(EU) 2024/1943Prováděcí nařízení Komise (EU) 2024/1943 ze dne 11. července 2024 o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz kabelů z optických vláken pocházejících z Indie

(1)

Dne 16. listopadu 2023 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu kabelů z optických vláken pocházejících z Indie (dále jen „dotčená země“) na základě článku 5 základního nařízení. Oznámení o zahájení řízení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení řízení“).

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu, který podalo dne 3. října 2023 sdružení Europacable (dále jen „žadatel“). Podnět byl podán jménem odvětví Unie vyrábějícího kabely z optických vláken ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a výsledné podstatné újmě, které byly dostatečným důvodem pro zahájení šetření.

(3)

Podle čl. 14 odst. 5a základního nařízení by Komise měla během období předběžného poskytování informací celně evidovat dovoz, který je předmětem antidumpingového šetření, pokud nemá dostatečné důkazy ve smyslu článku 5 o tom, že požadavky podle čl. 10 odst. 4 buď písm. c), nebo d) nejsou splněny. Jak je uvedeno v čl. 10 odst. 4 písm. d) základního nařízení, jedním z těchto požadavků je, že kromě výše dovozu, která způsobila újmu během období šetření (tj. od 1. října 2022 do 30. září 2023), došlo k dalšímu podstatnému zvýšení dovozu.

(4)

Jak je však patrné z tabulky 1, v tomto případě analýza Komise ukázala, že při porovnání měsíčního průměru dovozu od zahájení šetření (tj. od prosince 2023 do dubna 2024) s měsíčním průměrem v období šetření a měsíčním průměrem stejných měsíců v období šetření na základě údajů z databáze Surveillance nedošlo k žádnému zvýšení dovozu. Není tudíž splněna zákonná podmínka podle čl. 10 odst. 4 písm. d). Komise se proto rozhodla neevidovat dovoz kabelů z optických vláken pocházejících z Indie.

Tabulka č. 1

Dovoz z Indie v období šetření a po zahájení řízení (v kilometrech kabelů)  (3)

(5)

V oznámení o zahájení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se jí přihlásily, a mohly se tak zúčastnit šetření. Kromě toho Komise o zahájení šetření výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce a indické orgány, známé dovozce, uživatele a obchodníky, jakož i sdružení, o nichž je známo, že se jich zahájení šetření týká, a vyzvala je k účasti.

(6)

Zúčastněné strany měly příležitost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(7)

Komise obdržela připomínky k zahájení šetření od vyvážejících výrobců Birla Cable Ltd (dále jen „Birla“), HFCL Limited (dále jen „HFCL“), Sterlite Technologies Limited (dále jen „STL“) a od žadatele.

(8)

Vyvážející výrobci HFCL a STL tvrdili, že žadatel nepředložil žádné smysluplné shrnutí výpočtů dumpingového rozpětí, běžné hodnoty, cenového podbízení a prodeje pod cenou, které by nemělo důvěrnou povahu, a požadovali, aby jim byl poskytnut přístup k požadovaným informacím. Společnost HFCL rovněž požádala o poskytnutí smysluplného shrnutí informací od žadatele o cenovém chování indických vyvážejících výrobců v nabídkových řízeních v EU, které nemá důvěrnou povahu. Společnost HFCL dále tvrdila, že poskytnutá shrnutí týkající se nabídkových řízení v několika členských státech a cenové nabídky indického výrobce na spotovém trhu nebyly smysluplné.

(9)

Komise tato tvrzení posoudila, ale s ohledem na výpočty dumpingového rozpětí a běžné hodnoty měla za to, že znění podnětu, které nemá důvěrnou povahu a je k dispozici v dokumentaci určené zúčastněným stranám k nahlédnutí, obsahuje všechny zásadní důkazy a shrnutí důvěrných údajů, která nemají důvěrnou povahu a umožňují zúčastněným stranám řádně uplatnit jejich právo na obhajobu. Shrnutí, které nemělo důvěrnou povahu, obsahovalo zejména informace o zdrojích (vývozní ceny kabelů obsahujících 24 a 48 vláken – nejreprezentativnější typy kabelů z optických vláken – na základě nabídkových řízení, která proběhla ve třech členských státech EU) a dumpingová rozpětí pro dva nejreprezentativnější typy kabelů z optických vláken (plus průměrná úroveň dumpingu pro oba typy). Tato tvrzení byla proto zamítnuta.

(10)

Following the claims of STL and HFCL, the Commission reassessed the summaries of the undercutting and underselling calculations, as well as the aggregate data of the complainant’s figures available in the open file and decided to request the complainants to provide further details to the open version of the complaint. Tyto dodatečné informace, které nemají důvěrnou povahu, byly do spisu doplněny.

(11)

Pokud jde o tvrzení ohledně nabídkových řízení, Komise se rozhodla jej zamítnout z důvodu důvěrné povahy informací (citlivé přílohy obsahují konkrétní cenové nabídky, jednání a konkrétní informace o předložených nabídkách – za vhodná byla pokládána shrnutí předložená žadatelem, která nemají důvěrnou povahu).

(12)

Vyvážející výrobce Birla tvrdil, že podnět vychází ze zastaralých údajů, neboť byl podán až v říjnu 2023, tj. více než šest měsíců po skončení období šetření použitého pro účely podnětu (tj. 31. března 2023).

(13)

Podnět byl Komisi doručen dne 2. října 2023 a podle čl. 5 odst. 1 základního nařízení se považoval za podaný první pracovní den po jeho doručení Komisi, tj. 3. října 2023. Základní nařízení nestanoví žádnou právní povinnost v tom smyslu, že by podnět neměl obsahovat údaje starší než šest měsíců před podáním podnětu. Komise však k tomu, aby zajistila, že údaje obsažené v podnětech, budou co nejaktuálnější, využívá jako vodítko období uvedené v základním nařízení, a to i v čl. 6 odst. 1 (4). I kdyby se čl. 6 odst. 1 použil ve fázi zahájení řízení, tento článek umožňuje určitou flexibilitu, protože stanoví, že „zvolí se posuzované období, které v případě dumpingu zpravidla odpovídá období nejméně šesti měsíců bezprostředně před zahájením řízení“. Tvrzení společnosti Birla se neopírá o žádný právní základ, a proto bylo zamítnuto.

(14)

Společnost HFCL uvedla, že je rozdíl mezi údaji z období, jehož se podnět týkal (tj. od 1. dubna 2022 do 31. března 2023), a údaji z období šetření (tj. od 1. října 2022 do 30. září 2023), a požádala o aktualizaci podnětu o údaje týkající se období šetření. Tvrdila, že pokud takové údaje nebudou zúčastněným stranám poskytnuty, nebudou tyto strany moci předložit smysluplné připomínky týkající se situace výrobního odvětví Unie způsobující újmu během období šetření v rámci šetření. Společnost HFCL poukázala zejména na údajnou žádost Komise, aby zúčastněné strany předložily svá tvrzení týkající se újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie. Tvrdila, že zúčastněným stranám byla proto upřena jejich legitimní práva na obhajobu a spravedlivý proces.

(15)

Sdružení Europacable tvrdilo, že společnost HFCL nepředložila žádný právní základ, který by toto tvrzení podpořil. Uvedlo, že období šetření použité pro účely podnětu se přirozeně liší od období šetření použitého v samotném řízení, a to vzhledem k tomu, že existuje časový odstup mezi podáním podnětu a zahájením šetření.

(16)

Na základě informací uvedených v podnětu se Komise rozhodla zahájit toto šetření. Skutečnost, že se období šetření, na které se podnět vztahuje, liší od období šetření v rámci šetření, proto nebrání zúčastněným stranám v tom, aby k podnětu a zahájení šetření poskytly smysluplné připomínky. Podnět byl z hlediska jeho povinných náležitostí podle čl. 5 odst. 2 základního nařízení považován za úplný. Kromě toho Komise ve svém oznámení o zahájení vyzvala strany k poskytnutí součinnosti prostřednictvím vyplnění formuláře pro výběr vzorku (bod 5.3.1 písm. a) oznámení o zahájení řízení), k předložení stanovisek k zahájení šetření nebo k podnětu (bod 5.2 oznámení o zahájení řízení) a k poskytnutí informací týkajících se posouzení zájmu Unie (bod 5.5 oznámení o zahájení řízení) a poskytla jim možnost vyjádřit se k podání ostatních stran. Podrobná zjištění týkající se období šetření v rámci šetření jsou zúčastněným stranám sdělena později, přičemž v této fázi šetření mají možnost se k nim vyjádřit. Uvedená tvrzení byla proto zamítnuta.

(17)

Společnosti STL, HFCL a Birla tvrdily, že údaje o dovozu obsažené v podnětu nejsou přesné vzhledem k tomu, že vychází z celého kódu KN 8544 70 00, který je širší než výrobek, který je předmětem šetření, a nikoli z kódu TARIC 8544700010, jenž byl vytvořen v předchozím šetření týkajícím se dovozu kabelů z optických vláken pocházejících z Číny (5) (dále jen „šetření týkající se Číny“) a který zahrnuje pouze dotčený výrobek. Tyto společnosti rovněž zpochybnily úpravy provedené ve statistikách dovozu podle kódu KN, v rámci nichž byl doplněn dovoz kabelů z optických vláken, který byl údajně nesprávně deklarován jako optická vlákna pod kódem komodity 9001 10. Tyto strany tvrdily, že o nesprávné deklaraci nebyly předloženy žádné důkazy. Všechny tyto strany zdůraznily, že kód komodity 9001 10 se vztahuje na kabely z optických vláken, které nejsou vyrobeny z jednotlivě opláštěných vláken, jak rozhodly indické soudy, a tudíž nejsou součástí rozsahu šetření. Společnost STL rovněž tvrdila, že i další dovoz kabelů z optických vláken ze třetích zemí může být nesprávně deklarován jako optická vlákna pod kódem komodity 9001 10, což nebylo v podnětu zohledněno. Proto tvrdila, že údaje o dovozu obsažené v podnětu byly nadhodnocené.

(18)

Metodika, odůvodnění a zdroje použité pro úpravu odhadovaného objemu dovozu kabelů z optických vláken z Indie byly v podnětu podrobně vysvětleny a byly považovány za dostatečně podložené důkazy ve smyslu čl. 5 odst. 2 základního nařízení. V podnětu je uvedeno a doloženo, proč jsou statistické údaje pod kódem KN 8544 70 00 v konkrétním případě Indie smysluplnější a proč byly přesto nutné úpravy těchto údajů a na jakém základě byly tyto úpravy provedeny. Žadatel konkrétně tvrdí, že použití kódu TARIC je výhodné pro Čínu, která vyrábí a vyváží do Unie nejen dotčený výrobek, ale také podmořské kabely a vícevidové kabely, nikoli však pro Indii. Žadatel uvádí, že Indie nevyrábí žádné podmořské kabely a vyrábí pouze okrajové množství vícevidových kabelů, a předkládá důkazy, že téměř celý objem dovozu kabelů z optických vláken z Indie spadajících pod kód KN 8544 70 00 tvoří dotčený výrobek. Komise přezkoumala důkazy předložené v podnětu a dospěla k závěru, že použití kódu KN 8544 70 00 je přiměřené. Pokud jde o použití kódu komodity 9001 10, který se vztahuje pouze na optická vlákna a nikoli na kabely z optických vláken, Komise měla za to, že důkazy poskytnuté žadatelem (korespondence, v níž indičtí výrobci uvádějí, že kabely z optických vláken jsou do EU dováženy pod kódem HS 9001 10 podle indických „celních pokynů“, které se používají i na vývoz do jiných vývozních regionů) jsou rovněž přiměřené. Skutečnost, že podle indických soudů kód KN 9001 10 00 označuje kabely z optických vláken, které nejsou vyrobeny z jednotlivě opláštěných vláken, je irelevantní vzhledem k tomu, že posuzovaný výrobek je vždy opláštěn a spadá proto pod jiný kód KN, a sice pod kód KN 8544 70 00.

(19)

Dále pak vyvážející výrobci nepředložili žádné důkazy o tom, že odhady provedené žadatelem byly nepřiměřené nebo v zásadě nesprávné. V neposlední řadě neměl žadatel k dispozici žádné náznaky ani důkazy o tom, že by byl jiný dovoz ze třetích zemí nesprávně deklarován pod kódem komodity 9001 10 a že by statistiky dovozu z těchto zemí měly být odpovídajícím způsobem upraveny. Uvedená tvrzení byla proto zamítnuta.

(20)

Společnost HFCL tvrdila, že dumpingové rozpětí uvedené v podnětu nelze považovat za reprezentativní, protože bylo vypočteno na základě cen pouze některých typů kabelů z optických vláken (obsahujících 24 a 48 vláken), které netvořily významnou část indického vývozu. Společnost HFCL dále tvrdila, že nebyl předložen žádný důkaz o tom, že modely, na nichž byla založena běžná hodnota, jsou stejné jako modely použité pro stanovení vývozní ceny. Dále tvrdila, že existuje mnoho faktorů, které mohou mít vliv na náklady a ceny, a pokud nejsou řádně zohledněny, mohou zvýšit dumpingové rozpětí.

(21)

Podle čl. 5 odst. 2 základního nařízení by měl podnět obsahovat důkazy, které má žadatel v rozumné míře k dispozici. Vzhledem k důvěrné povaze nákladů a cen nemohl mít žadatel v tomto ohledu přístup k velmi podrobným informacím, a nebyl proto povinen je poskytnout. Mělo se za to, že důkazy poskytnuté s ohledem na běžnou hodnotu a vývozní cenu jsou dostatečné a reprezentativní k tomu, aby odůvodnily zahájení šetření. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(22)

Společnosti Birla, HFCL a STL tvrdily, že v podnětu nebyly předloženy žádné důkazy týkající se výpočtů cenového podbízení a prodeje pod cenou. Společnost Birla navíc tvrdila, že použité ceny nejsou reprezentativní pro indické výrobce ani pro výrobní odvětví Unie, zatímco společnost STL tvrdila, že nepokrývají celý rozsah výrobku, který je předmětem šetření, ale pouze jeho část. V tomto ohledu typy kabelů z optických vláken uvedené v podnětu (konkrétně kabely obsahující 24 a 48 vláken pro výpočty dumpingu a kabely obsahující 12, 24, 48 a 72 vláken pro výpočty cenového podbízení a prodeje pod cenou) představují nejprodávanější kabely z optických vláken na trhu EU a typy, pro něž byli žadatelé schopni shromáždit důkazy ve vztahu k cenám dovozu z Indie. Společnost Birla namítala, že analýza dovozních cen provedená žadateli je chybná a že vývoj dovozu, jenž je uveden v podnětu, v žádném případě neprokazuje údajný cenový tlak na trhu Unie. Společnost Birla rovněž tvrdila, že měla být provedena samostatná analýza pro trhy v oblasti nabídkových řízení a spotové trhy, zatímco společnost STL dále tvrdila, že cílový zisk, který byl stanoven během šetření týkajícího se kabelů z optických vláken pocházejících z Číny, by v tomto šetření neměl být zohledněn při výpočtu rozpětí prodeje pod cenou.

(23)

Jak bylo uvedeno výše, v souladu s čl. 5 odst. 2 základního nařízení musí žadatel poskytnout rozumně dostupné důkazy, které má v rozumné míře k dispozici. Podnět tedy nemusí obsahovat údaje o všech typech výrobků ani analýzu podle jednotlivých segmentů trhu, zejména pokud jsou tyto údaje důvěrné a/nebo nejsou veřejně dostupné. Komise se proto domnívala, že důkazy poskytnuté v souvislosti s výpočty cenového podbízení a prodeje pod cenou splňují práh stanovený v čl. 5 odst. 2 základního nařízení. A konečně cílový zisk použitý v podnětu pro výpočet rozpětí prodeje pod cenou byl považován za přiměřený a společnost STL v této fázi řízení rovněž nemohla předložit žádný přesvědčivý důkaz o tom, že jeho výše byla zásadním způsobem chybná nebo nesprávná. Všechna tvrzení týkající se výpočtů cenového podbízení a prodeje pod cenou byla proto zamítnuta.

(24)

Společnost STL s odkazem na veřejně dostupné výroční/průběžné zprávy skupiny Prysmian a společností Acome, Hextronic a Tratos tvrdila, že výrobní odvětví Unie neutrpělo žádnou podstatnou újmu, ale že je zdravé a prosperující.

(25)

Důkazy ohledně újmy, které byly obsaženy v podnětu, se týkaly pouze vývoje ukazatelů újmy v rámci kabelů z optických vláken, a proto se považují za relevantnější než veřejně dostupné informace, které se týkají společností na úrovni skupiny. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(26)

Společnosti Birla, HFCL a STL nesouhlasily s analýzou několika ukazatelů újmy popsaných v podnětu a tvrdily, že jejich vývoj nenaznačuje vznik újmy. Rovněž tvrdily, že údaje žadatelů byly sloučeny s údaji všech výrobců kabelů z optických vláken v Unii, a byly tudíž použity selektivně. Společnosti STL a HFCL tvrdily, že především údaje o výrobě, prodeji, podílu na trhu, výrobní kapacitě a využití kapacity vykazovaly pozitivní trendy, a proto nevykazovaly žádnou podstatnou újmu. Společnost STL tvrdila, že žadatelé vykazovali zdravou ziskovost a že veškeré negativní dopady byly způsobeny drastickým zvýšením investic, kapacity a hromaděním zásob.

(27)

Trendy ukazatelů újmy obsažené v podnětu obecně prokázaly, že výrobnímu odvětví Unie byla způsobena podstatná újma. Podíl na trhu se od roku 2019 do roku 2022 snížil, a přestože byl v období šetření podnětu opětovně získán, zůstal pod úrovní roku 2019. Totéž platí pro prodejní ceny výrobního odvětví Unie, které vykazovaly klesající trend, s výjimkou období šetření podnětu, kdy se zvýšily, nicméně zůstaly převážně pod prodejními cenami v roce 2019. Výrobní náklady sice klesaly, ale pomaleji než prodejní ceny, což mělo negativní dopad na ziskovost výrobního odvětví Unie. Skutečnost, že ostatní ukazatele újmy, například objem prodeje a objem výroby, jakož i investice, vykazovaly pozitivní trend, je třeba vnímat v celkovém hospodářském kontextu a je třeba ji rovněž vyvážit souběžným vývojem spotřeby v Unii, která se zvýšila více než objem prodeje výrobního odvětví Unie. Tento pozitivní vývoj sám o sobě neznamená, že výrobnímu odvětví Unie nebyla způsobena podstatná újma. Skutečnost, že se ziskovost na konci období šetření podnětu zvýšila, není v rozporu s výrazně negativním vývojem od roku 2019 a se skutečností, že výrobní odvětví Unie nebylo schopno zvyšovat své prodejní ceny v souladu s rostoucími náklady. Komise měla za to, že žadatel poskytl dostatečné důkazy o tom, že výrobnímu odvětví Unie vznikla podstatná újma. Tvrzení žadatele v tomto ohledu byla proto odmítnuta.

(28)

Pokud jde o tvrzení, že údaje o ukazatelích újmy byly poskytnuty selektivně, Komise podotýká, že žadatel stanovil údaje pro makroekonomické ukazatele (jako je objem prodeje, objem výroby a podíl na trhu) na základě informací týkajících se všech výrobců v Unii, zatímco údaje pro mikroekonomické ukazatele (jako je ziskovost a prodejní ceny) byly poskytnuty na základě údajů týkajících se žadatelů. Jedná se o stejnou metodiku, kterou Komise používá při šetřeních, při nichž se používá výběr vzorku, a proto byla tato metodika shledána jako legitimní a přiměřená. Nelze tedy tvrdit, že tyto údaje byly použity selektivně, a proto bylo toto tvrzení zamítnuto. Moreover, as noted in recital (10) above, the Commission added an open version to the file for inspection by interested parties providing aggregate data of the complainant’s figures.

(29)

Společnosti Birla, HFCL a STL tvrdily, že podnět neprokázal příčinnou souvislost mezi indickým dovozem a údajnou újmou způsobenou výrobcům v Unii. Tvrdily, že žadatel neprokázal souvislost mezi dovozem kabelů z optických vláken z Indie a podstatnou újmou a dostatečně nezohlednil jiné faktory, které mohly způsobit podstatnou újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(30)

Společnost STL tvrdila, že analýza příčinné souvislosti byla zkreslená, protože vycházela z nesprávného objemu dovozu. Dále tvrdila, že na objem dovozu z Indie a jeho podíl na trhu nelze pohlížet izolovaně, ale musí se na ně pohlížet v širším kontextu dynamiky celého trhu. Společnost Birla tvrdila, že nárůst dovozu z Indie nebyl na úkor výrobců v Unii a že podíl výrobců v Unii na trhu se vyvíjel do velké míry v souladu s podílem dovozu z jiných zemí na trhu. Dále tvrdila, že nebylo prokázáno žádné cenové podbízení nebo prodej pod cenou a že dovozní ceny byly vyšší než ceny výrobního odvětví Unie. Proto dovoz z Indie neměl na výrobní odvětví Unie negativní cenový vliv.

(31)

Společnosti Birla, HFCL a STL tvrdily, že újmu výrobnímu odvětví Unie způsobily jiné faktory. Tvrdily, že újmu způsobil dovoz stejného výrobku z Číny za nižší dovozní ceny a s vyšším podílem na trhu, zejména s ohledem na skutečnost, že absorpce ze strany vývozců kabelů z optických vláken z Číny měla účinky i během období šetření podnětu (6).

(32)

Společnosti STL, HFCL a Birla se dále odvolávaly na řadu dalších faktorů, které způsobily újmu výrobnímu odvětví Unie a které nebyly v podnětu uvedeny: i) zvýšení nákladů na suroviny a energie; ii) pandemii COVID-19 a narušení dodavatelského řetězce; iii) výrazné zvýšení investic, výrobní kapacity a zásob (újma, kterou si výrobní odvětví Unie způsobilo samo); iv) účinek dovozu z jiných třetích zemí; v) hospodářskou soutěž mezi výrobci v Unii na trhu Unie a vi) chování některých žadatelů, které narušuje hospodářskou soutěž.

(33)

Sdružení Europacable poznamenalo, že z podnětu naopak vyplývá, že čínský dovoz neoslabil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Dále zdůraznilo, že výrobní odvětví Unie muselo udržovat úroveň investic v souladu s růstem trhu, aby zůstalo konkurenceschopné, a že investice výrobního odvětví Unie proto nemohly oslabit příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z Indie a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Sdružení Europacable rovněž vyvrátilo tvrzení týkající se chování narušujícího hospodářskou soutěž, protože se toto chování netýkalo výrobku, který byl předmětem šetření, a zdůraznilo, že zvýšení prodejních cen následovalo po zvýšení nákladů. Nakonec tvrdilo, že Komise již během šetření týkajícího se dovozu kabelů z optických vláken pocházejících z Číny zjistila, že pandemie COVID-19 měla na výrobní odvětví pouze velmi omezený a dočasný dopad (7).

(34)

Komise měla za to, že podnět poskytl dostatečné důkazy ve smyslu čl. 5 odst. 3 základního nařízení, že se časově shoduje podstatný nárůst dumpingového dovozu kabelů z optických vláken pocházejících z Indie a celkové zhoršení situace výrobního odvětví Unie. Podnět rovněž prokázal, že dovozní ceny se podbízely prodejním cenám výrobního odvětví Unie na trhu Unie. Závěrem lze říci, že důkazy obsažené v podnětu poukazovaly na souvislost mezi dovozem z Indie a situací způsobující újmu výrobnímu odvětví Unie, a tedy na příčinnou souvislost. Tyto argumenty byly proto zamítnuty.

(35)

V podnětu byly analyzovány i další možné příčiny újmy, tj. dovoz z jiných třetích zemí, dovoz z Číny a vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie. Tvrzení společností Birla, HFCL a STL, že újmu způsobil dovoz téhož výrobku z Číny, bylo zamítnuto. Antidumpingová opatření na dovoz z Číny byla uložena v listopadu 2021 a změněna v srpnu 2023 na základě antiabsorpčního šetření (8) a vyrovnávací opatření byla uložena v lednu 2022 (9). Ačkoli objem dovozu z Číny zůstává vysoký, uložení opatření mělo účinek v podobě snížení objemu dovozu po prvním čtvrtletí roku 2022. Tržní podíl dovozu kabelů z optických vláken z Číny se snížil z 36,6 % v roce 2022 na 33 % v období šetření použitém pro účely podnětu. Kromě toho se podle statistik TARIC významně snížil (o 57 %) objem dovozu kabelů z optických vláken z Číny mezi 4. čtvrtletím roku 2021 (310 249 km kabelů) a 1. čtvrtletím roku 2023 (133 164 km kabelů), přičemž ceny se začaly zvedat až ve 3. čtvrtletí roku 2022. Absencí dostatečného a dlouhodobého růstu cen se zabývalo výše zmíněné antiabsorpční šetření.

(36)

Tato analýza a informace poskytnuté v tomto ohledu byly považovány za dostatečné k tomu, aby bylo zahájeno šetření.

(37)

Společnost Birla uvedla, že podnět nezohlednil dopad opatření v širším hospodářském kontextu a nezohlednil ani zájmy dovozců a uživatelů v Unii.

(38)

V souladu s čl. 5 odst. 2 základního nařízení nemusí žadatel do svého podnětu zahrnout analýzu aspektů zájmu Unie, ale musí pouze předložit důkazy o dumpingu, újmě a příčinné souvislosti mezi dovozem označeným za dumpingový a údajnou újmou. Tento argument byl proto zamítnut.

(39)

Společnost STL tvrdila, že výrobní odvětví Unie nebylo ve spisu šetření, který nemá důvěrnou povahu, vymezeno, což představovalo porušení jejího práva na obhajobu. Podle názoru společnosti STL ani v oznámení o zahájení řízení, ani v odpovědi na makrodotazník není přesně uvedeno, kteří výrobci kabelů z optických vláken tvoří výrobní odvětví Unie. Komise ve spisu, který nemá důvěrnou povahu, zpřístupnila seznam známých výrobců kabelů z optických vláken v Unii. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(40)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že může v souladu s článkem 17 základního nařízení vybrat vzorek zúčastněných stran.

(41)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Komise vybrala reprezentativní vzorek na základě největšího objemu výroby a prodeje obdobného výrobku v Unii během období šetření, který rovněž zajišťoval široké zeměpisné rozložení. Tento vzorek sestával ze tří výrobců v Unii. Výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali více než 50 % odhadovaného celkového objemu výroby a více než 75 % celkového odhadovaného prodeje obdobného výrobku v Unii. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. K předběžnému vzorku nebyly vzneseny žádné připomínky, a proto byl potvrzen jako konečný vzorek.

(42)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení řízení.

(43)

Jeden dovozce, který není ve spojení, poskytl požadované informace a souhlasil se zařazením do vzorku. Vzhledem k nízkému počtu odpovědí Komise rozhodla, že výběr vzorku není nutný. Nebyly vzneseny žádné připomínky.

(44)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v Indii, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení řízení. Kromě toho Komise požádala zastoupení Indické republiky při Evropské unii, aby identifikovalo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem účastnit se šetření.

(45)

Požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo jedenáct vyvážejících výrobců patřících do devíti skupin v dotčené zemi. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení Komise vybrala vzorek, sestávající ze tří skupin vyvážejících výrobců na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně prošetřen. Tyto skupiny vyvážejících výrobců zařazené do vzorku představovaly v období šetření více než 80 % celkového vývozu kabelů z optických vláken z Indie do Unie. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl výběr vzorku projednán se všemi známými vyvážejícími výrobci a orgány v dotčené zemi.

(46)

K vzorku nebyly obdrženy žádné připomínky.

(47)

Komise zaslala dotazníky vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku, třem výrobcům v Unii zařazeným do vzorku, dovozci, který vyplnil formulář pro výběr vzorku, a známým uživatelům. Stejné dotazníky byly v den zahájení zpřístupněny rovněž na internetu (10). Komise dotazník zaslala rovněž žadateli s žádostí o poskytnutí makroukazatelů výrobního odvětví Unie.

(48)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné k předběžnému zjištění dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(49)

Kromě toho Komise podrobila dálkové křížové kontrole odpovědi na dotazník poskytnuté společností Prysmian S.p.A. zařazenou do vzorku a společnostmi ve spojení (Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Rumunsko, Španělsko, Švédsko) a odpovědi na makrodotazník poskytnuté žadatelem.

(50)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. října 2022 do 30. září 2023 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy zahrnovalo období od 1. ledna 2020 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(51)

Výrobkem, který je předmětem tohoto šetření, jsou kabely z jednovidových optických vláken, vyrobené z jednoho nebo několika jednotlivě opláštěných vláken, s ochranným obalem, též spojené s elektrickými vodiči, též osazené konektory.

(52)

Nejsou v něm zahrnuty tyto výrobky:

(53)

Kabely z optických vláken se používají jako optické přenosové médium v telekomunikačních sítích v dálkových, metropolitních a přístupových sítích.

(54)

Dotčeným výrobkem je výrobek, který je předmětem šetření, pocházející z Indie, v současnosti kódu KN ex 8544 70 00 (kódy TARIC 8544700010 a 8544700091) (dále jen „dotčený výrobek“).

(55)

Šetření prokázalo, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

(56)

Komise v této fázi rozhodla, že uvedené výrobky jsou proto obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(57)

Komise obdržela žádost o objasnění definice výrobku od jednoho vyvážejícího výrobce, a to společnosti Aksh Optifibre Limited (dále jen „Aksh“).

(58)

Společnost Aksh tvrdila, že v případě, že optické kabely nejsou tvořeny jednotlivě opláštěnými vlákny, měly by být v souladu s definicí výrobku uvedenou v oznámení o zahájení řízení z rozsahu šetření vyloučeny. V tomto ohledu společnost tvrdila, že „opláštění“ je třeba chápat jako „jakoukoli vrstvu, která něco zakrývá nebo k něčemu těsně přiléhá za účelem ochrany“. Společnost Aksh tvrdila, že všechna vlákna, která v tomto smyslu nejsou jednotlivě opláštěná, spadají do kódu HS 9001 („kabely z optických vláken jiné než čísla 8544“) a nejsou předmětem tohoto šetření. Tento vyvážející výrobce tvrdil, že popis definice výrobku obsažený v podnětu není jednoznačný, protože uvádí, že optická vlákna jsou pokryta trubicemi/moduly a jedním pláštěm nebo více plášti, které chrání vlákno, a výslovně tedy nezmiňuje „opláštění“. Tento vyvážející výrobce rovněž tvrdil, že optická vlákna, která nejsou jednotlivě opláštěna, se používají také v různých aplikacích, jako jsou dálkové a metropolitní sítě, zatímco optická vlákna, která jsou jednotlivě opláštěna, se v těchto aplikacích nepoužívají.

(59)

Společnosti HFCL a Birla souhlasily se společností Aksh, že optická vlákna, která nejsou jednotlivě opláštěna, by měla být z rozsahu tohoto šetření vyloučena. Na podporu svého výkladu, co znamená „jednotlivě opláštěný“, se opíraly o rozsudek indického odvolacího soudu ze dne 21. listopadu 2017 ve věci Commissioner of Customs (Import) Mumbai vs. Vodafone Essar Gujarat Ltd. (11), který se týkal celního zařazení některých kabelů z optických vláken dovážených do Indie. Indický orgán definici pojmu „jednotlivě opláštěný“ posoudil a dospěl k závěru, že „opláštění“ je něco jiného než „potah“.

(60)

Sdružení Europacable s indickými vyvážejícími výrobci nesouhlasilo a tvrdilo, že ochranný potah nanesený na jádro ze skleněných vláken se obecně považuje za „jednotlivě opláštěné vlákno“, což potvrzuje i vysvětlivka ke kombinované nomenklatuře Evropské unie (12) týkající se kódu KN 8544 70 00, která stanoví, že jádro skleněného vlákna a pouzdro jsou chráněny „vnitřním pláštěm potahu z měkkého akrylátu“ a „vnějším pláštěm potahu z tvrdého akrylátu“. Nakonec sdružení Europacable zopakovalo, že rozsah tohoto šetření zahrnuje kabely z optických vláken, které se na rozdíl od toho, co tvrdila společnost Aksh, používají mimo jiné v dálkových, metropolitních a přístupových sítích.

(61)

Komise dospěla k závěru, že výklad pojmu „jednotlivě opláštěná vlákna“ předložený indickými vyvážejícími výrobci není v souladu s tím, jak je tento pojem chápán v Evropské unii a co je vysvětleno ve Vysvětlivkách ke kombinované nomenklatuře Evropské unie. Kromě toho, co Komise již připomněla výše v 18. bodě odůvodnění, rozhodnutí zahraničního orgánu, jako je indický odvolací soud, vychází ze zahraničního práva, a proto nemůže mít vliv na výklad a uplatňování celních předpisů Evropské unie. Tvrzení indických vyvážejících výrobců v tomto ohledu byla proto zamítnuta.

(62)

Komise nejprve v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda je celkový objem domácího prodeje u každého spolupracujícího vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku reprezentativní. Domácí prodej je reprezentativní tehdy, pokud celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu připadající na vyvážejícího výrobce představuje alespoň 5 % celkového objemu prodeje dotčeného výrobku na vývoz do Unie během období šetření. Na základě tohoto kritéria byl celkový objem prodeje každého vyvážejícího výrobce obdobného výrobku zařazeného do vzorku na domácím trhu pokládán za reprezentativní.

(63)

Komise následně určila u vyvážejících výrobců s reprezentativním domácím prodejem typy výrobku prodávané na domácím trhu, jež byly shodné nebo srovnatelné s typy výrobku prodávanými na vývoz do Unie.

(64)

Komise poté v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení prověřovala, zda je domácí prodej každého vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku na jeho domácím trhu u každého typu výrobku, který je totožný nebo srovnatelný s typem výrobku prodávaným na vývoz do Unie, reprezentativní. Domácí prodej určitého typu výrobku je reprezentativní tehdy, pokud celkový objem domácího prodeje tohoto typu výrobku nezávislým odběratelům během období šetření představuje alespoň 5 % celkového objemu prodeje shodného nebo srovnatelného typu výrobku na vývoz do Unie. Komise zjistila, že domácí prodej některých typů výrobku nebyl pro vyvážející výrobce zařazené do vzorku reprezentativní.

(65)

Dále Komise stanovila podíl ziskového prodeje nezávislým odběratelům na domácím trhu u každého typu výrobku během období šetření, aby mohla rozhodnout, zda pro účely výpočtu běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení použije skutečný domácí prodej.

(66)

Běžná hodnota je založena na skutečné ceně jednotlivých typů výrobku na domácím trhu bez ohledu na to, zda jejich prodej je, či není ziskový, pokud:

(67)

V tomto případě je běžná hodnota váženým průměrem cen veškerého domácího prodeje uvedeného typu výrobku během období šetření.

(68)

Běžná hodnota je skutečná cena jednotlivých typů výrobku na domácím trhu pouze v případě ziskového prodeje daných typů výrobku na domácím trhu během období šetření, pokud:

(69)

Analýza množství domácího prodeje ukázala, že v závislosti na typu výrobku a na vyvážejícím výrobci bylo 3 až 97 % veškerého domácího prodeje ziskových a že vážená průměrná prodejní cena, pokud bylo více než 5 % domácího prodeje příslušného typu výrobku ziskových, byla vyšší než výrobní náklady. Běžná hodnota byla proto vypočtena jako vážený průměr cen veškerého domácího prodeje během období šetření nebo jako vážený průměr pouze ziskového prodeje.

(70)

U některých typů výrobku, u nichž nebyl zaznamenán žádný prodej typu obdobného výrobku na domácím trhu, stanovila Komise v souladu s čl. 2 odst. 1 základního nařízení běžnou hodnotu na základě cen ostatních vyvážejících výrobců na domácím trhu, s výjimkou případů, kdy by použití takových cen vedlo ke zveřejnění důvěrných obchodních informací. V takových případech Komise početně zjistila běžnou hodnotu tím, že k výrobním nákladům přidala vážené průměrné prodejní, režijní a správní náklady a zisk ze všech transakcí uskutečněných v běžném obchodním styku na domácím trhu. Podrobné informace byly z důvodu důvěrnosti informací poskytnuty v samostatných podáních dotčeným vyvážejícím výrobcům.

(71)

Pro určité typy výrobku, u kterých byl prodej typu obdobného výrobku v běžném obchodním styku nulový nebo nedostatečný, anebo v případech, kdy nebyl určitý typ výrobku na domácím trhu prodán v reprezentativním množství, vypočetla Komise běžnou hodnotu v souladu s čl. 2 odst. 3 a 6 základního nařízení.

(72)

U některých typů výrobku byla běžná hodnota početně zjištěna tak, že k průměrným výrobním nákladům obdobného výrobku, jež vznikly spolupracujícím vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku během období šetření, byly připočteny tyto položky:

(73)

U typů výrobku, které se na domácím trhu neprodávají v reprezentativním množství, byly přičteny průměrné prodejní, režijní a správní náklady a zisk z transakcí uskutečněných s těmito typy výrobku v běžném obchodním styku na domácím trhu. U typů výrobku, které se na domácím trhu neprodávají vůbec, byly přičteny vážené průměrné prodejní, režijní a správní náklady a zisk ze všech transakcí uskutečněných v běžném obchodním styku na domácím trhu.

(74)

Během inspekcí na místě skupina HFCL a skupina STL tvrdily, že výrobní náklady kabelů z optických vláken by neměly zahrnovat zisk převáděný mezi stranami, které jsou ve spojení, nebo mezi obchodními divizemi, které vyrábějí polotovary (jako je předlisované sklo a/nebo optická vlákna), jež se používají při výrobě kabelů z optických vláken. Tyto strany vysvětlily, že z finančních, účetních nebo daňových důvodů se převodní cena mezi dvěma obchodními divizemi zakládá na tržních cenách. Převodní cena mohla tedy být v závislosti na tržní ceně ve srovnání se skutečnými náklady na výrobu polotovarů vyšší. Obě strany tvrdily, že převodní cena/hodnota mezi obchodními divizemi / stranami ve spojení zahrnuje určité procento zisku. Komise použila výrobní náklady zaúčtované a vykázané společností, jež byly ověřeny v jejím účetním systému. Komise se domnívá, že tyto zaúčtované náklady řádně zohledňují náklady na tyto polotovary, a proto neexistuje žádný důvod pro jejich úpravu. Therefore, the claim was rejected.

(75)

V případě jedné společnosti ze skupiny Birla a jedné společnosti ze skupiny STL zahrnovaly prodejní, správní a režijní náklady také náklady a příjmy, které nesouvisely s prodejem kabelů z optických vláken v období šetření. Proto se při výpočtu prodejních, správních a režijních nákladů použitých pro stanovení běžné hodnoty k těmto nákladům a finančním příjmům nepřihlíželo. Podrobnější informace byly z důvodu důvěrnosti informací poskytnuty v samostatných podáních vyvážejícím výrobcům.

(76)

Vyvážející výrobci zařazení do vzorku vyváželi do Unie buď přímo nezávislým odběratelům, nebo jako dovozci prostřednictvím společností ve spojení.

(77)

U vyvážejících výrobců, kteří dotčený výrobek vyváželi přímo nezávislým odběratelům v Unii, byla vývozní cenou v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení cena, jež byla nebo má být skutečně zaplacena za dotčený výrobek prodaný na vývoz do Unie.

(78)

Skupina STL tvrdila, že její dceřiná společnost ve spojení, která má sídlo ve Francii, nevystupuje jako dovozce ve spojení, ale má pouze omezenou úlohu v logistice (tj. funguje jako sklad).

(79)

Při inspekci na místě v Indii však bylo zjištěno, že se zaměstnanci společnosti STL France zabývají celním odbavováním, prodejem kabelů z optických vláken a rozvojem francouzského trhu. Komise proto dospěla k závěru, že dceřiná společnost ve spojení vystupuje jako dovozce ve spojení, a vypočítala vývozní cenu v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení.

(80)

Adekvátně tomu byla vývozní cena stanovena na základě ceny, za niž byl dovezený výrobek poprvé znovu prodán nezávislým odběratelům v Unii. V takovém případě byly provedeny úpravy ceny o všechny náklady vzniklé mezi dovozem a dalším prodejem, včetně prodejních, režijních a správních nákladů, a o dosažený zisk. Vzhledem k tomu, že žádný dovozce, který není ve spojení, nespolupracoval, vycházela Komise ze zisku zjištěného v rámci šetření týkajícího se Číny u dovozce, který není ve spojení a dováží stejný výrobek, jako je dotčený výrobek v tomto šetření, jenž byl uveden v rozmezí, tj. 15 %–25 % (13). Na tomto základě se Komise rozhodla použít zisk ve výši 20 %.

(81)

Kromě toho skupina STL prodávala v prozatímní fázi šetření kabely z optických vláken také druhé společnosti ve spojení, Komise však nebyla schopna stanovit náklady na zpracování, prodejní, správní a režijní náklady a přiměřené ziskové rozpětí, na jejichž základě by měly být početně zjištěny vývozní ceny těchto transakcí ve smyslu čl. 2 odst. 9 základního nařízení. Proto se k tomuto prodeji pro účely zjištění vývozní ceny v prozatímní fázi šetření nepřihlíželo. Komise se však bude touto otázkou nadále zabývat a tyto prvky stanoví v konečné fázi tohoto šetření.

(82)

Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu vyvážejících výrobců zařazených do vzorku na základě ceny ze závodu.

(83)

Podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení je Komise povinna provést spravedlivé srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou, a to na stejné obchodní úrovni, a provést úpravy o rozdíly u činitelů, které ovlivňují ceny a jejich srovnatelnost. V tomto případě se Komise rozhodla srovnat běžnou hodnotu a vývozní cenu vyvážejících výrobců zařazených do vzorku na úrovni ceny ze závodu. Jak je dále vysvětleno níže, byly běžná hodnota a vývozní cena ve vhodných případech upraveny tak, aby: i) je bylo možné očistit zpět na úroveň ceny ze závodu a ii) bylo možno provést úpravy o rozdíly u činitelů, na které bylo upozorněno a které prokazatelně ovlivňují ceny a srovnatelnost cen.

(84)

Aby bylo možné očistit běžnou hodnotu zpět na úroveň ceny ze závodu, byly provedeny úpravy za účelem zohlednění nákladů na dopravu, skladování, pojištění, manipulaci a nakládku a balení.

(85)

Byly provedeny úpravy o tyto činitele ovlivňující ceny a srovnatelnost cen: provize, úvěrové náklady a bankovní poplatky.

(86)

Aby bylo možné očistit vývozní cenu zpět na úroveň ceny ze závodu, byly provedeny úpravy za účelem zohlednění nákladů na dopravu, skladování, pojištění, manipulaci a nakládku a balení.

(87)

Byly provedeny úpravy o tyto činitele ovlivňující ceny a srovnatelnost cen: provize, úvěrové náklady a bankovní poplatky.

(88)

Všechny společnosti zařazené do vzorku požadovaly, aby byla vývozní cena upravena o režim navracení cla a režim prominutí cel a daní z vyvážených výrobků (Remission of Duties and Taxes on Exported Products, RODTEP). Komise uvedla, že podle čl. 2 odst. 10 písm. b) základního nařízení se úprava o tyto režimy provádí u běžné hodnoty, nikoli u vývozní ceny. Kromě toho v rámci těchto režimů obdrželi vývozci zařazení do vzorku vývozní náhrady ve výši určitého procenta hodnoty vývozní faktury nebo určité částky za jednotku vyvezeného výrobku bez ohledu na to, zda a v jaké výši byla skutečně zaplacena cla nebo daně za suroviny, které byly použity ve vyvážených kabelech z optických vláken. A konečně, úpravy uvedené v tvrzení nemohly být spojeny s částkami odpovídajícími dovozním poplatkům nebo nepřímým daním, kterými je zatížen obdobný výrobek nebo surovina ve výrobku přítomná, jak stanoví čl. 2 odst. 10 písm. b) základního nařízení. Z těchto důvodů bylo třeba tvrzení zamítnout.

(89)

U spolupracujících vyvážejících výrobců zařazených do vzorku Komise porovnala váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(90)

Na tomto základě prozatímní vážená průměrná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

(91)

U spolupracujících vyvážejících výrobců, kteří nebyli zařazeni do vzorku, vypočítala Komise vážené průměrné dumpingové rozpětí v souladu s čl. 9 odst. 6 základního nařízení. Toto rozpětí bylo tudíž stanoveno na základě rozpětí vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, a to bez ohledu na to, zda byl u nich zjištěn dumping.

(92)

Na tomto základě činí prozatímní dumpingové rozpětí spolupracujících vyvážejících výrobců nezařazených do vzorku 9,0 %.

(93)

U všech ostatních vyvážejících výrobců v Indii stanovila Komise dumpingové rozpětí na základě dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení. Za tímto účelem Komise určila úroveň spolupráce ze strany vyvážejících výrobců.

(94)

Úroveň spolupráce byla v tomto případě považována za vysokou, neboť vývoz spolupracujících vyvážejících výrobců během období šetření pokryl celkový objem dovozu. Na základě toho Komise rozhodla, že stanoví dumpingové rozpětí pro nespolupracující vyvážející výrobce na úrovni společnosti zařazené do vzorku s nejvyšším dumpingovým rozpětím.

(95)

Prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

(96)

Ačkoli se úřední statistiky dovozu vykazují v kilogramech, Komise se domnívala, že tato jednotka není vhodná pro řádné měření dotčených objemů. Šetření ukázalo, že výrobní odvětví obvykle nepoužívá jako hlavní objemový ukazatel hmotnost, ale délku. Lze měřit buď délku kabelu (kilometry kabelu), nebo celkovou délku vláken v nich obsažených (kilometry vlákna). Během šetření dovozu kabelů z optických vláken pocházejících z Číny (14) se Komise domnívala, že nejvhodnější měrnou jednotkou jsou kilometry kabelů. Stejný přístup byl použit i v tomto případě.

(97)

Obdobný výrobek v Unii v období šetření vyrábělo čtrnáct výrobců nebo skupin výrobců. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(98)

The total Union production during the investigation period was established at around 1,7 million cable-km. Komise tento údaj určila na základě všech dostupných informací týkajících se výrobního odvětví Unie, jako jsou přímé informace poskytnuté třemi výrobci v Unii zařazenými do vzorku, pěti dalšími výrobci v Unii podporujícími podnět a informace o trhu u zbývajících výrobců. Jak je uvedeno v 41. bodě odůvodnění, tři výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali více než 50 % odhadovaného celkového objemu výroby obdobného výrobku.

(99)

Aby zjistila, zda výrobní odvětví Unie utrpělo újmu v důsledku dumpingu, a za účelem stanovení spotřeby a různých ekonomických ukazatelů týkajících se situace výrobního odvětví Unie Komise zkoumala, zda a do jaké míry musí být v analýze vzato v úvahu následné využití obdobného výrobku (využití pro vlastní spotřebu) vyráběného výrobním odvětvím Unie.

(100)

Komise zjistila, že 9 až 13 % výroby výrobců v Unii zařazených do vzorku bylo během posuzovaného období určeno k využití pro vlastní spotřebu. Kabely byly v tomto případě dodávány v rámci oddělení stejné společnosti nebo skupinám společností pro další následné zpracování, zejména pro výrobu kabelů vybavených konektory.

(101)

Rozlišení mezi závislým a volným trhem je pro analýzu újmy důležité, neboť výrobky určené pro vlastní spotřebu nejsou vystaveny přímé hospodářské soutěži ze strany dovozu. Naproti tomu výrobky určené k prodeji na volném trhu jsou v přímé hospodářské soutěži s dovozem dotčeného výrobku.

(102)

Aby Komise získala co nejúplnější představu o výrobním odvětví Unie, shromáždila údaje o celé činnosti týkající se optických vláken a určila, zda je výroba určena pro vlastní spotřebu, nebo pro volný trh.

(103)

Komise posoudila určité hospodářské ukazatele týkající se výrobního odvětví Unie na základě údajů o volném trhu. Těmito ukazateli jsou: objem prodeje a prodejní ceny na trhu Unie; podíl na trhu; růst; objem vývozu a vývozní ceny; ziskovost; návratnost investic; peněžní tok. Pokud to bylo možné a odůvodněné, Komise tyto zjištěné údaje porovnala s údaji o závislém trhu, aby získala úplnou představu o situaci ve výrobním odvětví Unie.

(104)

Další hospodářské ukazatele však bylo možné smysluplně posoudit pouze se zřetelem na veškerou činnost, včetně využití pro vlastní spotřebu v rámci výrobního odvětví Unie (15). Těmito ukazateli jsou: výroba; výrobní kapacita, využití kapacity; investice; zásoby; zaměstnanost; produktivita; mzdy; schopnost opatřit si kapitál. Tyto ukazatele závisí na veškeré činnosti, bez ohledu na to, zda je výroba určena pro vlastní spotřebu, nebo pro prodej na volném trhu.

(105)

Komise určila spotřebu v Unii na základě prodeje uskutečněného výrobním odvětvím Unie na trhu Unie stanoveného žadatelem a údajů o dovozu z Indie určených v souladu s metodikou popsanou v oddíle 4.6.1.

(106)

Dovoz z jiných třetích zemí byl stanoven na základě údajů Eurostatu. Vzhledem k tomu, že Eurostat uvádí dovoz dotčeného výrobku v kg, byl dovoz přepočten na kilometry kabelů v souladu s 96. bodem odůvodnění za použití stejného faktoru převodu, který byl použit pro indické vyvážející výrobce.

(107)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 2

spotřeba v Unii (v kilometrech kabelu)

(108)

Celková spotřeba v Unii, včetně volného a závislého trhu, se mezi lety 2020 a 2021 zvýšila o 16 % z přibližně 2,4 milionu kilometrů kabelů v roce 2020 na přibližně 2,7 milionu kilometrů kabelů v roce 2021. Mezi rokem 2022 a obdobím šetření se snížila přibližně o 4 % na přibližně 2,5 milionu kilometrů kabelů. Nárůst spotřeby v roce 2021 lze vysvětlit obnovením poptávky po jejím narušení v důsledku pandemie COVID-19.

(109)

Závislým trhem je použití kabelů z optických vláken v řešeních konektivity nabízených společnostmi, včetně kabelů vybavených konektory. Tento objem představoval 9 % celkové spotřeby v Unii během období šetření. Závislý prodej zaznamenal v průběhu posuzovaného období nárůst o 45 %.

(110)

Spotřeba na volném trhu se vyvíjela v souladu s celkovou spotřebou v Unii. V roce 2021 se zvýšila o 15 %, následoval její pokles o 9,5 % v roce 2022 a nárůst v období šetření o 5,7 %. Od roku 2020 do období šetření došlo k nárůstu o 1 %.

(111)

Komise objem dovozu z Indie stanovila na základě ověřených odpovědí na dotazník obdržených od vyvážejících výrobců zařazených do vzorku a informací poskytnutých spolupracujícími vyvážejícími výrobci nezařazenými do vzorku. Jak je uvedeno v 96. bodě odůvodnění, použitou měrnou jednotkou byly kilometry kabelů. Na základě těchto skutečností představoval objem dovozu z Indie v období šetření 113 % celkového dovozu z Indie vykázaného Eurostatem za stejné období.

(112)

Sdružení Europacable požádalo Komisi, aby do objemu dovozu z Indie zahrnula také dovoz deklarovaný pod kódem komodity 9001 10, a tvrdilo, že indičtí vyvážející výrobci pod tímto kódem nesprávně deklarovali dovoz kabelů z optických vláken. Důkazem prokazujícím tuto nesprávnou deklaraci by mohla být skutečnost, že objem dovozu deklarovaný indickými vyvážejícími výrobci převyšoval objem zaznamenaný pod kódem KN 8544 70 00 a kódy TARIC 8544700010 a 8544700091. Vzhledem k tomu, že vyvážející výrobci v Indii poskytli vysokou míru součinnosti, však byl objem dovezený z Indie identifikován s vysokou mírou přesnosti i bez ohledu na kódy KN, pod kterými byl deklarován. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(113)

Podíl celkového dovozu z Indie na trhu byl stanoven podle objemu dovozu v porovnání s objemem celkové spotřeby na volném trhu, který je uveden v tabulce 2.

(114)

Jak je popsáno v 90. bodě odůvodnění, u dvou vyvážejících výrobců zařazených do vzorku byl zjištěn významný dumping. Komise proto v další analýze rozlišovala dumpingový a nedumpingový dovoz z Indie. Níže se tedy zabýváme dopadem dumpingového dovozu na situaci výrobního odvětví Unie, zatímco dopad nedumpingového dovozu je posuzován v rámci příčinné souvislosti ve 182. a 183. bodě odůvodnění. Nedumpingový dovoz je proto uveden a posuzován v tabulce 12 níže.

(115)

Objem nedumpingového dovozu skupiny HFCL činil [25–35 %] celkového dovozu z Indie v období šetření. Pro určení, zda lze zjištění týkající se této společnosti rozšířit na veškerý dovoz nezařazený do vzorku, porovnala Komise ceny skupiny HFCL s cenami spolupracujících vyvážejících výrobců nezařazených do vzorku. Na základě informací uvedených ve formulářích pro výběr vzorku a v odpovědi na dotazník byla průměrná vývozní cena skupiny HFCL o [5–15 %] vyšší než průměrná vývozní cena pěti indických vývozců nezařazených do vzorku, kteří poskytli odpovědi na dotazník pro výběr vzorku. Celkový objem vývozu těchto společností představoval 15 % veškerého dovozu z Indie do Unie. Komise proto usoudila, že zjištění ohledně neexistence dumpingu týkající se skupiny HFCL nemůže rozšířit na vyvážející výrobce nezařazené do vzorku.

(116)

Dumpingový dovoz z dotčené země do Unie se vyvíjel takto:

Tabulka 3

Objem dumpingového dovozu a podíl na trhu

(117)

Dumpingový dovoz z Indie se v posuzovaném období výrazně zvýšil z [48 300 – 58 500] kilometrů kabelů v roce 2020 na [136 700 – 165 400] kilometrů kabelů v období šetření. Tento nárůst o 183 % značně převyšuje vývoj spotřeby a prokazuje rozsah, v jakém indický dovoz pronikal na trh.

(118)

V důsledku toho se podíl dumpingového dovozu na trhu v posuzovaném období zvýšil z [2–3] % na [6–8] %, což představuje výrazný nárůst o 181 %. Je třeba poznamenat, že objem indického dumpingového dovozu se zvýšil zejména v období let 2020–2022.

(119)

Komise ceny dumpingového dovozu stanovila na základě ověřených odpovědí na dotazník obdržených od vyvážejících výrobců zařazených do vzorku a informací poskytnutých spolupracujícími vyvážejícími výrobci nezařazenými do vzorku. Cenové podbízení u dovozu bylo stanoveno na základě cen CIF vyvážejících výrobců zařazených do vzorku a ověřených odpovědí na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(120)

Vážená průměrná cena dumpingového dovozu do Unie z dotčené země se vyvíjela takto:

Tabulka 4

Dovozní ceny (v EUR/km kabelu)

(121)

Ceny dumpingového dovozu z Indie během posuzovaného období klesly z 1 015 na 548 EUR za km kabelu, tedy o 46 %. Kromě roku 2020 byly indické ceny během posuzovaného období soustavně nižší než cena výrobního odvětví Unie (viz tabulka 8).

(122)

Cenové podbízení v období šetření v této souvislosti Komise stanovila srovnáním:

(123)

Pokud by vývozní cena byla upravena podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení pro výpočet dumpingu, pro výpočet rozpětí cenového podbízení a újmy, vývozní cena (dále jen „vypočtená cena CIF“) by byla vypočtena na základě hodnoty faktury prvnímu nezávislému odběrateli, od které byly odečteny úpravy týkající se dovozu do místa CIF, jakož i prodejní, správní a režijní náklady a zisk dovozce ve spojení, a to analogicky za použití čl. 2 odst. 9 základního nařízení a tak, jak povoluje judikatura (16).

(124)

Srovnání cen bylo provedeno podle jednotlivých typů transakcí na stejné obchodní úrovni, v případě potřeby s náležitou úpravou a po odečtení rabatů a slev. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl teoretického obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku v období šetření. U dvou vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, u nichž byl zjištěn dumping, bylo zjištěno rozpětí cenového podbízení ve výši 37 %, resp. 46 %.

(125)

V každém případě Komise bez ohledu na zjištění ohledně cenového podbízení zjistila, že dumpingový dovoz významně stlačil ceny v Unii, které během posuzovaného období klesaly, zatímco výrobní náklady neustále rostly. Výrobní odvětví Unie nemohlo zvýšit své ceny na úroveň nutnou k tomu, aby dosáhlo rozumných zisků, jak ukazují úrovně prodeje pod cenou zjištěné během období šetření.

(126)

Posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie zahrnovalo v souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení posouzení všech hospodářských ukazatelů, které ovlivňovaly stav daného výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(127)

Pro účely zjištění újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise posoudila makroekonomické ukazatele na základě údajů obsažených v odpovědi na dotazník, kterou zaslal žadatel a která zahrnovala údaje týkající se všech výrobců v Unii. Mikroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Údaje se týkaly výrobců v Unii zařazených do vzorku. Oba soubory údajů byly pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie shledány jako reprezentativní.

(128)

Makroekonomické ukazatele jsou tyto: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(129)

Mikroekonomické ukazatele jsou tyto: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(130)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(131)

Během posuzovaného období se objem výroby výrobního odvětví Unie zvýšil ze zhruba 1,4 milionu kilometrů kabelů na přibližně 1,7 milionu kilometrů kabelů, tj. celkově o 20 %. Z podrobnější analýzy vyplynulo, že k nárůstu objemu výroby došlo zejména v letech 2020 až 2021, kdy tento objem vzrostl o 18 %, v roce 2022 se ještě mírně zvýšil o 4 %, zatímco v období šetření opět poklesl o 1 %.

(132)

Během posuzovaného období se výrobní kapacita zvýšila o 13 %; toto zvýšení odráží investice některých výrobců v Unii. Navzdory tomuto nárůstu zůstala úroveň investic celkově na velmi nízké úrovni, která představovala minimální úroveň, jež byla nezbytná pro udržení přítomnosti výrobního odvětví Unie na trhu.

(133)

Využití kapacity se v období 2020–2022 zvýšilo o 13 %, přičemž v období šetření následoval pokles o čtyři procentní body, jenž byl způsoben poklesem výroby ve stejném období.

(134)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Objem prodeje a podíl na trhu

(135)

Během celého posuzovaného období se celkový objem prodeje výrobního odvětví Unie na volném a závislém trhu zvýšil ze zhruba 1 milionu kilometrů kabelů v roce 2020 na více než 1,2 milionu kilometrů kabelů v období šetření, tj. o 22 %.

(136)

Objem prodeje v Unii na volném trhu se zvýšil z přibližně 880 000 kilometrů kabelů v roce 2020 na přibližně 1 040 000 kilometrů kabelů v období šetření, tj. o 17 % v průběhu posuzovaného období. Toto zvýšení se promítlo do zvýšení podílu na trhu z 40,4 % v roce 2020 na 47,2 % v období šetření.

(137)

Nárůst podílu výrobního odvětví Unie na trhu v posuzovaném období je třeba přičíst dvěma hlavním činitelům: i) stlačování cen, kterému byli vystaveni výrobci v Unii (viz oddíl 5.1), a ii) uložení antidumpingových opatření na dovoz kabelů z optických vláken pocházejících z Číny v listopadu 2021. Výrobci v Unii získali svůj podíl na trhu zpět v období téměř stabilní spotřeby téměř výhradně na úkor čínského dumpingového dovozu. Jak je vysvětleno níže v oddíle 4.6.2.3, výrobní odvětví Unie nemohlo plně využít nápravného účinku antidumpingových cel uložených na dovoz z Číny, protože značnou část čínského prodeje převzal dumpingový dovoz z Indie.

(138)

Závislý trh výrobního odvětví Unie (vyjádřený jako procentní podíl spotřeby na volném trhu) vykazoval v posuzovaném období rostoucí trend z 6,2 % v roce 2020 na 9,0 % v období šetření. Vlastní trh tvoří kabely z optických vláken, které byly použity pro účely konektivity (kabely pro připojení, kabely v budovách a kabely pro datová centra). Na trhu s konektory existuje zvýšená poptávka, a proto se zvyšuje využití kabelů z optických vláken na závislém trhu. Vzhledem k vyšším cenám těchto výrobků a dostupné volné kapacitě se výrobní odvětví Unie rozhodlo zachovat obchodní aktivity na závislém trhu, protože umožňují diferencovat výrobky, zvýšit využití kapacity a snížit jednotkové náklady a měly pozitivní dopad na celkovou ziskovost výrobního odvětví Unie. Neměly tedy žádný negativní dopad na celkovou hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie.

(139)

Navzdory platným antidumpingovým opatřením uloženým na dovoz kabelů z optických vláken pocházejících z Číny nedokázalo výrobní odvětví Unie znovu získat významný podíl na trhu. Přestože se čínský podíl na trhu významně snížil z 37,5 % na 22,6 %, převzal část tohoto podílu dumpingový a nedumpingový dovoz z Indie, který se významně zvýšil z 2,3 % na 6,3 %. Výrobní odvětví Unie proto nemohlo plně těžit z nastolení rovných podmínek ve vztahu k čínskému dovozu a nemohlo odpovídajícím způsobem zvýšit svou výrobu a objem prodeje.

(140)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Zaměstnanost a produktivita

(141)

Zaměstnanost ve výrobním odvětví Unie se mezi rokem 2020 a obdobím šetření zvýšila na základě ekvivalentu plného pracovního úvazku (FTE) o 13 %. Tento vývoj z velké části kopíroval trend objemu výroby v tabulce 5.

(142)

Protože se údaje o výrobě a zaměstnanosti navzájem blízce odráží, zůstávala produktivita v kilometrech kabelu na zaměstnance ve velké míře stabilní.

(143)

Dumpingová rozpětí indického dumpingového dovozu pokrývajícího [6–8] % podílu na trhu byla výrazně nad úrovní de minimis. Vzhledem k objemu a cenám dovozu z dotčené země byl dopad rozsahu skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Unie značný.

(144)

Kabely z optických vláken již byly předmětem antidumpingového šetření. Konečná antidumpingová opatření na dovoz z Číny byla uložena v listopadu 2021 a změněna v srpnu 2023 na základě antiabsorpčního šetření (dále jen „antiabsorpční šetření“) (17). V první polovině posuzovaného období byla situace výrobního odvětví Unie, včetně úrovně jeho ziskovosti, stále ovlivněna dumpingovým dovozem z Číny, jak je uvedeno v oddíle 5 níže. Výrobní odvětví Unie nemohlo plně využít nápravného účinku cla uloženého na čínský dovoz, jelikož došlo k absorpci původních antidumpingových cel ze strany čínských vývozců a výrazně se zvýšil indický dumpingový dovoz, jak je vysvětleno níže ve 173. bodě odůvodnění.

(145)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované nezávislým odběratelům v Unii se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Prodejní ceny v Unii

(146)

Prodejní ceny na trhu Unie platné pro strany, které nejsou ve spojení (na volném trhu), se v letech 2020 až 2021 snížily o 5 % a v následujících letech mírně vzrostly, aniž by však dosáhly úrovně roku 2020.

(147)

Ačkoli jednotkové výrobní náklady v období 2020–2021 klesly o 5 % v souladu s průměrnými cenami na volném trhu Unie, v období mezi rokem 2021 a obdobím šetření vykázaly nárůst (tj. o 14,5 %), zatímco prodejní ceny se zvýšily pouze o 2,4 %. Nárůst nákladů mezi rokem 2021 a obdobím šetření byl způsoben zejména zvýšením cen surovin a nákladů na zaměstnance v souladu s vývojem inflace.

(148)

Průměrné náklady práce výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(149)

Průměrné náklady práce na jednoho zaměstnance vykazovaly během posuzovaného období stabilní nárůst. Jejich stabilní růst odráží dodatečné náklady na pracovní sílu včetně úprav o inflaci.

(150)

Stav zásob u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 10

Zásoby

(151)

Stav zásob u výrobců v Unii zařazených do vzorku kolísal, ale celkově vzrostl během posuzovaného období o 21 %. Vzhledem k tomu, že většina výroby probíhá na základě objednávek a specifikací odběratelů, nepředstavují zásoby významný ukazatel újmy.

(152)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 11

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(153)

Ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku stanovila Komise tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje.

(154)

Ziskovost se během celého posuzovaného období neustále snižovala a klesla z 12,7 % v roce 2020 na 3,4 % v období šetření. K nejvýraznějšímu poklesu ziskovosti došlo v roce 2022, kdy se souběžně s tím výrazně zvýšil podíl indického dumpingového dovozu na trhu z [2–3] % na [6–8] %. Během posuzovaného období se náklady výrobního odvětví Unie zvýšily o 9 %, zatímco prodejní ceny se snížily o 3 %, což bylo způsobeno cenovým tlakem indického dumpingového dovozu.

(155)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobců v Unii financovat svou činnost z vlastních zdrojů. Vývoj čistého peněžního toku se vyvíjel v souladu s trendem vývoje ziskovostí a během posuzovaného období výrazně poklesl o zhruba 50 %.

(156)

Investice v letech 2020–2021 výrazně poklesly, a to přibližně o 50 %. Během posuzovaného období se úroveň investic mohla vrátit na původní úroveň a dokonce i zvýšit o 44 % ve srovnání s rokem 2020. Investice však od počátku posuzovaného období zůstaly celkově na nízké úrovni a byly vynaloženy především na zvýšení efektivity, údržbu stávajících zařízení a na výzkum a vývoj. Přímým důsledkem tlaku dumpingového dovozu bylo, že výrobní odvětví Unie muselo investice odložit.

(157)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Návratnost investic se během posuzovaného období vyvíjela negativně a snížila se o 43 %. Tento nepříznivý vývoj ukazuje, že ačkoli se s cílem udržet a zlepšit účinnost a konkurenceschopnost i nadále investovalo, návratnost těchto investic během posuzovaného období z důvodu neschopnosti výrobního odvětví Unie zvýšit míru ziskovosti podstatně klesla.

(158)

Jelikož návratnost investic klesla tak rychle, je schopnost opatřit si kapitál v budoucnu zjevně ohrožena, pokud se situace postupně nezlepší.

(159)

Společnost STL tvrdila, že se na základě odpovědí výrobců v Unii zařazených do vzorku na dotazník situace výrobního odvětví Unie dostatečně zlepšila, zejména pokud jde o výrobu a výrobní kapacitu, prodej stranám, které nejsou ve spojení, závislý prodej, vývoz, zaměstnanost a investice, a že výrobní odvětví Unie proto neutrpělo žádnou podstatnou újmu. Společnost STL dále tvrdila, že výrobci v Unii byli celkově ziskoví, přičemž úroveň ziskovosti se lišila v závislosti na různých obchodních modelech.

(160)

Komise se závěry společnosti STL nesouhlasila. As set out in recitals (169) to (170), the analysis of the injury indicators showed that the Union industry suffered material financial injury in the form of lower profits and a drop in investments and on the return thereon.

(161)

In addition to that, as explained below in recitals (164) to (168), the analysis of sales through tenders indicates that the price erosion was further accelerating despite the measures in place against imports from China and would continue to do so due to the rapidly increasing dumped imports from India. Tvrzení společnosti STL v tomto ohledu byla proto zamítnuta.

(162)

Převážná většina kabelů z optických vláken se prodává prostřednictvím nabídkových řízení, zatímco další kabely z optických vláken se prodávají prostřednictvím individuálního spotového prodeje. S cílem porozumět tomuto tržnímu aspektu si Komise vyžádala podrobné informace o nabídkových řízeních od indických vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, výrobců v Unii zařazených do vzorku, dovozců a uživatelů. Byly požadovány informace o charakteristikách nabídkových řízení, jako je postup, časový harmonogram a další relevantní charakteristiky. Šetření se nezúčastnil a informace neposkytl žádný veřejný zadavatel ani telekomunikační operátor.

(163)

Šetření prokázalo nejednotnost nabídkových řízení, a to i z hlediska postupu, rozsahu a výsledků. Mohou je organizovat veřejné nebo soukromé subjekty, například velcí telekomunikační operátoři. Jednání v rámci nabídkových řízení mohou probíhat různými formami, například formou elektronických aukcí nebo přímého podávání nabídek. Trvají zpravidla tři až šest měsíců od zveřejnění nabídkového řízení do jeho ukončení. Do jednoho až dvou měsíců po ukončení nabídkového řízení vystaví zákazník objednávku a dodávky se uskuteční podle podmínek stanovených ve smlouvě. Šetření potvrdilo, že vzhledem k tomu, že nabídková řízení jsou zveřejňována na výrobky, jejichž technické vlastnosti jsou podrobně specifikovány, cena představuje při nákupu nejdůležitější kritérium (18).

(164)

Nabídková řízení zintenzívnila hospodářskou soutěž, protože přítomnost indických vyvážejících výrobců, kteří podávali nabídky s velmi nízkou cenou, přiměla výrobní odvětví Unie k tomu, aby ve snaze vyrovnat se indickým nabídkám snížilo své ceny na neudržitelnou úroveň, a zabránila mu tak přenést zvýšení nákladů na své odběratele. Nabídková řízení obvykle nezahrnují smluvní závazek kupujícího nakoupit množství, jaké poptával v nabídkovém řízení, nicméně zahrnují smluvní závazek dodavatele dodat toto množství za cenu nabízenou v řízení.

(165)

Vzhledem k tomu, že většina trhu je zásobována prostřednictvím nabídkových řízení, je tím, co určuje ceny na trhu, mechanismus nabídkových řízení. Indický vývozce, který podává nabídky s mnohem nižší cenou než výrobní odvětví Unie, tedy i přes stále relativně nízké prodané množství stanovuje referenční cenu, které by se mělo výrobní odvětví Unie vyrovnat. To potvrzují i významné úrovně cenového podbízení a prodeje pod cenou zjištěné při šetření.

(166)

Společnost HFCL požádala o to, aby byla provedena samostatná analýza újmy pro prodej prostřednictvím nabídkových řízení na jedné straně a pro spotový prodej na straně druhé, přičemž tvrdila, že se jedná o dva různé segmenty trhu, které mají odlišné cenové strategie a chování poptávky.

(167)

Společnost HFCL nepředložila žádné důkazy, které by prokazovaly, že by použití různých prodejních kanálů mohlo mít různé účinky působící újmu na výrobní odvětví Unie. Šetřením bylo navíc zjištěno, že nabídková řízení představují hlavní podíl trhu s kabely z optických vláken, jak je vysvětleno výše ve 162. bodě odůvodnění. Spotový prodej využívají především stejní telekomunikační operátoři pro projekty malého rozsahu nebo jako doplněk k množstvím, která již byla předmětem nabídkových řízení. V tomto případě je tedy pravděpodobné, že referenční cena pro daný typ výrobku bude i tak vázána na cenu dohodnutou v nabídkovém řízení. Tvrzení společnosti HFCL bylo proto zamítnuto.

(168)

Vzhledem k povaze nabídkových řízení je třeba vzít v úvahu opožděný účinek. Následná dodávka (a fakturace) kabelů z optických vláken se po výhře v nabídkovém řízení uskutečňuje v měsících nebo letech následujících po ukončení nabídkového řízení. V průběhu posuzovaného období výrobní odvětví Unie utrpělo ztrátu objemu prodeje ve prospěch čínských vývozců před tím, než byla uložena opatření, a zároveň čelilo konkurenci ze strany dumpingového indického vývozu, jehož účinky na objem prodeje budou přetrvávat i po skončení období šetření. Celkově tedy vývoj nabídkových řízení potvrdil, že přetrvává vliv stlačování cen. Zvýšená přítomnost indických vyvážejících výrobců zabránila tomu, aby se výrobní odvětví Unie zotavilo z čínského dovozu, a v případě, že nebudou uložena opatření, bude mít i nadále negativní vliv.

(169)

Několik ukazatelů signalizovalo pozitivní trend, například výroba, kapacita, objem prodeje a podíl na trhu, jakož i zaměstnanost. Zvýšení podílu výrobního odvětví Unie na trhu však může souviset s poklesem podílu dovozu z Číny na trhu po uložení opatření v listopadu 2021, kdy se výrobnímu odvětví Unie podařilo získat zpět část podílu na trhu, který dříve ztratilo ve prospěch čínského dovozu. Výrobní odvětví Unie se však zároveň potýkalo se zvýšenými výrobními náklady, zatímco průměrné prodejní ceny v Unii vykazovaly klesající tendenci. Ačkoli se očekávalo, že opatření uložená na dovoz z Číny vyřeší situaci ku prospěchu výrobců v Unii, silný nárůst podílu indického dovozu na trhu vedl k tomu, že indický vývoz trvale vytvářel cenový tlak, přičemž po celé období šetření v roce 2021 docházelo k výraznému cenovému podbízení a v každém případě ke stlačování cen. Projevilo se to výrazným poklesem ziskovosti a peněžních toků a nakonec i velmi nízkou úrovní investic.

(170)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise v této fázi k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(171)

V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobnímu odvětví Unie mohly ve stejnou dobu působit újmu i jiné známé činitele. Komise zajistila, aby případná újma, kterou mohly způsobit jiné činitele než dumpingový dovoz z dotčené země, nebyla přičítána tomuto dumpingovému dovozu. Mezi tyto činitele patří: nedumpingový dovoz z Indie, dovoz z Číny, dovoz z jiných třetích zemí, závislý prodej, zvýšení cen surovin a energie, narušení dodavatelského řetězce v důsledku pandemie COVID-19, chování výrobního odvětví Unie narušující hospodářskou soutěž, hospodářská soutěž v rámci výrobního odvětví Unie a újma, kterou si výrobní odvětví Unie způsobilo samo v důsledku účinků počátečního zvýšení investic, kapacity a zásob.

(172)

Zhoršení situace výrobního odvětví Unie se časově shodovalo s rychlým nárůstem dumpingového dovozu z Indie, který pronikal na trh Unie ve značných objemech, výrazně podbízel ceny výrobního odvětví Unie a v každém případě významně stlačoval prodejní ceny v Unii.

(173)

Objem dumpingového dovozu z Indie se zvýšil (jak je uvedeno v tabulce 3) z [48 000 – 59 000] kilometrů kabelů v roce 2020 na [137 000 – 165 000] kilometrů kabelů v období šetření, což představuje nárůst o183 %. Podíl na trhu se během stejného období zvýšil ze [2–3] % to [6–8] %, což představuje téměř trojnásobný nárůst (179 %). Během stejného období (jak je uvedeno v tabulce 6) byl podíl výrobního odvětví Unie na volném trhu méně významný, přičemž vzrostl ze 40,4 % na 47,2 %, což představuje nárůst o 17 % (6,8 procentního bodu), proto lze vyvodit závěr, že poklesu dovozu z Číny využil především dumpingový dovoz z Indie.

(174)

Průměrná cena dumpingového dovozu se během posuzovaného období výrazně snížila o 46 %, jak je popsáno v tabulce 4, a podbízela se prodejním cenám výrobního odvětví Unie v průměru o 37,2 % a 45,6 %. Prodejní ceny výrobního odvětví Unie na volném trhu Unie stranám, které nejsou ve spojení, na základě analýzy v tabulce 8 během tohoto období celkově poklesly o 3 %.

(175)

Úroveň cenového podbízení v kombinaci s nízkou ziskovostí výrobního odvětví Unie prokazuje, že ceny dumpingového dovozu byly výrazně nižší než výrobní náklady výrobního odvětví Unie, a to jak prostřednictvím mechanismů nabídkových řízení, tak spotovým prodejem. Toto cenové chování zabránilo výrobnímu odvětví Unie v tom, aby v plném rozsahu získalo zpět svůj podíl na trhu, který dříve ztratilo kvůli dumpingovému čínskému dovozu, a od počátku posuzovaného období snižovalo úroveň jeho zisku. Vedlo ke stlačení cen a způsobilo finanční újmu v podobě snížené ziskovosti a klesajících investic, což ohrozilo existenci výrobního odvětví Unie.

(176)

Ve snaze vyrovnat se nízkým dumpingovým cenám, které stanovili indičtí výrobci, a ve snaze udržet si svůj objem prodeje v období rostoucích nákladů výrobní odvětví Unie nedokázalo zvyšovat své ceny stejným tempem, jakým rostly náklady. V důsledku toho došlo k výraznému poklesu ziskovosti u všech výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(177)

Výrobnímu odvětví Unie se tedy sice podařilo během posuzovaného období zvýšit svůj podíl na trhu, toto zvýšení však bylo na úkor cen, což mělo za následek výrazné snížení zisků (stlačení cen) na úrovně, které, jak je vysvětleno v oddíle 6.1 níže, jsou významně nižší než cílový zisk pro toto odvětví.

(178)

Jak je popsáno v 158. bodě odůvodnění, existovaly rovněž důkazy, že byly některé plánované investice a projekty expanze výrobního odvětví Unie zrušeny nebo pozastaveny z důvodu zvýšení dumpingového dovozu z Indie.

(179)

Z výše uvedených skutečností vyplývá, že nárůst dumpingového dovozu z Indie zabránil výrobnímu odvětví Unie opětovně získat podíl na trhu a dosáhnout udržitelné úrovně zisku.

(180)

Všichni tři vyvážející výrobci tvrdili, že mezi dovozem z Indie a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, neexistuje žádná souvislost. Tvrdili, že úroveň dovozu z Indie je nízká a že ceny nejsou na úrovni působící újmu. Vzhledem k výše uvedené analýze se Komise domnívala, že šetření tato tvrzení jasně vyvrátilo, a proto tato tvrzení zamítla.

(181)

Komise proto dospěla k závěru, že existovala příčinná souvislost mezi dumpingovým dovozem z Indie a podstatnou újmou, která byla způsobena výrobnímu odvětví Unie.

(182)

Objem nedumpingového dovozu z Indie se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 12

Nedumpingový dovoz z Indie

(183)

Objem dovozu a ceny nedumpingového indického dovozu vycházely z množství oznámených vyvážejícím výrobcem zařazeným do vzorku, u něhož nebyl zjištěn dumping. Vzhledem k tomu, že údaje vycházely z informací, které se týkaly pouze jedné společnosti, byly v zájmu zachování důvěrnosti uvedeny v podobě rozmezí.

(184)

Objem dovozu vykázal nárůst z [11 000–14 000] kilometrů kabelů v roce 2020 na [95 000–118 000] kilometrů kabelů v roce 2022, poté následoval pokles na [67 000–83 000] km kabelů v období šetření. Podíl na trhu měl stejný trend a zvýšil se z [0–1] % v roce 2020 na [2–4] % v období šetření. Dovozní ceny se v období šetření podbízely cenám výrobního odvětví Unie přibližně o [25–35] %. Vzhledem k tomuto vývoji nelze vyloučit, že i tento dovoz měl negativní dopad na výkonnost výrobního odvětví Unie a přispěl k podstatné újmě. Úroveň dovozu a podíl nedumpingového dovozu na trhu však zůstaly po celé posuzované období převážně pod objemem dumpingového dovozu z Indie a v období šetření se ještě snížily. Komise proto dospěla k závěru, že neoslabily příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z Indie a podstatnou újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie.

(185)

Tři vyvážející výrobci zařazení do vzorku tvrdili, že podstatnou újmu výrobnímu odvětví Unie způsobil spíše čínský dovoz než dovoz z Indie, přičemž uvedli, že objem čínského dovozu byl mnohem vyšší než objem dovozu z Indie a že ceny čínského dovozu byly nižší než ceny dovozu z Indie.

(186)

Objem dovozu z Číny se v průběhu posuzovaného období vyvíjel takto:

Tabulka 13

Dovoz z Číny

(187)

Objem dovozu z Číny se v posuzovaném období snížil z 843 000 kilometrů kabelů v roce 2020 na asi 514 000 kilometrů kabelů v období šetření. Jeho tržní podíl rovněž klesl, a sice z 37,5 % na 22,6 %. Tento vývoj může souviset s antidumpingovými opatřeními uloženými na dovoz kabelů z optických vláken z Číny, která byla zavedena v listopadu 2021 v návaznosti na šetření týkající se Číny uvedené v 17. bodě odůvodnění, a se zvýšením antidumpingových cel v srpnu 2023 v návaznosti na antiabsorpční šetření. Jak je uvedeno ve 139. bodě odůvodnění, vzhledem k tomu, že přetrvávala silná přítomnost čínského dovozu za ceny, které absorbovaly antidumpingová cla, nebylo výrobní odvětví Unie během posuzovaného období plně chráněno před dumpingovými praktikami čínských vyvážejících výrobců. Komise proto dospěla k závěru, že čínský dovoz mohl negativně ovlivnit situaci výrobního odvětví Unie a přispět k újmě, která mu byla způsobena. Nicméně i v návaznosti na rozhodnutí Komise zdvojnásobit antidumpingová cla na dovoz kabelů z optických vláken z Číny (19) vykázal čínský dovoz během posuzovaného období rovněž významně klesající trend, a to v absolutních i relativních hodnotách. Kromě toho vykazoval rostoucí cenový trend, přičemž průměrné ceny byly vyšší než průměrné ceny dumpingového dovozu z Indie. Kromě toho byl pokles zisků výrobního odvětví Unie mnohem výraznější v roce 2022 a během období šetření, což naznačuje, že spíše než klesající čínský dovoz způsobil újmu výrobnímu odvětví Unie rostoucí indický dovoz.

(188)

Na základě výše uvedených skutečností Komise tvrzení indických vyvážejících výrobců zamítla a dospěla k závěru, že i když čínský dovoz mohl mít v posuzovaném období negativní dopad na situaci výrobního odvětví Unie, neoslabil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z Indie a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(189)

Objem dovozu ze třetích zemí s výjimkou Indie a Číny se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 14

Dovoz z jiných třetích zemí

(190)

Dovoz z jiných třetích zemí pocházel z různých zdrojů. Zeměmi s největším objemem dovozu a podílem na trhu byly Maroko a Spojené království.

(191)

Objem dovozu z Maroka se zvýšil z 26 000 kilometrů kabelů v roce 2020 na asi 103 000 kilometrů kabelů v období šetření. Jeho podíl na trhu se zvýšil z 1,2 % v roce 2020 na 4,6 % v období šetření. Jak tedy vyplývá z výše uvedených skutečností, průměrné ceny se ve stejném období zvýšily přibližně o 20 % a byly na podstatně vyšší úrovni než ceny dumpingového dovozu z Indie a nad úrovní cen výrobního odvětví Unie v období šetření. Komise proto dospěla k závěru, že dovoz z Maroka žádnou podstatnou újmu výrobnímu odvětví Unie nezpůsobil.

(192)

Statistiky dovozu týkající se Spojeného království za rok 2020 byly ovlivněny brexitem a nebyly považovány za spolehlivý základ pro to, aby za daný rok byl stanoven objem a hodnota dovozu ze Spojeného království. Komise proto úroveň dovozu za rok 2020 odhadla na podobné úrovni, jakou měl dovoz v roce 2021. Na základě toho vykazoval dovoz ze Spojeného království poměrně stabilní trend a celkově zaznamenal mírný pokles o 3 %, a to z přibližně 80 000 kilometrů kabelů v roce 2020 na přibližně 78 000 kilometrů kabelů během období šetření. V souladu s tím jeho podíl na trhu ve stejném období klesl z 3,6 % na 3,4 %. Vzhledem k tomu, že průměrná cena dovozu ze Spojeného království byla výrazně vyšší než průměrná cena v Unii, měla Komise za to, že výrobnímu odvětví Unie nezpůsobil tento dovoz žádnou podstatnou újmu.

(193)

Dovoz z Turecka byl v letech 2020 a 2021 stabilní, v roce 2022 se zvýšil o 5 % a poté v období šetření klesl o 16 %. Celkem měl dovoz mezi rokem 2020 a obdobím přezkumného šetření klesající trend a snížil se o 11 %. V absolutním vyjádření se dovoz snížil z přibližně 56 800 kilometrů kabelů v roce 2020 na přibližně 50 000 kilometrů kabelů v období šetření. Podíl na trhu zůstal poměrně stabilní a lehce se v posuzovaném období snížil z 2,5 % na 2,2 %. Ačkoli byla cenová úroveň tohoto dovozu nižší než u výrobců v Unii, nepodařilo se mu získat další podíl na trhu. Komise sice nemohla vyloučit, že tento dovoz přispěl k újmě výrobního odvětví Unie, vzhledem k jeho nízkému a klesajícímu objemu však byl jeho dopad považován za omezený, a proto dospěla k závěru, že příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, neoslabuje.

(194)

Komise měla za to, že dovoz z Jižní Koreje, Indonésie, Tuniska, Mexika a Švýcarska byl během celého posuzovaného období na velmi nízké úrovni. S výjimkou Tuniska a Mexika vykazoval tento dovoz výrazně klesající tendenci. Objem dovozu z Tuniska a Mexika od roku 2022 do období šetření klesal. Průměrné dovozní ceny z těchto zemí byly vysoké a byly vyšší než průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Unie. Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že tento dovoz žádnou podstatnou újmu výrobnímu odvětví Unie nezpůsobil.

(195)

Dovoz z jiných třetích zemí se v posuzovaném období v absolutním vyjádření mírně snížil z přibližných 110 000 kilometrů kabelů v roce 2020 na přibližných 100 000 kilometrů kabelů v období šetření. Podíl na trhu klesl z 4,9 % na 4,4 %. Tento dovoz zaznamenal vysoké a rostoucí ceny, a proto nic nenasvědčuje tomu, že by tento dovoz způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu.

(196)

Jak je vidět v tabulce 6, během posuzovaného období vzrostl závislý prodej výrobního odvětví Unie o 47 %.

(197)

Jak je však vysvětleno výše ve 138. bodě odůvodnění, Komise nenalezla žádné důkazy o tom, že by závislý prodej měl významný dopad na vývoj ukazatelů újmy. Komise proto dospěla k závěru, že závislý prodej podstatnou újmu výrobnímu odvětví Unie nezpůsobil.

(198)

Všichni vyvážející výrobci zařazení do vzorku tvrdili, že újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, byla způsobena zvýšením nákladů na suroviny a energie.

(199)

Jak je stanoveno v 139. bodě odůvodnění, v důsledku cenového tlaku způsobeného dumpingovým indickým dovozem nemohlo výrobní odvětví Unie zvyšovat své ceny v souladu s nárůstem svých nákladů. Zvýšení nákladů proto nelze považovat za příčinu újmy, ale spíše je třeba vnímat zvýšení nákladů tak, že se nemohlo promítnout do cen kvůli dumpingovému dovozu z Indie. These claims were therefore rejected.

(200)

Společnost STL tvrdila, že podstatná újma, kterou výrobní odvětví Unie utrpělo, pokud vůbec nějakou újmu utrpělo, byla kromě činitelů analyzovaných v předchozích bodech odůvodnění způsobena narušením dodavatelského řetězce v důsledku pandemie COVID-19, hospodářskou soutěží v rámci výrobního odvětví Unie, újmou, kterou si výrobní odvětví Unie způsobilo samo v důsledku zvýšení investic, kapacity a zásob, jakož i chováním narušujícím hospodářskou soutěž ze strany některých výrobců v Unii, přičemž odkazovala na antimonopolní rozhodnutí z roku 2014 (20) týkající se výrobců vysokonapěťových kabelů a následná rozhodnutí v posuzovaném období v Brazílii (21), Španělsku (22) a Spojeném království (23). Společnosti HFCL a Birla rovněž tvrdily, že příčinou údajně utrpěné podstatné újmy byla nesprávná investiční rozhodnutí, která učinilo výrobní odvětví Unie.

(201)

Komise ve 156. bodě odůvodnění provedla analýzu celkových investic, přičemž dospěla k závěru, že investice výrobního odvětví Unie byly po celé posuzované období na velmi nízké úrovni a na úrovni minima nezbytného pro zachování činnosti. Komise se rovněž domnívala, že pandemie COVID-19 měla na výrobní odvětví Unie pouze velmi omezený a dočasný dopad, vzhledem k tomu, že posuzované období začíná 1. lednem 2020 a končí 30. zářím 2023, zatímco pandemie COVID-19 probíhala v letech 2020 až 2022. Navíc nebyly předloženy žádné důkazy týkající se údajného narušení dodavatelského řetězce a šetření v tomto ohledu žádné konkrétní důkazy nezjistilo. Pokud jde o údajné chování výrobního odvětví Unie, které narušuje hospodářskou soutěž, Komise podotýká, že antimonopolní šetření, na které se vyvážející výrobce odvolával, se týkalo vysokonapěťových silových kabelů (24), a proto není pro dotčený výrobek relevantní. Dopad změn úrovně investic, zásob a kapacity byl podrobně analyzován během šetření, jak je uvedeno ve 156., 151. a 132. bodě odůvodnění, a Komise dospěla k závěru, že jejich dopad je velmi omezený. V rozporu s tvrzením šetření zejména odhalilo, že zásoby a investice výrobního odvětví Unie zůstaly na velmi nízké úrovni. Pokud jde o hospodářskou soutěž mezi výrobci v Unii, Komise se domnívala, že na volném trhu je podporována spravedlivá hospodářská soutěž, kterou nelze považovat za příčinu újmy. Šetření nepřineslo žádné důkazy o tom, že by mohla mít nějaký účinek působící újmu.

(202)

Všechna tvrzení týkající se možných dalších činitelů, jež mohly způsobit podstatnou újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, byla proto zamítnuta.

(203)

Komise zjistila příčinnou souvislost mezi podstatnou újmou, která byla způsobena výrobnímu odvětví Unie, a dumpingovým dovozem z Indie. Nárůst dumpingového dovozu z Indie se časově shodoval se zhoršováním situace výrobního odvětví Unie. Prudký nárůst dumpingového dovozu z dotčené země se uskutečnil za ceny výrazně podbízející se prodejním cenám výrobního odvětví Unie, a to dokonce na úrovních nižších, než činily výrobní náklady výrobního odvětví Unie. Tyto ceny tak bránily výrobnímu odvětví Unie stanovit ceny na udržitelných úrovních, jež byly nezbytné k dosažení přiměřených ziskových rozpětí. Úroveň cen tedy nemohla odpovídat nárůstu nákladů, což mělo značný negativní dopad na ziskovost a úroveň investic výrobního odvětví Unie.

(204)

Komise rozlišila a oddělila účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie od účinků dumpingového dovozu působícího újmu. Komise dospěla k závěru, že ostatní činitelé, konkrétně dovoz z Číny, nedumpingový dovoz z Indie a dovoz z Turecka, sice mohly přispět k podstatné újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, ale vzhledem ke kumulovanému objemu tohoto dovozu a/nebo vývoji cen neoslabily příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z Indie a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Ve skutečnosti se podíl dovozu z těchto zemí na trhu během posuzovaného období snížil z 41,7 % na 29,5 %, přičemž ceny tohoto dovozu vzrostly o 31 %. Naproti tomu dumpingový dovoz z Indie vykazoval rostoucí podíl na trhu ve spojení s neustálým snižováním cen, což se časově shoduje s újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Žádné další známé činitele tedy nijak neobjasnily negativní vývoj výrobního odvětví Unie, pokud jde o stlačování cen a ziskovost, nízkou úroveň investic a negativní vývoj návratnosti investic.

(205)

Na základě výše uvedeného dospěla Komise v této fázi k závěru, že dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu a že jiné činitele, jednotlivě ani společně, neoslabily příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou.

(206)

Pro určení úrovně opatření Komise zkoumala, zda by clo nižší než dumpingové rozpětí bylo dostatečné k odstranění újmy způsobené dumpingovým dovozem výrobnímu odvětví Unie.

(207)

Újma by byla odstraněna, pokud by výrobní odvětví Unie mohlo dosáhnout cílového zisku prodejem za cílovou cenu ve smyslu čl. 7 odst. 2c a čl. 7 odst. 2d základního nařízení.

(208)

V souladu s čl. 7 odst. 2c základního nařízení vzala Komise při stanovení cílového zisku v úvahu tyto činitele: míru ziskovosti před zvýšením dovozu ze země, která je předmětem šetření, míru ziskovosti potřebnou na krytí celkových nákladů a investic, výzkumu a vývoje a inovací, jakož i míru ziskovosti očekávanou za běžných podmínek hospodářské soutěže. Toto ziskové rozpětí nesmí být nižší než 6 %.

(209)

Žadatel navrhl cílový zisk ve výši 13,4 %, přičemž odkázal na šetření týkající se Číny (25), a zdůraznil, že v tomto odvětví, které je silně zaměřeno na investice a které vynakládá značné finanční prostředky na výzkum a vývoj, je nutná vysoká úroveň zisku, aby bylo možné investovat do budoucích technologií, a zejména do rozvoje sítě 5G v Unii. Někteří výrobci v Unii tvrdili, že by se měl použít cílový zisk ve výši 15 %.

(210)

Komise uvedla, že cílový zisk stanovený v šetření týkajícím se Číny činil 12,4 %. Komise pro stanovení cílového zisku tato tvrzení přezkoumala společně s připomínkami zaslanými vyvážejícími výrobci a údaji dostupnými ve spisu relevantními podle požadavků čl. 7 odst. 2c základního nařízení.

(211)

Společnost Birla vyjádřila pochybnosti o tom, že by cílový zisk použitý v šetření týkajícím se Číny byl v hospodářském kontextu současného šetření přiměřený. Zpochybnila nutnost dalších investic ze strany unijního průmyslu, protože do rozvoje sítě 5G v Unii již byly investovány značné finanční prostředky. Dále tvrdila, že výrobní odvětví Unie nemůže očekávat, že dosáhne velmi vysokých ziskových rozpětí a zároveň bude realizovat rozsáhlé investice. Společnost Birla dále uvedla, že telekomunikační operátoři v Unii, hlavní odběratelé kabelů z optických vláken, čelí stále obtížnějším podmínkám na trhu, a nemohou si tedy udržet vysoké ziskové rozpětí, které očekávají výrobci kabelů z optických vláken v Unii.

(212)

Společnost STL tvrdila, že cílový zisk stanovený v šetření týkajícím se Číny je irelevantní, protože cílový zisk musí vycházet z úrovně ziskovosti před tím, než došlo ke zvýšení dovozu ze země, která je předmětem tohoto šetření, tj. z Indie. V reakci na toto tvrzení žadatel uvedl, že indičtí výrobci nepředložili žádné argumenty, které by prokazovaly změnu okolností, na základě níž by cílová ziskovost stanovená v šetření týkajícím se Číny již nebyla přiměřená. Společnost STL v souvislosti s tímto argumentem tvrdila, že cílová ziskovost stanovená v šetření týkajícím se Číny byla založena na jiné hospodářské realitě, a proto je pro toto šetření irelevantní. Relevantní časový rámec pro výpočet cílového ziskového rozpětí by měl být po roce 2020. Společnost STL dále tvrdila, že od roku 2022 došlo ve srovnání s obdobím šetření v rámci šetření týkajícího se Číny (od 1. července 2019 do 30. června 2020) k výraznému zvýšení úrovně investic žadatelů, což ve srovnání s šetřením týkajícím se dovozu kabelů z optických vláken z Číny znamenalo změnu okolností.

(213)

Pokud jde o potřebu budoucích investic do výroby kabelů z optických vláken, Komise uvedla, že Sdružení evropských provozovatelů telekomunikačních sítí (ETNO) ve své poslední zprávě o stavu digitálních komunikací revidovalo směrem nahoru své prognózy týkající se zavádění sítí FTTH (optické vlákno do domácnosti) v Unii, což naznačuje silnou budoucí poptávku (26). Proto Komise tvrzení, že by nebyly zapotřebí žádné další investice, zamítla.

(214)

Pokud jde o tvrzení, že telekomunikační operátoři si nemohou udržet vysoké ziskové rozpětí, které očekává výrobní odvětví Unie, Komise uvedla, že kabely z optických vláken představují velmi malou část kapitálových výdajů telekomunikačních operátorů v EU, které podle sdružení ETNO dosáhly v roce 2022 výše 59,1 miliardy EUR (27). Vzhledem k tomu, že celková spotřeba v Unii činí přibližně 2,5 milionu kilometrů kabelů (28) a průměrná cena 756 EUR za kilometr kabelu (29), představovaly by výdaje spojené s kabely z optických vláken přibližně 3 % investic telekomunikačních operátorů. Účelem stanovení cílového zisku je navíc určit ziskovost, které by výrobní odvětví Unie bylo schopno dosáhnout, kdyby neexistoval dumpingový dovoz, a při tom zohlednit určité budoucí investice. Zda clo není v rozporu s celkovým zájmem Unie, je posuzováno níže v 223. až 226. bodě odůvodnění, kde je mimo jiné řešen možný dopad cla na navazující odvětví. Tvrzení společností Birla a STL v tomto ohledu bylo proto nutno zamítnout.

(215)

Pokud jde o tvrzení společnosti STL, že cílový zisk musí být založen na úrovni ziskovosti před tím, než došlo ke zvýšení dovozu ze země, která je předmětem tohoto šetření, Komise připomněla, že cílový zisk musí být stanoven s ohledem na řadu faktorů, jež zahrnují zejména úroveň ziskovosti, kterou lze očekávat za běžných podmínek hospodářské soutěže. Toto tvrzení bylo tudíž také zamítnuto.

(216)

Komise proto dospěla k závěru, že ceny výrobního odvětví Unie byly v období šetření stlačeny zejména v důsledku dumpingového dovozu z Indie. Hospodářská realita byla obdobně před tím, než došlo ke zvýšení dovozu z Indie, tj. před rokem 2020, rovněž ovlivněna přítomností dumpingového dovozu z Číny. Zisky během tohoto období proto nebyly považovány za vhodný základ pro stanovení cílového zisku. Komise proto zkoumala ziskovost výrobního odvětví Unie na základě zisků, které byly dosaženy před tím, než začal působit dovoz z Číny i Indie.

(217)

Jak uvádí závěr šetření týkajícího se Číny, v letech 2015 a 2016 si výrobci v Unii zařazení do vzorku dokázali udržet stálý zisk ve výši 12,6 %, respektive 12,4 %. Tyto roky byly považovány za nejreprezentativnější pro ziskovost za běžných podmínek hospodářské soutěže v tomto odvětví.

(218)

Komise se domnívala, že tato analýza je stále platná, zejména s ohledem na to, že během posuzovaného období v rámci tohoto šetření byly ceny nadále částečně sníženy čínským dovozem, jak bylo zjištěno v antiabsorpčním šetření. Proto Komise dospěla k závěru, že cílový zisk ve výši 12,4 % by stále odrážel úroveň ziskovosti, kterou lze očekávat za běžných podmínek hospodářské soutěže. Argument, že zvýšení investic by představovalo „změnu okolností“, která by vyžadovala nové posouzení cílového zisku, byl proto zamítnut.

(219)

V souladu s čl. 7 odst. 2d základního nařízení Komise posoudila budoucí náklady vyplývající z mnohostranných environmentálních dohod a protokolů k nim, jejichž smluvní stranou je Unie, a z úmluv MOP uvedených v příloze Ia, které vzniknou výrobnímu odvětví Unie během období uplatňování opatření. Výrobní odvětví Unie žádné takové budoucí náklady neoznámilo. Na základě toho pak Komise vypočítala cenu obdobného výrobku, která výrobnímu odvětví Unie nepůsobí újmu, a to použitím cílového zisku ve výši 12,4 % (viz 217. bod odůvodnění) na výrobní náklady výrobců v Unii zařazených do vzorku během období šetření.

(220)

Komise poté stanovila úroveň rozpětí újmy na základě srovnání vážené průměrné dovozní ceny spolupracujících vyvážejících výrobců v Indii zařazených do vzorku, u nichž byl zjištěn dumping, která byla stanovena také pro účely výpočtů cenového podbízení, s váženou průměrnou cenou obdobného výrobku prodávaného během období šetření na trhu Unie výrobci v Unii zařazenými do vzorku, jež nepůsobí újmu. Případný rozdíl vyplývající z tohoto porovnání byl vyjádřen jako procento vážené průměrné dovozní hodnoty CIF.

(221)

Úroveň pro odstranění újmy pro „ostatní spolupracující společnosti“ a pro „všechny ostatní společnosti“ je definována stejným způsobem jako dumpingové rozpětí pro tyto společnosti (viz 91. až 94. bod odůvodnění).

(222)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda navzdory zjištění, že újmu způsobuje dumping, může učinit jednoznačný závěr, že v tomto případě není v zájmu Unie přijímat příslušná opatření. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(223)

Výrobní odvětví Unie tvoří čtrnáct výrobců nebo skupin výrobců, kteří zaměstnávají přibližně 5 140 zaměstnanců (v přepočtu na ekvivalent plného pracovního úvazku – FTE). Výrobci jsou rozprostřeni po celé Unii.

(224)

Uložení opatření by zvýšilo cenové hladiny v Unii, a umožnilo by tak výrobnímu odvětví Unie zvyšovat ceny v souladu s rostoucími výrobními náklady. To povede k udržitelnějším úrovním zisku, což výrobnímu odvětví Unie umožní zvýšit úroveň investic a obnovit investice do inovací, které jsou nezbytné k tomu, aby si výrobní odvětví Unie udrželo konkurenční postavení na trhu a svou přítomnost na trhu a aby získalo zpět podíl na trhu, který v minulosti ztratilo kvůli čínskému dumpingovému dovozu.

(225)

Neuložení opatření bude mít pravděpodobně významný negativní dopad na výrobní odvětví Unie, pokud jde o další stlačování cen a možný propad. Další pokles cen by znamenal, že výrobní odvětví Unie bude v krátkodobém horizontu ztrátové. Aby zabránilo zhoršení své ziskovosti, může se výrobní odvětví Unie rozhodnout zachovat současnou úroveň cen, která je však již nyní neudržitelná, nebo může zvýšit ceny na úkor prodeje. To povede k okamžitému snížení objemu výroby. Tato situace navíc zabrání výrobnímu odvětví Unie zvýšit objem investic, které jsou nezbytné k udržení jeho přítomnosti na trhu tím, že nabídne inovativní řešení a vývoj výrobků. V důsledku toho dojde k dalšímu zhoršení finanční situace výrobního odvětví Unie, pokud jde o ziskovost a investice, což ohrozí jeho existenci v budoucnu. Pokud by opatření nebyla uložena, lze očekávat, že by růst dumpingového dovozu z Indie pokračoval, a vzhledem k výraznému rozpětí cenového podbízení a povaze trhu, který je řízen nabídkovými řízeními, jež mají dlouhodobé účinky, by se dokonce výrazně zvýšil. Za takové situace by již výrobní odvětví Unie nedokázalo účinky působící újmu překonat.

(226)

Vyvozuje se proto závěr, že prozatímní opatření jsou v zájmu výrobního odvětví Unie.

(227)

Ke dni zahájení řízení bylo osloveno 51 dovozců a uživatelů, kteří byli vyzváni ke spolupráci při šetření. Jeden dovozce se zaregistroval jako zúčastněná strana, ale nepředložil odpověď na dotazník. V rámci šetření tedy nespolupracoval žádný dovozce, který není ve spojení.

(228)

Vzhledem k tomu, že dovozci, kteří nejsou ve spojení, nespolupracovali, nebyla Komise schopna určit přesný dopad antidumpingových cel na jejich obchodní činnosti. Při šetření týkajícím se Číny Komise zjistila, že dovozci měli ziskové rozpětí v rozmezí přes 20 % a cla mohla být buď absorbována, nebo alespoň částečně přenesena na jejich zákazníky (30). V rámci tohoto šetření nebyly zjištěny žádné skutečnosti nebo důkazy, které by těmto zjištěním odporovaly.

(229)

Ačkoli je pravděpodobné, že antidumpingová opatření budou mít na dovozce určitý nepříznivý dopad a mohou snížit jejich ziskovost, Komise se domnívala, že dovozci budou moci absorbovat část zvýšených nákladů vlivem cla a/nebo je přenést na své zákazníky. Rovněž si mohou najít alternativní zdroje dodávek, včetně Indie za nedumpingové ceny. Komise tudíž dospěla k závěru, že dovozci, kteří nejsou ve spojení, nebudou uložením opatření nepřiměřeně zasaženi.

(230)

The product under investigation is sourced by several industries, mainly telecom operators, public sector bodies (such as municipalities) owning or controlling fibre networks, installers, and distributors. Žádná z těchto stran nespolupracovala.

(231)

Během šetření spolupracoval pouze jeden uživatel, který působí v odvětví telekomunikací. Odpověď tohoto uživatele na dotazník neobsahovala žádné argumenty ani informace týkající se aspektů zájmu Unie. Tento uživatel nedovážel kabely z optických vláken z Indie a nevyjádřil opatřením podporu ani nesouhlas.

(232)

Komise se rovněž domnívala, že jak je uvedeno v 213. bodě odůvodnění, kabely z optických vláken tvoří pouze malou část celkových nákladů uživatelů, protože hlavní nákladová položka pro zavádění optických vláken souvisí s inženýrskými pracemi.

(233)

Proto dospěla k závěru, že opatření nebudou mít na uživatele nepřiměřený dopad.

(234)

Společnost STL tvrdila, že tím, že Komise uloží antidumpingová opatření na dovoz kabelů z optických vláken z Indie, naruší odolný a soběstačný dodavatelský řetězec kabelů z optických vláken v Unii. Toto tvrzení nebylo nijak více podloženo. Tento vyvážející výrobce neposkytl na podporu tohoto tvrzení žádné důkazy, žádné další informace ani žádnou analýzu.

(235)

Šetření prokázalo, že na trhu Unie bylo k dispozici více zdrojů dodávek. Jiné země než Indie a Čína (největšími z nich byly Maroko a Spojené království) měly celkový podíl na trhu Unie ve výši 14,5 % a byl zde přítomen také nedumpingový dovoz z Indie. In addition, as shown in recital (130), the Union industry had a spare capacity of almost 40 % that could be used to supply the Union market. Tento argument byl proto zamítnut.

(236)

Tentýž vyvážející výrobce tvrdil, že trhu Unie dominuje skupina velkých výrobců a že uložením opatření by se tato situace ještě zhoršila, což by mohlo mít škodlivé účinky, jako jsou vyšší ceny, menší výběr pro spotřebitele a zvýšené riziko, že se výrobní odvětví Unie bude chovat způsobem, který narušuje hospodářskou soutěž.

(237)

Jak je uvedeno výše, vyvážející výrobce toto tvrzení nijak více nepodložil a na podporu tohoto tvrzení neposkytl žádné důkazy, žádné další informace ani žádnou analýzu.

(238)

Komise měla za to, že výrobní odvětví Unie zahrnuje čtrnáct výrobců nebo skupin výrobců v Unii, kteří si na trhu Unie navzájem konkurují, a dále nedumpingový dovoz z Indie, dovoz z Číny a jiných třetích zemí. Úroveň hospodářské soutěže byla proto považována za dostatečně vysokou. Tvrzení, že hrozí, že se výrobní odvětví Unie bude v budoucnu chovat způsobem, který narušuje hospodářskou soutěž, je vysoce spekulativní a bylo zamítnuto.

(239)

Všechna tvrzení týkající se stavu hospodářské soutěže na trhu Unie byla proto zamítnuta.

(240)

K budování rychlých širokopásmových sítí jsou zapotřebí kabely z optických vláken. Mají proto velký význam pro občany, podniky a veřejné subjekty v celé Unii, kteří jsou na těchto sítích závislí při práci z domova, učení z domova, při podnikání nebo poskytování služeb. Investice prostřednictvím programu NextGenerationEU (31) jsou jednou z hlavních priorit Evropské unie, která si rovněž klade za cíl zavést širokopásmovou infrastrukturu s pokročilými technologiemi do všech koutů EU. Optical fibre cables are thus key for the EU Digital Decade (32) and also for its digital sovereignty.

(241)

Uložením antidumpingových opatření by se výrobní odvětví Unie oprostilo od cenového tlaku na trhu Unie způsobeného dumpingovým dovozem z Indie a mohlo by zvyšovat své ceny v souladu s rostoucími náklady. To by mělo pozitivní dopad na jeho ziskovost a výši investic a umožnilo by mu to udržet si své postavení na trhu a investovat do nových technologií. A konečně, přežití výrobců v Unii je klíčem k dosažení digitální suverenity EU. Pokud by naopak k uložení opatření nedošlo, vedlo by to k rychlému a ještě většímu zhoršení ziskovosti výrobního odvětví Unie a v konečném důsledku by to neumožnilo rozvoj výrobního odvětví Unie, což by vedlo ke ztrátě jeho podílu na trhu a k možnému uzavření továren.

(242)

Tato opatření by zároveň nijak nebránila tomu, aby dovoz ze třetích zemí (včetně Indie) mohl na trhu Unie soutěžit za spravedlivých podmínek. Šetřením nebylo zjištěno, že by opatření měla nepřiměřený negativní dopad na dovozce a navazující odvětví.

(243)

Obecně proto Komise dospěla k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody k domněnce, že uložení opatření na dovoz kabelů z optických vláken pocházejících z Indie v této fázi šetření není v zájmu Unie.

(244)

Na základě závěrů, k nimž Komise dospěla ohledně dumpingu, újmy, příčinné souvislosti, úrovně opatření a zájmu Unie, by měla být přijata prozatímní opatření, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

(245)

Prozatímní antidumpingová opatření by měla být na dovoz kabelů z optických vláken pocházejících z Indie uvalena podle pravidla nižšího cla, které stanoví čl. 7 odst. 2 základního nařízení. Komise porovnala rozpětí újmy a dumpingová rozpětí. Výše cla byla stanovena tak, aby byla na úrovni nižší z hodnot dumpingového rozpětí a rozpětí újmy.

(246)

Na základě výše uvedených skutečností by sazby prozatímního antidumpingového cla vyjádřené na základě ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením měly činit:

(247)

Individuální sazby antidumpingového cla pro dotčené společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění plynoucích z tohoto šetření. Odrážejí proto situaci zjištěnou během tohoto šetření, pokud jde o tyto společnosti. Tyto sazby cla jsou použitelné výlučně na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčené země a vyráběného uvedenými právními subjekty. Na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není výslovně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů, které jsou s těmito konkrétně uvedenými společnostmi ve spojení, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(248)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k rozdílu mezi celními sazbami hrozí, je nutno přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Společnosti, na něž se vztahují individuální sazby antidumpingového cla, musí celním orgánům členských států předložit platnou obchodní fakturu. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Na dovoz, k němuž není taková faktura přiložena, by se mělo vztahovat antidumpingové clo platné pro „všechny ostatní společnosti“.

(249)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižšího cla odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(250)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(251)

Statistiky kabelů z optických vláken se často vyjadřují v kilometrech kabelů. V kombinované nomenklatuře stanovené v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 (33) není však pro kabely z optických vláken žádná taková doplňková jednotka uvedena. Je proto nutné stanovit, že při dovozu dotčeného výrobku se v prohlášení o propuštění do volného oběhu musí uvádět nejen hmotnost v kg nebo tunách, ale i počet kilometrů kabelů. The cable-km should be indicated for CN and TARIC codes.

(252)

V souladu s článkem 19a základního nařízení informovala Komise zúčastněné strany o plánovaném uložení prozatímních cel. Tyto informace byly zpřístupněny také široké veřejnosti na internetových stránkách GŘ pro obchod. Zúčastněné strany dostaly tři pracovní dny na to, aby předložily připomínky k přesnosti výpočtů, které jim byly konkrétně sděleny.

(253)

Skupina MP Birla se vyjádřila k přesnosti výpočtu jejího dumpingového rozpětí. Po analýze Komise výpočet a příslušné dumpingové rozpětí opravila.

(254)

Všechny ostatní připomínky obdržené po předběžném poskytnutí informací budou projednány v konečné fázi.

(255)

Komise v zájmu řádné správy vyzve zúčastněné strany k tomu, aby ve stanovené lhůtě předložily písemné připomínky a/nebo požádaly o slyšení u Komise.

(256)

Zjištění týkající se uložení prozatímních cel jsou prozatímní a mohou být v konečné fázi šetření změněna,