(EU) 2024/1834Nařízení Komise (EU) 2024/1834 ze dne 3. července 2024, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign ventilátorů poháněných elektromotory s příkonem v rozmezí od 125 W do 500 kW, a zrušuje nařízení Komise (EU) č. 327/2011

1)

„Kategorií měření“ se rozumí uspořádání při zkoušce, měření nebo použití, které definuje podmínky na vstupu a na výstupu testovaného ventilátoru.

2)

„Kategorií měření A“ se rozumí takové uspořádání, kdy je ventilátor měřen s volným vstupem a výstupem a s přepážkou mezi vstupem a výstupem.

3)

„Kategorií měření B“ se rozumí takové uspořádání, kdy je ventilátor měřen s volným vstupem a s potrubím připevněným k výstupu a s přepážkou mezi vstupem a výstupem.

4)

„Kategorií měření C“ se rozumí takové uspořádání, kdy je ventilátor měřen s potrubím připevněným ke vstupu a s volným výstupem a s přepážkou mezi vstupem a výstupem.

5)

„Kategorií měření D“ se rozumí takové uspořádání, kdy je ventilátor měřen s potrubím připevněným na vstupu a výstupu a s přepážkou mezi vstupem a výstupem.

6)

„Kategorií měření E“ se rozumí takové uspořádání, kdy je ventilátor měřen s volným vstupem a výstupem a bez přepážky mezi vstupem a výstupem.

7)

„Kategorií účinnosti“ se rozumí forma energie výstupního plynového výkonu ventilátoru použitá pro stanovení energetické účinnosti ventilátoru, přičemž se u všech ventilátorů kromě proudových ventilátorů rozlišuje mezi „statickou“ a „celkovou“ účinností v závislosti na tom, zda byl plynový výkon ventilátoru určen na základě statického tlaku ventilátoru, nebo tlaku ventilátoru.

8)

„Účinností ventilátoru“ (η) se rozumí poměr výstupního plynového výkonu ventilátoru P u a příkonu ventilátoru P e, vyjádřených ve W a stanovených v bodu nejvyšší účinnosti (BEP), vynásobený korekčními faktory pro konverzi energie C p, kompenzaci částečného zatížení C c a kompenzaci krytu C guard, přičemž se rozlišuje mezi „statickou“ a „celkovou“ účinností v závislosti na tom, zda byl plynový výkon ventilátoru P u určen na základě statického tlaku ventilátoru, nebo tlaku ventilátoru, v souladu s bodem 6.1 přílohy III.

9)

„Plynovým výkonem ventilátoru“ (P u), vyjádřeným ve W, se rozumí součin objemového průtoku q v, vyjádřeného v m3/s, a příslušného rozdílu tlaků na vstupu a výstupu ventilátoru Δp (tlak ventilátoru nebo statický tlak ventilátoru), vyjádřeného v Pa, obě veličiny určené v bodu nejvyšší účinnosti, přičemž se rozlišuje mezi „statickým“ a „celkovým“ plynovým výkonem ventilátoru v závislosti na tom, zda byl plynový výkon ventilátoru určen na základě statického tlaku ventilátoru, nebo tlaku ventilátoru.

10)

„Elektrickým příkonem“ (P e), vyjádřeným ve W, se rozumí elektrický příkon v bodu nejvyšší účinnosti nebo Tm měřený na hlavních svorkách motoru nebo pohonu s proměnnými otáčkami (je-li jím ventilátor vybaven).

11)

„Korekcí konverze výkonu“ (C p) se rozumí korekční faktor pro ztráty při konverzi výkonu stanovený podle bodu 6 přílohy III.

12)

„Kompenzací částečného zatížení“ (C c) se rozumí korekční faktor pro částečné zatížení stanovený podle bodu 6 přílohy III.

13)

„Kompenzací krytu“ (C guard) se rozumí korekční faktor stanovený podle bodu 6 přílohy III, který lze použít při výpočtu účinnosti ventilátoru, je-li ventilátor vybaven trvale připevněnými ochrannými kryty, které nelze odstranit, aniž by ventilátor přestal fungovat.

14)

„Objemovým průtokem“ (q v), vyjádřeným v m3/s, se rozumí objem plynu, který ventilátor dopraví za jednotku času, odvozený od hmotnostního průtoku, běžně se standardním vzduchem o výchozí hustotě ρ1 200 kg/m3.

15)

„Celkovým tlakem“ (ptot ), vyjádřeným v Pa, se rozumí tlak vypočítaný z absolutního tlaku a dynamického tlaku.

16)

„Absolutním tlakem“ (p), vyjádřeným v Pa, se rozumí tlak měřený vzhledem k absolutnímu nulovému tlaku.

17)

„Dynamickým tlakem“ (pd ), vyjádřeným v Pa, se rozumí tlak vypočítaný z rychlosti a hustoty.

18)

„Statickým tlakem ventilátoru“ (p fs), vyjádřeným v Pa, se rozumí rozdíl mezi statickým tlakem na výstupu ventilátoru a stagnačním tlakem na vstupu ventilátoru, nebo pokud stlačitelnost není relevantní, rozdíl mezi statickým tlakem na výstupu ventilátoru a celkovým tlakem na vstupu ventilátoru. Jedná se o všesměrnou sílu na povrchovou jednotku působící na výstupu ventilátoru, která se obvykle se posuzuje měřením stagnačního tlaku ve (válcovitém) otvoru vhodné geometrie a rozměrů ve stěně potrubí nebo ve vhodném měřicím přístroji kolmo ke směru průtoku plynu.

19)

„Tlakem ventilátoru“ (pf ), vyjádřeným v Pa, se rozumí rozdíl mezi stagnačním tlakem na výstupu ventilátoru a na vstupu ventilátoru, nebo pokud stlačitelnost není relevantní, rozdíl mezi celkovými tlaky na výstupu ventilátoru a na vstupu ventilátoru. Jedná se o direkcionální sílu na povrchovou jednotku působící na výstupu ventilátoru, která se obvykle se posuzuje měřením stagnačního tlaku ve (válcovitém) otvoru vhodné geometrie a rozměrů čelem ke směru proudění plynu.

20)

„Stagnačním tlakem“ (psg ), vyjádřeným v Pa, se rozumí tlak měřený v libovolném bodě proudícího plynu, pokud by byl zastaven způsobem, při němž nedochází k přenosu tepla nebo hmoty.

21)

„Třídou účinnosti“ se rozumí parametr při výpočtu minimální energetické účinnosti ventilátoru se specifickým příkonem v bodu nejvyšší účinnosti nebo Tm (při výpočtu energetické účinnosti ventilátoru vyjádřený jako parametr „N“).

22)

„Minimální účinností ventilátoru“ (η min) se rozumí účinnost ventilátoru, které musí ventilátor dosáhnout, aby splnil požadavky, vypočítaná na základě příslušné rovnice stanovené v příloze II za použití platného celého čísla N třídy účinnosti a hodnoty příkonu P e ventilátoru v bodu jeho nejvyšší účinnosti vyjádřené v kW.

23)

„Minimální účinností proudového ventilátoru (ηr,min )“ se rozumí účinnost ventilátoru, které musí ventilátor dosáhnout, aby splnil požadavky, vypočítaná na základě příslušné rovnice stanovené v příloze II za použití platného celého čísla N třídy účinnosti a hodnoty příkonu Pe ventilátoru při jeho naměřeném tahu vyjádřené v kW.

24)

„Naměřeným tahem (Tm )“ se rozumí naměřený tah proudového ventilátoru, vyjádřený v N, hodnocený podle kategorie měření E a převedený na hustotu 1,2.

25)

„Účinností proudového ventilátoru“ηr (T) se rozumí výstupní plynový výkon ventilátoru odvozený z naměřeného tahu proudového ventilátoru vyděleného příkonem Pe, vynásobený korekčními faktory pro konverzi výkonu Cp, kompenzaci částečného zatížení Cc a kompenzaci krytu Cguard, v souladu s bodem 6.2 přílohy III.

26)

„Specifickou rychlostí“ (σΒΕΡ ) se rozumí poměr mezi objemovým průtokem a tlakem ventilátoru jako bezrozměrné charakteristické číslo určené v bodu nejvyšší účinnosti v souladu s bodem 8 přílohy III.

27)

„Nízkohlučným ventilátorem“ se rozumí axiální ventilátor s příkonem 10 kW nebo vyšším s maximální charakteristickou hodnotou emisí hluku v bodu nejvyšší účinnosti L ≤ 32 dB(A).

28)

„Víceúčelovým ventilátorem“ se rozumí ventilátor určený jak pro větrání za běžných podmínek, tak pro nouzové použití, jak je stanoveno v čl. 1 odst. 3 písm. b).

29)

„Reverzibilním ventilátorem“ se rozumí ventilátor schopný dosáhnout alespoň 80 % jmenovitého dopředného objemového průtoku v opačném směru.

30)

„Zakázkovým ventilátorem“ se rozumí ventilátor, jehož design je přizpůsoben pro konkrétního zákazníka a/nebo konkrétní zakázku, pokud jde o jeden nebo více významných prvků, a s provozním bodem nebo rozsahem specifikovaným zákazníkem nebo v zakázce. Tyto ventilátory jsou dodávány pouze dotčenému zákazníkovi nebo na základě dotčené zakázky. Podrobnosti o nich nejsou uvedeny v katalozích, on-line médiích ani ve všeobecných nástrojích výběru. Výkonnostní parametry jsou specifické pro danou aplikaci a zákazníka nebo zakázku.

31)

„Ventilátorem kritickým pro bezpečnost“ se rozumí ventilátor, který byl navržen, ověřen, certifikován a vyroben v rámci oblasti působnosti nařízení (EU) č. 305/2011 nebo směrnice 2014/34 týkající se zařízení a ochranných systémů určených k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu.

32)

„Odbornou opravnou“ se rozumí osoba nebo podnik, který poskytuje služby v oblasti oprav a odborné údržby ventilátorů.

33)

„Výrobcem oprávněnou odbornou opravnou“ se rozumí odborná opravna, kterou výrobce, dovozce nebo zplnomocněný zástupce oprávnil k opravě ventilátorů kritických pro bezpečnost, které uvádí na trh.

34)

„Spotřebními částmi (opotřebitelnými prvky)“ se rozumí části, které jsou záměrně určeny k opotřebení, aby ventilátor splňoval požadavky na zamýšlené použití. Pokud se například ventilátor používá v abrazivním prostředí, může se rychle poškodit oděrem. Některé části jsou navrženy jako opotřebitelné prvky na ochranu jiných kritických oblastí a jsou navrženy tak, aby byly častěji vyměňovány.

35)

„Proprietárním nástrojem“ se rozumí nástroj, který není běžně dostupný a je speciálně navržen pro funkci, které nelze bezpečně a/nebo spolehlivě dosáhnout běžně dostupným nástrojem.

36)

„Inherentní rychlostí“ se rozumí rotační rychlost ventilátoru, když je provozován za jmenovitých podmínek napájení motoru.

37)

„Zárukou“ se rozumí jakýkoli závazek výrobce, dovozce nebo zplnomocněného zástupce vůči spotřebiteli: a) vrátit zaplacenou cenu, nebo b) ventilátory vyměnit, opravit či s nimi jakýmkoli způsobem naložit, pokud neodpovídají údajům uvedeným v záručním listě nebo v příslušné reklamě.

38)

„Náhradním dílem“ se rozumí samostatný díl, který může ve ventilátoru nahradit díl se stejnou nebo podobnou funkcí.

39)

„Náhradním ventilátorem“ se rozumí ventilátor určený k nahrazení odpovídajícího stávajícího ventilátoru, který je zabudovaný do výrobku.

a)

jsou zabudovány nebo uváděny na trh výhradně za účelem zabudování do jiných výrobků;

b)

jsou uvedeny na trh během prvního roku ode dne použitelnosti tohoto nařízení;

c)

splňují požadavky přílohy I nařízení (EU) č. 327/2011 za použití metod výpočtu uvedených v příloze II uvedeného nařízení a ověřitelných orgány dohledu nad trhem v souladu s přílohou III uvedeného nařízení, v souladu s prohlášeními o shodě dotčených ventilátorů;

d)

první kus dotčeného modelu je uveden na trh přede dnem 24. července 2026.

a)

v sortimentu výrobků nabízených výrobcem/dovozcem/zplnomocněným zástupcem neexistuje žádný náhradní ventilátor vhodný k zabudování do daného výrobku, který je v souladu s tímto nařízením;

b)

splňují požadavky na informace stanovené v bodě 6;

c)

splňují požadavky stanovené v bodě 2 přílohy I nařízení (EU) č. 327/2011, které byly použitelné ke dni uvedení ventilátorů, které mají nahradit, na trh za použití metod výpočtu uvedených v příloze II uvedeného nařízení a ověřitelných orgány dozoru nad trhem v souladu s přílohou III uvedeného nařízení.

1.

Účinnost ventilátorů (η), s výjimkou proudových ventilátorů, ventilátorů s příčným prouděním a ventilátorů uvedených v bodě 7, je rovna minimální účinnosti ventilátoru (η min) nebo je vyšší, přičemž minimální účinnost ventilátoru je funkce příkonu P e (v kW) a minimální třídy účinnosti N vypočítaná za použití těchto rovnic:

2.

Účinnost proudových ventilátorů (ηr ) je rovna minimální účinnosti proudového ventilátoru (η r,min) nebo je vyšší, přičemž minimální účinnost proudového ventilátoru je funkce příkonu Pe (v kW) a minimální třídy účinnosti N vypočítaná za použití těchto rovnic:

3.

Ventilátory s příčným prouděním musí mít minimální celkovou účinnost ventilátoru (B, D) nejméně 0,21 (21 %) v celém rozsahu výkonu.

4.

Účinnost ventilátoru se určuje v souladu s metodami měření a výpočtů uvedenými v příloze III.

Příslušné hodnoty minimální třídy účinnosti N podle typu ventilátoru (s výjimkou ventilátorů s příčným prouděním), kategorie účinnosti (statická, nebo celková) a kategorie měření (A až E) jsou uvedeny v tabulce 1.

Tabulka 1

Minimální třídy účinnosti

5.

Výpočet minimální třídy účinnosti N pro přetlakové ventilátory zahrnuje úhel proudění ventilátoru α ve stupních zaokrouhlený na nejbližší celé číslo, určený v souladu s bodem 4 přílohy III.

6.

V případě ventilátorů, které mají následující vlastnosti, se hodnoty minimálních tříd účinnosti N stanovené v tabulce 1 vynásobí odpovídajícím faktorem (odpovídajícími faktory):

7.

V případě odstředivých ventilátorů se specifickou rychlostí σΒΕΡ < 0,12, příkonem Pe < 10 kW, kategorií měření B nebo D a kategorií účinnosti „celková“ je minimální účinnost ventilátoru (ηmin ) následující funkcí σΒΕΡ : ηmin = 2,95 * σΒΕΡ + 0,2.

1.

S účinkem ode dne 24. července 2026 musí být informace o ventilátorech stanovené v bodě 2 písm. a) až o) viditelně uvedeny:

2.

Musí být uvedeny tyto informace:

V případě zakázkových ventilátorů musí být informace uvedené v písmenech a) až q) namísto jejich zveřejnění na volně přístupných internetových stránkách poskytnuty spolu s obchodními nabídkami učiněnými zákazníkům.

Informace zmíněné v bodě 2 písm. a), b), c), d), e) a f) a rok výroby musí být trvanlivě uvedeny na výkonovém štítku ventilátoru nebo v jeho blízkosti a v případě bodu 2 písm. c) musí být pro označení příslušné skutečnosti použita jedna z následujících variant:

Výrobci poskytnou v uživatelské příručce informace o veškerých zvláštních bezpečnostních opatřeních, která je potřeba přijmout při montáži, instalaci nebo údržbě (včetně čištění) ventilátorů.

1.

Pro všechny ventilátory, s výjimkou zakázkových ventilátorů, proudových ventilátorů a ventilátorů s vícerychlostními motory:

U ventilátorů, s výjimkou zakázkových ventilátorů, proudových ventilátorů a ventilátorů s vícerychlostními motory, musí být uvedena provozní výkonnost ventilátoru při částečném zatížení. Tato výkonnost musí být popsána nejméně třemi křivkami výkonu při různých rychlostech: jednou při uvedené inherentní rychlosti, jednou při nižší rychlosti odpovídající 40 % až 50 % inherentní rychlosti a třetí při rychlosti odpovídající průměru prvních dvou rychlostí (± 10 procentních bodů). Lze uvést více než tři křivky, a to při jakýchkoli rychlostech, včetně rychlostí nižších než 40 %.

Křivky výkonu musí obsahovat dostatečný počet zkušebních bodů, aby bylo možné zakreslit charakteristickou křivku do normálního provozního rozsahu.

Informace o křivkách mohou být v digitální podobě, jako je software pro výběr nebo on-line katalog. Pro jednotlivé zkušební body musí být uvedeny hodnoty objemového průtoku, tlaku, elektrického výkonu, rotační rychlosti a účinnosti ventilátoru.

Tyto informace se uvedou:

2.

Pro zakázkové ventilátory, s výjimkou proudových ventilátorů:

Musí být uvedena výkonnost nebo křivka výkonu zakázkových ventilátorů ve stanoveném provozním bodě (bodech) nebo provozním rozsahu (rozsazích). Křivka výkonu musí obsahovat dostatečný počet zkušebních bodů, aby bylo možné charakteristické křivky vykreslit do normálního provozního rozsahu. Pro jednotlivé zkušební body musí být uvedeny hodnoty objemového průtoku, tlaku, elektrického výkonu a účinnosti.

Tyto informace se uvedou:

3.

Pro proudové ventilátory:

U proudových ventilátorů musí být uvedena provozní výkonnost ventilátoru při částečném zatížení:

Pro každý provozní bod musí zveřejněné údaje zahrnovat minimálně tah, příkon, rotační rychlost a účinnost.

Tyto informace se uvedou:

V případě zakázkových proudových ventilátorů musí být informace namísto jejich zveřejnění na volně přístupných internetových stránkách poskytnuty spolu s obchodními nabídkami učiněnými zákazníkům.

4.

V případě ventilátorů s vícerychlostními motory, s výjimkou proudových ventilátorů, musí být uvedeny křivky pro inherentní a minimální rychlost motoru dostupné zákazníkovi za stejných podmínek, jaké jsou stanoveny v bodech 1 a 2, v závislosti na tom, zda jde o zakázkový ventilátor, či nikoli.

1.

Dostupnost náhradních dílů a aktualizace softwaru:

2.

Přístup k informacím o opravách:

3.

Požadavky na demontáž za účelem využití a recyklace materiálů se zamezením znečištění:

a)

přístup ke službám odborných opraven (internetové stránky, adresy, kontaktní údaje);

b)

relevantní informace pro objednání náhradních dílů, které jsou k dispozici koncovým uživatelům, přímo od výrobce nebo prostřednictvím jiných kanálů;

c)

minimální dobu, po kterou jsou náhradní díly k dispozici;

d)

minimální dobu trvání záruky vztahující se na ventilátor uvedenou v letech;

e)

podrobnosti o veškerých proprietárních nástrojích potřebných k opravě;

f)

návod ke správné instalaci;

g)

návod k údržbě;

h)

identifikaci chyb, význam chyb a nutná opatření, včetně identifikace chyb vyžadujících odbornou pomoc;

i)

informace o veškerých důsledcích opravy provedené svépomocí nebo neodborné opravy na bezpečnost uživatele a na záruku.

a)

název výrobce, registrované obchodní jméno nebo registrovanou obchodní značku, kontaktní adresu;

b)

identifikační značku modelu a případně jiné kódy a značky dostatečné pro jednoznačnou a snadnou identifikaci výrobku;

c)

příslušné informace pro usnadnění demontáže, recyklace nebo likvidace výrobku na konci doby životnosti;

d)

informace důležité pro minimalizaci dopadu na životní prostředí a zajištění optimální životnosti s ohledem na instalaci, používání a údržbu ventilátorů;

e)

informace o výrobku nebo výrobcích, do nichž má být náhradní ventilátor zabudován.

1.

Pokud neexistují příslušné normy, použijí se do doby zveřejnění odkazů na příslušné harmonizované normy v Úředním věstníku Evropské unie prozatímní zkušební metody stanovené v tabulce 2 nebo jiné spolehlivé, přesné a opakovatelné metody, které zohledňují obecně uznávané nejnovější metody, v souladu s ustanoveními stanovenými v bodech 2 až 8.

Výrobci, dovozci nebo zplnomocnění zástupci použijí pro výpočty v této příloze deklarované hodnoty parametrů uvedené v čl. 4 odst. 2.

2.

3.

Soulad ventilátorů, u nichž lze nastavit úhel sklonu lopatek tak, aby byl splněn bod výkonu požadovaný zákazníkem, se stanoví pomocí nejméně příznivé konfigurace sklonu lopatek, která je zákazníkovi k dispozici.

4.

Úhel proudění ventilátoru α se vypočítá jako průměrná hodnota úhlů α1 a α2 podle tohoto vzorce:

kde:

α1 je úhel ve směru osy otáčení tečny k náboji v průsečíku zadního okraje lopatky s nábojem,

α2 je úhel ve směru osy otáčení tečny k věnci nebo k vnějšímu průměru lopatky v průsečíku zadního okraje lopatky s věncem nebo s vnějším průměrem lopatky, přičemž platí, že pokud náboj a/nebo věnec nejsou osově souměrné, berou se jako úhly α1 a α2 průměrné hodnoty ve směru obvodu.

Rotor je definován jako „axiální“, pokud platí, že α < 20°, jako „přetlakový“, pokud platí, že 20°≤ α < 70°, a jako „odstředivý“, pokud platí, že α ≥ 70°.

5.

Úhlem lopatky odstředivého ventilátoru β2 se rozumí úhel mezi tečnou k vnějšímu obvodu vnější kružnice, jak je definován zadním okrajem lopatek, a přímkou protínající zadní okraj lopatky. Aby bylo možné vzít v úvahu konstrukce lopatek, u nichž se rychle mění úhel na zadním okraji, bere se jako úhel aritmetický průměr na 50 % délky lopatky. Zadní okraj lopatky je okraj na špičce lopatky na výstupu rotoru. Lopatky odstředivého ventilátoru se definují jako „dozadu zahnuté“, pokud platí, že 0°< β2 ≤ 50°, jako „dozadu zahnuté“, pokud platí, že 50°< β2 ≤ 90°, a jako „dopředu zahnuté“, pokud platí, že β2 > 90°.

6.

6.1.

Účinnost ventilátoru se vypočítá takto:

η = C p • C c • C guard • P u/P e

kde:

C p je korekční faktor pro ztráty při konverzi výkonu o hodnotě 0,9 pro ventilátory vybavené motorem na stejnosměrný proud se jmenovitým napětím nižším než 100 V, pokud konvertor měnící střídavý proud na stejnosměrný proud není součástí ventilátoru, a 1,0 v ostatních případech,

C c je korekční faktor pro částečné zatížení s jednou z těchto hodnot:

C guard je korekční faktor pro kompenzaci krytu, který lze použít při výpočtu účinnosti ventilátoru, pokud je ventilátor vybaven trvale připevněnými ochrannými kryty, které nelze odstranit, aniž by ventilátor přestal fungovat. Hodnota Cguard je:

kde „e“ je rozměr otvoru, který odpovídá straně čtvercového otvoru, průměru kulatého otvoru a nejužšímu rozměru štěrbinového otvoru ve smyslu bodu 4.2.4.1 normy EN ISO 13857:2019,

P u, vyjádřeno ve W, je součin objemového průtoku q v, vyjádřeného v m3/s, a příslušného rozdílu tlaků na vstupu a výstupu ventilátoru Δp, vyjádřeného v Pa (obě veličiny se určují v bodu nejvyšší účinnosti), vypočítaný podle této rovnice:

P u = qv • Δp,

kde q v, vyjádřeno v m3/s, je objem plynu, který ventilátor dopraví za jednotku času, odvozený od hmotnostního průtoku, běžně se standardním vzduchem o výchozí hustotě ρ 1 200 kg/m3.

6.2.

Účinnost proudového ventilátoru ηr (T) se vypočítá takto:

kde:

qv (T) je objemový průtok při tahu T, vyjádřený v m3/s,

Δp(T) je rozdíl tlaků při tahu T, vyjádřený v Pa,

Pe je příkon dodávaný ventilátoru, vyjádřený ve W,

ρ je standardní hustota vzduchu (1,2 kg/m3),

A2 je hrubá plocha výstupu ventilátoru, vyjádřená v m2,

Tm je tah proudového ventilátoru, jak je definován v bodě 24 přílohy I,

Cp, Cc a Cguard jsou korekční faktory popsané v oddíle 6.1 výše.

7.

Charakteristická hodnota emisí hluku, vyjádřená v dB(A), se stanoví takto:

L = PWL impeller – 30 log u tip – 10 log (0,001•qv • p fs) + 5 log Dimpeller

kde:

PWL impeller je hladina akustického výkonu rotoru v bodu nejvyšší účinnosti, vyjádřená v dB(A),

u tip je rychlost hrotu rotoru v bodu nejvyšší účinnosti, vyjádřená v m/s,

qv je objemový průtok v bodu nejvyšší účinnosti, vyjádřený v m3/s,

p fs je statický tlak ventilátoru v bodu nejvyšší účinnosti, vyjádřený v Pa,

Dimpeller je průměr rotoru, vyjádřený v m.

8.

Specifická rychlost σΒΕΡ odstředivých ventilátorů s příkonem Pe < 10 kW, kategorií měření B nebo D a kategorií účinnosti „celková“ se stanoví takto:

kde:

σΒΕΡ je specifická rychlost,

n jsou otáčky ventilátoru, vyjádřené v otáčkách za minutu (ot/min),

ρ je hustota vzduchu 1,2 kg/m3,

qv,BEP je objemový průtok v bodu nejvyšší účinnosti, vyjádřený v m3/s,

pf,BEP je tlak ventilátoru v bodu nejvyšší účinnosti, vyjádřený v Pa,

π je číslo pí (3,14...).

Tabulka 2

Odkazy a poznámky pro hodnocení ventilátorů

(Zdrojem všech odkazů je CEN, není-li uvedeno jinak)

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

Tabulka 3

Tolerance pro ověřování