(EU) 2024/1849Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1849 ze dne 13. června 2024, kterým se mění nařízení (EU) 2017/852 o rtuti, pokud jde o zubní amalgám a další výrobky s přidanou rtutí, na které se vztahují omezení vývozu, dovozu a výrobyText s významem pro EHP.

(1)

V souladu s čl. 19 odst. 1 a 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852 (3) měla Komise posoudit potřebu, aby Unie regulovala emise rtuti a jejích sloučenin z krematorií, proveditelnost postupného ukončení používání zubního amalgámu v Unii v dlouhodobém horizontu, pokud možno do roku 2030, a přínosy pro životní prostředí a proveditelnost zákazu výroby a vývozu dalších výrobků s přidanou rtutí, které je zakázáno uvádět na trh Unie a dovážet do Unie, a podat o tom zprávu.

(2)

Rtuť je chemickou látkou vzbuzující celosvětové obavy o životní prostředí z důvodu svého atmosférického přenosu na velké vzdálenosti, svého přetrvávání po člověkem způsobeném vstupu do životního prostředí a své schopnosti bioakumulace v ekosystémech. Rtuť má rovněž významné negativní účinky na lidské zdraví a dochází k jejímu přenosu z matek na děti prostřednictvím placenty nebo kojením. Znečištění životního prostředí rtutí může být důsledkem antropogenních činností, včetně nedostatečného nakládání s odpadní rtutí, kremace nebo nesprávného používání povinných separátorů amalgámu v zubních ordinacích.

(3)

Komise na základě závěrů, k nimž dospěla ve zprávě ze dne 17. srpna 2020 o přezkumech požadovaných podle čl. 19 odst. 1 nařízení (EU) 2017/852 o používání rtuti v zubním amalgámu a zubních výrobcích, předložila v souladu s čl. 19 odst. 3 uvedeného nařízení legislativní návrh na postupné ukončení používání zubního amalgámu a zákaz výroby a vývozu zubního amalgámu a některých světelných zdrojů obsahujících rtuť.

(4)

Používání výrobků s přidanou rtutí, včetně používání zubního amalgámu a světelných zdrojů obsahujících rtuť, představuje nejvýznamnější přetrvávající záměrné používání rtuti v Unii. Bezrtuťové alternativy se však staly ekonomicky a technicky proveditelnými a jsou snadno dostupné.

(5)

Vzhledem k tomu, že Unie a její členské státy ratifikovaly Minamatskou úmluvu o rtuti (4) z roku 2013 (dále jen „úmluva“), a k tomu, že by smluvní strany úmluvy měly přijmout opatření na podporu prevence zubních kazů a podporu zdraví a tím minimalizovat potřebu oprav zubů jakožto jedno z dalších opatření na podporu postupného ukončení používání zubního amalgámu, a vzhledem k dostupnosti a cenové dostupnosti bezrtuťových alternativ a k současnému přechodu na tyto alternativy v mnoha členských státech je vhodné v Unii používání zubního amalgámu ke stomatologickému ošetření zakázat a zároveň zachovat možnost použít zubní amalgám u pacientů se specifickými zdravotními potřebami, pokud to zubní lékař považuje za naprosto nezbytné.

(6)

Při plném respektování odpovědnosti členských států za organizaci zdravotnictví a poskytování zdravotní péče a za účelem omezení socioekonomického dopadu postupného ukončení používání zubního amalgámu, zejména na pacienty s nízkými příjmy, by členské státy, v nichž je zubní amalgám podle vnitrostátního práva jediným materiálem hrazeným nejméně z 90 % z veřejného zdravotního pojištění a v nichž takové hrazení u bezrtuťových alternativ od 1. ledna 2025 ještě není možné, měly mít odchylně od požadavku postupně ukončit používání zubního amalgámu k uvedenému dni, stanoveného v tomto nařízení, na nalezení vhodných řešení pro přizpůsobení svého systému zdravotní péče více času, a proto by jim mělo být umožněno pozdější datum ukončení používání zubního amalgámu. Postupné ukončení používání zubního amalgámu by mělo případně doprovázet proškolení stomatologů, aby se přizpůsobili používání nových technik.

(7)

Členské státy využívající odchylku od postupného ukončení používání stanovenou v tomto nařízení by měly mít možnost povolit používání zubního amalgámu za velmi specifických okolností do 30. června 2026. V důsledku toho by měly být dovoz a výroba zubního amalgámu zakázány od 1. července 2026. Od 1. července 2026 by však dovoz a výroba zubního amalgámu měly být nadále možné pouze tehdy, je-li používání tohoto amalgámu nezbytné k pokrytí specifických zdravotních potřeb.

(8)

S cílem posoudit potřebu dalšího používání zubního amalgámu v případě specifických zdravotních potřeb by měli dovozci a výrobci každoročně informovat příslušné orgány o tom, jaká množství byla pro tyto zdravotní potřeby dovezena nebo vyrobena. Kromě toho by Komise měla do 31. prosince 2029 posoudit, zda je nadále nutné zachovat odchylku vztahující se na dovoz a výrobu zubního amalgámu používaného u pacientů se specifickými zdravotními potřebami, přičemž se zohlední dostupnost bezrtuťových alternativ pro příslušné skupiny pacientů.

(9)

Významným zdrojem emisí rtuti do ovzduší jsou krematoria, a bez ohledu na postupné ukončení používání zubního amalgámu stanovené v tomto nařízení budou krematoria ke znečišťování ovzduší, vody a půdy rtutí nadále přispívat. Je nezbytné vypracovat pokyny k technologiím pro snížení emisí rtuti a jejích sloučenin z krematorií a shromažďovat informace o opatřeních provedených na základě těchto pokynů v členských státech za účelem dosažení vhodné prevence znečištění a zmírnění dopadu na lidské zdraví a životní prostředí.

(10)

Rtuť a sloučeniny rtuti se v celosvětovém měřítku nadále nezákonně používají v kosmetických přípravcích. Páté zasedání konference smluvních stran úmluvy (dále jen „konference smluvních stran“) proto v rozhodnutí MC-5/5 vyzvalo smluvní strany úmluvy k poskytnutí informací o výzvách, s nimiž se potýkají při zamezování vývozu, dovozu a výrobě kosmetických přípravků uvedených v části I přílohy A úmluvy. Vzhledem ke škodlivým účinkům rtuti a sloučenin rtuti na lidské zdraví a životní prostředí je třeba expozici a emise dále co nejvíce omezit až na minimum. Z nedávných zpráv vyplývá, že společnosti působící v Unii vyrábějí a vyvážejí sloučeniny rtuti vedoucí k nepovolenému použití rtuti, zejména v kosmetice. Komise by proto měla podat zprávu o vývoji v rámci úmluvy, pokud jde o postupné ukončení nezákonného používání rtuti v kosmetických přípravcích, s přihlédnutím k informacím smluvních stran úmluvy v souladu s rozhodnutím MC-5/5. Komise by měla dále posoudit zbývající způsoby použití rtuti a jejích sloučenin, jako je použití při porozimetrii, u majáků a v očkovacích látkách, a také potřebu rozšířit seznam velkých zdrojů odpadu a případně navrhnout opatření k postupnému ukončení těchto použití a regulovat vývoz, dovoz a výrobu pro tyto účely.

(11)

Členské státy mají zajistit, aby byly zavedeny řádné systémy sběru výrobků s přidanou rtutí v elektronickém i jiném než elektronickém odpadu, a zajistit sběr těchto výrobků tříděný a šetrný k životnímu prostředí, v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EU (5).

(12)

Ustanovení čl. 4 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU (6) zakazuje uvádění některých elektrických a elektronických zařízení obsahujících rtuť na trh Unie a jejich dovoz do Unie. Příloha III uvedené směrnice uvádí mimo jiné seznam některých světelných zdrojů s přidanou rtutí, které jsou do dat v ní stanovených z uvedeného zákazu vyňaty. Platnost této výjimky skončila v případě netrubicových zářivek s halofosfátovými luminofory již 13. dubna 2016, v případě některých kompaktních zářivek 24. února 2023 a v případě trubicových zářivek pro všeobecné osvětlení 24. srpna 2023. V případě netrubicových zářivek s třípásmovými luminofory skončí platnost výjimky 24. února 2025. V případě většiny vysokotlakých sodíkových výbojek pro všeobecné osvětlení se zlepšeným podáním barev platnost výjimky skončila 24. února 2023, zatímco v případě zbývajících vysokotlakých sodíkových výbojek pro všeobecné osvětlení uvedených v položce 4 přílohy III směrnice 2011/65/EU platnost výjimky skončí 24. února 2027.

(13)

Mimoto byly některé trubicové zářivky pro všeobecné osvětlení uvedeny na seznamu výhledově zakázaných světelných zdrojů v rozhodnutí MC-4/3 přijatém na čtvrtém zasedání konference smluvních stran, které se konalo ve dnech 21. až 25. března 2022, a data postupného ukončení jejich používání byla stanovena rozhodnutím MC-5/4, přijatým na pátém zasedání konference smluvních stran, které se konalo ve dnech 30. října až 3. listopadu 2023. Uvedená rozhodnutí podpořila Unie rozhodnutími Rady (EU) 2022/549 (7) a (EU) 2023/2417 (8).

(14)

Jelikož je vhodné zakázat co nejdříve vývoz zbývajících světelných zdrojů s přidanou rtutí z Unie a jelikož některé z těchto světelných zdrojů nejsou v současné době obsaženy v části A přílohy II nařízení (EU) 2017/852, měly by do ní být pro účely souladu zařazeny, aby byla zakázána jejich výroba a vývoz od dat uvedených v příloze III směrnice 2011/65/EU, a nikoli později, než k nejambicióznějším datům uvedeným v rozhodnutí MC-4/3. Kromě toho lze významných vedlejších přínosů dosáhnout tím, že se postupně co nejdříve ukončí vývoz světelných zdrojů s přidanou rtutí, protože bezrtuťové alternativy jsou energeticky účinnější, a zamezily by tudíž uvolňování tun emisí CO2.

(15)

Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu jejich rozsahu a účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(16)

Nařízení (EU) 2017/852 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

1)

Článek 10 se mění takto:

2)

Článek 18 se mění takto:

3)

Článek 19 se mění takto:

4)

Příloha II se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.