(EU) 2024/1988Nařízení Evropské centrální banky (EU) 2024/1988 ze dne 27. června 2024 o statistice investičních fondů a o zrušení rozhodnutí (EU) 2015/32 (ECB/2014/62) (ECB/2024/17) (přepracované znění)

Publikováno:	Úř. věst. L 1988, 23.7.2024	Druh předpisu:	Nařízení
Přijato:	27. června 2024	Autor předpisu:	Evropská centrální banka
Platnost od:	12. srpna 2024	Nabývá účinnosti:	1. prosince 2025
Platnost předpisu:	Ano	Pozbývá platnosti:

Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.

Úřední věstník
Evropské unie

Řada L

2024/1988

23.7.2024

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2024/1988

ze dne 27. června 2024

o statistice investičních fondů a o zrušení rozhodnutí (EU) 2015/32 (ECB/2014/62)

(ECB/2024/17)

(přepracované znění)

RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,

s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na článek 5 tohoto statutu,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2533/98 ze dne 23. listopadu 1998 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou (1), a zejména na čl. 5 odst. 1 a čl. 6 odst. 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1073/2013 ze dne 18. října 2013 o statistice aktiv a pasiv investičních fondů (ECB/2013/38) (2) je třeba podstatně změnit, zejména s ohledem na potřebu shromažďovat další a častější statistické informace o investičních fondech. V zájmu srozumitelnosti by proto mělo být přepracováno.

(2)

Nařízení (ES) č. 2533/98 stanoví, že pro splnění statistické zpravodajské povinnosti vůči Evropské centrální bance (ECB) má ECB ve spolupráci s národními centrálními bankami právo shromažďovat statistické informace v rámci referenčního souboru zpravodajských jednotek a v mezích toho, co je nutné k provádění úkolů Evropského systému centrálních bank (ESCB). Z čl. 2 odst. 2 písm. a) uvedeného nařízení vyplývá, že investiční fondy jsou součástí referenčního souboru zpravodajských jednotek pro účely plnění statistické zpravodajské povinnosti vůči ECB mimo jiné v oblasti měnové a finanční statistiky.

(3)

Článek 3 téhož nařízení vyžaduje, aby ECB blíže určila skutečný soubor zpravodajských jednotek v rámci referenčního souboru zpravodajských jednotek, a opravňuje ji, aby určité kategorie zpravodajských jednotek zčásti nebo zcela zprostila statistické zpravodajské povinnosti. Soubor investičních fondů, na něž se vztahuje toto nařízení, by měl zahrnovat alternativní investiční fondy a subjekty kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) usazené na území členských států, jak jsou definovány ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU (3) (směrnice AIFM) a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES (4) (směrnice o SKIPCP). Pro zajištění jednotnosti a srovnatelnosti statistik je důležité, aby všechny subjekty zařazené do subsektoru „investiční fondy jiné než fondy peněžního trhu (S.124)“ Evropského systému národních a regionálních účtů v Evropské unii (ESA 2010) stanoveného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 (5), byly zahrnuty do skutečného souboru zpravodajských jednotek. V některých případech tedy definice investičních fondů může zahrnovat subjekty, které nespadají do oblasti působnosti směrnice AIFM nebo směrnice o SKIPCP.

(4)

Přestože nařízení přijatá podle článku 34.1 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (dále jen „statut ESCB“) nezakládají práva ani neukládají povinnosti členským státům, jejichž měnou není euro (dále jen „členské státy mimo eurozónu“), článek 5 statutu ESCB se vztahuje jak na členské státy eurozóny, tak na členské státy mimo eurozónu. V 17. bodě odůvodnění nařízení Rady (ES) č. 2533/98 se uvádí, že z článku 5 statutu ESCB spolu s čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii vyplývá povinnost přijmout a provést na vnitrostátní úrovni veškerá opatření, která členské státy mimo eurozónu považují za vhodná pro shromažďování statistických informací potřebných ke splnění statistické zpravodajské povinnosti vůči ECB a pro včasnou přípravu v oblasti statistiky na to, aby se mohly stát členskými státy eurozóny.

(5)

Aby mohl ESCB plnit své úkoly, zejména definovat a provádět měnovou politiku a přispívat ke stabilitě finančního systému, potřebuje vysoce kvalitní statistické informace o finančních činnostech investičních fondů. Hlavním účelem těchto informací je poskytnout ECB ucelený statistický obraz o subsektoru investičních fondů v členských státech, jejichž měnou je euro (dále jen „členské státy eurozóny“), na které se hledí jako na jediný hospodářský prostor. Informace z jiných regulačních nebo komerčních zdrojů, které jsou v současné době k dispozici, neposkytují dostatečně ucelený statistický obraz o subsektoru investičních fondů, který je potřebný k plnění úkolů ESCB, a to z důvodu omezení, pokud jde o rozsah, pokrytí a druh dostupných údajů, kvalitu údajů a míru harmonizace údajů dostupných z těchto zdrojů.

(6)

Shromažďování statistických informací o finančních činnostech investičních fondů je nezbytné k uspokojení pravidelných a ad hoc analytických potřeb a k podpoře ECB při provádění měnové a finanční analýzy. Tyto statistické informace používá ESCB rovněž k sestavování dalších statistik, zejména pokud jde o finanční účty eurozóny, její platební bilanci a investiční pozici vůči zahraničí. Pro tyto účely jsou zapotřebí statistické informace o příjmech z investic připadajících na akcionáře (podílníky) investičních fondů, které lze odvodit z informací o příjmech a poplatcích požadovaných podle tohoto nařízení. Aby se minimalizovala zpravodajská zátěž spojená s touto povinností, může příslušná národní centrální banka některé informace o příjmech odhadnout, přičemž informace o poplatcích jsou vyžadovány pouze jednou ročně.

(7)

Statistické informace shromážděné podle tohoto nařízení se používají k sestavování statistiky investičních fondů, a to jak agregované, tak podle jednotlivých fondů, jakož i k doplnění dalších zdrojů statistických informací shromažďovaných ECB a k zajištění toho, aby statistické informace mohly být účinně integrovány s těmito jinými zdroji, včetně statistiky držby cenných papírů shromažďované v souladu s nařízením Evropské centrální banky (EU) č. 1011/2012 (ECB/2012/24) (6), s rejstříkem údajů o institucích a přidružených osobách (RIAD) sestavovaným v souladu s obecnými zásadami Evropské centrální banky (EU) 2018/876 (ECB/2018/16) (7) a s centralizovanou databází cenných papírů (CSDB) sestavovanou v souladu s obecnými zásadami Evropské centrální banky (EU) 2022/971 (ECB/2022/25) (8). To umožňuje účinné a nákladově efektivní využívání statistických informací shromážděných od zpravodajských jednotek, což zvyšuje jejich konzistentnost a srovnatelnost, a tím i jejich význam a hodnotu pro analytické účely.

(8)

Před přijetím tohoto nařízení za účelem vymezení a uložení statistické zpravodajské povinnosti posoudila ECB přínosy a náklady shromažďování nových statistických informací v souladu s článkem 3 nařízení (ES) č. 2533/98 a domnívá se, že nové a častější statistiky, včetně statistických informací o měsíčních příjmech a ročních poplatcích zaplacených akcionáři (podílníky) investičnímu fondu a dividendách vyplacených investičním fondem a informací o klasifikaci investičního fondu, jsou nezbytné ke zvýšení kvality a dostupnosti údajů pro uživatele statistiky investičních fondů při plnění úkolů ESCB. ECB návrh nařízení rovněž konzultovala s Evropskou komisí a obdržela její připomínky.

(9)

Toto nařízení stanoví požadavky především s ohledem na investiční fondy. Úplné statistické informace o držitelích akcií na doručitele vydaných investičními fondy však nemusí být přímo dostupné z investičních fondů. Je proto nezbytné přijmout opatření, která národním centrálním bankám umožní shromažďovat tyto statistické informace, a to i od jiných zdrojů a subjektů, v souladu s nejúčinnějšími a nejpřesnějšími metodami dostupnými na vnitrostátní úrovni.

(10)

V zájmu omezení zpravodajské zátěže by mělo být národním centrálním bankám umožněno shromažďovat nezbytné informace o investičních fondech od skutečného souboru zpravodajských jednotek jako součást širšího statistického zpravodajského rámce za předpokladu, že tento postup nebrání plnění statistických požadavků ECB a že shromažďování informací tímto způsobem je v souladu se statistickými zásadami, z nichž vychází evropská statistika vypracovávaná ESCB, jak je stanoveno v článku 3a nařízení (ES) č. 2533/98. Pro zvýšení transparentnosti je v těchto případech vhodné informovat zpravodajské jednotky o tom, že se statistické údaje shromažďují pro jiné účely.

(11)

Vzhledem k významnému růstu významu subsektoru investičních fondů pro transmisi měnové politiky a sledování a hodnocení finanční stability jsou zapotřebí podrobnější měsíční statistické informace. To umožní formulovat včasnější doporučení a zkvalitnit analýzu, například tím, že bude možné lépe identifikovat události a příčinné souvislosti v hospodářství a na finančních trzích a výrazně se usnadní začlenění údajů a souvisejících analýz do pravidelných strategických dokumentů předkládaných Radě guvernérů.

(12)

Aby se zajistilo, že zpravodajská zátěž nebude nadměrná, měly by mít národní centrální banky možnost udělit investičním fondům za určitých podmínek a omezení výjimky. Mělo by být možné udělit určité výjimky investičním fondům, na které se vztahují omezení týkající se četnosti a lhůt, pokud jde o oceňování aktiv, aby mohly plnit zpravodajskou povinnost s četností a ve lhůtách, které lépe odpovídají těmto omezením. Kromě toho by mělo být možné udělit investičním fondům výjimky z vykazování informací podle jednotlivých cenných papírů v případě cenných papírů bez platných identifikačních kódů, pokud mají nízkou tržní hodnotu ve vztahu k celkové držbě cenných papírů na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni jednotlivých investičních fondů.

(13)	Shromažďování informací podle jednotlivých cenných papírů podle tohoto nařízení se provádí v souladu s definicemi stanovenými v nařízení (EU) č. 1011/2012 (ECB/2012/24).

(14)

Kvalita shromažďovaných statistických informací a analýz prováděných ECB by se zlepšila, pokud by Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) zasílal ECB údaje vykazované podle směrnice o AIFM a směrnice o SKIPCP, které jsou nezbytné k plnění úkolů ESCB. ECB by proto měla spolupracovat s orgánem ESMA při plnění svých cílů podle tohoto nařízení a usilovat o zvýšení účinnosti tvorby statistických informací používaných pro tyto účely, a to i omezením zbytečné duplicity a nesrovnalostí mezi rámci pro podávání zpráv pro účely úkolů ESCB a pro účely dohledu, jakož i zlepšením standardizace údajů, efektivního sdílení a využívání údajů.

(15)	Měla by se uplatňovat pravidla ochrany a využití důvěrných statistických informací stanovená v článku 8 nařízení (ES) č. 2533/98, která umožňují sdílení těchto informací s evropskými orgány dohledu, je-li to nezbytné k plnění jejich povinností.

(16)	Podle čl. 7 odst. 1 nařízení (ES) č. 2533/98 má ECB pravomoc uložit sankce zpravodajským jednotkám, které neplní statistickou zpravodajskou povinnost stanovenou nařízeními nebo rozhodnutími ECB.

(17)	Aby byla zajištěna náležitá kontinuita při vykazování statistických informací týkajících se investičních fondů, měly by být požadavky platné před datem použitelnosti tohoto nařízení zachovány po celé přechodné období.

(18)

Je třeba zavést postup pro účinné provádění technických změn příloh tohoto nařízení za předpokladu, že takové změny nezmění základní koncepční rámec ani nezvýší zpravodajskou zátěž. Takové technické změny by tedy měla být oprávněna provádět Výkonná rada ECB a při uplatňování tohoto postupu by měl být brán ohled na stanoviska Výboru pro statistiku ESCB.

(19)

V zájmu zajištění kontinuity při vykazování statistických informací týkajících se investičních fondů a s cílem umožnit, aby provádění začalo od 1. prosince 2025, by toto nařízení mělo vstoupit v platnost neprodleně. Použitelné by však mělo být až od 1. prosince 2025, což národním centrální bankám a investičním fondům poskytne dostatek času na přípravu na příslušnou zpravodajskou povinnost. S cílem zajistit, že národní centrální banky udělují výjimky podle tohoto nařízení na řádném právním základě, jakož i včasné oznámení těchto výjimek zpravodajským jednotkám by se tato ustanovení o výjimkách měla použít ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

(20)

S ohledem na vnitrostátní účetní pravidla, která mohou některým investičním fondům umožnit oceňovat svá aktiva s nižší než měsíční peridiocitou, se již nepovažuje za nutné, aby Rada guvernérů tyto kategorie určovala. Jak je stanoveno v tomto nařízení, považuje se místo toho za vhodné, aby mohly takové výjimky udělit národní centrální banky na základě volného uvážení s ohledem na omezené kategorie investičních fondů, na které se tyto výjimky mohou vztahovat. Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2015/32 (ECB/2014/62) (9) by proto mělo být zrušeno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

Toto nařízení stanoví zpravodajskou povinnost pro investiční fondy a v některých případech pro ostatní finanční zprostředkovatele a měnové finanční instituce, pokud jde o statistické informace o jejich aktivech, pasivech, přijatých příjmech, vyplacených dividendách a poplatcích zaplacených akcionáři (podílníky) investičnímu fondu.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

(1)

„investičním fondem“ se rozumí subjekt kolektivního investování, který:

a)	investuje do finančních a/nebo nefinančních aktiv ve smyslu přílohy II, pokud je jeho cílem investování kapitálu získaného od retailových a profesionálních investorů; a

je zřízen na základě práva Unie nebo vnitrostátního práva podle:

i)	smluvního práva jako podílový fond spravovaný správcovskými společnostmi;

ii)	svěřenského práva jako „unit trust“;

iii)	práva společností jako investiční společnost;

iv)	jiného podobného mechanismu nebo právní formy.

Pro účely tohoto nařízení se za investiční fondy považují:

—	subjekty kolektivního investování, jejichž podílové listy nebo akcie jsou na žádost držitelů přímo nebo nepřímo odkoupeny nebo vyplaceny z majetku těchto subjektů, a

—	subjekty kolektivního investování, které mají pevný počet vydaných akcií a jejichž akcionáři (podílníci) mají povinnost nakoupit nebo prodat stávající akcie, když do fondu vstupují nebo z něj vystupují.

Pro účely tohoto nařízení se za investiční fondy nepovažují:

—	penzijní fondy ve smyslu článku 1 nařízení Evropské centrální banky (EU) 2018/231 (ECB/2018/2) (10);

—	fondy peněžního trhu ve smyslu článku 2 nařízení Evropské centrální banky (EU) 2021/379 (ECB/2021/2) (11);

(2)

„rezidentem“ se rozumí osoba usazená na území členského státu. Právnická osoba je usazena na území členského státu, v němž je povolena, zapsána v rejstříku nebo v němž má sídlo. Pokud nebyla právnická osoba zaregistrována, je usazena v místě, kde má sídlo, a to s ohledem na členský stát, jehož právní systém upravuje vznik a pokračující existenci této osoby;

(3)	„příslušnou národní centrální bankou“ se rozumí národní centrální banka členského státu eurozóny, v němž je daný investiční fond rezidentem;

(4)	„informacemi podle jednotlivých cenných papírů“ se rozumí informace členěné podle jednotlivých cenných papírů;

(5)

„akciemi/podílovými listy investičních fondů“ se rozumějí akcie nebo podílové listy, a to i ve formě základního kapitálu, emitované investičními fondy, které jsou uvedeny na seznamu investičních fondů pro statistické účely a zahrnují akcie/podílové listy investičních fondů na jméno a akcie/podílové listy investičních fondů na doručitele;

(6)

„akciemi/podílovými listy investičních fondů na jméno“ se rozumí akcie/podílové listy investičních fondů, pro které je v souladu s vnitrostátními právními předpisy vedena evidence držitelů těchto akcií/podílových listů obsahující informace o rezidentské příslušnosti a institucionálním sektoru držitele;

(7)

„akciemi/podílovými listy investičních fondů na doručitele“ se rozumí:

a)	akcie/podílové listy investičních fondů, pro které není v souladu s vnitrostátními právními předpisy vedena evidence držitelů těchto akcií/podílových listů;

b)	akcie/podílové listy investičních fondů, pro které je v souladu s vnitrostátními právními předpisy vedena evidence držitelů těchto akcií/podílových listů, jež však neobsahuje informace o rezidentské příslušnosti a institucionálním sektoru držitele;

(8)	„měnovou finanční institucí“ se rozumí „měnová finanční instituce“ ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení (EU) 2021/379 (ECB/2021/2);

(9)

„ostatními finančními zprostředkovateli kromě pojišťovacích společností a penzijních fondů“ (dále jen „ostatní finanční zprostředkovatelé“) se rozumějí „ostatní finanční zprostředkovatelé kromě pojišťovacích společností a penzijních fondů“, jak jsou vymezeni v odstavcích 2.86 až 2.94 přílohy A nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 (12), s výjimkou účelových finančních společností zapojených do sekuritizačních transakcí, jak jsou vymezeny v odstavci 2.90 uvedené přílohy;

(10)

„uschovatelem“ se rozumí subjekt, který patří do sektoru „finančních institucí“, jak je vymezen v odstavci 2.55 přílohy A nařízení (EU) č. 549/2013, a který provádí úschovu a správu finančních nástrojů na účet klientů včetně svěřenské správy a souvisejících služeb, jako je správa hotovosti nebo zajištění, jak je uvedeno v oddílu B bodě 1 přílohy I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU (13);

(11)	„subjekty kolektivního investování do převoditelných cenných papírů“ (SKIPCP) se rozumějí „subjekty kolektivního investování do převoditelných cenných papírů“ uvedené v čl. 1 bodě 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2009/65 (14);

(12)	„investičními fondy jinými než SKIPCP“ se rozumějí investiční fondy, které nejsou SKIPCP ve smyslu bodu 11.

Článek 3

Skutečný soubor zpravodajských jednotek

1. Skutečný soubor zpravodajských jednotek tvoří investiční fondy, které jsou rezidenty na území členských států eurozóny. Statistické informace, jejichž vykazování vyžaduje toto nařízení, vykazuje sám investiční fond, nebo - v případě investičních fondů, jež nemají podle vnitrostátního práva právní subjektivitu - osoby, které jsou příslušný fond oprávněny zastupovat.

2. Pokud investiční fond oddělí svá aktiva do různých podfondů tak, že akcie/podílové listy, které se vztahují ke každému podfondu, jsou nezávisle kryty odlišnými aktivy, pro účely tohoto nařízení se každý podfond považuje za samostatný investiční fond.

3. Skutečný soubor zpravodajských jednotek zahrnuje rovněž ty ostatní finanční zprostředkovatele a měnové finanční instituce, na které se vztahuje statistická zpravodajská povinnost vůči ECB z důvodu použití čl. 6 odst. 3 písm. b).

Článek 4

Seznam investičních fondů pro statistické účely

1. Výkonná rada sestaví a vede seznam investičních fondů, které tvoří skutečný soubor zpravodajských jednotek, včetně každého podfondu, který je považován za individuální investiční fond.

2. Investiční fond informuje příslušnou národní centrální banku o své existenci do jednoho týdne ode dne, kdy zahájil činnost, pokud tyto informace národní centrální bance nejsou poskytnuty v souladu s vnitrostátním rámcem dohledu nebo místními ujednáními o spolupráci, bez ohledu na to, zda investiční fond očekává, že se na něj bude vztahovat některá ze statistických zpravodajských povinností podle tohoto nařízení.

3. Aktuální seznam investičních fondů pro statistické účely ECB zveřejňuje pomocí elektronických prostředků mimo jiné na svých internetových stránkách.

4. Národní centrální banky sestavují, vedou a zveřejňují aktualizovaný seznam ostatních finančních zprostředkovatelů a měnových finančních institucí, které jsou zahrnuty do skutečného souboru zpravodajských jednotek, pomocí elektronických prostředků mimo jiné na svých internetových stránkách.

5. Je-li nejnovější dostupná verze seznamů uvedených v odstavci 1 nebo 4 nesprávná, ECB neuloží sankci investičním fondům, ostatním finančním zprostředkovatelům ani měnovým finančním institucím, které řádně nesplnili statistickou zpravodajskou povinnost podle tohoto nařízení, pokud se v dobré víře spoléhali na nesprávný seznam.

6. Investiční fondy, ostatní finanční zprostředkovatelé a měnové finanční instituce vykazují požadované statistické informace v souladu s tímto nařízením, je-li jejich vyškrtnutí z příslušného seznamu zjevně nesprávné.

Článek 5

Statistická zpravodajská povinnost

1. V souladu se specifikacemi uvedenými v příloze I a popisy uvedenými v příloze II vykazují investiční fondy příslušné národní centrální bance všechny tyto statistické informace:

a)	údaje o stavu aktiv a pasiv investičních fondů ke konci měsíce uvedené v tabulce 1 přílohy I;

b)	měsíční údaje o tocích buď o úpravách z přecenění, nebo o transakcích investičních fondů, nebo obojím, jak je uvedeno v tabulce 2 přílohy I, v souladu s metodikou stanovenou v příloze III;

c)	přijaté měsíční příjmy a vyplacené dividendy za každou třídu akcií vydaných investičním fondem a roční poplatky zaplacené akcionáři (podílníky) investičnímu fondu, jak je uvedeno v tabulce 4 přílohy I;

d)	informace o klasifikaci investičního fondu ve smyslu tabulky 5 přílohy I.

2. Pro účely písmen a), b) a c) odst. 1 investiční fond vykazuje informace podle jednotlivých cenných papírů, je-li tak stanoveno v tabulce 1 nebo tabulce 2 přílohy I a v souladu s tabulkou 3 přílohy I.

Článek 6

Zvláštní požadavky na vykazování rezidentské příslušnosti a institucionálního sektoru držitelů akcií/podílových listů investičních fondů

1. Investiční fondy vykazují statistické informace v členění podle rezidentské příslušnosti a institucionálních sektorů držitelů akcií/podílových listů investičních fondů na jméno, jak je uvedeno v příloze I tabulkách 1 a 2 oddíle 9 (akcie/podílové listy investičních fondů).

2. Pokud nelze přímo určit rezidentskou příslušnost nebo institucionální sektor držitele akcií/podílových listů investičních fondů na jméno vydaných investičními fondy podle odstavce 1, vykazují investiční fondy příslušné statistické informace na základě dostupných informací.

3. Pokud nelze přímo určit členění podle rezidentské příslušnosti nebo institucionálního sektoru držitelů akcií/podílových listů investičních fondů na doručitele vydaných investičními fondy, jak je uvedeno v příloze I tabulkách 1 a 2 oddíle 9 (akcie/podílové listy IF), vykazují se příslušné statistické informace v souladu s pokyny nebo postupy stanovenými příslušnou národní centrální bankou na základě jednoho nebo více z těchto možných postupů:

emitující investiční fondy vykazují statistické informace v členění podle rezidentské příslušnosti a institucionálního sektoru držitelů akcií/podílových listů investičních fondů na doručitele, včetně případů, kdy vycházejí z informací poskytnutých obchodníkem s cennými papíry nebo od jakéhokoli jiného subjektu zapojeného do emise, zpětného odkupu nebo převodu akcií/podílových listů investičních fondů na doručitele;

národní centrální banky mohou vyžadovat, aby měnové finanční instituce nebo ostatní finanční zprostředkovatelé, kteří jednají jako uschovatelé akcií/podílových listů investičních fondů na doručitele, vykazovali statistické informace v členění podle rezidentské příslušnosti a institucionálního sektoru držitelů akcií/podílových listů na doručitele vydaných rezidentskými investičními fondy a uložených jménem držitele nebo jiného zprostředkovatele jednajícího rovněž jako uschovatel, pokud jsou splněny obě tyto podmínky:

i)	uschovatel rozlišuje akcie/podílové listy investičních fondů uložené jménem držitele od akcií/podílových listů investičních fondů uložených jménem jiných uschovatelů; a

ii)	většinu akcií/podílových listů investičních fondů na doručitele uschovávají vnitrostátní rezidentské instituce, které jsou klasifikovány jako finanční zprostředkovatelé (měnové finanční instituce nebo ostatní finanční zprostředkovatelé).

4. Národní centrální banky mohou odvodit požadované statistické informace o akciích/podílových listech vydaných investičními fondy na základě dostupných informací, včetně statistických informací shromážděných podle nařízení (EU) č. 1011/2012 (ECB/2012/24), pokud jsou tyto informace v souladu s požadavky na včasnost podle článku 8 tohoto nařízení a s minimálními standardy stanovenými v příloze IV tohoto nařízení.

Článek 7

Alternativní zdroje údajů a odhady

1. Národní centrální banky mohou získat statistické informace, které mají být podle tohoto nařízení vykazovány, od příslušného vnitrostátního orgánu, zejména prostřednictvím údajů shromážděných podle rámce stanoveného směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU (15), pokud jsou tyto statistické informace národní centrální bance předávány v souladu s podmínkami místní spolupráce mezi příslušnou národní centrální bankou a příslušným vnitrostátním orgánem, a za předpokladu, že jsou splněny podmínky pro ochranu a používání důvěrných statistických informací shromážděných ESCB podle článku 8 nařízení (ES) č. 2533/98, zejména odstavce 5 uvedeného článku.

2. Národní centrální banky mohou odhadovat statistické informace o přijatých příjmech, které mají být vykazovány podle čl. 5 odst. 1 písm. c), na základě aktiv investičního fondu za použití metodiky předem dohodnuté s ECB.

3. Národní centrální banky mohou sestavovat statistické informace o poplatcích zaplacených akcionáři (podílníky) investičnímu fondu, které mají být vykazovány podle čl. 5 odst. 1 písm. c), a informace o klasifikaci investičního fondu, které mají být vykazovány podle čl. 5 odst. 1 písm. d), ze zdrojů informací, které mají k dispozici, a za předpokladu, že jsou splněny podmínky týkající se ochrany a používání důvěrných statistických informací shromážděných ESCB podle článku 8 nařízení (ES) č. 2533/98, zejména odstavce 5 uvedeného článku.

Článek 8

Lhůty

1. Národní centrální banky určí periodicitu a lhůty, v nichž od investičních fondů, ostatních finančních zprostředkovatelů nebo měnových finančních institucí obdrží statistické informace podle tohoto nařízení, aby mohly dodržet lhůty pro vykazování uvedené v odstavcích 2 a 3, a informují o tom zpravodajské jednotky.

2. Národní centrální banky ECB předávají všechny tyto informace:

a)	měsíční statistické informace do konce pracovní doby 28. pracovního dne po skončení měsíce, ke kterému se statistické informace vztahují;

b)	statistické informace uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. d) do konce pracovní doby 28. pracovního dne následujícího po skončení měsíce, v němž byl investiční fond poprvé zřízen nebo ve kterém došlo ke změně informací o klasifikaci investičního fondu;

c)	roční statistické informace do konce pracovní doby dne 30. června každého kalendářního roku.

3. Pokud výjimky udělené národními centrálními bankami umožňují, aby investiční fondy, ostatní finanční zprostředkovatelé nebo měnové finanční instituce vykazovaly statistické informace národním centrálním bankám na jiném než měsíčním základě, předá národní centrální banka statistické informace ECB do konce pracovní doby 28. pracovního dne následujícího po skončení období, k němuž se statistické informace vztahují.

Článek 9

Účetní pravidla pro účely statistického vykazování

Investiční fondy, ostatní finanční zprostředkovatelé a měnové finanční instituce pro účely vykazování podle tohoto nařízení a s výjimkou případů, kdy byla udělena výjimka podle článku 10:

a)	se řídí pravidly stanovenými ve směrnici Rady 86/635/EHS (16) a v ostatních platných mezinárodních standardech;

b)	uplatňují metody tržního oceňování, jsou-li k dispozici;

c)	vykazují veškerá finanční aktiva a pasiva v hrubém vyjádření;

vykazují na základě nejnovějšího dostupného ocenění aktiv v souladu s četností stanovenou v článku 5 a ve lhůtách stanovených národními centrálními bankami podle čl. 8 odst. 1.

Investiční fondy, na něž se vztahují vnitrostátní účetní pravidla, která nevyžadují, aby byla jejich aktiva oceňována včas s cílem dodržet lhůty pro vykazování stanovené národními centrálními bankami podle čl. 8 odst. 1, vykazují statistické informace založené na nejnovějším dostupném ocenění aktiv.

Pro účely tohoto nařízení vykazují investiční fondy veškerá finanční aktiva a pasiva v hrubém vyjádření.

Článek 10

Výjimky

1. Národní centrální banky mohou udělit nejmenším investičním fondům (z hlediska celkových aktiv) výjimky ze statistické zpravodajské povinnosti uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. a), b) a c), a to za předpokladu, že investiční fondy přispívající k měsíční agregované rozvaze představují alespoň 95 % celkových aktiv investičních fondů z hlediska stavů v každém členském státě eurozóny.

2. V členských státech eurozóny, v nichž celková aktiva rezidentských investičních fondů nepřesahují 1 % celkových aktiv investičních fondů eurozóny, mohou národní centrální banky udělit nejmenším investičním fondům (z hlediska celkových aktiv), které jsou rezidenty příslušného členského státu, výjimky ze statistické zpravodajské povinnosti uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. a), b) a c), a to za předpokladu, že investiční fondy přispívající k měsíční agregované rozvaze představují alespoň 80 % celkových aktiv investičních fondů z hlediska stavů v každém členském státě eurozóny.

3. Pokud národní centrální banky udělí výjimky podle odstavců 1 nebo 2, vykazují investiční fondy příslušné národní centrální bance alespoň tyto statistické informace v souladu s popisy uvedenými v příloze II:

a)	čtvrtletně statistické informace o stavu akcií/podílových listů investičních fondů ke konci čtvrtletí, jak je uvedeno v příloze I tabulce 1 oddíle 9, na agregovaném základě nebo podle jednotlivých cenných papírů;

b)	čtvrtletně statistické informace o čtvrtletní úpravách z přecenění nebo transakcích s akciemi/podílovými listy investičních fondů, jak je uvedeno v příloze I tabulce 2 oddíle 9, na agregovaném základě nebo podle jednotlivých cenných papírů;

4. Pokud národní centrální banky udělí výjimky podle odstavců 1 nebo 2, platí obě tyto podmínky:

a)	výjimky se neudělí na dobu delší než jeden kalendářní rok;

b)	národní centrální banky ověřují, zda prahové hodnoty uvedené v odstavci 1 a 2 nebyly překročeny, nejméně jednou za rok a včas tak, aby mohly udělit nebo případně zrušit výjimku s účinkem od začátku následujícího kalendářního roku.

5. Národní centrální banky mohou udělit výjimky týkající se statistických informací, které nejsou informacemi podle jednotlivých cenných papírů, jak je uvedeno v tabulkách 1 a 2 přílohy I, investičním fondům jiným než SKIPCP, na něž se vztahují vnitrostátní účetní pravidla, která umožňují oceňování jejich aktiv méně často než měsíčně. Pokud národní centrální banky takové výjimky udělí, vykazují investiční fondy jiné než SKIPCP tyto statistické informace v souladu s četností, s jakou jsou povinny oceňovat svá aktiva podle vnitrostátních účetních pravidel, nejméně však jednou ročně.

6. Národní centrální banky mohou udělit výjimky týkající se informací podle jednotlivých cenných papírů a tříd akcií investičním fondům jiným než SKIPCP, na něž se vztahují vnitrostátní účetní pravidla, která umožňují méně časté oceňování aktiv než měsíční. Pokud národní centrální banky takové výjimky udělí, vykazují investiční fondy jiné než SKIPCP informace podle jednotlivých cenných papírů a tříd akcií uvedené v tabulkách 3 a 4 přílohy I čtvrtletně.

7. Národní centrální banky mohou udělit výjimky ze statistické zpravodajské povinnosti uvedené v článku 5 investičním fondům, na které se vztahují vnitrostátní účetní pravidla, která nevyžadují, aby jejich aktiva byla oceňována včas, aby byly dodrženy jednoznačné lhůty pro vykazování stanovené národními centrálními bankami podle čl. 8 odst. 1. Pokud národní centrální banky takové výjimky udělí, mohou investiční fondy národní centrální bance vykazovat informace ve lhůtách, v nichž jsou povinny oceňovat svá aktiva podle vnitrostátních účetních pravidel.

8. Národní centrální banky mohou investičním fondům udělit výjimky, pokud jde o statistické informace shromažďované podle čl. 5 odst. 2 podle jednotlivých cenných papírů, ve vztahu k cenným papírům klasifikovaným v kategoriích „dluhové cenné papíry“, „účasti“ a „akcie/podílové listy investičních fondů“ v tabulkách 1 a 2 přílohy 1, pokud tyto cenné papíry nemají individuální kód ISIN nebo jiný platný identifikační kód a pokud platí některá z těchto skutečností:

a)	tržní hodnota celkové držby těchto cenných papírů představuje méně než 1 % z celkové objemu cenných papírů v držbě investičních fondů v dané zemi nebo

b)	tržní hodnota celkové držby těchto cenných papírů představuje méně než 5 % z celkového objemu cenných papírů v držbě investičního fondu.

Pokud národní centrální banky udělí takové výjimky, mohou investiční fondy vykazovat tyto informace na agregovaném základě v členění podle kategorií nástrojů/splatnosti a protistran.

9. Národní centrální banky udělí investičním fondům výjimky, pokud jde o statistické informace shromažďované podle čl. 6 odst. 3 písm. b), čl. 6 odst. 4 nebo článku 7. Národní centrální banky ověří, zda je možné tyto statistické informace shromažďovat včas, aby po dohodě s ECB mohly takovou výjimku případně udělit nebo zrušit s účinností od počátku každého kalendářního roku.

10. Pokud investičnímu fondu nebyla udělena výjimka podle odstavce 7, mohou národní centrální banky investičním fondům udělit na období jednoho roku výjimky ze zpravodajské povinnosti stanovené v článku 6, pokud jsou akcie/podílové listy investičních fondů na jméno nebo akcie/podílové listy na doručitele vydávány poprvé nebo pokud vývoj na trhu vyžaduje změnu možného postupu nebo kombinace možných postupů uvedených v čl. 6 odst. 3.

11. Národní centrální banky mohou investičním fondům udělit výjimky, aby mohly statistické informace uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. a) a b) vykazovat čtvrtletně za období, k němuž se statistické informace vztahují, a to až do druhého čtvrtletí roku 2026 včetně.

Článek 11

Minimální standardy a vnitrostátní zpravodajské postupy

1. Investiční fondy, ostatní finanční zprostředkovatelé a měnové finanční instituce plní statistickou zpravodajskou povinnost, která se na ně vztahuje, v souladu s minimálními standardy pro přenos, přesnost, pojmovou shodu a opravy, jak jsou stanoveny v příloze IV.

2. Národní centrální banky stanoví a zavedou zpravodajské postupy, kterými se má řídit skutečný soubor zpravodajských jednotek, v souladu s vnitrostátními požadavky. Národní centrální banky mohou případně uzavřít místní ujednání o spolupráci s příslušnými vnitrostátními orgány. Národní centrální banky zabezpečí, aby tyto zpravodajské postupy a místní ujednání o spolupráci poskytovaly požadované statistické informace a umožňovaly přesnou kontrolu dodržování minimálních standardů pro přenos, přesnost, pojmovou shodu a opravy, jak jsou uvedeny v příloze IV.

Článek 12

Fúze, rozdělení a reorganizace

1. Investiční fondy oznámí příslušné národní centrální bance fúzi, rozdělení nebo jinou reorganizaci, pokud platí obě tyto podmínky:

a)	je pravděpodobné, že tato fúze, rozdělení nebo jiná reorganizace ovlivní splnění statistické zpravodajské povinnosti investičním fondem podle tohoto nařízení; a

b)	záměr provést operaci uvedenou v písmenu a) je veřejně znám.

2. Oznámení uvedené v odstavci 1:

a)	je třeba učinit v přiměřené lhůtě před uskutečněním fúze, rozdělení nebo jiné reorganizace; a

b)	uvádí postupy, které budou použity ke splnění statistické zpravodajské povinnosti stanovené tímto nařízením.

Článek 13

Ověřování a nucené shromažďování

Národní centrální banky vykonávají právo ověřovat nebo nuceně shromažďovat informace, které jsou investiční fondy, ostatní finanční zprostředkovatelé nebo měnové finanční instituce povinny poskytovat podle tohoto nařízení, aniž je tím dotčeno právo ECB vykonávat toto právo sama. Národní centrální banky vykonávají toto právo zejména tehdy, jestliže některá instituce, která je součástí skutečného souboru zpravodajských jednotek, neplní minimální standardy pro přenos, přesnost, pojmovou shodu a opravy stanovené v příloze IV.

Článek 14

Zachování právních účinků

Investiční fondy, ostatní finanční zprostředkovatelé nebo měnové finanční instituce nadále vykazují příslušné národní centrální bance veškeré statistické informace týkající se období, k němuž se statistické informace vztahují, do listopadu roku 2025 včetně, jak vyžaduje nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1073/2013 (ECB/2013/38) (17), v souladu s články 5 a 9 uvedeného nařízení.

Článek 15

Zjednodušený postup provádění změn

S přihlédnutím ke stanovisku Výboru pro statistiku provede Výkonná rada ECB jakékoli nezbytné technické změny příloh, pokud tyto změny nemění základní koncepční rámec ani neovlivňují zpravodajské zatížení zpravodajských jednotek v členských státech. Výkonná rada informuje o všech těchto změnách bez zbytečného odkladu Radu guvernérů.

Článek 16

Zrušení rozhodnutí (EU) 2015/32 (ECB/2014/62)

Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2015/32 (ECB/2014/62) (18) se zrušuje s účinkem ode dne 1. prosince 2025.

Článek 17

Zrušení

1. Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1073/2013 (ECB/2013/38) se zrušuje s účinkem od 1. prosince 2025.

2. Odkazy na zrušené nařízení (EU) č. 1073/2013 (ECB/2013/38) se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze V.

Článek 18

Závěrečná ustanovení

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. prosince 2025, s výjimkou článku 10, který se použije ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 27. června 2024.

Za Radu guvernérů ECB

Prezidentka ECB

Christine LAGARDE

(1) Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 8.

(2) Úř. věst. L 297, 7.11.2013, s. 73.

(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1).

(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32).

(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 ze dne 21. května 2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii (Úř. věst. L 174, 26.6.2013, s. 1).

(6) Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1011/2012 ze dne 17. října 2012 o statistice držby cenných papírů (ECB/2012/24) (Úř. věst. L 305, 1.11.2012, s. 6).

(7) Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2018/876 ze dne 1. června 2018 o rejstříku údajů o institucích a přidružených osobách (ECB/2018/16) (Úř. věst. L 154, 18.6.2018, s. 3).

(8) Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2022/971 ze dne 19. května 2022 o centralizované databázi cenných papírů a vypracovávání statistiky emisí cenných papírů a o zrušení obecných zásad ECB/2012/21 a obecných zásad (EU) 2021/834 (ECB/2022/25) (Úř. věst. L 166, 22.6.2022, s. 147).

(9) Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2015/32 ze dne 29. prosince 2014 o výjimkách, které lze udělit podle nařízení (EU) č. 1073/2013 o statistice aktiv a pasiv investičních fondů (ECB/2013/38) (ECB/2014/62) (Úř. věst. L 5, 9.1.2015, s. 17).

(10) Nařízení Evropské centrální banky (EU) 2018/231 ze dne 26. ledna 2018 o statistické zpravodajské povinnosti penzijních fondů (ECB/2018/2) (Úř. věst. L 45, 17.2.2018, s. 3).

(11) Nařízení Evropské centrální banky (EU) 2021/379 ze dne 22. ledna 2021 o rozvahových položkách úvěrových institucí a sektoru měnových finančních institucí (ECB/2021/2) (Úř. věst. L 73, 3.3.2021, s. 16).

(12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 ze dne 21. května 2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii (Úř. věst. L 174, 26.6.2013, s. 1).

(13) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).

(14) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32).

(15) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1).

(16) Směrnice Rady 86/635/EHS ze dne 8. prosince 1986 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách bank a ostatních finančních institucí (Úř. věst. L 372, 31.12.1986, s. 1).

(17) Úř. věst. L 297, 7.11.2013, s. 73.

(18) Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2015/32 ze dne 29. prosince 2014 o výjimkách, které lze udělit podle nařízení (EU) č. 1073/2013 o statistice aktiv a pasiv investičních fondů (ECB/2013/38) (ECB/2014/62), Úř. věst. L 5, 9.1.2015, s. 17.

PŘÍLOHA I

STATISTICKÁ ZPRAVODAJSKÁ POVINNOST

Vykazovací tabulky

TABULKA 1

Stavy

Údaje požadované měsíčně

Investiční fondy vykazují: i) černá pole; ii) informace podle jednotlivých cenných papírů vyžadované v tabulce 3 pro položky cenných papírů 2, 3a, 3b, 4 a 9; a iii) šedá pole pro položky cenných papírů, které nejsou shromažďovány podle jednotlivých cenných papírů.

Celkem

Eurozóna

Zbytek světa

Tuzemsko

Členské státy eurozóny kromě tuzemska

Členské státy eurozóny kromě tuzemska (informace podle jednotlivých zemí)

Celkem

Nezúčastněné členské státy

Nezúčastněné členské státy (informace podle jednotlivých zemí)

Hlavní protistrany mimo Evropskou unii (informace podle jednotlivých zemí pro Japonsko, Spojené království, Spojené státy)

AKTIVA

1.	Vklady a pohledávky z úvěrů

do 1 roku

vůči měnovým finančním institucím

vůči vládním institucím

vůči investičním fondům

vůči OFI

vůči pomocným finančním institucím

vůči CFI

vůči pojišťovacím společnostem

vůči penzijním fondům

vůči nefinančním podnikům

vůči domácnostem a neziskovým institucím sloužícím domácnostem

nad 1 rok

vůči měnovým finančním institucím

vůči vládním institucím

vůči investičním fondům

vůči OFI

vůči pomocným finančním institucím

vůči CFI

vůči pojišťovacím společnostem

vůči penzijním fondům

vůči nefinančním podnikům

vůči domácnostem a neziskovým institucím sloužícím domácnostem

z toho úvěry s pákovým efektem poskytnuté nefinančním podnikům

2.	Dluhové cenné papíry

2e.

Euro

do 1 roku

emitované měnovými finančními institucemi

nad 1 rok a do 2 let

emitované měnovými finančními institucemi

nad 2 roky

emitované měnovými finančními institucemi

2x.

Cizí měny

do 1 roku

emitované měnovými finančními institucemi

nad 1 rok a do 2 let

emitované měnovými finančními institucemi

nad 2 roky

emitované měnovými finančními institucemi

2t.	Měny celkem

do 1 roku

emitované vládními institucemi

emitované investičními fondy

emitované OFI

emitované pomocnými finančními institucemi

emitované CFI

emitované pojišťovacími společnostmi

emitované penzijními fondy

emitované nefinančními podniky

emitované domácnostmi a neziskovými institucemi sloužícími domácnostem

nad 1 rok a do 2 let

emitované vládními institucemi

emitované investičními fondy

emitované OFI

emitované pomocnými finančními institucemi

emitované CFI

emitované pojišťovacími společnostmi

emitované penzijními fondy

emitované nefinančními podniky

emitované domácnostmi a neziskovými institucemi sloužícími domácnostem

nad 2 roky

emitované vládními institucemi

emitované investičními fondy

emitované OFI

emitované pomocnými finančními institucemi

emitované CFI

emitované pojišťovacími společnostmi

emitované penzijními fondy

emitované nefinančními podniky

emitované domácnostmi a neziskovými institucemi sloužícími domácnostem

3.	Akcie a ostatní účasti

3a.	Akcie a ostatní účasti z toho kótované akcie

emitované měnovými finančními institucemi

emitované OFI

emitované pomocnými finančními institucemi

emitované CFI

emitované pojišťovacími společnostmi

emitované penzijními fondy

emitované nefinančními podniky

3b.	Akcie a ostatní účasti z toho nekótované akcie

emitované měnovými finančními institucemi

emitované OFI

emitované pomocnými finančními institucemi

emitované CFI

emitované pojišťovacími společnostmi

emitované penzijními fondy

emitované nefinančními podniky

3c.	Akcie a ostatní účasti z toho ostatní účasti

emitované měnovými finančními institucemi

emitované OFI

emitované pomocnými finančními institucemi

emitované CFI

emitované pojišťovacími společnostmi

emitované penzijními fondy

emitované nefinančními podniky

4.	Akcie/podílové listy investičních fondů

emitované měnovými finančními institucemi

emitované institucemi jinými než MFI

(2+3+4) z toho cenné papíry zapůjčené nebo prodané v rámci repo obchodů

5.	Finanční deriváty

6.	Nefinanční aktiva celkem

z toho obytné nemovitosti

z toho komerční nemovitosti

z toho průmyslové nemovitosti

z toho ostatní nemovitosti

z toho kanceláře

7.	Ostatní aktiva

PASIVA

8.	Úvěry a přijaté vklady

do 1 roku

od měnových finančních institucí

od vládních institucí

od investičních fondů

od OFI

od pomocných finančních institucí

od CFI

od pojišťovacích společností

od penzijních fondů

od nefinančních podniků

od domácností a neziskových institucí sloužících domácnostem

nad 1 rok

od měnových finančních institucí

od vládních institucí

od investičních fondů

od OFI

od pomocných finančních institucí

od CFI

od pojišťovacích společností

od penzijních fondů

od nefinančních podniků

od domácností a neziskových institucí sloužících domácnostem

z toho revolvingové úvěry a přečerpání

od měnových finančních institucí

od institucí jiných než MFI

9.	Akcie/podílové listy investičních fondů (1)

držené měnovými finančními institucemi

držené vládními institucemi

držené investičními fondy

držené OFI

držené pomocnými finančními institucemi

držené CFI

držené pojišťovacími společnostmi

držené penzijními fondy

držené nefinančními podniky

držené domácnostmi a neziskovými institucemi sloužícími domácnostem

10.	Finanční deriváty

11.	Ostatní pasiva

Zkratky používané v této tabulce: OFI (other financial intermediaries, except insurance corporations and pension funds) = ostatní finanční zprostředkovatelé kromě pojišťovacích společností a penzijních fondů, CFI (captive financial institutions and money lenders) = kaptivní finanční instituce a půjčovatelé peněz

TABULKA 2

Přecenění nebo transakce

Údaje požadované měsíčně

Investiční fondy vykazují: i) černá pole s označením „MINIMUM“; ii) informace podle jednotlivých cenných papírů vyžadované v tabulce 3 pro položky cenných papírů 2, 3a, 3b, 4 a 9; a iii) šedá pole s označením „MINIMUM“ pro položky cenných papírů, které nejsou shromažďovány podle jednotlivých cenných papírů.

Národní centrální banky mohou tyto požadavky rozšířit na: i) černá pole, která neobsahují výraz „MINIMUM“; a ii) šedá pole, která neobsahují výraz „MINIMUM“ pro položky cenných papírů, které nejsou shromažďovány podle jednotlivých cenných papírů.

Celkem

Eurozóna

Zbytek světa

Tuzemsko

Členské státy eurozóny kromě tuzemska

Členské státy eurozóny kromě tuzemska (informace podle jednotlivých zemí)

Celkem

Nezúčastněné členské státy

Nezúčastněné členské státy (informace podle jednotlivých zemí)

Hlavní protistrany mimo Evropskou unii (informace podle jednotlivých zemí pro Japonsko, Spojené království, Spojené státy)

AKTIVA

1.	Vklady a pohledávky z úvěrů

do 1 roku

vůči měnovým finančním institucím

vůči vládním institucím

vůči investičním fondům

vůči OFI

vůči pomocným finančním institucím

vůči CFI

vůči pojišťovacím společnostem

vůči penzijním fondům

vůči nefinančním podnikům

vůči domácnostem a neziskovým institucím sloužícím domácnostem

nad 1 rok

vůči měnovým finančním institucím

vůči vládním institucím

vůči investičním fondům

vůči OFI

vůči pomocným finančním institucím

vůči CFI

vůči pojišťovacím společnostem

vůči penzijním fondům

vůči nefinančním podnikům

vůči domácnostem a neziskovým institucím sloužícím domácnostem

z toho úvěry s pákovým efektem poskytnuté nefinančním podnikům

2.	Dluhové cenné papíry

2e.

Euro

do 1 roku

emitované měnovými finančními institucemi

nad 1 rok a do 2 let

emitované měnovými finančními institucemi

nad 2 roky

emitované měnovými finančními institucemi

2x.

Cizí měny

do 1 roku

emitované měnovými finančními institucemi

nad 1 rok a do 2 let

emitované měnovými finančními institucemi

nad 2 roky

emitované měnovými finančními institucemi

2t.	Měny celkem

do 1 roku

MINIMUM

emitované měnovými finančními institucemi

MINIMUM

emitované vládními institucemi

MINIMUM

emitované investičními fondy

MINIMUM

emitované OFI

MINIMUM

emitované pomocnými finančními institucemi

MINIMUM

emitované CFI

MINIMUM

emitované pojišťovacími společnostmi

MINIMUM

emitované penzijními fondy

MINIMUM

emitované nefinančními podniky

MINIMUM

emitované domácnostmi a neziskovými institucemi sloužícími domácnostem

nad 1 rok a do 2 let

MINIMUM

emitované měnovými finančními institucemi

MINIMUM

emitované vládními institucemi

MINIMUM

emitované investičními fondy

MINIMUM

emitované OFI

MINIMUM

emitované pomocnými finančními institucemi

MINIMUM

emitované CFI

MINIMUM

emitované pojišťovacími společnostmi

MINIMUM

emitované penzijními fondy

MINIMUM

emitované nefinančními podniky

MINIMUM

emitované domácnostmi a neziskovými institucemi sloužícími domácnostem

nad 2 roky

MINIMUM

emitované měnovými finančními institucemi

MINIMUM

emitované vládními institucemi

MINIMUM

emitované investičními fondy

MINIMUM

emitované OFI

MINIMUM

emitované pomocnými finančními institucemi

MINIMUM

emitované CFI

MINIMUM

emitované pojišťovacími společnostmi

MINIMUM

emitované penzijními fondy

MINIMUM

emitované nefinančními podniky

MINIMUM

emitované domácnostmi a neziskovými institucemi sloužícími domácnostem

3.	Akcie a ostatní účasti

3a.	Akcie a ostatní účasti z toho kótované akcie

MINIMUM

emitované měnovými finančními institucemi

MINIMUM

emitované OFI

MINIMUM

emitované pomocnými finančními institucemi

MINIMUM

emitované CFI

MINIMUM

emitované pojišťovacími společnostmi

MINIMUM

emitované penzijními fondy

MINIMUM

emitované nefinančními podniky

MINIMUM

3b.	Akcie a ostatní účasti z toho nekótované akcie

MINIMUM

emitované měnovými finančními institucemi

MINIMUM

emitované OFI

MINIMUM

emitované pomocnými finančními institucemi

MINIMUM

emitované CFI

MINIMUM

emitované pojišťovacími společnostmi

MINIMUM

emitované penzijními fondy

MINIMUM

emitované nefinančními podniky

MINIMUM

3c.	Akcie a ostatní účasti z toho ostatní účasti

MINIMUM

emitované měnovými finančními institucemi

MINIMUM

emitované OFI

MINIMUM

emitované pomocnými finančními institucemi

MINIMUM

emitované CFI

MINIMUM

emitované pojišťovacími společnostmi

MINIMUM

emitované penzijními fondy

MINIMUM

emitované nefinančními podniky

MINIMUM

4.	Akcie/podílové listy investičních fondů

MINIMUM

emitované měnovými finančními institucemi

MINIMUM

emitované institucemi jinými než MFI

MINIMUM

(2+3+4) z toho cenné papíry zapůjčené nebo prodané v rámci repo obchodů

5.	Finanční deriváty

MINIMUM(2)

6.	Nefinanční aktiva celkem

MINIMUM(2)

z toho obytné nemovitosti

z toho komerční nemovitosti

z toho průmyslové nemovitosti

z toho ostatní nemovitosti

z toho kanceláře

7.	Ostatní aktiva

PASIVA

8.	Úvěry a přijaté vklady

do 1 roku

od měnových finančních institucí

od vládních institucí

od investičních fondů

od OFI

od pomocných finančních institucí

od CFI

od pojišťovacích společností

od penzijních fondů

od nefinančních podniků

od domácností a neziskových institucí sloužících domácnostem

nad 1 rok

od měnových finančních institucí

od vládních institucí

od investičních fondů

od OFI

od pomocných finančních institucí

od CFI

od pojišťovacích společností

od penzijních fondů

od nefinančních podniků

od domácností a neziskových institucí sloužících domácnostem

z toho revolvingové úvěry a přečerpání

od měnových finančních institucí

od institucí jiných než MFI

9.	Akcie/podílové listy investičních fondů (2)

MINIMUM

držené měnovými finančními institucemi

držené vládními institucemi

držené investičními fondy

držené OFI

držené pomocnými finančními institucemi

držené CFI

držené pojišťovacími společnostmi

držené penzijními fondy

držené nefinančními podniky

držené domácnostmi a neziskovými institucemi sloužícími domácnostem

Emise akcií/podílových listů investičních fondů (4)

MINIMUM

Zpětný odkup akcií/podílových listů investičních fondů (4)

MINIMUM

10.	Finanční deriváty

MINIMUM(2)

11.	Ostatní pasiva

Zkratky používané v této tabulce: OFI (other financial intermediaries, except insurance corporations and pension funds) = ostatní finanční zprostředkovatelé kromě pojišťovacích společností a penzijních fondů, CFI (captive financial institutions) = kaptivní finanční instituce a půjčovatelé peněz

Tabulka 3

Požadované informace podle jednotlivých cenných papírů

Údaje v polích v níže uvedené tabulce musí být vykazovány za každý cenný papír, který je zatříděn do kategorie „dluhové cenné papíry“, „účasti“ a „akcie/podílové listy investičních fondů“ v tabulkách 1 a 2, podle následujících pravidel.

1.	Údaje za pole 1 musí být vykázány. Pokud má cenný papír kód ISIN, musí být kód ISIN vykázán.

2.	Pokud příslušná národní centrální banka neshromažďuje údaje o transakcích podle jednotlivých cenných papírů přímo, musí být vykázány údaje za dvě ze tří polí 2, 3 a 4 (tj. pole 2 a 3, pole 2 a 4, nebo pole 3 a 4).

Pokud příslušná národní centrální banka shromažďuje údaje o transakcích podle jednotlivých cenných papírů přímo, musí být vykázány rovněž údaje za tato pole:

a)	pole 5, nebo pole 6 a 7, a

b)	pole 4, nebo pole 2 a 3.

4.	Příslušná národní centrální banka může také požadovat, aby investiční fondy vykazovaly údaje za pole 8.

5.	Příslušná národní centrální banka může rozhodnout, že v případech uvedených v odstavci 2 a v odst. 3 písm. b) bude shromažďovat pouze údaje za pole 2.

Kromě toho u každého cenného papíru bez kódu ISIN nebo jiného platného identifikačního kódu v souladu s pokyny příslušné národní centrální banky musí být údaje vykazovány v souladu s následujícími pravidly.

a)	Údaje za pole 9 a 10 musí být vykázány. Má-li emitent cenného papíru identifikační kód právnické osoby (LEI), musí být LEI uveden.

Údaje za pole 11, 12 a 13 musí být vykázány. Příslušná národní centrální banka může rozhodnout, že tyto údaje nebude shromažďovat, pokud jsou údaje vykázané v poli 10 kódem LEI, vnitrostátním identifikačním kódem uvedeným na internetových stránkách ECB nebo jiným identifikačním kódem, který považuje za platný.

U každého cenného papíru zařazeného do kategorie „dluhové cenné papíry“ musí být vykázány údaje v polích 14, 15 a 16. Příslušná národní centrální banka může rozhodnout, že nebude shromažďovat údaje v poli 16, pokud je může odvodit z jiných shromážděných údajů za použití metodiky předem dohodnuté s ECB.

d)	Pokud příslušná národní centrální banka udělila výjimku podle čl. 10 odst. 8, může shromažďovat údaje na agregovaném základě v členění podle kategorií nástrojů/splatnosti a protistran.

Pole

Název

Identifikační kód cenného papíru

Počet jednotek nebo agregovaná jmenovitá hodnota

Cena

Celková hodnota

Finanční transakce

Cenné papíry koupené (aktiva) nebo vydané (pasiva)

Cenné papíry prodané (aktiva) nebo zpětně odkoupené či splacené (pasiva)

Měna zaúčtování cenného papíru

Nástroj:

—	dluhové cenné papíry (F.3)

—	účasti z toho kótované akcie (F.511)

—	účasti z toho nekótované akcie (F.512)

—	akcie/podílové listy fondů peněžního trhu (F.521)

—	akcie/podílové listy investičních fondů jiných než fondů peněžního trhu (F.522)

Identifikační kód emitenta

Název emitenta

Země emitenta

Sektor nebo subsektor emitenta:

—	centrální banka (S.121)

—	instituce přijímající vklady kromě centrální banky (S.122)

—	fondy peněžního trhu (S.123)

—	investiční fondy jiné než fondy peněžního trhu (S.124)

—	ostatní finanční zprostředkovatelé kromě pojišťovacích společností a penzijních fondů (S.125)

—	pomocné finanční instituce (S.126)

—	kaptivní finanční instituce a půjčovatelé peněz (S.127)

—	pojišťovací společnosti (S.128)

—	penzijní fondy (S. 129)

—	nefinanční podniky (S.11)

—	ústřední vládní instituce (kromě fondů sociálního zabezpečení) (S.1311)

—	národní vládní instituce (kromě fondů sociálního zabezpečení) (S.1312)

—	místní vládní instituce (kromě fondů sociálního zabezpečení) (S.1313)

—	fondy sociálního zabezpečení (S.1314)

—	domácnosti (S.14)

—	neziskové instituce sloužící domácnostem (S.15)

Datum emise

Datum splatnosti

Naběhlý úrok

Tabulka 4

Požadované informace o příjmech a poplatcích

Pole

Položka

Přijaté příjmy

Vyplacené dividendy

Poplatky zaplacené akcionáři (podílníky) investičnímu fondu

Poznámka:

pole 1 a 2 se vykazují za každou třídu akcií vydaných investičním fondem.

Tabulka 5

Požadované informace o klasifikaci investičních fondů

Údaje v polích v níže uvedené tabulce musí být vykazovány za každý investiční fond.

Pole

Název

Identifikační kód

Název

Země rezidentské příslušnosti

Datum vzniku

Správcovská společnost

ID správcovské společnosti

Přístup k rozdělování dividend:

—	distribuční fond

—	kumulativní fond

—	smíšený fond

Investiční fondy s podfondy:

—	investiční fond je podfondem zastřešujícího fondu

—	investiční fond je zastřešujícím fondem

—	identifikátor (např. kód RIAD) zastřešujícího fondu (v příslušných případech)

Investiční strategie:

—

dluhopisy

—

účasti

—

smíšené

—	nemovitosti

—

hedgeové

—	půjčky/úvěry

—

komodity

—	infrastruktura

—

ostatní

Investiční styl:

—

aktivní

—	pasivní syntetický

—	pasivní fyzický

Zeměpisné zaměření:

—

tuzemsko

—	Evropa (Evropský hospodářský prostor (EHP))

—	Evropa (kromě EHP)

—	Severní Amerika

—	Jižní Amerika

—	Asie/Tichomoří

—	Blízký východ

—

Afrika

—	nadnárodní/ více regionů

Otevřené/uzavřené

Zaměření investic do dluhopisů:

—	podnikové dluhopisy

—	státní dluhopisy

—	smíšené podnikové/státní dluhopisy

Stav kótace

Soulad s požadavky na subjekty kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) / alternativní investiční fondy (AIF):

—	splňuje požadavky SKIPCP

—

nesplňuje požadavky SKIPCP, splňuje požadavky AIF

—	z toho fondy, jejichž akcie mohou být nabízeny retailovým investorům

—	nesplňuje požadavky SKIPCP, nesplňuje požadavky AIF

Investorská základna:

—	převážně profesionální investoři

—	převážně retailoví investoři

—	smíšená: profesionální/retailoví investoři

Druh realitního fondu:

—	zaměřené na obytné nemovitosti

—	zaměřené na komerční nemovitosti

—	průmyslové

—	s více strategiemi

—

ostatní

—	nepoužije se

Fond obchodovaný v obchodním systému

Fond soukromého kapitálu

Nemovitostní investiční trust

Četnost odkupů:

—

denní

—

týdenní

—

měsíční

—	čtvrtletní

—	dvakrát ročně

—

roční

—	pouze na konci splatnosti

—	jiná/nepravidelná

Soulad s environmentálními, sociálními a správními (ESG) kritérii:

—	splňuje požadavky článku 8 nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování (5)

—	splňuje požadavky článku 9 nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování

—

ostatní

(1) Pokud není zpravodajská jednotka schopna přímo určit rezidentskou příslušnost a sektor držitele, uvede příslušné údaje na základě informací, které má k dispozici. V případě akcií na doručitele mohou být informace shromažďovány od měnových finančních institucí nebo OFI (jak je uvedeno v čl. 6 odst. 3 a čl. 10 odst. 9 tohoto nařízení).

(2) Pokud není zpravodajská jednotka schopna přímo určit rezidentskou příslušnost a sektor držitele, uvede příslušné údaje na základě informací, které má k dispozici. V případě akcií na doručitele mohou být informace shromažďovány od měnových finančních institucí nebo OFI (jak je uvedeno v čl. 6 odst. 3 a čl. 10 odst. 9 tohoto nařízení).

(3) Investiční fondy nejsou povinny tuto položku vykazovat, pokud měsíční stavy uvedené v tabulce 1 představují méně než 5 % vydaných akcií/podílových listů investičních fondů.

(4) Transakce

(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb (Úř. věst. L 317, 9.12.2019, s. 1).

PŘÍLOHA II

POPIS

Část 1

Popis kategorií nástrojů

Tato tabulka uvádí podrobný standardní popis kategorií nástrojů, které národní centrální banky v souladu s tímto nařízením převádějí na kategorie použitelné na vnitrostátní úrovni. Tabulka nepředstavuje seznam jednotlivých finančních nástrojů a uvedený popis není vyčerpávající. Definice odkazují na Evropský systém národních a regionálních účtů v Evropské unii (dále jen „ESA 2010“) vymezený v nařízení (EU) č. 549/2013.

Původní splatnost, tj. splatnost stanovená při emisi, je pevně stanovená životnost finančního nástroje, před kterou nemůže být splacen, např. dluhové cenné papíry, nebo před kterou může být splacen pouze s určitou sankcí, např. některé druhy vkladů. Všechna požadovaná členění podle splatnosti se vztahují k původní splatnosti finančního nástroje.

Finanční pohledávky lze rozlišovat podle toho, zda jsou převoditelné. Pohledávka je převoditelná, pokud lze její vlastnictví snadno převést z jedné jednotky na jinou jednotku prostřednictvím dodání nebo rubopisu nebo, v případě finančních derivátů, pokud lze snadno vyrovnat jí vytvořenou pozici. Potenciálně je sice možné obchodovat s jakýmkoli finančním nástrojem, avšak převoditelné nástroje jsou určeny k tomu, aby se s nimi obchodovalo na organizované burze nebo na mimoburzovním trhu, i když skutečné obchodování není nezbytnou podmínkou převoditelnosti.

TABULKA A

Popis kategorií nástrojů aktiv a pasiv investičních fondů

KATEGORIE AKTIV

Kategorie

Popis hlavních znaků

1.	Vklady a pohledávky z úvěrů

Pro účely výkaznictví tato kategorie sestává z finančních prostředků půjčených investičními fondy dlužníkům nebo z úvěrů poskytnutých investičním fondům, které jsou buď podloženy neobchodovatelnými dokumenty, nebo nejsou podloženy žádnými dokumenty

Tato kategorie zahrnuje:

—	vklady investičních fondů jako například jednodenní vklady, vklady s dohodnutou splatností a vklady s výpovědní lhůtou;

—

držba neobchodovatelných cenných papírů;

—	držba dluhových cenných papírů, které nejsou obchodovatelné a nemohou být obchodovány na sekundárních trzích;

—	obchodované úvěry,

—	úvěry, které se de facto staly obchodovatelnými, se vykazují v kategorii „vklady a pohledávky z úvěrů“ za předpokladu, že neexistuje důkaz o obchodování na sekundárním trhu. Jinak se klasifikují jako dluhové cenné papíry;

—

podřízený dluh ve formě vkladů nebo úvěrů: nástroje podřízeného dluhu představují podřízenou pohledávku za emitující institucí, která může být uplatněna až poté, kdy byly uspokojeny všechny pohledávky s vyšším postavením, což jim propůjčuje určité vlastnosti účastí. Pro statistické účely se podřízený dluh klasifikuje podle povahy nástroje buď jako „úvěry“ nebo „dluhové cenné papíry“. Pokud se všechny formy podřízeného dluhu v držení investičních fondů v současné době vykazují pro statistické účely jako jediná vykazovaná hodnota, je třeba tuto hodnotu vykázat v kategorii „dluhové cenné papíry“, protože podřízený dluh se převážně vyskytuje spíše ve formě dluhových cenných papírů než úvěrů;

—

pohledávky z reverzních rep proti hotovostnímu zajištění:

—	protipoložka hotovosti vyplacené výměnou za cenné papíry, které investiční fondy nakoupily za danou cenu s pevným závazkem zpětného prodeje těchto nebo obdobných cenných papírů za stanovenou cenu k určitému budoucímu datu;

—

pohledávky z výpůjček cenných papírů proti hotovostnímu zajištění:

—	protipoložka hotovosti vyplacené výměnou za cenné papíry vypůjčené investičními fondy;

—	úvěry s pákovým efektem jsou syndikované úvěry poskytované podnikům s nízkou úvěrovou kvalitou (pod investičním stupněm).

Pro účely tohoto nařízení zahrnuje tato kategorie i držbu bankovek a mincí v eurech a jiných měnách uvedených do oběhu, které se běžně používají k provádění plateb.

2.	Dluhové cenné papíry

Držba dluhových cenných papírů, které jsou obchodovatelnými finančními nástroji sloužícími jako důkaz dluhu, obvykle obchodovanými na sekundárních trzích nebo kterými lze vyrovnávat pozici na trhu a které nezaručují držiteli žádná vlastnická práva k instituci, která je vydala.

Tato kategorie zahrnuje:

—	držbu cenných papírů, které držiteli poskytují bezvýhradné právo na pevný nebo smluvně stanovený příjem v podobě kupónových výnosů nebo stanovené pevné částky splatné v určitý den nebo dny nebo v určitém období počínaje ode dne stanoveného v okamžiku vydání,

—

obchodované úvěry, které se staly obchodovatelnými na organizovaném trhu, za předpokladu, že existují důkazy o obchodování na sekundárním trhu, včetně existence tvůrců trhu a častých kotací finančního aktiva, představovaných například rozpětím nákup/prodej. Není-li tomu tak, měly by se vykazovat v položce „vklady a pohledávky z úvěrů“;

—	podřízený dluh ve formě dluhových cenných papírů.

Cenné papíry zapůjčené v rámci půjček cenných papírů nebo prodané v rámci repo obchodů zůstávají v rozvaze původního majitele (a nezaznamenávají se v rozvaze dočasného nabyvatele) v těch případech, kdy existuje pevný příslib provedení zpětné operace, a nejen pouhá možnost tak učinit. V případě, kdy dočasný nabyvatel získané cenné papíry prodá, je nutné tento prodej vykázat jako přímou transakci s cennými papíry a zaznamenat v rozvaze dočasného nabyvatele jako zápornou pozici v portfoliu cenných papírů.

Účasti

Finanční aktiva, která představují vlastnická práva ve společnostech nebo kvazispolečnostech. Tato finanční aktiva obvykle zakládají nárok držitele na podíl na zisku společnosti nebo kvazispolečnosti a na podíl na čistých aktivech v případě likvidace.

Tato kategorie zahrnuje kótované a nekótované akcie a ostatní účasti.

S majetkovými cennými papíry zapůjčenými v rámci půjček cenných papírů nebo prodanými v rámci repo obchodů se zachází v souladu s popisem v kategorii 2 „dluhové cenné papíry“.

3a.	Akcie a ostatní účasti z toho kótované akcie

Kótované akcie jsou majetkové cenné papíry kótované na burze. Touto burzou může být uznaná burza cenných papírů nebo jakákoli jiná forma sekundárního trhu. Kótované akcie se v anglickém jazyce označují jako „listed shares“ i jako „quoted shares“. Existence kótovaných cen akcií kótovaných na burze znamená, že běžné tržní ceny jsou obvykle snadno dostupné.

3b.	Akcie a ostatní účasti z toho nekótované akcie

Nekótované akcie jsou majetkové cenné papíry, které nejsou kótovány na burze.

3c.	Akcie a ostatní účasti z toho ostatní účasti

Ostatní účasti zahrnují všechny formy účastí jiné než ty, které jsou zařazeny do podkategorií kótované akcie a nekótované akcie.

4.	Akcie/podílové listy investičních fondů

Tato kategorie zahrnuje držbu akcií/podílových listů vydaných fondy peněžního trhu a investičními fondy jinými než fondy peněžního trhu (tj. investičními fondy, které nejsou fondy peněžního trhu), které jsou zahrnuty do seznamů měnových finančních institucí a investičních fondů pro statistické účely.

Fondy peněžního trhu jsou definovány v čl. 2 odst. 5 nařízení (EU) 2021/379 (ECB/2021/2).

Investiční fondy jiné než fondy peněžního trhu jsou definovány v článku 2 tohoto nařízení.

(2 + 3+4) z toho cenné papíry (dluhové cenné papíry, účasti a akcie/podílové listy investičních fondů) zapůjčené nebo prodané v rámci repo obchodů

Tato kategorie zahrnuje cenné papíry vykazované v kategoriích 2 (dluhové cenné papíry), 3 (účasti) a 4 (akcie/podílové listy investičních fondů), které byly zapůjčeny v rámci půjček cenných papírů nebo prodané v rámci repo obchodů (nebo v rámci jakéhokoli jiného druhu obdobných operací jako např. transakce spočívající v prodeji a zpětném nákupu („sell – buy-back“).

5.	Finanční deriváty

Finanční deriváty jsou finanční nástroje vázané na určený finanční nástroj, ukazatel nebo komoditu, jejichž prostřednictvím lze na finančních trzích samostatně obchodovat s konkrétními finančními riziky

Tato kategorie zahrnuje:

—

opce;

—	opční listy („warrants“);

—

futures;

—

forwardy;

—

swapy;

—	úvěrové deriváty.

Finanční deriváty se v rozvaze zaznamenávají v tržní hodnotě v hrubém vyjádření. Jednotlivé derivátové smlouvy s kladnou tržní hodnotou se zaznamenávají na straně aktiv rozvahy a smlouvy se zápornou tržní hodnotou se zaznamenávají na straně pasiv rozvahy.

Hrubé budoucí závazky vyplývající z derivátových smluv by neměly být zachycovány jako rozvahové položky.

Finanční deriváty lze podle jiných oceňovacích metod vykazovat v čisté výši. V případě, že jsou k dispozici pouze čisté pozice nebo jsou pozice zachyceny jinak než v tržní hodnotě, měly by být namísto toho vykazovány tyto pozice.

Tato kategorie nezahrnuje finanční deriváty, které se v souladu s vnitrostátními pravidly nezaznamenávají v rozvaze.

Je-li protistrana známa, je geografické začlenění založeno na rezidentské příslušnosti protistrany. Není-li protistrana známa, například u transakcí prováděných na organizovaném trhu, je geografické začlenění založeno na rezidentské příslušnosti trhu.

6.	Nefinanční aktiva

Hmotná a nehmotná aktiva s výjimkou finančních aktiv.

Tato kategorie zahrnuje obydlí, ostatní budovy a stavby, stroje, zařízení, cennosti, produkty duševního vlastnictví jako počítačový software a databáze a virtuální aktiva či kryptoaktiva bez protipoložky v závazcích.

Tato kategorie může zahrnovat následující položky, které se rovněž vykazují jako samostatné kategorie „z toho“:

—

Obytné nemovitosti:

—	Obytnou nemovitostí se rozumí obydlí, které obývá vlastník nebo nájemce tohoto obydlí;

—

Komerční nemovitosti:

—	Komerční nemovitost je nemovitost, v níž jsou zákazníkům poskytovány zboží nebo služby (např. hotely, restaurace, maloobchod);

—

Průmyslové nemovitosti:

—	Průmyslovými nemovitostmi se rozumí nemovitosti využívané pro průmyslové účely, jako jsou továrny, logistická střediska a skladovací prostory;

—

Ostatní nemovitosti:

—	Nemovitosti jiné než obytné, komerční a průmyslové nemovitosti. Tato kategorie zahrnuje kancelářské nemovitosti.

7.	Ostatní aktiva

Toto je zbytková kategorie rozvahy na straně aktiv, která je vymezena jako „aktiva nezahrnutá jinde“. Národní centrální banky mohou u této kategorie vyžadovat též tato jednotlivá členění:

—	pohledávky z titulu naběhlého úroku z vkladů a úvěrů;

—	naběhlé úroky z držby dluhových cenných papírů;

—	časově rozlišené nájemné;

—	částky pohledávek nesouvisejících s hlavní obchodní činností investičního fondu.

KATEGORIE PASIV

Kategorie

Popis hlavních znaků

8.	Úvěry a přijaté vklady

Částky, které investiční fondy dluží věřitelům, jiné než ty, které vznikají z emise obchodovatelných cenných papírů.

Tato kategorie zahrnuje:

—	úvěry poskytnuté investičním fondům, které jsou buď podloženy neobchodovatelnými dokumenty, nebo nejsou podloženy žádnými dokumenty;

—

repo obchody a operace typu repo obchodů proti hotovostnímu zajištění: protipoložka hotovosti obdržené výměnou za cenné papíry prodané investičními fondy za danou cenu s pevným závazkem zpětného odkupu těchto (nebo obdobných) cenných papírů za pevnou cenu ke stanovenému budoucímu datu. Částky získané investičními fondy výměnou za cenné papíry převedené na třetí osobu („dočasného nabyvatele“) se vykazují v této kategorii v těch případech, kdy existuje pevný závazek provedení zpětné operace a nejen pouze možnost tak učinit. To znamená, že během celé operace zůstávají všechna rizika a výnosy z předmětných cenných papírů na straně investičního fondu;

—	hotovostní zajištění přijaté výměnou za půjčené cenné papíry: částky získané výměnou za cenné papíry dočasně převedené na třetí osobu formou půjčky cenných papírů proti hotovostnímu zajištění;

—	hotovostní zajištění přijaté při operacích, jež zahrnují dočasný převod zlata oproti zajištění.

Tato kategorie může zahrnovat revolvingové úvěry a přečerpání, které se rovněž vykazují jako samostatné kategorie „z toho“.

Revolvingové úvěry jsou úvěry charakterizované všemi těmito znaky: i) dlužník může čerpat prostředky do předem stanoveného úvěrového rámce bez předchozího oznámení věřiteli, ii) výše disponibilního úvěru se může zvyšovat nebo snižovat podle toho, jak jsou prostředky vypůjčovány a spláceny, iii) úvěr lze využívat opakovaně.

Revolvingové úvěry zahrnují částky, které byly získány prostřednictvím sjednaného úvěrového rámce (úvěrových linek) a které ještě nebyly splaceny (zůstatky). Úvěrový rámec je dohoda mezi věřitelem a dlužníkem, která dlužníkovi umožňuje vybírat si během stanoveného období a do určité výše prostředky a tyto prostředky libovolně před stanoveným datem splácet. Částky, které jsou prostřednictvím úvěrového rámce k dispozici a které nebyly vybrány nebo byly již splaceny, se v žádné z kategorií rozvahových položek nezachycují.

Přečerpání jsou debetní zůstatky na běžných účtech. Vykazuje se celková dlužná částka bez ohledu na to, zda je v rámci limitu, který si věřitel a dlužník předem dohodli, nebo tento limit přesahuje, pokud jde o velikost nebo maximální dobu trvání úvěru.

9.	Akcie/podílové listy investičních fondů

Akcie nebo podílové listy včetně těch ve formě základního kapitálu emitované investičními fondy, které jsou pro statistické účely zahrnuty do seznamu investičních fondů. Tato kategorie představuje celkové závazky vůči akcionářům (podílníkům) investičního fondu. Patří sem rovněž prostředky z nerozdělených zisků nebo prostředky přesunuté investičními fondy do rezerv v očekávání pravděpodobných budoucích plateb a závazků.

10.	Finanční deriváty

Viz kategorie 5

11.	Ostatní pasiva

Toto je zbytková kategorie rozvahy na straně pasiv, která popisuje „pasiva nezahrnutá jinde“.

Národní centrální banky mohou u této kategorie vyžadovat též tato jednotlivá členění:

—	emitované dluhové cenné papíry;

—	Cenné papíry jiné než účasti emitované investičními fondy, které jsou nástroji obvykle obchodovatelnými a obchodovanými na sekundárních trzích nebo kterými lze vyrovnávat pozici na trhu a které nezaručují držiteli žádná vlastnická práva vůči vydávající instituci;

—	splatný naběhlý úrok z úvěrů a vkladů;

—	závazky nesouvisející s hlavní obchodní činností investičního fondu, tj. závazky vůči dodavatelům, daně, mzdy, sociální dávky apod.;

—	rezervy představující závazky vůči třetím stranám, tj. důchody, dividendy atd.,

—	čisté pozice vyplývající z půjček cenných papírů bez hotovostního zajištění;

—	čisté částky splatné v souvislosti s budoucím vypořádáním operací s cennými papíry.

Část 2

Popisy atributů informací podle jednotlivých cenných papírů

TABULKA B

Popisy atributů informací podle jednotlivých cenných papírů

Pole	Popis hlavních atributů
Identifikační kód cenného papíru	Kód, který jednoznačně identifikuje cenný papír. Podle pokynů národní centrální banky to může být kód ISIN nebo jiný identifikační kód cenného papíru. „Kódem ISIN“ se rozumí mezinárodní identifikační číslo cenného papíru přidělené cenným papírům, které se skládá z 12 alfanumerických znaků a jednoznačně určuje emisi cenných papírů (podle normy ISO 6166).
Počet jednotek nebo agregovaná jmenovitá hodnota	Počet jednotek cenného papíru nebo agregovaná jmenovitá hodnota v případě, že je cenný papír obchodován v určitém množství, a nikoli v jednotkách.
Cena	Tržní cena za jednotku cenného papíru nebo procentní podíl agregované jmenovité hodnoty v případě, že je cenný papír obchodován v určitém množství, a nikoli v jednotkách. Národní centrální banky mohou v rámci této pozice vyžadovat rovněž naběhlé úroky.
Celková hodnota	Celková tržní hodnota cenného papíru. V případě cenných papírů obchodovaných v jednotkách se tato hodnota rovná počtu cenných papírů vynásobenému cenou za jednotku. V případě cenných papírů obchodovaných v určitém množství, a nikoli v jednotkách, se tato hodnota rovná agregované jmenovité hodnotě vynásobené cenou vyjádřenou jako procentní podíl. Národní centrální banky mohou v rámci této pozice vyžadovat rovněž naběhlé úroky.
Finanční transakce	Suma nákupů po odečtení prodejů (cenné papíry na straně aktiv) nebo emisí po odečtení zpětných odkupů či splacení (cenné papíry na straně pasiv) cenného papíru zaznamenaná v hodnotě transakce.
Cenné papíry koupené (aktiva) nebo vydané (pasiva)	Suma nákupů (cenné papíry na straně aktiv) nebo emisí (cenné papíry na straně pasiv) cenného papíru zaznamenaná v hodnotě transakce.
Cenné papíry prodané (aktiva) nebo zpětně odkoupené či splacené (pasiva)	Suma prodejů (cenné papíry na straně aktiv) nebo zpětných odkupů či splacení (cenné papíry na straně pasiv) cenného papíru zaznamenaná v hodnotě transakce.
Měna zaúčtování cenného papíru	Kód ISO nebo ekvivalentní kód měny používané k vyjádření ceny nebo zůstatkové hodnoty cenného papíru.
Nástroj	Podle definice v tabulce A kategorie 2, 3 a 4.
Identifikační kód emitenta	Standardní kód dohodnutý s příslušnou národní centrální bankou, který jednoznačně identifikuje emitenta a podává informace o typu identifikačního kódu, který se používá, např. identifikační kód EU nebo národní identifikační kód.
Název emitenta	Úplný název emitenta podle právních předpisů.
Země emitenta	Kód ISO nebo ekvivalentní kód země, v níž je emitent rezidentem.
Datum emise	Den, kdy emitent oproti zaplacení doručí cenné papíry upisovateli. Jedná se o den, kdy jsou cenné papíry poprvé dostupné pro doručení investorům.
Datum splatnosti	Den, kdy je dluhový nástroj skutečně splacen.
Naběhlý úrok	Úrok naběhlý od poslední kupónové výplaty nebo ode dne, kdy začaly nabíhat úroky.

Část 3

Popis sektorů

Klasifikace sektorů v členských státech se řídí standardem ESA 2010. Tato tabulka uvádí podrobný standardní popis sektorů, které národní centrální banky v souladu s tímto nařízením převádějí na kategorie použitelné na vnitrostátní úrovni. Protistrany nacházející se v eurozóně se rozlišují podle svého sektoru v souladu se seznamy, které Evropská centrální banka (ECB) vede pro statistické účely, a podle pokynů pro statistickou klasifikaci protistran obsažených v příručce ECB „Monetary financial institutions and markets statistics sector manual: Guidance for the statistical classification of customers“.

TABULKA C

Popis sektorů

Sektor

Popis

1.	Měnové finanční instituce

Měnové finanční instituce ve smyslu definice v čl. 2 bodě 1 nařízení (EU) 2021/379 (ECB/2021/2).

2.	Vládní instituce

Sektor vládních institucí (S.13) zahrnuje institucionální jednotky, které jsou netržními výrobci, jejichž produkce je určena pro individuální a kolektivní spotřebu a které jsou financovány z povinných plateb jednotek patřících do jiných sektorů, a rovněž institucionální jednotky, které se převážně zabývají přerozdělováním národního důchodu a bohatství (ESA 2010, odstavce 2.111 až 2.113).

Ústřední vládní instituce

Tento subsektor (S.1311) zahrnuje všechny správní resorty státu a jiné ústřední orgány, jejichž pravomoc se obvykle vztahuje na celé ekonomické území s výjimkou správy fondů sociálního zabezpečení (ESA 2010, odstavec 2.114). Pro účely tohoto nařízení zahrnují ústřední vládní instituce i orgány a instituce Unie, které jsou klasifikovány v sektoru vládních institucí (S.13).

Národní vládní instituce

Tento subsektor zahrnuje (S.1312) takové typy veřejné správy, jež jsou samostatné institucionální jednotky vykonávající s výjimkou správy fondů sociálního zabezpečení některé z funkcí vládních institucí na nižší úrovni, než je úroveň ústředních vládních institucí, a na úrovni vyšší, než je úroveň vládních institucionálních jednotek existujících na místní úrovni (ESA 2010, odstavec 2.115)

Místní vládní instituce

Tento subsektor (S.1313) zahrnuje takové druhy jednotek veřejné správy, jejichž pravomoc se vztahuje pouze na místně určenou část ekonomického území, s výjimkou místních orgánů fondů sociálního zabezpečení (ESA 2010, odstavec 2.116).

Fondy sociálního zabezpečení

Subsektor fondů sociálního zabezpečení (S.1314) zahrnuje ústřední, národní a místní institucionální jednotky, jejichž hlavní činnost spočívá v poskytování sociálních dávek a které splňují tato dvě kritéria: a) určité skupiny obyvatelstva jsou ze zákona nebo jiného právního předpisu povinny účastnit se programu nebo platit příspěvky a b) za řízení instituce, pokud jde o stanovení nebo schvalování příspěvků a dávek, zodpovídají vládní instituce nezávisle na své úloze orgánu dohledu nebo zaměstnavatele. Mezi výší příspěvku placeného jednotlivcem a rizikem, kterému je tento jednotlivec vystaven, obvykle neexistuje přímá souvislost (ESA 2010, bod 2.117).

3.	Investiční fondy jiné než fondy peněžního trhu

Investiční fondy ve smyslu čl. 2 bodu 1 tohoto nařízení.

4.	Ostatní finanční zprostředkovatelé kromě pojišťovacích společností a penzijních fondů

Subsektor ostatních finančních zprostředkovatelů kromě pojišťovacích společností a penzijních fondů (S.125) zahrnuje všechny finanční instituce a kvazikorporace, které se převážně zabývají finančním zprostředkováním, a to tím, že od institucionálních jednotek přijímají závazky v jiné formě, než jsou oběživo, vklady (nebo vkladům velmi podobné prostředky), akcie / podílové listy investičních fondů, nebo závazky související s pojistnými, penzijními a standardizovanými záručními programy. Tento subsektor zahrnuje účelové finanční společnosti pro sekuritizaci ve smyslu nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1075/2013 (ECB/2013/40) (1) (ESA 2010, odstavce 2.86 až 2.94).

5.	Pomocné finanční instituce

Subsektor pomocných finančních institucí (S.126) zahrnuje všechny finanční instituce a kvazikorporace, které se zabývají převážně činnostmi, jež úzce souvisejí s finančním zprostředkováním, ale které samy finančními zprostředkovateli nejsou. Tento subsektor zahrnuje též vedení podniků (ústředí), jejichž všechny dceřiné společnosti nebo většina z nich jsou finančními institucemi (ESA 2010, odstavce 2.95 až 2.97)

6.	Kaptivní finanční instituce a půjčovatelé peněz

Subsektor kaptivních finančních institucí a půjčovatelů peněz (S.127) zahrnuje všechny finanční instituce a kvazikorporace, které se nezabývají finančním zprostředkováním ani neposkytují pomocné finanční služby, pokud se s většinou jejich aktiv nebo závazků neobchoduje na otevřených trzích. Tento subsektor zahrnuje holdingové společnosti, jejichž majetková účast ve skupině dceřiných společností umožňuje kontrolu této skupiny a jejichž hlavním předmětem činnosti je vlastnění skupiny, aniž poskytují jakékoli další služby podnikům, v nichž mají podíl na vlastním kapitálu, tzn. že nespravují ani neřídí jiné jednotky (ESA 2010, odstavce 2.98 a 2.99).

7.	Pojišťovací společnosti

Subsektor pojišťovacích společností (S.128) zahrnuje všechny finanční instituce a kvazikorporace, které se převážně zabývají finančním zprostředkováním v důsledku sdílení rizik, hlavně ve formě přímého pojištění nebo ve formě zajištění (ESA 2010, odstavce 2.100 až 2.104).

8.	Penzijní fondy

Subsektor penzijních fondů (S.129) zahrnuje všechny finanční instituce a kvazikorporace, které se převážně zabývají finančním zprostředkováním v důsledku sdílení sociálních rizik a potřeb pojištěnců (sociální pojištění). Penzijní fondy jako programy sociálního pojištění poskytují příjmy v důchodu a často také dávky v případě smrti a invalidity (ESA 2010, odstavce 2.105 až 2.110).

9.	Nefinanční podniky

Sektor nefinančních podniků (S.11) je tvořen institucionálními jednotkami, které jsou samostatnými právnickými osobami a tržními výrobci a jejichž hlavní činností je výroba výrobků a nefinančních služeb. Tento sektor zahrnuje také nefinanční kvazikorporace (ESA 2010, odstavce 2.45 až 2.50).

10.	Domácnosti

Sektor domácností (S.14) zahrnuje jednotlivce nebo skupiny jednotlivců jako spotřebitele a jako podnikatele vyrábějící tržní výrobky, nefinanční a finanční služby (tržní výrobci) za předpokladu, že výroba výrobků a služeb není prováděna samostatnými subjekty považovanými za kvazikorporace. Zahrnuje také jednotlivce nebo skupiny jednotlivců jako výrobce výrobků a nefinančních služeb výlučně pro vlastní konečné užití. Sektor domácností zahrnuje individuální vlastníky a společenství bez samostatné právní subjektivity – nepovažované za kvazikorporace – jež jsou tržními výrobci (ESA 2010, odstavce 2.118 až 2.128).

11.	Neziskové instituce sloužící domácnostem

Sektor neziskových institucí sloužících domácnostem (NISD) (S.15) zahrnuje neziskové instituce, které jsou samostatnými právnickými osobami, poskytují služby domácnostem a jsou soukromými netržními výrobci. Jejich základní zdroje pocházejí z dobrovolných peněžních nebo naturálních příspěvků domácností jakožto spotřebitelů, z plateb poskytovaných vládními institucemi a z důchodů z vlastnictví (ESA 2010, odstavce 2.129 a 2.130).

Část 4

Popis informací o příjmech a poplatcích

Tabulka D

Popis informací o příjmech a poplatcích

Pole	Popis
Přijaté příjmy	Příjem, který investiční fond obdržel během daného období a který je přiřazen ke každé třídě akcií emitovaných investičním fondem.
Vyplacené dividendy	Prostředky, které investiční fond vyplatil svým akcionářům (podílníkům) ve formě dividend nebo jiného rovnocenného rozdělení výnosů během daného období a které jsou přiřazeny ke každé třídě akcií emitovaných investičním fondem.
Poplatky placené akcionáři (podílníky) investičnímu fondu	Poplatky, které akcionáři (podílníci) zaplatili investičnímu fondu v daném období, a to ve formě plateb odečtených z aktiv investičního fondu a s výjimkou poplatků, které akcionáři (podílníci) platí přímo třetím osobám jiným než investičnímu fondu. Sestávají z „opakovaných nákladů“ a „vedlejších nákladů“ investičního fondu, jak jsou popsány v příloze VI nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/653 (2) .

Část 5

Popis atributů pro klasifikaci investičních fondů

Tabulka E

Popis atributů pro klasifikaci investičních fondů

Pole	Popis atributů pro klasifikaci investičních fondů
Identifikační kód	„Identifikační kód právnické osoby“ nebo „LEI“ je alfanumerický referenční kód v souladu s normou ISO 17442, který je přiřazen právnické osobě; „Kód RIAD“ je jedinečný identifikační kód pro rejstřík údajů o institucích a přidružených osobách (RIAD) vytvořený příslušnou národní centrální bankou nebo ECB za účelem identifikace zaznamenaného subjektu. Jiným (např. vnitrostátním) identifikátorem subjektu (typ a kód) je jakýkoli jiný identifikační kód investičního fondu. V pořadí podle priority se použije kód LEI, RIAD nebo jakýkoli jiný identifikátor subjektu.
Název	Úplný název investičního fondu podle právních předpisů.
Země rezidentské příslušnosti	Země, v níž je investiční fond rezidentem.
Datum vzniku	Datum, kdy byl investiční fond poprvé zřízen.
Správcovská společnost	Společnost, jejíž běžnou činností je správa investičního fondu.
ID správcovské společnosti	Identifikační kód správcovské společnosti. V pořadí podle priority se použije kód LEI, RIAD nebo jakýkoli jiný (např. vnitrostátní) identifikátor subjektu.
Přístup k rozdělování dividend	Distribuční fond je investiční fond, který svým akcionářům (podílníkům) vyplácí příjem, který obdržel, převážně (více než 50 %) v hotovosti. Kumulativní fond je investiční fond, který převážně (více než 50 %) reinvestuje příjem, který obdržel, v souladu se svou investiční strategií. Smíšený fond pro rozdělování dividend je investiční fond, který používá příjem, který obdrží, k vyplacení svým akcionářům (podílníkům) v hotovosti i k reinvestování v souladu se svou investiční strategií.
Investiční fondy s podfondy	Zastřešující fond je subjekt, který odděluje svá aktiva do různých jednotek (podfondů) tak, že akcie/podílové listy vztahující se ke každé jednotce jsou nezávisle kryty různými aktivy. Podfond zastřešujícího fondu je jednotka, která drží oddělená aktiva zastřešujícího fondu zajišťující akcie/podílové listy vydané podfondem.
Investiční strategie	Akciové fondy jsou investiční fondy, které investují zejména do akcií a ostatních účastí. Dluhopisové fondy jsou investiční fondy, které investují zejména do dluhových cenných papírů. Smíšené fondy jsou investiční fondy, které investují do účastí i dluhopisů bez převažujícího přístupu upřednostňujícího jeden či druhý nástroj. Realitní fondy jsou investiční fondy, které investují zejména do nemovitostí. Hedgeovými fondy se rozumějí podniky kolektivního investování bez ohledu na jejich právní strukturu podle vnitrostátního práva, které uplatňují relativně neomezené investiční strategie za účelem dosažení kladných absolutních výnosů a jejichž vedoucí pracovníci jsou kromě manažerského platu odměňováni na základě výkonnosti fondu. Z tohoto důvodu mají hedgeové fondy jen málo omezení, pokud jde o druhy finančních nástrojů, do kterých mohou investovat, a mohou proto pružně využívat celou řadu finančních technik, včetně „pákového efektu“, krátkých prodejů či jiných technik. Tento popis zahrnuje rovněž investiční fondy, které částečně nebo v plném rozsahu investují do jiných hedgeových fondů, pokud jinak definici splňují. Půjčkové/úvěrové fondy jsou investiční fondy, které investují zejména do úvěrů. Komoditní fondy jsou investiční fondy, které investují zejména do komodit. Fondy infrastruktury jsou investiční fondy, které primárně investují do infrastruktury veřejných budov jako jsou školy, nemocnice nebo věznice, sociální infrastruktury jako je sociální bydlení, dopravní infrastruktury jako jsou silnice, systémy hromadné dopravy nebo letiště, energetické infrastruktury jako jsou energetické sítě, projekty v oblasti přizpůsobování se změně klimatu a zmírňování dopadů této změny, elektrárny nebo potrubí, vodohospodářské infrastruktury jako jsou systémy zásobování vodou, kanalizační nebo zavlažovací systémy, komunikační infrastruktury jako jsou sítě a infrastruktury pro nakládání s odpady jako jsou recyklační nebo sběrné systémy. Ostatními fondy jsou investiční fondy jiné než dluhopisové fondy, akciové fondy, smíšené fondy, realitní fondy, hedgeové fondy, půjčkové/úvěrové fondy, komoditní fondy nebo fondy infrastruktury. Klasifikace investičních fondů podle jejich investiční strategie se může v jednotlivých zemích lišit. V některých zemích podléhá klasifikace zvláštním právním předpisům.
Aktivní/pasivní	Aktivní investiční fondy jsou investiční fondy, jejichž správci mají při rozhodování o investicích možnost vlastního uvážení. Tyto investiční fondy mohou, ale nemusí být spravovány s ohledem na stanovenou referenční hodnotu. Pasivní syntetické investiční fondy mají za cíl sledování indexu prostřednictvím syntetické replikace s využitím finančních derivátů, jako jsou swapy, k replikování výnosů sledovaného indexu. Pasivní fyzické investiční fondy mají za cíl sledování indexu prostřednictvím fyzické replikace, tj. držením aktiv nebo vzorku aktiv, která jsou podkladem pro index, který sledují.
Zeměpisné zaměření	Region investice se určuje na základě převládajícího (více než 50 %) domicilu držených aktiv z hlediska jejich hodnoty. „Tuzemsko“ znamená, že investiční fond převážně investuje do aktiv vydaných rezidenty v téže zemi jako investiční fond. Evropa (EHP), Evropa (mimo EHP), Severní Amerika, Jižní Amerika, Asie/Tichomoří, Blízký východ a Afrika mají stejný význam jako v pokynech Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) (ESMA/2014/869EN) (3) . Nadnárodní/více regionů znamená, že investiční fond převážně investuje do aktiv vydaných nadnárodními subjekty nebo neinvestuje převážně v žádné z výše uvedených zeměpisných oblastí.
Otevřené/uzavřené	Otevřené investiční fondy jsou investiční fondy, jejichž podílové listy nebo akcie jsou na žádost držitelů přímo nebo nepřímo odkoupeny nebo vyplaceny z majetku těchto subjektů. Uzavřené investiční fondy jsou investiční fondy s pevným počtem vydaných akcií, jejichž akcionáři (podílníci) jsou povinni nakoupit nebo prodat stávající akcie, když do fondu vstupují nebo z něj vystupují.
Fondy podnikových/státních dluhopisů	Fondy státních dluhopisů investují převážně (více než 50 %) do dluhových cenných papírů vydaných státem. Fondy podnikových dluhopisů investují převážně (více než 50 %) do dluhových cenných papírů vydaných finančními a nefinančními podniky. Klasifikace investičních fondů podle jejich investiční strategie se může v jednotlivých zemích lišit. V některých zemích podléhá klasifikace zvláštním právním předpisům.
Stav kótace	Kótované investiční fondy mají akcie kotované na burze cenných papírů nebo na jiném organizovaném trhu. Nekótované investiční fondy nemají akcie kotované na burze cenných papírů ani na jiném organizovaném trhu.
Soulad s požadavky SKIPCP/AIF	Subjekty kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) jsou investiční fondy zřízené v souladu se směrnicí 2009/65/ES. Alternativní investiční fondy (AIF) jsou investiční fondy zřízené v souladu se směrnicí 2011/61/EU. „Investiční fondy, které nesplňují požadavky SKIPCP, ale splňují požadavky AIF - z toho fondy, jejichž akcie mohou být nabízeny retailovým investorům“, jsou investiční fondy, které obdržely příslušné povolení v souladu s článkem 43 směrnice 2011/61/EU.
Investorská základna	Investorská základna se určuje na základě převládajícího typu akcionářů (podílníků) (více než 50 %) z hlediska jejich hodnoty. „Profesionální investor“ je subjekt, který splňuje kritéria pro profesionálního zákazníka stanovená v příloze II směrnice 2014/65/EU. „Retailový investor“ je investor, který není „profesionálním investorem“.
Druh realitního fondu	Fondy obytných nemovitostí investují převážně (více než 50 %) do obytných nemovitostí. Obytnou nemovitostí se rozumí obytný prostor, které obývá vlastník nebo nájemce tohoto obytného prostoru. (Čl. 4 odst. 1 bod 75 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (4) ) Fondy komerčních nemovitostí investují převážně (více než 50 %) do nemovitostí využívaných pro komerční účely, jako jsou maloobchod a hotely. Fondy průmyslových nemovitostí investují převážně (více než 50 %) do nemovitostí využívaných pro zpracování, výrobu, skladování a distribuci zboží. Realitní fondy s více strategiemi investují do obytných, komerčních a průmyslových nemovitostí, aniž by se na některé z nich převážně zaměřovaly. Ostatní realitní fondy jsou realitní fondy, které nejsou obytnými, komerčními, průmyslovými ani realitními fondy s více strategiemi.
Fond obchodovaný v obchodním systému	Fond obchodovaný v obchodním systému (ETF) je „SKIPCP ETF“ ve smyslu odst. 3 čtvrtého pododstavce obecných pokynů orgánu ESMA (ESMA/2012/832) (5). Orgán ESMA definuje SKIPCP ETF jako SKIPCP, jejichž nejméně jedna kategorie podílových listů nebo akcií je v průběhu dne obchodována nejméně na jednom regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému, s nejméně jedním tvůrcem trhu, který přijme opatření, jež zajistí, že se hodnota jeho podílových listů nebo akcií na burze významně neodlišuje od jeho čisté hodnoty aktiv, případně od orientační čisté hodnoty aktiv. Zde by měly být zahrnuty investiční fondy jiné než SKIPCP, které jsou v souladu s definicí ETF vymezenou Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy.
Fond soukromého kapitálu	Fondy soukromého kapitálu jsou investiční fondy, které nevyužívají pákového efektu a které převážně investují do kapitálových nástrojů a nástrojů, které jsou ekonomicky podobné kapitálovým nástrojům emitovaným společnostmi, které nejsou kótovány na burze. Dílčí kategorií fondů soukromého kapitálu jsou fondy rizikového kapitálu, které investují do nově začínajících podniků. Fondy soukromého kapitálu (včetně fondů rizikového kapitálu) jsou obvykle zřízeny jako uzavřené fondy nebo jako komanditní společnost pod správou společnosti soukromého kapitálu nebo - v případě fondu rizikového kapitálu - pod správou společnosti rizikového kapitálu. Zatímco fondy soukromého kapitálu (včetně fondů rizikového kapitálu) jsou klasifikovány jako investiční fondy v souladu s článkem 2 tohoto nařízení, společnosti soukromého kapitálu a společnosti rizikového kapitálu se klasifikují jako pomocné finanční instituce (subsektor S.126 v ESA 2010), pokud pouze spravují aktiva fondu soukromého kapitálu nebo fondu rizikového kapitálu; pokud na vlastní účet investují do soukromého kapitálu, klasifikují se jako ostatní finanční zprostředkovatelé (subsektor S.125 v ESA 2010).
Nemovitostní investiční trust	Nemovitostní investiční trust (REIT) je subjekt, který vlastní nebo financuje nemovitý majetek vytvářející příjem a podléhá zvláštnímu vnitrostátnímu právnímu rámci, který vymezuje jeho právní formu, způsobilá aktiva a daňový režim.
Četnost odkupů	Četnost odkupů stanoví harmonogram, podle kterého mohou investoři investičnímu fondu odprodat své akcie/podílové listy.
Typ z hlediska souladu v environmentální, sociální a správní (ESG) oblasti	Investiční fondy, které jsou v souladu s článkem 8 nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování, splňují požadavky článku 8 nařízení (EU) 2019/2088, a podporují tak environmentální nebo sociální vlastnosti. Investiční fondy, které jsou v souladu s článkem 9 nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování, splňují požadavky článku 9 nařízení (EU) 2019/2088, a jeho cílem jsou tedy udržitelné investice. Jiné investiční fondy nejsou v souladu s článkem 8 ani článkem 9 nařízení (EU) 2019/2088.

(1) Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1075/2013 ze dne 18. října 2013 o statistice aktiv a pasiv účelových finančních společností zapojených do sekuritizačních transakcí (ECB/2013/40) (Úř. věst. L 297, 7.11.2013, s. 107).

(2) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/653 ze dne 8. března 2017, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 o sděleních klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou stanovením regulačních technických norem týkajících se prezentace, obsahu, kontroly a úpravy sdělení klíčových informací a podmínek pro splnění požadavků na poskytnutí těchto sdělení (Úř. věst. L 100, 12.4.2017, s. 1).

(3) „Guidelines on reporting obligations under Articles 3(3)(d) and 24(1), (2) and (4) of the AIFMD“ (ESMA/2014/869EN), které jsou k dispozici na internetových stránkách orgánu ESMA www.esma.europa.eu.

(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).

(5) Guidelines for competent authorities and UCITS management companies (ESMA/2012/832EN), k dispozici na internetových stránkách orgánu ESMA na adrese www.esma.europa.eu.

PŘÍLOHA III

METODIKA ÚPRAV Z PŘECENĚNÍ NEBO TRANSAKCÍ

Investiční fondy musí vykazovat úpravy z přecenění nebo transakce v souladu s pokyny příslušné národní centrální banky, jak je stanoveno v čl. 5 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení. V případě, že skutečný soubor zpravodajských jednotek vykazuje přecenění, tato přecenění pokrývají buď přecenění v důsledku změn cen a směnných kurzů, nebo pouze změny cen v referenčním období, a to s předchozím souhlasem příslušné národní centrální banky. V případě, že přecenění pokrývá pouze přecenění v důsledku změn cen, příslušná národní centrální banka shromáždí potřebné údaje, které pokrývají alespoň členění podle měn na libru šterlinků, švýcarský frank, jen a americký dolar, aby bylo možné odvodit přecenění v důsledku změn směnných kurzů.

„Finanční transakce“ jsou transakce, které vyplývají ze vzniku, zániku nebo změny vlastnictví finančních aktiv nebo pasiv. Tyto transakce se měří jako rozdíl mezi stavovými pozicemi ve dnech na konci období, ke kterým se sestavují výkazy, od nějž se odečte účinek změn způsobených „přeceněním“ (v důsledku změn cen a směnných kurzů) a „překlasifikací a ostatními úpravami“. Evropská centrální banka požaduje statistické informace pro účely sestavování transakcí ve formě úprav, které zahrnují „překlasifikace a ostatní úpravy“ a „přecenění v důsledku změn cen a směnných kurzů“. Finanční transakce by měly v zásadě být v souladu s ESA 2010, ale mohou se odchylovat v důsledku vnitrostátní praxe.

„Přecenění v důsledku změn cen a směnných kurzů“ se vztahuje k fluktuaci v oceňování aktiv a pasiv, která vyplývá ze změn v cenách aktiv a pasiv nebo změn směnných kurzů, jež ovlivňují hodnoty aktiv a pasiv denominovaných v cizí měně, vyjádřené v eurech. Úprava týkající se přecenění aktiv/pasiv v důsledku změny cen se vztahuje k fluktuaci v oceňování aktiv/pasiv, která vzniká z důvodu změny cen, za které se aktiva/pasiva vedou v účetnictví nebo obchodují. Přecenění v důsledku změny cen zahrnují změny hodnoty stavů ke konci období, ke kterým průběžně dochází z důvodu změn referenční hodnoty, za kterou se vedou v účetnictví, tj. zisky či ztráty z držby. Z důvodu pohybů směnných kurzů vůči euru, k nimž dochází mezi termíny vykazování ke konci období, se mění hodnota aktiv/pasiv v cizích měnách, pokud jsou vyjádřeny v eurech. Jelikož tyto změny představují zisky/ztráty z držby a nejsou způsobeny finančními transakcemi, musí se tyto vlivy z údajů o transakcích odstranit. „Přecenění v důsledku změn cen a směnných kurzů“ v zásadě rovněž zahrnuje změny ocenění, které vznikají v důsledku transakcí s aktivy/pasivy, tj. realizované zisky/ztráty; v tomto ohledu však v jednotlivých státech existuje různá praxe.

PŘÍLOHA IV

MINIMÁLNÍ STANDARDY ZÁVAZNÉ PRO SKUTEČNÝ SOUBOR ZPRAVODAJSKÝCH JEDNOTEK

Investiční fondy musí dodržovat tyto minimální standardy, aby splnily statistickou zpravodajskou povinnost vůči Evropské centrální bance (ECB).

Minimální standardy pro přenos:

a)	výkazy musí být předány včas a ve lhůtách, které příslušná národní centrální banka stanoví;

b)	forma a formát statistických výkazů musí splňovat technické požadavky na výkaznictví stanovené příslušnou národní centrální bankou;

c)	investiční fond musí příslušné národní centrální bance poskytnout údaje o kontaktní osobě nebo osobách;

d)	musí být dodrženy technické parametry pro přenos údajů do příslušné národní centrální banky;

v případě vykazování informací podle jednotlivých cenných papírů musí investiční fondy na žádost příslušné národní centrální banky poskytovat další informace (např. název emitenta, datum emise), které jsou třeba k identifikaci cenných papírů, jejichž identifikační kódy jsou buď chybné, nebo nejsou veřejně přístupné.

Minimální standardy pro přesnost:

a)	statistické údaje musí být správné: všechny lineární vazby musí být splněny (např. aktiva a pasiva musí být vyrovnaná, dílčí součty musí vytvářet výsledné součty) a údaje musí být v rámci všech periodicit konzistentní;

b)	investiční fondy musí být schopny poskytnout informace o trendech vyplývajících z předložených údajů;

c)	statistické údaje musí být úplné a nesmí obsahovat časové a strukturální mezery; chybějící údaje musí být vyznačeny, vysvětleny příslušné národní centrální bance a případně co nejdříve dodány;

d)	investiční fondy musí dodržovat rozměry, zásady zaokrouhlování a počet desetinných míst stanovené příslušnou národní centrální bankou pro technický přenos dat.

Minimální standardy pro pojmovou shodu:

a)	statistické údaje musí splňovat definice a klasifikace obsažené v tomto nařízení;

b)	v případě odchylek od těchto definic a klasifikací musí investiční fondy pravidelně sledovat a kvantifikovat rozdíl mezi použitým opatřením a opatřením obsaženým v tomto nařízení;

c)	investiční fondy musí být schopny vysvětlit zlomové změny v předávaných údajích ve srovnání s hodnotami za předcházející období.

4.	Minimální standardy pro opravy: Je nutné dodržovat metody a postupy pro opravy, které stanoví ECB a příslušná národní centrální banka. Opravy odchylující se od pravidelných oprav musí být doplněny vysvětlivkami.

PŘÍLOHA V

SROVNÁVACÍ TABULKA

Nařízení (ES) č. 1073/2013 (ECB/2013/38)

Toto nařízení

Článek 1

Článek 2

Článek 3

Článek 4

Článek 5

Článek 6

Článek 7

Článek 8

Článek 9

Článek 10

Článek 11

Článek 12

Článek 13

Článek 14

Článek 15

Příloha I část 1

Příloha I část 2

Příloha I část 3

Příloha II části 1 až 3

Příloha III

Příloha IV

Příloha V

Článek 1

Článek 2

Článek 3

Článek 4

Článek 5

Článek 7

Článek 9

Článek 10

Článek 8

Článek 11

Článek 12

Článek 13

Článek 14

Článek 15

Článek 16

Článek 17

Článek 18

Článek 6

Příloha I

Příloha II části 1 až 3

Příloha II části 4 a 5

Příloha III

Příloha IV

Příloha V

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1988/oj

ISSN 1977-0626 (electronic edition)

Zavřít

(EU) 2024/1988Nařízení Evropské centrální banky (EU) 2024/1988 ze dne 27. června 2024 o statistice investičních fondů a o zrušení rozhodnutí (EU) 2015/32 (ECB/2014/62) (ECB/2024/17) (přepracované znění)

Vyhledání konkrétního předpisu

Fulltextové vyhledávání