(EU) 2024/1666Prováděcí nařízení Komise (EU) 2024/1666 ze dne 6. června 2024, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz ocelových lan a kabelů pocházejících z Čínské lidové republiky, rozšířené na dovoz ocelových lan a kabelů zasílaných z Maroka a Korejské republiky, bez ohledu na to, zda je u něj deklarován původ z těchto zemí, na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

(1)

Nařízením (ES) č. 1796/1999 (2) uložila Rada antidumpingové clo z dovozu ocelových lan a kabelů pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“), Maďarska, Indie, Mexika, Polska, Jihoafrické republiky a Ukrajiny. Na uvedená opatření se bude dále odkazovat jako na „původní opatření“ a na šetření, na jehož základě byla nařízením (ES) č. 1796/1999 uložena opatření, se bude dále odkazovat jako na „původní šetření“.

(2)

Na základě šetření podle článku 13 nařízení Rady (ES) č. 384/96 (3) bylo následně zjištěno, že původní opatření týkající se dovozu z Ukrajiny a z ČLR jsou obcházena prostřednictvím dodávek přes Moldavsko, respektive přes Maroko. Konečné antidumpingové clo uložené na dovoz ocelových lan a kabelů pocházejících z Ukrajiny proto Rada nařízením (ES) č. 760/2004 (4) rozšířila na dovoz týchž výrobků odesílaných z Moldavska. Obdobně bylo antidumpingové clo uložené na dovoz ocelových lan a kabelů pocházejících z ČLR rozšířeno nařízením Rady (ES) č. 1886/2004 (5) na dovoz týchž výrobků zasílaných z Maroka.

(3)

Nařízením (ES) č. 1858/2005 (6) prodloužila Rada na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 384/96 původní opatření na dovoz ocelových lan a kabelů pocházejících z ČLR, Indie, Jižní Afriky a Ukrajiny o pět let. Platnost opatření vztahujících se na dovoz pocházející z Mexika vypršela dne 18. srpna 2004 (7). Jelikož se Maďarsko a Polsko staly dne 1. května 2004 členy Evropské unie, platnost opatření byla v uvedený den ukončena.

(4)

Na základě šetření zaměřeného na obcházení antidumpingových opatření podle článku 13 základního nařízení Rada v květnu 2010 rozšířila prováděcím nařízením (EU) č. 400/2010 (8) konečné antidumpingové clo uložené nařízením (ES) č. 1858/2005 na dovoz ocelových lan a kabelů pocházejících z ČLR na dovoz ocelových lan a kabelů zasílaných z Korejské republiky, bez ohledu na to, zda je u něho deklarován původ z Korejské republiky. Některým korejským vyvážejícím výrobcům bylo přiznáno osvobození od rozšířeného cla, jelikož nebylo zjištěno, že by konečná antidumpingová cla obcházeli.

(5)

Platnost opatření vztahujících se na dovoz pocházející z Indie vypršela dne 17. listopadu 2010 (9).

(6)

V lednu 2012 uložila Rada prováděcím nařízením (EU) č. 102/2012 (10) na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení antidumpingové clo na dovoz ocelových lan a kabelů pocházejících z ČLR a Ukrajiny, rozšířené na dovoz zasílaný z Koreje, Maroka a Moldavska. Zároveň byl vyvážející výrobce v Maroku, který byl osvobozen od opatření rozšířených nařízením (ES) č. 1886/2004, osvobozen z těchto opatření. Od těchto opatření bylo osvobozeno rovněž 15 vyvážejících výrobců v Korejské republice, kteří byli osvobození od opatření, jež byla rozšířena prováděcím nařízením (EU) č. 400/2010.

(7)

Týmž nařízením Rada zastavila řízení týkající se dovozu ocelových lan a kabelů pocházejících z Jižní Afriky. Platnost opatření vztahujících se na dovoz pocházející z Jižní Afriky vypršela dne 9. února 2012.

(8)

V dubnu 2018 uložila Komise prováděcím nařízením (EU) 2018/607 (11) na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení antidumpingové clo na dovoz ocelových lan a kabelů pocházejících z ČLR, rozšířené na Maroko a Korejskou republiku (dále jen „předchozí přezkum před pozbytím platnosti“).

(9)

Platnost opatření vztahujících se na dovoz pocházející z Ukrajiny vypršela dne 10. února 2017 (12).

(10)

Aktuálně platná konečná antidumpingová cla činí 60,4 %.

(11)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti opatření (13) obdržela Evropská komise (dále jen „Komise“) žádost o přezkum podle čl. 11 odst. základního nařízení.

(12)

Žádost o přezkum podala dne 17. ledna 2023 Evropská unie pro průmysl ocelových lan (dále jen „žadatel“) jménem výrobního odvětví Unie vyrábějícího ocelová lana a kabely ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Žádost o přezkum byla založena na tom, že pozbytí platnosti opatření by pravděpodobně vedlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu a obnovení újmy pro výrobní odvětví Unie.

(13)

Komise poté, co po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení stanovila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, dne 14. dubna 2023 zahájila přezkum před pozbytím platnosti týkající se dovozu ocelových lan a kabelů pocházejících z Čínské lidové republiky do Unie na základě čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Oznámení o zahájení přezkumu zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (14) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“).

(14)

Šetření se týkalo přetrvání nebo obnovení dumpingu a týkalo se období od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2022 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2019 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(15)

V oznámení o zahájení přezkumu byly zúčastněné strany vyzvány, aby se obrátily na Komisi a zúčastnily se šetření.

(16)

Navíc Komise o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé výrobce v ČLR, orgány ČLR a známé dovozce a uživatele a vyzvala je k účasti.

(17)

Zúčastněné strany měly příležitost se k zahájení přezkumu před pozbytím platnosti vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(18)

Žádná z těchto stran nepožádala o slyšení.

(19)

Připomínky k zahájení přezkumu předložil jeden čínský výrobce, konkrétně Fasten Group Imp. & Exp. Co., Ltd., a společnosti, které jsou s ním ve spojení (dále jen „skupina Fasten“).

(20)

Skupina Fasten tvrdila, že žadatel neprokázal, že se výrobní odvětví Unie nachází v nepříznivé situaci, neboť poskytnuté údaje ukázaly, že výrobní odvětví Unie během období posouzení újmy vykazovalo dobré výsledky. Kromě toho bylo uvedeno, že žadatel neprokázal pravděpodobnost přetrvání nebo obnovení újmy. Zejména tvrdila, že informace týkající se vývozu z Číny do třetích zemí a dovozu ze třetích zemí do Unie nebyly pro posouzení dopadu na výrobní odvětví Unie relevantní a nebyly v souladu s požadavky antidumpingového nařízení a antidumpingové dohody WTO. Čínský vývozce rovněž poskytl údaje o svých vývozních cenách ocelových lan a kabelů do Unie a tvrdil, že tyto ceny se blíží cenám v Unii, což naznačuje, že přetrvání nebo obnovení újmy není pravděpodobné. Skupina Fasten tvrdila, že čínské vývozní ceny v žádosti nebyly správné, neboť byly mnohem nižší než její vývozní ceny. Skupina Fasten dále požádala Komisi, aby přezkum před pozbytím platnosti ukončila.

(21)

Komise uvedla, že účelem antidumpingových opatření je odstranit účinky dumpingu působícího újmu, které narušují obchod, a obnovit účinnou hospodářskou soutěž tím, že pozitivně ovlivní stav výrobního odvětví Unie. I kdyby výrobní odvětví Unie v období posuzovaném v žádosti neutrpělo podstatnou újmu, bylo by třeba posoudit, zda by se újma vyplývající z čínského dovozu mohla obnovit, pokud by opatření pozbyla platnosti. Kromě toho se v oznámení o zahájení přezkumu v bodě 4.2 uvádí, že žadatel tvrdil, že existuje pravděpodobnost obnovení újmy způsobené ze strany ČLR. V tomto ohledu žadatel poskytl dostatečné důkazy o tom, že pokud by opatření pozbyla platnosti, současná úroveň dovozu výrobku, který je předmětem přezkumu, z dotčené země do Unie by se pravděpodobně výrazně zvýšila. Jak je uvedeno v žádosti, vzhledem k nevyužité výrobní kapacitě v ČLR, cenovému chování čínských vývozců na trzích třetích zemí a atraktivitě trhu Unie se tento zvýšený dovoz uskuteční za dumpingové ceny, které se budou podbízet cenám Unie, a způsobí tak výrobnímu odvětví Unie újmu. Tato tvrzení byla proto zamítnuta.

(22)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že může v souladu s článkem 17 základního nařízení vybrat vzorek zúčastněných stran.

(23)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Komise vybrala vzorek na základě reprezentativnosti z hlediska velikosti výroby a objemu prodeje na volném trhu v Unii v období přezkumného šetření a zeměpisné polohy. Tento vzorek sestával ze tří výrobců v Unii. Gustav Wolf GmbH, WIRECO Poland sp. z o.o. a Redaelli Tecna SPA. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily.

(24)

Žadatel informoval Komisi, že v případě společnosti Gustav Wolf GmbH, jedné ze společností vybraných do vzorku, byly objemy prodeje a výroby, které byly předloženy v rámci žádosti, ve skutečnosti konsolidovány, a nikoli poskytnuty samostatně pro každý právní subjekt v rámci skupiny. Po přezkumu objemu prodeje a výroby výrobku, který je předmětem přezkumu, u jednotlivých společností ve skupině se Komise rozhodla navrhovaný vzorek revidovat a nahradit společnost Gustav Wolf GmbH společností DIEPA Drahtseilwerk Dietz GmbH & Co. KG. Cílem bylo zachovat metodiku výběru největších subjektů.

(25)

Společnost DIEPA Drahtseilwerk Dietz GmbH & Co. KG následně informovala Komisi, že z dočasných technických důvodů nebude schopna poskytnout požadované informace v požadované lhůtě, aby mohla spolupracovat jako společnost zařazená do vzorku. Komise proto navrhovaný vzorek revidovala a nahradila společnost DIEPA Drahtseilwerk Dietz GmbH & Co. KG jiným německým výrobcem, společností Pfeifer Drako Drahtseilwerk GmbH. Toto rozhodnutí vycházelo z objemu prodeje a výroby obdobného výrobku v Unii v období od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2022 a ze zeměpisného rozložení. Na výrobce v Unii zařazené do revidovaného vzorku připadalo 21 % odhadovaného objemu prodeje v Unii a přibližně 21 % celkové výroby obdobných výrobků v Unii. Bylo shledáno, že revidovaný vzorek je pro výrobní odvětví Unie reprezentativní. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Nebyly obdrženy žádné připomínky. Revidovaný vzorek byl proto potvrzen.

(26)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu.

(27)

K poskytnutí požadovaných informací se nepřihlásil žádný z dovozců, kteří nejsou ve spojení. Proto nebyl výběr vzorku nutný.

(28)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Kromě toho Komise požádala stálou misi ČLR při Evropské unii, aby určila a/nebo kontaktovala případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít o účast na šetření zájem.

(29)

Na dotazník pro výběr vzorku odpověděl jeden vyvážející výrobce z ČLR. Tento výrobce ani žádný jiný vyvážející výrobce/výrobce však požadované informace neposkytli.

(30)

V předchozím přezkumu před pozbytím platnosti bylo zjištěno 21 vyvážejících výrobců, zatímco v této žádosti o přezkum bylo uvedeno 46 výrobců ocelových lan a kabelů v ČLR. Pouze jedna z těchto společností poskytla odpověď k výběru vzorku, aniž by však poskytla požadované informace o výrobních faktorech. Tato společnost představovala méně než jednu třetinu celkového objemu dovozu ocelových lan a kabelů z ČLR do Evropské unie a představovala méně než 2 % celkové výroby ocelových lan a kabelů v ČLR. Jelikož podíl dovozu z ČLR na trhu Unie činil během období přezkumného šetření přibližně 1 %, měla Komise za to, že méně než třetina tohoto dovozu by neposkytla dostatečné informace k posouzení vývozní ceny a existence přetrvání dumpingu během období přezkumného šetření a nelze ji považovat za reprezentativní pro celkový dovoz z ČLR.

(31)

Vzhledem k nedostatečné úrovni spolupráce se Komise rozhodla neuplatnit výběr vzorku v souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(32)

Komise zaslala vládě Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“) dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v ČLR ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Neobdržela žádnou odpověď.

(33)

Navzdory nízké reprezentativnosti čínského výrobce, který předložil odpověď k výběru vzorku, vyzvala Komise vyvážejícího výrobce, aby poskytl doplňující informace ve zjednodušené podobě týkající se jeho domácího prodeje, výroby a vývozu do třetích zemí a vývozu do Unie, které by mohly být použity při šetření. Neobdržela žádnou odpověď.

(34)

Odpověď na dotazník předložili všichni tři výrobci v Unii zařazení do vzorku.

(35)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné ke stanovení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy a ke stanovení zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(36)

Kromě toho byla v Bruselu provedena inspekce v prostorách právního zástupce tohoto sdružení výrobců:

(37)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, je stejný jako v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti, konkrétně ocelová lana a kabely, včetně uzavřených lan, s výjimkou lan a kabelů z nerezové oceli, s největším průřezem převyšujícím 3 mm, v současnosti kódů KN ex 7312 10 81, ex 7312 10 83, ex 7312 10 85, ex 7312 10 89 a ex 7312 10 98 (kódy TARIC 7312108112, 7312108113, 7312108119, 7312108312, 7312108313, 7312108319, 7312108512, 7312108513, 7312108519, 7312108912, 7312108913, 7312108919, 7312109812, 7312109813 a 7312109819) (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“).

(38)

Výrobkem dotčeným tímto šetřením, je výrobek, který je předmětem přezkumu, pocházející z ČLR (dále jen „dotčený výrobek“).

(39)

Jak bylo zjištěno v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti, i tento přezkum před pozbytím platnosti potvrdil, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální a chemické vlastnosti a stejná základní použití:

(40)

Proto se tyto výrobky považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(41)

Během období přezkumného šetření (tj. od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2022) zůstal dovoz ocelových lan a kabelů z ČLR na velmi nízké úrovni podobné předchozímu přezkumu před pozbytím platnosti. Podle databáze Comext představoval dovoz ocelových lan a kabelů z ČLR v období přezkumného šetření přibližně 1,2 % trhu Unie.

(42)

Jak je uvedeno v 29. bodě odůvodnění, na dotazník pro výběr vzorku odpověděl pouze jeden vyvážející výrobce, ale nepředložil žádné z následně požadovaných informací. Komise proto informovala orgány ČLR, že vzhledem k nedostatečné spolupráci hodlá ohledně zjištění týkajících se ČLR použít článek 18 základního nařízení. Komise neobdržela žádné připomínky.

(43)

V souladu s článkem 18 základního nařízení byla proto zjištění týkající se pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu založena na dostupných údajích, zejména na informacích obdržených v žádosti, na informacích obdržených od jednoho výrobce v Unii zařazeného do vzorku a z dostupných statistik, konkrétně z databází Comext a Global Trade Atlas (dále jen „GTA“).

(44)

Vzhledem k tomu, že při zahájení šetření byly k dispozici dostatečné důkazy, které v souvislosti s ČLR prokazují existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, zahájila Komise šetření na základě čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(45)

Aby Komise získala informace, jež považovala za nezbytné pro své šetření v souvislosti s údajnými podstatnými zkresleními, zaslala dotazník čínské vládě. Kromě toho v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení přezkumu vyzvala Komise všechny zúčastněné strany, aby oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy ohledně použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení přezkumu v Úředním věstníku Evropské unie. Od čínské vlády nebyla obdržena žádná odpověď na dotazník a ve stanovené lhůtě nebylo obdrženo žádné podání týkající se použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Komise následně čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v ČLR použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení.

(46)

V bodě 5.3.2 oznámení o zahájení přezkumu Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné důkazy je pro účely určení běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot pro ČLR za možnou vhodnou reprezentativní třetí zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení považováno Turecko. Komise dále uvedla, že přezkoumá další možné vhodné země v souladu s kritérii stanovenými v čl. 2 odst. 6a první odrážce základního nařízení.

(47)

Dne 13. listopadu 2023 informovala Komise v poznámce ke spisu zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které hodlá použít pro určení běžné hodnoty (dále jen „poznámka“), přičemž jako reprezentativní země bylo uvedeno Turecko. Rovněž informovala zúčastněné strany, že na základě dostupných informací stanoví prodejní, režijní a správní náklady pro společnost Celik Halat, výrobce výrobku, který je předmětem přezkumu, v reprezentativní zemi. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(48)

V poznámce Komise představila hlavní výrobní faktory. Kromě těchto výrobních faktorů Komise rovněž připočetla režijní náklady, jak je vysvětleno ve 106. bodě odůvodnění. Vzhledem k tomu, že současné šetření je přezkumem před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení a nevyžaduje přesný výpočet dumpingového rozpětí, ale spíše stanovení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu, měla Komise za to, že by se v tomto případě mohla při výpočtu běžné hodnoty výjimečně zaměřit na hlavní výrobní faktory.

(49)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínských vyvážejících výrobců a čínské vlády, jak je uvedeno ve 32. bodě odůvodnění, určila Komise běžnou hodnotu na základě informací uvedených v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti a dalších snadno dostupných informací, jak je vysvětleno v následujícím oddíle.

(50)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(51)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(52)

Jak je dále vysvětleno níže, Komise v tomto šetření dospěla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády a vyvážejících výrobců je použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

(53)

V nedávných šetřeních týkajících se odvětví oceli v ČLR (15) zjistila Komise, že existují podstatná zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(54)

Při těchto šetřeních Komise zjistila, že v ČLR dochází k významným zásahům státu, což vede k narušení účinného přidělování zdrojů v souladu s tržními zásadami (16). Komise zejména dospěla k závěru, že v odvětví oceli, jež je hlavní surovinou pro výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu, nejen přetrvává značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení (17), ale čínská vláda může rovněž zasahovat do cen a nákladů prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení (18). Komise dále zjistila, že přítomnost státu a zásahy státu na finančních trzích, jakož i při dodávkách surovin a vstupů způsobují další narušení trhu. Systém plánování v ČLR celkově vede k tomu, že jsou zdroje soustředěny do odvětví označených čínskou vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly rozdělovány v souladu s tržními silami (19). Kromě toho Komise dospěla k závěru, že čínské právní předpisy upravující úpadek a vlastnictví řádně nefungují ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení, následkem čehož vznikají zkreslení, zejména když jsou v ČLR drženy při životě insolventní firmy a když se přidělují práva k užívání pozemků (20). Ve stejném duchu zjistila Komise zkreslení mzdových nákladů v odvětví oceli ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení (21), jakož i narušení finančních trhů ve smyslu čl. 2 odst. 6a) písm. b) šesté odrážky základního nařízení, zejména pokud jde o přístup podnikových subjektů v ČLR ke kapitálu (22).

(55)

Stejně jako v předchozích šetřeních týkajících se odvětví železa a oceli v ČLR Komise v tomto šetření prozkoumala, zda je vzhledem k existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR, či nikoli. Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu, včetně důkazů obsažených v žádosti, jakož i v pracovním dokumentu útvarů Komise o podstatných zkresleních v hospodářství Čínské lidové republiky pro účely šetření v oblasti ochrany obchodu (23) (dále jen „zpráva“), která se opírá o veřejně dostupné zdroje. Součástí této analýzy bylo zkoumání významných zásahů státu do hospodářství ČLR obecně, ale i zkoumání konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví zahrnujícím výrobek, který je předmětem přezkumu. Komise tyto důkazní prvky dále doplnila svým vlastním výzkumem týkajícím se různých kritérií relevantních pro potvrzení existence podstatných zkreslení v ČLR, jak bylo v tomto ohledu rovněž zjištěno v předchozích šetřeních.

(56)

V žádosti se uvádělo, že čínské hospodářství jako celek je značně ovlivňováno významnými zásahy státu, a vzhledem k tomu nelze domácí ceny a náklady čínského ocelářského průmyslu při tomto šetření použít.

(57)

V žádosti byly uvedeny příklady prvků naznačujících existenci zkreslení uvedených v čl. 2 odst. 6a písm. b) první až šesté odrážce základního nařízení. Žadatel zejména s odkazem na řadu veřejně dostupných zdrojů informací, jako je zpráva, předchozí šetření Komise v odvětví oceli, čínské právní předpisy, jakož i další zdroje, uvedl, že:

(58)

A nakonec bylo v žádosti uvedeno, že existuje dostatek přesvědčivých důkazů o tom, že čínské odvětví ocelových lan a kabelů podléhá zásahům čínské vlády, které vedly k podstatným zkreslením. Bylo tudíž uvedeno, že existence těchto podstatných zkreslení odůvodňuje stanovení běžné hodnoty a dumpingového rozpětí odkazem na čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(59)

Čínská vláda se nevyjádřila ani nepředložila důkazy podporující nebo vyvracející stávající důkazy obsažené ve spisu k dané věci – včetně zprávy a dalších důkazů, které poskytl žadatel – ohledně existence podstatných zkreslení anebo ohledně vhodnosti použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení na danou věc.

(60)

Konkrétně v odvětví výrobku, který je předmětem přezkumu, tedy v odvětví železa a oceli, přetrvává značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení. Jak veřejné, tak soukromé podniky v tomto odvětví podléhají politickému dohledu a pokynům. Příkladem jsou skupina Ansteel a skupina Baowu Steel (25) – státní podniky ovládané ústřední Komisí pro dohled a správu majetku ve vlastnictví státu (SASAC) (26) – a dceřiné společnosti skupiny Baowu, Chongqing Iron & Steel Company Ltd. (27) a Maanshan Iron & Steel Company Limited (28); skupina Baotou Steel – státní podnik vlády Vnitřního Mongolska (29), skupina Angang Steel – státní podnik ovládaný ústřední Komisí SASAC (30), jakož i skupina Shougang – státní podnik ve 100 % vlastnictví společnosti Beijing State-Owned Asset Management Ltd (31). Vzhledem k tomu, že čínští vývozci výrobku, který je předmětem přezkumu, nespolupracovali, nebylo možné určit přesný poměr výrobců v soukromém a státním vlastnictví. Přestože však pro výrobek, který je předmětem přezkumu, nemusí být k dispozici konkrétní informace, představuje toto odvětví pododvětví železářského a ocelářského průmyslu, a zjištění týkající se odvětví železa a oceli se proto považují za ukazatele situace i u výrobku, který je předmětem přezkumu.

(61)

Nejnovější čínské politické dokumenty týkající se odvětví železa a oceli potvrzují, že čínská vláda přikládá tomuto odvětví stále velký význam, včetně záměru zasahovat do tohoto odvětví s cílem formovat je v souladu s vládní politikou. Příkladem toho je hlavní stanovisko ministerstva průmyslu a informačních technologií týkající se podpory vysoce kvalitního rozvoje ocelářského průmyslu, které vyzývá k dalšímu upevnění průmyslové základny a výraznému zlepšení úrovně modernizace průmyslového řetězce (32), nebo 14. pětiletý plán rozvoje průmyslu surovin, podle něhož se toto odvětví bude „držet kombinace vedoucího postavení na trhu a vládní podpory“ a bude „kultivovat skupinu předních společností s vedoucím postavením v oblasti ekologie a klíčovou konkurenceschopností“ (33), nebo Pracovní plán stabilního růstu ocelářského průmyslu 2023 (34), v němž jsou stanoveny tyto cíle: „V roce 2023 […] mají investice do stálých aktiv v celém odvětví udržovat stabilní růst a hospodářské přínosy se mají výrazně zlepšit; investice tohoto odvětví do výzkumu a vývoje mají pokud možno dosáhnout 1,5 %; růst přidané hodnoty v tomto odvětví má dosáhnout přibližně 3,5 %; v roce 2024 má být dále optimalizováno prostředí průmyslového rozvoje a struktura průmyslu, má pokračovat přechod na špičkové, inteligentní a ekologické výrobky a růst přidané hodnoty v tomto odvětví má překročit 4 %“, a který předpokládá státem předepsanou konsolidaci podniků v ocelářském průmyslu: „[v]yzývat vedoucí podniky v odvětví, aby prováděly fúze a akvizice, vytvářely supervelké skupiny železářských a ocelářských podniků světového významu a podporovaly optimální uspořádání vnitrostátních kapacit výroby železa a oceli. Podporovat specializované podniky s vedoucí úlohou v určitých segmentech trhu s ocelí s cílem dále integrovat zdroje a vytvořit ekosystém ocelářského průmyslu. Podporovat železářské a ocelářské podniky, aby prováděly meziregionální […] fúze a reorganizace […]. Zvážit poskytnutí větší politické podpory pro náhradu kapacit železářským a ocelářským podnikům, které provedly významné fúze a reorganizace.“

(62)

Podobné příklady záměru čínských úřadů dohlížet na rozvoj tohoto odvětví a řídit jej lze pozorovat i na úrovni provincií, například v provincii Che-pej, která plánuje „soustavně uskutečňovat skupinový rozvoj organizací, urychlit reformu smíšeného vlastnictví státních podniků, zaměřit se na podporu meziregionálních fúzí a reorganizaci soukromých železářských a ocelářských podniků a usilovat o vytvoření jedné až dvou velkých skupin světové úrovně, tří až pěti velkých skupin s vnitrostátním vlivem jako podpory“ a „dále rozšiřovat recyklační a oběhové kanály ocelového šrotu, posilovat třídění a klasifikaci ocelového šrotu“ (35). Kromě toho je v plánu provincie Che-pej pro odvětví oceli uvedeno: „Dodržovat strukturální úpravy a zdůrazňovat diverzifikaci výrobků. Neochvějně podporovat strukturální úpravy a optimalizaci uspořádání železářského a ocelářského průmyslu, podporovat konsolidaci, reorganizaci, transformaci a modernizaci podniků a všestranně podporovat rozvoj železářského a ocelářského průmyslu směrem k velkým podnikům, modernizaci technického vybavení, diverzifikaci výrobních procesů a diverzifikaci navazujících výrobků.“

(63)

Podobně prováděcí plán provincie Che-nan pro transformaci a modernizaci ocelářského průmyslu v rámci 14. pětiletého plánu předpokládá „výstavbu charakteristických základen výroby oceli […], vybudování šesti charakteristických základen výroby oceli v An-jangu, Ťi-jüanu, Pching-ting-šanu, Sin-jangu, Šang-čchiou, Čou-kchou atd. a zlepšení rozsahu, intenzifikace a specializace tohoto průmyslu. V rámci těchto základen se bude do roku 2025 řízená kapacita výroby surového železa v An-jangu pohybovat do 14 milionů tun a řízená kapacita výroby surové oceli do 15 milionů tun. (36)“

(64)

Další cíle průmyslové politiky lze nalézt také v plánovacích dokumentech jiných provincií, jako jsou Ťiang-su (37), Šan-tung (38), Šan-si (39), města Ta-lien v provincii Liao-ning (40) nebo provincie Če-ťiang (41).

(65)

Dalším příkladem účinného řízení pomocí plánů je oznámení stranického výboru skupiny Ansteel Group Co., Ltd. o důkladném obeznámení se s východisky 20. celostátního sjezdu strany, jejich propagaci a provádění (42). V oznámení se uvádí, že skupina Ansteel svědomitě provede hlavní plány a lépe je představí členům strany, kádrům a zaměstnancům celé skupiny.

(66)

Pokud jde o to, že čínská vláda může ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení, kvůli nedostatečné spolupráci ze strany vyvážejících výrobců nebylo možné systematicky zjistit existenci osobních vazeb mezi výrobci výrobku, který je předmětem přezkumu, a Komunistickou stranou Číny. Jsou však k dispozici některé konkrétní příklady týkající se výrobku, který je předmětem přezkumu. Navíc vzhledem k tomu, že výrobek, který je předmětem přezkumu, představuje pododvětví ocelářského průmyslu, jsou dostupné informace týkající se výrobců oceli relevantní i pro výrobek, který je předmětem přezkumu.

(67)

Například předseda představenstva společnosti Baotou Steel Union, která patří do skupiny Baotou Steel, působí rovněž jako stranický tajemník společnosti, přičemž zástupcem stranického tajemníka je předseda odborového svazu společnosti (43). Stejně tak v rámci skupiny Shougang působí předseda představenstva jako tajemník stranického výboru, zatímco zástupce výkonného ředitele je členem stranického výboru (44). Podobně vedoucí představitel společnosti Hongguang Handan Company veřejně prohlásil, že bez péče a podpory v neposlední řadě prostřednictvím záruk poskytnutých čínskou vládou a Komunistickou stranou Číny, která má ve společnosti Hongguang Casting Co. Ltd. více než 20 členů, by podnik nebyl tak úspěšný (45). Další příklad oddanosti Komunistické straně Číny lze nalézt v článku 3 Sdružení čínských sléváren, podle něhož podnik akceptuje obchodní pokyny, dohled a řízení ze strany příslušných stranických subjektů, např. komise SASAC a ministerstva pro občanské záležitosti, a vytvoří nezbytné podmínky pro jejich účast (46).

(68)

Další příklady takových vazeb lze nalézt ve skupinách Jiangsu Fasten Holding (47) a Ansteel Group (48). V prvním případě je předsedou správní rady holdingové skupiny a skutečným správcem skupiny tajemník stranického výboru (49). A výkonný ředitel a zástupce výkonného ředitele druhé skupiny jsou členy stálého výboru strany, zatímco předseda správní rady je rovněž tajemníkem stranického výboru.

(69)

Kromě toho jsou v odvětví výrobku, který je předmětem přezkumu, zavedeny politiky, jež pozitivně diskriminují domácí výrobce nebo jinak ovlivňují trh ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) třetí odrážky základního nařízení. Při šetření byly nalezeny další dokumenty, z nichž vyplývá, že odvětví má prospěch z vládních pokynů a zásahů v odvětví železa a oceli vzhledem k tomu, že výrobek, který je předmětem přezkumu, představuje jedno z jeho pododvětví.

(70)

Železářský a ocelářský průmysl považuje čínská vláda za klíčové odvětví (50). To potvrzují četné plány, směrnice a další dokumenty se zaměřením na toto odvětví, které jsou vydávány na státní, regionální a obecní úrovni. Podle 14. pětiletého plánu vyčlenila čínská vláda železářský a ocelářský průmysl pro transformaci a modernizaci, jakož i pro optimalizaci a strukturální přizpůsobení (51). Podobně 14. pětiletý plán rozvoje odvětví surovin, který se týká i železářského a ocelářského průmyslu, uvádí toto odvětví jako „základ reálné ekonomiky“ a „klíčové odvětví, které formuje mezinárodní konkurenční výhodu Číny“ a stanoví řadu cílů a pracovních metod, které by řídily rozvoj odvětví v období 2021–2025, jako je technologická modernizace, zlepšení struktury odvětví (v neposlední řadě pomocí další koncentrace podniků) nebo digitální transformace (52). Z výše uvedeného Pracovního plánu stabilního růstu ocelářského průmyslu (viz 61. bod odůvodnění) navíc vyplývá, že se čínské orgány na ocelářství zaměřují v širším kontextu řízení čínského hospodářství čínskou vládou: „podporovat ocelářské společnosti, aby pozorně sledovaly potřeby nové infrastruktury, nové urbanizace, revitalizace venkova a nově vznikajících průmyslových odvětví, a to prostřednictvím velkých inženýrských projektů souvisejících s „14. pětiletým plánem“ v různých regionech, a vyvinout veškeré úsilí k zajištění dodávek oceli. Zavést a prohlubovat mechanismy spolupráce v předcházející a navazující fázi mezi ocelářským průmyslem a klíčovými odvětvími zpracovávajícími ocel, jako je loďařství, doprava, stavebnictví, energetika, automobily, domácí spotřebiče, zemědělské stroje a těžká zařízení, provádět činnosti k propojení výroby a poptávky a aktivně rozšiřovat oblasti využití oceli“ (53).

(71)

Kromě toho, pokud jde o železnou rudu – důležitou surovinu k výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, podle 14. pětiletého plánu pro rozvoj odvětví surovin plánuje stát „přiměřeně rozvíjet domácí nerostné zdroje. Posílit průzkum ložisek železné rudy […], provádět preferenční daňové politiky, podporovat zavádění pokročilých technologií a zařízení s cílem snížit produkci tuhého důlního odpadu“ (54), což povede k vytvoření systému pro zásoby železné rudy a pozemky se zásobami nerostných surovin, který „se stane důležitým opatřením ke stabilizaci tržní ceny železné rudy a k zajištění bezpečnosti průmyslového řetězce“ (55). V provinciích, jako je Che-pej, úřady předpokládají pro toto odvětví: „subvence slev na investice do nových projektů; průzkum a vedení finančních institucí k poskytování půjček s nízkým úrokem železářským a ocelářským podnikům pro přechod na nová odvětví a vláda bude zároveň poskytovat subvence na slevy. (56)“ Souhrnně vzato čínská vláda zavedla opatření s cílem přimět hospodářské subjekty k dodržování cílů veřejné politiky, pokud jde o podporu preferovaných odvětví, včetně výroby hlavní suroviny používané k výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu. Taková opatření brání volnému působení tržních sil.

(72)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, je rovněž ovlivněn zkresleními mzdových nákladů ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení, jak je rovněž uvedeno výše v 54. a 57. bodě odůvodnění. Tato zkreslení ovlivňují odvětví jak přímo (při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, nebo hlavních vstupů), tak nepřímo (v přístupu ke vstupům od společností, na které se vztahuje stejný pracovněprávní systém v ČLR) (57).

(73)

Ve stávajícím šetření nebyl navíc předložen žádný důkaz o tom, že odvětví výrobku, který je předmětem přezkumu, není ovlivňováno zásahy státu do finančního systému ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení, jak je uvedeno také výše v 54. bodě odůvodnění. Výše uvedený pracovní plán stabilního růstu (viz 61. bod odůvodnění) znázorňuje tento typ vládních zásahů velmi dobře: „Povzbuzovat finanční instituce k tomu, aby aktivně poskytovaly finanční služby ocelářským společnostem, které provádějí fúze a reorganizace, úpravy uspořádání, transformaci a modernizaci v souladu se zásadami kontroly rizika a udržitelnosti podnikání.“ Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(74)

A konečně Komise připomíná, že pro výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu, je zapotřebí řada vstupů. Když výrobci výrobku, který je předmětem přezkumu, tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, splatné ceny (které jsou zaznamenány jako jejich náklady) zjevně podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si vypůjčit peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru/při alokaci kapitálu. Navíc podléhají systému plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích.

(75)

V důsledku toho nejen není vhodné použít domácí prodejní ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale navíc jsou poznamenány i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, pracovní síly atd.), protože tvorbu jejich cen ovlivňují významné zásahy státu, jak je popsáno v částech I. a II. zprávy. Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdou, pracovní silou, energií a surovinami se totiž vyskytují v celé ČLR. To například znamená, že určitý vstup, který byl jako takový vyprodukován v ČLR díky společnému působení řady výrobních faktorů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále.

(76)

Z dostupných důkazů celkově vyplývá, že ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, ani náklady na jeho výrobu, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků v něm uvedených. Na tomto základě a vzhledem k tomu, že čínská vláda nespolupracovala, dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není k určení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady. Komise proto přikročila k početnímu zjištění běžné hodnoty výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, to jest v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak je popsáno v následujícím oddíle.

(77)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

(78)

Jak je vysvětleno v 47. bodě odůvodnění, Komise vydala poznámku ke spisu týkající se zdrojů pro určení běžné hodnoty (dále jen „poznámka“). V této poznámce byly popisovány skutečnosti a důkazy, na nichž se zakládají příslušná kritéria. V poznámce byly zúčastněné strany informovány o záměru Komise považovat Turecko za vhodnou reprezentativní zemi v tomto případě, pokud by se potvrdila existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(79)

V souladu s kritérii uvedenými v čl. 2 odst. 6a základního nařízení Komise určila Turecko jako zemi s podobnou úrovní hospodářského rozvoje jako ČLR, jak navrhoval žadatel v žádosti o přezkum. Turecko je Světovou bankou na základě hrubého národního důchodu klasifikováno jako země s „vyššími středními příjmy“. Proto se má za to, že je na podobné úrovni hospodářského rozvoje jako ČLR.

(80)

Komise zjistila, že Turecko splňuje všechna kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a základního nařízení a že všechny příslušné veřejné údaje jsou snadno dostupné a přístupné, včetně dovozních statistik, jakož i údajů o nákladech na suroviny a pracovní sílu.

(81)

Komise zejména našla veřejně dostupné finanční informace o jednom výrobci v Turecku, společnosti Celik Halat, za měsíce leden až září rozpočtového roku 2022, které se týkaly části období přezkumného šetření. Společnost Celik Halat vykázala přiměřenou úroveň prodejních, správních a režijních nákladů a zisku.

(82)

Komise zjistila, že ceny elektřiny v Turecku se v první polovině roku 2022 zvýšily tempem, které zdaleka převyšovalo míru inflace v zemi. Turecký statistický úřad navíc nezveřejnil informace o cenách elektřiny ve druhé polovině roku 2022. Vzhledem k neexistenci údajů za druhou polovinu roku 2022 proto Komise pro výpočet referenční hodnoty pro energii vycházela u nezkreslených nákladů na elektřinu z veřejně dostupných údajů zveřejněných malajsijskou elektroenergetickou společností Tenaga Nasional Berhad (60), brazilským Ministerstvem těžby a energetiky v Brazílii (61) a thajským Metropolitním úřadem pro elektřinu (62).

(83)

Komise rovněž analyzovala dovoz hlavních výrobních faktorů do Turecka. Analýza údajů o dovozu ukázala, že dovoz hlavních výrobních faktorů do Turecka nebyl podstatně ovlivněn dovozem z ČLR ani z žádné ze zemí uvedených v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (63).

(84)

Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se vyjádřily ke vhodnosti Turecka jako reprezentativní země a společnosti Celik Halat jako výrobce v reprezentativní zemi.

(85)

V návaznosti na poznámku nevznesla žádná zúčastněná strana k výběru Turecka jako reprezentativní země žádné připomínky.

(86)

A konečně, vzhledem k nedostatečné spolupráci a poté, co bylo na základě všech výše uvedených prvků stanoveno, že je Turecko vhodnou reprezentativní zemí, nebylo nutné provést posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany podle poslední věty čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

(87)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci a vzhledem k tomu, že Turecko splnilo kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, vybrala Komise jako vhodnou reprezentativní zemi Turecko, jak bylo navrženo v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti.

(88)

V poznámce Komise na základě odpovědí jednoho výrobce v Unii na dotazník uvedla výrobní faktory, jako jsou materiály, energie a pracovní síla, které vyvážející výrobci používají k výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, a vyzvala zúčastněné strany k předložení připomínek a navržení veřejně dostupných informací o nezkreslených hodnotách u každého z výrobních faktorů uvedených v této poznámce. Komise sestavila seznam výrobních faktorů a jejich míry spotřeby na základě informací uvedených v žádosti a následných informací předložených žadatelem a shromážděných během inspekcí na místě u jednoho z výrobců v Unii zařazených do vzorku. Komise dále uvedla, že za účelem stanovení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použije ke zjištění nezkreslených nákladů na většinu výrobních faktorů, zejména hlavních surovin, databázi GTA. Kromě toho Komise uvedla, že ke stanovení nezkreslených nákladů práce použije veřejně dostupné údaje tureckého statistického úřadu zveřejněné tureckou vládou (64).

(89)

Jak je popsáno v 82. bodě odůvodnění, Komise pro výpočet referenční hodnoty pro energii použila skupinu zemí, jejichž úroveň hospodářského rozvoje je podobná ČLR a jež se obvykle používají jako reprezentativní země při jiných šetřeních a zároveň vyrábějí ocelová lana a kabely, jelikož ceny elektřiny se v první polovině roku 2022 zvýšily tempem, které převyšovalo inflaci.

(90)

V poznámce Komise zúčastněné strany rovněž informovala, že vzhledem k zanedbatelnému podílu hodnoty některých surovin na celkových výrobních nákladech byly tyto položky seskupeny do kategorie „spotřební materiál“. Dále Komise informovala o tom, že vypočítá procentní podíl spotřebního materiálu na celkových nákladech na suroviny a uplatní jej na přepočtené náklady na suroviny při použití zjištěných nezkreslených referenčních hodnot v příslušné reprezentativní zemi.

(91)

S ohledem na všechny informace získané na základě žádosti a následné informace předložené žadatelem a shromážděné během inspekcí na místě u jednoho z výrobců v Unii s největším objemem výroby, který byl zařazen do vzorku, byly za účelem určení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení určeny tyto výrobní faktory, poměry spotřeby a jejich zdroje:

Tabulka 1

Výrobní faktory pro ocelová lana a kabely

(92)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi použila Komise jako základ váženou průměrnou cenu dovozu CIF do reprezentativní země vykázanou v databázi GTA, k níž byly připočteny dovozní cla a náklady na dopravu. Dovozní cena v reprezentativní zemi byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozu ze všech třetích zemí s výjimkou ČLR a zemí, které nejsou členy Světové obchodní organizace, uvedených v příloze 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (66). Komise se rozhodla vyloučit dovoz z ČLR do reprezentativní země, neboť v oddíle 3.3.1 dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR. Jelikož neexistují žádné důkazy, který by svědčily o tom, že tatáž zkreslení neovlivňují stejnou měrou výrobky určené na vývoz, měla Komise za to, že tatáž zkreslení ovlivňují vývozní ceny. Po vyloučení dovozu z ČLR do reprezentativní země zůstal objem dovozu z jiných třetích zemí reprezentativní.

(93)

U řady výrobních faktorů představovaly skutečné náklady spolupracujících výrobců v Unii v období přezkumného šetření zanedbatelný podíl celkových nákladů na suroviny. Protože hodnota použitá pro tyto výrobní faktory neměla významný dopad na výpočty dumpingového rozpětí bez ohledu na použitý zdroj, Komise rozhodla zařadit tyto náklady do spotřebního materiálu, jak je vysvětleno ve 90. bodě odůvodnění.

(94)

K těmto dovozním cenám by běžně měly být připočteny také náklady vnitrostátní dopravy. Avšak s ohledem na povahu přezkumů před pozbytím platnosti, které jsou zaměřeny na zjištění, zda dumping během období přezkumného šetření přetrvával nebo by mohl být obnoven, spíše než na zjištění jeho přesného rozsahu, Komise rozhodla, že úpravy o vnitrostátní dopravu nejsou v tomto případě nezbytné. Tyto úpravy by pouze zapříčinily zvýšení běžné hodnoty, a tím i dumpingového rozpětí.

(95)

Ke stanovení referenční hodnoty nákladů práce použila Komise nejnovější statistiky zveřejněné tureckým statistickým úřadem (67). Tento úřad zveřejňuje podrobné informace o nákladech práce v různých hospodářských odvětvích v Turecku. Komise stanovila referenční hodnotu na základě hodinových nákladů práce za rok 2020 pro hospodářskou činnost „Výroba základních kovů“ s kódem NACE C.24 podle klasifikace NACE Rev. 2. Hodnoty byly dále upraveny o inflaci pomocí indexu cen domácích výrobců (68), aby odrážely náklady na období přezkumného šetření.

(96)

Jak je uvedeno v 82. bodě odůvodnění, ceny elektřiny v Turecku v roce 2022 vzrostly v takové míře, která zdaleka převyšovala míru inflace v zemi, a veřejně dostupné ceny byly pro období přezkumného šetření k dispozici pouze částečně. Nezkreslené náklady na elektřinu proto Komise založila na referenčních hodnotách skupiny zemí na úrovni hospodářského rozvoje podobné ČLR, konkrétně Brazílii, Malajsii a Thajsku, a na údajích o spotřebě jednoho výrobce v Unii (69).

(97)

Ceny elektřiny byly veřejně dostupné na internetových stránkách brazilského ministerstva těžby a energetiky (Ministério de Minas e Energia) (70). Komise použila údaje o cenách elektřiny pro průmyslové odběratele v odpovídajícím spotřebitelském pásmu vyjádřených v kWh, zveřejněných v měsíčních zprávách, které se týkaly období přezkumného šetření. Komise použila průměrnou sazbu pro průmyslové odběratele odpovídající 1,01 CNY/kWh.

(98)

Ceny elektřiny byly veřejně dostupné na internetových stránkách elektroenergetické společnosti Tenaga Nasional Berhad (TNB) (71) v jejích pravidelných tiskových zprávách. Komise použila údaje o cenách elektřiny pro průmyslové odběratele v odpovídajícím spotřebitelském pásmu vyjádřených v kWh za období přezkumného šetření.

(99)

Komise použila sazby platné pro spotřebitele v kategorii „vysoké napětí“. Konečná cena elektřiny sestávala z poplatku za elektrickou energii (kW) a poplatku za spotřebu (kWh). Z dostupných informací vyplývá průměrná sazba za období přezkumného šetření odpovídající 0,58 CNY/kWh.

(100)

Ceny elektřiny byly veřejně dostupné na internetových stránkách „Metropolitního úřadu pro elektřinu“ Thajska a týkaly se celého Thajska (72). Komise použila průměrnou sazbu pro průmyslové odběratele odpovídající 0,86 CNY/kWh (73).

(101)

Komise následně vypočítala průměrné nezkreslené náklady na elektřinu použitelné pro vybranou skupinu zemí, které činily 0,824 CNY/kWh.

(102)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „početně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba stanovit hodnotu nákladů na výrobní režii, aby byly pokryty náklady, které nejsou zahrnuty ve výše uvedených výrobních faktorech.

(103)

K zjištění nezkreslené hodnoty nákladů na výrobní režii a vzhledem k nedostatečné spolupráci vyvážejících výrobců použila Komise dostupné údaje v souladu s článkem 18 základního nařízení. Proto Komise na základě údajů poskytnutých jedním výrobcem v Unii zařazeným do vzorku stanovila poměr nákladů na výrobní režii a celkových výrobních nákladů a nákladů práce. Tento procentní podíl byl poté použit na nezkreslenou hodnotu výrobních nákladů pro získání nezkreslené hodnoty nákladů na výrobní režii v závislosti na vyráběném modelu.

(104)

Na základě výše uvedených skutečností Komise početně zjistila běžnou hodnotu na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(105)

Zaprvé Komise určila nezkreslené výrobní náklady. Vzhledem k nedostatečné spolupráci vyvážejících výrobců vycházela Komise z informací, které poskytl žadatel v žádosti o přezkum, a z údajů o podílu spotřeby jednoho výrobce v Unii zařazeného do vzorku u každého faktoru (materiálů, elektřiny a pracovní síly) při výrobě ocelových lan a kabelů.

(106)

Po stanovení nezkreslených výrobních nákladů Komise přičetla náklady na výrobní režii, prodejní, režijní a správní náklady a zisk, jak je uvedeno ve 102. a 103. bodě odůvodnění. Náklady na výrobní režii byly určeny na základě údajů poskytnutých jedním výrobcem v Unii. Prodejní, režijní a správní náklady a zisk byly stanoveny na základě finančních výkazů tureckého výrobce Celik Halat za 1. až 3. čtvrtletí roku 2022, jak je uvedeno v účetní závěrce společnosti (74) (viz oddíl 3.3.2.1). Komise zjistila, že míra zisku zjištěná pro společnost Celik Halat za 1. až 3. čtvrtletí roku 2022 je nepřiměřená ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Toto zjištění vychází ze skutečnosti, že zjištěná míra zisku se zdá být příliš nízká ve srovnání s průměrným ziskem v odvětví dotčeného výrobku, a to na základě informací uvedených v žádosti o přezkum a rovněž ve srovnání s cílovým ziskem pro dotčený výrobek, jak je uvedeno ve 186. bodě odůvodnění. Avšak vzhledem k tomu, že se jedná o přezkum před pozbytím platnosti, Komise uvedla, že připočtení jakékoli částky k zisku by mohlo pouze zvýšit výši dumpingu, která je podstatná i bez jejího připočtení. K nezkresleným výrobním nákladům Komise připočetla tyto položky:

(107)

Na základě toho Komise početně zjistila běžnou hodnotu na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(108)

Jak bylo zmíněno výše ve 32. bodě odůvodnění, vzhledem k nespolupráci čínských vyvážejících výrobců vycházela vývozní cena v souladu s článkem 18 základního nařízení z dostupných údajů, tj. z informací z Eurostatu.

(109)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany vyvážejících výrobců z ČLR byla vývozní cena určena na základě dostupných statistik, konkrétně z databáze Comext (Eurostat). Vývoz z Číny během období přezkumného šetření se uskutečňoval jak v režimu aktivního zušlechťovacího styku, tak v běžném režimu, jak je uvedeno ve 137. bodě odůvodnění. Výpočty byly provedeny na základě vývozní ceny v rámci obou režimů jako přiměřeně dostupné informace o vývozní ceně do Unie. Vzhledem k tomu, že ceny v databázi Comext jsou uvedeny na úrovni CIF (náklady, pojištění a přepravné), byla úroveň cen ze závodu stanovena na základě důkazů předložených v žádosti týkající se nákladů na dopravu, manipulaci a námořní a vnitrozemskou přepravu.

(110)

Komise porovnala početně zjištěnou běžnou hodnotu stanovenou v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení a vývozní cenu ze závodu, jak je stanoveno výše.

(111)

Na tomto základě bylo zjištěno, že vývozní cena je výrazně nižší (o 50 %) než početně zjištěná běžná hodnota. Proto byl vyvozen závěr, že dumping během období přezkumného šetření přetrvával.

(112)

V návaznosti na zjištění dumpingu během období přezkumného šetření Komise v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda existuje pravděpodobnost přetrvání nebo obnovení dumpingu, pokud by došlo k pozbytí platnosti opatření. Byly analyzovány tyto dodatečné prvky: 1) výrobní kapacita a volná kapacita v ČLR a 2) atraktivita trhu Unie a vývozní ceny do třetích zemí, jakož i možná absorpční kapacita trhů třetích zemí a opatření na ochranu obchodu na jiných vývozních trzích.

(113)

V důsledku nedostatečné spolupráce čínských vyvážejících výrobců a čínské vlády založila Komise své posouzení na dostupných údajích v souladu s článkem 18 základního nařízení, konkrétně na údajích uvedených v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti, veřejně dostupných informacích a informacích z databáze GTA.

(114)

V žádosti žadatel poskytl odhady týkající se výroby, výrobní kapacity a volné kapacity pro výrobu ocelových lan a kabelů v ČLR (75). Tyto odhady vycházely ze zprávy Global Steel Wire Rope Market Report, Segment by major Players, Types, Applications and Regions, 2017–2027 (dále jen „zpráva“) (76). Čínská výroba ocelových lan a kabelů byla v roce 2022 odhadována na 3,6 milionu tun, což odpovídá růstu téměř 10 % od roku 2019. Výrobní kapacita ocelových lan a kabelů v ČLR byla v roce 2022 odhadnuta na přibližně 6,0 milionu tun, což představuje 75 % odhadované celosvětové výrobní kapacity ocelových lan a kabelů v roce 2022. Domácí spotřeba ocelových lan a kabelů v Číně za rok 2022 byla odhadnuta na přibližně 3,1 milionu tun. Po odečtení odhadovaného vývozu z Číny do všech zemí (odhadovaný na přibližně 0,5 milionu tun) byla čínská volná kapacita odhadnuta na přibližně 2,4 milionu tun. Vzhledem k tomu, že spotřeba na volném trhu Unie činila v období přezkumného šetření 0,18 milionu tun (viz oddíl 5.2 níže), byla čínská volná kapacita více než desetkrát vyšší než spotřeba na volném trhu Unie.

(115)

Komise rovněž porovnala volnou kapacitu v ČLR během období přezkumného šetření s volnou kapacitou během předchozího přezkumného šetření před pozbytím platnosti a zaznamenala významný nárůst. Zatímco čínská volná kapacita byla v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti (77) odhadnuta na přibližně 1,8 milionu tun, během období přezkumného šetření v rámci současného šetření se odhaduje na 2,4 milionu tun. To znamená, že zvýšení volné kapacity jen od posledního přezkumu před pozbytím platnosti překračuje celou poptávku v Unii. Žadatel dále poskytl informace o tom, že navzdory již tak významným volným kapacitám čínští výrobci ocelových lan a kabelů výrobní kapacitu nadále zvyšují (78). Nic nenasvědčuje tomu, že by tato zvýšená volná kapacita mohla být absorbována čínským domácím trhem nebo jakýmkoli trhem třetí země.

(116)

Přebytek výrobních kapacit je pobídkou k dalšímu vývozu za dumpingové ceny. Lze předpokládat, že čínské odvětví ocelových lan a kabelů musí využít všech stávajících možností ke zvýšení výroby, aby mohlo plně využívat významných investic do instalovaných kapacit, které uskutečnili. Nejlepším způsobem je proniknout na trh Unie, který je z hlediska cen a velikosti nejatraktivnější, jak je vysvětleno níže v oddíle 4.2, což dokazují pokračující dumpingové praktiky čínských vyvážejících výrobců, jak je uvedeno ve 111. bodě odůvodnění.

(117)

Na základě výše uvedených skutečností a úvah dospěla Komise k závěru, že čínští vyvážející výrobci mají značné volné kapacity, které by pravděpodobně využili k vývozu ocelových lan a kabelů za dumpingové ceny do Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(118)

Komise zkoumala, zda je pravděpodobné, že by čínští vyvážející výrobci zvýšili prodej na vývoz na trh Unie za dumpingové ceny, pokud by opatření pozbyla platnosti. Komise proto analyzovala cenovou úroveň čínského vývozu na trhy třetích zemí a porovnala ji s cenovou úrovní čínského vývozu na trh Unie, aby určila, zda byl trh Unie z hlediska cenových úrovní atraktivní. Ceny čínského vývozu a atraktivita trhu Unie byly zjištěny na základě dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení, tj. na základě údajů databáze GTA a informací uvedených v žádosti.

(119)

Vzhledem k tomu, že čínští vyvážející výrobci nespolupracovali, použila Komise údaje z databáze GTA založené na kategorii výrobků (kód HS 7312 10) dotčeného výrobku, které jsou přiměřeně dostupné, a zaměřila se na pět hlavních vývozních trhů pro Čínu, konkrétně na Indii, Jižní Koreu, Thajsko, USA a Vietnam. Vývoz do těchto pěti zemí představoval více než 50 % veškerého čínského vývozu ve výše uvedené kategorii výrobků. Bylo zjištěno, že během období přezkumného šetření byla průměrná cena čínského vývozu do Unie v této kategorii výrobků vyšší než průměrná cena čínského vývozu na kterýkoli z těchto jiných vývozních trhů. Výše uvedená zjištění založená na statistikách GTA pro danou kategorii výrobků potvrdila informace uvedené v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti, z nichž vyplývá, že ceny dovozu čínských ocelových lan a kabelů pro odběratele na trhu Unie byly vyšší než na trhu jakéhokoli jiného hlavního obchodního partnera (79).

(120)

Na základě dostupných informací, jak bylo objasněno ve 119. bodě odůvodnění výše, bylo zjištěno, že vyvážející výrobci z ČLR mohou na trhu v Unii dosáhnout vyšších cen než v jiných třetích zemích. To by nasvědčovalo tomu, že trh Unie je vysoce atraktivní, jelikož čínští vyvážející výrobci mohou generovat vyšší zisky z prodeje do Unie než z prodeje na jiných vývozních trzích. Kromě toho vzhledem ke značným volným kapacitám čínských výrobců ocelových lan a kabelů, jak je uvedeno ve 114. bodě odůvodnění výše, musí čínští vývozci mít přístup na velké i menší trhy, aby zajistili určitou úroveň využití kapacity závodů na výrobu ocelových lan a kabelů. Podle informací obsažených ve spisu čínští vyvážející výrobci ocelových lan a kabelů prodávají do více než 80 zemí (80). Lze důvodně předpokládat, že zvýšení vývozu na jednotný trh, který může absorbovat významnou část čínské nadbytečné kapacity, je atraktivnější než zvýšení vývozu na několik menších trhů, vzhledem k tomu, že prodej velkým odběratelům ve stejném regionu může rovněž snížit náklady na dopravu, logistiku a organizaci.

(121)

Na základě dostupných informací jsou navíc na trhu Unie v podstatě usazena všechna hlavní odvětví používající ocelová lana a kabely, jako je rybolov, námořní doprava, stavba lodí, ropa a zemní plyn, těžba, lesnictví, letecká doprava, automobilový průmysl, stavební inženýrství, stavebnictví a výtahy, což svědčí o velkém tržním potenciálu pro čínské vyvážející výrobce; zatímco mnoho čínských vývozních destinací postrádá know-how potřebné pro určitá použití ocelových lan a kabelů (81).

(122)

Kromě toho, jak je uvedeno výše v oddíle 1.1, bylo zjištěno, že čínští vyvážející výrobci obcházejí platná antidumpingová opatření. Pokusy o obcházení a skutečnost, že navzdory existenci antidumpingových opatření si čínští výrobci ocelových lan a kabelů stále zachovávají určitou přítomnost na trhu Unie, svědčí o atraktivitě velkého trhu Unie pro čínské vyvážející výrobce.

(123)

Kromě toho platila podle databáze WTO (82) v roce 2023 antidumpingová cla na dovoz čínských ocelových lan a kabelů do Mexika, Turecka, na Ukrajinu a do Spojeného království.

(124)

Vzhledem k tomu, že čínští vývozci mají potíže s prodejem na všechny tyto trhy, pokud by stávající opatření pozbyla platnosti, stal by se trh Unie pro čínské vývozce, kteří chtějí vyvážet svou nadbytečnou výrobu a využít volnou kapacitu, ještě atraktivnějším.

(125)

Z výše uvedených skutečností a zejména s ohledem na úroveň čínských vývozních cen do Unie ve srovnání s jinými vývozními trhy a na širokou základnu odvětví využívajících ocelová lana a kabely v Unii vyplývá, že čínští vývozci by měli silnou motivaci pokračovat ve vývozu výrazně většího množství za dumpingové ceny do Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti, a to i vzhledem k tomu, že ostatní vývozní trhy by nebyly schopny absorbovat značné množství čínských ocelových lan a kabelů, které by mohlo být vyrobeno.

(126)

Šetření ukázalo, že čínský dovoz navzdory relativně nízkému objemu dovozu ve srovnání se spotřebou v Unii během období přezkumného šetření nadále vstupoval na trh Unie za dumpingové ceny.

(127)

Zjištěné dumpingové ceny navíc potvrzuje analýza čínských vývozních cen do jiných třetích zemí. Komise také zjistila, že čínští vyvážející výrobci prodávají na své nejdůležitější vývozní trhy za podstatně nižší ceny než do Unie a že několik zemí zavedlo proti čínskému vývozu ocelových lan a kabelů opatření na ochranu obchodu.

(128)

Navíc k výše uvedenému Komise zjistila, že samotná volná kapacita v Číně představuje více než desetinásobek spotřeby Unie během období přezkumného šetření a že trh Unie je pro čínské vyvážející výrobce velmi atraktivní vzhledem k jeho velikosti a cenám. Vzhledem ke značné volné kapacitě v ČLR a atraktivitě trhu Unie dospěla Komise k závěru, že pokud by opatření pozbyla platnosti, je pravděpodobné, že by čínští vyvážející výrobci aktivovali volnou kapacitu a pravděpodobně by dokonce přesměrovali vývoz z třetích zemí na trh Unie, a to za dumpingové ceny a ve značném objemu.

(129)

Vzhledem k přetrvávajícímu dumpingu během období přezkumného šetření, cenovému chování čínských vývozců na třetích trzích, stávající volné kapacitě v ČLR, velikosti trhu Unie a převládajícím cenám na tomto trhu a opatřením na ochranu obchodu vztahujících se na dovoz ocelových lan a kabelů pocházejících z ČLR na další významné trhy Komise dospěla k závěru, že je vysoce pravděpodobné, že by dumping z ČLR přetrval nebo by se v každém případě obnovil s výrazně zvýšenými objemy, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(130)

Obdobný výrobek vyrábělo v Unii v posuzovaném období přibližně 25 výrobců. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(131)

Celková výroba v Unii během období přezkumného šetření byla stanovena na 137 910 tun. Komise stanovila tento údaj na základě ověřených makrodat v odpovědi na dotazník, kterou poskytla EWRIS. Jak je uvedeno v 25. bodě odůvodnění, do vzorku byli vybráni tři výrobci v Unii představující 21 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

(132)

Komise stanovila celkovou spotřebu v Unii (pro vlastní spotřebu a volný trh) na základě ověřených makrodat v odpovědích na dotazník poskytnutých unií EWRIS (pro celkový prodej na trhu Unie) a údajů Eurostatu (pro dovoz do Unie).

(133)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii (v tunách)

(134)

Spotřeba na volném trhu Unie se v roce 2020 snížila o 10 % a poté vzrostla na úroveň vyšší než v roce 2019. V období přezkumného šetření se ve srovnání s rokem 2019 o 6 % zvýšila. Celková spotřeba vykazovala velmi podobný trend.

(135)

Pokles v roce 2020 následovaný zvýšením spotřeby lze vysvětlit obecným hospodářským poklesem způsobeným omezeními uloženými v roce 2020 v souvislosti s pandemií COVID-19, jakož i navazujícím hospodářským oživením po zrušení těchto opatření v průběhu roku 2021. Většina hlavních uživatelských odvětví výrobku, který je předmětem přezkumu, měla tendenci ovlivňovat spotřebu podle celkové hospodářské situace na trhu Unie.

(136)

Vlastní spotřeba činila pouze asi 1 % ve třech ze čtyř let posuzovaného období. Komise tento podíl nepovažovala za podstatný, a proto neovlivnil celkové závěry o spotřebě ani neměl významný vliv na situaci výrobního odvětví Unie.

(137)

Komise stanovila objem dovozu na základě údajů z databáze Comext. Podíl dovozu na trhu byl rovněž stanoven na základě údajů o dovozu z databáze Comext a o spotřebě na volném trhu Unie. Dovoz do Unie z dotčené země se vyvíjel takto:

Tabulka 3

Objem dovozu (v tunách) a podíl na trhu

(138)

Během posuzovaného období celkový objem dovozu z Číny meziročně kolísal a celkové objemy dovozu během posuzovaného období klesly o 11 %.

(139)

Podíl dovozu z Číny na trhu poklesl během posuzovaného období o 0,2 procentního bodu. Podíl dovozu z Číny na trhu proto zůstal během posuzovaného období na mírně klesající, ale celkově stabilní úrovni.

(140)

Dotčený výrobek byl dovážen z Číny v běžném dovozním režimu podléhajícím antidumpingovým clům a v režimu aktivního zušlechťovacího styku, který nepodléhal antidumpingovým clům.

(141)

Dovoz v režimu aktivního zušlechťovacího styku se mezi lety 2019 a 2020 zvýšil o 22 % a poté se od roku 2020 do období přezkumného šetření snížil o 56 %. Celkově se dovoz v režimu aktivního zušlechťovacího styku z Číny během posuzovaného období snížil o 47 %, což představuje 0,5 % podílu na trhu v období přezkumného šetření. Dovoz v rámci tohoto režimu byl před zpětným vývozem začleněn do navazujících staveb. Příkladem jsou rozsáhlé inženýrské zakázky. Jako takové jsou tedy velké výkyvy v množství považovány za normální.

(142)

Dovoz v rámci běžného režimu se během posuzovaného období zvýšil o 62 %. Pokud však jde o podíl na trhu, tento dovoz vzrostl pouze z 0,5 % v roce 2019 na 0,7 % v období přezkumného šetření.

(143)

Komise stanovila ceny dovozu z Číny na základě údajů databáze Comext, neboť čínští vyvážející výrobci v šetření nespolupracovali.

(144)

Vážená průměrná cena dovozu z dotčené země do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 4

Ceny dovozu (v EUR za tunu)

(145)

Průměrná cena celkového dovozu dotčeného výrobku z Číny se v posuzovaném období zvýšila o 37 %. Vývoj cen byl podobný jak u běžného režimu, tak u dovozu v režimu aktivního zušlechťovacího styku.

(146)

Nárůst celkových cen uvedený v tabulce 9 a dovozních cen z jiných zemí, jak je uvedeno v tabulce 5, sledoval vývoj cen na trhu Unie, jak dokládají ceny výrobního odvětví Unie.

(147)

Cenové podbízení během období přezkumného šetření Komise stanovila srovnáním:

(148)

Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku, kterého dosáhli v období přezkumného šetření. Prokázal vážené průměrné rozpětí cenového podbízení u dovozu z dotčené země na trh Unie ve výši 20,4 % při zohlednění antidumpingových cel a 41,3 % bez zohlednění antidumpingových cel.

(149)

Podle analýzy obchodních statistik Comext byla většina čínského dovozu deklarována pod kódem TARIC typů o průměru menším než 12 milimetrů. Komise porovnala ceny tohoto dovozu s podobnými typy výrobku výrobního odvětví Unie. Výsledek srovnání ukázal ještě vyšší rozpětí cenového podbízení (41,2 % s antidumpingovými cly a 55,4 % bez antidumpingových cel).

(150)

Dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, ze třetích zemí pocházel především z Korejské republiky, Indie, Turecka a Thajska. Množství a ceny byly získány z databáze Comext.

(151)

Celkový objem dovozu do Unie, jakož i podíl na trhu a cenové trendy dovozu výrobku, který je předmětem přezkumu, z jiných třetích zemí, se vyvíjely takto:

Tabulka 5

Dovoz ze třetích zemí

(152)

Celkový dovoz ze všech třetích zemí s výjimkou Číny se v posuzovaném období zvýšil o 22 %.

(153)

Podíl tohoto dovozu na celkovém dovozu se zvýšil z 47,6 % v roce 2019 na 54,7 % v období přezkumného šetření, zatímco dovozní ceny se během posuzovaného období zvýšily o 34 %.

(154)

Zatímco podíl dovozu z Korejské republiky na celkovém dovozu se snížil a podíl dovozu z Turecka zůstal během posuzovaného období stabilní, podíl dovozu z Indie vzrostl z 8 % na 13 % a podíl dovozu z Thajska ze 4,7 % na 7 %.

(155)

Jak je uvedeno v 6. bodě odůvodnění, platná antidumpingová cla na dovoz dotčeného výrobku z Číny byla po šetřeních zaměřených na obcházení rozšířena na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, zasílaného z Maroka a Korejské republiky. Je třeba poznamenat, že dovoz z Maroka byl v posuzovaném období zanedbatelný. Kromě toho dovoz z Korejské republiky v posuzovaném období pocházel od vyvážejících výrobců, kteří byli od opatření uložených prováděcím nařízením (EU) č. 400/2010 osvobozeni.

(156)

Během období přezkumného šetření byly průměrné ceny dovozu ze třetích zemí s výjimkou Číny nižší než průměrná cena výrobního odvětví Unie a jen o něco nižší než ceny dovozu z Číny v běžném režimu (jak je uvedeno v tabulkách 4 a 5).

(157)

V rámci hodnocení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byly vyhodnoceny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(158)

Pro účely zjištění újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Makroekonomické ukazatele vyhodnotila Komise na základě údajů v odpovědi na dotazník, které poskytla EWRIS a které zahrnovaly údaje o všech výrobcích v Unii. Mikroekonomické ukazatele vyhodnotila Komise na základě údajů z ověřených odpovědí na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Oba soubory údajů byly pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie shledány jako reprezentativní.

(159)

Makroekonomické ukazatele jsou tyto: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(160)

Mikroekonomické ukazatele jsou tyto: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(161)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(162)

Objem výroby se mezi lety 2019 a 2020 snížil o 9 % a poté se mezi rokem 2020 a obdobím přezkumného šetření zvýšil o 5,3 %. Celkově objem výroby v posuzovaném období poklesl o 4 %.

(163)

Výrobní kapacita výrobního odvětví Unie byla v posuzovaném období stabilní.

(164)

Využití kapacity se během posuzovaného období snížilo o 6 %, což odráží klesající trend výroby, jak je uvedeno v tabulce 6.

(165)

Komise uvedla, že výrobní kapacita se bude lišit v závislosti na skladbě vyráběných typů výrobku. Kapacita byla vypočtena na základě stávající skladby vyráběných výrobků.

(166)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Objem prodeje a podíl na trhu (v tunách)

(167)

Celkově se objem prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie v posuzovaném období snížil o 9 %.

(168)

Podíl výrobního odvětví Unie na trhu Unie se během posuzovaného období snížil o 14 % neboli o 7 procentních bodů a během období přezkumného šetření klesl na 44,1 % ve srovnání s 51,1 % v roce 2019.

(169)

Pokles podílu výrobního odvětví Unie na trhu během posuzovaného období je podobně rozsáhlý jako zvýšení podílu, který na trhu EU zaujímaly jiné třetí země než Čína, jak je uvedeno v tabulce 5.

(170)

Postavení výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období oslabilo. Tento názor vycházel z poklesu objemu prodeje a podílu na trhu, jak je uvedeno v tabulce 7.

(171)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Zaměstnanost a produktivita

(172)

Počet zaměstnanců ve výrobním odvětví Unie v průběhu posuzovaného období klesl o 3 %. K největšímu poklesu došlo mezi lety 2019 a 2020 o 7 %, poté v období přezkumného šetření došlo ke zvýšení. Tento vývoj sledoval trend výroby a objemu prodeje, jak je popsáno v tabulkách 6 a 7. Pokles zaměstnanosti mezi lety 2019 a 2020 lze vysvětlit poklesem výroby v důsledku omezení uložených v souvislosti s pandemií COVID-19. Po zrušení těchto opatření se zaměstnanost opět zvýšila, ale již nedosáhla počtu zaměstnanců v roce 2019.

(173)

Produktivita zůstala v daném období stabilní a mezi rokem 2019 a obdobím přezkumného šetření mírně klesla o 1 %.

(174)

Dumpingové rozpětí zjištěné během období přezkumného šetření bylo výrazně vyšší než nepatrné. Zároveň úroveň dovozu během období přezkumného šetření představovala 1,2 % spotřeby na volném trhu Unie. Dopad velikosti skutečného rozpětí dumpingu na výrobní odvětví Unie byl proto dosti omezený.

(175)

Vzhledem k dopadu velkého množství dovozu ze třetích zemí a vývoji celkové hospodářské situace v Unii se výrobní odvětví Unie v posuzovaném období z účinků dřívějšího dumpingu nezotavilo.

(176)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované nezávislým odběratelům v Unii se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Prodejní ceny a výrobní náklady v Unii (v EUR za tunu)

(177)

Průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v průběhu období přezkumného šetření v porovnání s rokem 2019 zvýšily o 40 %.

(178)

Jednotkové výrobní náklady se během posuzovaného období zvýšily o 26 %. K více než polovině tohoto nárůstu došlo mezi rokem 2021 a obdobím přezkumného šetření.

(179)

Zvýšení jednotkových výrobních nákladů je způsobeno především zvýšením nákladů na hlavní surovinu pro výrobce, což jsou dráty, nebo pro výrobce ocelových lan a kabelů, kteří vyrábějí vlastní dráty, což jsou válcované dráty. Tento nárůst nákladů začal po hospodářském oživení po zrušení opatření v souvislosti s pandemií COVID-19 a pokračoval i po vypuknutí války na Ukrajině. Kromě toho se také v důsledku ruské útočné války proti Ukrajině zvýšily náklady na energii.

(180)

Průměrné náklady práce výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(181)

Náklady práce se během posuzovaného období zvýšily o 11 %, což rovněž odráží úpravy platů s ohledem na rostoucí inflaci.

(182)

Stav zásob u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 11

Zásoby

(183)

Stav zásob se v posuzovaném období snížil o 18 %. Pokud jde o výrobu, konečný stav zásob vyjádřený jako procento výroby byl snížen o 1 procentní bod.

(184)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 12

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(185)

Ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku stanovila Komise tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Z důvodu obtížné situace na trhu v některých uživatelských odvětvích na začátku období (např. těžba zemního plynu a ropy), po níž následoval hospodářský útlum v souvislosti s pandemií COVID-19, zaznamenalo výrobní odvětví Unie v letech 2019 a 2020 ztráty. Výrobní odvětví Unie pak v roce 2021 a v období přezkumného šetření dosáhlo malých zisků. Důvodem byla zvýšená poptávka v některých uživatelských odvětvích (např. průmyslové aplikace, námořní odvětví) a také obecné oživení hospodářství. Tato zvýšená poptávka znamenala, že nárůst cen v roce 2021 a v období přezkumného šetření překračoval nárůst nákladů na suroviny, jak je uvedeno v tabulce 9.

(186)

Míra ziskovosti však zůstala ve všech čtyřech letech posuzovaného období nižší než 5 % cílový zisk pro toto výrobní odvětví, jak bylo uvedeno v předchozích šetřeních (prováděcí nařízení (EU) 2018/607, 162. bod odůvodnění), jakož i minimální cílový zisk ve výši 6 % stanovený v čl. 7 odst. 2c základního nařízení.

(187)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobců v Unii financovat svou činnost z vlastních zdrojů. Čistý peněžní tok se v důsledku snížení zásob a vývoje ziskovosti v průběhu posuzovaného období zlepšil.

(188)

Celkové roční investice byly během posuzovaného období skromné a poměrně stabilní. Investice byly většinou omezeny na údržbu a výměnu stávajícího vybavení.

(189)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Sledovala trend ziskovosti v tom, že v letech 2019 a 2020 byla záporná, a v roce 2021 a v období přezkumného šetření se zlepšila a dosáhla nízkých kladných hodnot.

(190)

Dovozu na trh Unie v posuzovaném období dominovaly třetí země, zejména Korejská republika, Indie a Turecko. Kromě toho se dovoz z jiných třetích zemí v období přezkumného šetření zvýšil z přibližně 78 tisíc tun na přibližně 96 tisíc tun, jak je uvedeno v tabulce 5. Podíl tohoto dovozu na trhu se zvýšil z přibližně 47,6 % v roce 2019 na 54,7 % v období přezkumného šetření. Naproti tomu dovoz z Číny během posuzovaného období nepřekročil 1,9 % a během období přezkumného šetření činil 1,2 % spotřeby, jak je uvedeno v tabulce 3.

(191)

V prvních letech posuzovaného období byly makroekonomické ukazatele výrobního odvětví Unie silně ovlivněny hospodářským útlumem způsobeným opatřeními přijatými v souvislosti s pandemií COVID-19, jakož i obtížnou hospodářskou situací v některých uživatelských odvětvích. Po hospodářském oživení a po postupném ukončení opatření omezujících volný pohyb osob se makroekonomické ukazatele do určité míry zlepšily, ale celkově vykazují pokračující újmu, a to jak z hlediska absolutních údajů pro výrobu a prodej, tak z hlediska podílu na trhu, který se v posuzovaném období snížil z 51,1 % na 44,1 %. Závislý trh v období přezkumného šetření činil přibližně 1 % celkové spotřeby a vývoj na tomto trhu neměl na výrobní odvětví Unie žádný skutečný dopad.

(192)

Pokud jde o mikroekonomické ukazatele, situace výrobního odvětví Unie v roce 2021 a v přezkumném šetření se ve srovnání s lety 2019 a 2020 mírně zlepšila. Navzdory zvýšení nákladů výrobní odvětví těžilo z období lepších tržních podmínek po postupném ukončení pandemie COVID-19 v roce 2021, kdy mohlo dostatečně zvýšit své ceny, takže se zlepšila jeho ziskovost, návratnost investic a peněžní tok. Ziskovost výrobního odvětví však byla stále nižší než cílový zisk stanovený v původním šetření (5 %).

(193)

S přihlédnutím k makroekonomickým i mikroekonomickým ukazatelům a zejména ke klesajícímu podílu na trhu, nedostatečnému růstu, nízkému využití kapacity a nedostatečné ziskovosti, dospěla Komise k závěru, že výrobnímu odvětví Unie byla během posuzovaného období nadále působena podstatná újma ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(194)

Účelem posouzení újmy je určit, zda podstatná újma přetrvávala, a pokud ano, zda byla tato újma způsobena dovozem z Číny. Komise dospěla k závěru, že zjištěná podstatná újma nebyla způsobena dovozem z Číny, který byl během posuzovaného období nízký, ale nárůstem dovozu ze třetích zemí, který v souvislosti s nepříznivými tržními podmínkami získal významný podíl na trhu, jak je vysvětleno ve 191. a 192. bodě odůvodnění.

(195)

Komise v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda by došlo k obnovení podstatné újmy působené původně čínským dovozem, kdyby opatření vůči ČLR pozbyla platnosti. Z šetření vyplynulo, že k dovozu z ČLR v období přezkumného šetření docházelo za dumpingové ceny (viz oddíl 3.6, 111. bod odůvodnění) a že přetrvání dumpingu je pravděpodobné, pokud by opatření pozbyla platnosti (viz oddíl 4.3).

(196)

Ke zjištění pravděpodobnosti obnovení újmy byly analyzovány tyto ukazatele: i) výrobní kapacita a volná kapacita v ČLR, ii) možné úrovně cen čínského dovozu, kdyby opatření pozbyla platnosti, iii) chování čínských vyvážejících výrobců na trzích jiných třetích zemí, iv) atraktivita trhu Unie a v) dopad čínského dovozu na situaci výrobního odvětví Unie, kdyby opatření pozbyla platnosti.

(197)

Jak je objasněno ve 114. a 115. bodě odůvodnění, výrobci v ČLR disponují v Číně významnou výrobní kapacitou, a v důsledku toho i volnou kapacitou, která do značné míry převyšuje nejen množství vyvezené do Unie během období přezkumného šetření, ale více než desetkrát i celkovou spotřebu v Unii během období přezkumného šetření. Komise rovněž uvedla, že jenom samotné kapacity, které čínští výrobci nově vytvořili od posledního přezkumu před pozbytím platnosti, výrazně převyšovaly celou spotřebu v Unii v období přezkumného šetření.

(198)

Kromě toho, jak je uvedeno ve 115. a 116. bodě odůvodnění, neexistují žádné prvky, které by mohly naznačovat významné zvýšení domácí poptávky po ocelových lanech a kabelech na trhu ČLR nebo jakékoli jiné třetí země v blízké budoucnosti. Komise proto dospěla k závěru, že domácí poptávka v Číně nebo na trzích jiných třetích zemí by nemohla dostupnou volnou kapacitu absorbovat.

(199)

Jak je uvedeno ve 119. bodě odůvodnění, objem čínského vývozu a atraktivita trhu Unie byly zjištěny na základě dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení a na základě údajů databáze GTA a informací v žádosti.

(200)

Jak je vysvětleno ve 120. bodě odůvodnění, vývozní ceny z ČLR na pět hlavních vývozních trhů, konkrétně do Indie, Jižní Korey, Thajska, USA a Vietnamu, byly na základě analýzy dostupných světových obchodních statistik, jak je uvedeno ve 119. a 120. bodě odůvodnění, nižší než čímské vývozní ceny do Unie. Tyto vývozní ceny byly výrazně nižší než ceny výrobního odvětví Unie (přibližně o 60 %). Na tomto základě byl učiněn závěr, že čínští vyvážející výrobci by mohli ještě více snížit vývozní ceny do Unie.

(201)

Rovněž pokud jde o ceny, rozpětí cenového podbízení čínského dovozu na trh Unie činilo více než 40 % bez zohlednění antidumpingových cel, jak je uvedeno ve 148. bodě odůvodnění. To nasvědčuje tomu, že kdyby opatření nebyla přijata, zvýšený objem čínského dovozu by vyvíjel na výrobní odvětví Unie značný cenový tlak.

(202)

Při zohlednění této analýzy cen v předchozím bodě odůvodnění a ve 120. bodě odůvodnění by čínští vyvážející výrobci, pokud by opatření pozbyla platnosti, měli velkou motivaci přesměrovat svůj vývoz do Unie, kde by dosáhli vyšších cen, které by se zároveň mohly i nadále významně podbízet prodejní ceně výrobního odvětví Unie. Kromě toho by byli schopni využít své volné kapacity ke zvýšení objemu vývozu na trh Unie.

(203)

Trh Unie je navíc na základě dostupných informací jedním z největších na světě a zahrnuje širokou škálu odvětví používajících ocelová lana a kabely, včetně rybolovu, námořní dopravy, stavby lodí, ropy a zemního plynu, těžby, lesnictví, letecké dopravy, automobilového průmyslu, stavebního inženýrství, stavebnictví a výtahů. To prokazuje atraktivitu trhu Unie.

(204)

Kromě toho, jak je uvedeno ve 122. bodě odůvodnění, lze důvodně dospět k závěru, že zvýšení vývozu na jednotný trh je atraktivnější než zvýšení vývozu na několik menších trhů, vzhledem k tomu, že prodej velkým odběratelům ve stejném regionu může snížit náklady na dopravu, logistiku a organizaci a může rovněž zajistit určitou úroveň využití kapacity závodů na výrobu ocelových lan a kabelů.

(205)

Atraktivita trhu Unie je jasná i s ohledem na ceny, jelikož čínští vyvážející výrobci mohou generovat vyšší zisky z prodeje do Unie než z prodeje na jiných vývozních trzích.

(206)

Dalším ukazatelem atraktivity trhu Unie je skutečnost, že od začátku uložení opatření docházelo ze strany čínských vývozců k pokusům o obcházení, jak je vysvětleno v oddíle 1.1.

(207)

Vyvozuje se proto závěr, že kdyby opatření pozbyla platnosti, vyvážející výrobci v ČLR mají potenciál a motivaci k tomu, aby podstatně zvýšili objem svého vývozu ocelových lan a kabelů do Unie za dumpingové ceny, které se významně podbízejí cenám výrobního odvětví Unie.

(208)

Pokud jde o výrobní odvětví Unie, i pokud dokáže udržet stávající úroveň cen, nebude schopno udržet svůj objem prodeje a podíl na trhu vůči levnému dovozu z Číny. Je velmi pravděpodobné, že kdyby opatření pozbyla platnosti, čínský podíl na trhu by se rychle zvýšil. To by s největší pravděpodobností bylo na úkor výrobního odvětví Unie, neboť jeho cenová úroveň je nejvyšší, zejména ve srovnání s cenou dovozu z Číny bez antidumpingových cel, jak je uvedeno ve 149. bodě odůvodnění. Snížení objemu prodeje by vedlo k ještě nižší míře využití kapacity a ke zvýšení průměrných výrobních nákladů. To by vedlo k dalšímu zhoršení finanční situace výrobního odvětví Unie a zvýšilo by se riziko ztrátové situace, která se již v posuzovaném období projevila.

(209)

V případě, že by se výrobní odvětví Unie rozhodlo snížit své cenové úrovně ve snaze udržet si objem prodeje a podíl na trhu, ke zhoršení jeho finanční situace by došlo téměř okamžitě a ztrátová situace, která již byla pozorována na začátku posuzovaného období, by se pravděpodobně znovu objevila, a dokonce ještě zhoršila.

(210)

V obou případech bude mít pozbytí platnosti opatření pravděpodobně negativní dopad na výrobní odvětví Unie, mimo jiné na zaměstnanost. Již v průběhu posuzovaného období bylo výrobní odvětví Unie nuceno omezit zaměstnanost v souvislosti s danými výrobky o 3 % (viz tabulka 8). Další zhoršení situace výrobního odvětví Unie zvyšuje riziko uzavření celých výrobních jednotek.

(211)

Lze proto vyvodit závěr, že je velmi pravděpodobné, že pozbytí platnosti stávajících opatření by vedlo k obnovení újmy působené čínským dovozem ocelových lan a kabelů a že situace působící újmu výrobnímu odvětví Unie již nyní se bude pravděpodobně bude dále zhoršovat.

(212)

Uznává se, že se u dovozu ocelových lan a kabelů z Korejské republiky a jiných třetích zemí, s ohledem na jeho velký a rostoucí objem, jedná o faktory, které přispěly k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Toto šetření však bylo v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení omezeno na posouzení, zda existuje pravděpodobnost přetrvání nebo obnovení újmy působené čínským dovozem ocelových lan a kabelů za ceny působící újmu, kdyby antidumpingová opatření pozbyla platnosti. Vzhledem k nestabilní situaci výrobního odvětví Unie by jakýkoli významný nárůst čínského dovozu uvedenou situaci zhoršil, a sice kvůli značné volné kapacitě v ČLR, atraktivitě trhu Unie a možným nízkým úrovním cen čínského vývozu ocelových lan a kabelů do Unie.

(213)

Čínský dovoz ocelových lan a kabelů v současné době vstupuje na trh Unie v mnohem nižších objemech než před uložením opatření. Dovozní ceny, včetně antidumpingových cel, úspěšně obnovily nenarušené podmínky hospodářské soutěže mezi čínskými vývozci výrobku, který je předmětem přezkumu, a výrobním odvětvím Unie. Skutečnost, že se dovoz ze třetích zemí podbízel vůči dovozu z Číny, na který se vztahovala antidumpingová cla, nemění nic na povinnosti Komise držet se rámce tohoto šetření. Jak je uvedeno ve 211. bodě odůvodnění, Komise prokázala, že je velmi pravděpodobné, že pozbytí platnosti opatření povede k obnovení újmy.

(214)

Na základě výše uvedené analýzy dospěla Komise k závěru, že zrušení opatření by se vší pravděpodobností vedlo k výraznému nárůstu čínského dumpingového dovozu ocelových lan a kabelů za ceny, které se podbízejí cenám výrobního odvětví Unie, a tedy k dalšímu zhoršení újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. V důsledku toho by byla vážně ohrožena životaschopnost výrobního odvětví Unie.

(215)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku. Zájem Unie byl zjišťován na základě posouzení všech různých příslušných zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců, uživatelů a spotřebitelů.

(216)

Všem zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost, aby podle čl. 21 odst. 2 základního nařízení předložily svá stanoviska.

(217)

Je nutno připomenout, že v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti bylo konstatováno, že prodloužení opatření není v rozporu se zájmem Unie. Skutečnost, že stávající šetření je přezkumem před pozbytím platnosti, tedy analýzou situace, kdy jsou antidumpingová opatření již v platnosti, navíc umožňuje zhodnotit jakékoli nepřiměřené nežádoucí dopady, které by stávající antidumpingová opatření na dotčené strany mohla mít.

(218)

Na tomto základě se posuzovalo, zda i přes závěry ohledně pravděpodobnosti přetrvání dumpingu a obnovení újmy neexistují přesvědčivé důkazy, které by vedly k závěru, že zachování opatření není v tomto konkrétním šetření v zájmu Unie.

(219)

Šetření prokázalo, že kdyby opatření pozbyla platnosti, pravděpodobně by to mělo významný nepříznivý vliv na výrobní odvětví Unie a jeho stávající nestabilní finanční situace by se ještě zhoršila. Pozbytí platnosti opatření by vážně ohrozilo životaschopnost výrobního odvětví Unie do té míry, že by někteří výrobci v Unii museli ukončit (nebo částečně ukončit) svou činnost, což by vedlo k větší závislosti trhu Unie na dovozu ocelových lan a kabelů.

(220)

Zachování platnosti antidumpingových opatření je tedy v zájmu výrobního odvětví Unie.

(221)

Jak je uvedeno ve 29. bodě odůvodnění, žádný dovozce při tomto šetření nespolupracoval. Připomíná se, že v předchozích šetřeních bylo zjištěno, že dopad uložení opatření na dovozce nebude velký. Vzhledem k tomu, že neexistují žádné důkazy, které by naznačovaly opak, lze odpovídajícím způsobem potvrdit, že v současnosti platná opatření neměla žádný významný negativní dopad na jejich finanční situaci a že zachování opatření nebude mít na dovozce nepříznivý vliv.

(222)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, se používá k mnoha různým účelům, například v odvětvích jako je rybolov, námořní doprava/stavba lodí, ropa a zemní plyn, těžba, lesnictví, letecká doprava, stavební inženýrství, stavebnictví a výtahy.

(223)

Jak je uvedeno ve 223. bodě odůvodnění, žádný uživatel při tomto šetření nespolupracoval. Někteří uživatelé odvětví ocelových lan a kabelů se vyjádřili pro zachování opatření a poukázali na význam spolehlivého dodavatelského řetězce pro výrobky z ocelových lan a kabelů v EU.

(224)

Proto a vzhledem k tomu, že neexistují přesvědčivé argumenty svědčící o opaku, byl učiněn závěr, že opatření, která jsou v současné době v platnosti, nemají žádný podstatný negativní dopad na hospodářskou situaci uživatelů, a že by tedy zachování opatření nemělo mít žádný nepříznivý vliv na situaci uživatelských výrobních odvětví.

(225)

Někteří dodavatelé odvětví ocelových lan a kabelů, například výrobci drátů a výrobci obalových materiálů, jako jsou dřevěné kabelové bubny, se rovněž vyjádřili pro zachování opatření a poukázali rovněž na strategický význam odvětví ocelových lan a kabelů v EU pro jiná odvětví, jako je ocelářský průmysl.

(226)

Komise proto vyvozuje závěr, že neexistují přesvědčivé důvody vyplývající ze zájmu Unie proti zachování konečných antidumpingových opatření uložených na dovoz ocelových lan a kabelů pocházejících z ČLR.

(227)

Na základě závěrů, ke kterým dospěla Komise ohledně přetrvání dumpingu, obnovení újmy a zájmu Unie, by měla být antidumpingová opatření týkající se ocelových lan a kabelů z ČLR zachována.

(228)

Všechny zúčastněné strany byly informovány o základních skutečnostech a faktorech, na jejichž základě se mělo doporučit, aby stávající opatření uložená na dovoz ocelových lan a kabelů z ČLR zůstala zachována. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta pro podání připomínek k poskytnutým zjištěním. Nebyla doručena žádná připomínka od žádné zúčastněné strany.

(229)

Jak je uvedeno v 6. bodě odůvodnění, platná antidumpingová cla uložená na dovoz ocelových lan a kabelů z ČLR byla rozšířena tak, aby zahrnovala dovoz ocelových lan a kabelů zasílaných z Maroka a Korejské republiky, bez ohledu na to, zda je u něj deklarován původ z Maroka nebo Korejské republiky, či nikoli. Antidumpingové clo, které má být zachováno v případě dovozu ocelových lan a kabelů z ČLR, by mělo být nadále rozšířeno tak, aby zahrnovalo dovoz ocelových lan a kabelů zasílaných z Maroka a Korejské republiky, bez ohledu na to, zda je u něj deklarován původ z Maroka a Korejské republiky, či nikoli. Vyvážející výrobce v Maroku, který byl osvobozen od opatření, jež byla rozšířena nařízením (ES) č. 1886/2004, by měl být osvobozen i od opatření uložených tímto nařízením. Od opatření uložených tímto nařízením by mělo být osvobozeno rovněž 15 vyvážejících výrobců v Korejské republice, kteří byli osvobození od opatření, jež byla rozšířena prováděcím nařízením (EU) č. 400/2010.

(230)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (83), pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(231)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,