(EU) 2024/1789Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1789 ze dne 13. června 2024 o vnitřním trhu s plynem z obnovitelných zdrojů, se zemním plynem a s vodíkem, o změně nařízení (EU) č. 1227/2011, (EU) 2017/1938, (EU) 2019/942 a (EU) 2022/869 a rozhodnutí (EU) 2017/684 a o zrušení nařízení (ES) č. 715/2009 (přepracované znění)Text s významem pro EHP.

Publikováno: Úř. věst. L 1789, 15.7.2024 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 13. června 2024 Autor předpisu: Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od: 4. srpna 2024 Nabývá účinnosti: 1. ledna 2025
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
 Obsah   Tisk   Export  Jen platné Všechny   Skrýt přehled Celkový přehled   Skrýt názvy Zobrazit názvy  

Předpisem se mění

(EU) č. 1227/2011; (EU) 2017/684; (EU) 2017/1938; (EU) 2019/942; (EU) 2022/869;

Provádí předpisy

12016E194;

Předpisem se ruší

(ES) č. 715/2009; 2010/685/EU; 2012/490/EU; (EU) č. 347/2013; (EU) 2015/715; (EU) 2018/1999; (EU) 2022/869; (EU) 2022/1032;

Oblasti

Věcný rejstřík

CZ-NACE

35;

Normy

ISO 50001-5;

Předpisy EU

21994A0103(01); 2003/55/ES; 2003/87/ES; 2009/73/ES; (ES) č. 401/2009; (EU) č. 182/2011; (EU) č. 1025/2012; (EU) č. 312/2014; (EU) 2015/703; 12016M029; 12016E101; 12016E102; 12016E107; 12016E215; 12016E290; 12016E291; (EU) 2016/679; (EU) 2017/459; (EU, Euratom) 2018/1046; (EU) 2018/1725; (EU) 2018/2001; (EU) 2019/943; (EU) 2019/944; (EU) 2021/1056; (EU) 2021/1119; (EU) 2021/1153; (EU) 2022/2576; (EU) 2023/857; (EU) 2023/957; (EU) 2023/959; (EU) 2023/1791; (EU) 2023/1805; (EU) 2023/2405; (EU) 2023/2413; (EU) 2024/1787; (EU) 2024/1788;
Původní znění předpisu

European flag

Úřední věstník
Evropské unie

CS

Řada L


2024/1789

15.7.2024

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2024/1789

ze dne 13. června 2024

o vnitřním trhu s plynem z obnovitelných zdrojů, se zemním plynem a s vodíkem, o změně nařízení (EU) č. 1227/2011, (EU) 2017/1938, (EU) 2019/942 a (EU) 2022/869 a rozhodnutí (EU) 2017/684 a o zrušení nařízení (ES) č. 715/2009 (přepracované znění)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 194 odst. 2 uvedené smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 (4) bylo několikrát podstatně změněno. Vzhledem k potřebě provést další změny by uvedené nařízení mělo být v zájmu přehlednosti přepracováno.

(2)

Účelem vnitřního trhu se zemním plynem, který je postupně zaváděn od roku 1999, je poskytnout skutečnou možnost výběru všem spotřebitelům v Unii, ať již občanům nebo podnikům, dále nové obchodní příležitosti a intenzivnější přeshraniční obchod, aby se dosáhlo větší efektivity, konkurenceschopných cen a vyšších standardů služeb a aby se přispělo k větší bezpečnosti dodávek a udržitelnosti.

(3)

Unie se v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 (5) zavázala ke snížení emisí skleníkových plynů. S tímto nařízením je nutné sladit pravidla vnitřního trhu s plynnými palivy. Unie v této souvislosti stanovila, jak mají být zmodernizovány její trhy s energií, včetně dekarbonizace trhů s plynem ve sdělení Komise ze dne 8. července 2020 nazvaném „Cesta ke klimaticky neutrálnímu hospodářství: Strategie EU pro integraci energetického systému“, ve sdělení Komise nazvaném „Vodíková strategie pro klimaticky neutrální Evropu“ (tzv. Vodíková strategie EU) a v usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. července 2020 o komplexním evropském přístupu ke skladování energie (6). Toto nařízení by mělo přispět k dosažení cíle Unie snížit emise skleníkových plynů a současně zajistit bezpečnost dodávek energie a řádné fungování vnitřních trhů se zemním plynem a s vodíkem.

(4)

Toto nařízení doplňuje související politické a legislativní nástroje Unie, zejména nástroje navržené podle sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019„Zelená dohoda pro Evropu“, jako například nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/857 (7), (EU) 2023/957 (8), (EU) 2023/1805 (9) a (EU) 2023/2405 (10) a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/959 (11), (EU) 2023/1791 (12) a (EU) 2023/2413 (13), které mají motivovat k dekarbonizaci hospodářství Unie a zajistit, aby hospodářství Unie nadále směřovalo ke klimaticky neutrální Unii do roku 2050 v souladu s nařízením (EU) 2021/1119. Hlavním cílem tohoto nařízení je umožnit a usnadnit přechod ke klimatické neutralitě tím, že zajistí rozvinutí trhu s vodíkem a účinný trh se zemním plynem.

(5)

Toto nařízení má usnadnit rozšíření plynu z obnovitelných zdrojů, nízkouhlíkového plynu a vodíku v energetickém systému, což umožní odklon od fosilního plynu, a dále má umožnit, aby plyn z obnovitelných zdrojů, nízkouhlíkový plyn a vodík hrály důležitou úlohu při dosahování cílů Unie v oblasti klimatu do roku 2030 a klimatické neutrality do roku 2050. Nařízení má rovněž vytvořit regulační rámec, který všem účastníkům trhu poskytne možnost i motivaci k tomu, aby se odklonili od fosilního plynu a plánovali své činnosti tak, aby se zabránilo ustrnutí na současném stavu, a má zajistit postupné a včasné ukončení používání fosilního plynu, zejména ve všech příslušných průmyslových odvětvích a pro účely vytápění.

(6)

Ve Vodíkové strategii EU se uznává, že členské státy mají různý potenciál pro výrobu vodíku z obnovitelných zdrojů, a proto přináší otevřený a konkurenceschopný vnitřní trh, na němž přeshraniční obchod není omezován překážkami, významné výhody z hlediska hospodářské soutěže, cenové dostupnosti a bezpečnosti dodávek. Ve Vodíkové strategie EU se dále zdůrazňuje, že přechod na likvidní trh, na němž by se s vodíkem obchodovalo jako s komoditou, by usnadnil vstup nových výrobců, byl by přínosný pro hlubší integraci s jinými nosiči energie a vytvořil by funkční cenové signály pro investiční a provozní rozhodnutí. Pravidla stanovená v tomto nařízení by proto měla usnadnit vznik trhů s vodíkem, obchodování s vodíkem jako s komoditou a likvidních obchodovacích středisek. Členské státy by měly odstranit všechny nepřiměřené překážky, včetně nepřiměřených sazeb v propojovacích bodech. Stávající pravidla, která byla vytvořena pro trhy s elektřinou a se zemním plynem a která umožnila efektivní komerční operace a obchodování, by měla být při současném rozpoznání inherentních rozdílů vzata v potaz i pro trh s vodíkem. Toto nařízení stanoví sice obecné zásady pro fungování trhu s vodíkem, ale při uplatňování těchto zásad je vhodné přihlížet ke stupni rozvoje tohoto trhu.

(7)

Jedním z klíčových prvků politiky spravedlivé transformace je podpora uhelných regionů a regionů s vysokými emisemi uhlíku při postupném vyřazování fosilních paliv a zavádění energie z obnovitelných zdrojů. Tato podpora musí být poskytována důsledně v souladu s příslušným právním rámcem, zejména s Fondem pro spravedlivou transformaci zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1056 (14), který umožňuje financovat technologie pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Komisi připadá klíčová úloha při zajišťování podpory vnitrostátních politik, jež mají za cíl postupně omezovat stávající výrobní a těžební kapacity pro uhlí a jiná pevná fosilní paliva. Tento proces vyžaduje finanční prostředky na zmírnění jeho sociálních a hospodářských dopadů, mimo jiné na rekvalifikaci pracovní síly za účelem přechodu regionů, které procházejí strukturálními změnami, na čistou energii. Podpora uhelných regionů a regionů s vysokými emisemi uhlíku bude muset zohledňovat konkrétní cíle, působnost a kritéria každého příslušného programu financování Unie. Z Fondu pro spravedlivou transformaci nelze financovat jiné technologie než technologie pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů.

(8)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1788 (15) umožňuje existenci provozovatele kombinované soustavy. Proto pravidla stanovená v tomto nařízení nevyžadují změnu v organizaci vnitrostátních soustav, jež jsou v souladu s příslušnými ustanoveními této směrnice.

(9)

Je nezbytné stanovit kritéria pro určování sazeb za přístup k síti, aby se zajistilo, že jsou plně v souladu se zásadou nediskriminace, že plně vyhovují potřebám řádně fungujícího vnitřního trhu, že plně zohledňují potřebu integrity soustavy a odrážejí skutečně vzniklé náklady, pokud tyto náklady odpovídají nákladům účinného provozovatele sítě se srovnatelnou strukturou a jsou transparentní, včetně odpovídající návratnosti investic, a že umožňují integraci plynu z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkového plynu. Pravidla pro sazby za přístup k síti stanovená v tomto nařízení jsou doplněna dalšími pravidly pro sazby za přístup k síti, zejména v kodexech sítě a rámcových pokynech přijatých podle tohoto nařízení, v nařízeních Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/869 (16) a (EU) 2024/1787 (17) a ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 (18) a směrnici (EU) 2023/1791.

(10)

Obecně je nejúčinnější financovat infrastrukturu z výnosů získaných od uživatelů této infrastruktury a zabránit křížovému subvencování. Kromě toho by křížové subvencování bylo v případě regulovaných aktiv neslučitelné s obecnou zásadou sazeb odrážejících náklady. Ve výjimečných případech by však křížové subvencování mohlo přinést společenské výhody, zejména v raných fázích rozvoje sítě, kde je rezervovaná kapacita nízká ve srovnání s technickou kapacitou a existuje značná nejistota ohledně toho, kdy se projeví budoucí poptávka po kapacitě. Křížové subvence by proto mohly přispívat k přiměřeným a předvídatelným sazbám pro první uživatele sítě a snížit investiční rizika pro provozovatele sítě, a tak i k investičnímu prostředí podporujícímu cíle Unie v oblasti dekarbonizace. Jako alternativní řešení k očekávaným vyšším síťovým sazbám, které by jinak musely být účtovány prvním uživatelům vodíkové sítě, by mělo být umožněno, aby provozovatelé vodíkových sítí rozložili náklady na rozvoj sítě v čase, a to tak, že se členským státům umožní, aby část počátečních nákladů uhradili budoucí uživatelé formou rozdělení nákladů v čase. Takové rozdělení nákladů v čase a jeho základní metodika a prvky by měly být schváleny regulačním orgánem. Členské státy by měly mít možnost tento mechanismus doplnit opatřeními na pokrytí finančních rizik provozovatelů vodíkové sítě, např. státní zárukou, za předpokladu, že tato opatření budou v souladu s článkem 107 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). Pokud financování sítí ze sazeb za přístup k síti, které jsou účtovány uživatelům, není schůdným řešením, měl by mít regulační orgán možnost povolit za určitých podmínek finanční převody mezi oddělenými regulovanými službami z plynárenských a vodíkových sítí. Náklady na studie proveditelnosti týkající se změny účelu využití sítí pro zemní plyn jako vodíkových sítí by neměly být považovány za křížové subvence. Křížové subvence by neměli financovat uživatelé sítí v jiných členských státech, proto je vhodné vybírat finanční prostředky na křížové subvence pouze na výstupních bodech pro konečné zákazníky v tomtéž členském státě. Navíc vzhledem k tomu, že křížové subvence jsou využívány výjimečně, je třeba zajistit, aby byly přiměřené, transparentní, časově omezené, aby podléhaly regulačnímu dohledu a aby musely být oznamovány Komisi a Agentuře Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) zřízené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/942 (19).

(11)

Používání tržních způsobů stanovování sazeb, například aukcí, musí být v souladu s ustanoveními směrnice (EU) 2024/1788 a nařízení Komise (EU) 2017/459 (20).

(12)

Společný minimální soubor služeb pro přístup třetích stran je nezbytný ke stanovení společných minimálních norem přístupu v praxi v celé Unii, k zajištění dostatečné slučitelnosti služeb pro přístup třetích stran a k využívání výhod řádně fungujícího vnitřního trhu se zemním plynem.

(13)

Ujednání o přístupu třetích stran by měla vycházet ze zásad stanovených v tomto nařízení. V říjnu 2013 přivítalo XXIV. Evropské plynárenské regulační fórum (madridské fórum) organizaci vstupně-výstupních systémů, které umožňují bezplatné přidělování zemního plynu na základě pevné kapacity. Proto by měla být zavedena definice vstupně-výstupního systému, což by pomohlo dosáhnout rovných podmínek pro plyn z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkový plyn připojený na úrovni přepravy či distribuce. Stanovení sazeb provozovatelů distribučních soustav a provozovatelů vodíkových distribučních sítí a organizace přidělování kapacity na úrovni přepravy a distribuce zemního plynu a vodíku by měly být ponechány na regulačních orgánech na základě zásad uvedených ve směrnici (EU) 2024/1788.

(14)

Přístup k vstupně-výstupnímu systému by měl být obecně založen na pevné kapacitě. Provozovatelé sítí by měli být povinni spolupracovat způsobem, který maximalizuje nabídku pevné kapacity, což naopak uživatelům sítě umožňuje na základě pevné kapacity volně přidělovat vstupující či vystupující zemní plyn v jakémkoli vstupním či výstupním bodě téhož vstupně-výstupního systému.

(15)

V případě sloučení dvou nebo více sousedních vstupně-výstupních systémů by měly mít členské státy možnost zavést úplnou nebo částečnou regionální integraci. Mělo by být možné, aby částečná regionální integrace zahrnovala různé vyrovnávací zóny jakožto důležitý krok k integraci roztříštěných trhů se zemním plynem a k lepšímu fungování vnitřního trhu se zemním plynem.

(16)

Pokud se uskuteční integrace regionálních trhů, příslušní provozovatelé přepravních soustav a regulační orgány by se měli zabývat otázkami s přeshraničním dopadem, jako jsou struktury sazeb, vyrovnávací režim, kapacity ve zbývajících přeshraničních bodech, investiční plány a plnění úkolů provozovatelů přepravních soustav a regulačních orgánů.

(17)

Podmíněná kapacita by měla být nabízena pouze v případě, že provozovatelé sítí nejsou schopni nabídnout pevnou kapacitu. Provozovatelé sítí by měli transparentně a jasně stanovit podmínky pro podmíněnou kapacitu na základě provozních omezení. Regulační orgán by měl tyto podmínky schválit a zajistit, aby byl počet produktů s podmíněnou kapacitou omezen, aby se zabránilo roztříštěnosti trhu se zemním plynem a aby byl zaručen soulad se zásadou poskytování účinného přístupu třetím stranám.

(18)

V zájmu dokončení vnitřního trhu se zemním plynem by mělo být dosaženo dostatečné úrovně přeshraniční propojovací kapacity zemního plynu a měla by být podporována integrace trhů.

(19)

Toto nařízení má podpořit udržitelnou výrobu biometanu v Unii. V pracovním dokumentu útvarů Komise ze dne 18. května 2022 nazvaném „Provádění akčního plánu REPowerEU: Investiční potřeby, vodíkový akcelerátor a dosažení cílů pro biometan“, který je připojen ke sdělení Komise „Plán REPowerEU“ ze dne 18. května 2022, se navrhuje, aby byla do roku 2030 v Unii výrazně zvýšena výroba udržitelného biometanu až na 35 bcm ročně.

(20)

Členské státy pomocí koordinovaného mapování zavádění bioplynu a biometanu určují, jak biometan přispívá k jejich odhadovaným trajektoriím pro období od roku 2021 do roku 2030, včetně očekávané celkové hrubé konečné spotřeby energie a celkového plánovaného instalovaného výkonu v souladu s jejich integrovanými vnitrostátními plány v oblasti energetiky a klimatu. Pokud členské státy určily vnitrostátní trajektorie pro bioplyn a biometan, měly by ve svých vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu stanovit politiky a opatření na jejich rozvoj, např. přijmout vnitrostátní strategie pro udržitelný bioplyn a biometan nebo stanovit vnitrostátní cíle pro roční výrobu nebo spotřebu biometanu vyjádřené buď v absolutním objemu, nebo jako procentní podíl objemu zemního plynu spotřebovaného zákazníky připojenými k síti pro zemní plyn. Komise v zájmu usnadnění tohoto procesu poskytla členským státům, které mají významný potenciál pro výrobu biometanu, analýzu jejich vnitrostátního potenciálu a návrhy, jak mohou tento potenciál co nejlépe využít. Členské státy dále mohou podle čl. 25 odst. 2 písm. b) směrnice (EU) 2018/2001 zohlednit pro cíle odvětví dopravy uvedené v čl. 25 odst. 1 této směrnice bioplyn, který je vtláčen do vnitrostátní plynárenské přepravní a distribuční infrastruktury.

(21)

Je potřeba dosáhnout intenzivnější spolupráce a lepší koordinace mezi provozovateli přepravních soustav a případně provozovateli distribučních soustav, aby se vytvořily kodexy sítě v zájmu poskytování a řízení účinného a transparentního přeshraničního přístupu k přepravním soustavám a aby se zajistilo koordinované a dostatečně dlouhodobé plánování a dobrý technický rozvoj soustavy zemního plynu v Unii včetně vytvoření propojovacích kapacit, a to s náležitým ohledem na životní prostředí. Kodexy sítě by měly být v souladu s nezávaznými rámcovými pokyny, které byly vypracovány agenturou ACER. Agentura ACER by se měla zapojit do přezkumu návrhu kodexů sítě na skutkovém základě, včetně jejich souladu s nezávaznými rámcovými pokyny, a měla by mít možnost tyto kodexy doporučit Komisi k přijetí. Dále by měla agentura ACER provádět posuzování změn kodexů sítě, přičemž by měla mít možnost doporučit je Komisi k přijetí. Provozovatelé přepravních soustav by měli provozovat své sítě podle těchto kodexů sítě.

(22)

Aby se v Unii zajistilo optimální řízení přepravní sítě pro zemní plyn, měla by být stanovena Evropská síť provozovatelů plynárenských přepravních soustav (dále jen „síť ENTSO pro zemní plyn“). Aby se zajistilo spravedlivé zastoupení malých, nepropojených nebo izolovaných členských států, měli by být k členství v síti ENTSO pro zemní plyn způsobilí kromě provozovatelů přepravních soustav zemního plynu také provozovatelé soustav zemního plynu, na něž se vztahuje výjimka z ustanovení článku 60 směrnice (EU) 2024/1788 podle článku 86 uvedené směrnice. Komise může při schvalování stanov sítě ENTSO pro zemní plyn usilovat o vhodné rozlišení členských práv tak, aby odrážela rozdílné postavení členů. Síť ENTSO pro zemní plyn by měla plnit své úkoly v souladu s pravidly Unie v oblasti hospodářské soutěže, která se na rozhodnutí sítě ENTSO pro zemní plyn vztahují. Úkoly sítě ENTSO pro zemní plyn by měly být přesně vymezeny a její pracovní metody by měly zajistit, aby fungovala efektivně, transparentně a reprezentativně. Je-li to vhodné, může kodexy sítě vypracovat síť ENTSO pro zemní plyn společně s Evropskou sítí provozovatelů vodíkových sítí (ENNOH) pokud se jedná o otázky, které jsou společné pro obě odvětví. Účelem kodexů sítě vypracovaných sítí ENTSO pro zemní plyn není nahradit nezbytné vnitrostátní technické předpisy v otázkách jiných než přeshraničních. Vzhledem k tomu, že účinnějšího pokroku lze dosáhnout přístupem na regionální úrovni, měli by provozovatelé přepravních soustav zřídit v rámci celkové struktury spolupráce regionální struktury a zároveň zajistit, aby byly výsledky na regionální úrovni slučitelné s kodexy sítě a nezávaznými desetiletými plány rozvoje sítě na úrovni Unie. Předpokladem spolupráce v rámci těchto regionálních struktur je účinné oddělení činností v oblasti sítě od činností v oblasti výroby a dodávek. Bez takového oddělení by regionální spolupráce mezi provozovateli přepravních soustav mohla vyvolat chování narušující hospodářskou soutěž. Členské státy by měly podporovat spolupráci a sledovat účinnost provozu sítě na regionální úrovni. Regionální spolupráce by měla být slučitelná s pokrokem při vytváření konkurenceschopných a účinných vnitřních trhů se zemním plynem a vodíkem.

(23)

Síť ENTSO pro zemní plyn by měla na základě společného scénáře a vzájemně propojeného modelu vypracovat, zveřejnit a pravidelně aktualizovat nezávazný desetiletý plán rozvoje sítě pro zemní plyn pro celou Unii (dále jen „plán rozvoje sítě pro zemní plyn pro celou Unii“), kterým bude v Unii zajištěna větší transparentnost při rozvoji přepravní sítě pro zemní plyn. Plán rozvoje sítě pro zemní plyn pro celou Unii by měl být vypracován transparentním postupem zahrnujícím smysluplné veřejné konzultace, mimo jiné s nezávislými vědeckými institucemi, a měl by být založen na objektivních a vědeckých kritériích. Za tímto účelem může Evropský vědecký poradní výbor pro změnu klimatu poskytnout v souladu s nařízením (EU) 2022/869 vstupní informace pro scénáře tohoto plánu rozvoje sítě pro zemní plyn pro celou Unii. Do plánu rozvoje sítě pro zemní plyn pro celou Unii by měly být zahrnuty funkční přepravní sítě pro zemní plyn a nezbytná regionální propojovací vedení, pokud mají tyto soustavy a tato propojovací vedení význam z obchodního hlediska nebo z hlediska bezpečnosti dodávek. Plán rozvoje sítě pro zemní plyn by měl prosazovat zásadu „energetická účinnost v první řadě“ a integraci energetického systému a podporovat uvážlivé a racionální využívání přírodních zdrojů a dosažení cílů Unie v oblasti klimatu a energetiky.

(24)

V zájmu posílení hospodářské soutěže prostřednictvím likvidního velkoobchodního trhu se zemním plynem je nezbytné, aby se mohlo se zemním plynem obchodovat nezávisle na jeho poloze v rámci soustavy. Jediným způsobem, jak toho dosáhnout, je poskytnout uživatelům sítě volnost pro rezervaci vstupní a výstupní kapacity, a zajistit tak, aby přeprava zemního plynu probíhala prostřednictvím zón namísto smluvních cest. Aby byla zajištěna volnost rezervovat kapacitu nezávisle ve vstupních a výstupních bodech, sazby stanovené pro jeden vstupní bod by proto neměly souviset se sazbou stanovenou pro jeden výstupní bod, ale měly by být místo toho nabízeny pro tyto body zvlášť, přičemž v sazbě by se do jedné ceny neměl spojovat vstupní a výstupní poplatek.

(25)

Ačkoli jsou v nařízení Komise (EU) č. 312/2014 (21) poskytnuta pravidla pro stanovení technických pravidel, jež vytvářejí vyrovnávací režim, jsou u každého vyrovnávacího režimu, který se uplatňuje ve specifickém vstupně-výstupním systému, ponechány různé možnosti koncepce. Kombinace zvolených možností vedla ke specifickému vyrovnávacímu režimu, který je použitelný ve specifickém vstupně-výstupním systému, přičemž tento přístup současné z velké míry odráží území členských států.

(26)

Uživatelé sítě by měli nést odpovědnost za vyrovnávání svých dodávek a odběrů, přičemž by byly zřízeny obchodní platformy, aby uživatelé sítě mohli se zemním plynem snáze obchodovat. V zájmu zajištění rovného přístupu plynu z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkového plynu na trh by vyrovnávací zóna měla v nejvyšší možné míře pokrývat i úroveň distribuční soustavy. K obchodování se zemním plynem mezi vyrovnávacími účty uživatelů sítě by mělo být využíváno virtuální obchodní místo.

(27)

Odkazy na harmonizované přepravní smlouvy v souvislosti s nediskriminačním přístupem k síti provozovatelů přepravních soustav neznamenají, že podmínky přepravních smluv konkrétního provozovatele soustavy v členském státě musí být stejné jako u jiného provozovatele přepravní soustavy v daném nebo v jiném členském státě, pokud nejsou stanoveny minimální požadavky, které musí splňovat všechny přepravní smlouvy.

(28)

Je nezbytný rovný přístup k informacím o fyzickém stavu a účinnosti soustavy, aby všichni účastníci trhu mohli vyhodnotit celkovou situaci v oblasti poptávky a nabídky a zjistit, jaké důvody má pohyb velkoobchodní ceny. To zahrnuje přesnější informace o nabídce a poptávce, kapacitě sítě, tocích a údržbě, vyrovnávání a o dostupnosti a využívání zařízení pro skladování zemního plynu. Jelikož tyto informace mají pro fungování trhu zásadní význam, je třeba zmírnit stávající omezení týkající se zveřejnění z důvodu zachování důvěrnosti.

(29)

Požadavky na důvěrnost u informací citlivých z hlediska obchodu jsou zvláště důležité, pokud se jedná o údaje obchodní strategické povahy pro daný podnik, pokud zařízení pro skladování zemního plynu využívá pouze jeden uživatel nebo pokud se jedná o údaje týkající se výstupních bodů v rámci soustavy nebo podsoustavy, která není připojena k jiné přepravní nebo distribuční soustavě, ale k jedinému průmyslovému konečnému zákazníkovi, v kterémžto případě by zveřejnění těchto údajů znamenalo odkrytí důvěrných informací týkajících se výrobního procesu tohoto zákazníka.

(30)

K posílení důvěry v trh je nezbytné, aby účastníci trhu měli jistotu, že těm z nich, kteří se dopustí zneužívání, mohou být uloženy účinné, přiměřené a odrazující sankce. Příslušné orgány by měly mít pravomoci účinně prošetřit obvinění ze zneužívání trhu. Za tímto účelem je nezbytné, aby příslušné orgány měly přístup k informacím o rozhodnutích, která v souvislosti s provozními činnostmi učinily dodavatelské podniky. Na trhu se zemním plynem jsou provozovatelé soustav o všech těchto rozhodnutích informováni formou rezervací kapacity, nominací a realizovaných toků. Provozovatelé soustav by měli zajistit, aby informace týkající se těchto rozhodnutí byly příslušným orgánům po určitou stanovenou dobu k dispozici ve snadno přístupné formě. Příslušné orgány by měly navíc pravidelně sledovat, zda provozovatelé soustav dodržují příslušná pravidla.

(31)

Přístup k zařízením pro skladování zemního plynu a k zařízením se zkapalněným zemním plynem (dále jen „zařízení LNG“) je v některých členských státech nedostatečný, a proto je třeba zdokonalit uplatňování platných předpisů týkajících se transparentnosti a cílů plánu REPowerEU. Toto zdokonalení by mělo zohlednit potenciál a využívání plynu z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkového plynu v těchto zařízeních na vnitřním trhu.

(32)

V případě zemního plynu představují nediskriminační a transparentní systémy vyrovnávání používané provozovateli přepravních soustav důležité mechanismy zejména pro nové účastníky trhu, kteří mohou mít s vyrovnáváním svého celkového portfolia prodejů větší potíže než podniky, které jsou na daném trhu již zavedené. Proto je nezbytné stanovit pravidla pro zajištění toho, aby provozovatelé přepravních soustav používali tyto mechanismy způsobem slučitelným s podmínkami nediskriminačního, transparentního a účinného přístupu k síti.

(33)

Regulační orgány by měly zajistit dodržování tohoto nařízení, kodexů sítě a rámcových pokynů, které jsou podle nich přijaty.

(34)

V rámcových pokynech stanovených v příloze jsou vymezena podrobnější pravidla. Tato pravidla by se případně měla v průběhu doby vyvíjet s přihlédnutím k rozdílům mezi vnitrostátními soustavami zemního plynu a jejich rozvoji.

(35)

Při navrhování změn rámcových pokynů stanovených v příloze by měla Komise nejprve vést konzultace se všemi relevantními osobami, jichž se tyto rámcové pokyny týkají a které jsou zastoupeny profesními organizacemi, a s členskými státy v rámci madridského fóra.

(36)

Členské státy a příslušné vnitrostátní orgány by měly Komisi na požádání poskytovat příslušné informace. Žádost o informace by měla obsahovat důvody, proč jsou tyto informace nezbytné pro účely provádění tohoto nařízení. Komise by měla s těmito informacemi nakládat jako s důvěrnými informacemi.

(37)

Tímto nařízením a kodexy sítě a rámcovými pokyny přijatými v souladu s nimi není dotčeno použití pravidel Unie, která se týkají hospodářské soutěže.

(38)

Členské státy a smluvní strany Energetického společenství by měly úzce spolupracovat ve všech záležitostech týkajících se rozvoje integrovaného regionu pro obchodování se zemním plynem a neměly by přijímat žádná opatření, která ohrožují další integraci trhů se zemním plynem nebo bezpečnost dodávek členských států a smluvních stran.

(39)

Transformace energetiky a pokračující integrace trhu se zemním plynem vyžadují větší transparentnost, pokud jde o povolené nebo cílové výnosy provozovatele přepravní soustavy. Na těchto informacích musí být založena řada rozhodnutí týkajících se sítí pro zemní plyn. Například převod přepravních aktiv z provozovatele sítě pro zemní plyn na provozovatele vodíkové sítě nebo zavedení vyrovnávacího mechanismu (ITC) mezi provozovateli přepravních soustav vyžaduje větší transparentnost, než je tomu doposud. Posouzení vývoje sazeb v dlouhodobém horizontu navíc vyžaduje vyjasnění poptávky po zemním plynu i odhadů nákladů. Transparentnost ve vztahu k povoleným výnosům pravděpodobně odhad nákladů usnadní. Regulační orgány by měly zejména pravidelně poskytovat informace o metodice používané pro výpočet výnosů provozovatelů přepravních soustav, hodnoty jejich regulační báze aktiv a jejího odpisování v průběhu času, hodnoty provozních výdajů, kapitálových nákladů uplatňovaných na provozovatele přepravních soustav a pro výpočet uplatňovaných pobídek a prémií, jakož i dlouhodobý vývoj přepravních sazeb na základě očekávaných změn povolených nebo cílových výnosů provozovatelů přepravních soustav a poptávky po zemním plynu. Aby byla zajištěna řádná koordinace procesu sběru a interpretace dat pro transparentní a reprodukovatelnou srovnávací studii o efektivitě provozovatelů přepravních soustav, měla by agentura ACER komunikovat s provozovateli přepravních soustav a se sítí ENTSO pro zemní plyn.

(40)

Výdaje provozovatelů přepravních soustav jsou převážně fixními náklady. Jejich obchodní model a stávající vnitrostátní regulační rámce vycházejí z předpokladu dlouhodobého využívání jejich sítí s dlouhou dobou odpisování: od 30 do 60 let. V souvislosti s transformací energetiky by proto regulační orgány měly mít možnost předvídat pokles poptávky po zemním plynu, aby včas upravily regulační opatření a zabránily situaci, kdy by návratnost nákladů provozovatelů přepravních soustav prostřednictvím sazeb ohrožovala cenovou dostupnost zemního plynu pro spotřebitele v důsledku rostoucího poměru fixních nákladů k poptávce po zemním plynu. V případě potřeby by mohl být například změněn profil odpisů nebo odměna za přepravní aktiva.

(41)

Měla by se zvýšit transparentnost povolených nebo cílových výnosů provozovatelů přepravních soustav, aby se uživatelům sítě umožnilo referenční srovnávání a posuzování. Transparentnost by měla být rovněž zvýšena v zájmu snazší přeshraniční spolupráce a zavedení vyrovnávacích mechanismů mezi provozovateli přepravních soustav buď pro regionální integraci, nebo pro uplatňování slev u sazeb na plyn z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkový plyn, jak je stanoveno v tomto nařízení.

(42)

Aby bylo možné využít pro výrobu plynu z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkového plynu co nejhospodárnějších míst, měli by uživatelé sítě využívat slev ze sazeb založených na kapacitě. Tyto slevy by mohly zahrnovat slevu na vtláčení plynu ze zařízení na výrobu plynu z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkového plynu, slevu na sazby ve vstupních a výstupních bodech zařízení pro skladování zemního plynu a slevu na přeshraniční sazby v propojovacích bodech mezi členskými státy. Regulační orgány by měly mít možnost rozhodnout, že slevy na tyto sazby nebudou za určitých okolností uplatňovat. V případě změny hodnoty slev, které nemají přeshraniční povahu, by měl regulační orgán vyvážit zájem mezi uživateli sítí a provozovateli sítí s přihlédnutím ke stabilním finančním rámcům zvláště vytvořeným pro stávající investici, zejména v případě zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Je-li to možné, měly by být ukazatele nebo podmínky pro změnu slevy poskytnuty s dostatečným předstihem před přijetím jakéhokoli rozhodnutí o změně slevy. Tato sleva by neměla mít vliv na obecnou metodiku stanovování sazeb, nýbrž by měla být k příslušné sazbě poskytnuta následně. Pro využití slevy by uživatelé sítě měli předkládat provozovateli přepravní soustavy požadované informace na základě certifikátu udržitelnosti, který je registrován v databázi Unie uvedené v článku 31a směrnice (EU) 2018/2001.

(43)

Snížení výnosů plynoucí z uplatnění slev by se mělo považovat za všeobecné snížení příjmů, například z nižšího prodeje kapacity, a mělo by být včas kompenzováno prostřednictvím sazeb, například zvýšením specifických sazeb v souladu s obecnými pravidly stanovenými v tomto nařízení.

(44)

Za účelem zvýšení účinnosti distribučních sítí zemního plynu v Unii, zajištění úzké spolupráce s provozovateli přepravních soustav a sítě ENTSO pro zemní plyn, jakož i za účelem zvýšení účinnosti vodíkových distribučních sítí v Unii a zajištění úzké spolupráce s provozovateli vodíkových distribučních sítí a sítě ENNOH by měl být zřízen Evropský subjekt provozovatelů distribučních soustav (dále jen „subjekt EU DSO“). Subjekt EU DSO by měl zahrnovat rovněž provozovatele distribučních soustav zemního plynu a měl by být schopen zapojit provozovatele vodíkových distribučních sítí. Úkoly subjektu EU DSO by měly být přesně vymezeny a jeho pracovní metody by měly zajistit účinnost, transparentnost a reprezentativnost mezi provozovateli distribučních soustav a provozovateli vodíkových distribučních sítí. Subjekt EU DSO by měl mít možnost přijmout stanovy a jednací řád s přihlédnutím k rozdílům mezi odvětvím zemního plynu, vodíku a elektřiny. Subjekt EU DSO by měl úzce spolupracovat se sítí ENTSO pro zemní plyn a se sítí ENNOH při přípravě a provádění případných kodexů sítě a měl by pracovat na poskytování pokynů mimo jiné v oblasti integrace distribuované výroby nebo v jiných oblastech, které se týkají správy distribučních sítí.

(45)

Provozovatelé distribučních soustav hrají důležitou úlohu při integraci plynu z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkového plynu do soustavy, neboť k distribuční síti je připojena například přibližně polovina výrobní kapacity biometanu. Aby se usnadnila účast tohoto plynu na velkoobchodním trhu, měla by mít výrobní zařízení připojená k distribuční síti ve všech členských státech přístup k virtuálnímu obchodnímu místu. Navíc by podle tohoto nařízení provozovatelé distribučních soustav a přepravních soustav měli spolupracovat, aby umožnili zpětný tok z distribuční do přepravní sítě nebo aby zajistili integraci distribuční soustavy alternativními prostředky s rovnocenným účinkem v zájmu usnadnění integrace plynu z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkového plynu do trhu.

(46)

Mechanismus agregace poptávky a společného nákupu zemního plynu a mechanismus na podporu rozvoje trhu s vodíkem mohou zásadním způsobem podpořit dosažení cílů energetické politiky Unie: transparentnosti trhu, dekarbonizace, diverzifikace a bezpečnosti dodávek.

(47)

Mechanismus agregace poptávky a společného nákupu zemního plynu a mechanismus na podporu rozvoje trhu s vodíkem přispívají k jednotnému trhu Unie s energií, neboť zvyšují transparentnost a pro dotčené dodavatele zviditelňují poptávku po zdrojích energie ve všech členských státech.

(48)

Agregace poptávky po zemním plynu může posílit pozici při mezinárodních jednáních s dodavateli zemního plynu, jak plynovody, tak i terminály LNG, což zásadně napomůže dosažení cílů unijní politiky v oblasti energetiky a jednotného unijního trhu s energií. Mnohem větší koordinace postupu s členskými státy vůči třetím zemím a mezi členskými státy navzájem pomocí mechanismu agregace poptávky a společného nákupu zemního plynu a mechanismu na podporu rozvoje trhu s vodíkem by zejména zajistila účinnější využití kolektivní síly Unie.

(49)

Agregace poptávky po zemním plynu může zahrnutím environmentálních norem do agregované poptávky a shromažďování nabídek přispět k naplňování cílů Unie v oblasti dekarbonizace. K dosažení těchto cílů může napomoci i zavedení mechanismu na podporu rozvoje trhu s vodíkem.

(50)

Mechanismus agregace poptávky a společného nákupu zemního plynu vytvořený tímto nařízením by měl zahrnovat několik kroků počínaje tím, že by plynárenským podnikům nebo podnikům odebírajícím zemní plyn usazeným v Unii umožňoval agregovat poptávku po zemním plynu prostřednictvím poskytovatele služeb, s nímž by Komise uzavřela smlouvu. Dodavatelé zemního plynu by tak mohli předkládat nabídky na základě velkých agregovaných objemů namísto mnoha menších nabídek kupujícím, kteří se na ně obracejí individuálně. Poskytovatel služeb by poté nabídky dodávek shromáždil a přiřadil by je k objemům zemního plynu, které byly předtím agregovány. Sjednání a uzavření smluv na nákup zemního plynu v návaznosti na agregovanou poptávku by mělo být dobrovolné.

(51)

Agregace poptávky může zajistit spravedlivější přístup podniků ve všech členských státech k novým nebo dodatečným zdrojům zemního plynu a vést ke konkurenčním smluvním podmínkám pro nákup zemního plynu z členských států a třetích zemí, z nichž budou mít prospěch koneční zákazníci. Agregace poptávky by měla nadále podporovat také podniky, které zemní plyn dříve kupovaly pouze nebo hlavně od jediného dodavatele, a pomoci jim získat dodávky zemního plynu od alternativních dodavatelů nebo poskytovatelů za výhodných podmínek. Agregace poptávky by mohla zlepšit postavení těchto podniků na světových trzích s LNG.

(52)

Komise by měla zajistit, aby poskytovatelé služeb organizovali své úkoly v souladu s tímto nařízením a s ohledem na cíle mechanismu a specifika zemního plynu. Poskytovatelé služeb by zejména měli při přidělování nabídnutých dodávek zemního plynu mezi podniky, které agregovaly poptávku, používat metody, které nerozlišují mezi malými a velkými účastníky. Poskytovatelé služeb by měli například přidělit nabídnuté dodávky zemního plynu úměrně objemům, které jednotlivé podniky vykázaly jako poptávku. To by mohlo být důležité v případech, kdy nabídka nestačí k pokrytí poptávky po zemním plynu na unijním trhu s energií. Komise by měla určit relevantní požadavky na úkoly poskytovatelů služeb v příslušných specifikacích pro nabídky.

(53)

Komise by měla s poskytovateli služeb uzavřít smlouvy na potřebné služby v rámci příslušných zadávacích řízeních podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (22), aby uplatnila mechanismus stanovený tímto nařízením. V zájmu ochrany základních bezpečnostních zájmů nebo bezpečnosti dodávek Unie nebo některého členského státu by služby měly být zajištěny od poskytovatelů služeb usazených v Unii.

(54)

Agregaci poptávky po zemním plynu by měl provádět vhodný poskytovatel služeb. Agregace poptávky a nákup zemního plynu je složitý proces, který musí zohledňovat různé prvky – mimo cen také objem, místa dodávek a další parametry. Vzhledem k významu služeb, které souvisejí s agregací poptávky po zemním plynu, a mechanismu na podporu rozvoje trhu s vodíkem pro transparentnost, diverzifikaci, dekarbonizaci a bezpečnost dodávek v Unii, zejména v kontextu zhoršující se bezpečnosti dodávek, by měly být podniky, na něž se vztahují omezující opatření Unie přijatá podle článku 29 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) nebo článku 215 Smlouvy o fungování EU, nebo podniky, které jsou přímo či nepřímo vlastněny nebo ovládány fyzickou či právnickou osobou, subjektem nebo orgánem, proti nimž jsou taková omezující opatření Unie namířena, nebo jednají jejich jménem či na jejich pokyn, vyloučeny jako poskytovatelé služeb souvisejících s agregací poptávky po zemním plynu nebo jako poskytovatelé služeb pro mechanismus na podporu rozvoje trhu s vodíkem. Komise by měla určit požadavky na poskytovatele služeb ve specifikacích pro nabídky.

(55)

Z agregace poptávky mohou těžit také průmysloví spotřebitelé, kteří zemní plyn intenzivně využívají ve svých výrobních procesech, například výrobci hnojiv, oceli, keramiky nebo skla, neboť jim umožňuje sdružovat poptávku, uzavírat smlouvy na dodávky zemního plynu a LNG a strukturovat je podle svých konkrétních potřeb. Pro proces agregace poptávky by měla existovat transparentní pravidla, která stanoví, jakými způsoby se k němu lze připojit, a která by měla zajistit jeho otevřenost.

(56)

Mechanismus agregace poptávky a společného nákupu zemního plynu a mechanismus na podporu rozvoje trhu s vodíkem by měly být otevřeny podnikům usazeným v Unii a podnikům usazeným ve smluvních stranách Energetického společenství vzhledem k jejich důkladnému sladění s aquis Unie v energetice a s vnitřním trhem s energií, pokud mají nezbytná opatření nebo ujednání.

(57)

Má-li se však překonat závislost Unie na zemním plynu nebo vodíku dodávaném podniky ze třetích zemí, na něž se vztahují omezující opatření Unie, nebo zabránit tomu, aby taková závislost vznikla, a mají-li být chráněny základní bezpečnostní zájmy, neměly by být mechanismus agregace poptávky a společného nákupu zemního plynu a mechanismus na podporu rozvoje trhu s vodíkem otevřeny podnikům, na něž se vztahují omezující opatření Unie přijatá podle článku 29 Smlouvy o EU nebo článku 215 Smlouvy o fungování EU, nebo podnikům, které jsou přímo či nepřímo vlastněny nebo ovládány fyzickou či právnickou osobou, subjektem nebo orgánem, proti nimž jsou taková omezující opatření Unie namířena, nebo které jednají jejich jménem či na jejich pokyn. Tyto podniky by proto měly být z účasti na obou mechanismech vyloučeny, zejména jako dodavatelé a nákupčí.

(58)

Aby se mohly podniky účinně zapojit do společného nákupu zemního plynu a uzavírání smluv s dodavateli zemního plynu, mohou v mezích stanovených právem Unie vytvářet konsorcia nebo uzavírat jiné formy spolupráce za účelem společného vyjednání určitých podmínek nákupu, jako jsou objemy, podmínky odběru v místech nákupu a čas. Podniky, které se účastní společného nákupu, by však měly zajistit, aby se přímo či nepřímo předávané informace důsledně omezovaly jen na to, co je nezbytné pro dosažení sledovaného cíle. Organizace a uzavírání společných nákupů podle tohoto nařízení by měly probíhat v souladu s pravidly Unie pro hospodářskou soutěž, zejména s články 101 a 102 Smlouvy o fungování EU.

(59)

Při zpřístupňování informací Komisi, řídícímu výboru, koordinačním skupinám, odborným skupinám nebo poskytovatelům služeb je nanejvýš důležitá ochrana obchodně citlivých informací. Komise by proto měla používat účinné nástroje na ochranu těchto informací před neoprávněným přístupem a kybernetickými bezpečnostními riziky. Veškeré osobní údaje, které by mohly být v rámci mechanismu agregace poptávky a společného nákupu zemního plynu a mechanismu na podporu rozvoje trhu s vodíkem zpracovávány, by měly být zpracovávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (23) a (EU) 2018/1725 (24).

(60)

Nevyprovokovaná a neodůvodněná válka Ruska proti Ukrajině, která za podpory Běloruska probíhá od února 2022, následné snižování dodávek zemního plynu, které je používáno jako zbraň, a manipulace s trhy úmyslným narušováním toků zemního plynu odhalily zranitelnost a závislost Unie a jejích členských států, což se nepochybně může přímo a závažně dotknout jejich základních bezpečnostních zájmů a bezpečnosti dodávek energie. Současně s tím alternativní zdroje dodávek plynu ze světového trhu s LNG rostly v letech 2022 a 2023 jen mírně. Významná nová kapacita pro zkapalňování zemního plynu bude uvedena do provozu až v průběhu roku 2025. Nabídka na světových trzích se zemním plynem proto je a zřejmě zůstane po určitou dobu velmi omezená, takže Unie a její členské státy se budou i nadále nacházet ve zranitelné situaci. Je tedy na místě přijmout opatření, která by tuto pokračující zranitelnost řešila.

(61)

Mechanismus agregace poptávky a společného nákupu zemního plynu je v mnoha členských státech důležitým nástrojem pro diverzifikaci dodávek zemního plynu a postupné ukončení závislosti na ruském zemním plynu v souladu se sdělením Komise ze dne 8. března 2022 nazvaném „REPowerEU: společná evropská akce pro cenově dostupnější, bezpečnější a udržitelnější energii“ (dále jen „plán REPowerEU“). V zájmu ochrany základních bezpečnostních zájmů Unie nebo některého členského státu, ochrany bezpečnosti dodávek a účinného a rychlého ukončení závislosti na zemním plynu by mechanismus agregace poptávky a společného nákupu zemního plynu neměl do 31. prosince 2025 nabízet dodávky zemního plynu pocházejícího z Ruské federace nebo Běloruska a dodávky LNG ze zařízení LNG, která se nacházejí v Ruské federaci nebo Bělorusku. Po tomto datu může Komise rozhodnout o dočasném vyloučení dodávek zemního plynu pocházejícího z Ruské federace nebo Běloruska a dodávek LNG ze zařízení LNG, která se nacházejí v Ruské federaci nebo Bělorusku, po dobu až jednoho roku, kterou lze v oprávněných případech prodloužit, je-li to nezbytné k ochraně základních bezpečnostních zájmů nebo bezpečnosti dodávek Unie nebo některého členského státu. Tato omezení by neměla nepřiměřeně narušovat řádné fungování vnitřního trhu se zemním plynem a přeshraniční toky zemního plynu mezi členskými státy, neměla by ohrožovat bezpečnost dodávek Unie nebo některého členského státu, měla by se řídit zásadou energetické solidarity a měla by být přijímána v souladu s právy a povinnostmi Unie a členských států vůči třetím zemím.

(62)

Komise by měla přijmout vhodná opatření, která má k dispozici, aby zajistila účinnost vyloučení dodávek zemního plynu nebo LNG pocházejících z Ruské federace nebo Běloruska a dodávek LNG ze zařízení LNG nacházejících se v Ruské federaci nebo Bělorusku z mechanismu agregace poptávky a společného nákupu zemního plynu. V tomto ohledu by Komise měla požádat příslušného poskytovatele služeb, aby provedl nezbytná ověření. Tato ověření by mohla mít mimo jiné podobu žádosti, aby dodavatelé nebo producenti zemního plynu účastnící se mechanismu agregace poptávky a společného nákupu zemního plynu poskytli při dodání dodávek příslušné přepravní doklady, je-li to technicky proveditelné. Kromě toho by účastníci mechanismu agregace poptávky a společného nákupu zemního plynu měli být požádáni, aby poskytli záruku, že splní svou povinnost nenabízet ani nedodávat zemní plyn z Ruské federace nebo Běloruska ani případně dodávky LNG ze zařízení LNG nacházejících se v Ruské federaci nebo Bělorusku.

(63)

Komisi by měl být nápomocen řídící výbor složený ze zástupců členských států a Komise s cílem usnadnit koordinaci a výměnu informací v souvislosti s agregací poptávky po zemním plynu. Účast členských států by měla být dobrovolná a závisí zejména na programu zasedání řídícího výboru.

(64)

Vodík je nosičem energie s odlišnými vlastnostmi, než má zemní plyn, pokud jde o kvalitu, prostředky dopravy a skladbu poptávky. Stále také existuje značný rozdíl mezi náklady na výrobu vodíku z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkového vodíku a tržní cenou méně udržitelných alternativ, což může vyžadovat veřejný zásah v podobě poskytování pobídek do doby, než budou elektrolyzéry a další související vodíkové technologie a vstupy dostatečně konkurenceschopné.

(65)

Unie má nicméně značný potenciál v oblasti výroby vodíku z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkového vodíku. V této souvislosti zahájila Komise v březnu 2023 iniciativu Evropské vodíkové banky. Evropská vodíková banka popisuje řadu činností, jejichž prostřednictvím Komise usnadňuje vytvoření unijního trhu s vodíkem, umožňuje dodávky od spolehlivých mezinárodních partnerů a shromažďuje a šíří informace o vývoji trhu s vodíkem v Unii a financování vodíkových projektů. Tyto činnosti jsou prováděny v rámci příslušných stávajících právních nástrojů, jako je směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (25). Dobrovolné nástroje uplatňované na vodík v rámci Evropské vodíkové banky, zejména mechanismus na podporu rozvoje trhu s vodíkem, by se měly zaměřit na urychlení rozšiřování výroby vodíku v Unii a rozvoje trhu s vodíkem, mimo jiné zvýšením transparentnosti poptávky po vodíku, jeho dodávek, toků a cen, a měly by hrát koordinační úlohu, propojovat výrobce a spotřebitele a usnadňovat kombinování se stávajícími finančními nástroji.

(66)

V souvislosti s činností vykonávanou v rámci Evropské vodíkové banky by Komise měla mít možnost zřídit mechanismus na podporu rozvoje trhu s vodíkem, který se zaměří na výrobu v Unii. Vzhledem k vlastnostem vodíku a trhu s vodíkem by měl být tento mechanismus zaveden na omezenou dobu, aby bylo možné určit nejúčinnější nástroje pro identifikaci poptávky po vodíku a jeho nabídky v Unii a prozkoumat nejvhodnější tržní a infrastrukturní uspořádání.

(67)

Přístup dodavatelů a odběratelů k informacím v rámci mechanismu na podporu rozvoje trhu s vodíkem by měl být podmíněn souhlasem dotčených podniků a dodržováním právních předpisů Unie v oblasti hospodářské soutěže.

(68)

Komise by měla být schopna mechanismus na podporu rozvoje trhu s vodíkem zavést sama, nebo prostřednictvím relevantních poskytovatelů služeb. Pokud se Komise rozhodne tento mechanismus zavést prostřednictvím určitého poskytovatele služeb, měla by se použít ustanovení tohoto nařízení týkající se smluv s poskytovateli služeb, kritérií pro výběr poskytovatelů služeb a úkolů poskytovatelů služeb.

(69)

Mechanismus na podporu rozvoje trhu s vodíkem by mohl sestávat z nástrojů zaměřených na transparentnost, viditelnost rozvoje trhu a dobrovolné posouzení poptávky. Měl by být prováděn v rámci Evropské vodíkové banky. Evropská vodíková banka by měla koordinovat informace o nabídce vodíku, poptávce po něm a o jeho tocích a cenách, aby posílila důvěru v rozvíjející se trh s vodíkem a zajistila větší viditelnost poptávky pro jeho výrobce a odběratele. Mechanismus na podporu rozvoje trhu s vodíkem by měl zohledňovat vyspělost a likviditu trhu s vodíkem, jakož i dostupnost infrastruktury.

(70)

Pokud Komise zřídí koordinační skupinu pro záležitosti týkající se mechanismu na podporu rozvoje trhu s vodíkem, měla by se tato koordinační skupina věnovat konkrétně vodíku.

(71)

V kontextu mechanismu na podporu rozvoje trhu s vodíkem by se mělo rovněž odrazit úsilí Unie zaměřené na postupné ukončení stávající závislosti na dodávkách zemního plynu z Ruské federace, zabránění tomu, aby taková závislost opět vznikla, a na ochranu základních bezpečnostních zájmů Unie a členských států, a to i s ohledem skutečnost, že Ruská federace zneužívá dodávky energie jakožto zbraně, o čemž svědčí omezení dodávek zemního plynu a narušování jeho toků. Komise by proto měla mít možnost přijmout rozhodnutí, na základě kterého by byly v rámci mechanismu omezeny činnosti související s posuzováním nabídek na dodávky vodíku pocházející z Ruské federace nebo Běloruska, aby podpořila rozvoj trhu s vodíkem prostřednictvím prováděcího rozhodnutí. Toto rozhodnutí by mělo být přijato pouze tehdy, je-li to nezbytné k ochraně základních bezpečnostních zájmů Unie a členských států, a mělo by být založeno na stejných zásadách, jaké platí pro účast v mechanismu agregace poptávky a společného nákupu zemního plynu, avšak přizpůsobeno činnostem prováděným prostřednictvím mechanismu na podporu rozvoje trhu s vodíkem. Zejména je třeba přizpůsobit harmonogram pro přijetí a předběžné posouzení takového rozhodnutí plánovanému zahájení fungování tohoto mechanismu.

(72)

Před ukončením fungování mechanismu na podporu rozvoje trhu s vodíkem a nejpozději do 31. prosince 2029 by Komise měla Evropskému parlamentu a Radě předložit zprávu, v níž posoudí výkonnost tohoto mechanismu, a zejména jeho příspěvek k rozvoji trhu s vodíkem v Unii. Na základě tohoto posouzení by Komise měla být schopna předložit legislativní návrh na vytvoření mechanismu dobrovolné agregace poptávky a společného nákupu vodíku.

(73)

Integrace rostoucích objemů plynu z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkového plynu do soustavy zemního plynu Unie změní kvalitu zemního plynu přepravovaného a spotřebovávaného v Unii. Pro zajištění neomezeného přeshraničního toku zemního plynu, zachování interoperability trhů a umožnění integrace trhu je nezbytné zvýšit transparentnost kvality plynu a nákladů na její řízení, zajistit harmonizovaný přístup k úlohám a povinnostem regulačních orgánů a provozovatelů soustav a posílit přeshraniční koordinaci. Při zajištění harmonizovaného přístupu ke kvalitě plynu pro přeshraniční propojovací body by měla být zachována flexibilita členských států, pokud jde o uplatňování norem kvality plynu v jejich vnitrostátních soustavách zemního plynu.

(74)

Přimíchávání vodíku do soustavy zemního plynu by mělo být až poslední možností, neboť je méně účinné ve srovnání s použitím vodíku v čisté podobě a snižuje jeho hodnotu. Ovlivňuje rovněž provoz infrastruktury pro zemní plyn, využití konečnými uživateli a interoperabilitu přeshraničních soustav. Proto je třeba upřednostnit výrobu a používání vodíku v jeho čisté podobě a jeho dopravu prostřednictvím specializované vodíkové soustavy. Mělo by být vynaloženo maximální úsilí, aby se zabránilo používání vodíku tam, kde existují energeticky účinnější alternativy. Mělo by být zachováno právo členských států přijmout rozhodnutí o tom, zda používat přimíchávání vodíku do vnitrostátních soustav zemního plynu. Harmonizovaný přístup k přimíchávání vodíku do soustavy zemního plynu ve formě celounijního povoleného stropu v přeshraničních propojovacích bodech mezi členskými státy, v nichž by provozovatelé přepravních soustav museli přijímat zemní plyn, do něhož by byl přimíchán vodík v úrovni nižší než uvedený strop, by zároveň omezil riziko segmentace trhu. Sousední přepravní soustavy by měly mít i nadále možnost dohodnout se na vyšších nebo nižších úrovních přimíchávání vodíku pro přeshraniční propojovací body. Při zvažování takovýchto dohod by členské státy měly konzultovat jiné členské státy, u nichž je pravděpodobné, že budou daným opatřením dotčeny, a zohlednit situaci v těchto členských státech.

(75)

Pro usnadnění účinné přepravy zemního plynu napříč soustavami zemního plynu v rámci Unie, a tím i pro větší integraci vnitřního trhu je nezbytná úzká přeshraniční koordinace a postup urovnávání sporů mezi provozovateli přepravních soustav o kvalitu plynu, včetně příměsí biometanu a vodíku. K řádnému fungování otevřeného a účinného vnitřního trhu se zemním plynem by měly přispět zvýšené požadavky na transparentnost parametrů kvality plynu, včetně spalného tepla, Wobbeho indexu a obsahu kyslíku, jakož i na příměsi vodíku a jejich vývoj v průběhu času ve spojení s povinnostmi v oblasti sledování a podávání zpráv.

(76)

Členské státy by měly mít i nadále možnost používat své původní specifikace kvality plynu, pokud se jejich regulační orgány nebo agentura ACER rozhodnou zachovat přeshraniční omezení způsobené rozdíly v úrovních nebo postupech přimíchávání vodíku. Možnost zachování tohoto přeshraničního omezení je obzvláště důležitá v členských státech s jediným propojovacím bodem nebo v případě, že objemy zemního plynu vstupují především prostřednictvím jediného propojovacího bodu. Aby byly zajištěny neomezené přeshraniční toky a zachována integrita vnitřního trhu s energií, měly by být dotčené regulační orgány a případně agentura ACER zmocněny k tomu, aby mohly průběžně opětovně zahájit společný postup urovnávání sporů s cílem zohlednit vývoj na trzích se zemním plynem a v oblasti technologií.

(77)

Pravidla pro interoperabilitu a předávání údajů pro soustavu zemního plynu, jež jsou stanovena v nařízení Komise (EU) 2015/703 (26), jsou nezbytná, zejména pokud jde o propojovací dohody, včetně pravidel pro řízení toků, zásad pro měření množství a kvality zemního plynu, pravidel pro proces sesouhlasení a pro přidělování množství zemního plynu, postupů sdělování informací v případě mimořádných okolností; pro společný soubor jednotek, kvalitu plynu, včetně pravidel pro řízení omezení přeshraničního obchodu v důsledku rozdílů v kvalitě plynu a v důsledku rozdílů v odorizaci, krátkodobého a dlouhodobého sledování kvality plynu a poskytování informací; pro předávání údajů a podávání zpráv o kvalitě plynu; pro transparentnost, komunikaci, poskytování informací a spolupráci mezi příslušnými účastníky trhu.

(78)

Aby se zajistilo optimální řízení unijní vodíkové sítě a umožnilo přeshraniční obchodování s vodíkem a jeho přeshraniční dodávky v Unii, měla by být zřízena síť ENNOH. Síť ENNOH by měla plnit své úkoly v souladu s pravidly Unie v oblasti hospodářské soutěže. Úkoly sítě ENNOH by měly být přesně vymezeny a pracovní metody této sítě by měly zajistit její efektivnost, transparentnost a reprezentativnost. V případě potřeby mohou síť ENTSO pro zemní plyn a síť ENNOH společně vypracovat kodexy sítě týkající se meziodvětvových otázek.

(79)

Aby se zajistilo, že v síti ENNOH budou zastoupeny všechny členské státy, které v současné době rozvíjejí vodíkové přepravní sítě, měly by mít odchylně od obecného pravidla o členství v síti ENNOH stanoveného tímto nařízením možnost jmenovat provozovatele vodíkové přepravní sítě, na něhož se jakožto na člena sítě ENNOH vztahuje výjimka z článku 68 směrnice (EU) 2024/1788 za předpokladu, že provozovatel je usazen v členském státě, v němž žádný jiný provozovatel vodíkové přepravní sítě není členem sítě ENNOH. Členské státy, které dosud nemají specializovaného provozovatele vodíkové přepravní sítě, ale které plánují vodíkovou přepravní síť vybudovat v souladu s jejich integrovanými vnitrostátními plány v oblasti energetiky a klimatu, by měly mít možnost jmenovat subjekt, jenž bude v rámci sítě ENNOH přidruženým partnerem, aby byly informovány o práci vykonané v rámci sítě ENNOH a mohly se účastnit schůzí shromáždění, rady a výborů a zapojit se do pracovních skupin, dokud se jejich provozovatelé vodíkových sítí nestanou členy sítě ENNOH. Za tímto účelem mohou členské státy vyslat zástupce vnitrostátního sdružení zabývajícího se otázkami vodíku.

(80)

Aby byla zajištěna větší transparentnost při rozvoji vodíkové sítě v Unii, měla by síť ENNOH vypracovat, zveřejnit a pravidelně aktualizovat nezávazný desetiletý plán rozvoje sítě pro vodík pro celou Unii (dále jen „plán rozvoje sítě pro vodík pro celou Unii“), který by byl zaměřený na potřeby rozvíjejících se trhů s vodíkem. Do tohoto plánu by měly být zahrnuty funkční vodíkové přepravní sítě a nezbytná propojovací vedení, které mají význam z obchodního hlediska. Za účelem vypracování unijních seznamů projektů společného zájmu a projektů ve společném zájmu by se síť ENNOH měla podílet na vypracování analýzy nákladů a přínosů energetického systému v celé šíři včetně vzájemně propojeného modelu trhu s energií, který zahrnuje infrastrukturu pro přenos a přepravu elektřiny, přepravu zemního plynu a dopravu vodíku, jakož i skladování, LNG a elektrolyzéry, a na vypracování scénářů desetiletých plánů rozvoje sítě a zprávy o zjišťování nedostatků v infrastruktuře, jak je stanoveno v článcích 11, 12 a 13 nařízení (EU) 2022/869. Za tímto účelem by měla síť ENNOH úzce spolupracovat s Evropskou sítí provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav (dále jen „síť ENTSO pro elektřinu“) a se sítí ENTSO pro zemní plyn, aby usnadnila integraci energetického systému.

(81)

V zájmu usnadnění integrace energetického systému, využití synergií a podpory celkové účinnosti systému by síť ENNOH, síť ENTSO pro elektřinu a síť ENTSO pro zemní plyn měly úzce spolupracovat na integrovaném plánování sítí pro celou Unii. Tato spolupráce by měla zahrnovat přípravu společných scénářů pro elektřinu, vodík a zemní plyn, koordinované zprávy o nedostatcích v infrastruktuře, konzistentní návrhy metodik pro vypracování analýzy nákladů a přínosů energetického systému v celé šíři a integrovaný model podle článků 11, 12 a 13 nařízení (EU) 2022/869. Aby byla tato spolupráce účinná, měly by síť ENNOH, síť ENTSO pro elektřinu a síť ENTSO pro zemní plyn zřídit společné pracovní skupiny, které by tyto výstupy připravovaly. Během přechodného období do 1. ledna 2027 by síť ENTSO pro zemní plyn měla vypracovat plán rozvoje sítě pro vodík pro celou Unii na rok 2026. Za tímto účelem by síť ENTSO pro zemní plyn měla plně zapojit provozovatele vodíkových přepravních sítí a síť ENNOH, jakmile bude tato síť zřízena. Plán rozvoje sítě pro vodík pro celou Unii na rok 2026 by se měl skládat ze dvou samostatných kapitol, jedné pro vodík a jedné pro zemní plyn. Síť ENNOH by měla vypracovat plán rozvoje sítě pro vodík pro celou Unii na rok 2028 v souladu s integrovaným plánováním sítí pro celou Unii podle tohoto nařízení.

(82)

Na úkolech prováděných sítí ENNOH pro zemní plyn mají zájem všichni účastníci trhu. Velmi důležité jsou proto účinné konzultační postupy. Síť ENNOH by měla ve spolupráci s dalšími příslušnými účastníky trhu a jejich sdruženími usilovat o získávání zkušeností s plánováním, rozvojem a provozem infrastruktury a měla by je dále rozvíjet i začleňovat do svých pracovních zkušeností.

(83)

Vzhledem k tomu, že účinnějšího pokroku by mohlo být dosaženo přístupem na regionální úrovni, měli by provozovatelé vodíkových přepravních sítí zřídit v rámci celkové struktury spolupráce regionální struktury a zároveň zajistit, aby byly výsledky na regionální úrovni slučitelné s kodexy sítě a plány rozvoje sítě pro vodík pro celou Unii. Členské státy by měly podporovat spolupráci a sledovat účinnost sítě na regionální úrovni.

(84)

Požadavky na transparentnost jsou nezbytné k zajištění toho, aby se mezi účastníky trhu mohla prohlubovat důvěra ve vznikající trhy s vodíkem v Unii. Je nutný rovný přístup k informacím o fyzickém stavu a fungování vodíkové soustavy, aby všichni účastníci trhu mohli vyhodnotit celkovou situaci v oblasti poptávky a nabídky a zjistit důvody vývoje tržní ceny. Informace by měly být vždy zveřejňovány smysluplným, snadno přístupným a nediskriminačním způsobem.

(85)

Síť ENNOH by měla zřídit centrální internetovou platformu pro zpřístupnění všech údajů, které jsou relevantní pro účastníky trhu k získání účinného přístupu k vodíkové síti.

(86)

Podmínky přístupu k vodíkovým sítím v rané fázi rozvoje trhu s vodíkem by měly uživatelům vodíkových sítí zajistit účinný provoz, nediskriminaci a transparentnost a současně zachovat dostatečnou flexibilitu pro provozovatele vodíkových sítí. Omezení maximální doby trvání smluv o kapacitě by mělo snížit riziko smluvního překročení a nadměrné rezervace kapacity.

(87)

Aby byl uživatelům vodíkové sítě zajištěn nediskriminační přístup a transparentnost, měly by být v tomto nařízení stanoveny obecné podmínky pro poskytování přístupu třetích stran k zařízením pro skladování vodíku a vodíkovým terminálům.

(88)

Provozovatelé vodíkových sítí by měli spolupracovat při vypracovávání kodexů sítě pro účely poskytování a řízení transparentního a nediskriminačního přeshraničního přístupu k vodíkovým sítím a při zajišťování koordinovaného rozvoje vodíkové sítě v Unii, včetně vytváření propojovacích kapacit. Jeden rok po zřízení sítě ENNOH by Komise měla sestavit první seznam priorit pro určení oblastí, které mají být zahrnuty do vypracování kodexů vodíkové sítě, jak stanoví toto nařízení. Kodexy sítě by měly být v souladu s rámcovými pokyny vypracovanými agenturou ACER. Agentura ACER by se měla na základě údajů zapojit do přezkumu návrhu kodexů sítě, včetně jejich souladu s rámcovými pokyny, a měla by mít možnost tyto kodexy doporučit Komisi k přijetí. Dále by měla agentura ACER provádět posuzování změn kodexů sítě, přičemž by měla mít možnost doporučit je Komisi k přijetí. Provozovatelé vodíkových sítí by měli provozovat své vodíkové sítě podle těchto kodexů sítě.

(89)

Účelem kodexů sítě vypracovaných sítí ENNOH není nahradit nezbytné vnitrostátní kodexy sítě v jiných než přeshraničních otázkách.

(90)

Kvalita vodíku přepravovaného a spotřebovávaného v Unii se může lišit v závislosti na výrobní technologii a zvláštnostech přepravy. Harmonizovaný přístup na úrovni Unie k řízení kvality vodíku v přeshraničních propojovacích vedeních by proto měl vést k přeshraničnímu toku vodíku a k integraci trhu.

(91)

Pokud to regulační orgán považuje za nezbytné, provozovatelé vodíkových přepravních sítí by mohli být odpovědní za řízení kvality vodíku ve svých sítích v rámci platných norem kvality vodíku, aby tak byla zajištěna spolehlivá a stabilní kvalita vodíku pro koncové spotřebitele.

(92)

Pro usnadnění dopravy vodíku napříč vodíkovými přepravními sítěmi v rámci Unie, a tím i pro větší integraci vnitřního trhu, je nezbytná úzká přeshraniční koordinace a postup urovnávání sporů mezi provozovateli vodíkových přepravních sítí. K řádnému fungování otevřeného a účinného vnitřního trhu s vodíkem by měly přispět zvýšené požadavky na transparentnost parametrů kvality vodíku a jejich vývoj v průběhu času ve spojení s povinnostmi v oblasti sledování a podávání zpráv.

(93)

S cílem změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení nebo jej doplnit o jiné než podstatné prvky některých specifických oblastí, jež jsou klíčové pro integraci trhu, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o poskytnutí pokynů stanovujících podrobnosti postupu, který mají dodržovat provozovatelé přepravních soustav nebo provozovatelé vodíkových přepravních sítí, změnu úrovní slev za účelem zmírnění strukturální nerovnováhy příjmů provozovatelů přepravních soustav, stanovení definice zeměpisných oblastí, na něž se vztahují jednotlivé struktury regionální spolupráce, a to s ohledem na stávající struktury regionální spolupráce, zavedení kodexů sítě a pokynů pro zemní plyn a vodík, změnu rámcových pokynů stanovených v příloze a stanovení pokynů, pokud jde o novou infrastrukturu pro zemní plyn a vodík. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (27). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by měl obdržet Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci by měli mít automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(94)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k uplatňování tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci v souladu s článkem 291 Smlouvy o fungování EU. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (28).

(95)

Kodexy sítě a pokyny by se měly vztahovat na vstupní body do třetích zemí a výstupní body ze třetích zemí. Účinnému krátkodobému uplatňování mohou bránit zvláštní okolnosti, včetně existence stávajících dlouhodobých smluvních ujednání nebo právních problémů při zavádění postupu urovnávání sporů s provozovateli přepravních sítí nebo dodavateli zemního plynu usazenými ve třetích zemích. Je-li to odůvodněno objektivními důvody, měly by mít regulační orgány možnost požádat Komisi o výjimku z uplatňování kodexů sítě nebo pokynů nebo z jejich zvláštních ustanovení, jestliže nemohou být provedeny ve vstupních bodech do třetích zemí a výstupních bodech ze třetích zemí. Tyto výjimky by měly být časově omezeny na minimální dobu nezbytnou k odstranění stávajících překážek pro uplatňování kodexů sítě nebo pokynů.

(96)

V zájmu zajištění účinného provozu evropských vodíkových sítí by provozovatelé vodíkových sítí měli být odpovědní za provoz, údržbu a rozvoj vodíkové přepravní sítě v úzké spolupráci s dalšími provozovateli vodíkových sítí, jakož i s dalšími provozovateli soustav, s nimiž jsou jejich sítě propojeny, a to i za účelem usnadnění integrace energetického systému.

(97)

Je v zájmu řádného fungování vnitřního trhu, aby existovaly normy, které jsou harmonizovány na úrovni Unie. Jakmile je zveřejněn odkaz na takovou normu v Úředním věstníku Evropské unie, mělo by její dodržení zakládat předpoklad shody s odpovídajícími požadavky stanovenými v prováděcích opatřeních přijatých podle tohoto nařízení, ačkoli by měly být povoleny i jiné způsoby prokazování této shody. V souladu s článkem 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 (29) může Komise požádat evropské normalizační organizace, aby vypracovaly technické specifikace, evropské normy a harmonizované normy. Jednou z hlavních úloh harmonizovaných norem by mělo být pomáhat provozovatelům při uplatňování prováděcích opatření přijatých podle tohoto nařízení a směrnice (EU) 2024/1788.

(98)

Stávající normalizační rámec Unie, který vychází z nařízení (EU) č. 1025/2012, představuje standardní rámec pro vypracování norem, které stanoví předpoklad shody s příslušnými požadavky tohoto nařízení nebo stanovenými ve zvláštních aktech v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktech přijatých podle tohoto nařízení. Evropské normy by se měly řídit trhem a měly by zohledňovat veřejný zájem, jakož i politické cíle, jež jsou jasně uvedeny v žádosti Komise adresované jedné nebo více evropským normalizačním organizacím, aby ve stanovené lhůtě a na základě konsensu vypracovaly harmonizované normy. Neexistují-li však relevantní odkazy na harmonizované normy nebo je-li normalizační proces zablokován nebo dochází-li ke zpoždění při stanovování vhodných harmonizovaných norem, měla by mít Komise možnost prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktů stanovit společné specifikace pro požadavky tohoto nařízení, pokud při tom náležitě respektuje úlohu a funkce evropských normalizačních organizací. Tato možnost by měla být chápána jako výjimečné záložní řešení, které má provozovatelům usnadnit uplatňování relevantních opatření podle aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktů přijatých podle tohoto nařízení a směrnice (EU) 2024/1788. Pokud je zpoždění při stanovování harmonizovaných norem způsobeno technickou složitostí dané normy, měla by to Komise předtím, než začne uvažovat o stanovení společných specifikací, vzít v úvahu.

(99)

Aby byly plně zohledněny požadavky konečných uživatelů vodíku na jeho kvalitu, měly by technické specifikace a normy pro kvality vodíku ve vodíkové síti zohlednit již existující normy stanovující takovéto požadavky konečných uživatelů, například normu EN 17124.

(100)

Provozovatelé vodíkových přepravních sítí by měli vybudovat dostatečnou přeshraniční kapacitu pro dopravu vodíku, která by vyhovovala všem ekonomicky přiměřeným a technicky proveditelným požadavkům na tuto kapacitu, a umožnila tak integraci trhu.

(101)

S ohledem na potenciál vodíku jako nosiče energie a na možnost, že se členské státy zapojí do obchodu s vodíkem se třetími zeměmi, je nezbytné vyjasnit, že oznamovací povinnosti podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/684 (30) v souvislosti s mezivládními dohodami v oblasti energetiky týkajícími se zemního plynu se vztahují i na mezivládní dohody týkající se vodíku, včetně sloučenin vodíku, jako jsou amoniak a tekuté organické nosiče vodíku. Uvedené rozhodnutí by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(102)

Je třeba výrazně podporovat investice do velkých nových infrastrukturních projektů a zároveň zajistit řádné fungování vnitřních trhů se zemním plynem a vodíkem. Za účelem posílení pozitivního účinku infrastrukturních projektů, pro něž byla udělena výjimka, na hospodářskou soutěž a bezpečnost dodávek by měl být ve fázi plánování projektu ověřen zájem trhu a měla by být zavedena pravidla pro řízení překročení kapacity. Pokud se infrastruktura nachází na území více než jednoho členského státu, měla by žádost o výjimku jako krajní řešení a pouze za určitých okolností vyřizovat agentura ACER s cílem lépe zohlednit přeshraniční dopady této výjimky a usnadnit administrativní vyřizování dané žádosti. Vzhledem k mimořádně rizikovému profilu realizace těchto nových významných infrastrukturních projektů, pro něž byla udělena výjimka, by navíc mělo být možné, aby byly u dotčených projektů podnikům, které mají zájem o dodávku a výrobu, dočasně umožněny úplné nebo částečné odchylky od pravidel pro oddělení. Z důvodů bezpečnosti dodávek by se měla možnost dočasných odchylek uplatňovat zejména na nové plynovody v rámci Unie, které slouží k přepravě zemního plynu ze třetích zemí do Unie. Výjimky a odchylky udělené podle směrnic Evropského parlamentu a Rady 2003/55/ES (31) a 2009/73/ES (32) by měly nadále platit po dobu, na kterou byly na základě příslušné výjimky nebo odchylky uděleny.

(103)

Eskalace ruské vojenské agrese vůči Ukrajině od února 2022 vedla k poklesu dodávek zemního plynu z této země a zdroje z prodeje zemního plynu byly použity k financování války, kterou Rusko vede na hranicích Unie. Zejména se zastavily toky zemního plynu v plynovodech z Ruska přes Bělorusko a v plynovodu Nord Stream 1 a trvale se snižují dodávky zemního plynu přes Ukrajinu, což vážně ohrožuje bezpečnost dodávek energie v Unii jako celku. Toto snižování dodávek zemního plynu zneužívané jakožto zbraň a manipulace s trhy prostřednictvím úmyslného narušování toků zemního plynu odhalily v Unii a jejích členských státech značnou zranitelnost a závislost s jasným potenciálem přímého a závažného dopadu na jejich základní mezinárodní bezpečnostní zájmy. Zkušenosti z minulosti rovněž ukazují, že zemní plyn může být zneužíván jakožto zbraň a k manipulaci s trhy s energií, například nadměrným hromaděním kapacit v infrastruktuře zemního plynu na úkor základních mezinárodních bezpečnostních zájmů Unie. Za účelem zmírnění dopadu těchto událostí, a to ve stávajícím kontextu i do budoucna, by členské státy měly mít výjimečně možnost přijmout přiměřená opatření, jejichž prostřednictvím by dočasně omezily podávání nabídek na kapacitu předem ze strany jakéhokoli jediného uživatele sítě ve vstupních bodech a v terminálech LNG pro dodávky z Ruské federace a Běloruska, je-li to nezbytné k ochraně základních bezpečnostních zájmů těchto členských států a Unie, přičemž je však nutné zohlednit i potřebu zajistit bezpečnost dodávek v Unii. V odůvodněných případech by mělo být možné tato dočasná opatření prodloužit. Tato možnost by se měla vztahovat pouze na Ruskou federaci a Bělorusko, aby členské státy mohly prostřednictvím přiměřených opatření reagovat na jakékoli ohrožení svých základních bezpečnostních zájmů a zájmů Unie, které z dané situace vyplývá, mimo jiné snížením své závislosti na ruských fosilních palivech, např. provedením včasné akce v souladu s cíli plánu REPowerEU. Žádná z těchto omezení by neměla být v rozporu s mezinárodními závazky Unie nebo členských států a měla by být v souladu s článkem XXI Všeobecné dohody o clech a obchodu. Před uplatněním jakéhokoli takového omezení by členské státy měly konzultovat Komisi a také jiné členské státy, smluvní strany Energetického společenství, smluvní strany Dohody o Evropském hospodářském prostoru a Spojené království Velké Británie a Severního Irska, pokud by mohly být tímto omezením dotčeny, a zohlednit situaci v těchto členských státech a třetích zemích, zejména pokud jde o bezpečnost dodávek. Členské státy by měly při posuzování přiměřenosti a rozsahu jakéhokoli plánovaného omezení náležitě zohlednit možné účinky svého opatření na jiné členské státy, a zejména dodržovat zásadu energetické solidarity, mimo jiné i s ohledem na zajištění bezpečnosti dodávek.

(104)

Evropské odvětví energetiky prochází významnou transformací na vysoce účinné dekarbonizované hospodářství založené na obnovitelných zdrojích energie, přičemž se snaží zajistit bezpečnost dodávek energie a konkurenceschopnost. Ačkoliv kybernetická bezpečnost v pododvětví elektroenergetiky díky kodexu sítě pro přeshraniční tok elektřiny již pokročila, k zajištění bezpečnosti energetického systému Unie jsou zapotřebí závazná odvětvová pravidla pro pododvětví zemního plynu.

(105)

V reakci na významné zvýšení cen energie v celé Unii, které bylo zaznamenáno na podzim 2021, a jeho negativní dopady zdůraznilo sdělení Komise ze dne 13. října 2021 s názvem „Řešení nárůstu cen energie: soubor opatření a podpory“ význam řádně fungujícího vnitřního trhu s energií a lepší koordinace bezpečnosti přeshraničních dodávek pro odolnost vůči budoucím otřesům. Ve dnech 20. a 21. října 2021 přijala Evropská rada závěry, v nichž vyzvala Komisi, aby urychleně zvážila opatření, která zvýší odolnost energetického systému Unie a vnitřního trhu s energií, a to včetně opatření, která zvyšují bezpečnost dodávek. V reakci na invazi Ruska na Ukrajinu Komise dne 8. března 2022 předložila plán REPowerEU s cílem postupně ukončit závislost Unie na ruských fosilních palivech a urychlit přechod na čistou energii. S cílem přispět k důsledné a včasné reakci na tuto krizi a možné nové krize na úrovni Unie by do tohoto nařízení a do nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1938 (33) měla být zavedena zvláštní pravidla pro zlepšení spolupráce a odolnosti, zejména pokud jde o pravidla týkající solidarity. Nařízení (EU) 2017/1938 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(106)

Jak prokazují celounijní simulace z let 2017, 2021 a 2022, regionální spolupráce a solidární opatření mají zásadní význam pro zajištění odolnosti Unie v případě vážného zhoršení situace v oblasti dodávek. Solidární opatření použitelná v případě stavu nouze by měla zajistit přeshraniční dodávky zákazníkům chráněným v rámci solidarity, jako jsou domácnosti. Členské státy by měly přijmout nezbytná opatření pro provádění ustanovení týkajících se mechanismu solidarity, a to i prostřednictvím dohody dotčených členských států na technických, právních a finančních ujednáních. Členské státy by měly uvést podrobnosti těchto ujednání ve svých plánech pro stav nouze. V případě členských států, které se nedohodly na dvoustranných dohodách, by měla být v zájmu zajištění takto účinné solidarity použita standardní pravidla podle tohoto nařízení.

(107)

V důsledku těchto solidárních opatření proto může členskému státu vzniknout povinnost vyplatit kompenzaci těm, kteří byli těmito opatřeními dotčeni. Aby bylo zajištěno, že kompenzace vyplacená členským státem žádajícím o solidární pomoc členskému státu poskytujícímu solidární pomoc byla spravedlivá a přiměřená, měly by mít regulační orgány a agentura ACER jakožto nezávislé orgány pravomoc provádět audit požadované a vyplacené kompenzace a v případě potřeby požádat o opravu, zejména s ohledem na úroveň nepřímých nákladů vzniklých v důsledku poskytování solidarity na základě netržních opatření. Nově zavedená spolupráce mezi členskými státy, které nejsou přímo propojeny a používají tržní opatření podle tohoto nařízení, rovněž pomáhá snížit potenciálně vysoké náklady, které by mohly vzniknout, pokud by byla používána nákladnější netržní opatření.

(108)

V rámci nařízení (EU) 2017/1938 by mělo být zavedeno poskytování dobrovolných příspěvků zemního plynu členským státům, které nejsou přímo propojeny, s využitím tržních opatření, zejména s cílem zabránit tomu, aby přímo propojené členské státy musely používat netržní opatření, pokud by jiný členský stát, který není přímo propojen, mohl ze solidárních důvodů poskytnout objemy zemního plynu s využitím tržních opatření. Dobrovolnou povahou tržních opatření a výsledným příspěvkem zemního plynu nejsou dotčeny povinnosti členských států včas posoudit a uvést, zda a jakým způsobem je možné prostřednictvím tržních opatření požadovaný zemní plyn poskytnout. Cílem takového mechanismu je snížit nepřímé a celkové náklady na solidaritu tím, že se zabrání využívání nákladnějších netržních opatření. Solidarita mezi členskými státy, které nejsou přímo propojeny, rozděluje zátěž mezi více členských států a usnadňuje přístup členských států, které nemají zařízení LNG, k celosvětovým dodávkám LNG.

(109)

Přístup k posouzení bezpečnosti dodávek plynu založený na zohlednění rizik a zavedení preventivních a zmírňujících opatření by měl zahrnovat scénáře posuzující dopad snížení poptávky po zemním plynu prostřednictvím úspor energie nebo opatření v oblasti energetické účinnosti, včetně celounijních simulací na základě scénářů narušení dodávek zemního plynu a infrastruktury podle tohoto nařízení. Přezkoumáním scénářů pro úspory energie a energetickou účinnost se zajistí, že celounijní simulace, jakož i následná vnitrostátní a společná posouzení rizik a preventivní opatření obstojí i v budoucnu a budou v souladu se zásadou „energetická účinnosti v první řadě“ a s cíli Unie v oblasti klimatické neutrality stanovenými v nařízení (EU) 2021/1119 a současně přispějí k postupnému ukončení závislosti Unie na ruských fosilních palivech. Toto nařízení rovněž umožňuje členským státům, aby snížily zbytnou spotřebu plynu chráněných zákazníků s cílem usnadnit dosažení větších úspor zemního plynu, zejména během krize.

(110)

Rizika pro bezpečnost dodávek plynu způsobená ruskou vojenskou agresí vůči Ukrajině, která odůvodňovala změny nařízení (EU) 2017/1938 zavedené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1032 (34), přetrvávají dodnes. Kromě toho by měla být zvážena dodatečná rizika, jako jsou další narušení kritické infrastruktury, a to s ohledem na akty sabotáže proti plynovodům Nord Stream v září 2022 a narušení plynovodu Balticconnector v říjnu 2023, jakož i na zhoršení geopolitického prostředí a situace v oblasti hrozeb v dodavatelských regionech, například v souvislosti s krizí na Blízkém východě. Ke zprávě, kterou má Komise předložit do 28. února 2025, by proto měl být v případě potřeby připojen legislativní návrh na změnu nařízení (EU) 2017/1938.

(111)

Některá ustanovení tohoto nařízení vycházejí z krizových opatření zavedených nařízením Rady (EU) 2022/2576 (35) v reakci na útočnou válku Ruska proti Ukrajině a následnou krizi v oblasti dodávek zemního plynu. Zatímco nařízení (EU) 2022/2576 řešilo bezprostřední a závažnou krizi v oblasti dodávek zemního plynu, mimo jiné prostřednictvím odchylky od stávajícího stálého rámce, cílem tohoto nařízení je transformovat některá z krizových opatření v trvalé prvky trhu se zemním plynem. To se týká zejména mechanismu agregace poptávky a společného nákupu zemního plynu, opatření na posílení využívání zařízení LNG a zařízení pro skladování zemního plynu, jakož i dalších solidárních opatření v případě stavu nouze v oblasti zemního plynu. Zavedení těchto trvalých prvků trhu se zemním plynem však vyžaduje čas, mimo jiné kvůli nezbytným nabídkovým řízením v souvislosti se stálým mechanismem agregace poptávky a společného nákupu zemního plynu, která nebudou uzavřena před koncem roku 2024. Kromě toho se očekává, že rizika spojená s dodávkami zemního plynu budou v Unii přetrvávat po celý rok 2024. Aby se tedy dostatečně zohlednila přípravná fáze týkající se těchto opatření a zabránilo se překrývání s opatřeními zavedenými nařízením (EU) 2022/2576, měla by se příslušná ustanovení tohoto nařízení použít až od 1. ledna 2025. Ustanovení tohoto nařízení týkající se zřízení mechanismu agregace poptávky a společného nákupu zemního plynu a výběru poskytovatele služeb, který bude v rámci tohoto mechanismu plnit úkoly, by se měla použít ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost, aby se zajistilo, že mechanismus bude funkční ode dne skončení platnosti nařízení (EU) 2022/2576.

(112)

Proto by nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 (36) a nařízení (EU) 2019/942 a (EU) 2022/869 měla být odpovídajícím způsobem pozměněna.

(113)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž stanovení spravedlivých pravidel pro podmínky přístupu k plynárenským přepravním soustavám, zařízením pro skladování a zařízením LNG a opatření týkajících se mechanismu agregace poptávky a společného nákupu zemního plynu a mechanismu na podporu rozvoje trhu s vodíkem, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu rozsahu a účinků tohoto nařízení může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

Toto nařízení:

a)

stanoví nediskriminační pravidla pro podmínky přístupu k soustavám zemního plynu a vodíkovým soustavám s přihlédnutím ke zvláštnostem vnitrostátních a regionálních trhů, aby bylo zajištěno řádné fungování vnitřních trhů se zemním plynem a vodíkem a přispělo se k flexibilitě energetického systému, a

b)

usnadňuje vytvoření a chod řádně fungujících a transparentních trhů se zemním plynem a vodíkem s vysokou úrovní bezpečnosti dodávek a stanoví mechanismy pro harmonizaci pravidel pro přístup k síti v rámci přeshraničního obchodu se zemním plynem a vodíkem.

Cíle uvedené v prvním pododstavci zahrnují:

a)

stanovení harmonizovaných zásad týkajících se sazeb či metodik pro výpočet sazeb a pro přístup k síti pro zemní plyn, s výjimkou zařízení pro skladování zemního plynu;

b)

zavedení služeb pro přístup třetích stran a harmonizované zásady pro přidělování kapacity a řízení překročení kapacity;

c)

stanovení požadavků na transparentnost, pravidla pro vyrovnávání, vyrovnávací poplatky a usnadnění obchodování s kapacitou.

Toto nařízení se s výjimkou čl. 34 odst. 5 tohoto nařízení vztahuje pouze na zařízení pro skladovaní zemního plynu a zařízení pro skladovaní vodíku uvedená v čl. 33 odst. 3 nebo 4 nebo v článku 37 směrnice (EU) 2024/1788.

Členské státy mohou určit subjekt nebo orgán zřízený v souladu se směrnicí (EU) 2024/1788, jenž splňuje požadavky tohoto nařízení, za účelem výkonu jedné nebo více funkcí, které obvykle náležejí provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli vodíkové přepravní sítě. Tento subjekt nebo orgán podléhá certifikaci podle článku 14 tohoto nařízení a musí být určen podle článku 71 směrnice (EU) 2024/1788.

Článek 2

Definice

1.   Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„regulační bází aktiv“ síťová aktiva provozovatele přepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavy, provozovatele vodíkové přepravní sítě a provozovatele vodíkové distribuční sítě využívaná k poskytování regulovaných síťových služeb, která jsou zohledněna při výpočtu výnosů ze síťových služeb;

2)

„přepravou“ přeprava ve smyslu čl. 2 bodu 17 směrnice (EU) 2024/1788;

3)

„přepravní smlouvou“ smlouva, kterou provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel vodíkové sítě uzavírá s uživatelem sítě za účelem přepravy zemního plynu nebo dopravy vodíku;

4)

„kapacitou“ maximální průtok vyjádřený v běžných metrech krychlových za jednotku času nebo v jednotkách energie za jednotku času, na který má uživatel sítě na základě přepravní smlouvy právo;

5)

„nevyužitou kapacitou“ pevná kapacita, kterou uživatel sítě získal podle přepravní smlouvy, ale kterou nenominoval ve lhůtě stanovené ve smlouvě;

6)

„řízením překročení kapacity“ řízení portfolia kapacity provozovatele přepravní soustavy za účelem optimálního a maximálního využití technické kapacity a včasného zjišťování budoucího překročení kapacity a bodů nasycení;

7)

„sekundárním trhem“ trh s kapacitou obchodovanou mimo primární trh;

8)

„nominací“ oznámení, kterým uživatel sítě provozovateli přepravní soustavy ohlašuje skutečný průtok, který chce do soustavy vtlačit nebo z ní odebrat, dříve, než k takovému vtláčení nebo odebrání dojde;

9)

„renominací“ oznámení opravené nominace, které následuje po nominaci;

10)

„integritou soustavy“ takový stav, ve kterém tlak a kvalita zemního plynu nebo vodíku zůstávají v rozmezí minimálních a maximálních limitů, takže doprava zemního plynu nebo vodíku je po technické stránce zaručena;

11)

„vyrovnávacím obdobím“ období, ve kterém mají jednotliví uživatelé sítě vyrovnat odběr určitého množství zemního plynu nebo vodíku vyjádřeného v jednotkách energie vtláčením stejného množství zemního plynu nebo vodíku v souladu s kodexem sítě;

12)

„uživatelem sítě“ uživatel sítě ve smyslu čl. 2 bodu 60 směrnice (EU) 2024/1788;

13)

„přerušitelnými službami“ služby nabízené provozovatelem přepravní soustavy nebo, v příslušných případech, provozovatelem distribuční soustavy nebo provozovatelem vodíkové sítě v souvislosti s přerušitelnou kapacitou;

14)

„přerušitelnou kapacitou“ kapacita přepravy zemního plynu nebo vodíku, kterou může provozovatel přepravní soustavy nebo, v příslušných případech, provozovatel distribuční soustavy nebo provozovatel vodíkové sítě v souladu s podmínkami přepravní smlouvy přerušit;

15)

„dlouhodobými službami“ služby nabízené provozovatelem přepravní soustavy nebo, v příslušných případech, provozovatelem distribuční soustavy nebo provozovatelem vodíkové sítě na dobu jednoho roku a delší;

16)

„krátkodobými službami“ služby nabízené provozovatelem přepravní soustavy nebo, v příslušných případech, provozovatelem distribuční soustavy nebo provozovatelem vodíkové sítě na dobu kratší než jeden rok;

17)

„pevnou kapacitou“ kapacita přepravy a distribuce zemního plynu a vodíku, která je provozovatelem přepravní soustavy nebo, v příslušných případech, provozovatelem distribuční soustavy nebo provozovatelem vodíkové sítě smluvně zaručena jako nepřerušitelná;

18)

„pevnými službami“ služby nabízené provozovatelem přepravní soustavy nebo, v příslušných případech, provozovatelem distribuční soustavy nebo provozovatelem vodíkové sítě v souvislosti s pevnou kapacitou;

19)

„technickou kapacitou“ maximální pevná kapacita, kterou lze nabídnout uživatelům sítě s přihlédnutím k integritě soustavy a provozním požadavkům provozovatele přepravní soustavy nebo, v příslušných případech, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele vodíkové sítě;

20)

„smluvní kapacitou“ kapacita, která byla přidělena uživateli sítě na základě přepravní smlouvy;

21)

„dostupnou kapacitou“ část technické kapacity, která není přidělena a která je v určitém okamžiku v soustavě ještě k dispozici;

22)

„smluvním překročením kapacity“ situace, kdy výše poptávky po pevné kapacitě překračuje technickou kapacitu;

23)

„primárním trhem“ trh s kapacitou obchodovanou přímo provozovatelem přepravní soustavy nebo, v příslušných případech, provozovatelem distribuční soustavy nebo provozovatelem vodíkové přepravní sítě;

24)

„fyzickým překročením kapacity“ situace, kdy v určitém okamžiku výše poptávky po skutečných dodáních překračuje technickou kapacitu;

25)

„kapacitou zařízení LNG“ kapacita terminálu LNG pro zkapalnění zemního plynu nebo dovoz, vyložení, podpůrné služby, prozatímní skladování a znovuplyňování LNG;

26)

„pracovním objemem“ objem zemního plynu nebo vodíku, který může uživatel skladovacího zařízení použít ke skladování zemního plynu nebo vodíku;

27)

„těžebním výkonem“ objem zemního plynu nebo vodíku, který může uživatel skladovacího zařízení vytěžit ze zařízení pro skladování zemního plynu nebo ze zařízení pro skladování vodíku, za časovou jednotku;

28)

„vtláčecím výkonem“ objem zemního plynu nebo vodíku, který může uživatel skladovacího zařízení vtlačit do zařízení pro skladování zemního plynu nebo do zařízení pro skladování vodíku, za časovou jednotku;

29)

„skladovací kapacitou“ jakákoli kombinace pracovního objemu, těžebního a vtláčecího výkonu;

30)

„vstupně-výstupním systémem“ vstupně-výstupní systém ve smyslu čl. 2 bodu 57 směrnice (EU) 2024/1788;

31)

„vyrovnávací zónou“ vyrovnávací zóna ve smyslu čl. 2 bodu 58 směrnice (EU) 2024/1788;

32)

„virtuálním obchodním místem“ virtuální obchodní místo ve smyslu čl. 2 bodu 59 směrnice (EU) 2024/1788;

33)

„vstupním bodem“ vstupní bod ve smyslu čl. 2 bodu 61 směrnice (EU) 2024/1788;

34)

„výstupním bodem“ výstupní bod ve smyslu čl. 2 bodu 62 směrnice (EU) 2024/1788;

35)

„podmíněnou kapacitou“ pevná kapacita, která zahrnuje transparentní a předem stanovené podmínky pro poskytování přístupu z virtuálního obchodního místa a do něj nebo omezenou přidělitelnost;

36)

„přidělitelností“ libovolná kombinace jakékoli vstupní kapacity s jakoukoli výstupní kapacitou nebo naopak;

37)

„povolenými výnosy“ součet výnosů z přepravních služeb a výnosů z nepřepravních služeb za poskytování služeb provozovatelem přepravní soustavy za určité časové období v rámci daného regulovaného období, na jejichž získání má takový provozovatel přepravní soustavy nárok podle režimu necenového stropu a které jsou stanoveny v souladu s čl. 78 odst. 7 písm. a) směrnice (EU) 2024/1788;

38)

„cílovými výnosy“ součet očekávaných výnosů z přepravních služeb vypočtených v souladu se zásadami stanovenými v čl. 17 odst. 1 a očekávaných výnosů z nepřepravních služeb poskytovaných provozovatelem přepravní soustavy za určité období v rámci daného regulačního období podle režimu cenového stropu;

39)

„novou infrastrukturou“ infrastruktura, která nebyla dokončena ke dni 4. srpna 2003;

40)

„zemním plynem“ zemní plyn ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice (EU) 2024/1788;

41)

„plynem z obnovitelných zdrojů“ plyn z obnovitelných zdrojů ve smyslu čl. 2 bodu 2 směrnice (EU) 2024/1788;

42)

„soustavou zemního plynu“ soustava zemního plynu ve smyslu čl. 2 bodu 3 směrnice (EU) 2024/1788;

43)

„vodíkovou soustavou“ vodíková soustava ve smyslu čl. 2 bodu 4 směrnice (EU) 2024/1788;

44)

„zařízením pro skladování vodíku“ zařízení pro skladování vodíku ve smyslu čl. 2 bodu 5 směrnice (EU) 2024/1788;

45)

„provozovatelem zařízení pro skladování vodíku“ provozovatel zařízení pro skladování vodíku ve smyslu čl. 2 bodu 6 směrnice (EU) 2024/1788;

46)

„vodíkovým terminálem“ vodíkový terminál ve smyslu čl. 2 bodu 8 směrnice (EU) 2024/1788;

47)

„provozovatelem vodíkového terminálu“ provozovatel vodíkového terminálu ve smyslu čl. 2 bodu 9 směrnice (EU) 2024/1788;

48)

„kvalitou vodíku“ kvalita vodíku ve smyslu čl. 2 bodu 10 směrnice (EU) 2024/1788;

49)

„nízkouhlíkovým vodíkem“ nízkouhlíkový vodík ve smyslu čl. 2 bodu 11 směrnice (EU) 2024/1788;

50)

„nízkouhlíkovým plynem“ nízkouhlíkový plyn ve smyslu čl. 2 bodu 12 směrnice (EU) 2024/1788;

51)

„provozovatelem přepravní soustavy“ provozovatel přepravní soustavy ve smyslu čl. 2 bodu 18 směrnice (EU) 2024/1788;

52)

„těžební plynovodní sítí“ těžební plynovodní síť ve smyslu čl. 2 bodu 16 směrnice (EU) 2024/1788;

53)

„distribucí“ distribuce ve smyslu čl. 2 bodu 19 směrnice (EU) 2024/1788;

54)

„provozovatelem distribuční soustavy“ provozovatel distribuční soustavy ve smyslu čl. 2 bodu 20 směrnice (EU) 2024/1788;

55)

„vodíkovou sítí“ vodíková síť ve smyslu čl. 2 bodu 21 směrnice (EU) 2024/1788;

56)

„dopravou vodíku“ doprava vodíku ve smyslu čl. 2 bodu 22 směrnice (EU) 2024/1788;

57)

„vodíkovou přepravní sítí“ vodíková přepravní síť ve smyslu čl. 2 bodu 23 směrnice (EU) 2024/1788;

58)

„vodíkovou distribuční sítí“ vodíková distribuční síť ve smyslu čl. 2 bodu 24 směrnice (EU) 2024/1788;

59)

„provozovatelem vodíkové sítě“ provozovatel vodíkové sítě ve smyslu čl. 2 bodu 25 směrnice (EU) 2024/1788;

60)

„provozovatelem vodíkové přepravní sítě“ provozovatel vodíkové přepravní sítě ve smyslu čl. 2 bodu 26 směrnice (EU) 2024/1788;

61)

„provozovatelem vodíkové distribuční sítě“ provozovatel vodíkové distribuční sítě ve smyslu čl. 2 bodu 27 směrnice (EU) 2024/1788;

62)

„dodávkami“ dodávky ve smyslu čl. 2 bodu 28 směrnice (EU) 2024/1788;

63)

„zařízením pro skladování zemního plynu“ zařízení pro skladování zemního plynu ve smyslu čl. 2 bodu 31 směrnice (EU) 2024/1788;

64)

„provozovatelem zařízení pro skladování zemního plynu“ provozovatel zařízení pro skladování zemního plynu ve smyslu čl. 2 bodu 32 směrnice (EU) 2024/1788;

65)

„zařízením LNG“ zařízení LNG ve smyslu čl. 2 bodu 33 směrnice (EU) 2024/1788;

66)

„provozovatelem zařízení LNG“ provozovatel zařízení LNG ve smyslu čl. 2 bodu 34 směrnice (EU) 2024/1788;

67)

„soustavou“ soustava ve smyslu čl. 2 bodu 35 směrnice (EU) 2024/1788;

68)

„podpůrnými službami“ podpůrné služby ve smyslu čl. 2 bodu 36 směrnice (EU) 2024/1788;

69)

„propojovacím vedením“ propojovací vedení ve smyslu čl. 2 bodu 39 směrnice (EU) 2024/1788;

70)

„vodíkovým propojovacím vedením“ vodíkové propojovací vedení ve smyslu čl. 2 bodu 40 směrnice (EU) 2024/1788;

71)

„uživatelem soustavy“ uživatel soustavy ve smyslu čl. 2 bodu 46 směrnice (EU) 2024/1788;

72)

„zákazníkem“ zákazník ve smyslu čl. 2 bodu 47 směrnice (EU) 2024/1788;

73)

„konečným zákazníkem“ konečný zákazník ve smyslu čl. 2 bodu 50 směrnice (EU) 2024/1788;

74)

„velkoodběratelem“ velkoodběratel ve smyslu čl. 2 bodu 51 směrnice (EU) 2024/1788;

75)

„kontrolou“ kontrola ve smyslu čl. 2 bodu 55 směrnice (EU) 2024/1788;

76)

„dlouhodobou smlouvou“ dlouhodobá smlouva ve smyslu čl. 2 bodu 56 směrnice (EU) 2024/1788;

77)

„propojovacím bodem“ propojovací bod ve smyslu čl. 2 bodu 63 směrnice (EU) 2024/1788;

78)

„virtuálním propojovacím bodem“ virtuální propojovací bod ve smyslu čl. 2 bodu 64 směrnice (EU) 2024/1788;

79)

„účastníkem trhu“ účastník trhu ve smyslu čl. 2 bodu 65 směrnice (EU) 2024/1788;

80)

„interoperabilitou“ interoperabilita ve smyslu čl. 2 bodu 71 směrnice (EU) 2024/1788;

81)

„zásadou ‚energetická účinnost v první řadě‘“ zásada energetická účinnost v první řadě ve smyslu čl. 2 bodu 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 (37);

82)

„změnou účelu využití“ změna účelu využití ve smyslu čl. 2 bodu 18 nařízení (EU) 2022/869;

83)

„vertikálně integrovaným podnikem“ vertikálně integrovaný podnik ve smyslu čl. 2 bodu 43 směrnice (EU) 2024/1788.

2.   Definice v odst. 1 bodech 4 až 24 ve vztahu k přepravě se použijí obdobně ve vztahu ke skladovacím zařízením a zařízením LNG.

KAPITOLA II

OBECNÁ PRAVIDLA PRO SOUSTAVY ZEMNÍHO PLYNU A VODÍKOVÉ SOUSTAVY

Oddíl 1

Obecná pravidla pro organizaci trhů a přístup k infrastruktuře

Článek 3

Obecné zásady

Členské státy, regulační orgány určené podle článku 76 směrnice (EU) 2024/1788 (dále jen „regulační orgány“), provozovatelé soustav zemního plynu nebo vodíkových soustav a pověření provozovatelé, jako jsou řídící pracovníci pro oblast trhu nebo provozovatelé rezervačních platforem, zajistí fungování trhů se zemním plynem a vodíkem v souladu s těmito zásadami:

a)

tvorba cen zemního plynu a vodíku je založena na nabídce a poptávce;

b)

provozovatelé přepravních soustav a provozovatelé distribučních soustav, stejně jako provozovatelé vodíkových přepravních sítí a provozovatelé distribučních vodíkových sítí vzájemně spolupracují, aby uživatelům sítě umožnili nezávisle rezervovat vstupní a výstupní kapacitu; zemní plyn a, od roku 2033, i vodík se budou dopravovat prostřednictvím vstupně-výstupního systému, a nikoli smluvními cestami;

c)

sazby účtované ve vstupních a výstupních bodech soustavy zemního plynu a vodíkové soustavy jsou strukturovány tak, aby přispívaly k integraci trhu, zvyšovaly bezpečnost dodávek a podporovaly propojení mezi sítěmi pro zemní plyn a mezi vodíkovými sítěmi;

d)

podniky, které působí v tomtéž vstupně-výstupním systému, obchodují se zemním plynem a od roku 2033 i s vodíkem ve virtuálním obchodním místě; výrobci plynu z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkového plynu mají k virtuálnímu obchodnímu místu rovný přístup bez ohledu na to, zda jsou připojeni k distribuční soustavě, nebo k přepravní soustavě; se zemním plynem a od roku 2033 i s vodíkem lze fyzicky obchodovat ve vstupních bodech ze třetích zemí nebo ve výstupních bodech do třetích zemí;

e)

uživatelé sítě odpovídají za vyrovnávání svých vyrovnávacích portfolií s cílem minimalizovat potřebu toho, aby provozovatelé přepravní soustavy a provozovatelé distribučních vodíkových sítí prováděli vyrovnávací akce;

f)

vyrovnávací akce se provádějí na základě standardizovaných produktů v souladu s kodexem sítě pro vyrovnávání vypracovaným podle tohoto nařízení a probíhají na obchodní platformě nebo prostřednictvím vyrovnávacích služeb v souladu s uvedeným kodexem sítě;

g)

pravidla trhu se vyvarují opatření, která brání tvorbě cen na základě nabídky zemního plynu a vodíku a poptávky po nich;

h)

pravidla trhu zajišťují, aby se na trzích se zemním plynem a vodíkem uplatňoval energeticky účinný přístup zaměřený na spotřebitele;

i)

pravidla trhu podporují vznik a fungování likvidního obchodování se zemním plynem a vodíkem, čímž přispívají k tvorbě cen a jejich transparentnosti;

j)

pravidla trhu umožňují dekarbonizaci soustav zemní plyn a vodíkových soustav, mimo jiné tím, že umožňují integraci zemního plynu a vodíku z obnovitelných zdrojů energie do trhů, vytvářejí pobídky v oblasti úspory energie, energetické účinnosti, snižování poptávky, flexibility poptávky a integrace energetického systému a usnadňují dosažení cílů Unie v oblasti klimatu a energetiky;

k)

pravidla trhu vytvářejí vhodné pobídky k investicím, zejména k dlouhodobým investicím do dekarbonizované a udržitelné soustavy zemního plynu a vodíkové soustavy, ukládání energie, energetické účinnosti, snižování poptávky a odezvy strany poptávky k pokrytí potřeb trhu a potřeb systémové integrace, a usnadňují spravedlivou hospodářskou soutěž a bezpečnost dodávek a současně uplatňují zásadu „energetická účinnost v první řadě“, aby se zabránilo investičním pobídkám, které vedou k uvíznutí aktiv;

l)

pravidla pro plánování sítě se případně zaměřují na využívání vodíku v odvětvích, v nichž je dekarbonizace obtížná, a přihlížejí k potenciálu snižování emisí skleníkových plynů, podporují opatření ke snižování poptávky po fosilním plynu a přispívají k uvážlivému a racionálnímu využívání přírodních zdrojů a k dosahování cílů Unie v oblasti klimatu a energetiky;

m)

jsou odstraněny případné překážky bránící přeshraničním tokům zemního plynu a vodíku mezi vstupně-výstupními systémy;

n)

pravidla trhu usnadňují regionální spolupráci a integraci.

Článek 4

Zvýšení výroby plynu z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkového plynu v uhelných regionech a regionech s vysokými emisemi uhlíku

Komise podporuje a podněcuje pronikání plynu z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkového plynu, zejména vodíku a biometanu, do energetického systému Unie, zejména v uhelných regionech a regionech s vysokými emisemi uhlíku, s cílem zvýšit podíl plynu z obnovitelných zdrojů, především v průmyslových procesech, dálkovém vytápění a skladování energie, a urychlit tak v průmyslových odvětvích a odvětvích dálkového vytápění postupné ukončování používání pevných fosilních paliv. Komise rovněž podporuje přeměnu fosilních paliv na obnovitelný a nízkouhlíkový vodík a biometan a vytváření pracovní síly připravené na vodík.

Článek 5

Oddělení regulačních bází aktiv

1.   Pokud provozovatel přepravní soustavy, provozovatel distribuční soustavy nebo provozovatel vodíkové sítě poskytuje regulované služby v oblasti zemního plynu, vodíku nebo elektřiny, musí splnit požadavek na oddělení účetnictví stanovený v článku 75 směrnice (EU) 2024/1788 a článku 56 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 (38) a musí mít samostatnou regulační bázi aktiv pro aktiva v oblasti zemního plynu, vodíku nebo elektřiny. Tato samostatná regulační báze aktiv zajistí, aby:

a)

výnosy ze služeb získané z poskytování specifických regulovaných služeb mohly být použity pouze k náhradě kapitálových a provozních výdajů souvisejících s aktivy zahrnutými do regulační báze aktiv, z níž byly regulované služby poskytovány;

b)

byla při převodu aktiv do jiné regulační báze aktiv stanovena jejich hodnota, která podléhá auditu a schválení regulačním orgánem a je taková, aby nedocházelo ke křížovému subvencování.

2.   Členský stát nepovolí finanční převody mezi regulovanými službami, které jsou oddělené ve smyslu odstavce 1.

3.   Členské státy mohou provozovatelům vodíkových sítí povolit, aby náhradu nákladů spojených s vodíkovou sítí rozložili v čase prostřednictvím sazeb za přístup k síti a zajistili tak, aby na počáteční náklady na rozvoj vodíkových sítí řádně přispívali i budoucí uživatelé. Toto rozdělení nákladů v čase a související metodika podléhají schválení regulačním orgánem. K pokrytí finančního rizika provozovatelů vodíkových sítí spojeného s počáteční nedostatečnou náhradou nákladů vyplývající z uplatnění rozdělení nákladů v čase mohou členské státy zavést opatření, jako je státní záruka, za předpokladu, že jsou tato opatření v souladu s článkem 107 Smlouvy o fungování EU.

4.   Odchylně od odstavce 2 může členský stát povolit mezi regulovanými službami, které jsou oddělené ve smyslu odstavce 1, finanční převody, pokud regulační orgán zjistil, že financování sítí prostřednictvím sazeb za přístup k síti, jež platí pouze uživatelé sítí, není životaschopné. Regulační orgán ve svém posouzení zváží mimo jiné hodnotu plánovaných finančních převodů, výsledné křížové subvencování mezi uživateli příslušných sítí a nákladovou efektivitu těchto finančních převodů.

Na finanční převod ve smyslu tohoto odstavce se vztahují tyto podmínky:

a)

veškeré výnosy potřebné pro finanční převod se vybírají jako účelový poplatek;

b)

účelový poplatek se vybírá pouze z výstupních bodů ke konečným zákazníkům nacházejícím se v týchž členských státech, v nichž se nachází příjemce finančního převodu;

c)

účelový poplatek a finanční převod nebo metodiky pro jejich výpočet byly před vstupem v platnost schváleny regulačním orgánem;

d)

schválený účelový poplatek a finanční převod a metodiky, pokud jsou metodiky schváleny, byly zveřejněny nejpozději třicet dnů před datem jejich provedení;

e)

členský stát oznámil skutečnost, že povolil finanční převody, Komisi a agentuře ACER.

5.   Regulační orgán může schválit finanční převod a účelový poplatek uvedený v odstavci 4 pouze tehdy, pokud:

a)

sazby za přístup k síti se účtují uživatelům regulační báze aktiv, která těží z finančního převodu;

b)

součet finančních převodů a příjmů ze služeb vybraných prostřednictvím sazeb za přístup k síti není vyšší než povolené nebo cílové výnosy;

c)

finanční převod je schválen na omezenou dobu a tato doba není delší než jedna třetina zbývající doby odpisování dotčené infrastruktury.

6.   Do 5. srpna 2025 vydá agentura ACER provozovatelům přepravních soustav, provozovatelům distribučních soustav, provozovatelům vodíkových sítí a regulačním orgánům doporučení ohledně metodik pro stanovení rozdělení nákladů v čase.

Doporučení uvedená v prvním pododstavci agentura ACER nejméně jednou za dva roky aktualizuje.

Agentura ACER může provozovatelům přepravních soustav, provozovatelům distribučních soustav, provozovatelům vodíkových sítí a regulačním orgánům vydat doporučení ohledně metodik pro:

a)

určení hodnoty aktiv, která jsou převedena do jiné regulační báze aktiv, a určení veškerých zisků a ztrát, které mohou v důsledku tohoto převodu vzniknout;

b)

výpočet velikosti a maximální doby trvání finančního převodu a účelového poplatku;

c)

kritéria pro přidělování příspěvků na účelový poplatek mezi konečné zákazníky připojené k regulační bázi aktiv.

Článek 6

Služby pro přístup třetích stran, pokud jde o provozovatele přepravních soustav

1.   Provozovatelé přepravních soustav:

a)

nabízejí nediskriminačním způsobem kapacitu a služby všem uživatelům sítě;

b)

poskytují pevnou i přerušitelnou kapacitu. Cena za přerušitelnou kapacitu odráží pravděpodobnost přerušení;

c)

nabízejí uživatelům sítě dlouhodobou i krátkodobou kapacitu.

Pokud jde o první pododstavec písm. a), nabízí-li provozovatel přepravní soustavy stejnou službu různým zákazníkům, činí tak za rovnocenných smluvních podmínek buď za použití harmonizovaných přepravních smluv, nebo podle společného kodexu sítě schváleného regulačním orgánem v souladu s postupem stanoveným v článku 78 nebo 79 směrnice (EU) 2024/1788.

2.   Do 5. srpna 2025 Komise:

a)

vyhodnotí, jaký dopad na soustavu zemního plynu má režim sazeb, podle nějž nebudou účtovány žádné sazby za přístup k přepravním soustavám v propojovacích bodech mezi členskými státy nebo v propojovacích bodech se třetími zeměmi, jejichž soustavy propojují dva nebo více členských států; a

b)

předloží zprávu Evropskému parlamentu a Radě.

K této zprávě mohou být případně připojeny legislativní návrhy na řešení překážek, které byly v hodnocení zjištěny.

3.   Přepravní smlouvy uzavřené s nestandardními termíny zahájení nebo na dobu kratší, než je standardní roční přepravní smlouva, nesmějí vést k bezdůvodně vyšším nebo nižším sazbám, jež neodrážejí tržní hodnotu služby v souladu se zásadami stanovenými v čl. 17 odst. 1.

4.   Pokud dva nebo více propojovacích bodů propojuje tytéž dva sousední vstupně-výstupní systémy, dotčení provozovatelé sousedních přepravních soustav nabídnou kapacitu dostupnou v příslušných propojovacích bodech v jednom virtuálním propojovacím bodě. Jakákoli smluvní kapacita v propojovacích bodech, bez ohledu na datum jejího uzavření, se převede do virtuálního propojovacího bodu.

Virtuální propojovací bod je zřízen, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)

celková technická kapacita ve virtuálních propojovacích bodech se rovná součtu technických kapacit v jednotlivých propojovacích bodech, které se na virtuálních propojovacích bodech podílejí, nebo je vyšší než tento součet;

b)

virtuální propojovací bod usnadňuje hospodárné a účelné využívání soustavy, mimo jiné s ohledem na pravidla stanovená v článcích 10 a 11.

5.   Služby pro přístup třetích stran mohou být případně poskytovány s výhradou vhodných záruk solventnosti uživatelů sítě. Tyto záruky nesmějí představovat bezdůvodnou překážku vstupu na trh a musí být nediskriminační, transparentní a přiměřené.

6.   Provozovatelé přepravních soustav musí mít přístup k sítím jiných provozovatelů přepravní soustavy, pokud je to nezbytné pro plnění jejich funkcí, mimo jiné pokud jde o přeshraniční přepravu.

7.   Odstavci 1 až 6 není dotčena možnost členských států přijmout přiměřená opatření s cílem dočasně omezit na dobu určitou, která může být v odůvodněných případech prodloužena, dodávky zemního plynu z Ruské federace nebo Běloruska omezením nabídek na kapacitu podávaných předem jakýmkoli jednotlivým uživatelem sítě ve vstupních bodech z Ruské federace nebo Běloruska, je-li to nezbytné pro ochranu jejich základních bezpečnostních zájmů a základních bezpečnostních zájmů Unie, pokud tato opatření:

a)

nepřiměřeně nenarušují řádné fungování vnitřního trhu se zemním plynem a přeshraniční toky zemního plynu mezi členskými státy a nenarušují bezpečnost dodávek do Unie nebo do členského státu;

b)

dodržují zásadu energetické solidarity;

c)

jsou přijata v souladu s právy a povinnostmi Unie a členských států ve vztahu k třetím zemím.

S ohledem na to, že je zapotřebí zajistit bezpečnost dodávek do Unie, mohou být opatření přijatá členskými státy podle prvního pododstavce zaměřena na diverzifikaci dodávek zemního plynu s cílem postupně ukončit závislost na ruském zemním plynu, pokud lze prokázat, že jsou tato opatření nezbytná k ochraně jejich základních bezpečnostních zájmů a základních bezpečnostních zájmů Unie.

Před rozhodnutím o opatření uvedeném v prvním pododstavci konzultuje dotčený členský stát Komisi, a pokud by mohly být tímto opatřením dotčeny, také jiné členské státy, smluvní strany Energetického společenství, třetí země, které jsou smluvními stranami Dohody o Evropském hospodářském prostoru, a Spojené království Velké Británie a Severního Irska. Dotčený členský stát v nejvyšší možné míře zohlední situaci v těchto členských státech a třetích zemích a veškeré obavy, které v tomto ohledu tyto členské státy, třetí země nebo Komise vyjádřily.

Článek 7

Služby pro přístup třetích stran, pokud jde o provozovatele vodíkových sítí

1.   Provozovatelé vodíkových sítí zajistí nediskriminační nabídku služeb všem uživatelům sítí tak, aby se na tutéž službu se vztahovaly rovnocenné smluvní podmínky. Provozovatelé vodíkových sítí zveřejní na svých internetových stránkách smluvní podmínky a sazby účtované za přístup k síti a případně vyrovnávací poplatky.

2.   Účastníkům trhu je dána k dispozici maximální kapacita vodíkové sítě, s přihlédnutím k integritě sítě a účinnosti a bezpečnosti provozu sítě.

3.   Maximální doba trvání smluv o kapacitě činí 20 let pro infrastrukturu dokončenou před 1. lednem 2028 a 15 let pro infrastrukturu dokončenou k tomuto datu nebo po něm. Regulační orgány mají právo stanovit kratší maximální dobu trvání, je-li to nezbytné k zajištění fungování trhu s vodíkem, k ochraně hospodářské soutěže a k zajištění budoucí přeshraniční integrace. Při přijímání rozhodnutí o stanovení kratší maximální doby trvání zohlední regulační orgány mimo jiné závazek uživatelů sítě zajistit financování sítě a negativní dopady na plánování a možnosti refinancování.

4.   Provozovatelé vodíkových přepravních sítí zavedou a zveřejní nediskriminační a transparentní postupy pro řízení překročení kapacity, které též usnadňují nediskriminační přeshraniční obchod s vodíkem.

5.   Provozovatelé vodíkových sítí pravidelně posuzují tržní poptávku po nových investicích s přihlédnutím k bezpečnosti dodávek a efektivitě konečného využití vodíku.

6.   Od 1. ledna 2033 budou vodíkové sítě uspořádány jako vstupně-výstupní systémy.

7.   Členské státy se mohou rozhodnout neuplatňovat odstavec 6 tohoto článku na vodíkové sítě, na které se vztahuje výjimka podle článku 52 směrnice (EU) 2024/1788 a které nejsou připojeny k jiné vodíkové síti.

8.   Od 1. ledna 2033 nebo, pokud se členský stát rozhodne uplatnit regulovaný přístup třetích stran k vodíkovým sítím v souladu s článkem 35 směrnice (EU) 2024/1788, před 1. lednem 2033 se na sazby za přístup k vodíkovým sítím použije článek 17 tohoto nařízení a na provozovatele vodíkových sítí se vztahují povinnosti provozovatelů přepravních soustav stanovené v čl. 17 odst. 1, 2, 4 a 5 tohoto nařízení. Články 18 a 19 tohoto nařízení se nevztahují na vodíkové sítě. Tyto články se vztahují pouze na síť pro zemní plyn.

Před přijetím rozhodnutí o metodice stanovování sazeb za přístup k vodíkové síti pro vstupní a výstupní body v přeshraničních propojovacích bodech mezi přímo propojenými členskými státy, včetně případných virtuálních propojovacích bodů, konzultují regulační orgány s regulačními orgány těchto přímo propojených členských států a s příslušnými zúčastněnými stranami. Regulační orgány předloží plánovanou metodiku pro stanovení sazeb i agentuře ACER. Odchylně od článku 17 mohou regulační orgány rozhodnout, že za přístup k vodíkové síti nebudou účtovat žádné sazby nebo, je-li kapacita přidělována prostřednictvím aukcí, že stanoví nulové vyvolávací ceny.

Při rozhodování o metodice stanovování sazeb za přístup k vodíkové síti v propojovacím bodě mezi členskými státy uplatňují dotčené regulační orgány zásady týkající se sazeb uvedené v čl. 17 odst. 1, 2, 4 a 5 a zohlední výsledek konzultací uvedených v druhém pododstavci tohoto odstavce, zejména konzultací s regulačními orgány přímo propojených členských států, a dopad zvolených sazeb za přístup k síti na přeshraniční obchod a fungování trhu v přímo propojených členských státech.

Regulační orgány přímo propojených členských států mohou v souladu s čl. 6 odst. 5 nařízení (EU) 2019/942 požádat agenturu ACER, aby k metodice stanovování sazeb za přístup k vodíkové síti nebo vyvolávacích cen pro vstupní a výstupní body v přeshraničních propojovacích bodech mezi těmito členskými státy poskytla věcné stanovisko. Agentura ACER o tom v příslušném případě uvědomí v souladu s čl. 6 odst. 6 nařízení (EU) 2019/942 Komisi. Když agentura ACER poskytuje věcné stanovisko, při svém posouzení náležitě přihlíží k zásadám pro sazby uvedeným v čl. 17 odst. 1 a 2 tohoto nařízení.

Další podrobnosti potřebné k provedení tohoto odstavce, zejména postup pro přeshraniční konzultace nebo pro požádání agentury ACER o stanovisko, se stanoví v kodexu sítě přijatém podle čl. 72 odst. 1.

9.   Od 1. ledna 2033 musí provozovatelé vodíkových přepravních sítí při nabízení svých služeb splňovat požadavky na provozovatele přepravních soustav podle článků 5, 10 a 13 a musí zveřejňovat sazby ke každému bodu sítě na online platformě provozované Evropskou sítí provozovatelů vodíkových sítí (ENNOH). Dokud nebude přijat kodex sítě pro přidělování kapacity pro vodíkové přepravní sítě podle čl. 72 odst. 1 písm. d) a nevstoupí v platnost, může k takovému zveřejnění dojít prostřednictvím odkazů na zveřejnění sazeb na internetových stránkách provozovatelů vodíkových přepravních sítí.

Článek 8

Služby pro přístup třetích stran, pokud jde o zařízení pro skladování zemního plynu, vodíkové terminály, zařízení LNG a zařízení pro skladování vodíku

1.   Provozovatelé zařízení LNG, provozovatelé vodíkových terminálů, provozovatelé zařízení pro skladování vodíku a provozovatelé zařízení pro skladování zemního plynu:

a)

zajistí všem uživatelům sítě nediskriminační nabídku služeb uspokojujících poptávku na trhu; zejména pokud provozovatel zařízení LNG, provozovatel vodíkového terminálu, provozovatel zařízení pro skladování vodíku nebo provozovatel zařízení pro skladování zemního plynu nabízí tutéž službu různým zákazníkům, činí tak za rovnocenných smluvních podmínek;

b)

nabízí služby, které jsou slučitelné s používáním propojených přepravních soustav zemního plynu a vodíkových přepravních soustav, a usnadňuje přístup prostřednictvím spolupráce s provozovatelem přepravní soustavy nebo provozovatelem vodíkové sítě; a

c)

zveřejňují potřebné informace, zejména údaje o používání a dostupnosti služeb, a to ve lhůtě odpovídající odůvodněným obchodním potřebám uživatelů zařízení LNG, zařízení pro skladování zemního plynu, vodíkových terminálů nebo zařízení pro skladování vodíku, přičemž na zveřejnění dohlíží regulační orgán.

2.   Každý provozovatel zařízení pro skladování zemního plynu a provozovatel zařízení pro skladování vodíku:

a)

poskytuje jak pevné, tak přerušitelné služby pro přístup třetích stran, přičemž cena přerušitelné kapacity musí odrážet pravděpodobnost přerušení;

b)

nabízí uživatelům skladovacích zařízení jak dlouhodobé, tak krátkodobé služby;

c)

nabízí uživatelům skladovacích zařízení sdružené i oddělené služby skladovací kapacity.

3.   Každý provozovatel zařízení LNG nabídne uživatelům zařízení LNG sdružené i oddělené služby v rámci zařízení LNG v závislosti na potřebách, které uživatelé zařízení LNG vyjádřili.

4.   Smlouvy o zařízeních LNG a zařízeních pro skladování zemního plynu a smlouvy o zařízeních pro skladování vodíku a vodíkových terminálech nesmějí vést k bezdůvodně vyšším sazbám, pokud jsou podepsány:

a)

mimo plynárenský rok s nestandardními termíny zahájení nebo

b)

na dobu kratší, než je standardní roční smlouva.

5.   Služby pro přístup třetích stran mohou být případně poskytovány s výhradou vhodných záruk solventnosti uživatelů sítě. Tyto záruky nesmějí představovat bezdůvodnou překážku vstupu na trh a musí být nediskriminační, transparentní a přiměřené.

6.   Smluvní limity pro požadovanou minimální velikost kapacity zařízení LNG nebo vodíkového terminálu a zařízení pro skladování zemního plynu nebo vodíku jsou odůvodněny technickými omezeními a umožňují menším uživatelům skladovacího zařízení získat přístup ke službám v oblasti skladování.

7.   Odstavci 1 až 6 není dotčena možnost, aby členské státy přijaly přiměřená opatření s cílem dočasně omezit na dobu určitou dodávky z Ruské federace nebo Běloruska, která mohou být v odůvodněných případech prodloužena, omezením nabídek podávaných jakýmkoli jednotlivým uživatelem sítě nebo poskytování kapacity zařízení LNG jakémukoli jednotlivému uživateli sítě pro dodávky z Ruské federace nebo Běloruska, je-li to nezbytné k ochraně základních bezpečnostních zájmů těchto členských států a Unie, a za předpokladu, že tato opatření:

a)

nepřiměřeně nenarušují řádné fungování vnitřního trhu se zemním plynem a přeshraniční toky zemního plynu mezi členskými státy a neohrožují bezpečnost dodávek do Unie nebo do členského státu;

b)

dodržují zásadu energetické solidarity;

c)

jsou přijata v souladu s právy a povinnostmi Unie a členských států ve vztahu k třetím zemím.

S ohledem na potřebu zajistit bezpečnost dodávek do Unie mohou být opatření přijatá členskými státy podle prvního pododstavce zaměřena na diverzifikaci dodávek LNG s cílem postupně ukončit závislost na ruském zemním plynu, pokud lze prokázat, že tato opatření jsou nezbytná k ochraně jejich základních bezpečnostních a základních bezpečnostních zájmů Unie.

Před rozhodnutím o opatření uvedeném v prvním pododstavci konzultuje dotčený členský stát Komisi, a pokud by mohly být daným opatřením dotčeny, také jiné členské státy, smluvní strany Energetického společenství, třetí země, které jsou smluvními stranami Dohody o Evropském hospodářském prostoru, a Spojené království Velké Británie a Severního Irska. Dotčené členské státy v nejvyšší možné míře zohlední situaci v těchto členských státech a třetích zemích, jakož i veškeré námitky, které uvedené členské státy, třetí země nebo Komise v této souvislosti vznesly.

Článek 9

Posouzení tržní poptávky po plynu z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkovém plynu ze strany provozovatelů zařízení LNG a provozovatelů zařízení pro skladování zemního plynu

Provozovatelé zařízení LNG a zařízení pro skladování zemního plynu alespoň jednou za dva roky posoudí tržní poptávku po nových investicích, které by v daných zařízeních umožňovaly využívání plynu z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkového plynu, včetně sloučenin vodíku, jako je kapalný čpavek a tekuté organické nosiče vodíku. Tito provozovatelé informují příslušné regulační orgány o výsledku posouzení tržní poptávky. Při plánování nových investic vyhodnotí provozovatelé zařízení LNG a provozovatelé zařízení pro skladování zemního plynu tržní poptávku s cílem usnadnit využívání plynu z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkového plynu ve svých zařízeních a vezmou v úvahu bezpečnost dodávek. Provozovatelé zařízení LNG a provozovatelé zařízení pro skladování zemního plynu zveřejní veškeré plány týkající se nových investic, které by umožňovaly využívání plynu z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkového plynu v daných zařízeních.

Článek 10

Zásady mechanismů přidělování kapacity a postupů pro řízení překročení kapacity, pokud jde o provozovatele přepravních soustav

1.   Účastníkům trhu je dána k dispozici maximální kapacita ve všech významných bodech uvedených v čl. 33 odst. 3, s přihlédnutím k integritě soustavy a účinnosti provozu sítě.

2.   Provozovatelé přepravních soustav zavedou a zveřejní nediskriminační a transparentní mechanismy přidělování kapacity, které:

a)

poskytují vhodné ekonomické signály pro účinné a maximální využití technické kapacity, usnadňují investice do nové infrastruktury a do alternativních řešení na straně poptávky, která nevyžadují nové investice do infrastruktury, a usnadňují přeshraničnímu obchodu se zemním plynem;

b)

jsou slučitelné s tržními mechanismy včetně krátkodobých trhů a obchodovacích středisek a zároveň jsou pružné a schopné se přizpůsobit podmínkám rozvíjejícího se trhu; a

c)

jsou slučitelné se systémy členských států pro přístup k síti.

3.   Provozovatelé přepravních soustav provedou a zveřejní nediskriminační a transparentní postupy pro řízení překročení kapacity, které usnadňují nediskriminační přeshraniční obchod se zemním plynem a vycházejí z těchto zásad:

a)

v případě smluvního překročení kapacity nabídne provozovatel přepravní soustavy nevyužitou kapacitu na primárním trhu alespoň v režimu na následující den a jako přerušitelnou; a

b)

uživatelé sítě mohou na sekundárním trhu odprodat nebo pronajmout jimi nevyužitou smluvní kapacitu.

Pokud jde o první pododstavec písm. a), mohou členské státy od uživatelů sítě požadovat, aby tuto skutečnost oznámili nebo sdělili provozovateli přepravní soustavy.

4.   Provozovatelé přepravních soustav pravidelně posuzují tržní poptávku po nových investicích s přihlédnutím ke společnému scénáři vypracovanému pro desetiletý integrovaný plán rozvoje sítě podle článku 55 směrnice (EU) 2024/1788, jakož i k bezpečnosti dodávek.

Článek 11

Zásady mechanismů přidělování kapacity a postupů pro řízení překročení kapacity, pokud jde o zařízení pro skladování zemního plynu, vodíkové terminály, zařízení pro skladování vodíku a zařízení LNG

1.   Účastníkům trhu je dána k dispozici maximální kapacita zařízení pro skladování zemního plynu, zařízení LNG, zařízení pro skladování vodíku nebo vodíkového terminálu, s přihlédnutím k integritě a provozu soustavy.

2.   Provozovatelé zařízení LNG, provozovatelé zařízení pro skladování vodíku, provozovatelé vodíkových terminálů a provozovatelé zařízení pro skladování zemního plynu provedou a zveřejní nediskriminační a transparentní mechanismy přidělování kapacity, které:

a)

poskytují vhodné ekonomické signály pro účinné a maximální využití kapacity a usnadňují investice do nové infrastruktury;

b)

jsou slučitelné s tržními mechanismy včetně krátkodobých trhů a obchodovacích středisek a zároveň jsou pružné a schopné se přizpůsobit podmínkám rozvíjejícího se trhu; a

c)

jsou slučitelné se systémy přístupu k připojeným sítím.

3.   Smlouvy o používání terminálů LNG, vodíkových terminálů, zařízení pro skladování vodíku a zařízení pro skladování zemního plynu obsahují opatření s cílem předcházet nadměrné rezervaci kapacity s ohledem na tyto zásady, které se uplatňují v případě smluvního překročení kapacity:

a)

provozovatel soustavy neprodleně nabídne nevyužitou kapacitu na primárním trhu a v případě zařízení pro skladování zemního plynu nabídne tuto kapacitu alespoň v režimu na následující den a jako přerušitelnou,

b)

uživatelé mohou na sekundárním trhu odprodat svou smluvní kapacitu;

c)

do 5. února 2026 provozovatelé zařízení LNG, provozovatelé vodíkových terminálů, provozovatelé zařízení pro skladování vodíku a provozovatelé zařízení pro skladování zemního plynu jednotlivě nebo společně s dalšími provozovateli zajistí, aby byla dostupná transparentní a nediskriminační rezervační platforma pro uživatele zařízení LNG, vodíkových terminálů, zařízení pro skladování vodíku a zařízení pro skladování zemního plynu, která těmto uživatelům umožní odprodat jejich smluvní kapacitu na sekundárním trhu podle písm. b).

Článek 12

Obchodování s právy na kapacitu

Každý provozovatel přepravní soustavy, provozovatel zařízení pro skladování zemního plynu, provozovatel zařízení LNG, provozovatel vodíkové přepravní sítě, provozovatel vodíkového terminálu a provozovatel zařízení pro skladování vodíku učiní přiměřené kroky, aby umožnil volné obchodování s právy na kapacitu a aby transparentním a nediskriminačním způsobem tomuto obchodování napomáhal. Každý takový provozovatel vypracuje harmonizované smlouvy a postupy pro dopravu, zařízení LNG, vodíkové terminály, zařízení pro skladování zemního plyn a vodíku na primárním trhu, aby usnadnil sekundární obchodování s kapacitou, a uzná převod primárních práv na kapacitu, je-li mu to uživatelem sítě oznámeno.

Harmonizované smlouvy a postupy se oznamují regulačním orgánům.

Článek 13

Pravidla vyrovnávání a vyrovnávací poplatky

1.   Pravidla vyrovnávání se stanoví spravedlivým, nediskriminačním a transparentním způsobem a vycházejí z objektivních kritérií. Pravidla vyrovnávání odrážejí skutečné potřeby soustavy s přihlédnutím ke zdrojům, které má provozovatel přepravní soustavy k dispozici. Pravidla vyrovnávání mají tržní základ.

2.   Aby uživatelé sítě měli možnost přijmout včasná nápravná opatření, poskytují provozovatelé přepravních soustav dostatečné, včasné a spolehlivé on-line informace o stavu vyrovnávání u jednotlivých uživatelů sítě.

Úroveň poskytovaných informací odráží úroveň informací, které má provozovatel přepravní soustavy k dispozici, a zúčtovací období, za něž jsou vyrovnávací poplatky vypočteny.

Za poskytování informací podle tohoto odstavce se nevybírají žádné poplatky.

3.   Vyrovnávací poplatky v nejvyšší možné míře odrážejí náklady, přičemž zároveň uživatelům sítě poskytují vhodné pobídky k vyrovnání jejich dodávek a odběrů zemního plynu. Zabraňují křížovému subvencování mezi uživateli sítě a nebrání vstupu nových účastníků trhu na trh.

Regulační orgány nebo případně provozovatel přepravní soustavy zveřejňují metodiky výpočtu vyrovnávacích poplatků a konečných hodnot.

4.   Členské státy zajistí, aby provozovatelé přepravních soustav usilovali o harmonizaci režimů vyrovnávání a zefektivnění struktur a úrovní poplatků za vyrovnávání za účelem usnadnění obchodování se zemním plynem, které se uskutečňuje ve virtuálním obchodním místě.

Článek 14

Certifikace provozovatelů přepravních soustav a provozovatelů vodíkových přepravních sítí

1.   Komise přezkoumá oznámení o certifikaci provozovatele přepravní soustavy nebo provozovatele vodíkové přepravní sítě, jak je stanoveno v čl. 71 odst. 6 směrnice (EU) 2024/1788, ihned po jejím obdržení. Do 50 pracovních dnů od obdržení oznámení Komise příslušnému regulačnímu orgánu sdělí své stanovisko, pokud jde o slučitelnost oznámení s čl. 71 odst. 2 nebo článkem 72, jakož i s článkem 60 směrnice (EU) 2024/1788 u provozovatelů přepravních soustav nebo případně s článkem 68 uvedené směrnice u provozovatelů vodíkových přepravních sítí.

Během přípravy svého stanoviska uvedeného v prvním pododstavci může Komise požádat agenturu ACER o stanovisko k rozhodnutí regulačního orgánu. V takovém případě se lhůta 50 pracovních dnů uvedená v prvním pododstavci prodlužuje o dalších 50 pracovních dnů.

Pokud Komise nevydá stanovisko ve lhůtách uvedených v prvním a druhém pododstavci, má se za to, že proti rozhodnutí regulačního orgánu nemá žádné námitky.

2.   Regulační orgán přijme ve lhůtě 50 pracovních dnů od obdržení stanoviska Komise podle odstavce 1 konečné rozhodnutí týkající se certifikace provozovatele přepravní soustavy nebo provozovatele vodíkové přepravní sítě, přičemž v nejvyšší možné míře zohlední toto stanovisko. Rozhodnutí regulačního orgánu a stanovisko Komise se zveřejní společně.

3.   Kdykoliv během tohoto postupu mohou regulační orgány nebo Komise požádat provozovatele přepravní soustavy, provozovatele vodíkové přepravní sítě nebo podniky vykonávající funkci výroby či dodávek o jakékoli informace významné pro plnění jejich úkolů podle tohoto článku.

4.   Regulační orgány a Komise zachovávají důvěrnost informací, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu.

5.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 80 za účelem doplnění tohoto nařízení poskytnutím rámcových pokynů, které podrobně stanoví postup pro uplatňování odstavců 1 a 2 tohoto článku.

6.   Pokud Komise obdrží oznámení o certifikaci provozovatele přepravní soustavy, jak je stanoveno v čl. 60 odst. 9 směrnice (EU) 2024/1788, přijme rozhodnutí týkající se certifikace. Regulační orgán splní rozhodnutí Komise.

Článek 15

Certifikace provozovatelů zařízení pro skladování zemního plynu

1.   Členské státy zajistí, aby každý provozovatel zařízení pro skladování zemního plynu, včetně provozovatelů zařízení pro skladování zemního plynu, kteří jsou kontrolováni provozovatelem přepravní soustavy, byl certifikován v souladu s postupem stanoveným v tomto článku, a to buď regulačním orgánem, nebo jiným příslušným orgánem určeným dotčeným členským státem podle čl. 3 odst. 2 nařízení (EU) 2017/1938 (v obou případech dále jen „certifikační orgán“).

Tento článek se vztahuje rovněž na provozovatele zařízení pro skladování zemního plynu kontrolované provozovateli přepravních soustav, kteří získali certifikaci podle směrnice 2009/73/ES nebo směrnice (EU) 2024/1788.

2.   Certifikační orgán vydá do 1. února 2023 nebo do 150 pracovních dnů od obdržení oznámení podle odstavce 9 návrh rozhodnutí o certifikaci pro provozovatele zařízení pro skladování zemního plynu, kteří provozují podzemní zařízení pro skladování plynu s kapacitou vyšší než 3,5 TWh, pokud byla celková kapacita těchto zařízení pro skladování bez ohledu na počet provozovatelů zařízení pro skladování zemního plynu k 31. březnu 2021 a k 31. březnu 2022 naplněna na úrovni, která byla v průměru nižší než 30 % jejich maximální kapacity.

Pokud jde o provozovatele zařízení pro skladování zemního plynu uvedené v prvním pododstavci, certifikační orgán vynaloží veškeré úsilí, aby návrh rozhodnutí o jejich certifikaci vydal do 1. listopadu 2022.

Pokud jde o provozovatele zařízení pro skladování zemního plynu jiné než ty uvedené v prvním pododstavci, certifikační orgán vydá návrh rozhodnutí o jejich certifikaci do 2. ledna 2024 nebo do 18 měsíců od obdržení oznámení podle odstavce 8 nebo 9.

3.   Při zvažování rizika pro bezpečnost zásobování energií v Unii zohlední certifikační orgán riziko pro bezpečnost dodávek zemního plynu na unijní, celostátní nebo regionální úrovni, jakož i zmírňování tohoto rizika vyplývajícího mimo jiné z:

a)

vlastnictví, dodávek nebo jiných obchodních vztahů, které by mohly negativně ovlivnit motivaci a schopnost provozovatele zařízení pro skladování zemního plynu naplnit podzemní zařízení pro skladování zemního plynu;

b)

práv a povinností Unie ve vztahu k třetí zemi, které vyplývají z mezinárodního práva, včetně jakékoli dohody uzavřené s jednou nebo několika třetími zeměmi, jíž je Unie smluvní stranou a jež se zabývá otázkami bezpečnosti zásobování energií;

c)

práv a povinností dotčených členských států vůči třetí zemi, které vyplývají z dohod, jež dotčený členský stát uzavřel s jednou nebo několika třetími zeměmi, jsou-li tyto dohody v souladu s právem Unie; nebo

d)

jakýchkoli jiných konkrétních skutečností a okolností případu.

4.   Certifikační orgán certifikaci zamítne, pokud dospěje k závěru, že by osoba přímo či nepřímo vykonávající kontrolu nad provozovatelem zařízení pro skladování zemního plynu nebo uplatňující ve vztahu k němu jakékoli právo mohla ohrozit bezpečnost zásobování energií nebo základní bezpečnostní zájmy Unie nebo kteréhokoli členského státu. Certifikační orgán může místo toho vydat rozhodnutí o certifikaci za podmínek, které zajistí dostatečné zmírnění rizik, jež by mohla negativně ovlivnit naplnění podzemních zařízení pro skladování zemního plynu, pokud lze uskutečnitelnost těchto podmínek plně zajistit účinným prováděním a monitorováním. Tyto podmínky mohou zahrnovat zejména požadavek, aby vlastník nebo provozovatel zařízení pro skladování zemního plynu převedl správu dotyčného zařízení pro skladování zemního plynu.

5.   Pokud certifikační orgán dospěje k závěru, že rizika pro dodávky zemního plynu nelze prostřednictvím podmínek podle odstavce 4 zmírnit, a to ani požadavkem, aby vlastník nebo provozovatel zařízení pro skladování zemního plynu převedl správu dotyčného zařízení pro skladování zemního plynu, a certifikaci proto zamítne:

a)

uloží vlastníkovi nebo provozovateli zařízení pro skladování zemního plynu nebo jakékoli osobě, o níž se domnívá, že by mohla ohrozit bezpečnost zásobování energií nebo základní bezpečnostní zájmy Unie nebo kteréhokoli členského státu, aby převedli svůj podíl nebo práva ve vztahu k vlastnictví zařízení pro skladování zemního plynu nebo k vlastnictví provozovatele zařízení pro skladování zemního plynu, a stanoví lhůtu pro tento převod;

b)

ve vhodných případech nařídí předběžná opatření s cílem zajistit, aby dokud nedojde k převodu podílu nebo práv, nemohla taková osoba vykonávat kontrolu nad vlastníkem nebo provozovatelem zařízení pro skladování zemního plynu nebo uplatňovat ve vztahu k němu žádná práva; a

c)

přijme vhodná kompenzační opatření v souladu s vnitrostátním právem.

6.   Certifikační orgán neprodleně oznámí Komisi svůj návrh rozhodnutí o certifikaci spolu se všemi relevantními informacemi.

Komise předloží certifikačnímu orgánu do 25 pracovních dnů od uvedeného oznámení své stanovisko k návrhu rozhodnutí o certifikaci. Certifikační orgán stanovisko Komise zohlední v nejvyšší možné míře.

7.   Certifikační orgán vydá rozhodnutí o certifikaci do 25 pracovních dnů od obdržení stanoviska Komise.

8.   Před uvedením nově vybudovaného podzemního zařízení pro skladování zemního plynu do provozu musí provozovatel zařízení pro skladování zemního plynu získat certifikaci v souladu s odstavci 1 až 7. Svůj záměr uvést zařízení pro skladování zemního plynu do provozu oznámí provozovatel zařízení pro skladování zemního plynu certifikačnímu orgánu.

9.   Provozovatelé zařízení pro skladování zemního plynu oznámí příslušnému certifikačnímu orgánu každou plánovanou transakci, která by vyžadovala nové posouzení jejich souladu s požadavky na certifikaci stanovenými v odstavcích 1 až 4.

10.   Certifikační orgány nepřetržitě monitorují dodržování požadavků na certifikaci stanovených v odstavcích 1 až 4 ze strany provozovatelů zařízení pro skladování zemního plynu. Certifikační orgány znovu zahájí certifikační řízení, aby nově posoudily soulad s požadavky, v těchto případech:

a)

po obdržení oznámení provozovatele zařízení pro skladování zemního plynu podle odstavce 8 nebo 9;

b)

z vlastního podnětu, pokud je jim známo, že by plánovaná změna práv nebo vlivu ve vztahu k provozovateli zařízení pro skladování zemního plynu mohla vést k nedodržení požadavků uvedených v odstavcích 1, 2 a 3;

c)

na základě odůvodněné žádosti Komise.

11.   Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření, aby zajistily nepřetržitý provoz podzemních zařízení pro skladování zemního plynu na svém území. Tato podzemní zařízení pro skladování zemního plynu mohou ukončit provoz, pouze tehdy, pokud nevyhovují technickým a bezpečnostním požadavkům nebo pokud certifikační orgán na základě svého posouzení a s přihlédnutím ke stanovisku Evropské sítě provozovatelů plynárenských přepravních soustav (dále jen „síť ENTSO pro zemní plyn“) dospěje k závěru, že toto ukončení provozu neoslabí bezpečnost dodávek zemního plynu na unijní nebo vnitrostátní úrovni.

Není-li ukončení provozu povoleno, přijmou se ve vhodném případě náležitá kompenzační opatření.

12.   Komise může vydat pokyny týkající se uplatňování tohoto článku.

13.   Tento článek se nevztahuje na části zařízení LNG, které se využívají k uskladňování.

Článek 16

Spolupráce provozovatelů přepravních soustav

1.   Provozovatelé přepravních soustav spolupracují s ostatními provozovateli přepravních soustav a provozovateli infrastruktury při koordinování údržby příslušných sítí, aby se minimalizovaly výpadky přepravních služeb poskytovaných uživatelům sítě a provozovatelům přepravních soustav v jiných oblastech.

2.   Provozovatelé přepravních soustav spolupracují mezi sebou i s ostatními provozovateli infrastruktury, aby se maximalizovala technická kapacita v rámci vstupně-výstupního systému a co nejvíce minimalizovala spotřeba energie pro provoz soustavy zemního plynu.

Oddíl 2

Přístup k síti

Článek 17

Sazby za přístup k sítím

1.   Sazby nebo metodiky jejich výpočtu používané provozovateli přepravních soustav a schválené regulačními orgány podle čl. 78 odst. 7 směrnice (EU) 2024/1788 a rovněž sazby zveřejňované podle čl. 31 odst. 1 uvedené směrnice jsou transparentní, berou v úvahu potřebu integrity soustavy a jejího zlepšování a odrážejí skutečné náklady, pokud tyto náklady odpovídají nákladům efektivního provozovatele sítě se srovnatelnou strukturou a jsou transparentní, včetně odpovídající návratnosti investic. Sazby nebo metodiky jejich výpočtu se používají nediskriminačním způsobem.

Sazby lze rovněž určovat tržními prostředky, jako jsou aukce, pokud jsou takové prostředky a výnosy z nich plynoucí schváleny regulačním orgánem.

Sazby nebo metodiky používané k výpočtu sazeb usnadňují účinné obchodování se zemním plynem a hospodářskou soutěž a současně zabraňují křížovému subvencování mezi uživateli sítě a poskytují pobídky k investicím a k zachování nebo vytváření interoperability přepravních soustav.

Sazby pro uživatele sítě nesmějí být diskriminační a stanoví se odděleně pro jednotlivé vstupní body do přepravní soustavy nebo jednotlivé výstupní body z ní. Mechanismy přidělování nákladů a metodiku stanovování sazeb, pokud jde o vstupní body a výstupní body, schvalují regulační orgány. Regulační orgány zajistí, aby nebyly síťové sazby vypočítávány na základě smluvních tras.

2.   Sazby za přístup k síti nesmí omezit likviditu trhu ani narušit přeshraniční obchod mezi různými přepravními soustavami. Aniž je dotčen čl. 78 odst. 7 směrnice (EU) 2024/1788 usilují provozovatelé přepravních soustav v úzké spolupráci s příslušnými vnitrostátními orgány aktivně o sblížení struktur sazeb a zásad ukládání poplatků, pokud by rozdíly ve struktuře sazeb narušovaly obchod napříč přepravními soustavami.

3.   U přepravních a distribučních sazeb založených na kapacitě ve vstupních bodech z podzemních zařízení pro skladování zemního plynu, ve výstupních bodech do nich a ve vstupních bodech ze zařízení LNG může regulační orgán do 31. prosince 2025 uplatnit slevu ve výši až 100 %, nejsou-li taková zařízení pro skladování nebo taková zařízení LNG připojena k více než jedné přepravní nebo distribuční soustavě a využívána jako konkurent propojovacího bodu, a to pouze v příslušném rozsahu.

Od 1. ledna 2026 může regulační orgán u přepravních a distribučních sazeb založených na kapacitě ve vstupních bodech z podzemních zařízení pro skladování zemního plynu a ve výstupních bodech do nich a ve vstupních bodech ze zařízení LNG uplatnit slevu až do výše 100 % za účelem zvýšení bezpečnosti dodávek. Regulační orgán přezkoumá tuto slevu ze sazeb a její příspěvek k bezpečnosti dodávek během každého regulačního období v rámci pravidelných konzultací prováděných podle kodexu sítě přijatého podle čl. 71 odst. 2 prvního pododstavce písm. d).

4.   Regulační orgány mohou sloučit sousední vstupně-výstupní systémy s cílem umožnit úplnou nebo částečnou regionální integraci v případech, kdy mohou být v propojovacích bodech mezi dotčenými vstupně-výstupními systémy zrušeny sazby. V návaznosti na veřejné konzultace vedené regulačními orgány nebo provozovateli přepravních soustav, mohou regulační orgány schválit společnou sazbu a účinný vyrovnávací mechanismus mezi provozovateli přepravních soustav sloužící k přerozdělování nákladů z důvodu zrušených propojovacích bodů.

5.   Členské státy s více než jedním propojeným vstupně-výstupním systémem nebo více než jedním provozovatelem sítě v rámci jednoho vstupně-výstupního systému mohou zavést jednotnou síťovou sazbu s cílem vytvořit rovné podmínky pro uživatele sítě za předpokladu, že byl schválen plán rozvoje sítě a zaveden vyrovnávací mechanismus mezi provozovateli sítí.

Článek 18

Slevy ze sazeb na plyn z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkový plyn

1.   Při stanovování sazeb se uplatní sleva pro plyn z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkový plyn na:

a)

vstupní body ze zařízení na výrobu plynu z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkového plynu;

b)

přepravní sazby založené na kapacitě ve vstupních a výstupních bodech zařízení pro skladování zemního plynu, není-li toto skladovací zařízení připojeno k více než jedné přepravní nebo distribuční síti a využíváno jako konkurent propojovacího bodu.

Na příslušné sazby založené na kapacitě se sleva podle prvního pododstavce písm. a) stanoví na 100 % za účelem zvýšení vtláčení plynu z obnovitelných zdrojů a na 75 % v případě nízkouhlíkového plynu.

Sleva podle prvního pododstavce písm. b) se stanoví na 100 % v členských státech, v nichž byl poprvé do soustavy vtláčen plyn z obnovitelných zdrojů nebo nízkouhlíkový plyn.

2.   Podrobnosti o slevách poskytnutých v souladu s odstavcem 1 tohoto článku mohou být stanoveny v kodexu sítě pro struktury sazeb podle čl. 71 odst. 2 prvního pododstavce písm. d).

3.   Do 5. srpna 2029 a poté každých pět let Komise znovu přezkoumá úrovně slev stanovené v odstavcích 1 až 4. Komise vydá zprávu obsahující přehled o provádění slev a posoudí, zda je úroveň těchto slev s ohledem na nejnovější vývoj na trhu stále přiměřená. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 80 za účelem změny tohoto nařízení úpravou úrovní slev stanovených v odstavcích 1 a 4 tohoto článku.

4.   Od 5. srpna 2025 získají uživatelé sítě od provozovatele přepravní soustavy slevu ve výši 100 % ze sazby založené na kapacitě v propojovacích bodech mezi členskými státy pro plyn z obnovitelných zdrojů a 75 % pro nízkouhlíkový plyn, a to poté, co dotčenému provozovateli přepravní soustavy poskytnou doklad o udržitelnosti na základě platného certifikátu o udržitelnosti pro plyn z obnovitelných zdrojů podle článků 29 a 30 směrnice (EU) 2018/2001 a registrovaného v databázi Unie uvedené v článku 31a této směrnice a pro nízkouhlíkový plyn na základě platného certifikátu získaného podle článku 9 směrnice (EU) 2024/1788.

Pokud jde o slevy uvedené v prvním pododstavci:

a)

provozovatelé přepravních soustav jsou povinni poskytnout slevu pouze na nejkratší možnou trasu, pokud jde o překročení hranic mezi místem, kde byl zvláštní doklad v podobě prohlášení o udržitelnosti na základě certifikátu uvedeného v prvním pododstavci poprvé zaznamenán do databáze Unie a kde byl zrušen, neboť byl považován za použitý, za předpokladu, že předmětem slevy není případná aukční prémie;

b)

provozovatelé přepravních soustav poskytnou příslušnému regulačnímu orgánu informace o skutečných a očekávaných objemech plynu z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkového plynu, jakož i o dopadu uplatnění slevy ze sazby na jejich výnosy, a regulační orgány monitorují a posuzují dopad slevy na stabilitu sazeb;

c)

jakmile se výnosy provozovatele přepravní soustavy z těchto zvláštních sazeb sníží o 10 % v důsledku uplatnění slevy, dotčení a všichni sousední provozovatelé přepravních soustav vyjednají vzájemný vyrovnávací mechanismus mezi provozovateli přepravních soustav;

d)

další podrobnosti potřebné k provedení slevy na plyn z obnovitelných zdrojů a na nízkouhlíkový plyn, jako je výpočet způsobilé kapacity, na kterou se sleva vztahuje, a požadované postupy se stanoví v kodexu sítě stanoveném podle článku 71.

Dotčení provozovatelé přepravních soustav se dohodnou na vyrovnávacím mechanismu mezi provozovateli přenosových soustav do tří let od snížení jejich výnosů ze zvláštních sazeb o 10 %, jak je uvedeno v druhém pododstavci písm. c) tohoto odstavce. Není-li v této lhůtě dosaženo dohody, rozhodnou příslušné regulační orgány do dvou let od uplynutí uvedené lhůty společně o vhodném vzájemném vyrovnávacím mechanismu mezi provozovateli přepravních soustav. Nedosáhnou-li regulační orgány dohody, použije se článek 6 nařízení (EU) 2019/942. Pokud regulační orgány nedosáhnou dohody do dvou let, nebo podají-li společnou žádost, přijme agentura ACER samostatné rozhodnutí v souladu s čl. 6 odst. 10 nařízení (EU) 2019/942.

5.   Odchylně od odstavců 1 a 4 tohoto článku se mohou regulační orgány rozhodnout neuplatňovat slevy nebo stanovit slevy nižší, než jsou slevy stanovené v odstavcích 1 a 4 tohoto článku, pokud je tato odchylka v souladu s obecnými zásadami pro sazby uvedenými v článku 17, a zejména se zásadou zohlednění nákladů, je-li splněno jedno z těchto kritérií:

a)

odchylka je nezbytná pro efektivní provoz přepravní soustavy, pro zajištění stabilního finančního rámce pro stávající investice, nebo aby se zabránilo nepřiměřeným křížovým subvencím, narušením přeshraničního obchodu nebo neúčinnému vyrovnávacímu mechanismu mezi provozovateli přepravních soustav;

b)

uplatňování slev stanovených v odstavcích 1 a 4 není nezbytné vzhledem k dosaženému pokroku při zavádění plynu z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkového plynu v dotčeném členském státě nebo k existenci alternativních podpůrných mechanismů pro rozšíření využívání plynu z obnovitelných zdrojů nebo nízkouhlíkového plynu.

Článek 19

Výnosy provozovatelů přepravních soustav

1.   Od 5. srpna 2025 zajistí příslušný regulační orgán transparentnost metodik, parametrů a hodnot používaných ke stanovení povolených nebo cílových výnosů provozovatelů přepravních soustav. Regulační orgán zveřejní informace uvedené v příloze I, nebo požádá o zveřejnění příslušným provozovatelem přepravní soustavy s výhradou ochrany údajů, které příslušný regulační orgán považuje za citlivé z obchodního hlediska. Tyto informace se zpřístupní ve volně přístupném, stahovatelném a needitovatelném formátu a pokud možno v jednom nebo více běžně srozumitelných jazycích.

2.   Náklady provozovatele přepravní soustavy podléhají srovnání efektivnosti mezi provozovateli přepravních soustav. Toto srovnání efektivnosti provede agentura ACER. Do 5. srpna 2027 a poté každé čtyři roky zveřejní agentura ACER studii srovnávající nákladovou efektivnost provozovatelů přepravních soustav, s výhradou ochrany údajů, které agentura ACER považuje za citlivé z obchodního hlediska. Příslušné regulační orgány a provozovatelé přepravních soustav poskytnou agentuře ACER pro toto srovnání všechny nezbytné údaje. Při pravidelném stanovování povolených nebo cílových výnosů provozovatelů přepravních soustav zohlední příslušné regulační orgány toto srovnání a vnitrostátní situaci.

3.   Příslušné regulační orgány posoudí dlouhodobý vývoj přepravních sazeb na základě očekávaných změn jejich povolených nebo cílových výnosů a poptávky po zemním plynu v příslušném regulačním období, a pokud je to možné, do roku 2050. Za účelem provedení tohoto posouzení uvede regulační orgán informace o strategii popsané v integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu dotčeného členského státu a scénáře, na nichž je založen desetiletý plán rozvoje sítě vypracovaný v souladu s článkem 55 směrnice (EU) 2024/1788.

Oddíl 3

Provoz přepravních soustav, zařízení pro skladování zemního plynu, zařízení LNG a vodíkových terminálů

Článek 20

Pevná kapacita pro plyn z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkový plyn do přepravní soustavy

1.   Provozovatelé přepravních soustav zajistí pevnou kapacitu pro přístup zařízení pro výrobu plynu z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkového plynu připojených k jejich síti. Za tímto účelem provozovatelé přepravních soustav ve spolupráci s provozovateli distribučních soustav vypracují postupy a opatření, včetně investic, aby zajistili zpětný tok z distribuční sítě do přepravní sítě. Významné investice se zohlední v desetiletém plánu rozvoje sítě podle čl. 55 odst. 2 písm. a) směrnice (EU) 2024/1788.

2.   Odstavcem 1 není dotčena možnost provozovatelů přepravních soustav vyvíjet alternativy k investicím do zpětného toku, jako jsou řešení inteligentních sítí nebo připojení k jiným provozovatelům sítí, včetně přímého připojení zařízení na výrobu plynu z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkového plynu k přepravní síti. Pevný přístup ke kapacitám může být omezen na nabízení kapacit s provozními omezeními, aby byla zajištěna bezpečnost infrastruktury a hospodářská efektivita. Regulační orgán zodpovídá za přezkum a schvalování podmínek pro podmíněnou kapacitu provozovatelů přepravních soustav a zajistí, aby byla veškerá omezení pevné kapacity nebo provozní omezení zaváděna provozovateli přepravní soustavy na základě transparentních a nediskriminačních postupů a nevytvářely se jimi neodůvodněné překážky pro vstup na trh. Pokud výrobní zařízení nese náklady spojené se zajištěním pevné kapacity, neplatí žádná omezení.

Článek 21

Přeshraniční koordinace, pokud jde o kvalitu plynu v soustavě zemního plynu

1.   Provozovatelé přepravních soustav spolupracují, aby se zabránilo omezením přeshraničních toků v důsledku rozdílů v kvalitě plynu v propojovacích bodech mezi členskými státy. Provozovatelé přepravních soustav při své spolupráci zohlední charakteristiky zařízení konečných zákazníků odebírajících zemní plyn.

Tento článek se nepoužije na příměsi vodíku, u nichž obsah vodíku přimíchávaného v rámci soustavy zemního plynu přesahuje 2 % objemově.

2.   Členské státy zajistí, aby rozdílné technické specifikace, včetně parametrů kvality plynu, jako je obsah kyslíku a příměs vodíku v soustavě zemního plynu, nebyly využívány k omezování přeshraničních toků zemního plynu. Kromě toho členské státy zajistí, aby příměsi vodíku v rámci soustavy zemního plynu splňovaly technické specifikace přijatelné pro zákazníky.

3.   Pokud dotčení provozovatelé přepravních soustav nemohou omezení přeshraničních toků v důsledku rozdílů v kvalitě plynu v rámci standardního provozu zabránit, neprodleně o tom informují dotčené regulační orgány. Poskytnuté informace zahrnují popis a odůvodnění opatření, která již provozovatelé přepravních soustav podnikli.

4.   Dotčené regulační orgány se do šesti měsíců od obdržení informací uvedených v odstavci 3 společně dohodnou, zda omezení uznají.

5.   Pokud jde o omezení přeshraničních toků v důsledku rozdílů v příměsi vodíku v soustavě zemního plynu, která jsou uznána podle odstavce 4, provozovatelé přepravních soustav akceptují toky zemního plynu s obsahem vodíku v propojovacích bodech mezi členskými státy v soustavě zemního plynu, s výhradou odstavců 6 až 13 a po dokončení postupu stanoveného v těchto odstavcích.

6.   Pokud dotčené regulační orgány uznají omezení podle odstavce 4, požádají dotčené provozovatele přepravních soustav, aby do dvanácti měsíců od data uznání omezení podle uvedeného odstavce provedli v následujícím sledu tato opatření:

a)

spolupracovali a vypracovali technicky proveditelná řešení, beze změn ve specifikacích kvality plynu, která mohou zahrnovat závazky v oblasti toků a úpravu zemního plynu, aby bylo uznané omezení zrušeno, a přihlédli k informacím poskytnutým konečnými zákazníky, kteří jsou přímo připojeni k soustavě zemního plynu dotčeného provozovatele přepravní soustavy, nebo jakýmikoli jinými zúčastněnými stranami, které by mohly být tímto procesem ovlivněny;

b)

u těchto technicky proveditelných řešení společně provedli analýzu nákladů a přínosů, aby byla určena ekonomicky efektivní řešení, přičemž je třeba uvést rozložení nákladů a přínosů mezi jednotlivé kategorie dotčených stran;

c)

provedli odhad časové náročnosti zavedení každého potenciálního řešení;

d)

uskutečnili veřejnou konzultaci, zejména s dotčenými konečnými zákazníky připojenými k soustavě zemního plynu, ohledně zjištěných proveditelných řešení a výsledky této konzultace zohlednili;

e)

na základě analýzy nákladů a přínosů a výsledků veřejné konzultace předložili svým dotčeným regulačním orgánům ke schválení a dalším příslušným vnitrostátním orgánům každého dotčeného členského státu pro informaci společný návrh na řešení v podobě zrušení uznaného omezení, včetně časového harmonogramu provedení.

7.   Pokud dotčení provozovatelé přepravních soustav nedosáhnou dohody umožňující předložit společný návrh podle odst. 6 písm. e), každý provozovatel přepravní soustavy o tom neprodleně informuje svůj regulační orgán.

8.   Dotčené regulační orgány v souladu s čl. 6 odst. 10 nařízení (EU) 2019/942 přijmou do šesti měsíců ode dne, kdy obdržely informace uvedené v odstavci 7 tohoto článku, společné koordinované rozhodnutí o zrušení uznaného omezení, přičemž zohlední analýzu nákladů a přínosů vypracovanou dotčenými provozovateli přepravních soustav a výsledky veřejné konzultace provedené podle odst. 6 písm. d) tohoto článku.

9.   Odchylně od odstavce 8 tohoto článku mohou dotčené regulační orgány v případě omezení přeshraničních toků v důsledku rozdílů v příměsi vodíku v rámci soustavy zemního plynu společně prohlásit, že by neměla být přijata žádná další opatření k odstranění těchto omezení. Společné koordinované rozhodnutí podle čl. 6 odst. 10 nařízení (EU) 2019/942 se přijme do šesti měsíců ode dne, kdy regulační orgány obdržely informace uvedené v odstavci 7 tohoto článku, a zohlední analýzu nákladů a přínosů a výsledky veřejné konzultace vedené podle odst. 6 písm. d) tohoto článku. Dotčené regulační orgány každé čtyři roky přezkoumají rozhodnutí o zachování uznaného omezení podle tohoto odstavce.

10.   Společné koordinované rozhodnutí dotčených regulačních orgánů uvedené v odstavci 8 zahrnuje rozhodnutí o přidělení investičních nákladů, které ponese každý provozovatel přepravní soustavy v rámci provedení dohodnutého řešení, a o jejich promítnutí do povolených nebo cílových výnosů provozovatelů přepravních soustav, přičemž se přihlédne k hospodářským, sociálním a environmentálním nákladům a přínosům řešení v dotčených členských státech a jeho důsledkům z hlediska sazeb.

11.   Agentura ACER může regulačním orgánům poskytnout doporučení ohledně podrobností rozhodnutí o přidělení nákladů uvedeného v odstavci 10.

12.   Pokud dotčené regulační orgány nebyly schopny dosáhnout dohody uvedené v odstavci 4 tohoto článku, rozhodne o omezení agentura ACER v souladu s čl. 6 odst. 10 nařízení (EU) 2019/942. Pokud agentura ACER omezení uzná, vyzve dotčené provozovatele přepravních soustav, aby do dvanácti měsíců provedli v uvedeném sledu opatření stanovená v odstavci 6 tohoto článku.

13.   Pokud dotčené regulační orgány nemohou přijmout společné koordinované rozhodnutí podle odstavců 8 a 10 tohoto článku, rozhodne agentura ACER v souladu s postupem stanoveným v čl. 6 odst. 10 nařízení (EU) 2019/942 o řešení týkajícím se odstranění uznaného omezení a o přidělení investičních nákladů, které ponese každý provozovatel přepravní soustavy v rámci provedení dohodnutého řešení, nebo o konstatování, že nemají být přijata žádná další opatření, podle odstavce 9 tohoto článku. Agentura ACER každé čtyři roky přezkoumá rozhodnutí o zachování uznaného omezení přijaté podle tohoto odstavce.

14.   Další podrobnosti potřebné k provedení tohoto článku včetně podrobností o analýze nákladů a přínosů se stanoví v kodexu sítě vypracovaném podle čl. 71 odst. 2 tohoto nařízení.

Článek 22

Předpoklad shody postupů s harmonizovanými normami pro zemní plyn

Pro postupy, které jsou v souladu s harmonizovanými normami nebo jejich částmi, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie, platí předpoklad shody s požadavky uvedenými v prováděcích aktech přijatých podle čl. 71 odst. 2 prvního pododstavce písm. a).

Článek 23

Společné specifikace pro biometan

1.   Komise může přijímat prováděcí akty, kterými stanoví společné specifikace pro usnadnění nákladově efektivního začlenění velkých objemů biometanu do stávající soustavy zemního plynu, a to i v přeshraničních propojovacích bodech, nebo může tyto specifikace stanovit v kodexu sítě podle čl. 71 odst. 2 prvního pododstavce písm. a), pokud:

a)

se na tyto požadavky nevztahují harmonizované normy nebo jejich části, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie;

b)

Komise požádala podle čl. 10 odst. 1 nařízení (EU) č. 1025/2012 jednu nebo více evropských normalizačních organizací o vypracování návrhu harmonizované normy pro tyto požadavky a byla rovněž splněna alespoň jedna z těchto podmínek:

i)

žádost Komise nebyla přijata žádnou z evropských normalizačních organizací;

ii)

Komise zjistí nepřiměřená zpoždění při přijímání požadovaných harmonizovaných norem;

iii)

evropská normalizační organizace předložila normu, která plně neodpovídá žádosti Komise; nebo

c)

Komise v souladu s postupem uvedeným v čl. 11 odst. 5 nařízení (EU) č. 1025/2012 rozhodla, že zachová s omezením nebo zruší odkazy na harmonizované normy nebo jejich části, které se na dané požadavky vztahují.

Prováděcí akty uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce jsou přijímány přezkumným postupem podle čl. 81 odst. 3.

2.   V rané fázi přípravy návrhu prováděcího aktu, kterým se stanoví společné specifikace uvedené v odstavci 1, Komise shromáždí postoje příslušných subjektů nebo skupin odborníků zřízených podle relevantních odvětvových právních předpisů Unie a řádně konzultuje se všemi příslušnými zúčastněnými subjekty. Na základě této konzultace připraví Komise návrh prováděcího aktu.

3.   Pro postupy, které jsou v souladu se společnými specifikacemi nebo jejich částmi, platí předpoklad shody s požadavky stanovenými v prováděcích aktech přijatých podle čl. 71 odst. 2 prvního pododstavce písm. a) v rozsahu, v jakém se tyto společné specifikace nebo jejich části na uvedené požadavky vztahují.

4.   Pokud je harmonizovaná norma přijata evropskou normalizační organizací a předložena Komisi za účelem toho, aby byl odkaz na ni zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie, posoudí Komise harmonizovanou normu v souladu s nařízením (EU) č. 1025/2012. Poté, co je v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněn odkaz na harmonizovanou normu, zruší Komise prováděcí akty uvedené v odstavci 1 tohoto článku nebo jejich části, které se vztahují na tytéž požadavky uvedené v odstavci 1 tohoto článku.

5.   Při stanovování společných specifikací podle tohoto článku Komise v nejvyšší možné míře zohlední bezpečnostní požadavky nezbytné pro bezpečný provoz soustavy zemního plynu, zejména pokud jde o bezpečný provoz zařízení pro skladování zemního plynu v celé Unii.

Článek 24

Evropská síť provozovatelů plynárenských přepravních soustav

Všichni provozovatelé přepravních soustav spolupracují na úrovni Unie prostřednictvím sítě ENTSO pro zemní plyn s cílem podpořit dotvoření a řádné fungování vnitřního trhu se zemním plynem a přeshraničního obchodu a zajistit, aby byla přepravní síť pro zemní plyn optimálně řízena, její provoz byl koordinován a dobře se technicky rozvíjela.

Článek 25

Organizace sítě ENTSO pro zemní plyn

1.   Síť ENTSO pro zemní plyn z vlastního podnětu nebo na základě odůvodněné žádosti Komise nebo agentury ACER zveřejní a předloží Komisi a agentuře ACER jakýkoli návrh na změnu stanov sítě ENTSO pro zemní plyn, návrh seznamu jejích členů nebo návrh jejího jednacího řádu, včetně postupů pro konzultace s jinými zúčastněnými subjekty.

2.   Do čtyř měsíců od obdržení dokumentů uvedených v odstavci 1 a po formální konzultaci s organizacemi zastupujícími všechny zúčastněné subjekty, zejména uživatele systému včetně jeho zákazníků, poskytne agentura ACER Komisi stanovisko k návrhu na změnu stanov, seznamu členů nebo jednacího řádu sítě ENTSO pro zemní plyn.

3.   Komise vydá své stanovisko k návrhu na změnu stanov, seznamu členů a jednacího řádu sítě ENTSO pro zemní plyn, v němž zohlední stanovisko agentury ACER uvedené v odstavci 2, a to do tří měsíců od obdržení dotčeného stanoviska.

4.   Do tří měsíců od obdržení kladného stanoviska Komise přijme síť ENTSO pro zemní plyn své revidované stanovy a jednací řád a zveřejní je.

Článek 26

Úkoly sítě ENTSO pro zemní plyn

1.   Síť ENTSO pro zemní plyn vypracuje na žádost Komise v souladu s čl. 71 odst. 9 kodexy sítě pro oblasti uvedené v čl. 71 odst. 1 a 2.

Kodex sítě uvedený v čl. 71 odst. 2 prvním pododstavci písm. d) se vypracuje společně se sítí ENNOH.

2.   Za účelem dosažení cílů uvedených v článku 24 může síť ENTSO pro zemní plyn vypracovat kodexy sítě pro oblasti uvedené v čl. 71 odst. 1 a 2, pokud se tyto kodexy netýkají oblastí, na něž se vztahuje žádost Komise. Tyto kodexy sítě jsou předkládány agentuře ACER, která k nim vydá stanovisko. Síť ENTSO pro zemní plyn k tomuto stanovisku náležitě přihlédne.

3.   Síť ENTSO pro zemní plyn přijímá:

a)

společné nástroje provozování sítě v zájmu koordinace provozu sítě za běžných a nouzových podmínek, včetně společné stupnice pro klasifikaci mimořádných událostí, a výzkumné plány;

b)

každé dva roky nezávazný desetiletý plán rozvoje sítě pro zemní plyn pro celou Unii uvedený ve článku 32 (dále jen „plán rozvoje sítě pro zemní plyn“ pro celou Unii) včetně výhledu přiměřenosti dodávek v Evropě;

c)

doporučení týkající se koordinace technické spolupráce mezi provozovateli přepravních soustav Unie a přepravních soustav třetích zemí;

d)

doporučení provozovatelům přepravních soustav ohledně jejich technické spolupráce s provozovateli distribučních soustav a provozovateli vodíkových sítí;

e)

roční pracovní program;

f)

výroční zprávu;

g)

každoroční letní a zimní výhledy dodávek;

h)

do 1. ledna 2025 a poté každé dva roky zprávu o sledování kvality plynu, včetně vývoje parametrů kvality plynu, vývoje úrovně a objemu vodíku přimíchávaného do soustavy zemního plynu, prognóz očekávaného vývoje parametrů kvality plynu a objemu vodíku přimíchávaného do soustavy zemního plynu, dopadu přimíchávání vodíku na přeshraniční toky, jakož i informací o případech souvisejících s rozdíly ve specifikacích kvality plynu nebo ve specifikacích úrovní přimíchávání a o tom, jak byly tyto případy vyřešeny, a to s cílem splňovat požadavky na kvalitu různých konečných použití;

i)

výroční zprávu zahrnující údaje o množství plynu z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkového plynu vtláčeného do sítě pro zemní plyn.

Zpráva o sledování kvality plynu uvedená v prvním pododstavci písm. h) rovněž zahrnuje vývoj oblastí uvedených ve zmíněném písmenu, je-li to relevantní pro distribuční síť, a to na základě informací poskytnutých Evropským subjektem pro provozovatele distribučních soustav v Unii (dále jen „subjekt EU DSO“) zřízeným podle čl. 52 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 (39);

4.   Výhled přiměřenosti dodávek v Evropě uvedený v odst. 3 písm. b) zahrnuje celkovou přiměřenost soustavy zemního plynu z hlediska stávajících dodávek zemního plynu a plánované poptávky po zemním plynu, a to na období následujících pěti let i na období od pěti do deseti let od data vypracování tohoto výhledu. Tento výhled přiměřenosti dodávek v Evropě vychází z vnitrostátních výhledů dodávek vypracovaných jednotlivými provozovateli přepravních soustav. Výhled přiměřenosti dodávek v Evropě konkrétně stanoví sledování pokroku v roční výrobě udržitelného biometanu.

Pokud jak evropský výhled přiměřenosti dodávek, tak konečné aktualizované integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu ukáží, že roční produkce dostatečně neroste nebo že spotřeba zemního plynu vzhledem k dostupnému potenciálu dostatečně neklesá, může Komise vydat členským státům doporučení podle článku 34 nařízení (EU) 2018/1999, je-li to nezbytné k dosažení cílů energetické unie.

Plán rozvoje sítě pro zemní plyn pro celou Unii zahrnuje vytváření modelů integrované sítě, včetně vodíkových sítí, vypracovávání scénářů, výhled přiměřenosti dodávek v Evropě a posouzení odolnosti soustavy. Tento plán prosazuje zásadu „energetická účinnost v první řadě“ a integraci energetických systémů;

5.   Roční pracovní program uvedený v odst. 3 písm. e) obsahuje seznam a popis kodexů sítě, jež mají být vypracovány, plán koordinace provozu sítě a seznam činností v oblasti výzkumu a vývoje, které mají být v průběhu daného roku realizovány, a orientační časový harmonogram.

6.   Aniž je dotčeno právo členských států zavést vnitrostátní kodexy pro otázky, jež se nedotýkají přeshraničního obchodu, vypracují se kodexy sítě pro otázky přeshraničních sítí a integrace trhů.

7.   Síť ENTSO pro zemní plyn sleduje a analyzuje provádění kodexů a rámcových pokynů přijatých Komisí v souladu s čl. 71 odst. 13 nebo článkem 74 a jejich dopad na harmonizaci platných pravidel, jejichž cílem je usnadnit integraci trhu. Síť ENTSO pro zemní plyn oznámí svá zjištění agentuře ACER a výsledky analýzy zahrne do výroční zprávy uvedené v odst. 3 písm. f) tohoto článku.

8.   Síť ENTSO pro zemní plyn poskytuje agentuře ACER veškeré informace, které si vyžádá za účelem plnění svých úkolů podle čl. 27 odst. 1.

9.   Agentura ACER posuzuje národní desetileté plány rozvoje sítě s cílem posoudit jejich soulad s plánem rozvoje sítě pro zemní plyn pro celou Unii. Zjistí-li agentura ACER mezi desetiletým plánem rozvoje sítě některého členského státu a plánem rozvoje sítě pro zemní plyn pro celou Unii nesrovnalosti, doporučí náležitým způsobem upravit tento národní plán rozvoje sítě nebo plán rozvoje sítě pro zemní plyn pro celou Unii. Pokud je takový národní desetiletý plán rozvoje sítě vypracován v souladu s článkem 55 směrnice (EU) 2024/1788 agentura ACER příslušnému regulačnímu orgánu doporučí, aby ho upravil v souladu s čl. 55 odst. 5 uvedené směrnice a informoval o tom Komisi.

10.   Síť ENTSO pro zemní plyn poskytne Komisi na její žádost stanovisko k přijetí rámcových pokynů uvedených v článku 74.

11.   Síť ENTSO pro zemní plyn spolupracuje s Evropskou sítí provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav (dále jen „síť ENTSO pro elektřinu“) a se sítí ENNOH.

Článek 27

Sledování sítě ENTSO pro zemní plyn prováděné agenturou ACER

1.   Agentura ACER sleduje sítě plnění úkolů sítě ENTSO pro zemní plyn uvedených v čl. 26 odst. 1, 2 a 3 a informuje o svých zjištěních Komisi.

Agentura ACER sleduje, jak síť ENTSO pro zemní plyn provádí kodexy sítě vypracované podle čl. 26 odst. 2 a kodexy sítě, které byly vypracovány v souladu s čl. 71 odst. 1 až 12, které však nebyly přijaty Komisí podle čl. 71 odst. 13. Pokud síť ENTSO pro zemní plyn neprovede některý z těchto kodexů sítě, agentura ACER požádá síť ENTSO pro zemní plyn o řádně odůvodněné vysvětlení, proč kodex neprovedla.

Agentura ACER sleduje a analyzuje provádění kodexů a rámcových pokynů přijatých Komisí v souladu s články 70, 71, 73 a 74 a jejich dopad na harmonizaci platných pravidel, jejichž cílem je usnadnění integrace trhu a energetického systému, jakož i nediskriminace, účinná hospodářská soutěž a řádné fungování trhu, a informuje o nich Komisi.

2.   Síť ENTSO pro zemní plyn předkládá agentuře návrh desetiletého plánu rozvoje sítě pro zemní plyn pro celou Unii, návrh ročního pracovního programu, včetně informací o konzultačních postupech a dalších dokumentů uvedených v čl. 26 odst. 3, aby k nim agentura ACER vydala stanovisko.

Do dvou měsíců ode dne jejich obdržení poskytne agentura ACER síti ENTSO pro zemní plyn a Komisi řádně odůvodněné stanovisko a doporučení, pokud má za to, že návrh ročního pracovního programu nebo návrh plánu rozvoje sítě pro zemní plyn pro celou Unii předložený sítí ENTSO pro zemní plyn nepřispívá k nediskriminaci, účinné hospodářské soutěži a řádnému fungování trhu nebo nezajišťuje dostatečnou úroveň přeshraničního propojení umožňujícího přístup třetím stranám. Síť ENTSO pro zemní plyn stanovisko a doporučení agentury ACER řádně zohlední.

Článek 28

Regulační orgány

Při plnění svých úkolů a při výkonu svých pravomocí podle tohoto nařízení zajišťují regulační orgány soulad s tímto nařízením, s kodexy sítě a s rámcovými pokyny přijatými podle článků 70 až 74.

Tyto orgány spolupracují vhodným způsobem navzájem mezi sebou a s Komisí a agenturou ACER v souladu s kapitolou V směrnice (EU) 2024/1788.

Článek 29

Konzultace prováděné sítí ENTSO pro zemní plyn

1.   Při vypracovávání kodexů sítě, návrhu plánu rozvoje sítě pro zemní plyn pro celou Unii a ročního pracovního programu podle čl. 26 odst. 1, 2 a 3 vede síť ENTSO pro zemní plyn otevřeným a transparentním způsobem rozsáhlé a včasné veřejné konzultace v souladu s jednacím řádem uvedeným v čl. 25 odst. 1 se všemi příslušnými účastníky trhu a zejména s organizacemi zastupujícími jednotlivé zúčastněné subjekty. Konzultace zahrnují regulační orgány a další vnitrostátní orgány, dodavatelské a výrobní podniky, uživatele sítě, včetně zákazníků, provozovatele distribuční soustavy, včetně příslušných odvětvových sdružení, odborných subjektů a platforem zúčastněných subjektů. Síť ENTSO pro zemní plyn zveřejní návrhy kodexů sítě, plánu rozvoje sítě pro zemní plyn pro celou Unii a ročního pracovního programu, aby se k nim mohly zúčastněné strany vyjádřit, přičemž jim poskytne dostatek času na účinnou účast na konzultačním procesu. Účelem uvedené konzultace je to, aby byly v rámci rozhodovacího procesu zjištěny názory a návrhy relevantních zúčastněných stran.

2.   Všechny dokumenty a zápisy z jednání týkající se konzultací uvedených v odstavci 1 se zveřejňují.

3.   Před přijetím ročního pracovního programu a kodexů sítě uvedených v čl. 26 odst. 1, 2 a 3 uvede síť ENTSO pro zemní plyn, jakým způsobem byly připomínky získané během konzultací zohledněny. Pokud připomínky nebyly zohledněny, uvede důvody.

Článek 30

Náklady sítě ENTSO pro zemní plyn

Náklady, které souvisejí s činnostmi sítě ENTSO pro zemní plyn uvedenými v článcích 24, 25, 26, 70 a 71 tohoto nařízení a v článku 11 nařízení (EU) č. 2022/869, se zohlední při výpočtu sazeb a nesou je provozovatelé přepravních soustav. Regulační orgány tyto náklady schválí, pokud jsou přijatelné a přiměřené.

Článek 31

Regionální spolupráce provozovatelů přepravních soustav

1.   S cílem přispět k činnostem uvedeným v čl. 26 odst. 1, 2 a 3 navazují provozovatelé přepravních soustav regionální spolupráci v rámci sítě ENTSO pro zemní plyn.

2.   Provozovatelé přepravních soustav podporují provozní ujednání s cílem zajistit optimální řízení sítě a podpořit rozvoj energetických burz, koordinované přidělování přeshraniční kapacity prostřednictvím nediskriminačních tržních řešení, s náležitou pozorností věnovanou specifickým výhodám implicitních aukcí pro krátkodobé přidělování a integraci mechanismů vyrovnávání.

3.   V zájmu dosažení cílů uvedených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 80 za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením definice zeměpisné oblasti, na kterou se vztahují jednotlivé struktury regionální spolupráce, a to s ohledem na stávající struktury regionální spolupráce. Každý členský stát může podporovat spolupráci ve více než jedné zeměpisné oblasti.

Za účelem vypracování aktů v přenesené pravomoci uvedených v prvním pododstavci Komise konzultuje agenturu ACER a síť ENTSO pro zemní plyn.

Článek 32

Plán rozvoje sítě pro zemní plyn pro celou Unii

Každé dva roky síť ENTSO pro zemní plyn přijme a zveřejní plán rozvoje sítě pro zemní plyn pro celou Unii. Tento plán zahrnuje vytváření modelů integrované sítě, vypracovávání scénářů, výhled přiměřenosti dodávek v Evropě a posouzení odolnosti soustavy, včetně infrastruktury, která má být vyřazena z provozu.

Plán rozvoje sítě pro zemní plyn pro celou Unii zejména:

a)

vychází z investičních plánů jednotlivých členských států a kapitoly IV nařízení (EU) 2022/869;

b)

pokud jde o přeshraniční propojovací vedení, vychází rovněž z opodstatněných potřeb jednotlivých uživatelů sítě a zahrnuje dlouhodobé závazky investorů podle čl. 55 odst. 7 směrnice (EU) 2024/1788; a

c)

poukazuje na nedostatečnou míru investic, zejména pokud jde o přeshraniční kapacitu.

Pokud jde o druhý pododstavec písm. c), může být k plánu rozvoje sítě pro zemní plyn pro celou Unii přiložena analýza překážek, které brání zvýšení přeshraniční kapacity sítě a které jsou způsobeny rozdílnými schvalovacími postupy či praxí.

Článek 33

Požadavky na transparentnost, pokud jde o provozovatele přepravních soustav

1.   Provozovatelé přepravních soustav zveřejní podrobné údaje o kapacitě a nabízených službách a příslušných uplatňovaných podmínkách společně s technickými údaji, které uživatelé sítě potřebují k získání účinného přístupu k síti.

2.   Provozovatelé přepravních soustav nebo příslušné regulační orgány zveřejňují přiměřené a dostatečně podrobné informace o stanovování sazeb, metodice a struktuře, aby zajistili transparentní, objektivní a nediskriminační sazby a usnadnili efektivní využívání sítě pro zemní plyn.

3.   U poskytovaných služeb každý provozovatel přepravní soustavy pravidelně, průběžně, uživatelsky srozumitelným a standardizovaným způsobem zveřejňuje pro všechny významné body, včetně vstupních a výstupních bodů, číselné údaje o technické, smluvní a dostupné kapacitě v souladu s rámcovými pokyny stanovenými v příloze I.

4.   Významné body v přepravní soustavě, pro které se musí údaje zveřejňovat, schválí příslušné orgány po konzultaci s uživateli sítě.

5.   Provozovatelé přepravních soustav vždy zveřejňují informace vyžadované tímto nařízením smysluplným, kvantifikovatelně jasným, snadno přístupným a nediskriminačním způsobem.

6.   Provozovatelé přepravních soustav zveřejňují předběžné a následné informace o nabídce a poptávce vycházející z nominací a přidělování, výhledů a realizovaných toků do soustavy a z ní. Regulační orgán zajišťuje, aby všechny tyto informace byly zveřejněny. Zveřejňované informace jsou stejně podrobné jako informace dostupné provozovateli přepravní soustavy.

Provozovatelé přepravních soustav zveřejňují přijatá opatření, jakož i náklady a výnosy vzniklé při vyrovnávání soustavy.

Dotčení účastníci trhu poskytují provozovatelům přepravních soustav údaje podle tohoto článku.

7.   Provozovatelé přepravních soustav zveřejní podrobné informace o kvalitě zemního plynu přepravovaného v jejich sítích, které by mohly mít dopad na uživatele sítě, a to podle článků 16 a 17 nařízení Komise (EU) 2015/703.

Článek 34

Požadavky na transparentnost, pokud jde o zařízení pro skladování zemního plynu, zařízení pro skladování vodíku, zařízení LNG a vodíkové terminály

1.   Provozovatelé zařízení LNG, provozovatelé zařízení pro skladování zemního plynu, provozovatelé vodíkových terminálů a provozovatel zařízení pro skladování vodíku zveřejní podrobné údaje o všech nabízených službách a relevantních uplatňovaných podmínkách společně s technickými údaji, které uživatelé zařízení LNG, zařízení pro skladování zemního plynu, zařízení pro skladování vodíku a vodíkových terminálů potřebují k získání účinného přístupu k zařízením LNG, zařízením pro skladování zemního plynu, zařízením pro skladování vodíku a k vodíkovým terminálům. Regulační orgány mohou tyto provozovatele požádat, aby zveřejnili veškeré další relevantní informace pro uživatele soustavy.

2.   Provozovatelé zařízení LNG poskytnou uživatelsky přívětivé nástroje pro výpočet sazeb za dostupné služby.

3.   U poskytovaných služeb provozovatelé zařízení LNG, provozovatelé zařízení pro skladování zemního plynu, provozovatelé vodíkových terminálů a provozovatelé zařízení pro skladování vodíku pravidelně, průběžně, uživatelsky srozumitelným a standardizovaným způsobem zveřejňují číselné informace o smluvní a dostupné kapacitě zařízení LNG, zařízení pro skladování zemního plynu, zařízení pro skladování vodíku a vodíkových terminálů.

4.   Provozovatelé zařízení LNG, provozovatelé zařízení pro skladování zemního plynu, provozovatelé vodíkových terminálů a provozovatelé zařízení pro skladování vodíku zveřejní informace vyžadované tímto nařízením smysluplným, kvantifikovatelně jasným, snadno přístupným a nediskriminačním způsobem.

5.   Provozovatelé zařízení LNG, provozovatelé zařízení pro skladování zemního plynu, provozovatelé vodíkových terminálů a provozovatelé zařízení pro skladování vodíku zveřejní množství zemního plynu nebo vodíku v každém zařízení LNG, zařízení pro skladování zemního plynu, zařízení pro skladování vodíku a vodíkovém terminálu, nebo ve skupině skladovacích zařízení, pokud to odpovídá způsobu, jakým je zajišťován přístup pro uživatele sítě, vtláčení a těžby a dostupnou kapacitu zařízení LNG, zařízení pro skladování zemního plynu, zařízení pro skladování vodíku a vodíkovém terminálu, včetně zařízení, k nimž třetí strany nemají přístup. Tyto informace se rovněž sdělují provozovatelům přepravních soustav nebo provozovateli vodíkové sítě v případě zařízení pro skladování vodíku a vodíkových terminálů, kteří je zveřejňují v souhrnné podobě pro soustavu nebo podsoustavu, jež jsou vymezeny podle příslušných bodů. Tyto informace se aktualizují alespoň jednou denně.

Pokud je uživatel zařízení pro skladování zemního plynu nebo zařízení pro skladování vodíku jeho jediným uživatelem, může předložit regulačnímu orgánu odůvodněnou žádost o důvěrné zpracování údajů uvedených v prvním pododstavci. Pokud regulační orgán dospěje k závěru, že tato žádost je odůvodněná, zejména s ohledem na nutnost zajistit rovnováhu mezi zájmy legitimní ochrany obchodního tajemství, jehož zpřístupnění by mohlo nepříznivě ovlivnit celkovou obchodní strategii uživatele skladovacího zařízení, s cílem vytvořit konkurenční vnitřní trhy se zemním plynem a s vodíkem, může provozovateli zařízení pro skladování zemního plynu nebo provozovateli zařízení pro skladování vodíku umožnit po dobu maximálně jednoho roku nezveřejňovat údaje uvedené v prvním pododstavci.

Druhým pododstavcem není dotčena povinnost podle prvního pododstavce s výjimkou případů, kdy jsou údaje v souhrnné podobě totožné s údaji o jednotlivých zařízeních pro skladování zemního plynu nebo vodíku, jejichž nezveřejnění schválil regulační orgán.

6.   Aby byly zajištěny průhledné, objektivní a nediskriminační sazby a usnadněno účinné využívání infrastruktury, zveřejní provozovatelé zařízení LNG, provozovatelé zařízení pro skladování zemního plynu, provozovatelé vodíkových terminálů a provozovatelé zařízení pro skladování vodíku nebo příslušné regulační orgány dostatečně podrobné informace o stanovování, metodách výpočtu a struktuře sazeb za infrastrukturu s regulovaným přístupem třetích stran; zařízení LNG, jimž byla udělena výjimka podle článku 78 tohoto nařízení a článku 22 směrnice 2003/55/ES, jakož i článku 36 směrnice 2009/73/EC, a provozovatelé zařízení pro skladování zemního plynu v rámci sjednaného režimu přístupu třetích stran zveřejní sazby za infrastrukturu, aby byla zajištěna dostatečná míra transparentnosti.

Každý z provozovatelů zařízení LNG a provozovatelů zařízení pro skladování zemního plynu zveřejní transparentním, souvislým a uživatelsky vstřícným způsobem informace požadované v tomto článku na jednotné evropské platformě, kterou tito provozovatelé zajišťují.

Článek 35

Záznamy vedené provozovateli soustav

Provozovatelé přepravních soustav, provozovatelé zařízení pro skladování zemního plynu a provozovatelé zařízení LNG uchovávají po dobu pěti let pro potřeby vnitrostátních orgánů, včetně regulačních orgánů a vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž, a Komise záznamy s veškerými informacemi uvedenými v článcích 33 a 34 a v bodě 3 přílohy I.

Oddíl 4

Provoz distribuční soustavy

Článek 36

Pevná kapacita pro plyn z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkový plyn do distribuční soustavy

1.   Provozovatelé distribučních soustav zajistí pevnou kapacitu pro přístup zařízení pro výrobu plynu z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkového plynu připojených k jejich síti. Za tímto účelem provozovatelé distribučních soustav ve vzájemné spolupráci a ve spolupráci s provozovateli přepravních soustav vypracují postupy a opatření, včetně investic, aby zajistili zpětný tok z distribuční sítě do přepravní sítě. Významné investice do přepravní sítě pro zemní plyn vyplývající z potřeby dodatečných kapacit v distribuční síti se zohlední v desetiletém plánu rozvoje sítě v souladu s čl. 55 odst. 2 písm. a) směrnice (EU) 2024/1788.

2.   Odstavcem 1 není dotčena možnost provozovatelů distribučních soustav vyvíjet alternativy k investicím do zpětného toku, jako jsou řešení inteligentních sítí nebo připojení k jiným provozovatelům sítí. Pevný přístup ke kapacitám může být omezen na nabízení kapacit s provozními omezeními, aby byla zajištěna bezpečnost hospodářské infrastruktury a hospodářská efektivita. Regulační orgán zajistí, aby byla veškerá omezení pevné kapacity nebo provozní omezení zaváděna provozovateli distribuční soustavy na základě transparentních a nediskriminačních postupů a nevytvářely se jimi neodůvodněné překážky pro vstup na trh. Pokud výrobní zařízení nese náklady spojené se zajištěním pevné kapacity, neplatí žádné omezení.

Článek 37

Spolupráce mezi provozovateli distribučních soustav a provozovateli přepravních soustav

Provozovatelé distribučních soustav spolupracují s ostatními provozovateli distribučních soustav a provozovateli přepravních soustav při koordinování údržby, rozvoji soustavy, realizaci nových připojení, vyřazování a provozu soustavy s cílem zaručit její integritu, maximalizovat kapacitu a minimalizovat využívání topného plynu.

Článek 38

Požadavky na transparentnost, pokud jde o provozovatele distribučních soustav

Pokud jsou provozovatelé distribučních soustav odpovědní za řízení kvality plynu ve svých sítích, zveřejní podrobné informace o kvalitě zemního plynu přepravovaného v jejich sítích, které by mohly mít dopad na uživatele sítě, a to podle článků 16 a 17 nařízení Komise (EU) 2015/703.

Článek 39

Evropský subjekt pro provozovatele distribučních soustav

Provozovatelé distribučních soustav provozující plynárenskou soustavu spolupracují na úrovni Unie prostřednictvím subjektu EU DSO, přičemž spolupráci na úrovni Unie mohou prostřednictvím tohoto subjektu rozvíjet také provozovatelé vodíkových distribučních sítí; cílem této spolupráce je podpořit dokončení a řádné fungování vnitřního trhu se zemním plynem, společně rozvíjet trh s vodíkem a podpořit optimální řízení a koordinovaný provoz distribučních a přepravních soustav.

Registrovaní členové se mohou účastnit subjektu EU DSO přímo, nebo je může zastupovat vnitrostátní sdružení určené členským státem nebo sdružení na úrovni Unie.

Náklady související s činnostmi subjektu EU DSO nesou provozovatelé distribučních soustav a provozovatelé vodíkových distribučních sítí, kteří jsou registrování jako jeho členové, a zohledňují se při výpočtu sazeb. Regulační orgány tyto náklady schválí, pokud jsou přijatelné a přiměřené, a v případě jejich neschválení uvedou zdůvodnění.

Článek 40

Změny hlavních pravidel a postupů pro subjekt EU DSO

1.   Hlavní pravidla a postupy pro subjekt EU DSO podle článku 54 nařízení (EU) 2019/943 se použijí rovněž na provozovatele distribučních soustav provozující soustavu zemního plynu a provozovatele vodíkových distribučních sítí.

2.   Strategická poradní skupina uvedená ve čl. 54 odst. 2 písm. f) nařízení (EU) 2019/943 sestává rovněž ze zástupců sdružení zastupujících provozovatele evropských distribučních soustav, kteří provozují soustavu zemního plynu, nebo provozovatele vodíkových distribučních sítí.

3.   Do 5. srpna 2025 subjekt EU DSO předloží Komisi a agentuře ACER návrh aktualizovaných stanov včetně kodexu chování, seznam registrovaných členů, návrh aktualizovaného jednacího řádu, včetně postupů pro konzultace se sítí ENTSO pro elektřinu, sítí ENTSO pro zemní plyn a dalšími zúčastněnými subjekty, a návrh aktualizovaných finančních pravidel.

Návrh aktualizovaného jednacího řádu subjektu EU DSO zajistí spravedlivé a vyvážené zastoupení všech zúčastněných provozovatelů distribučních soustav, včetně těch, kteří vlastní nebo provozují soustavy zemního plynu, a provozovatelů vodíkových distribučních sítí.

4.   Do čtyř měsíců od obdržení dokumentů předložených podle odstavce 3 poskytne agentura ACER po konzultaci s organizacemi zastupujícími všechny zúčastněné subjekty, zejména uživatele distribuční soustavy, včetně zákazníků, své stanovisko Komisi.

5.   Do tří měsíců od obdržení stanoviska agentury ACER vydá Komise stanovisko k dokumentům předloženým podle odstavce 3, v němž stanovisko ACER podle odstavce 4 zohlední.

6.   Do tří měsíců od obdržení kladného stanoviska Komise provozovatelé distribučních soustav přijmou a zveřejní aktualizované stanovy subjektu EU DSO, jednací řád a finanční pravidla.

7.   Dokumenty uvedené v odstavci 3 se předkládají Komisi a agentuře ACER v případě, že jsou k nim navrhovány změny, nebo na odůvodněnou žádost jedné z nich. Komise a agentura ACER mohou vydat stanovisko v souladu s postupem stanoveným v odstavcích 3, 4 a 5.

Článek 41

Další úkoly subjektu EU DSO

1.   Subjekt EU DSO plní úkoly uvedené v čl. 55 odst. 1 písm. a) až e) nařízení (EU) 2019/943 a vykonává činnosti uvedené v čl. 55 odst. 2 písm. c), d) a e) uvedeného nařízení, a to i pokud jde o distribuční soustavy zemního plynu nebo vodíkové distribuční sítě.

2.   Kromě úkolů uvedených v čl. 55 odst. 1 nařízení (EU) 2019/943 se subjekt EU DSO účastní vypracovávání kodexů sítě, které jsou relevantní pro provoz a plánování distribučních sítí a pro koordinovaný provoz přepravních a distribučních sítí podle tohoto nařízení a přispívají ke zmírnění fugitivních emisí metanu ze soustavy zemního plynu.

Při účasti na vypracovávání nových kodexů sítě podle článku 71 tohoto nařízení musí subjekt EU DSO splňovat požadavky na konzultace stanovené v článku 56 nařízení (EU) 2019/943.

3.   Kromě činností uvedených v čl. 55 odst. 2 nařízení (EU) 2019/943 subjekt EU DSO:

a)

spolupracuje se sítí ENTSO pro zemní plyn a sítí ENNOH na sledování provádění kodexů sítě a pokynů přijatých podle tohoto nařízení, které jsou relevantní pro provoz a plánování distribučních sítí pro zemní plyn a vodík a koordinovaný provoz přepravních sítí a distribučních sítí a vodíkových přepravních sítí a vodíkových distribučních sítí;

b)

spolupracuje se sítí ENTSO pro zemní plyn a sítí ENNOH a přijímá osvědčené postupy v oblasti koordinovaného provozu a plánování přepravních soustav a distribučních soustav a vodíkových přepravních sítí a vodíkových distribučních sítí, včetně záležitostí, jako je výměna údajů mezi provozovateli a koordinace distribuovaných zdrojů energie;

c)

pracuje na určení osvědčených postupů pro provádění výsledků posouzení podle čl. 23 odst. 1b směrnice (EU) 2018/2001 a článku 25 směrnice (EU) 2023/1791, jakož i pro spolupráci mezi provozovateli soustav pro distribuci elektřiny, distribučních soustav zemního plynu, vodíkových distribučních sítí a systémů dálkového vytápění a chlazení, a to i pro účely posouzení podle čl. 24 odst. 8 směrnice (EU) 2018/2001, včetně doporučení pro vhodné umístění elektrolyzérů s cílem zajistit využívání zbytkového tepla pro dálkové vytápění.

4.   Subjekt EU DSO poskytne síti ENTSO pro zemní plyn vstupy pro účely podávání zpráv o kvalitě plynu, pokud jde o distribuční sítě, jsou-li provozovatelé distribučních soustav odpovědní za řízení kvality plynu, jak je uvedeno v čl. 26 odst. 3.

5.   Subjekt EU DSO poskytne síti ENNOH vstupy pro účely podávání zpráv o kvalitě vodíku přijímaných podle čl. 59 odst. 1, pokud jde o vodíkové distribuční sítě, jsou-li provozovatelé vodíkových distribučních sítí odpovědní za řízení kvality vodíku podle článku 50 směrnice (EU) 2024/1788.

Oddíl 5

Mechanismus agregace poptávky a společného nákupu zemního plynu a mechanismus na podporu rozvoje trhu s vodíkem

Článek 42

Mechanismus agregace poptávky a společného nákupu zemního plynu

Komise zřídí mechanismus dobrovolné agregace poptávky a společného nákupu zemního plynu podle článků 43 až 49.

Článek 43

Smlouva s poskytovatelem služeb

1.   Odchylně od článku 176 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 může Komise prostřednictvím zadávacího řízení podle nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 uzavřít smlouvu o nezbytných službách se subjektem nebo subjekty usazenými v Unii za účelem plnění úkolu stanoveného v článku 42 tohoto nařízení.

2.   Pokud Komise vybere poskytovatele služeb, učiní tak na základě kritérií, která chrání integritu vnitřního trhu, zajišťují hospodářskou soutěž a bezpečnost dodávek a jsou v souladu s článkem 44. Komise určí požadavky na poskytovatele služeb v příslušných specifikacích pro nabídky.

Článek 44

Kritéria pro výběr poskytovatele služeb

1.   Komise vybere poskytovatele služeb ze subjektů, které splňují tato kritéria způsobilosti:

a)

poskytovatel služeb musí být usazen a mít své skutečné sídlo na území členského státu;

b)

pro poskytovatele služeb a jeho subdodavatele nesmí platit, že:

i)

se na ně vztahují omezující opatření Unie přijatá podle článku 29 Smlouvy o EU nebo článku 215 Smlouvy o fungování EU, která spočívají v zákazu jim přímo nebo nepřímo zpřístupnit nebo převádět finanční prostředky nebo hospodářské zdroje nebo jim přímo či nepřímo poskytovat finanční prostředky nebo finanční pomoc nebo ve zmrazení majetku; nebo

ii)

jsou přímo či nepřímo vlastněni nebo ovládáni fyzickými či právnickými osobami, subjekty či orgány, na něž se taková omezující opatření Unie vztahují, nebo jednají jejich jménem či na jejich pokyn.

2.   Aniž jsou dotčeny další povinnosti náležité péče, zavedou se smluvní povinnosti mezi Komisí a poskytovateli služeb, které zajistí, že poskytovatel služeb při plnění svých úkolů v souladu s článkem 45 přímo ani nepřímo nezpřístupní žádné finanční prostředky ani hospodářské zdroje fyzickým či právnickým osobám, subjektům či orgánům ani ve prospěch fyzických či právnických osob, subjektů či orgánů:

a)

na něž se vztahují omezující opatření Unie přijatá podle článku 29 Smlouvy o EU nebo článku 215 Smlouvy o fungování EU, která spočívají v zákazu jim přímo nebo nepřímo zpřístupnit nebo převádět finanční prostředky nebo hospodářské zdroje nebo jim přímo či nepřímo poskytovat finanční prostředky nebo finanční pomoc nebo ve zmrazení majetku; nebo

b)

které jsou přímo či nepřímo vlastněny nebo ovládány fyzickými či právnickými osobami, subjekty či orgány, na něž se taková omezující opatření Unie vztahují, nebo jednají jejich jménem či na jejich pokyn.

3.   Poskytovatel služeb nesmí být součástí vertikálně integrovaného podniku, s výjimkou subjektu odděleného v souladu s kapitolou IX směrnice (EU) 2024/1788.

Článek 45

Úkoly poskytovatele služeb

1.   Poskytovatel služeb organizuje úkoly spočívající v agregaci poptávky a společném nákupu zemního plynu. Poskytovatel služeb může zejména, avšak nikoli výlučně, provádět tyto činnosti:

a)

posouzení a agregaci poptávky plynárenských podniků a podniků odebírajících zemní plyn;

b)

shromažďování nabídek od dodavatelů nebo producentů zemního plynu s cílem sladit tyto nabídky s agregovanou poptávkou;

c)

přidělování nabídek dodávek účastníkům agregace poptávky s přihlédnutím k poměrnému rozdělení mezi menší a větší účastníky v závislosti na předložených objemech poptávky;

d)

poskytování jakýchkoli souvisejících podpůrných služeb, včetně služeb usnadňujících uzavírání smluv o nákupu zemního plynu.

Článek 46

Účast v mechanismu agregace poptávky a společného nákupu zemního plynu

1.   Účast v mechanismu agregace poptávky a společného nákupu zemního plynu je otevřena nediskriminačním způsobem plynárenským podnikům a podnikům odebírajícím zemní plyn usazeným v Unii. Tyto podniky jsou vyloučeny z účasti jako dodavatelé, výrobci a kupující, pokud:

a)

se na ně vztahují omezující opatření Unie přijatá podle článku 29 Smlouvy o EU nebo článku 215 Smlouvy o fungování EU, která spočívají v zákazu jim přímo nebo nepřímo zpřístupnit nebo převádět finanční prostředky nebo hospodářské zdroje nebo jim přímo či nepřímo poskytovat finanční prostředky nebo finanční pomoc nebo ve zmrazení majetku; nebo

b)

jsou přímo či nepřímo vlastněny nebo ovládány fyzickými či právnickými osobami, subjekty či orgány, na něž se taková omezující opatření Unie vztahují, nebo jednají jejich jménem či na jejich pokyn.

2.   Zavedou se smluvní závazky s cílem zajistit, aby žádné finanční prostředky ani hospodářské zdroje nepřinášely prospěch ani nebyly přímo ani nepřímo zpřístupněny fyzickým nebo právnickým osobám, subjektům či orgánům, pokud:

a)

se na ně vztahují omezující opatření Unie přijatá podle článku 29 Smlouvy o EU nebo článku 215 Smlouvy o fungování EU, která spočívají v zákazu jim přímo nebo nepřímo zpřístupnit nebo převádět finanční prostředky nebo hospodářské zdroje nebo jim přímo či nepřímo poskytovat finanční prostředky nebo finanční pomoc nebo ve zmrazení majetku; nebo

b)

jsou přímo či nepřímo vlastněny nebo ovládány fyzickými či právnickými osobami, subjekty či orgány, na něž se taková omezující opatření Unie vztahují, nebo jednají jejich jménem či na jejich pokyn.

3.   Plynárenské podniky a podniky odebírající zemní plyn usazené ve smluvních stranách Energetického společenství se mohou účastnit mechanismu agregace poptávky a společného nákupu zemního plynu za předpokladu, že jsou zavedena nezbytná opatření nebo ujednání umožňující jejich účast v mechanismu agregace poptávky a společného nákupu zemního plynu podle tohoto oddílu.

4.   Plynárenské podniky a podniky odebírající zemní plyn, které se účastní agregace poptávky, mohou transparentním způsobem koordinovat prvky podmínek kupní smlouvy nebo využívat smlouvy o společném nákupu s cílem dosáhnout lepších podmínek u svých dodavatelů, pokud je to v souladu s právem Unie, včetně právních předpisů Unie v oblasti hospodářské soutěže, zejména s články 101 a 102 Smlouvy o fungování EU.

5.   Účastníci mechanismu agregace poptávky a společného nákupu zemního plynu oznámí Komisi nebo případně příslušnému poskytovateli služeb tyto prvky uzavřených smluv:

a)

objem;

b)

protistrany;

c)

trvání.

6.   Účastníci mechanismu agregace poptávky a společného nákupu zemního plynu, mohou Komisi nebo případně příslušnému poskytovateli služeb oznámit, že vyrovnávání a nabídková řízení nevedly k uzavření smlouvy o dodávkách.

7.   Příjemce informací nahlašovaných podle odstavce 5 a 6 zajistí, aby byl přístup k důvěrným informacím přísně omezen na poskytovatele služeb a útvary Komise, pro které je přístup k těmto informacím zcela nezbytný. S těmito informacemi se zachází s náležitou důvěrností.

Článek 47

Dočasné omezení účasti v mechanismu agregace poptávky a společného nákupu zemního plynu

1.   V zájmu ochrany základních bezpečnostních zájmů Unie a jejích členských států a ochrany bezpečnosti dodávek nesmí mechanismus agregace poptávky a společného nákupu zemního plynu do 31. prosince 2025 nabízet dodávky zemního plynu pocházejícího z Ruské federace nebo Běloruska a dodávky LNG ze zařízení LNG, která se nacházejí v Ruské federaci nebo Bělorusku.

2.   Vyloučení uvedené v odstavci 1 se vztahuje na všechny dodávky LNG pocházející z jakéhokoli zařízení LNG, které se nachází v Ruské federaci nebo Bělorusku a na dodávky zemního plynu vstupující do členských států nebo smluvních stran Energetického společenství prostřednictvím těchto vstupních bodů:

a)

Greifswald;

b)

Lubmin II;

c)

Imatra;

d)

Narva;

e)

Värska;

f)

Luhamaa;

g)

Šakiai;

h)

Kotlovka;

i)

Kondratki;

j)

Wysokoje;

k)

Tieterowka;

l)

Mozyr;

m)

Kobryń;

n)

Sudža (RU)/(UA)

o)

Bělgorod (RU)/(UA);

p)

Valujki (RU)/(UA);

q)

Serebrjanka (RU)/(UA);

r)

Pisarevka (RU)/(UA);

s)

Sochranovka (RU)/(UA);

t)

Prochorovka (RU)/(UA);

u)

Platovo (RU)/(UA);

v)

Strandža 2 (BG)/Malkoclar (TR).

Článek 48

Možnost omezit účast v mechanismu agregace poptávky a společného nákupu zemního plynu

1.   Od 1. ledna 2026 může Komise prostřednictvím prováděcího aktu rozhodnout o dočasném vyloučení zemního plynu pocházejícího ze zařízení LNG, které se nachází v Ruské federaci nebo Bělorusku, nebo dodávek LNG ze zařízení LNG, které se nachází v Ruské federaci nebo Bělorusku, z účasti v mechanismu agregace poptávky a společného nákupu zemního plynu, je-li to nezbytné k ochraně základních bezpečnostních zájmů nebo bezpečnosti dodávek Unie nebo některého členského státu, pokud tato opatření:

a)

nepřiměřeně nenarušují řádné fungování vnitřního trhu se zemním plynem a přeshraniční toky zemního plynu mezi členskými státy a nenarušují bezpečnost dodávek do Unie nebo do některého členského státu;

b)

dodržují zásadu energetické solidarity;

c)

jsou přijata v souladu s právy a povinnostmi Unie nebo členských států ve vztahu k třetím zemím.

2.   S dostatečným předstihem před prvním kolem nabídkového řízení v roce 2026 Komise posoudí, zda jsou splněny všechny podmínky stanovené v odstavci 1, aby mohla rozhodnout o opatřeních v něm uvedených. Každé takové rozhodnutí je platné po dobu nejvýše jednoho roku a v odůvodněných případech může být prodlouženo.

Komise průběžně posuzuje, zda jsou splněny podmínky stanovené v odstavci 1, a o svých posouzeních řádně informuje Evropský parlament a Radu, včetně posouzení uvedeného v prvním pododstavci tohoto odstavce.

3.   S ohledem na potřebu zajistit bezpečnost dodávek do Unie mohou být opatření přijatá Komisí podle odstavce 1 zaměřena na diverzifikaci dodávek zemního plynu nebo LNG s cílem snížit závislost na ruském zemním plynu, pokud lze prokázat, že tato opatření jsou nezbytná k ochraně základních bezpečnostních zájmů Unie a členských států.

4.   Rozhodnutí uvedená v odstavci 1 obsahují seznam:

a)

všech vstupních bodů z Ruské federace nebo z Běloruska nebo jiných třetích zemí sloužících jako tranzitní země, které se nepoužijí k dodávkám zemního plynu, které jsou předmětem agregace poptávky a společný nákup; a

b)

všech zařízení LNG nacházejících se v Ruské federaci nebo Bělorusku.

Dodavatelé nebo producenti zemního plynu, kteří se účastní mechanismu agregace poptávky a společného nákupu zemního plynu, poskytnou záruku souladu s článkem 47 a rozhodnutími přijatými podle odstavce 1 tohoto článku.

5.   Komise přijme vhodná opatření k zajištění účinného uplatňování tohoto článku a článku 47 a může po dodavatelích nebo producentech zemního plynu, kteří se účastní mechanismu agregace poptávky a společného nákupu zemního plynu, požadovat veškeré nezbytné informace, které jí v tomto úkolu pomohou, včetně předložení příslušných přepravních dokladů kupujícím při dodání dodávek zemního plynu, je-li to technicky proveditelné.

Článek 49

Řídící výbor

1.   V zájmu usnadnění koordinace a výměny informací v souvislosti s mechanismem agregace poptávky a společného nákupu zemního plynu je Komisi nápomocen řídící výbor.

2.   Řídící výbor se skládá ze zástupců členských států a jednoho zástupce Komise. Účast členských států je dobrovolná a závisí zejména na programu zasedání řídícího výboru. Komise může pozvat zástupce smluvních stran Energetického společenství k účasti na zasedání řídícího výboru, která se týkají všech otázek společného zájmu. Zasedáním řídícího výboru předsedá Komise.

Článek 50

Záruky

Členské státy mohou účastníkům mechanismu agregace poptávky a společného nákupu zemního plynu usazeným na jejich území nebo jiným relevantním zúčastněným subjektům poskytnout podporu likvidity, včetně záruk, v příslušných případech v souladu s pravidly státní podpory, zejména pokud příslušný orgán dotčeného členského státu vyhlásil jednu z krizových úrovní uvedených v čl. 11 odst. 1 nařízení (EU) 2017/1938.

Článek 51

Podávání zpráv

Komise pravidelně podává zprávy řídícímu výboru a předkládá Evropskému parlamentu a Radě výroční zprávu o fungování mechanismu agregace poptávky a společného nákupu zemního plynu.

Tato zpráva zahrnuje alespoň:

a)

informace o počtu plynárenských podniků a objemech zemního plynu účastnících se mechanismu agregace poptávky a společného nákupu zemního plynu;

b)

informace o počtu uzavřených smluv a výsledných objemech zemního plynu, které byly nasmlouvány resp. dodány do Unie;

c)

popis platných pravidel v nabídkových řízeních pro účastníky agregace poptávky a dodavatele nebo producenty zemního plynu;

d)

přehled celkových nákladů na mechanismus agregace poptávky a společného nákupu zemního plynu, včetně výdajů vzniklých poskytovateli služeb;

e)

jakýkoli významný vývoj ve fungování mechanismu agregace poptávky a společného nákupu zemního plynu.

Článek 52

Mechanismus na podporu rozvoje trhu s vodíkem

1.   Komise může zřídit mechanismus na podporu trhu s vodíkem, včetně prvků uvedených v odstavci 2, který má být prováděn v rámci činností Evropské vodíkové banky. Tento dobrovolný mechanismus může fungovat do 31. prosince 2029.

2.   Komise může uzavřít smlouvu s příslušným poskytovatelem služeb analogicky k postupu uvedenému v článcích 43 a 44 na provedení zejména, avšak nikoli výlučně, těchto prvků:

a)

shromažďování a zpracování údajů o trhu týkajících se například dostupnosti infrastruktury nebo vývoje toků a cen vodíku s cílem zvýšit transparentnost rozvoje trhu s vodíkem;

b)

shromažďování a posuzování poptávky od odběratelů;

c)

shromažďování nabídek vodíku od dodavatelů;

d)

přístup dodavatelů a odběratelů k relevantním a nezbytným informacím shromážděným podle tohoto odstavce, s výhradou jejich souhlasu a v souladu s pravidly Unie v oblasti hospodářské soutěže.

3.   Aby přispěly k cílům dekarbonizace stanoveným v tomto nařízení, mohou členské státy zajistit podporu likvidity, včetně záruk, pro vodík v rámci činností Evropské vodíkové banky a ve vhodných případech také v souladu s pravidly státní podpory.

4.   Koordinaci a výměnu informací v souvislosti s mechanismem uvedeným v odstavci 1 může usnadnit příslušná koordinační skupina oddělená od skupin odborníků zabývajících se zemním plynem.

V případě vodíku se tato koordinační skupina zřídí a vykonává svou činnost v rámci činností Evropské vodíkové banky.

5.   Před skončením platnosti mechanismu uvedeného v odstavci 1 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v níž posoudí fungování tohoto mechanismu. Komise v ní zejména posoudí příspěvek tohoto mechanismu k rozvoji trhu s vodíkem v Unii.

K tomuto posouzení může být případně připojen legislativní návrh na vytvoření mechanismu dobrovolné agregace poptávky a společného nákupu vodíku.

Článek 53

Účast na mechanismu na podporu rozvoje trhu s vodíkem

1.   Účast na mechanismu na podporu rozvoje trhu s vodíkem je otevřena nediskriminačním způsobem vodíkovým podnikům a podnikům spotřebovávajícím vodík usazeným v Unii. Tyto podniky jsou vyloučeny z účasti jako dodavatelé a odběratelé, pokud:

a)

se na ně vztahují omezující opatření Unie přijatá podle článku 29 Smlouvy o EU nebo článku 215 Smlouvy o fungování EU, která spočívají v zákazu jim přímo nebo nepřímo zpřístupnit nebo převádět finanční prostředky nebo hospodářské zdroje nebo jim přímo či nepřímo poskytovat finanční prostředky nebo finanční pomoc nebo ve zmrazení majetku; nebo

b)

jsou přímo či nepřímo vlastněny nebo ovládány fyzickými či právnickými osobami, subjekty či orgány, na něž se taková omezující opatření Unie vztahují, nebo jednají jejich jménem či na jejich pokyn.

2.   Zavedou se smluvní závazky s cílem zajistit, aby žádné finanční prostředky ani hospodářské zdroje nepřinášely přímý či nepřímý prospěch ani nebyly přímo či nepřímo zpřístupněny fyzickým nebo právnickým osobám, subjektům či orgánům, pokud:

a)

se na ně vztahují omezující opatření Unie přijatá podle článku 29 Smlouvy o EU nebo článku 215 Smlouvy o fungování EU, která spočívají v zákazu jim přímo nebo nepřímo zpřístupnit nebo převádět finanční prostředky nebo hospodářské zdroje nebo jim přímo či nepřímo poskytovat finanční prostředky nebo finanční pomoc nebo ve zmrazení majetku; nebo

b)

jsou přímo či nepřímo vlastněny nebo ovládány fyzickými či právnickými osobami, subjekty či orgány, na něž se taková omezující opatření Unie vztahují, nebo jednají jejich jménem či na jejich pokyn.

3.   Vodíkové podniky a podniky, které spotřebovávají vodík, usazené ve smluvních stranách Energetického společenství se mohou účastnit mechanismu na podporu rozvoje trhu s vodíkem za předpokladu, že jsou zavedena nezbytná opatření nebo ujednání umožňující jejich účast na mechanismu na podporu rozvoje trhu s vodíkem podle tohoto článku a článků 52 a 54.

Článek 54

Možnost omezit účast na mechanismu na podporu rozvoje trhu s vodíkem

1.   Komise může prostřednictvím prováděcího aktu rozhodnout o dočasném vyloučení nabídek na dodávání vodíku, který pochází z Ruské federace nebo Běloruska, z účasti na shromažďování v rámci mechanismu na podporu rozvoje trhu s vodíkem, je-li to nezbytné k ochraně základních bezpečnostních zájmů nebo bezpečnosti dodávek Unie nebo některého členského státu, pokud tato opatření:

a)

nepřiměřeně nenarušují řádné fungování vnitřního trhu s vodíkem a nenarušují bezpečnost dodávek do Unie nebo do některého členského státu;

b)

dodržují zásadu energetické solidarity;

c)

jsou přijata v souladu s právy a povinnostmi Unie nebo členských států ve vztahu k třetím zemím.

2.   S dostatečným předstihem před prvním kolem shromažďování nabídek Komise posoudí, zda jsou splněny všechny podmínky stanovené v odstavci 1, aby mohla rozhodnout o opatřeních v něm uvedených. Každé takové rozhodnutí je platné po dobu nejvýše jednoho roku a v odůvodněných případech může být prodlouženo.

Komise průběžně posuzuje, zda jsou splněny podmínky stanovené v odstavci 1, a o svých posouzeních řádně informuje Evropský parlament a Radu, včetně posouzení uvedeného v prvním pododstavci tohoto odstavce.

3.   Komise přijme vhodná opatření k zajištění účinného uplatňování tohoto článku.

KAPITOLA III

PRAVIDLA PRO VODÍKOVÉ SÍTĚ

Článek 55

Přeshraniční koordinace kvality vodíku

1.   Provozovatelé vodíkových přepravních sítí spolupracují, aby zabránili omezením přeshraničních toků vodíku v důsledku rozdílů v jeho kvalitě, tak aby splnili požadavky na kvalitu různých konečných použití v souladu s platnými normami kvality vodíku.

2.   Pokud dotčení provozovatelé vodíkových přepravních sítí nemohou omezení přeshraničních toků v důsledku rozdílů v kvalitě vodíku v rámci standardního provozu zabránit, neprodleně o tom informují dotčené regulační orgány. Poskytnuté informace zahrnují popis a odůvodnění opatření, která již provozovatelé vodíkových přepravních sítí podnikli.

3.   Dotčené regulační orgány se do šesti měsíců od obdržení informací uvedených v odstavci 2 společně dohodnou, zda omezení uznají.

4.   Pokud dotčené regulační orgány uznají omezení podle odstavce 3, vyzvou dotčené provozovatele vodíkových přepravních sítí, aby do dvanácti měsíců od data uznání omezení podle uvedeného odstavce provedli v uvedeném sledu tato opatření:

a)

spolupracovali a vypracovali technicky proveditelná řešení, aby bylo uznané omezení zrušeno;

b)

u těchto technicky proveditelných řešení společně provedli analýzu nákladů a přínosů, aby byla určena ekonomicky efektivní řešení, přičemž je třeba uvést rozložení nákladů a přínosů mezi jednotlivé kategorie dotčených stran;

c)

provedli odhad časové náročnosti zavedení každého potenciálního řešení;

d)

uskutečnili veřejnou konzultaci ohledně zjištěných proveditelných řešení a výsledky této konzultace zohlednili;

e)

na základě analýzy nákladů a přínosů a výsledků veřejné konzultace předložili dotčeným regulačním orgánům ke schválení a dalším příslušným vnitrostátním orgánům každého dotčeného členského státu pro informaci společný návrh na řešení v podobě zrušení uznaného omezení, včetně časového harmonogramu jeho provedení.

5.   Pokud dotčení provozovatelé vodíkových přepravních sítí nedosáhnou dohody umožňující předložit společný návrh podle odst. 4 písm. e), každý provozovatel vodíkové přepravní sítě o tom neprodleně informuje svůj regulační orgán.

6.   Dotčené regulační orgány v souladu s čl. 6 odst. 10 nařízení (EU) 2019/942 přijmou do šesti měsíců ode dne, kdy obdržely informace uvedené v odstavci 5 tohoto článku, společné koordinované rozhodnutí o zrušení uznaného omezení, přičemž zohlední analýzu nákladů a přínosů vypracovanou dotčenými provozovateli vodíkových přepravních sítí a výsledky veřejné konzultace provedené podle odst. 4 písm. d) tohoto článku.

7.   Společné koordinované rozhodnutí dotčených regulačních orgánů podle odstavce 6 zahrnuje rozhodnutí o přidělení investičních nákladů, které ponese každý provozovatel vodíkové přepravní sítě v rámci provedení dohodnutého řešení, a o jejich promítnutí do sazeb po 1. lednu 2033, přičemž se přihlédne k hospodářským, sociálním a environmentálním nákladům a přínosům řešení v dotčených členských státech.

8.   Agentura ACER může regulačním orgánům poskytnout doporučení ohledně podrobností rozhodnutí o přidělení nákladů uvedeného v odstavci 7.

9.   Pokud dotčené regulační orgány nebyly schopny dosáhnout dohody uvedené v odstavci 3 tohoto článku, rozhodne o omezení agentura ACER v souladu s čl. 6 odst. 10 nařízení (EU) 2019/942. Pokud agentura ACER omezení uzná, vyzve dotčené provozovatele vodíkových přepravních sítí, aby do dvanácti měsíců provedli v uvedeném sledu opatření stanovená v odstavci 4 tohoto článku.

10.   Pokud dotčené regulační orgány nejsou schopny přijmout společné koordinované rozhodnutí uvedené v odstavcích 6 a 7 tohoto článku, rozhodne o řešení týkajícím se zrušení uznaného omezení a o přidělení investičních nákladů, které ponese každý provozovatel vodíkové přepravní sítě v rámci provedení dohodnutého řešení, agentura ACER v souladu s čl. 6 odst. 10 nařízení (EU) 2019/942.

11.   Další podrobnosti nezbytné k provedení tohoto článku, včetně podrobností o společné závazné specifikaci kvality vodíku pro přeshraniční propojovací vedení, analýz nákladů a přínosů zrušení omezení přeshraničních toků v důsledku rozdílů v kvalitě vodíku, pravidel pro interoperabilitu přeshraniční vodíkové infrastruktury, a dále o propojovacích dohodách, jednotkách, předávání údajů, komunikaci a poskytování informací mezi příslušnými účastníky trhu jsou stanoveny v kodexu sítě vypracovaném podle čl. 72 odst. 1 písm. b).

Článek 56

Spolupráce mezi provozovateli vodíkových distribučních sítí a provozovateli vodíkových přepravních sítí

Provozovatelé vodíkových distribučních sítí spolupracují s ostatními provozovateli vodíkových distribučních sítí a s provozovateli vodíkových přepravních sítí při koordinování údržby, rozvoji vodíkových sítí, realizaci nových připojení a vyřazování a provozu vodíkové soustavy s cílem zaručit integritu vodíkové soustavy, maximalizovat kapacitu a minimalizovat spotřebu energie pro provoz vodíkové soustavy.

Článek 57

Evropská síť provozovatelů vodíkových sítí

1.   Provozovatelé vodíkových přepravních sítí spolupracují na úrovni Unie prostřednictvím Evropské sítě provozovatelů vodíkových sítí (ENNOH) s cílem podpořit rozvoj a řádné fungování vnitřního trhu s vodíkem a přeshraničního obchodu a zajistit, aby byla evropská vodíková přepravní síť optimálně řízena, její provoz byl koordinován a dobře se technicky rozvíjela.

2.   Síť ENNOH úzce spolupracuje se sítí ENTSO pro elektřinu a sítí ENTSO pro zemní plyn při určování synergií a podpoře integrace soustavy napříč nosiči energie s cílem usnadnit celkovou účinnost energetického systému.

3.   Síť ENNOH se skládá z provozovatelů vodíkových přepravních sítí certifikovaných podle článku 71 směrnice (EU) 2024/1788.

Provozovatelé vodíkových přepravních sítí jsou způsobilí stát se členem sítě ENNOH od zahájení certifikačního postupu prováděného regulačním orgánem pod podmínkou:

a)

následné pozitivní certifikace v souladu s článkem 14 tohoto nařízení a článkem 71 směrnice (EU) 2024/1788 provedené do 24 měsíců od okamžiku, kdy se stal členem sítě ENNOH; a

b)

rozvoje projektů vodíkové infrastruktury s konečným investičním rozhodnutím do čtyř let od okamžiku, kdy se stal členem sítě ENNOH.

Pokud do 24 měsíců od okamžiku, kdy se stal členem sítě ENNOH nebylo přijato konečné rozhodnutí o certifikaci uvedené v druhém pododstavci písm. a) nebo pokud do čtyř let od okamžiku, kdy se stal členem sítě ENNOH nebylo přijato konečné rozhodnutí o investici uvedené v druhém pododstavci písm. b), členství provozovatele vodíkové přepravní sítě v síti ENNOH zanikne.

4.   Odchylně od odstavce 3 tohoto článku je provozovatel vodíkové přepravní sítě, který využívá výjimku z článku 68 směrnice (EU) 2024/1788, způsobilý stát se výjimečně členem sítě ENNOH, za předpokladu, že je usazen v členském státě, v němž není členem sítě ENNOH žádný jiný provozovatel vodíkové přepravní sítě podle odstavce 3 tohoto článku. Členské státy mohou jmenovat takového provozovatele vodíkové přepravní sítě a každé takové jmenování předloží síti ENNOH, Komisi a agentuře ACER. Členské státy mohou takové jmenování kdykoli odvolat. Pokud provozovatel vodíkové přepravní sítě nepřijal konečné rozhodnutí o investici do projektu vodíkové infrastruktury do čtyř let od okamžiku, kdy se stal členem sítě ENNOH, skončí členství tohoto provozovatele v síti ENNOH.

5.   Členské státy, které neurčily provozovatele vodíkové přepravní sítě, ale které plánují rozvoj vodíkové přepravní sítě v souladu se svými integrovanými vnitrostátními plány v oblasti energetiky a klimatu, mohou jmenovat subjekt jako přidruženého partnera v rámci sítě ENNOH. Dotčený členský stát předloží návrh na jmenování podle tohoto odstavce síti ENNOH, Komisi a agentuře ACER. Dotčený členský stát může takové jmenování kdykoli odvolat. Toto jmenování pozbývá platnosti, jakmile se provozovatel vodíkové přepravní sítě usazený v dotčeném členském státě stane členem sítě ENNOH.

6.   Při výkonu svých funkcí podle práva Unie jedná síť ENNOH v zájmu vytvoření řádně fungujícího a integrovaného vnitřního trhu s vodíkem a přispívá k účinnému a udržitelnému dosažení cílů stanovených v rámci politiky v oblasti klimatu a energetiky, zejména přispěním k účinné integraci vodíku vyrobeného z obnovitelných zdrojů energie a zvýšení energetické účinnosti při zachování bezpečnosti vodíkové soustavy. Síť ENNOH musí disponovat náležitými lidskými a finančními zdroji k plnění svých úkolů.

7.   Do 1. září 2024 předloží provozovatelé vodíkových přepravních sítí Komisi a agentuře ACER návrh stanov sítě ENNOH, která se má zřídit, seznam jejích členů a návrh jejího jednacího řádu, včetně postupů pro konzultace se zúčastněnými subjekty.

8.   Provozovatelé vodíkových přepravních sítí předloží Komisi a agentuře ACER veškeré návrhy změn stanov, seznamu členů nebo jednacího řádu sítě ENNOH.

9.   Do čtyř měsíců od obdržení návrhů uvedených v odstavci 7 a návrhů změn stanov, seznamu členů nebo jednacího řádu uvedených v odstavci 8 k nim agentura ACER po konzultaci s organizacemi zastupujícími všechny zúčastněné subjekty, zejména uživatele vodíkové soustavy včetně zákazníků, poskytne stanovisko Komisi.

10.   Do tří měsíců ode dne obdržení stanoviska agentury ACER uvedeného v odstavci 9 vydá Komise vlastní stanovisko k návrhům a návrhu změn stanov, seznamu členů a jednacího řádu, v němž stanovisko poskytnuté agenturou ACER zohlední.

11.   Do tří měsíců od obdržení kladného stanoviska Komise provozovatelé vodíkových přepravních sítí stanovy, seznam členů a jednací řád sítě ENNOH přijmou a zveřejní je.

12.   Dokumenty uvedené v odstavci 7 se předkládají Komisi a agentuře ACER v případě, že jsou k nim navrhovány změny, nebo na odůvodněnou žádost Komise nebo agentury ACER. Komise a agentura ACER vydají svá stanoviska v souladu s odstavci 9, 10 a 11.

Článek 58

Přechod na síť ENNOH

Do zřízení sítě ENNOH je za vypracování plánů rozvoje sítě pro zemní plyn a pro vodík pro celou Unii uvedených v článcích 32 a 60 odpovědná síť ENTSO pro zemní plyn. Při plnění tohoto úkolu zajistí síť ENTSO pro zemní plyn účinné konzultování a zahrnutí všech účastníků trhu včetně účastníků trhu s vodíkem.

Článek 59

Úkoly sítě ENNOH

1.   Síť ENNOH plní tyto úkoly:

a)

vypracovává kodexy sítě pro oblasti uvedené v článku 72 v zájmu dosažení cílů uvedených v článku 57;

b)

společně se sítí ENTSO pro zemní plyn vypracovává kodexy sítě uvedené v čl. 72 odst. 1 písm. f);

c)

každé dva roky přijímá a zveřejňuje nezávazný desetiletý plán rozvoje sítě pro vodík pro celou Unii uvedený v článku 60 (dále jen „plán rozvoje sítě pro vodík pro celou Unii“), včetně výhledu přiměřenosti dodávek v Evropě;

d)

spolupracuje se sítí ENTSO pro elektřinu, se sítí ENTSO pro zemní plyn a se subjektem EU DSO;

e)

vypracovává doporučení pro provozovatele vodíkových přepravních sítí ohledně jejich technické spolupráce s provozovateli vodíkových distribučních sítí, provozovateli přepravních soustav a provozovateli distribučních soustav v Unii;

f)

vypracovává doporučení týkající se koordinace technické spolupráce mezi provozovateli sítí Unie a provozovateli vodíkových sítí ze třetích zemí;

g)

přijímá roční pracovní program;

h)

přijímá výroční zprávu;

i)

přijímá roční výhled dodávek vodíku pokrývající členské státy, v nichž se vodík používá při výrobě elektřiny;

j)

přijímá zprávu o sledování kvality vodíku, a to do 15. května 2026 a poté každé dva roky, včetně vývoje a prognóz předpokládaného vývoje parametrů kvality vodíku a informací o případech souvisejících s rozdíly ve specifikaci kvality vodíku a o tom, jak byly tyto případy vyřešeny;

k)

podporuje kybernetickou bezpečnost a ochranu údajů ve spolupráci s příslušnými orgány a regulovanými subjekty;

l)

vypracovává a prosazuje osvědčené postupy při zjišťování, sledování a omezování úniků vodíku.

2.   Síť ENNOH sleduje a analyzuje provádění kodexů sítě a rámcových pokynů přijatých Komisí v souladu s články 72, 73 a 74 a jejich dopad na harmonizaci platných pravidel, jejichž cílem je usnadnit rozvoj a integraci trhu s vodíkem. Síť ENNOH oznámí svá zjištění agentuře ACER a výsledky analýzy zahrne do výroční zprávy uvedené v odst. 1 písm. h) tohoto článku.

3.   Síť ENNOH zveřejňuje zápisy ze schůzí svého shromáždění, rady a výborů a pravidelně informuje veřejnost o svých rozhodnutích a činnostech.

4.   Roční pracovní program uvedený v odst. 1 písm. g) obsahuje seznam a popis kodexů sítě, jež mají být vypracovány, plán koordinace provozu vodíkové sítě a seznam činností v oblasti výzkumu a vývoje, které mají být v průběhu daného roku realizovány, a orientační časový harmonogram.

5.   Síť ENNOH poskytuje agentuře ACER veškeré informace, které si vyžádá za účelem plnění svých úkolů podle článku 64. Aby mohla síť ENNOH tento požadavek splnit, poskytnou jí provozovatelé vodíkových přepravních sítí veškeré potřebné informace.

6.   Síť ENNOH poskytne Komisi na její žádost stanovisko k přijetí rámcových pokynů uvedených v článku 74.

Článek 60

Plán rozvoje sítě pro vodík pro celou Unii

1.   Plán rozvoje sítě pro vodík pro celou Unii zahrnuje vytváření modelů integrované vodíkové sítě, vypracovávání scénářů, výhled přiměřenosti výrobních kapacit v Evropě a posouzení odolnosti soustavy.

Plán rozvoje sítě pro vodík pro celou Unii zejména:

a)

vychází z vnitrostátních plánů rozvoje vodíkové přepravní sítě uvedených v článku 55 směrnice (EU) 2024/1788 a z kapitoly IV nařízení (EU) 2022/869;

b)

pokud jde o přeshraniční propojovací vedení, vychází rovněž z opodstatněných potřeb jednotlivých uživatelů sítě a zahrnuje dlouhodobé závazky investorů podle čl. 55 odst. 7 směrnice (EU) 2024/1788; a

c)

poukazuje na nedostatečnou míru investic, především pokud jde o nezbytnou přeshraniční kapacitu za účelem realizace prioritních koridorů pro vodík a elektrolyzéry uvedených v bodě 3 přílohy I nařízení (EU) 2022/869.

Pokud jde o druhý pododstavec písm. c), může být k plánu rozvoje sítě pro vodík pro celou Unii přiložena analýza překážek, které brání zvýšení přeshraniční kapacity sítě a které jsou způsobeny rozdílnými schvalovacími postupy či praxí. Tento přezkum může být případně doplněn komplexním plánem na odstranění těchto překážek a urychlení realizace prioritních koridorů pro vodík a elektrolyzéry.

2.   Agentura ACER poskytuje v relevantních případech stanoviska k vnitrostátním plánům rozvoje vodíkové přepravní sítě s cílem posoudit jejich soulad s plánem rozvoje sítě pro vodík pro celou Unii. Zjistí-li agentura ACER mezi vnitrostátním plánem rozvoje vodíkové přepravní sítě a plánem rozvoje sítě pro vodík pro celou Unii nesrovnalosti, doporučí některý z nich náležitým způsobem upravit.

3.   Síť ENNOH při vytváření plánu rozvoje sítě pro vodík pro celou Unii spolupracuje se sítí ENTSO pro elektřinu a sítí ENTSO pro zemní plyn, a to zejména na vypracování analýzy nákladů a přínosů energetického systému v celé šíři a vzájemně propojeného modelu trhu s energií a energetických sítí, který zahrne infrastrukturu pro přenos elektřiny, přepravu zemního plynu a dopravu vodíku, jakož i skladování zemního plynu, skladování vodíku, LNG a vodíkové terminály a elektrolyzéry uvedené v článku 11 nařízení (EU) 2022/869, scénářů pro desetileté plány rozvoje sítě uvedených v článku 12 uvedeného nařízení a zjišťování nedostatků v infrastruktuře uvedeném v článku 13 uvedeného nařízení.

Článek 61

Integrované plánování sítí pro celou Unii

1.   Během přechodného období do 1. ledna 2027 síť ENTSO pro zemní plyn vypracuje s plným zapojením provozovatelů vodíkových přepravních sítí a společně se sítí ENNOH, jakmile bude zřízena, plán rozvoje sítě pro vodík pro celou Unii na rok 2026. Tento plán se skládá ze dvou samostatných kapitol, jedné pro vodík a jedné pro zemní plyn. Síť ENTSO pro zemní plyn neprodleně předá síti ENNOH veškeré informace, včetně údajů a analýz, které shromáždila během přípravy plánů rozvoje sítě pro vodík pro celou Unii do 1. ledna 2027.

2.   Síť ENNOH vypracuje plán rozvoje sítě pro vodík pro celou Unii do roku 2028 podle tohoto článku a článku 60.

3.   Síť ENNOH spolupracuje úzce se sítí ENTSO pro elektřinu a sítí ENTSO pro zemní plyn na vypracování integrovaných plánů rozvoje sítě pro celou Unii podle článků 32 a 60 tohoto nařízení a článku 30 nařízení (EU) 2019/943. Tato spolupráce zahrnuje zejména tyto činnosti:

a)

síť ENNOH společně se sítí ENTSO pro elektřinu a sítí ENTSO pro zemní plyn vypracuje jednotný soubor společných scénářů pro desetileté plány rozvoje sítě podle článku 12 nařízení (EU) 2022/869;

b)

síť ENNOH, síť ENTSO pro elektřinu i síť ENTSO pro zemní plyn vypracují každá koordinovanou zprávu o nedostatcích v infrastruktuře v rámci desetiletých plánů rozvoje sítě pro celou Unii podle článku 13 nařízení (EU) 2022/869;

c)

síť ENNOH zveřejní do šesti měsíců od schválení zprávy o společných scénářích podle čl. 12 odst. 6 nařízení (EU) 2022/869 a poté každé dva roky zprávy o nedostatcích v infrastruktuře vypracované v rámci desetiletých plánů rozvoje sítě pro celou Unii;

d)

síť ENNOH vypracuje jednotný odvětvový návrh metodiky pro analýzu nákladů a přínosů vodíku pro celý energetický systém a společně se sítí ENTSO pro elektřinu a sítí ENTSO pro zemní plyn a konzistentní a postupně integrovaný model podle článku 11 nařízení (EU) 2022/869, které budou v souladu s metodikami vypracovanými jak sítí ENTSO pro elektřinu, tak sítí ENTSO pro zemní plyn podle článku 11 nařízení (EU) 2022/869, a zajistí transparentnost, pokud jde o nákladově nejefektivnější řešení napříč nosiči energie, včetně řešení, která nejsou založena na infrastruktuře;

e)

metodiky uvedené v písmenu d) tohoto odstavce se použijí pro přípravu každého následného plánu rozvoje sítě pro vodík pro celou Unii vypracovaného sítí ENNOH podle článku 60 tohoto nařízení;

f)

síť ENNOH vypracuje společné scénáře, zprávy o nedostatcích v infrastruktuře, jednotný návrh odvětvové metodiky a integrovaný model v souladu s články 11, 12 a 13 nařízení (EU) 2022/869;

g)

pokud je třeba přijmout rozhodnutí k zajištění účinnosti systému ve smyslu čl. 2 bodu 4 směrnice (EU) 2023/1791 napříč energetickými nosiči, Komise zajistí, aby síť ENTSO pro elektřinu, síť ENTSO pro zemní plyn a síť ENNOH úzce spolupracovaly;

h)

síť ENNOH, síť ENTSO pro elektřinu a síť ENTSO pro zemní plyn účinným, inkluzivním a transparentním způsobem spolupracují, usnadňují přijímání rozhodnutí na základě konsensu a vypracují nezbytná pracovní ujednání s cílem umožnit tuto spolupráci a zajistit jejich spravedlivé zastoupení.

Síť ENNOH může společně se sítí ENTSO pro elektřinu a sítí ENTSO pro zemní plyn zřizovat pracovní skupiny pro plnění svých povinností podle prvního pododstavce písm. a), b) a d) a zajistí v nich spravedlivé a rovné zastoupení odvětví vodíku, elektřiny a plynu.

Článek 62

Náklady na síť ENNOH

Náklady, které souvisejí s plněním úkolů sítě ENNOH uvedenými v článku 59 tohoto nařízení, se zohlední při výpočtu sazeb a nesou je provozovatelé vodíkových přepravních sítí. Regulační orgány tyto náklady schválí, pokud jsou přijatelné a přiměřené.

Článek 63

Konzultace sítě ENNOH

1.   Při vypracovávání návrhů vyplývajících z úkolů uvedených v článku 59 vede síť ENNOH v rané fázi a v souladu s jednacím řádem podle článku 57 otevřeným a transparentním způsobem rozsáhlé veřejné konzultace se všemi příslušnými účastníky trhu, a zejména s organizacemi zastupujícími všechny zúčastněné subjekty. Konzultace se zaměří na zjištění názorů a návrhů všech relevantních zúčastněných subjektů v rozhodovacím procesu a před konečným přijetím návrhu zohlední připomínky těchto subjektů. Tyto konzultace zahrnují rovněž regulační orgány a další vnitrostátní orgány, výrobce, uživatele sítě včetně zákazníků, odborné subjekty a platformy zúčastněných subjektů.

2.   Všechny dokumenty a zápisy z jednání týkající se konzultací uvedených v odstavci 1 se zveřejňují.

3.   Před přijetím návrhů podle článku 59 uvede síť ENNOH, jakým způsobem byly připomínky získané během konzultací zohledněny. Pokud připomínky nebyly zohledněny, uvede důvody.

Článek 64

Monitorování sítě ENNOH agenturou ACER

1.   Agentura ACER sleduje plnění úkolů sítě ENNOH uvedených v článku 59 a informuje o svých zjištěních Komisi.

2.   Agentura ACER sleduje, jak síť ENNOH provádí kodexy sítě a rámcové pokyny přijaté Komisí v souladu s články 72, 73 a 74. Pokud síť ENNOH neprovede některý z těchto kodexů sítě nebo rámcových pokynů, agentura ACER požádá síť ENNOH o řádně odůvodněné vysvětlení, proč jej neprovedla. Agentura ACER sdělí toto vysvětlení Komisi a vydá k němu své stanovisko.

3.   Síť ENNOH předkládá agentuře ACER návrh plánu rozvoje sítě pro vodík pro celou Unii, návrh ročního pracovního programu, včetně informací o konzultačních postupech, a další dokumenty uvedené v článku 59, aby k nim agentura vydala stanovisko.

Do dvou měsíců ode dne jejich obdržení poskytne agentura ACER síti ENNOH a Komisi řádně odůvodněné stanovisko a doporučení, pokud má za to, že návrh ročního pracovního programu nebo návrh plánu rozvoje sítě pro vodík pro celou Unii předložené sítí ENNOH nepřispívají k nediskriminaci, účinné hospodářské soutěži a řádnému fungování trhu nebo nezajišťují dostatečnou úroveň přeshraničního propojení. Síť ENNOH stanovisko a doporučení agentury ACER řádně zohlední.

Článek 65

Regionální spolupráce provozovatelů vodíkových přepravních sítí

1.   S cílem přispět k úkolům uvedeným v článku 59 navazují provozovatelé vodíkových přepravních sítí regionální spolupráci v rámci sítě ENNOH.

2.   Provozovatelé vodíkových přepravních sítí podporují provozní ujednání s cílem zajistit optimální řízení sítě a zajišťují interoperabilitu propojené vodíkové soustavy Unie za účelem usnadnění obchodní a provozní spolupráce mezi provozovateli sousedních vodíkových přepravních sítí.

Článek 66

Požadavky na transparentnost, pokud jde o provozovatele vodíkových sítí

1.   Provozovatelé vodíkových sítí zveřejní podrobné údaje o nabízených službách a příslušných uplatňovaných podmínkách společně s technickými údaji, které uživatelé vodíkové sítě potřebují k získání účinného přístupu k síti.

2.   Provozovatelé vodíkových sítí nebo příslušné regulační orgány zveřejňují od 1. ledna 2031 úplné informace o stanovování sazeb, metodice a struktuře, aby zajistili transparentní, objektivní a nediskriminační sazby a usnadnili účinné využívání vodíkové sítě.

3.   Provozovatelé vodíkových sítí zveřejňují podrobné informace o kvalitě vodíku přepravovaného jejich sítěmi, což může mít dopad na uživatele sítě.

4.   Významné body ve vodíkové síti, pro které se musí údaje zveřejňovat, schválí příslušné orgány po konzultaci s uživateli vodíkové sítě.

5.   Provozovatelé vodíkových sítí vždy zveřejňují informace vyžadované tímto nařízením smysluplným, kvantifikovatelně jasným, snadno přístupným a nediskriminačním způsobem.

6.   Provozovatelé vodíkových sítí zveřejňují předběžné a následné informace o nabídce a poptávce, včetně pravidelných výhledů a zaznamenaných informací. Regulační orgán zajišťuje, aby všechny tyto informace byly zveřejněny. Zveřejňované informace jsou stejně podrobné jako informace dostupné provozovateli vodíkových sítí.

7.   Dotčení účastníci trhu poskytují provozovatelům vodíkových sítí údaje podle tohoto článku.

8.   Další podrobnosti nezbytné k zavedení požadavků na transparentnost provozovatelů vodíkových sítí, včetně dalších podrobností o obsahu, četnosti a formě poskytování informací provozovateli vodíkových sítí jsou stanoveny v kodexu sítě vypracovaném v souladu s čl. 72 odst. 2.

Článek 67

Záznamy vedené ve vodíkové soustavě

Provozovatelé vodíkových sítí, provozovatelé zařízení pro skladování vodíku a provozovatelé vodíkových terminálů uchovávají po dobu pěti let pro potřeby vnitrostátních orgánů, včetně regulačních orgánů a vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž, a Komise, záznamy s veškerými informacemi uvedenými v článcích 34 a 66 a v bodu 4 přílohy I.

Článek 68

Předpoklad shody postupů s harmonizovanými normami pro vodík

Pro postupy, které jsou v souladu s harmonizovanými normami nebo jejich částmi, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie, platí předpoklad shody s požadavky stanovenými v aktech v přenesené pravomoci přijatých v souladu s čl. 72 odst. 1 písm. b).

Článek 69

Společné specifikace pro vodík

1.   Komise může stanovit společné specifikace v kodexu sítě podle čl. 72 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení nebo může přijmout prováděcí akty, kterými se stanoví společné specifikace pro požadavky podle článku 50 směrnice (EU) 2024/1788, pokud:

a)

se na tyto požadavky nevztahují harmonizované normy nebo jejich části, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie;

b)

Komise požádala podle čl. 10 odst. 1 nařízení (EU) č. 1025/2012 jednu nebo více evropských normalizačních organizací o vypracování návrhu harmonizované normy pro tyto požadavky a byla rovněž splněna alespoň jedna z těchto podmínek:

i)

žádost Komise nebyla přijata žádnou z evropských normalizačních organizací;

ii)

Komise zjistí nepřiměřená zpoždění při přijímání požadovaných harmonizovaných norem;

iii)

evropská normalizační organizace předložila normu, která plně neodpovídá žádosti Komise nebo

c)

Komise v souladu s postupem uvedeným v čl. 11 odst. 5 nařízení (EU) č. 1025/2012 rozhodla, že zachová s omezením nebo zruší odkazy na harmonizované normy nebo jejich části, které se na dané požadavky vztahují.

Prováděcí akty uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce jsou přijímány přezkumným postupem podle čl. 81 odst. 3.

2.   V rané fázi přípravy návrhu prováděcího aktu, kterým se stanoví společné specifikace uvedené v odstavci 1, Komise shromáždí postoje příslušných subjektů nebo skupin odborníků zřízených podle relevantních odvětvových právních předpisů Unie a řádně konzultuje se všemi příslušnými zúčastněnými subjekty. Na základě této konzultace připraví Komise návrh prováděcího aktu.

3.   Pro postupy, které jsou v souladu se společnými specifikacemi nebo jejich částmi, platí předpoklad shody s požadavky stanovenými v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle čl. 72 odst. 1 písm. b) v rozsahu, v jakém se tyto společné specifikace nebo jejich části na uvedené požadavky vztahují.

4.   Pokud je harmonizovaná norma přijata evropskou normalizační organizací a navržena Komisi za účelem toho, aby na ni byl zveřejněn odkaz v Úředním věstníku Evropské unie, posoudí Komise harmonizovanou normu v souladu s nařízením (EU) č. 1025/2012. Poté, co je v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněn odkaz na harmonizovanou normu, zruší Komise prováděcí akty uvedené v odstavci 1 tohoto článku nebo jejich části, které se vztahují na tytéž požadavky uvedené v odstavci 1 tohoto článku.

KAPITOLA IV

KODEXY SÍTĚ A RÁMCOVÉ POKYNY

Článek 70

Přijímání kodexů sítě a rámcových pokynů

1.   Komise může přijímat akty v přenesené pravomoci nebo prováděcí akty s výhradou zmocnění stanovených v článcích 71 až 74. Tyto akty mohou být přijaty buď jako kodexy sítě na základě znění návrhů vypracovaných sítí ENTSO pro zemní plyn nebo sítí ENNOH, nebo pokud je tak stanoveno v seznamu priorit vypracovaném podle čl. 71 odst. 3, subjektem EU DSO, případně ve spolupráci se sítí ENTSO pro zemní plyn, sítí ENNOH a agenturou ACER postupem stanoveným v článcích 71, 72 a 73, nebo jako pokyny postupem stanoveným v článku 74.

2.   Kodexy sítě a rámcové pokyny:

a)

poskytují minimální stupeň harmonizace požadované pro dosažení cílů tohoto nařízení;

b)

zohledňují případné regionální zvláštnosti;

c)

nepřekračují rámec toho, co je nezbytné pro účely písmene a); a

d)

vztahují se na všechny propojovací body v Unii a na vstupní body do třetích zemí a výstupní body z třetích zemí od 5. srpna 2026.

3.   Do 5. února 2026 mohou regulační orgány Komisi předložit žádost o výjimku z uplatňování kodexů sítě a rámcových pokynů uvedených v odstavci 1 ve vstupních bodech do třetích zemí a výstupních bodech z třetích zemí podle odst. 2 písm. d). Žádost o výjimku se předkládá současně Komisi a agentuře ACER. Do tří měsíců ode dne obdržení žádosti o výjimku poskytne agentura ACER Komisi odůvodněné stanovisko.

Komise přijme rozhodnutí o žádosti o výjimku poté, co zohlední odůvodněné stanovisko agentury ACER a posoudí, zda regulační orgán:

a)

prokázal, že kodex sítě nebo rámcový pokyn či konkrétní prvek těchto aktů nelze ve vstupních bodech do třetích zemí a ve výstupních bodech z třetích zemí účinně uplatňovat; v případě propojovacích bodů se třetími zeměmi, které mají povinnost přizpůsobit se acquis Unie v oblasti energetiky, včetně tohoto nařízení, na základě dohody uzavřené mezi Unií a těmito třetími zeměmi, avšak uplatňování nebo provádění dosud nebylo dokončeno, se v žádosti o výjimku uvede, která ustanovení tohoto nařízení nejsou v dotčené třetí zemi účinně uplatňována nebo provedena nebo které technické předpisy či jejich neexistence ve třetí zemi brání uplatňování konkrétních ustanovení příslušného kodexu sítě nebo rámcového pokynu;

b)

vysvětlil, jaká opatření byla přijata k odstranění překážek bránících uplatňování konkrétních ustanovení příslušného kodexu sítě nebo rámcového pokynu;

c)

prokázal, že výjimka nemá negativní dopad na řádné fungování vnitřního trhu se zemním plynem ani na bezpečnost dodávek Unie nebo některého členského státu.

Výjimka je omezena na konkrétní ustanovení, která nelze účinně provést, a uděluje se na omezenou dobu.

Článek 71

Zavedení kodexů sítě pro zemní plyn

1.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 80 akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení zavedením kodexů sítě v těchto oblastech:

a)

pravidla pro bezpečnost a spolehlivost soustavy, včetně pravidel pro provozní zabezpečení sítě, jakož i pravidla pro spolehlivost soustavy zajišťující kvalitu služeb sítě;

b)

pravidla pro připojení k síti, včetně pravidel pro připojení zařízení na výrobu plynu z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkového plynu a postupy podávání žádostí o připojení;

c)

provozní postupy v případě stavu nouze včetně plánů na ochranu soustavy, plánů obnovy, tržních interakcí, výměny informací a komunikačních nástrojů a zařízení;

d)

pravidla pro obchod týkající se technického a provozního zabezpečení služeb přístupu k soustavě a vyrovnávání soustavy;

e)

energetická účinnost sítí pro zemní plyn a prvků, jakož i energetická účinnost, pokud jde o plánování sítě a investice umožňující energeticky nejúčinnější řešení z hlediska systému;

f)

aspekty přeshraničních toků zemního plynu týkající se kybernetické bezpečnosti, včetně pravidel pro společné minimální požadavky, plánování, sledování, podávání zpráv a řešení krizí.

2.   Komise může přijímat prováděcí akty, kterými zavede kodexy sítě v těchto oblastech:

a)

pravidla pro interoperabilitu soustavy zemního plynu, kterými se provádějí článek 21 tohoto nařízení a články 10, 39 a 44 směrnice (EU) 2024/1788, včetně těch, která se zabývají propojovacími dohodami, pravidly pro řízení toků a zásadami měření množství a kvality zemního plynu, pravidly přidělování a vyrovnávání, společnými soubory jednotek, předáváním údajů, kvalitou zemního plynu včetně pravidel upravujících omezení přeshraničního obchodu v důsledku rozdílů v kvalitě zemního plynu nebo v odorizaci, případně rozdílů v objemu vodíku přimíchávaného do plynárenské soustavy, analýz nákladů a přínosů zrušení omezení přeshraničních toků, klasifikace podle Wobbeho indexu, opatření ke zmírnění rizik, minimální přijatelné úrovně parametrů kvality zemního plynu k zajištění volného přeshraničního toku biometanu, jako je např. obsah kyslíku, krátkodobého a dlouhodobého sledování kvality zemního plynu, poskytování informací a spolupráce mezi příslušnými účastníky trhu, podávání zpráv o kvalitě zemního plynu, transparentnosti, postupů sdělování informací včetně v případě mimořádných událostí;

b)

pravidla pro přidělování kapacit a řízení překročení kapacity, kterými se provádějí články 8 až 11 tohoto nařízení a článek 31 směrnice (EU) 2024/1788, včetně pravidel spolupráce v oblasti údržby a výpočtu kapacity s dopadem na přidělování kapacity, standardizace kapacitních produktů a jednotek včetně koordinace, metodika přidělování včetně aukčních algoritmů, pořadí a postup v případě stávající, přírůstkové, pevné a přerušitelné kapacity, platformy pro rezervaci kapacity, režimy vytváření nadměrné poptávky a zpětného odkupu, krátkodobé a dlouhodobé režimy ztráty v případě nevyužití a jakýkoliv jiný režim řízení překročení kapacity zabraňující nadměrné rezervaci kapacit;

c)

pravidla vyrovnávání, včetně se soustavou souvisejících pravidel postupů nominace, pravidel pro vyrovnávací poplatky, postupů vypořádání, které jsou spojeny s denním vyrovnávacím poplatkem a pravidel provozního vyrovnávání mezi provozovateli přepravních soustav, kterými se provádí články 8 až 11 tohoto nařízení a čl. 39 odst. 5 směrnice (EU) 2024/1788;

d)

pravidla týkající se harmonizovaných struktur přepravních sazeb, kterými se provádějí články 17 a 18 tohoto nařízení a čl. 78 odst. 7 směrnice (EU) 2024/1788, včetně pravidel uplatňování metodiky referenčních cen, souvisejících požadavků na konzultace a zveřejňování, a to i pro povolené nebo cílové výnosy, jakož i výpočtu vyvolávacích cen standardních kapacitních produktů, slev na LNG terminály a skladování, postupů pro zavádění poskytování slev na plyn z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkový plyn, případně včetně společných zásad vzájemných vyrovnávacích mechanismů mezi provozovateli přenosových soustav podle čl. 17 odst. 4 a článku 18 tohoto nařízení;

e)

pravidla pro určování hodnoty převedených aktiv a účelového poplatku.

Prováděcí akty uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce se přijímají přezkumným postupem podle čl. 81 odst. 3.

3.   Komise po konzultaci s agenturou ACER, sítí ENTSO pro zemní plyn, sítí ENNOH, subjektem EU DSO a dalšími příslušnými zúčastněnými subjekty vypracuje každé tři roky seznam priorit stanovující oblasti uvedené v odstavcích 1 a 2 s cílem zahrnout je do kodexů sítě při jejich vypracování.

Pokud předmět kodexu sítě přímo souvisí s provozem distribuční soustavy a nesouvisí primárně s přepravní soustavou, může Komise požadovat, aby subjekt EU DSO ve spolupráci se sítí ENTSO pro zemní plyn svolal výbor pro vypracování návrhu a předložil návrh kodexu sítě ACER.

4.   Komise požádá agenturu ACER, aby jí v přiměřené lhůtě nepřesahující šest měsíců od obdržení žádosti Komise předložila nezávazné rámcové pokyny, které stanoví jasné a objektivní zásady pro vypracování kodexů sítě vztahujících se k oblastem určeným v seznamu priorit. Žádost Komise může zahrnovat podmínky, které mají rámcové pokyny upravovat. Tyto rámcové pokyny musí přispívat k integraci trhu, nediskriminaci, účinné hospodářské soutěži a řádnému fungování trhu. Na odůvodněnou žádost agentury ACER může Komise lhůtu k předložení rámcových pokynů prodloužit.

5.   Agentura ACER otevřeným a transparentním způsobem konzultuje rámcové pokyny se sítí ENTSO pro zemní plyn, sítí ENNOH, subjektem EU DSO a dalšími zúčastněnými subjekty po dobu alespoň dvou měsíců.

6.   Agentura ACER předloží rámcové pokyny Komisi, pokud je o to v souladu s odstavcem 4 požádána.

7.   Domnívá-li se Komise, že rámcové pokyny nepřispívají k integraci trhu, nediskriminaci, účinné hospodářské soutěži a řádnému fungování trhu, může požádat agenturu ACER, aby je v přiměřené lhůtě přezkoumala a opětovně je Komisi předložila.

8.   Pokud agentura ACER nepředloží nebo opětovně nepředloží rámcové pokyny ve lhůtě stanovené Komisí podle odstavce 4 nebo 7, vypracuje dané rámcové pokyny Komise.

9.   Komise požádá síť ENTSO pro zemní plyn, nebo pokud je tak stanoveno v seznamu priorit uvedenému v odstavci 3, subjekt EU DSO ve spolupráci se sítí ENTSO pro zemní plyn, aby v přiměřené lhůtě nepřesahující dvanáct měsíců od obdržení žádosti Komise předložila agentuře ACER návrh kodexu sítě, který je v souladu s příslušnými rámcovými pokyny.

10.   Síť ENTSO pro zemní plyn, nebo pokud je tak stanoveno v seznamu priorit uvedeném v odstavci 3, subjekt EU DSO ve spolupráci se sítí ENTSO pro zemní plyn, svolá výbor pro vypracovávání návrhu, aby pomohl s vypracováním kodexu sítě. Výbor pro vypracovávání návrhu sestává ze zástupců agentury ACER, sítě ENTSO pro zemní plyn, sítě ENNOH a případně subjektu EU DSO, jakož i omezeného počtu hlavních dotčených zúčastněných subjektů. Síť ENTSO pro zemní plyn, nebo pokud je tak stanoveno v seznamu priorit uvedeném v odstavci 3, subjekt EU DSO ve spolupráci se sítí ENTSO pro zemní plyn vypracuje na žádost Komise podle odstavce 9 návrhy kodexů sítě pro oblasti uvedené v odstavcích 1 a 2.

11.   Agentura ACER reviduje návrh kodexu sítě s cílem zajistit, aby byl v souladu s příslušnými rámcovými pokyny a aby přispíval k integraci trhu, nediskriminaci, účinné hospodářské soutěži a řádnému fungování trhu, a revidovaný kodex sítě předloží Komisi do šesti měsíců od obdržení návrhu. V návrhu předloženém Komisi agentura ACER zohlední připomínky vyjádřené všemi zúčastněnými stranami během vypracovávání návrhu kodexu sítě vedeného sítí ENTSO pro zemní plyn nebo subjektem EU DSO, a vede s příslušnými zúčastněnými subjekty konzultace o revidovaném znění návrhu kodexu sítě, který má být předložen Komisi.

12.   Pokud síť ENTSO pro zemní plyn nebo subjekt EU DSO nevypracuje kodex sítě ve lhůtě stanovené Komisí podle odstavce 9, může Komise požádat agenturu ACER, aby připravila návrh kodexu sítě na základě příslušných rámcových pokynů. ACER může zahájit další konzultace za účelem vypracování návrhu kodexu sítě podle tohoto odstavce. ACER předloží návrh kodexu sítě připravený podle tohoto odstavce Komisi a může doporučit jeho přijetí.

13.   Pokud síť ENTSO pro zemní plyn nebo subjekt EU DSO nevypracovaly kodex sítě nebo agentura ACER nevypracovala návrh kodexu sítě, jak je uvedeno v odstavci 12, může Komise z vlastního podnětu nebo na doporučení agentury ACER podle odstavce 11 přijmout jeden nebo více kodexů sítě pro oblasti uvedené v odstavci 1 a 2.

14.   Navrhne-li Komise přijetí kodexu z vlastního podnětu, jak je uvedeno v odstavci 13, konzultuje návrh kodexu s agenturou ACER, se sítí ENTSO pro zemní plyn a se všemi příslušnými zúčastněnými subjekty po dobu alespoň dvou měsíců.

15.   Tímto článkem není dotčeno právo Komise přijímat a měnit rámcové pokyny podle článku 74. Není jím dotčena možnost, aby síť ENTSO pro zemní plyn vypracovala nezávazná pravidla v oblastech stanovených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku za předpokladu, že se tato pravidla nevztahují na oblasti, jichž se týká žádost Komise podaná síti ENTSO pro zemní plyn. Síť ENTSO pro zemní plyn předloží každá taková pravidla agentuře ACER k vyjádření stanoviska a toto stanovisko náležitě zohlední.

Článek 72

Zavedení kodexů sítě pro vodík

1.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 80 akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení zavedením kodexů sítě v těchto oblastech:

a)

energetická účinnost vodíkových sítí a prvků, jakož i energetická účinnost, pokud jde o plánování sítě a investice umožňující energeticky nejúčinnější řešení z hlediska soustavy;

b)

pravidla pro interoperabilitu vodíkové sítě, včetně těch, která se zabývají propojovacími dohodami, jednotkami, předáváním údajů, komunikací, poskytováním informací mezi příslušnými účastníky trhu a jejich spoluprací, jakož i kvalitou vodíku, včetně společných specifikací v propojovacích bodech a standardizace, odorizace, analýzy nákladů a přínosů zrušení omezení přeshraničních toků v důsledku rozdílů v kvalitě vodíku a podávání zpráv o kvalitě vodíku;

c)

pravidla pro systém finančních náhrad pro přeshraniční vodíkovou infrastrukturu uvedený v článku 59 směrnice (EU) 2024/1788;

d)

pravidla pro přidělování kapacit a řízení překročení kapacity, včetně pravidel spolupráce v oblasti údržby a výpočtu kapacity s dopadem na přidělování kapacity, standardizace kapacitních produktů a jednotek včetně koordinace, metodika přidělování včetně aukčních algoritmů, pořadí a postup v případě stávající, přírůstkové, pevné a přerušitelné kapacity, platformy pro rezervaci kapacity, režimy vytváření nadměrné poptávky a zpětného odkupu, krátkodobé a dlouhodobé režimy ztráty v případě nevyužití a jakýkoliv jiný režim řízení překročení kapacity zabraňující nadměrné rezervaci kapacit;

e)

pravidla týkající se harmonizovaných struktur sazeb za přístup k vodíkové síti, včetně sazeb v propojovacích bodech uvedených v čl. 7 odst. 8, pravidla uplatňování metodiky referenčních cen, souvisejících požadavků na konzultace a zveřejňování, a to i pro povolené nebo cílové výnosy, jakož i výpočtu vyvolávacích cen standardních kapacitních produktů a povolených výnosů;

f)

pravidla pro určování hodnoty převedených aktiv a účelového poplatku;

g)

pravidla pro stanovení mechanismu rozdělení nákladů v čase;

h)

pravidla vyrovnávání, včetně se sítí souvisejících pravidel postupů nominace, pravidel pro vyrovnávací poplatky a pravidel provozního vyrovnávání mezi sítěmi provozovatelů vodíkových sítí, pravidel pro vyrovnávací poplatky, postupů vypořádání, které jsou spojeny s denním vyrovnávacím poplatkem a pravidel provozního vyrovnávání mezi sítěmi provozovatelů vodíkových sítí;

i)

aspekty přeshraničních toků vodíku týkající se kybernetické bezpečnosti, včetně pravidel pro společné minimální požadavky, plánování, sledování, podávání zpráv a řešení krizí.

2.   Komise může přijímat prováděcí akty, jimiž stanoví kodexy sítě v oblasti pravidel transparentnosti, kterými se provádí článek 66, včetně dalších podrobností o obsahu, četnosti a formě poskytování informací provozovateli vodíkových sítí, a kterými se provádí bod 4 přílohy I, včetně podrobností o formě a obsahu informací nezbytných pro účinný přístup uživatelů sítě k síti, informací, které se o významných bodech zveřejňují, a podrobností o časových plánech.

Prováděcí akty uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce se přijímají poradním postupem podle čl. 81 odst. 2.

3.   Komise po konzultaci s agenturou ACER, sítí ENNOH, a případně se sítí ENTSO pro zemní plyn nebo se subjektem EU DSO a dalšími příslušnými zúčastněnými subjekty vypracuje každé tři roky seznam priorit stanovující oblasti uvedené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku s cílem zahrnout je do kodexů sítě při jejich vypracování. První seznam priorit pro vypracování kodexů vodíkové sítě sestaví Komise do jednoho roku po zřízení sítě ENNOH, jak je stanoveno v článku 57.

4.   Komise požádá agenturu ACER, aby jí v přiměřené lhůtě nepřesahující šest měsíců od obdržení žádosti Komise předložila nezávazné rámcové pokyny, které stanoví jasné a objektivní zásady pro vypracování kodexů sítě vztahujících se k oblastem určeným v seznamu priorit. Žádost Komise může zahrnovat podmínky, které mají rámcové pokyny upravovat. Tyto rámcové pokyny musí přispívat k integraci trhu, nediskriminaci, účinné hospodářské soutěži a řádnému fungování trhu. Na odůvodněnou žádost agentury ACER může Komise lhůtu k předložení rámcových pokynů prodloužit.

5.   Agentura ACER otevřeným a transparentním způsobem konzultuje rámcové pokyny se sítí ENNOH a případně se sítí ENTSO pro zemní plyn a s dalšími zúčastněnými subjekty po dobu alespoň dvou měsíců.

6.   Agentura ACER předloží rámcové pokyny Komisi, pokud je o to v souladu s odstavcem 4 požádána.

7.   Domnívá-li se Komise, že rámcové pokyny nepřispívají k integraci trhu, nediskriminaci, účinné hospodářské soutěži a řádnému fungování trhu, může požádat agenturu ACER, aby je v přiměřené lhůtě přezkoumala a opětovně je předložila Komisi.

8.   Pokud agentura ACER nepředloží nebo opětovně nepředloží rámcové pokyny ve lhůtě stanovené Komisí podle odstavce 4 nebo 7, vypracuje dané rámcové pokyny Komise.

9.   Komise požádá síť ENNOH, aby v přiměřené lhůtě nepřesahující dvanáct měsíců od obdržení žádosti Komise předložila agentuře ACER návrh kodexu sítě, který je v souladu s příslušnými rámcovými pokyny.

10.   Síť ENNOH svolá výbor pro vypracovávání návrhu, aby jí pomohl při vypracování kodexu sítě. Výbor pro vypracovávání návrhu sestává ze zástupců agentury ACER, sítě ENTSO pro zemní plyn, sítě ENTSO pro elektřinu a případně subjektu EU DSO, jakož i omezeného počtu hlavních dotčených zúčastněných subjektů. Síť ENNOH vypracuje návrhy kodexů sítě pro oblasti uvedené v odstavcích 1 a 2, pokud o to Komise požádá podle odstavce 9.

11.   Agentura ACER reviduje návrh kodexu sítě s cílem zajistit, aby byl v souladu s příslušnými rámcovými pokyny a aby přispíval k integraci trhu, nediskriminaci, účinné hospodářské soutěži a řádnému fungování trhu, a revidovaný kodex sítě předloží Komisi do šesti měsíců od obdržení návrhu. V návrhu předloženém Komisi agentura ACER zohlední připomínky vyjádřené všemi zúčastněnými stranami během vypracovávání návrhu kodexu sítě vedeného sítí ENNOH a vede s příslušnými zúčastněnými subjekty konzultace o revidovaném znění návrhu kodexu sítě, který má být předložen Komisi.

12.   Pokud síť ENNOH nevypracuje kodex sítě ve lhůtě stanovené Komisí podle odstavce 9, může Komise požádat agenturu ACER, aby připravila návrh kodexu sítě na základě příslušných rámcových pokynů. Agentura ACER může podle tohoto odstavce zahájit za účelem přípravy návrhu kodexu sítě další konzultace. Agentura ACER předloží návrh kodexu sítě připravený podle tohoto odstavce Komisi a může doporučit jeho přijetí.

13.   Pokud síť ENNOH nevypracovala kodex sítě nebo agentura ACER nevypracovala návrh kodexu sítě, jak je uvedeno v odstavci 12, může Komise z vlastního podnětu nebo na doporučení agentury ACER podle odstavce 11 přijmout jeden nebo více kodexů sítě pro oblasti uvedené v odstavci 1 a 2.

14.   Navrhne-li Komise přijetí kodexu sítě z vlastního podnětu, jak je uvedeno v odstavci 13, konzultuje návrh kodexu s agenturou ACER, sítí ENNOH, sítí ENTSO pro zemní plyn a se všemi příslušnými zúčastněnými subjekty po dobu nejméně dvou měsíců.

15.   Tímto článkem není dotčeno právo Komise přijímat a měnit rámcové pokyny podle článku 74. Není jím dotčena možnost, aby síť ENNOH vypracovala nezávazná doporučení v oblastech stanovených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku za předpokladu, že se tato doporučení nevztahují na oblasti, jichž se týká žádost podaná síti ENNOH Komisí. Síť ENNOH předloží každé takové doporučení agentuře ACER k vyjádření stanoviska a toto stanovisko náležitě zohlední.

Článek 73

Změny kodexů sítě

1.   Komisi je svěřena pravomoc měnit kodexy sítě v oblastech uvedených v čl. 71 odst. 1 a 2 a čl. 72 odst. 1 a 2 příslušnými postupy stanovenými v uvedených článcích.

2.   Návrh změn daného kodexu sítě přijatého podle článků 70, 71, 72 a tohoto článku mohou agentuře ACER předložit osoby, které na něm mohou mít zájem, včetně sítě ENTSO pro zemní plyn, sítě ENNOH, subjektu EU DSO, regulačních orgánů, provozovatelů přepravních soustav, provozovatelů distribučních soustav, uživatelů soustav a spotřebitelů. Agentura ACER může navrhnout změny rovněž z vlastní iniciativy.

3.   Agentura ACER může Komisi předložit odůvodněné návrhy změn, přičemž vysvětlí, v jakém smyslu jsou takové návrhy v souladu s cíli kodexů sítě podle článku 70 tohoto nařízení. Považuje-li návrh změn za přípustný a navrhuje-li změny z vlastní iniciativy, vede agentura ACER konzultace se všemi příslušnými zúčastněnými subjekty v souladu s článkem 14 nařízení (EU) 2019/942.

Článek 74

Rámcové pokyny

1.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat závazné rámcové pokyny v oblastech uvedených v tomto článku.

2.   Komisi je svěřena pravomoc přijmout rámcové pokyny v oblastech, v nichž by tyto akty mohly být vypracovány i postupem pro kodexy sítě podle článků 71 a 72. Tyto rámcové pokyny se přijímají v podobě aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktů, v závislosti na konkrétním zmocnění stanoveném v tomto nařízení.

3.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 80 akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení zavedením rámcových pokynů v těchto oblastech:

a)

podrobné údaje o službách pro přístup třetích stran včetně druhu, trvání a ostatních náležitostí těchto služeb podle článků 6, 7 a 8;

b)

podrobné údaje o zásadách pro mechanismy přidělování kapacity a uplatňování postupů pro řízení překročení kapacity v případě smluvního překročení kapacity podle článků 10 a 11;

c)

podrobné údaje o poskytování informací a vymezení technických údajů, které uživatel sítě potřebuje k získání účinného přístupu k síti, a určení všech významných bodů z důvodu požadavků na transparentnost, včetně informací, které se o všech významných bodech zveřejňují, a časového plánu zveřejňování těchto informací v souladu s články 33 a 34;

d)

podrobné údaje o metodice stanovování sazeb v souvislosti s přeshraničním obchodem se zemním plynem v souladu s články 17 a 18.

4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 80 akty v přenesené pravomoci za účelem změny rámcových pokynů stanovených v příloze I s cílem upřesnit tyto podrobnosti:

a)

informace, které mají být v souladu s články 33 a 34 zveřejněny ohledně metodiky používané ke stanovení regulovaných výnosů provozovatele přepravní soustavy;

b)

zásady pro mechanismy přidělování kapacity a pro postupy pro řízení překročení kapacity, kterými se provádějí články 10 a 11;

c)

technické informace, které uživatelé sítě potřebují k získání účinného přístupu k soustavě zemního plynu, kterými se provádí čl. 33 odst. 1;

d)

vymezení všech významných bodů, informací, které mají být zveřejněny, a časového plánu týkajícího se požadavků na transparentnost, kterými se provádí článek 33;

e)

formát a obsah technických informací o přístupu k síti, jež mají zveřejnit provozovatelé vodíkových sítí, kterými se provádí článek 66.

5.   Při změně rámcových pokynů vede Komise konzultace s:

a)

agenturou ACER, sítí ENTSO pro zemní plyn a subjektem EU DSO a tam, kde je to relevantní, s jinými zúčastněnými subjekty, pokud jde o rámcové pokyny týkající se zemního plynu;

b)

agenturou ACER, sítí ENNOH a subjektem EU DSO a tam, kde je to relevantní, s jinými zúčastněnými subjekty, pokud jde o rámcové pokyny týkající se vodíku.

Článek 75

Právo členských států na stanovení podrobnějších opatření

Tímto nařízením nejsou dotčena práva členských států zachovat nebo zavést opatření obsahující podrobnější ustanovení, než ta, která jsou uvedena v tomto nařízení, v rámcových pokynech podle článku 74 nebo v kodexech sítě uvedených v článcích 70 až 73, za předpokladu, že tato opatření jsou v souladu s právem Unie.

Článek 76

Poskytování informací a důvěrnost údajů

1.   Členské státy a regulační orgány poskytnou na žádost Komisi informace nezbytné pro účely vymáhání tohoto nařízení, včetně rámcových pokynů a kodexů sítě přijatých podle tohoto nařízení.

2.   Pro poskytnutí informací stanoví Komise přiměřenou lhůtu, přičemž přihlédne ke složitosti a naléhavosti požadovaných informací.

3.   Pokud dotčený členský stát nebo regulační orgán informace neposkytne ve lhůtě stanovené Komisí, může si Komise veškeré informace nezbytné pro účely vymáhání tohoto nařízení vyžádat přímo od dotčených podniků.

Při zasílání žádosti o informace podniku Komise současně zašle kopii žádosti členskému státu nebo dotčenému regulačnímu orgánu členského státu, na jehož území se nachází sídlo podniku.

4.   Ve své žádosti o informace Komise uvede právní základ, stanoví lhůtu, v níž mají být informace poskytnuty, účel své žádosti a sankce podle čl. 77 odst. 2 pro případ poskytnutí nesprávných, neúplných nebo zavádějících informací.

5.   Požadované informace poskytnou majitelé podniků nebo jejich zástupci, a jedná-li se o právnické osoby, fyzické osoby zmocněné je zastupovat podle zákona nebo podle zakladatelské listiny nebo stanov. Pokud jsou právní zástupci zmocnění poskytnout informace za svého klienta, ten i nadále nese plnou odpovědnost v případě, že informace jsou neúplné, nesprávné nebo zavádějící.

6.   Neposkytne-li podnik požadované informace ve lhůtě stanovené Komisí nebo jsou-li poskytnuté informace neúplné, může si Komise informace, které mají být poskytnuty, vyžádat prostřednictvím rozhodnutí. V tomto rozhodnutí určí, které informace jsou nutné, a stanoví přiměřenou lhůtu pro jejich poskytnutí. Uvede sankce podle čl. 77 odst. 2. Rovněž uvede právo na přezkum rozhodnutí Soudním dvorem Evropské unie.

Komise současně zašle kopii rozhodnutí členskému státu, v němž se nachází bydliště osoby nebo sídlo podniku, nebo regulačnímu orgánu tohoto členského státu.

7.   Informace uvedené v odstavcích 1 a 2 mohou být použity pouze pro účely vymáhání tohoto nařízení.

Komise nesmí sdělovat informace získané podle tohoto nařízení, pokud podléhají profesnímu tajemství.

Článek 77

Sankce

1.   Členské státy stanoví sankce za porušení tohoto nařízení, kodexů sítě a rámcových pokynů přijatých podle článků 70 až 74 a rámcových pokynů stanovených v příloze I a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy neprodleně oznámí uvedená pravidla a uvedená opatření Komisi a neprodleně jí oznámí veškeré jejich pozdější změny

2.   Komise může rozhodnutím uložit podnikům pokuty ve výši nejvýše 1 % celkového obratu za předchozí účetní období, jestliže úmyslně nebo z nedbalosti poskytnou nesprávné, neúplné nebo zavádějící informace jako odpověď na žádost o informace podle čl. 76 odst. 4 nebo je neposkytnou ve lhůtě stanovené rozhodnutím podle čl. 76 odst. 6 prvního pododstavce. Při stanovení výše pokuty Komise zohlední závažnost porušení kodexů sítě a rámcových pokynů přijatých podle článků 70 a 74 a rámcových pokynů stanovených v příloze I.

3.   Sankce podle odstavce 1 a rozhodnutí přijatá podle odstavce 2 nemají trestněprávní povahu.

KAPITOLA V

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 78

Nová plynárenská a vodíková infrastruktura

1.   Větším novým plynárenským infrastrukturám, konkrétně propojovacím vedením, zařízením LNG a zařízením pro skladování zemního plynu mohou být na základě žádosti uděleny na stanovenou dobu výjimky z uplatňování ustanovení tohoto nařízení, kromě čl. 34 odst. 5 a 6, a z uplatňování čl. 31 odst. 1, článku 32, článku 33, článku 60, čl. 78 odst. 7 a 9 a čl. 79 odst. 1 směrnice (EU) 2024/1788.

Větším novým vodíkovým infrastrukturám, tedy propojovacím vedením, vodíkovým terminálům a podzemním zařízením pro skladování vodíku mohou být na základě žádosti uděleny na stanovenou dobu výjimky z uplatňování ustanovení tohoto nařízení, kromě čl. 34 odst. 5 a 6, a z uplatňování článků 35, 36, 37 a 68 směrnice (EU) 2024/1788.

Všechny tyto výjimky lze udělit pouze při splnění všech následujících podmínek:

a)

investice posiluje hospodářskou soutěž v oblasti dodávek zemního plynu nebo vodíku a bezpečnost dodávek;

b)

investice přispívá k dekarbonizaci a plnění cílů Unie v oblasti klimatu a energetiky a bylo o ní rozhodnuto na základě zásady „energetická účinnost v první řadě“;

c)

úroveň rizika spojeného s investicí je taková, že k investici by bez udělení výjimky nedošlo;

d)

infrastruktura je ve vlastnictví fyzické nebo právnické osoby, která je alespoň ve své právní formě oddělena od provozovatelů soustav, v jejichž soustavách bude infrastruktura vybudována;

e)

od uživatelů dané infrastruktury jsou vybírány poplatky;

f)

výjimka není na újmu hospodářské soutěži na relevantních trzích, u nichž se očekává, že budou investicí dotčeny, řádnému fungování vnitřního integrovaného trhu s energií pro zemní plyn nebo vodík, řádnému fungování dotčených regulovaných soustav, dekarbonizaci nebo bezpečnosti dodávek v Unii;

g)

infrastruktura neobdržela finanční pomoc Unie na provedení prací podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1153 (40).

Podmínky uvedené ve třetím pododstavci se posoudí s ohledem na zásadu energetické solidarity. Příslušné vnitrostátní orgány zohlední situaci v ostatních dotčených členských státech a možné nepříznivé dopady vyváží příznivými dopady na svém území.

2.   Výjimka uvedená v odstavci 1 se týká rovněž významných zvýšení kapacity stávající infrastruktury a změn infrastruktury, které umožňují rozvoj nových zdrojů dodávek plynu z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkového plynu.

3.   Regulační orgán může v jednotlivých případech rozhodnout o výjimce uvedené v odstavcích 1 a 2.

Před přijetím rozhodnutí o výjimce konzultuje regulační orgán nebo případně jiný příslušný orgán dotčeného členského státu:

a)

regulační orgány členských států, u jejichž trhů se očekává, že budou novou infrastrukturou dotčeny, a

b)

příslušné orgány třetích zemí, v nichž je dotčená infrastruktura připojena k síti Unie spadající do jurisdikce členského státu a začíná nebo končí ve třetí zemi nebo v několika třetích zemích.

Pokud konzultované orgány třetích zemí na konzultaci v přiměřené době nebo ve stanovené lhůtě nepřesahující tři měsíce nezareagují, může dotčený regulační orgán přijmout nezbytné rozhodnutí.

4.   Nachází-li se dotčená infrastruktura na území více než jednoho členského státu, může agentura ACER vydat pro regulační orgány dotčených členských států poradní stanovisko, a to do dvou měsíců od obdržení žádosti o udělení výjimky posledním z příslušných regulačních orgánů. Toto poradní stanovisko může být použito jako východisko pro rozhodnutí regulačních orgánů.

Pokud všechny dotčené regulační orgány dosáhnou shody ohledně žádosti o výjimku v průběhu šesti měsíců ode dne, kdy ji obdržel poslední z regulačních orgánů, informují o svém rozhodnutí agenturu ACER. Jestliže je dotčená infrastruktura dálkovým přepravním plynovodem mezi členským státem a třetí zemí, může regulační orgán nebo případně jiný příslušný orgán členského státu, v němž se nachází první propojovací bod se sítí členských států, před přijetím rozhodnutí o výjimce konzultovat příslušný orgán této třetí země s cílem zajistit v případě dotčené infrastruktury jednotné uplatňování tohoto nařízení na území tohoto členského státu a případně v teritoriálním moři tohoto členského státu. Pokud konzultovaný orgán třetí země na konzultaci v přiměřené době nebo ve stanovené lhůtě nepřesahující tři měsíce nezareaguje, může dotčený regulační orgán přijmout nezbytné rozhodnutí.

Agentura ACER vykonává v souladu s článkem 10 nařízení (EU) 2019/942 úkoly svěřené tímto článkem regulačním orgánům členských států:

a)

pokud všechny dotčené regulační orgány nedokázaly dosáhnout dohody do šesti měsíců ode dne, kdy žádost o výjimku obdržel poslední z nich, nebo

b)

na společnou žádost dotčených regulačních orgánů.

Všechny dotčené regulační orgány mohou společně požádat o prodloužení lhůty uvedené v třetím pododstavci písm. a), a to nejvýše o tři měsíce.

5.   Agentura ACER před přijetím rozhodnutí konzultuje příslušné regulační orgány a žadatele.

6.   Výjimka se může týkat celé kapacity nebo části kapacity nové infrastruktury nebo stávající infrastruktury s významně zvýšenou kapacitou.

Při rozhodování o udělení výjimky se v každém jednotlivém případě posoudí potřeba stanovit podmínky ohledně délky trvání výjimky a nediskriminačního přístupu k infrastruktuře. Při rozhodování o těchto podmínkách se zejména zohlední dodatečná kapacita, která má být vybudována, nebo změny stávající kapacity, předpokládaná doba projektu a vnitrostátní podmínky.

Před poskytnutím výjimky stanoví regulační orgán pravidla a mechanismy pro správu a přidělování kapacity. Tato pravidla musí vyžadovat, aby všichni potenciální uživatelé infrastruktury byli vyzváni k tomu, aby projevili zájem na nasmlouvání kapacity před tím, než je kapacita v nové infrastruktuře přidělena, a to rovněž pro vlastní potřebu. Regulační orgán musí vyžadovat, aby pravidla pro řízení překročení kapacity zahrnovala povinnost nabídnout nevyužitou kapacitu na trhu, a aby uživatelé infrastruktury byli oprávněni k obchodování se svými smluvními kapacitami na sekundárním trhu. Při hodnocení kritérií uvedených v odst. 1 písm. a), c) a f) tohoto článku zohlední regulační orgán výsledky postupu přidělování kapacity.

Rozhodnutí o výjimce, včetně podmínek uvedených v druhém pododstavci, musí být řádně odůvodněno a zveřejněno.

7.   Ve své analýze, zda lze očekávat, že větší nová infrastruktura zvýší bezpečnost dodávek podle odst. 1 písm. a) tohoto článku, příslušný orgán zváží, do jaké míry nová infrastruktura podle předpokladů zlepší plnění povinností členských států vyplývajících z nařízení (EU) 2017/1938, a to jak na regionální, tak na vnitrostátní úrovni.

8.   Pokud je pro přijetí rozhodnutí o výjimce příslušný jiný orgán než regulační orgán, mohou členské státy stanovit, že jejich regulační orgán nebo případně agentura ACER má předložit stanovisko k dané žádosti o udělení výjimky příslušnému orgánu dotčeného členského státu před přijetím formálního rozhodnutí o výjimce. Toto stanovisko se zveřejní spolu s rozhodnutím.

9.   Příslušný orgán předá Komisi kopii každé žádosti o udělení výjimky neprodleně po jejím obdržení. Příslušný orgán neprodleně oznámí Komisi rozhodnutí o výjimce spolu se všemi souvisejícími informacemi. Tyto informace mohou být Komisi předloženy v souhrnné formě, aby mohla rozhodnutí o výjimce posoudit, a zahrnují zejména:

a)

přesné důvody, na jejichž základě regulační orgán nebo členský stát udělil nebo zamítl výjimku, spolu s odkazem na příslušný bod či body odstavce 1, které stanoví podmínky, na nichž se toto rozhodnutí zakládá, včetně finančních údajů odůvodňujících potřebu výjimky;

b)

provedenou analýzu dopadu udělení výjimky na hospodářskou soutěž a řádné fungování vnitřního trhu;

c)

důvody pro délku trvání výjimky a podíl na celkové kapacitě infrastruktury, pro kterou je výjimka udělena;

d)

výsledek konzultací s dotčenými regulačními orgány, pokud se výjimka vztahuje na propojovací vedení;

e)

přínos infrastruktury k diverzifikaci dodávek.

10.   Do 50 pracovních dnů od prvního dne po obdržení oznámení podle odstavce 9 může Komise přijmout rozhodnutí požadující, aby oznamující orgány změnily nebo zrušily rozhodnutí o výjimce. Před přijetím rozhodnutí o výjimce si Komise může vyžádat stanovisko Evropského vědeckého poradního výboru pro změnu klimatu zřízeného podle článku 10a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 401/2009 (41), ohledně toho, zda výjimka přispívá k dosažení klimatických a energetických cílů Unie. Tato lhůta může být prodloužena o dalších 50 pracovních dnů, pokud si Komise vyžádá doplňující informace. Dodatečná lhůta začíná běžet prvním dnem po obdržení úplných informací. Původní lhůtu lze rovněž prodloužit se souhlasem Komise a oznamujících orgánů.

Nejsou-li požadované informace poskytnuty ve lhůtě stanovené v žádosti, považuje se oznámení za vzaté zpět, ledaže před uplynutím uvedené lhůty je lhůta buď prodloužena se společným souhlasem Komise a regulačního orgánu, nebo regulační orgán v řádně odůvodněném prohlášení informuje Komisi, že považuje oznámení za úplné.

Regulační orgán do jednoho měsíce zajistí soulad s rozhodnutím Komise o změně nebo zrušení rozhodnutí o výjimce a uvědomí o tom Komisi.

Komise zachovává důvěrnost informací, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu.

Souhlas Komise s rozhodnutím o výjimce pozbývá účinku:

a)

dva roky od jeho přijetí, pokud do té doby nezačala výstavba infrastruktury;

b)

pět let po jeho přijetí, pokud v té době ještě infrastruktura nebyla uvedena do provozu, pokud Komise nerozhodne, že veškeré zpoždění je způsobeno závažnými překážkami mimo kontrolu osoby, jíž byla výjimka udělena.

11.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 80 za účelem doplnění tohoto nařízení o rámcové pokyny k uplatňování podmínek uvedených v odstavci 1 tohoto článku a ke stanovení postupu pro uplatňování odstavců 3, 6, 8 a 9 tohoto článku.

Článek 79

Výjimky

Toto nařízení se nepoužije na plynárenské přepravní soustavy v členských státech po dobu trvání výjimek udělených v souladu s článkem 86 směrnice (EU) 2024/1788.

Článek 80

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 14 odst. 5, čl. 18 odst. 3, čl. 31 odst. 3, čl. 71 odst. 1, čl. 72 odst. 1, čl. 74 odst. 3 a 4 a čl. 78 odst. 11 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od 4. srpna 2024.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 14 odst. 5, čl. 18 odst. 3, čl. 31 odst. 3, čl. 71 odst. 1, čl. 72 odst. 1, čl. 74 odst. 3 a 4 a čl. 78 odst. 11 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 14 odst. 5, čl. 18 odst. 3, čl. 31 odst. 3, čl. 71 odst. 1, čl. 72 odst. 1, čl. 74 odst. 3 a 4 nebo čl. 78 odst. 11 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 81

Projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen výbor zřízený článkem 91 směrnice (EU) 2024/1788. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 82

Přezkum a podávání zpráv

1.   Do 31. prosince 2030 provede Komise přezkum tohoto nařízení a předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu, ke které připojí, je-li to vhodné, legislativní návrhy.

2.   Do 5. srpna 2029 může Komise vypracovat zprávu, v níž posoudí, jak lze umožnit silnější integraci systému a využít další synergie v odvětvích vodíku, elektřiny a zemního plynu a jak lze posílit spolupráci mezi sítí ENTSO pro elektřinu, sítí ENTSO pro zemní plyn a sítí ENNOH nebo jejich integraci. K této zprávě připojí, je-li to vhodné, legislativní návrhy.

Článek 83

Změny nařízení (EU) č. 1227/2011

Nařízení (EU) č. 1227/2011 se mění takto:

1)

V čl. 2 bodu 1 písm. b) a bodech 4 a 5, čl. 3 odst. 3 a 4 písm. c), čl. 4 odst. 1 a čl. 8 odst. 5 se pojem „elektřina nebo zemní plyn“ nahrazuje pojmem „elektřina, vodík nebo zemní plyn“.

2)

V čl. 6 odst. 2 písm. a) a b) se pojem „trhy s elektřinou a plynem“ nahrazuje pojmem „trhy s elektřinou, vodíkem a zemním plynem“.

Článek 84

Změna nařízení (EU) 2017/1938

Nařízení (EU) 2017/1938 se mění takto:

1)

Článek 1 nařízení se nahrazuje tímto:

„Článek 1

Předmět

Tímto nařízením se zavádějí ustanovení, jejichž cílem je zajistit bezpečnost dodávek plynu v Unii zajištěním řádného a nepřetržitého fungování vnitřního trhu s plynem, umožněním provedení mimořádných opatření v situacích, v nichž trh požadované dodávky plynu již nemůže zajistit, včetně solidárního opatření jako krajního řešení, a jasným vymezením a rozdělením odpovědnosti mezi plynárenské podniky, členské státy a Unii, pokud jde o preventivní opatření a reakci na konkrétní narušení dodávek plynu. Toto nařízení také zavádí v duchu solidarity transparentní mechanismy pro koordinaci plánování stavů nouze na vnitrostátní, regionální a unijní úrovni a reakce na tyto stavy nouze.“

2)

Článek 2 se mění takto:

a)

bod 1 se zrušuje;

b)

doplňuje se nový bod, který zní:

„32)

‚plynem‘ zemní plyn ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice (EU) 2024/1788 (*1).

(*1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1788 ze dne 13. června 2024 o společných pravidlech pro vnitřní trh s plynem z obnovitelných zdrojů, zemním plynem a vodíkem a o změně směrnice (EU) 2023/1791 a o zrušení směrnice 2009/73/ES (Úř. věst. L, 2024/1788, 15.7.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2024/1788/oj).“ "

3)

Článek 7 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Do 1. listopadu 2026 provede síť ENTSOG simulaci scénářů narušení dodávek plynu a infrastruktury pro celou Unii, včetně scénářů dlouhotrvajícího narušení jediného zdroje dodávek. Tato simulace zahrnuje určení a posouzení koridorů pro nouzové dodávky plynu a rovněž určí, které členské státy mohou řešit zjištěná rizika, a to i v souvislosti se skladováním plynu a LNG, jakož i scénářů přezkoumávající dopad snížení poptávky po plynu v důsledku úspor energie nebo opatření v oblasti energetické účinnosti. Síť ENTSOG vymezí scénáře narušení dodávek plynu a infrastruktury a metodiku pro simulaci ve spolupráci se skupinou GCG. Síť ENTSOG zajistí náležitou míru transparentnosti a přístup ke svým předpokladům modelování použitým v jejích scénářích. Simulace scénářů narušení dodávek plynu a infrastruktury pro celou Unii se opakují každé čtyři roky, dokud nebude vzhledem k okolnostem nutné provádět častější aktualizace.“

;

b)

v odstavci 4 se písmeno e) nahrazuje tímto:

„e)

zohledněním rizik, která jsou spojená s kontrolou nad infrastrukturou důležitou pro zabezpečení dodávek plynu v míře, v níž mohou mimo jiné zahrnovat rizika nedostatečných investic, narušení diverzifikace, zneužití stávající infrastruktury včetně nadměrné rezervace skladovacích kapacit nebo porušení práva Unie;“.

4)

Článek 8 se mění takto:

a)

odstavec 1 se zrušuje;

b)

v odstavci 3 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Regionální kapitola či kapitoly obsahují náležitá a účinná přeshraniční opatření, a to i v souvislosti se skladováním plynu a LNG, která jsou podmíněna dohodou mezi členskými státy, které opatření provádějí a patří ke stejným nebo různým rizikovým skupinám, jež jsou na základě simulace uvedené v čl. 7 odst. 1 a posouzení společných rizik daným opatřením dotčeny.“

5)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 8a

Opatření v oblasti kybernetické bezpečnosti

1.   Při vytváření plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze členské státy zváží vhodná opatření v oblasti kybernetické bezpečnosti.

2.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 19 akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení o odvětvová pravidla pro aspekty přeshraničních toků plynu týkající se kybernetické bezpečnosti, včetně pravidel pro společné minimální požadavky, plánování, sledování, podávání zpráv a řešení krizí.

3.   Za účelem vypracování aktů v přenesené pravomoci uvedených v odstavci 2 tohoto článku Komise úzce spolupracuje s agenturou, Agenturou Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost (ENISA), sítí ENTSOG a s omezeným počtem dotčených hlavních zúčastněných subjektů, jakož i se subjekty, které již mají kompetence v oblasti kybernetické bezpečnosti v rámci svého mandátu, jako jsou bezpečnostní operační střediska (SOC) příslušná pro regulované subjekty a týmy pro reakce na počítačové bezpečnostní incidenty (týmy CSIRT), jak je uvedeno v článku 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2555 (*2).

(*2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2555 ze dne 14. prosince 2022 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v Unii a o změně nařízení (EU) č. 910/2014 a směrnice (EU) 2018/1972 a o zrušení směrnice (EU) 2016/1148 (směrnice NIS 2) (Úř. věst. L 333, 27.12.2022, s. 80).“ "

6)

V článku 9 se odstavec 1 mění takto:

a)

písmeno e) se nahrazuje tímto:

„e)

ostatní preventivní opatření, která mají odstranit rizika určená v posouzení rizik, jako například opatření týkající se nutnosti lépe propojit sousední členské státy, dále zlepšovat energetickou účinnost, zabránit nadměrné rezervaci kapacity, snižovat poptávku po plynu a možnosti diverzifikovat trasy přepravy plynu a zdroje dodávek plynu, jakož i případného regionálního využití stávajících skladovacích kapacit a kapacit zařízení LNG k zachování dodávek plynu všem zákazníkům v nejvyšší možné míře;“

b)

doplňuje se nové písmeno, které zní:

„l)

informace o opatřeních v oblasti kybernetické bezpečnosti uvedených v článku 8a.“

7)

V článku 11 se vkládá nový odstavec, který zní:

„7a.   Odchylně od čl. 6 odst. 1, 2 a 3, čl. 6b odst. 1 třetího pododstavce písm. a), čl. 6c odst. 2 druhého pododstavce písm. b) a čl. 10 odst. 1 písm. l) mohou členské státy výjimečně rozhodnout o přijetí dočasných opatření ke snížení zbytné spotřeby plynu chráněných zákazníků, zejména je-li vyhlášena jedna z krizových úrovní podle odstavce 1 tohoto článku nebo stav nouze na regionální úrovni nebo na úrovni Unie podle článku 12. Tato dočasná opatření se omezí na zbytnou spotřebu plynu a zohlední tyto prvky:

a)

dopad narušení na dodavatelské řetězce, které mají pro společnost zásadní význam;

b)

možné negativní dopady v jiných členských státech, zejména na dodavatelské řetězce v navazujících odvětvích, která mají pro společnost zásadní význam;

c)

potenciální dlouhodobé škody na průmyslových zařízeních;

d)

možnosti snížení spotřeby a náhrady výrobků v Unii.

Tato výjimečná opatření mohou být přijata až poté, co příslušné orgány posoudí podmínky pro stanovení takových zbytných objemů plynu.

V důsledku opatření uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce je třeba zabránit snížení zbytné spotřeby plynu zranitelných zákazníků, jak je vymezují členské státy v souladu s článkem 26 směrnice (EU) 2024/1788.“

8)

V čl. 12 odst. 6 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Do tří dnů od oznámení žádosti Komise členský stát nebo příslušný orgán své opatření změní a oznámí to Komisi, nebo Komisi informuje o důvodech, proč s žádostí nesouhlasí. V tom případě může Komise do tří dnů od oznámení důvodů, proč členský stát nebo příslušný orgán s žádostí nesouhlasí, svou žádost změnit nebo vzít zpět nebo svolat schůzku s členským státem nebo příslušným orgánem, a pokud to považuje za nutné, i se skupinou GCG, aby s nimi záležitost projednala. Komise svou žádost o jakoukoli změnu opatření podrobně odůvodní. Členský stát nebo příslušný orgán změní své opatření nebo přijme opatření, aby zajistil soulad s odstavcem 5, pokud je to technicky možné a bezpečné vzhledem k integritě plynárenské soustavy. Členský stát nebo příslušný orgán informují o přijatých opatřeních Komisi.“

9)

Článek 13 se mění takto:

a)

odstavce 3, 4 a 5 se nahrazují tímto:

„3.   Solidární opatření je přijímáno jako krajní řešení, které se použije za předpokladu, že žádající členský stát:

a)

vyhlásil stav nouze podle článku 11;

b)

i přes uplatnění opatření uvedeného v čl. 11 odst. 3 nebyl schopen pokrýt deficit dodávek plynu svým zákazníkům chráněným v rámci solidarity nebo, pokud některý členský stát přijal dočasná opatření ke snížení zbytné spotřeby plynu, chráněných zákazníků v souladu s čl. 11 odst. 7a, dodávek nezbytných objemů spotřeby plynu zákazníků chráněných v rámci solidarity;

c)

vyčerpal všechna tržní opatření (‚dobrovolná opatření‘), všechna netržní opatření (‚povinná opatření‘) a další opatření obsažená v jeho plánu pro stav nouze;

d)

oznámil Komisi a příslušným orgánům všech členských států, s nimiž je propojen buď přímo, nebo v souladu s odstavcem 2 přes třetí zemi, svou výslovnou žádost o solidární pomoc, ke které připojil popis provedených opatření uvedených v písmenu c) tohoto odstavce.

3a.   Členské státy, které jsou povinny poskytnout solidární pomoc podle odstavce 1, jsou oprávněny odečíst od nabídky solidární pomoci dodávky svým zákazníkům chráněným v rámci solidarity nebo, pokud členský stát přijal dočasná opatření ke snížení zbytné spotřeby plynu chráněných zákazníků v souladu s čl. 11 odst. 7a, dodávky nezbytných objemů spotřeby plynu zákazníkům chráněným v rámci solidarity.

4.   Členské státy, které obdrží žádost o solidární opatření, poskytnou nabídky v co největší míře a co nejdéle na základě dobrovolných opatření na straně poptávky, než přistoupí k netržním opatřením.

Pokud se ukáže, že tržní opatření jsou nedostatečná k tomu, aby členský stát poskytující solidární pomoc pokryl deficit dodávek plynu zákazníkům chráněným v rámci solidarity v žádajícím členském státě, může členský stát poskytující solidární pomoc v zájmu splnění povinností stanovených v odstavcích 1 a 2 zavést netržní opatření.

5.   Pokud by žádajícímu členskému státu mohl solidární pomoc poskytnout více než jeden členský stát, pokusí se žádající členský stát po konzultaci se všemi členskými státy, od nichž se vyžaduje, aby poskytovaly solidární pomoc, získat co nejvýhodnější nabídku z hlediska nákladů, rychlosti dodání, spolehlivosti a diverzifikace dodávek plynu. Pokud se ukáže, že dostupné tržní nabídky nepostačují k pokrytí deficitu dodávek plynu zákazníkům chráněným v rámci solidarity v žádajícím členském státě nebo, pokud žádající členský stát přijal dočasná opatření ke snížení zbytné spotřeby plynu chráněných zákazníků v souladu s čl. 11 odst. 7a, deficitu dodávek nezbytných objemů spotřeby plynu svým zákazníkům chráněným v rámci solidarity, jsou členské státy, od nichž se vyžaduje, aby poskytly solidární pomoc, povinny aktivovat netržní opatření.“

;

b)

odstavec 8 se mění takto:

i)

v prvním pododstavci se návětí nahrazuje tímto:

„Solidární pomoc podle tohoto nařízení se poskytuje na základě kompenzace. Členský stát žádající o solidární pomoc bezodkladně vyplatí spravedlivou kompenzaci členskému státu poskytujícímu solidární pomoc, nebo bezodkladnou platbu této kompenzace zajistí.

Pokud se dva členské státy dohodly na nezbytných technických a právních ujednáních podle odstavce 10 (dohoda o solidaritě), musí tato spravedlivá kompenzace zahrnovat alespoň:“

;

ii)

druhý a třetí pododstavec se nahrazují tímto:

„Spravedlivá kompenzace podle prvního a druhého pododstavce zahrnuje mimo jiné všechny přiměřené náklady, které při provádění tohoto článku členskému státu poskytujícímu solidární pomoc vzniknou v důsledku povinnosti vyplatit kompenzaci vyplývající ze základních práv zaručených právem Unie a z platných mezinárodních závazků, a další přiměřené náklady vzniklé v důsledku vyplacení kompenzace podle vnitrostátních pravidel pro poskytování kompenzace.

Za účelem provádění prvního, druhého a třetího pododstavce tohoto odstavce přijmou členské státy nezbytná opatření, a to zejména technická, právní a finanční ujednání podle odstavce 10. V rámci těchto opatření mohou být stanovena praktická ujednání pro bezodkladnou úhradu.“

;

c)

vkládají se nové odstavce, které znějí:

„8a.   Pokud se dva členské státy nedohodly na nezbytných technických, právních a finančních ujednáních podle článku 10 prostřednictvím dohody o solidaritě, vztahují se na dodávky plynu v souladu s povinností stanovenou v odstavci 1 v případě stavu nouze podmínky stanovené v tomto odstavci.

Kompenzace za solidární opatření nesmí překročit přiměřené náklady. Pokud se členský stát žádající o solidární pomoc a členský stát poskytující solidární pomoc nedohodnou jinak, kompenzace zahrnuje:

a)

cenu za plyn v členském státě poskytujícím solidární pomoc;

b)

náklady na skladování a dopravu;

c)

náklady na související soudní či rozhodčí řízení týkající se členského státu poskytujícího solidární pomoc;

d)

jiné nepřímé náklady, které nejsou zahrnuty v ceně plynu, jako je náhrada finančních nebo jiných škod vyplývajících z povinného cíleného snížení odběru zákazníků v souvislosti s poskytováním solidární pomoci.

Pokud se členský stát žádající o solidární pomoc a členský stát poskytující solidární pomoc nedohodnou na jiné ceně, cena plynu dodaného do členského státu žádajícího o solidární pomoc odpovídá ceně na denním trhu v členském státě poskytujícím solidární pomoc za den předcházející žádosti o solidární pomoc nebo odpovídající ceně na denním trhu na nejbližší dostupné burze, na nejbližším dostupném virtuálním obchodním bodě nebo v dohodnutém uzlu za den předcházející žádosti o solidární pomoc. Kompenzaci za objemy plynu dodané v souvislosti s žádostí o solidární pomoc uhradí přímo členský stát žádající o solidární pomoc členskému státu nebo subjektu poskytujícímu solidární pomoc, který oba členské státy uvedou ve své odpovědi na žádost o solidární pomoc a v potvrzení o přijetí a o převzatém objemu.

Členský stát, jemuž je žádost o solidární opatření určena, poskytne solidární opatření co nejdříve, nejpozději však v uvedené dodací lhůtě pro danou žádost. Členský stát může odmítnout poskytnutí solidární pomoci členskému státu, který o tuto pomoc požádá, za předpokladu, že prokáže, že:

a)

nemá dostatek plynu pro objemy, které mají být dodány zákazníkům chráněným v rámci solidarity, nebo

b)

nemá dostatečnou dostupnou propojovací kapacitu, jak je stanoveno v čl. 13 odst. 7, nebo průtok plynu je omezen třetí zemí.

Toto odmítnutí je přísně omezeno na objemy plynu ovlivněné jedním nebo oběma omezeními uvedenými ve čtvrtém pododstavci.

Kromě standardních pravidel stanovených v tomto odstavci se členské státy mohou dohodnout na technických ujednáních a koordinaci poskytování solidární pomoci. Tímto odstavcem nejsou dotčena stávající ujednání pro bezpečný a spolehlivý provoz plynárenské soustavy.

8b.   Pokud se dva členské státy nedohodly na nezbytných technických, právních a finančních ujednáních podle odstavce 10 prostřednictvím dohody o solidaritě, členský stát žádající o uplatnění solidárních opatření podá jinému členskému státu žádost o solidární pomoc, v níž uvede alespoň tyto informace:

a)

kontaktní údaje příslušného orgánu členského státu;

b)

v relevantních případech kontaktní údaje příslušných provozovatelů přepravní soustavy členského státu;

c)

v relevantních případech kontaktní údaje třetí strany jednající jménem členského státu;

d)

dodací lhůtu včetně harmonogramu první možné dodávky a předpokládanou dobu trvání dodávek;

e)

místo dodání a propojovací bod;

f)

objem plynu v kWh pro každý propojovací bod;

g)

kvalitu plynu.

Žádost o solidární pomoc se zasílá současně členským státům, které mohou případně poskytnout solidární opatření, Komisi a krizovým manažerům určeným podle čl. 10 odst. 1 písm. g).

Členské státy, které obdrží žádost o solidární pomoc, zašlou odpověď, v níž jsou uvedeny kontaktní informace podle prvního pododstavce písm. a), b) c) a objem a kvalita, které lze dodat do propojovacích bodů, a to v požadované době podle prvního pododstavce písm. d) až g). Je-li objem, který může být dodán dobrovolnými opatřeními, nedostatečný, uvede se v odpovědi objem vyplývající z možného omezení, uvolnění strategických zásob nebo z uplatnění jiných opatření.

Žádosti o solidární pomoc se podávají nejpozději 48 hodin před uvedenou dodací lhůtou pro plyn.

Na žádosti o solidární pomoc je nutné reagovat do 18 hodin. Potvrzení o objemu, který chce odebrat členský stát žádající o solidární pomoc, se provede do šesti hodin od přijetí nabídky solidární pomoci a nejpozději 24 hodin před uvedenou dodací lhůtou pro plyn. Žádost lze podat na dobu jednoho dne nebo několika dnů a reakce musí odpovídat požadované době trvání. Poskytuje-li solidární pomoc několik členských států a je-li uzavřeno dvoustranné ujednání o solidaritě s jedním nebo několika z nich, mají tato ujednání mezi členskými státy, které se na dvoustranné dohodě dohodly, přednost. Standardní pravidla stanovená v tomto odstavci se použijí pouze ve vztahu k ostatním členským státům poskytujícím solidární pomoc.

Komise může provádění solidární pomoci usnadnit, zejména prostřednictvím vzoru dohody o solidaritě, který je přístupný na zabezpečené on-line platformě, jež umožní předávání žádostí a nabídek v reálném čase.

8c.   Byla-li poskytnuta solidární pomoc v souladu s odstavci 1 a 2, podléhá konečná výše spravedlivé kompenzace zaplacená žádajícím členským státem následné kontrole, kterou provedou vnitrostátní regulační orgány poskytujícího a žádajícího členského státu do tří měsíců po skončení stavu nouze.

Pokud vnitrostátní regulační orgány nedosáhnou dohody o výpočtu konečné výše spravedlivé kompenzace, neprodleně o tom informují dotčené příslušné orgány, Komisi a agenturu. V takovém případě nebo na základě společné žádosti vnitrostátních regulačních orgánů vypočítá agentura přiměřenou úroveň spravedlivé kompenzace nepřímých nákladů vzniklých v důsledku poskytnutí solidární pomoci a do tří měsíců ode dne, kdy jí byl návrh předán, poskytne věcné stanovisko. Před přijetím věcného stanoviska vede agentura konzultace s příslušnými vnitrostátními regulačními orgány a dotčenými příslušnými orgány.

Tříměsíční lhůta uvedená v druhém pododstavci může být v případě, že si agentura vyžádá doplňující informace, prodloužena o další dva měsíce. Tato dodatečná lhůta začíná prvním dnem po obdržení úplných informací. Žádající členský stát je ohledně výsledku následné kontroly konzultován a vydá k němu stanovisko. V návaznosti na konzultaci s žádajícím členským státem je orgán, který provádí tuto následnou kontrolu, oprávněn požádat o opravu výše kompenzace s ohledem na stanovisko žádajícího členského státu. Závěry této následné kontroly jsou předány Komisi, která je zohlední ve své zprávě o stavu nouze podle čl. 14 odst. 3.“

;

d)

odstavce 10 a 11 se nahrazují tímto:

„10.   Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění dodávek plynu zákazníkům, kteří jsou v žádajícím členském státě chráněni v rámci solidarity v souladu s odstavci 1 a 2, a vynaloží veškeré úsilí, aby se dohodly na technických, právních a finančních ujednáních. Tato technická, právní a finanční ujednání se dohodnou mezi členskými státy, které jsou propojeny přímo nebo v souladu s odstavcem 2 přes třetí zemi, a jsou popsána v jejich příslušných plánech pro stav nouze. Tato ujednání mohou mimo jiné zahrnovat tyto prvky:

a)

provozní bezpečnost sítí;

b)

ceny plynu, které mají být použity, a metodiku pro jejich stanovení, s ohledem na dopad na fungování trhu;

c)

využití propojení včetně obousměrné kapacity a podzemního skladování plynu;

d)

objemy plynu nebo metodiku pro jejich stanovení;

e)

kategorie nákladů, které budou muset být zahrnuty do spravedlivé a bezodkladné kompenzace a mohou zahrnovat škody za omezení průmyslové výroby;

f)

uvedení metody, jak by mohla být spravedlivá kompenzace vypočítána.

Finanční ujednání dohodnuté mezi členskými státy před předložením žádosti o solidární pomoc obsahuje ustanovení, která umožňují výpočet spravedlivé kompenzace přinejmenším za veškeré příslušné a přiměřené náklady vzniklé při poskytování solidární pomoci, a závazek, že tato kompenzace bude vyplacena.

V rámci každého mechanismu kompenzace se poskytnou pobídky k účasti na tržních řešeních, jako jsou aukce a mechanismy na straně poptávky. Tento mechanismus nesmí vytvářet nevhodné pobídky, včetně pobídek finančního rázu, vedoucí účastníky trhu k tomu, aby odložili svá opatření do doby, kdy budou použita netržní opatření. Všechny mechanismy kompenzace nebo alespoň jejich shrnutí jsou obsaženy v plánech pro stav nouze.

Pokud po ukončení následné kontroly vzniknou v důsledku soudního řízení podle odst. 8 druhého pododstavce písm. c) nové a významné přiměřené náklady, které mají být zahrnuty do spravedlivé kompenzace, informuje o tom poskytující členský stát neprodleně žádající členský stát. Vnitrostátní regulační orgány a případně agentura provedou novou následnou kontrolu podle odstavce 8c. Výsledkem této nové následné kontroly není dotčena povinnost poskytujícího členského státu nahradit škody zákazníkům podle vnitrostátního práva a jejich právo na spravedlivou odměnu.

11.   Pokud může členský stát pokrýt spotřebu plynu svých zákazníků chráněných v rámci solidarity z vlastní těžby, není považováno za nezbytné uzavírat za účelem obdržení solidární pomoci technická, právní a finanční ujednání se členskými státy, s nimiž je propojen přímo, nebo v souladu s odstavcem 2 přes třetí zemi. Tím není dotčena povinnost příslušného členského státu poskytovat solidární pomoc jiným členským státům podle tohoto článku.“

;

e)

odstavce 12, 13 a 14 se zrušují;

f)

odstavec 15 se nahrazuje tímto:

„15.   Povinnosti stanovené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku se přestanou uplatňovat okamžitě po vyhlášení konce stavu nouze, nebo pokud Komise dospěje v souladu s čl. 11 odst. 8 prvním pododstavcem k závěru, že vyhlášení stavu nouze není oprávněné nebo již přestalo být oprávněné.“

10)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 13a

Spolupráce mezi nepřímo propojenými členskými státy s využitím tržních opatření (dobrovolná opatření)

1.   Aniž je dotčena zásada energetické solidarity, použije se tento článek, pokud členské státy, které jsou nepřímo propojeny přes jiný členský stát a obdržely žádost o dobrovolný příspěvek podle odstavce 2 tohoto článku, přispívají k poskytování požadovaných objemů plynu podle čl. 13 odst. 1 nebo 2 s využitím dobrovolných opatření uvedených v čl. 13 odst. 3 písm. c).

2.   Členský stát žádající o solidární pomoc podle článku 13 může zaslat žádost o dobrovolný příspěvek na základě tržních opatření současně jednomu nebo více jiným, nepřímo propojeným členským státům s cílem hledat nejvýhodnější nabídku nebo kombinaci nabídek na základě nákladů, rychlosti dodávek, spolehlivosti a diverzifikace dodávek plynu podle čl. 13 odst. 4.

Žádosti podle prvního pododstavce tohoto článku se předkládají nepřímo propojeným členským státům, které jsou potenciálně schopny poskytovat objemy plynu na základě dobrovolných opatření, Komisi a krizovým manažerům určeným podle čl. 10 odst. 1 písm. g) nejpozději 48 hodin před uvedenou dodací lhůtou pro plyn. Tyto žádosti musí obsahovat alespoň informace uvedené v čl. 13 odst. 8b prvním pododstavci.

Členské státy, které obdrží žádost podle prvního pododstavce tohoto článku, odpoví žádajícímu členskému státu a do 18 hodin informují Komisi a krizové manažery určené podle čl. 10 odst. 1 písm. g) o tom, zda mohou učinit nabídku na objemy plynu na základě dobrovolných opatření. V odpovědi musí být uvedeny alespoň informace podle čl. 13 odst. 8a. Členské státy mohou ve své odpovědi uvést, že nejsou schopny přispívat s využitím tržních opatření.

3.   Pokud součet objemů plynu vyplývajících z nabídek podle čl. 13 odst. 1 a 2 a nabídek podle tohoto článku nedosáhne požadovaných objemů, automaticky se vyberou nabídky podle tohoto článku.

Pokud součet objemů plynu vyplývajících z nabídek podle čl. 13 odst. 1 a 2 a nabídek podle tohoto článku překročí požadované objemy, zohlední se při výběru nabídek podle čl. 13 odst. 4 nabídky podle tohoto článku a žádající členský stát po konzultaci se všemi zúčastněnými členskými státy vyhledá nejvýhodnější nabídku nebo kombinaci nabídek mezi nabídkami podle článku 13 nebo tohoto článku na základě nákladů, rychlosti dodání, spolehlivosti a diverzifikace. Pokud žádající členský stát vybere příspěvky podle tohoto článku, žádost podle čl. 13 odst. 1 a 2 se odpovídajícím způsobem sníží.

Žádající členský stát informuje dotčené členské státy o tom, které objemy vybral, do šesti hodin od obdržení nabídky a nejpozději 24 hodin před uvedenou dodací lhůtou pro plyn.

4.   Pokud nepřímo propojený členský stát poskytne žádajícímu členskému státu dobrovolný příspěvek na základě tržních opatření podle odstavců 1 a 2 tohoto článku, nesmí spravedlivá kompenzace přesáhnout přiměřené náklady a může zahrnovat náklady uvedené v čl. 13 odst. 8a druhém pododstavci. Konečná výše spravedlivé kompenzace podléhá mechanismu následné kontroly popsanému v čl. 13 odst. 8c.

5.   Provozovatelé přepravních soustav dotčených členských států spolupracují a vyměňují si informace prostřednictvím systému regionální koordinace v oblasti zemního plynu zřízeného sítí ENTSOG podle čl. 3 odst. 6 s cílem určit dostupné propojovací kapacity do šesti hodin od podání žádosti členského státu nebo Komise. Síť ENTSOG o tom informuje Komisi a příslušné orgány dotčených členských států.“

11)

V čl. 14 odst. 3 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Po skončení stavu nouze příslušný orgán uvedený v odstavci 1 co nejdříve, a nejpozději šest týdnů po skončení stavu nouze, poskytne Komisi podrobné posouzení stavu nouze a účinnosti provedených opatření, včetně posouzení hospodářského dopadu stavu nouze, dopadu na odvětví elektroenergetiky a pomoci poskytnuté Unii a jejím členským státům nebo obdržené od Unie a jejích členských států. Uvedené posouzení obsahuje v příslušných případech podrobný popis okolností, jež vedly k aktivaci mechanismu uvedeného v článku 13, a podmínek, za nichž byly chybějící dodávky plynu přijaty, včetně zaplacené ceny a finanční kompenzace, a v příslušných případech důvody, proč nabídky solidární pomoci nebyly přijaty nebo proč plyn nebyl dodán. Toto posouzení se zpřístupní skupině GCG a zohlední se v aktualizacích plánů preventivních opatření a plánů pro stav nouze.“

12)

V článku 17a se doplňuje nový odstavec, který zní:

„2.   Zpráva, která má být předložena Komisí do 28. února 2025, obsahuje rovněž obecné posouzení uplatňování článků 6a až 6d, čl. 7 odst. 1 a odst. 4 písm. g), článku 13, článku 13a, čl. 16 odst. 3, článku 17a, článku 18a, čl. 20 odst. 4 a příloh Ia a Ib. Ke zprávě se přiloží, je-li to vhodné, legislativní návrh na změnu tohoto nařízení.“

13)

Článek 19 se mění takto:

a)

v odstavci 2 se za první větu vkládá nová věta, která zní:

„Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 8a odst. 2 je svěřena Komisi na dobu pěti let počínaje dnem 4. srpna 2024.“

;

b)

v odstavci 3 se první věta nahrazuje tímto:

„3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 8, čl. 7 odst. 5, čl. 8 odst. 5 a čl. 8a odst. 2 kdykoli zrušit.“

;

c)

v odstavci 6 se první věta nahrazuje tímto:

„6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 3 odst. 8, čl. 7 odst. 5, čl. 8 odst. 5 nebo čl. 8a odst. 2 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví.“

14)

Příloha VI se mění takto:

a)

v oddíle 5 prvním pododstavci písm. a) druhém pododstavci se za druhou odrážku „opatření za účelem diverzifikace tras přepravy plynu a zdrojů dodávek“ vkládá nová odrážka, která zní:

„—

opatření za účelem předcházení nadměrné rezervaci kapacity,“

;

b)

v oddíle 11.3 prvním pododstavci písm. a) druhém pododstavci se za druhou odrážku „opatření za účelem diverzifikace tras přepravy plynu a zdrojů dodávek“ vkládá nová odrážka, která zní:

„—

opatření za účelem předcházení nadměrné rezervaci kapacity;“.

Článek 85

Změny nařízení (EU) 2019/942

Nařízení (EU) 2019/942 se mění takto:

1)

V článku 2 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)

vydává stanoviska a doporučení určená provozovatelům přenosových či přepravních soustav, ENTSO pro elektřinu, ENTSO pro zemní plyn, Evropské síti provozovatelů vodíkových sítí (ENNOH), subjektu EU DSO, regionálním koordinačním centrům, nominovaným organizátorům trhu s elektřinou a subjektům zřízeným provozovateli přepravních soustav zemního plynu, provozovatelům zařízení LNG, provozovatelům zařízení pro skladování zemního plynu nebo provozovatelům zařízení pro skladování vodíku nebo provozovatelům vodíkových sítí;“.

2)

V čl. 3 odst. 2 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Regulační orgány, ENTSO pro elektřinu, ENTSO pro zemní plyn, ENNOH, regionální koordinační centra, subjekt EU DSO, provozovatelé přepravních soustav zemního plynu, provozovatelé vodíkových sítí, nominovaní organizátoři trhu s elektřinou a subjekty zřízené provozovateli přepravních soustav zemního plynu, provozovatelé zařízení LNG, provozovatelé zařízení pro skladování zemního plynu nebo provozovatelé zařízení pro skladování vodíku nebo provozovatelé vodíkových terminálů poskytnou ACER na její žádost veškeré stejně podrobné informace potřebné k plnění jejích úkolů podle tohoto nařízení, pokud o ně již ACER nepožádala a neobdržela je.“

3)

Článek 4 se mění takto:

a)

odstavce 1, 2 a 3 nahrazují tímto:

„1.   ACER poskytne Komisi stanovisko k návrhu stanov, seznamu členů a návrhu jednacího řádu ENTSO pro elektřinu v souladu s čl. 29 odst. 2 nařízení (EU) 2019/943, k návrhu stanov, seznamu členů a návrhu jednacího řádu ENTSO pro zemní plyn v souladu s čl. 25 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1789 (*3), k návrhu stanov, seznamu členů a návrhu jednacího řádu ENNOH v souladu s čl. 57 odst. 9 nařízení (EU) 2024/1789 a k návrhu stanov, seznamu členů a návrhu jednacího řádu subjektu EU DSO v souladu s čl. 53 odst. 3 nařízení (EU) 2019/943 a čl. 40 odst. 4 nařízení (EU) 2024/1789.

2.   Agentura ACER sleduje plnění úkolů ENTSO pro elektřinu v souladu s článkem 32 nařízení (EU) 2019/943, ENTSO pro zemní plyn v souladu s článkem 27 nařízení (EU) 2024/1789 a sítě ENNOH v souladu s článkem 64 nařízení (EU) 2024/1789 a subjektu EU DSO, jak je stanoveno v článku 55 nařízení (EU) 2019/943 a článku 41 nařízení (EU) 2024/1789.

3.   ACER může poskytnout stanovisko:

a)

pro ENTSO pro elektřinu v souladu s čl. 30 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2019/943, pro ENTSO pro zemní plyn v souladu s čl. 26 odst. 2 nařízení (EU) 2024/1789 a pro ENNOH v souladu s čl. 59 odst. 1 uvedeného nařízení ke kodexům sítě;

b)

pro ENTSO pro elektřinu v souladu s čl. 32 odst. 2 nařízení (EU) 2019/943, pro ENTSO pro zemní plyn v souladu s čl. 26 odst. 2 nařízení (EU) 2024/1789 a pro ENNOH v souladu s čl. 60 odst. 2 nařízení (EU) 2024/1789 k návrhu plánu rozvoje sítě pro celou Unii a k dalším příslušným dokumentům uvedeným v čl. 30 odst. 1 nařízení (EU) 2019/943 a v čl. 26 odst. 3 a čl. 59 odst. 1 nařízení (EU) 2024/1789 s přihlédnutím k cílům zákazu diskriminace, účinné hospodářské soutěže a řádného a bezpečného fungování vnitřních trhů s elektřinou, vodíkem a zemním plynem;

c)

pro subjekt EU DSO k návrhu ročního pracovního programu a dalších příslušných dokumentů uvedených v čl. 55 odst. 2 nařízení (EU) 2019/943 a čl. 41 odst. 3 nařízení (EU) 2024/1789, s přihlédnutím k cílům zákazu diskriminace, účinné hospodářské soutěže a řádného a bezpečného fungování vnitřního trhu s elektřinou, vodíkem a zemním plynem.

(*3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1789 ze dne 13. června 2024 o vnitřním trhu s plynem z obnovitelných zdrojů, zemním plynem a vodíkem, o změně nařízení (EU) č. 1227/2011, (EU) 2017/1938, (EU) 2019/942 a (EU) 2022/869 a rozhodnutí (EU) 2017/684 a o zrušení nařízení (ES) č. 715/2009 (Úř. věst. L, 2024/1789, 15.7.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1789/oj).“;"

b)

odstavce 6, 7 a 8 se nahrazují tímto:

„6.   Příslušné regulační orgány se koordinují, aby společně zjistily, zda ENTSO pro elektřinu, ENTSO pro zemní plyn, ENNOH, subjekt EU DSO nebo regionální koordinační centra porušují své povinnosti vyplývající z práva Unie, a činí vhodná opatření podle čl. 59 odst. 1 písm. c) a čl. 62 odst. 1 písm. f) směrnice (EU) 2019/944 nebo čl. 78 odst. 1 písm. e) směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1788 (**).

ACER na žádost jednoho nebo více regulačních orgánů nebo z vlastního podnětu vydá ENTSO pro elektřinu, ENTSO pro zemní plyn, ENNOH, subjektu EU DSO nebo regionálním koordinačním centrům odůvodněné stanovisko, jakož i příslušné doporučení, ve věci plnění jejich povinností.

7.   Zjistí-li odůvodněné stanovisko ACER případ možného porušení povinností sítí ENTSO pro elektřinu, sítí ENTSO pro zemní plyn, sítí ENNOH, subjektem EU DSO nebo regionálním koordinačním centrem, dotčené regulační orgány jednomyslně přijmou koordinovaná rozhodnutí stanovící, zda dochází k porušení příslušných povinností, a pokud ano, jaká opatření má ENTSO pro elektřinu, ENTSO pro zemní plyn, ENNOH, subjekt EU DSO nebo regionální koordinační centrum k nápravě tohoto porušení učinit. Nedosáhnou-li regulační orgány jednomyslné dohody o těchto koordinovaných rozhodnutích do čtyř měsíců ode dne, kdy obdrží odůvodněné stanovisko ACER, postoupí věc ACER k rozhodnutí podle čl. 6 odst. 10.

8.   Nenapraví-li ENTSO pro elektřinu, ENTSO pro zemní plyn, ENNOH, subjekt EU DSO nebo regionální koordinační centrum do tří měsíců porušení povinností zjištěné v souladu s odstavcem 6 nebo 7 tohoto článku nebo neučiní-li regulační orgán v členském státě, v němž má daný subjekt sídlo, kroky k zajištění souladu, vydá ACER tomuto regulačnímu orgánu doporučení, aby v souladu s čl. 59 odst. 1 písm. c) a čl. 62 odst. 1 písm. f) směrnice (EU) 2019/944 nebo s čl. 78 odst. 1 písm. f) směrnice (EU) 2024/1788 učinil kroky s cílem zajistit, aby ENTSO pro elektřinu, ENTSO pro zemní plyn, ENNOH, subjekt EU DSO nebo regionální koordinační centrum plnily své povinnosti, a informuje o tom Komisi.

(**)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1788 ze dne 13. června 2024 o společných pravidlech pro vnitřní trh s plynem z obnovitelných zdrojů, zemním plynem a vodíkem a o změně směrnice (EU) 2023/1791 a o zrušení směrnice 2009/73/ES (Úř. věst. L, 2024/1788, 15.7.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2024/1788/oj).“ "

4)

V článku 5 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   ACER se účastní vypracovávání kodexů sítě v souladu s článkem 59 nařízení (EU) 2019/943 a s články 71 a 72 nařízení (EU) 2024/1789 a pokynů v souladu s čl. 61 odst. 6 nařízení (EU) 2019/943 a čl. 74 odst. 5 nařízení (EU) 2024/1789. Zejména:

a)

předkládá Komisi nezávazné rámcové pokyny, je-li o to požádána podle čl. 59 odst. 4 nařízení (EU) 2019/943 nebo podle čl. 71 odst. 4 či čl. 72 odst. 4 nařízení (EU) 2024/1789 ACER přezkoumá rámcové pokyny a znovu je předloží Komisi, je-li o to požádána podle čl. 59 odst. 7 nařízení (EU) 2019/943 nebo podle čl. 71 odst. 7 či čl. 72 odst. 7 nařízení (EU) 2024/1789;

b)

reviduje kodex sítě v souladu s čl. 59 odst. 11 nařízení (EU) 2019/943 nebo s čl. 71 odst. 11 či čl. 72 odst. 11 nařízení (EU) 2024/1789. Ve své revizi ACER zohlední připomínky vyjádřené všemi zúčastněnými stranami během vypracovávání revidovaného kodexu sítě, které vede ENTSO pro elektřinu, ENTSO pro zemní plyn, ENNOH nebo subjekt EU DSO, a konzultuje s příslušnými zainteresovanými subjekty znění, které má být předloženo Komisi. Za tímto účelem může ACER využít výbor pro vypracování návrhu zřízený podle kodexů sítě, je-li to vhodné. ACER podá Komisi zprávu o výsledku konzultací. Následně jí předloží revidovaný kodex sítě v souladu s čl. 59 odst. 11 nařízení (EU) 2019/943 nebo s čl. 71 odst. 11 či čl. 72 odst. 11 nařízení (EU) 2024/1789. Pokud ENTSO pro elektřinu, ENTSO pro zemní plyn, ENNOH nebo subjekt EU DSO kodex sítě nevypracovaly, ACER připraví a předloží Komisi návrh kodexu sítě, je-li o to požádána podle čl. 59 odst. 12 nařízení (EU) 2019/943 nebo podle čl. 71 odst. 12 či čl. 72 odst. 12 nařízení (EU) 2024/1789.

c)

poskytne Komisi řádně odůvodněné stanovisko v souladu s čl. 32 odst. 1 nařízení (EU) 2019/943 nebo s čl. 27 odst. 1 či čl. 64 odst. 2 nařízení (EU) 2024/1789, pokud ENTSO pro elektřinu, ENTSO pro plyn, ENNOH nebo subjekt EU DSO neprovedly kodex sítě vypracovaný podle čl. 30 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2019/943 nebo podle čl. 26 odst. 1 či čl. 59 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2024/1789 nebo kodex sítě, který byl stanoven v souladu s čl. 59 odst. 3 až 12 nařízení (EU) 2019/943 nebo s čl. 71 odst. 3 až 12 či čl. 72 odst. 3 až 12 nařízení (EU) 2024/1789, který však nebyl Komisí přijat podle čl. 59 odst. 13 nařízení (EU) 2019/943 nebo podle čl. 71 odst. 13 či čl. 72 odst. 13 nařízení (EU) 2024/1789.

d)

monitoruje a analyzuje provádění kodexů sítě přijatých Komisí v souladu s článkem 59 nařízení (EU) 2019/943 a s články 71 a 72 nařízení (EU) 2024/1789 a pokynů přijatých v souladu s článkem 61 nařízení (EU) 2019/943 a s článkem 74 nařízení (EU) 2024/1789 a jejich vliv na harmonizaci použitelných pravidel zaměřených na usnadnění integrace trhu, jakož i na nediskriminaci, účinnou hospodářskou soutěž a řádné fungování trhu, a podává o tom zprávu Komisi.“

5)

Článek 6 se mění takto:

a)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.   Do 5. července 2022 a poté každé čtyři roky předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o nezávislosti regulačních orgánů podle čl. 57 odst. 7 směrnice (EU) 2019/944 a podle čl. 76 odst. 6 směrnice (EU) 2024/1788.“

;

b)

odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5.   ACER poskytne na žádost jednoho nebo více regulačních orgánů nebo Komise věcné stanovisko k tomu, zda je rozhodnutí přijaté regulačním orgánem v souladu s kodexy sítě a pokyny uvedenými v nařízení (EU) 2019/943, nařízení (EU) 2024/1789, směrnici (EU) 2019/944 nebo směrnici (EU) 2024/1788, s jinými příslušnými ustanoveními těchto nařízení nebo směrnic nebo s článkem 13 nařízení (EU) 2017/1938.“

;

c)

vkládají se nové odstavce, které znějí:

„9a.   ACER vydá doporučení provozovatelům přenosových či přepravních soustav, provozovatelům distribučních soustav, provozovatelům vodíkových sítí a regulačním orgánům ohledně metodiky pro stanovení rozdělení nákladů v čase podle čl. 5 odst. 6 prvního pododstavce nařízení (EU) 2024/1789.

ACER může vydat doporučení provozovatelům přenosových či přepravních soustav, provozovatelům přepravních soustav, provozovatelům distribučních soustav, provozovatelům vodíkových sítí a regulačním orgánům ohledně regulační báze aktiv podle čl. 5 odst. 6 třetího pododstavce nařízení (EU) 2024/1789.

9b.   ACER může vydat doporučení regulačním orgánům ohledně přidělení nákladů na řešení omezení přeshraničních toků v důsledku rozdílů v kvalitě zemního plynu podle čl. 21 odst. 11 nařízení (EU) 2024/1789.

9c.   ACER může vydat doporučení regulačním orgánům ohledně přidělení nákladů na řešení omezení přeshraničních toků v důsledku rozdílů v kvalitě vodíku podle čl. 55 odst. 8 nařízení (EU) 2024/1789.

9d.   ACER zveřejňuje zprávy o sledování překročení kapacity v propojovacích bodech podle bodu 2.2.1 odst. 2 přílohy I nařízení (EU) 2024/1789.“

;

d)

odstavec 10 se mění takto:

i)

první pododstavec se nahrazuje tímto:

„ACER má pravomoc přijímat samostatná rozhodnutí o regulačních otázkách, které mají dopad na přeshraniční obchod nebo bezpečnost přeshraniční soustavy a které vyžadují společné rozhodnutí alespoň dvou regulačních orgánů, pokud jim byla tato pravomoc svěřena na základě jednoho z těchto právních aktů:

a)

legislativního aktu Unie přijatého řádným legislativním postupem;

b)

kodexů sítě a pokynů uvedených v článcích 59 až 61 nařízení (EU) 2019/943 a přijatých před 4. červencem 2019 a pozdějších revizí těchto kodexů a pokynů;

c)

kodexů sítě a pokynů uvedených v článcích 59 až 61 nařízení (EU) 2019/943 a přijatých jako prováděcí akty podle článku 5 nařízení (EU) č. 182/2011;

d)

rámcových pokynů podle přílohy I nařízení (EU) 2024/1789; nebo

e)

kodexů sítě a rámcových pokynů uvedených v článcích 71 až 74 nařízení (EU) 2024/1789.“

;

ii)

v druhém pododstavci se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)

pokud příslušné regulační orgány nedokázaly dosáhnout dohody do šesti měsíců ode dne, kdy byla věc postoupena poslednímu z těchto regulačních orgánů, nebo do čtyř měsíců, pokud jde o případy podle čl. 4 odst. 7 tohoto nařízení, nebo podle čl. 59 odst. 1 písm. c) či čl. 62 odst. 1 písm. f) směrnice (EU) 2019/944 nebo čl. 78 odst. 1 písm. f) směrnice (EU) 2024/1788;“

;

iii)

třetí a čtvrtý pododstavec se nahrazují tímto:

„Příslušné regulační orgány mohou společně požádat, aby doba uvedená v druhém pododstavci písm. a) tohoto odstavce byla prodloužena o dobu nejvýše šesti měsíců, vyjma případů podle čl. 4 odst. 7 tohoto nařízení, nebo podle čl. 59 odst. 1 písm. c) nebo čl. 62 odst. 1 písm. f) směrnice (EU) 2019/944 nebo čl. 78 odst. 1 písm. f) směrnice (EU) 2024/1788.

V případě, že pravomoci k rozhodování v přeshraničních otázkách ve smyslu prvního pododstavce tohoto odstavce byly svěřeny regulačním orgánům v nových kodexech sítě a pokynech uvedených v článcích 59 až 61 nařízení (EU) 2019/943, jež byly přijaty jako akty v přenesené pravomoci po 4. červenci 2019, má ACER pravomoc pouze na základě dobrovolnosti podle druhého pododstavce písm. b) tohoto odstavce, na žádost podanou nejméně 60 % příslušných regulačních orgánů. Pokud se věc týká jen dvou regulačních orgánů, může se v dané záležitosti obrátit na ACER kterýkoli z nich.“

;

e)

v odstavci 12 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)

vydá rozhodnutí do šesti měsíců ode dne postoupení věci nebo do čtyř měsíců od tohoto dne, pokud jde o případy podle čl. 4 odst. 7 tohoto nařízení nebo podle čl. 59 odst. 1 písm. c) či čl. 62 odst. 1 písm. f) směrnice (EU) 2019/944 nebo podle čl. 78 odst. 1 písm. f) směrnice (EU) 2024/1788; a“

;

6)

V článku 14 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Při plnění svých úkolů, zejména při vypracovávání rámcových pokynů podle článku 59 nařízení (EU) 2019/943 nebo podle článků 71 a 72 nařízení (EU) 2024/1789, a při navrhování změn kodexů sítě podle článku 60 nařízení (EU) 2019/943 nebo podle článku 73 nařízení (EU) 2024/1789 ACER vede v rané fázi otevřeným a transparentním způsobem rozsáhlé konzultace s účastníky trhu, provozovateli přenosových či přepravních soustav, provozovateli vodíkových přepravních sítí, spotřebiteli, konečnými uživateli a případně orgány pro hospodářskou soutěž, aniž jsou dotčeny jejich pravomoci, zejména pokud se její úkoly týkají provozovatelů přenosových či přepravních soustav a vodíkových přepravních sítí.“

;

7)

Článek 15 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   ACER v úzké spolupráci s Komisí, členskými státy a příslušnými vnitrostátními orgány, včetně regulačních orgánů, a aniž jsou dotčeny pravomoci orgánů pro hospodářskou soutěž, monitoruje velkoobchodní a maloobchodní trhy s elektřinou a zemním plynem, zejména úroveň a tvorbu maloobchodních a velkoobchodních cen, s cílem pomoci příslušným orgánům odhalit případné protisoutěžní, nekalé nebo netransparentní chování hospodářských subjektů na trhu a s ohledem na dodržování práv spotřebitelů stanovených ve směrnici (EU) 2019/944 a směrnici (EU) 2024/1788, dopad vývoje na trhu na zákazníky v domácnosti, přístup k sítím, včetně přístupu pro elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů energie, pokrok dosažený ohledně propojovacích vedení, potenciální překážky bránící přeshraničnímu obchodu, včetně dopadu přimíchávání vodíku do soustavy zemního plynu a překážek bránících přeshraničnímu toku biometanu, regulační omezení pro nové účastníky trhu a menší účastníky trhu, včetně občanských společenství pro energii a energetických společenství využívajících obnovitelné zdroje energie, státní zásahy zkreslující ceny tak, že neodrážejí faktický nedostatek nabídky, například zásahy uvedené v čl. 10 odst. 4 nařízení (EU) 2019/943, a výkon činnosti členských států v oblasti bezpečnosti dodávek elektřiny na základě výsledků evropského posouzení zdrojové přiměřenosti podle článku 23 uvedeného nařízení, zejména s přihlédnutím k hodnocení ex post podle článku 17 nařízení (EU) 2019/941.

ACER v úzké spolupráci s Komisí, členskými státy a příslušnými vnitrostátními orgány, včetně regulačních orgánů, a aniž jsou dotčeny pravomoci orgánů pro hospodářskou soutěž, monitoruje trhy s vodíkem, zejména dopad vývoje na trhu na zákazníky, přístup k vodíkové síti, včetně přístupu k síti pro vodík vyrobený z obnovitelných zdrojů energie, pokrok dosažený ohledně propojovacích vedení a potenciální překážky bránící přeshraničnímu obchodu.“

;

b)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   ACER každoročně zveřejňuje zprávu o výsledcích monitorování podle odstavce 1. V této zprávě uvede veškeré překážky dokončení vnitřních trhů s elektřinou, zemním plynem a vodíkem.“

;

c)

doplňují se nové odstavce, které znějí:

„6.   ACER zveřejňuje studie srovnávající nákladovou účinnost provozovatelů přenosových či přepravních soustav v Unii podle čl. 19 odst. 2 nařízení (EU) 2024/1789.

7.   ACER vydává stanoviska, která stanoví harmonizovaný formát pro zveřejňování technických údajů o přístupu k vodíkovým přepravním sítím, a zveřejní zprávu o sledování překročení kapacity v propojovacích bodech podle rámcových pokynů stanovených v příloze I nařízení (EU) 2024/1789.“

Článek 86

Změny nařízení (EU) 2022/869

Nařízení (EU) 2022/869 se mění takto:

1)

Články 11, 12 a 13 se nahrazují tímto:

„Článek 11

Analýza nákladů a přínosů energetického systému v celé šíři

1.   Síť ENTSO pro elektřinu a Evropská síť provozovatelů vodíkových sítí (dále jen ‚síť ENNOH‘) uvedené v článku 57 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1789 (*4) vypracují konzistentní jednotné odvětvové návrhy metodiky, včetně modelu energetické sítě a trhu uvedeného v odstavci 10 tohoto článku, pro harmonizovanou analýzu nákladů a přínosů energetického systému v celé šíři na úrovni Unie u projektů na seznamu Unie, které spadají do kategorií energetické infrastruktury stanovených v bodě 1 písm. a), b), d) a f) a v bodě 3 přílohy II tohoto nařízení.

Metodiky uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce jsou zpracovány v souladu se zásadami stanovenými v příloze V, jsou založené na společných předpokladech umožňujících srovnávání projektů a jsou v souladu cíli Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030 a jejím cílem klimatické neutrality do roku 2050 a s pravidly a ukazateli stanovenými v příloze IV.

Metodiky uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce se použijí pro přípravu každého následujícího desetiletého plánu rozvoje sítě pro celou Unii, který vypracuje síť ENTSO pro elektřinu podle článku 30 nařízení (EU) 2019/943 nebo síť ENNOH podle článku 60 nařízení (EU) 2024/1789.

Do 24. dubna 2023 síť ENTSO pro elektřinu poté, co během konzultačního postupu uvedeného v odstavci 2 shromáždí informace od příslušných zúčastněných stran, zveřejní své konzistentní jednotné odvětvové návrhy metodiky a předloží je členským státům, Komisi a agentuře. Každá metodika analýzy nákladů a přínosů vodíku v rámci celého energetického systému vypracovaná sítí ENTSO pro zemní plyn do 1. září 2024 se schvaluje postupem stanoveným v tomto článku. Do 1. prosince 2025 síť ENNOH zveřejní a předloží členským státům, Komisi a agentuře svůj konzistentní jednotný odvětvový návrh metodiky poté, co shromáždí podněty od příslušných zúčastněných stran během konzultačního postupu podle čl. 61 odst. 3 písm. d) nařízení (EU) 2024/1789.

2.   Před předložením svých návrhů metodik členským státům, Komisi a agentuře v souladu s odstavcem 1 zveřejní síť ENTSO pro elektřinu a síť ENNOH předběžné návrhy metodik a vedou rozsáhlé konzultace a požádají o doporučení členské státy a alespoň organizace zastupující všechny příslušné zúčastněné strany, včetně Evropského subjektu pro provozovatele distribučních soustav zřízeného podle čl. 52 odst. 1 nařízení (EU) 2019/943 (dále jen ‚subjekt EU DSO‘), sdružení zapojených do trhů s elektřinou, zemním plynem a vodíkem, vytápěním a chlazením a zachycováním a ukládáním uhlíku, zúčastněných stran v oblasti zachycování a využívání uhlíku, nezávislých agregátorů, subjektů odezvy na poptávku, organizací zapojených do řešení energetické účinnosti, sdružení spotřebitelů energie, zástupců občanské společnosti, a pokud to bude považováno za vhodné, vnitrostátní regulační orgány a další vnitrostátní orgány.

Do tří měsíců od zveřejnění předběžných návrhů metodik podle prvního pododstavce může kterákoliv zúčastněná strana uvedená v prvním pododstavci předložit doporučení.

Evropský vědecký poradní výbor pro změnu klimatu zřízený podle článku 10a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 401/2009 (*5) může z vlastního podnětu předložit stanovisko k návrhům metodik.

Členské státy a zúčastněné strany uvedené v prvním pododstavci případně předloží a zveřejní svá doporučení a Evropský vědecký poradní výbor pro změnu klimatu předloží své stanovisko agentuře a případně síti ENTSO pro elektřinu nebo síti ENNOH a zpřístupní je veřejnosti.

Konzultační postup je otevřený, včasný a transparentní. Síť ENTSO pro elektřinu a síť ENNOH vypracují a zveřejní zprávu o konzultačním postupu.

Pokud síť ENTSO pro elektřinu a síť ENNOH doporučení členských států, zúčastněných stran nebo vnitrostátních orgánů či stanovisko Evropského vědeckého poradního výboru pro změnu klimatu nezohlední nebo je zohlední pouze částečně, odůvodní to.

3.   Do tří měsíců ode dne obdržení návrhů metodik spolu se vstupy získanými během konzultací a se zprávou o této konzultaci poskytne agentura stanovisko síti ENTSO pro elektřinu a síti ENNOH. Agentura sdělí své stanovisko síti ENTSO pro elektřinu, síti ENNOH, členským státům a Komisi a zveřejní je na svých internetových stránkách.

4.   Do tří měsíců od obdržení návrhů metodik mohou členské státy předložit svá stanoviska síti ENTSO pro elektřinu, síti ENNOH a Komisi. V zájmu usnadnění konzultací může Komise uspořádat zvláštní zasedání skupin za účelem projednání návrhů metodik.

5.   Do tří měsíců ode dne obdržení stanovisek agentury a členských států podle odstavců 3 a 4 pozmění síť ENTSO pro elektřinu a síť ENNOH své metodiky tak, aby plně zohledňovaly stanoviska agentury a členských států, a předloží je spolu se stanoviskem agentury Komisi ke schválení. Komise vydá své rozhodnutí do tří měsíců od předložení metodiky sítí ENTSO pro elektřinu, sítí ENTSO pro zemní plyn či sítí ENNOH.

6.   Do dvou týdnů od schválení Komisí v souladu s odstavcem 5 zveřejní síť ENTSO pro elektřinu a síť ENNOH své příslušné metodiky na svých internetových stránkách. Zveřejní příslušné vstupní údaje a další relevantní údaje o síti, toku zatížení a trhu v dostatečně přesné podobě, přičemž dodržují omezení podle vnitrostátního práva a příslušných dohod o mlčenlivosti. Komise a agentura zajistí zachování důvěrnosti obdržených údajů na své straně i u osob, které pro ně na základě těchto údajů provádějí analýzy.

7.   Metodiky se pravidelně aktualizují a zdokonalují postupem podle odstavců 1 až 6. Musí v nich být zejména provedeny změny po předložení modelu energetické sítě a trhu uvedeného v odstavci 10. Agentura může z vlastního podnětu nebo na základě řádně odůvodněné žádosti vnitrostátních regulačních orgánů nebo zúčastněných stran a po formální konzultaci s organizacemi zastupujícími všechny příslušné zúčastněné strany uvedené v odstavci 2 prvním pododstavci a s Komisí o tyto aktualizace a zdokonalení požádat, s uvedením důvodů a harmonogramu. Agentura zveřejní žádosti vnitrostátních regulačních orgánů nebo zúčastněných stran a všechny příslušné dokumenty, které nejsou citlivé z obchodního hlediska, na jejichž základě požádala o aktualizaci nebo zdokonalení.

8.   U projektů, které spadají do kategorií energetické infrastruktury stanovených v bodě 1 písm. c) a e) a v bodech 2, 4 a 5 přílohy II, zajistí Komise vypracování metodik pro harmonizovanou analýzu nákladů a přínosů energetického systému v celé šíři na úrovni Unie. Tyto metodiky jsou v souladu s metodikami vypracovanými sítí ENTSO pro elektřinu a sítí ENNOH, pokud jde o přínosy a náklady. Agentura s podporou vnitrostátních regulačních orgánů prosazuje soulad těchto metodik s metodikami vypracovanými sítí ENTSO pro elektřinu a sítí ENNOH. Tyto metodiky se vypracují transparentním způsobem, včetně rozsáhlých konzultací s členskými státy a všemi relevantními zúčastněnými stranami.

9.   Každé tři roky agentura stanoví a zveřejní soubor ukazatelů a odpovídajících referenčních hodnot pro srovnání jednotkových investičních nákladů u srovnatelných projektů kategorií energetické infrastruktury uvedených v příloze II. Předkladatelé projektů poskytnou požadované údaje vnitrostátním regulačním orgánům a agentuře.

Agentura zveřejní první ukazatele pro kategorie infrastruktury uvedené v bodech 1, 2 a 3 přílohy II do 24. dubna 2023 v rozsahu, v němž jsou k dispozici údaje pro výpočet spolehlivých ukazatelů a referenčních hodnot. Tyto referenční hodnoty mohou síť ENTSO pro elektřinu a síť ENNOH použít k analýzám nákladů a přínosů prováděným pro následné desetileté plány rozvoje sítě pro celou Unii.

Agentura zveřejní první ukazatele pro kategorie energetické infrastruktury uvedené v bodech 4 a 5 přílohy II do 24. dubna 2025.

10.   Po rozsáhlých konzultacích se zúčastněnými stranami uvedenými v odst. 2 prvním pododstavci síť ENTSO pro elektřinu, síť ENTSO pro zemní plyn a síť ENNOH do 31. října 2025 společně předloží Komisi a agentuře konzistentní a postupně integrovaný model, který zajistí soulad mezi jednotnými odvětvovými metodikami založenými na společných předpokladech, zahrne infrastrukturu pro přenos elektřiny a přepravu zemního plynu a dopravu vodíku, zařízení pro skladování zemního plynu, zkapalněný zemní plyn a elektrolyzéry a bude pokrývat prioritní koridory a oblasti energetické infrastruktury podle přílohy I vymezené v souladu se zásadami stanovenými v příloze V.

11.   Model uvedený v odstavci 10 zahrnuje alespoň vzájemné vazby příslušných odvětví ve všech fázích plánování infrastruktury, konkrétně scénáře, technologie a prostorové rozlišení, zjišťování nedostatků v infrastruktuře, zejména pokud jde o přeshraniční kapacity, a posouzení projektů.

12.   Poté, co model podle odstavce 10 schválí Komise postupem stanoveným v odstavcích 1 až 5, bude tento model zahrnut do metodik uvedených v odstavci 1, které budou odpovídajícím způsobem pozměněny.

13.   Alespoň každých pět let, počínaje dnem schválení podle odstavce 10, a v případě nutnosti častěji, se tento model a konzistentní jednotné odvětvové metodiky pro analýzu nákladů a přínosů aktualizují postupem uvedeným v odstavci 7.

14.   Do 1. ledna 2027 se tento článek použije s výhradou přechodných ustanovení podle článku 61 nařízení (EU) 2024/1789.

Článek 12

Scénáře pro desetileté plány rozvoje sítě

1.   Agentura po rozsáhlých konzultacích za účasti Komise, členských států, sítě ENTSO pro elektřinu, sítě ENTSO pro zemní plyn, subjektu EU DSO a alespoň organizací zastupujících sdružení působící na trzích s elektřinou, zemním plynem a vodíkem, vytápěním a chlazením a zachycováním a ukládáním uhlíku a zúčastněných stran v oblasti zachycování a využívání uhlíku, nezávislých agregátorů, subjektů odezvy na poptávku, organizací zapojených do řešení v oblasti energetické účinnosti, sdružení spotřebitelů energie a zástupců občanské společnosti zveřejní do 24. ledna 2023 rámcové pokyny pro společné scénáře, které vypracují síť ENTSO pro elektřinu, síť ENTSO pro zemní plyn a síť ENNOH. Tyto rámcové pokyny podle potřeby pravidelně aktualizují. Do konzultačního postupu o případné aktualizaci rámcových pokynů se rovněž zapojí síť ENNOH.

V rámcových pokynech uvedených v prvním pododstavci se stanoví kritéria pro transparentní, nediskriminační a důkladné vypracování scénářů s přihlédnutím k osvědčeným postupům v oblasti posuzování infrastruktury a plánování rozvoje sítě. Tyto pokyny mají rovněž zajistit, aby základní scénáře sítě ENTSO pro elektřinu, sítě ENTSO pro zemní plyn a sítě ENNOH byly plně v souladu se zásadou ‚energetická účinnost v první řadě‘ a s cíli Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030 a s jejím cílem klimatické neutrality do roku 2050 a aby přihlížely k nejnovějším dostupným scénářům Komise a případně i k vnitrostátním plánům v oblasti energetiky a klimatu.

Evropský vědecký poradní výbor pro změnu klimatu může z vlastního podnětu poskytnout poznatky o tom, jak zajistit soulad scénářů s cíli Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030 a s jejím cílem klimatické neutrality do roku 2050. Agentura tyto poznatky řádně zohlední v rámcových pokynech uvedených v prvním pododstavci.

Pokud agentura doporučení členských států, zúčastněných stran a Evropského vědeckého poradního výboru pro změnu klimatu nezohlední nebo je zohlední jen částečně, uvede pro to důvody.

2.   Při vypracovávání společných scénářů, které mají být použity pro desetileté plány rozvoje sítě pro celou Unii, se síť ENTSO pro elektřinu, síť ENTSO pro zemní plyn a síť ENNOH řídí rámcovými pokyny agentury.

Společné scénáře rovněž zahrnují dlouhodobou perspektivu do roku 2050 a případně i průběžné kroky.

3.   Síť ENTSO pro elektřinu, síť ENTSO pro zemní plyn a síť ENNOH vyzvou organizace zastupující všechny příslušné zúčastněné strany, včetně subjektu EU DSO, sdružení zapojených do trhů s elektřinou, plynem a vodíkem, vytápěním a chlazením a zachycováním a ukládáním uhlíku, zúčastněných stran v oblasti zachycování a využívání uhlíku, nezávislých agregátorů, subjektů odezvy na poptávku, organizací zapojených do řešení v oblasti energetické účinnosti, sdružení spotřebitelů energie a zástupců občanské společnosti, k účasti na vypracovávání scénářů, zejména klíčových prvků, jako jsou předpoklady a způsob, jakým jsou zohledněny v údajích scénářů.

4.   Síť ENTSO pro elektřinu, síť ENTSO pro zemní plyn a ENNOH zveřejní návrh zprávy o společných scénářích a předloží jej agentuře, členským státům a Komisi k vyjádření stanoviska.

Stanovisko ke zprávě o společných scénářích může z vlastního podnětu poskytnout i Evropský vědecký poradní výbor pro změnu klimatu.

5.   Do tří měsíců ode dne obdržení návrhu zprávy o společných scénářích spolu se vstupy získanými během konzultace a zprávou o tom, jak byly tyto informace zohledněny, poskytne agentura síti ENTSO pro elektřinu, síti ENTSO pro zemní plyn, síti ENNOH, členským státům a Komisi stanovisko k souladu scénářů s rámcovými pokyny uvedenými v odst. 1 prvním pododstavci, včetně případných doporučení ohledně změn.

Ve stejné lhůtě může Evropský vědecký poradní výbor pro změnu klimatu z vlastního podnětu poskytnout stanovisko k souladu scénářů s cíli Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030 a s jejím cílem klimatické neutrality do roku 2050.

6.   Komise do tří měsíců od obdržení stanoviska podle odstavce 5 schválí návrh zprávy o společných scénářích s přihlédnutím ke stanoviskům agentury a členských států, nebo požádá síť ENTSO pro elektřinu, síť ENTSO pro zemní plyn a síť ENNOH, aby jej pozměnily.

Síť ENTSO pro elektřinu, síť ENTSO pro zemní plyn a síť ENNOH předloží důvody vysvětlující, jak byla žádost Komise o změny vyřešena.

V případě, že Komise zprávu o společných scénářích neschválí, poskytne síti ENTSO pro elektřinu, síti ENTSO pro zemní plyn a síti ENNOH odůvodněné stanovisko.

7.   Do dvou týdnů od schválení zprávy o společných scénářích v souladu s odstavcem 6 zveřejní síť ENTSO pro elektřinu, síť ENTSO pro zemní plyn a ENNOH tuto zprávu na svých internetových stránkách. Zveřejní rovněž příslušné vstupní a výstupní údaje v dostatečně jasné a přesné podobě, tak aby výsledky mohly reprodukovat třetí strany, přičemž náležitě zohlední vnitrostátní právní předpisy a příslušné dohody o mlčenlivosti a citlivé informace.

8.   Do 1. ledna 2027 se tento článek použije s výhradou přechodných ustanovení stanovených v článku 61 nařízení (EU) 2024/1789.

Článek 13

Zjišťování nedostatků v infrastruktuře

1.   Síť ENTSO pro elektřinu, síť ENTSO pro zemní plyn a síť ENNOH zveřejní do šesti měsíců od schválení zprávy o společných scénářích podle čl. 12 odst. 6 a poté každé dva roky zprávy o nedostatcích v infrastruktuře vypracované v rámci desetiletých plánů rozvoje sítě pro celou Unii.

Při posuzování nedostatků v infrastruktuře síť ENTSO pro elektřinu, síť ENTSO pro zemní plyn a síť ENNOH založí svou analýzu na scénářích vypracovaných podle článku 12, uplatní zásadu ‚energetická účinnost v první řadě‘ a budou přednostně zvažovat všechny příslušné alternativy k nové infrastruktuře. Při zvažování nových řešení v oblasti infrastruktury se v rámci posouzení nedostatků v infrastruktuře zohlední všechny relevantní náklady, včetně posílení sítě.

Posouzení nedostatků v infrastruktuře se zaměří zejména na ty nedostatky v infrastruktuře, které mohou mít vliv na splnění cílů Unie v oblasti klimatu a energetiky pro rok 2030 a jejího cíle klimatické neutrality do roku 2050.

Před zveřejněním svých příslušných zpráv vede síť ENTSO pro elektřinu, síť ENTSO pro zemní plyn a síť ENNOH rozsáhlé konzultace za účasti všech příslušných zúčastněných stran, včetně subjektu EU DSO, sdružení zapojených do trhů s elektřinou, plynem a vodíkem, vytápěním a chlazením a zachycováním a ukládáním uhlíku, zúčastněných stran v oblasti zachycování a využívání uhlíku, nezávislých agregátorů, subjektů odezvy na poptávku, organizací zapojených do řešení v oblasti energetické účinnosti, sdružení spotřebitelů energie, zástupců občanské společnosti, agentury a všech zástupců členských států, jež jsou součástí příslušných prioritních koridorů energetické infrastruktury uvedených v příloze I.

2.   Síť ENTSO pro elektřinu, síť ENTSO pro zemní plyn a síť ENNOH předloží svůj návrh zprávy o nedostatcích v infrastruktuře agentuře, Komisi a členským státům k vyjádření stanoviska.

3.   Do tří měsíců ode dne obdržení zprávy o nedostatcích v infrastruktuře spolu se vstupy získanými v rámci konzultací a zprávou o tom, jak byly tyto informace zohledněny, poskytne agentura stanovisko síti ENTSO pro elektřinu, síti ENTSO pro zemní plyn nebo síti ENNOH, Komisi a členským státům a zpřístupní je veřejnosti.

4.   Do tří měsíců od obdržení stanoviska agentury podle odstavce 3 vypracuje Komise s přihlédnutím ke stanovisku agentury a s využitím informací poskytnutých členskými státy stanovisko a předloží je síti ENTSO pro elektřinu, síti ENTSO pro zemní plyn nebo síti ENNOH.

5.   Síť ENTSO pro elektřinu, síť ENTSO pro zemní plyn a síť ENNOH v souladu se stanovisky Komise a členských států upraví své zprávy o nedostatcích v infrastruktuře, přičemž náležitě zohlední stanovisko agentury, a zpřístupní tyto zprávy veřejnosti.

6.   Do 1. ledna 2027 se tento článek použije s výhradou přechodných ustanovení uvedených v článku 61 nařízení (EU) 2024/1789.

(*4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1789 ze dne 13. června 2024 o vnitřním trhu s plynem z obnovitelných zdrojů, zemním plynem a vodíkem, o změně nařízení (EU) č. 1227/2011, (EU) 2017/1938, (EU) 2019/942 a (EU) 2022/869 a rozhodnutí (EU) 2017/684 a o zrušení nařízení (ES) č. 715/2009 (Úř. věst. L, 2024/1789, 15.7.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1789/oj).;"

(*5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 401/2009 ze dne 23. dubna 2009 o Evropské agentuře pro životní prostředí a Evropské informační a pozorovací síti pro životní prostředí (Úř. věst. L 126, 21.5.2009, s. 13).“;"

2)

V článku 31 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„5.   V přílohách tohoto nařízení se jakýmkoli odkazem na ‚síť ENTSO pro zemní plyn‘ rozumí ‚síť ENTSO pro zemní plyn a síť ENNOH‘ pro účely přechodných ustanovení podle článku 61 nařízení (EU) 2024/1789. Od 1. ledna 2027 se jakýmkoli odkazem na ‚síť ENTSO pro plyn‘ rozumí ‚síť ENNOH‘.“

Článek 87

Změny rozhodnutí (EU) 2017/684

Oznamovací povinnosti vztahující se na mezivládní dohody v oblasti energetiky týkající se zemního plynu, jak stanoví rozhodnutí (EU) 2017/684, se považují za povinnosti vztahující se rovněž na mezivládní dohody týkající se vodíku, včetně sloučenin vodíku, jako jsou amoniak a tekuté organické nosiče vodíku.

Článek 88

Zrušení

Nařízení (ES) č. 715/2009 se zrušuje. Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze III tohoto nařízení.

Článek 89

Vstup v platnost

1.   Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 5. února 2025.

2.   Odchylně od odstavce 1 tohoto článku:

a)

Čl. 11 odst. 3 písm. b), čl. 34 odst. 6 a článek 84 se použijí ode dne 1. ledna 2025;

b)

Oddíl 5 se použije ode dne 1. ledna 2025, s výjimkou článků 42, 43, 44, 52, 53 a 54, které se použijí od 4. srpna 2024.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 13. června 2024

Za Evropský parlament

předsedkyně

R. METSOLA

Za Radu

předsedkyně

H. LAHBIB


(1)   Úř. věst. C 323, 26.8.2022, s. 101.

(2)   Úř. věst. C 498, 30.12.2022, s. 83.

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 11. dubna 2024 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 21. května 2024.

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám a o zrušení nařízení (ES) č. 1775/2005 (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 36).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).

(6)  Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. července 2020 o komplexním evropském přístupu ke skladování energie (2019/2189(INI)) (Úř. věst. C 371, 15.9.2021, s. 58).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/857 ze dne 19. dubna 2023, kterým se mění nařízení (EU) 2018/842 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a nařízení (EU) 2018/1999 (Úř. věst. L 111, 26.4.2023, s. 1).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/957 ze dne 10. května 2023, kterým se mění nařízení (EU) 2015/757 s cílem zajistit, aby byly do systému EU pro obchodování s emisemi začleněny činnosti v oblasti námořní dopravy a aby byly monitorovány, vykazovány a ověřovány emise dalších skleníkových plynů a emise z dalších typů lodí (Úř. věst. L 130, 16.5.2023, s. 105).

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1805 ze dne 13. září 2023 o využívání obnovitelných a nízkouhlíkových paliv v námořní dopravě a o změně směrnice 2009/16/ES (Úř. věst. L 234, 22.9.2023, s. 48).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2405 ze dne 18. října 2023 o zajištění rovných podmínek pro udržitelnou leteckou dopravu (Iniciativa pro letecká paliva ReFuelEU) (Úř. věst. L, 2023/2405, 31.10.2023, ELI: https://eur-lex.europa.eu/eli/reg/2023/2405/oj).

(11)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/959 ze dne 10. května 2023, kterou se mění směrnice 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a rozhodnutí (EU) 2015/1814 o vytvoření a uplatňování rezervy tržní stability pro systém Unie pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (Úř. věst. L 130, 16.5.2023, s. 134).

(12)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1791 ze dne 13. září 2023 o energetické účinnosti a o změně nařízení (EU) 2023/955 (Úř. věst. L 231, 20.9.2023, s. 1).

(13)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2413 ze dne 18. října 2023, kterou se mění směrnice (EU) 2018/2001, nařízení (EU) 2018/1999 a směrnice 98/70/ES, pokud jde o podporu energie z obnovitelných zdrojů, a zrušuje směrnice Rady (EU) 2015/652 (Úř. věst. L, 2023/2413, 31.10.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2023/2413/oj).

(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1056 ze dne 24. června 2021, kterým se zřizuje Fond pro spravedlivou transformaci (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 1).

(15)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1788 ze dne 13. června 2024 o společných pravidlech pro vnitřní trh s plynem z obnovitelných zdrojů, zemním plynem a vodíkem a o změně směrnice (EU) 2023/1791 a o zrušení směrnice 2009/73/ES (Úř. věst. L, 2024/1788, 15.7.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2024/1788/oj).

(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/869 ze dne 30. května 2022, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě, mění nařízení (ES) č. 715/2009, (EU) 2019/942 a (EU) 2019/943 a směrnice 2009/73/ES a (EU) 2019/944 a zrušuje nařízení (EU) č. 347/2013 (Úř. věst. L 152, 3.6.2022, s. 45).

(17)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1787 ze dne 13. června 2024 o snižování emisí metanu v odvětví energetiky a o změně nařízení (EU) 2019/942 (Úř. věst. L, 2024/1787, 15.7.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1787/oj).

(18)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).

(19)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/942 ze dne 5. června 2019, kterým se zřizuje Agentura Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů (Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 22).

(20)  Nařízení Komise (EU) 2017/459 ze dne 16. března 2017, kterým se zavádí kodex sítě pro mechanismy přidělování kapacity v plynárenských přepravních soustavách a kterým se zrušuje nařízení (EU) č. 984/2013 (Úř. věst. L 72, 17.3.2017, s. 1).

(21)  Nařízení Komise (EU) č. 312/2014 ze dne 26. března 2014, kterým se stanoví kodex sítě pro vyrovnávání plynu v přepravních sítích (Úř. věst. L 91, 27.3.2014, s. 15).

(22)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014, a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(23)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(24)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

(25)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).

(26)  Nařízení Komise (EU) 2015/703 ze dne 30. dubna 2015, kterým se stanoví kodex sítě pro pravidla týkající se interoperability a předávání údajů (Úř. věst. L 113, 1.5.2015, s. 13).

(27)   Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(28)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(29)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 12).

(30)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/684 ze dne 5. dubna 2017, kterým se zavádí mechanismus výměny informací o mezivládních dohodách a nezávazných nástrojích mezi členskými státy a třetími zeměmi v oblasti energetiky a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 994/2012/EU (Úř. věst. L 99, 12.4.2017, s. 1).

(31)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/55/ES ze dne 26. června 2003 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 98/30/ES (Úř. věst. L 176, 15.7.2003, s. 57).

(32)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 94).

(33)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1938 ze dne 25. října 2017 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a o zrušení nařízení (EU) č. 994/2010 (Úř. věst. L 280, 28.10.2017, s. 1).

(34)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1032 ze dne 29. června 2022, kterým se mění nařízení (EU) 2017/1938 a (ES) č. 715/2009, pokud jde o uskladňování zemního plynu (Úř. věst. L 173, 30.6.2022, s. 17).

(35)  Nařízení Rady (EU) 2022/2576 ze dne 19. prosince 2022 o posílení solidarity prostřednictvím lepší koordinace nákupu plynu, spolehlivých referenčních cen a přeshraničních výměn plynu (Úř. věst. L 335, 29.12.2022, s. 1).

(36)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 ze dne 25. října 2011 o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií (Úř. věst. L 326, 8.12.2011, s. 1).

(37)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).

(38)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU (Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 125).

(39)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 ze dne 5. června 2019 o vnitřním trhu s elektřinou (Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 54).

(40)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1153 ze dne 7. července 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro propojení Evropy a zrušují nařízení (EU) č. 1316/2013 a (EU) č. 283/2014 (Úř. věst. L 249, 14.7.2021, s. 38).

(41)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 401/2009 ze dne 23. dubna 2009 o Evropské agentuře pro životní prostředí a Evropské informační a pozorovací síti pro životní prostředí (Úř. věst. L 126, 21.5.2009, s. 13).


PŘÍLOHA I

Rámcové pokyny

1.   Informace, které se zveřejňují o metodice používané ke stanovení regulovaných výnosů provozovatele přepravní soustavy

Před začátkem období platnosti sazeb zveřejní regulační orgán nebo provozovatel přepravní soustavy dle rozhodnutí regulačního orgánu informace uvedené v bodech 1 až 5.

Pokud je provozovatel přenosové soustavy součástí většího obchodního subjektu nebo holdingu, poskytnou se tyto informace zvlášť pro činnosti v oblasti přepravy.

1.

Subjekt, který odpovídá za výpočet, stanovení a schválení jednotlivých komponent metodiky.

2.

Popis metodiky, včetně popisu alespoň:

a)

obecné metodiky, jako je výnosový strop, hybridní metoda, zvýšené náklady nebo srovnávací rozbory sazeb;

b)

metodiky ke stanovení regulační báze aktiv, (dále jen „RAB“) včetně:

i)

metodiky k určení původní (počáteční) hodnoty aktiv uplatněné na začátku příslušného regulačního období za přístup a při začleňování nových aktiv do RAB;

ii)

metodiky přeceňování aktiv;

iii)

vysvětlení vývoje hodnoty aktiv;

iv)

nakládání s aktivy vyřazenými z provozu;

v)

metodiky odpisování používané RAB, včetně uplatňovaných změn hodnoty;

c)

metodiky stanovení kapitálových nákladů;

d)

metodiky určení celkových výdajů (TOTEX), případně provozních výdajů (OPEX) a kapitálových výdajů (CAPEX);

e)

metodiky určení nákladové efektivity, je-li to relevantní;

f)

metodiky použité ke stanovení inflace;

g)

metodiky určení prémií a pobídek, je-li to relevantní;

h)

nekontrolovatelných nákladů;

i)

služeb poskytovaných v rámci holdingu, je-li to relevantní.

3.

Hodnoty parametrů použité v dané metodice:

a)

podrobné hodnoty parametrů, které jsou součástí nákladů vlastního kapitálu a nákladů dluhu nebo váženého průměru nákladů kapitálu, vyjádřené v procentech;

b)

doby odpisování vyjádřené v letech a aplikované na plynovody a kompresory zvlášť;

c)

změny doby odpisování nebo ve zrychlení odpisování aktiv;

d)

cíle v oblasti účinnosti vyjádřené v procentech;

e)

inflační indexy;

f)

prémie a pobídky.

4.

Hodnoty nákladů a výdajů spojených s těmito položkami použité ke stanovení povolených nebo cílových výnosů v eurech a v místní měně:

a)

RAB podle druhu aktiv rozepsaná na jednotlivé roky až do úplného odpisu, včetně:

i)

investice připojená k RAB podle druhu aktiv;

ii)

odpisy podle druhu aktiv až do jejich úplného odpisu;

b)

kapitálové náklady včetně nákladů vlastního kapitálu a nákladů dluhu;

c)

provozní výdaje;

d)

prémie a pobídky rozdělené podle jednotlivých položek.

5.

Finanční ukazatele, které se předkládají za provozovatele přenosové soustavy. Pokud je provozovatel přenosové soustavy součástí většího holdingu nebo podniku, předkládají se zvlášť za daného provozovatele přepravní soustavy tyto hodnoty, včetně:

a)

zisk před úroky, zdaněním, odpisy a amortizací (EBITDA);

b)

zisk před úroky a zdaněním (EBIT);

c)

návratnost aktiv I (ROA) = EBITDA / RAB;

d)

návratnost aktiv II (ROA) = EBIT / RAB;

e)

návratnost vlastního kapitálu (ROE) = zisk / vlastní kapitál:

i)

návratnost investovaného kapitálu (ROCE);

ii)

pákový poměr;

iii)

čistý dluh / (čistý dluh + vlastní kapitál);

iv)

čistý dluh / EBITDA.

Regulační orgán nebo provozovatel přenosové soustavy předloží zjednodušený model sazeb včetně rozčlenění parametrů a hodnot metodiky, který umožňuje replikovat výpočet povolených nebo cílových výnosů provozovatele přenosové soustavy.

6.

Provozovatelé přepravních soustav vedou a na požádání regulačnímu orgánu předloží deník skutečné údržby a přehled vzniklých výpadků. Informace se na požádání poskytnou i spotřebitelům dotčeným výpadkem.

2.   zásady mechanismů přidělování kapacity a postupů pro řízení překročení kapacity, pokud jde o provozovatele přepravní soustavy, a jejich uplatňování v případě smluvního překročení kapacity

2.1.   Zásady mechanismů přidělování kapacity a postupů pro řízení překročení kapacity, pokud jde o provozovatele přepravní soustavy

1.

Mechanismy přidělování kapacity a postupy pro řízení překročení kapacity napomáhají rozvoji hospodářské soutěže, likvidnímu obchodu s kapacitou a jsou slučitelné s tržními mechanismy včetně krátkodobých trhů a obchodovacích středisek. Jsou pružné a schopné přizpůsobit se podmínkám vyvíjejícího se trhu.

2.

Tyto mechanismy a postupy zohledňují integritu dané soustavy a bezpečnost dodávek.

3.

Tyto mechanismy a postupy nebrání vstupu nových účastníků trhu na trh ani nevytváří bezdůvodné překážky vstupu na trh. Nebrání účastníkům trhu, včetně nových účastníků trhu a společností s malým podílem na trhu, v účinné hospodářské soutěži.

4.

Tyto mechanismy a postupy poskytují vhodné ekonomické signály pro účinné a maximální využití technické kapacity a usnadňují investice do nové infrastruktury.

5.

Uživatelům soustavy se sdělí, jaké druhy okolností mohou ovlivnit dostupnost smluvní kapacity. Informace o přerušení odrážejí úroveň informací, jež má k dispozici provozovatel přepravní soustavy.

6.

Pokud z důvodů integrity soustavy nastanou problémy s plněním smluvních povinností týkajících se dodávek, vyrozumí o tom provozovatelé přepravní soustavy uživatele sítě a neprodleně usilují o nalezení nediskriminačního řešení.

Provozovatelé přepravních soustav projednají postupy před jejich zavedením s uživateli soustavy a dohodnou se na nich s regulačním orgánem.

2.2.   Postupy pro řízení překročení kapacity v případě smluvního překročení kapacity

2.2.1.   Obecná ustanovení

1.

Tento bod se vztahuje na propojovací body sousedních vstupně-výstupních systémů mezi alespoň dvěma členskými státy nebo v rámci jednoho státu, bez ohledu na to, zda jsou tyto body skutečné nebo virtuální, pokud se na uvedené body vztahují postupy rezervace ze strany uživatelů. Tento bod se rovněž vztahuje na vstupní body do třetích zemí a výstupní body z třetích zemí, podle rozhodnutí příslušného regulačního orgánu. Na výstupní body pro koncové spotřebitele a distribuční sítě, vstupní body terminálů pro zkapalněný zemní plyn a výrobních závodů a na vstupní a výstupní body zařízení pro skladování zemního plynu se ustanovení tohoto bodu nevztahují.

2.

Na základě údajů zveřejněných provozovateli přepravních soustav podle bodu 3 této přílohy a v případě potřeby potvrzených regulačními orgány agentura ACER zveřejňuje zprávu o sledování překročení kapacity v propojovacích bodech, pokud jde o produkty s pevnou kapacitou prodané v předcházejícím roce, přičemž v rozsahu, v jakém je to možné, zváží obchodování s kapacitou na sekundárním trhu a využití přerušitelné kapacity.

Zpráva o sledování se zveřejňuje každé dva roky. Dodatečné zprávy na základě odůvodněné žádosti Komise zveřejňuje agentura ACER nejvýše jednou ročně.

3.

Dodatečnou kapacitu získanou uplatněním jednoho z postupů pro řízení překročení kapacity uvedených v bodech 2.2.2 až 2.2.5 nabídnou příslušní provozovatelé přepravních soustav v rámci běžného postupu přidělování kapacity.

2.2.2.   Navýšení kapacity prostřednictvím režimu vytváření nadměrné poptávky a zpětného odkupu

1.

Provozovatelé přepravních soustav navrhnou a po schválení regulačním orgánem zavedou pobídkový režim vytváření nadměrné poptávky a zpětného odkupu, který umožní nabízet dodatečnou pevnou kapacitu. Před jeho zavedením regulační orgán konzultuje regulační orgány sousedních členských států a vezme v úvahu jejich stanoviska. Dodatečná kapacita odkazuje na pevnou kapacitu nabízenou navíc k technické kapacitě propojovacího bodu vypočítané podle čl. 6 odst. 1 tohoto nařízení.

2.

Režim vytváření nadměrné poptávky a zpětného odkupu dává provozovatelům přepravních soustav motivaci k tomu, aby zpřístupnili dodatečnou kapacitu, a to s ohledem na technické podmínky, jako je tepelná hodnota, teplota a odhadovaná spotřeba příslušné soustavy vstupu/výstupu a kapacity sousedních sítí. Provozovatelé přepravních soustav uplatňují v souvislosti s přepočtem technické nebo dodatečné kapacity vstupně-výstupního systému dynamický přístup.

3.

Režim vytváření nadměrné poptávky a zpětného odkupu vychází ze systému pobídek, který odráží rizika provozovatelů přepravních soustav spojená s nabídkou dodatečné kapacity. Tento režim je strukturován tak, že se o výnosy z prodeje dodatečné kapacity a náklady spojené se zpětným odkupem nebo opatřeními podle bodu 6 dělí provozovatelé přepravních soustav a uživatelé sítě. Regulační orgány rozhodnou o rozdělení výnosů a nákladů mezi provozovatelem přepravní soustavy a uživatelem sítě.

4.

Pro účely stanovení výnosů provozovatelů přepravní soustavy se technická kapacita, zejména přenechaná kapacita, jakož i případně kapacita vytvořená uplatňováním pevného mechanismu ztráty v případě nevyužití v režimu na následující den i dlouhodobého mechanismu ztráty v případě nevyužití, považuje za přidělenou ještě před přidělením dodatečné kapacity.

5.

Při stanovení dodatečné kapacity bere provozovatel přepravní soustavy v úvahu statistické scénáře pravděpodobného množství fyzicky nevyužité kapacity v určitou dobu v propojovacích bodech. Rovněž bere v úvahu rizikový profil nabídky dodatečné kapacity, která nemá za následek nepřiměřenou povinnost zpětného odkupu. Režim vytváření nadměrné poptávky a zpětného odkupu také počítá s pravděpodobností a náklady zpětného odkupu kapacity na trhu, což se odráží v množství dostupné dodatečné kapacity.

6.

Pokud je to nutné k zachování integrity soustavy, uplatní provozovatelé přepravních soustav tržní postup zpětného odkupu, v rámci něhož mohou kapacitu nabídnout uživatelé sítě. Uživatelé sítě jsou informováni o použitelném postupu zpětného odkupu. Uplatněním postupu zpětného odkupu nejsou dotčena použitelná mimořádná opatření.

7.

Provozovatelé přepravních soustav před uplatněním postupu zpětného odkupu ověří, zda mohou integritu soustavy nákladově efektivněji zachovat alternativní technická a obchodní opatření.

8.

Při navrhování režimu vytváření nadměrné poptávky a zpětného odkupu předloží provozovatel přepravní soustavy regulačnímu orgánu veškeré příslušné údaje, odhady a modely, aby uvedený orgán mohl režim posoudit. Provozovatel přepravní soustavy podává regulačnímu orgánu pravidelně zprávu o fungování daného režimu a na jeho žádost předloží veškeré příslušné údaje. Regulační orgán může provozovatele přepravní soustavy požádat o přezkum režimu.

2.2.3.   Pevný mechanismus ztráty v případě nevyužití v režimu na následující den

1.

Regulační orgány uloží provozovatelům přepravních soustav povinnost uplatnit na uživatele sítě v propojovacích bodech, pokud jde o úpravu prvotní nominace, alespoň pravidla uvedená v bodě 3, prokáže-li zpráva o sledování předkládaná každoročně agenturou ACER, uvedená v bodě 2.2.1 odst. 2, že v propojovacích bodech během roku, k němuž se zpráva o sledování váže, v rámci postupů přidělování kapacity u produktů, které měly být využity v daném roce nebo v jednom ze dvou následujících roků, poptávka překročila nabídku ve výši rezervní ceny, pokud jsou použity aukce, a to:

a)

nejméně u tří produktů s pevnou kapacitou na dobu jednoho měsíce;

b)

nejméně u dvou produktů s pevnou kapacitou na dobu jednoho čtvrtletí;

c)

nejméně u jednoho produktu s pevnou kapacitou na dobu nejméně jednoho roku; nebo

d)

pokud nebyl po dobu nejméně šesti měsíců nabídnut žádný produkt s pevnou kapacitou na dobu nejméně jednoho měsíce.

2.

Prokáže-li zpráva o sledování předkládaná každoročně agenturou ACER, uvedená v bodě 2.2.1 odst. 2, že se situace popsaná v bodě 1 v následujících třech letech například v důsledku navýšení dostupné kapacity fyzickým rozšířením sítě nebo ukončením dlouhodobých smluv pravděpodobně nezopakuje, mohou příslušné regulační orgány rozhodnout o ukončení používání pevného mechanismu ztráty v případě nevyužití v režimu na následující den.

3.

Pevná renominace je povolena v rozmezí nejvýše 90 % a nejméně 10 % smluvní kapacity uživatele sítě v propojovacím bodě. Přesahuje-li však nominace 80 % smluvní kapacity, může se renominace navýšit o polovinu nenominovaného objemu. Nedosahuje-li nominace 20 % smluvní kapacity, může se renominace snížit o polovinu nominovaného objemu. Uplatněním tohoto bodu nejsou dotčena použitelná mimořádná opatření.

4.

Původní držitel smluvní kapacity může renominovat omezenou část své smluvní pevné kapacity jako přerušitelnou.

5.

Bod 3 se nevztahuje na uživatele soustavy, a sice osoby nebo podniky a podniky podléhající jejich kontrole ve smyslu článku 3 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), které v předcházejícím roce držely méně než 10 % průměrné technické kapacity v propojovacím bodě.

6.

Regulační orgán provádí v propojovacích bodech, v nichž se uplatňuje pevný mechanismus ztráty v případě nevyužití v režimu na následující den v souladu s bodem 3, hodnocení vztahu s režimem vytváření nadměrné poptávky a zpětného odkupu v souladu s bodem 2.2.2; v důsledku tohoto hodnocení se může regulační orgán rozhodnout neuplatnit v uvedených propojovacích bodech ustanovení bodu 2.2.2. Takové rozhodnutí se neprodleně oznámí agentuře ACER a Komisi.

7.

Regulační orgán může rozhodnout o provádění pevného mechanismu ztráty v případě nevyužití v režimu na následující den podle bodu 3 v určitém propojovacím bodě. Před přijetím svého rozhodnutí regulační orgán konzultuje regulační orgány sousedních členských států. Při přijímání svého rozhodnutí regulační orgán bere v úvahu stanoviska regulačních orgánů sousedních členských států.

2.2.4.   Přenechání smluvní kapacity

Provozovatelé přepravních soustav akceptují přenechání pevné smluvní kapacity uživatele sítě v propojovacím bodě s výjimkou produktů kapacity na dobu nejvýše jednoho dne. Uživateli soustavy náleží jeho práva a povinnosti plynoucí ze smlouvy o přidělení kapacity do doby, než provozovatel přepravní soustavy kapacitu nepřidělí jinému uživateli, a v rozsahu, v jakém kapacita není přidělena jinému uživateli. Přenechaná kapacita se považuje za přidělenou jinému uživateli až po přidělení veškeré dostupné kapacity. Provozovatel přepravní soustavy neprodleně informuje uživatele sítě o přidělení jím přenechané kapacity jinému uživateli. Konkrétní podmínky pro přenechání kapacity, zejména pokud svou kapacitu přenechá několik uživatelů sítě, schvaluje regulační orgán.

2.2.5.   Dlouhodobý mechanismus ztráty v případě nevyužití

1.

Regulační orgány uloží provozovatelům přepravních soustav, aby částečně nebo zcela odebrali systematicky nevyužívanou smluvní kapacitu uživateli sítě v bodě propojení, pokud uvedený uživatel neprodal ani za přiměřených podmínek nenabídl svou nevyužitou kapacitu a pokud ostatní uživatelé sítě žádají o pevnou kapacitu. Smluvní kapacita se považuje za systematicky nevyužívanou, zejména pokud:

a)

uživatel sítě využívá v průměru méně než 80 % smluvní kapacity s účinnou dobou trvání smlouvy delší než jeden rok, a to jak od 1. dubna do 30. září, tak od 1. října do 31. března, aniž by byly uvedeny řádné důvody, nebo

b)

uživatel sítě systematicky nominuje téměř 100 % své smluvní kapacity a poté nominaci snižuje s cílem obejít pravidla stanovená v bodě 2.2.3 odst. 3.

2.

Uplatňování pevného mechanismu ztráty v případě nevyužití v režimu na následující den se nepovažuje za důvod pro neuplatňování bodu 1.

3.

Odebrání kapacity povede k tomu, že uživatel sítě přijde částečně nebo zcela o smluvní kapacitu, a to na určitou dobu nebo po zbytek účinné doby trvání smlouvy. Uživateli soustavy náleží jeho práva a povinnosti plynoucí ze smlouvy o přidělení kapacity do doby, než provozovatel přepravní soustavy kapacitu nepřidělí jinému uživateli, a v rozsahu, v jakém kapacita není přidělena jinému uživateli.

4.

Provozovatelé přepravních soustav předkládají regulačním orgánům veškeré údaje nezbytné pro sledování rozsahu, v němž se využívá smluvní kapacita s účinnou dobou trvání smlouvy delší než jeden rok nebo v opakujících se čtvrtletích nejméně po dobu dvou let.

3.   Vymezení technických informací, které uživatelé SÍTĚ potřebují pro účinný přístup k soustavě zemního plynu, určení všech významných bodů z důvodu požadavků na průhlednost a informací, které se o všech významných bodech zveřejňují, a časového plánu, podle kterého se tyto informace zveřejňují

3.1.   Vymezení technických informací, které uživatelé sítě potřebují pro účinný přístup k soustavě

3.1.1.   Forma zveřejnění

1.

Provozovatelé přepravních soustav poskytnou všechny informace uvedené v bodě 3.1.2 a v bodě 3.3 odst. 1 až 5 takto:

a)

bezplatně na veřejně přístupné internetové stránce, aniž by bylo nutné zaregistrovat se nebo jinak se zapsat u provozovatele přepravní soustavy;

b)

pravidelně/průběžně; četnost odpovídá přijatým změnám a době trvání služeb;

c)

uživatelsky přívětivým způsobem;

d)

smysluplným, kvantitativně jasným, snadno přístupným a nediskriminačním způsobem;

e)

ve formátu ke stažení, který umožňuje kvantitativní a srovnávací analýzy, na němž se dohodli provozovatelé přepravních soustav s regulačními orgány na základě stanoviska k harmonizovanému formátu, které poskytne agentura ACER;

f)

v konzistentních jednotkách, konkrétně kWh (s referenční teplotou spalování 298,15 K) je jednotkou pro obsah energie a m3 (při 273,15 K a 1,01325 baru) je jednotkou pro množství. Uvede se konstantní převodní koeficient pro obsah energie. Kromě výše uvedeného formátu je zveřejnění možné také v jiných jednotkách;

g)

v úředních jazycích členského státu a v angličtině;

h)

veškeré údaje jsou k dispozici na jedné centrální platformě platné pro celou Unii, vytvořené sítí ENTSOG podle zásad nákladové efektivity.

2.

Provozovatelé přepravních soustav včas poskytnou podrobnosti o uskutečněných změnách týkajících se všech informací uvedených v bodě 3.1.2 a bodě 3.3 odst. 1 až 5, jakmile je budou mít k dispozici.

3.1.2.   Obsah zveřejnění

1.

Provozovatelé přepravních soustav zveřejní o své soustavě a službách alespoň tyto informace:

a)

podrobný a úplný popis jednotlivých nabízených služeb a výše souvisejících vybíraných poplatků

b)

různé druhy přepravních smluv, které jsou pro tyto služby k dispozici;

c)

kodex sítě a/nebo standardní podmínky, v nichž jsou vymezena práva a povinnosti všech uživatelů sítě, včetně:

i)

harmonizovaných přepravních smluv a dalších důležitých dokumentů;

ii)

pokud je to relevantní pro přístup k soustavě, pro všechny významné body vymezené v bodě 3.2 specifikace relevantních parametrů kvality plynu, včetně alespoň hrubé tepelné hodnoty, Wobbeho indexu a obsahu kyslíku, a odpovědnost nebo náklady na konverzi pro uživatele soustavy v případě, že plyn není do těchto specifikací zahrnut;

iii)

pokud je to relevantní pro přístup k soustavě, informace o požadavcích na tlak pro všechny významné body;

iv)

postupu v případě přerušení přerušitelné kapacity, včetně případně načasování, rozsahu a pořadí jednotlivých přerušení, např. poměrným dílem nebo podle zásady „první v pořadí – poslední přerušená“;

d)

harmonizované postupy uplatňované při používání přepravní soustavy včetně definice základních pojmů;

e)

ustanovení o přidělování kapacity, řízení překročení kapacity, postupech proti nadměrné rezervaci kapacit a pro převádění;

f)

pravidla pro obchod s kapacitou na sekundárním trhu ve vztahu k provozovateli přepravní soustavy;

g)

pravidla o vyrovnávání a metodice pro výpočet vyrovnávacích poplatků;

h)

případně úrovně pružnosti a tolerance zahrnuté v přepravních a jiných službách bez samostatného zpoplatnění, jakož i dodatečně nabízenou pružnost a tomu odpovídající poplatky;

i)

podrobný popis soustavy zemního plynu provozovatele přepravní soustavy a jejích významných propojovacích bodů, jak je vymezeno v bodě 3.2, a rovněž jména provozovatelů propojených soustav nebo zařízení;

j)

pravidla pro připojení k soustavě zemního plynu provozované provozovatelem přepravní soustavy;

k)

informace o nouzových mechanismech v rozsahu odpovědnosti provozovatele přepravní soustavy, jako jsou opatření, která mohou vést k odpojení skupin zákazníků, a jiná všeobecná pravidla odpovědnosti, která se vztahují na provozovatele přepravní soustavy;

l)

postupy dohodnuté provozovateli přepravních soustav v bodech propojení vztahující se na přístup uživatelů sítí k příslušným přepravním soustavám, které se týkají interoperability sítě, dohodnutých postupů nominace a vyrovnávání a jiných dohodnutých postupů, které stanoví přidělování toku plynu a vyrovnávání, včetně používaných metod;

m)

provozovatelé přepravních soustav zveřejní podrobný a úplný popis metodiky a postupu, včetně informací o použitých parametrech a hlavních předpokladech pro výpočet technické kapacity.

3.2.   Určení všech významných bodů z důvodu požadavků na průhlednost

1.

Významné body musí přinejmenším zahrnovat:

a)

všechny vstupní body do přepravní soustavy a výstupní body z ní provozované provozovatelem přepravní soustavy, kromě výstupních bodů napojených na jednotlivého konečného odběratele a vstupních bodů přímo spojených s výrobním zařízením jediného výrobce, které se nachází v Unii;

b)

všechny vstupní a výstupní body propojující vyrovnávací zóny provozovatelů přepravních soustav;

c)

všechny body propojující soustavu provozovatele přepravní soustavy s terminálem LNG, fyzickými uzly zemního plynu, skladovacími a výrobními zařízeními, ledaže jsou tato výrobní zařízení vyňata podle písmene a);

d)

všechny body propojující síť daného provozovatele přepravní soustavy s infrastrukturou nezbytnou pro poskytování podpůrných služeb.

2.

Informace pro jednotlivé konečné zákazníky a výrobní zařízení, které jsou vyloučeny z definice významných bodů uvedených v bodě 3.2 odst. 1 písm. a), se zveřejní v souhrnné formě, a to nejméně za vyrovnávací zónu. Pro účely uplatňování této přílohy se souhrn jednotlivých konečných zákazníků a výrobních zařízení, které jsou vyloučeny z definice významných bodů popsaných v bodě 3.2 odst. 1 písm. a), považuje za jeden významný bod.

3.

V případě, že body mezi dvěma nebo více provozovateli přepravních soustav spravují pouze daní provozovatelé přepravních soustav bez smluvního nebo provozního zapojení uživatelů soustav, nebo pokud body propojují přepravní a distribuční soustavu a v těchto bodech nedochází ke smluvnímu překročení kapacity, jsou provozovatelé přepravních soustav zproštěni povinnosti uveřejnit pro tyto body požadavky podle bodu 3.3. Regulační orgán může požadovat, aby provozovatelé přepravních soustav zveřejnili požadavky podle bodu 3.3 pro všechny vyňaté body nebo pro jejich skupiny. V tomto případě jsou informace, pokud je má provozovatel přepravní soustavy k dispozici, zveřejněny v souhrnné formě na smysluplné úrovni, a to alespoň podle vyrovnávací zóny. Pro účely uplatňování této přílohy se tento souhrn jednotlivých bodů považuje za jeden významný bod.

3.3.   Informace, které se zveřejňují o všech významných bodech, a časový plán, podle kterého se tyto informace zveřejňují

1.

Provozovatelé přepravních soustav zveřejní o všech významných bodech informace uvedené v druhém pododstavci písm. a) až g) pro všechny poskytované služby, včetně podpůrných služeb, zejména informace o přimíchávání, zátěži a konverzi. Tyto informace se zveřejňují jako číselné údaje každou hodinu nebo každý den, což odpovídá nejkratší referenční lhůtě pro rezervování kapacity a opětovné nominaci a nejkratší zúčtovací době, pro kterou se vypočítávají vyrovnávací poplatky. Pokud se nejkratší referenční lhůta odlišuje od denní doby, informace uvedené v druhém pododstavci písm. a) až g) se dají k dispozici také pro denní dobu.

Následující informace a jejich aktualizace se zveřejní, jakmile je provozovatel soustavy bude mít k dispozici (v téměř reálném čase):

a)

technická kapacita pro toky v obou směrech;

b)

celková smluvní pevná a přerušitelná kapacita v obou směrech;

c)

nominace a opětovná nominace v obou směrech;

d)

dostupná pevná a přerušitelná kapacita v obou směrech;

e)

skutečné fyzické toky;

f)

plánované a skutečné přerušení přerušitelné kapacity;

g)

plánovaná a neplánovaná přerušení pevných služeb a také informace o obnovení pevných služeb, mimo jiné údržba soustavy a pravděpodobné trvání jakéhokoli přerušení kvůli údržbě; plánovaná přerušení se zveřejňují nejméně 42 dnů předem;

h)

výskyt neúspěšných, právně platných žádostí o produkty s pevnou kapacitou na dobu nejméně jednoho měsíce, včetně počtu a objemu neúspěšných žádostí;

i)

v případě aukcí, kde a kdy byly produkty s pevnou kapacitou na dobu nejméně jednoho měsíce vydraženy za cenu vyšší, než je cena zásob;

j)

kde a kdy došlo k tomu, že nebyl v rámci běžného postupu přidělování kapacity nabídnut žádný produkt s pevnou kapacitou na dobu nejméně jednoho měsíce;

k)

celková kapacita vytvořená uplatněním postupů pro řízení překročení kapacity uvedených v bodech 2.2.2 až 2.2.5 podle jednotlivých uplatněných postupů pro řízení překročení kapacity.

2.

Informace, na něž se odkazuje v bodu 3.3 odst. 1 písm. a), b) a d) se pro všechny významné body zveřejňují nejméně 24 měsíců předem.

3.

Provozovatelé přepravních soustav zveřejňují pro všechny významné body průběžně za posledních pět let informace o požadavcích podle bodu 3.3 odst. 1 písm. a) až g).

4.

Provozovatelé přepravních soustav zveřejňují denně pro všechny významné body naměřené veličiny hrubé tepelné hodnoty, Wobbeho indexu, obsahu vodíku přimíchávaného do plynárenské soustavy, obsahu metanu a obsahu kyslíku. Předběžné údaje se zveřejní nejpozději tři dny po příslušném plynovém dni. Konečné údaje se zveřejní do tří měsíců po skončení příslušného měsíce.

5.

Provozovatelé přepravních soustav zveřejňují každoročně pro všechny významné body dostupné kapacity a rezervované a technické kapacity po dobu všech let, kdy se kapacita sjednává, plus jeden rok, a nejméně na dalších 10 let. Tyto informace se aktualizují nejméně každý měsíc nebo častěji, jakmile jsou k dispozici nové informace. Zveřejnění je založeno na období, pro které je kapacita nabízena na trhu.

3.4.   Informace, které se zveřejňují o přepravní soustavě, a časový plán, podle kterého se tyto informace zveřejňují

1.

Provozovatelé přepravních soustav zajistí každý den zveřejnění a aktualizaci souhrnných množství kapacit nabízených a sjednaných na sekundárním trhu, tj. prodaných od jednoho uživatele soustavy druhému uživateli soustavy, pokud má provozovatel přepravní soustavy tyto informace k dispozici. Tyto informace zahrnují následující specifikace:

a)

propojovací bod, kde se kapacita prodává;

b)

druh kapacity, tj. vstup, výstup, pevná, přerušitelná;

c)

množství a trvání práv používání kapacity;

d)

druh prodeje, například převod nebo postoupení;

e)

celkový počet obchodů nebo převodů;

f)

jakékoli další podmínky, které jsou provozovateli přepravní soustavy známy, uvedené v bodě 3.3.

Pokud tyto informace poskytne třetí strana, jsou provozovatelé přepravních soustav této povinnosti zproštěni.

2.

Provozovatelé přepravních soustav zveřejní harmonizované podmínky, za kterých přijmou transakce kapacit, například převody a postoupení. Tyto podmínky musí zahrnovat alespoň:

a)

popis standardizovaných produktů, které lze prodávat na sekundárním trhu;

b)

dobu potřebnou pro zavedení/přijetí/registraci druhotných obchodů; v případě prodlení se musí zveřejnit důvody;

c)

oznámení prodávajícího nebo třetí strany uvedené v bodě 3.4 odst. 1 provozovateli přepravní soustavy týkající se jména prodávajícího a kupujícího a specifikací kapacit uvedených v bodě 3.4 odst. 1.

Pokud tyto informace poskytne třetí strana, jsou provozovatelé přepravních soustav této povinnosti zproštěni.

3.

Pokud jde o vyrovnávací služby soustavy, každý provozovatel přepravní soustavy poskytne každému uživateli sítě kapacity za každé vyrovnávací období konkrétní předběžná vyrovnávací množství a údaje o nákladech podle jednotlivých uživatelů sítě nejpozději jeden měsíc po ukončení vyrovnávacího období. Konečná data zákazníků poskytnutá podle standardizovaných typových diagramů lze poskytnout až o 14 měsíců později. Pokud tyto informace poskytne třetí strana, jsou provozovatelé přepravních soustav této povinnosti zproštěni. Při poskytování těchto informací bude dodržena důvěrnost informací, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu.

4.

Pokud se pro přístup třetích stran nabízejí pružné služby jiné než tolerance, provozovatelé přepravních soustav zveřejní den předem denní prognózy maximálního množství pružnosti, rezervované úrovně pružnosti a dostupnosti pružnosti na trhu pro následující plynový den. Provozovatel přepravní soustavy také na konci každého plynového dne zveřejní dodatečné informace o souhrnném využití každé služby pružnosti. Pokud je regulační orgán přesvědčen, že tyto informace by mohly být uživateli sítě zneužity, může rozhodnout, že provozovatele přepravní soustavy této povinnosti zprostí.

5.

Provozovatelé přepravních soustav za každou vyrovnávací zónu zveřejní množství plynu v přepravní soustavě na začátku každého plynového dne a prognózu množství zemního plynu v přepravní soustavě na konci každého plynového dne. Prognóza množství zemního plynu na konci plynového dne se během plynového dne aktualizuje každou hodinu. Jsou-li vyrovnávací poplatky vypočítávány každou hodinu, zveřejní provozovatel přepravní soustavy množství plynu v přepravní soustavě každou hodinu. Alternativně provozovatelé přepravních soustav za každou vyrovnávací zónu zveřejní souhrnný stav vyrovnávacích pozic všech uživatelů na začátku každého vyrovnávacího období a prognózu souhrnného stavu vyrovnávacích pozic všech uživatelů na konci každého plynového dne. Pokud je regulační orgán přesvědčen, že tyto informace by mohly být uživateli sítě zneužity, může rozhodnout, že provozovatele přepravní soustavy této povinnosti zprostí.

6.

Provozovatelé přepravních soustav poskytnou uživatelsky přívětivé nástroje pro výpočet sazeb.

7.

Provozovatelé přepravních soustav uchovávají pro potřebu příslušných vnitrostátních orgánů nejméně po dobu pěti let platné záznamy o všech smlouvách na kapacitu a o veškerých dalších významných informacích, které se vztahují k výpočtu a poskytnutí přístupu k dostupným kapacitám, zejména jednotlivé nominace a přerušení. Provozovatelé přepravních soustav musí nejméně po dobu pěti let vést dokumentaci o všech důležitých informacích uvedených v bodě 3.3 odst. 4 a 5 a zpřístupnit ji regulačnímu orgánu na jeho žádost. Obě strany zachovávají obchodní tajemství.

8.

Provozovatelé přepravních soustav jednou ročně v předem stanoveném termínu zveřejní veškeré termíny plánované údržby, které mohou mít vliv na práva uživatelů sítě vyplývající z přepravních smluv, a s dostatečným časovým předstihem i příslušné provozní informace. To zahrnuje včasné a nediskriminační zveřejnění veškerých změn termínů plánované údržby a oznámení o neplánované údržbě, jakmile má provozovatel přepravní soustavy tyto informace k dispozici. V průběhu údržby provozovatel přepravní soustavy pravidelně aktualizuje informace týkající se předpokládané délky údržby a jejího dopadu.

4.   Formát a obsah zveřejnění technických údajů o přístupu provozovatelů vodíkových sítí k sítím, informace, které se zveřejňují o všech významných bodech, a časový plán

4.1.   Formát zveřejnění technických údajů o přístupu k sítím

1.

Provozovatelé vodíkových sítí poskytnou veškeré informace, které uživatelé sítě potřebují k získání účinného přístupu k síti a které jsou uvedené v bodech 4.2 a 4.3, tímto způsobem:

a)

bezplatně na veřejně přístupné internetové stránce, aniž by bylo nutné zaregistrovat se nebo jinak se zapsat u provozovatele vodíkové sítě;

b)

pravidelně/průběžně; četnost odpovídá přijatým změnám a době trvání služeb;

c)

uživatelsky přívětivým způsobem;

d)

jasným, kvantifikovatelným, snadno přístupným a nediskriminačním způsobem;

e)

ve formátu ke stažení, který umožňuje kvantitativní analýzy, na němž se dohodli provozovatelé vodíkových sítí s regulačními orgány na základě stanoviska k harmonizovanému formátu, které poskytne agentura ACER;

f)

v konzistentních jednotkách, konkrétně kWh je jednotkou pro obsah energie a m3 je jednotkou pro objem; uvede se konstantní převodní koeficient pro obsah energie; mimoto je zveřejnění možné také v jiných jednotkách;

g)

v úředních jazycích členského státu a v angličtině;

h)

veškeré údaje jsou k dispozici od 1. října 2026 na jedné centrální platformě platné pro celou Unii, vytvořené sítí ENNOH podle zásad nákladové efektivity.

2.

Provozovatelé vodíkových sítí včas poskytnou podrobnosti o uskutečněných změnách týkajících se všech informací uvedených v bodech 4.2 a 4.3, jakmile je budou mít k dispozici.

4.2.   Obsah zveřejnění technických údajů o přístupu k sítím

1.

Provozovatelé vodíkových sítí zveřejní o své soustavě a službách alespoň tyto informace:

a)

podrobný a úplný popis jednotlivých nabízených služeb a výše poplatků;

b)

různé druhy přepravních smluv, které jsou pro tyto služby k dispozici;

c)

kodexy sítě a/nebo standardní podmínky, v nichž jsou vymezena práva a povinnosti všech uživatelů sítě, včetně:

i)

harmonizovaných přepravních smluv a dalších důležitých dokumentů;

ii)

pokud je to relevantní pro přístup k síti, pro všechny významné body specifikací relevantních parametrů kvality vodíku a odpovědnosti nebo nákladů na konverzi pro uživatele sítě v případě, že vodík není do těchto specifikací zahrnut;

iii)

pokud je to relevantní pro přístup k soustavě, informace o požadavcích na tlak pro všechny významné body;

d)

harmonizované postupy uplatňované při používání vodíkové sítě včetně definice základních pojmů;

e)

případně úrovně pružnosti a tolerance zahrnuté v přepravních a jiných službách bez samostatného zpoplatnění, jakož i dodatečně nabízenou pružnost a tomu odpovídající poplatky;

f)

podrobný popis vodíkové sítě provozovatele vodíkové sítě a jejích významných propojovacích bodů, jak je vymezeno v bodě 2, a rovněž jména provozovatelů propojených sítí nebo zařízení;

g)

pravidla pro připojení k síti provozované provozovatelem vodíkové sítě;

h)

informace o nouzových mechanismech v rozsahu odpovědnosti provozovatele vodíkové sítě, jako jsou opatření, která mohou vést k odpojení skupin zákazníků, a jiná všeobecná pravidla odpovědnosti, která se vztahují na provozovatele vodíkové sítě;

i)

postupy dohodnuté provozovateli vodíkových sítí v propojovacích bodech vztahující se na přístup uživatelů sítí k příslušným vodíkovým sítím, které se týkají interoperability sítě.

2.

Významné body musí přinejmenším zahrnovat:

a)

všechny vstupní body do vodíkové sítě a výstupní body z ní provozované provozovatelem vodíkové sítě, kromě výstupních bodů napojených na jednotlivého konečného zákazníka a vstupních bodů přímo spojených s výrobním zařízením jediného výrobce, které se nachází v Unii;

b)

všechny vstupní a výstupní body propojující sítě provozovatelů vodíkových sítí;

c)

všechny body propojující síť provozovatele vodíkové sítě s terminálem LNG, vodíkovými terminály, fyzickými uzly zemního plynu, skladovacími a výrobními zařízeními, ledaže jsou tato výrobní zařízení vyňata podle písmene a);

d)

všechny body propojující síť konkrétního provozovatele vodíkové sítě s infrastrukturou nezbytnou pro poskytování podpůrných služeb.

3.

Informace pro jednotlivé konečné zákazníky a výrobní zařízení, které jsou vyloučeny z definice významných bodů uvedených v bodě 2 písm. a), se zveřejní v souhrnné formě a považují se za jeden významný bod.

4.3.   Informace, které se zveřejňují o všech významných bodech, a časový plán

1.

Provozovatelé vodíkových sítí zveřejňují pro všechny významné body informace uvedené v druhém pododstavci písm. a) až g), a to pro všechny služby, v číselné podobě, každou hodinu nebo každý den.

Následující informace a jejich aktualizace se zveřejní v téměř reálném čase:

a)

technická kapacita pro toky v obou směrech;

b)

celková smluvní kapacita v obou směrech;

c)

nominace a opětovná nominace v obou směrech;

d)

dostupná kapacita v obou směrech;

e)

skutečné fyzické toky;

f)

plánované a skutečné přerušení kapacity;

g)

plánovaná a neplánovaná přerušení služeb; plánovaná přerušení se zveřejňují nejméně 42 dnů předem.

2.

Informace podle bodu 1 písm. a), b) a d) se pro všechny významné body zveřejňují předem na období nejméně 24 měsíců.

3.

Provozovatelé vodíkových sítí zveřejňují pro všechny významné body průběžně za posledních pět let informace o požadavcích podle bodu 1 písm. a) až f).

4.

Provozovatelé vodíkových sítí zveřejňují denně pro všechny významné body naměřené veličiny čistoty vodíku a kontaminujících látek. Předběžné údaje se zveřejní nejpozději do tří dnů. Konečné údaje se zveřejní do tří měsíců po skončení příslušného měsíce.

5.

Další podrobnosti nezbytné k provedení bodů 4.1, 4.2 a 4.3, například podrobnosti o formátu a obsahu informací, které uživatelé sítě potřebují k získání účinného přístupu k síti, informace, které se o významných bodech zveřejňují, a podrobnosti o časových plánech, se stanoví v kodexu sítě vypracovaném podle článku 70.

(1)  Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (nařízení ES o spojování) (Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1).


PŘÍLOHA II

Zrušené nařízení a seznam jeho následných změn

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 36)

 

Rozhodnutí Komise 2010/685/EU (Úř. věst. L 293, 11.11.2010, s. 67)

 

Rozhodnutí Komise 2012/490/EU (Úř. věst. L 231, 28.8.2012, s. 16)

 

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 (Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 39)

(pouze článek 22)

Rozhodnutí Komise (EU) 2015/715 (Úř. věst. L 114, 5.5.2015, s. 9)

 

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1)

(pouze článek 50)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/869 (Úř. věst. L 152, 3.6.2022, s. 45)

(pouze článek 25)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1032 (Úř. věst. L 173, 30.6.2022, s. 17)

(pouze článek 2)


PŘÍLOHA III

Srovnávací tabulka

Nařízení (ES) č. 715/2009

Toto nařízení

Čl. 1 první odstavec (návětí)

Čl. 1 první odstavec (návětí)

Čl. 1 první odstavec písm. a)

Čl. 1 první odstavec písm. a)

Čl. 1 první odstavec písm. b)

Čl. 1 první odstavec písm. c)

Čl. 1 první odstavec písm. b)

Čl. 1 druhý, třetí a čtvrtý odstavec

Čl. 1 druhý, třetí a čtvrtý odstavec

Čl. 2 odst. 1 (návětí)

Čl. 2 odst. 1 (návětí)

Čl. 2 odst. 1 bod 1

Čl. 2 odst. 1 bod 1

Čl. 2 odst. 1 bod 2

Čl. 2 odst. 1 bod 2

Čl. 2 odst. 1 bod 3

Čl. 2 odst. 1 bod 3

Čl. 2 odst. 1 bod 4

Čl. 2 odst. 1 bod 4

Čl. 2 odst. 1 bod 5

Čl. 2 odst. 1 bod 5

Čl. 2 odst. 1 bod 6

Čl. 2 odst. 1 bod 6

Čl. 2 odst. 1 bod 7

Čl. 2 odst. 1 bod 7

Čl. 2 odst. 1 bod 8

Čl. 2 odst. 1 bod 8

Čl. 2 odst. 1 bod 9

Čl. 2 odst. 1 bod 9

Čl. 2 odst. 1 bod 10

Čl. 2 odst. 1 bod 10

Čl. 2 odst. 1 bod 11

Čl. 2 odst. 1 bod 11

Čl. 2 odst. 1 bod 12

Čl. 2 odst. 1 bod 12

Čl. 2 odst. 1 bod 13

Čl. 2 odst. 1 bod 13

Čl. 2 odst. 1 bod 14

Čl. 2 odst. 1 bod 14

Čl. 2 odst. 1 bod 15

Čl. 2 odst. 1 bod 15

Čl. 2 odst. 1 bod 16

Čl. 2 odst. 1 bod 16

Čl. 2 odst. 1 bod 17

Čl. 2 odst. 1 bod 17

Čl. 2 odst. 1 bod 18

Čl. 2 odst. 1 bod 18

Čl. 2 odst. 1 bod 19

Čl. 2 odst. 1 bod 19

Čl. 2 odst. 1 bod 20

Čl. 2 odst. 1 bod 20

Čl. 2 odst. 1 bod 21

Čl. 2 odst. 1 bod 21

Čl. 2 odst. 1 bod 22

Čl. 2 odst. 1 bod 22

Čl. 2 odst. 1 bod 23

Čl. 2 odst. 1 bod 23

Čl. 2 odst. 1 bod 24

Čl. 2 odst. 1 bod 24

Čl. 2 odst. 1 bod 25

Čl. 2 odst. 1 bod 25

Čl. 2 odst. 1 bod 26

Čl. 2 odst. 1 bod 26

Čl. 2 odst. 1 bod 27

Čl. 2 odst. 1 bod 27

Čl. 2 odst. 1 bod 28

Čl. 2 odst. 1 bod 28

Čl. 2 odst. 1 bod 29

Čl. 2 odst. 1 bod 30 až 80

Čl. 2 odst. 2

Čl. 2 odst. 2

Články 3, 4 a 5

Čl. 14 odst. 1

Čl. 6 odst. 1

Čl. 6 odst. 2

Čl. 14 odst. 2

Čl. 6 odst. 3

Čl. 6 odst. 4

Čl. 14 odst. 3

Čl. 6 odst. 5

Čl. 6 odst. 6 a 7

Článek 7

Čl. 15 odst. 1 a 2

Čl. 8 odst. 1 a 2

Čl. 8 odst. 3

Čl. 15 odst. 3

Čl. 8 odst. 4

Čl. 15 odst. 4

Čl. 8 odst. 5

Čl. 15 odst. 5

Čl. 8 odst. 6

Čl. 8 odst. 7

Článek 9

Čl. 16 odst. 1, 2 a3

Čl. 10 odst. 1, 2 a 3

Čl. 16 odst. 5

Čl. 10 odst. 4

Čl. 16 odst. 4

Článek 17

Článek 11

Článek 22

Článek 12

Článek 21

Článek 13

Článek 3

Článek 14

Článek 3a

Článek 15

Článek 16

Článek 13

Článek 17 odst. 1, 2 a 3

Článek 17 odst. 4 a 5

Články 18 až 23

Článek 4

Článek 24

Článek 5

Článek 25

Čl. 8 odst. 1, 2 a 3

Čl. 26 odst. 1, 2 a 3 první podstavec písm. a), b), c), e), f) a g)

Čl. 26 odst. 3 první podstavec písm. d), h) a i)

Čl. 26 odst. 3 druhý pododstavec

Čl. 8 odst. 4

Čl. 26 odst. 4 první podstavec

Čl. 26 odst. 4 druhý a třetí pododstavec

Čl. 8 odst. 5, 7, 8 a 9

Čl. 26 odst. 5 až 8

Čl. 8 odst. 11 a 12

Čl. 23 odst. 9 a 10

Čl. 26 odst. 11

Článek 9

Článek 27

Článek 24

Článek 28

Článek 10

Článek 29

Článek 11

Článek 30

Článek 12

Článek 31

Čl. 8 odst. 10

Článek 32

Čl. 18 odst. 1 až 6

Čl. 33 odst. 1 až 6

Čl. 33 odst. 7

Čl. 19 odst. 1

Čl. 34 odst. 1

Čl. 34 odst. 2

Čl. 19 odst. 2 až 5

Čl. 34 odst. 3 až 6 první pododstavec

Čl. 34 odst. 6 druhý pododstavec

Článek 20

Článek 35

Článek 36 až 70

Čl. 8 odst. 6 písm. a), b), f), h) a l)

Čl. 71 odst. 1 písm. a) až e)

Čl. 71 odst. 1 písm. f)

Čl. 8 odst. 6 písm. e), g), j) a k)

Čl. 71 odst. 2 písm. a) až d)

Čl. 71 odst. 2 písm. e)

Čl. 8 odst. 6 písm. c), d) a i)

Čl. 6 odst. 1, 2 a 3

Čl. 71 odst. 3, 4 a 6

Čl. 71 odst. 6

Čl. 6 odst. 4, 5 a 6

Čl. 71 odst. 7, 8 a 9

Čl. 71 odst. 10

Čl. 6 odst. 7 a 8

Čl. 6 odst. 9 a 12

Čl. 71 odst. 11 až 14

Čl. 71 odst. 15

Článek 72

Článek 7

Článek 73

Článek 23

Článek 74

Čl. 26

Článek 75

Článek 25

Čl. 76 odst. 1 a 2

Čl. 76 odst. 3 až 7

Čl. 27 odst. 1 a 2

Čl. 77 odst. 1 až 3

Čl. 77 odst. 2

Článek 78

Článek 30

Článek 79

Článek 80

Čl. 28 odst. 1

Čl. 81 odst. 1

Čl. 28 odst. 2

Čl. 81 odst. 2 a 3

Články 82 až 87

Článek 31

Článek 88

Článek 32

Článek 89

Příloha I

Příloha I

Příloha II

Příloha III

Příloha III


ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1789/oj

ISSN 1977-0626 (electronic edition)


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU