regionálních inovačních center a pilotních základen“, aby „[p]ořídily klíčové technologie a zvýšily dynamiku inovací a vývoje, […] urychlily průlom v klíčových technologiích […]“ (93). Kromě toho se chemické odvětví musí „[zaměřit] na strategická nově vznikající odvětví, jako jsou informační technologie nové generace, biotechnologie, nová energetika a špičková zařízení, zvýšíme specifikace druhů materiálů […] a urychlíme vývoj špičkových polyolefinů, chemických látek používaných v elektronických zařízeních, speciálních průmyslových plynů, vysoce výkonných pryžových a plastových materiálů, vysoce výkonných vláken, materiálů na biologické bázi, speciálních maziv a tuků a dalších výrobků“ (94).

(164)

Vyzývá hospodářské subjekty, aby „aktivně rozvíjely biochemický průmysl, podporovaly vývoj enzymů potřebných pro využití biomasy a biorafinaci založenou na biologických zdrojích“ (95).

(165)

Na úrovni provincií jsou cíle politik a odpovídající podpůrné nástroje konkrétnější a cílenější.

(166)

Podle 14. pětiletého plánu provincie Che-pej pro strategická a nově vznikající odvětví (96) mají orgány státní správy utvářet uspořádání tohoto odvětví takto: „Zrychlit tempo inovací a rozvoje bioprůmyslu […]. Intenzivně rozvíjet odvětví biologické fermentace, výrobků z biologických materiálů a specifických biologických produktů a podporovat integrované využívání biotechnologií v oblasti lékařství, chemického průmyslu, materiálů, hlubokého zpracování potravin a nové energie. Konsolidovat a zlepšovat výhody aminokyselin, škrobových cukrů, přípravků enzymů, vitaminů a dalších produktů a vyvíjet nové biologické materiály, jako jsou vlákna, chemické látky, plasty a kaučuk z biologického materiálu.“ (97)

(167)

V Chej-lung-ťiangu, a zejména v okrese Čching-kang, „od roku 2021 považuje stranický výbor a orgán státní správy okresu Čching-kang odvětví zpracování kukuřice za ‚projekt č. 1‘ a vynakládá veškeré úsilí na vybudování stěžejního průmyslového řetězce kukuřice v okrese se zaměřením na kukuřičný škrob jako surovinu a průmyslový řetězec hlubokého zpracování bude zaměřen na cukry, kyseliny a alkoholy. Směr biomedicíny je rozšířen a rozvinut“ (98).

(168)

V roce 2024 navíc provincie Šan-tung zveřejnila významnou strategii zaměřenou na podporu, modernizaci a rozvoj odvětví kukuřice (99), která poskytuje důležitou daňovou podporu výzkumu a vývoji.

(169)

Těmito a jinými prostředky tak čínská vláda řídí a kontroluje prakticky všechny aspekty rozvoje a fungování daného odvětví, jakož i předcházející vstupy.

(170)

Souhrnně vzato čínská vláda zavedla opatření s cílem přimět hospodářské subjekty k dodržování cílů veřejné politiky týkajících se odvětví. Tato opatření brání volnému působení tržních sil.

3.3.1.2.6.   Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení: neexistence nebo diskriminační uplatňování či nedostatečné vymáhání práva týkajícího se úpadku, obchodních společností nebo vlastnictví

(171)

Podle informací ve spisu čínský systém v oblasti úpadků neplní řádně své vlastní hlavní cíle, jako jsou spravedlivé uhrazení pohledávek a dluhů a ochrana zákonných práv a zájmů věřitelů a dlužníků. Je to zřejmě zapříčiněno tím, že ačkoli čínské úpadkové právo formálně vychází ze zásad, které jsou obdobné jako zásady uplatňované v odpovídajících právních předpisech v jiných zemích, pro čínský systém je charakteristické to, že jsou systematicky nedostatečně prosazovány.

(172)

Počet úpadků je vzhledem k velikosti hospodářství této země i nadále pozoruhodně nízký, v neposlední řadě proto, že insolvenční řízení trpí řadou nedostatků, což v praxi působí jako faktor odrazující od vyhlášení úpadku. Kromě toho hraje v insolvenčním řízení i nadále významnou a aktivní úlohu stát, který často přímo ovlivňuje výsledek řízení (100).

(173)

Nedostatky systému vlastnických práv jsou navíc obzvláště zjevné v souvislosti s vlastnictvím půdy a právem k užívání pozemků v Číně (101). Veškerá půda je vlastněna státem (na venkově je v kolektivním vlastnictví a ve městech ve vlastnictví státu) a její přidělování nadále závisí výhradně na státu. Existují právní ustanovení zaměřená na udělování práva k užívání pozemků transparentním způsobem a za tržní ceny, například prostřednictvím zavedení dražebních postupů. Tyto předpisy však běžně nejsou dodržovány a někteří kupující získávají půdu zdarma nebo za ceny pod tržními sazbami (102). Orgány kromě toho při přidělování pozemků často sledují konkrétní politické cíle, včetně plnění hospodářských plánů (103).

(174)

Podobně jako ostatní odvětví v čínském hospodářství podléhají výrobci dotčeného výrobku běžným pravidlům čínského úpadkového práva, práva obchodních společností a majetkového práva. Následkem toho jsou tyto společnosti rovněž předmětem zkreslení vytvářených shora a vznikajících v důsledku diskriminačního uplatňování nebo nedostatečného vymáhání úpadkového a majetkového práva. Tyto úvahy se na základě dostupných důkazů zdají být plně použitelné i v odvětví dotčeného výrobku. Toto šetření neodhalilo nic, co by mohlo tato zjištění zpochybnit.

(175)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že v odvětví dotčeného výrobku existuje diskriminační uplatňování nebo nedostatečné prosazování právní úpravy úpadku a vlastnictví.

3.3.1.2.7.   Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení: zkreslené mzdové náklady

(176)

V Číně se nemůže plně rozvinout systém tržních mezd, protože pracujícím a zaměstnavatelům je bráněno v jejich právu na kolektivní organizování. Čína neratifikovala řadu zásadních úmluv Mezinárodní organizace práce (dále jen „MOP“), zejména úmluvy týkající se svobody sdružování a kolektivního vyjednávání (104).

(177)

Na základě vnitrostátního práva působí pouze jedna odborová organizace. Tato organizace však není nezávislá na státních orgánech a její zapojení do kolektivního vyjednávání a ochrany práv pracujících je nadále slabé (105). Mobilitu čínské pracovní síly navíc omezuje systém registrace domácností, který omezuje přístup k celému spektru sociálního zabezpečení a dalším výhodám pro místní obyvatele dané správní oblasti.

(178)

To obvykle vede k tomu, že pracující, kteří nemají registraci k pobytu v daném místě, se v zaměstnání ocitají ve zranitelném postavení a mají nižší příjem než držitelé registrace k pobytu (106). Tyto zjištěné skutečnosti vedou ke zkreslení nákladů práce v Číně.

(179)

Nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že by odvětví kyseliny šťavelové nepodléhalo výše popsanému čínskému systému pracovního práva. Dané odvětví je tedy ovlivněno zkresleními mzdových nákladů jak přímo (při výrobě dotčeného výrobku nebo hlavní suroviny určené k jeho výrobě), tak nepřímo (v rámci přístupu ke kapitálu nebo vstupům od společností, na které se vztahuje stejný čínský pracovněprávní systém).

3.3.1.2.8.   Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení: přístup k finančním prostředkům poskytovaným institucemi, jež realizují cíle veřejné politiky nebo v jiném ohledu nevyvíjejí svou činnost nezávisle na státu

(180)

Přístup podnikových subjektů ke kapitálu v Číně je předmětem různých zkreslení.

(181)

Zaprvé, čínský finanční systém se vyznačuje silným postavením státem vlastněných bank (107), které při zajišťování přístupu k financím zohledňují jiná kritéria než ekonomickou životaschopnost projektu. Podobně jako nefinanční státní podniky jsou tyto banky nadále propojeny se státem nejen prostřednictvím vlastnictví, ale také formou personálních vztahů (nejvyšší vedoucí pracovníci velkých finančních institucí ve vlastnictví státu jsou v konečném důsledku jmenováni Komunistickou stranou Číny) (108) a pravidelně provádějí veřejné politiky vytvořené čínskou vládou.

(182)

Poradní stanovisko rovněž odhaluje řadu podpůrných nástrojů a politik používaných k dosažení cílů průmyslové politiky: „[z]lepšit podpůrné politiky. Posílit koordinaci mezi fiskální, finanční, regionální, investiční, dovozní a vývozní, energetickou, ekologickou, cenovou politikou a dalšími politikami a průmyslovou politikou. Zapojit národní platformy pro spolupráci průmyslového a finančního odvětví a podporovat vazby mezi bankami a podniky a spolupráci mezi průmyslovým a finančním odvětvím. […].“ (109)

(183)

Tím banky plní výslovnou právní povinnost vykonávat svou činnost v souladu s potřebami národního hospodářského a sociálního rozvoje a v souladu s průmyslovými politikami státu (110).

(184)

Přestože se uznává, že různá právní ustanovení zmiňují potřebu řídit se obvyklými bankovními postupy a obezřetnostními pravidly, jako je potřeba zkoumat úvěruschopnost dlužníka, z naprosté většiny důkazů, včetně zjištění v rámci šetření na ochranu obchodu, vyplývá, že tato ustanovení hrají při uplatňování různých právních nástrojů pouze druhotnou úlohu.

(185)

Čínská vláda například objasnila, že Komunistická strana Číny musí mít dohled i nad rozhodnutími soukromého komerčního bankovního sektoru, který musí držet krok s vnitrostátními politikami. Jedním ze tří stěžejních cílů státu ve vztahu ke správě bankovnictví je v současné době posílení vedoucího postavení strany v bankovním a pojišťovacím sektoru, a to i ve vztahu k provozním záležitostem a záležitostem týkajícím se řízení společností (111). Kritéria pro hodnocení výkonnosti komerčních bank musí v současné době rovněž brát v úvahu zejména to, jak subjekty „přispívají k dosahování národních rozvojových cílů a jak jsou prospěšné pro reálnou ekonomiku“, a zejména to, jak „jsou prospěšné pro strategická a nově vznikající odvětví“ (112).

(186)

Zkresleny jsou rovněž dluhopisové a úvěrové ratingy, což má řadu důvodů včetně toho, že posuzování rizik je ovlivněno strategickým významem dané firmy pro čínskou vládu a silou případné implicitní záruky ze strany vlády (113). K tomu přistupují ještě další platná pravidla, která směrují finanční prostředky do odvětví označených vládou za preferovaná nebo jinak důležitá (114). Z toho plyne zaujatost ve prospěch poskytování úvěrů státním podnikům, velkým soukromým firmám s dobrými konexemi a firmám v klíčových odvětvích průmyslu, což znamená, že dostupnost kapitálu a jeho náklady nejsou pro všechny subjekty na trhu stejné.

(187)

Zadruhé, výpůjční náklady jsou uměle udržovány na nízké úrovni, aby se podpořil růst investic. To vedlo k nadměrnému používání kapitálových investic při ještě nižší návratnosti investovaných prostředků. Tuto skutečnost dokládá nárůst finanční páky společností ve státním sektoru, k němuž došlo navzdory prudkému poklesu ziskovosti, což svědčí o tom, že mechanismy působící v bankovním systému neodpovídají obvyklým komerčním reakcím.

(188)

Zatřetí, přestože v říjnu 2015 bylo dosaženo liberalizace nominálních úrokových sazeb, cenové signály stále nejsou výsledkem volného působení tržních sil, ale ovlivňují je zkreslení způsobená zásahy státu. Podíl úvěrů na úrovni referenční sazby nebo pod touto úrovní ke konci roku 2018 stále tvořil nejméně jednu třetinu všech úvěrů (115) a v roce 2020 oficiální čínská média uvedla, že Komunistická strana Číny požadovala „snížení úrokových sazeb na úvěrovém trhu“ (116). Uměle nízké úrokové sazby mají za následek podhodnocení a následně nadměrné využívání kapitálu.

(189)

Celkový růst úvěrů v Číně naznačuje zhoršující se efektivnost alokace kapitálu bez jakýchkoli náznaků omezování úvěrů, které by bylo možné očekávat v nenarušeném tržním prostředí. V důsledku toho došlo k rychlému nárůstu úvěrů v selhání, při němž se čínská vláda několikrát rozhodla buď vyhnout se platební neschopnosti podniků, což vedlo k vytvoření tzv. zombie společností, nebo převést vlastnictví dluhu (např. prostřednictvím fúzí nebo kapitalizací pohledávek), aniž by se nezbytně odstranil celkový dluhový problém či řešily jeho základní příčiny.

(190)

V podstatě lze říci, že navzdory krokům, které byly podniknuty směrem k liberalizaci trhu, je systém podnikových úvěrů v Číně postižen podstatnými zkresleními, která vyplývají z pokračující výrazné role státu na kapitálových trzích. Významné zásahy vlády do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(191)

Ve stávajícím šetření nebyl předložen žádný důkaz o tom, že odvětví dotčeného výrobku není ovlivňováno zásahy státu do finančního systému ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení. Významné zásahy vlády do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

3.3.1.2.9.   Systémová povaha popsaných zkreslení

(192)

Komise konstatovala, že zkreslení popsaná ve zprávě jsou pro čínské hospodářství typická. Z dostupných důkazů vyplývá, že skutečnosti týkající se čínského systému a jeho rysy popsané výše, jakož i v části I aktualizované zprávy platí pro celou zemi a všechna hospodářská odvětví. Totéž platí o popisu výrobních činitelů uvedeném výše a v části II aktualizované zprávy.

(193)

Komise připomíná, že pro výrobu dotčeného výrobku jsou zapotřebí určité vstupy. Když výrobci dotčeného výrobku tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, ceny, které platí (a které jsou zaznamenány jako jejich náklady), zjevně podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si vypůjčit peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru / při alokaci kapitálu. Navíc podléhají systému plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích. Tato zkreslení byla podrobně popsána výše. Komise poukázala na to, že právní úprava, která je základem těchto zkreslení, je obecně použitelná a výrobci kyseliny šťavelové podléhají těmto pravidlům jako každý jiný hospodářský subjekt v Číně. Zkreslení mají proto přímý vliv na strukturu nákladů dotčeného výrobku.

(194)

V důsledku toho nejenže není vhodné použít domácí prodejní ceny dotčeného výrobku ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale navíc jsou poznamenány i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, práce atd.), protože tvorbu jejich cen ovlivňují významné zásahy státu, jak je popsáno v částech I a II aktualizované zprávy.

(195)

Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdou, prací, energií a surovinami se totiž vyskytují v celé Číně. To například znamená, že vstup, který byl vyroben v Číně díky společnému působení řady výrobních činitelů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále.

(196)

Čínská vláda ani vyvážející výrobci neuvedli v rámci stávajícího šetření žádné důkazy nebo argumenty, jež by svědčily o opaku.

3.3.1.2.10.   Závěr

(197)

Analýza uvedená v tomto oddíle, která zahrnuje posouzení všech dostupných důkazů týkajících se zásahů Číny do jejího hospodářství obecně, jakož i do odvětví dotčeného výrobku, ukázala, že ceny dotčeného výrobku a náklad na jeho výrobu, včetně nákladů na suroviny, energii a nákladů práce, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků tam uvedených.

(198)

Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není k určení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady. Komise proto tyto hodnoty vypočítala pomocí příslušných nezkreslených cen a referenčních hodnot odvozených z jiných zdrojů.

3.3.1.2.11.   Reprezentativní země

3.3.1.2.11.1.   Obecné poznámky

(199)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

úrovni hospodářského rozvoje podobné jako v ČLR. Za tímto účelem použila Komise země s hrubým národním důchodem na obyvatele, který je podle databáze Světové banky podobný jako v ČLR (117),

v dané zemi se vyrábí výrobek, který je předmětem přezkumu (118),

dostupnosti relevantních veřejných údajů v reprezentativní zemi,

je-li reprezentativních třetích zemí více, měla by být případně upřednostněna země s náležitou úrovní sociální a environmentální ochrany.

(200)

V poznámce Komise vysvětlila, že v žádné jiné zemi s vyššími středními příjmy než v ČLR se výrobek, který je předmětem přezkumu, nevyrábí. Komise proto uvedla, že využije výrobu kyseliny citronové, výrobku obdobného kyselině šťavelové, k určení vhodné reprezentativní země pro použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(201)

Kyselina šťavelová a kyselina citronová mají podobné chemické vlastnosti. Jsou totiž složeny ze stejných organických prvků, a zatímco kyselina šťavelová obsahuje dvě karboxylové skupiny, kyselina citronová má tři. Kromě toho jsou tyto dva výrobky pro širokou škálu konečných použití do jisté míry zaměnitelné. Oba se používají jako čisticí a antibakteriální prostředky, při výrobě léčiv a antibiotik, k čištění kovů při výrobě kovů a jako přísada do zemědělských hnojiv. Komise zjistila, že v Kolumbii, která je klasifikována jako země s vyššími středními příjmy, se vyrábí kyselina citronová.

(202)

Jak je uvedeno v poznámce, Komise zjistila snadno dostupné finanční informace o podniku Sucroal SA za rozpočtový rok 2022. Na základě informací zjištěných pro Kolumbii by navíc bylo možné stanovit referenční hodnoty pro hlavní výrobní činitele, energii, plyn, vodu a práci.

(203)

Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se vyjádřily ke vhodnosti Kolumbie jako reprezentativní země.

(204)

Žádná zúčastněná strana nevznesla k výběru Kolumbie jako reprezentativní země žádné připomínky.

(205)

Konečně vzhledem k nedostatečné spolupráci a poté, co bylo na základě všech výše uvedených prvků stanoveno, že Kolumbie je vhodnou reprezentativní zemí, nebylo nutné provést posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany podle poslední věty čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

3.3.1.2.11.2.   Závěr

(206)

S ohledem na výše uvedenou analýzu splnila Kolumbie kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohla být považována za vhodnou reprezentativní zemi.

3.3.1.2.12.   Zdroje použité ke stanovení nezkreslených nákladů

(207)

V poznámce Komise uvedla seznam všech výrobních činitelů, jako jsou materiály, energie a práce, používaných vyvážejícími výrobci při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu. Komise rovněž uvedla, že k určení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použije pro zjištění nezkreslených nákladů na většinu ze dvou výrobních činitelů, zejména nákladů na kyslík a kyselinu dusičnou, databázi GTA a mezinárodní referenční ceny, které poskytl žadatel v žádosti. Komise dále uvedla, že pro stanovení nezkreslených nákladů práce využije informace od MOP (119) a z veřejně dostupných tarifů dodavatelů elektřiny (120), vody (121) a plynu (122) v Kolumbii.

(208)

Komise rovněž informovala zúčastněné strany, že dva výrobní činitele byly vzhledem k jejich nízkému vlivu na výrobní náklady považovány za spotřební materiál, který představuje méně než 2 % výrobních nákladů kyseliny šťavelové.

3.3.1.2.13.   Nezkreslené náklady a referenční hodnoty

Výrobní činitele

(209)

S ohledem na všechny informace vycházející z žádosti a informace následně předložené žadatelem byly za účelem určení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení určeny tyto výrobní činitele a jejich zdroje:

Tabulka 1

Výrobní činitele kyseliny šťavelové

Výrobní činitel

Zbožový kód v Kolumbii

Nezkreslená hodnota

Měrná jednotka

Zdroj informací

Suroviny

 

Cukr

1701 99 10

5,06 CNY/kg

kg

GTA (123)

Kyslík

2804 40

1,44 CNY/kg

kg

IndexBox (124)

Kyselina dusičná

2808 00 10

2,83 CNY/kg

kg

ChemAnalyst (124)

Hydroxid draselný

2815 20 00  (*1)

10,83 CNY/kg

kg

GTA

Spotřební materiál

 

Veškeré ostatní suroviny

není relevantní

< 2 %

% z výrobních nákladů

 

Práce

 

Náklady práce

není relevantní

13,76 CNY/hodina

člověkohodina

MOP

Energie

 

Elektrická energie

není relevantní

1,07 CNY/kWh

kWh

Kolumbijský dodavatel – ENEL

Plyn

není relevantní

3,95 CNY/m3

m3

Kolumbijský dodavatel – GDO

Voda

není relevantní

6,59 CNY/m3

m3

Kolumbijský dodavatel – ACUEDUCTO

Vedlejší produkty / odpad

Kyselina dusičná

2808 00 10

1,30 CNY/kg

kg

ChemAnalyst (124)

Suroviny

(210)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi použila Komise jako základ váženou průměrnou cenu dovozu do reprezentativní země vykázanou v databázi GTA, k níž byla připočtena dovozní cla. Dovozní cena v reprezentativní zemi byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozu ze všech třetích zemí s výjimkou ČLR a zemí, které nejsou členy Světové obchodní organizace, uvedených v příloze 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (125). Komise se rozhodla vyloučit dovoz z ČLR do reprezentativní země, neboť dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR. Jelikož neexistují žádné důkazy, které by svědčily o tom, že tatáž zkreslení neovlivňují stejnou měrou výrobky určené na vývoz, měla Komise za to, že tatáž zkreslení ovlivňují vývozní ceny. Po vyloučení dovozu z ČLR do reprezentativní země zůstal objem dovozu z jiných třetích zemí reprezentativní.

(211)

U jednoho výrobního činitele (konkrétně hydroxidu draselného) Komise zjistila, že dovoz této suroviny pocházející z ČLR do Kolumbie představuje významný podíl. Proto nemohla být referenční cena založená na tomto dovozu považována za vhodnou a Komise se uchýlila k dovozním cenám v Turecku. Komise poznamenává, že navzdory skutečnosti, že Turecko – reprezentativní země navržená žadatelem – nemohlo být v tomto případě považováno za vhodnou reprezentativní zemi kvůli problémům týkajícím se dostupnosti aktuálních finančních informací a výše uvedené hlavní suroviny, bylo přesto považováno za spolehlivý zdroj pro referenční hodnotu hydroxidu draselného, neboť má podobnou úroveň hospodářského rozvoje jako ČLR a vyrábí kyselinu citronovou, jejíž výrobní proces je podobný dotčenému výrobku.

(212)

Vzhledem k nízkému objemu dovozu kyslíku do Kolumbie nebyla cena považována za reprezentativní. Také v Turecku byl objem dovozu kyslíku nízký a byl považován za nereprezentativní. Komise se proto uchýlila k průměrné světové ceně dovozu kyslíku v roce 2022, jak je uvedena ve statistické zprávě dostupné v žádosti (126).

(213)

Kromě toho byl nízký i objem dovozu kyseliny dusičné do Kolumbie. Turecko nelze považovat za vhodný zdroj pro tuto referenční hodnotu, protože vysoký podíl dovozu kyseliny dusičné do Turecka pochází z ČLR. Komise se proto uchýlila k mezinárodní ceně kyseliny dusičné v roce 2022, která je k dispozici v žádosti (127). V poznámce Komise informovala zúčastněné strany, že ve výrobním procesu výrobního odvětví Unie je kyselina dusičná jak výrobním činitelem, tak vedlejším produktem výrobního procesu kyseliny šťavelové, a proto byla na kyselinu dusičnou jako vedlejší produkt použita stejná mezinárodní referenční hodnota.

(214)

V připomínkách k poznámce vyjádřil jeden výrobce v Unii výhrady k ceně vedlejšího produktu. Tvrdil, že kyselina dusičná používaná jako surovina a získávaná jako vedlejší produkt by neměly mít stejnou cenu. Vedlejší produkt se získává ve zředěné formě, a proto je jeho cena nižší než cena suroviny. Komise proto upravila cenu kyseliny dusičné použitelnou na vedlejší produkt poměrem ceny zředěné kyseliny dusičné prodávané jako vedlejší produkt k ceně kyseliny dusičné používané jako surovina podle údajů poskytnutých výrobcem v Unii. Cena zředěné kyseliny dusičné tvoří 46 % ceny kyseliny dusičné používané jako surovina. Referenční hodnota pro vedlejší produkt tak byla upravena na úroveň 1,30 CNY/kg.

(215)

S ohledem na to, že vyvážející výrobci nespolupracovali, představovaly na základě informací poskytnutých výrobci v Unii u dvou výrobních činitelů, konkrétně u kyseliny sírové a peroxidu vodíku, skutečné náklady vynaložené těmito výrobci v období přezkumného šetření zanedbatelný podíl na celkových nákladech na suroviny. Vzhledem k tomu, že hodnota použitá pro tyto výrobní činitele neměla významný dopad na výpočty dumpingového rozpětí bez ohledu na použitý zdroj, Komise se rozhodla zařadit tyto náklady do spotřebního materiálu, jak je vysvětleno ve 208. bodě odůvodnění.

(216)

K těmto dovozním cenám by běžně měly být připočteny také ceny vnitrostátní dopravy. Avšak s ohledem na zjištění uvedené ve 231. bodě odůvodnění i na povahu tohoto přezkumu před pozbytím platnosti, který je zaměřen na zjištění toho, zda během období přezkumného šetření přetrvával dumping nebo by mohl být obnoven, a nikoli na zjištění jeho přesného rozsahu, Komise rozhodla, že úpravy o vnitrostátní dopravu nejsou nezbytné. Tyto úpravy by pouze zapříčinily zvýšení běžné hodnoty, a tím i dumpingového rozpětí.

Práce

(217)

Ke stanovení mezd v Kolumbii použila Komise statistiky MOP (128). Ty poskytují informace o měsíčních mzdách zaměstnanců ve výrobním odvětví a o průměrné týdenní pracovní době v Kolumbii za období šetření.

(218)

Při výpočtu nákladů práce v Kolumbii Komise přičetla 12% příspěvek do penzijního fondu a daň z profesního rizika ve výši 2,436 % pro riziko třetí skupiny na základě činnosti společnosti, do níž patří společnost Sucroal SA (129).

Elektrická energie

(219)

U elektrické energie Komise použila snadno dostupný cenový formulář společnosti Enel (130), hlavního dodavatele elektrické energie v Kolumbii. Tento zdroj poskytuje jednotnou průměrnou cenu elektrické energie za měsíc během období přezkumného šetření.

Voda

(220)

Pro stanovení cen vody použila Komise ceny platné v Kolumbii, které účtuje společnost ACUEDUCTO, odpovědná za dodávky vody, odvádění a čištění odpadních vod v Bogotě (131). Použitelné jednotkové náklady se odhadují na 6,59 CNY/m3.

Zemní plyn

(221)

U zemního plynu použila Komise snadno dostupnou cenu zveřejněnou společností Gases de Occidente (132), dodavatelem plynu v regionu, kde se nachází společnost Sucroal SA. Použitelné jednotkové náklady se odhadují na 3,95 CNY/m3 (tj. průměr jednotkových nákladů v období přezkumného šetření).

Náklady na výrobní režii, prodejní, režijní a správní náklady, zisk a odpisy

(222)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „početně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“ . Kromě toho je třeba stanovit hodnotu nákladů na výrobní režii, aby byly pokryty náklady, které nejsou zahrnuty ve výše uvedených výrobních činitelích.

(223)

Pro zjištění nezkreslené hodnoty nákladů na výrobní režii a vzhledem k nespolupráci vyvážejících výrobců použila Komise dostupné údaje v souladu s článkem 18 základního nařízení. Na základě údajů poskytnutých výrobcem v Unii proto Komise stanovila poměr nákladů na výrobní režii a celkových výrobních nákladů a nákladů práce. Tento procentní podíl byl poté použit na nezkreslenou hodnotu výrobních nákladů pro získání nezkreslené hodnoty nákladů na výrobní režii v závislosti na vyráběném modelu.

(224)

Pro zjištění nezkreslené a přiměřené částky pro prodejní, režijní a správní náklady a pro zisk vycházela Komise z finančních údajů společnosti Sucroal SA za rok 2022, získaných z databáze Orbis (133).

3.3.1.2.14.   Výpočet běžné hodnoty

(225)

Na základě výše uvedeného Komise početně zjistila běžnou hodnotu jednotlivých typů výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(226)

Zaprvé Komise určila nezkreslené výrobní náklady. Vzhledem k nespolupráci vyvážejících výrobců vycházela Komise z informací, které poskytl žadatel v žádosti o přezkum ohledně použití každého činitele (materiálů a pracovní síly) pro výrobu kyseliny šťavelové, a z ověřených informací poskytnutých žadatelem.

(227)

Po stanovení nezkreslených výrobních nákladů Komise připočetla výrobní režii, prodejní, režijní a správní náklady a zisk. Náklady na výrobní režii byly určeny na základě údajů poskytnutých žadatelem. Prodejní, režijní a správní náklady a zisk byly stanoveny na základě finančních výkazů společnosti Sucroal SA za rok 2022, získaných z databáze Orbis (134) (viz oddíl 3.3.1.2.11). K nezkresleným výrobním nákladům Komise připočetla tyto položky:

Náklady na výrobní režii, které tvořily celkem 20 % přímých výrobních nákladů,

prodejní, režijní a správní náklady a ostatní náklady, které představovaly 24,60 % nákladů na prodané zboží společnosti Sucroal SA, a

zisk dosažený společností Sucroal SA, který činil 27,21 % nákladů na prodané zboží, byly uplatněny na celkové nezkreslené výrobní náklady.

(228)

Na tomto základě Komise početně zjistila běžnou hodnotu jednotlivých typů výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

3.3.1.3.   Vývozní cena

(229)

Vzhledem k nespolupráci ze strany vyvážejících výrobců z ČLR byla vývozní cena určena na základě údajů Eurostatu o cenách CIF upravených na úroveň ceny ze závodu. Cena CIF byla proto na základě důkazů uvedených v žádosti snížena o náklady na vnitrostátní dopravu, manipulaci a námořní dopravu.

3.3.1.4.   Srovnání

(230)

Komise porovnala početně zjištěnou běžnou hodnotu stanovenou v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení a vývozní cenu ze závodu, jak je stanoveno výše.

3.3.1.5.   Výpočet dumpingu

(231)

Na základě tohoto srovnání bylo zjištěno, že dumpingové rozpětí je pro dotčenou zemi značné (59 %). Proto byl vyvozen závěr, že dumping během období přezkumného šetření přetrvával.

4.   PRAVDĚPODOBNOST PŘETRVÁNÍ NEBO OBNOVENÍ DUMPINGU

4.1.   Indie

(232)

V návaznosti na zjištění dumpingu během období přezkumného šetření Komise v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda existuje pravděpodobnost přetrvání nebo obnovení dumpingu, pokud by byla opatření zrušena. Byly analyzovány tyto doplňkové prvky: i) výrobní kapacita a volná kapacita v Indii; ii) vztah mezi cenami vývozu do třetích zemí a cenovou úrovní v Unii a iii) atraktivita trhu Unie.

4.1.1.   Výrobní kapacita a volná kapacita v Indii

(233)

V předchozím přezkumu před pozbytím platnosti byla celková kapacita indických výrobců kyseliny šťavelové odhadována na přibližně 40 000 tun/rok. Komise dále nezjistila žádné důkazy o tom, že by některý ze známých indických výrobců kyseliny šťavelové mezitím uzavřel některou ze svých výrobních kapacit. Na základě ověřených údajů o spolupracujících vyvážejících výrobcích činila míra využití kapacity indických výrobců přibližně 78 %. Komise proto odhadla volnou kapacitu v Indii na přibližně 8 500 tun, což odpovídá [86 % až 105 %] celkové spotřeby na volném trhu Unie během období přezkumného šetření.

4.1.2.   Vztah mezi cenami vývozu do třetích zemí a cenovou úrovní v Unii

(234)

Obě spolupracující indické společnosti měly v období přezkumného šetření značný objem prodeje výrobku na vývoz do zbytku světa.

(235)

Z ověřených údajů dvou spolupracujících indických výrobců, které byly porovnány s údaji poskytnutými v žádosti o přezkum a s údaji dostupnými v databázi GTA, vyplývá, že průměrná indická cena vývozu do Unie je o 11 % vyšší než průměrná cena vývozu do zbytku světa. Na základě cen vývozu do třetích zemí by dumpingové rozpětí tedy bylo vyšší než na základě cen vývozu do Unie.

4.1.3.   Atraktivita trhu Unie

(236)

Ačkoli je Unie relativně malým trhem pro kyselinu šťavelovou, pro indické vyvážející výrobce je stále atraktivní. Jak je uvedeno v bodech odůvodnění výše, průměrná cena vývozu do Unie je vyšší než do zbytku světa. Atraktivitu dále potvrzuje skutečnost, že navzdory platnosti relativně vysokých antidumpingových cel indičtí vyvážející výrobci nadále vyvážejí na trh Unie.

4.1.4.   Závěr

(237)

Šetření ukázalo, že dovoz z Indie na trh Unie během období přezkumného šetření nadále probíhal za dumpingové ceny.

(238)

Vzhledem k dostupné volné kapacitě v Indii, úrovni cen indických výrobců obecně na trzích třetích zemí a atraktivitě trhu Unie z hlediska cen je vysoce pravděpodobné, že v případě absence opatření by minimálně část dostupné kapacity v Indii byla použita na výrobu kyseliny šťavelové pro vývoz do Unie nebo by vzhledem k vyšším cenám na trhu v Unii byla část vývozu na trhy v třetích zemích přesměrována do Unie.

(239)

Navíc k výše uvedenému Komise zjistila, že samotná volná kapacita v Indii může pokrýt téměř veškerou spotřebu v Unii během období přezkumného šetření a že trh Unie je pro indické vyvážející výrobce velmi atraktivní vzhledem k jeho cenám.

(240)

Komise tak dospěla k závěru, že pokud by opatření pozbyla platnosti, indické společnosti by pravděpodobně vyvážely do Unie ve větších množstvích než v současnosti a za dumpingové ceny. Pokud by tedy opatření pozbyla platnosti, je pravděpodobné, že dumping bude přetrvávat nebo že bude v každém případě obnoven.

4.2.   Čína

(241)

V návaznosti na zjištění dumpingu během období přezkumného šetření Komise v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda existuje pravděpodobnost přetrvání nebo obnovení dumpingu, pokud by byla opatření zrušena. Byly analyzovány tyto doplňkové prvky: i) výrobní kapacita a volná kapacita v Číně, ii) vztah mezi cenami vývozu do třetích zemí a cenovou úrovní v Unii, iii) atraktivita trhu Unie a iv) možná absorpční kapacita trhů v třetích zemích.

(242)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínských vyvážejících výrobců byla tato analýza provedena na základě nejlepších dostupných údajů, zejména na základě informací obsažených v žádosti o přezkum a veřejně dostupných informací.

4.2.1.   Výrobní kapacita a volná kapacita v Číně

(243)

Čína je zdaleka největším světovým výrobcem kyseliny šťavelové, s odhadovanou výrobou 416 500 tun v roce 2022 podle údajů uvedených v žádosti (135).

(244)

V předchozím přezkumu před pozbytím platnosti bylo zjištěno, že čínští výrobci mají kombinovanou roční kapacitu přibližně [150 000–200 000] tun (136). V tomto případě žadatel v žádosti uvedl, že tento údaj je podhodnocený a že podle studie, kterou si nechal vypracovat, činila celková výrobní kapacita kyseliny šťavelové v Číně v roce 2018 přibližně 450 000 tun ročně a v roce 2022 vzrostla na 595 000 tun ročně, což představuje téměř polovinu světové spotřeby, která se podle veřejných zdrojů odhaduje na 1 215 000 tun v roce 2022 (137).

(245)

Žadatel rovněž uvedl, že v rámci celkového zvýšení výrobní kapacity hlavní čínští výrobci rovněž rozšířili svou kapacitu nebo zavedli kapacitu novou, což svědčí o schopnosti mimořádně rychle rozšiřovat výrobní kapacitu (138).

(246)

Na základě údajů uvedených v žádosti dosáhla spotřeba kyseliny šťavelové na vnitřním trhu v Číně v roce 2022 přibližně 250 000 tun a celkový čínský vývoz v roce 2022 činil přibližně 167 000 tun (139). Do Číny se nedováží žádné výrobky pocházející z Unie ani z Indie, takže čínský domácí trh je zásobován výhradně čínskými výrobci. V důsledku toho se volná kapacita čínských výrobců odhaduje přibližně na 180 000 tun, což představuje přibližně 30 % jejich celkové kapacity v roce 2022 (140) a [18–22]násobek spotřeby na volném trhu Unie.

(247)

Jelikož tři čtvrtiny období přezkumného šetření spadaly do roku 2022, Komise považovala výše uvedené údaje za použitelné i pro první čtvrtletí roku 2023. Podle studie uvedené v žádosti čínští výrobci ovšem plánují průběžně navyšovat kapacitu, a údaje za rok 2022 by tedy odpovídaly konzervativnímu odhadu, neboť v prvním čtvrtletí roku 2023 mohla být uvedena do provozu další kapacita.

(248)

Na základě výše uvedeného dospěla Komise k závěru, že čínští vyvážející výrobci disponují významnou volnou kapacitou, kterou by pravděpodobně využili k vývozu kyseliny šťavelové za dumpingové ceny do Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti.

4.2.2.   Vztah mezi cenami vývozu do třetích zemí a cenovou úrovní v Unii

(249)

Aby mohla Komise analyzovat pravděpodobné chování čínských vyvážejících výrobců v případě zrušení opatření, zkoumala úroveň cen s ohledem na čínský prodej na vývoz do zbytku světa. Vzhledem k nespolupráci použila Komise statistické údaje Eurostatu a databáze GTA.

(250)

V období přezkumného šetření průměrná prodejní cena výrobního odvětví Unie ([1 478–1 817] EUR za tunu) byla vyšší než průměrná cena vývozu z Číny do třetích zemí (vyjma EU, 868 EUR za tunu).

(251)

Kromě toho byla také čínská cena dovozu do Unie během období přezkumného šetření (1 262 EUR za tunu) vyšší než průměrná cena vývozu z Číny na jejích deset největších vývozních trhů (889 EUR za tunu). Na základě cen vývozu do třetích zemí by dumpingové rozpětí tedy bylo vyšší než na základě cen vývozu do Unie.

(252)

Bez antidumpingových cel by čínští vývozci mohli snadno vyvážet do Unie za vyšší ceny než na trhy jiných třetích zemí, což by velmi pravděpodobně vedlo k nárůstu objemu vývozu za dumpingové ceny, pokud by opatření pozbyla platnosti. Čínské vyvážející výrobce by lákaly vyšší ceny na trhu Unie, což by vedlo k přetrvání dumpingu.

4.2.3.   Atraktivita trhu Unie

(253)

Ačkoli je Unie relativně malým trhem pro kyselinu šťavelovou, pro čínské vyvážející výrobce je z cenového hlediska stále atraktivní. Kromě antidumpingového cla podléhá čínský dovoz do Unie běžnému valorickému dovoznímu clu ve výši 6,5 %, ale navzdory tomu je stále přítomen na trhu Unie, jak je uvedeno v 267. bodě odůvodnění.

4.2.4.   Možná absorpční kapacita trhů ve třetích zemích

(254)

Jak bylo uvedeno výše, čínští vyvážející výrobci jsou schopni dodávat na trhy třetích zemí za velmi nízké ceny. Podle žadatele jsou nyní tyto trhy pravděpodobně nasycené, a proto nejsou schopny absorbovat žádné další objemy čínského vývozu, jak naznačuje rychlý přechod z tradičních trhů zemí uvedených v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti na nové země, kde Čína uskutečnila strategické investice do projektů čištění kovů vzácných zemin, jako je Myanmar, Peru a Pobřeží slonoviny. Podle názoru žadatele však poptávka v těchto zemích může růst pouze tak rychle, jak to umožní čínské investice, což pravděpodobně nebude probíhat tak rychle jako výstavba nové kapacity v Číně (141).

(255)

Podle žádosti se navíc růst poptávky po čínské kyselině šťavelové v zahraničí pravděpodobně nezvýší. Naopak je pravděpodobnější, že bude rychle klesat, pokud bude Čína v souvislosti s obchodním napětím pokračovat v omezování vývozu kovů a minerálů vzácných zemin, jejichž čištění představuje jedno z využití kyseliny šťavelové (142).

(256)

Na základě žádosti proto Komise dospěla k závěru, že možná absorpce čínské volné kapacity třetími zeměmi je omezená.

4.2.5.   Závěr

(257)

Vzhledem ke značné volné kapacitě v Číně a s přihlédnutím k důkazům o atraktivitě trhu Unie dospěla Komise k závěru, že pokud by opatření pozbyla platnosti, je pravděpodobné, že by čínští vyvážející výrobci aktivovali volnou kapacitu a rovněž by přesměrovali vývoz ze třetích zemí na trh Unie za dumpingové ceny a ve značném objemu. Komise tedy dospěla k závěru, že ukončení platnosti antidumpingových opatření na dovoz z Číny s velkou pravděpodobností povede k přetrvání dumpingu nebo v každém případě k jeho obnově.

5.   ÚJMA

5.1.   Definice výrobního odvětví Unie a výroby v Unii

(258)

Obdobný výrobek vyráběli v Unii v posuzovaném období dva výrobci, a to společnosti Oxaquin a WeylChem. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení. Vzhledem k tomu, že údaje použité v analýze újmy pocházely pouze od dvou výrobců v Unii, jsou níže uvedené číselné údaje stanovené na základě těchto údajů uvedeny v rozmezích, aby byla chráněna důvěrnost údajů výrobců v Unii.

(259)

Celková výroba v Unii během období přezkumného šetření byla stanovena v rozmezí 16 000 až 20 000 tun. Komise stanovila výrobu v Unii na základě ověřené odpovědi na dotazník od společnosti Oxaquim a odpovědi na dotazník předložené společností WeylChem. Jak je vysvětleno v 19. bodě odůvodnění, Komise nemohla ověřit odpověď na dotazník od společnosti Weylchem. Komise nicméně porovnala údaje uvedené v odpovědi na dotazník společnosti WeylChem s odpovídajícími údaji dostupnými v žádosti o přezkum a získala přiměřenou jistotu, že je lze použít ke stanovení ukazatelů újmy relevantních pro celé výrobní odvětví Unie, konkrétně pro výrobu v Unii, spotřebu v Unii a makroekonomické ukazatele. Ostatní ukazatele újmy byly stanoveny na základě ověřených odpovědí na dotazník společnosti Oxaquim.

(260)

Tito dva spolupracující výrobci v Unii představují 100 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

5.2.   Spotřeba v Unii

(261)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě odpovědí na dotazník od výrobců v Unii a údajů Eurostatu o dovozu.

(262)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii (v tunách)

 

2020

2021

2022

Období přezkumného šetření

Celková spotřeba v Unii

[8 371 – 10 295 ]

[10 190 – 12 533 ]

[9 986 – 12 282 ]

[9 454 – 11 627 ]

Index

100

122

119

113

Spotřeba na závislém trhu

[1 072 – 1 318 ]

[1 474 – 1 812 ]

[1 409 – 1 732 ]

[1 382 – 1 699 ]

Index

100

137

131

129

Spotřeba na volném trhu

[7 299 – 8 977 ]

[8 717 – 10 721 ]

[8 578 – 10 550 ]

[8 072 – 9 928 ]

Index

100

119

118

111

Zdroj:

Eurostat, výrobci v Unii

(263)

Spotřeba na volném trhu v Unii se během posuzovaného období zvýšila o 11 %. V roce 2020 byla spotřeba v Unii nízká v důsledku hospodářského útlumu způsobeného pandemií COVID-19. V letech 2021 a 2022 se vrátila na úroveň před pandemií, zatímco během období přezkumného šetření se snížila v důsledku nižšího objemu prodeje výrobního odvětví Unie způsobeného dočasnými problémy s dodávkami jedné z hlavních surovin používaných k výrobě kyseliny šťavelové, které dočasně narušily výrobní proces.

(264)

Jeden z výrobců v Unii používal kyselinu šťavelovou interně k výrobě jiných výrobků. Vlastní spotřeba se v posuzovaném období zvýšila o 29 % a měla podobný trend jako spotřeba na volném trhu.

5.3.   Dovoz z dotčených zemí

5.3.1.   Objem dovozu z dotčených zemí a jeho podíl na trhu

(265)

Objem dovozu stanovila Komise na základě údajů Eurostatu. Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě těchto údajů jako procento spotřeby na volném trhu v Unii.

(266)

Dovoz do Unie z dotčených zemí se vyvíjel takto:

Tabulka 3

Objem dovozu a podíl na trhu

 

2020

2021

2022

Období přezkumného šetření

Objem dovozu z dotčených zemí (v tunách)

984

672

1 388

1 565

Index

100

68

141

159

Podíl na trhu (v %)

11,7

6,7

14,1

16,9

Index

100

57

120

144

Objem dovozu z ČLR (v tunách)

771

362

1 067

1 149

Index

100

47

138

149

Podíl na trhu (v %)

9,2

3,6

10,8

12,4

Index

100

39

118

135

Objem dovozu z Indie (v tunách)

213

310

321

416

Index

100

146

150

195

Podíl na trhu (v %)

2,5

3,1

3,3

4,5

Index

100

122

128

176

Zdroj:

Eurostat

(267)

Během období přezkumného šetření se objem dovozu z dotčených zemí zvýšil z 984 tun v roce 2020 na 1 565 tun, tj. o 59 %.

(268)

Celkově se objem dovozu z ČLR zvýšil ze 771 tun v roce 2020 na 1 149 tun v období přezkumného šetření, tj. o 49 %.

(269)

Objem dovozu z Indie zvýšil z 213 tun v roce 2020 na 416 tun v období přezkumného šetření, tj. o 95 %.

(270)

V průběhu téhož období se spotřeba na volném trhu v Unii zvýšila pouze o 11 %. V důsledku toho vyvážející výrobci z dotčených zemí zvýšili za posuzované období svůj podíl na trhu z 9,2 % na 12,4 % v případě ČLR, z 2,5 % na 4,5 % v případě Indie a z 11,7 % na 16,9 % v případě obou dotčených zemí.

5.3.2.   Ceny dovozu z dotčených zemí a cenové podbízení

(271)

Ceny dovozu stanovila Komise na základě údajů Eurostatu o dovozu. Cenové podbízení při dovozu bylo stanoveno na základě ověřených odpovědí indických výrobců na dotazník a na základě údajů Eurostatu o dovozu z ČLR, protože tato země nespolupracovala.

(272)

Vážená průměrná cena dovozu z dotčených zemí do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 4

Dovozní ceny (v EUR za tunu)

 

2020

2021

2022

Období přezkumného šetření

Indie a ČLR

775

830

1 271

1 238

Index

100

107

164

160

ČLR

740

769

1 288

1 262

Index

100

104

174

171

Indie

903

901

1 217

1 170

Index

100

100

135

130

Zdroj:

Eurostat

(273)

Průměrná cena dovozu z dotčených zemí na trh Unie se v posuzovaném období zvýšila o 60 %.

(274)

Průměrná cena dovozu z Indie se v posuzovaném období zvýšila o 30 % a průměrná cena dovozu z ČLR o 71 %.

(275)

Cenové podbízení během období přezkumného šetření v případě Indie Komise stanovila srovnáním:

i.

vážených průměrných prodejních cen jednotlivých typů výrobku spolupracujícího výrobce v Unii účtovaných odběratelům, kteří nejsou ve spojení, na trhu Unie, upravených na úroveň ceny ze závodu, a

ii.

odpovídajících vážených průměrných cen jednotlivých typů výrobku z dovozu spolupracujících indických výrobců účtovaných prvnímu nezávislému odběrateli na trhu Unie stanovených na základě cen CIF (náklady, pojištění a přepravné).

(276)

Cenové podbízení během období přezkumného šetření v případě Číny stanovila Komise tak, že srovnala průměrné prodejní ceny spolupracujícího výrobce v Unii účtované na trhu Unie odběratelům, kteří nejsou ve spojení, upravené na úroveň ceny ze závodu, s průměrnými cenami dovozu z ČLR na základě CIF. Vzhledem k nespolupráci ze strany ČLR byla cena dovozu z Číny stanovena na základě údajů Eurostatu, které jsou poskytovány na úrovni CIF na hranice Unie.

(277)

Ceny CIF byly poté upraveny o náklady po dovozu, zejména o smluvní clo, náklady na celní správu a antidumpingové clo.

(278)

Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl obratu spolupracujícího výrobce v Unii během období přezkumného šetření. Ukázal, že vážený průměr rozpětí cenového podbízení u dovozu z Indie na trh Unie činí [5–25] % a rozpětí cenového podbízení u dovozu z ČLR na trh Unie činí [4–10] %. Kumulované rozpětí cenového podbízení u dovozu z dotčených zemí činilo [6–12] %.

5.4.   Dovoz z třetích zemí jiných než Indie a ČLR

(279)

Dovoz kyseliny šťavelové z jiných třetích zemí než z Indie a ČLR pocházel především z Tchaj-wanu.

(280)

Celkový objem dovozu do Unie, jakož i podíl na trhu a cenové trendy dovozu výrobku, který je předmětem přezkumu, z jiných třetích zemí se vyvíjely takto:

Tabulka 5

Dovoz ze třetích zemí

Země

 

2020

2021

2022

Období přezkumného šetření

Tchaj-wan

Objem (v tunách)

154

144

190

140

Index

100

93

124

91

Podíl na trhu (%)

1,8

1,4

1,9

1,5

Průměrná cena (v EUR za tunu)

2 655

2 522

3 515

3 436

Index

100

95

132

129

Ostatní třetí země

Objem (v tunách)

15

56

103

112

Index

100

388

708

771

Podíl na trhu (%)

0,2

0,6

1,0

1,2

Průměrná cena (v EUR za tunu)

12 356

8 847

8 258

9 434

Index

100

72

67

76

Celkem za všechny třetí země kromě dotčených zemí

Objem (v tunách)

169

200

293

252

Index

100

119

174

150

Podíl na trhu (%)

2,0

2,0

2,9

2,7

Průměrná cena (v EUR za tunu)

3 491

4 299

5 177

6 099

Index

100

123

148

175

Zdroj:

Eurostat

(281)

Dovoz z Indie během posuzovaného období klesl o 9 %. Podíl Tchaj-wanu na trhu se snížil o 0,3 procentního bodu.

(282)

Dovoz ze třetích zemí s výjimkou dotčených zemí se během posuzovaného období zvýšil o 50 %. Jejich podíl na trhu Unie se ve stejném období zvýšil z 2 % v roce 2020 na 2,7 %.

(283)

Průměrná cena dovozu ze třetích zemí s výjimkou dotčených zemí během posuzovaného období vzrostla o 75 % a byla mnohem vyšší než průměrná cena výrobního odvětví Unie.

5.5.   Hospodářská situace výrobního odvětví Unie

5.5.1.   Obecné poznámky

(284)

V rámci hodnocení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byly vyhodnoceny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

5.5.2.   Makroekonomické ukazatele

5.5.2.1.   Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(285)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

 

2020

2021

2022

Období přezkumného šetření

Objem výroby (v tunách)

[17 701  – 21 770 ]

[19 712  – 24 243 ]

[17 018  – 20 930 ]

[16 353  – 20 113 ]

Index

100

111

96

92

Výrobní kapacita (v tunách)

[23 490  – 28 890 ]

[23 490  – 28 890 ]

[23 490  – 28 890 ]

[23 490  – 28 890 ]

Index

100

100

100

100

Využití kapacity (%)

75,4

83,9

72,4

69,6

Index

100

111

96

92

Zdroj:

výrobci v Unii

(286)

Objem výroby v roce 2021 se oproti roku 2020 zvýšil o 11 %. V roce 2020 byl objem výroby pod běžnou úrovní z důvodu dočasného uzavření závodu v důsledku omezení souvisejících s pandemií COVID-19. Nárůst v roce 2021 byl tedy pouhým návratem objemu výroby na běžnou úroveň před pandemií COVID-19. V roce 2022 a během období přezkumného šetření se objem výroby snížil v důsledku dočasných problémů s dodávkami jedné z hlavních surovin, které narušily výrobní proces, jak je uvedeno v 263. bodě odůvodnění, a v důsledku nižší poptávky po evropské kyselině šťavelové způsobené zvýšeným a relativně levnějším dovozem z ČLR a Indie. Celkově poklesl objem výroby v posuzovaném období o 8 %.

(287)

Jelikož se výrobní kapacita v posuzovaném období nezměnila, kolísalo využití kapacity v souladu se změnami objemu výroby.

5.5.2.2.   Objem prodeje a podíl na trhu

(288)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Objem prodeje a podíl na trhu

 

2020

2021

2022

Období přezkumného šetření

Celkový objem prodeje na trhu Unie (v tunách)

[6 296  – 7 743 ]

[7 958  – 9 787 ]

[7 115  – 8 751 ]

[6 492  – 7 984 ]

Index

100

126

113

103

Podíl na trhu (%)

86,3

91,3

83,0

80,4

Index

100

106

96

93

Zdroj:

Eurostat, výrobci v Unii

(289)

Objem prodeje se vyvíjel v souladu s objemem výroby a nedošlo k žádnému významnému pohybu zásob (s výjimkou roku 2021). Objem prodeje se tak v roce 2021 zvýšil díky oživení po pandemii COVID-19 a poté se snížil v důsledku narušení výroby způsobeného dočasnými problémy s dodávkami jedné z hlavních surovin, jak je uvedeno v 286. bodě odůvodnění. Celkově se v celém posuzovaném období objem prodeje zvýšil o 3 %.

(290)

Jelikož ve stejném období spotřeba v Unii rostla rychleji než objem prodeje výrobců v Unii, a to o 11 %, podíl výrobců v Unii na trhu se snížil z 86,3 % v roce 2020 na 80,4 % v období přezkumného šetření.

5.5.2.3.   Růst

(291)

Zatímco spotřeba Unie se v posuzovaném období zvýšila o 11 %, objem prodeje výrobního odvětví Unie se ve stejném období zvýšil pouze o 3 %. V důsledku toho se podíl výrobního odvětví Unie na trhu EU snížil téměř o šest procentních bodů.

5.5.2.4.   Zaměstnanost a produktivita

(292)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Zaměstnanost a produktivita

 

2020

2021

2022

Období přezkumného šetření

Počet zaměstnanců

[41  – 51 ]

[40  – 50 ]

[40  – 50 ]

[41  – 50 ]

Index

100

97

98

99

Produktivita (v jednotkách na zaměstnance)

[372  – 457 ]

[425  – 523 ]

[366  – 450 ]

[348  – 428 ]

Index

100

114

98

94

Zdroj:

výrobci v Unii

(293)

Zaměstnanost zůstala během posuzovaného období stabilní.

(294)

Produktivita byla stanovena jako podíl objemu výroby a zaměstnanosti. Vzhledem k tomu, že zaměstnanost zůstávala v posuzovaném období stabilní, byl vývoj produktivity určován vývojem objemu výroby. Vývoj ziskovosti proto sledoval vývoj objemu výroby vysvětlený v 286. bodě odůvodnění.

5.5.2.5.   Velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu

(295)

Během období přezkumného šetření byla jednotlivá dumpingová rozpětí zjištěná pro spolupracující vyvážející výrobce v Indii i pro ČLR stále významná (viz 47. a 231. bod odůvodnění výše).

(296)

Ovšem navzdory skutečnosti, že dumping v případě Indie a v případě ČLR přetrvával, z analýzy ukazatelů újmy vyplývá, že zavedená opatření měla na výrobní odvětví Unie pozitivní dopad.

5.5.3.   Mikroekonomické ukazatele

5.5.3.1.   Ceny a činitele ovlivňující ceny

(297)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny spolupracujícího výrobce v Unii účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Prodejní ceny a výrobní náklady v Unii (v EUR za tunu)

 

2020

2021

2022

Období přezkumného šetření

Průměrné jednotkové prodejní ceny v Unii na celkovém trhu

[787  – 967 ]

[819  – 1 007 ]

[1 418  – 1 744 ]

[1 478  – 1 817 ]

Index

100

104

180

188

Jednotkové výrobní náklady

[752  – 924 ]

[842  – 1 036 ]

[1 464  – 1 800 ]

[1 454  – 1 788 ]

Index

100

112

195

193

Zdroj:

Oxaquim

(298)

Průměrná jednotková prodejní cena v Unii během posuzovaného období vzrostla o 88 %. Bylo to způsobeno nárůstem jednotkových výrobních nákladů o 93 % ve stejném období.

(299)

Jednotkové výrobní náklady se zvýšily v důsledku nárůstu nákladů na hlavní suroviny (cukr a kyselinu dusičnou), jakož i nákladů na energii a dopravu.

5.5.3.2.   Náklady práce

(300)

Průměrné náklady práce u ověřeného výrobce v Unii se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Průměrné náklady práce na zaměstnance

 

2020

2021

2022

Období přezkumného šetření

Průměrné náklady práce na zaměstnance (v EUR)

[35 624  – 43 813 ]

[37 647  – 46 301 ]

[39 951  – 49 135 ]

[41 496  – 51 036 ]

Index

100

106

112

116

Zdroj:

Oxaquim

(301)

Mezi rokem 2020 a obdobím přezkumného šetření se průměrné náklady práce na zaměstnance v důsledku inflace zvýšily o 16 %.

5.5.3.3.   Zásoby

(302)

Úroveň zásob spolupracujícího výrobce v Unii se v posuzovaném období vyvíjela takto:

Tabulka 11

Zásoby

 

2020

2021

2022

Období přezkumného šetření

Konečný stav zásob (v tunách)

[239  – 295 ]

[203  – 250 ]

[137  – 168 ]

[224  – 275 ]

Index

100

85

57

93

Konečný stav zásob vyjádřený jako procento výroby

2,2

1,6

1,1

1,9

Index

100

72

51

83

Zdroj:

Oxaquim

(303)

S ohledem na povahu dotčeného výrobku jsou zásoby velmi omezené. Jelikož se dotčený výrobek rychle kazí, vyrábějí výrobci zboží pro téměř okamžitou přepravu. Proto tento ukazatel nemá pro popis stavu výrobního odvětví Unie smysl.

5.5.3.4.   Ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál

(304)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se v případě ověřeného výrobce v Unii v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 12

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

 

2020

2021

2022

Období přezkumného šetření

Ziskovost prodeje v Unii odběratelům, kteří nejsou ve spojení (v % obratu z prodeje)

[10,1  – 12,4 ]

[4,4  – 5,5 ]

[2,6  – 3,2 ]

[5,7  – 7,0 ]

Index

100

44

26

56

Peněžní tok (v EUR)

[637 139  – 783 607 ]

[635 883  – 782 063 ]

[1 849 358  – 2 274 498 ]

[1 570 392  – 1 931 401 ]

Index

100

100

290

246

Investice (v EUR)

[1 009 137  – 1 241 123 ]

[801 282  – 985 484 ]

[733 134  – 901 671 ]

[742 004  – 912 579 ]

Index

100

79

73

74

Návratnost investic (%)

[3,2  – 3,9 ]

[1,8  – 2,2 ]

[2,0  – 2,5 ]

[4,2  – 5,2 ]

Index

100

56

64

133

Zdroj:

Oxaquim

(305)

Komise stanovila ziskovost spolupracujícího výrobce v Unii tak, že zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Ziskovost kolísala v souladu s vývojem jednotkové prodejní ceny a jednotkových výrobních nákladů popsaných v 298. a 299. bodě odůvodnění. V letech 2020 až 2022 rostla jednotková prodejní cena pomaleji než jednotkové výrobní náklady, v důsledku čehož se ziskovost snížila. Během období přezkumného šetření jednotková prodejní cena nadále rostla, zatímco jednotkové výrobní náklady se stabilizovaly, a proto se ziskovost zlepšila. Celkově zůstal spolupracující výrobce v Unii po celé posuzované období ziskový.

(306)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobců v Unii financovat svou činnost z vlastních zdrojů. Peněžní tok byl v letech 2020 a 2021 stabilní a poté se zvýšil, takže v období přezkumného šetření byl o 146 % vyšší než v roce 2020. Důvodem bylo zvýšení odpisů od roku 2022. V letech 2020 a 2021 výrobce v Unii vykázal nižší částku odpisů, než by se za normálních okolností použila, a to z důvodu nižšího využití stálých aktiv v důsledku omezení souvisejících s pandemií COVID-19. V následujících obdobích společnost zaúčtovala odpisy v plné výši.

(307)

Investice se během posuzovaného období snížily o 26 %. Jelikož však absolutní hodnota investic byla nízká, není tento trend pro posouzení finanční výkonnosti výrobce v Unii významný.

(308)

Návratnost investic je zisk před zdaněním z prodeje odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřený jako procentní podíl z čisté účetní hodnoty aktiv souvisejících s výrobou výrobku, který je předmětem přezkumu. Navzdory klesajícímu zisku se návratnost investic v posuzovaném období zvýšila o 33 %, neboť čistá účetní hodnota aktiv klesla.

5.6.   Závěr ohledně újmy

(309)

Dovoz z dotčených zemí v posuzovaném období vzrostl o 59 %, díky čemuž se podíl indických a čínských výrobců na trhu zvýšil z 11,7 % v roce 2020 na 16,9 % v období přezkumného šetření. Jejich ceny se podbízejí cenám výrobního odvětví Unie o [4–25] %.

(310)

Některé ukazatele újmy, jako je objem výroby a podíl na trhu, vykazovaly negativní trend. Objem výroby se snížil o 8 % v důsledku dočasných problémů s dodávkami jedné ze surovin. Podíl na trhu se snížil téměř o šest procentních bodů, ale nadále přesahoval 80 %.

(311)

Vývoj ostatních ukazatelů újmy byl pozitivní. Objem prodeje výrobního odvětví Unie v posuzovaném období vzrostl o 3 % a zaměstnanost zůstala stabilní. Ve stejném období se navíc průměrná prodejní cena v Unii zvýšila o 88 %. To bylo mírně pod nárůstem jednotkových výrobních nákladů, ale stačilo to k udržení ziskovosti po celé posuzované období, ačkoli ziskovost byla v období přezkumného šetření nižší než cílový zisk (8 %). Peněžní tok se výrazně zlepšil a mezi rokem 2020 a obdobím přezkumného šetření vzrostl o 146 %. Zlepšila se také návratnost investic.

(312)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie v průběhu období přezkumného šetření neutrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(313)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací společnost Oxaquim uvedla, že rozpětí údajů uvedená v některých tabulkách nařízení, zejména v tabulkách týkajících se hospodářské výkonnosti výrobního odvětví Unie, jsou příliš úzká, a navrhla použít namísto rozpětí indexaci s tím, že indexy by ukazovaly trend, aniž by u každé hodnoty uváděly řádový rozsah.

(314)

Komise měla za to, že je nezbytné prezentovat nejen trend, ale také rozsah ukazatelů újmy, aby bylo zajištěno, že zúčastněné strany řádně porozuměly posouzení újmy. Za tímto účelem musela Komise použít jak indexy, tak rozpětí. Komise vymezila rozpětí tak, aby zúčastněným stranám umožnila pochopit její odůvodnění, přičemž jsou dostatečně široká, aby chránila důvěrné obchodní informace. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

6.   PRAVDĚPODOBNOST OBNOVENÍ ÚJMY

(315)

Komise v 312. bodě odůvodnění učinila závěr, že výrobní odvětví Unie neutrpělo během období přezkumného šetření podstatnou újmu. Komise proto v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení posuzovala, zda existuje pravděpodobnost obnovení újmy původně způsobené dumpingovým dovozem z Indie a ČLR, kdyby opatření pozbyla platnosti.

(316)

V tomto ohledu Komise zkoumala i) výrobní kapacitu a volnou kapacitu v Indii a ČLR, ii) vztah mezi cenami vývozu do třetích zemí a cenovou úrovní v Unii, iii) pravděpodobné cenové úrovně dovozu z Indie a ČLR při neexistenci antidumpingových opatření a jejich dopad na výrobní odvětví Unie, iv) atraktivitu trhu Unie a v) dopad indického a čínského dovozu na situaci výrobního odvětví Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti.

6.1.   Výrobní kapacita a volná kapacita v Indii a ČLR

(317)

Jak je vysvětleno v 244. bodě odůvodnění, celková výrobní kapacita kyseliny šťavelové v Číně v roce 2022 činila 595 000 tun. Po odečtení domácí poptávky a celkového vývozu se volná kapacita čínských výrobců dostupná pro trh Unie odhaduje na přibližně 180 000 tun, což je [18–22]krát více než celková spotřeba na volném trhu Unie (viz 246. bod odůvodnění).

(318)

Pokud jde o Indii, volná kapacita dostupná pro trh Unie se odhaduje na 8 500 tun, jak je uvedeno v 233. bodě odůvodnění, tj. [86–105] % celkové spotřeby na volném trhu Unie.

(319)

Lze tedy vyvodit závěr, že v Číně i Indii existuje značná volná kapacita, kterou lze využít ke zvýšení vývozu na trh Unie, pokud by platná opatření pozbyla platnosti.

6.2.   Vztah mezi cenami vývozu do třetích zemí a cenovou úrovní v Unii

(320)

Jak je vysvětleno v 250. a 251. bodě odůvodnění, průměrná cena vývozu z Číny do třetích zemí (868 EUR za tunu) byla během období přezkumného šetření mnohem nižší než průměrná cena vývozu do Unie (1 262 EUR za tunu) a průměrná prodejní cena výrobního odvětví Unie ([1 478–1 817] EUR za tunu).

(321)

Pokud jde o Indii, byla během období přezkumného šetření průměrná cena vývozu do Unie o 11 % vyšší než do zbytku světa, jak je uvedeno v 235. bodě odůvodnění.

(322)

Komise proto dospěla k závěru, že pokud by opatření pozbyla platnosti, čínští a indičtí vyvážející výrobci by měli ekonomickou motivaci přesunout vývoz ze třetích zemí do Unie. V takovém případě by mohli vyvážet do Unie za ceny vyšší než na trhy jiných třetích zemí, přičemž by tyto ceny byly stále nižší, než jsou ceny výrobního odvětví Unie.

6.3.   Pravděpodobné úrovně cen dovozu z Indie a ČLR při neexistenci antidumpingových opatření a jejich dopad na výrobní odvětví Unie

(323)

Co se týče úrovní dovozních cen, šetření ukázalo, že navzdory platným antidumpingovým opatřením docházelo v období přezkumného šetření stále k podbízení cenám výrobního odvětví Unie. Pokud by byla platná opatření zrušena, a za předpokladu, že ceny dovozu z dotčených zemí a cena výrobního odvětví Unie by zůstaly stejné jako během období přezkumného šetření, rozpětí cenového podbízení by se zvýšilo na [15–40] %. V takovém případě by výrobní odvětví Unie muselo v zájmu zachování konkurenceschopnosti snížit své prodejní ceny pod úroveň ziskovosti.

6.4.   Atraktivita trhu Unie

(324)

Při zohlednění analýzy cen v 320. až 323. bodě odůvodnění by čínští a indičtí vyvážející výrobci měli velkou motivaci přesměrovat svůj vývoz do Unie, kde by dosáhli vyšších cen, které by se zároveň mohly i nadále významně podbízet prodejní ceně výrobního odvětví Unie. Kromě toho by byli schopni využít své volné kapacity ke zvýšení objemu vývozu na trh Unie.

(325)

Atraktivitu trhu Unie potvrzuje i skutečnost, že navzdory poměrně vysoké úrovni platných antidumpingových cel, která doplňují smluvní dovozní clo ve výši 6,5 %, čínští a indičtí vyvážející výrobci pokračovali ve vývozu do Unie a dokonce zvýšili svůj podíl na trhu.

(326)

Vyvozuje se proto závěr, že kdyby opatření pozbyla platnosti, vyvážející výrobci v Indii a ČLR mají potenciál a motivaci k tomu, aby podstatně zvýšili objem svého vývozu do Unie za dumpingové ceny, které se významně podbízejí cenám výrobního odvětví Unie.

6.5.   Dopad na výrobní odvětví Unie

(327)

V případě, že by výrobní odvětví Unie udrželo stávající úroveň cen, nebude schopno zachovat svůj objem prodeje a podíl na trhu vůči dumpingovému dovozu z Číny a Indie. Je velmi pravděpodobné, že pokud by opatření pozbyla platnosti, podíl čínských a indických výrobců na trhu by se rychle zvýšil. To by bylo na úkor výrobního odvětví Unie, jehož ceny jsou vyšší. Ztráta na objemu prodeje by vedla k dalšímu snížení míry využití kapacity a následně ke zvýšení průměrných jednotkových výrobních nákladů. Tím by se snížila ziskovost, což by vzhledem k její současné nízké úrovni vedlo k tomu, že by se výrobní odvětví Unie stalo ztrátovým.

(328)

Pokud by se výrobní odvětví Unie rozhodlo snížit ceny ve snaze udržet si objem prodeje a podíl na trhu, jeho finanční situace by se rovněž rychle zhoršila. Snížení cen by muselo být výrazné, aby se vyrovnalo cenám indických a čínských vývozců, protože pokud by opatření pozbyla platnosti, ceny by se podbízely cenám výrobního odvětví Unie o [15–40] % (bez antidumpingových cel). Takto výrazný pokles cen by způsobil, že by výrobní odvětví Unie bylo silně ztrátové, vzhledem k tomu, že jeho ziskové rozpětí se pohybuje na jednociferné úrovni.

(329)

V obou případech by mělo ukončení platnosti opatření negativní dopad na výrobní odvětví Unie, což by zhoršilo jeho již tak křehkou finanční situaci a v konečném důsledku by ohrozilo jeho životaschopnost.

6.6.   Závěr

(330)

Na tomto základě se dospělo k závěru, že neexistence opatření by se vší pravděpodobností vedla ke značnému navýšení dumpingového dovozu z Indie a ČLR za ceny působící újmu a k obnovení podstatné újmy.

6.7.   Zájem Unie

(331)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmů výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

6.8.   Zájem výrobního odvětví Unie

(332)

Šetřením bylo zjištěno, že ačkoli výrobní odvětví Unie neutrpělo podstatnou újmu, pocítilo určité negativní důsledky dovozu z Indie a ČLR, jako je ztráta podílu na trhu, a jeho finanční situace byla vzhledem ke klesající ziskovosti nestabilní. Kdyby byla opatření vůči Indii a ČLR zrušena, je obnovení újmy pravděpodobné, jelikož výrobní odvětví Unie by bylo vystaveno významnému objemu dovozu, který by vyvíjel značný tlak na ceny. V důsledku toho by se hospodářská situace výrobního odvětví Unie z důvodů popsaných v 327. a 328. bodě odůvodnění pravděpodobně výrazně zhoršila. Zachování opatření by naopak zajistilo na trhu větší jistotu, což by výrobnímu odvětví Unie umožnilo posílit svou hospodářskou situaci a zlepšit vyhlídky na dlouhodobou životaschopnost.

(333)

Na tomto základě Komise dospěla k závěru, že zachování platných antidumpingových opatření by bylo v zájmu výrobního odvětví Unie.

6.9.   Zájem dovozců, kteří nejsou ve spojení

(334)

Všichni známí dovozci, kteří nejsou ve spojení, byli kontaktováni při zahájení šetření. Komise nezaznamenala během šetření žádnou spolupráci ze strany dovozců, kteří nejsou ve spojení.

(335)

Neexistovaly proto žádné signály, že by zachování opatření mělo mít značný negativní dopad na dovozce, který by převážil pozitivní dopady opatření na výrobní odvětví Unie.

6.10.   Zájem uživatelů

(336)

Společnost Jervois Finland Oy (dále jen „Jervois“), jediný uživatel spolupracující při šetření, se postavila proti pokračování antidumpingových opatření.

(337)

Společnost Jervois používala kyselinu šťavelovou jako surovinu k výrobě jednoho ze svých výrobků. Kyselina šťavelová se na celkových nákladech na výrobu tohoto výrobku podílela přibližně [5–9] %, což pak vytvářelo přibližně [9–13] % celkového obratu společnosti. Dopad nákladů na kyselinu šťavelovou na celkovou finanční výkonnost společnosti Jervois byl proto velmi omezený.

(338)

Kromě toho společnost Jervois používala kyselinu šťavelovou dováženou z dotčených zemí k výrobě výrobků, které prodávala mimo EU. Proto byla způsobilá dovážet v režimu aktivního zušlechťovacího styku, a tudíž neplatit antidumpingové clo. V takovém případě by platná opatření neměla žádný přímý vliv na finanční situaci společnosti Jervois.

(339)

Vzhledem k výše uvedenému a skutečnosti, že Komise neobdržela žádné připomínky od jiných uživatelů, by zachování antidumpingových opatření nemělo negativní dopad na uživatele v Unii, který by převážil nad pozitivními dopady opatření na výrobní odvětví Unie.

(340)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací společnost Oxaquim tvrdila, že tvrzení Komise uvedené v 339. bodě odůvodnění nařízení, že s výjimkou společnosti Jervois Finland Oy neobdržela od uživatelů v Unii žádné další připomínky, není správné. Podle společnosti Oxaquim se na podporu zachování antidumpingových opatření vyjádřilo několik uživatelů v Unii. Společnost Oxaquim požádala Komisi o poskytnutí informací o počtu těchto uživatelů v Unii a jejich podpoře pro zachování opatření.

(341)

Komise uvedla, že obdržela připomínky od dvou distributorů kyseliny šťavelové. Vyjádřili podporu prodloužení antidumpingových opatření na dovoz kyseliny šťavelové z Číny a Indie. Kromě toho Komise obdržela citlivé připomínky od tří dalších stran: jednoho distributora, jednoho uživatele a jednoho obchodníka a uživatele. Komise tyto strany požádala, aby předložily nedůvěrnou verzi svých připomínek, ale strany tak neučinily. Komise proto nemohla jejich postoj v nařízení zveřejnit.

6.11.   Závěr ohledně zájmu Unie

(342)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že pokud jde o zájem Unie, neexistují žádné přesvědčivé důvody, aby stávající opatření uložená na dovoz kyseliny šťavelové pocházející z Indie a ČLR nebyla zachována.

7.   ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

(343)

Na základě závěrů, ke kterým dospěla Komise ohledně přetrvání dumpingu, obnovení újmy a zájmu Unie, by měla být antidumpingová opatření týkající se kyseliny šťavelové z Indie a ČLR zachována.

(344)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k rozdílu mezi celními sazbami hrozí, je nutno přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Společnosti, na něž se vztahují individuální sazby antidumpingového cla, musí celním orgánům členských států předložit platnou obchodní fakturu. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Na dovoz, k němuž není taková faktura přiložena, by se mělo vztahovat antidumpingové clo platné pro „všechny ostatní společnosti“.

(345)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(346)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(347)

Individuální sazby antidumpingového cla pro jednotlivé společnosti uvedené v tomto nařízení jsou použitelné výlučně na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, pochází z dotčených zemí a je vyráběn uvedenými právnickými osobami. Na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(348)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních antidumpingových celních sazeb. Taková žádost musí být zaslána Komisi (143). Žádost musí obsahovat veškeré příslušné informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dané společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude nařízení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(349)

Všechny zúčastněné strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo zamýšleno doporučit, aby byla stávající opatření zachována. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta pro podání připomínek k poskytnutým zjištěním.

(350)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací společnost Oxaquim tvrdila, že kyselina šťavelová vyráběná některými čínskými výrobci se dováží na trh Unie prostřednictvím společnosti Yuanping, přičemž se využívá nižší individuální celní sazba této společnosti. Společnost Oxaquim požádala Komisi, aby zvážila zrušení individuální celní sazby společnosti Yuanping na základě toho, že tato společnost již není skutečným výrobcem kyseliny šťavelové.

(351)

Komise uvedla, že v kontextu přezkumu před pozbytím platnosti nemohou být opatření ukončena pouze pro jednotlivé společnosti. Tato připomínka byla proto zamítnuta.

(352)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (144), pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(353)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Ukládá se konečné antidumpingové clo na dovoz kyseliny šťavelové ve formě dihydrátu (č. CUS 0028635-1 a č. CAS 6153-56-6) nebo v bezvodé formě (č. CUS 0021238-4 a č. CAS 144-62-7), též jako vodného roztoku, v současnosti kódu KN ex 2917 11 00 (kód TARIC 2917 11 00 91), pocházející z Indie a Čínské lidové republiky.

2.   Sazby konečného antidumpingového cla použitelné na čistou cenu s dodáním na hranice Unie před proclením jsou pro výrobek popsaný v odstavci 1 a vyrobený níže uvedenými společnostmi stanoveny takto:

Země původu

Společnost

Antidumpingové clo

Doplňkový kód TARIC

Indie

Punjab Chemicals and Crop Protection Limited

22,8 %

B230

Star Oxochem Pvt Ltd

31,5 %

B270

Veškerý ostatní dovoz pocházející z Indie

43,6 %

B999

Čínská lidová republika

Shandong Fengyuan Chemicals Stock Co., Ltd; Shandong Fengyuan Uranus Advanced Material Co., Ltd

37,7 %

B231

Yuanping Changyuan Chemicals Co., Ltd

14,6 %

B232

Veškerý ostatní dovoz pocházející z Čínské lidové republiky

52,2 %

B999

3.   Použití individuálních celních sazeb stanovených pro společnosti uvedené v odstavci 2 je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států, která musí obsahovat datované prohlášení podepsané příslušným pracovníkem subjektu, který obchodní fakturu vystavil, s uvedením jeho jména a funkce, v tomto znění: „Já, níže podepsaný/podepsaná, potvrzuji, že (objem) (výrobku, který je předmětem přezkumu) prodaného na vývoz do Evropské unie, na který se vztahuje tato faktura, vyrobila společnost (název a adresa společnosti) (doplňkový kód TARIC) v [dotčené zemi]. Prohlašuji, že údaje uvedené v této faktuře jsou úplné a správné.“ Dokud nebude taková faktura předložena, použije se celní sazba platná pro všechny ostatní společnosti.

4.   Není-li stanoveno jinak, použijí se platné celní předpisy.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 5. září 2024.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)   Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21.

(2)  Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 325/2012 ze dne 12. dubna 2012 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímního cla uloženého na dovoz kyseliny šťavelové pocházející z Indie a Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 106, 18.4.2012, s. 1).

(3)  Rozsudek ze dne 20. května 2015, Yuanping Changyuan Chemicals v. Rada, věc T-310/12, ECLI:EU:T:2015:295.

(4)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/2081 ze dne 28. listopadu 2016 o opětovném uložení konečného antidumpingového cla na dovoz kyseliny šťavelové pocházející z Čínské lidové republiky a vyráběné společností Yuanping Changyuan Chemicals Co. Ltd (Úř. věst. L 321, 29.11.2016, s. 48).

(5)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/931 ze dne 28. června 2018, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz kyseliny šťavelové pocházející z Indie a Čínské lidové republiky po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 (Úř. věst. L 165, 2.7.2018, s. 13).

(6)   Úř. věst. C 379, 3.10.2022, s. 11.

(7)   Úř. věst. C 230, 30.6.2023, s. 160.

(8)   https://tron.trade.ec.europa.eu/investigations/case-view?caseId=2668

(9)  Odhad založený na informacích poskytnutých dvěma vyvážejícími výrobci spolupracujícími při šetření, na internetových stránkách jednoho z vyvážejících výrobců, který při šetření nespolupracoval, a na předchozím šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti.

(10)  Společný celní sazebník. Smluvní celní sazba pro kyselinu šťavelovou kódu 2917 11 00 , její soli a estery je 6,5 %. Viz prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1821 ze dne 6. října 2016, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 294, 28.10.2016, s. 1), a prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1925 ze dne 12. října 2017, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 282, 31.10.2017, s. 1).

(11)  Režim MEIS byl zaveden v roce 2015 jako náhrada předchozích režimů: https://www.dgft.gov.in/CP/?opt=meis

(12)  Commission Staff Working Document on Significant Distortions in the Economy of the People’s Republic of China for the purposes of Trade Defence Investigations (Pracovní dokument útvarů Komise o podstatných zkresleních v hospodářství Čínské lidové republiky pro účely šetření na ochranu obchodu), 20. prosince 2017 (SWD(2017) 483 final/2).

(13)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/607 ze dne 14. dubna 2021 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu kyseliny citronové pocházející z Čínské lidové republiky rozšířeného na dovoz kyseliny citronové zasílané z Malajsie bez ohledu na to, zda je deklarována jako pocházející z Malajsie, či nikoli, na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 (Úř. věst. L 129, 15.4.2021, s. 73) (dále jen „přezkum před pozbytím platnosti, kyselina citronová z ČLR“), 101. bod odůvodnění.

(14)  Informace o subvencích jsou k dispozici na internetových stránkách čínského ministerstva zemědělství: http://www.moa.gov.cn/gk/zcfg/qnhnzc/201904/t20190416_6179338.htm

(15)  Oznámení Národní komise pro rozvoj a reformy (NDRC) 2017/627, kterým se ruší „Oznámení NDRC k záležitostem týkajícím se řízení projektů hloubkového zpracování kukuřice“, dostupné na adrese: https://www.ndrc.gov.cn/fggz/cyfz/zcyfz/201704/t20170417_1149901.html

(16)  Přezkum před pozbytím platnosti, kyselina citronová z ČLR, 101. bod odůvodnění.

(17)  14. pětiletý plán, článek XXIII, „Zvýšení kvality, přínosů a konkurenceschopnosti zemědělství“, s. 54.

(18)  WTO, Trade Policy Review China, Report by the Secretariat (Přezkum obchodní politiky Číny, zpráva sekretariátu) (dále jen „WTO TPR China“), WT/TPR/S/415 (15.9.2021), odst. 4.10, s. 124, k dispozici na tomto odkazu: https://www.wto.org/english/tratop_e/tpr_e/s415_e.pdf

(19)  WTO TPR China, odst. 4.12, s. 125.

(20)  Zpráva tiskové agentury Xinhua, „Chinese vice premier underlines stable corn, rice production“ (Čínský vicepremiér zdůrazňuje stabilní produkci kukuřice a rýže), 2. dubna 2022, dostupné prostřednictvím: https://english.news.cn/20220402/6654f6332c0b49488ab133489bb84cc6/c.html

(21)  WTO TPR Čína, odst. 4.6, s. 123.

(22)  WTO TPR China, odst. 4.9, s. 123.

(23)  WTO TPR China, poznámka pod čarou 60, odst. 4.20, s. 127. Kvóty přiděluje NDRC a ministerstvo obchodu, které vydává licence.

(24)  Memorandum zveřejněné odborem pro mezinárodní obchod Ministerstva obchodu USA (dále jen „memorandum ITA NME“) dne 26. října 2017 s názvem China’s Status as a Non-Market Economy (Status Číny jako netržní ekonomiky) (A-570-053), s. 149, https://enforcement.trade.gov/download/prc-nme-status/prc-nme-review-final-103017.pdf.

(25)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/1336 ze dne 25. září 2020 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz určitých polyvinylalkoholů pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 315, 29.9.2020, s. 1) (dále „jen původní šetření PVA z Číny“), 139. bod odůvodnění.

(26)   http://spc.sinopec.com/spc/en/investor/com_notice/Documents/20220429/doc_20220429_563439419677.pdf

(27)  Pracovní dokument útvarů Komise o podstatných zkresleních v hospodářství Čínské lidové republiky pro účely šetření na ochranu obchodu, 20. prosince 2017, SWD(2017) 483 final/2, s. 406.

(28)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/116 ze dne 27. ledna 2022, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz acesulfamu draselného pocházejícího z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 (Úř. věst. L19, 28.1.2022, 22) (dále jen „přezkum před pozbytím platnosti, acesulfam draselný z ČLR“), 98. bod odůvodnění.

(29)  Pracovní dokument útvarů Komise o podstatných zkresleních v hospodářství Čínské lidové republiky pro účely šetření na ochranu obchodu, 20. prosince 2017, SWD(2017) 483 final/2, s. 219.

(30)  Memorandum ITA NME, s. 164.

(31)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/1924 ze dne 10. října 2022 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz cyklamátu sodného pocházejícího z Čínské lidové republiky a Indonésie po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 (Úř. věst. L 264, 11.10.2022, s. 12) (dále jen „přezkum před pozbytím platnosti, cyklamát sodný z ČLR“), 63. bod odůvodnění.

(32)  Původní šetření PVA z Číny, 150. bod odůvodnění.

(33)  Čínská vláda, 13. pětiletý plán rozvoje zemního plynu, dostupný na adrese: https://policy.asiapacificenergy.org/node/3044

(34)  Pracovní dokument útvarů Komise o podstatných zkresleních v hospodářství Čínské lidové republiky pro účely šetření na ochranu obchodu, 20. prosince 2017 (SWD(2017) 483 final/2), s. 219, poznámka pod čarou č. 757.

(35)  Memorandum ITA NME, s. 163.

(36)   http://www.fengyuanhuaxue.com/en/.

(37)  Přezkum před pozbytím platnosti, cyklamát sodný z ČLR, 47. bod odůvodnění, poznámka pod čarou 20.

(38)  Původní šetření, PVA z ČLR, 140. bod odůvodnění.

(39)  Viz https://www.futuremarketinsights.com/reports/oxalic-acid-market.

(40)  Viz https://www.fengyuanhuaxue.com/portal/about#honor.

(41)  Vizhttps://www.uschina.org/sites/default/files/2013%20HNTE%20Backgrounder.pdf.

(42)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/2001 ze dne 21. října 2022 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz aspartamu pocházejícího z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 (Úř. věst. L 274, 24.10.2022, s. 24) (dále jen „přezkum před pozbytím platnosti, aspartam z ČLR“), 100. bod odůvodnění.

(43)  Přezkum před pozbytím platnosti, aspartam z ČLR, 100. bod odůvodnění.

(44)  Přezkum před pozbytím platnosti, acesulfam draselný z ČLR, 103. bod odůvodnění.

(45)  Přezkum před pozbytím platnosti, cyklamát sodný z ČLR, 69. bod odůvodnění a přezkum před pozbytím platnosti, aspartam z ČLR, 105. bod odůvodnění.

(46)  CBIRC, Tříletý akční plán pro zlepšení správy a řízení společností v bankovnictví a pojišťovnictví (2020–2022), vydaný 28. srpna 2020, k dispozici na tomto odkazu: http://www.cbirc.gov.cn/cn/view/pages/ItemDetail.html?docId=925393&itemId=928

(47)  Commission Staff Working Document on Significant Distortions in the Economy of the People’s Republic of China for the purposes of Trade Defence Investigations (Pracovní dokument útvarů Komise o podstatných zkresleních v hospodářství Čínské lidové republiky pro účely šetření na ochranu obchodu), 10. dubna 2024, SWD(2024) 91 final.

(48)  Aktualizovaná zpráva, kapitola 2, s. 7.

(49)  Aktualizovaná zpráva, kapitola 2, s. 7–8.

(50)  Zpráva, kapitola 2, s. 10, 18.

(51)  Dostupné na adrese: http://www.npc.gov.cn/zgrdw/englishnpc/Constitution/node_2825.htm (vyhledáno dne 13. května 2024).

(52)  Aktualizovaná zpráva, kapitola 2, s. 29–30.

(53)  Aktualizovaná zpráva, kapitola 4, s. 57, 92.

(54)  Aktualizovaná zpráva, kapitola 6, s. 149–150.

(55)  Aktualizovaná zpráva, kapitola 6, s. 153–171.

(56)  Aktualizovaná zpráva, kapitola 7, s. 204–205.

(57)  Aktualizovaná zpráva, kapitola 8, s. 207–208, 242–243.

(58)  Aktualizovaná zpráva, kapitola 2, s. 19–24; kapitola 4, s. 69, 99–100; kapitola 5, s. 130–131.

(59)  Aktualizovaná zpráva, kapitola 5, s. 120–131.

(60)  Článek 33 Ústavy Komunistické strany Číny; článek 19 čínského zákona o obchodních společnostech. Viz aktualizovaná zpráva, kapitola 3, s. 47–50.

(61)  Viz výroční zpráva společnosti za rok 2023, s. 58, k dispozici na adrese: https://static.sse.com.cn/disclosure/listedinfo/announcement/c/new/2024-03-30/600426_20240330_6FMX.pdf (vyhledáno dne 13. května 2024).

(62)  Viz výroční zpráva společnosti Danhua Technology za rok 2023, s. 21 a 48, k dispozici na adrese: http://file.finance.sina.com.cn/211.154.219.97:9494/MRGG/CNSESH_STOCK/2023/2023-4/2023-04-21/9019783.PDF (vyhledáno dne 13. května 2024).

(63)  Viz https://www.sohu.com/a/434414645_100011043 (vyhledáno dne 13. května 2024).

(64)  Viz výroční zpráva společnosti za rok 2023, s. 94, k dispozici na adrese: http://file.finance.sina.com.cn/211.154.219.97:9494/MRGG/CNSESZ_STOCK/2024/2024-4/2024-04-27/10123345.PDF (vyhledáno dne 13. května 2024).

(65)  Viz https://www.fengyuanhuaxue.com/portal/news/detail.html?id=8&type=1 (vyhledáno dne 13. května 2024).

(66)  Viz http://www.moa.gov.cn/gk/cwgk_1/nybt/202206/t20220610_6402146.htm, bod 20 (vyhledáno dne 13. května 2024).

(67)  Aktualizovaná zpráva, kapitola 13, s. 466.

(68)  Aktualizovaná zpráva, kapitola 2, s. 24–27.

(69)  Viz také: http://www.cfia.org.cn/ (vyhledáno dne 22. května 2024).

(70)  Stanovy Čínského sdružení průmyslu biotechnologických fermentací. Dostupné na adrese: http://www.cfia.org.cn/site/term/5.html (vyhledáno dne 22. května 2024).

(71)  Tamtéž.

(72)  Viz také: http://www.cciepa.org.cn/ (vyhledáno dne 22. května 2024).

(73)  Viz http://www.cciepa.org.cn/page.htm?id=1002 (vyhledáno dne 13. května 2024).

(74)  Viz poznámka pod čarou č. 60 výše.

(75)  Aktualizovaná zpráva, kapitola 5, s. 124–125.

(76)  Aktualizovaná zpráva, kapitola 3, s. 40.

(77)  Viz například: Blanchette, J. – Xi’s Gamble: „ The Race to Consolidate Power and Stave off Disaster “ (Boj o upevnění moci a odvrácení katastrofy); Foreign Affairs, sv. 100, č. 4, červenec/srpen 2021, s. 10–19.

(78)  Aktualizovaná zpráva, kapitola 3, s. 41.

(79)  Dostupné na adrese: https://www.reuters.com/article/us-china-congress-companies-idUSKCN1B40JU (vyhledáno dne 13. května 2024).

(80)  Pokyny Generální kanceláře úřadu Ústředního výboru Komunistické strany Číny pro posílení činnosti Sjednocené fronty v soukromém sektoru pro novou éru: www.gov.cn/zhengce/2020-09/15/content_5543685.htm (vyhledáno dne 13. května 2024).

(81)  Financial Times (2020) – Chinese Communist Party asserts greater control over private enterprise (Komunistická strana Číny prosazuje větší kontrolu nad soukromým podnikem): https://on.ft.com/3mYxP4j (vyhledáno dne 13. května 2024).

(82)  Viz http://file.finance.sina.com.cn/211.154.219.97:9494/MRGG/CNSESZ_STOCK/2023/2023-10/2023-10-28/9608338.PDF (vyhledáno dne 13. května 2024).

(83)  Viz http://file.finance.sina.com.cn/211.154.219.97:9494/MRGG/CNSESH_STOCK/2023/2023-11/2023-11-16/9644604.PDF (vyhledáno dne 13. května 2024).

(84)  Viz http://www.hualuholdings.com/news/800.html (vyhledáno dne 13. května 2024).

(85)  Aktualizovaná zpráva, kapitola 14, oddíly 14.1 až 14.3.

(86)  Aktualizovaná zpráva, kapitola 4, s. 56–57, 99–100.

(87)   Http://www.moa.gov.cn/gk/cwgk_1/nybt/202206/t20220610_6402146.htm, body 6 a 15 (vyhledáno dne 13. května 2024).

(88)  Viz https://www.gov.cn/zhengce/content/2022-02/11/content_5673082.htm (vyhledáno dne 13. května 2024).

(89)  Tamtéž, oddíl II.1.

(90)  Tamtéž, oddíl IV, rámeček 3.

(91)  Viz Oznámení 15 útvarů, včetně ministerstva zemědělství a venkova, o některých politikách a opatřeních na podporu kvalitního rozvoje intenzivního zpracování zemědělských produktů (moa.gov.cn) (vyhledáno dne 13. května 2024).

(92)  Viz https://www.miit.gov.cn/zwgk/zcwj/wjfb/yj/art/2022/art_4ef438217a4548cb98c2d7f4f091d72e.html – Oddíl první, Obecné požadavky (vyhledáno dne 13. května 2024).

(93)  Tamtéž. – Oddíl druhý, Zvýšení úrovně inovací a rozvoje.

(94)  Tamtéž.

(95)  Tamtéž, oddíl 11.

(96)  Viz http://lvsefazhan.cn/index.php/guozijianguan/408.html (vyhledáno dne 13. května 2024).

(97)  Tamtéž, oddíl IV.3.

(98)  Viz http://www.moa.gov.cn/xw/qg/202206/t20220614_6402372.htm (vyhledáno dne 13. května 2024).

(99)  Viz https://www.sohu.com/a/756699103_121769698 (vyhledáno dne 13. května 2024).

(100)  Aktualizovaná zpráva, kapitola 6, s. 171–179.

(101)  Aktualizovaná zpráva, kapitola 9, s. 260–261.

(102)  Aktualizovaná zpráva, kapitola 9, s. 257–260.

(103)  Aktualizovaná zpráva, kapitola 9, s. 252–254.

(104)  Aktualizovaná zpráva, kapitola 13, s. 360–361, 364–370.

(105)  Aktualizovaná zpráva, kapitola 13, s. 366.

(106)  Aktualizovaná zpráva, kapitola 13, s. 370–373.

(107)  Aktualizovaná zpráva, kapitola 6, s. 137–140.

(108)  Aktualizovaná zpráva, kapitola 6, s. 146–149.

(109)  Viz https://www.miit.gov.cn/zwgk/zcwj/wjfb/yj/art/2022/art_4ef438217a4548cb98c2d7f4f091d72e.html – Oddíl osmý, Posílení organizačních záruk (vyhledáno dne 13. května 2024).

(110)  Aktualizovaná zpráva, kapitola 6, s. 149.

(111)  Viz oficiální politický dokument Čínské komise pro regulaci bankovního a pojišťovacího sektoru ze dne 28. srpna 2020: Tříletý akční plán pro zlepšení vedení podniků v odvětví bankovnictví a pojišťovnictví (2020–2022): http://www.cbirc.gov.cn/cn/view/pages/ItemDetail.html?docId=925393&itemId=928 (vyhledáno dne 13. května 2024). Plán vyzývá k „ dalšímu naplňování ducha obsaženého v zásadním projevu generálního tajemníka Si Ťin-pchinga o pokračování v reformě správy a řízení společností ve finančním odvětví “. Část II tohoto plánu se navíc zaměřuje na podporu organického začlenění vedoucí úlohy strany do správy a řízení společností: „ integraci vedoucího postavení strany do správy a řízení společností provedeme systematičtěji, jednotněji a na základě postupů […]. Než představenstvo nebo vrcholové vedení rozhodne o důležitých provozních záležitostech a záležitostech týkajících se vedení, musí je projednat stranický výbor.“

(112)  Viz Oznámení o metodě hodnocení výkonnosti komerčních bank Čínské komise pro regulaci bankovního a pojišťovacího sektoru, vydané dne 15. prosince 2020: http://jrs.mof.gov.cn/gongzuotongzhi/202101/t20210104_3638904.htm (vyhledáno dne 13. května 2024).

(113)  Aktualizovaná zpráva, kapitola 6, s. 157–158.

(114)  Aktualizovaná zpráva, kapitola 6, s. 150–152, 156–160, 165–171.

(115)  OECD (2019), OECD Economic Surveys: Čína 2019, OECD Publishing, Paříž, s. 29, k dispozici na adrese: https://doi.org/10.1787/eco_surveys-chn-2019-en (vyhledáno dne 13. května 2024).

(116)  Viz http://www.gov.cn/xinwen/2020-04/20/content_5504241.htm (vyhledáno dne 13. května 2024).

(117)  World Bank Open Data – Upper Middle Income (Otevřené údaje Světové banky – vyšší střední příjmy) https://data.worldbank.org/income-level/upper-middle-income.

(118)  Pokud se výrobek, který je předmětem přezkumu, v žádné zemi s obdobnou úrovní rozvoje nevyrábí, lze zvážit výrobu výrobku ve stejné obecné kategorii a/nebo odvětví výrobku, který je předmětem přezkumu.

(119)   https://ilostat.ilo.org/data/

(120)   https://www.enel.com.co

(121)   https://www.acueducto.com.co

(122)   https://www.gdo.com.co

(123)   http://www.gtis.com/gta/secure/default.cfm

(124)  Příloha 21J žádosti.

(*1)  Kód zboží v Turecku

(125)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 ze dne 29. dubna 2015 o společných pravidlech dovozu z některých třetích zemí (Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 33). Podle ustanovení čl. 2 odst. 7 základního nařízení nelze domácí ceny v uvedených zemích použít pro účely určení běžné hodnoty.

(126)  Příloha 21J žádosti.

(127)  Příloha 21J žádosti.

(128)   https://ilostat.ilo.org/.

(129)   https://safetya.co/normatividad/decreto-768-de-2022/

(130)   https://www.enel.com.co/en/people/energy-rates.html

(131)   https://www.acueducto.com.co

(132)   https://www.gdo.com.co

(133)   http://orbis4.bvdinfo.com/.

(134)   http://orbis4.bvdinfo.com/.

(135)  Tento odhad vycházel z výrobní kapacity a volné kapacity uvedených ve studii, kterou si nechal vypracovat žadatel.

(136)  60. bod odůvodnění prováděcího nařízení (EU) 2018/931.

(137)   https://www.chemanalyst.com/industry-report/oxalic-acid-market-2969.

(138)  Informace o rozšíření kapacity byly obsaženy ve studii, kterou si nechal vypracovat žadatel.

(139)  Zdrojem údajů o celkovém vývoz byla databáze IHS, zatímco domácí spotřeba byla odhadnuta na základě výrobní kapacity uvedené ve studii, kterou si nechal vypracovat žadatel, a údajů o vývozu z databáze IHS.

(140)  Volná kapacita byla odhadnuta na základě studie, kterou si nechal vypracovat žadatel.

(141)  Žádost, bod 219.

(142)  Žádost, bod 221. Viz například omezení vývozu galia a germania zavedená od 1. srpna 2023 a kontroly vývozu grafitu zavedené od 1. prosince 2023.

(143)  European Commission, Directorate-General for Trade, Directorate G, Rue de la Loi 170, 1040 Bruxelles/Brussel, Belgique/België.

(144)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014, a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).


ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2024/2211/oj

ISSN 1977-0626 (electronic edition)


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU