(EU) 2024/1735Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1735 ze dne 13. června 2024, kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému výroby technologií pro nulové čisté emise a mění nařízení (EU) 2018/1724Text s významem pro EHP.

(1)

Transformace na nulové čisté emise již způsobuje obrovské průmyslové, hospodářské a geopolitické změny po celém světě, které budou stále výraznější, jak bude svět pokračovat v úsilí o dekarbonizaci. Unie musí na tento vývoj reagovat při provádění transformace v oblasti energetiky, klimatu a životního prostředí. Klíčovým prvkem pro zajištění přístupu k technologiím pro nulové čisté emise a zachování kvalitních pracovních míst v Unii je pevná výrobní základna. To vyžaduje, aby si Unie zachovala svou konkurenceschopnost, mimo jiné prostřednictvím inovací, zejména v oblasti čistých technologií.

(2)

Vzhledem ke složitosti a nadnárodní povaze technologií pro nulové čisté emise by nekoordinovaná vnitrostátní opatření za účelem zajištění přístupu k těmto technologiím představovala riziko narušení hospodářské soutěže a tříštění vnitřního trhu. Taková opatření členských států mohou vést k tomu, že se pro hospodářské subjekty na trhu zavede rozdílná regulace, která by poskytovala různé úrovně přístupu k dodávkám technologií pro nulové čisté emise v jednotlivých členských státech, a to i poskytováním různých úrovní podpory projektům výroby uvedených technologií, zaváděním odlišných pravidel a nekoordinovaných forem zadávání zakázek, rozdílných procesů a dob trvání v souvislosti s povolovacími postupy, což by vytvořilo překážky přeshraničnímu obchodu mezi členskými státy, a tudíž bránilo řádnému fungování vnitřního trhu. Pro zajištění fungování vnitřního trhu je proto nezbytné vytvořit společný právní rámec Unie, který by společně řešil tento hlavní problém tím, že dojde ke zvýšení odolnosti a bezpečnosti dodávek v Unii v oblasti technologií pro nulové čisté emise.

(3)

Unie se zavázala k urychlené dekarbonizaci svého hospodářství a ambicióznímu zavádění obnovitelných zdrojů energie s cílem dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality, konkrétně nulových čistých emisí nebo emisí po odečtení pohlcení. Tento cíl je jádrem Zelené dohody pro Evropu, která je uvedena ve sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 nazvaném „Zelená dohoda pro Evropu“, sdělení Komise ze dne 5. května 2021 nazvaném „Aktualizace nové průmyslové strategie 2020: Budování silnějšího jednotného trhu pro oživení Evropy“ a v souladu se závazkem Unie k celosvětovým opatřením v oblasti klimatu v rámci Pařížské dohody (4). K dosažení cíle Unie v oblasti klimatické neutrality stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 (5) závazný cíl Unie v oblasti klimatu, a to snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů nejméně o 55 % ve srovnání s rokem 1990. Navrhovaný balíček „Fit for 55“ uvedený ve sdělení Komise ze dne 14. července 2021 nazvaném „‚Fit for 55‘: plnění klimatického cíle EU pro rok 2030 na cestě ke klimatické neutralitě“, jehož cílem je splnit cíl Unie v oblasti klimatu do roku 2030, a v tomto ohledu revidovat a aktualizovat právo Unie.

(4)

Průmyslový plán Zelené dohody uvedený ve sdělení Komise ze dne 1. února 2023 navíc stanoví komplexní přístup k podpoře rozšíření čistých technologií na základě čtyř pilířů. Cílem prvního pilíře je vytvořit regulační prostředí, které zjednoduší a zefektivní povolovací postupy pro nové závody na výrobu a montáž technologií pro nulové čisté emise a rovněž usnadní rozšíření průmyslu Unie pro nulové čisté emise. Cílem druhého pilíře je podpořit investice do výroby technologií pro nulové čisté emise a její financování prostřednictvím revidovaného dočasného krizového a transformačního rámce pro opatření státní podpory na podporu hospodářství po agresi Ruska vůči Ukrajině, který byl zaveden ve sdělení Komise ze dne 17. března 2023 a vytvoření Platformy strategických technologií pro Evropu (STEP) zřízené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/795 (6) s cílem zachovat náskok Unie v oblasti kritických a nově vznikajících technologií relevantních pro ekologickou a digitální transformaci. Třetí pilíř se týká rozvoje dovedností potřebných k uskutečnění transformace a zvýšení počtu kvalifikovaných pracovníků v odvětví čistých technologií. Čtvrtý pilíř se zaměřuje na obchod a diverzifikaci dodavatelského řetězce kritických surovin. To zahrnuje vytvoření klubu pro kritické suroviny, spolupráci s podobně smýšlejícími partnery na společném posílení dodavatelských řetězců a diverzifikaci, aby u kritických vstupů nepanovala závislost na jediném dodavateli. Toto nařízení tvoří součást těchto opatření a přispívá k posílení podnikatelských důvodů pro dekarbonizaci průmyslu v Unii.

(5)

Vnitřní trh poskytuje vhodné prostředí, které umožňuje přístup k technologiím, jež jsou nutné k dosažení klimatických a ambicí Unie v oblasti energetiky v potřebném rozsahu a tempu, jakož i cíl Zelené dohody pro Evropu, že promění dekarbonizaci v udržitelnou konkurenceschopnost. Cesta ke klimaticky neutrálnímu hospodářství pro nulové čisté emise, které účinně využívá zdroje, vytváří obrovské příležitosti k rozšíření průmyslu Unie pro nulové čisté emise díky síle vnitřního trhu tím, že dojde k podpoře investic do technologií pro nulové čisté emise a jejich dodavatelských řetězců. Tyto technologie jsou nezbytné pro dosažení cílů integrovaných vnitrostátních plánů členských států v oblasti energetiky a klimatu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999, (7) přispívají k odolnosti a konkurenceschopnosti průmyslu Unie a umožňují dekarbonizaci hospodářských odvětví, od dodávek energie po dopravu, budovy a průmysl v Unii. Silný průmysl pro nulové čisté emise v Unii může významně přispět k účinnému dosažení cílů Unie v oblasti klimatu a energetiky, jakož i k podpoře dalších cílů Zelené dohody pro Evropu a zároveň k podpoře průmyslové základny a tím k vytváření kvalitních pracovních míst a udržitelnému růstu.

(6)

Pro splnění těchto závazků musí Unie zrychlit tempo přechodu na hospodářství pro nulové čisté emise, včetně zvýšení podílu čisté energie ve své skladbě zdrojů energie, stejně jako zvýšením energetické účinnosti a podílu obnovitelných zdrojů energie. To přispěje k dosažení cílů Unie stanovených v Akčním plánu pro evropský pilíř sociálních práv do roku 2030, což je příspěvek Komise k provádění evropského pilíře sociálních práv vyhlášeného v roce 2017 v Göteborgu (dále jen „pilíř“).

(7)

Vyšší ceny energií v návaznosti na neodůvodněnou a protiprávní vojenskou agresi Ruska proti Ukrajině byly silným impulsem k urychlení provádění Zelené dohody pro Evropu a posílení odolnosti energetické unie podle nařízení (EU) 2018/1999 tím, že bude urychlen přechod na čistou energii a ukončena veškerá závislost na fosilních palivech vyvážených z Ruska. Ústřední úlohu v reakci na obtíže a narušení globálního trhu s energií v důsledku ruské invaze na Ukrajinu hraje plán REPowerEU, stanovený ve sdělení Komise ze dne 18. května 2022 nazvaném „Plán REPowerEU“. Cílem tohoto plánu je urychlit energetickou transformaci v Unii, aby se snížila spotřeba plynu a elektřiny v Unii a aby se zvýšily investice do zavádění energeticky účinných a nízkouhlíkových řešení.

(8)

Pro splnění cílů Unie v oblasti klimatu a energetiky je třeba upřednostnit energetickou účinnost. Úspora energie je nejlevnější, nejbezpečnější a nejčistší způsob, jak těchto cílů dosáhnout. „Energetická účinnost v první řadě“ je obecnou zásadou energetické politiky Unie a je důležitá jak z hlediska praktického uplatnění v politice, tak z hlediska investičních rozhodnutí. Proto je nezbytné rozšířit výrobní kapacity Unie v oblasti energeticky účinných technologií, například tepelných čerpadel, dálkového vytápění a chlazení a technologií inteligentních sítí, které pomáhají Unii snižovat a řídit spotřebu energie.

(9)

Cíle Unie v oblasti dekarbonizace, bezpečnosti dodávek energie, digitalizace energetického systému a elektrifikace poptávky, například s ohledem na mobilitu a potřebu dalších a rychlejších dobíjecích stanic, vyžadují obrovské rozšíření elektrizačních soustav v Unii, a to jak na úrovni přenosu, tak na úrovni distribuce. Na úrovni přenosu jsou k připojení obnovitelných zdrojů energie na moři mimo jiné zapotřebí vysokonapěťové stejnosměrné soustavy; na úrovni distribuce se propojení poskytovatelů elektřiny a řízení flexibility na straně poptávky opírá o investice do inovativních technologií sítě, například inteligentního nabíjení elektrických vozidel, automatizace a inteligentního řízení energeticky účinných budov a průmyslu, pokročilé infrastruktury měřičů a domácích systémů hospodaření s energií. Elektrizační soustava musí spolupracovat s mnoha účastníky nebo zařízeními na základě podrobné úrovně sledovatelnosti, a tedy dostupnosti dat, s cílem umožnit flexibilitu, inteligentní nabíjení a inteligentní budovy s inteligentními elektrickými sítěmi a službami flexibility malého rozsahu, které umožňují reakci spotřebitelů na straně poptávky a využívání obnovitelných zdrojů energie. Připojení technologií pro nulové čisté emise k síti Unie vyžaduje podstatné rozšíření výrobních kapacit pro elektrizační soustavy v oblastech, jako jsou kabely na moři a na pevnině, rozvodny a transformátory.

(10)

Další politické úsilí je proto zapotřebí k tomu, aby Unie měla silný potenciál pro rychlé rozšíření výrobní kapacity na podporu cíle Unie v oblasti klimatu do roku 2030 zlepšením tržních podmínek pro ty technologie, které jsou komerčně dostupné, jakož i zabezpečení dodávek technologií pro nulové čisté emise a jejich dodavatelských řetězců, snížením roztříštěnosti trhu a ochranou nebo posílením celkové odolnosti a konkurenceschopnosti energetického systému Unie. To zahrnuje i přístup k bezpečnému a udržitelnému zdroji paliv nejvyšší třídy, jak je uvedeno v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1214 (8).

(11)

Toto nařízení by mělo doplnit nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1252 (9) tím, že se zaměří na výrobu technologií pro nulové čisté emise, tj. na výrobu konečných produktů, konkrétních součástí a konkrétních strojních zařízení používaných především k jejich výrobě. Nařízení (EU) 2024/1252 je naopak zaměřeno na předcházející část dodavatelského řetězce, zejména na kritické suroviny a jejich těžbu, zpracování a recyklaci. Tyto technologie jsou nepostradatelné pro širokou škálu strategických odvětví, včetně technologií pro nulové čisté emise, digitálního odvětví, leteckého a kosmického odvětví a odvětví obrany. Toto nařízení a nařízení (EU) 2024/1252 se řídí stejnou logikou podpory ekonomického opodstatnění, modernizace, poskytování odpovídajících dovedností a podpory investic, a vzájemně se doplňují s cílem vytvářet synergie regulační podpory v celém dodavatelském řetězci výroby technologií pro nulové čisté emise v Unii. Toto nařízení se rovněž vztahuje na zpracovaný materiál, který je základní složkou technologií pro nulové čisté emise, s výjimkou kritických surovin, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2024/1252.

(12)

Konečné produkty a konkrétní součásti, které mají zásadní význam pro výrobu technologií pro nulové čisté emise, by měly být uvedeny v příloze formou demonstrativního výčtu. Patří mezi ně konečné produkty a jejich součásti, které společnost vyrábí a obchoduje s nimi, včetně zpracovaného materiálu, avšak s výjimkou surovin, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2024/1252. Cílem uvedené přílohy je v co největší míře určit konečné produkty a konkrétní součásti, které jsou pro výrobu technologií pro nulové čisté emise zásadní, a jež lze proto vždy odůvodněně považovat za používané především pro všechny technologie pro nulové čisté emise uvedené v tomto nařízení. Konkrétní součásti a konkrétní strojní zařízení, na něž se nevztahuje uvedená příloha, mohou nadále spadat do oblasti působnosti tohoto nařízení, může-li předkladatel projektu na základě důkazů poskytnutých příslušnému vnitrostátnímu orgánu, například prostřednictvím tržních studií nebo dohod o odběru, prokázat, že se konkrétní součásti nebo konkrétní strojní zařízení používají především k výrobě technologií pro nulové čisté emise, s výjimkou kritických surovin spadajících do oblasti působnosti nařízení (EU) 2024/1252.

(13)

Konkrétní součásti dodavatelského řetězce technologií pro nulové čisté emise se vyrábějí za pomoci energeticky náročných výrobních procesů, konkrétně v odvětvích oceli, hliníku, neželezných kovů, základních chemických látek, cementu, vápna, skla, keramiky, hnojiv, jakož i v odvětví buničiny a papíru. Mnohé z těchto procesů se vyznačují vysokou energetickou a uhlíkovou náročností, takže se u nich emise CO2 se zpravidla snižují obtížně. Nařízení (EU) 2021/1119 zároveň požaduje rychlou dekarbonizaci hospodářství Unie. Vzhledem k tomu, že energeticky náročná průmyslová odvětví v roce 2019 představovala 17 % celkových emisí skleníkových plynů v Unii, je jejich dekarbonizace pro dosažení klimatické neutrality v Unii nezbytná. To znamená, že zabezpečení dodávek konkrétních součástí používaných pro technologie pro nulové čisté emise v Unii závisí rovněž na zintenzivnění úsilí o dekarbonizaci energeticky náročných průmyslových odvětví. Energeticky náročná průmyslová zařízení spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení, pokud příslušná zařízení vyrábějí konkrétní součásti, které se primárně používají v technologiích pro nulové čisté emise. Vzhledem k nutnosti dekarbonizovat tato odvětví jako celek a s cílem zajistit dostupnost konkrétních součástí v nich vyráběných, které se používají v dodavatelských řetězcích technologií pro nulové čisté emise, na rozdíl od jiných projektů výroby technologií pro nulové čisté emise, na něž se toto nařízení vztahuje, by se toto nařízení mělo vztahovat i na projekty energeticky náročných průmyslových odvětví, která vyrábějí konkrétní součásti, které se používají, nikoli však výhradně, v dodavatelských řetězcích technologií pro nulové čisté emise. Zahrnutí takových zařízení, jejichž emise lze jen obtížně snížit, do oblasti působnosti tohoto nařízení by mělo být podmíněno tím, že projekt zahrnující výstavbu nebo přeměnu takového zařízení povede k významnému snížení emisí CO2 pocházejících z jeho výrobních činností. Cílená podpora těchto odvětví podle tohoto nařízení přispívá k zajištění přístupu k udržitelné nabídce technologií pro nulové čisté emise na vnitřním trhu, zvyšuje investiční jistotu a vytváří tlak na straně poptávky po transformativních a dekarbonizačních technologiích pro nulové čisté emise.

(14)

Seznam technologií pro nulové čisté emise stanoví technologie, které mají zásadní význam pro cíle Unie v oblasti dekarbonizace a zlepšení fungování vnitřního trhu. Seznam zahrnuje rovněž technologie, které jako zdroj čisté a bezpečné energie neakceptují všechny členské státy. To je v souladu s jejich právem stanovit svou volbu mezi různými zdroji energie a určit si základní skladbu svého zásobování energií, jakož i svou průmyslovou politiku. V zájmu ochrany těchto práv není seznamem technologií pro nulové čisté emise dotčeno přidělování finančních prostředků na základě stávajícího víceletého finančního rámce na období 2021 až 2027, a to zejména z hlediska kritérií pro způsobilost k přidělení prostředků a kritérií pro udělení zakázky týkajících se energetických technologií v rámci fondů Unie, včetně těch, které jsou financovány prostřednictvím povolenek v rámci systému pro obchodování s emisemi (ETS) nebo podporovány ze strany Evropské investiční banky (EIB). Členskému státu by rovněž neměla být uložena povinnost uznat za strategické takové projekty, které podporují dodavatelský řetězec technologie, již daný členský stát neakceptuje jako součást své skladby zdrojů energie.

(15)

Aby se zajistila odolnost budoucího energetického systému Unie, mělo by se toto rozšiřování provádět v celém dodavatelském řetězci daných technologií, a to v plném souladu a doplňkově s nařízením (EU) 2024/1252 a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1781 (10).

(16)

Aby bylo možné řešit otázky bezpečnosti dodávek a zároveň přispět k podpoře odolnosti energetického systému Unie a úsilí o dekarbonizaci a modernizaci, je třeba výrobní kapacitu Unie v oblasti technologií pro nulové čisté emise rozšířit. Unie musí zajistit, aby regulační prostředí umožňovalo výrobcům fotovoltaických technologií zvýšit svou konkurenceschopnost a zlepšit perspektivu bezpečnosti dodávek tím, že budou usilovat o to, aby se do roku 2030 dosáhlo provozní výrobní kapacity v oblasti fotovoltaických technologií alespoň 30 gigawattů v celém hodnotovém řetězci těchto technologií, a to v souladu s cíli stanovenými v rámci Evropské aliance fotovoltaického průmyslu, která je podporována na základě Strategie EU pro solární energii, stanovené ve sdělení Komise ze dne 18. května 2022. Unie musí zajistit, aby regulační prostředí umožňovalo výrobcům technologií pro větrnou energii a tepelná čerpadla upevnit svou konkurenční výhodu a během 20. let 21. století zachovat nebo rozšířit svůj současný podíl na trhu v souladu s prognózami Unie pro zavádění technologií, které splňují její cíle v oblasti energetiky a klimatu do roku 2030. To znamená, že výrobní kapacita Unie pro větrnou energii bude do roku 2030 činit nejméně 36 GW a pro tepelná čerpadla nejméně 31 GW. Výrobci baterií a elektrolyzérů v Unii musí nalézt regulační prostředí, které jim umožní upevnit své vedoucí postavení v oblasti technologií a aktivně se podílet na formování těchto trhů. V případě bateriových technologií by to znamenalo přispět k cílům Evropské bateriové aliance a usilovat o to, aby až 90 % roční poptávky po bateriích v Unii pokryli domácí výrobci, což by znamenalo, že výrobní kapacita Unie do roku 2030 bude činit nejméně 550 GWh. Pro výrobce elektrolyzérů v Unii předpokládá plán REPowerEU do roku 2030 výrobu 10 milionů tun vodíku z obnovitelných zdrojů na domácím trhu a dovoz až 10 milionů tun zeleného vodíku. Aby se zajistilo, že se technologické prvenství Unie promítne i do prvenství v obchodní oblasti, jak to podporuje společné prohlášení Komise a Evropské aliance pro čistý vodík týkající se elektrolyzérů, mělo by se výrobcům elektrolyzérů v Unii umožnit dále zvyšovat kapacitu elektrolyzérů tak, aby jejich celková instalovaná kapacita dosáhla do roku 2030 alespoň 100 GW vodíku. Plán RePowerEU rovněž stanoví cíl zvýšit do roku 2030 udržitelnou produkci biometanu na 35 miliard m3. Vzhledem k tomu, že dodavatelský řetězec je dnes z velké části v Evropě, přispívá již biometan k odolnosti Unie a měl být dále podporován. Výrobci leteckých a námořních paliv v Unii musí dále rozvíjet, vyrábět a rozšiřovat udržitelná alternativní paliva, aby do roku 2050 významně přispěli ke snížení emisí skleníkových plynů v odvětví dopravy o 90 % a aby dostáli povinnostem stanoveným v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2405 (11) a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1805 (12). Toto snížení výrazně podporuje i Průmyslová aliance pro hodnotový řetězec obnovitelných a nízkouhlíkových paliv. Unie musí zajistit, aby regulační prostředí a podpůrný rámec pro výrobce technologií v oblasti udržitelných leteckých a námořních alternativních paliv umožňovaly těmto výrobcům zvýšit jejich výrobní kapacity v rámci celého hodnotového řetězce paliv, od shromažďování a dodávek vstupních surovin po přimíchávání, včetně konverzních a rafinačních kapacit.

(17)

Při společném zohlednění těchto cílů a zároveň s přihlédnutím k tomu, že u některých prvků dodavatelského řetězce (jako jsou invertory, jakož i solární články, destičky a ingoty pro fotovoltaické články nebo katody a anody pro baterie) je výrobní kapacita Unie nízká. S cílem pomoci řešit otázky závislosti na dovozu a zranitelnosti a zajistit splnění cílů Unie v oblasti klimatu a energetiky by se měla stanovit celková referenční hodnota pro výrobní kapacitu produktů v oblasti technologií pro nulové čisté emise v Unii a zároveň usilovat o podobnou referenční hodnotu pro technologie pro nulové čisté emise. Roční kapacita Unie v oblasti technologií pro nulové čisté emise by se měla do roku 2030 přiblížit celkové roční referenční hodnotě v oblasti výroby ve výši alespoň 40 % roční potřeby v oblasti zavádění technologií pro nulové čisté emise posuzovaných jako celek nebo by měla této hodnoty dosáhnout.

(18)

Produkty technologií pro nulové čisté emise zároveň přispějí k odolnosti Unie a bezpečnosti dodávek čisté energie. Bezpečnost dodávek čisté energie je předpokladem pro hospodářský rozvoj i pro veřejný pořádek a bezpečnost. Produkty technologií pro nulové čisté emise budou přínosem i pro další strategicky důležitá hospodářská odvětví, například zemědělství a produkci potravin, protože zajistí přístup k čisté energii a strojnímu vybavení za konkurenceschopné ceny, čímž udržitelným způsobem přispějí k potravinovému zabezpečení Unie a prostřednictvím oběhového hospodářství poskytnou ještě větší odbyt pro alternativy z biologického materiálu. Stejně tak naplnění klimatických ambicí Unie povede k hospodářskému růstu i sociálnímu blahobytu.

(19)

Globální trh s klíčovými masově vyráběnými čistými technologiemi bude mít do roku 2030 hodnotu přibližně 650 miliard USD ročně, což je více než trojnásobek současné úrovně. Průmysl pro nulové čisté emise celosvětově roste stále rychleji. Průmysl Unie může občanům Unie přinést prosperitu pouze tehdy, pokud bude konkurenceschopný na globálním trhu a bude vůči němu otevřený. Unijní odvětví technologií pro nulové čisté emise, konkurenceschopné v celosvětovém měřítku, napomůže rozvoji silné výrobní kapacity technologií pro nulové čisté emise v Unii. Mimoto průmyslová odvětví Unie, která jsou v celosvětovém měřítku konkurenceschopná v segmentech dodavatelských řetězců technologií pro nulové čisté emise, přispějí k celkové odolnosti dodavatelských řetězců technologií pro nulové čisté emise v Unii a zlepší přístup Unie k technologiím pro nulové čisté emise.

(20)

Výroba technologií pro nulové čisté emise závisí na složitých a globálně propojených hodnotových řetězcích. Aby si Unie udržela konkurenceschopnost a snížila stávající strategickou závislost na dovozu v oblasti produktů technologií pro nulové čisté emise a jejich dodavatelských řetězců a zároveň zamezila vzniku nových závislostí, musí nadále posilovat svou průmyslovou základnu technologií pro nulové čisté emise a stát se konkurenceschopnější a vstřícné k inovacím. Spolu s dalšími opatřeními na zvýšení konkurenceschopnosti Unie by opatření na zvýšení výrobní kapacity v Unii měla zajistit také to, aby Unie hrála dominantní úlohu ve strategických částech globálního hodnotového řetězce, včetně konečných produktů, a zajistit tak úroveň bezpečnosti dodávek, kterou Unie potřebuje pro dosažení svých klimatických a energetických cílů. Měla by se proto stanovit druhá celková referenční hodnota. Cílem výrobní kapacity Unie v oblasti technologií pro nulové čisté emise by mělo být dosažení vyššího podílu světové produkce s cílem dosáhnout do roku 2040 hodnoty 15 % světové produkce, a to na základě sledování stanoveného v tomto nařízení. Tato druhá referenční hodnota by se neměla použít v případech, kdy by zvýšená výrobní kapacita Unie byla výrazně vyšší než potřeby Unie v oblasti zavádění odpovídajících technologií nezbytných k dosažení klimatických a energetických cílů Unie.

(21)

V zájmu co nejrychlejšího zavedení nebo rozšíření projektů výroby technologií pro nulové čisté emise, včetně strategických projektů pro nulové čisté emise, jejichž cílem je zajistit v Unii bezpečnost dodávek těchto technologií, je důležité zajistit efektivitu při plánování a jistotu investic tím, že se administrativní zátěž předkladatelů projektů omezí na minimum. Členské státy by proto u projektů výroby technologií pro nulové čisté emise, včetně strategických projektů pro nulové čisté emise, měly zjednodušit své povolovací postupy a zároveň by měly zajistit, aby tyto projekty byly bezpečné, zabezpečené a environmentálně udržitelné a splňovaly environmentální, sociální a bezpečnostní požadavky. Právní předpisy Unie v oblasti životního prostředí stanoví společné podmínky pro průběh a obsah vnitrostátních povolovacích postupů, čímž zajišťují vysokou úroveň ochrany životního prostředí. Udělením statusu strategického projektu pro nulové čisté emise by neměly být dotčeny žádné platné povolovací podmínky pro příslušné projekty, včetně podmínek stanovených ve směrnicích Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (13), 2004/35/ES (14), 2010/75/EU (15), 2011/92/EU (16) a 2012/18/EU (17) a ve směrnici Rady 92/43/EHS (18).

(22)

Členské státy by měly mít možnost se s ohledem na svou vnitřní organizaci rozhodnout, zda zřídí nebo určí svá jednotná kontaktní místa na místní, regionální nebo celostátní úrovni nebo na jakékoli jiné příslušné správní úrovni. Mimoto by relevantní příslušné orgány měly upřesnit a zpřístupnit určenému jednotnému kontaktnímu místu požadavky a rozsah informací, které jsou od předkladatele projektu před zahájením povolovacího postupu požadovány. Jednotné kontaktní místo by mělo být odpovědné za poskytnutí těchto informací předkladateli projektu. Jednotné kontaktní místo by v rámci své úlohy koordinátora mělo usnadňovat poskytování informací příslušným orgánům, zejména aby se zamezilo jakémukoli zdvojování žádostí o udělení povolení. Takové žádosti by mohly zahrnovat studie, povolení nebo oprávnění.

(23)

V zájmu snížení složitosti a zvýšení účinnosti a transparentnosti povolovacího postupu by předkladatelé projektů výroby pro nulové čisté emise, včetně předkladatelů strategických projektů, měli mít možnost se obracet na jednotné kontaktní místo, které je odpovědné za usnadnění a koordinaci celého povolovacího postupu. Za tímto účelem by členské státy měly zřídit nebo určit jedno nebo vícero jednotných kontaktních míst a zároveň zajistit, aby se předkladatelé projektů obraceli pouze na jedno z nich. Rozhodnutí, zda jednotné kontaktní místo bude rovněž orgánem, který činí rozhodnutí o povolení, by mělo příslušet členským státům. Aby bylo zajištěno účinné plnění jejich povinností, měly by členské státy poskytnout svým jednotným kontaktním místům, jakož i všem orgánům zapojeným do povolovacího postupu dostatečný personál a zdroje.

(24)

S cílem umožnit podnikům a předkladatelům projektů, včetně přeshraničních projektů, přímo využívat výhod vnitřního trhu bez další zbytečné administrativní zátěže stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1724 (19), kterým byla zřízena jednotná digitální brána, obecná pravidla pro online poskytování informací, postupů a asistenčních služeb významných pro fungování vnitřního trhu. Informace, které je třeba předložit relevantním orgánům prostřednictvím dotčeného jednotného kontaktního místa v rámci povolovacího postupu, na něž se vztahuje toto nařízení, jsou zahrnuty v příloze I nařízení (EU) 2018/1724, přičemž související postupy jsou zahrnuty v příloze II uvedeného nařízení s cílem zajistit, aby předkladatelé projektů mohli plně využívat on-line postupů a služeb v rámci technického systému založeného na zásadě „pouze jednou“. Jednotná kontaktní místa zřízená nebo určená podle tohoto nařízení jsou zařazena na seznam asistenčních služeb a služeb pro řešení problémů v příloze III nařízení (EU) 2018/1724.

(25)

Projekty výroby technologií pro nulové čisté emise podléhají zdlouhavým a složitým povolovacím postupům, které mohou trvat od dvou do sedmi let v závislosti na členském státě, technologickém odvětví a segmentu hodnotového řetězce. Vzhledem k rozsahu požadovaných investic – zejména u projektů o velikosti gigatovárny, které jsou nutné k dosažení očekávaných úspor z rozsahu – vytváří nepřiměřený povolovací postup dodatečnou překážku, která je mnohdy na úkor zvýšení výrobní kapacity technologií pro nulové čisté emise v Unii. Aby se předkladatelům projektů a dalším investorům dostalo jistoty a jasnosti potřebné k většímu rozvoji projektů výroby technologie pro nulové čisté emise, měly by členské státy zajistit, aby povolovací postup u těchto projektů nepřekročil předem stanovené lhůty. U strategických projektů pro nulové čisté emise by povolovací postup neměl trvat déle než 12 měsíců u zařízení s roční produkcí 1 GW nebo vyšší, devět měsíců u zařízení s roční produkcí nižší než 1 GW nebo 18 měsíců u všech nezbytných povolení k provozování strategických úložišť CO2 a zavádění souvisejících projektů zachycování CO2 a přepravy CO2. U projektů výroby technologií pro nulové čisté emise by povolovací postup neměl trvat déle než 18 měsíců u zařízení s roční produkcí 1 GW nebo vyšší a 12 měsíců u zařízení s roční produkcí nižší než 1 GW. U technologií pro nulové čisté emise, u nichž nelze použít vyjádření v GW, jako jsou sítě a technologie zachycování a ukládání uhlíku (CCS) nebo technologie přepravy a využívání CO2, by měly platit horní hranice těchto lhůt. První fázi posuzování vlivů na životní prostředí podle směrnice 2011/92/EU, jež spočívá v přípravě zprávy o posouzení vlivů na životní prostředí, však často provádí převážně předkladatel projektu. Tato fáze by proto neměla být zahrnuta do lhůt, kterými jsou členské státy vázány, jak je uvedeno v povolovacím postupu. Za tímto účelem by jednotné kontaktní místo mělo oznámit datum, do kterého musí předkladatel projektu zprávu o posouzení vlivů projektu na životní prostředí předložit, přičemž období mezi tímto oznámeným datem a faktickým předložením dokumentace by nemělo být do lhůty započítáno. Stejná zásada by měla platit, pokud jednotné kontaktní místo po požadovaných konzultacích oznámí předkladateli projektu možnost předložit dodatečné informace, jimiž by dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí doplnil. Ve výjimečných případech souvisejících s povahou, složitostí, místem nebo velikostí navrhovaného projektu by členské státy měly mít možnost lhůty prodloužit. Mezi takové výjimečné případy by mohly patřit nepředvídané okolnosti, jež vyžadují, aby byla doplněna či dokončena posouzení vlivů na životní prostředí související s daným projektem, nebo zpoždění způsobená postupy vyvlastnění uplatněnými v případě potřeby.

(26)

Některé konkrétní projekty výroby s nulovými čistými emisemi lze uznat za strategické projekty pro nulové čisté emise. Přinášejí dodatečné výhody, zejména pokud jde o snížení závislosti Unie nebo dosažení cílů energetické unie a klimatu. Výrobní projekty pro nulové čisté emise mohou přispět k posílení technologické a průmyslové odolnosti Unie zvýšením výrobní kapacity pro klíčový segment dodavatelského řetězce. Zejména navýšení výrobní kapacity pro odvětví, v nichž výrobní kapacita Unie představuje významný podíl světové výroby a která hrají klíčovou úlohu v odolnosti Unie, umožňuje posílit postavení Unie v globálním dodavatelském řetězci výroby pro nulové čisté emise a pomáhá řešit problémy spojené se zranitelností dovozu. Mimoto mohou tyto projekty přinést další výhody, pokud jde o rozvoj dovedností a konkurenceschopnost, jakož i podpořit cíle Unie týkající se dekarbonizace prováděním oběhových a udržitelných výrobních postupů. Vzhledem k tomu, aby tyto projekty přinesly další výhody, měly by být členskými státy zvoleny za strategické a měly by těžit z rámce umožňujícího jejich rychlejší provádění, zejména prostřednictvím prioritního statusu a kratších lhůt v povolovacím postupu. Předkladatelé projektů, kteří chtějí získat status strategického projektu pro nulové čisté emise, musí o tento status formálně požádat příslušný členský stát v souladu s kritérii pro podávání a uznávání žádostí, jak stanoví toto nařízení.

(27)

Posouzení vlivů na životní prostředí a povolení požadovaná podle práva Unie, a to i ve vztahu k vodě, půdě, ovzduší, ekosystémům, přírodním stanovištím, biologické rozmanitosti a ptákům, jsou u projektu výroby technologie pro nulové čisté emise nedílnou součástí povolovacího postupu a nezbytným ochranným opatřením k zajištění prevence nebo minimalizace negativních dopadů na životní prostředí. Aby se však se zajistilo, že povolovací postupy budou u projektů výroby technologií pro nulové čisté emise předvídatelné a včasné, měl by být využit veškerý potenciál k zefektivnění požadovaných posouzení a povolení, aniž by se snížila úroveň ochrany životního prostředí. V tomto ohledu by nezbytná posouzení měla být prováděna souběžně s cílem zabránit jejich zbytečnému překrývání, a předkladatelé projektů a příslušné orgány by se měli výslovně dohodnout na rozsahu souběžného posouzení ještě před jeho provedením, aby se předešlo zbytečným následným opatřením

(28)

Spory o využití půdy mohou být na překážku zavádění projektů výroby technologií pro nulové čisté emise. Dobře navržené plány, včetně územních plánů a územního plánování, by měly zvážit, zda případně zavést projekty výroby technologií pro nulové čisté emise, přičemž by měly být zohledněny výsledky veřejných konzultací a potenciální dopady na životní prostředí. Tyto plány mají potenciál pomoci vyvážit veřejný zájem a obecné blaho, zmírnit riziko sporů a urychlit udržitelné zavádění projektů výroby technologií pro nulové čisté emise v Unii. Příslušné vnitrostátní, regionální a místní orgány by proto měly být vybízeny k tomu, aby při vypracovávání plánů do nich ve vhodných případech začlenily ustanovení o projektech výroby technologií pro nulové čisté emise, včetně strategických projektů pro nulové čisté emise

(29)

Sdružování průmyslových činností zaměřených na průmyslovou symbiózu může minimalizovat dopad těchto činností na životní prostředí a zapojeným průmyslovým subjektům zajistit zvýšenou efektivitu. Sdružování tak může významně přispět k dosažení cílů tohoto nařízení. V tom ohledu toto nařízení podporuje rozvoj údolí pro urychlení zavádění technologií pro nulové čisté emise (dále jen „údolí“). Cílem údolí je vytvořit klastry průmyslové činnosti pro nulové čisté emise s cílem zvýšit atraktivitu Unie jako místa pro výrobní činnosti a dále zefektivnit správní postupy pro vytvoření výrobních kapacit pro nulové čisté emise. Údolí by měla být omezena co do zeměpisného a technologického rozsahu, aby se podpořila průmyslová symbióza. Při vymezování oblasti působnosti by členské státy měly zohlednit potřebu upřednostnit vícenásobné využití určených oblastí s cílem zajistit rozšíření, reindustrializaci nebo vytvoření průmyslových klastrů Unie v oblasti technologií pro nulové čisté emise a dostupnost příslušné dopravní infrastruktury, jakož i infrastruktury soustavy, ukládání a dalších nástrojů flexibility. Zřizování údolí by mělo odpovídat jakémukoli plánovanému nebo stávajícímu seznamu projektů a potenciálu pro přístup k možnostem vzdělávání a odborné přípravy nebo jejich organizaci s cílem zajistit dostupnost kvalifikované pracovní síly. Údolí by měla být určena členskými státy a každé takové určení by měl doprovázet plán stanovující konkrétní vnitrostátní opatření ke zvýšení atraktivity údolí jako místa pro výrobní činnosti. Údolí by měla být využívána zejména jako nástroj pro posílení průmyslových činností s nulovými čistými emisemi v regionech s přihlédnutím ke spravedlivé transformaci a jejím cílům, zejména v uhelných regionech procházejících transformací.

(30)

Členské státy by měly mít možnost určit a podporovat údolí. Při určení údolí by členské státy měly vypracovat plán, v němž uvedou, které výrobní činnosti pro nulové čisté emise má údolí pokrývat (dále jen „plán“). Členské státy by měly rovněž provést posouzení vlivů na životní prostředí, jak je požadováno pro výrobní činnosti pro nulové čisté emise, které mají v údolí probíhat. Taková posouzení vlivů značně omezují nutnost, aby podniky prováděly tato posouzení pro povolení výrobních činností pro nulové čisté emise v oblasti působnosti údolí. Plán by měl obsahovat výsledky posouzení vlivů na životní prostředí a vnitrostátní opatření, která je třeba přijmout k minimalizaci nebo zmírnění jakýchkoli negativních vlivů na životní prostředí. Plán by měl rovněž obsahovat konkrétní vnitrostátní opatření na podporu průmyslové činnosti v oblasti působnosti údolí. Mezi tato opatření by měla patřit opatření na investice nebo na aktivaci soukromých investic do energetické, digitální a dopravní infrastruktury, jakož i opatření na snížení provozních výdajů průmyslu v údolí, jako jsou rozdílové smlouvy na ceny energií. Mezi další opatření, která je třeba zvážit, patří opatření na posílení ochrany duševního vlastnictví, zřízení inovačního centra v údolí a přilákání začínajících podniků do údolí. V zájmu zajištění bezpečnosti investic pro průmysl Unie by měl plán rovněž stanovit dobu trvání podpůrných opatření.

(31)

Členské státy se vyzývají, aby údolí zřídily v méně rozvinutých a přechodových regionech, jakož i v podporovaných oblastech. Investice, jejichž cílem je zřízení údolí, jejich vybavení vhodnou infrastrukturou, přeměna brownfieldů a rozvoj místních dovedností, mohou využívat veřejnou finanční podporu, a to i prostřednictvím sdíleně spravovaných fondů, konkrétně Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti, zřízených nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058 (20), Fondu pro spravedlivou transformaci, zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1056 (21) a Evropského sociálního fondu plus (ESF+), zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1057 (22). V souladu s pravidly, jimiž se každý fond řídí, a podle uvážení příslušných řídicích orgánů mohou tyto investice obdržet nejvyšší možnou míru spolufinancování, kterou každý fond povoluje.

(32)

Vzhledem k úloze údolí při agregaci a sdružování zdrojů, které jsou důležité pro otevřenou strategickou autonomii Unie, a k jejich příspěvku k bezpečnosti dodávek technologií pro nulové čisté emise v Unii, jakož i k ekologické a digitální transformaci, by příslušné povolovací orgány měly považovat údolí za veřejný zájem. Toto opatření spočívá v zavedení ustanovení o tom, že projekty v údolí jsou ve veřejném zájmu pro účely příslušných právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí. Tyto projekty by neměly mít výrazně nepříznivé účinky na životní prostředí, které nelze zmírnit nebo kompenzovat. Na základě předběžného posouzení může příslušný povolovací orgán dospět k závěru, že veřejný zájem, kterému projekty v údolí slouží, převažuje nad veřejnými zájmy souvisejícími s ochranou přírody a životního prostředí, že tedy tyto projekty lze povolit, jsou-li splněny všechny příslušné podmínky stanovené ve směrnici 2000/60/ES, ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES (23), ve směrnici 92/43/EHS a v legislativních aktech Unie o obnově přírody.

(33)

Nepředvídatelnost, složitost a někdy i nadměrná délka vnitrostátních povolovacích postupů snižuje bezpečnost investic, která je nutná k účinnému rozvoji projektů výroby technologií pro nulové čisté emise, včetně strategických projektů pro nulové čisté emise. V zájmu zajištění a urychlení účinného provádění by proto členské státy měly uplatňovat zjednodušené a účinné povolovací postupy. Mimoto by členské státy měly zvážit v této oblasti politické inovace. Strategické projekty pro nulové čisté emise by se navíc měly na vnitrostátní úrovni považovat za naléhavé, a proto by jim měl být přiznán prioritní status potud a v rozsahu, v němž vnitrostátní právo stanoví takové postupy pro naléhavé případy pro všechna soudní řízení a řešení sporů, které se těchto projektů týkají, přičemž by mělo být zajištěno dodržování práva na obhajobu, pokud a do té míry, do jaké vnitrostátní právo stanoví takové postupy pro naléhavé případy. Mělo by to být provedeno tak, aby příslušným orgánům nebylo bráněno ve zjednodušování povolovacích postupů, mimo jiné pro další projekty výroby technologií pro nulové čisté emise, které nejsou strategickými projekty pro nulové čisté emise.

(34)

Aby bylo dosaženo cílů do roku 2030, je třeba věnovat zvláštní pozornost strategickým projektům pro nulové čisté emise, a to i s ohledem na jejich významný příspěvek k dosažení nulových čistých emisí CO2 do roku 2050. Tyto projekty hrají klíčovou roli v otevřené strategické autonomii Unie, neboť zajišťují občanům přístup k čisté, cenově dostupné a bezpečné energii. Vzhledem ke své úloze by tyto projekty měly těžit z ještě efektivnějších a účinnějších povolovacích postupů, získat status nejvyššího národního významu, který je podle vnitrostátního práva možný, a čerpat dodatečnou podporu pro přilákání investic, přičemž by měly stále splňovat unijní a mezinárodní závazky podle směrnic 2009/147/ES a 92/43/EHS, právních aktů Unie o obnově přírody a podle Úmluvy Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí, podepsané dne 25. června 1998 v Aarhusu, jakož i platné povinnosti v oblasti sociálního a pracovního práva stanovené unijním nebo vnitrostátním právem.

(35)

Vzhledem k jejich úloze při zajišťování bezpečnosti dodávek technologií pro nulové čisté emise v Unii a jejich přínosu k otevřené strategické autonomii Unie a ekologické a digitální transformaci by příslušný povolovací orgán měl strategické projekty pro nulové čisté emise považovat za projekty veřejného zájmu. Na základě individuálního posouzení může orgán udělující povolení dospět k závěru, že veřejný zájem, kterému projekt slouží, převažuje nad veřejnými zájmy souvisejícími s ochranou přírody a životního prostředí, a tudíž že projekt může být schválen, jsou-li splněny všechny příslušné podmínky stanovené ve směrnicích 2000/60/ES, 2009/147/ES nebo 92/43/EHS, případně v legislativních aktech Unie o obnově přírody.

(36)

Je rovněž nezbytné stanovit opatření ke splnění unijního cíle, kterým je dosáhnout do roku 2030 roční provozní kapacity pro injektáž CO2 ve výši 50 milionů tun, čímž se podpoří dekarbonizace průmyslu Unie a boj proti změně klimatu.

(37)

V roce 2020 přijala Komise Strategii EU pro integraci energetického systému. Tato strategie stanoví vizi, jak urychlit přechod k integrovanějšímu energetickému systému, který podporuje klimaticky neutrální hospodářství s co nejnižšími náklady ve všech odvětvích. Zahrnuje tři vzájemně se doplňující a posilující koncepty: zaprvé energetický systém, který bude více „oběhový“ a zaměřený na energetickou účinnost; zadruhé větší přímou elektrifikaci odvětví koncové spotřeby; zatřetí používání obnovitelných a nízkouhlíkových paliv, včetně vodíku . Úvahy týkající se integrace energetického systému se vztahují na řešení, jak plně integrovat veškerou elektřinu vyrobenou v zařízeních na výrobu energie z obnovitelných zdrojů do širšího energetického systému. To zahrnuje přijetí technických řešení, která umožní integraci přebytků elektřiny vyrobené v zařízeních na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, včetně ukládání, a rozšíření plánovatelných nefosilních zdrojů energie v soustavě v různých podobách a řízení poptávky.

(38)

CCS je technologie, která přispěje ke zmírnění změny klimatu. Spočívá v zachycování CO2 z průmyslových zařízení, jeho přepravě na úložiště a jeho vtláčení do vhodné podzemní geologické formace za účelem trvalého uložení.

(39)

Vývoj řešení CCS v průmyslu naráží na nedostatek koordinace. Na jedné straně i navzdory skutečnosti, že signály o ceně CO2 poskytované systémem ETS činí investice do zachycování emisí CO2 ekonomicky životaschopnými, průmyslová odvětví, která tyto investice provádějí, čelí značnému riziku, že nebudou mít přístup k povolenému geologickému úložišti. Na druhou stranu investoři do prvních úložišť CO2 čelí počátečním nákladům na jejich vytipování, výstavbu a posouzení ještě předtím, než mohou požádat o povolení k ukládání podle právních předpisů. Hospodářským subjektům na trhu může při plánování investic pomoci transparentnost ohledně potenciální kapacity k ukládání CO2 z hlediska geologické vhodnosti relevantních oblastí a všech stávajících geologických dat, včetně nezpracovaných a modelových dat, zejména z průzkumu míst těžby uhlovodíků. Členské státy by měly s ohledem na důvěrnost, národní bezpečnost a citlivé obchodní aspekty, jakož i na přiměřenou kompenzaci za data získaná a vlastněná soukromými subjekty tato stávající data zveřejnit a pravidelně podávat výhledové zprávy o veškerém pokroku při budování úložišť CO2 a o odpovídajících potřebách v oblasti kapacit pro vtláčení a ukládání , aby společně dosáhly celounijního cíle v oblasti kapacity pro injektáž CO2. Těmito povinnostmi v oblasti transparentnosti není dotčeno právo členských států nepovolit nebo omezit zavádění kapacity k ukládání CO2 na svém území.

(40)

Aby se zabránilo uvíznutí aktiv a zajistilo se, že ekonomicky životaschopná vtláčecí kapacita povede ke snížení emisí CO2, mělo by být vypracováno ekonomické opodstatnění pro celý hodnotový řetězec. Proto je třeba do roku 2030 vybudovat úplné a individuální hodnotové řetězce CCS, včetně zachycování, přepravy a uskladňování, a to prostřednictvím účinných unijních a vnitrostátních politik s vhodnými předpisy zaručujícími hospodářskou soutěž a otevřený přístup.

(41)

Klíčovou překážkou pro investice do zachycování uhlíku, které jsou dnes ekonomicky čím dál životaschopnější, je dostupnost úložišť CO2 na území Unie, což je základem pobídek vyplývajících ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (24). Aby bylo možné tuto technologii rozšířit a zvětšit její hlavní výrobní kapacity, musí Unie vytvořit výhledovou nabídku trvalých geologických úložišť CO2 povolených v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES (25), jakož i infrastrukturu pro přepravu CO2. Stanovením cíle Unie ve výši 50 milionů tun roční provozní kapacity pro injektáž CO2 do roku 2030 v souladu s očekávanými kapacitami potřebnými do roku 2030 a při zohlednění společností působících především v členských státech s velmi omezenou kapacitou k ukládání v důsledku právních, geologických, zeměpisných, technických nebo tržních omezení mohou příslušná odvětví koordinovat své investice do evropského hodnotového řetězce pro nulové čisté emise, pokud jde o přepravu a ukládání CO2, který mohou průmyslová odvětví využít k dekarbonizaci svých provozů. Toto počáteční nasazení podpoří i další ukládání CO2 s výhledem do roku 2050. Podle odhadů Komise by Unie mohla do roku 2050 potřebovat zachycovat až 550 milionů tun CO2 ročně, aby dosáhla cíle nulových čistých emisí, a to i v případě pohlcování uhlíku. Tento první cíl v oblasti kapacity k ukládání v průmyslovém měřítku sníží rizikovost investic do zachycování emisí CO2 jako důležitého nástroje k dosažení klimatické neutrality. Až bude toto nařízení začleněno do Dohody o Evropském hospodářském prostoru, bude odpovídajícím způsobem upraven unijní cíl, kterým je dosáhnout do roku 2030 roční provozní kapacity pro injektáž CO2 ve výši 50 milionů tun. Aby bylo zajištěno dosažení cíle Unie, členské státy by měly přijmout nezbytná opatření, která usnadní a motivují zavádění projektů CCS. Tato opatření by měla rovněž zahrnovat opatření motivující emitenty k zachycování emisí a investiční podporu pro investory do infrastruktury CO2 pro přepravu CO2 do úložišť.

(42)

Každá mezinárodní dohoda týkající se trvalého ukládání CO2 z Unie ve třetích zemích by měla stanovit rovnocenné podmínky pro zajištění trvale bezpečného a environmentálně šetrného geologického ukládání zachyceného CO2 a zajistit, aby ukládání CO2 v Unii nebylo využíváno ke zvýšení produkce uhlovodíků a odpovídalo skutečnému snížení emisí.

(43)

Určením úložišť CO2 a jakýchkoli souvisejících projektů zachycování CO2 a infrastruktury CO2, které přispívají k dosažení cíle Unie pro rok 2030, jakožto strategických projektů pro nulové čisté emise lze urychlit a usnadnit rozvoj úložišť CO2 a rostoucí poptávku průmyslu po úložištích nasměrovat k nákladově nejefektivnějším úložištím. Stále větší množství vyčerpaných plynových a ropných polí, která by mohla být přeměněna na bezpečná úložiště CO2, se nachází na konci své produkční životnosti. Kromě toho ropný a plynárenský průmysl potvrdil své odhodlání zahájit energetickou transformaci a disponuje prostředky, dovednostmi i znalostmi k průzkumu a rozvoji dalších úložišť. Ke splnění cíle Unie, kterým je dosáhnout do roku 2030 roční provozní kapacity pro injektáž CO2 ve výši 50 milionů tun, musí toto odvětví spojit své příspěvky, aby zajistilo, že CCS jako klimatické řešení bude k dispozici s předstihem vůči poptávce. Aby se zajistil včasný, celounijní a nákladově efektivní rozvoj úložišť CO2 v souladu s cílem Unie v oblasti vtláčecí kapacity, měli by držitelé licencí na těžbu ropy a zemního plynu v Unii k tomuto cíli přispět poměrným dílem své kapacity pro těžbu ropy a zemního plynu, přičemž by měla být zajištěna flexibilita umožňující spolupracovat a zohledňovat další příspěvky třetích stran. Přístup založený na hodnotovém řetězci by měl být podporován opatřeními přijatými na unijní i vnitrostátní úrovni. Držitelé licence na těžbu ropy a zemního plynu v Unii by proto měli provést nezbytné investice a podporovat rozvoj životaschopných obchodních modelů pro celý hodnotový řetězec oxidu uhličitého.

(44)

S cílem přispět k cíli Unie v oblasti kapacity pro injektáž CO2 mohou povinné subjekty uzavírat dohody s nepovinnými subjekty za účelem úplného nebo částečného splnění své povinnosti. Tyto dohody mohou být součástí dohody o společném podniku, kterou se zřizuje úložiště, nebo mohou být uzavírány samostatně mezi stranami za účelem splnění příspěvku povinného subjektu. Pokud byly tyto společné podniky zřízeny přede dnem vstupu tohoto nařízení v platnost, lze ke splnění povinností povinných partnerských stran využít plnou vtláčecí kapacitu příslušného projektu společného ukládání CO2.

(45)

Aby se zajistilo, že úložiště budou budována za řádných tržních podmínek, měla by Komise provést posouzení, které posoudí vztah mezi konkrétní poptávkou po vtláčecí kapacitě v rámci projektů zachycování CO2 a hlavní infrastrukturou nezbytnou pro přepravu CO2, která probíhá nebo má být uvedena do provozu do roku 2030, a povinnostmi v oblasti kapacity k ukládání do roku 2030.

(46)

Výjimky z této povinnosti jsou za těchto okolností klíčovým nástrojem, jak zabránit uvíznutí aktiv. V zájmu účinného uplatňování těchto odchylek by členské státy a Komise měly na jakémkoli posouzení potřeby odchylky plně spolupracovat s příslušnými subjekty, jimž bylo uděleno povolení, zejména v případě, kdy subjekt s povolením na potřebu odchylky upozorní. Za účelem dosažení cíle Unie týkajícího se kapacity pro injektáž CO2, v případech, kdy na základě posouzení Komise není udělena žádná odchylka, nebo pokud příslušný členský stát o výjimku nepožádal, budou Komise a členský stát spolupracovat s příslušnými subjekty, jimž bylo uděleno povolení, s cílem pomoci odstranit překážky a obtíže, aby usnadnily splnění této povinnosti.

(47)

Má-li být zavedeno přeshraniční plánování infrastruktury, je třeba vynaložit dodatečné politické úsilí. Dostupnost a propojení celé škály opatření v oblasti přepravy CO2 hraje zásadní úlohu při zavádění projektů CCS i zachycování a využívání uhlíku. Tato opatření zahrnují lodě, nákladní čluny, vlaky a nákladní automobily, jakož i pevná zařízení pro připojení a dokování, pro zkapalňování a vyrovnávací ukládání a konvertory CO2 s ohledem na jeho další přepravu potrubím a ve vyhrazených druzích dopravy.

(48)

Členské státy by měly mít možnost zřizovat nebo napomoci zřizování subjektů, jejichž cílem je budování sítí pro přepravu CO2, včetně výstavby infrastruktury nebo poskytnutí plavidel nebo jiných dopravních prostředků.

(49)

Zachycování, ukládání a využívání CO2 bude nedílnou součástí dekarbonizované budoucnosti Unie, včetně pohlcování. Pro zachycovaný CO2, služby vtláčení CO2, služby přepravy CO2 a využití uhlíku je potřebný dobře fungující celounijní trh. Tento trh by měl nejvýhodnějším způsobem plnit určité cíle veřejné politiky ekonomicky. Celkovým cílem je udržitelná a nákladově efektivní dekarbonizace průmyslu Unie zajištěním toho, aby veškeré emise CO2, které nelze snížit technickými prostředky nebo to není ekonomicky proveditelné, mohly být zachyceny a buď ukládány, nebo využity, čímž se zamezí zpožděným emisím. Tento trh by měl rovněž zajistit bezpečnost, udržitelnost a trvalost geologického ukládání zachyceného CO2 a použitelnost zachyceného CO2 pro činnosti spojené s využíváním uhlíku v souladu s klimatickými cíli Unie. Fungující trh s CO2 by měl být rovněž podpořen infrastrukturou přepravní soustavy pro CO2 s minimální environmentální stopou, která je přístupná účastníkům trhu za spravedlivých, otevřených a nediskriminačních podmínek. Tento trh by měl být v souladu s environmentálními normami Unie.

(50)

Využívání zachyceného CO2 v určitých výrobních procesech může CO2 trvale ukládat nebo přispět ke snižování závislosti Unie na fosilních palivech. Všechny subjekty zapojené do hodnotového řetězce činností spojených s injektáží CO2 stanovených v tomto nařízení by proto měly být vyzvány, aby zvážily, zda by CO2, který má být uložen, mohl být trvale uložen v nových produktech nebo zda by mohl podpořit cíle Unie snížit její závislost na fosilních palivech.

(51)

Unie pomáhala budovat celosvětový hospodářský systém na základě otevřeného a transparentního obchodu založeného na pravidlech, prosazovala dodržování a prosazování standardů sociální a environmentální udržitelnosti a klimatické transformace a je těmto hodnotám plně oddána. Unie usiluje o zajištění rovných podmínek prostřednictvím reformy Světové obchodní organizace (WTO), budováním nových partnerství a bojem proti nekalým obchodním praktikám a nadměrné výrobní kapacitě s cílem zaručit spravedlivé konkurenční prostředí pro průmysl Unie, mimo jiné prostřednictvím průmyslových partnerství pro nulové čisté emise, poskytujících kvalitní pracovní místa pracovníkům.

(52)

Aby byl zajištěn přístup Unie k bezpečným a udržitelným dodávkám technologií pro nulové čisté emise, které jsou nezbytné pro zajištění odolnosti Unie a pro dosažení cílů klimatické neutrality, musí být vnitřní trh prostředím podporujícím inovace v oblasti technologií pro nulové čisté emise. Inovace budou klíčovým faktorem pro zajištění konkurenceschopnosti Unie a co nejrychlejšího dosažení cílů nulových čistých emisí. Vzhledem k rychlému vývoji technologií pro nulové čisté emise, jakož i k významným regulačním pokynům poskytnutým pro ekologickou transformaci je pro dosažení cílů tohoto nařízení nanejvýš důležité, aby při přípravě, přezkumu a revizi unijního práva a politických iniciativ byla uplatňována zásada inovací a byly zohledňovány potenciální dopady na inovace.

(53)

S cílem zohlednit cíle tohoto nařízení by Komise mohla zvážit, zda aktualizovat cesty transformace, které jsou vyvíjeny v návaznosti na sdělení Komise z května 2021 a které by mohly identifikovat faktory umožňující transformaci a konkurenceschopnost výrobního odvětví Unie, jakož i překážky pro transformaci a konkurenceschopnost výrobního odvětví Unie, nebo zda by toto nařízení mělo být zohledněno v jakýchkoli takových budoucích iniciativách.

(54)

V rámci prvního pilíře průmyslového plánu Zelené dohody má Unie rozvíjet a udržovat průmyslovou základnu pro poskytování technologických řešení pro nulové čisté emise s cílem zabezpečit své dodávky energie a zároveň splnit své ambice v oblasti klimatické neutrality. Na podporu tohoto cíle, a aby nedošlo k závislosti na dodávkách technologií pro nulové čisté emise, které by zdržely úsilí Unie o snížení emisí skleníkových plynů nebo ohrozily bezpečnost dodávek energie, by mělo toto nařízení zavést ustanovení na podporu poptávky po udržitelných a odolných technologiích pro nulové čisté emise.

(55)

Uplatňování minimálních povinných požadavků zajišťuje, aby bylo maximální využití veřejných výdajů na podporu poptávky po výkonnějších zakázkách na produkty s nulovými čistými emisemi v oblasti environmentální udržitelnosti zvýšeno strukturovaným způsobem, který je pro veřejné zadavatele a zadavatele proveditelný. Některé výjimky by měly zajistit, aby veřejní zadavatelé a zadavatelé mohli zabránit konkrétním nežádoucím důsledkům. Tyto výjimky se týkají monopolních situací, konkrétních selhání trhu nebo situací, kdy by veřejní zadavatelé nebo zadavatelé mohli čelit nepřiměřeným nákladům nebo případům technické neslučitelnosti. Veřejní zadavatelé a zadavatelé by měli mít i nadále možnost zahrnout do zadávací dokumentace dodatečné minimální požadavky, jsou-li v souladu se směrnicemi Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU (26), 2014/24/EU (27) nebo 2014/25/EU (28) a platnými odvětvovými právními předpisy. Za stejných podmínek by navíc i nadále měly mít možnost při zadávání zakázky používat kritéria pro určení ekonomicky nejvýhodnější nabídky, jako je cena, náklady nebo jiná kritéria.

(56)

U zakázek na stavební práce a koncesí na stavební práce, které spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení, by měli veřejní zadavatelé a zadavatelé zvolit jednu nebo více konkrétních podmínek, požadavků nebo smluvních závazků, které pomohou dosáhnout několika cílů, jako je řešení sociálních nebo zaměstnaneckých aspektů s cílem dosáhnout pozitivního sociálního výsledku, případně účinně zohlednit problémy týkající se kybernetické bezpečnosti nebo získat dostatečnou jistotu, že příslušné produkty budou dodány včas. Tyto aspekty jsou důležité i pro posílení odolnosti. Měly by být rovněž stanoveny výjimky týkající se monopolních situací, konkrétních selhání trhu nebo situací, kdy by veřejní zadavatelé nebo zadavatelé mohli čelit nepřiměřeným nákladům nebo technické neslučitelnosti.

(57)

V některých případech by měla být věnována pozornost tomu, jak daná nabídka přispěje k odolnosti ve vztahu k některým třetím zemím. Rozhodne-li Komise, že podíl technologie pro nulové čisté emise nebo jejích hlavních konkrétních součástí pocházejících ze třetí země představuje více než 50 % dodávek této konkrétní technologie nebo těchto součástí v Unii, měli by mít veřejní zadavatelé a zadavatelé povinnost zahrnout do zadávací dokumentace několik podmínek, aby dosáhli výsledku přispívajícího k odolnosti. Tímto způsobem by hodnota konkrétní technologie pro nulové čisté emise nebo hlavních specifických součástí konkrétní technologie pro nulové čisté emise pocházející z dotčené třetí země neměla za konkrétních podmínek překročit 50 %. Pokud Komise navíc zjistí, že podíl dodávek těchto produktů nebo součástí pocházejících ze třetí země v rámci Unie se během dvou po sobě jdoucích let zvýšil v průměru nejméně o 10 procentních bodů a dosáhl alespoň 40 % dodávek v Unii, měl by se použít stejný mechanismus. To Unii umožní účinně zohlednit vyvíjející se závislosti. V případě zakázek, na něž se v Unii vztahuje dodatek I Dohody o vládních zakázkách Světové obchodní organizace, jakož i jiné relevantní mezinárodní dohody, jimiž je Unie vázána, by veřejní zadavatelé a zadavatelé neměli uplatňovat tyto požadavky na technologie pro nulové čisté emise nebo jejich hlavní konkrétní součásti pocházející ze zdrojů dodávek, které jsou signatáři těchto dohod.

(58)

V případě nedodržení těchto požadavků odolnosti by veřejní zadavatelé a zadavatelé měli v zadávací dokumentaci rovněž požadovat, aby byl hlavní dodavatel povinen zaplatit dotčenému veřejnému zadavateli nebo zadavateli přiměřený poplatek ve výši alespoň 10 % hodnoty konkrétních technologií zakázky pro nulové čisté emise, aby se zajistilo dodržování mechanismu.

(59)

Členské státy by neměly diskriminovat poskytovatele technologií pro nulové čisté emise z jiného členského státu ani s nimi bezdůvodně zacházet odlišně. Tato povinnost odráží již existující povinnost veřejných zadavatelů a zadavatelů v souladu se směrnicemi 2014/23/EU, 2014/24/EU a 2014/25/EU zacházet s hospodářskými subjekty stejně a bez diskriminace a dodržovat procesní pravidla stanovená v uvedených směrnicích s cílem zajistit praktický účinek zásad rovného zacházení a nediskriminace a otevření zadávacích řízení hospodářské soutěži.

(60)

Aniž jsou dotčeny právní předpisy Unie vztahující se na konkrétní technologii, mimo jiné podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1781 (29) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1542 (30) , a není-li v nich uvedeno jinak, měly by veřejní zadavatelé a zadavatelé mít možnost při hodnocení environmentální udržitelnosti řešení pro čisté nulové emise pořízených na základě tohoto nařízení zohlednit různé prvky s dopadem na klima a životní prostředí.

(61)

Komisi by měly být svěřeny prováděcí pravomoci ke stanovení hlavních zásad pro veřejné zadavatele a zadavatele k upřesnění technických specifikací, požadavků a podmínek plnění zakázky týkajících se environmentální udržitelnosti veřejných zakázek. Tím by nemělo být dotčeno právo Unie použitelné na konkrétní technologie, a to i podle nařízení (EU) 2024/1781 a nařízení (EU) 2023/1542.

(62)

S cílem zohlednit v rámci zadávacího řízení nebo dražby potřebu podpořit výrobu či spotřebu energie z obnovitelných zdrojů a potřebu diverzifikovat zdroje dodávek technologií pro nulové čisté emise tak, aby nepocházely z jediného zdroje , a aniž jsou dotčeny mezinárodní závazky Unie, by dodávky měly být považovány za nedostatečně diverzifikované přinejmenším, pokud konkrétní technologie pro nulové čisté emise nebo její hlavní konkrétní součásti pocházejí z jediné třetí země a činí více než 50 % těchto dodávek v Unii.

(63)

Aby se podpořilo odpovědné chování podniků v případě uchazečů, kybernetická bezpečnost a bezpečnost údajů týkajících se použitých technologií, projektů a související infrastruktury a aby se podpořila včasná realizace projektů v plném rozsahu, měly by veřejné orgány, které koncipují dražby za účelem využívání energie z obnovitelných zdrojů, zahrnout předvýběrová kritéria týkající se odpovědného chování podniků, kybernetické bezpečnosti a bezpečnosti údajů, jakož i schopnosti realizovat projekt v plném rozsahu a včas.

(64)

Aby byl podpořen cíl rozvíjet a udržovat průmyslovou základnu pro poskytování technologií v oblasti energie z obnovitelných zdrojů v zájmu zajištění dodávek energie v Unii a zamezení závislosti na dodávkách těchto technologií, které by zpozdily úsilí Unie v oblasti snižování emisí skleníkových plynů nebo ohrozily bezpečnost dodávek energie, by veřejné orgány, které dražby za účelem využívání energie z obnovitelných zdrojů koncipují, měly zvýšit udržitelnost a odolnost dodávek těchto technologií v Unii. Členské státy by měly příspěvek dražeb k udržitelnosti posoudit tím, že přezkoumají environmentální udržitelnosti nabídek, jejich příspěvek k inovacím a jejich příspěvek k integraci energetického systému. Za tímto účelem by členské státy měly mít možnost volby, zda do koncepce dražby zahrnou předvýběrová kritéria nebo kritéria pro udělení zakázky. Zatímco předvýběrová kritéria by měly splňovat všechny projekty uchazečů jako podmínku k tomu, aby se mohli dražby zúčastnit, cílem kritérií pro udělení zakázky je vyhodnotit jednotlivé projekty, které se dražby účastní, a stanovit jejich pořadí.

(65)

Při zvažování environmentální udržitelnosti nabídek, a to buď formou předvýběrových kritérií, nebo kritérií pro udělení zakázky, mohou veřejné orgány, které dražby za účelem využívání energie z obnovitelných zdrojů koncipují, vzít v potaz různé prvky s dopadem na klima a životní prostředí. Mezi tyto prvky by mohly patřit trvanlivost a spolehlivost daného řešení; možnost oprav a údržby a snadnost přístupu k těmto službám; možnost modernizace a renovace; snadnost a kvalita recyklace; používání látek; spotřeba energie, vody a jiných zdrojů v jednom nebo více stadiích životního cyklu produktu; hmotnost a objem výrobku a jeho obalu; začlenění obnovitelných materiálů, recyklovaných nebo použitých součástí; množství, vlastnosti a dostupnost spotřebních materiálů potřebných k řádnému používání a údržbě; environmentální stopa výrobku a environmentální dopady jeho životního cyklu; uhlíková stopa výrobku; uvolňování mikroplastů; emise do ovzduší, vod nebo půdy uvolňované v jednom nebo více stadiích životního cyklu výrobku; množství vyprodukovaného odpadu a podmínky použití.

(66)

S cílem podpořit navrhování a výrobu inovativnějších a pokročilejších technologií v oblasti energie z obnovitelných zdrojů lze v rámci příspěvku nabídek k udržitelnosti zohlednit, a to buď formou předvýběrových kritérií, nebo kritérií pro udělení zakázky, příspěvek k inovacím tím, že se stanoví předvýběrová kritéria nebo kritéria pro udělení zakázky, která podporují využívání zcela nových řešení nebo zlepšení srovnatelných nejmodernějších řešení.

(67)

S cílem podpořit integraci energie z obnovitelných zdrojů do energetického systému Unie a její přínosy pro nákladově efektivní dekarbonizaci lze v rámci příspěvku nabídek k udržitelnosti zohlednit příspěvek nabídek k integraci energetického systému, například prostřednictvím ukládání energie, rekuperace odpadního tepla a chladu a výroby vodíku z obnovitelných zdrojů.

(68)

Aby se v rámci Unie zvýšila odolnost dodávek technologií pro nulové čisté emise v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a zamezilo se nadměrné závislosti na zemích s vysokou koncentrací dodávek, měly by veřejné orgány prostřednictvím předvýběrových kritérií nebo kritérií pro udělení zakázky zvážit příspěvek jednotlivých projektů, které se dražeb za účelem využívání energie z obnovitelných zdrojů účastní, k odolnosti, přičemž by měly zohlednit potřebu diverzifikovat dodávky technologií v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, aniž jsou dotčeny mezinárodní závazky Unie. Při uplatňování kritéria odolnosti by veřejné orgány měly zohlednit, že nabídka by měla být považována přinejmenším za nedostatečně diverzifikovanou, pokud více než 50 % poptávky po konkrétní technologii pro nulové čisté emise nebo jejích hlavních konkrétních součástech v Unii pochází z jediné třetí země.

(69)

Při použití kritérií pro udělení zakázky není vážením kritérií týkajících se příspěvku nabídky k udržitelnosti a odolnosti v souvislosti s dražbami za účelem využívání energie z obnovitelných zdrojů dotčena možnost, aby orgány, které tyto dražby koncipují, stanovily pro kritéria týkající se environmentální udržitelnosti, inovací a integrace energetického systému vyšší prahovou hodnotu, je-li to slučitelné s jakýmkoli limitem pro necenová kritéria stanovená podle pravidel státní podpory. Uplatňování těchto kritérií a jejich minimální a kombinovaná váha při dražbách by v každém případě měly zajistit, aby dražby zůstaly konkurenceschopné a byly v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“).

(70)

V zájmu zvýšení dodávek technologií v oblasti energie z obnovitelných zdrojů do Unie za účelem dosažení celkové roční referenční hodnoty v oblasti výroby do roku 2030 v Unii by měl být v tomto nařízení stanoven konkrétní podíl draženého objemu, na který se uplatňují necenová kritéria. Tento podíl by Komise měla každé dva roky posoudit s cílem určit dopad necenových kritérií na vývoj technologií výroby energie z obnovitelných zdrojů v Unii a zavádění energie z obnovitelných zdrojů, včetně jejich finančního dopadu a jejich dopadu na rychlost zavádění, a zároveň zohlednit proveditelnost a srozumitelnost systému pro tvůrce projektů. Vyplyne-li z posouzení, že uplatňování kritérií odolnosti a udržitelnosti pozitivně přispívá k bezpečnosti dodávek technologií pro nulové čisté emise v Unii, zejména zvýšením výrobní kapacity v Unii pro technologie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, a nebrání-li významně dosažení cílů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů stanovených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 (31), včetně zavádění v každém členském státě, mělo by se uplatňování těchto ustanovení postupně zvýšit. Každý krok by měl podléhat posouzení dopadů, aby se zajistilo, že vyšší podíly budou i nadále pozitivně přispívat k bezpečnosti dodávek technologií v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a že tyto přínosy převažují nad dopady na náklady a na rychlost zavádění energie z obnovitelných zdrojů. Určení podílu vydražovaného objemu by mělo, je-li to vhodné a proveditelné, usilovat o postupné celkové zvýšení za účelem přispění ke splnění celkových cílů tohoto nařízení a dosažení 50 % do konce roku 2029.

(71)

V závislosti na jejich cílech v oblasti zavádění energie z obnovitelných zdrojů a na jejich vnitrostátních strategiích dekarbonizace by uplatňování kritérií odolnosti a udržitelnosti mohlo mít na členské státy velmi odlišný dopad. Při posuzování dopadu těchto kritérií na zavádění energie z obnovitelných zdrojů by proto Komise měla přezkoumat celkový finanční dopad a vlivy na zavádění v Unii, jakož i dopad na členské státy a další příslušné zúčastněné strany, včetně domácností a podniků. Aby bylo možné určit dopad na zavádění energie z obnovitelných zdrojů a zohlednit praktické zkušenosti s uplatňováním necenových kritérií, měla by Komise v rámci svého posouzení strukturovaným a transparentním způsobem konzultovat vnitrostátní orgány provádějící aukce.

(72)

Kritéria pro aukce by mohla pro předkladatele projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů s malou kapacitou představovat nadměrnou zátěž. Aby se omezil dopad tohoto nařízení na aukce s cílem podpořit projekty s maximální kapacitou 10 megawattů, měly by mít členské státy možnost tyto aukce z výpočtu celkového objemu ročně vydražené kapacity vyloučit.

(73)

Nepodařilo-li se v rámci dražeb, na něž se vztahují předvýběrová kritéria a kritéria odolnosti a udržitelnosti, vydražit požadovaný objem, nemělo by se zavádění energie z obnovitelných zdrojů zpomalovat tím, že by členské státy měly povinnost uplatňovat tato kritéria na podíl objemu, který v rámci aukce nebyl vydražen. Členské státy by proto měly mít možnost vyloučit z požadavků na dražby podíl objemu, který v rámci aukce nebyl vydražen. Aukce se považuje za nedostatečně vydraženou, pokud je objem nabídek v rámci této aukce nižší než celkový objem vydražované kapacity.

(74)

Pro účely zavedení systémů určených domácnostem, podnikům nebo spotřebitelům, které motivují k nákupu konečných produktů v oblasti technologie pro nulové čisté emise, a aniž jsou dotčeny mezinárodní závazky Unie, by dodávky měly být považovány za nedostatečně diverzifikované, jestliže jediný zdroj pokrývá v Unii více než 50 % celkové poptávky po konkrétní technologii pro nulové čisté emise. Aby bylo zajištěno jednotné uplatňování, měla by Komise počínaje dnem použitelnosti tohoto nařízení každoročně zveřejnit seznam s rozdělením původu konečných produktů technologií pro nulové čisté emise, které spadají do této kategorie, v členění podle podílu dodávek do Unie pocházejících z různých zdrojů za poslední rok, u nějž jsou k dispozici údaje.

(75)

Rozhodnutím Rady 2014/115/EU (32) byla mimo jiné schválena změna Dohody o vládních zakázkách. Dohoda o vládních zakázkách usiluje o vytvoření vyváženého mnohostranného rámce práv a povinností týkajících se veřejných zakázek s cílem dosáhnout liberalizace a rozšíření světového obchodu. U zakázek, na něž se vztahuje dodatek I Dohody o vládních zakázkách týkající se Unie, jakož i jiné příslušné mezinárodní dohody, kterými je Unie vázána, včetně dohod o volném obchodu a čl. III:8 písm. a) Všeobecné dohody o clech a obchodu z roku 1994, pokud jde o zakázky vládních agentur na výrobky zakoupené za účelem dalšího komerčního prodeje nebo za účelem použití při výrobě zboží pro komerční prodej, by veřejní zadavatelé a zadavatelé neměli uplatňovat požadavky na odolnost na technologie pro nulové čisté emise nebo jejich hlavní konkrétní součásti pocházející ze zdrojů dodávek, které jsou signatáři těchto dohod.

(76)

Uplatňováním ustanovení o odolnosti při zadávacích řízeních podle tohoto nařízení by neměl být dotčen článek 25 směrnice 2014/24/EU ani články 43 a 85 směrnice 2014/25/EU a v souladu se sdělením Komise ze dne 24. července 2019 nazvaném: „Pokyny k účasti uchazečů a zboží ze třetích zemí na trhu EU s veřejnými zakázkami“. Obdobně by se ustanovení o zadávání veřejných zakázek měla i nadále vztahovat na stavební práce, dodávky a služby, na něž se vztahuje toto nařízení, včetně čl. 67 odst. 4 směrnice 2014/24/EU a veškerých prováděcích opatření vyplývajících z nařízení (EU) 2024/1781.

(77)

Aby se omezila administrativní zátěž vyplývající z potřeby zohlednit požadavky týkající se udržitelnosti a odolnosti nabídky, zejména u menších veřejných zadavatelů a u zakázek nižší hodnoty, které nemají významný dopad na trh, u veřejných zadavatelů, kteří nejsou centrálními zadavateli, a u zakázek v hodnotě nižší než 25 milionů EUR, by mělo být uplatňování příslušných ustanovení tohoto nařízení odloženo o dva roky.

(78)

Pro účely uplatňování ustanovení týkajících se zadávacích řízení podle tohoto nařízení platí, že vztahuje-li se na produkt akt v přenesené pravomoci přijatý podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369 (33), veřejní zadavatelé a zadavatelé by měli nakupovat pouze produkty, které splňují povinnost stanovenou v čl. 7 odst. 2 uvedeného nařízení.

(79)

Domácnosti, podniky a koneční spotřebitelé jsou zásadní součástí poptávky Unie po konečných produktech technologie pro nulové čisté emise, přičemž režimy veřejné podpory, které motivují domácnosti k nákupu těchto produktů, zejména v případě zranitelných domácností a spotřebitelů s nízkými a nižšími středními příjmy, jsou důležitými nástroji k urychlení ekologické transformace. V rámci iniciativy pro solární střechy oznámené ve sdělení Komise ze dne 18. května 2022 by členské státy měly například zřídit vnitrostátní programy na podporu masivního zavádění střešních solárních systémů. V plánu REPowerEU vyzvala Komise členské státy, aby plně využívaly podpůrných opatření, která motivují k přechodu na tepelná čerpadla. Tyto režimy podpory zavedené na vnitrostátní úrovni členskými státy nebo místními nebo regionálními orgány by měly rovněž přispět ke zlepšení udržitelnosti a odolnosti technologií Unie pro nulové čisté emise. Veřejné orgány by například měly příjemcům poskytovat vyšší finanční náhradu za nákup konečných produktů v oblasti technologií pro nulové čisté emise, které více přispějí k odolnosti v Unii. Veřejné orgány mohou způsobilost režimů podmínit příspěvkem k udržitelnosti a odolnosti. Členské státy se vyzývají, aby přitom zohlednily dostupnost režimu pro občany žijící v energetické chudobě. Veřejné orgány by měly zajistit, aby jejich režimy byly otevřené, transparentní a nediskriminační, a přispívaly tak v Unii ke zvýšení poptávky po produktech v oblasti technologií pro nulové čisté emise. Veřejné orgány by rovněž měly u těchto produktů omezit dodatečné finanční náhrady, aby se nezpomalilo zavádění technologií pro nulové čisté emise v Unii. S cílem zvýšit účinnost těchto režimů by členské státy měly zajistit, aby jak pro spotřebitele, tak i pro výrobce technologií pro nulové čisté emise existovaly snadno dostupné informace, a to na volně přístupných internetových stránkách. Použití příspěvku na udržitelnost a odolnost veřejnými orgány v režimech zaměřených na spotřebitele nebo domácnosti by nemělo mít vliv na pravidla státní podpory a pravidla WTO o subvencích.

(80)

Členské státy, regionální nebo místní orgány, veřejnoprávní subjekty nebo sdružení tvořená jedním nebo více z těchto orgánů nebo veřejnoprávními subjekty nebo jedním či více z těchto veřejnoprávních subjektů by při koncipování režimů na podporu domácností, podniků nebo spotřebitelů, které je motivují k nákupu konečných produktů technologií pro nulové čisté emise, měly zajistit dodržování mezinárodních závazků Unie, mimo jiné tím, že zajistí, aby tyto režimy nedosáhly takového rozsahu, který by vážně poškozoval zájmy členů WTO.

(81)

V zájmu vytvoření synergií a výměny osvědčených postupů by členským státům při koncipování režimů zaměřených na domácnosti, podniky a spotřebitele měla mít možnost pomáhat také Komise. Důležitou úlohu při urychlení provádění příspěvku k udržitelnosti a odolnosti ze strany členských států a veřejných orgánů by v jejich postupech týkajících se zadávacích řízení a veřejných dražeb měla hrát také Platforma pro nulové čisté emise v Evropě (dále jen „platforma“). Komise by měla po konzultaci platformy přijmout prováděcí akt, v němž upřesní kritéria pro posouzení příspěvku k udržitelnosti a odolnosti. Tento akt by měl věnovat zvláštní pozornost malým a středním podnikům, které by měly mít spravedlivou šanci účastnit se významného trhu s veřejnými zakázkami. Měl by rovněž zajistit, aby požadavky týkající se udržitelnosti a odolnosti byly uplatňovány způsobem, který zajistí spravedlivou a vyrovnanou hospodářskou soutěž mezi účastníky trhu bez ohledu na jejich vlastnickou strukturu.

(82)

V zájmu zajištění toho, aby zadávací řízení a dražby za účelem využívání obnovitelných zdrojů energie skutečně přispívaly k odolnosti Unie, musí být tyto činnosti pro průmysl předvídatelné. S cílem umožnit průmyslu, aby mohl včas přizpůsobit výrobu, by měli veřejní zadavatelé a zadavatelé předem informovat trh o svých odhadovaných potřebách při zadávání zakázek na produkty v oblasti technologií pro nulové čisté emise.

(83)

Kromě opatření zaměřených na veřejnou poptávku a poptávku domácností by Unie mohla zvážit opatření, která by zjednodušila zavádění technologií pro nulové čisté emise v rámci průmyslových hodnotových řetězců Unie se zvláštním důrazem na malé a střední podniky, zejména usnadněním propojení mezi nabídkou a poptávkou ze strany průmyslu.

(84)

Jak je uvedeno ve sdělení o průmyslovém plánu Zelené dohody pro Evropu, podíly průmyslu Unie na trhu jsou pod silným tlakem v důsledku subvencí ve třetích zemích, které narušují rovné podmínky. Tato situace představuje pro Unii konkurenční výzvu, aby udržela a rozvíjela svůj vlastní průmysl, a vyžaduje rychlou a ambiciózní reakci Unie při modernizaci svého právního rámce.

(85)

Vzhledem k cíli Unie snížit strategickou závislost na třetích zemích v oblasti technologií pro nulové čisté emise je zásadní, aby mechanismy veřejné podpory, jako jsou zadávací řízení a dražby, tuto závislost neprohlubovaly. V nezbytných a vhodných případech by proto měla být stanovena odůvodněná omezení podílu produktů ve smlouvách o dodávkách ze třetích zemí, pokud Komise shledá, že jsou splněny podmínky související s odolností stanovené v tomto nařízení. Mimoto by mělo být vyvinuto úsilí o účinné řešení nespravedlivých subvencí ze třetích zemí, které narušují rovné podmínky, například využitím všech možných opatření stanovených v nařízeních Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1031 (34) a (EU) 2022/2560 (35).

(86)

Přístup k dostatečnému soukromému a veřejnému financování je klíčový pro zajištění otevřené strategické autonomie Unie a vytvoření pevné a konkurenceschopné výrobní základny technologií pro nulové čisté emise a jejich dodavatelských řetězců v celé Unii. Většina investic nezbytných k dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu bude pocházet ze soukromého kapitálu, který bude přilákán jak růstovým potenciálem ekosystému pro nulové čisté emise, tak i stabilním a ambiciózním politickým rámcem. Dobře fungující, rozvinuté a integrované kapitálové trhy budou proto zásadní pro získání a nasměrování finančních prostředků potřebných k ekologické transformaci a projektům výroby technologií pro nulové čisté emise. Aby Unie splnila své cíle nulových čistých emisí, je k tomu nezbytný rychlý pokrok směrem k unii kapitálových trhů. Klíčovou úlohu při zvyšování investic do technologií pro nulové čisté emise v rámci hodnotových řetězců rovněž hraje agenda pro udržitelné financování (a kombinované financování), přičemž zároveň zaručuje konkurenceschopnost tohoto odvětví. Jak je uvedeno v pracovním dokumentu útvarů Komise připojeném k tomuto nařízení, investiční potřeby v období 2023–2030 činí přibližně 92 miliard EUR a v závislosti na různých scénářích se pohybují mezi přibližně 52 miliardami EUR a přibližně 119 miliardami EUR, což by vedlo k požadavkům na veřejné financování ve výši 16–18 miliard EUR. Vzhledem k tomu, že toto posouzení bere v úvahu pouze šest konkrétních technologií, skutečná potřeba investic bude pravděpodobně podstatně vyšší.

(87)

Je nezbytné, aby podniky a finanční investoři realizovali soukromé investice. Tam, kde samotné soukromé investice nestačí, mohla by pro účinné zavádění projektů výroby technologií pro nulové čisté emise být nutná veřejná podpora, například ve formě záruk, půjček nebo kapitálových a kvazikapitálových investic, přičemž je třeba zabránit narušení vnitřního trhu. Je-li taková veřejná podpora poskytována formou státní podpory, měla by mít motivační účinek a být nezbytná, cílená, dočasná, vhodná a přiměřená a zároveň musí zachovat hospodářskou soutěž a soudržnost na vnitřním trhu. Stávající pokyny pro státní podporu, které byly nedávno důkladně revidovány v souladu s cíli souběžné transformace, poskytují za určitých podmínek rozsáhlé možnosti, jak podporovat investice do projektů spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení. Při usnadňování přístupu k financování u projektů výroby technologií pro nulové čisté emise mohou hrát důležitou úlohu členské státy tím, že se budou zabývat selháními trhu pomocí cílené a dočasné státní podpory. Cílem dočasného krizového a transformačního rámce přijatého dne 9. března 2023 je zajistit rovné podmínky na vnitřním trhu, se zaměřením na odvětví, u nichž bylo zjištěno riziko přesunu výroby do třetích zemí, a přiměřeným způsobem z hlediska částek podpory. Rámec umožňuje členským státům zavést opatření na podporu nových investic do výrobních zařízení ve vymezených odvětvích, která mají význam pro dosažení nulových čistých emisí, a to i pomocí daňového zvýhodnění. Aby se přispělo k dosažení konvergence mezi členskými státy a regiony, mohla by být u investic, které se uskuteční v podporovaných oblastech, povolená výše podpory upravena na vyšší intenzitu a vyšší stropy podpory. Aby nedocházelo ke tříštění vnitřního trhu, vyžaduje se splnění vhodných podmínek, aby se ověřila konkrétní rizika odklonu investic mimo EHP a aby se ověřilo, že neexistuje žádné riziko relokalizace uvnitř EHP. Za účelem mobilizace vnitrostátních zdrojů za tímto účelem se členské státy vyzývají, aby v souladu s čl. 10 odst. 3 směrnice 2003/87/ES vynaložily 25 % příjmů ze systému ETS, které členské státy každoročně vybírají z dražeb v rámci systému ETS.

(88)

Jakákoli dodatečná státní podpora by měla být cílená, dočasná a v souladu s cíli politiky Unie, jako je Zelená dohoda pro Evropu a pilíř. Toto financování by nemělo vést k dalším rozdílům mezi členskými státy v souladu s politikami Unie v oblasti hospodářské soutěže a soudržnosti.

(89)

Veřejná podpora by měla být využívána k tomu, aby přiměřeným způsobem řešila konkrétní zjištěná selhání trhu nebo ne zcela optimální investiční situace, a opatření by neměla zdvojovat ani vytěsňovat soukromé financování nebo narušovat hospodářskou soutěž na vnitřním trhu. Opatření by měla mít pro Unii jasnou přidanou hodnotu. Veřejné investice se mohou zaměřit zejména na nezbytné investice do infrastruktury, na podporu inovací a rozšiřování průlomových technologií.

(90)

K financování investic do projektů výroby technologií pro nulové čisté emise je rovněž k dispozici několik programů Unie pro financování, jako je Nástroj pro oživení a odolnost zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (36), Program InvestEU zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 (37), programy politiky soudržnosti nebo Inovační fond zřízený podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (38). Platforma STEP navíc pomůže lépe nasměrovat stávající finanční prostředky Unie ke kritickým investicím zaměřeným na podporu vývoje nebo výroby kritických technologií, včetně čistých technologií.

(91)

Nařízení (EU) 2023/435 (39) poskytuje členským státům dodatečnou nevratnou podporu ve výši 20 miliard EUR s cílem podpořit energetickou účinnost a nahradit fosilní paliva, mimo jiné prostřednictvím projektů průmyslu Unie pro nulové čisté emise. Jak je uvedeno v pokynech Komise ke kapitolám plánu REPowerEU, členské státy se vyzývají, aby do kapitoly REPowerEU svých plánů pro oživení a odolnost zahrnuly opatření na podporu investic do výroby technologií pro nulové čisté emise a průmyslových inovací v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (40).

(92)

Program InvestEU je stěžejním programem Unie na podporu investic, zejména ekologické a digitální transformace, a to poskytováním financování a technické pomoci, například prostřednictvím mechanismů kombinování zdrojů. Tento přístup přispívá k přilákání dalšího veřejného a soukromého kapitálu. Mimoto se členské státy vyzývají, aby přispěly do složky členského státu v Programu InvestEU na podporu finančních produktů, které jsou k dispozici pro výrobu technologií pro nulové čisté emise, aniž by byla dotčena platná pravidla státní podpory.

(93)

Členské státy mohou poskytovat podporu z programů politiky soudržnosti v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 (41) s cílem podpořit zavádění strategických projektů pro nulové čisté emise, jakož i projektů výroby technologií pro nulové čisté emise ve všech regionech, zejména v méně rozvinutých a přechodových regionech a územích Fondů pro spravedlivou transformaci, a to prostřednictvím investičních balíčků infrastruktury, produktivních investic do inovací, výrobní kapacity v malých a středních podnicích a opatření v oblasti služeb, odborné přípravy a zvyšování kvalifikace, včetně podpory budování kapacit na straně veřejných orgánů a předkladatelů. Nástroj pro technickou podporu, zřízený nařízením Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2021/240 (42), může členským státům a regionům pomoci připravit růstové strategie pro nulové čisté emise, zlepšit podnikatelské prostředí, snížit byrokracii a urychlit povolovací postupy. Členské státy by měly být motivovány k tomu, aby podporovaly udržitelnost projektů pro nulové čisté emise tím, že tyto investice začlení do unijních hodnotových řetězců, a to zejména na základě meziregionálních a přeshraničních sítí spolupráce. Přijetí takových opatření by se mělo zvážit, zejména pokud jde o údolí.

(94)

Inovační fond rovněž stanoví velmi slibný a nákladově efektivní způsob podpory rozšiřování výroby a zavádění čistého vodíku a dalších technologií pro nulové čisté emise v Unii, čímž posiluje soběstačnost Unie v klíčových technologiích pro opatření v oblasti klimatu a energetické bezpečnosti.

(95)

V zájmu překonání nedostatků stávajícího rozdrobeného úsilí v oblasti veřejných a soukromých investic a usnadnění integrace a návratnosti investic by Komise a členské státy měly lépe koordinovat stávající programy financování na unijní a vnitrostátní úrovni, vytvářet mezi nimi synergie a zajistit lepší koordinaci a spolupráci s průmyslem a klíčovými zúčastněnými stranami ze soukromého sektoru. Při vytváření komplexního přehledu dostupných a relevantních možností financování a při diskusi o individuálních potřebách financování strategických projektů pro nulové čisté emise hraje klíčovou úlohu platforma. V zájmu pobídek k výrobě technologií pro nulové čisté emise v Unii může platforma projednávat, jak řešit financování, regulační rámec, jakož i investiční záruky a záruky týkající se umístění.

(96)

Vzhledem k významu projektů výroby technologií pro nulové čisté emise a strategických projektů pro nulové čisté emise pro dodávky energie do Unie a k urychlení realizace by navíc měla být u těchto projektů částečně zrušena nebo zjednodušena některá správní omezení.

(97)

Pro účely posouzení vlivů na životní prostředí a udělování environmentálních povolení se k získání informací o geologii, biologii, ekologii, socioekonomickém rozvoji a dostupnosti zdrojů v co největší míře využijí družicová data a služby pocházející z Kosmického programu Unie, zavedeného nařízením Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2021/696 (43), a zejména z programu Copernicus. Tato data a služby, především možnost programu Copernicus monitorovat a ověřovat antropogenní emise CO2, jsou případné k posouzení dopadu průmyslových projektů a dopadu antropogenních propadů CO2 na celosvětové koncentrace a toky skleníkových plynů.

(98)

Komise by měla v souladu s čl. 10 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 (44) požádat jednu nebo více evropských normalizačních organizací o vypracování evropských norem na podporu cílů tohoto nařízení.

(99)

Vodíková údolí s aplikacemi pro konečné použití v průmyslu hrají důležitou úlohu při dekarbonizaci energeticky náročných průmyslových odvětví. Plán REPowerEU stanoví cíl zdvojnásobit počet vodíkových údolí v Unii. V zájmu dosažení tohoto cíle by členské státy měly urychlit povolování a měly by zvážit zřízení regulačních pískovišť pro nulové čisté emise a upřednostnit přístup k financování. V zájmu zvýšení odolnosti průmyslu pro nulové čisté emise by členské státy měly zajistit propojení vodíkových údolí přes hranice Unie. Průmyslová zařízení, která vyrábějí vlastní energii a mohou pozitivně přispět k výrobě elektřiny, by měla být zjednodušením regulačních požadavků motivována, aby přispívala jako výrobce energie k inteligentní elektrizační soustavě.

(100)

Regulační pískoviště pro nulové čisté emise mohou být důležitým nástrojem k podpoře inovací v oblasti technologií pro nulové čisté emise a získávání poznatků v oblasti regulace. Pro inovace musí být k dispozici experimentální prostory, neboť vědecké výsledky je třeba otestovat v kontrolovaném skutečném prostředí. Regulační pískoviště pro nulové čisté emise by měla být zavedena pro testování inovativních technologií pro nulové čisté emise nebo jiných inovativních technologií s potenciálem umožnit přechod na klimaticky neutrální a čistou ekonomiku a snížit strategické závislosti, přičemž by toto testování probíhalo v kontrolovaném reálném prostředí a po omezenou dobu, a podpořilo by tak získávání poznatků v oblasti regulace a potenciální rozšíření příslušných kapacit a širší zavádění relevantních technologií. Je třeba nalézt rovnováhu mezi právní jistotou pro účastníky regulačních pískovišť pro nulové čisté emise a splněním cílů práva Unie. Členské státy by měly mít možnost stanovit ve svém vnitrostátním právu odchylky pro regulační pískoviště pro čisté nulové emise a zároveň zajistit soulad s právem Unie a se základními požadavky na technologie pro nulové čisté emise stanovenými ve vnitrostátním právu. Jak bylo oznámeno v Novém evropském programu inovací, Komise v roce 2023 zveřejnila dokument s pokyny pro pískoviště, aby podpořila členské státy při přípravě regulačních pískovišť pro nulové čisté emise. Tyto inovativní technologie by nakonec mohly být zásadní k dosažení cíle Unie v oblasti klimatické neutrality a k zajištění bezpečnosti dodávek a odolnosti energetického systému Unie .

(101)

Strategický plán Unie pro energetické technologie (dále jen „plán SET“), revidovaný ve sdělení Komise ze dne 20. října 2023, podporuje vývoj čistých, účinných a nákladově konkurenceschopných energetických technologií prostřednictvím koordinace a spolupráce v oblasti výzkumu a inovací v oblasti čisté energie, které sdružují evropský průmysl, výzkumné organizace a zástupce vlád ze zemí zapojených do plánu SET (45). Cílem revize plánu SET je sladit původní strategické cíle plánu SET se Zelenou dohodou pro Evropu, plánem REPowerEU a průmyslovým plánem Zelené dohody, a zejména s tímto nařízením. Má za cíl prosazovat jednotný přístup k dosažení evropských cílů v oblasti dekarbonizace, podporovat evropské technologie pro nulové čisté emise a podílet se na udržitelné a odolné energetické budoucnosti. Plán SET má strukturující účinek na společná opatření v oblasti výzkumu a inovací a pomáhá jim rychleji a účinněji plnit společné cíle v oblasti energetického výzkumu a energetických technologií. Plán SET přispěl ke sladění úsilí v oblasti výzkumu a inovací a k využití vnitrostátního veřejného financování zúčastněných zemí na podporu společně dohodnutých priorit v oblasti výzkumu a inovací prostřednictvím Partnerství pro přechod na čistou energii a Partnerství na podporu přechodu měst k udržitelné budoucnosti v rámci programu Horizont Evropa, zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 (46), jako příkladu úspěšné meziodvětvové spolupráce Unie. Plán SET hraje ústřední úlohu při provádění rozměru výzkumu, inovací a konkurenceschopnosti energetické unie ve vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu. Od svého zahájení v roce 2007 byl však plán SET neoficiálním fórem. Toto nařízení dává impuls k posílení mostu mezi evropskými inovacemi a výrobou nových inovativních technologií.

(102)

K umožnění ekologické a digitální transformace a udržitelného růstu a konkurenceschopnosti Unie, rozšíření dodavatelských řetězců průmyslových odvětví Unie pro nulové čisté emise a zachování kvalitních pracovních míst v Unii jsou zapotřebí další kvalifikovaní pracovníci. To vyžaduje významné investice do změny kvalifikace a prohlubování dovedností, a to i v oblasti odborného vzdělávání a přípravy. . Transformace energetiky bude vyžadovat podstatný nárůst počtu kvalifikovaných pracovníků v řadě odvětví, včetně odvětví energie z obnovitelných zdrojů, ukládání energie a surovin, přičemž má velký potenciál pro vytváření kvalitních pracovních míst. Podle plánu SET se odhaduje, že do roku 2030 bude jen v samotném pododvětví výroby vodíkových palivových článků zapotřebí 180 000 vyškolených pracovníků, techniků a inženýrů. V odvětví fotovoltaické solární energie by bylo zapotřebí jen ve výrobě až 66 000 pracovních míst. Proto je nejvýš důležité zatraktivnit a zpřístupnit pracovní místa v oblasti technologií pro nulové čisté emise a řešit současný nesoulad mezi dovednostmi pracovníků a potřebami podniků.

(103)

Vzhledem k tomu, že posílení výrobní kapacity klíčových technologií pro nulové čisté emise v Unii nebude možné bez značné kvalifikované pracovní síly, je nezbytné zavést opatření na podporu integrace a aktivace většího počtu lidí na trhu práce, zejména žen, mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET), osob přistěhovaleckého původu, starších osob a osob se zdravotním postižením. Kromě toho by to mělo zahrnovat pracovníky ze třetích zemí, neboť Unie přitahuje pouze malý podíl kvalifikovaných migrantů. V souladu s cíli doporučení Rady ohledně zajištění spravedlivé transformace na klimatickou neutralitu je důležitá zvláštní podpora při přechodu z jednoho zaměstnání do druhého pro pracovníky v nadbytečných a upadajících odvětvích. To znamená investovat do dovedností pro všechny a zároveň se zaměřovat na zranitelné skupiny a regiony procházející transformací. Konečným cílem by mělo být vytvoření kvalitních pracovních míst v Unii potřebných pro technologie pro nulové čisté emise v souladu s cíli v oblasti zaměstnanosti a odborné přípravy stanovenými v pilíři, včetně spravedlivých a přiměřených mezd, zlepšení životních a pracovních podmínek a zajištění bezpečných a zdravých pracovišť, jakož i práva na kvalitní celoživotní učení. Nedostatek dovedností a pracovníků by v některých případech mohl být rovněž důsledkem neatraktivních pracovních míst a špatných pracovních podmínek. Důležitým prvkem pro přilákání pracovníků je proto zlepšení kvality pracovních míst v odvětvích a podnicích se špatnými pracovními podmínkami. Na základě stávajících iniciativ, například Paktu EU pro dovednosti, činností na úrovni Unie týkajících se poznatků o dovednostech a prognózování dovedností, jako jsou činnosti, které vyvíjí Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop) a Evropský orgán pro pracovní záležitosti, jakož i plánů pro odvětvovou spolupráci v oblasti dovedností, a s plným zohledněním těchto iniciativ je cílem mobilizovat všechny aktéry k zajištění relevance a zvýšení využívání vzdělávacích programů, a to i orgány členských států, včetně orgánů na regionální a místní úrovni, poskytovatele vzdělávání a odborné přípravy, sociální partnery a průmysl, zejména malé a střední podniky, jakož i všechny druhy vysokoškolských vzdělávacích zařízení, s cílem určit potřeby v oblasti dovedností, vypracovat programy vzdělávání a odborné přípravy a tyto programy rychle a operativně zavádět ve velkém měřítku. V tomto ohledu hrají klíčovou úlohu strategické projekty pro nulové čisté emise. Členské státy a Komise by měly zajistit odpovídající finanční podporu, mimo jiné využitím možností rozpočtu Unie prostřednictvím nástrojů, jako jsou ESF+, InvestEU, Fond pro spravedlivou transformaci, Horizont Evropa, Evropské fondy pro regionální rozvoj, Nástroj pro oživení a odolnost, Modernizační fond zřízený podle článku 10d směrnice 2003/87/ES, plán REPowerEU, Program pro jednotný trh a platforma STEP. Tato finanční podpora by měla zahrnovat počáteční financování poskytované Komisí na zřízení evropských akademií průmyslu pro nulové čisté emise (dále jen „akademie“) a na umožnění jejich fungování, aby po třech letech od svého založení staly finančně udržitelnými, mimo jiné i díky získávání finančních příspěvků ze soukromého sektoru.

(104)

Měly by být zřízeny akademie , které by vytvářely vzdělávací programy, programy odborné přípravy, příslušný obsah a materiály, jakož i certifikáty dokládající vytvoření výukového programu jednou z akademií s cílem prohlubovat dovednosti a zajistit rekvalifikaci osob v jakémkoli produktivním věku, které jsou potřebné v klíčových hodnotových řetězcích technologií pro nulové čisté emise, přičemž by akademie nabízely tyto programy, obsah a materiály příslušným poskytovatelům vzdělávání a odborné přípravy a jiným aktérům zapojeným v členských státech do zvyšování kvalifikace a rekvalifikace k dobrovolnému využití. Akademie by měly hrát podpůrnou úlohu a zároveň plně respektovat odpovědnost členských států za obsah výuky a za organizaci vzdělávacích systémů i za obsah a organizaci odborného vzdělávání. Tím by měly přispívat k dlouhodobému cíli, jímž je reindustrializace a zároveň dekarbonizace Unie, reakce na kritické nedostatky v oblasti dovedností, jakož i příspěvek k její otevřené strategické autonomii a řešení potřeby technologií pro nulové čisté emise vyrobených v Unii posílením její schopnosti inovovat a vyrábět. Akademie by měly být zřizovány na základě posouzení Komise týkajícího se nedostatku kvalifikovaných pracovníků v odvětvích technologií pro nulové čisté emise, která jsou klíčová pro průmyslovou transformaci a dekarbonizaci, a to na základě stávajících a objektivních studií. Každá akademie by měla vypracovat akční plán, který stanoví milníky a cíle, a to i pokud jde o počet účastníků vzdělávání a odborné přípravy, který bude založen na posouzení nedostatku kvalifikovaných pracovníků.

(105)

Akademie by měly podporovat výuku průřezových dovedností usnadňujících profesní mobilitu spolu s dalšími požadovanými dovednostmi. Akademie by svůj výukový obsah měly zpřístupnit v různých jazycích, aby se ke vzdělávacím programům dostalo co nejvíce účastníků vzdělávání a odborné přípravy. Měly by poskytovat odbornou přípravu na všech úrovních dovedností v potřebném rozsahu, a zaměřit se tak na všechny úrovně vzdělávání a kvalifikací v celém hodnotovém řetězci dotčených odvětví. Poskytovatelé vzdělávání a odborné přípravy v členských státech mohou obsah a materiály vzdělávání a odborné přípravy vypracované akademiemi doplnit o další relevantní informace připravené na úrovni členských států, které odrážejí například vnitrostátní právní předpisy v oblasti pracovních a sociálních práv, platné kolektivní smlouvy nebo územní nebo odvětvové požadavky, případně se zapojením sociálních a hospodářských partnerů. Vzdělávací obsah by se měl zaměřovat také na zaměstnance vnitrostátních a místních správních orgánů – zejména těch, jež jsou odpovědné za povolování, posuzování dopadů a regulaci nových technologií – a přispívat tak k budování kapacit mezi vnitrostátními správními orgány a ke snižování rozdílů mezi členskými státy.

(106)

S cílem podpořit transparentnost a přenositelnost dovedností a mobilitu pracovníků budou akademie vytvářet certifikáty, ve vhodných případech včetně mikrocertifikátů, týkající se studijních výsledků a podporovat jejich zavádění ze strany poskytovatelů vzdělávání a odborné přípravy. Certifikáty vytvořené akademiemi mohou být vydány poskytovateli vzdělávání a odborné přípravy nebo certifikačními orgány v členských státech po úspěšném absolvování dotčeného vzdělávacího programu či programu odborné přípravy vytvořeného akademiemi. Měly by být vydávány ve formátu evropských digitálních certifikátů o vzdělání a mohou být začleněny do služby Europass a v případě, že je to vhodné a proveditelné, do vnitrostátních rámců kvalifikací. Evropská síť služeb zaměstnanosti (EURES), která poskytuje informace, poradenství a nábor nebo umísťování ku prospěchu pracovníků a zaměstnavatelů v celé Unii, může hrát významnou úlohu při zveřejňování volných pracovních míst souvisejících s technologiemi pro nulové čisté emise a případně při zavádění evropských profesních profilů.

(107)

Platforma by měla poskytovat pomoc při řízení práce akademií, a zajišťovat, aby se rozsah akademií zaměřil na nedostatky v oblasti dovedností, jež Komise zjistila v rámci posouzení, a rovněž zajišťovat obecný dohled. Členské státy by měly zajistit, aby jmenovaný vnitrostátní zástupce mohl působit jako most mezi příslušnými vnitrostátními ministerstvy a příslušnými orgány členských států, jakož i vnitrostátními sociálními partnery a zástupci odvětví. Platforma by měla sledovat pokrok dosažený jednotlivými akademiemi, analyzovat základní příčiny nedostatku kvalifikovaných pracovníků a určit, do jaké míry zavádění programů akademie v oblasti odborné přípravy řeší nedostatek dovedností v odvětvích technologií pro nulové čisté emise a doplňuje stávající možnosti odborné přípravy v oblasti technologií pro nulové čisté emise v členských státech. Platforma by měla informovat o zavádění vzdělávacích programů, mimo jiné prostřednictvím zprávy o pokroku, která má být předložena tři roky po zřízení každé akademie, a upřesňovat počet účastníků vzdělávání a odborné přípravy, kteří využívají programů akademií, rozčleněný podle průmyslových odvětví, pohlaví, věku a úrovní vzdělávání a kvalifikace.

(108)

Nestanoví-li právo Unie zvláštní ustanovení zavádějící minimální požadavky na odbornou přípravu pro přístup k regulovanému povolání nebo jeho výkon, spadá rozhodování o tom, zda a jak regulovat povolání do pravomoci členských států. Vnitrostátní pravidla organizování přístupu k regulovaným povoláním by však neměla neodůvodněně či nepřiměřeně bránit výkonu těchto základních práv. Pravomoc regulovat přístup k povolání musí být vykonávána v rámci zásad nediskriminace a proporcionality v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/958 (47) . Ve svém posouzení by členské státy měly vzít v úvahu veškeré škodlivé účinky, které by regulace povolání mohla mít na dostupnost dovedností v průmyslu pro nulové čisté emise, a měly by usilovat o co největší omezení regulace v těchto oblastech.

(109)

Pokud členské státy stanoví, že vzdělávací programy vypracované akademiemi jsou rovnocenné konkrétním kvalifikacím požadovaným hostitelským členským státem pro přístup k regulovaným profesním činnostem, přičemž bude zvláštní pozornost věnována průmyslu pro nulové čisté emise v daném členském státě, měly by členské státy v souvislosti s přístupem k regulovanému povolání a s cílem usnadnit mobilitu v povoláních průmyslu pro nulové čisté emise považovat tyto certifikáty za dostatečný doklad o formálních kvalifikacích v souladu s článkem 11 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES (48).

(110)

Příspěvek technologií pro nulové čisté emise k cílům dekarbonizace Unie se může projevit teprve tehdy, až budou tyto technologie zavedeny. K takovému zavedení pravděpodobně do určité míry dojde v domácnostech, ale většina dekarbonizace bude mít základ v dekarbonizaci průmyslových procesů. Aby bylo zajištěno, že se v Unii uskuteční investice do takové dekarbonizace, která je nezbytná pro zajištění kvalitních pracovních míst a prosperity v Unii, jakož i pro splnění cílů Unie v oblasti dekarbonizace, je zásadní, aby toto nařízení přispělo ke zlepšení investičního prostředí pro průmysl v Unii.

(111)

Na úrovni Unie by měla být zřízena platforma složená z členských států a pod předsednictvím Komise. Platforma může Komisi a členským státům poskytovat poradenství a pomoc v konkrétních otázkách a sloužit jako referenční orgán, v jehož rámci Komise a členské státy koordinují svou činnost a usnadňují výměnu informací o otázkách týkajících se tohoto nařízení. Navíc by platforma měla plnit úkoly uvedené v tomto nařízení, zejména pokud jde o povolování, včetně jednotných kontaktních míst, strategické projekty pro nulové čisté emise, koordinaci financování, přístup na trhy, dovednosti, regulační pískoviště pro nulové čisté emise, jakož i asistenci Komisi v rámci posuzování proveditelnosti a přiměřenosti navrhování opatření, pokud Komise dospěje k závěru, že obecných cílů nařízení pravděpodobně nebude dosaženo. V případě potřeby může platforma zřídit stálé nebo dočasné podskupiny a přizvat třetí strany, například odborníky nebo zástupce průmyslových odvětví pro nulové čisté emise.

(112)

Je-li to vhodné a užitečné, měla by platforma usilovat o úzkou spolupráci s dalšími relevantními iniciativami, platformami a skupinami Komise s cílem nalézt synergie, sdílet odborné znalosti, vyměňovat si informace a podporovat zapojení zúčastněných stran a zároveň zamezit zdvojování a překrývání činností. Platforma bude spolupracovat se stávajícími průmyslovými aliancemi Unie, a přispívat tak k jejich činnosti zapojením členských států. Klíčovými aliancemi pro spolupráci s platformou jsou Evropská bateriová aliance, Evropská aliance pro solární fotovoltaický průmysl, Evropská aliance pro čistý vodík, Aliance pro letectví s nulovými emisemi, Průmyslová aliance pro procesory a polovodičové technologie a Průmyslová aliance pro hodnotový řetězec obnovitelných a nízkouhlíkových paliv. Ze strukturovaného rámce poskytovaného platformou mají stejný prospěch i odvětví, která v současné době v průmyslových aliancích zastoupena nejsou. Pokud jde o strategická partnerství v oblasti nulových čistých emisí, stanoví se v relevantních případech úzká spolupráce s Radou pro kritické suroviny.

(113)

Aby se průmyslová odvětví mohla účinně přizpůsobit klimatické a energetické transformaci, je obzvláště důležité snížení regulační a administrativní zátěže a vhodný regulační rámec. Unie by proto měla usilovat o dosažení výrazného snížení obecné regulační zátěže pro průmysl do roku 2030, zejména o uvedení nového produktu na vnitřní trh. Toto úsilí by mělo být vyvíjeno zejména v rámci zlepšování právní úpravy, aniž by byly dotčeny environmentální a pracovní normy Unie. Komise by měla platformu informovat o vývoji regulační a administrativní zátěže pro odvětví technologií pro nulové čisté emise v Unii, a to na základě zprávy Komise ze dne 24. října 2023 nazvané „Pokrok v oblasti konkurenceschopnosti technologií čisté energie“ a roční analýzy zátěže za rok 2022 vypracované Komisí. S cílem usnadnit orgánům Unie práci a udržet regulační zátěž pro odvětví technologií pro nulové čisté emise na minimu zřizuje toto nařízení vědeckou poradní skupinu zabývající se regulační zátěží v oblasti nulových čistých emisí (dále jen „vědecká poradní skupina“). Vědecká poradní skupina by měla vypracovat vědecky podložené poradenství o dopadu regulační zátěže v Unii na odvětví nulových čistých emisí za použití vědecky podložené metodiky a případně s přihlédnutím k souboru nástrojů pro zlepšování právní úpravy pro posouzení dopadu regulační zátěže. Činností vědecké poradní skupiny nejsou dotčeny výsady orgánů Unie.

(114)

Nařízení (EU) 2018/1999 stanoví, že členské státy mají předložit aktualizované návrhy svých vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu na období 2021–2030. Jak je zdůrazněno v pokynech Komise členským státům k těmto aktualizacím, měly by aktualizované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu popisovat cíle a politiky členských států, které mají usnadnit rozšiřování projektů výroby komerčně dostupných, energeticky účinných a nízkouhlíkových technologií, zařízení a klíčových součástí na jejich území. Tyto plány by měly rovněž popisovat cíle a politiky členských států s cílem dosáhnout tohoto rozšíření úsilím o diverzifikaci ve třetích zemích a umožnit jejich průmyslovým odvětvím trvale zachycovat, přepravovat a ukládat emise CO2 v geologických úložištích. Tyto plány by měly tvořit základ pro určování potřeby technologií pro nulové čisté emise. Se zřetelem k tomuto nařízení při vypracovávání vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu by členské státy měly v dlouhodobém horizontu zohledňovat jak obecnou konkurenceschopnost, tak i výzkum a inovace v odvětví nulových čistých emisí.

(115)

V rámci průmyslového plánu Zelené dohody oznámila Komise svůj záměr uzavřít průmyslová partnerství pro nulové čisté emise zahrnující technologie pro nulové čisté emise a zintenzivnit své úsilí o spojení sil s partnery, kteří se zavázali k Pařížské dohodě. Spolupráce prostřednictvím těchto partnerství pravděpodobně podpoří přijetí technologií pro nulové čisté emise v celosvětovém měřítku a podpoří vzájemně se posilující partnerství mezi Unií a třetími zeměmi, včetně udržitelných investic a technické pomoci. Průmyslová partnerství pro nulové čisté emise by měla být pro Unii a její partnery vzájemně přínosná a měla by přispívat k dosažení globálních cílů v oblasti klimatu. Tato partnerství mohou rovněž přispět k diverzifikaci a odolnosti dodávek technologií pro nulové čisté emise a jejich součástí v Unii, zlepšit sdílení informací mezi Unií a jejími partnery o vývoji těchto technologií a podpořit průmyslová odvětví Unie pro nulové čisté emise v přístupu na globální trh s čistou energií za současné podpory vznikajících průmyslových odvětví v oblasti technologií pro čistou energii ve třetích zemích s jasnými komparativními výhodami. Komise a členské státy mohou v rámci platformy koordinovat průmyslová partnerství pro nulové čisté emise a projednávat stávající příslušná partnerství a postupy, například zelená partnerství, dialogy o energetice a jiné formy stávajících dvoustranných smluvních ujednání, jakož i potenciální synergie s příslušnými dvoustrannými dohodami členských států se třetími zeměmi.

(116)

Unie by měla usilovat o diverzifikaci a stimulaci mezinárodního obchodu a investic do technologií pro nulové čisté emise, budování vzájemně se posilujících partnerství a zároveň prosazování vysokých sociálních, pracovních a environmentálních standardů v celosvětovém měřítku. To by se mělo dít v úzké spolupráci a partnerství s podobně smýšlejícími zeměmi prostřednictvím stávajících dohod nebo nové strategické angažovanosti. Obdobně by měla být v úzké spolupráci s partnerskými zeměmi vyvíjena intenzivnější mezinárodní spolupráce, pokud jde o úsilí v oblasti výzkumu a inovací se zaměřením na vývoj a zavádění technologií pro nulové čisté emise, a to otevřeným a vyváženým způsobem, na základě reciprocity a vzájemných zájmů.

(117)

Za účelem identifikace a zmírnění potenciálních rizik dodávek souvisejících s technologiemi pro nulové čisté emise by mělo být možné průběžně sledovat ukazatele týkající se tržních trendů, výrobních kapacit, inovací, zaměstnanosti a dovedností, povolovacích lhůt technologií pro nulové čisté emise a kapacit pro injektáž CO2. V současnosti však není pro sledování těchto ukazatelů k dispozici dostatek vysoce kvalitních údajů. Jelikož úkoly, které stanoví toto nařízení, na dostupnosti kvalitních údajů závisí, je nezbytné, aby Komise při sledování stanovila mezi technologiemi pro nulové čisté emise priority na základě jejich významu v Unii a zároveň usilovala o zlepšení dostupnosti těchto údajů. Komise bude rovněž úzce spolupracovat se statistickým úřadem Unie Eurostatem na vypracování společných kodexů pro technologie pro nulové čisté emise, které jsou nezbytné pro vysoce kvalitní a dlouhodobé vykazování a statistiky.

(118)

Pokud je na Komisi podle tohoto nařízení přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (49). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(119)

V rozsahu, v jakém kterékoli z opatření uvedených v tomto nařízení představuje státní podporu, není ustanoveními týkajícími se těchto opatření dotčeno použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování EU.

(120)

Jelikož cíle tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej z důvodu rozsahu nebo účinků daného opatření může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku, nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle,