(EU) 2024/2013Prováděcí nařízení Komise (EU) 2024/2013 ze dne 23. července 2024 o opatřeních proti usídlení a rozšiřování organismu Pomacea (Perry) na území Unie a pro jeho eradikaci a o zrušení prováděcího rozhodnutí 2012/697/EU

Publikováno: Úř. věst. L 2013, 26.7.2024 Druh předpisu: Prováděcí nařízení
Přijato: 23. července 2024 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 15. srpna 2024 Nabývá účinnosti: 26. ledna 2025
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



European flag

Úřední věstník
Evropské unie

CS

Řada L


2024/2013

26.7.2024

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2024/2013

ze dne 23. července 2024

o opatřeních proti usídlení a rozšiřování organismu Pomacea (Perry) na území Unie a pro jeho eradikaci a o zrušení prováděcího rozhodnutí 2012/697/EU

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013, (EU) č. 652/2014 a (EU) č. 1143/2014 a o zrušení směrnic Rady 69/464/EHS, 74/647/EHS, 93/85/EHS, 98/57/ES, 2000/29/ES, 2006/91/ES a 2007/33/ES (1), a zejména na čl. 28 odst. 1 písm. d) až g) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Prováděcí rozhodnutí Komise 2012/697/EU (2) stanoví opatření proti zavlékání rodu Pomacea (Perry) (dále jen „dotčený škodlivý organismus“) do Unie a jeho rozšiřování na území Unie.

(2)

Zkušenosti získané během uplatňování prováděcího rozhodnutí 2012/697/EU ukazují, že uvedená opatření je třeba aktualizovat, aby byla stanovena podrobná pravidla pro provádění průzkumů a aby byla podrobněji popsána opatření pro eradikaci dotčeného škodlivého organismu.

(3)

V příloze II části B prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072 (3) se stanoví seznam karanténních škodlivých organismů pro Unii, jejichž výskyt je na území Unie znám.

(4)

Dotčený škodlivý organismus je obsažen v uvedeném seznamu, jelikož je znám jeho výskyt v některých částech území Unie a má významný dopad na rostliny určené k pěstování, kromě osiva, které mohou růst pouze ve sladké vodě nebo půdě trvale nasycené sladkou vodou (dále jen „dotčené rostliny“).

(5)

Aby se zajistilo včasné zjištění dotčeného škodlivého organismu a jeho rychlá eradikace, měly by být v těch oblastech na území Unie, kde není znám výskyt dotčeného škodlivého organismu, prováděny každoroční průzkumy, jak je stanoveno v článku 22 nařízení (EU) 2016/2031 a podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2020/1231 (4). Uvedené průzkumy by měly vycházet z karty průzkumu výskytu dotčeného škodlivého organismu zveřejněné Evropským úřadem pro bezpečnost potravin, jelikož tato karta zohledňuje nejnovější vědecký a technický vývoj.

(6)

S ohledem na biologii dotčeného škodlivého organismu by vymezená území měla zahrnovat zamořenou zónu v okruhu nejméně 10 m kolem místa nálezu dotčeného škodlivého organismu nebo celé pole, pokud se místo nálezu nachází na obdělávaném poli, a nárazníkovou zónu v okruhu nejméně 500 m kolem zamořené zóny, která však zahrnuje pouze vodní toky a oblasti, které jsou nasyceny sladkou vodou. Jestliže však zamořená zóna zahrnuje část vodního toku, měla by nárazníková zóna rovněž zahrnovat tento vodní tok v délce nejméně 1 000 m po proudu a 500 m proti proudu od místa, kde byl výskyt dotčeného škodlivého organismu zjištěn, aby se zohlednilo potenciální šíření dotčeného škodlivého organismu prouděním vody.

(7)

Zkušenosti s uplatňováním prováděcího rozhodnutí 2012/697/EU ukázaly, že lidé mají tendenci přemísťovat dotčený škodlivý organismus mimo vymezená území, aniž by si byli vědomi toho, že se jedná o karanténní škodlivý organismus, jehož dovoz na území EU a přemísťování na tomto území je zakázáno. Z tohoto důvodu by měly příslušné orgány zajistit informovanost veřejnosti na vymezených územích o hrozbě představované uvedeným škodlivým organismem a o platných opatřeních, jež mají zabránit jeho dalšímu šíření mimo uvedená území.

(8)

Jakmile je dotčený škodlivý organismus zjištěn, měla by eradikační opatření zahrnovat odstranění a likvidaci dotčeného škodlivého organismu, včetně jeho vajíček, hygienické protokoly pro strojní zařízení a vybavení, jakož i kombinaci ošetření a strategií hospodaření s vodou pro jeho eradikaci.

(9)

V případě ojedinělých nálezů nebo nálezů v zemích, kde se dotčený škodlivý organismus v důsledku klimatických podmínek nemůže usídlit, by se však stanovení vymezeného území nemělo vyžadovat, pokud je dotčený škodlivý organismus okamžitě eradikován a existují důkazy o tom, že se neočekává, že by nález vedl k usídlení. Jedná se o nejvhodnější přístup k ojedinělým nálezům za předpokladu, že budou provedeny průzkumy s cílem potvrdit nepřítomnost dotčeného škodlivého organismu.

(10)

Z tohoto důvodu a z důvodu právní jasnosti by prováděcí rozhodnutí 2012/697/EU mělo být zrušeno, jelikož jeho ustanovení týkající se prevence usídlení a šíření dotčeného škodlivého organismu by měla být částečně nahrazena tímto nařízením a částečně přílohami VII a VIII prováděcího nařízení (EU) 2019/2072.

(11)

Toto nařízení by se mělo použít ode dne 26. ledna 2025, aby se zajistilo, že se příslušná ustanovení týkající se dotčeného škodlivého organismu použijí od téhož data jako ustanovení stanovená v prováděcím nařízení Komise (EU) 2024/2004 (5) týkající se uvedeného škodlivého organismu.

(12)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Tímto nařízením se stanoví opatření proti usídlení a šíření organismu Pomacea (Perry) na území Unie a opatření pro jeho eradikaci.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

(1)

„dotčeným škodlivým organismem“ se rozumí rod Pomacea (Perry) v jakémkoli stádiu života;

(2)

„dotčenými rostlinami“ se rozumí rostliny určené k pěstování, kromě osiva, které mohou růst pouze ve sladké vodě nebo půdě trvale nasycené sladkou vodou;

(3)

„kartou průzkumu výskytu škodlivého organismu“ se rozumí publikace Evropského úřadu pro bezpečnost potravin „Karta průzkumu týkající se organismu Pomacea spp.“ (6).

Článek 3

Průzkumy na území Unie

1.   Příslušné orgány provádějí každoroční průzkumy na základě posouzení rizik týkající se výskytu dotčeného škodlivého organismu mimo vymezená území uvedená v článku 4 v těch oblastech na území Unie, kde není výskyt dotčeného škodlivého organismu znám, ale kde by se mohl usídlit, s přihlédnutím k informacím uvedeným v kartě průzkumu výskytu škodlivého organismu.

2.   Průzkumy sestávají z vizuálních prohlídek v nejvhodnějších obdobích ke zjištění dotčeného škodlivého organismu na polích s dotčenými rostlinami a v přírodních nebo umělých mokřadech, jako jsou řeky, jezera, rybníky a zavlažovací kanály.

Článek 4

Stanovení vymezených území

1.   Pokud je výskyt dotčeného škodlivého organismu úředně potvrzen, stanoví dotčený členský stát neprodleně vymezené území, které sestává:

a)

ze zamořené zóny, která zahrnuje alespoň oblast v okruhu 10 m kolem místa, kde byl zjištěn výskyt dotčeného škodlivého organismu, nebo v případě, že byl výskyt dotčeného škodlivého organismu zjištěn na obdělávaném poli, celé pole, a

b)

z nárazníkové zóny o šířce alespoň 500 m, která obklopuje zamořenou zónu.

2.   Nárazníková zóna zahrnuje pouze vodní toky a oblasti nasycené sladkou vodou. Jestliže zamořená zóna zahrnuje část vodního toku, musí nárazníková zóna rovněž zahrnovat tento vodní tok v délce nejméně 1 000 m po proudu a 500 m proti proudu od místa, kde byl výskyt dotčeného škodlivého organismu zjištěn.

3.   V případech, kdy se nárazníkové zóny jednotlivých vymezených území překrývají, se stanoví nové vymezené území zahrnující oblast pokrytou příslušnými zamořenými zónami a nárazníkovými zónami, aby se zajistilo jasné stanovení vymezeného území.

4.   Pokud se zjistí výskyt dotčeného škodlivého organismu v nárazníkové zóně, stanovení zamořené zóny a nárazníkové zóny se odpovídajícím způsobem změní.

5.   V rámci vymezených území zajistí příslušné orgány informovanost veřejnosti o hrozbě představované dotčeným škodlivým organismem a o opatřeních přijatých s cílem zabránit jeho dalšímu šíření mimo uvedená území. Příslušné orgány zajistí, aby široká veřejnost a profesionální provozovatelé byli informováni o stanovení vymezených území.

Článek 5

Odchylka od stanovení vymezených území

1.   Odchylně od čl. 4 odst. 1 mohou příslušné orgány rozhodnout, že vymezené území nestanoví, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a)

výskyt dotčeného škodlivého organismu byl zjištěn v jednom z těchto případů:

i)

izolovaný vodní útvar (např. rybník, jezero);

ii)

stanoviště produkce, které je fyzicky izolováno od okolních vodních toků;

iii)

přírodní vodní útvar, kde se dotčený škodlivý organismus v důsledku nízkých teplot nemůže usídlit;

b)

existují důkazy, že dotčený škodlivý organismus neunikl z místa, kde byl jeho výskyt zjištěn;

c)

existují důkazy, že se jedná o ojedinělý nález, u něhož se neočekává, že povede k usídlení dotčeného škodlivého organismu;

d)

neexistuje žádné spojení prostřednictvím vody, které by umožnilo přirozené šíření dotčeného škodlivého organismu mezi místem nálezu a přírodním prostředím v případech popsaných v bodě 1 písm. a) podbodech i) a ii);

e)

v případě, že v daném vodním útvaru existuje systém čištění, byl tento systém vyčištěn, aby se zajistila nepřítomnost dotčeného škodlivého organismu.

2.   Pokud příslušný orgán využije odchylku stanovenou v odstavci 1, je povinen:

a)

přijmout opatření pro zajištění rychlé eradikace dotčeného škodlivého organismu a vyloučení možnosti jeho šíření;

b)

zpětně vysledovat původ napadení a pokud možno vyšetřit cesty související s nálezem dotčeného škodlivého organismu;

c)

zajistit informovanost veřejnosti o hrozbě představované dotčeným škodlivým organismem a

d)

provádět vizuální prohlídky na stanovišti, kde byl výskyt dotčeného škodlivého organismu zjištěn, a v jeho okolí po dobu nejméně dvou let po nálezu, aby se zajistilo, že se dotčený škodlivý organismus v případech popsaných v bodě 1 písm. a) podbodech i) a ii) nevyskytuje.

Článek 6

Eradikační opatření

Eradikační opatření zahrnují:

a)

odstranění a likvidaci dotčeného škodlivého organismu;

b)

intenzivní monitorování výskytu dotčeného škodlivého organismu prostřednictvím kontrol dvakrát ročně se zvláštním zaměřením na nárazníkovou zónu;

c)

hygienický protokol pro všechny použité zemědělské a akvakulturní stroje, které mohou přijít do styku s dotčeným škodlivým organismem a mohou jej šířit;

d)

hygienický protokol pro veškeré vybavení pro námořní činnosti a čluny, včetně rybářských sítí, které zůstávají na vymezeném území statické;

e)

kombinaci ošetření proti dotčenému škodlivému organismu a hospodaření s vodou, včetně vysoušení pozemků, umělých jezer, rybníků a zavlažovacích kanálů, v oblastech, kde je to použitelné.

Článek 7

Každoroční průzkumy na vymezených územích

1.   Příslušné orgány provádějí na vymezených územích každoroční průzkumy podle čl. 19 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031 s cílem zjistit výskyt dotčeného škodlivého organismu, přičemž zohlední informace uvedené v kartě průzkumu výskytu škodlivého organismu.

2.   Uvedené průzkumy sestávají z:

a)

vizuálních prohlídek v nejvhodnějších obdobích ke zjištění dotčeného škodlivého organismu na polích s dotčenými rostlinami a v přírodních nebo umělých mokřadech, jako jsou řeky, jezera, rybníky a zavlažovací kanály, a

b)

odběru vzorků a testování v případě nálezu nebo podezření na nálezy dotčeného škodlivého organismu.

Článek 8

Zrušení vymezení

Vymezení uvedené v článku 4 smí být zrušeno, pokud na základě průzkumů uvedených v článku 7 není dotčený škodlivý organismus zjištěn na vymezeném území po dobu nejméně čtyř po sobě následujících let.

Článek 9

Povinnost předkládání zpráv

Do 30. dubna každého roku předloží členské státy Komisi a ostatním členským státům výsledky průzkumů provedených v předchozím kalendářním roce podle:

a)

článku 3, které byly provedeny mimo vymezená území během předchozího kalendářního roku za použití šablon stanovených v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2020/1231;

b)

článku 7, které byly provedeny na vymezených územích během předchozího kalendářního roku za použití jedné ze šablon stanovených v příloze tohoto nařízení.

Článek 10

Zrušení prováděcího rozhodnutí 2012/697/EU

Prováděcí rozhodnutí 2012/697/EU se zrušuje.

Článek 11

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení se použije ode dne 26. ledna 2025.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 23. července 2024.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)   Úř. věst. L 317, 23.11.2016, s. 4, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2016/2031/oj.

(2)  Prováděcí rozhodnutí Komise 2012/697/EU ze dne 8. listopadu 2012 o opatřeních proti zavlékání rodu Pomacea (Perry) do Unie a jeho rozšiřování na území Unie (Úř. věst. L 311, 10.11.2012, s. 14, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec_impl/2012/697/oj).

(3)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/2072 ze dne 28. listopadu 2019, kterým se stanoví jednotné podmínky pro provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, pokud jde o ochranná opatření proti škodlivým organismům rostlin, a kterým se zrušuje nařízení Komise (ES) č. 690/2008 a mění prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2019 (Úř. věst. L 319, 10.12.2019, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2019/2072/oj).

(4)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/1231 ze dne 27. srpna 2020 o formátu a pokynech pro výroční zprávy o výsledcích průzkumů a o formátu víceletých programů průzkumů a praktických opatřeních stanovených v článcích 22 a 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 (Úř. věst. L 280, 28.8.2020, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2020/1231/oj).

(5)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2024/2004 ze dne 23. července 2024, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2019/2072, pokud jde o zařazování škodlivých organismů na seznam a pravidla pro dovoz rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů na území Unie a jejich přemísťování v jeho rámci (Úř. věst. L, 2024/2004, 26.7.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2024/2004/oj).

(6)  EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin), 2020. Karta průzkumu týkající se organismu Pomacea spp. Podpůrná publikace EFSA 2020:EN-1877. 37 s. doi:10.2903/sp.efsa.2020.EN-1877.


PŘÍLOHA

ŠABLONY PRO PODÁVÁNÍ ZPRÁV O VÝSLEDCÍCH ROČNÍCH PRŮZKUMŮ PROVÁDĚNÝCH PODLE ČLÁNKU 7

ČÁST A

1.   Šablona pro podávání zpráv o výsledcích ročních průzkumů

1.

Popis vymezeného území (VÚ)

2.

Počáteční velikost VÚ (ha)

3.

Aktualizovaná velikost VÚ (ha)

4.

Přístup (eradikace nebo izolace)

5.

Zóna

6.

Stanoviště průzkumu

7.

Zjištěné rizikové oblasti

8.

Zkontrolované rizikové oblasti

9

Rostlinný materiál / komodita

10.

Seznam hostitelských druhů rostlin

11.

Harmonogram

12.

Podrobnosti průzkumu

13.

Počet analyzovaných vzorků s příznaky napadení:

i:

Celkem

ii:

Pozitivní

iii:

Negativní

iv:

Neurčený

14.

Počet analyzovaných vzorků bez příznaků napadení:

i:

Celkem

ii:

Pozitivní

iii:

Negativní

iv:

Neurčený

15.

Ohlašovací číslo nahlášených ohnisek, je-li to relevantní, v souladu s prováděcím nařízením (EU) 2019/1715

16.

Poznámky

A)

Počet vizuálních prohlídek

B)

Celkový počet odebraných vzorků

C)

Druh pastí (nebo jiná alternativní metoda, např. smýkací sítě)

D)

Počet pastí (nebo jiná metoda odchytu)

E)

Počet míst odchytu, pokud se liší od údajů zaznamenaných v písmeni D

F)

Druh testů (např. mikroskopická identifikace, PCR, ELISA atd.)

G)

Celkový počet testů

H)

Jiná opatření (např. cvičení psi, bezpilotní letouny, vrtulníky, osvětové kampaně atd.)

Název

Datum usídlení

Popis

Počet

I)

Počet jiných opatření

Počet

Datum

A

B

C

D

E

F

G

H

I

i

ii

iii

iv

i

ii

iii

iv

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

2.   Pokyny k vyplnění šablony

Je-li vyplněna tato šablona, šablona v části B se nevyplňuje.

Ve sloupci 1: Uveďte název zeměpisné oblasti, číslo ohniska nebo jakékoli informace, které umožňují identifikaci tohoto vymezeného území (VÚ) a datum, kdy bylo stanoveno.

Ve sloupci 2: Uveďte velikost VÚ před zahájením průzkumu.

Ve sloupci 3: Uveďte velikost VÚ po průzkumu.

Ve sloupci 4: Uveďte přístup: eradikace, nebo izolace. Použijte tolik řádků, kolik je potřeba, podle počtu VÚ na škodlivý organismus a přístupů, které se na tato území vztahují.

Ve sloupci 5: Uveďte zónu VÚ, kde byl průzkum proveden (použijte tolik řádků, kolik je potřeba): zamořená zóna (ZZ) nebo nárazníková zóna (NZ), na samostatných řádcích. V příslušných případech uveďte oblast NZ, kde byl průzkum proveden (např. nejbližších 20 km přiléhajících k NZ, kolem školek atd.) v samostatných řádcích.

Ve sloupci 6: Uveďte počet a popis stanovišť průzkumu, přičemž vyberte u popisu jednu z těchto položek:

1.

Venkovní prostředí (území produkce): 1.1. pole (orná půda, pastvina); 1.2. sad/vinice; 1.3. školka; 1.4. les;

2.

Venkovní prostředí (jiné): 2.1. soukromá zahrada; 2.2. veřejné prostranství; 2.3. chráněné území; 2.4. volně rostoucí rostliny na územích jiných, než jsou chráněná území; 2.5. jiné, s upřesněním konkrétního případu (např. zahradní centrum, obchodní provozovny používající dřevěný obalový materiál, dřevozpracující průmysl, mokřady, zavlažovací a odvodňovací síť);

3.

Fyzicky uzavřená prostředí: 3.1. skleník; 3.2. soukromé místo, jiné než skleník; 3.3. veřejné místo, jiné než skleník; 3.4. jiné, s upřesněním konkrétního případu (např. zahradní centrum, obchodní provozovny používající dřevěný obalový materiál, dřevozpracující průmysl).

Ve sloupci 7: Uveďte rizikové oblasti identifikované na základě biologie škodlivého organismu, výskytu hostitelských rostlin, ekoklimatických podmínek a rizikových míst.

Ve sloupci 8: Uveďte rizikové oblasti z oblastí uvedených ve sloupci 7, zahrnuté do průzkumu.

Ve sloupci 9: Uveďte rostliny, ovoce, semena, půdu, obalový materiál, dřevo, stroje, vozidla, vodu či jiné s upřesněním konkrétního případu.

Ve sloupci 10: Uveďte seznam prozkoumaných rostlinných druhů/rodů s použitím jednoho řádku pro každý rostlinný druh/rod.

Ve sloupci 11: Uveďte měsíce roku, kdy byl průzkum proveden.

Ve sloupci 12: Uveďte podrobnosti průzkumu v závislosti na konkrétních právních požadavcích pro každý škodlivý organismus. Uveďte „N.R.“, pokud informace pro určitý sloupec nejsou relevantní.

Ve sloupcích 13 a 14: V příslušných případech uveďte výsledky s dostupnými informacemi v odpovídajících sloupcích. „Neurčené“ jsou analyzované vzorky, u nichž v důsledku různých faktorů nebyl získán žádný výsledek (např. pod úrovní detekce, nezpracovaný vzorek – neidentifikovaný, starý).

Ve sloupci 15: Uveďte hlášení o ohnisku pro rok, kdy se průzkum konal, v případě zjištění v NZ. Ohlašovací číslo ohniska není potřeba uvést, pokud příslušný orgán rozhodl, že nález představuje jeden z případů uvedených v čl. 14 odst. 2, čl. 15 odst. 2 nebo článku 16 nařízení (EU) 2016/2031. V takovém případě uveďte důvod neposkytnutí této informace ve sloupci 16 („Poznámky“).

ČÁST B

1.   Šablona pro oznamování výsledků statisticky podložených ročních průzkumů

1.

Popis vymezeného území (VÚ)

2.

Počáteční velikost VÚ (ha)

3.

Aktualizovaná velikost VÚ (ha)

4.

Přístup

5.

Zóna

6.

Stanoviště průzkumu

7.

Harmonogram

A.

Vymezení průzkumu (vstupní parametry pro RiBESS+)

B.

Intenzita vzorkování

C.

Výsledky průzkumu

25.

Poznámky

8.

Cílová populace

9.

Epidemiologické jednotky

10.

Metody detekce

11.

Efektivita vzorkování

12.

Citlivost metody

13.

Rizikové faktory (činnosti, lokality a oblasti)

14.

Počet kontrolovaných epidemiologických jednotek

15.

Počet vizuálních prohlídek

16.

Počet vzorků

17.

Počet pastí

18.

Počet míst odchytu

19.

Počet testů

20.

Počet jiných opatření

21.

Výsledky

22.

Ohlašovací číslo nahlášených ohnisek, je-li to relevantní, v souladu s prováděcím nařízením (EU) 2019/1715

23.

Dosažená míra spolehlivosti

24.

Předpokládaná prevalence

Název

Datum usídlení

Popis

Počet

Hostitelské druhy

Plocha (ha nebo jiná relevantnější jednotka)

Jednotky prohlídky

Popis

Jednotky

Vizuální prohlídky

Odchyt

Testování

Jiné metody

Rizikový faktor

Úrovně rizika

Počet lokalit

Relativní rizika

Podíl hostitelské populace

Pozitivní

Negativní

Neurčený

Počet

Datum

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

2.   Pokyny k vyplnění šablony

Vysvětlete výchozí předpoklady pro koncepci průzkumu pro každý škodlivý organismus. Shrňte a zdůvodněte:

cílovou populaci, epidemiologickou jednotku a jednotky prohlídky,

metodu detekce a citlivost metody,

rizikový faktor (rizikové faktory) s uvedením úrovní rizika a odpovídajících relativních rizik a podílů populace hostitelských rostlin.

Ve sloupci 1: Uveďte název zeměpisné oblasti, číslo ohniska nebo jakékoli informace, které umožňují identifikaci tohoto vymezeného území (VÚ) a datum, kdy bylo stanoveno.

Ve sloupci 2: Uveďte velikost VÚ před zahájením průzkumu.

Ve sloupci 3: Uveďte velikost VÚ po průzkumu.

Ve sloupci 4: Uveďte přístup: eradikace, nebo izolace. Použijte tolik řádků, kolik je třeba, podle počtu VÚ na škodlivý organismus a přístupů, které se na tato území vztahují.

Ve sloupci 5: Uveďte zónu VÚ, kde byl průzkum proveden (použijte tolik řádků, kolik je potřeba): zamořená zóna (ZZ) nebo nárazníková zóna (NZ), na samostatných řádcích. V příslušných případech uveďte oblast ZZ, kde byl průzkum proveden (např. nejbližších 20 km přiléhajících k NZ, kolem školek), na samostatných řádcích.

Ve sloupci 6: Uveďte počet a popis stanovišť průzkumu, přičemž vyberte u popisu jednu z těchto položek:

1.

Venkovní prostředí (území produkce): 1.1. pole (orná půda, pastvina); 1.2. sad/vinice; 1.3. školka; 1.4. les;

2.

Venkovní prostředí (jiné): 2.1. soukromé zahrady; 2.2. veřejné prostranství; 2.3. chráněné území; 2.4. volně rostoucí rostliny na územích jiných, než jsou chráněná území; 2.5. jiné, s upřesněním konkrétního případu (např. zahradní centrum, obchodní provozovny používající dřevěný obalový materiál, dřevozpracující průmysl, mokřady, zavlažovací a odvodňovací síť);

3.

Fyzicky uzavřená prostředí: 3.1. skleník; 3.2. soukromé místo, jiné než skleník; 3.3. veřejné místo, jiné než skleník; 3.4. jiné, s upřesněním konkrétního případu (např. zahradní centrum, obchodní provozovny používající dřevěný obalový materiál, dřevozpracující průmysl).

Ve sloupci 7: Uveďte měsíce roku, kdy byly průzkumy provedeny.

Ve sloupci 8: Uveďte zvolenou cílovou populaci a připojte odpovídající seznam hostitelských druhů/rodů a zahrnutého území. Cílová populace je vymezena jako soubor jednotek prohlídky. Její velikost je u zemědělských ploch obvykle vymezena v hektarech, ale může se jednat o parcely, pole, skleníky atd. Zdůvodněte tuto volbu ve výchozích předpokladech. Uveďte jednotky prohlídky, které byly předmětem průzkumu. „Jednotkou prohlídky“ se rozumí rostliny, části rostlin, komodity, materiály či přenašeči škodlivých organismů, kteří byli zkoumáni za účelem identifikace a zjištění výskytu škodlivých organismů.

Ve sloupci 9: Uveďte epidemiologické jednotky, které byly předmětem průzkumu, včetně jejich popisu a jednotky měření. „Epidemiologickou jednotkou“ se rozumí homogenní oblast, v níž by interakce mezi škodlivým organismem, hostitelskými rostlinami a abiotickými a biotickými činiteli a podmínkami vedly k téže epidemiologické situaci, pokud by byl přítomen škodlivý organismus. Epidemiologické jednotky jsou dílčí části cílové populace, které jsou homogenní z hlediska epidemiologie a zahrnují alespoň jednu hostitelskou rostlinu. V některých případech může být jako epidemiologická jednotka vymezena celá hostitelská populace v regionu/oblasti/zemi. Může se jednat o regiony podle klasifikace územních statistických jednotek (NUTS), městské oblasti, lesy, růžové zahrady či farmy nebo hektary. Volba epidemiologických jednotek musí být zdůvodněna ve výchozích předpokladech.

Ve sloupci 10: Uveďte metody použité během průzkumu, včetně počtu činností u každého případu, v závislosti na konkrétních právních požadavcích pro každý škodlivý organismus. Uveďte „N.D.“, pokud informace v určitém sloupci není k dispozici.

Ve sloupci 11: Uveďte odhad efektivity vzorkování. Efektivitou vzorkování se rozumí pravděpodobnost výběru napadených rostlinných částí z napadené rostliny. U přenašečů jde o efektivitu metody při odchytu pozitivního přenašeče, když se vyskytuje v oblasti průzkumu. U půdy jde o efektivitu výběru vzorku půdy obsahujícího škodlivý organismus, když se škodlivý organismus vyskytuje v oblasti průzkumu.

Ve sloupci 12: „Citlivostí metody“ se rozumí pravděpodobnost, že metoda správně zjistí výskyt škodlivého organismu. Citlivost metody je definována jako pravděpodobnost, že výsledek testu reálně pozitivního hostitele bude pozitivní. Jedná se o vynásobení efektivity vzorkování (tj. pravděpodobnosti výběru napadených rostlinných částí z napadené rostliny) diagnostickou citlivostí (charakterizovanou vizuální prohlídkou a/nebo laboratorním testem použitým v procesu identifikace).

Ve sloupci 13: Uveďte rizikové faktory v samostatných řádcích (použijte tolik řádků, kolik bude potřeba). Pro každý rizikový faktor uveďte úroveň rizika a odpovídající relativní riziko a podíl hostitelské populace.

Ve sloupci B: Uveďte podrobnosti průzkumu v závislosti na konkrétních právních požadavcích pro každý škodlivý organismus. Uveďte „N.R.“, pokud informace pro určitý sloupec nejsou relevantní. Informace, které mají být uvedeny v těchto sloupcích, souvisejí s informacemi zahrnutými ve sloupci 10 „Metody detekce“.

Ve sloupci 18: Uveďte počet míst odchytu v případě, že se toto číslo liší od počtu pastí (sloupec 17) (např. stejná past se používá v různých místech).

Ve sloupci 21: Uveďte počet vzorků vyhodnocených jako pozitivní, negativní nebo neurčené. „Neurčené“ jsou analyzované vzorky, u nichž v důsledku různých faktorů nebyl získán žádný výsledek (např. pod úrovní detekce, nezpracovaný vzorek – neidentifikovaný, starý).

Ve sloupci 22: Uveďte hlášení o ohniscích pro rok, kdy se průzkum konal. Ohlašovací číslo ohniska není potřeba uvést, pokud příslušný orgán rozhodl, že nález představuje jeden z případů uvedených v čl. 14 odst. 2, čl. 15 odst. 2 nebo článku 16 nařízení (EU) 2016/2031. V takovém případě uveďte důvod neposkytnutí této informace ve sloupci 25 („Poznámky“).

Ve sloupci 23: Uveďte citlivost průzkumu podle vymezení v mezinárodním standardu pro fytosanitární opatření (ISPM) 31. Tato hodnota dosažené míry spolehlivosti, že škodlivý organismus není přítomen, se vypočte na základě provedených prohlídek (a/nebo vzorků) v závislosti na citlivosti metody a předpokládané prevalenci.

Ve sloupci 24: Uveďte předpokládanou prevalenci na základě odhadu pravděpodobné reálné prevalence škodlivého organismu v terénu provedeného před průzkumem. Předpokládaná prevalence je stanovena jako cíl průzkumu a odpovídá kompromisu, který osoby odpovědné za řízení rizika činí mezi rizikem přítomnosti škodlivého organismu a zdroji dostupnými pro průzkum. Obvykle je pro detekční průzkum stanovena hodnota 1 %.


ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2024/2013/oj

ISSN 1977-0626 (electronic edition)


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU