(EU) 2024/1747Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1747 ze dne 13. června 2024, kterým se mění nařízení (EU) 2019/942 a (EU) 2019/943, pokud jde o zlepšení uspořádání unijního trhu s elektřinouText s významem pro EHP.

(1)

Od září 2021 lze na trzích s elektřinou pozorovat velmi vysoké ceny a jejich kolísání. Jak uvedla Agentura Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů (dále jen „ACER“) ve svém konečném posouzení uspořádání velkoobchodního trhu s elektřinou v EU z dubna 2022, jedná se především o důsledek vysoké ceny plynu, který se používá jako surovina při výrobě elektřiny.

(2)

Eskalace útočné války Ruska proti Ukrajině, která je smluvní stranou Smlouvy o Energetickém společenství (4), a související mezinárodní sankce vedly od února 2022 ke krizi v oblasti plynu, narušily globální trhy s energií, umocnily problém vysokých cen plynu a měly významný dopad na ceny elektřiny. Útočná válka Ruska proti Ukrajině rovněž způsobila nejistotu ohledně dodávek dalších komodit, jako je černé uhlí a ropa, které jsou využívány zařízeními pro výrobu elektřiny. Tato nejistota vedla k dalšímu podstatnému zvýšení volatility cen elektřiny. Omezená dostupnost několika jaderných reaktorů a nízký výkon hydroelektráren dále umocnily nárůst cen elektřiny.

(3)

V reakci na tuto situaci navrhla Komise ve svém sdělení „Řešení nárůstu cen energie: soubor opatření a podpor“ ze dne 13. října 2021 soubor opatření, která mohou Unie a její členské státy použít k řešení bezprostředního dopadu vysokých cen energií na zákazníky v domácnosti a podniky, včetně podpory příjmu, daňových úlev a opatření týkající se úspor a skladování energie a k posílení odolnosti vůči budoucím cenovým otřesům. Ve svém sdělení ze dne 8. března 2022 nazvaném „REPowerEU: společná evropská akce pro cenově dostupnější, bezpečnější a udržitelnější energii“ Komise nastínila řadu dalších opatření s cílem posílit uvedený soubor nástrojů a reagovat na rostoucí ceny energií. Dne 23. března 2022 Komise rovněž zavedla dočasný rámec státní podpory, který má umožnit určité subvence ke zmírnění dopadu vysokých cen energií.

(4)

Komise ve svém sdělení ze dne 18. května 2022 představila „Plán REPowerEU“, kterým zavedla další opatření zaměřená na úspory energie, diverzifikaci dodávek energie, vyšší cíl v oblasti energetické účinnosti a zrychlené zavádění energie z obnovitelných zdrojů s cílem snížit závislost Unie na ruských fosilních palivech, včetně návrhu zvýšit cíl Unie pro rok 2023 pro hrubou konečnou spotřebu energie z obnovitelných zdrojů na 45 %. Sdělení Komise ze dne 18. května 2022 nazvané „Krátkodobé intervence na trhu s energií a dlouhodobé zlepšení uspořádání trhu s elektřinou – postup“ kromě stanovení dodatečných krátkodobých opatření k řešení vysokých cen energií dále určilo potenciální oblasti pro zlepšení uspořádání trhu s elektřinou a představilo záměr posoudit tyto oblasti s ohledem na měnící se legislativní rámec.

(5)

S cílem naléhavě řešit krizi v oblasti cen energií a bezpečnostní problémy a zabývat se nárůstem cen pro občany přijala Unie několik právních aktů, včetně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1032 (5), které zavedlo přísný režim uskladňování zemního plynu, a nařízení Rady (EU) 2022/1369 (6), které stanovilo účinná opatření ke snížení poptávky po plynu a elektřině, nařízení Rady (EU) 2022/1854 (7), které zavedlo režimy pro omezení cen s cílem zabránit neočekávaným ziskům na trzích s plynem a elektřinou, a nařízení Rady (EU) 2022/2577 (8), které zavedlo opatření k urychlení povolovacích postupů pro zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů.

(6)

Dobře integrovaný trh s energií, který vychází z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 (9), (EU) 2019/942 (10) a (EU) 2019/943 (11) a ze směrnic Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 (12), (EU) 2018/2002 (13) a (EU) 2019/944 (14), které jsou souhrnně označovány jako balíček opatření nazvaný Čistá energie pro všechny Evropany (dále jen „balíček opatření týkajících se čisté energie“), který byl přijat v letech 2018 a 2019, by měl Unii umožnit těžit z hospodářských přínosů jednotného trhu s energií za všech okolností, zajistit bezpečnost dodávek energie a udržet proces dekarbonizace za účelem dosažení cíle Unie v oblasti klimatické neutrality. Bezpečnější, spolehlivější a efektivnější provoz energetických soustav a větší odolnost vůči krátkodobým cenovým otřesům jsou zajišťovány rovněž přeshraničním propojením.

(7)

Posílení vnitřního trhu s energií a dosažení cílů v oblasti klimatu a transformace energetiky vyžaduje výraznou modernizaci elektrizační sítě Unie, aby bylo možné pokrýt výrazné zvýšení výrobní kapacity obnovitelných zdrojů energie, jejichž výrobní objemy a vzorce toku elektřiny v celé Unii jsou proměnlivé v závislosti na počasí, a aby bylo možné pokrýt i novou poptávku, například pokud jde o elektrická vozidla a tepelná čerpadla. Pro řádné fungování vnitřního trhu s elektřinou, včetně bezpečnosti dodávek, má zásadní význam investice do sítí, a to v rámci hranic i napříč nimi. Tato investice je nezbytná pro integraci výroby energie z obnovitelných zdrojů a poptávky po ní, neboť místa výroby a poptávky jsou od sebe vzdálena více než v minulosti, a v konečném důsledku pro dosažení cílů Unie v oblasti klimatu a energetiky. Každá z reforem unijního trhu s elektřinou by proto měla přispívat k integrovanější evropské elektrizační síti s cílem zajistit, aby každý členský stát dosáhl úrovně propojení elektroenergetických soustav, která odpovídá cíli propojit do roku 2030 alespoň 15 % elektroenergetických soustav, jak je stanoveno v čl. 4 písm. d) bodě 1 nařízení (EU) 2018/1999, aby tato propojovací kapacita byla v co největší míře využívána pro přeshraniční obchod a aby byla vybudována nebo modernizována elektrizační síť Unie a její infrastruktura pro konektivitu, jako jsou projekty společného zájmu Unie zřízené podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/869 (15). Všem občanům a podnikům Unie by měla být zajištěna odpovídající konektivita, neboť jim to může přinést významné příležitosti, pokud jde o účast na transformaci energetiky a digitální transformaci Unie. Zvláštní pozornost by měla být věnována nejvzdálenějším regionům, uvedeným v článku 349 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), jenž uznává jejich zvláštní omezení a jenž ve vztahu k nim umožňuje přijetí zvláštních opatření.

(8)

Stávající uspořádání trhu s elektřinou mimo jiné napomohlo vzniku nových a inovativních produktů, služeb a opatření na maloobchodních trzích s elektřinou, podpořilo energetickou účinnost a využívání energie z obnovitelných zdrojů a rozšířilo možnosti výběru s cílem pomoci spotřebitelům snížit jejich účty za energii, a to i prostřednictvím malých výrobních zařízení a nově vznikajících služeb pro zajištění odezvy strany poptávky. Klíčovým prvkem budoucích trhů s elektřinou a elektrizačních soustav v Unii je využití potenciálu digitalizace energetické soustavy, například prostřednictvím aktivní účasti spotřebitelů. Zároveň je třeba respektovat volbu spotřebitelů a umožnit jim využívat výhody nejrůznějších smluvních nabídek a chránit zákazníky v domácnosti před vysokými cenami v době energetické krize. Integrace energetické soustavy má spočívat v plánování a provozu energetické soustavy jako celku napříč různými nosiči energie, energetickými infrastrukturami a odvětvími spotřeby energie, a to vytvářením silnějších vazeb mezi nimi a ve vzájemné synergii a s podporou digitalizace s cílem poskytovat bezpečnou, cenově dostupnou, spolehlivou a udržitelnou energii.

(9)

V souvislosti s energetickou krizí současné uspořádání trhu s elektřinou odhalilo řadu nedostatků a nečekaných důsledků souvisejících s dopadem vysokých a kolísavých cen fosilních paliv na krátkodobé trhy s elektřinou, které vystavují domácnosti a podniky prudkému nárůstu cen, jenž se promítá do jejich účtů za elektřinu.

(10)

Rychlejší zavádění energie z obnovitelných zdrojů a čistých flexibilních technologií představuje nejudržitelnější a nákladově nejefektivnější způsob strukturálního snížení poptávky po fosilních palivech pro výrobu elektřiny a umožňuje přímou spotřebu elektřiny prostřednictvím elektrifikace poptávky po energii a integrace energetické soustavy. Vzhledem k jejich nízkým provozním nákladům mohou obnovitelné zdroje pozitivně ovlivnit ceny elektřiny v celé Unii a snížit spotřebu fosilních paliv.

(11)

Změny uspořádání trhu s elektřinou by měly zajistit, aby z výhod plynoucích z rostoucího zavádění energie z obnovitelných zdrojů a transformace energetiky jako celku měli prospěch spotřebitelé, včetně těch nejzranitelnějších, a aby je v konečném důsledku ochránily před energetickými krizemi a zabránily tomu, aby se více zákazníků v domácnosti ocitlo v pasti energetické chudoby. Tyto změny by měly zmírnit dopad vysokých cen fosilních paliv, zejména cen plynu, na ceny elektřiny, a umožnit tak zákazníkům v domácnosti a podnikům v dlouhodobém horizontu využívat pro snížení celkových nákladů na energii výhod cenově dostupné a bezpečné energie z udržitelných obnovitelných a nízkouhlíkových zdrojů, jakož i energeticky účinných řešení, což může snížit potřebu rozšíření kapacity elektrizačních sítí a výrobní kapacity.

(12)

Cílem reformy uspořádání trhu s elektřinou je zajistit dostupné a konkurenční ceny elektřiny pro všechny spotřebitele. Tato reforma by proto měla být přínosem nejen pro zákazníky v domácnosti, ale i pro konkurenceschopnost průmyslových odvětví Unie, neboť usnadní investice do čistých technologií, které potřebují ke splnění svých plánů přechodu k nulovým emisím. Základem transformace energetiky v Unii musí být silná výroba využívající čisté technologie. Uvedené reformy podpoří cenově dostupnou elektrifikaci průmyslu a vedoucí postavení Unie v celosvětovém měřítku, pokud jde o výzkum a inovace v oblasti čistých technologií.

(13)

Dobře fungující a efektivní krátkodobé trhy jsou klíčovým nástrojem pro integraci zdrojů obnovitelné energie a flexibility v rámci trhu s elektřinou a umožňují nákladově efektivní integraci energetické soustavy.

(14)

Vnitrodenní trhy jsou obzvláště důležité pro integraci proměnlivých obnovitelných zdrojů energie do elektrizační soustavy s nejnižšími náklady, neboť účastníkům trhu umožňují obchodovat s nedostatkem nebo přebytkem elektřiny blíže k okamžiku jejího dodání. Vzhledem k tomu, že výrobci elektřiny z proměnlivých obnovitelných zdrojů energie jsou schopni přesně odhadnout svou výrobu až v době blízké okamžiku dodání elektřiny, je pro ně zásadní maximalizovat obchodní příležitosti prostřednictvím přístupu na likvidní trh v době, která je tomuto okamžiku co nejbližší. Uzávěrka přidělování kapacity mezi zónami na vnitrodenním trhu by proto měla být zkrácena, a stanovena blíže reálnému času, aby účastníci trhu měli co nejvíce příležitostí obchodovat s nedostatkem a přebytkem elektřiny a přispět k lepší integraci proměnlivých obnovitelných zdrojů energie do elektrizační soustavy. V případě, že taková změna vede k rizikům v oblasti bezpečnosti dodávek, a s cílem umožnit nákladově efektivní přechod na kratší uzávěrku přidělování kapacity mezi zónami by provozovatelé přenosových soustav měli mít možnost požádat na základě posouzení dopadů, a s výhradou schválení příslušným regulačním orgánem, o výjimku spočívající v prodloužení harmonogramu zavádění. Tato žádost by měla obsahovat akční plán s konkrétními kroky k zavedení nové uzávěrky přidělování vnitrodenní kapacity mezi zónami.

(15)

Je proto důležité, aby se vnitrodenní trhy přizpůsobily zapojení technologií, které využívají proměnlivé obnovitelné zdroje energie, jako je solární a větrná energie, jakož i zapojení odezvy strany poptávky a ukládání energie. Likvidita vnitrodenních trhů by se měla zlepšit sdílením knih pokynů mezi organizátory trhu v nabídkové zóně, a to i v případě, že jsou kapacity mezi zónami nastaveny na nulu nebo po uzávěrce přidělování kapacity na vnitrodenním trhu. S cílem zajistit, aby nominovaní organizátoři trhu s elektřinou sdíleli knihy pokynů v časových rámcích pro propojení denních a vnitrodenních trhů, by nominovaní organizátoři trhu s elektřinou měli zadávat všechny příkazy týkající se denních a vnitrodenních produktů a produktů se stejnými vlastnostmi do systému jednotného propojení denních a vnitrodenních trhů a neměli by organizovat obchodování s denními nebo vnitrodenními produkty nebo produkty se stejnými vlastnostmi mimo jednotné propojení denních a vnitrodenních trhů. S cílem řešit inherentní riziko diskriminace při obchodování s denními a vnitrodenními produkty v rámci jednotného propojení denních a vnitrodenních trhů i mimo něj a následného úbytku likvidity na unijních propojených trzích s elektřinou by se tato povinnost měla vztahovat na nominované organizátory trhu s elektřinou, na podniky, které některého nominovaného organizátora trhu s elektřinou přímo či nepřímo ovládají, a na podniky, které jsou nominovaným organizátorem trhu s elektřinou přímo či nepřímo ovládány. Aby se zlepšila transparentnost trhů, měli by účastníci trhu v příslušných případech poskytovat informace podle výrobních jednotek, aniž by byl dotčen postup předkládání nabídek v souladu s příslušným rámcem v každém členském státě.

(16)

Snížením minimální velikosti nabídky by krátkodobé trhy s elektřinou dále měly zajistit, aby se malí poskytovatelé služeb flexibility mohli účastnit obchodování na trhu.

(17)

Pro zajištění efektivní integrace elektřiny vyrobené z proměnlivých obnovitelných zdrojů energie a za účelem snížení potřeby výroby elektřiny z fosilních paliv v situacích regionální či celounijní krize cen elektřiny, by členské státy měly mít možnost požádat provozovatele přenosových soustav, aby za účelem přispět ke snížení spotřeby v elektrizační soustavě navrhli obstarání produktu pro snížení spotřeby ve špičkách umožňujícího další odezvu strany poptávky, s cílem snížit spotřebu v elektrizační soustavě. Návrh na obstarání produktu pro snížení spotřeby ve špičkách by měl být posouzen dotčeným regulačním orgánem z hlediska toho, zda se dosáhne snížení poptávky po elektřině a snížení dopadu na velkoobchodní cenu elektřiny ve špičkách. Vzhledem k tomu, že smyslem produktu pro snížení spotřeby ve špičkách je snížit a přesunout spotřebu elektřiny, a aby se zabránilo zvyšování emisí skleníkových plynů, neměla by aktivace produktu pro snížení spotřeby ve špičkách vést k zahájení výroby energie z fosilních paliv za bodem měření. Jelikož se má tento produkt používat pouze v omezených případech regionální či celounijní krize cen elektřiny, může se jeho obstarání uskutečnit až jeden týden před uvolněním dalších kapacit odezvy strany poptávky. Provozovatelé soustav by měli být schopni tento produkt aktivovat před zahájením časového rámce denního trhu nebo v průběhu tohoto časového rámce. Případně by mělo být možné, aby byl produkt pro snížení spotřeby ve špičkách aktivován automaticky na základě předem stanovené ceny elektřiny. K ověření objemů snížení spotřeby elektřiny, by provozovatel soustavy měl použít výchozí hodnotu odrážející očekávanou spotřebu elektřiny bez aktivace tohoto produktu, a po konzultaci s účastníky trhu by měl vypracovat metodiku pro výchozí diagram spotřeby. Tuto metodiku by měl schválit dotčený regulační orgán. ACER by měla posoudit dopad používání produktů pro snížení spotřeby ve špičkách na unijní trh s elektřinou, přičemž by měla zohlednit skutečnost, že je třeba, aby tyto produkty nadměrně nenarušovaly fungování trhů s elektřinou nebo nevedly k přesměrování odezvy strany poptávky směrem k produktům pro snížení spotřeby ve špičkách, a měla by mít možnost vydávat doporučení regulačním orgánům, které by měly tato doporučení zohlednit při posuzování na vnitrostátní úrovni. Kromě toho by ACER měla posoudit dopad začlenění produktů pro snížení spotřeby ve špičkách na unijní trh s elektřinou za běžných okolností. Na základě tohoto posouzení by Komise měla mít možnost v případě potřeby předložit legislativní návrh na změnu nařízení (EU) 2019/943 za účelem zavedení produktů pro snížení spotřeby ve špičkách i v jiných situacích, než jsou krize cen elektřiny.

(18)

Spotřebitelé jsou v zájmu své aktivní účasti na trzích s elektřinou a flexibility postupně vybavováni inteligentními elektroměry. V řadě členských států je však zavádění inteligentních měřicích systémů stále pomalé, a je tedy nezbytné, aby členské státy zlepšily podmínky pro instalaci inteligentních měřicích systémů s cílem dosáhnout plného pokrytí co nejdříve. Provozovatelé přenosových soustav a provozovatelé distribučních soustav a příslušní účastníci trhu, včetně nezávislých agregátorů, by nicméně měli mít po získání souhlasu konečného zákazníka možnost využívat údaje z vyhrazených měřicích zařízení, a to v souladu s články 23 a 24 směrnice (EU) 2019/944 a dalšími příslušnými právními předpisy Unie, včetně právních předpisů o ochraně údajů a soukromí, zejména nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (16). Kromě toho by provozovatelé přenosových soustav a provozovatelé distribučních soustav měli po získání souhlasu konečného zákazníka využívat údaje z vyhrazených měřicích zařízení pro sledování a zúčtování služeb flexibility, jako je odezva strany poptávky a ukládání energie, pouze v případech, kdy inteligentní měřicí systémy dosud nejsou instalovány nebo pokud neposkytují dostatečnou úroveň podrobnosti dat. Umožnění využívání údajů z vyhrazených měřicích zařízení pro sledování a zúčtování by mělo usnadnit aktivní účast konečných zákazníků na trhu a rozvoj jejich odezvy strany poptávky. Používání údajů z těchto vyhrazených měřicích zařízení by mělo být v souladu s požadavky na kvalitu údajů.

(19)

Toto nařízení stanoví právní základ pro zpracování osobních údajů v souladu s nařízením (EU) 2016/679. Členské státy by měly zajistit, aby byly splněny všechny zásady a povinnosti v oblasti zpracování osobních údajů stanovené v nařízení (EU) 2016/679, včetně minimalizace údajů. Pokud lze cílů tohoto nařízení dosáhnout bez zpracování osobních údajů, měli by správci údajů využívat anonymizované a agregované údaje.

(20)

Spotřebitelé a dodavatelé potřebují účinné a efektivní dlouhodobé trhy, aby se zajistili vůči dlouhodobým cenám a snížili svou závislost na krátkodobých cenách. S cílem zajistit, aby odběratelé energie v celé Unii mohli plně využívat výhod integrovaných trhů s elektřinou a hospodářské soutěže v celé Unii, by měla Komise posoudit dopad možných opatření ke zlepšení fungování dlouhodobých unijních trhů s elektřinou, například pokud jde o četnost přidělování, dobu trvání a povahu dlouhodobých přenosových práv, způsoby posílení sekundárního trhu a možné zavedení regionálních virtuálních uzlů.

(21)

Část posouzení vztahující se na možné zavedení regionálních virtuálních uzlů by se měla mimo jiné zabývat dopady na již existující mezivládní dohody týkající se přeshraničního společného vlastnictví elektráren. Pokud budou regionální virtuální uzly zavedeny, měly by zohledňovat agregovanou cenu několika nabídkových zón a stanovovat referenční cenu, kterou by organizátoři trhu měli používat k nabízení dlouhodobých termínovaných zajišťovacích produktů. V tomto rozsahu by regionální virtuální uzly neměly být chápány jako subjekty, které zprostředkovávají nebo provádějí transakce. Poskytováním referenčního cenového indexu by regionální virtuální uzly umožnily sdružování likvidity a přinesly by účastníkům trhu nové možnosti zajištění. Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci s cílem, pokud je to nezbytné, dále upřesnit opatření a nástroje týkající se koncepce dlouhodobých unijních trhů s elektřinou, mimo jiné pokud jde o zavádění regionálních virtuálních uzlů. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (17).

(22)

Za účelem rozšíření možností účastníků trhu v oblasti zajištění by měla být rozšířena úloha jednotné platformy pro přidělování zřízené v souladu s nařízením Komise (EU) 2016/1719 (18). Jednotná platforma pro přidělování by měla působit jako subjekt nabízející přidělování a usnadňující obchodování s dlouhodobými finančními přenosovými právy jménem provozovatelů přenosových soustav mezi různými nabídkovými zónami a případně regionálními virtuálními uzly.

(23)

Síťové tarify by měly provozovatele přenosových soustav a provozovatele distribučních soustav motivovat k využívání služeb flexibility prostřednictvím dalšího vývoje inovativních řešení pro optimalizaci stávající sítě a k pořizování služeb flexibility, zejména odezvy strany poptávky nebo ukládání energie. Za tímto účelem by měly být síťové tarify navrženy tak, aby zohledňovaly provozní a kapitálové výdaje provozovatelů soustav nebo vhodnou kombinaci těchto výdajů, aby mohli elektrizační soustavu provozovat nákladově efektivním způsobem. Požadavek na to, aby ceny odrážely náklady, by neměl omezovat možnost efektivního přerozdělení nákladů, pokud se uplatňují síťové poplatky podle místa nebo času. To by dále přispělo k integraci energie z obnovitelných zdrojů s nejnižšími náklady pro elektrizační soustavu a umožnilo by konečným zákazníkům zhodnotit jejich flexibilní řešení. Při zajišťování dostatečných investic pro nezbytný rozvoj, rozšíření a posílení sítě budou hrát ústřední úlohu regulační orgány. Tyto orgány by měly podporovat to, aby ze strany veřejnosti byly přijímány preventivní investice a aby tyto investice byly využívány, a podpořit tak urychlení rozvoje sítě, aby bylo možné udržet krok s urychleným zaváděním výroby energie z obnovitelných zdrojů, a to případně i v určených oblastech pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie, a s poptávkou po inteligentní elektrifikaci.

(24)

Při budování elektroenergetické soustavy, která je z velké části založena na obnovitelných zdrojích energie, a při zajišťování klimatické neutrality do roku 2050 budou hrát zásadní úlohu obnovitelné zdroje energie na moři, jako jsou větrná energie na moři, energie z oceánů a plovoucí fotovoltaické elektrárny. Existují však značné překážky pro jejich širší a efektivní zavádění, které brání masivnímu rozšíření potřebnému k dosažení uvedených cílů. Podobné překážky by mohly v budoucnu vzniknout i u jiných mořských technologií. Aby se snížilo investiční riziko pro zhotovitele projektů na moři, mohou rozvoji projektů na moři napomáhat nástroje, jako jsou smlouvy o nákupu elektřiny či dvousměrné rozdílové smlouvy. Hybridním projektům na moři napojeným na více než jeden trh v nabídkové zóně na moři hrozí další riziko, a to riziko spojené s jedinečnou zeměpisnou situací, která souvisí s přístupem na trh. Aby se rizika u těchto projektů snížila, měli by provozovatelé přenosových soustav poskytovat kompenzaci, pokud v rámci validovaných výsledků výpočtu kapacity nezajistili na propojovacím vedení kapacitu dohodnutou ve smlouvách o připojení nebo pokud nezajistili kapacitu kritických prvků sítě podle pravidel pro výpočet této kapacity stanovených v čl. 16 odst. 8 nařízení (EU) 2019/943. Pokud provozovatelé přenosových soustav v rámci validovaných výsledků výpočtu kapacity zajistili kapacitu propojovacího vedení, která je stejná nebo vyšší než kapacita stanovená ve smlouvě o připojení, a současně zajistili kapacitu kritických prvků sítě v souladu s pravidly stanovenými v čl. 16 odst. 8 nařízení (EU) 2019/943, žádnou kompenzaci by vyplácet neměli. V příslušné smlouvě o připojení uzavřené s provozovatelem zařízení pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů na moři by provozovatelé přenosových soustav měli usilovat o to, aby celková dohodnutá kapacita byla pevná, nikoli flexibilní, a byla v souladu s rámcem pro smlouvy o připojení zřízeným směrnicí (EU) 2019/944. Členské státy by měly být o smlouvě o připojení informovány s dostatečným předstihem. Kompenzace by měla být vyplácena buď v případě, že se dostupné přenosové kapacity sníží do té míry, že celé množství vyrobené elektřiny, které by jinak zařízení pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů na moři mohlo vyvážet, nemůže být dodáno na okolní trhy, nebo v případě, že navzdory možnosti vývozu dojde v důsledku snížení kapacity k odpovídajícímu poklesu cen v nabídkové zóně na moři ve srovnání se situací, kdy by ke snížení kapacity nedošlo. Kompenzace by měla být vyplácena z příjmu z přetížení. Ke kompenzaci by mělo dojít v případě, že jeden nebo více provozovatelů přenosových soustav nezajistili dostatečnou kapacitu pro vývoz kapacity výroby elektřiny na svém příslušném propojovacím vedení do výše kapacity dohodnuté ve smlouvě o připojení, přičemž by kompenzace měla být poskytnuta těmito poskytovateli. Pokud je tato nedostatečná kapacita způsobena tím, že jiní provozovatelé přenosových soustav nezajistili kapacitu na kritických prvcích svých sítě podle pravidel pro výpočet kapacity stanovených v čl. 16 odst. 8 nařízení (EU) 2019/943, měly by být v zájmu spravedlnosti na regionální úrovni náklady na kompenzaci poměrně rozděleny mezi tyto provozovatele přenosových soustav v souladu se zásadou „znečišťovatel platí“. Kromě toho může být jakákoli kompenzace, na kterou se toto poměrné rozdělení nevztahuje, rozdělena mezi příslušné strany v členských státech zapojené do hybridního projektu na moři v rámci jejich ujednání o sdílení nákladů. Tato kompenzace by neměla vést k nadměrným kompenzacím a jejím cílem je vyvážit snížené příjmy provozovatelů zařízení pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů na moři v důsledku omezeného přístupu k propojeným trhům. Měla by se týkat pouze výrobní kapacity dostupné na trhu, která může záviset na počasí, a nezahrnuje odstávky a údržbu daného projektu na moři. Kompenzace poskytovaná z důvodu nedostatečného přístupu k přenosové soustavě by neměla být vykládána jako nástroj pro přednostní nasazení a měla by odpovídat zásadám nediskriminace a maximalizace přeshraniční obchodní kapacity podle čl. 16 odst. 4 nařízení (EU) 2019/943. Kromě toho by nemělo docházet k dvojí kompenzaci za stejné riziko, které je pokryto podle uvedeného ustanovení, například pokud je dané riziko již pokryto na základě rozdílové smlouvy nebo jiného relevantního režimu podpory. Podrobné informace o tomto kompenzačním mechanismu a metodice provádění, kterou je třeba vypracovat, včetně podmínek, za nichž může opatření pozbýt platnosti, jako je existence dostatečné poptávky v nabídkové zóně na moři, například v podobě velkého elektrolyzéru, nebo přímý přístup k dostatečnému počtu trhů umožňující dané riziko eliminovat, mají být blíže upřesněny v prováděcím aktu, a v příslušných případech i prostřednictvím změn nařízení Komise (EU) 2015/1222 (19).

(25)

Na velkoobchodním denním trhu se nejprve nasazují elektrárny s nižšími mezními náklady, avšak cena, kterou obdrží všichni účastníci trhu, je stanovena podle poslední elektrárny potřebné k pokrytí poptávky, což je elektrárna s nejvyššími mezními náklady po zúčtování trhu. V této souvislosti energetická krize ukázala, že prudký nárůst cen plynu a černého uhlí může vést k mimořádnému a trvajícímu růstu cen, za které plynové a uhelné elektrárny nabízejí elektřinu na velkoobchodním denním trhu. To zase vedlo k mimořádně vysokým cenám na denním trhu v celé Unii, neboť plynové a uhelné elektrárny jsou často elektrárnami s nejvyššími mezními náklady potřebnými k uspokojení poptávky po elektřině.

(26)

Vzhledem k úloze ceny na denním trhu jako referenční hodnoty pro stanovení ceny na jiných velkoobchodních trzích s elektřinou a ke skutečnosti, že všichni účastníci trhu obdrží zúčtovací cenu, zaznamenaly technologie s výrazně nižšími mezními náklady trvale vysoké příjmy.

(27)

Za účelem dosažení cílů Unie v oblasti dekarbonizace a cílů stanovených v plánu REPowerEU k získání větší energetické nezávislosti musí Unie výrazně urychlit zavádění obnovitelné energie. S ohledem na investiční potřeby nezbytné k dosažení těchto cílů by měl trh zajistit vytvoření dlouhodobého cenového signálu.

(28)

V tomto rámci by členské státy měly usilovat o vytvoření vhodných tržních podmínek pro dlouhodobé tržní nástroje, jako jsou smlouvy o nákupu elektřiny. Smlouvy o nákupu elektřiny jsou dvoustranné smlouvy o nákupu mezi výrobci a odběrateli elektřiny, uzavřené dobrovolně a vycházející z podmínek tržních cen bez regulačních zásahů při stanovování cen. Poskytují zákazníkovi dlouhodobou cenovou stabilitu a výrobci jistotu, kterou potřebuje k přijetí investičního rozhodnutí. Nicméně pouze několik členských států má aktivní trhy se smlouvami o nákupu elektřiny a odběratelé mají výběr obvykle omezen na velké společnosti, a to i proto, že smlouvy o nákupu elektřiny čelí řadě překážek, zejména potížím s pokrytím rizika platební neschopnosti odběratele z těchto dlouhodobých smluv. Členské státy by měly při stanovování politik k dosažení cílů dekarbonizace energetiky stanovených v jejich integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu zohlednit potřebu vytvořit dynamický trh se smlouvami o nákupu elektřiny. Při navrhování opatření, která mají přímý dopad na smlouvy o nákupu elektřiny, by členské státy měly respektovat případná oprávněná očekávání a zohlednit účinky těchto opatření na stávající i budoucí smlouvy o nákupu elektřiny.

(29)

V souladu se směrnicí (EU) 2018/2001 mají členské státy posoudit regulační a administrativní překážky pro dlouhodobé smlouvy o nákupu elektřiny z obnovitelných zdrojů, odstranit nedůvodné překážky a nepřiměřené nebo diskriminační postupy či poplatky a podporovat využívání těchto smluv. Kromě toho mají členské státy ve svých integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu popsat politiky a opatření usnadňující využívání smluv o nákupu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Aniž je dotčena povinnost podávat zprávy o regulačním rámci ovlivňujícím trh se smlouvami o nákupu elektřiny, měly by členské státy zajistit, aby nástroje ke snížení finančních rizik spojených s neplněním dlouhodobých platebních závazků ze strany odběratele v rámci smluv o nákupu elektřiny byly přístupné zákazníkům, kteří čelí překážkám při vstupu na trh se smlouvami o nákupu elektřiny a nejsou ve finančních obtížích. Pokud nejsou dostupné nebo dostatečně dostupné soukromé záruky, měly by mít členské státy možnost rozhodnout se zřídit systém záruk za tržní ceny. V případech, kdy členské státy takový systém záruk zřídí, měly by přijmout ustanovení, která zabrání snížení likvidity na trzích s elektřinou, například využíváním finančních smluv o nákupu elektřiny. Členské státy se mohou rozhodnout, že umožní agregaci poptávky po smlouvách o nákupu elektřiny od zákazníků, kteří se individuálně potýkají s překážkami při vstupu na trh s těmito smlouvami, ale společně by měli pro výrobce představovat atraktivní nabídku uvedených smluv. Členské státy by neměly poskytovat podporu smlouvám o nákupu elektřiny, na jejichž základě se kupuje elektřina vyrobená z fosilních paliv. Členské státy by měly mít možnost omezit systémy záruk, které podporují, na výhradní podporu nové výroby energie z obnovitelných zdrojů v souladu se svými politikami dekarbonizace, zejména v případech, kdy trh se smlouvami o nákupu elektřiny z obnovitelných zdrojů není dostatečně rozvinut. Při zachování základního přístupu, kterým by měla být nediskriminace mezi spotřebiteli, by se členské státy mohly rozhodnout zaměřit tyto nástroje na konkrétní kategorie spotřebitelů, přičemž by uplatňovaly objektivní a nediskriminační kritéria. V tomto rámci by členské státy měly zajistit náležitou koordinaci, a to i s prostředky poskytovanými na úrovni Unie, například Evropskou investiční bankou (dále jen „EIB“).

(30)

Členské státy mají při navrhování a přidělování veřejné podpory k dispozici několik nástrojů na podporu rozvoje trhů se smlouvami o nákupu elektřiny. Pokud by bylo zhotovitelům projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, kteří se účastní veřejného výběrového řízení, umožněno vyhradit část výroby k prodeji prostřednictvím smluv o nákupu elektřiny, přispělo by se tím k rozvoji a růstu trhů se smlouvami o nákupu elektřiny. Kromě toho by členské státy měly v rámci hodnocení takových výběrových řízení usilovat o uplatňování kritérií, která budou motivovat k přístupu na trh se smlouvami o nákupu elektřiny subjekty, jež čelí překážkám při vstupu na tento trh, jako jsou malé a střední podniky, přičemž by měly upřednostňovat uchazeče, kteří předloží podepsanou smlouvu o nákupu elektřiny či závazek k podpisu této smlouvy ve vztahu k části elektřiny vyrobené v projektu od jednoho nebo několika potenciálních odběratelů, kteří se potýkají s obtížemi při přístupu na trh se smlouvami o nákupu elektřiny.

(31)

S cílem přispět k transparentnosti a rozvoji trhů se smlouvami o nákupu elektřiny na úrovni Unie a členských států by ACER měla každoročně zveřejňovat posouzení týkající se těchto trhů, rozhodnout, zda je třeba vypracovat a vydat nezávazné vzory smluv o nákupu elektřiny, a dále je rozpracovat, pokud z posouzení vyplyne, že je to zapotřebí.

(32)

Členské státy by měly věnovat zvláštní pozornost přeshraničním smlouvám o nákupu elektřiny a odstranit nedůvodné překážky, které s nimi konkrétně souvisejí, a bez diskriminace umožnit spotřebitelům v členských státech s omezenou kapacitou přístup k energii vyrobené v jiných regionech.

(33)

Pokud Komise na základě příslušného posouzení dospěje k závěru, že členské státy potřebují při odstraňování překážek na trzích se smlouvami o nákupu elektřiny podporu, měla by mít možnost vypracovat konkrétní pokyny. Tyto pokyny by se měly zaměřit především na odstranění překážek bránících rozšíření trhů se smlouvami o nákupu elektřiny, včetně přeshraničních smluv o nákupu elektřiny. Tyto překážky mohou mít mnoho podob, od regulačních omezení, zejména nepřiměřených nebo diskriminačních postupů či poplatků, po působení záruk původu nebo způsob zohledňování smluv o nákupu elektřiny v rámci přístupu potenciálních odběratelů k řešením v oblasti financování.

(34)

Nařízení (EU) 2018/1999 umožňuje využití mechanismu Unie pro financování energie z obnovitelných zdrojů jako nástroje usnadňujícího dosažení závazného cíle Unie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů v roce 2030. Podle směrnice (EU) 2018/2001 ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2413 (20) mají členské státy společně usilovat o zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie Unie v roce 2030 na 45 %, což je podíl přesahující závazný cíl Unie ve výši 42,5 %. Komise by proto měla posoudit, zda by k dosažení tohoto dodatečného 2,5 % podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie Unie mohla přispět unijní opatření, která by doplnila vnitrostátní opatření. V této souvislosti by Komise měla prozkoumat možnost využití mechanismu Unie pro financování energie z obnovitelných zdrojů k organizaci unijních aukcí energie z obnovitelných zdrojů v souladu s příslušným regulačním rámcem.

(35)

Pokud se členské státy za účelem dosažení cílů Unie v oblasti dekarbonizace rozhodnou podporovat investice z veřejných prostředků do nových výroben elektřiny z nízkouhlíkových nefosilních paliv prostřednictvím režimů přímé podpory cen, měly by být tyto režimy strukturovány dvousměrnými rozdílovými smlouvami nebo rovnocennými režimy se stejnými účinky, aby kromě záruky příjmů zahrnovaly omezení horní hranice tržních příjmů z dotčených výrobních zařízení. Povinnost uložená tímto nařízením by se měla vztahovat pouze na podporu investic do nových výroben elektřiny, nicméně členské státy by měly mít možnost se rozhodnout, že poskytnou režimy podpory ve formě dvousměrných rozdílových smluv nebo rovnocenných režimů se stejnými účinky také novým investicím zaměřeným na podstatnou modernizaci stávajících výroben elektřiny nebo na podstatné zvýšení kapacity či prodloužení životnosti těchto výroben.

(36)

V zájmu zajištění právní jistoty a předvídatelnosti by se povinnost strukturovat režimy přímé podpory prostřednictvím dvousměrných rozdílových smluv nebo rovnocenných režimů se stejnými účinky měla vztahovat pouze na smlouvy v rámci režimů přímé podpory cen pro investice do nových výroben elektřiny uzavřené dne 17. července 2027 nebo později. Ve vztahu k výrobnám elektřiny z obnovitelných zdrojů na moři připojeným k hybridním projektům na moři připojeným ke dvěma nebo více nabídkovým zónám, by toto přechodné období mělo být pět let ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost, a to vzhledem ke složitosti těchto projektů.

(37)

Zapojení účastníků trhu do režimů přímé podpory cen ve formě dvousměrných rozdílových smluv nebo rovnocenných režimů se stejnými účinky by mělo být dobrovolné.

(38)

Povinností využívat dvousměrné rozdílové smlouvy nebo rovnocenné režimy se stejnými účinky není dotčen čl. 6 odst. 1 směrnice (EU) 2018/2001.

(39)

I když směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1711 (21) mění čl. 4 odst. 3 druhý pododstavec směrnice (EU) 2018/2001, ostatní ustanovení článku 4 uvedené směrnice, v nichž se stanoví zásady koncepce režimů podpory pro energii z obnovitelných zdrojů, zůstávají použitelná.

(40)

Dvousměrné rozdílové smlouvy nebo rovnocenné režimy se stejnými účinky by zajistily, že příjmy výrobců využívajících veřejnou podporu, které pocházejí z nových investic do výroby elektřiny, budou méně závislé na kolísavých cenách výroby elektřiny z fosilních paliv, která obvykle určuje cenu na denním trhu.

(41)

Na režimy přímé podpory cen ve formě dvousměrných rozdílových smluv nebo rovnocenných režimů se stejnými účinky by se měly uplatňovat zásady koncepce stanovené tímto nařízením. Při posuzování těchto dvousměrných rozdílových smluv nebo rovnocenných režimů se stejnými účinky podle pravidel pro státní podporu by Komise měla ověřit soulad těchto smluv nebo režimů s unijními právními předpisy, které jsou neoddělitelně spjaty s pravidly pro státní podporu, jako jsou zásady koncepce dvousměrných rozdílových smluv nebo rovnocenných režimů se stejnými účinky stanovené v tomto nařízení. V rámci koncepce těchto dvousměrných rozdílových smluv nebo rovnocenných režimů se stejnými účinky by měly být zachovány pobídky pro dané výrobny elektřiny, aby efektivně fungovaly a podílely se na trzích s elektřinou, zejména s cílem zohlednit situaci na trhu. Ve svém posouzení by Komise měla zajistit, aby koncepce dvousměrných rozdílových smluv nebo rovnocenných režimů se stejnými účinky nevedla k nepřiměřenému narušení hospodářské soutěže a obchodu na vnitřním trhu. Komise by měla především zajistit, aby rozdělení příjmů podnikům nenarušovalo rovné podmínky na vnitřním trhu, zejména v případech, kdy nelze použít soutěžní nabídkové řízení. Dvousměrné rozdílové smlouvy nebo rovnocenné režimy se stejnými účinky se mohou lišit, pokud jde o dobu trvání, a mohou zahrnovat mimo jiné rozdílové smlouvy založené na fyzické produkci, kde by byla uvedena jedna nebo několik realizačních cen, minimální cena nebo rozdílové smlouvy založené na kapacitě či na referenčních příjmech. Povinnost používat dvousměrné rozdílové smlouvy nebo rovnocenné režimy se stejnými účinky se nevztahuje na režimy podpory, které nejsou přímo spojeny s výrobou elektřiny, jako je ukládání energie, a které nevyužívají přímou podporu cen, jako je investiční podpora ve formě poskytování přímých grantů, daňových opatření nebo zelených certifikátů. S cílem motivovat protistrany plnit jejich smluvní závazky by měly dvousměrné rozdílové smlouvy nebo rovnocenné režimy se stejnými účinky obsahovat ustanovení o sankcích použitelné v případě neoprávněného jednostranného předčasného ukončení smlouvy.

(42)

Vzhledem k tomu, že omezení týkající se stanovení režimů přímé podpory cen ve formě dvousměrných rozdílových smluv nebo rovnocenných režimů se stejnými účinky zužuje množství typů režimů přímé podpory cen, které členské státy mohou přijmout, pokud jde o obnovitelné zdroje energie, mělo by se vztahovat na nízkouhlíkové nefosilní technologie s nízkými a stabilními provozními náklady a na technologie, které obvykle neposkytují elektrizační soustavě flexibilitu, přičemž by z tohoto omezení měly být vyloučeny technologie, které jsou v počátečních fázích uvádění na trh. To je nezbytné k zajištění toho, aby nebyla ohrožena hospodářská životaschopnost výrobních technologií s vysokými mezními náklady, a k zachování pobídek pro technologie, které mohou elektrizační soustavě nabídnout flexibilitu, aby podávaly nabídky na trhu s elektřinou na základě svých nákladů příležitosti. Omezení týkající se stanovení režimů přímé podpory cen ve formě dvousměrných rozdílových smluv nebo rovnocenných režimů se stejnými účinky by se navíc nemělo vztahovat na nově vznikající technologie, u nichž mohou mít lepší předpoklady k podpoře jejich využívání jiné typy režimů přímé podpory cen. Tímto omezením by neměla být dotčena případná výjimka pro malá zařízení na výrobu obnovitelné energie a demonstrační projekty podle směrnice (EU) 2018/2001 a měla by být zohledněna specifika společenství pro obnovitelné zdroje v souladu s uvedenou směrnicí. S ohledem na potřebu poskytnout výrobcům regulační jistotu by se povinnost členských států uplatňovat režimy přímé podpory cen pro výrobu elektřiny ve formě dvousměrných rozdílových smluv nebo rovnocenných režimů se stejnými účinky měla vztahovat pouze na investice do nových výroben elektřiny využívajících zdroje uvedené v tomto bodě odůvodnění.

(43)

Vzhledem ke stanovení horní hranice tržních příjmů by režimy přímé podpory cen ve formě dvousměrných rozdílových smluv nebo rovnocenných režimů se stejnými účinky měly být dalším zdrojem příjmů pro členské státy v obdobích vysokých cen energií. Aby se dále zmírnil dopad vysokých cen elektřiny na účty spotřebitelů za energii, měly by členské státy zajistit, že ze všech příjmů získaných od výrobců, na něž se vztahují režimy přímé podpory cen ve formě dvousměrných rozdílových smluv nebo rovnocenných režimů se stejnými účinky, nebo z ekvivalentu těchto příjmů ve finanční hodnotě budou mít prospěch koneční zákazníci, včetně zákazníků v domácnosti, malých podniků, středních podniků a energeticky náročných podniků. Při rozdělování příjmů zákazníkům v domácnosti by členské státy měly mít zejména možnost zvýhodňovat zranitelné zákazníky a zákazníky postižené energetickou chudobou. Ve světle rozsáhlejších přínosů pro odběratele elektřiny vyplývajících z investic do energie z obnovitelných zdrojů, energetické účinnosti a zavádění nízkouhlíkové energie by členské státy měly mít rovněž možnost využít příjmy z dvousměrných rozdílových smluv nebo rovnocenných režimů se stejnými účinky, nebo ekvivalent těchto příjmů ve finanční hodnotě k financování investic zaměřených na snížení nákladů na elektřinu pro konečné zákazníky, jakož i k financování konkrétních hospodářských činností, jako jsou investice do rozvoje distribučních sítí, obnovitelných zdrojů energie a infrastruktury pro dobíjení elektrických vozidel. Členské státy by měly mít také možnost využít tyto příjmy nebo ekvivalent těchto příjmů ve finanční hodnotě k financování nákladů na režimy přímé podpory cen. Přerozdělení příjmů by mělo být provedeno tak, aby bylo zajištěno, že zákazníci budou stále do určité míry vystaveni cenovému signálu a v době vysokých cen sníží svou spotřebu nebo ji přesunou do období nižších cen, což jsou obvykle období s vyšším podílem výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Členské státy by zejména měly mít možnost zohledňovat spotřebu mimo špičku, aby zůstaly zachovány pobídky k flexibilitě. Členské státy by měly zajistit, aby přerozdělováním příjmů konečným spotřebitelům elektřiny nebyly dotčeny rovné podmínky a hospodářská soutěž mezi různými dodavateli. Uvedené zásady by neměly být povinné pro příjmy plynoucí ze smluv v rámci režimů přímé podpory cen uzavřených přede dnem použitelnosti povinnosti využívat dvousměrné rozdílové smlouvy nebo rovnocenné režimy se stejnými účinky. Členské státy mohou rozdělovat příjmy z dvousměrných rozdílových smluv nebo rovnocenných režimů se stejnými účinky, aniž by to znamenalo regulaci maloobchodních cen podle článku 5 směrnice (EU) 2019/944.

(44)

Dále by členské státy měly zajistit, aby režimy přímé podpory cen nebo rovnocenné režimy se stejnými účinky, bez ohledu na jejich formu, nenarušovaly efektivní, konkurenční a likvidní fungování trhů s elektřinou a zachovaly pobídky, které motivují výrobce reagovat na tržní signály, zejména zastavit výrobu, pokud jsou ceny elektřiny nižší než jejich provozní náklady, a které motivují konečné zákazníky snižovat spotřebu, jsou-li ceny elektřiny vysoké. Členské státy by měly zajistit, aby režimy podpory nepředstavovaly překážku pro rozvoj obchodních smluv, jako jsou smlouvy o nákupu elektřiny.

(45)

Dvousměrné rozdílové smlouvy nebo rovnocenné režimy se stejnými účinky a smlouvy o nákupu elektřiny se proto vzájemně doplňují při prosazování transformace energetiky a přinášení výhod obnovitelné energie a nízkouhlíkové energie spotřebitelům. Při dodržení požadavků zavedených tímto nařízením by členské státy měly mít možnost rozhodnout, které nástroje použijí k dosažení svých cílů v oblasti dekarbonizace. Soukromí investoři prostřednictvím smluv o nákupu elektřiny přispívají k dalšímu zavádění obnovitelné energie a nízkouhlíkové energie a zároveň dlouhodobé fixaci nízkých a stabilních cen elektřiny. Stejně tak prostřednictvím dvousměrných rozdílových smluv nebo rovnocenných režimů se stejnými účinky dosahují stejného cíle veřejné subjekty jménem spotřebitelů. Oba nástroje jsou nezbytné k dosažení cílů Unie v oblasti dekarbonizace prostřednictvím zavádění obnovitelné energie a nízkouhlíkové energie a zároveň k dosažení přínosů nízkonákladové výroby elektřiny pro spotřebitele.

(46)

Urychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie vyžaduje rostoucí dostupnost flexibilních řešení, aby byla zajištěna integrace těchto zdrojů do sítě a aby se elektrizační soustava a rozvodná síť mohly přizpůsobit proměnlivosti výroby a spotřeby elektřiny v různých časových horizontech. Za účelem podpory nefosilní flexibility by měl regulační orgán nebo jiný orgán či subjekt určený členským státem pravidelně posuzovat potřebu flexibility v elektrizační soustavě na vnitrostátní úrovni, a to na základě vstupů od provozovatelů přenosových soustav a provozovatelů distribučních soustav a na základě společné evropské metodiky podléhající veřejné konzultaci a schválení ze strany ACER. Posouzení potřeb flexibility elektrizační soustavy by mělo zohlednit všechny stávající a plánované investice, včetně stávajících výrobních zařízení, která dosud nejsou připojena k síti, s ohledem na zdroje flexibility, jako je flexibilní výroba elektřiny, propojovací vedení, odezva strany poptávky, ukládání energie nebo výroba obnovitelných paliv, z důvodu potřeby dekarbonizovat energetickou soustavu. ACER by měla vnitrostátní zprávy pravidelně posuzovat a vypracovat zprávu na úrovni Unie obsahující doporučení k otázkám přeshraničního významu. Na základě vnitrostátních zpráv o potřebě flexibility by členské státy měly vymezit orientační vnitrostátní cíl v oblasti nefosilní flexibility, včetně příslušných konkrétních příspěvků odezvy strany poptávky i ukládání energie k tomuto cíli, což by se mělo rovněž odrazit v jejich integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu v souladu s nařízením (EU) 2018/1999. S ohledem na tyto plány by Komise měla mít možnost vypracovat strategii Unie v oblasti flexibility se zvláštním zaměřením na odezvu strany poptávky a ukládání energie, která bude v souladu s cíli Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030 a s cílem klimatické neutrality do roku 2050. Komise by měla mít možnost připojit k této strategii Unie legislativní návrh.

(47)

K dosažení orientačního vnitrostátního cíle v oblasti nefosilní flexibility, včetně příslušných konkrétních příspěvků odezvy strany poptávky a ukládání energie, a v případech, kdy se potřeby flexibility neřeší odstraněním překážek na trhu a stávajícími investicemi, by členské státy měly mít možnost uplatňovat režimy podpory nefosilní flexibility spočívající v platbách za dostupnou kapacitu nefosilní flexibility. Členské státy, které již uplatňují kapacitní mechanismus, by navíc měly zvážit podporu účasti nefosilní flexibility, jako je odezva strany poptávky a ukládání energie, tím, že přepracují kritéria nebo prvky, aniž by bylo dotčeno uplatňování článku 22 nařízení (EU) 2019/943. Rovněž by měly mít možnost uplatňovat režimy podpory nefosilní flexibility, pokud jsou tyto režimy nezbytné k dosažení orientačního vnitrostátního cíle v oblasti nefosilní flexibility, zejména při úpravě svých kapacitních mechanismů za účelem další podpory účasti nefosilní flexibility, jako je odezva strany poptávky a ukládání energie. Uvedené režimy by se měly vztahovat na nové investice do nefosilní flexibility, včetně investic do stávajících výrobních zařízení, a to i těch, které jsou zaměřeny na další rozvoj flexibility odezvy strany poptávky.

(48)

Na podporu cílů v oblasti ochrany životního prostředí by mezní hodnota emisí CO2 stanovená v čl. 22 odst. 4 nařízení (EU) 2019/943 měla být považována za horní hranici. Členské státy by proto mohly stanovit technické výkonnostní normy a mezní hodnoty emisí CO2 omezující účast v kapacitních mechanismech na flexibilní technologie využívající obnovitelné zdroje v plném souladu se sdělením Komise ze dne 18. února 2022 týkajícím se pokynů pro státní podporu v oblasti klimatu, životního prostředí a energetiky, které povzbuzují členské státy k zavádění ekologických kritérií do kapacitních mechanismů.

(49)

Vzhledem k tomu, že na vnitřní trh s elektřinou mohou mít významný dopad nekoordinované kapacitní mechanismy, byl v balíčku opatření týkajících se čisté energie zaveden komplexní rámec pro lepší posouzení potřeby kapacitních mechanismů a zlepšení jejich koncepce. Bez ohledu na nutnost omezit narušení hospodářské soutěže a vnitřního trhu mohou kapacitní mechanismy společně s vhodným regulačním rámcem hrát významnou úlohu při zajišťování přiměřenosti zdrojů, zejména během přechodu na bezuhlíkový systém a pro účely nedostatečně propojených energetických soustav. Přestože by tedy kapacitní mechanismy neměly být nadále považovány za krajní řešení, jejich nezbytnost a koncepce by měly být pravidelně posuzovány s ohledem na vyvíjející se regulační rámec a tržní podmínky. Ukázalo se však, že postup pro přijetí kapacitních mechanismů je složitý. Za účelem nalezení možností, jak postup uplatňování kapacitního mechanismu zefektivnit a zjednodušit, a zajištění toho, že členské státy budou moci včas řešit potíže s přiměřeností, při současném zajištění nezbytné kontroly s cílem předcházet poškozování vnitřního trhu, by Komise měla do 17. ledna 2025 předložit podrobnou zprávu, v níž tyto možnosti posoudí. V této souvislosti by Komise měla požádat ACER, aby případně upravila metodiku pro evropské posouzení zdrojové přiměřenosti v souladu s platným postupem. Po konzultaci s členskými státy by Komise měla a dle potřeby předložit návrhy na zjednodušení a zefektivnění postupu pro posuzování kapacitních mechanismů, a to do 17. dubna 2025.

(50)

Při připojování nových výrobních a odběrných zařízení k síti, zejména zařízení pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů, často dochází k průtahům v postupech pro připojení k síti. Jedním z důvodů těchto průtahů je nedostatek dostupné kapacity sítě v místě zvoleném investorem, což pro připojení zařízení k soustavě vyžaduje bezpečné rozšíření nebo posílení sítě. Zavedení nového požadavku, aby provozovatelé elektrizačních soustav na úrovni přenosu i distribuce zveřejňovali a aktualizovali informace o kapacitě dostupné pro nová připojení ve svých oblastech provozu, by investorům usnadnilo přístup k informacím o dostupnosti kapacity sítě v rámci soustavy, a urychlilo tudíž rozhodování, což by pak urychlilo požadované zavádění energie z obnovitelných zdrojů. Provozovatelé přenosových soustav by tyto informace měli pravidelně, alespoň jednou za měsíc, aktualizovat. Provozovatelé přenosových soustav by rovněž měli zveřejňovat kritéria používaná k určení dostupných kapacit sítě, jako jsou stávající kapacity poptávky a výrobní kapacity, předpoklady pro posuzování možností další integrace dalších uživatelů soustavy, příslušné informace o možném omezování dodávek energie, a očekávaný nadcházející relevantní vývoj sítě.

(51)

Kromě toho by provozovatelé přenosových soustav měli uživatelům soustavy poskytovat jasné a transparentní informace o stavu a vyřizování jejich žádostí o připojení, aby se vyřešil problém dlouhého čekání na odpovědi týkající se žádostí o připojení k síti. Provozovatelé přenosových soustav by měli tyto informace poskytovat ve lhůtě tří měsíců ode dne podání žádosti a pravidelně, alespoň jednou za čtvrt roku, je aktualizovat.

(52)

Vzhledem k tomu, že Estonsko, Litva a Lotyšsko dosud nejsou synchronizovány s unijní elektrizační soustavou, potýkají se při organizaci vyrovnávacích trhů a při tržním zadávání zakázek na podpůrné služby s velmi specifickými problémy. I když vývoj směrem k synchronizaci probíhá, jedním z rozhodujících předpokladů stabilního synchronního provozu soustavy je dostupnost dostatečných regulačních záloh pro regulaci frekvence. Avšak vzhledem k tomu, že jsou pobaltské státy, pokud jde o řízení frekvence, závislé na synchronně propojené oblasti zajišťované Ruskem, nebyly dosud s to vytvořit vlastní fungující vyrovnávací trh. Útočná válka Ruska proti Ukrajině podstatně zvýšila riziko v oblasti bezpečnosti dodávek, které s sebou neexistence vlastních vyrovnávacích trhů přináší. Požadavky čl. 6 odst. 9, 10 a 11 nařízení (EU) 2019/943 a čl. 41 odst. 2 nařízení Komise (EU) 2017/2195 (22), které se mají vztahovat na stávající vyrovnávací trhy, tudíž situaci v Estonsku, Litvě a Lotyšsku dosud nezohledňují, a to zejména proto, že vytvoření vyrovnávacího trhu vyžaduje čas a nové investice do regulační zálohy. Estonsko, Litva a Lotyšsko by proto měly mít odchylně od těchto požadavků právo uzavírat dlouhodobější finanční smlouvy, aby si na přechodnou dobu zajistily regulační zálohu.

(53)

Přechodná období pro Estonsko, Litvu a Lotyšsko by měla být co nejdříve po synchronizaci postupně ukončena a měla by být využita k vytvoření náležitých tržních nástrojů nabízejících krátkodobé regulační zálohy a další nezbytné podpůrné služby a měla by být omezena na dobu, která je pro tento proces nezbytně nutná.

(54)

Pobaltské státy mají být synchronizovány se synchronně propojenou oblastí kontinentální Evropa jedním dvojitým vedením spojujícím Polsko a Litvu. Při synchronizaci bude muset být kapacita tohoto vedení z velké části vyhrazena pro účely spolehlivostních rezerv pro případ neočekávaného výpadku v pobaltské soustavě a z toho vyplývajících nezamýšlených odchylek. Provozovatelé přenosových soustav by měli pro přeshraniční obchodování i nadále nabízet maximální kapacitu, a to v souladu s limity provozní bezpečnosti a s ohledem na možné kontingence v polské a litevské soustavě, včetně těch, které vyplývají z výpadků vedení s vysokým napětím a stejnosměrným proudem nebo odpojení pobaltských států od synchronně propojené oblasti kontinentální Evropa. Zvláštní povaha uvedeného propojení by měla být zohledněna při výpočtu celkové kapacity a kontingencí podle čl. 16 odst. 8 nařízení (EU) 2019/943.

(55)

Kapacitní mechanismy by měly umožňovat účast všech zdrojů, které jsou schopny poskytnout požadovaný technický výkon a mezi něž mohou patřit i plynové elektrárny, pokud splňují mezní hodnotu emisí stanovenou v čl. 22 odst. 4 nařízení (EU) 2019/943, jakož i veškeré vnitrostátní emisní prahové hodnoty nebo jiná objektivní environmentální kritéria, která mohou členské státy chtít použít, aby urychlily přechod od fosilních paliv.

(56)

Na podporu cílů v oblasti ochrany životního prostředí stanoví čl. 22 odst. 4 nařízení (EU) 2019/943 požadavky týkající se mezních hodnot emisí CO2 pro kapacitní mechanismy. Během přechodu na bezuhlíkový systém a v reakci na energetickou krizi by však členské státy uplatňující kapacitní mechanismy, které byly schváleny před 4. červencem 2019, měly mít možnost se po omezenou dobu od této mezní hodnoty emisí CO2 v rámci mechanismu poslední instance výjimečně odchýlit. Tato výjimka by se nicméně měla vztahovat pouze na stávající výrobní kapacity, které zahájily komerční výrobu před 4. červencem 2019, totiž před vstupem nařízení (EU) 2019/943 v platnost. K žádosti o výjimku by měla být přiložena zpráva dotčeného členského státu, která posoudí dopad této výjimky z hlediska emisí skleníkových plynů a transformace energetiky. Tato zpráva by měla rovněž obsahovat plán s milníky pro přechod od účasti výrobních kapacit, které v rámci kapacitních mechanismů nesplňují mezní hodnoty emisí CO2. Po udělení výjimky by mělo být členským státům umožněno uspořádat procesy zadávání veřejných zakázek, které musí i nadále splňovat všechny požadavky kapitoly IV nařízení (EU) 2019/943, s výjimkou požadavků týkajících se mezních hodnot emisí CO2. Výrobní kapacity, které nesplňují mezní hodnoty emisí CO2, by neměly být pořizovány na dobu delší než jeden rok a na období dodávky, které nepřekračuje dobu uplatňování výjimky. Dalšímu procesu zadávání veřejných zakázek umožňujícímu účast výrobních kapacit, které nesplňují mezní hodnoty emisí CO2, by měl předcházet proces zadávání veřejných zakázek zaměřený na maximalizaci účasti kapacit, které mezní hodnoty emisí CO2 splňují, a to i tím, že ceny za kapacity budou dostatečně vysoké, aby motivovaly k investicím do těchto kapacit.

(57)

S cílem zajistit odolnost uspořádání trhu s elektřinou v dobách krize a jeho schopnost podporovat cíle Unie v oblasti dekarbonizace, dále posílit integraci trhu a podpořit nezbytné investice do infrastruktury, jakož i rozvoj trhu se smlouvami o nákupu elektřiny, by Komise měla toto nařízení přezkoumat. Na základě tohoto přezkumu by Komise měla Evropskému parlamentu a Radě předložit komplexní zprávu, ve vhodných případech spolu s legislativním návrhem. V této zprávě by Komise měla posoudit zejména efektivnost současné struktury a fungování krátkodobých trhů s elektřinou, jakož i jejich potenciální neefektivnost a možná nápravná opatření a nástroje, které mají být použity v krizových či mimořádných situacích, a vhodnost právního a finančního rámce Unie pro distribuční sítě. Tato zpráva by se měla rovněž zabývat schopností dosáhnout cílů Unie v oblasti obnovitelných zdrojů energie a vnitřního trhu s energií a potenciálem a životaschopností, pokud jde o vytvoření jedné nebo několika tržních platforem Unie pro smlouvy o nákupu elektřiny.

(58)

V rozsahu, v jakém kterékoli z opatření stanovených tímto nařízením představuje státní podporu, není ustanoveními týkajícími se těchto opatření dotčeno použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování EU. Komise má pravomoc posoudit slučitelnost státní podpory s vnitřním trhem.

(59)

Opatřeními stanovenými tímto nařízením není dotčeno uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 (23) a (EU) č. 648/2012 (24) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU (25).

(60)

Nařízení (EU) 2019/942 a (EU) 2019/943 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(61)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zlepšit uspořádání integrovaného trhu s elektřinou, a zejména zamezit příliš vysokým cenám elektřiny, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle,

1)

Článek 2 se mění takto:

2)

V čl. 3 odst. 2 se doplňuje pododstavec, který zní:

„Tento odstavec se vztahuje rovněž na jednotnou platformu pro přidělování zřízenou v souladu s nařízením (EU) 2016/1719.“

3)

V článku 4 se doplňuje nový odstavec, který zní:

4)

Článek 5 se mění takto:

5)

V článku 6 se odstavec 9 se nahrazuje tímto:

6)

Článek 15 se mění takto:

1)

Článek 1 se mění takto:

2)

Článek 2 se mění takto:

3)

Článek 7 se mění takto:

4)

Vkládají se nové články, které znějí:

(*2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).“ "

5)

Článek 8 se mění takto:

6)

Článek 9 se nahrazuje tímto:

(*3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1)."

(*4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132 ze dne 14. června 2017 o některých aspektech práva obchodních společností (Úř. věst. L 169, 30.6.2017, s. 46)."

(*5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349)."

(*6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1)."

(*7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 84).“ "

7)

Článek 18 se mění takto:

8)

V článku 19 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

9)

Vkládá se nová kapitola, která zní:

(*8)   Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4.“ "

10)

Článek 21 se mění takto:

11)

V čl. 22 odst. 1 se písmeno a) zrušuje.

12)

V čl. 37 odst. 1 se písmeno a) nahrazuje tímto:

13)

V článku 50 se doplňuje nový odstavec, který zní:

14)

V článku 57 se doplňuje nový odstavec, který zní:

15)

Článek 59 se mění takto:

16)

V článku 64 se vkládají nové odstavce, které znějí:

17)

Článek 69 se mění takto:

18)

Vkládá se nový článek, který zní:

19)

V příloze I se bod 1.2 nahrazuje tímto: