(EU) 2024/1923Prováděcí nařízení Komise (EU) 2024/1923 ze dne 10. července 2024 o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz oxidu titaničitého pocházejícího z Čínské lidové republiky

(1)

Dne 13. listopadu 2023 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu oxidu titaničitého (dále jen „TiO2“) pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčená země“, „Čína“ nebo „ČLR“) na základě článku 5 základního nařízení. Oznámení o zahájení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení“).

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu, který dne 29. září 2023 podala Evropská koalice ad hoc pro oxid titaničitý (dále jen „žadatel“). Podnět byl podán jménem výrobního odvětví Evropské unie (dále jen „Unie“), které se zabývá výrobou TiO2, ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a výsledné podstatné újmě, které byly dostatečným důvodem pro zahájení šetření.

(3)

Komise rozhodla prováděcím nařízením Komise (EU) 2024/1617 o zavedení celní evidence dovozu dotčeného výrobku (3) (dále jen „nařízení o celní evidenci“).

(4)

V oznámení o zahájení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se zúčastnily šetření. Komise o zahájení šetření navíc výslovně informovala žadatele, výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce a jejich reprezentativní sdružení, orgány Čínské lidové republiky, známé dovozce, obchodníky a uživatele a vyzvala je k účasti.

(5)

Zúčastněné strany měly příležitost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(6)

Připomínky k zahájení předložilo několik stran. Týkaly se definice výrobku, údajné újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, cílového zisku použitého při výpočtu újmy, příčinné souvislosti a zájmu Unie. Všemi těmito připomínkami se zabývají příslušné oddíly tohoto nařízení níže.

(7)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že může v souladu s článkem 17 základního nařízení vybrat vzorek zúčastněných stran.

(8)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Komise vybrala vzorek na základě objemu výroby a prodeje, přičemž přihlédla k zeměpisné poloze společností. Tento vzorek sestával ze tří výrobců v Unii. Výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali 50 % celkové výroby v Unii a 65 % objemu prodeje odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Ke vzorku neobdržela žádné připomínky ze strany výrobců v Unii. Vzorek je reprezentativní pro výrobní odvětví Unie.

(9)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení.

(10)

Jeden dovozce, který není ve spojení, poskytl požadované informace a souhlasil se zařazením do vzorku. Vzhledem k nízkému počtu odpovědí Komise rozhodla, že výběr vzorku není nutný.

(11)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení. Kromě toho Komise požádala stálou misi ČLR při Evropské unii, aby určila a/nebo kontaktovala případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít o účast na šetření zájem.

(12)

Požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo dvacet devět vyvážejících výrobců v ČLR. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení Komise vybrala vzorek sedmi společností ze dvou oddělených obchodních skupin na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie, který mohl být v době, která je k dispozici, přiměřeně přezkoumán.

(13)

Podle čl. 17 odst. 2 základního nařízení byli všichni známí dotčení vyvážející výrobci a orgány ČLR ohledně výběru vzorku konzultováni. K vzorku nebyly obdrženy žádné připomínky.

(14)

Dva vyvážející výrobci v ČLR oznámili zájem požádat o individuální zjišťování podle čl. 17 odst. 3 základního nařízení. Žádající výrobci však nevyplnili zvláštní dotazník pro vyvážející výrobce ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení. Proto nakonec nebyly obdrženy žádné žádosti o individuální zjišťování.

(15)

Komise zaslala dotazníky výrobcům v Unii zařazeným do vzorku, vyvážejícím výrobcům v Číně zařazeným do vzorku, známým dovozcům a uživatelům. Stejné dotazníky byly v den zahájení zpřístupněny rovněž na internetu (4).

(16)

Komise zaslala vládě Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“) rovněž dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v ČLR ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(17)

Žadatel dále v podnětu poskytl dostatečné důkazy prima facie o zkresleních na trhu surovin v ČLR, která se týkala dotčeného výrobku. Šetření proto, jak bylo uvedeno v oznámení o zahájení, tato zkreslení na trhu surovin zahrnovalo s cílem určit, zda se s ohledem na ČLR použijí ustanovení čl. 7 odst. 2a a 2b základního nařízení. Proto Komise zaslala čínské vládě dodatečné dotazníky zaměřené na toto hledisko.

(18)

Komise obdržela odpovědi na dotazník od tří výrobců v Unii zařazených do vzorku, dvou skupin čínských vyvážejících výrobců zařazených do vzorku a šesti uživatelů. Od čínské vlády Komise odpověď na dotazník neobdržela.

(19)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné k předběžnému zjištění dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

Vyvážející výrobci v ČLR:

(20)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. října 2022 do 30. září 2023 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy zahrnovalo období od 1. ledna 2020 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(21)

Výrobkem, který je předmětem tohoto šetření, je oxid titaničitý, jehož chemický vzorec je TiO2, ve všech formách, jako oxidy titanu nebo v pigmentech a přípravcích na bázi oxidu titaničitého obsahujících nejméně 80 % hmotnostních oxidu titaničitého počítáno v sušině, mající všechny typy velikostí částic, v současnosti kódů KN ex 2823 00 00 a 3206 11 00 (kódy TARIC 2823000010 a 2823000030) (dále jen „výrobek, který je předmětem šetření“).

(22)

TiO2 je klasifikován pod registračními čísly Chemical Abstracts Service (CAS RN) 12065-65-5 a 13463-67-7 (dále jen „výrobek, který je předmětem šetření“).

(23)

Oxid titaničitý je chemický výrobek ve formě jemného bílého prášku. Používá se v řadě průmyslových a spotřebních výrobků, jako jsou barvy, nátěry, papír, plasty, kaučuk, textil, farmaceutické výrobky atd. Oxid titaničitý má vynikající vlastnosti rozptylu světla, proto se používá tam, kde je požadována bílá neprůhlednost a jas.

(24)

Dotčeným výrobkem je výrobek, který je předmětem šetření, pocházející z ČLR.

(25)

Šetření prokázalo, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

(26)

Komise v této fázi rozhodla, že uvedené výrobky jsou proto obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(27)

Několik stran předložilo tvrzení týkající se definice výrobku ve lhůtě pro předložení tvrzení o definici výrobku.

(28)

Za prvé, jeden uživatel, společnost Schulman Plastics SAS (dále jen „Schulman Plastics“), požádal o rozšíření definice výrobku na výrobek známý jako „Masterbatch White“ (bílá matečná směs).

(29)

Za druhé, jeden uživatel, společnost Akzo Nobel Sourcing B.V. (dále jen „AkzoNobel“), tvrdil, že struktura kontrolního čísla výrobku (dále jen „PCN“) by měla být změněna.

(30)

Za třetí, jeden uživatel, společnost Munksjö Paper AB (dále jen „Munksjö“), tvrdil, že definice výrobku je nejasná, a požádal Komisi, aby objasnila, že takzvaný laminovací TiO2, zvláštní typ TiO2, který se používá při výrobě laminovaného papíru (dále jen „laminovací TiO2“), nespadá do definice výrobku. Společnost Munksjö následně tuto žádost nahradila a požádala Komisi, aby laminovací TiO2 vyloučila z definice výrobku, který je předmětem šetření, nebo aby jej případně osvobodila od antidumpingového cla v rámci režimu konečného užití podle článku 254 celního kodexu Unie (5). Společnost Munksjö podala druhou uvedenou žádost společně s dalším uživatelem, společností Felix Schoeller GmbH & Co. KG (dále jen „Felix“).

(31)

Za čtvrté, jeden uživatel, společnost Treibacher Industrie AG (dále jen „Treibacher“), požadoval, aby byl TiO2 o čistotě 99,9 % nebo vyšší vyloučen z definice výrobku.

(32)

Nakonec dva uživatelé, společnosti Flint Group GmbH (dále jen „Flint“) a Sun Chemical Ltd. (dále jen „Sun Chemical“), samostatně požádali, aby byl zvláštní typ TiO2, který se používá pouze jako pigment při výrobě inkoustů v grafickém průmyslu (dále jen „grafický TiO2“), vyloučen z definice výrobku. Společnost Flint dále požádala o alternativní osvobození grafického TiO2 od antidumpingového cla v rámci režimu konečného užití podle článku 254 celního kodexu Unie.

(33)

Kromě toho Komise nezohlednila žádosti předložené několika stranami ohledně vyloučení výrobku, protože uvedené žádosti byly podány po uplynutí lhůty pro předložení tvrzení o definici výrobku. Uvedené žádosti se týkaly nepovrstveného TiO2 pro jiné než bílé pigmenty a potravinářského TiO2. Konfederace evropského papírenského průmyslu (dále jen „CEPI“) rovněž požádala o vyloučení laminovacího TiO2 z definice výrobku po uplynutí lhůty pro předložení tvrzení. Kromě toho společnost AkzoNobel ve své odpovědi na dotazník po uplynutí lhůty pro předložení tvrzení o definici výrobku předložila žádost o vyloučení pro TiO2 vyráběný chloridovým procesem.

(34)

Společnost Schulman Plastics tvrdila, že definice výrobku by měla být rozšířena o „Masterbatch White“ (dále jen „MW“) (v současnosti zařazeno pod kód TARIC 3206190090). MW je koncentrovaná směs základních prvků, jako jsou pigmenty, barviva, nosiče, dispergátory a přídatné látky. Ty jsou zapouzdřeny v termosetové pryskyřici, poté ochlazeny a rozemlety na granule, které se používají k obarvení nebo zlepšení vlastností plastu. TiO2 je důležitou bílou pigmentovou složkou směsi MW, je to látka, která umožňuje směsi MW barvit plasty na bílo. Společnost Schulman Plastics proto tvrdila, že zvýšení nákladů na dovoz TiO2 do Unie v důsledku antidumpingových cel povede k přesměrování čínského TiO2 do výroby směsi MW v Číně. Tím by se dále zvýšil objem levnější směsi MW z Číny dovážené za dumpingové ceny do Unie, pročež by výrobci směsi MW v Unii nebyli schopni účinně konkurovat.

(35)

Podle důkazů shromážděných během šetření a podle vlastního popisu MW společnosti Schulman Plastics Komise uvedla, že se výrobek, který je předmětem šetření, jak je definován v oznámení o zahájení a opětovně v 21. bodě odůvodnění výše, používá jako surovina při výrobě směsi MW, což z MW činí navazující výrobek výrobku, který je předmětem šetření. To potvrzuje i skutečnost, že společnost Schulman Plastic předložila Komisi dotazník pro uživatele, z něhož dodatečně vyplynulo, že výrobek, který je předmětem šetření, je jednou z hlavních surovin, které používá při výrobě směsi MW.

(36)

Z daného důvodu podnět rovněž nemohl obsahovat žádné důkazy, které by Komisi umožnily posoudit, zda existují náznaky dumpingu a související újmy způsobené dovozem směsi MW pocházející z Číny, protože stanovení běžné hodnoty pro směs MW by vyžadovalo referenční hodnoty pro jiné suroviny, než jsou suroviny používané pro výrobek, který je předmětem šetření, jak je v současnosti definován. Rozsah tohoto šetření tedy nemohl být rozšířen na směs MW a jakékoli údajné dumpingové praktiky a z nich vyplývající újma způsobená výrobcům směsi MW v Unii by musely být stanoveny v samostatném antidumpingovém šetření.

(37)

Komise proto žádost o rozšíření rozsahu tohoto šetření na směs MW zamítla.

(38)

Společnost AkzoNobel tvrdila, že struktura PCN, kterou Komise stanovila pro toto šetření, by měla být rozšířena o další pole, aby se zohlednila povrchová úprava různých typů TiO2, neboť: i) většina typů komerčně dostupného TiO2 obsahuje nějakou formu povrchové úpravy, ii) taková povrchová úprava ovlivňuje účinnost TiO2 při různém použití a iii) povrchová úprava je uvedena v produktových listech výrobců u typů TiO2, které vyrábějí a prodávají. Kromě toho společnost AkzoNobel tvrdila, že pole PCN pro „obsah TiO2 v % hmotnostních“ není dostatečně podrobné, aby odráželo realitu trhu. Konkrétně společnost AkzoNobel navrhla, aby oddíl PCN zahrnující rozmezí obsahu TiO2 od 80 % do 98,5 % hmotnostních (nevčetně) byl rozdělen na tři další oddíly: 80 % až 90 % (nevčetně), 90 % až 95 % (nevčetně) a 95 % až 98,5 % (nevčetně).

(39)

Žadatel se proti těmto tvrzením ohradil s odůvodněním, že povrchová úprava je minimální složkou výrobních nákladů, a proto se nemusí odrážet ve struktuře PCN. Žadatel dále uvedl, že současná kategorizace „obsahu TiO2 v % hmotnostních“ je dostatečně podrobná, aby odrážela realitu na trhu a zajistila srovnání „obdobných výrobků“, zatímco přidání dalších dvou oddílů do tohoto pole by pouze zbytečně zkomplikovalo šetření.

(40)

Společnost AkzoNobel odpověděla na výše uvedené připomínky žadatele. Společnost AkzoNobel tvrdila, že struktura PCN se netýká jen spravedlivého srovnání výrobních nákladů různých typů TiO2, ale také spravedlivého porovnání prodejních cen, což znamená, že různé typy povrstvení povrchu budou mít vliv na prodejní cenu, protože mají vliv na to, pro jaká použití by se měl určitý typ TiO2 uplatňovat. Kromě toho společnost AkzoNobel při zkoumání produktových listů typů TiO2 z portfolia výrobce v Unii, společnosti Kronos, ukázala, že přidáním dalších dvou PCN do pole „obsah TiO2 v % hmotnostních“ by se typy TiO2, které společnost Kronos vyrábí, rovnoměrněji rozdělily do různých PCN, přičemž tvrdila, že tato podrobnější struktura PCN by byla více vypovídající.

(41)

Během šetření Komise zjistila, že většina typů TiO2 uváděných na trh výrobci v Unii i vyvážejícími výrobci obsahuje povrchovou úpravu. Taková povrchová úprava se skládá z různých kombinací jedné nebo více chemických látek, které jsou důležité pro účinnost výrobku při různém použití, a proto jsou uvedeny v produktových listech a/nebo prodejních brožurách výrobců.

(42)

Komise v této souvislosti připomíná, že účelem PCN je zajistit spravedlivé srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Komise však neobdržela žádné důkazy prokazující souvislost mezi konkrétními chemickými látkami obsaženými v povrstvení a cenami vyvážejících výrobců.

(43)

Mimoto žádný z vyvážejících výrobců účastnících se tohoto šetření nevznesl námitku proti navrhované struktuře PCN z důvodu, že by vedla k nespravedlivému srovnání cen.

(44)

Komise tedy neshledala důvod ke změně struktury PCN, která by tyto faktory zohledňovala, a žádost společnosti AkzoNobel zamítla.

(45)

Jak je vysvětleno výše v 27. až 33. bodě odůvodnění, několik stran předložilo žádosti týkající se vyloučení výrobku. Při posuzování žádostí o vyloučení výrobku Komise zkoumala i) základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti uvedených typů výrobků, ii) jejich konečné použití a zaměnitelnost, iii) vnímání konečných zákazníků, iv) dopad cla na uživatele, v) alternativní zdroje dodávek a vi) dopad osvobození od cla.

(46)

Společnosti Felix a Munksjö společně požádaly o vyloučení laminovacího TiO2 z definice výrobku (nebo alternativně o osvobození od cla pro konečné užití podle článku 254 celního kodexu Unie) s tím, že se jedná o zvláštní typ TiO2 používaný pouze při výrobě laminovaného papíru. Ve svém podání ze dne 21. ledna 2024 konfederace CEPI rovněž nezávisle požádala, aby byl laminovací TiO2 vyloučen z definice výrobku. Žádost konfederace CEPI byla podána po uplynutí lhůty pro předložení tvrzení o definici výrobku, která uplynula dne 23. listopadu 2023, jak je vysvětleno v 33. bodě odůvodnění. Analýza v tomto oddíle je tedy založena pouze na informacích, které poskytly společnosti Felix a Munksjö.

(47)

Žadatel dne 2. května 2024 předložil další soubor připomínek k této žádosti, na něž společnosti Felix a Munksjö odpověděly v podání ze dne 22. května 2024. Vzhledem k tomu, že připomínky žadatele byly předloženy po uplynutí lhůty pro vyjádření k informacím předloženým ostatními zúčastněnými stranami dne 29. ledna 2024, nebyly žádné z těchto dodatečných připomínek zohledněny. Společnosti Felix a Munksjö rovněž předložily nové věcné informace v dalším podání ze dne 30. května 2024. Vzhledem k tomu, že se šetření nacházelo již v pozdní fázi, nemohly být tyto informace zohledněny v prozatímních zjištěních.

(48)

Laminovaný papír (známý též jako dekorační papír) je speciální papír, který se používá jako povrch různých typů nábytku a pro celou řadu dalších dekorativních použití. Oba uživatelé tvrdili, že TiO2 použitý k barvení uvedeného papíru je speciálním typem TiO2, který není vhodný pro jiné použití, protože musí být pokryt silným povrstvením obsahujícím fosfor. Toto speciální povrstvení umožňuje správné vstřebání TiO2 do vláken papíru a dodává mu vynikající světlostálost, což zabraňuje šednutí molekul TiO2 (a tím i výsledného výrobku), k němuž jinak dochází, protože molekuly jsou v melaminové pryskyřici izolovány od vzduchu.

(49)

Oba uživatelé poukázali na rozhodnutí Komise ze dne 4. července 2018 ve věci spojení podniků Tronox/Cristal (6), v němž Komise dospěla k závěru, že mezi pigmentem oxidu titaničitého pro použití v papírových laminátech a pigmentem oxidu titaničitého pro jiné konečné použití existuje omezená zastupitelnost na straně poptávky.

(50)

Žadatel uvedl, že použití typu povrchového povrstvení určeného pro laminovací TiO2 neovlivňuje hmotnost částic TiO2 ani jejich velikost povrchu v porovnání s jinými typy TiO2, jako je TiO2 při použití pro plasty nebo povrstvení, a že povrstvení obecně nepředstavuje významnou složku výrobních nákladů. Žadatel dále tvrdil, že tři typy chemických látek používaných při povrchové úpravě jsou široce používány všemi výrobci TiO2 v jejich složeních pro celou řadu typů výrobků z TiO2 (také pro barvy, nátěry, plasty a další použití), což dokazuje, že žádná z uvedených chemických látek není výlučná pro laminovací typy výrobků.

(51)

Na základě posouzení kritérií uvedených výše ve 45. bodě odůvodnění dospěla Komise k závěru, že laminovací TiO2 má stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti jako ostatní typy TiO2. Jak laminovací TiO2, tak některé další typy TiO2 obsahují v povrstvení fosfor, ačkoli přítomnost fosforu je významnější u laminovacího TiO2. Komise dále dospěla k závěru, že povrstvení laminovacím TiO2 je díky své specifičnosti vhodné pro výrobu laminovaného papíru, neboť toto speciální povrstvení zabraňuje tomu, aby laminovaný papír při vystavení slunečnímu záření zešedivěl. Komise však zjistila, že několik vyvážejících výrobců inzeruje tento typ TiO2 také pro použití v PVC a odolných plastech, což naznačuje, že jej lze využít i při jiném použití a pro jiná konečná použití.

(52)

TiO2 představuje přibližně [25–35] % celkových výrobních nákladů těchto uživatelů, kteří odebírají [10–40] % TiO2 z Číny. Oba uživatelé tvrdili a jeden z uživatelů předložil důkazy, že výrobci TiO2 v Unii by jim byli schopni nabídnout pouze omezené množství TiO2, které by nebylo dostatečné k pokrytí jejich celkové poptávky.

(53)

Po analýze důkazů a připomínek předložených oběma uživateli a žadatelem Komise nejprve rozhodla, že neexistují žádné důvody pro vyloučení laminovacího TiO2 z definice výrobku, protože má stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti jako jiné typy TiO2 a v zásadě by mohl být používán k jiným účelům. Komise se dále domnívala, že pro osvobození od cla pro konečné užití neexistuje důvod, protože i v případě úplné absence dovozu TiO2 z Číny, na základě všech informací, které má Komise v této fázi k dispozici, mají výrobci laminovaného papíru k dispozici dostatečné alternativní zdroje dodávek, a to jak v Unii, tak na jiných třetích trzích, jako je Mexiko.

(54)

Jeden z uživatelů, společnost Treibacher, požádal o vyloučení TiO2 o čistotě 99,9 % z definice výrobku, protože tento TiO2 je dostupný pouze v Číně a je určen pro specifické použití. Tento uživatel však nikdy nepředložil odpověď na dotazník ani důkazy, které by prokázaly, že jsou splněna kritéria z výše uvedeného 45. bodu odůvodnění. Komise proto nemohla posoudit kritéria pro vyloučení výrobku, a proto tuto žádost zamítla.

(55)

Dva uživatelé požádali o vyloučení grafického TiO2 z definice výrobku: společnosti Sun Chemical a Flint. Společnost Sun Chemical předložila svá tvrzení po uplynutí lhůty pro předložení tvrzení o definici výrobku a neposkytla odpověď na dotazník, zatímco společnost Flint svá tvrzení ve stanovené lhůtě předložila a rovněž poskytla odpověď na dotazník, kterou Komise mohla ověřit. Níže uvedená analýza je tedy založena pouze na informacích, které poskytla společnost Flint.

(56)

Společnost Flint tvrdila, že typ TiO2, který používá, je velmi špičkový, specifický produkt, který se používá pouze v inkoustech v grafickém průmyslu a jehož výroba vyžaduje speciální výrobní proces a specifické know-how.

(57)

Komise zjistila, že grafický TiO2 má stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti jako ostatní typy TiO2, neboť se jedná o standardní rutilový výrobek s povrstvením obsahujícím chemické látky, které se vyskytují v mnoha jiných typech TiO2. Ačkoli po chemické stránce nemusí být grafický TiO2 odlišný, Komise zjistila, že skutečně existuje specifické know-how pro jeho výrobu, které ovládá pouze omezený počet výrobců v Unii a v Číně. Společnost Flint v omezené míře nakupovala i jiné typy TiO2 pro jiné účely než grafické inkousty.

(58)

V zásadě by sice bylo možné pro výrobu inkoustů použít i jiné typy TiO2, výsledek by však byl mnohem horší. Společnost Flint sice testuje různé typy TiO2 od různých výrobců, které používá ve svých složeních inkoustu, poskytla však důkazy, že obecně nedosahují uspokojivé úrovně kvality. Komise tedy dospěla k závěru, že výrobci grafických inkoustů mají skutečně omezené možnosti přejít k jiným dodavatelům, což bylo potvrzeno i ve věci spojení Hutsman/Rockwoods (7), a že účinnost grafického TiO2 v konečných výrobcích ovlivní vnímání zákazníků. Nebylo však prokázáno, že by výrobní odvětví Unie nebylo schopno zásobovat grafický průmysl v dostatečném množství.

(59)

Přestože grafický inkoust TiO2 není plně nahraditelný jinými typy TiO2, stále má stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti. Komise proto dospěla k závěru, že pro vyloučení výrobku není důvod.

(60)

Jelikož navíc nebylo prokázáno, že grafický TiO2 má ve srovnání s jinými typy TiO2 zvláštní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, ani přesně definované konečné použití vzhledem k velkému počtu výrobních postupů, které má společnost Flint pro své výrobky, dospěla Komise v této fázi k závěru, že by celní orgány nemohly ověřit, zda je grafický TiO2 skutečně používán k výrobě inkoustů, zejména proto, že společnost Flint nakupuje i jiné druhy TiO2 pro jiné účely. A konečně uživatel nemohl jasně prokázat, že by cla měla významným způsobem nepříznivě ovlivnit jeho ziskovost. Komise proto žádost o osvobození od cla pro konečné použití zamítla.

(61)

Ve svém podání ze dne 18. prosince 2023 společnost Sun Chemical požádala Komisi, aby kromě vyloučení grafického TiO2 uvedeného výše v 55. bodě odůvodnění vyloučila z definice výrobku také TiO2 v nepovrstvené formě (tj. TiO2 bez povrchové úpravy). Společnost Sun Chemical tvrdila, že se jedná o velmi specifický trh a výrobky vyrobené z takového nepovrstveného TiO2 konkurují na trzích mimo Unii, a v důsledku případného antidumpingového cla by se tak jejich vývoz stal nekonkurenceschopným. Útvary Komise rovněž se společností Sun Chemical uspořádaly slyšení, na němž společnost svou žádost upřesnila.

(62)

Tato žádost byla obdržena po uplynutí lhůty pro předložení tvrzení o definici výrobku dne 23. listopadu 2023. Komise konstatovala, že připomínky k definici výrobku měly být předloženy v raných fázích šetření, aby byl poskytnut dostatek času na posouzení jejich opodstatněnosti a aby bylo jiným zúčastněným stranám umožněno na ně reagovat. Společnost Sun Chemical rovněž neposkytla Komisi odpověď na dotazník. I kdyby tedy byla žádost podána včas, Komise nemohla řádně ověřit, zda jsou splněna kritéria uvedená výše ve 45. bodě odůvodnění. Komise proto tuto žádost nevzala v potaz.

(63)

Kromě žádosti o vyloučení laminovacího TiO2 uvedené výše ve 46. bodě odůvodnění konfederace CEPI ve svém podání ze dne 21. ledna 2024 požádala Komisi, aby vyloučila z definice výrobku i potravinářský TiO2. Konfederace CEPI uvedla, že tento typ TiO2 je zvláštní, protože splňuje požadavky na přídatné látky E-171 a má definovaný soubor extrémně nízkých prahových hodnot těžkých kovů, což jeho výrobu činí velmi drahou.

(64)

Protože však tato žádost byla podána dlouho po uplynutí lhůty pro předložení tvrzení o definici výrobku, která uplynula dne 23. listopadu 2023, Komise nevzala tuto žádost v potaz. Jak uvádí 62. bod odůvodnění, připomínky k definici výrobku mají být předloženy v raných fázích šetření, a to ve lhůtách stanovených pro tyto připomínky, aby byl poskytnut dostatek času na posouzení jejich opodstatněnosti a aby bylo jiným zúčastněným stranám umožněno na ně reagovat.

(65)

Společnost AkzoNobel požádala, aby byl TiO2 vyráběný chloridovým procesem vyloučen z oblasti působnosti šetření, protože TiO2 vyráběný chloridovým procesem a TiO2 vyráběný sulfátovým procesem nejsou v oblasti barev a nátěrů nahraditelné. Společnost AkzoNobel dále tvrdila, že většina výroby TiO2 v Číně se provádí sulfátovým procesem, zatímco na trhu Unie se většinou spotřebovává TiO2 vyráběný chloridovým procesem. Společnost AkzoNobel ze stejného důvodu požádala, aby v případě, že Komise tuto žádost o vyloučení nepřijme, provedla alespoň samostatnou analýzu újmy a příčinné souvislosti mezi TiO2 vyráběným chloridovým procesem a TiO2 vyráběným sulfátovým procesem.

(66)

Komise uvedla, že žádost společnosti AkzoNobel o vyloučení výrobku byla předložena v odpovědi na dotazník, která byla předložena dne 20. prosince 2023, tedy po lhůtě pro předložení tvrzení o definici výrobku, která uplynula dne 23. listopadu 2023. Žádost proto nebyla vzata v potaz. Jak uvádí 62. bod odůvodnění, připomínky k definici výrobku mají být předloženy v raných fázích šetření, a to ve lhůtách stanovených pro tyto připomínky, aby byl poskytnut dostatek času na posouzení jejich opodstatněnosti a aby bylo jiným zúčastněným stranám umožněno na ně reagovat.

(67)

Pokud jde o žádost o provedení samostatné analýzy újmy a příčinné souvislosti na základě výrobního procesu, Komise za prvé uvedla, že šetření ukázalo, že mnoho uživatelů, včetně výrobců barev a nátěrů, nakupuje TiO2 vyrobený oběma metodami.

(68)

Za druhé, Komise zjistila, že jedna třetina celkového prodeje vyvážejících výrobců zařazených do vzorku v Unii připadá na TiO2 vyráběný chloridovým postupem.

(69)

Nadto pouhá skutečnost, že čínští výrobci v současné době vyrábějí více TiO2 sulfátovým procesem, neznamená, že tomu tak bude i v budoucnu. Šetření ve skutečnosti ukázalo, že čínské výrobní odvětví je odhodláno urychlit přechod od sulfátového procesu k chloridovému procesu výroby TiO2.

(70)

Za třetí, Komise nemohla prokázat, že mezi výrobky získanými z obou výrobních procesů existují takové rozdíly ve fyzikálních, chemických nebo technických vlastnostech, které by odůvodňovaly vyloučení jednoho z nich. Nakonec lze oběma výrobními procesy získat anatasový TiO2, který jiné zúčastněné strany téměř jednomyslně odlišují od rutilového TiO2 vzhledem k jejich odlišné krystalické struktuře, což je hlavní rozdíl mezi typy TiO2.

(71)

S ohledem na výše uvedené Komise žádost společnosti AkzoNobel zamítla.

(72)

Vzhledem k tomu, že v souvislosti s ČLR byly při zahájení šetření k dispozici dostatečné důkazy poukazující na existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, považovala Komise za vhodné zahájit šetření vůči vyvážejícím výrobcům z uvedené země ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(73)

Za účelem shromáždění údajů nezbytných pro případné použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení proto Komise v oznámení o zahájení vyzvala všechny vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace o vstupech používaných při výrobě TiO2. Příslušné informace předložilo dvacet pět vyvážejících výrobců.

(74)

Aby Komise získala informace, jež považovala za nezbytné pro své šetření v souvislosti s údajnými podstatnými zkresleními, zaslala dotazník čínské vládě. Čínská vláda neodpověděla. Komise následně čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v ČLR použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení. Kromě toho Komise v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení vyzvala všechny zúčastněné strany, aby oznámily svá stanoviska, předložily informace a do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení v Úředním věstníku Evropské unie poskytly příslušné důkazy v souvislosti s použitím čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(75)

V oznámení o zahájení Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné důkazy může být pro účely určení běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot nutné zvolit vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(76)

Dne 26. března 2024 informovala Komise prostřednictvím poznámky (dále jen „první poznámka“) zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro určení běžné hodnoty. V této poznámce Komise uvedla seznam všech výrobních činitelů používaných při výrobě TiO2, jako jsou suroviny, práce a energie. Na základě kritérií pro výběr nezkreslených cen nebo referenčních hodnot pak také Komise určila možné reprezentativní země, a to Brazílii, Malajsii, Mexiko a Ruskou federaci. Komise obdržela připomínky k první poznámce od vyvážejícího výrobce, skupiny LB, žadatele a uživatele, společnosti AkzoNobel.

(77)

Dne 16. dubna 2024 se Komise ve druhé poznámce (dále jen „druhá poznámka“) zabývala připomínkami, které obdržela od zúčastněných stran k první poznámce, přičemž informovala zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro určení běžné hodnoty, a to s Brazílií jako reprezentativní zemí. Rovněž zúčastněné strany informovala, že na základě dostupných informací pro společnost Tronox Pigmentos do Brasil S.A. (dále jen „Tronox Brazil“), výrobce TiO2 v reprezentativní zemi, stanoví prodejní, režijní a správní náklady a zisk.

(78)

Komise obdržela připomínky ke druhé poznámce od společnosti AkzoNobel i od žadatele. Těmto připomínkám se věnuje příslušný okruh v oddíle 3.4 níže.

(79)

Po analýze obdržených připomínek a informací dospěla Komise k závěru, že Brazílie je vhodnou reprezentativní zemí, z níž budou získány nezkreslené ceny a náklady pro určení běžné hodnoty. Základní důvody této volby jsou podrobně popsány v oddíle 3.3.

(80)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(81)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(82)

Jak je dále vysvětleno níže, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády a vyvážejících výrobců je použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

(83)

Ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení stanoví, že „podstatná zkreslení jsou taková zkreslení, k nimž dochází v případě, kdy vykazované ceny nebo náklady, včetně nákladů na suroviny a energii, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivňovány významnými zásahy státu. Při posuzování existence podstatných zkreslení se bere v úvahu mimo jiné možný dopad jednoho či více z těchto prvků:

(84)

Jelikož výčet v čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není kumulativní, nemusí být pro zjištění podstatných zkreslení zohledněny všechny prvky. Kromě toho lze stejné skutkové okolnosti použít k prokázání existence jednoho nebo více prvků z tohoto seznamu.

(85)

Jakýkoli závěr o podstatných zkresleních ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení však musí vycházet ze všech důkazů, které jsou k dispozici. Při celkovém posouzení toho, zda existuje zkreslení, může být brán rovněž zřetel na celkový kontext a situaci v zemi vývozu, zejména tam, kde základní prvky hospodářského a správního zřízení země vývozu dávají vládě významné pravomoci zasahovat do ekonomiky takovým způsobem, že ceny a náklady nejsou výsledkem volného působení tržních sil.

(86)

V čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení se stanoví, že „[p]okud má Komise k dispozici podložené informace týkající se možné existence podstatných zkreslení uvedených v písmeni b) v určité zemi či v určitém odvětví v této zemi a pokud je to v zájmu účinného uplatňování tohoto nařízení, Komise vypracuje, zveřejní a pravidelně aktualizuje zprávu popisující tržní podmínky uvedené v písmeni b) v této zemi nebo v tomto odvětví“.

(87)

Na základě uvedeného ustanovení vydala Komise zprávu o Číně (dále jen „zpráva“) (8), která obsahuje důkazy o významných vládních zásazích na mnoha úrovních hospodářství, včetně konkrétních zkreslení u mnoha klíčových výrobních činitelů (jako jsou půda, energie, kapitál, suroviny a práce), jakož i ve vybraných odvětvích (jako je chemické odvětví). Zúčastněné strany byly v době zahájení šetření vyzvány, aby důkazy obsažené ve vyšetřovacím spisu vyvrátily, vyjádřily se k nim nebo je doplnily. Zpráva byla založena do vyšetřovacího spisu ve fázi zahájení šetření. Podnět také obsahoval některé podstatné důkazy doplňující zprávu.

(88)

Konkrétněji se žadatel opíral o důkazy obsažené ve zprávě, aby zdůraznil existenci systémových podstatných zkreslení v ekonomice ČLR, „socialistickém tržním hospodářství“, kde Komunistická strana Číny řídí jak veřejný, tak soukromý sektor.

(89)

Žadatel připomněl, že ve zprávě byly zjištěny prvky, které poukazují na podstatná zkreslení v odvětví titanu v Číně. Vzhledem k tomu, že mnoho výrobců TiO2 podniká také v oblasti titanového kovu, žadatel tvrdil, že odvětví TiO2 v Číně je ovlivněno podstatnými zkresleními stejně jako odvětví titanu.

(90)

Žadatel dále poukázal na to, že 14. pětiletý plán národního hospodářského a sociálního rozvoje Číny (dále jen „14. pětiletý plán“) zachoval a posílil výše uvedená podstatná zkreslení tím, že začlenil předchozí 13. pětiletý plán a stanovil následující priority, jak je vysvětleno na internetových stránkách Šanghajské mezinárodní výstavy oxidu titaničitého 2024:

(91)

Dále bylo v podnětu poukázáno na následující prvky, které svědčí o podstatných zkresleních.

(92)

Za prvé, na trhu dotčeného výrobku působí do značné míry podniky, jež jsou ve vlastnictví státních orgánů, jsou těmito orgány ovládány nebo jsou pod jejich strategickým dohledem či se řídí jejich pokyny. Jak zpráva ukázala, v Číně představují státní podniky většinu odvětví surovin.

(93)

Žadatel uvedl, že u hlavních výrobců, producentů a prodejců dotčeného výrobku, mezi nimiž jsou následující společnosti a společnosti ve skupině, přetrvává značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády:

(94)

Žadatel proto uvedl, že čínská vláda ovládá a koordinuje obchodní strategii společností zapojených do výroby TiO2.

(95)

Za druhé, přítomnost státu ve firmách působících v odvětví TiO2 dává státu možnost ovlivňovat ceny či náklady.

(96)

Žadatel například poznamenal, že se přítomnost státu ve firmách netýká pouze státních podniků, ale také soukromých společností. Ve zprávě, stejně jako v mnoha předchozích šetřeních, Komise zjistila, že Komunistická strana Číny vyvíjí tlak na soukromé společnosti, aby „kladly vlastenectví na první místo a dodržovaly stranickou disciplínu“ ve všech odvětvích čínského hospodářství. Článek 19 zákona ČLR o obchodních společnostech totiž vyžaduje, aby v každé společnosti existovala stranická buňka.

(97)

V odvětví dotčeného výrobku dochází pravidelně k překrývání manažerských pozic a členství v Komunistické straně Číny. Například tajemník představenstva skupiny LB je členem Komunistické strany Číny, zatímco předsedové představenstev skupiny GPRO (která je mateřskou společností čínského výrobce TiO2 Nanjing Titanium White Chemical Co., Ltd.), Bluestar a skupiny Lubei zastávají funkce tajemníků svých stranických výborů, přičemž předseda představenstva skupiny Lubei je rovněž zástupcem Čínského národního sjezdu.

(98)

Předseda představenstva GPRO navíc prohlásil, že „Komunistická strana Číny je velká, slavná a správná marxistická strana. Dodržování vůdcovství strany a posilování budování strany jsou základní zárukou toho, že se rozvoj společnosti bude vždy ubírat správným směrem a dosáhne významných úspěchů“, zatímco předseda představenstva skupiny Lubei předsedal schůzi, na níž „byl předán a prostudován duch důležitého projevu generálního tajemníka Si Ťin-pchinga a hlavní obsah zprávy o práci vlády, přičemž bylo zdůrazněno, že myšlenky a činy musí být rychle sjednoceny v souladu s tímto projevem“.

(99)

Za třetí, čínská vláda uplatňuje veřejné politiky či opatření, jež pozitivně diskriminují domácí dodavatele či jinak ovlivňují volné působení tržních sil.

(100)

Žadatel připomněl, že důkazy z předchozích antidumpingových šetření Komise prokazují, že „[s]ystém plánování v ČLR celkově vede k tomu, že zdroje jsou alokovány do odvětví označených vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly alokovány v souladu s tržními silami“.

(101)

Žadatel dále uvedl, že čínská vláda považuje odvětví TiO2 za strategické odvětví jak ve 13., tak ve 14. pětiletém plánu (viz 90. bod odůvodnění).

(102)

Žadatel dále zdůraznil, že Čína de facto uplatňuje vývozní omezení na výrobky související s titanem. V ČLR je zaveden Katalog zboží podléhajícího vývozním licencím, který je pravidelně aktualizován oznámeními ministerstva obchodu a všeobecné celní správy. Pro zboží uvedené v tomto katalogu musí vývozci získat vývozní licenci od ministerstva obchodu nebo od pověřeného místního úřadu (10).

(103)

V tomto ohledu může ministerstvo obchodu omezit nebo zakázat vývoz zboží, pokud je to nezbytné pro účely zachování bezpečnosti státu, společenského veřejného blaha nebo veřejné morálky, pokud je dotyčné zboží nedostatkové nebo podléhá účinné ochraně, pokud má země nebo region určení omezenou kapacitu trhu nebo za jiných okolností podle jakékoli mezinárodní smlouvy, kterou Čína uzavřela.

(104)

Žadatel proto poznamenal, že tento systém vývozních licencí může vytvářet vývozní omezení, aby se zajistilo, že domácí čínské výrobní odvětví bude mít prospěch z preferenčního a levného přístupu k výrobkům souvisejícím s titanem. Čínská vláda proto nadále uplatňuje politiky, které musí provozovatelé dodržovat, a brání tak volnému působení tržních sil.

(105)

Za čtvrté, odvětví dotčeného výrobku podléhá zkreslením vyplývajícím z diskriminačního uplatňování nebo nedostatečného prosazování čínských pravidel práva týkajícího se úpadku, obchodních společností a vlastnictví.

(106)

Taková zkreslení se podle žadatele týkají všech odvětví: čínská vláda hraje v insolvenčním řízení významnou úlohu a často různými prostředky přímo ovlivňuje výsledek řízení. Čínská vláda například musí předem schválit, aby soudy mohly v praxi rozhodnout o přijetí nebo zamítnutí žádostí společností kótovaných na burze.

(107)

Mnoho insolventních firem končí plánem restrukturalizace a jen zřídkakdy jsou vyřazeny z obchodování na burze. To znamená, že státní podniky de facto využívají vládních záruk. Vzhledem k absenci běžných tržních mechanismů, jako jsou účinná a transparentní úpadková řízení, zůstává čínský finanční systém značně zkreslený.

(108)

V předchozím šetření týkajícím se ocelových kol (11) totiž Komise zjistila, že „čínský systém v oblasti úpadků neplní řádně své vlastní hlavní cíle, jako je spravedlivé uhrazení pohledávek a dluhů a ochrana zákonných práv a zájmů věřitelů a dlužníků“.

(109)

Výše uvedené šetření zjistilo zkreslení i v souvislosti s čínským právem týkajícím se vlastnictví, neboť pravidla pro poskytování a nabývání pozemků v ČLR jsou často nejasná a netransparentní a ceny jsou často stanovovány úřady na základě netržních hledisek.

(110)

Vzhledem k tomu, že se právo týkající se úpadku, obchodních společností nebo vlastnictví v Číně vztahuje na všechna odvětví, neexistují žádné dostupné důkazy o tom, že by se tato práva v čínském odvětví TiO2 neuplatňovala.

(111)

Závěrem žadatel uvedl, že v odvětví TiO2 dochází k podstatným zkreslením podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Proto není vhodné používat domácí ceny a náklady v Číně, které nejsou spolehlivé, a běžná hodnota se zjistí výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty.

(112)

Komise zkoumala, zda je, či není vhodné použít domácí ceny a náklady v Číně kvůli existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu. Důkazy ve spisu zahrnovaly důkazy obsažené ve zprávě, jakož i v její aktualizované verzi (dále jen „aktualizovaná zpráva“) (12), která se opírá o veřejně dostupné zdroje.

(113)

Tato analýza zahrnovala zkoumání významných vládních zásahů do hospodářství Číny obecně, ale i zkoumání konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví včetně dotčeného výrobku. Komise tyto důkazní prvky dále doplnila vlastním výzkumem týkajícím se různých kritérií, která jsou relevantní pro potvrzení existence podstatných zkreslení v Číně.

(114)

Čínský hospodářský systém je založen na koncepci „socialistického tržního hospodářství“. Tato koncepce je zakotvena v čínské ústavě a předurčuje řízení ekonomiky v Číně. Hlavní zásadou tohoto systému je „socialistické veřejné vlastnictví výrobních prostředků, tedy vlastnictví veškerého lidu a kolektivní vlastnictví pracujících“ (13).

(115)

Ekonomika ve státním vlastnictví je považována za „vedoucí sílu národního hospodářství“ a stát je pověřen „zajišťovat její konsolidaci a růst“ (14). Celkové uspořádání čínské ekonomiky tudíž nejenže počítá s významnými zásahy státu do hospodářství, nýbrž k takovým zásahům existuje výslovné pověření. Myšlenka nadřazenosti veřejného vlastnictví nad soukromým prostupuje celým právním systémem a je zdůrazňována jako obecná zásada ve všech klíčových právních předpisech.

(116)

Názorným příkladem je čínský zákon o vlastnictví: odkazuje na prvotní etapu socialismu a pověřuje stát, aby podporoval základní hospodářský systém, v jehož rámci má dominantní postavení veřejné vlastnictví. Jiné formy vlastnictví jsou tolerovány a zákon jim umožňuje rozvíjet se společně se státním vlastnictvím (15).

(117)

Podle čínských právních předpisů je kromě toho socialistické tržní hospodářství rozvíjeno pod vedením Komunistické strany Číny. Struktury čínského státu a Komunistické strany Číny jsou vzájemně propojeny na všech úrovních (právní, institucionální, personální) a vytvářejí nadstavbu, v níž jsou úlohy Komunistické strany Číny a státu navzájem k nerozeznání.

(118)

Po změně čínské ústavy v březnu 2018 byla vedoucí úloha Komunistické strany Číny ještě více zdůrazněna prostřednictvím formulace v článku 1 ústavy, která tuto úlohu potvrzuje.

(119)

Za stávající první větu uvedeného ustanovení: „[s]ocialistické zřízení je základním zřízením Čínské lidové republiky“ byla vložena nová druhá věta, která zní: „[u]rčujícím znakem socialismu s čínskými rysy je vedoucí úloha Komunistické strany Číny.“ (16) To dokládá nezpochybnitelnou a stále větší kontrolu Komunistické strany Číny nad hospodářským systémem Číny.

(120)

Tato vedoucí úloha a kontrola je nedílnou součástí čínského systému a jde daleko nad rámec situace obvyklé v jiných zemích, kde vlády uplatňují obecnou makroekonomickou kontrolu, v jejichž hranicích probíhá volné působení tržních sil.

(121)

Čínský stát se zapojuje do intervenční hospodářské politiky při plnění cílů, které se spíše shodují s politickým programem vytyčeným Komunistickou stranou Číny a neodrážejí hospodářské podmínky převládající na volném trhu (17). Čínské orgány při tom používají celou řadu intervenčních hospodářských nástrojů, včetně systému průmyslového plánování, finančního systému, a to i na úrovni právního prostředí.

(122)

Za prvé, pokud jde o úroveň celkové administrativní kontroly, zaměření čínského hospodářství se řídí složitým systémem průmyslového plánování, které ovlivňuje veškeré hospodářské činnosti v zemi. Tyto plány ve svém souhrnu zahrnují komplexní a složitou soustavu odvětvových a průřezových politik a jsou přítomny na všech úrovních státní správy.

(123)

Plány na úrovni provincií jsou podrobné, zatímco celostátní plány stanoví obecnější cíle. Plány stanovují také nástroje na podporu příslušných průmyslových a jiných odvětví, jakož i časové rámce, ve kterých má být cílů dosaženo. Některé plány ještě obsahují explicitní cíle týkající se výstupů.

(124)

V rámci plánů jsou jednotlivá průmyslová odvětví a/nebo projekty označovány za (pozitivní nebo negativní) priority v souladu s prioritami vlády a jsou jim přiřazovány konkrétní rozvojové cíle (průmyslová modernizace, mezinárodní expanze atd.).

(125)

Hospodářské subjekty, soukromé i státem vlastněné, musí účinně přizpůsobovat své podnikatelské činnosti skutečnostem, jež nastoluje tento systém plánování. Je tomu tak nejen kvůli závazné povaze plánů, nýbrž i kvůli tomu, že příslušné čínské orgány na všech úrovních státní správy se systémem plánů řídí a odpovídajícím způsobem využívají své zákonné pravomoci, a tím hospodářské subjekty vedou k tomu, aby dodržovaly priority stanovené v plánech (18).

(126)

Za druhé, na úrovni přidělování finančních zdrojů dominují finančnímu systému Číny státem vlastněné komerční banky a banky zajišťující vládní politiku. Tyto banky se při stanovení a provádění svých politik v oblasti úvěrování musí přizpůsobit cílům průmyslové politiky vlády, a nikoli posuzovat v prvé řadě ekonomickou opodstatněnost daného projektu (19).

(127)

Totéž platí o ostatních složkách čínského finančního systému, jako jsou akciové trhy, trhy dluhopisů, trhy soukromého kapitálu atd. Také tyto části finančního sektoru, které nejsou bankami, jsou institucionálně a operačně uspořádány způsobem, který není zaměřen na co nejefektivnější fungování finančních trhů, nýbrž na zajištění kontroly a umožnění zásahů ze strany státu a Komunistické strany Číny (20).

(128)

Za třetí, pokud jde o úroveň regulačního prostředí, nabývají zásahy státu do hospodářství řady forem. Například pravidla pro zadávání veřejných zakázek jsou běžně využívána k dosažení jiných cílů politiky než hospodářské efektivity, což narušuje tržní zásady v této oblasti. Platné právní předpisy výslovně stanoví, že zadávání veřejných zakázek se musí provádět tak, aby se usnadnilo dosažení cílů vytyčených státními politikami. Povaha těchto cílů však není vymezena, což ponechává rozhodovacím orgánům široké posuzovací pravomoci (21).

(129)

Obdobně v oblasti investic si čínská vláda ponechává významnou kontrolu a vliv ohledně zaměření a rozsahu jak státních, tak soukromých investic. Prověřování investic, jakož i různé pobídky, omezení a zákazy týkající se investic používají orgány jako důležitý nástroj na podporu cílů průmyslové politiky, např. na zachování státní kontroly nad klíčovými odvětvími nebo posílení domácího výrobního odvětví (22).

(130)

Celkově je tedy čínský hospodářský model založen na určitých základních axiomech, které zajišťují a podporují různé zásahy státu. Takto významné vládní zásahy jsou v rozporu s volným působením tržních sil, což vede k narušení účinného rozdělování zdrojů v souladu s tržními zásadami (23).

(131)

Podniky v Číně, jež jsou ve vlastnictví státu, jsou jím ovládány a/nebo jsou pod jeho strategickým dohledem nebo se řídí jeho pokyny, představují podstatnou součást hospodářství.

(132)

V odvětví dotčeného výrobku působí jak státní podniky, tak soukromé společnosti.

(133)

Například společnost Pangang Group Vanadium and Titanium Resources, Ltd. (24) (dále jen „Pangang“), která je součástí skupiny Pangang, dceřiné společnosti skupiny státních podniků Anshan Iron and Steel Group (dále jen „Ansteel“) (25), má významný podíl státního vlastnictví (více než 54 %) (26). Na druhé straně skupina LB, dříve nazývaná Lomon Billions Group Co., Ltd. (dále jen „skupina LB“) (27), je soukromou společností (28), zatímco společnost CNNC Huan Yuan Titanium Dioxide Co., Ltd. (29) (dále jen „CHTI CNNC“) je soukromou společností, ale stále má o něco více než 7 % podíl akcií spojených se státem (30).

(134)

Kromě toho orgány podporují vytváření klastrů v petrochemickém a chemickém odvětví, a to i proto, aby se využilo vzájemné závislosti různých chemických výrobních procesů. V pořadí 14. pětiletý plán rozvoje odvětví surovin totiž požaduje, aby „[b]yla přijata opatření k tomu, aby se vedoucí podniky staly většími a silnějšími. Pod vedením trhu a s podporou vlády budeme […] pomáhat těmto podnikům urychlit meziregionální a mezivlastnické fúze a reorganizace, aby se zvýšila koncentrace průmyslu a usnadnily mezinárodní operace. V odvětvích včetně petrochemie a chemie […] podpoříme řadu průkopnických podniků, které by mohly vést ekosystém průmyslového řetězce s klíčovou konkurenceschopností […]“ (31).

(135)

Jak vyplývá z internetových stránek společnosti Pangang, státní pokyny se odrážejí v činnosti společností: „Společnost Pangang Vanadium and Titanium Co., Ltd. se bude i do budoucna zaměřovat na národní strategie a požadavky trhu, neustále posilovat své nezávislé inovační schopnosti a urychlovat budování nového specializovaného podniku světové úrovně s ‚vynikající profesionalitou, inovativním štíhlým řízením a charakteristickými rysy‘, který bude sloužit jako základ čínského odvětví vanadu a titanu a bude více přispívat k vysoce kvalitnímu rozvoji“ (32).

(136)

Zásahy Komunistické strany Číny do operativního rozhodování se však staly normou nejen ve státních podnicích, ale i v soukromých společnostech (33), přičemž si Komunistická strana Číny nárokuje vedoucí postavení prakticky ve všech aspektech hospodářství země. Vliv státu prostřednictvím struktur Komunistické strany Číny ve společnostech skutečně vede k tomu, že hospodářské subjekty jsou pod kontrolou a politickým dohledem vlády, neboť státní a stranické struktury jsou v Číně velmi úzce provázány.

(137)

Přesné zobrazení vládní kontroly a dohledu nad podniky lze nalézt na úrovni provincií. V provincii Jün-nan se 14. pětiletý plán rozvoje nových materiálů a pokročilé výroby města Čchu-siung (dále jen „14. pětiletý plán města Čchu-siung“) zabývá odvětvím dotčeného výrobku a ovlivňuje jej tím, že stanoví tyto cíle: „[p]lně využívat výhod zdrojů a odvětví titanu v Čchu-siungu, zejména výhod zdrojů vodní energie, a pokračovat v rozšiřování rozsahu odvětví titanu s rozšířením průmyslového řetězce a zlepšením přidané hodnoty výrobku jako hlavní linie. S využitím zdrojů, technologií a tržních výhod velkých podniků, jako jsou Longbai a Kunming Iron and Steel, urychlíme vybudování nového odvětví titanu skupiny Longbai a projektů souvisejících s odvětvím titanu v provincii Jün-nan, posílíme podporu investic, zavedeme rozvoj navazujících podniků v řetězci odvětví titanu a zaměříme se na budování odvětví titanu […]“ (34).

(138)

14. pětiletý plán města Čchu-siung je ještě podrobnější, a to následovně: „Využijeme příležitosti, kterou stát nabízí k podpoře rozvoje oxidu titaničitého na bázi chloridu, a zaměříme se na podporu společnosti Longbai Lufeng Titanium Industry, aby přebudovala a rozšířila výrobní linku oxidu titaničitého na bázi chloridu a nakonec vytvořila základnu pro výrobu oxidu titaničitého na bázi chloridu o objemu 300 000–400 000 tun ročně. Současně bude skupina Longbai plně využívat své výhody v oblasti technologie využívající síry a chlóru, urychlí restrukturalizaci a začlenění odvětví oxidu titaničitého na bázi sulfátů, posílí spolupráci mezi podniky vyrábějícími oxid titaničitý na bázi sulfátů a skupinou Longbai, zlepší využití zdrojů a bude vyvážet síran železnatý do jihovýchodní Asie. Na trhu jihovýchodní Asie také podporujeme rozvoj silných navazujících domácích a zahraničních společností v oblasti nátěrů a plastů na bázi oxidu titaničitého v Jün-nanu. Skupina se stala nejdůležitější základnou pro výrobu oxidu titaničitého využívající chloridu v zemi a vede rozvoj čínského odvětví oxidu titaničitého. Cílem je urychlit vývoj titanové houby, zaměřit se na podporu vytvoření špičkových projektů skupiny Longbai v oblasti titanové houby pro rotory, urychlit vývoj technologie výroby titanové houby v plném procesu a na jejím základě transformovat a rozšířit stávající výrobní linku na titanovou houbu, která nakonec přinese roční výrobní kapacitu 100 000–300 000 tun a stane se největší světovou základnou pro výrobu titanové houby. Aktivně podporujeme vývoj špičkových jemných titanových materiálů“ (35).

(139)

Kontrolu a politický dohled vlády lze pozorovat také na úrovni příslušných odvětvových sdružení (36).

(140)

Například průmyslová sekce odvětví oxidu titaničitého Čínského sdružení odvětví nátěrů (dále jen „sekce TiO2“) uvádí v článku 3 svých stanov, že organizace „[z]řizuje organizaci Komunistické strany Číny, vykonává stranickou činnost a zajišťuje nezbytné podmínky pro činnost stranické organizace. […] přijímá profesní vedení, dohled a řízení subjekty, které mají na starosti registraci a vedení, budování strany, jakož i příslušnými správními útvary, které mají na starosti řízení výrobního odvětví“ (37). V článku 36 se dále uvádí, že osoby pověřené vedením sdružení musí splňovat podmínky, jako je „[p]odřídit se vedení Komunistické strany Číny, podporovat socialismus s čínskými rysy, rozhodně provádět linii, zásady a politiky strany a mít správné politické vlastnosti“ (38).

(141)

Mezi členy sekce TiO2 patří jak skupina LB, největší výrobce v Číně, tak společnost CHTI CNNC, druhý největší výrobce v Číně (39).

(142)

V důsledku toho je i soukromým výrobcům v odvětví dotčeného výrobku znemožněno působit za tržních podmínek. Jak veřejné, tak soukromé podniky v tomto odvětví skutečně podléhají politickému dohledu a pokynům.

(143)

Kromě výkonu kontroly nad ekonomikou prostřednictvím vlastnictví státních podniků a jiných nástrojů může čínská vláda zasahovat do cen a nákladů prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách. Lze mít za to, že právo příslušných státních orgánů jmenovat a odvolávat klíčové vedoucí pracovníky ve státních podnicích, které je zakotveno v čínských právních předpisech, odráží odpovídající vlastnická práva (40), avšak významným kanálem, jehož prostřednictvím může stát zasahovat do podnikatelských rozhodnutí, jsou buňky Komunistické strany Číny v podnicích, jak ve státních, tak v soukromých.

(144)

Podle práva obchodních společností v Číně má být organizace Komunistické strany Číny zřízena v každé společnosti (alespoň se třemi členy této strany v souladu se stranickými stanovami (41)) a daná společnost musí pro činnost stranické organizace vytvořit nezbytné podmínky.

(145)

V minulosti tento požadavek podle všeho nebyl vždy dodržován ani přísně vymáhán. Přinejmenším od roku 2016 však Komunistická strana Číny začala důrazněji uplatňovat své nároky, pokud jde o ovládání podnikatelských rozhodnutí v podnicích, jako věc politického principu (42), včetně vyvíjení nátlaku na soukromé společnosti, aby na první místo stavěly „vlastenectví“ a dodržovaly stranickou kázeň (43).

(146)

Již v roce 2017 údajně existovaly stranické buňky v 70 % z asi 1,86 milionu soukromých společností a rostl tlak na to, aby organizace Komunistické strany Číny měly konečné slovo v podnikatelských rozhodnutích přijímaných v rámci společností, v nichž působí (44). Tato pravidla se běžně uplatňují ve všech oblastech čínského hospodářství, ve všech odvětvích, včetně výrobců dotčeného výrobku a dodavatelů vstupů.

(147)

Dne 15. září 2020 byl navíc zveřejněn dokument nazvaný Pokyny Generální kanceláře úřadu Ústředního výboru Komunistické strany Číny pro posílení činnosti Sjednocené fronty v soukromém sektoru pro novou éru (dále jen „pokyny“) (45), který dále rozšířil úlohu stranických výborů v soukromých podnicích.

(148)

Oddíl II.4 těchto pokynů stanoví: „[m]usíme zvýšit celkovou schopnost strany řídit činnost Sjednocené fronty v soukromém sektoru a účinně zintenzívnit práci v této oblasti“ a oddíl III.6 stanoví: „[m]usíme dále posílit budování strany v soukromých podnicích a umožnit, aby stranické buňky plnily účinněji svou úlohu coby pevnost, a umožnit členům strany, aby působili jako předvoj a průkopníci.“ Tyto pokyny tedy zdůrazňují posílení úlohy Komunistické strany Číny ve společnostech a jiných subjektech soukromého sektoru a usilují o ně (46).

(149)

Šetření potvrdilo, že překrývání vedoucích pozic a členství v Komunistické straně Číny či stranických funkcí existuje i v odvětví TiO2. Několik členů představenstva a dozorčí rady skupiny LB, největšího výrobce dotčeného výrobku, je členy Komunistické strany Číny a zastává funkce v sekretariátu stranického výboru (47). Totéž platí pro společnosti CHTI CNNC (48) a Pangang (49).

(150)

Zasahování Komunistické strany Číny do podnikatelských rozhodnutí je patrné z internetových stránek skupiny LB, kde je role strany v rámci skupiny popsána takto: „[b]udování strany určuje cestu a podniky se na ni vydávají. V posledních letech stranický výbor společnosti Lomon Billions Group Co., Ltd. pokračoval v inovaci modelu práce na budování strany, neustále zlepšoval kulturní postavení budování strany a aktivně zkoumal hluboké začlenění práce na budování strany do ústřední práce podniku, což stimulovalo vitalitu a přidávalo podněty k vysoce kvalitnímu rozvoji podniku.“ Sü Kang, tajemník stranického výboru a předseda představenstva společnosti Lomon Billions, uzavřel: „Lomon Billions se vždy drží nezměněného vzoru organizace, propagace a kontroly disciplíny stranických pracovních institucí v podniku. Stranická organizace zaručuje dohled nad politikou strany a země a nad jejími hlavními úkoly. Úloha realizace podniku zůstává nezměněna, zásada, že strana řídí kádry a strana řídí talenty, zůstává nezměněna a praxe ‚budování poboček všude tam, kde jsou členové strany‘ zůstává nezměněna, takže budování strany v podniku si vždy zachová silnou bojovou účinnost.“ […] Stranický výbor společnosti Lomon Billions prozkoumal osvědčené postupy hlubokého začleňování neveřejného budování strany do ústřední práce podniku: trvá na plném pokrytí stranických organizací a stranické práce, vertikálním prohloubení a horizontálním rozšíření […]“ (50).

(151)

Skupina LB je zejména silně ovlivňována vládními orgány, jak je uvedeno v předchozích bodech odůvodnění (viz 137. bod odůvodnění).

(152)

Narušující účinek na trh mají také přítomnost a zásahy státu na finančních trzích, jakož i v oblasti zásobování surovinami a vstupů (51). Přítomnost státu ve firmách, v odvětví TiO2 a jiných odvětvích (např. ve finančním sektoru a odvětvích dodávajících vstupy) tak umožňuje čínské vládě ovlivňovat ceny a náklady.

(153)

Zaměření čínského hospodářství je do značné míry určováno propracovaným systémem plánování, který stanoví priority a předepisuje, na které cíle se musí ústřední vláda a provinční a místní orgány státní správy zaměřit. Příslušné plány existují na všech úrovních státní správy a zahrnují téměř všechna odvětví hospodářství. Cíle stanovené nástroji plánování mají závaznou povahu a orgány na každé úrovni veřejné správy sledují plnění plánů orgány na příslušné nižší správní úrovni.

(154)

Systém plánování v Číně celkově vede k tomu, že zdroje jsou směrovány do odvětví označených vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly alokovány v souladu s tržními silami (52).

(155)

Čínské orgány přijaly řadu politik, jimiž se řídí fungování odvětví dotčeného výrobku.

(156)

Cílem 14. pětiletého plánu (viz 90. bod odůvodnění) je „transformovat a modernizovat tradiční průmyslová odvětví, podporovat optimalizaci uspořádání a strukturální přizpůsobení odvětví surovin, jako je petrochemický průmysl, ocelářství, neželezné kovy a stavební materiály, rozšířit nabídku vysoce kvalitních výrobků, např. z lehkého průmyslu a textilního průmyslu, urychlit transformaci a modernizaci podniků v klíčových odvětvích, jako je chemický průmysl […] Hloubkově provádět zvláštní projekty ke zvýšení klíčové konkurenceschopnosti a technologické transformace zpracovatelského průmyslu, podporovat podniky, aby používaly vyspělé a použitelné technologie, posilovat modernizaci zařízení a rozsáhlé uplatňování nových výrobků“ (53).

(157)

Podobně i Poradní stanovisko k podpoře vysoce kvalitního rozvoje petrochemického a chemického průmyslu během plnění 14. pětiletého plánu (dále jen „poradní stanovisko“) zdůrazňuje potřebu „[…] urychlit transformaci a modernizaci tradičních průmyslových odvětví a intenzivně rozvíjet nové chemické materiály a čisté chemické látky. Urychlit digitální transformaci daného odvětví […] a podpořit pokrok Číny z velké petrochemické a chemické země na silnou petrochemickou a chemickou zemi“ (54). Hlavní cíle jsou stanoveny takto: „[d]o roku 2025 bude petrochemický průmysl v podstatě sledovat ekologický, bezpečný a nízkouhlíkový model vysoce kvalitního rozvoje se silnou nezávislou inovační schopností, rozumnou strukturou a uspořádáním, s výrazným zlepšením schopnosti zaručit špičkové výrobky, výrazným zvýšením klíčové konkurenceschopnosti a pevným krokem k soběstačnosti a sebezdokonalování na vysoké úrovni“ (55).

(158)

Výše uvedené cíle jsou blíže specifikovány v následujících částech poradního stanoviska. Vydávající orgány mají například v úmyslu „[p]odporovat podniky, aby se ujaly vedení při vytváření organizací pro spolupráci v oblasti inovací, jako jsou aliance pro inovace průmyslových technologií a mechanismy spolupráce mezi předchozími a navazujícími podniky, a podporovat racionální uspořádání místních orgánů veřejné správy při budování regionálních inovačních center a pilotních základen“, aby „[p]ořídily klíčové technologie a zvýšily dynamiku inovací a vývoje, […] urychlily průlom v klíčových technologiích […]“ (56).

(159)

Kromě toho se vydání Katalogu pokynů pro průmyslovou restrukturalizaci (dále jen „katalog pokynů“) z roku 2024 přímo zabývá odvětvím výrobku tím, že uvádí proces výroby TiO2 využívající kyseliny sírové jako odvětví s omezením, zatímco vydání katalogu z roku 2019 uvádí proces výroby TiO2 využívající chloridu jako podporovaný (57).

(160)

Na úrovni provincií jsou cíle politiky a odpovídající podpůrné nástroje konkrétnější a cílenější.

(161)

Například 14. pětiletý plán provincie Ťiang-su týkající se špičkového rozvoje chemického průmyslu (58) (dále jen „chemický plán Ťiang-su“) stanoví hlavní cíle pro odvětví dotčeného výrobku: „[d]o konce 14. pětiletého plánu bude významně optimalizována průmyslová struktura odvětví barvicích pigmentů a jejich meziproduktů“ a opět „[b]udeme usilovat o zvýšení celkové hodnoty výstupu odvětví inkoustu na 8 miliard RMB, nadstandardní výrobní kapacita se zahrne do rozvoje a integrace chemických parků (oblastí koncentrace).“

(162)

Pokud jde o anorganický chemický průmysl, chemický plán Ťiang-su stanoví tyto cíle: „[ú]plná kontrola množství, zlepšení kvality a účinnosti, optimalizace konfigurace […] Přijmout pokročilé technologie úspory energie a snižování emisí za účelem transformace a modernizace průmyslových odvětví a podniků […] [P]odporovat navazující průmyslová odvětví chloru a vodíku k rozvoji ke špičkovému, funkčnímu a zdokonalenému směru. Rozšířit a prohloubit regionální řetězec odvětví chloru […]“ (59).

(163)

Chemický plán Ťiang-su dále specifikuje cíle pro každou pobřežní průmyslovou zónu. Například ve městě Lien-jün-kang je cílem: „[p]rospívat integraci rafinace a chemického průmyslu. […] Vývoj špičkových polyolefinů. […] Podporovat hloubkové zpracování surovin“ (60). Ve městě Jen-čcheng musí průmyslová odvětví vyvíjet nové chemické materiály, mezi něž patří kyselina sírová.

(164)

V provincii Che-nan jsou v oznámení generálního úřadu lidové vlády provincie Che-nan o vydání akčního plánu provincie Che-nan (2022–2025) pro urychlení restrukturalizace a vedoucího postavení v odvětví materiálů stanoveny následující cíle pro nové materiály na bázi titanu: „[u]rychlit lokalizaci vysoce kvalitních chloridových surovin pro výrobu oxidu titaničitého a výzkum a vývoj nového vysoce účinného ekologického oxidu titaničitého a vytvořit zdroje titanu, zirkonia, vanadu a skandia. Nový ekologický komplexní systém těžby podporuje rozvoj klastrů odvětví titanu v Ťiao-cuo, Luo-jangu a na dalších místech“ (61).

(165)

V provincii S’-čchuan stanovuje řadu cílů také rozhodnutí provinčního výboru Komunistické strany Číny o podpoře vysoce kvalitního rozvoje ekologických a nízkouhlíkových odvětví s cílem dosáhnout uhlíkového maxima a uhlíkové neutrality: „Prohloubit komplexní rozvoj a využití zdrojů vanadu a titanu. […] posílit odvětví titanu, vytvořit základnu odvětví vanadu a titanu světové úrovně a vybudovat z Pchan-č’-chua „hlavní město vanadu a titanu v Číně“. […] Realizovat projekt na posílení a rozšíření řetězce odvětví vanadu a titanu a urychlit vývoj špičkových vanadových a titanových výrobků, funkčních materiálů a speciálních dílů […]“ (62).

(166)

Současně Průvodce provincie S’-čchuan pro vysoce kvalitní rozvoj odvětví vanadu, titanu, oceli a vzácných zemin vyzývá k „průlomu v klíčových ústředních technologiích. Učinit průlom v komplexní technologii využití vanad-titanového magnetitu, realizovat industrializační technologii získávání vysoce hodnotného titanu z vysokopecní strusky s vysokým obsahem titanu, urychlit výrobu vysoce kvalitního oxidu titaničitého na bázi chloridu, titanu pro letectví a výrobků ze slitin titanu“ (63).

(167)

Jak již bylo uvedeno (viz 137. bod odůvodnění), odvětví dotčeného výrobku důkladně zpracovává a ovlivňuje 14. pětiletý plán města Čchu-siung. V plánu jsou uvedeny také tyto cíle: „[ř]etězec chemického průmyslu a řetězec metalurgického průmyslu titanu vytvoří celý průmyslový řetězec, zlepší schopnosti udržitelného rozvoje, klíčovou konkurenceschopnost a podíl odvětví titanu na trhu a stane se důležitou vnitrostátní základnou pro výrobu oxidu titaničitého využívající chloridu a největší světovou základnou pro výrobu titanové houby. Vybudovat odvětví titanu v hodnotě 100 miliard. Standardizovat odvětví těžby a úpravy titanové rudy, vybudovat vzorový ekologický důl, integrovat, transformovat a modernizovat technologii a zařízení pro vznik strusky s vysokým podílem titanu a výrobu oxidu titaničitého využívající kyseliny sírové a optimalizovat regionální uspořádání. Důrazně rozvíjet špičkový oxid titaničitý na bázi chloridu a titanovou houbu pro rotory a podporovat různé podniky, aby aktivně vyvíjely výrobky uplatnitelné na trhu, jako jsou slitiny titanu a výrobky z titanu, a také špičkové titanové materiály v letectví, kosmonautice, plavbě a dalších oblastech“ (64). Pokračuje stanovením cílů: „[v]ytvořit celý průmyslový řetězec. Urychlit vybudování průmyslového řetězce metalurgie titanu „ilmenit – koncentrát titanu – struska s vysokým obsahem titanu – titanová houba (oxid titaničitý) – titanové profily (slitina titanu nebo titanové povrstvení)“ a průmyslového řetězce chemie titanu „struska s vysokým obsahem titanu – oxid titaničitý – povrstvení – plast“, urychlit vývoj špičkového oxidu titaničitého s využitím chloridu a rozšířit kapacitu výroby oxidu titaničitého a technické výhody […]“ (65).

(168)

Kromě toho je dotčený výrobek předmětem několika vývozních omezení.

(169)

Za prvé, oxid titaničitý a další výrobky související s titanem podléhají neautomatickému udělování licencí k vývozu (66), což nutí vyvážející společnosti získat předchozí souhlas vlády ve formě licencí nebo povolení, aby mohly výrobek vyvézt. Takové postupy nejenže poskytují vládě kontrolu nad vývozci a množstvím vyváženého zboží, ale mohou také zvyšovat transakční náklady nebo bránit vývozcům rychle reagovat na prodejní příležitosti v zahraničí kvůli dlouhým dobám zpracování (67).

(170)

Za druhé, dotčený výrobek není předmětem vrácení DPH při vývozu (68).

(171)

Těmito a jinými prostředky tak čínská vláda řídí a kontroluje prakticky všechny aspekty rozvoje a fungování daného odvětví, jakož i předcházející vstupy.

(172)

Souhrnně vzato čínská vláda zavedla opatření s cílem přimět hospodářské subjekty k dodržování cílů veřejné politiky týkajících se odvětví. Taková opatření brání volnému fungování tržních sil.

(173)

Podle informací ve spisu čínský systém v oblasti úpadků neplní řádně své vlastní hlavní cíle, jako je spravedlivé hrazení pohledávek a dluhů a ochrana zákonných práv a zájmů věřitelů a dlužníků. Je to zřejmě zapříčiněno tím, že ačkoli čínské úpadkové právo formálně vychází ze zásad, které jsou obdobné jako zásady uplatňované v odpovídajících právních předpisech v jiných zemích než v Číně, pro čínský systém je charakteristické to, že jsou systematicky nedostatečně prosazovány.

(174)

Počet úpadků je i nadále pozoruhodně nízký s ohledem na velikost hospodářství této země, v neposlední řadě proto, že insolvenční řízení trpí řadou nedostatků, což v praxi působí jako faktor odrazující od vyhlášení úpadku. Kromě toho hraje v insolvenčním řízení i nadále významnou a aktivní úlohu stát, který často přímo ovlivňuje výsledek řízení (69).

(175)

Nedostatky systému vlastnických práv jsou navíc obzvláště zjevné v souvislosti s vlastnictvím půdy a právy k užívání pozemků v Číně (70). Veškerá půda je vlastněna státem (na venkově je v kolektivním vlastnictví a ve městech ve vlastnictví státu) a její přidělování nadále závisí výhradně na státu. Existují právní ustanovení zaměřená na udělování práva k užívání pozemků transparentním způsobem a za tržní ceny, například prostřednictvím zavedení dražebních postupů. Tyto předpisy se však běžně nedodržují a někteří kupující získávají pozemky zdarma nebo za ceny nižší, než jsou tržní sazby (71). Orgány kromě toho při přidělování pozemků často sledují konkrétní politické cíle, včetně plnění hospodářských plánů (72).

(176)

Podobně jako ostatní odvětví v čínském hospodářství podléhají výrobci dotčeného výrobku běžným pravidlům čínského úpadkového práva, práva obchodních společností a majetkového práva. Následkem toho se těchto společností také týkají zkreslení vytvářená shora a vznikající v důsledku diskriminačního uplatňování nebo nedostatečného vymáhání úpadkového a majetkového práva. Tyto úvahy se na základě dostupných důkazů zdají být plně použitelné i v odvětví dotčeného výrobku. Toto šetření neodhalilo nic, co by mohlo tato zjištění zpochybnit.

(177)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že v odvětví dotčeného výrobku existuje diskriminační uplatňování nebo nedostatečné prosazování právní úpravy úpadku a vlastnictví.

(178)

V Číně se nemůže plně rozvinout systém tržních mezd, protože pracujícím a zaměstnavatelům je bráněno v jejich právu na kolektivní organizování. Čína neratifikovala řadu zásadních úmluv Mezinárodní organizace práce, zejména úmluvy týkající se svobody sdružování a kolektivního vyjednávání (73).

(179)

Na základě vnitrostátního práva působí pouze jedna odborová organizace. Tato organizace však není nezávislá na státních orgánech a její zapojení do kolektivního vyjednávání a ochrany práv pracujících je nadále slabé (74). Mobilitu čínské pracovní síly navíc omezuje systém registrace domácností, který omezuje přístup k celému spektru sociálního zabezpečení a dalším výhodám pro místní obyvatele dané správní oblasti.

(180)

To obvykle vede k tomu, že pracující, kteří nemají registraci k pobytu v daném místě, se v zaměstnání ocitají ve zranitelném postavení a mají nižší příjem než držitelé registrace k pobytu (75). Tyto zjištěné skutečnosti vedou ke zkreslení mzdových nákladů v Číně.

(181)

Nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že by se popsaný čínský systém pracovního práva netýkal odvětví TiO2. Dané odvětví je tedy ovlivněno zkreslením mzdových nákladů jak přímo (při výrobě dotčeného výrobku nebo hlavní suroviny určené k jeho výrobě), tak nepřímo (v rámci přístupu ke kapitálu nebo vstupům od společností, na které se vztahuje stejný čínský pracovněprávní systém).

(182)

Přístup podnikových subjektů ke kapitálu v Číně se vyznačuje různými zkresleními.

(183)

Zaprvé, čínský finanční systém se vyznačuje silným postavením státem vlastněných bank (76), které při zajišťování přístupu k financím zohledňují jiná kritéria než ekonomickou životaschopnost projektu. Podobně jako nefinanční státní podniky jsou tyto banky nadále propojeny se státem nejen prostřednictvím vlastnictví, ale také formou personálních vztahů (nejvyšší vedoucí pracovníci velkých finančních institucí ve vlastnictví státu jsou v konečném důsledku jmenováni Komunistickou stranou Číny) (77) a banky pravidelně provádějí veřejné politiky vytvořené čínskou vládou.

(184)

Například v odvětví dotčeného výrobku je hlavním cílem 14. pětiletého plánu rozvoje odvětví surovin zlepšit konkurenceschopnost chemického průmyslu. V tomto ohledu se uvádí, že „[f]inanční instituce jsou vyzývány, aby […] poskytovaly komplexní finanční služby surovinovým podnikům, které provádějí fúze a reorganizace, jakož i transformaci a modernizaci“ (78).

(185)

Poradní stanovisko rovněž odhaluje řadu podpůrných nástrojů a politik používaných k dosažení cílů průmyslové politiky: „[z]lepšit podpůrné politiky. Posílit koordinaci mezi fiskální, finanční, regionální, investiční, dovozní a vývozní, energetickou, ekologickou, environmentální, cenovou a další politikou a průmyslovou politikou. Zapojit vnitrostátní platformy pro spolupráci průmyslu a finančního sektoru a podpořit propojení bank a podniků a spolupráci průmyslu a finančního sektoru […]“ (79)

(186)

Banky plní výslovnou právní povinnost vykonávat svou činnost v souladu s potřebami národního hospodářského a sociálního rozvoje a v souladu s průmyslovými politikami státu (80). Přestože se uznává, že různá právní ustanovení zmiňují potřebu řídit se obvyklými bankovními postupy a obezřetnostními pravidly, jako je potřeba zkoumat úvěruschopnost dlužníka, z naprosté většiny důkazů, včetně zjištění v rámci šetření na ochranu obchodu, vyplývá, že tato ustanovení hrají při uplatňování různých právních nástrojů pouze druhotnou úlohu.

(187)

Čínská vláda například objasnila, že Komunistická strana Číny musí mít dohled i nad rozhodnutími soukromého komerčního bankovního sektoru, který musí držet krok s vnitrostátními politikami. Jedním ze tří stěžejních cílů státu ve vztahu ke správě bankovnictví je v současné době posílení vedoucího postavení strany v bankovním a pojišťovacím sektoru, a to i ve vztahu k provozním záležitostem a záležitostem týkajícím se řízení společností (81). Kritéria pro hodnocení výkonnosti komerčních bank musí v současné době rovněž brát v úvahu zejména to, jak subjekty „přispívají k dosahování národních rozvojových cílů a jak jsou prospěšné pro reálnou ekonomiku“, a zejména to, jak „jsou prospěšné pro strategická a nově vznikající odvětví“ (82).

(188)

Často jsou zkresleny rovněž dluhopisové a úvěrové ratingy, což má řadu důvodů včetně toho, že posuzování rizik je ovlivněno strategickým významem dané firmy pro čínskou vládu a silou případné implicitní záruky ze strany vlády (83). K tomu přistupují ještě další platná pravidla, která směrují finanční prostředky do odvětví označených vládou za preferovaná nebo jinak důležitá (84). Z toho plyne zaujatost ve prospěch poskytování úvěrů státním podnikům, velkým soukromým firmám s dobrými konexemi a firmám v klíčových odvětvích průmyslu, což znamená, že dostupnost kapitálu a jeho náklady nejsou pro všechny subjekty na trhu stejné.

(189)

Za druhé, výpůjční náklady jsou uměle udržovány na nízké úrovni, aby se podpořil růst investic. To vedlo k nadměrnému používání kapitálových investic při ještě nižší návratnosti investovaných prostředků. Tuto skutečnost dokládá nárůst finanční páky společností ve státním sektoru, k němuž došlo navzdory prudkému poklesu ziskovosti, což svědčí o tom, že mechanismy působící v bankovním systému neodpovídají obvyklým komerčním reakcím.

(190)

Za třetí, přestože v říjnu 2015 bylo dosaženo liberalizace nominálních úrokových sazeb, cenové signály stále nejsou výsledkem volného působení tržních sil, ale ovlivňují je zkreslení způsobená státními zásahy. Podíl úvěrů na úrovni referenční sazby nebo pod touto úrovní ke konci roku 2018 stále tvořil nejméně jednu třetinu všech úvěrů (85) a v roce 2020 oficiální čínská média uvedla, že Komunistická strana Číny požadovala „snížení úrokových sazeb na úvěrovém trhu“ (86). Uměle nízké úrokové sazby mají za následek podhodnocení a následně nadměrné využívání kapitálu.

(191)

Celkový růst úvěrů v Číně naznačuje zhoršující se efektivnost alokace kapitálu bez jakýchkoli náznaků omezování úvěrů, které by bylo možné očekávat v nenarušeném tržním prostředí. V důsledku toho došlo k prudkému nárůstu úvěrů se selháním, při němž se čínská vláda několikrát rozhodla buď vyhnout se platební neschopnosti podniků, což vedlo k vytvoření tzv. zombie společností, nebo převést vlastnictví dluhu (např. prostřednictvím fúzí nebo kapitalizací pohledávek), aniž by se nezbytně odstranil celkový dluhový problém či řešily jeho základní příčiny.

(192)

V podstatě lze říci, že navzdory krokům, které byly podniknuty směrem k liberalizaci trhu, je systém podnikových úvěrů v Číně ovlivněn podstatnými zkresleními, která vyplývají z pokračující výrazné role státu na kapitálových trzích. Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(193)

Ve stávajícím šetření nebyl předložen žádný důkaz o tom, že odvětví dotčeného výrobku není ovlivňováno zásahy státu do finančního systému ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení. Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(194)

Komise konstatovala, že zkreslení popsaná v aktualizované zprávě jsou pro čínskou ekonomiku typická. Z dostupných důkazů vyplývá, že skutečnosti týkající se čínského systému a jeho rysy popsané výše, jakož i v části I aktualizované zprávy platí pro celou zemi a všechna hospodářská odvětví. Totéž platí o popisu výrobních faktorů uvedeném výše a v části II aktualizované zprávy.

(195)

Komise připomíná, že pro výrobu dotčeného výrobku jsou zapotřebí určité vstupy. Když výrobci dotčeného výrobku tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, ceny, které platí (a které jsou zaznamenány jako jejich náklady), zjevně podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si vypůjčit peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru/ při alokaci kapitálu. Navíc podléhají systému plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích. Tato zkreslení byla podrobně popsána v oddílech 3.2.2–3.2.8 výše. Komise poukázala na to, že právní úprava, která je základem těchto zkreslení, je obecně použitelná a výrobci TiO2 podléhají těmto pravidlům jako každý jiný hospodářský subjekt v Číně. Zkreslení má proto přímý vliv na strukturu nákladů dotčeného výrobku.

(196)

V důsledku toho nejenže není vhodné použít domácí prodejní ceny dotčeného výrobku ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale navíc jsou poznamenány i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, práce atd.), protože tvorbu jejich cen ovlivňují významné zásahy státu, jak je popsáno v částech I. a II. aktualizované zprávy.

(197)

Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdy, práce, energie a surovin se totiž vyskytují v celé Číně. To například znamená, že vstup, který byl vyroben v Číně díky společnému působení řady výrobních faktorů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále.

(198)

Čínská vláda ani vyvážející výrobci neuvedli v rámci stávajícího šetření žádné důkazy nebo argumenty, jež by svědčily o opaku.

(199)

Analýza uvedená v tomto oddíle, která zahrnuje posouzení všech dostupných důkazů týkajících se zásahů Číny do jejího hospodářství obecně, jakož i do odvětví dotčeného výrobku, ukázala, že ceny dotčeného výrobku ani náklady na jeho výrobu, včetně nákladů na suroviny, energii a nákladů práce, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků tam uvedených.

(200)

Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není k určení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady.

(201)

Komise proto přikročila k početnímu zjištění běžné hodnoty výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, to jest v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak o tom pojednává následující oddíl.

(202)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

(203)

Jak je vysvětleno v 76. až 77. bodě odůvodnění, Komise zveřejnila dvě poznámky ke spisu týkající se zdrojů pro určení běžné hodnoty. Tyto poznámky popisovaly skutečnosti a důkazy, na nichž jsou založena příslušná kritéria, a zabývaly se připomínkami stran k těmto prvkům a k příslušným zdrojům. Ve druhé poznámce informovala Komise zúčastněné strany o svém záměru považovat v tomto případě Brazílii za vhodnou reprezentativní zemi, pokud se potvrdí existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(204)

V první poznámce určila Komise Brazílii, Malajsii, Mexiko, a Ruskou federaci jako země vyrábějící TiO2, které Světová banka považuje za země s úrovní hospodářského rozvoje obdobnou úrovni ČLR (tj. země s „vyššími středními příjmy“ na základě hrubého národního důchodu). Avšak Ruská federace nemohla být použita jako reprezentativní země, protože Komise nemá k dispozici spolehlivé dovozní statistiky. K zemím uvedeným v první poznámce nebyly obdrženy žádné připomínky.

(205)

U posuzovaných a výše uvedených zemí Komise dále ověřila snadno dostupné veřejné údaje, včetně údajů o dovozu výrobních činitelů a finančních údajů od výrobců výrobku, který je předmětem šetření, v těchto potenciálních reprezentativních zemích.

(206)

Analýza dovozu hlavních výrobních činitelů (konkrétně titanových rud a koncentrátů s různou koncentrací TiO2 a titanových strusek) prokázala, že bez ohledu na potenciální reprezentativní zemi nejsou k dispozici žádné spolehlivé statistiky nebo statistiky umožňující rozlišení na základě koncentrace TiO2 v rudách.

(207)

Proto se Komise v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení uchýlila k použití referenční hodnoty mezinárodní ceny z obecně uznávané platformy trhu s rudou (TZMI (88)) pro titanové rudy a koncentráty, konkrétně ilmenit, rutil, kalcinát, syntetický rutil a titanovou strusku.

(208)

Analýza Komise dále ukázala, že na rozdíl od Mexika a Malajsie byly pouze v případě Brazílie k dispozici údaje o reprezentativních nezkreslených objemech dalších klíčových vstupů pro výrobu TiO2 (zejména kyseliny sírové) a údaje o reprezentativní společnosti prokazující přiměřenou výši ziskovosti a prodejních, režijních a správních nákladů za období šetření (nebo jeho část). Dále pak brazilský dovoz nebyl významně ovlivněn dovozem z ČLR ani z žádné ze zemí uvedených v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (89). Kromě toho je výroba a výrobní kapacita TiO2 v Brazílii významná a není známo, že by v této zemi docházelo k jakémukoli zvláštnímu narušování obchodu s TiO2. Ačkoli Brazílie pro vývoz ilmenitu, jedné ze surovin používaných při výrobě TiO2, stanoví požadavek licence, je takové potenciální narušení obchodu irelevantní vzhledem k tomu, že se v tomto případě místo brazilských údajů o dovozu ilmenitu používá referenční hodnota TZMI. Dále se konstatuje, že žádná ze zúčastněných stran nevznesla námitky proti použití Brazílie jako reprezentativní země.

(209)

Pokud jde o výrobce v Brazílii a dostupnost jejich údajů, Komise identifikovala výrobce TiO2, společnost Tronox Brazil, u níž jsou k dispozici finanční výsledky prokazující přiměřenou výši ziskovosti a prodejních, režijních a správních nákladů konkrétně v segmentu TiO2 za rok 2022, tedy za období, které se za jedno čtvrtletí překrývá s obdobím šetření.

(210)

Komise použila údaje o ziskovosti a prodejních, režijních a správních nákladech pro rok 2022, přestože byly k dispozici finanční údaje i za celé období šetření (4. čtvrtletí 2022 – 3. čtvrtletí 2023). Důvodem je skutečnost, že podle finančních výkazů společnosti byly tržní a obchodní výsledky společnosti Tronox Brazil v roce 2023 ovlivněny snížením tržní poptávky v kombinaci s dovozem TiO2 z Číny, což vedlo ke snížení ziskovosti, čistých výnosů, objemu prodeje a průměrné prodejní ceny společnosti Tronox Brazil na trhu s TiO2. To způsobilo, že příslušné výše zisku a prodejních, režijních a správních nákladů nebyly přiměřené ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(211)

Skupina LB vyjádřila s rozhodnutím Komise použít finanční údaje společnosti Tronox Brazil pro rok 2022 nesouhlas a tvrdila, že Komise měla možnost použít údaje, které by se plně překrývaly s obdobím šetření.

(212)

Je třeba poznamenat, že ačkoli jsou k dispozici finanční údaje společnosti Tronox Brazil, které ukazují přiměřenou ziskovost za celé období šetření, tyto údaje se týkají všech obchodních operací společnosti, včetně činností, které se netýkají výhradně segmentu TiO2. Naopak při získávání údajů výhradně pro segment TiO2 nejsou finanční údaje pro rok 2023 přiměřené z důvodů uvedených v 210. bodě odůvodnění výše. V důsledku toho by údaje za období šetření pro segment TiO2 společnosti Tronox Brazil vykazovaly provozní výsledky blízko hranici rentability, což by nemohlo být považováno za přiměřené ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Místo toho jsou údaje z roku 2022 pro segment TiO2 nejlepším dostupným zdrojem přiměřených výší zisku a prodejních, režijních a správních nákladů, vzhledem k tomu, že se údaje týkají výhradně segmentu TiO2, podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(213)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem považovala Komise finanční informace za rok 2022 dostupné pro společnost Tronox Brazil pro segment TiO2 za nejvhodnější pro účely čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(214)

Poté, co bylo na základě všech výše uvedených prvků stanoveno, že Brazílie je jedinou vhodnou reprezentativní zemí, která je k dispozici, nebylo nutné provést posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany podle poslední věty čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

(215)

S ohledem na výše uvedenou analýzu splnila Brazílie kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohla být považována za vhodnou reprezentativní zemi.

(216)

V první poznámce Komise uvedla výrobní činitele, jako jsou materiály, energie a práce, které vyvážející výrobci využívají k výrobě výrobku, který je předmětem šetření, a vyzvala zúčastněné strany k předložení připomínek a navržení veřejně dostupných informací o nezkreslených hodnotách u každého z výrobních činitelů uvedených v této poznámce.

(217)

Následně Komise ve druhé poznámce uvedla, že za účelem stanovení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použije ke zjištění nezkreslených nákladů většiny výrobních činitelů, zejména surovin, údaje z databáze Global Trade Atlas (dále jen „GTA“) a TZMI. Kromě toho Komise uvedla, že pro stanovení nezkreslených nákladů práce (90) použije údaje Instituto Brasileiro de Geografia e Estatística (dále jen „IGBE“) a pro stanovení nezkreslených nákladů na energii (91) použije údaje Ministerstva těžby a energetiky Brazílie.

(218)

V druhé poznámce Komise také informovala zúčastněné strany, že vzhledem k velkému počtu výrobních činitelů u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, kteří poskytli úplné informace, a k zanedbatelnému podílu některých surovin na celkových výrobních nákladech byly tyto zanedbatelné položky souhrnně zařazeny pod „spotřební materiál“. Komise vypočítala procentní podíl spotřebního materiálu na celkových nákladech na suroviny a uplatnila jej na přepočtené náklady na suroviny při použití zjištěných nezkreslených referenčních hodnot v Brazílii.

(219)

Společnost AkzoNobel v návaznosti na první a druhou poznámku tvrdila, že cena pro kyselinu sírovou podle databáze GTA nemůže být reprezentativní, a trvala na tom, aby se místo toho pro výpočet cen CIF z cen FOB dostupných v brazilských statistikách nebo statistikách Mezinárodního obchodního centra (dále jen „ITC“) použil převodní koeficient 1,05. Uživatel se dále snažil zpochybnit spolehlivost údajů GTA poukazem na nadměrné ceny GTA v řadě zemí (Polsko, Finsko a Německo). Kromě toho společnost AkzoNobel s odkazem na průměrné náklady na přepravu TiO2 dodávaného do Brazílie tvrdila, že se náklady na přepravu kyseliny pohybují v rozmezí 5–7 % ceny kyseliny.

(220)

Ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že se použijí odpovídající údaje vhodné reprezentativní země, „pokud jsou relevantní údaje snadno dostupné“. Komise nemá k dispozici údaje o domácích cenách kyseliny sírové v Brazílii a tyto údaje nejsou snadno dostupné. Naproti tomu jsou údaje o dovozních cenách kyseliny sírové snadno dostupné v databázi Global Trade Atlas (GTA). Vzhledem k tomu, že tyto dovozy soutěží na brazilském domácím trhu, má se za to, že odrážejí příslušné domácí ceny.

(221)

V návaznosti na argument o nereprezentativnosti hodnot dovozu podle databáze GTA pro některé země bylo uvedeno, že v poměru k celkovému dovozu kyseliny sírové představuje dovoz ze sporných zemí, zejména z Finska a Německa, pouze přibližně 5 % celkového dovozu do Brazílie. Komise v úhrnu prověřila, zda existují dostatečně reprezentativní množství dovozu kyseliny sírové, takže použitá průměrná cena snižuje dopad jakýchkoli případně neobvyklých cen na spodní a horní hranici rozpětí. Pokud byla množství dovozu dostatečně reprezentativní, což byl případ kyseliny sírové, a pokud neexistovaly žádné jiné zvláštní okolnosti, kvůli kterým by se tyto údaje staly nereprezentativními nebo nevhodnými, není žádný objektivní důvod pro vyloučení údajů z databáze GTA z analýzy.

(222)

Kromě toho nelze potvrdit navrhované použití procentního poměru týkajícího se přepravy na cenu TiO2 jako referenčního bodu pro stanovení nákladů na přepravu pro kyselinu sírovou. Společnost AkzoNobel zřejmě nevzala v úvahu skutečnost, že kyselina sírová je v porovnání s TiO2 mnohem levnějším materiálem. Vzhledem k rozdílným cenám TiO2 a kyseliny sírové by bylo vhodnější považovat za referenční bod absolutní jednotkové náklady na přepravu.

(223)

Jelikož tedy nebyly předloženy žádné věrohodné důkazy o tom, že by použité údaje databáze GTA pro kyselinu sírovou nebyly reprezentativní, Komise toto tvrzení zamítla.

(224)

S ohledem na všechny informace předložené zúčastněnými stranami a shromážděné během inspekcí na místě byly za účelem určení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení určeny tyto výrobní činitele a jejich zdroje:

Tabulka 1

Výrobní činitele TiO2

(225)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi Komise pro suroviny jiné než titanové rudy a koncentráty použila jako základ váženou průměrnou cenu dovozu do reprezentativní země vykázanou v databázi GTA na úrovni vnitrostátních celních kódů, k níž byly připočteny dovozní cla a náklady na dopravu.

(226)

Dovozní cena v reprezentativní zemi byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozu ze všech třetích zemí s výjimkou ČLR a zemí, které nejsou členy Světové obchodní organizace, uvedených v příloze 1 nařízení (EU) 2015/755 (99).

(227)

Komise se rozhodla vyloučit dovoz z ČLR do reprezentativní země, neboť v oddíle 3.2.10 dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR. Jelikož neexistují žádné důkazy, které by svědčily o tom, že tatáž zkreslení neovlivňují stejnou měrou výrobky určené na vývoz, měla Komise za to, že tatáž zkreslení ovlivňují vývozní ceny. Zbývající objemy byly považovány za reprezentativní.

(228)

Pro nezkreslené ceny titanových rud a koncentrátů použila Komise jako základ ceny uváděné TZMI, k nimž byly připočteny náklady na dopravu. Jednotkové náklady na dopravu byly stanoveny jako rozdíl mezi cenou ilmenitu CIF, jak ji uvádí Metal Bulletin/Fast Markets (100), a cenou FOB za stejný typ titanové rudy, jak ji uvádí TZMI.

(229)

Komise měla za to, že v rámci tohoto šetření lze poměr mezi surovinami vyvážejících výrobců a vykázanými náklady na dopravu opodstatněně použít jako ukazatel pro odhad nezkreslených nákladů na dopravu surovin při dodání do závodu společnosti v reprezentativní zemi. Komise měla za to, že v rámci tohoto šetření lze poměr mezi náklady vyvážejícího výrobce na suroviny a vykázanými náklady na dopravu opodstatněně použít jako ukazatel pro odhad nezkreslených nákladů na dopravu surovin při dodání do závodu společnosti.

(230)

Společnost LB tvrdila, že náklady na titanovou rudu pocházející z domácích zdrojů z dolů ve spojení skutečně vznikají a nejsou zkreslené ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Komise připomíná, že pro výrobu TiO2 je zapotřebí široká škála vstupů, včetně rud. Když výrobci TiO2 tyto vstupy nakupují na domácím trhu, ceny, které platí (a které jsou zaznamenány jako jejich náklady), zjevně podléhají stejným zkreslením, jež byla nastíněna ve 195. bodě odůvodnění výše. Přesněji řečeno, vstup, který byl vyroben v Číně díky společnému působení řady výrobních činitelů a vstupních nákladů (jako jsou suroviny, energie, půda, financování, práce atd.), je rovněž vystaven podstatným zkreslením. Čínská vláda ani vyvážející výrobci neuvedli v rámci stávajícího šetření žádné důkazy nebo argumenty, jež by svědčily o opaku, argument společnosti LB proto musel být zamítnut.

(231)

Komise použila statistiky zveřejněné IBGE (101) ke stanovení mezd v Brazílii s využitím podrobných informací o mzdách ve výrobním odvětví pro rok 2021 pro ekonomickou činnost 20.1 „Výroba anorganických chemických látek“ podle klasifikace NACE Rev. 2.

(232)

Statistiky IBGE poskytují informace o celkových ročních mzdách a souvisejících nákladech a o počtu zaměstnanců v chemickém průmyslu. V úvahu byly brány pouze informace týkající se zaměstnanců spojených s výrobou. Hodnoty byly indexovány ve vztahu k období šetření pomocí národního indexu spotřebitelských cen (102).

(233)

Komise použila statistiky cen elektrické energie pro průmyslové uživatele zveřejněné Ministerstvem těžby a energetiky Brazílie (103) za období šetření. Sazby zveřejněné v měsíčním bulletinu zahrnovaly daň z oběhu zboží a poskytování mezistátních a meziměstských dopravních a komunikačních služeb, kterou pod názvem „Imposto sobre Circulação de Mercadorias e Serviços“ (dále jen „ICMS“) vybírají brazilské státy. Průmysloví uživatelé mohli požadovat vrácení této daně, a proto nebyla fakticky zaplacena. Vzhledem k tomu, že většina států vybírala během období šetření ICMS se sazbou 17–18 %, Komise referenční hodnotu pro elektrickou energii přepočítala tak, že od zveřejněných sazeb odečetla částku v průměrné výši 17,5 %.

(234)

Komise použila ceny zemního plynu pro průmyslové uživatele zveřejněné Ministerstvem těžby a energetiky Brazílie (104) za období šetření. Sazby zveřejněné v měsíčním bulletinu zahrnovaly daň ICMS a Komise použila metodiku použitou pro stanovení cen elektrické energie, jak je uvedeno v 233. bodě odůvodnění.

(235)

Komise vypočítala cenu páry v Brazílii podle metodiky navržené Ministerstvem energetiky Spojených států (105). Touto metodikou se stanoví náklady na páru na základě tepelného vstupu potřebného k její výrobě. Za tímto účelem Komise jako tepelný vstup použila zemní plyn a použila cenu plynu pro průmyslové uživatele v Brazílii, kterou pro období šetření zveřejnilo Ministerstvo těžby a energetiky Brazílie.

(236)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „početně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba stanovit hodnotu nákladů na výrobní režii, aby byly pokryty náklady, které nejsou zahrnuty ve výše uvedených výrobních činitelích.

(237)

Náklady na výrobní režii, které vznikly spolupracujícím vyvážejícím výrobcům, byly vyjádřeny jako podíl výrobních nákladů skutečně vzniklých vyvážejícím výrobcům. Tento procentní podíl byl použit na nezkreslené výrobní náklady.

(238)

Při stanovení nezkreslené a přiměřené částky pro prodejní, režijní a správní náklady a pro zisk na úrovni ceny ze závodu Komise vycházela z finančních údajů společnosti Tronox Brazil za rok 2022, které získala z internetových stránek společnosti (106).

(239)

Na základě výše uvedeného Komise početně zjistila běžnou hodnotu jednotlivých typů výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(240)

Zaprvé Komise určila nezkreslené výrobní náklady. Komise použila nezkreslené jednotkové náklady na skutečnou spotřebu jednotlivých výrobních činitelů spolupracujících vyvážejících výrobců. Tyto poskytnuté míry spotřeby byly potvrzeny během ověřování. Činitele použití vynásobila Komise nezkreslenými náklady na jednotku zjištěnými v reprezentativní zemi, jak je popsáno v oddíle 3.4.1.

(241)

Po stanovení nezkreslených výrobních nákladů Komise použila náklady na výrobní režii, prodejní, režijní a správní náklady a zisk, jak je uvedeno v oddíle 3.4.7. Prodejní, režijní a správní náklady a zisk byly stanoveny na základě finančních výkazů společnosti Tronox Brazil, jak je vysvětleno v oddíle 3.3.3. Prodejní, režijní a správní náklady vyjádřené jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a použité na nezkreslené výrobní náklady činily 5,9 %. Zisk vyjádřený jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a použitý na nezkreslené výrobní náklady činil 5,0 %.

(242)

Na tomto základě Komise početně zjistila běžnou hodnotu jednotlivých typů výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(243)

Vyvážející výrobci zařazení do vzorku vyváželi do Unie buď přímo nezávislým odběratelům, nebo prostřednictvím společností ve spojení.

(244)

U vyvážejících výrobců, kteří dotčený výrobek vyváželi přímo nezávislým odběratelům v Unii, byla vývozní cenou v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení cena, jež byla nebo má být skutečně zaplacena za dotčený výrobek prodaný na vývoz do Unie.

(245)

U vyvážejících výrobců, kteří dotčený výrobek vyváželi do Unie i prostřednictvím společnosti ve spojení, která působila jako dovozce, byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení stanovena na základě ceny, za niž byl dovezený výrobek poprvé znovu prodán nezávislým odběratelům v Unii. V tomto případě byla cena upravena o všechny náklady vzniklé mezi dovozem a dalším prodejem, včetně prodejních, režijních a správních nákladů dovozce ve spojení, a o přiměřený zisk.

(246)

Vzhledem k tomu, že nezávislí dovozci v tomto případě nespolupracovali, byl v tomto šetření použit přiměřený zisk stanovený ve výši 6,89 % v nedávném šetření týkajícím se polyvinylalkoholů (107) pro jiný chemický výrobek, aby se stanovila spolehlivá vývozní cena franko hranice Unie.

(247)

Ustanovení čl. 2 odst. 10 základního nařízení vyžaduje, aby Komise provedla spravedlivé srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny na stejné obchodní úrovni a zohlednila rozdíly v činitelích, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. V tomto případě se Komise rozhodla srovnat běžnou hodnotu a vývozní cenu vyvážejících výrobců zařazených do vzorku na úrovni ceny ze závodu. Jak je dále vysvětleno níže, běžná hodnota a vývozní cena byly v případě potřeby upraveny tak, aby: i) byly vyrovnány na úroveň ceny ze závodu a ii) byly zohledněny rozdíly v činitelích, které podle tvrzení a prokazatelně ovlivňují ceny a srovnatelnost cen.

(248)

Jak je vysvětleno v 239. bodě odůvodnění, běžná hodnota byla stanovena na úrovni ceny ze závodu za použití výrobních nákladů spolu s částkami za prodejní, režijní a správní náklady a za zisk, které byly považovány za přiměřené pro tuto obchodní úroveň. Proto nebylo nutné provádět žádné úpravy, aby byla běžná hodnota vyrovnána na úroveň ceny ze závodu.

(249)

Komise nezjistila žádné důvody pro provedení jakýchkoli úprav běžné hodnoty (kromě úpravy o DPH, která byla splatná z prodeje na vývoz bez náhrady) ani o takové úpravy nežádal žádný z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku.

(250)

Za účelem vyrovnání vývozní ceny na úroveň ceny ze závodu byly provedeny úpravy z důvodu nákladů na dopravu, skladování, cla, pojištění, manipulaci a nakládku.

(251)

Byly zohledněny následující činitele ovlivňující ceny a srovnatelnost cen: provize, úvěrové náklady a bankovní poplatky.

(252)

Pokud jde o úpravu o provize, během období šetření společnost LB vyvážela TiO2 do Unie prostřednictvím obchodníků ve spojení se sídlem mimo Unii, konkrétně v Hongkongu a ve Spojeném království. Obchodníci nesli odpovědnost za proces prodeje a s ním spojená obchodní rizika a za prodej dostávali přirážku. Komise tak dospěla k závěru, že funkce těchto obchodníků jsou obdobné jako funkce obchodních zástupců vykonávajících svou činnost za úplatu formou provize. Úprava podle čl. 2 odst. 10 písm. i) byla proto rovněž provedena o prodej prostřednictvím obchodních společností ve spojení. Úprava spočívala v odpočtu prodejních, režijních a správních nákladů obchodních společností a 6,89 % zisku stanoveného způsobem podle 246. bodu odůvodnění.

(253)

U spolupracujících vyvážejících výrobců zařazených do vzorku Komise porovnala váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(254)

Na tomto základě prozatímní vážená průměrná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

(255)

U spolupracujících vyvážejících výrobců, kteří nebyli zařazeni do vzorku, vypočítala Komise vážené průměrné dumpingové rozpětí v souladu s čl. 9 odst. 6 základního nařízení. Toto rozpětí bylo tudíž stanoveno na základě rozpětí vyvážejících výrobců zařazených do vzorku.

(256)

Na tomto základě činí prozatímní dumpingové rozpětí spolupracujících vyvážejících výrobců, kteří nebyli zařazeni do vzorku, 35,0 %.

(257)

U všech ostatních vyvážejících výrobců v ČLR stanovila Komise dumpingové rozpětí na základě dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení. Za tímto účelem Komise určila úroveň spolupráce ze strany vyvážejících výrobců.

(258)

Úroveň spolupráce představuje objem vývozu spolupracujících vyvážejících výrobců do Unie vyjádřený jako podíl na celkovém dovozu z dotčené země do Unie v období šetření, který byl stanoven na základě statistických údajů Eurostatu.

(259)

Úroveň spolupráce je v tomto případě vysoká, protože vývoz spolupracujících vyvážejících výrobců představoval více než 96 % celkového dovozu během období šetření. Na základě toho Komise rozhodla, že stanoví dumpingové rozpětí pro nespolupracující vyvážející výrobce na úrovni spolupracující společnosti zařazené do vzorku s nejvyšším dumpingovým rozpětím.

(260)

Prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

(261)

Obdobný výrobek v Unii vyrábělo během období šetření jedenáct výrobců. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(262)

Celková výroba v Unii během období šetření byla stanovena na přibližně 560 000 tun. Komise stanovila tento číselný údaj na základě všech dostupných informací, které se týkají výrobního odvětví Unie, například makroekonomickým dotazníkem předloženým žadatelem. Jak je uvedeno v 8. bodě odůvodnění, tři výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali 50 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

(263)

Aby mohla Komise zjistit, zda byla výrobnímu odvětví Unie způsobena újma, a určit spotřebu a různé hospodářské ukazatele týkající se situace výrobního odvětví Unie, zkoumala, zda a do jaké míry musí být v analýze vzato v úvahu následné využití obdobného výrobku vyráběného výrobním odvětvím Unie.

(264)

Komise zjistila, že malá část celkové výroby výrobců v Unii byla určena pro závislý trh. Pouze dva z jedenácti výrobců v Unii vykázali závislý prodej výrobku a vzhledem k důvěrné povaze těchto obchodních údajů nelze v tomto nařízení uvést přesné objemy. Tito dva výrobci nepatřili mezi výrobce zařazené do vzorku. Závislý trh byl stabilní a představoval méně než 1 % celkové spotřeby v Unii během posuzovaného období.

(265)

Komise posoudila určité makroekonomické ukazatele týkající se výrobního odvětví Unie na základě údajů o prodeji na volném trhu. Těmito ukazateli jsou: objem prodeje na trhu Unie a podíl na trhu.

(266)

Další makroekonomické ukazatele bylo možné smysluplně posoudit pouze se zřetelem na veškerou činnost, včetně využití pro vlastní spotřebu a závislého prodeje výrobního odvětví Unie. Těmito ukazateli jsou: objem výroby, kapacita, využití kapacity, zaměstnanost, produktivita a prodej na vývoz. Tyto ukazatele závisí na veškeré činnosti, bez ohledu na to, zda je výroba určena pro vlastní spotřebu, nebo pro prodej na volném trhu.

(267)

A konečně vzhledem k tomu, že pouze dva výrobci nezařazení do vzorku vykázali velmi omezené množství závislého prodeje, není tento prodej zohledněn v analýze mikroekonomických ukazatelů, které vycházejí z údajů vykázaných výrobci v Unii zařazenými do vzorku.

(268)

Vzhledem k tomu, že pro závislý trh byla určena pouze malá část výroby výrobců v Unii, nebyl v rámci šetření zjištěn mezi hospodářskými ukazateli žádný významný rozdíl, a to bez ohledu na to, zda bylo posouzení provedeno se zřetelem na veškerou činnost, nebo na základě údajů týkajících se volného trhu.

(269)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě objemu prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie získaného z ověřených odpovědí na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku a dovozu dotčeného výrobku do Unie ze třetích zemí na základě statistických údajů Eurostatu.

(270)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii (v tunách)

(271)

Spotřeba v Unii se v letech 2020 až 2021 zvýšila o 4 procentní body a v obou letech byla vyšší než obvykle. Důvodem bylo především omezení volného pohybu související s pandemií Covid-19, které přimělo lidi k renovaci svých domovů, což vedlo k vysoké poptávce po barvách a nátěrech pro vnitřní prostory, a tedy i po TiO2 jako jejich hlavní surovině. Vzhledem k tomu, že pandemie Covid-19 trvala po celý rok 2021 (oproti tomu, že byla vyhlášena až v polovině března 2020), logicky z toho vyplývá, že výsledné pozitivní účinky na poptávku na trhu Unie byly v roce 2021 výraznější.

(272)

Po dosažení vrcholu poptávky se spotřeba v Unii v roce 2022 snížila o 12 procentních bodů a v období šetření o dalších 14 procentních bodů.

(273)

Objem dovozu stanovila Komise na základě statistických údajů Eurostatu. Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě objemu dovozu a celkové spotřeby v Unii, jak je uvedeno v tabulce 2 výše.

(274)

Dovoz do Unie z dotčené země se vyvíjel takto:

Tabulka 3

Objem dovozu (v tunách) a podíl na trhu

(275)

Dovoz z Číny byl na trhu Unie přítomen od počátku dotčeného období. Dovoz vykazuje rostoucí tendenci, což má za následek celkový 17 % nárůst od roku 2020 do období šetření. Na zmenšujícím se trhu pozorovaném v roce 2022 a v období šetření (viz tabulka 2 výše) to vedlo k významnému 50 % nárůstu podílu Číny na trhu od roku 2020 do období šetření.

(276)

V roce 2021 došlo k dočasnému zvratu tohoto trvalého nárůstu objemu dovozu z Číny a podílu Číny na trhu v důsledku mimořádných okolností krize v námořní dopravě, která roku 2021 dominovala. Objem dovozu z Číny se v tomto roce snížil o 5 % a jeho podíl na trhu o 9 %.

(277)

Jakmile však krize v námořní dopravě začala v roce 2022 ustupovat, dovoz z Číny začal opět růst a v roce 2022 získal 10 procentních bodů v objemovém vyjádření a v období šetření dalších 12 procentních bodů.

(278)

Komise určila ceny dovozu na základě statistických údajů Eurostatu, a to vydělením celkové hodnoty dovozu z Číny celkovým objemem tohoto dovozu. Cenové podbízení u dovozu bylo stanoveno na základě ověřených odpovědí na dotazník od vyvážejících výrobců v Číně zařazených do vzorku.

(279)

Vážená průměrná cena dovozu z dotčené země do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 4

Dovozní ceny (v EUR za tunu)

(280)

Ceny dovozu z Číny se v letech 2021 a 2022 zvýšily. Žadatel tvrdil, že se toto zvýšení shodovalo s nárůstem světových cen ilmenitové rudy, jakož i se zvýšenými náklady na přepravu v letech 2021 a 2022. Vzhledem k tomu, že se náklady na přepravu do konce roku 2022 (tj. na začátku období šetření) snížily blíže k historickým úrovním, čínské ceny klesly souběžně, přestože náklady na hlavní suroviny zůstaly vysoké.

(281)

Přesto zůstaly čínské ceny při vykládce nižší než ceny výrobního odvětví Unie po celé posuzované období, s výjimkou roku 2021, kdy ceny kontejnerů z Číny do Unie dosáhly svého maxima.

(282)

Cenové podbízení v období šetření Komise stanovila srovnáním:

(283)

Srovnání cen bylo provedeno podle jednotlivých typů transakcí na stejné obchodní úrovni, v případě potřeby s náležitou úpravou a po odečtení rabatů a slev. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl teoretického obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku v období šetření. Ukázalo se, že vážené průměrné rozpětí cenového podbízení u dovozu od výrobců vyvážejících na trh Unie zařazených do vzorku je v rozmezí od 14 % do 15,3 %. Objem dovozu, u něhož bylo zjištěno podbízení tímto způsobem, představuje přibližně 70 % celkového dovozu z Číny v období šetření.

(284)

Komise dále zjistila existenci stlačování cen po celé posuzované období a pokles cen v období šetření.

(285)

Ačkoli v letech 2021 a 2022 ceny dovozu z Číny rostly, byly trvale nižší než ceny výrobního odvětví Unie, s výjimkou roku 2021, kdy byly náklady na přepravu na svém historickém maximu. Jak ukazuje tabulka 8 níže, rozdíl mezi prodejními cenami výrobního odvětví Unie a jeho výrobními náklady se v každém roce posuzovaného období snižoval, což svědčí o stlačování cen.

(286)

Kromě toho v období šetření klesly ceny dovozu z Číny o více než jednu čtvrtinu ve srovnání s rokem 2022, přičemž se zvýšil jeho objem a podíl na trhu Unie. To způsobilo v období šetření významný cenový pokles výrobního odvětví Unie, které muselo snížit své ceny pod úroveň výrobních nákladů a absorbovat ztráty, aby si udrželo určitý podíl na trhu, přestože výrobní náklady nadále rostly.

(287)

Posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie zahrnovalo v souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení posouzení všech hospodářských ukazatelů, které ovlivňovaly stav daného výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(288)

Jak je uvedeno v 19. bodě odůvodnění, za účelem zjištění možné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(289)

Pro účely zjištění újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Makroekonomické ukazatele vyhodnotila Komise na základě údajů obsažených v odpovědi na makroekonomický dotazník zaslané žadatelem a údajů Eurostatu o dovozu výrobku, který je předmětem šetření. Údaje se týkaly všech výrobců v Unii. Mikroekonomické ukazatele vyhodnotila Komise na základě údajů z ověřených odpovědí na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Údaje se týkaly výrobců v Unii zařazených do vzorku. Oba soubory údajů byly pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie shledány jako reprezentativní.

(290)

Makroekonomické ukazatele jsou tyto: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(291)

Mikroekonomické ukazatele jsou tyto: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(292)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(293)

Objem výroby výrobního odvětví Unie se mezi rokem 2020 a obdobím šetření snížil o 31 %, což věrně kopíruje trendy pozorované v objemu prodeje uvedené v tabulce 6 níže. Tento pokles objemu výroby byl výraznější než 22 % pokles spotřeby v Unii v posuzovaném období. Dočasný nárůst objemu výroby pozorovaný v roce 2021 lze přičíst zvýšení poptávky způsobenému, jak je vysvětleno v 271. bodě odůvodnění výše, hospodářstvím, které v době omezení volného pohybu souvisejícího s pandemií Covid-19 vybízelo k setrvání doma, z čehož výrobní odvětví Unie dokázalo těžit zejména díky poklesu dovozu z Číny v uvedeném roce.

(294)

Celková kapacita Unie během posuzovaného období kolísala o 2 až 3 %. Pokles kapacity zaznamenaný v roce 2021 je způsoben měsíčním přerušením výroby z důvodu údržby, kterou musel v uvedeném roce provést jeden z výrobců, a uzavřením linky na výrobu sulfátu společnosti Kronos Leverkusen. V roce 2022 a v období šetření se kapacita mírně zvýšila, a to především v důsledku dokončení projektů, které vedly k odstranění překážek v některých závodech v Unii.

(295)

Kromě toho jeden výrobce v Unii nezařazený do vzorku, společnost Venator, uzavřel dva své závody v Unii: Venator Duisburg a Venator Scarlino. Rozhodnutí o uzavření těchto závodů byla přijata v červnu 2023 a v únoru 2024, a proto se vliv uzavření těchto závodů na objem výroby a výrobní kapacitu v období šetření ještě neprojevil nebo se projevil jen v omezené míře.

(296)

Nárůst využití kapacity pozorovaný v roce 2021, ačkoli je skutečně vyvolán zvýšením čistého objemu výroby v důsledku zvýšené poptávky během pandemie Covid-19, je tedy nadměrný z důvodu poklesu celkové kapacity. Objem výroby a využití kapacity pak v roce 2022 a zejména v období šetření poklesly, částečně v důsledku trendu celkového poklesu poptávky, ale také v důsledku ztráty podílu na trhu ve prospěch dovozu z Číny, jak je vysvětleno níže.

(297)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Objem prodeje a podíl na trhu

(298)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie se v roce 2021 zvýšil o 13 procentních bodů ve srovnání s rokem 2020, a to zejména díky výše uvedenému zvýšení poptávky vyvolanému hospodářstvím, které v době omezení volného pohybu souvisejícího s pandemií Covid-19 vybízelo k setrvání doma, a snížení tlaku, který v uvedeném roce vyvíjel dumpingový dovoz z Číny. Jak již bylo vysvětleno výše, poté, co v roce 2021 dosahovala poptávka po TiO2 vysoké úrovně, začala v roce 2022 klesat. S odeznívající krizí v námořní dopravě se zároveň začal zvyšovat dovoz z Číny, a to jak v absolutních číslech, tak i v podílu na trhu, což vedlo k prudkému poklesu objemu prodeje v Unii.

(299)

Podíl na trhu tuto tržní realitu rovněž odráží. Při neexistenci dumpingového dovozu z Číny během prudkého nárůstu poptávky v roce 2021 získalo výrobní odvětví Unie 4 procentní body podílu na trhu. Na zmenšujícím se trhu v roce 2022 a v období šetření se stále rostoucím objemem dumpingového dovozu z Číny ztratilo výrobní odvětví Unie v roce 2022 nejprve 4 procentní body podílu na trhu a v období šetření další 2 procentní body.

(300)

Jak bylo vysvětleno výše, vzhledem ke zvláštním okolnostem způsobeným pandemií Covid-19 (hospodářství, které v době omezení volného pohybu souvisejícího s pandemií Covid-19 vybízelo k setrvání doma, v části roku 2020 a v roce 2021 a krize v námořní dopravě v roce 2021) mohlo výrobní odvětví Unie v roce 2021 těžit z maximální poptávky, neboť v tomto roce se dovoz z Číny snížil. To dočasně zpomalilo pokles výrobního odvětví Unie, které – byť na zmenšujícím se trhu v roce 2022 a v období šetření – ztratilo značný podíl na trhu ve prospěch čínského dovozu.

(301)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Zaměstnanost a produktivita

(302)

Výrobní odvětví Unie v průběhu posuzovaného období neustále snižovalo počet svých zaměstnanců, protože objem jeho výroby a prodeje klesal.

(303)

Produktivita se vyvíjela v souladu se změnami ve výrobě a zaměstnanosti. V posuzovaném období se snížila o 26 %, přičemž v roce 2021 došlo k dočasnému nárůstu díky zvýšení výroby a prodeje výrobního odvětví Unie v důsledku výše uvedených mimořádně příznivých podmínek v daném roce.

(304)

Všechna dumpingová rozpětí byla nad úrovní de minimis Vzhledem k objemu a cenám dovozu z dotčené země byl dopad rozsahu skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Unie značný.

(305)

Jde o první antidumpingové šetření týkající se dotčeného výrobku. Proto nebyly k dispozici žádné údaje k posouzení účinků případného dřívějšího dumpingu.

(306)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny dvou výrobců v Unii účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Prodejní ceny v Unii

(307)

Z výše uvedené tabulky 8 vyplývá, že období od roku 2021 bylo obdobím neustálého zvyšování nákladů, které bylo způsobeno zejména rostoucími náklady na hlavní suroviny a energii. To se projevilo zejména v roce 2022 a v období šetření, kdy výrazně vzrostly globální inflační tlaky. Žadatel tvrdil, že i když ruská invaze na Ukrajinu v únoru 2022 způsobila v Unii velký nárůst nákladů na energie, hlavním faktorem, který ovlivnil zvýšení výrobních náklad§, je nárůst nákladů na hlavní surovinu, titanové rudy.

(308)

Na tento zjištěný nárůst výrobních nákladů tak reagovalo zvýšení cen v letech 2021 a 2022, kdy výrobní odvětví Unie bylo stále schopno udržet své prodejní ceny nad výrobními náklady. Jak však ukazuje výše uvedená tabulka 8, rozdíl mezi výrobními náklady a prodejní cenou se každým rokem stále více snižoval. A konečně, v období šetření, navzdory dalšímu výraznému zvýšení nákladů ve srovnání s rokem 2022, výrobci v Unii nejenže již nemohli udržet své prodejní ceny nad výrobními náklady, ale dokonce museli své ceny ve srovnání s rokem 2022 snížit, aby si udrželi určitý podíl na trhu.

(309)

Přestože poptávka po TiO2 byla v období šetření skutečně nejnižší, dovoz z několika zdrojů (např. ze Spojeného království a Mexika, viz tabulka 12 níže) dokázal své ceny oproti roku 2022 zvýšit, zatímco se ceny dovozu z jiných zdrojů snížily jen mírně. Nejvýraznější pokles cen a zároveň nejvýraznější nárůst podílu na trhu pocházel ze strany dovozu z Číny, který tak jednoznačně vyvíjel značný tlak na výrobní odvětví Unie, aby snížilo své vlastní ceny.

(310)

Průměrné náklady práce výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(311)

Průměrné mzdové náklady práce na zaměstnance se za posuzované období zvýšily o 6 %.

(312)

Stav zásob tří výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 10

Zásoby

(313)

Úroveň zásob v absolutním vyjádření a jako procento výroby se v roce 2021 snížila o 33 %, resp. 36 % v důsledku příznivých podmínek, kdy se výrobnímu odvětví Unie podařilo zvýšit objem prodeje a podíl na trhu. Když se trh v roce 2022 začal zmenšovat, objem zásob se opět zvýšil a ne všechna předpokládaná výroba byla prodána. V období šetření se zásoby opět snížily, protože se snížil i objem výroby. Vzhledem k tomu, že se objem prodeje v roce 2022 i v období šetření snižoval spolu se zmenšujícím se trhem, začaly se zásoby jako procento výroby opět zvyšovat a v období šetření dosáhly téměř stejné úrovně jako v roce 2020.

(314)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic u výrobců v Unii [zařazených do vzorku] se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 11

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(315)

Ziskovost tří výrobců v Unii zařazených do vzorku stanovila Komise tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje.

(316)

Jak je uvedeno v tabulce 8 výše, rozdíl mezi prodejními cenami výrobního odvětví Unie a jeho výrobními náklady se v každém roce posuzovaného období snižoval, zatímco v období šetření muselo výrobní odvětví Unie dokonce snížit své prodejní ceny pod úroveň rostoucích výrobních nákladů. To ukazuje, že zatímco v posuzovaném období docházelo ke stlačování cen, v období šetření se změnilo v jejich pokles.

(317)

Nerovnováha mezi rostoucími náklady a stlačenými cenami se projevila poklesem ziskovosti během posuzovaného období, přičemž rok 2021 byl opět výjimkou, jak je vysvětleno níže.

(318)

Zvýšení ziskovosti v roce 2021 je dále vysvětleno skutečností, že i když čistý zisk z prodeje jednotky v roce 2021 (229 EUR, rozdíl mezi jednotkovou prodejní cenou a jednotkovými výrobními náklady) byl nižší než čistý zisk z prodeje jednotky v roce 2020 (268 EUR), peněžní tok přesto vzrostl díky zvýšení objemu prodeje.

(319)

Vzhledem k tomu, že se prodej výrobního odvětví Unie v roce 2022 a v období šetření snižoval a jeho ceny byly v roce 2022 stále stlačovány a v období šetření došlo k jejich poklesu, ziskovost výrobního odvětví Unie se v roce 2022 snížila o 4,8 procentního bodu a v období šetření o dalších 16,8 procentního bodu a prudce přešla do záporné hodnoty.

(320)

V roce 2021 se investice snížily o –4 %, v roce 2022 podle všeho vzrostly o +8 % a v období šetření o dalších +10 %. Tento trend nárůstu je však zavádějící a Komise byla schopna ověřit, že tento zdánlivý nárůst v roce 2022 a v období šetření lze jednoznačně připsat jedné investici ve výši přibližně 10 milionů EUR do rozšíření kapacity, rozložené do roku 2022 a do období šetření, kterou se jeden výrobce v Unii již dříve zavázal provést a kterou nemohl rozumně zrušit. Jak výrobce prokázal, plánování, přípravné práce a objednávání zařízení byly provedeny před dotčeným obdobím. Jakmile bylo zařízení dodáno, muselo být instalováno, protože by bylo dražší nechat je nepoužívané a vystavené povětrnostním vlivům. Bez těchto investic by celkové údaje o investicích výrobců v Unii zařazených do vzorku vykazovaly klesající trend podobně jako ostatní hlavní ukazatele újmy.

(321)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Vzhledem k výše popsanému vývoji se v průběhu celého posuzovaného období trvale snižovala, a to ze zdravých +53 % v roce 2020 na hluboce záporných –67 % v období šetření.

(322)

Schopnost výrobního odvětví Unie opatřit si kapitál byla výrazně zasažena postupnou ztrátou ziskovosti i peněžního toku, k nimž došlo v posuzovaném období.

(323)

Všechny hlavní ukazatele újmy vykazovaly v posuzovaném období negativní trend, a přestože se situace výrobního odvětví Unie v roce 2021 dočasně zlepšila, v roce 2022 se ukazatele újmy snížily a poté prudce poklesly v období šetření.

(324)

Mezi rokem 2020 a obdobím šetření poklesl objem výroby výrobního odvětví Unie o 31 % a jeho objem prodeje poklesl o 25 %. Tento pokles byl výraznější než pokles spotřeby Unie, která se v posuzovaném období snížila o 22 %. V důsledku toho se podíl výrobního odvětví Unie na trhu snížil z 49 % v roce 2020 na 47 % v období šetření, přičemž v roce 2021 a na počátku roku 2022 došlo k dočasnému nárůstu.

(325)

Současně se objem čínského dovozu během posuzovaného období zvýšil o 17 % a podíl čínského trhu se zvýšil z 15 % v roce 2020 na 22 % v období šetření. Dovoz z Číny se v důsledku krize v lodní dopravě v letech 2020 až 2021 dočasně objemově snížil o 5 %. Vzhledem k dočasné ochraně před levným dovozem z Číny a rostoucí poptávce během pandemie Covid-19 mohlo výrobní odvětví Unie zvýšit objem prodeje a prodejní ceny a v roce 2021 dosáhnout nečekaně vysokých zisků. Tento pozitivní trend byl však způsoben výjimečnými okolnostmi a v období šetření se obrátil, když množství prodeje výrobního odvětví Unie výrazně pokleslo (o 38 procentních bodů mezi rokem 2021 a obdobím šetření) a jeho ziskovost prudce klesla (z 10 % v roce 2021 na –12 % v období šetření).

(326)

Kromě toho se výrobní odvětví Unie potýkalo s výrazným nárůstem výrobních nákladů, které v posuzovaném období vzrostly o 71 %. Zvýšení nákladů bylo způsobeno zejména vyššími náklady na hlavní suroviny a energii. Výrobní odvětví Unie však nedokázalo zvýšit své prodejní ceny natolik, aby vyrovnalo tento významný nárůst nákladů. Jeho prodejní ceny se za posuzované období zvýšily pouze o 31 %. Ceny dosáhly vrcholu v roce 2022, ale v období šetření výrazně poklesly, přestože výrobní náklady nadále rostly. V důsledku toho se výrobní odvětví Unie v období šetření stalo ztrátovým. Podobné negativní účinky se projevují i v peněžním toku a návratnosti investic.

(327)

Jak již bylo vysvětleno v 316. bodě odůvodnění výše, Komise dospěla k závěru, že dumpingový dovoz z Číny působil na výrobní odvětví Unie v průběhu celého posuzovaného období stlačením cen a v období šetření poklesem cen.

(328)

Závěrem lze říci, že ačkoli mimořádné okolnosti v roce 2021 umožnily výrobnímu odvětví Unie dosahovat dobrých výsledků, na zmenšujícím se trhu v roce 2022 a v období šetření dovoz z Číny rostl a získával podíl na trhu, což stlačovalo ceny výrobního odvětví Unie, zatímco jeho výrobní náklady rostly. To je patrné zejména v období šetření, kdy se ceny dovozu z Číny snížily o čtvrtinu oproti roku 2022.

(329)

Několik stran zpochybnilo existenci újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie.

(330)

Čínské národní sdružení odvětví nátěrů (dále jen „CNCIA“), sdružení zastupující vyvážející výrobce, tvrdilo, že výrobnímu odvětví Unie nebyla způsobena žádná újma, přičemž citovalo některé části výročních zpráv několika výrobců v Unii, zejména společnosti Cinkarna, jednoho z výrobců v Unii nezařazených do vzorku. Sdružení CNCIA tvrdilo, že: i) společnost Cinkarna podle své výroční zprávy za rok 2022 si udržela maximální úroveň výroby, ii) společnosti Kronos a Cinkarna v letech 2021 a 2022 zvýšily celkovou hodnotu svého prodeje, iii) společnosti Cinkarna, Tronox a Venator v roce 2022 vykázaly zvýšení cen a/nebo příjmů ve srovnání s předchozími roky, iv) společnost Cinkarna v roce 2022 vykázala zvýšení zisku a EBITDA ve srovnání s rokem 2021 a v) společnost Cinkarna plánovala v roce 2023 zdvojnásobit úroveň investic.

(331)

Komise na začátku poznamenala, že zatímco různí výrobci mohou být v různé míře výkonní lépe či hůře, výkonnost jednoho výrobce (společnosti Cinkarna), zdůrazněná v bodech i), iv) a v) výše, nemusí nutně vypovídat o výkonnosti celého výrobního odvětví Unie. Právě z tohoto důvodu Komise vybírá reprezentativní vzorek výrobců v Unii, aby na jeho základě vyvodila závěry o mikroekonomických ukazatelích. Analýza Komise se navíc zaměřuje pouze na hospodářské ukazatele související s výrobkem, který je předmětem šetření, což vyžaduje podrobnější analýzu než pouhý pohled na obecné údaje ve výroční zprávě výrobce v Unii. Pokud by se zúčastněná strana domnívala, že by navrhovaný vzorek nebyl reprezentativní pro výrobní odvětví Unie jako celek, protože jedna ze společností zařazených do vzorku dosahuje v důsledku zvláštních okolností mnohem horších výsledků než ostatní, nebo naopak, měla by tato strana při zahájení šetření vyjádřit svůj nesouhlas s navrhovaným vzorkem výrobců v Unii, což sdružení CNCIA neučinilo.

(332)

Podobně Komise poznamenala, že posouzení podle bodů ii) a iii) výše je částečné a zohledňuje pouze některé ukazatele újmy, aniž by je posuzovalo v kontextu celkové situace výrobního odvětví Unie a trhu Unie, jak to Komise činí při vyvozování závěrů v antidumpingových šetřeních. Jak ukazuje výše uvedená tabulka 8, průměrné jednotkové prodejní ceny výrobního odvětví Unie se v roce 2021 i 2022 zvýšily. Toto zvýšení cen však bylo vyvoláno potřebou udržet ziskovost vzhledem k souběžně rostoucím výrobním nákladům. Kromě toho Komise skutečně zjistila, že se celková hodnota prodeje výrobního odvětví Unie v roce 2022 ve srovnání s rokem 2021 zvýšila. To však neznamená zlepšení výkonnosti na trhu, jak naznačovalo sdružení CNCIA, protože celkový objem prodeje klesal. Samostatné zkoumání celkové hodnoty prodeje v daném roce tedy nemá vypovídací hodnotu.

(333)

Komise proto dospěla k závěru, že byť jsou prvky zdůrazněné sdružením CNCIA a uvedené v 330. bodě odůvodnění fakticky pravdivé, nezpochybňují závěry Komise o situaci výrobního odvětví Unie jako celku.

(334)

Sdružení CNCIA dále poukázalo na to, že Komise ve svém rozhodnutí o zastavení antidumpingového šetření dovozu kyseliny vinné pocházející z Číny (108) nezjistila žádnou újmu, přestože podíl výrobního odvětví Unie na trhu v uvedeném případě poklesl o 21 %, zatímco v tomto případě poklesl pouze o 2 procentní body. Jak je uvedeno v 332. bodě odůvodnění, Komise posuzuje všechny ukazatele újmy komplexně, v kontextu celkové situace výrobního odvětví Unie a trhu Unie, které se přirozeně v každém šetření liší, takže konečné závěry jsou přijímány případ od případu. Komise v dané souvislosti poznamenala, že se sdružení CNCIA zaměřuje pouze na jeden prvek výše uvedeného šetření, zatímco rozhodnutí o zastavení řízení bylo ve skutečnosti založeno na více faktorech, zejména na ziskovosti výrobců v Unii. (109) Konkrétní okolnosti daného případu každopádně nemají žádný vliv na okolnosti tohoto šetření.

(335)

Sdružení CNCIA dále tvrdilo, že pokles výroby zaznamenaný po roce 2021 lze přičíst uzavření závodů popsanému v 294. a 295. bodě odůvodnění. Jak však vyplývá z makroekonomického dotazníku předloženého žadatelem, téměř u všech výrobců v Unii došlo v letech 2021 a 2022 k meziročnímu poklesu objemu výroby, a to nejen v uvedených třech závodech. Komise tedy toto tvrzení odmítla jako nepodložené.

(336)

Uživatel, společnost PPG Industries Europe Sarl (dále jen „PPG“), dále tvrdil, že k žádnému stlačování cen nedochází, protože se společnost Venator rozhodla zvýšit ceny celosvětově, a to i v Unii, na začátku roku 2024 z důvodu potřeby „zahájit proces návratu marží na udržitelnou úroveň“, přičemž citoval tiskovou zprávu společnosti Venator z února 2024 (110). To však není v kontextu výše uvedené analýzy relevantní, protože tato tvrzení společnosti Venator byla učiněna po období šetření, zatímco všechny výše uvedené analýzy a posouzení jsou zaměřeny zpětně, na období šetření a tři předchozí roky. Kromě toho nelze vyvodit žádný závěr o stlačování cen z pouhé skutečnosti, že jeden výrobce v Unii oznámil zvýšení cen. Komise proto toto tvrzení odmítla.

(337)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise v této fázi k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(338)

V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobnímu odvětví Unie mohly ve stejnou dobu působit újmu i jiné známé činitele. Komise zajistila, aby případná újma, kterou mohly způsobit jiné činitele než dumpingový dovoz z dotčené země, nebyla přičítána tomuto dumpingovému dovozu. Těmito činiteli jsou: dovoz z jiných třetích zemí, vývozní výkonnost výrobců v Unii a další činitele, jako je celosvětový pokles spotřeby po pandemii Covid-19, předpokládané zlepšení podmínek na trhu, rostoucí výrobní náklady a zákaz používání potravinářského TiO2 v Unii.

(339)

Jak je vysvětleno v 271. bodě odůvodnění, spotřeba v Unii se zvýšila během pandemie Covid-19, kdy omezení volného pohybu v Unii přimělo lidi k renovaci svých domovů, což vedlo ke zvýšené poptávce po TiO2 v roce 2020 a zejména v roce 2021. Po tak výrazném nárůstu poptávky následoval stejně výrazný pokles poptávky pozorovaný v roce 2022 a v období šetření. Tento pokles byl sice způsoben především snižováním zásob v důsledku náhle rostoucí poptávky v letech 2020 a 2021, ale dále jej prohloubily všeobecné inflační tlaky, které začaly v roce 2022, a pravděpodobně i obavy z nestability trhu způsobené ruskou invazí na Ukrajinu.

(340)

Jak ukazuje tabulka 3, čínský dovoz si v rámci tohoto trhu udržel silnou pozici v Unii a od roku 2020 do období šetření se jeho objem zvýšil o 17 %. I na zmenšujícím se trhu pozorovaném v roce 2022 a v období šetření to vedlo k významnému 50 % nárůstu podílu Číny na trhu od roku 2020 do období šetření. Tento trend se v roce 2021 pouze dočasně obrátil: objem dovozu z Číny se v tomto roce snížil o 5 % a jeho podíl na trhu o 9 %, což lze přičíst krizi v námořní dopravě, která snížila objemy zboží pocházejícího z Číny. Spolu s vrcholící poptávkou v roce 2021 to výrobnímu odvětví Unie poskytlo krátkodobou úlevu, která mu umožnila výrazně zvýšit objem prodeje a dočasně získat zpět podíl na trhu (viz tabulka 6 výše).

(341)

Jakmile však krize v lodní dopravě začala v roce 2022 ustupovat, čínský dovoz začal opět růst, a to o 10 % v objemovém vyjádření v roce 2022 a o dalších 12 % v období šetření, a to na úkor výrobců v Unii a dovozu z jiných třetích zemí (viz tabulka 12 níže). To se jasně odráží v podílech na trhu, kde se rostoucí podíl dovozu z Číny na trhu dokonale shoduje s podílem výrobců v Unii na trhu a dovoz ze třetích zemí klesá jak v roce 2022, tak v období šetření.

(342)

Ceny dovozu z Číny rovněž odrážejí výše uvedenou tržní realitu. Čínské ceny při vykládce zůstaly po celé posuzované období nižší než ceny výrobního odvětví Unie, s výjimkou roku 2021, kdy krize v námořní dopravě a náklady na přepravu z Číny do Evropy dosáhly svého vrcholu. Kromě toho byly čínské ceny při vykládce v roce 2020 i v období šetření dokonce nižší než průměrné výrobní náklady výrobního odvětví Unie, zatímco v roce 2022 byly v podstatě na stejné úrovni. Pokud by náklady na přepravu v letech 2021 a 2022 silně nevzrostly, mohly se čínské ceny při vykládce snadno udržet pod jednotkovými výrobními náklady výrobního odvětví Unie po celé posuzované období.

(343)

I tak čínské ceny zjevně způsobily stlačení cen výrobního odvětví Unie během celého posuzovaného období (viz 284. bod odůvodnění) a pokles cen v období šetření (viz 286. bod odůvodnění).

(344)

Kromě toho, jak již bylo uvedeno v 282. a 283. bodě odůvodnění, Komise stanovila vážené průměrné rozpětí cenového podbízení ve výši 14 % až 15,3 % u dovozu od vyvážejících výrobců zařazených do vzorku na trh Unie v období šetření, což se časově shoduje se stále se zhoršující situací výrobního odvětví Unie.

(345)

Analýza ukazatelů újmy v 269. až 337. bodě odůvodnění ukazuje, že se hospodářská situace výrobního odvětví Unie zhoršila zejména ke konci posuzovaného období, což se časově shoduje s výrazným nárůstem dumpingového dovozu z dotčené země, u něhož bylo zjištěno cenové podbízení vůči cenám výrobního odvětví Unie během období šetření. Daný dovoz v každém případě způsobil výrazné stlačení cen během celého posuzovaného období a pokles cen v období šetření, jelikož výrobní odvětví Unie nebylo schopno zvýšit své ceny v souladu s růstem výrobních nákladů, a dokonce muselo v období šetření snížit ceny pod úroveň výrobních nákladů.

(346)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise předběžně stanovila, že existuje příčinná souvislost mezi podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, a dumpingovým dovozem z Číny ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení. Tato újma měla účinky jak na objem, tak na ceny.

(347)

Několik zúčastněných stran tvrdilo, že jakákoli újma způsobená výrobnímu odvětví Unie během posuzovaného období nebyla způsobena čínským vývozem, ale jinými činiteli. Patří mezi ně celosvětový pokles spotřeby po pandemii Covid-19, rostoucí výrobní náklady a zákaz používání potravinářského TiO2 v Unii.

(348)

Komise analyzovala, zda a do jaké míry tyto činitele přispěly k újmě.

(349)

Několik stran tvrdilo, že pokles poptávky zaznamenaný v roce 2022 a v období šetření nebyl ničím jiným než důsledkem obvyklého poklesu na cyklickém trhu s TiO2.

(350)

Za prvé, na podporu tohoto tvrzení poskytl jeden uživatel Komisi údaje o průzkumu trhu platformy TZMI (111) z listopadu 2021 s historickými trendy i předpověďmi do budoucna.

(351)

Komise v této souvislosti poznamenala, že se údaje o průzkumu trhu uvedené v 350. bodě odůvodnění týkají trendů agregované celosvětové spotřeby, takže nemusí přesně odrážet konkrétní situaci v oblasti poptávky na trhu Unie. Tento závěr je podpořen skutečností, že, jak již bylo uvedeno ve stížnosti, poptávka v Unii vykazovala v letech 2020 a 2021 stabilní růst, přičemž v každém z těchto let došlo k meziročnímu nárůstu o 4 %. Kromě toho, jak ukazuje výše uvedená tabulka 2, poptávka Unie sice v roce 2022 skutečně poklesla o 12 %, ale v období šetření zaznamenala výraznější pokles o dalších 14 %. Ani tento vývoj není plně v souladu s globálními prognózami TZMI uvedenými v 350. bodě odůvodnění.

(352)

Za druhé, dva uživatelé, společnosti Munksjö a Felix, ve svých odpovědích na dotazník podobně tvrdili, že je trh s TiO2 vysoce cyklický a že údajná újma způsobená výrobnímu odvětví Unie je pouze důsledkem zmenšujícího se trhu v období šetření. Společnost Munksjö předložila přehled údajů ze tří různých zdrojů průzkumu trhu (ICIS, EUWID a TZMI), který ukazuje vývoj cen TiO2 na trhu Unie za posledních patnáct let, a tvrdila, že z něj vyplývá, že trh s TiO2 v Unii prošel od roku 2008 do čtvrtého čtvrtletí roku 2023 třemi cykly zmenšování a rozšiřování.

(353)

Komise uvedla, že z těchto údajů skutečně vyplývá, že ceny TiO2 na trhu Unie dosáhly v posledních patnácti letech tří vrcholů, a to v prvním čtvrtletí roku 2012, ve druhém čtvrtletí roku 2018 a ve druhém čtvrtletí roku 2022. Každé z těchto období vyšších cen se mírně lišilo délkou a přirozeně po něm následoval pokles cen. Celkovým trendem je však nárůst cen.

(354)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti a po analýze všech informací, které měla k dispozici, dospěla Komise k následujícím závěrům ohledně situace na trhu s TiO2 v Unii.

(355)

Za prvé, ačkoli poptávka po TiO2 skutečně může být celosvětově cyklická, neexistují žádné důkazy, které by naznačovaly, že je jedinečná pro trh s TiO2 a že by si zasloužila zvláštní pozornost, protože všechny trhy pravidelně procházejí fázemi poklesu a expanze.

(356)

Za druhé, i kdyby předpovědi platformy TZMI týkající se celosvětové poptávky byly obecně přesné, ukázalo se, že nebyly zcela v souladu se skutečným vývojem pozorovaným na trhu Unie, přinejmenším v posuzovaném období.

(357)

Za třetí, ze všech údajů, které má Komise k dispozici, nelze s naprostou jistotou vyvodit, kdy na trhu Unie dojde k oživení nebo útlumu, a následně vyvodit závěr, že v roce 2023 muselo dojít k poklesu.

(358)

Komise proto dospěla k závěru, že i když trendy na světovém trhu v zásadě přesně předpovídaly, že v letech 2020 a 2021 dojde k nárůstu poptávky v Unii a později k jejímu poklesu, trh Unie s TiO2 byl v posuzovaném období ovlivněn specifickými a mimořádnými okolnostmi, které určovaly vývoj poptávky. Jak již bylo zmíněno v 271. bodě odůvodnění, Komise dospěla k závěru, že hospodářství, které vybízelo k setrvání doma, vyvolané omezením volného pohybu souvisejícím s pandemií Covid-19, vedlo v roce 2020 a zejména v roce 2021 ke zvýšení poptávky po TiO2. I když tedy v roce 2020 mělo dojít k nárůstu poptávky v Unii, pandemie Covid-19 ji zesílila a způsobila nárůst poptávky i v roce 2021. Po tak velkém vzestupu poptávky by byl přirozeně výrazný i jakýkoli následný pokles spotřeby, přičemž tento pokles (v roce 2022 a v období šetření) dále prohloubily a) obecné inflační tlaky, které se začaly projevovat v roce 2022 a trvaly po celé období šetření, a pravděpodobně i b) obavy z nestability trhu způsobené ruskou invazí na Ukrajinu v únoru 2022.

(359)

Na druhé straně některé strany tvrdily, že zhoršující se situace výrobního odvětví Unie byla způsobena právě výrazně sníženou poptávkou v důsledku pandemie Covid-19 a výše uvedených inflačních tlaků z roku 2022.

(360)

Komise v této souvislosti uvedla, že na trhu Unie došlo k výraznému poklesu poptávky, který byl způsoben jednak snižováním zásob po období vysoké poptávky během pandemie Covid-19, jednak obecnými inflačními tlaky (viz 358. bod odůvodnění). Takové zmenšení trhu by jistě vedlo k poklesu objemu prodeje výrobního odvětví Unie bez ohledu na existenci dumpingového dovozu z Číny.

(361)

Za normálních podmínek hospodářské soutěže by však na takto zmenšujícím se trhu klesly objemy prodeje všech účastníků trhu více méně stejně. V tomto případě však dovoz ze všech jiných třetích zemí (s výjimkou Číny) a prodej výrobního odvětví Unie (jak je uvedeno v tabulkách 6 a 12 výše) téměř vždy klesá jak v roce 2022, tak v období šetření, zatímco pouze dovoz z Číny v těchto letech roste (jak je uvedeno v tabulce 3 výše), což opět ukazuje na závěr, že jakmile ceny přepravy začaly v roce 2022 klesat, čínští výrobci byli schopni nadále prodávat svůj výrobek na trhu Unie za dumpingové ceny, čímž získali podíl na trhu na úkor ostatních subjektů.

(362)

Pokud jde o pokles spotřeby, sdružení CNCIA poukázalo na to, že v rozhodnutí Komise ze dne 27. června 2012 týkajícím se dovozu určitých výrobků z koncentrovaných sójových bílkovin pocházejících z ČLR (112) Komise shledala 8 % pokles spotřeby jako dostatečný k narušení příčinné souvislosti. Tvrdilo, že vzhledem k poklesu spotřeby o 14 procentních bodů v období šetření ve srovnání s rokem 2022 by Komise nyní měla dospět ke stejnému závěru.

(363)

Komise v této souvislosti poukázala na to, že uvedený případ nebyl zastaven proto, že pokles poptávky oslabil příčinnou souvislost mezi zjištěným dumpingem a podstatnou újmou, ale spíše proto, že v první řadě nebyla zjištěna žádná podstatná újma. Tento argument byl proto zamítnut jako neplatný (113).

(364)

Sdružení CNCIA dále tvrdilo, že pokles prodeje v roce 2022 lze vysvětlit také rozhodnutím Unie zakázat v uvedeném roce používání TiO2 v potravinách určených k lidské spotřebě (přídatná látka E 171) (114), přičemž poukázala na výroční zprávu společnosti Tronox za rok 2022, která se na tuto skutečnost odvolává jako na jednu z příčin poklesu prodeje.

(365)

Podle informací, které má Komise k dispozici, tvoří speciální použití TiO2 přibližně 4 % celkového trhu a použití v potravinách určených k lidské spotřebě tvoří ještě menší část tohoto podílu. Komise proto dospěla k závěru, že případný vliv tohoto zákazu na prodej výrobců v Unii byl zanedbatelný.

(366)

Objem dovozu z jiných třetích zemí se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 12

Dovoz ze třetích zemí

(367)

Komise nejprve uvedla, že ačkoli dovoz ze Spojeného království představuje největší podíl dovozu do Unie z jiné třetí země (po Číně), podle informací, které má Komise k dispozici, jsou jedinými výrobci ve Spojeném království dvě zařízení vlastněná výrobním odvětvím Unie. Tento dovoz tedy nekonkuruje výrobnímu odvětví Unie na trhu Unie a jeho cena je rovněž vyšší než ceny dovozu z Číny. Tyto dovozy tudíž k újmě výrobního odvětví Unie nepřispívají.

(368)

Objem dovozu ze všech jiných třetích zemí se v průběhu celého posuzovaného období snižoval rostoucím tempem: 5 % pokles v roce 2021, 8 % v roce 2022 a 9 % v období šetření.

(369)

Objem dovozu zejména z USA a Mexika se vyvíjí stejně, jak bylo popsáno u prodeje výrobního odvětví Unie – nárůst dovozu v roce 2021, kdy byla mimořádně vysoká poptávka, a následný pokles v roce 2022 a v období šetření. Současně se podíly USA i Mexika na trhu po dočasném zvýšení v roce 2021 začaly v roce 2022 a v období šetření snižovat. Dovoz ze všech jiných třetích zemí v období šetření rovněž ztratil podíl na trhu ve srovnání s rokem 2022.

(370)

Zúčastněné strany tvrdily, že důvodem újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie byl levný dovoz z Mexika, a nikoli dovoz z Číny. Komise výše stanovila vážené průměrné rozpětí cenového podbízení ve výši 14 % až 15,3 % u dovozu od vyvážejících výrobců zařazených do vzorku na trh Unie v období šetření. Komise zjistila, že ceny dovozu z Mexika byly skutečně nízké. V období šetření se však ve srovnání s předchozími roky výrazně zvýšily a byly vyšší než ceny dovozu z Číny.

(371)

Naproti tomu Komise zjistila, že ceny při vykládce veškerého čínského dovozu se mezi rokem 2022 a obdobím šetření výrazně snížily, a to o 25 %, a v období šetření se podbízely cenám ve výrobním odvětví Unie o 18,2 %.

(372)

Komise poté zkoumala význam dovozu z Číny a Mexika na celkovém trhu Unie. Jak ukazují tabulky 3 a 12 výše, celkový objem dovozu z Číny v období šetření je třikrát vyšší než objem dovozu z Mexika. Dovoz z Mexika navíc v období šetření ztratil podíl na trhu ve srovnání s rokem 2022, stejně jako celkový dovoz ze všech jiných třetích zemí (kromě Číny). Naproti tomu je dovoz z Číny jediným dovozem, který v období šetření získal podíl na trhu.

(373)

Komise proto dospěla k závěru, že dovoz z Mexika ani z žádné jiné třetí země neoslabil zjištěnou příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z Číny a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(374)

Objem vývozu výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 13

Vývozní výkonnost výrobců v Unii

(375)

Stejně jako objem výroby a domácího prodeje se objem vývozu výrobního odvětví Unie v roce 2021 zvýšil, ačkoli tento nárůst byl méně výrazný než u domácího prodeje, a poté v roce 2022 a v období šetření výrazně poklesl. Stejný trend jako ceny na trhu Unie měly i vývozní ceny, které v letech 2021 a 2022 rostly a v období šetření klesaly, avšak zůstaly výrazně nad úrovní roku 2021.

(376)

Výrobní odvětví Unie dosahovalo v průběhu celého posuzovaného období vyšších cen na vývozních trzích než na trhu Unie. Ani přesto však výrobní odvětví Unie nebylo schopno udržet vývozní cenu svého výrobku nad výrobními náklady v období šetření a muselo i v daném roce snížit vývozní ceny.

(377)

Žadatel tvrdil, že nekalé obchodní praktiky čínských vyvážejících výrobců na všech trzích ztěžují konkurenceschopnost i na vývozních trzích a jsou příčinou takové suboptimální vývozní výkonnosti. Ostatní zúčastněné strany namítly, že pro toto tvrzení neexistují žádné důkazy.

(378)

Podnět obsahoval důkazy o oznámení uzavření závodu společnosti Chemours na Tchaj-wanu v roce 2023 a žadatel během šetření předložil další důkazy, z nichž vyplývá, že dva výrobci TiO2 v Japonsku oznámili uzavření závodu, a to společnost Sakai Chemicals v roce 2026 a společnost Ishihara Sangyo v roce 2027. Všechna tato zařízení se nacházejí v těsné zeměpisné blízkosti Číny, takže je pravděpodobné, že čínský vývoz měl nepatřičný vliv na výkonnost uvedených společností na jejich domácích nebo regionálních trzích. Kromě toho příslušné orgány v Brazílii zahájily vlastní antidumpingové šetření proti čínskému TiO2. Komise proto zjistila, že nelze vyloučit, že čínský vývoz brání konkurenčnímu postavení výrobního odvětví Unie na jiných trzích, podobně jako tomu je na trhu Unie.

(379)

Komise dále zjistila, že ziskovost prodeje na vývoz kopírovala vývoj ziskovosti prodeje v Unii téměř na stejné procentní úrovni po celé posuzované období, zatímco prodej na vývoz představoval přibližně 25 % celkového prodeje výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(380)

Komise proto dospěla k závěru, že vývozní výkonnost nebyla příčinou újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie.

(381)

Několik stran tvrdilo, že rostoucí výrobní náklady jsou příčinou újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie.

(382)

Zatímco výrobní náklady výrobního odvětví Unie v roce 2021 a zejména v roce 2022 a v období šetření rostly, výrobní odvětví Unie bylo schopno v letech 2021 a 2022 zvýšit své ceny, aby si udrželo ziskovost. Bylo nuceno snížit ceny pod úroveň svých výrobních nákladů v období šetření pouze tehdy, když na zmenšujícím se trhu dovoz z Číny výrazně snížil ceny a zároveň zvýšil objem, čímž získal podíl na trhu Unie.

(383)

Zúčastněné strany opět poukázaly na případ sójových bílkovin z Číny, kde zvýšení ceny hlavní suroviny přerušilo příčinnou souvislost. Komise však poukázala na to, že v tomto případě bylo zvýšení výrobních nákladů celosvětové v důsledku celosvětových inflačních tlaků a postihlo všechny účastníky trhu v podobném rozsahu, což dokládá skutečnost, že ceny dovozu ze všech ostatních třetích zemí (kromě Číny) v roce 2022 výrazně vzrostly a v období šetření ještě více. Pozoruhodné je, že ceny hlavní suroviny, ilmenitové rudy, která představuje přibližně třetinu celkových výrobních nákladů, se v roce 2022 celosvětově zvýšily přibližně o 80 % ve srovnání s úrovní v roce 2020 a v období šetření pouze mírně poklesly.

(384)

Komise proto dospěla k závěru, že rostoucí výrobní náklady nepřispěly k újmě, kterou výrobní odvětví Unie v období šetření utrpělo.

(385)

Dne 3. dubna 2024 předložila společnost AkzoNobel další tvrzení o neexistenci příčinné souvislosti, přičemž se opírala o zprávu o celosvětové situaci na trhu s TiO2, kterou v únoru 2024 zveřejnila agentura pro průzkum trhu TZMI. Zpráva naznačuje, že na trhu s TiO2 dochází k oživení, a předpovídá zvýšení cen na trhu Unie a zvýšení ziskovosti výrobců v Unii.

(386)

Komise v této souvislosti poznamenala, že ačkoli zpráva naznačuje zlepšení podmínek na trhu v Evropě, stále je označuje za slabé v několika analyzovaných ukazatelích. Dále, pokud jde o ceny v Evropě a předpovědi zlepšené ziskovosti výrobců v Unii na jejich domácím trhu, zpráva sama přiznává, že její prognózy ohledně cenových úrovní, kterých bude výrobní odvětví Unie schopno dosáhnout, jsou přinejmenším částečně vypracovány za předpokladu pozitivního výsledku tohoto šetření.

(387)

I kdyby tedy tato zpráva předpovídala budoucí výkonnost výrobního odvětví Unie s plnou přesností, v podstatě tuto předpověď činí v rámci scénáře obnovených rovných podmínek na trhu Unie, a nelze ji tedy použít jako protiargument pro to, aby Komise nepřijala rozhodnutí, na němž je tato předpověď sama alespoň částečně založena.

(388)

Jak strany správně poukazují, situace výrobního odvětví Unie byla náročná kvůli několika činitelům. Za prvé, rok 2022 a období šetření se vyznačovaly mimořádným poklesem poptávky po TiO2 na trhu Unie. Za druhé, v obou těchto letech došlo k výraznému zvýšení nákladů na energii na trhu Unie a náklady na ilmenit se celosvětově zvýšily. Za třetí, ceny dovozu z Mexika byly v prvních třech letech posuzovaného období nižší než čínské ceny.

(389)

Nic z toho však nevyvrací skutečnost, že i) na rozdíl od jiných třetích zemí se objem dovozu z Číny po celé posuzované období zvyšoval (s dočasným zpomalením v důsledku mimořádných okolností v roce 2021), ii) dovoz z Číny přicházel do Evropy za dumpingové ceny, iii) na zmenšujícím se trhu v roce 2022 a v období šetření dovoz z Číny získával podíl na trhu na úkor podílu výrobního odvětví Unie a dovozu z jiných třetích zemí a iv) v období šetření, kdy ceny dovozu ze všech ostatních zemí zůstávaly v podstatě stejné jako v roce 2022, se cena dovozu z Číny dramaticky snížila, a to o čtvrtinu oproti roku 2022, což na výrobní odvětví Unie působilo významným stlačováním a poklesem cen.

(390)

V tomto duchu Komise zvážila argumenty stran týkající se uzavírání závodů v Unii. Žadatel v podnětu tvrdil, že tři závody na výrobu TiO2 byly v Unii uzavřeny v důsledku tlaku dovozu z Číny a že bez mimořádně příznivých podmínek souvisejících s pandemií Covid-19 bylo možné očekávat další uzavření. Některé zúčastněné strany se proti tomu ohradily a tvrdily, že pro tento závěr neexistují žádné důkazy a že uzavření trhu byla způsobena jinými okolnostmi, a nikoli údajným dumpingovým dovozem z Číny. Strany poukázaly na veřejná prohlášení společností, které omezení výroby nebo uzavření závodu přičítají nepříznivým podmínkám na trhu, jako jsou snížená poptávka, rostoucí výrobní náklady a obecně špatné hospodářské podmínky, přičemž konkrétně závod Scarlino společnosti Venator (jednoho z výrobců v Unii nezařazených do vzorku) se potýkal s problémy při získávání regulačních povolení.

(391)

V podobném duchu zúčastněné strany zdůraznily další prohlášení z obchodních zpráv výrobců v Unii (Kronos, Police, Venator, Cinkarna), kteří jako důvody obtížné situace, v níž se výrobní odvětví Unie nachází, uznali pokles poptávky a zvýšení výrobních nákladů. Strany tvrdily, že to dokazuje, že dovoz z Číny nemůže být celkově odpovědný za újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(392)

Komise v této souvislosti poznamenává, že ačkoli závod Venator Scarlino skutečně nemohl fungovat na plnou kapacitu z důvodu nevyřízených regulačních povolení, z citovaných prohlášení společností Kronos i Venator je zřejmé, že jsou rozhodnutí o úrovni a pokračování výroby přijímána s ohledem na obecně náročné podmínky na trhu. Jak vyplývá z celé výše uvedené analýzy, tyto podmínky jasně zahrnují dumpingový dovoz z Číny, který vyvíjí tlak na trh, přičemž řada citovaných zpráv sama uvádí jako jeden z problémů také přítomnost levného dovozu z Číny (115).

(393)

Komise rozlišila a oddělila účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie od účinků dumpingového dovozu působícího újmu. Vliv klesající poptávky, rostoucích výrobních nákladů a dovozu z jiných třetích zemí, zejména z Mexika, na negativní vývoj výrobního odvětví Unie, pokud jde o objem prodeje, ceny a ziskovost, byl pouze částečný.

(394)

Na základě výše uvedeného dospěla Komise v této fázi k závěru, že dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu a že jiné činitele, jednotlivě ani společně, neoslabily příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou. Tato újma spočívá zejména ve ztrátě podílu na trhu, cenovém podbízení, stlačení cen a snížení ziskovosti, návratnosti investic a peněžních toků.

(395)

Žadatel v podnětu uváděl existenci zkreslení na trhu surovin ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení.

(396)

Za účelem posouzení náležité úrovně opatření Komise nejprve stanovila výši cla potřebnou k odstranění újmy, kterou by utrpělo výrobní odvětví Unie v případě, že by nedošlo ke zkreslením ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení.

(397)

Poté zkoumala, zda by dumpingové rozpětí vyvážejících výrobců zařazených do vzorku bylo vyšší než jejich rozpětí újmy.

(398)

Újma by byla odstraněna, pokud by výrobní odvětví Unie mohlo dosáhnout cílového zisku prodejem za cílovou cenu ve smyslu čl. 7 odst. 2c a čl. 7 odst. 2d základního nařízení.

(399)

V souladu s čl. 7 odst. 2c základního nařízení vzala Komise při stanovení cílového zisku v úvahu tyto činitele: míru ziskovosti před zvýšením dovozu z dotčené země, míru ziskovosti potřebnou na krytí celkových nákladů a investic, výzkumu a vývoje a inovací, jakož i míru ziskovosti očekávanou za běžných podmínek hospodářské soutěže. Toto ziskové rozpětí nesmí být nižší než 6 %.

(400)

Jako první krok stanovila Komise základní zisk pokrývající úplné náklady za běžných podmínek hospodářské soutěže.

(401)

Společnost PPG i sdružení CNCIA vyjádřily nesouhlas s cílovým ziskem navrženým ve stížnosti (10,2 %), přičemž jej označily za příliš vysoký. Společnost PPG tvrdila, že žádný z roků během období šetření nebyl vhodný pro stanovení základního zisku z důvodu výjimečné hospodářské situace v každém roce, a připomněla závěry Komise v antidumpingovém šetření týkajícím se dovozu některých polyethylentereftalátů pocházejících z Číny. (116) Dále tvrdily, že vzhledem k tomu, že výrobní odvětví Unie bylo schopno prodávat za ceny vyšší než výrobní náklady po celé posuzované období, měl by být základní zisk stanoven jako průměrný zisk za všechny čtyři roky. Sdružení CNCIA dále tvrdilo, že by Komise měla použít stejný základní zisk, jaký použila při antidumpingovém šetření týkajícím se dovozu elektrolytických oxidů manganičitých pocházejících z Číny (117), protože elektrolytický oxid manganičitý je anorganická sloučenina stejně jako TiO2.

(402)

Komise poznamenala, že tvrzení o prodejních cenách výrobců v Unii mohlo být v posuzovaném období použitém v podnětu přesné, ale v období šetření použitém Komisí již nebylo relevantní. Jak bylo prokázáno výše, prodejní ceny výrobního odvětví Unie byly v období šetření výrazně nižší než jeho výrobní náklady. Jakákoli ziskovost, která by byla stanovena s ohledem na výkonnost výrobního odvětví Unie v daném roce, by tedy neodrážela ziskovost potřebnou k pokrytí celkových nákladů.

(403)

Pokud jde o tvrzení sdružení CNCIA, skutečnost, že elektrolytický oxid manganičitý i TiO2 jsou anorganické chemické látky, neznamená, že jejich výrobci působí na podobných trzích nebo že je jejich výkonnost srovnatelná, a Komisi nebyly předloženy žádné důkazy, které by tomu nasvědčovaly.

(404)

Komise uvedla, že během posuzovaného období byl podíl dovozu z Číny na trhu nejnižší v roce 2021 a ziskovost a peněžní tok byly v tomto roce nejpříznivější. Pokles dovozu z Číny zaznamenaný v tomto roce byl však, jak bylo vysvětleno výše, způsoben výjimečnými okolnostmi krize v námořní dopravě. Spolu s prudkým nárůstem poptávky vyvolaným omezením volného pohybu souvisejícím s pandemií Covid-19 byla výkonnost výrobního odvětví Unie v tomto roce mimořádně pozitivní. Komise proto dospěla k závěru, že rok 2021 nelze považovat za reprezentativní rok, kdy by bylo dosaženo základního zisku v souladu s čl. 7 odst. 2c základního nařízení.

(405)

Stejně jako rok 2021 byl i rok 2020 ovlivněn příznivými okolnostmi zvýšené spotřeby vyvolané hospodářstvím, které v době omezení volného pohybu souvisejícího s pandemií Covid-19 vybízelo k setrvání doma, byť v menší míře. Na základě informací dostupných v této fázi dospěla Komise k závěru, že ani rok 2020 nelze považovat za reprezentativní rok, kdy by bylo dosaženo základního zisku v souladu s čl. 7 odst. 2c základního nařízení.

(406)

A konečně, nárůst dovozu z Číny a prudký pokles výrobního odvětví Unie, který začal v roce 2022 a pokračoval v období šetření, by nemohly mít za následek, aby kterýkoli z těchto roků byl považován za reprezentativní pro dosažení základního zisku podle čl. 7 odst. 2c základního nařízení.

(407)

Ve snaze nalézt období, v němž převládaly běžné podmínky hospodářské soutěže, hodlala Komise posoudit ziskovost dosaženou v posledních deseti letech. Výrobci v Unii zařazení do vzorku poskytli údaje o ziskovosti za tři roky před posuzovaným obdobím. Komise však za tyto roky neobdržela údaje o ziskovosti týkající se pouze prodeje TiO2 odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, ani od jednoho ze všech tří výrobců v Unii zařazených do vzorku. Na základě informací, které má Komise v současnosti k dispozici, proto nebylo možné stanovit ziskovost, která by se vztahovala k prodeji výrobku, který je předmětem šetření, odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení.

(408)

Jelikož neexistují žádné důkazy o tom, že by za běžných podmínek hospodářské soutěže bylo možné dosáhnout vyšší ziskovosti než 6 %, stanovila Komise v souladu s čl. 7 odst. 2c) základního nařízení základní zisk na 6 %.

(409)

Dva výrobci v Unii poskytly důkazy, že by úroveň jejich investic, výzkumu a vývoje a inovací během posuzovaného období byla za běžných podmínek hospodářské soutěže vyšší. Komise tyto informace, jež se zakládaly postavené na investičních plánech a zamítnutých a odložených projektech, ověřila a zjistila, že tyto investice byly skutečně plánovány. Tvrzení obou výrobců v Unii byla shledána oprávněnými. Aby Komise výše uvedené skutečnosti zohlednila v cílovém zisku, vypočítala rozdíl mezi výdaji na investice, výzkum, vývoj a inovace za běžných podmínek hospodářské soutěže, které poskytlo výrobní odvětví Unie a které Komise ověřila, a skutečnými výdaji na investice, výzkum, vývoj a inovace v posuzovaném období. Tento rozdíl vyjádřený jako procento obratu činil 0,09 %.

(410)

Tento rozdíl ve výdajích na investice, výzkum, vývoj a inovace ve výši 0,09 % byl přičten k základnímu zisku ve výši 6 % uvedenému v 398. bodě odůvodnění, což vedlo k cílovému zisku ve výši 6,09 %.

(411)

V souladu s čl. 7 odst. 2d základního nařízení Komise jako poslední krok posoudila budoucí náklady vyplývající z mnohostranných environmentálních dohod a protokolů k nim, jejichž smluvní stranou je Unie, a z úmluv Mezinárodní organizace práce (MOP) uvedených v příloze Ia, které vzniknou výrobnímu odvětví Unie po dobu uplatňování opatření podle čl. 11 odst. 2. Na základě dostupných důkazů Komise stanovila dodatečné náklady ve výši 60,68 EUR za tunu.

(412)

Na tomto základě Komise vypočítala ceny obdobného výrobku, které výrobnímu odvětví Unie nepůsobí újmu, ve výši [3 400 – 3 800] EUR za tunu a [3 600 – 4 000] EUR za tunu přičtením výše uvedeného cílového ziskového rozpětí (viz 410. bod odůvodnění) k výrobním nákladům tří výrobců v Unii během období šetření a poté přičtením úprav podle čl. 7 odst. 2d podle jednotlivých typů výrobku.

(413)

Úroveň rozpětí újmy poté Komise určila na základě porovnání vážené průměrné dovozní ceny spolupracujících vyvážejících výrobců v dotčené zemi zařazených do vzorku, jež byla stanovena pro účely výpočtů v souvislosti s cenovým podbízením, s váženou průměrnou cenou obdobného výrobku prodávaného v období šetření na trhu Unie třemi výrobci v Unii, která nepůsobí újmu. Případný rozdíl vyplývající z tohoto porovnání byl vyjádřen jako procento vážené průměrné dovozní hodnoty CIF.

(414)

Úroveň pro odstranění újmy pro „ostatní spolupracující společnosti“ a pro „všechny ostatní společnosti“ je definována stejným způsobem jako dumpingové rozpětí pro tyto společnosti (viz 255. až 259. bod odůvodnění).

(415)

V daném případě žadatelé tvrdili, že došlo ke zkreslení na trhu surovin ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení. Za účelem posouzení náležité úrovně opatření Komise nejprve stanovila výši cla potřebnou k odstranění újmy, kterou by utrpělo výrobní odvětví Unie v případě, že by nedošlo ke zkreslením ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení. Poté zkoumala, zda by dumpingové rozpětí vyvážejících výrobců zařazených do vzorku bylo vyšší než jejich rozpětí újmy (viz 417. až 418. bod odůvodnění níže).

(416)

Jak je vysvětleno v oznámení o zahájení, žadatel poskytl Komisi dostatečné důkazy, že v dotčené zemi existují ohledně výrobku, který je předmětem šetření, zkreslení na trhu surovin. Podle důkazů uvedených v podnětu se v Číně na ilmenit, jenž představuje 25 % výrobních nákladů výrobku, který je předmětem šetření, vztahuje těžba surovin pro vlastní spotřebu. Kromě toho v Číně není ilmenit předmětem vrácení DPH při vývozu. Obě tato opatření jsou uvedena v čl. 7 odst. 2a druhém pododstavci základního nařízení jako zkreslení na trhu surovin. V souladu s čl. 7 odst. 2a základního nařízení se proto šetření zabývalo údajným zkreslením za účelem posouzení, zda by popřípadě clo nižší než dumpingové rozpětí postačovalo k odstranění újmy.

(417)

Protože jsou ovšem rozpětí nezbytná k odstranění újmy vyšší než dumpingová rozpětí, dospěla Komise k názoru, že v této fázi není nutné se tímto aspektem zabývat.

(418)

Komise na základě výše uvedeného posouzení dospěla k závěru, že je vhodné stanovit výši prozatímních cel podle čl. 7 odst. 2 základního nařízení.

(419)

Na základě výše uvedeného posouzení by měla být prozatímní antidumpingová cla stanovena tak, jak je uvedeno níže, v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení:

(420)

Poté, co se Komise rozhodla použít čl. 7 odst. 2 základního nařízení, zkoumala, zda může navzdory zjištění dumpingu působícího újmu jednoznačně konstatovat, že v tomto případě není v zájmu Unie přijímat příslušná opatření v souladu s článkem 21 základního nařízení.

(421)

Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců, kteří nejsou ve spojení, obchodníků a uživatelů.

(422)

Je třeba připomenout, že výrobní odvětví Unie je tvořeno jedenácti výrobci, jejichž prodej a ziskovost se v druhé polovině posuzovaného období výrazně zhoršily, což mělo následný negativní dopad na jejich podíl na trhu, stav zásob, investice, návratnost investic a peněžní tok. Komise dospěla v této fázi k závěru, že výrobnímu odvětví Unie vznikla podstatná újma způsobená dumpingovým dovozem z dotčené země (viz 337. bod odůvodnění).

(423)

Pokud nebudou přijata prozatímní opatření, je pravděpodobné, že v důsledku cenového tlaku dumpingového dovozu bude nízká ziskovost a další finanční ukazatele nutit výrobní odvětví Unie ukončit výrobu TiO2. Po uložení prozatímních antidumpingových opatření se však očekává, že objem prodeje a ceny výrobního odvětví Unie na trhu Unie vzrostou, čímž se zlepší ziskovost a další finanční ukazatele tohoto výrobního odvětví a zabrání se uzavření.

(424)

Je tedy zřejmé, že prozatímní antidumpingová opatření jsou v zájmu výrobního odvětví Unie.

(425)

Dovozce, který není ve spojení, uvedený v 10. bodě odůvodnění nakonec odpověď na dotazník nepředložil. Komise neobdržela od dovozců a obchodníků žádné odpovědi na dotazník.

(426)

Na tomto základě přijala Komise prozatímní závěr, že zavedení antidumpingových opatření pravděpodobně nebude mít nepříznivý vliv na postavení dovozců a obchodníků v Unii.

(427)

Šetření se zúčastnilo celkem 23 uživatelů a sdružení uživatelů, kteří byli proti uložení cel. Z toho šest uživatelů poskytlo odpovědi na dotazník. Zbytek předložil připomínky.

(428)

TiO2 se používá hlavně v odvětví barev a nátěrových hmot, které představuje více než 60 % trhu, přičemž architektonické a průmyslové barvy tvoří přibližně 55 % celkové poptávky a průmyslové barvy přibližně 5 %. Druhým největším segmentem trhu je plastikářský průmysl s přibližně 25 %, dále papírenský průmysl s 12 % a speciální použití se 4 %. Odpovědi na dotazník byly obdrženy od uživatelů působících v odvětví barev a nátěrů, grafických inkoustů, laminovaného papíru a plastů. Všech šest odpovědí bylo v prostorách uživatelů ověřeno.

(429)

Pravděpodobné dopady opatření na uživatele by se lišily v závislosti na segmentu navazujícího trhu, v němž působí. Komise analyzovala zvlášť situaci uživatelů TiO2 pro speciálnější použití, jako je laminovaný papír a grafické inkousty (tito uživatelé také předložili tvrzení o definici výrobku), a zvlášť uživatelů TiO2 v jeho hlavním použití v barvách, nátěrech a plastech.

(430)

Za prvé, ze šesti uživatelů, jejichž odpovědi na dotazník Komise ověřila, budou případnými opatřeními nejvíce dotčeni výrobci laminovaného papíru. TiO2 představuje přibližně [25–35] % jejich celkových výrobních nákladů těchto uživatelů, kteří odebírají kolem [10–40] % TiO2 z Číny. Oba uživatelé rovněž prokázali, že v období šetření vykazovali nízkou nebo zápornou ziskovost. Komise odhadla, že v případě uložení cel, přičemž by všechny ostatní okolnosti byly stejné, by se jejich ziskovost snížila přibližně o [2–3] procentní body. Jak je však uvedeno v 52. bodě odůvodnění výše, tito dva uživatelé získávají velkou většinu TiO2 z jiných zdrojů než z Číny, a Komise proto dospěla k závěru, že tito dva uživatelé mají k dispozici dostatečné alternativní zdroje dodávek.

(431)

Za druhé, společnost Flint Group, výrobce grafických barev, poskytla důkazy prokazující, že výrobky obsahující TiO2 tvoří pouze omezenou část jejího celkového obratu, přičemž TiO2 z Číny představuje pouze částečný podíl na výrobních nákladech těchto výrobků. Vzhledem ke složitosti podnikové struktury společnosti Flint a skutečnosti, že v řadě závodů v Unii vyrábí velké množství složení inkoustů, které obsahují určité množství TiO2, nemohla společnost Flint poskytnout přesné údaje o ziskovosti svého obchodního segmentu souvisejícího s TiO2. Společnost Flint však v období šetření vykazovala zdravou ziskovost na úrovni celé společnosti.

(432)

Na základě dostupných informací dospěla Komise k závěru, že pokud by byla uložena antidumpingová cla, přičemž by všechny ostatní okolnosti byly stejné, ziskovost společnosti v segmentu podnikání souvisejícím s TiO2 by se pravděpodobně snížila o méně než jeden procentní bod (118), a to vzhledem k nízkému podílu TiO2 na celkovém obratu a výrobních nákladech. Kromě toho by společnost zůstala zisková. Komise nemohla určit dopad na celkovou ziskovost skupiny, ale tento dopad by byl ještě méně výrazný. Komise proto dospěla k závěru, že na skupinu Flint nebudou mít cla významný dopad.

(433)

Za třetí, oba další uživatelé, společnosti AkzoNobel a Sherwin-Williams Italy SRL (dále jen „Sherwin-Williams“), jsou velcí výrobci barev a nátěrů. Výrobci barev a nátěrů jsou z hlediska objemu největšími uživateli TiO2. Dopad cel na výkonnost této kategorie uživatelů by byl mnohem méně výrazný. Společnost AkzoNobel vyplnila dotazník na úrovni všech subjektů působících v Unii. TiO2 z Číny představuje zanedbatelný podíl na jejich celkových výrobních nákladech a v období šetření byly ziskové. Společnost Sherwin-Williams poskytla odpovědi na dotazník za dva subjekty, kterých by se cla dotkla nejvíce, a za celou podnikatelskou činnost v Unii. TiO2 z Číny představuje pouze malý podíl na celkových výrobních nákladech obou těchto subjektů dohromady. Zatímco ziskovost jejich výrobků obsahujících TiO2 byla v období šetření nízká, oba subjekty Sherwin-Williams vykazovaly celkovou zdravou ziskovost. Celkový obrat těchto dvou závodů představuje malý podíl na celkovém obratu společnosti Sherwin-Williams v Unii, který byl v období šetření ziskový. Komise proto dospěla k závěru, že i když by oba uživatelé nebyli schopni přenést toto zvýšení nákladů na spotřebitele, byli by schopni opatření absorbovat.

(434)

Nakonec společnost Schulman Plastics, velký výrobce plastů a souvisejících materiálů v Unii, poskytla odpověď na dotazník pro jeden ze svých závodů zřených na výrobu MW, který bude ze společností posuzovaných v tomto oddíle cly ovlivněn nejvíce. Tento závod získává pouze část TiO2 z Číny, ale TiO2 tvoří naprostou většinu jeho celkových výrobních nákladů. Jeho ziskovost v oblasti MW byla v období šetření zdravá, zatímco závod jako celek dosahoval ještě lepších výsledků než jen za oblast MW. Ačkoli bude její ziskovost vzhledem ke struktuře nákladů jistě ovlivněna nejvíce ze všech uživatelů, Komise odhadla, že i kdyby nebyla schopna přenést toto zvýšení nákladů na své zákazníky, zůstala by zisková.

(435)

Jak vyplývá z tohoto oddílu, většina uživatelů, kteří poskytli odpovědi na dotazník, by zůstala zisková i při zohlednění prozatímních antidumpingových cel. Kromě toho měli k dispozici i jiné zdroje dodávek. Komise tudíž dospěla k závěru, že opatření nebudou mít na uživatele celkově nepřiměřeně nepříznivý dopad. Dva uživatelé (společnosti Felix a Sherwin-Williams) v období šetření hospodařili v segmentu TiO2 se ztrátou, přičemž dohromady zaměstnávali přibližně 1 000 osob. Z důvodů vysvětlených v 430. a 433. bodě odůvodnění se však Komise nedomnívala, že by se jejich situace uložením opatření vážně zhoršila. Naopak, pokud výrobci v Unii ukončí podnikání, dojde k vyloučení velké části dodávek pro všechny uživatele.

(436)

Několik uživatelů, sdružení uživatelů a sdružení CNCIA učinilo písemná podání, v nichž tvrdili, že uložení cel by bylo v rozporu se zájmy Unie.

(437)

Za prvé, uživatelé tvrdili, že je v Unii omezený počet výrobců TiO2 a jejich kapacity nejsou dostatečné k uspokojení poptávky Unie. Proto jsou zapotřebí různé zdroje dodávek a přítomnost dovozu TiO2 z Číny na trhu je nezbytná pro normální fungování trhu. Jeden uživatel tvrdil, že se navazující průmyslová odvětví často potýkají s obdobími extrémního nedostatku TiO2, kdy byl pro všechny na příděl a od výrobců v Unii bylo možné obdržet pouze omezené množství poptávky po TiO2. Kromě toho se tvrdilo, že se dovoz z Číny stane zásadním zdrojem dodávek do Unie v důsledku uzavírání závodů v Unii. Dále tvrdili, že antidumpingová cla vyloučí dodávky z Číny a ještě více ohrozí uživatele nedostatkem dodávek, který se projevil v letech 2021/2022.

(438)

Komise v této souvislosti připomněla, že účelem antidumpingových cel není uzavřít trh Unie pro dovoz z dotčené země, nýbrž spíše řešit nekalé tržní praktiky a obnovit rovné podmínky, které přesně umožňují normální fungování trhu. I kdyby však dovoz z Číny zcela vymizel, existuje více zdrojů dodávek z mnoha dalších třetích zemí, což zaručuje stabilitu dodávek. Kromě toho výrobci v Unii během šetření prokázali, že do doby, než se normalizují podmínky na trhu, plánují několik investic zaměřených na rozšíření kapacity. Pokud jde o nedostatek dodávek v letech 2021 a 2022, Komise uvedla, že problémy s dodávkami v těchto letech byly způsobeny právě délkou dodavatelských řetězců, které tak byly silně narušeny krizí v námořní dopravě. Ztráta kapacit v Unii by proto mohla v budoucnu zhoršit případný podobný nedostatek dodávek způsobený otřesy ve světové ekonomice. Komise proto výše uvedené argumenty odmítla jako neopodstatněné.

(439)

Za druhé, některé zúčastněné strany tvrdily, že zvýšení cen TiO2 by mělo nepříznivý vliv na celkovou inflaci v Unii a zejména by poškodilo důležité odvětví stavebnictví, které je klíčovým navazujícím odvětvím pro výrobce barev a laků. Uživatelé tvrdili, že náklady v odvětví stavebnictví stále rostou a že je těžce zasaženo hospodářskou krizí.

(440)

Komise v této souvislosti uvedla, že se do tohoto šetření nezaregistroval jako zúčastněná strana žádný účastník z odvětví stavebnictví, který by vznesl námitku proti uložení cla. Kromě toho nebyly předloženy žádné důkazy, které by kvantifikovaly dopad uložení cel na odvětví stavebnictví. Komise proto dotyčný argument odmítla jako neopodstatněný.

(441)

Za třetí, několik zúčastněných stran tvrdilo, že uživatelé a navazující odvětví nemohou přenést další zvýšení nákladů na své zákazníky, aniž by předložily jakékoli důkazy. Komise tak nemohla ověřit pravdivost tohoto tvrzení. Zdá se však nepravděpodobné, že by v prostředí všeobecné inflace, kdy ceny rostou plošně, nemohli uživatelé zvýšit své ceny, aby vyrovnali malý dopad, který by antidumpingová cla mohla mít na jejich výrobní náklady. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(442)

Za čtvrté, mnozí uživatelé dále tvrdili, že většinu své výroby (např. keramiky) vyvážejí, a jelikož jsou ve své výrobě do značné míry závislí na TiO2, jakékoli zvýšení nákladů na TiO2 v důsledku tohoto šetření je znevýhodní v hospodářské soutěži oproti jejich konkurentům působícím mimo Unii a zvýší riziko offshoringu navazující výroby.

(443)

Tito uživatelé však neposkytli ověřitelné informace (např. odpovědi na dotazník), které by Komisi umožnily určit podíl TiO2 z Číny v jejich struktuře nákladů a přesně posoudit dopad na jejich výkonnost v Unii. Komise proto toto tvrzení odmítla.

(444)

Za páté, několik dalších uživatelů, výrobců matečných směsí, tvrdilo, že konkurenti mimo Unii budou moci získávat TiO2 z Číny za mnohem nižší cenu a budou moci prodávat své výrobky do Unie konkurenceschopněji. Jejich výrobek obsahuje více než [75–80] % TiO2, takže tvrdili, že 50 % cenový rozdíl je učiní zcela nekonkurenceschopnými a může je donutit uzavřít zařízení v Unii. Také navazující odvětví se stanou méně konkurenceschopnými na domácím i vývozním trhu.

(445)

Komise v této souvislosti uvedla, že USA již zavedly antidumpingová cla proti TiO2 z Číny, zatímco Brazílie zahájila v dubnu 2024 vlastní antidumpingové šetření. Ostatní trhy proto již přijímají opatření k nápravě narušujících praktik dumpingového dovozu z Číny. Komise se rovněž domnívala, že i kdyby došlo k přesměrování obchodu s TiO2 z Číny na jiné třetí trhy a snížila by se konkurenceschopnost navazujících odvětví, mělo by to na tato odvětví menší negativní dopad než zánik výrobců TiO2 v Unii, který by vystavil navazující odvětví nedostatku dodávek a horším šokům v dodávkách.

(446)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k názoru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody, které by opravňovaly k vyvození závěru, že uvalení prozatímních opatření na dovoz TiO2 pocházejícího z Číny není v této fázi šetření v zájmu Unie.

(447)

Na základě závěrů, k nimž Komise dospěla ohledně dumpingu, újmy, příčinné souvislosti, úrovně opatření a zájmu Unie, by měla být uložena prozatímní opatření, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

(448)

Prozatímní antidumpingová opatření by měla být na dovoz TiO2 pocházejícího z dotčené země uložena podle čl. 7 odst. 2 základního nařízení. Komise dospěla k závěru, že vhodnou úrovní pro odstranění újmy by mělo být dumpingové rozpětí.

(449)

Na základě výše uvedených skutečností by sazby prozatímního antidumpingového cla vyjádřené na základě ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením měly činit:

(450)

Individuální sazby antidumpingového cla pro dotčené společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění plynoucích z tohoto šetření. Odrážejí proto situaci zjištěnou během tohoto šetření, pokud jde o tyto společnosti. Tyto celní sazby jsou použitelné výlučně na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčené země a vyráběného uvedenými právnickými osobami.

(451)

Na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není výslovně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů, které jsou s těmito konkrétně uvedenými společnostmi ve spojení, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(452)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k rozdílu mezi celními sazbami hrozí, je nutno přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Společnosti, na něž se vztahují individuální sazby antidumpingového cla, musí celním orgánům členských států předložit platnou obchodní fakturu. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Na dovoz, k němuž není taková faktura přiložena, by se mělo vztahovat antidumpingové clo platné pro „všechny ostatní společnosti“.

(453)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(454)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(455)

Jak je uvedeno ve 3. bodě odůvodnění, Komise zavedla na dovoz dotčeného výrobku celní evidenci. Celní evidence byla zavedena za účelem případného výběru cla se zpětnou působností podle čl. 10 odst. 4 základního nařízení.

(456)

V této fázi řízení nelze přijmout rozhodnutí o možném zpětném uplatnění antidumpingových opatření.

(457)

V souladu s článkem 19a základního nařízení informovala Komise zúčastněné strany o plánovaném uložení prozatímních cel. Tyto informace byly zpřístupněny také široké veřejnosti na internetových stránkách GŘ TRADE. Zúčastněné strany dostaly tři pracovní dny na to, aby předložily připomínky k přesnosti výpočtů, které jim byly konkrétně sděleny (dále jen „předběžné poskytnutí informací“).

(458)

Jeden z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku předložil připomínky týkající se metody stanovení prodejních, režijních a správních nákladů obchodníka ve spojení. Na rozdíl od toho, co uvádí vyvážející výrobce, a v souladu s ustálenou praxí Komise nezahrnují prodejní, režijní a správní náklady obchodníka ve spojení v souvislosti s výpočtem dumpingu u uvedeného vyvážejícího výrobce výdaje jako „přeprava a clo“, „skladování“ a „pojištění“. Kromě toho předložili připomínky k předběžnému poskytnutí informací tři uživatelé, společnosti Plastika Kritis SA, Felix a Munksjö. Komise konstatovala, že žádná z těchto připomínek se netýkala přesnosti výpočtů, a proto je posoudí společně se všemi ostatními podáními po zveřejnění prozatímních opatření.

(459)

Komise v zájmu řádné správy vyzve zúčastněné strany k tomu, aby v pevně stanovené lhůtě předložily písemné připomínky a/nebo aby požádaly o slyšení u Komise nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(460)

Zjištění týkající se uložení prozatímních cel jsou prozatímní a mohou být v konečné fázi šetření změněna,