(EU) 2024/1682Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2024/1682 ze dne 4. března 2024, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1009, pokud jde o přidávání zpracovaného hnoje jako složkového materiálu do hnojivých výrobků EU

(1)

Nařízení (EU) 2019/1009 stanoví pravidla pro dodávání hnojivých výrobků EU na trh. Hnojivé výrobky EU mohou obsahovat získané produkty ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 (2). V souladu s článkem 5 nařízení (ES) č. 1069/2009 byl konečný bod výrobního řetězce pro zpracovaný hnůj stanoven nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/1605 (3).

(2)

V souladu s čl. 42 odst. 5 druhým pododstavcem nařízení (EU) 2019/1009 posoudilo Společné výzkumné středisko (JRC) Komise zpracovaný hnůj s ohledem na příslušné aspekty, které nebyly zohledněny pro účely stanovení konečného bodu výrobního řetězce (4).

(3)

Se zpracovaným hnojem se na vnitřním trhu může rozsáhle obchodovat, neboť se jedná o získaný produkt běžně používaný v organických hnojivech a půdních přídavcích. Stanovení požadavků na označování hnojivých výrobků EU obsahujících zpracovaný hnůj CE by usnadnilo obchod s těmito výrobky na vnitřním trhu. JRC dospělo k závěru, že zařazení zpracovaného hnoje do kategorie složkových materiálů 10 v příloze II nařízení (EU) 2019/1009 by rovněž usnadnilo provádění směrnice Rady 91/676/EHS (5) tím, že by podpořilo přenos zpracovaného hnoje z regionů s vysokou hustotou živin do oblastí s nízkou hustotou živin.

(4)

Zpracovaný hnůj obsahuje organickou hmotu a živiny, zejména dusík a fosfor, dvě ze tří hlavních makroživin stanovených v nařízení (EU) 2019/1009. O jeho agronomické hodnotě svědčí dlouhá historie jeho používání.

(5)

Aby se zajistilo, že hnojivý výrobek EU obsahující zpracovaný hnůj si v průběhu času zachová svůj obsah živin, že se v něm omezí obsah životaschopných semen plevele nebo propagulí rostlin a že se během skladování sníží emise živin do životního prostředí, je nezbytné vyžadovat kromě zpracování nutného k dosažení konečného bodu výrobního řetězce ještě další zpracování. Zpracovaný hnůj by se proto měl dále zpracovávat tak, aby prošel sítem menším, než jsou známé rozměry semen plevele, nebo by měl být granulován nebo peletizován za určitých podmínek, které zajistí, že semena plevele již nebudou životaschopná. Lze rovněž použít jiné zpracování, pokud zajistí, že obsah životaschopných semen plevele bude omezen. Alternativně by se zpracovaný hnůj mohl rovněž dále zpracovat tak, aby splňoval jedno z kritérií stability stanovených pro kategorii složkových materiálů 3, kompost. Tím by se zajistilo, že výsledný materiál bude stabilní, že po uvedení produktu na trh nebude pokračovat rozklad a že semena plevele po kompostování již nebudou životaschopná.

(6)

Mělo by být stanoveno další bezpečnostní kritérium pro omezení obsahu 16 polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH16) (6), které mohou vznikat při zpracování hnoje. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021 (7) stanoví požadavky na snižování úniků pro PAH16 jako látek neúmyslně produkovaných během výrobních procesů, ale nezavádí v těchto případech mezní hodnoty. Vzhledem k vysokým rizikům spojeným s přítomností těchto znečišťujících látek v hnojivých výrobcích je vhodné zavést přísnější požadavky než ty, které jsou stanoveny v nařízení (EU) 2019/1021. Tato mezní hodnota by měla být stanovena na úrovni složkových materiálů, aby byla zajištěna soudržnost s nařízením (EU) 2019/1021, a měla by se použít vedle bezpečnostních kritérií stanovených v příloze I nařízení (EU) 2019/1009 pro odpovídající kategorii funkce výrobku. Aby se usnadnil postup posuzování shody a zabránilo se zbytečným nákladům, měla by být zavedena možnost předpokládat splnění tohoto požadavku bez zkoušení, pokud je z výrobního procesu zřejmé, že je tato mezní hodnota splněna.

(7)

Zpracovaný hnůj může projít dalším zpracováním, aby se dále zvýšila jeho agronomická hodnota nebo bezpečnost. V současné době běžně používané metody, jako je separace pevných a kapalných látek, sušení, peletizace a zpětné získávání živin, by měly být zařazeny do kategorie složkových materiálů 10 v příloze II nařízení (EU) 2019/1009. Kroky zpracování hnoje by však neměly zahrnovat termochemické procesy přeměny při vysokých teplotách nebo tlacích, jako je zkapalňování, hydrotermální karbonizace, pyrolýza, zplyňování nebo spalování, neboť tyto procesy jsou vzhledem ke specifické povaze procesu přeměny materiálu zahrnuty do jiných kategorií složkových materiálů.

(8)

Jako dodatečné bezpečnostní opatření by měly být přídatné látky potřebné při zpracování hnoje registrovány na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (8), a to za rozsáhlých podmínek, které již byly stanoveny v nařízení (EU) 2019/1009 pro přídatné látky v jiných kategoriích složkových materiálů. Tím by se zajistilo, že výrobci budou při provádění posouzení rizik podle nařízení (ES) č. 1907/2006 zohledňovat použití přídatných látek ve hnojivém výrobku a že i materiály v malém množství budou registrovány.

(9)

Zpracovaný hnůj může navíc být na místních trzích dostupný v množstvích převyšujících poptávku. Aby jeho dlouhodobé skladování za neoptimálních podmínek nevedlo k nepříznivým dopadům na životní prostředí, je vhodné omezit dobu, po kterou může být používán jako složkový materiál pro hnojivé výrobky EU.

(10)

Měl by být zaveden obecný požadavek na označování hnojivých výrobků EU obsahujících zpracovaný hnůj s cílem informovat konečné uživatele o možných dopadech uvolňování amoniaku na kvalitu ovzduší při používání zpracovaného hnoje a vyzvat je, aby uplatnili vhodná opatření ke snížení těchto dopadů.

(11)

Zpracovaný hnůj může obsahovat aminopyralid nebo klopyralid, látky, pro něž jsou v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 (9) stanoveny maximální limity reziduí v potravinách a krmivech. Uživatelé hnojivých výrobků EU obsahujících takto zpracovaný hnůj by proto měli být plně informováni o přítomnosti těchto látek, aby přijali nezbytná opatření k tomu, aby výsledná plodina splňovala maximální limity reziduí.

(12)

Nařízení (EU) 2019/1009 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

1)

příloha II se mění v souladu s přílohou I tohoto nařízení;

2)

příloha III se mění v souladu s přílohou II tohoto nařízení.