(EU) 2024/1620Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1620 ze dne 31. května 2024, kterým se zřizuje Orgán pro boj proti praní peněz a financování terorismu a mění nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010 a (EU) č. 1095/2010Text s významem pro EHP.

1.   Orgán plní tyto úkoly, pokud jde o rizika praní peněz a financování terorismu, kterým čelí vnitřní trh:

2.   Ve vztahu k vybraným povinným osobám plní orgán tyto úkoly:

3.   Ve vztahu k finančním orgánům dozoru plní orgán tyto úkoly:

4.   Ve vztahu k nefinančním orgánům dozoru plní orgán tyto úkoly:

Pokud je dohled nad určitými odvětvími na vnitrostátní úrovni svěřen orgánům stavovské samosprávy, vykonává orgán úkoly stanovené v prvním pododstavci ve vztahu k orgánům dohledu, které dohlížejí na činnost těchto orgánů.

5.   Ve vztahu k finančním zpravodajským jednotkám a jejich činnosti v členských státech plní orgán tyto úkoly:

6.   Pro účely plnění úkolů svěřených mu tímto nařízením uplatňuje orgán všechny příslušné právní předpisy Unie, a pokud jsou těmito právními předpisy Unie směrnice, také vnitrostátní právní předpisy provádějící tyto směrnice. Pokud jsou použitelnými právními předpisy Unie nařízení a pokud tato nařízení v současnosti členským státům výslovně přiznávají různé možnosti volby, uplatňuje orgán také vnitrostátní právní předpisy, jimiž se tyto možnosti volby provádějí.

1.   Ve vztahu k vybraným povinným osobám má orgán dohledové a vyšetřovací pravomoci uvedené v článcích 17 až 21 a pravomoc ukládat peněžité sankce a penále uvedené v článcích 22 a 23.

Orgán má rovněž pravomoci a povinnosti, které mají finanční orgány dozoru v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu podle použitelných právních předpisů Unie, pokud toto nařízení nestanoví jinak.

V rozsahu nezbytném pro plnění úkolů svěřených orgánu tímto nařízením může orgán od finančních orgánů dozoru formou pokynů vyžadovat, aby využívaly svých pravomocí v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu za podmínek stanovených ve vnitrostátním právu a v souladu s ním, ledaže toto nařízení svěřuje takové pravomoci orgánu.

Pro účely výkonu pravomocí uvedených v prvním a druhém pododstavci může orgán vydávat závazná rozhodnutí určená jednotlivým vybraným povinným osobám. V souladu s článkem 22 má orgán pravomoc uplatňovat správní opatření a ukládat peněžité sankce za neplnění rozhodnutí přijatých při výkonu pravomoci stanovené v článku 21.

2.   Pokud jde o orgány dozoru a orgány dohledu, má orgán tyto pravomoci:

3.   Pokud jde o finanční zpravodajské jednotky v členských státech, má orgán tyto pravomoci:

4.   Pro účely plnění úkolů stanovených v čl. 5 odst. 1 má orgán tyto pravomoci:

1.   Orgán odpovídá za účinné a jednotné fungování systému dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu.

2.   Orgán a orgány dohledu mají povinnost v dobré víře spolupracovat a povinnost vyměňovat si informace pro účely boje proti praní peněz a financování terorismu v souladu s tímto nařízením, nařízeními (EU) 2023/1113 a (EU) 2024/1624 a směrnicí (EU) 2024/1640.

3.   Orgány dohledu poskytnou orgánu na jeho žádost veškeré informace týkající se povinných osob zůstávajících pod přímým dohledem na vnitrostátní úrovni, které jsou nezbytné pro plnění úkolů orgánu podle čl. 5 odst. 1, 3 a 4, mají-li k nim ze zákona přístup.

4.   Orgány dohledu jsou orgánu nápomocny při zjišťování a zohledňování specifik jejich příslušných vnitrostátních právních rámců, zejména pokud orgán uplatňuje vnitrostátní právní předpisy, jimiž se provádějí právní předpisy Unie, jak je uvedeno v čl. 1 odst. 2.

1.   Orgán ve spolupráci s orgány dohledu vypracuje a udržuje aktualizovanou a harmonizovanou metodiku dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, která podrobně popisuje přístup k dohledu nad povinnými osobami v Unii založený na posouzení rizika. Uvedená metodika zahrnuje obecné pokyny, doporučení, stanoviska a případně další opatření a nástroje, zejména regulační a prováděcí technické normy, na základě zmocnění stanovených v aktech uvedených v čl. 1 odst. 2.

2.   Při vypracovávání metodiky dohledu rozlišuje orgán povinné osoby, mimo jiné podle jejich činností a druhu a povahy rizik praní peněz a financování terorismu, jimž jsou vystaveny. Metodika dohledu je založena na posouzení rizik a obsahuje alespoň tyto prvky:

3.   Orgán vypracuje strukturované dotazníky a další on-line nebo off-line nástroje, které mají on sám a orgány dozoru používat pro účely žádostí o údaje a sběru, kompilace a analýzy údajů a informací od povinných osob, včetně údajů využívaných pro uplatňování prvků metodiky dohledu uvedených v odstavci 2.

Nástroje vyvinuté orgánem zajistí sběr objektivních a srovnatelných údajů a informací týkajících se boje proti praní peněz a financování terorismu od povinných osob a umožní účinnou a rychlou výměnu informací mezi orgány dozoru a orgánem.

Orgán usiluje o vývoj těchto nástrojů, jakmile je metodika dohledu použitelná v celém systému dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu.

4.   Metodika dohledu odráží vysoké standardy dohledu na úrovni Unie a vychází z příslušných mezinárodních standardů a pokynů. Orgán pravidelně přezkoumává a aktualizuje svou metodiku dohledu s ohledem na vývoj rizik ovlivňujících vnitřní trh, včetně rizik a hrozeb zjištěných donucovacími orgány členských států a finančními zpravodajskými jednotkami. Metodika dohledu v co největší míře zohlední osvědčené postupy o pokyny vypracované mezinárodními tvůrci standardů.

1.   Do 1. prosince každého roku poskytnou orgány dohledu orgánu informace o tematicky prováděných dohledových přezkumech, které mají v úmyslu provést v průběhu následujícího roku nebo období dohledu a jejichž cílem je posoudit rizika praní peněz a financování terorismu nebo konkrétní aspekt těchto rizik, kterým je vystaveno více povinných osob současně. Musí být uvedeny tyto informace:

2.   Do konce každého roku předloží předseda orgánu generální radě ve složení pro dohled podle čl. 57 odst. 2 konsolidovaný plán tematických přezkumů, které orgány dohledu hodlají v následujícím roce provést.

3.   Pokud rozsah a význam tematických přezkumů pro celou Unii odůvodňují koordinaci na úrovni Unie, provádějí je relevantní orgány dohledu společně a koordinuje je orgán. Výkonná rada může navrhnout společné tematické přezkumy založené na dostupných analýzách hrozeb, zranitelných míst a rizik na vnitřním trhu. Generální rada ve složení pro dohled vypracuje seznam společných tematických přezkumů. Generální rada ve složení pro dohled vypracuje zprávu o provedení, předmětu a výsledku každého společného tematického přezkumu. Orgán tuto zprávu zveřejní na svých internetových stránkách.

4.   Orgán koordinuje činnost orgánů dohledu a usnadňuje plánování a provádění společných tematických přezkumů uvedených v odstavci 3. Každá přímá interakce s jinými než vybranými povinnými osobami v souvislosti s jakýmkoli tematickým přezkumem zůstává ve výlučné odpovědnosti orgánu dohledu odpovědného za dohled nad těmito povinnými osobami a nelze ji chápat jako přenesení úkolů a pravomocí týkajících se těchto osob v systému dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu.

5.   Pokud plánované tematické přezkumy na vnitrostátní úrovni nepodléhají koordinovanému přístupu na úrovni Unie, orgán společně s orgány dohledu prozkoumá potřebu a možnost sladění nebo synchronizace časového rámce těchto tematických přezkumů a usnadní výměnu informací a vzájemnou pomoc mezi orgány dohledu provádějícími tyto tematické přezkumy. Orgán rovněž usnadňuje veškeré činnosti, které by relevantní orgány dohledu chtěly provádět společně nebo podobným způsobem v souvislosti se svými tematickými přezkumy.

6.   Orgán zajistí, aby výsledky a závěry tematických přezkumů prováděných na vnitrostátní úrovni několika orgány dohledu byly sdíleny se všemi orgány dohledu, s výjimkou důvěrných informací týkajících se jednotlivých povinných osob. Sdílení informací zahrnuje veškeré společné závěry vyplývající z výměny informací nebo ze společných či koordinovaných činností několika orgánů dohledu.

1.   Orgán může podle potřeby vyvinout:

2.   Orgán usnadňuje a podporuje alespoň tyto činnosti:

3.   Každý orgán dohledu může orgánu předložit žádost o vzájemnou pomoc související s jeho úkoly v oblasti dohledu, v níž uvede druh pomoci, kterou požaduje od zaměstnanců orgánu, zaměstnanců jednoho nebo více orgánů dohledu nebo jejich kombinace. Pokud se žádost týká činností, které souvisí s dohledem nad konkrétními povinnými osobami, dožadující orgán dohledu předá orgánu informace a údaje nezbytné pro poskytnutí pomoci. Orgán vede a pravidelně aktualizuje informace o konkrétních oblastech odborných znalostí a o možnostech orgánů dohledu poskytovat vzájemnou pomoc související s jejich úkoly v oblasti dohledu.

4.   Pokud je orgán požádán o pomoc při plnění konkrétních úkolů v oblasti dohledu na vnitrostátní úrovni vůči jiným než vybraným povinným osobám, uvede dožadující orgán dohledu ve své žádosti podrobně úkoly, pro něž je podpora požadována. Pomoc nelze chápat jako přenesení úkolů dohledu, pravomocí nebo odpovědnosti za dohled týkajících se jiných než vybraných povinných osob z dožadujícího orgánu dohledu na orgán.

5.   Pokud má orgán za to, že žádost je přiměřená a proveditelná, vynaloží veškeré úsilí, aby poskytl požadovanou pomoc, a to i mobilizací vlastních lidských zdrojů a zajištěním dobrovolné mobilizace zdrojů orgánů dohledu.

6.   Předseda orgánu informuje do konce každého roku generální radu ve složení pro dohled o lidských zdrojích, které orgán vyčlení na poskytování pomoci požadované během následujícího roku podle odstavce 3 tohoto článku. Dojde-li v důsledku plnění úkolů uvedených v čl. 5 odst. 2, 3 a 4 ke změnám v dostupnosti lidských zdrojů, informuje o tom předseda orgánu generální radu ve složení pro dohled.

7.   Veškeré interakce mezi zaměstnanci orgánu a povinnou osobou zůstávají ve výlučné pravomoci orgánu dohledu odpovědného za dohled nad touto osobou. Tyto interakce nelze chápat jako přenesení úkolů a pravomocí týkajících se jednotlivých povinných osob v systému dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu.

1.   Orgán zřídí a průběžně aktualizuje centrální databázi informací podle tohoto článku.

Orgán tyto informace zpřístupní orgánům dohledu, orgánům jiným než orgány pro boj proti praní peněz a financování terorismu, jiným vnitrostátním orgánům a subjektům příslušným pro zajišťování souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES (28), směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES (29), směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES (30), směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU (31), nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 (32), směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/56/EU (33), směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU (34) nebo směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 (35) a evropským orgánům dohledu, totiž Evropskému orgánu pro bankovnictví (EBA), Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) a Evropskému orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) (souhrnně „evropské orgány dohledu“), které je potřebují znát, a při zachování důvěrnosti, pokud je to nezbytné plnění jejich úkolů.

Orgán shromážděné informace analyzuje a výsledky své analýzy může z vlastního podnětu sdílet s orgány dohledu, pokud by jim to usnadnilo činnost v oblasti dohledu, a v příslušných případech s povinnými osobami.

2.   Orgány dohledu předávají orgánu alespoň tyto informace, včetně údajů týkajících se jednotlivých povinných osob, aby je orgán vložil do databáze:

Informace poskytnuté podle prvního pododstavce nezahrnují odkazy na konkrétní podezření oznámená podle článku 69 nařízení (EU) 2024/1624.

Orgán rovněž vkládá do databáze informace vyplývající z jeho činností v oblasti přímého dohledu, které odpovídají kategoriím informací uvedených v prvním pododstavci, jakož i výsledky procesu posouzení rizika, který provádí podle článku 12.

3.   Vedle informací uvedených v odstavci 2 může orgán požádat orgány dohledu o poskytnutí dalších informací. Orgány dohledu veškeré poskytnuté informace aktualizují, jakmile je aktualizace nezbytná, nebo na žádost orgánu.

4.   Orgán vkládá do databáze údaje nebo informace poskytnuté jinými orgány než orgány pro boj proti praní peněz a financování terorismu, jinými vnitrostátními orgány a subjekty příslušnými k zajišťování souladu s požadavky směrnice 2008/48/ES, směrnice 2009/110/ES, směrnice 2009/138/ES, směrnice 2014/17/EU, nařízení (EU) č. 537/2014, směrnice 2014/56/EU, směrnice 2014/65/EU nebo směrnice (EU) 2015/2366 nebo evropskými orgány dohledu, pokud jsou tyto údaje nebo informace relevantní pro účely činností dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu.

Informace uvedené v prvním pododstavci zahrnují případy, kdy mají orgány a subjekty uvedené ve zmíněném pododstavci důvodné podezření, že dochází k praní peněz nebo financování terorismu, nebo k pokusu o ně, nebo že v souvislosti s určitou povinnou osobou existuje zvýšené riziko praní peněz nebo financování terorismu, a pokud toto důvodné podezření vyvstalo v souvislosti s výkonem jejich úkolů. Databáze rovněž obsahuje relevantní informace, které orgány nebo subjekty vykonávající dohled nad úvěrovými institucemi v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (36), včetně ECB, jedná-li v souladu s nařízením (EU) č. 1024/2013, získaly v rámci probíhajícího dohledu, včetně informací o posouzeních obchodních modelů, posouzeních způsobů řízení, povolovacích postupech, posouzeních nabytí kvalifikované účasti, posouzeních vhodnosti a způsobilosti a postupech souvisejících s odnětím licence.

5.   Orgány a subjekty uvedené v odst. 1 druhém pododstavci se mohou obracet na orgán s odůvodněnými žádostmi o informace shromážděné podle tohoto článku, pokud jsou tyto informace nezbytné pro jejich činnost v oblasti dohledu. Orgán tyto žádosti posoudí a včas poskytne požadované informace, pokud je potřebují znát, a při zachování důvěrnosti. Orgán informuje orgán nebo subjekt, který původně poskytl požadované informace, o totožnosti žádajícího orgánu nebo subjektu, o totožnosti jakékoli dotčené povinné osoby, o důvodu žádosti o informace, jakož i o tom, zda byly informace žádajícímu orgánu nebo subjektu poskytnuty. Pokud se orgán rozhodne požadované informace neposkytnout, své rozhodnutí odůvodní.

6.   Orgán vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní:

Orgán předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 27. prosince 2025.

Komise je zmocněna doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci v souladu s článkem 49 tohoto nařízení.

7.   Osobní údaje shromážděné v souladu s tímto článkem mohou být uchovávány v identifikovatelné podobě po dobu nejvýše deseti let ode dne, kdy orgán tyto údaje shromáždil, a po uplynutí této doby se tyto údaje vymažou. Osobní údaje mohou být v jednotlivých případech vymazány před uplynutím této lhůty na základě pravidelného posouzení jejich nezbytnosti.

1.   Pro účely plnění úkolů uvedených v čl. 5 odst. 2 provádí orgán ve spolupráci s finančními orgány dozoru pravidelné hodnocení úvěrových institucí a finančních institucí a skupin úvěrových institucí a finančních institucí, pokud působí, ať už prostřednictvím provozoven, nebo v rámci volného pohybu služeb, v nejméně šesti členských státech, včetně domovského členského státu, bez ohledu na to, zda jsou činnosti prováděny prostřednictvím infrastruktury na dotčeném území nebo na dálku.

2.   Orgány dohledu a povinné osoby podléhající pravidelnému hodnocení poskytují orgánu veškeré informace nezbytné k provedení pravidelného hodnocení uvedeného v odstavci 1.

3.   Profil přirozeného a zbytkového rizika povinné osoby hodnocené podle odstavce 1 vyhodnotí orgán jako nízký, střední, významný nebo vysoký na základě referenčních hodnot a podle metodiky stanovené v regulačních technických normách uvedených v odstavci 7. Pokud je hodnocená povinná osoba součástí skupiny úvěrových institucí nebo finančních institucí, klasifikuje se rizikový profil na úrovni celé skupiny.

4.   Metodika klasifikace profilů přirozeného a zbytkového rizika se stanoví samostatně alespoň pro tyto kategorie povinných osob:

5.   Pro každou kategorii povinných osob uvedenou v odstavci 4 jsou referenční hodnoty pro posuzování přirozeného rizika v metodice hodnocení založeny na kategoriích rizikových faktorů týkajících se klientů, produktů, služeb, transakcí, distribučních kanálů a zeměpisných oblastí. Referenční hodnoty se stanoví alespoň pro tyto ukazatele přirozeného rizika v každém členském státě, v němž povinné osoby působí:

6.   U každé kategorie povinných osob uvedené v odstavci 4 zahrnuje posouzení zbytkového rizika v metodice hodnocení referenční hodnoty pro hodnocení kvality vnitřních strategií, kontrol a postupů zavedených povinnými osobami za účelem zmírnění jejich přirozeného rizika.

7.   Orgán vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní:

Orgán uvedené návrhy regulačních technických norem předloží Komisi do 1. ledna 2026.

Komise je zmocněna doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci v souladu s článkem 49 tohoto nařízení.

8.   Orgán nejméně jednou za tři roky referenční hodnoty a metodiku přezkoumá. V případě potřeby změn předloží orgán Komisi pozměněné návrhy regulačních technických norem.

1.   Úvěrové instituce a finanční instituce a skupiny úvěrových institucí a finančních institucí, jejichž profil zbytkového rizika byl podle článku 12 klasifikován jako vysoký, se považují za vybrané povinné osoby.

2.   Je-li podle odstavce 1 určeno více než 40 osob, může orgán za konzultace s orgány dohledu souhlasit s omezením výběru na konkrétní odlišný počet institucí nebo skupin, který je vyšší než 40.

Při rozhodování o konkrétním odlišném počtu vybraných povinných osob uvedeném v prvním pododstavci zohlední orgán své vlastní zdroje, pokud jde o jeho schopnost přidělit nebo dodatečně najmout potřebný počet pracovníků v oblasti dohledu a podpůrných pracovníků, a zajistí, aby nezbytné navýšení finančních a lidských zdrojů bylo proveditelné.

Na základě rozhodnutí o maximálním počtu jsou vybranými povinnými osobami ty povinné osoby splňující podmínky podle odstavce 1, které působí v nejvyšším počtu členských států, ať už prostřednictvím provozoven, nebo v rámci volného pohybu služeb.

Pokud uplatnění kritéria uvedeného ve třetím pododstavci vede k tomu, že je překročen maximální počet povinných osob, vybere orgán z povinných osob, které by byly vybrány v souladu s uvedeným pododstavcem a které působí v nejmenším počtu členských států, ty, které mají v posledním účetním období v celkovém objemu transakcí nejvyšší podíl transakcí se třetími zeměmi.

3.   Pokud se v členském státě žádná úvěrová instituce, finanční instituce nebo skupina úvěrových institucí nebo finančních institucí, která v něm je usazena, povolena nebo registrována nebo v něm má dceřinou společnost a jejíž rizikový profil je klasifikován jako vysoký, nepovažuje za vybranou povinnou osobu podle odstavců 1 a 2 tohoto článku, provede orgán v tomto členském státě další proces výběru na základě metodiky uvedené v čl. 12 odst. 7 písm. b).

Po dodatečném procesu výběru se úvěrová instituce, finanční instituce nebo skupina úvěrových institucí nebo finančních institucí usazená nebo registrovaná v uvedeném členském státě, jejíž rizikový profil je klasifikován jako vysoký, považuje za vybranou povinnou osobu.

Pokud má několik úvěrových institucí, finančních institucí nebo skupin úvěrových institucí nebo finančních institucí v daném členském státě rizikový profil, který je klasifikován jako vysoký, považuje se za vybranou povinnou osobu subjekt působící v nejvyšším počtu členských států, ať už prostřednictvím provozoven, nebo v rámci volného pohybu služeb. Pokud několik úvěrových institucí, finančních institucí nebo skupin úvěrových institucí nebo finančních institucí působí ve stejném počtu členských států, považuje se za vybranou povinnou osobu subjekt, který má v posledním účetním období v celkovém objemu transakcí nejvyšší podíl transakcí se třetími zeměmi.

4.   Orgán zahájí první proces výběru nejpozději dne 1. července 2027 a ukončí ho do šesti měsíců ode dne jeho zahájení. Proces výběru se následně provádí každé tři roky ode dne zahájení prvního procesu výběru a u každého procesu výběru se ukončí do šesti měsíců. Seznam vybraných povinných osob zveřejní orgán bez zbytečného odkladu po dokončení procesu výběru. Orgán zahájí přímý dohled nad vybranými povinnými osobami šest měsíců po zveřejnění tohoto seznamu.

5.   Před zveřejněním seznamu vybraných povinných osob informuje orgán relevantní orgány jiné než orgány pro boj proti praní peněz a financování terorismu o výsledcích procesu posuzování a klasifikace přirozeného a zbytkového rizika hodnocených povinných osob.

6.   Vybraná povinná osoba podléhá přímému dohledu orgánu do doby, než orgán zahájí přímý dohled nad vybranými povinnými osobami na základě seznamu sestaveného pro další výběrové období, v němž již tato povinná osoba není uvedena.

1.   Finanční orgán dozoru může orgánu podat odůvodněnou žádost, aby orgán převzal přímý dohled a plnil úkoly uvedené v čl. 5 odst. 2 ve vztahu ke konkrétní nevybrané povinné osobě.

Žádost uvedená v prvním pododstavci se podává pouze za výjimečných okolností s cílem řešit na úrovni Unie zvýšené riziko praní peněz a financování terorismu nebo nedodržování předpisů u nevybrané povinné osoby a zajistit jednotné uplatňování vysokých standardů dohledu.

2.   Žádost podle odstavce 1:

3.   K žádosti finančního orgánu dozoru se přiloží zpráva uvádějící historii dohledu a rizikový profil dotčené nevybrané povinné osoby. Nevybraná povinná osoba je informována o žádosti a v ní navrhovaném časovém rámci.

4.   Orgán posoudí žádost uvedenou v odstavci 1 do dvou měsíců nebo ve lhůtě, která umožňuje převod úkolů a pravomocí do dne navrženého v žádosti, podle toho, která doba je delší. Orgán může s požadovaným převodem přímého dohledu souhlasit pouze tehdy, pokud je splněna alespoň jedna z těchto podmínek:

5.   Pokud výkonná rada orgánu zjistí, že podmínky stanovené v odstavcích 1, 2 a 4 byly splněny, přijme rozhodnutí určené dožadujícímu finančnímu orgánu dozoru a dotčené nevybrané povinné osobě, v němž jim oznámí, že žádosti vyhoví. V rozhodnutí se uvede datum, kdy má orgán převzít přímý dohled, a doba trvání tohoto dohledu. Ode dne, kdy má orgán převzít přímý dohled, se dotčená nevybraná povinná osoba pro účely tohoto nařízení považuje za vybranou povinnou osobu.

Po skončení doby trvání přímého dohledu orgánu stanovené v rozhodnutí uvedeném v prvním pododstavci jsou úkoly a pravomoci související s přímým dohledem nad dotčenou povinnou osobou automaticky převedeny zpět na finanční orgán dozoru, pokud orgán nerozhodne na základě odpovídající žádosti finančního orgánu dozoru v souladu s odstavci 1 až 4 o prodloužení uplatňování tohoto rozhodnutí.

6.   Pokud výkonná rada orgánu žádost finančního orgánu dozoru zamítne, písemně své rozhodnutí odůvodní a jasně uvede, které podmínky stanovené v odstavcích 1, 2 a 4 nebyly splněny. Před přijetím svého rozhodnutí orgán konzultuje finanční orgán dozoru a zajistí, aby byla nevybraná povinná osoba o výsledku postupu informována.

1.   Aniž je dotčena pravomoc orgánu podle čl. 21 odst. 3 písm. a) získávat přímo informace nebo mít přímý přístup k informacím, které průběžně oznamují vybrané povinné osoby, poskytují finanční orgány dozoru orgánu veškeré informace nezbytné pro plnění úkolů mu svěřených v souladu s tímto nařízením a jinými použitelnými právními předpisy Unie.

2.   Finanční orgány dozoru v relevantních případech pomáhají orgánu při přípravě a provádění veškerých úkonů týkajících se úkolů uvedených v čl. 5 odst. 2 písm. b), pokud jde o všechny vybrané povinné osoby, včetně pomoci při ověřovacích činnostech. Při plnění těchto úkolů se řídí pokyny orgánu.

3.   Orgán vypracuje prováděcí technické normy, v nichž upřesní:

Orgán uvedené návrhy prováděcích technických norem předloží Komisi do 1. ledna 2026.

Komise je zmocněna přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 53.

1.   Pro dohled nad každou vybranou povinnou osobou se zřizuje společný dohledový tým. Každý společný dohledový tým se skládá ze zaměstnanců orgánu a ze zaměstnanců finančních orgánů dozoru odpovědných za dohled nad vybranou povinnou osobou na vnitrostátní úrovni. Členové společného dohledového týmu jsou jmenováni v souladu s odstavcem 4 a jejich práci koordinuje určený zaměstnanec orgánu (dále jen „koordinátor společného dohledového týmu“).

2.   Koordinátor společného dohledového týmu zajišťuje koordinaci práce v rámci společného dohledového týmu. Členové společného dohledového týmu se při plnění svých úkolů ve společném dohledovém týmu řídí pokyny koordinátora společného dohledového týmu. Tím nejsou dotčeny úkoly a povinnosti, které mají v rámci svých příslušných finančních orgánů dozoru.

Každý finanční orgán dozoru, který jmenuje do společného dohledového týmu více než jednoho zaměstnance podle odstavce 4, může jednoho z nich určit jako dílčího koordinátora (dále jen „vnitrostátní dílčí koordinátor“). Vnitrostátní dílčí koordinátoři jsou koordinátorovi společného dohledového týmu nápomocni při organizaci a koordinaci úkolů ve společném dohledovém týmu, zejména pokud jde o zaměstnance, kteří byli jmenováni týmž finančním orgánem dozoru jako příslušný vnitrostátní dílčí koordinátor. Vnitrostátní dílčí koordinátor může členům společného dohledového týmu jmenovaným týmž finančním orgánem dozoru dávat pokyny, pokud nejsou v rozporu s pokyny danými koordinátorem společného dohledového týmu.

3.   Mezi úkoly společného dohledového týmu patří:

4.   Orgán odpovídá za zřízení a složení společných dohledových týmů. Orgán a dotčení finanční orgány dozoru jmenují jednoho nebo více svých zaměstnanců členem nebo členy společného dohledového týmu. Jedna osoba může být jmenována členem více než jednoho společného dohledového týmu.

5.   Orgán a finanční orgány dozoru spolu konzultují a dohodnou se na využití zaměstnanců s ohledem na společné dohledové týmy.

6.   Orgán vypracuje interní provozní pravidla a postupy týkající se složení společných dohledových týmů, zejména pokud jde o zaměstnance každého finančního orgánu dozoru, postavení zaměstnanců finančních orgánů dozoru a přidělování lidských zdrojů orgánem pro společné dohledové týmy, což zajistí, aby byly tyto týmy složeny ze zaměstnanců s dostatečnou úrovní znalostí, odborné kvalifikace a zkušeností a s dostatečně rozmanitými znalostmi, praxí, kvalifikací a zkušenostmi.

1.   Orgán může požadovat, aby mu vybrané povinné osoby a fyzické osoby, které zaměstnávají, nebo právnické osoby, které jim patří, a třetí strany, s nimiž si vybrané povinné osoby sjednaly externí výkon provozních funkcí nebo činností, a fyzické nebo právnické osoby, které jsou s nimi propojeny, poskytly veškeré informace, které potřebuje k plnění úkolů svěřených mu tímto nařízením a dalšími použitelnými právními předpisy Unie.

2.   Požadované informace poskytují osoby uvedené v odstavci 1 nebo jejich zástupci a v případě právnických osob nebo sdružení bez právní subjektivity osoby zmocněné je zastupovat podle zákona nebo podle stanov, a to bez zbytečného odkladu, přičemž zajistí, aby byly tyto informace srozumitelné, přesné a úplné. Za své klienty mohou sdělit informace řádně zmocnění právní zástupci. Tito klienti však nesou i nadále plnou odpovědnost, jsou-li poskytnuté informace neúplné, nepravdivé či zavádějící.

3.   Pokud orgán získá informace, které si vyžádal na základě odstavce 1, zpřístupní je dotčenému finančnímu orgánu dozoru.

1.   Za účelem plnění úkolů svěřených mu tímto nařízením může orgán provádět veškerá nezbytná šetření jakékoli vybrané povinné osoby nebo jakékoli fyzické či právnické osoby zaměstnané vybranou povinnou osobou nebo jí patřící, která je usazena nebo se nachází v členském státě.

Za tímto účelem může orgán:

2.   Osoby uvedené v článku 17 podléhají šetřením zahájeným na základě rozhodnutí orgánu. Jestliže některá osoba brání provádění šetření, poskytne finanční orgán dozoru členského státu, v němž se nacházejí příslušné prostory, v souladu s vnitrostátním právem nezbytnou pomoc, včetně umožnění přístupu orgánu do provozních prostor fyzických a právnických osob uvedených v článku 17, aby mohly být vykonány pravomoci uvedené v odstavci 1 tohoto článku.

1.   Za účelem plnění úkolů svěřených mu tímto nařízením může orgán po předchozím oznámení dotčenému finančnímu orgánu dozoru provádět veškeré nezbytné kontroly na místě v provozních prostorách fyzických a právnických osob uvedených v článku 17. Pokud jde o fyzické osoby, jejichž provozní prostory jsou stejné jako jejich soukromé bydliště, orgán požádá o soudní povolení ke kontrole na místě a získá je. Vyžaduje-li to řádné provedení a efektivnost kontroly, může orgán provést kontrolu na místě bez předchozího oznámení uvedeným fyzickým a právnickým osobám.

2.   Orgán může rozhodnout, že prováděním kontrol na místě pověří společný dohledový tým v souladu s článkem 16 nebo specializovaný tým, který by mohl zahrnovat členy případného společného dohledového týmu. Orgán odpovídá za zřízení a složení týmů provádějících kontrolu na místě, přičemž tato kontrola se provádí ve spolupráci s finančními orgány dozoru.

3.   Zaměstnanci orgánu a další osoby pověřené orgánem k provádění kontrol na místě smějí vstupovat do všech provozních prostor a na pozemky fyzických nebo právnických osob, na které se vztahuje rozhodnutí o šetření přijaté orgánem, a pokud jde o fyzické osoby, jejichž provozní prostory jsou stejné jako jejich soukromé bydliště, smějí tak učinit po obdržení soudního povolení ke kontrole na místě podle odstavce 1 tohoto článku. Zaměstnanci orgánu a další osoby jím pověřené mají pravomoci stanovené v článku 21.

4.   Fyzické a právnické osoby uvedené v článku 17 podléhají kontrolám na místě na základě rozhodnutí orgánu.

5.   Zaměstnanci a další doprovázející osoby pověřené nebo jmenované finančním orgánem dozoru členského státu, na jehož území má kontrola probíhat, poskytují za dohledu a koordinace ze strany orgánu aktivní pomoc jeho zaměstnancům a dalším osobám pověřeným orgánem. Za tímto účelem mají pravomoci stanovené v odstavci 3. Zaměstnanci finančních orgánů dozoru dotčeného členského státu mají rovněž právo účastnit se kontrol na místě.

6.   Pokud určitá osoba odmítá provedení kontroly na místě nařízené podle tohoto článku, poskytne finanční orgán dozoru dotčeného členského státu nezbytnou pomoc v souladu s vnitrostátním právem. Tato pomoc zahrnuje, v rozsahu nezbytném pro provedení kontroly, zapečetění provozních prostor a účetních knih nebo záznamů. Nemá-li dotyčný finanční orgán dozoru uvedenou pravomoc, uplatní svou pravomoc vyžádat si nezbytnou pomoc od jiných vnitrostátních orgánů.

1.   Pokud kontrola na místě podle článku 19 vyžaduje podle vnitrostátního práva povolení soudu, orgán o takové povolení zažádá.

2.   Pokud je podána žádost o povolení podle odstavce 1, vnitrostátní soud ověří, zda je rozhodnutí orgánu pravé a zda navrhovaná donucovací opatření nejsou svévolná ani nepřiměřená vzhledem k předmětu kontroly. Při ověřování přiměřenosti donucovacích opatření může vnitrostátní soud požádat orgán o podrobné vysvětlení zejména důvodů, na základě kterých má orgán podezření, že došlo k porušení aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, závažnosti takového předpokládaného porušení a způsobu zapojení dotyčné osoby, jíž se donucovací opatření týkají. Vnitrostátní justiční orgán však nesmí přezkoumávat nezbytnost kontroly na místě ani požadovat, aby mu byly poskytnuty informace ze spisu orgánu. Zákonnost rozhodnutí orgánu přezkoumává pouze Soudní dvůr Evropské unie.

1.   Za účelem plnění svých úkolů uvedených v čl. 5 odst. 2 má orgán pravomoc uplatňovat správní opatření stanovená v odstavcích 2 a 3 tohoto článku s cílem požadovat od kterékoli vybrané povinné osoby, aby přijala nezbytná opatření, pokud:

2.   Pro účely čl. 6 odst. 1 má orgán zejména pravomoc uplatňovat tato správní opatření:

3.   Prostřednictvím správních opatření uvedených v odstavci 2 může orgán zejména:

4.   Správní opatření uvedená v odstavci 2 jsou případně spojena se závaznými lhůtami pro jejich provedení. Orgán sleduje a vyhodnocuje, zda a jak vybraná povinná osoba provádí požadovaná opatření.

5.   Finanční orgány dozoru orgán bez zbytečného odkladu informují, pokud zjistí jeden nebo více náznaků, že vybraná povinná osoba porušila nařízení (EU) 2023/1113 nebo (EU) 2024/1624.

6.   Uplatňovaná správní opatření musí být účinná, přiměřená a odrazující.

1.   Pro účely plnění úkolů, které jsou mu svěřeny tímto nařízením, může orgán uložit peněžité sankce v případě, že vybraná povinná osoba úmyslně nebo z nedbalosti poruší některý požadavek nařízení (EU) 2023/1113 nebo (EU) 2024/1624 nebo poruší závazné rozhodnutí uvedené v čl. 6 odst. 1 tohoto nařízení.

2.   Pokud výkonná rada orgánu zjistí, že se vybraná povinná osoba úmyslně nebo z nedbalosti dopustila závažného, opakovaného nebo soustavného porušení přímo použitelných požadavků stanovených v nařízení (EU) 2023/1113 nebo (EU) 2024/1624, přijme rozhodnutí o uložení peněžitých sankcí podle odstavce 3 tohoto článku. Peněžité sankce, jež se za uvedená porušení ukládají, se ukládají podle okolností každého jednotlivého případu vedle správních opatření uvedených v čl. 21 odst. 2 nebo namísto nich.

3.   Základní výše peněžitých sankcí uvedených v odstavci 1 se stanoví v těchto rozmezích:

4.   Základní částky stanovené v rámci rozmezí uvedených v odstavci 3 se v případě potřeby upraví s přihlédnutím k přitěžujícím nebo polehčujícím okolnostem podle příslušných koeficientů uvedených v příloze I. Příslušné přitěžující koeficienty se na základní výši sankce použijí jeden po druhém. Je-li použitelný více než jeden přitěžující koeficient, přičte se k základní výši sankce postupně každý rozdíl mezi touto základní výší a částkou, která je výsledkem uplatnění jednotlivých přitěžujících koeficientů. Pokud lze určit prospěch plynoucí z porušení předpisů, nebo výši škody, kterou toto porušení způsobilo třetím osobám, přičtou se k celkové výši sankce po uplatnění koeficientů.

5.   Příslušné polehčující koeficienty se na základní výši sankce použijí jeden po druhém. Je-li použitelný více než jeden polehčující koeficient, od základní výše sankce se postupně odečte každý rozdíl mezi základní výší a částkou, která je výsledkem uplatnění jednotlivých polehčujících koeficientů.

6.   Maximální výše sankce za závažná, opakovaná nebo soustavná porušení uvedená v odst. 3 písm. a) a b) nesmí překročit 10 % celkového ročního obratu povinné osoby za předchozí účetní období po uplatnění koeficientů uvedených v odstavcích 4 a 5.

7.   Maximální výše sankce za závažná, soustavná nebo opakovaná porušení uvedená v odst. 3 písm. c) a d) nesmí překročit 10 000 000 EUR po uplatnění koeficientů uvedených v odstavcích 4 a 5.

8.   Je-li povinná osoba mateřským podnikem nebo dceřinou společností mateřského podniku, který je povinen sestavovat konsolidované účetní závěrky v souladu s článkem 22 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU (37), je příslušným celkovým ročním obratem celkový roční obrat nebo odpovídající druh výnosů podle použitelných účetních standardů vyplývající z poslední dostupné konsolidované účetní závěrky schválené vedoucím orgánem vrcholného mateřského podniku.

9.   V případech, na které se nevztahuje odstavec 1 tohoto článku a kdy je to nutné za účelem plnění úkolů, které jsou mu svěřeny tímto nařízením, může orgán požadovat od finančních orgánů dozoru zahájení řízení s cílem přijmout opatření v zájmu zajištění toho, aby byly uloženy vhodné peněžité sankce v souladu s vnitrostátními právními předpisy, jimiž se provádí směrnice (EU) 2024/1640, a s jakýmikoli relevantními vnitrostátními právními předpisy svěřujícími zvláštní pravomoci, které právem Unie nejsou v současnosti vyžadovány. Uložené peněžité sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

První pododstavec se použije na peněžité sankce, které se ukládají vybraným povinným osobám za porušení vnitrostátních právních předpisů, kterými se provádí směrnice (EU) 2024/1640, a na všechny peněžité sankce, jež se ukládají členům vedoucího orgánu vybraných povinných osob, kteří jsou podle vnitrostátního práva odpovědní za porušení předpisů vybranou povinnou osobou.

10.   Peněžité sankce uložené orgánem musí být účinné, přiměřené a odrazující.

Při určování výše peněžité sankce orgán náležitě zohlední schopnost vybrané povinné osoby tuto peněžitou sankci zaplatit, a pokud peněžitá sankce může ovlivnit soulad s obezřetnostní regulací, konzultuje orgány příslušné pro dohled nad dodržováním použitelných právních předpisů Unie vybranými povinnými osobami.

1.   Výkonná rada může přijmout rozhodnutí, jímž uloží penále s cílem přimět:

2.   Penále musí být účinné a přiměřené. Penále se ukládá na dobu, dokud vybraná povinná osoba nebo dotčená osoba nesplní příslušné správní opatření uvedené v odstavci 1.

3.   Bez ohledu na odstavec 2 nepřesáhne výše penále u právnické osoby 3 % průměrného denního obratu v předchozím účetním období nebo u fyzických osob 2 % jejich průměrného denního příjmu v předchozím kalendářním roce. Penále se vypočítá ode dne stanoveného v rozhodnutí, kterým se ukládá.

4.   Penále lze uložit pouze na dobu nejdéle šesti měsíců ode dne oznámení rozhodnutí orgánu. Pokud po uplynutí této lhůty vybraná povinná osoba správní opatření dosud nesplnila, může orgán uložit penále na dodatečné období nepřesahující šest měsíců.

5.   Rozhodnutí o uložení penále může být přijato později se zpětnou působností ode dne použitelnosti správního opatření.

1.   Před přijetím jakéhokoli rozhodnutí o uložení peněžité sankce nebo penále podle článků 22 nebo 23 poskytne výkonná rada účastníkům řízení možnost vyjádřit se ke zjištěním orgánu. Výkonná rada založí svá rozhodnutí pouze na zjištěních, ke kterým měli účastníci řízení příležitost se vyjádřit.

2.   V průběhu řízení musejí být plně respektována práva účastníků řízení na obhajobu. Účastníci řízení mají právo nahlížet do spisu orgánu s výhradou oprávněného zájmu jiných osob na ochraně jejich obchodních tajemství. Právo nahlížet do spisu se nevztahuje na důvěrné informace ani interní přípravné dokumenty orgánu.

1.   Orgán zveřejní každé rozhodnutí o uložení peněžitých sankcí nebo penále nebo o uplatnění správních opatření uvedených v čl. 21 odst. 2 písm. c) až g) přijaté v případech uvedených v čl. 21 odst. 1 písm. a) neprodleně poté, co je o daném rozhodnutí informována osoba, která je za porušení odpovědná. Toto zveřejnění zahrnuje alespoň informace o druhu a povaze porušení, totožnosti odpovědné osoby a v případě peněžitých sankcí nebo penále jejich výši.

Odchylně od prvního pododstavce platí, že pokud se zveřejnění týká správních opatření, proti kterým lze podat opravný prostředek a jejichž cílem není napravit závažná, opakovaná a soustavná porušení předpisů, může orgán zveřejnění těchto správních opatření odložit až do uplynutí lhůty pro podání opravného prostředku k Soudnímu dvoru Evropské unie.

2.   Po uplynutí lhůty pro přezkum rozhodnutí správní revizní komise, nebo pokud povinná osoba nepožádá o takový přezkum, po uplynutí lhůty pro podání opravného prostředku k Soudnímu dvoru Evropské unie zveřejní orgán informace o žádosti o přezkum nebo opravném prostředku. Veškeré následné informace o výsledku tohoto přezkumu nebo opravného prostředku zveřejní orgán neprodleně po obdržení těchto informací. Zveřejněno musí být rovněž jakékoli rozhodnutí, kterým se ruší předchozí rozhodnutí o uložení peněžité sankce nebo penále nebo o uplatnění správního opatření podle čl. 21 odst. 1 písm. a).

3.   Aniž je dotčen požadavek podle odstavce 1, pokud má orgán na základě individuálního posouzení za to, že by zveřejnění totožnosti nebo osobních údajů odpovědných osob bylo nepřiměřené, nebo pokud by zveřejnění ohrozilo stabilitu finančních trhů nebo probíhající vyšetřování:

4.   Orgán zpřístupňuje veškeré informace zveřejněné na základě tohoto článku na svých internetových stránkách po dobu pěti let.

1.   Peněžité sankce a penále uložené podle článků 22 a 23 jsou vymahatelné.

Vymáhání se řídí předpisy občanského procesního práva toho členského státu, na jehož území se provádí. Doložku vykonatelnosti připojí k rozhodnutí o uložení peněžitých sankcí nebo penále podle článku 22 a 23 bez jakýchkoli formálních náležitostí kromě ověření pravosti rozhodnutí orgán, který k tomu určí vláda každého členského státu a jeho určení dá na vědomí orgánu a Soudnímu dvoru Evropské unie.

Jsou-li na žádost dotčené strany splněny tyto formální náležitosti, může tato strana započít s vymáháním v souladu s vnitrostátním právem tím, že požádá o výkon rozhodnutí přímo příslušný subjekt.

Výkon rozhodnutí může být zastaven pouze na základě rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie. Rozhodování o stížnostech na nesprávný výkon rozhodnutí však spadá do pravomoci soudů dotčeného členského státu.

2.   Vybrané částky peněžních sankcí a penále jsou příjmem souhrnného rozpočtu Unie.

1.   Zjistí-li orgán při plnění svých povinností podle tohoto nařízení závažné náznaky toho, že by mohly existovat skutečnosti, jež mohou představovat jeden či více případů porušení požadavků uvedených v příloze II, jmenuje orgán ze svých zaměstnanců nezávislý vyšetřovací tým, aby věc vyšetřil. Vyšetřovací tým vykonává své funkce nezávisle na výkonné radě a jeho členy musí být zaměstnanci, kteří se nepodílejí ani nepodíleli na přímém dohledu nad dotčenou vybranou povinnou osobou. Orgán vypracuje interní postupy, kterými stanoví pravidla upravující výběr členů nezávislého vyšetřovacího týmu, zejména pokud jde o jejich znalosti, kvalifikaci, odborné znalosti a zkušenosti.

2.   Vyšetřovací tým vyšetří údajná porušení povinnosti, přičemž vezme v úvahu veškeré připomínky vyšetřovaných osob a kompletní spis se svým nálezem předá výkonné radě.

Za účelem plnění svých úkolů může vyšetřovací tým požadovat informace podle článku 17 a provádět šetření a kontroly na místě podle článků 18 a 19.

Při plnění uvedených úkolů má vyšetřovací tým přístup ke všem dokumentům a informacím, které společný dohledový tým shromáždil při své činnosti v oblasti dohledu.

3.   Jakmile vyšetřovací tým vyšetřování dokončí a předtím, než spis se svým nálezem předá výkonné radě, poskytne vyšetřovaným osobám příležitost se k vyšetřovaným záležitostem vyjádřit. Svůj nález zakládá pouze na skutečnostech, ke kterým měly vyšetřované osoby příležitost se vyjádřit.

V průběhu vyšetřování jsou plně respektována práva dotčených osob na obhajobu podle tohoto článku.

4.   Předává-li vyšetřovací tým spis s nálezem výkonné radě, uvědomí o tom vyšetřované osoby. Ty mají právo do spisu nahlížet s výhradou oprávněného zájmu jiných osob na ochraně svých obchodních tajemství. Právo nahlížet do spisu se nevztahuje na důvěrné informace, jež mají vliv na třetí osoby.

5.   Na základě spisu obsahujícího nález vyšetřovacího týmu, a pokud o to dotyčné osoby požádají, po vyslechnutí vyšetřovaných osob v souladu s čl. 24 odst. 1 výkonná rada rozhodne, zda se vyšetřované osoby dopustily jednoho či více porušení požadavků uvedených v příloze II, a pokud je tomu tak, uloží peněžitou sankci podle článku 22 a navíc k ní nebo namísto ní uplatní správní opatření podle článku 21.

6.   Vyšetřovací tým se neúčastní jednání výkonné rady ani jinak nezasahuje do rozhodovacího procesu výkonné rady.

7.   Komise přijme další procesní pravidla pro výkon pravomoci ukládat peněžité sankce nebo penále, včetně ustanovení o právu na obhajobu, ustanovení o lhůtách a o výběru peněžitých sankcí nebo penále, a podrobná pravidla o promlčecích lhůtách pro ukládání a výkon sankcí.

Pravidla uvedená v prvním pododstavci se přijímají prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci doplňujících toto nařízení v souladu s článkem 100.

Komise přijme akty v přenesené pravomoci uvedené v druhém pododstavci do 1. ledna 2027.

8.   Zjistí-li orgán při plnění svých povinností podle tohoto nařízení závažné náznaky toho, že by mohly existovat skutečnosti, jež mohou představovat trestný čin, postoupí věc příslušným vnitrostátním orgánům činným v trestním řízení. Orgán navíc neuloží peněžité sankce nebo penále v případech, kdy stejné skutečnosti nebo skutečnosti, jež jsou v podstatě totožné, vedly v trestním řízení podle vnitrostátního práva k osvobozujícímu nebo odsuzujícímu rozsudku, který nabyl právní moci.

1.   Orgán a finanční orgány dozoru přijmou opatření pro vzájemnou komunikaci v rámci systému dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, včetně jazyka nebo jazyků, které se budou používat.

2.   Každý dokument, který orgánu předkládá vybraná povinná osoba nebo jakákoli jiná fyzická či právnická osoba individuálně podléhající postupům v oblasti dohledu, může být vyhotoven v kterémkoli z úředních jazyků Unie, který si vybraná povinná osoba nebo dotčená fyzická či právnická osoba zvolí.

3.   Orgán, vybrané povinné osoby a všechny ostatní právnické nebo fyzické osoby, které individuálně podléhají postupům v oblasti dohledu orgánu, se mohou dohodnout, že budou ve své písemné komunikaci používat výhradně jeden z úředních jazyků Unie, a to i s ohledem na rozhodnutí orgánu v oblasti dohledu.

4.   Je-li dohoda o výhradním používání stanoveného jazyka uvedené v odstavci 3 následně ukončena, má toto ukončení dopad pouze na ty aspekty postupu orgánu v oblasti dohledu, jež dosud nebyly provedeny.

5.   Požadují-li účastníci ústního jednání, aby s nimi bylo jednáno v úředním jazyce Unie, který není jazykem postupu orgánu v oblasti dohledu, musí být orgán o tomto požadavku informován s dostatečným předstihem tak, aby mohl učinit nezbytná opatření.

1.   Orgán provádí pravidelné hodnocení některých nebo všech činností jednoho, několika nebo všech finančních orgánů dozoru a jejich nástrojů a zdrojů. V rámci každého hodnocení orgán posoudí, do jaké míry finanční orgán dozoru plní své úkoly v souladu se směrnicí (EU) 2024/1640, a přijímá nezbytná opatření, aby zajistil důsledně vysokou úroveň standardů a postupů dohledu. Hodnocení zohledňuje úroveň harmonizace přístupů v oblasti dohledu, a za tímto účelem zahrnuje přezkum uplatňování celé metodiky dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu vypracované podle článku 8 nebo její části a týká se všech finančních orgánů dozoru v jednom cyklu hodnocení. Výkonná rada po konzultaci s generální radou ve složení pro dohled přijme plán cyklu hodnocení. Generální rada může dvoutřetinovou většinou svých členů požadovat, aby výkonná rada přijala nový plán. Délku každého hodnotícího cyklu určí orgán a nepřesáhne sedm let.

Orgán vypracuje metody, které mu umožní konzistentní hodnocení a srovnávání jednotlivých finančních orgánů dozoru hodnocených v témže cyklu. Na konci každého hodnotícího cyklu předloží orgán svá zjištění Evropskému parlamentu a Radě.

2.   Hodnocení provádějí zaměstnanci orgánu a na základě otevřené výzvy k účasti dobrovolně zaměstnanci finančních orgánů dozoru, kteří nepodléhají přezkumu. Při hodnocení se náležitě zohlední relevantní posouzení, hodnocení, nebo zprávy vypracované mezinárodními organizacemi a mezivládními orgány s pravomocí v oblasti předcházení praní peněz a financování terorismu. Hodnocení mohou rovněž náležitě zohlednit informace stanovené v centrální databázi pro boj proti praní peněz a financování terorismu zřízené podle článku 11.

3.   Orgán vypracuje zprávu obsahující výsledky hodnocení. Návrh zprávy se předkládá finančnímu orgánu dozoru, který je předmětem hodnocení, k vyjádření předtím, než ji posoudí generální rada ve složení pro dohled. Finanční orgán dozoru, který je předmětem hodnocení, předloží k návrhu zprávy připomínky ve lhůtě stanovené orgánem. Konečnou zprávu přijímá výkonná rada s přihlédnutím k připomínkám generální rady ve složení pro dohled. Výkonná rada zajišťuje metodickou konzistentnost hodnocení. Ve zprávě se vysvětlí a uvedou veškerá konkrétní následná opatření, která musí finanční orgán dozoru, jenž je předmětem hodnocení, přijmout a která jsou na základě hodnocení považována za vhodná, přiměřená a nezbytná. Následná opatření mohou být přijata v podobě obecných pokynů a doporučení generální rady. Následná opatření mohou být rovněž přijata v podobě individuálních doporučení přijatých výkonnou radou. Tato jednotlivá následná opatření se zveřejní pouze se souhlasem dotčeného finančního orgánu dozoru a jen v souhrnné podobě, aby nebylo možné identifikovat jednotlivé finanční instituce. Zveřejněná verze zprávy nesmí obsahovat důvěrné informace ani odkazy na konkrétní finanční orgány dozoru.

4.   Finanční orgány dozoru vynaloží veškeré úsilí, aby splnily konkrétní následná opatření, která jim byla na základě hodnocení uložena. Je-li to relevantní, finanční orgány dozoru pravidelně informují orgán o druhu opatření, která v reakci na zprávu uvedenou v odstavci 3 provedly.

1.   Aniž jsou dotčeny pravomoci příslušných finančních orgánů dozoru, orgán v mezích svých pravomocí zajistí, aby byla zřízena a důsledně fungovala kolegia dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu ve finančním sektoru pro nevybrané povinné osoby provozující provozovny ve více členských státech v souladu s článkem 49 směrnice (EU) 2024/1640. Za tímto účelem může orgán:

2.   Pro účely odstavce 1 mají zaměstnanci orgánu plná práva účasti v kolegiích dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu a mohou se účastnit jejich činnosti, včetně kontrol na místě, které provádějí společně dva nebo více finančních orgánů dozoru.

1.   Finanční orgány dozoru uvědomí orgán, jestliže se situace jakékoli nevybrané povinné osoby, pokud jde o její dodržování nařízení (EU) 2024/1624, nařízení (EU) 2023/1113, jakýchkoli jiných právních předpisů přijatých k provedení uvedených nařízení nebo jakéhokoli správního aktu vydaného kterýmkoli orgánem dozoru a její vystavení rizikům praní peněz a financování terorismu, rychle a významně zhorší, zejména pokud by takové zhoršení mohlo mít negativní dopad na několik členských států nebo na Unii jako celek nebo narušit integritu finančního systému Unie.

2.   Pokud má orgán náznaky závažných, opakovaných nebo soustavných porušení předpisů nevybranou povinnou osobou, může požádat její finanční orgán dozoru, aby:

V této souvislosti může orgán také případně požádat finanční orgán dozoru nevybrané povinné osoby, aby přijal individuální rozhodnutí určené této osobě, kterým jí uloží, aby přijala všechna nezbytná opatření ke splnění svých povinností podle přímo použitelných právních předpisů Unie nebo podle vnitrostátních právních předpisů v rozsahu, v jakém provádějí směrnice nebo uplatňují možnosti volby členských států podle práva Unie, včetně případného ukončení konkrétního jednání. Žádost uvedená v tomto odstavci nebrání probíhajícím opatřením v oblasti dohledu prováděným finančním orgánem dozoru, kterému je žádost určena.

3.   Žádost uvedená v odstavci 2 může být podána, pokud má orgán náznaky závažného, opakovaného nebo soustavného porušení předpisů:

4.   Všem žádostem, které v souladu s odstavcem 2 obdrží, dotčený finanční orgán dozoru vyhoví a co nejdříve a nejpozději deset pracovních dnů ode dne oznámení takové žádosti informuje orgán o opatřeních, která přijal nebo hodlá přijmout, aby uvedené žádosti vyhověl.

5.   Pokud žádosti uvedené v odstavci 2 není vyhověno nebo pokud orgán není informován o krocích, které byly nebo mají být přijaty, aby bylo uvedené žádosti vyhověno, do deseti pracovních dnů ode dne oznámení žádosti, může orgán požádat Komisi o udělení povolení k dočasnému převodu příslušných úkolů a pravomocí uvedených v čl. 5 odst. 2 a čl. 6 odst. 1, které se týkají přímého dohledu nad nevybranou povinnou osobou, z dotčeného finančního orgánu dozoru na orgán.

6.   Žádost orgánu Komisi podle odstavce 5 musí obsahovat:

7.   Na základě informací obdržených podle odstavce 6 má Komise jeden měsíc ode dne obdržení žádosti orgánu na přijetí řádně odůvodněného rozhodnutí, zda převod příslušných úkolů a pravomocí schválí, nebo zamítne. Rozhodnutí se oznámí orgánu, který o něm neprodleně informuje finanční orgán dozoru a nevybranou povinnou osobu. O rozhodnutí jsou informovány Evropský parlament a Rada.

8.   Desátý pracovní den po oznámení rozhodnutí o schválení převodu úkolů a pravomocí ve vztahu k nevybrané povinné osobě orgánu se nevybraná povinná osoba považuje za vybranou povinnou osobu pro účely výkonu úkolů uvedených v čl. 5 odst. 2 a pravomocí uvedených v čl. 6 odst. 1 a v článcích 17 až 23. V rozhodnutí Komise se stanoví lhůta pro výkon těchto úkolů a pravomocí, po jejímž uplynutí automaticky přejdou zpět na dotčený finanční orgán dozoru.

9.   Po konzultaci s dotčeným finančním orgánem dozoru může orgán podat Komisi žádost o prodloužení použitelnosti rozhodnutí o schválení převodu úkolů a pravomocí. Tato žádost se podává nejméně dva měsíce před uplynutím počáteční doby.

K žádosti uvedené v prvním pododstavci se připojí:

Komise přijme rozhodnutí o prodloužení ve lhůtě uvedené v odstavci 7. Jakékoli prodloužení podle tohoto odstavce může být uděleno pouze jednou.

1.   Orgán může pomáhat finančním orgánům dozoru v dosažení dohody v souladu s postupem stanoveným v odstavcích 3, 4 a 5 tohoto článku na žádost jednoho nebo více finančních orgánů dozoru podle článku 46, 47, 49 nebo 54 směrnice (EU) 2024/1640 nebo v jiných případech, kdy finanční orgán dozoru nesouhlasí s postupem nebo obsahem opatření, navrhovaného opatření nebo nečinností jiného finančního orgánu dozoru, v rozsahu, v jakém to ovlivňuje jeho vlastní úkoly a povinnosti v oblasti dohledu ve vztahu ke konkrétní nevybrané povinné osobě nebo více nevybraným povinným osobám.

2.   V jiných případech, než na které se vztahují články 46, 47, 49 a 54 směrnice (EU) 2024/1640, požádá finanční orgán dozoru orgán o pomoc bez zbytečného odkladu, pokud právní předpisy Unie vyžadují, aby finanční orgán dozoru dosáhl s jiným finančním orgánem dozoru dohody, ujednání nebo jiné formy zavedené nebo formalizované spolupráce týkající se dohledu nad konkrétními nevybranými povinnými osobami, a pokud nastane kterákoli z těchto okolností:

3.   Výkonná rada posoudí každou žádost uvedenou v odstavcích 1 a 2 a oznámí zúčastněným stranám, zda ji považuje za odůvodněnou a zamýšlí na jejím základě jednat v souladu s tímto článkem.

4.   Orgán stanoví lhůtu pro smírné urovnání sporu mezi finančními orgány dozoru s přihlédnutím ke všem relevantním lhůtám stanoveným v právu Unie a ke složitosti a naléhavosti dané záležitosti. Během fáze smírného urovnávání sporu působí orgán jako mediátor. Je-li to nezbytné nebo je-li tak stanoveno v právních předpisech Unie, vydá stanovisko k tomu, jak neshodu urovnat.

5.   Jestliže finanční orgány dozoru ve fázi smírného urovnávání sporu uvedené v odstavci 4 nedosáhnou dohody nebo neřídí-li se stanoviskem orgánu, může orgán vyžadovat, aby za účelem urovnání dané záležitosti přijaly konkrétní opatření nebo se zdržely určitého jednání a zajistily soulad s právem Unie. Rozhodnutí orgánu je pro finanční orgány dozoru závazné. Rozhodnutí orgánu může finančním orgánům dozoru uložit, aby zrušily nebo změnily rozhodnutí, které přijaly, nebo aby uplatnily své pravomoci podle použitelných právních předpisů Unie.

6.   Orgán finančním orgánům dozoru oznámí ukončení postupů podle odstavců 4 a 5 spolu se svým případným rozhodnutím přijatým podle odstavce 5.

7.   Každé jednání finančních orgánů dozoru související se skutečnostmi, které jsou předmětem rozhodnutí podle odstavce 5 nebo 6, musí být s tímto rozhodnutím slučitelné.

8.   Ve zprávě podle článku 84 informuje předseda orgánu o povaze a druhu neshod mezi finančními orgány dozoru, o dosažených dohodách a o rozhodnutích o urovnání takových neshod.

1.   Pokud finanční orgán dozoru neuplatnil opatření stanovená ve směrnici (EU) 2024/1640 nebo ve vnitrostátních právních předpisech, kterými se uvedená směrnice provádí, nebo uplatnil tato opatření způsobem, který se jeví jako porušení práva Unie vedoucí k systematickým selháním v jeho dohledu, jež mají dopad na více povinných osob a podkopávají účinnost systému dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, jedná orgán v souladu s pravomocemi stanovenými v odstavcích 2, 3 a 4.

2.   Orgán může zahájit šetření možného porušení práva Unie uvedeného v odstavci 1 z vlastního podnětu, má-li náznaky takového porušení na základě řádně doložených informací shromážděných orgánem při plnění jeho úkolů podle tohoto nařízení.

Orgán může rovněž šetřit údajné porušení nebo neuplatňování práva Unie na základě řádně odůvodněné žádosti jednoho nebo více finančních orgánů dozoru, Evropského parlamentu nebo Komise.

Pokud bylo požádáno o šetření možného porušení práva Unie podle prvního nebo druhého pododstavce, orgán řádně informuje podatele žádosti o tom, jak hodlá v dané záležitosti postupovat a zda je šetření tohoto údajného porušení odůvodněné. Pokud se orgán rozhodne zahájit šetření, informuje o tom nejprve dotčený finanční orgán dozoru.

3.   Finanční orgán dozoru, který je předmětem šetření podle odstavce 2, neprodleně poskytne orgánu veškeré informace, které si orgán vyžádá za účelem svého šetření, včetně informací o tom, jak jsou akty uvedené v odstavci 1 uplatňovány v souladu s právem Unie.

4.   Je-li to považováno za vhodné a nezbytné, může rovněž orgán poté, co informuje finanční orgán dozoru, jenž je předmětem šetření, poskytnout všem ostatním finančním orgánům dozoru příležitost předat orgánu informace, které považují za relevantní, nebo přímo zaslat řádně odůvodněnou žádost o informace jakémukoli jinému finančnímu orgánu dozoru. Adresáti takové žádosti poskytnou orgánu bez zbytečného odkladu srozumitelné, přesné a úplné informace.

5.   Orgán může do šesti měsíců ode dne zahájení šetření vydat vyšetřovanému finančnímu orgánu dozoru doporučení, ve kterém stanoví opatření nezbytná pro zajištění souladu s právem Unie.

Před vydáním takového doporučení orgán spolupracuje s dotčeným orgánem dozoru, považuje-li to za vhodné k řešení systematických selhání dohledu vedoucích k porušení práva Unie, ve snaze dosáhnout dohody o opatřeních, jež jsou nezbytná k dodržení práva Unie.

Finanční orgán dozoru do deseti pracovních dnů od přijetí doporučení vyrozumí orgán o opatřeních, která přijal nebo má v úmyslu přijmout k zajištění souladu s právem Unie.

6.   Jestliže finanční orgán dozoru nezajistí soulad s právem Unie do jednoho měsíce ode dne, kdy obdrží doporučení orgánu, může Komise poté, co ji orgán o této skutečnosti informuje, nebo z vlastního podnětu vydat formální stanovisko, v němž finančnímu orgánu dozoru uloží, aby přijal opatření nezbytná k dosažení souladu s právem Unie. Formální stanovisko Komise zohlední doporučení orgánu.

Komise vydá takové formální stanovisko do tří měsíců ode dne přijetí doporučení. Komise může tuto lhůtu prodloužit o jeden měsíc.

Orgán a finanční orgán dozoru poskytnou Komisi veškeré nezbytné informace.

7.   Finanční orgán dozoru do deseti pracovních dnů od přijetí formálního stanoviska uvedeného v odstavci 6 vyrozumí Komisi a orgán o krocích, které přijal nebo má v úmyslu přijmout s cílem vyhovět formálnímu stanovisku. Při přijímání opatření v souvislosti s otázkami, které jsou předmětem formálního stanoviska, musí finanční orgán dozoru danému formálnímu stanovisku vyhovět.

1.   Orgán pravidelně provádí vzájemná hodnocení některých nebo všech činností nefinančních orgánů dozoru a orgánů veřejné moci uvedených v článku 52 směrnice (EU) 2024/1640, aby posílil jednotnost a účinnost výsledků dohledu. Orgán vypracuje metody, které mu umožní objektivní hodnocení a srovnávání jednotlivých hodnocených nefinančních orgánů dozoru. Při plánování a provádění hodnocení se v relevantních případech náležitě zohlední posouzení, hodnocení a zprávy vypracované mezinárodními organizacemi a mezivládními orgány s pravomocí v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu. Hodnocení mohou rovněž náležitě zohlednit informace obsažené v centrální databázi pro boj proti praní peněz a financování terorismu zřízené podle článku 11 tohoto nařízení.

Metody uvedené v prvním pododstavci zohlední zvláštní rysy rámce dohledu v případech, kdy je dohled svěřen orgánům stavovské samosprávy, včetně úlohy orgánu veřejné moci odpovědného za dohled nad orgány stavovské samosprávy podle článku 52 směrnice (EU) 2024/1640 a zvláštních charakteristik orgánů dozoru v těchto případech.

2.   Vzájemná hodnocení provádějí zaměstnanci orgánu spolu s příslušnými zaměstnanci nefinančních orgánů dozoru a orgánů veřejné moci uvedených v článku 52 směrnice (EU) 2024/1640.

3.   Vzájemná hodnocení mimo jiné zahrnuje posouzení:

4.   Orgán vydá zprávu o výsledcích vzájemného hodnocení. Tuto zprávu o vzájemném hodnocení vypracují jeho zaměstnanci spolu s relevantními zaměstnanci nefinančních orgánů dozoru a orgánů veřejné moci uvedených v článku 52 směrnice (EU) 2024/1640, kteří byli zapojeni do vzájemného hodnocení, a přijme ji výkonná rada poté, co obdrží připomínky generální rady ve složení pro dohled týkající se metodické konzistentnosti s ostatními zprávami o vzájemném hodnocení. Ve zprávě se uvedou a vysvětlí návazná opatření, která jsou na základě vzájemného hodnocení považována za vhodná, přiměřená a nezbytná. Ta mohou být přijata v podobě obecných pokynů a doporučení podle článku 54 tohoto nařízení a v podobě stanovisek podle článku 55 tohoto nařízení. Nefinanční orgány dozoru a orgány veřejné moci uvedené v článku 52 směrnice (EU) 2024/1640 vynaloží veškeré úsilí, aby se obecnými pokyny a doporučeními vydanými v souladu s čl. 54 odst. 3 tohoto nařízení řídily.

5.   Orgán zveřejní závěry vzájemného hodnocení na svých internetových stránkách a informuje o nich alespoň Evropský parlament. Orgán předloží Komisi stanovisko, pokud se s ohledem na výsledek vzájemného hodnocení nebo na jakékoli jiné informace, jež získal při plnění svých úkolů, domnívá, že z hlediska Unie je nezbytná další harmonizace pravidel Unie použitelných na povinné osoby v nefinančním sektoru nebo na nefinanční orgány dozoru.

6.   Po dvou letech od zveřejnění zprávy o vzájemném hodnocení předloží orgán navazující zprávu. Tuto navazující zprávu vypracují zaměstnanci orgánu spolu s příslušnými zaměstnanci nefinančních orgánů dozoru, kteří byli zapojeni do vzájemného hodnocení, a přijme ji výkonná rada poté, co obdrží připomínky generální rady ve složení pro dohled týkající se metodické konzistentnosti s ostatními zprávami o vzájemném hodnocení. Navazující zpráva zahrnuje posouzení přiměřenosti a účinnosti opatření přijatých nefinančními orgány dozoru, které byly předmětem vzájemného hodnocení, v návaznosti na opatření vyplývající ze zprávy o vzájemném hodnocení. Orgán zveřejní závěry navazující zprávy na svých internetových stránkách.

7.   Pro účely tohoto článku přijme výkonná rada každé dva roky po konzultaci generální rady ve složení pro dohled pracovní plán vzájemných hodnocení. Tento plán odráží zkušenosti z minulých vzájemných hodnocení a jednání v generální radě ve složení pro dohled. Generální rada ve složení pro dohled může dvoutřetinovou většinou svých členů požádat výkonnou radu, aby přijala nový plán. Pracovní plán vzájemných hodnocení představuje samostatnou část ročního i víceletého pracovního programu a je součástí jednotného programového dokumentu uvedeného ve článku 65. V případech naléhavých nebo nepředvídaných událostí může orgán rozhodnout o provedení dalších vzájemných hodnocení.

8.   Pokud se vzájemná hodnocení týkají činností dohledu, které v jednom nebo více členských státech provádějí orgány stavovské samosprávy, musí zahrnovat posouzení opatření přijatých podle článku 52 směrnice (EU) 2024/1640 orgánem veřejné moci odpovědným za dohled nad orgány stavovské samosprávy s cílem zajistit, aby plnily svou funkci náležitě a účinně.

9.   Pokud se vzájemná hodnocení týkají činností dohledu, které v jednom nebo více členských státech provádějí orgány stavovské samosprávy, nemusí se jich tyto orgány účastnit. Pokud však orgány stavovské samosprávy projeví zájem o účast na vzájemném hodnocení, mohou se ho účastnit jejich zaměstnanci, kteří jsou pověřeni úkoly v oblasti dohledu.

1.   Orgán v mezích svých pravomocí, a aniž jsou dotčeny pravomoci příslušných nefinančních orgánů dozoru podle článku 50 směrnice (EU) 2024/1640, pomáhá při zřizování a fungování kolegií dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu v nefinančním sektoru pro povinné osoby v nefinančním sektoru, které provozují provozovny ve více členských státech, v souladu s uvedeným článkem.

2.   Pro účely odstavce 1 může orgán:

3.   Pro účely odstavce 1 mají zaměstnanci orgánu plná práva účasti v kolegiích dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu. Se souhlasem dotčených nefinančních orgánů dozoru se zaměstnanci orgánu mohou účastnit činností kolegia prováděných společně dvěma nebo více nefinančními orgány dozoru, včetně kontrol na místě u povinných osob v nefinančním sektoru s výjimkou těch, na něž se vztahuje čl. 3 bod 3 písm. a) a b) nařízení (EU) 2024/1624.

1.   Pokud má orgán důvodné podezření, že nefinanční orgán dozoru nebo orgán veřejné moci vykonávající dohled nad orgány stavovské samosprávy podle článku 52 směrnice (EU) 2024/1640 neuplatnil akty Unie nebo vnitrostátní právní předpisy uvedené v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení nebo je uplatnil způsobem, který se jeví jako porušení práva Unie, informuje ho o tomto podezření a dané podezření vyšetří.

Pro účely prvního pododstavce může orgán jednat na žádost jednoho nebo více nefinančních orgánů dozoru nebo orgánů veřejné moci, Evropského parlamentu, Rady nebo Komise nebo z vlastního podnětu, včetně případů, kdy je toto jednání založeno na řádně doložených informacích od fyzických nebo právnických osob podle článku 90.

2.   Orgán si může vyžádat od dotčeného orgánu dozoru nebo orgánu veřejné moci veškeré informace, které považuje za nezbytné pro své šetření, včetně informací o tom, jak jsou uplatňovány akty Unie nebo vnitrostátní právní předpisy uvedené v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení v souladu s právem Unie, avšak s výjimkou informací, na které se vztahuje povinnost mlčenlivosti, pokud se nepoužijí výjimky stanovené v čl. 21 odst. 2 druhém pododstavci a čl. 70 odst. 2 druhém pododstavci nařízení (EU) 2024/1624 a v čl. 52 odst. 3) písm. a) směrnice (EU) 2024/1640.

Dotčený orgán dozoru nebo orgán veřejné moci neprodleně poskytne orgánu požadované informace.

Kdykoli se ukáže nebo se má za to, že požadované informace od dotčeného orgánu dozoru nebo orgánu veřejné moci nestačí k získání informací, které jsou považovány za nezbytné pro účely vyšetření daného podezření na porušení předpisů, může orgán po informování dotčeného orgánu dozoru nebo orgánu veřejné moci zaslat řádně odůvodněnou a podloženou žádost o informace přímo jiným orgánům dozoru nebo orgánům veřejné moci vykonávajícím dohled nad orgány stavovské samosprávy.

Adresát takové žádosti poskytne orgánu bez zbytečného odkladu srozumitelné, přesné a úplné informace.

3.   Orgán může do šesti měsíců od zahájení šetření vydat dotčenému orgánu dozoru nebo orgánu veřejné moci doporučení, v němž stanoví opatření nezbytná pro nápravu zjištěného porušení předpisů.

Před vydáním takového doporučení orgán spolupracuje s dotčeným orgánem dozoru nebo orgánem veřejné moci, považuje-li to za vhodné k řešení porušení předpisů, ve snaze dosáhnout dohody o opatřeních, jež jsou nezbytná za tímto účelem.

Dotčený orgán dozoru nebo orgán veřejné moci do deseti pracovních dnů od přijetí doporučení vyrozumí orgán o opatřeních, která přijal nebo má v úmyslu přijmout k řešení daného porušení předpisů.

4.   Pokud orgán dozoru nebo orgán veřejné moci nevyřeší zjištěné porušení předpisů uvedené v odst. 3 prvním pododstavci do jednoho měsíce od obdržení doporučení orgánu, vydá orgán varování, v němž podrobně popíše dané porušení a určí opatření, která mají adresáti varování ke zmírnění dopadů daného porušení provést.

Varování uvedené v prvním pododstavci je určeno:

5.   Jakmile dotčený orgán dozoru nebo orgán veřejné moci porušení předpisů vyřeší, informuje orgán adresáty svého varování uvedeného v odstavci 4, že porušení předpisů bylo vyřešeno a že zmírňující opatření byla ukončena.

1.   Orgán může pomáhat nefinančním orgánům dozoru při dosahování dohody v souladu s postupem stanoveným v odstavcích 3 a 4 tohoto článku na žádost jednoho nebo více nefinančních orgánů dozoru podle článku 46, 47, 50 nebo 54 směrnice (EU) 2024/1640 nebo v jiných případech, kdy nefinanční orgán dozoru nesouhlasí s postupem nebo obsahem opatření, navrhovaného opatření nebo nečinností jiného nefinančního orgánu dozoru v rozsahu, v jakém to ovlivňuje jeho vlastní úkoly a povinnosti v oblasti dohledu ve vztahu ke konkrétní povinné osobě nebo více povinným osobám.

2.   V jiných případech, než na které se vztahují články 46, 47, 50 a 54 směrnice (EU) 2024/1640, požádá nefinanční orgán dozoru orgán o pomoc bez zbytečného odkladu, pokud právní předpisy Unie vyžadují, aby nefinanční orgán dozoru dosáhl s jiným nefinančním orgánem dozoru nebo jinými nefinančními orgány dozoru dohody, ujednání nebo jiné formy zavedené nebo formalizované spolupráce týkající se dohledu nad konkrétními povinnými osobami, a pokud nastane kterákoli z těchto okolností:

3.   Výkonná rada posoudí každou žádost uvedenou v odstavcích 1 a 2 a oznámí zúčastněným stranám, zda ji považuje za důvodnou a zamýšlí na jejím základě jednat v souladu s tímto článkem.

4.   Orgán stanoví lhůtu pro smírné urovnání sporu mezi nefinančními orgány dozoru s přihlédnutím ke všem relevantním lhůtám stanoveným v právu Unie a ke složitosti a naléhavosti dané záležitosti. Pro účely fáze smírného urovnávání sporu působí orgán jako mediátor. V případě potřeby, nebo je-li tak stanoveno v právu Unie, vydá orgán stanovisko k tomu, jak danou neshodu urovnat.

1.   Orgán odpovídá za zajištění účinné a jednotné spolupráce mezi finančními zpravodajskými jednotkami v rámci podpůrného a koordinačního mechanismu pro finanční zpravodajské jednotky. Za tímto účelem podporuje a koordinuje činnosti finančních zpravodajských jednotek.

2.   Orgán a finanční zpravodajské jednotky mají povinnost spolupracovat v dobré víře, a to i pokud jde o společné analýzy podporované nebo iniciované orgánem, a povinnost vyměňovat si informace, které jsou nezbytné pro plnění jejich úkolů.

3.   Orgán musí mít vyčleněny lidské a finanční zdroje a zdroje IT na podporu úkolů uvedených v čl. 5 odst. 5 a v případě potřeby zajistit, aby byli zaměstnanci vyčlenění na tyto úkoly organizačně odděleni od zaměstnanců vykonávajících úkoly související s jeho činnostmi v oblasti dohledu.

Finanční zpravodajská jednotka může orgán informovat v případě nespolupráce jiné finanční zpravodajské jednotky. V takovém případě působí orgán jako mediátor.

1.   Orgán stanoví metody a kritéria pro výběr a stanovení priority případů relevantních pro provádění společných analýz v souladu s článkem 32 směrnice (EU) 2024/1640 za pomoci orgánu.

2.   Pro účely odstavce 1 vypracuje orgán každoročně seznam prioritních oblastí pro provádění společných analýz. Tento seznam může být revidován, budou-li určeny nové prioritní oblasti.

3.   Pokud finanční zpravodajská jednotka členského státu podle článku 32 směrnice (EU) 2024/1640 a s ohledem na kritéria uvedená v odstavci 1 tohoto článku zjistí potenciální potřebu provést společnou analýzu s jednou nebo více finančními zpravodajskými jednotkami v jiných členských státech, oznámí to orgánu.

Orgán zaregistruje všechna oznámení obdržená podle prvního pododstavce tohoto odstavce a posoudí relevantnost případu v souladu s metodami a kritérii uvedenými v odstavci 1. Pokud usoudí, že je případ relevantní, do pěti dnů od prvního oznámení informuje finanční zpravodajské jednotky ve všech relevantních členských státech a vyzve je k účasti na společné analýze. Za tímto účelem orgán použije zabezpečené komunikační kanály. Finanční zpravodajské jednotky ve všech relevantních členských státech zváží účast na společné analýze.

4.   Pokud alespoň jedna další finanční zpravodajská jednotka souhlasí, že se společné analýzy zúčastní, zajistí orgán, aby byla společná analýza zahájena do 20 dnů od prvního posouzení uvedeného v odst. 3 druhém pododstavci, pokud naléhavost případu neodůvodňuje stanovení kratší doby.

5.   Každá finanční zpravodajská jednotka, která se odmítne podílet na provádění společné analýzy, sdělí písemně orgánu do pěti dnů od obdržení výzvy důvody svého odmítnutí. Orgán toto vysvětlení neprodleně poskytne finanční zpravodajské jednotce, která zjistila potřebu společné analýzy.

6.   Na základě výslovného souhlasu všech finančních zpravodajských jednotek, které se účastní společné analýzy, se zaměstnancům orgánu, který společnou analýzu podporuje, umožní přístup ke všem údajům týkajícím se předmětu případu a jejich zpracování pro účely podpory společné analýzy.

Pokud finanční zpravodajská jednotka odmítne poskytnout zaměstnancům orgánu přístup k údajům týkajícím se předmětu případu, zajistí, aby tyto informace byly poskytnuty jiným způsobem, který zaměstnancům orgánu nebrání v poskytování operativní podpory pro společnou analýzu ani jinak fakticky neomezuje jejich schopnost takovou podporu poskytovat.

Pokud přístup k údajům týkajícím se předmětu případu odmítne poskytnout více finančních zpravodajských jednotek, orgán znovu posoudí, zda úkoly, které by jeho zaměstnanci vykonávali, odůvodňují jeho podporu společné analýzy, a zváží, zda doporučí, aby společná analýza probíhala bez jeho podpory.

7.   Orgán poskytuje všechny nezbytné nástroje a provozní podporu, které jsou nezbytné pro provedení společné analýzy v souladu s vypracovanými metodami a postupy. Orgán zejména zřídí vyhrazený zabezpečený komunikační kanál pro provádění společné analýzy a zajišťuje vhodnou technickou koordinaci, včetně podpory IT, jakož i rozpočtovou a logistickou podporu.

8.   Na základě výslovného souhlasu všech finančních zpravodajských jednotek účastnících se společné analýzy jsou zaměstnanci orgánu, který společnou analýzu podporuje, oprávněni na základě systému nalezení/nenalezení shody vzájemně porovnávat údaje těchto finančních zpravodajských jednotek s údaji zpřístupněnými jinými finančními zpravodajskými jednotkami a institucemi a jinými subjekty Unie v mezích jejich mandátů.

V případě nalezení shody sdílí orgán se všemi finančními zpravodajskými jednotkami účastnícími se společné analýzy informace, které vedly k nalezení shody, v rozsahu, v jakém poskytovatel informací povolil jejich sdílení a v jakém jsou tyto informace nezbytné pro provedení společné analýzy.

Pro účely tohoto odstavce používá orgán přiměřeně systém navržený pro vzájemné porovnávání informací relevantních pro účely předcházení praní peněz, souvisejících predikativních trestných činů a financování terorismu. Tento systém zajistí úroveň bezpečnosti a důvěrnosti úměrnou povaze a rozsahu vzájemně porovnávaných informací. Metody a postupy, které mají být stanoveny pro provádění společných analýz podle čl. 43 odst. 1, a pracovní ujednání, která mají být uzavřena podle čl. 94 odst. 2, stanoví metody pro provádění vzájemného porovnávání na základě systému nalezení/nenalezení shody uvedeného v prvním pododstavci tohoto odstavce.

1.   Pokud z výsledků společné analýzy vyplývá, že existuje důvodné podezření, že dochází nebo došlo k praní peněz nebo jiné trestné činnosti, v souvislosti s níž by mohl vykonávat svou pravomoc Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) v souladu s článkem 22 a čl. 25 odst. 2 a 3 nařízení (EU) 2017/1939, oznámí mu orgán bez zbytečného prodlení výsledky společné analýzy a veškeré další relevantní informace.

2.   Orgán po konzultaci s EPPO vypracuje návrh prováděcích technických norem za účelem stanovení formátu, který má orgán používat k předávání informací EPPO.

Orgán předloží tento návrh prováděcích technických norem Komisi do 27. června 2026.

Komise je oprávněna přijmout prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 53.

3.   Pokud z výsledků společné analýzy vyplývá, že existuje důvodné podezření, že dochází nebo došlo k podvodu, úplatkářství nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie, v souvislosti s nímž by mohl vykonávat svou pravomoc Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) v souladu s článkem 8 nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013, předá mu orgán výsledky společné analýzy a veškeré další relevantní informace.

4.   Na základě výslovného souhlasu všech finančních zpravodajských jednotek účastnících se společné analýzy a vyplývá-li z jejích výsledků, že existuje důvodné podezření, že byl spáchán trestný čin, v souvislosti s nímž by mohl vykonávat svou pravomoc Europol v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 (38), předá mu orgán výsledky společné analýzy a veškeré další relevantní informace.

5.   Na základě výslovného souhlasu všech finančních zpravodajských jednotek účastnících se společné analýzy a vyplývá-li z jejích výsledků, že existuje důvodné podezření, že byl spáchán trestný čin, v souvislosti s nímž by mohl vykonávat svou pravomoc Eurojust v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1727 (39), předá mu orgán výsledky společné analýzy a veškeré další relevantní informace.

6.   Orgán, EPPO, Europol, Eurojust a OLAF si mohou vyměňovat strategické a jiné neoperativní informace, jako jsou typologie a ukazatele rizik, v oblastech spadajících do jejich pravomoci.

Podmínky pro výměnu informací uvedených v prvním pododstavci se stanoví v pracovních ujednáních uvedených v článku 94.

1.   Pokud orgán zjistí potenciální potřebu provést společnou analýzu podle článku 40 tohoto nařízení nebo podle článku 32 směrnice (EU) 2024/1640, informuje o tom dotčené finanční zpravodajské jednotky a požádá je, aby se společné analýzy zúčastnily.

2.   Dotčené finanční zpravodajské jednotky oznámí orgánu své rozhodnutí o žádosti uvedené v odstavci 1 bez zbytečného prodlení, s vynaložením veškeré snahy tak učinit do pěti dnů od obdržení žádosti.

3.   Pokud finanční zpravodajská jednotka, která byla požádána o účast na společné analýze, žádost orgánu podle odstavce 1 odmítne, sdělí mu důvody svého rozhodnutí bez zbytečného prodlení, s vynaložením veškeré snahy tak učinit do pěti dnů od obdržení žádosti.

1.   Orgán stanoví metody a postupy pro provádění společných analýz, pravidelně je přezkoumává a v případě potřeby aktualizuje. Požadavek přezkumu a aktualizace se rovněž vztahuje na metody a kritéria uvedené v čl. 40 odst. 1.

2.   Finanční zpravodajské jednotky, které se účastnily nebo byly jinak zapojeny do společné analýzy, mohou orgánu poskytnout zpětnou vazbu k provádění analýzy, včetně zpětné vazby k operativní podpoře poskytnuté orgánem v jejím průběhu, jakož i zpětné vazby k výsledku analýzy, metodám a postupům podle odstavce 1, dostupným nástrojům a koordinaci mezi zúčastněnými finančními zpravodajskými jednotkami. Zpětná vazba, která je označena jako důvěrná, není sdílena s jinými finančními zpravodajskými jednotkami.

3.   Na základě zpětné vazby uvedené v odstavci 2 nebo z vlastního podnětu může orgán vydat navazující zprávu týkající se provádění společné analýzy, včetně konkrétních návrhů na úpravy metod a postupů pro provádění společné analýzy a závěrů o jejích výsledcích. Navazující zpráva se sdílí se všemi finančními zpravodajskými jednotkami, aniž by byly zveřejněny důvěrné nebo vyhrazené informace o případu. Závěry a doporučení týkající se provádění společné analýzy se sdílejí se všemi finančními zpravodajskými jednotkami, které se příslušné společné analýzy účastnily, a se všemi ostatními finančními zpravodajskými jednotkami, pokud neobsahují důvěrné nebo vyhrazené informace.

1.   Finanční zpravodajská jednotka každého členského státu deleguje do orgánu jednoho nebo více zaměstnanců. Její delegát má své obvyklé místo výkonu práce v sídle orgánu.

2.   Delegáti finančních zpravodajských jednotek mají v době svého jmenování a po celou dobu svého delegování status zaměstnanců delegující finanční zpravodajské jednotky. Členské státy jmenují svého delegáta finanční zpravodajské jednotky na základě prokázané vysoké úrovně relevantních a praktických zkušeností v oblasti úkolů finanční zpravodajské jednotky. Delegát zůstává podřízen delegující finanční zpravodajské jednotce a dodržuje její bezpečnostní pravidla a pravidla důvěrnosti, včetně relevantních vnitrostátních právních předpisů.

3.   Generální rada ve složení pro finanční zpravodajské jednotky může odmítnout osobu, která byla jmenována delegátem finanční zpravodajské jednotky, pokud nesplňuje kritéria uvedená v odstavci 2. Funkční období delegátů finanční zpravodajské jednotky činí tři roky a lze je se souhlasem delegující finanční zpravodajské jednotky jednou prodloužit.

4.   Delegáti finančních zpravodajských jednotek podporují orgán při plnění úkolů stanovených v čl. 5 odst. 5. Za tímto účelem mají po dobu trvání delegace přístup k údajům a informacím orgánu v rozsahu nezbytném pro plnění jejich úkolů.

5.   Delegátům finančních zpravodajských jednotek je pro účely plnění úkolů uvedených v čl. 5 odst. 5 umožněn přístup ke všem údajům, k nimž má přístup jejich delegující finanční zpravodajská jednotka.

6.   Výkonná rada určí práva a povinnosti delegátů finančních zpravodajských jednotek ve vztahu k orgánu, přičemž zohlední stanovisko generální rady ve složení pro finanční zpravodajské jednotky. Finanční zpravodajské jednotky zajistí, aby jejich delegáti tato práva a tyto povinnosti dodržovali.

1.   V souvislosti s podporou spolupráce a práce finančních zpravodajských jednotek orgán, s přihlédnutím k potřebám finančních zpravodajských jednotek, podporuje společné přístupy, metody a osvědčené postupy. Rovněž organizuje a usnadňuje zejména tyto činnosti:

2.   Finanční zpravodajská jednotka může orgánu podat žádost o pomoc týkající se jejích úkolů, v níž uvede druh pomoci, kterou žádá od zaměstnanců orgánu, zaměstnanců jedné nebo více finančních zpravodajských jednotek nebo obojích. Finanční zpravodajská jednotka, která žádá o pomoc, zajistí, aby byl poskytnut přístup ke všem informacím a údajům nezbytným pro poskytnutí takové pomoci. Orgán vede a pravidelně aktualizuje informace o konkrétních oblastech odborných znalostí a možnostech finančních zpravodajských jednotek poskytovat vzájemnou pomoc související s jejich úkoly.

3.   Orgán vynaloží veškeré úsilí, aby požadovanou pomoc poskytl, včetně zvážení podpory, poskytnuté vlastními lidskými zdroji, a také koordinací a usnadněním poskytování jakékoli formy dobrovolné pomoci jinými finančními zpravodajskými jednotkami.

4.   Na začátku každého roku informuje předseda orgánu generální radu ve složení pro finanční zpravodajské jednotky o lidských zdrojích, které může orgán vyčlenit na poskytování pomoci uvedené v odstavci 2 tohoto článku. Dojde-li v souvislosti s plněním úkolů uvedených v čl. 5 odst. 5 ke změnám v dostupnosti lidských zdrojů, informuje o tom předseda orgánu generální radu ve složení pro finanční zpravodajské jednotky.

1.   Orgán může usnadnit řešení v případě neshody mezi dvěma nebo více finančními zpravodajskými jednotkami ohledně jednotlivých případů týkajících se spolupráce, včetně výměny informací, podle směrnice (EU) 2024/1640. Účelem této mediace je sladit rozdílné názory finančních zpravodajských jednotek a přijmout nezávazné stanovisko.

2.   Pokud neshodu nelze vyřešit přímým kontaktem a dialogem mezi dotčenými finančními zpravodajskými jednotkami, zahájí orgán na žádost jedné nebo více těchto finančních zpravodajských jednotek mediační řízení. Orgán může rovněž navrhnout zahájení mediačního řízení z vlastního podnětu. Mediace se uskuteční pouze se souhlasem všech dotčených finančních zpravodajských jednotek.

3.   Mediační řízení se zahajuje před generální radou ve složení pro finanční zpravodajské jednotky. Všichni členové generální rady ve složení pro finanční zpravodajské jednotky, s výjimkou vedoucích finančních zpravodajských jednotek, jichž se neshoda týká, se pokusí sladit postoje finančních zpravodajských jednotek, jichž se neshoda týká, a dohodnou se na nezávazném stanovisku. V případě potřeby mohou být k účasti na mediačním řízení přizváni odborníci z Komise jako poradci.

4.   Generální rada ve složení pro finanční zpravodajské jednotky přijme pravidla pro mediační řízení včetně příslušných lhůt.

5.   Pokud se finanční zpravodajská jednotka, jíž se neshoda týká, odmítne mediačního řízení zúčastnit, informuje orgán a ostatní finanční zpravodajské jednotky, jichž se neshoda týká, o důvodech svého rozhodnutí ve lhůtě stanovené v pravidlech uvedených v odstavci 4.

6.   Do tří měsíců od přijetí nezávazného stanoviska uvedeného v odstavci 3 podají finanční zpravodajské jednotky, jichž se neshoda týká, generální radě ve složení pro finanční zpravodajské jednotky zprávu o opatřeních, která přijaly v reakci na stanovisko, nebo pokud nepřijaly opatření, o důvodech, proč tak neučinily.

1.   Orgán zajistí odpovídající, nepřetržitý a bezpečný hosting sítě FIU.net a správu, údržbu a rozvoj této sítě. Při zohlednění potřeb finančních zpravodajských jednotek orgán zajistí, aby se pro síť FIU.net používala nejmodernější a nejbezpečnější dostupná technologie, s výhradou analýzy nákladů a přínosů.

2.   Orgán zajišťuje nepřetržité fungování sítě FIU.net a udržuje ji aktualizovanou. Je-li to nezbytné pro podporu nebo posílení výměny informací a spolupráce mezi finančními zpravodajskými jednotkami a na základě potřeb finančních zpravodajských jednotek, navrhne a zavede nebo jinak zpřístupní modernizované nebo dodatečné funkce sítě FIU.net.

3.   Orgán je rovněž odpovědný za tyto úkoly týkající se sítě FIU.net:

4.   Pro účely plnění úkolů uvedených v odstavcích 1, 2 a 3 je orgán oprávněn uzavírat právně závazné smlouvy nebo dohody s externími poskytovateli služeb, a to po provedení příslušných auditů jejich bezpečnostních standardů.

5.   Orgán přijme a zavede opatření nezbytná pro plnění úkolů uvedených v tomto článku, včetně bezpečnostního plánu, plánu kontinuity provozu a plánu obnovy po havárii pro síť FIU.net.

6.   Generální rada ve složení pro finanční zpravodajské jednotky může jednomyslně rozhodnout o pozastavení přístupu finanční zpravodajské jednotky nebo jejího protějšku ve třetí zemi nebo instituce či jiného subjektu Unie k síti FIU.net, pokud má důvod se domnívat, že by takový přístup ohrozil provádění kapitoly III směrnice (EU) 2024/1640 a bezpečnost a důvěrnost informací v držení finančních zpravodajských jednotek, jež jsou vyměňovány prostřednictvím systému FIU.net, včetně případů, kdy existují obavy týkající se nedostatečné nezávislosti a autonomie finanční zpravodajské jednotky.

Při přijímání rozhodnutí o pozastavení přístupu finanční zpravodajské jednotky k síti FIU.net rozhoduje generální rada ve složení pro finanční zpravodajské jednotky jednomyslně hlasováním všech členů generální rady ve složení pro finanční zpravodajské jednotky, s výjimkou vedoucího dotčené finanční zpravodajské jednotky.

Generální rada ve složení pro finanční zpravodajské jednotky stanoví kritéria pro pozastavení přístupu k síti FIU.net a přijme pravidla pro pozastavení přístupu.

1.   Orgán zavede postup vzájemného hodnocení činností finančních zpravodajských jednotek podle kapitoly III směrnice (EU) 2024/1640 s cílem posílit soudržnost a účinnost činností finančních zpravodajských jednotek a usnadnit výměnu osvědčených postupů mezi nimi. Orgán vypracuje metody umožňující objektivní posouzení hodnocených finančních zpravodajských jednotek a pravidla pro provádění vzájemných hodnocení.

Při plánování a provádění vzájemných hodnocení se v relevantních případech náležitě zohlední posouzení, hodnocení a zprávy vypracované mezinárodními organizacemi a mezivládními orgány s pravomocí v oblasti prevence a odhalování praní peněz, souvisejících predikativních trestných činů a financování terorismu.

2.   Pro účely odstavce 1 zřídí orgán skupinu pro vzájemná hodnocení složenou ze zaměstnanců orgánu a zástupců finančních zpravodajských jednotek účastnících se vzájemného hodnocení.

3.   Vzájemné hodnocení činností finanční zpravodajské jednotky zahrnuje mimo jiné posouzení:

4.   O výsledcích vzájemného hodnocení vydá orgán zprávu. Tuto zprávu vypracují jeho zaměstnanci spolu s relevantními zaměstnanci finančních zpravodajských jednotek, kteří byli členy skupiny pro vzájemné hodnocení, a přijme ji výkonná rada poté, co obdrží připomínky generální rady ve složení pro finanční zpravodajské jednotky týkající se metodické konzistentnosti s ostatními zprávami o vzájemném hodnocení. Ve zprávě se uvedou zjištěné osvědčené postupy a případně návazná opatření, která jsou na základě vzájemného hodnocení považována za vhodná, přiměřená a nezbytná. Ta mohou být přijata v podobě obecných pokynů a doporučení podle článku 54 a v podobě stanovisek podle článku 55. Finanční zpravodajské jednotky vynaloží veškeré úsilí, aby se obecnými pokyny a doporučeními vydanými podle článku 54 řídily.

5.   Orgán zveřejní závěry vzájemného hodnocení na svých internetových stránkách a předloží Komisi stanovisko, pokud se s ohledem na výsledek vzájemného hodnocení nebo na jakékoli jiné informace, jež získal při plnění svých úkolů, domnívá, že by z hlediska Unie byla nezbytná další harmonizace pravidel Unie platných pro finanční zpravodajské jednotky.

6.   Dva roky od zveřejnění zprávy o vzájemném hodnocení předloží orgán navazující zprávu. Tuto zprávu vypracují zaměstnanci orgánu spolu s relevantními zaměstnanci finančních zpravodajských jednotek, kteří byli členy skupiny pro vzájemné hodnocení, a přijme ji výkonná rada poté, co obdrží připomínky generální rady ve složení pro finanční zpravodajské jednotky týkající se metodické konzistentnosti s ostatními zprávami o vzájemném hodnocení. Navazující zpráva zahrnuje posouzení přiměřenosti a účinnosti opatření přijatých finančními zpravodajskými jednotkami, které byly předmětem vzájemného hodnocení, v reakci na návazná opatření vyplývající ze zprávy o vzájemném hodnocení. Orgán zveřejní závěry navazující zprávy na svých internetových stránkách.

7.   Pro účely tohoto článku přijme výkonná rada každé dva roky pracovní plán vzájemných hodnocení, jenž odráží zkušenosti z minulých vzájemných hodnocení a jednání v generální radě ve složení pro finanční zpravodajské jednotky. Pracovní plán vzájemných hodnocení představuje samostatnou část ročního i víceletého pracovního programu a je součástí jednotného programového dokumentu. Každá finanční zpravodajská jednotka se účastní vzájemných hodnocení, která se jí týkají.

1.   Pokud Evropský parlament a Rada svěří Komisi pravomoc přijímat regulační technické normy prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování EU za účelem zajištění důsledné harmonizace v oblastech konkrétně stanovených legislativními akty uvedenými v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení, může orgán vypracovat návrhy regulačních technických norem. Návrhy regulačních technických norem předkládá orgán Komisi k přijetí. Současně tyto návrhy regulačních technických norem orgán pro informaci předloží Evropskému parlamentu a Radě.

Regulační technické normy jsou technické povahy, nepředstavují strategická či politická rozhodnutí a jejich obsah je vymezen legislativními akty, z nichž vycházejí.

Před předložením návrhů Komisi povede orgán otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem a provede analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů, ledaže by takové konzultace a analýzy byly značně nepřiměřené rozsahu a dopadu dotyčných návrhů regulačních technických norem nebo zvláštní naléhavosti příslušné záležitosti.

Do tří měsíců od obdržení návrhu regulační technické normy rozhodne Komise o tom, zda jej přijme. Komise včas informuje Evropský parlament a Radu, pokud návrh nemůže být přijat do tří měsíců. Komise může návrh regulační technické normy přijmout pouze částečně nebo v pozměněném znění, jestliže to vyžadují zájmy Unie.

Pokud Komise nehodlá přijmout návrh regulační technické normy nebo jej hodlá přijmout částečně nebo v pozměněném znění, zašle návrh regulační technické normy zpět orgánu s uvedením důvodů, proč nebyl přijat, nebo s uvedením důvodů pro své změny.

Komise zašle kopii tohoto dopisu Evropskému parlamentu a Radě. Orgán může pozměnit návrh regulační technické normy na základě změn navržených Komisí ve lhůtě šesti týdnů a opětovně jej předložit Komisi v podobě formálního stanoviska. Kopii svého formálního stanoviska zašle orgán Evropskému parlamentu a Radě.

Pokud orgán v uvedené šestitýdenní lhůtě pozměněný návrh regulační technické normy nepředloží nebo předloží návrh regulační technické normy, který nebyl pozměněn způsobem odpovídajícím změnám navrženým Komisí, může Komise tuto regulační technickou normu přijmout se změnami, které považuje za relevantní, nebo může tuto normu odmítnout.

Komise nesmí měnit obsah návrhu regulační technické normy vypracované orgánem bez předchozí koordinace s tímto orgánem, jak je stanoveno v tomto článku.

2.   Pokud orgán návrh regulační technické normy nepředloží ve lhůtě stanovené v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2, může Komise požádat o předložení tohoto návrhu v nové lhůtě. Nemůže-li orgán tuto novou lhůtu dodržet, včas o tom informuje Evropský parlament, Radu a Komisi.

3.   Pouze pokud orgán svůj návrh regulační technické normy Komisi nepředloží ve lhůtě podle odstavce 2, může Komise regulační technickou normu přijmout prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci bez návrhu orgánu.

Komise povede otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem a provede analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů, ledaže by takové konzultace a analýzy nebyly přiměřené rozsahu a dopadu těchto navržených regulačních technických norem nebo zvláštní naléhavosti příslušné záležitosti.

Návrh regulační technické normy Komise neprodleně předá Evropskému parlamentu a Radě.

Komise zašle svůj návrh regulační technické normy rovněž orgánu. Orgán může ve lhůtě šesti týdnů návrh regulační technické normy pozměnit a předložit jej Komisi v podobě formálního stanoviska. Kopii svého formálního stanoviska zašle orgán Evropskému parlamentu a Radě.

Pokud orgán pozměněný návrh regulační technické normy nepředloží v šestitýdenní lhůtě uvedené ve čtvrtém pododstavci, může Komise regulační technickou normu přijmout.

Pokud orgán pozměněný návrh regulační technické normy do šesti týdnů předloží, může Komise návrh regulační technické normy pozměnit na základě změn navržených orgánem nebo regulační technickou normu přijmout se změnami, které považuje za relevantní. Komise nesmí měnit obsah navržené regulační technické normy vypracované orgánem bez předchozí koordinace s tímto orgánem, jak je stanoveno v tomto článku.

4.   Regulační technické normy se přijímají ve formě nařízení či rozhodnutí. Slova „regulační technická norma“ musí být uvedena v názvu těchto nařízení či rozhodnutí. Tyto normy se vyhlašují v Úředním věstníku Evropské unie a vstupují v platnost dnem v nich stanoveným.

1.   Pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v článku 49 je svěřena Komisi na dobu čtyř let od 26. června 2024. Komise vypracuje zprávu o výkonu přenesené pravomoci nejpozději šest měsíců před koncem tohoto čtyřletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období.

2.   Přijetí regulační technické normy Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

3.   Pravomoc přijímat regulační technické normy je Komisi svěřena za podmínek stanovených v článcích 49, 51 a 52.

1.   Evropský parlament nebo Rada mohou proti regulační technické normě přijaté Komisí vyslovit námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne oznámení této normy. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.

2.   Pokud Evropský parlament ani Rada ve lhůtě uvedené v odstavci 1 námitky proti regulační technické normě nevysloví, zveřejní se v Úředním věstníku Evropské unie a vstupují v platnost dnem v nich stanoveným.

Pokud Evropský parlament i Rada informují Komisi o svém úmyslu námitky proti regulační technické normě nevyslovit, může být regulační technická norma zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupit v platnost před uplynutím lhůty uvedené v odstavci 1.

3.   Regulační technická norma nevstoupí v platnost, pokud proti ní Evropský parlament nebo Rada vysloví námitky ve lhůtě uvedené v odstavci 1. Orgán, který vyslovuje námitky proti regulační technické normě, je v souladu s článkem 296 Smlouvy o fungování EU odůvodní.

1.   V případě, že Komise neschválí návrh regulační technické normy nebo jej pozmění v souladu s článkem 49, informuje o této skutečnosti orgán, Evropský parlament a Radu a uvede důvody.

2.   Ve vhodných případech může Evropský parlament nebo Rada pozvat příslušného komisaře spolu s předsedou orgánu do jednoho měsíce od oznámení podle odstavce 1 na zasedání příslušného výboru Evropského parlamentu nebo na zasedání Rady k tomuto účelu svolané, aby přednesli a vysvětlili své rozdílné postoje.

1.   Pokud Evropský parlament a Rada svěří Komisi prováděcí pravomoc přijímat prováděcí technické normy prostřednictvím prováděcích aktů podle článku 291 Smlouvy o fungování EU v oblastech konkrétně vymezených v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení, může orgán vypracovat návrhy prováděcích technických norem. Prováděcí technické normy jsou technické povahy, nepředstavují strategická či politická rozhodnutí a jejich obsah vymezuje podmínky uplatňování uvedených aktů. Návrhy prováděcích technických norem předkládá orgán Komisi k přijetí. Současně tyto technické normy orgán pro informaci předloží Evropskému parlamentu a Radě.

Před předložením návrhu prováděcích technických norem Komisi povede orgán otevřené veřejné konzultace a provede analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů, ledaže by takové konzultace a analýzy byly značně nepřiměřené rozsahu a dopadu těchto návrhů prováděcích technických norem nebo zvláštní naléhavosti příslušné záležitosti.

Do tří měsíců od obdržení návrhu prováděcí technické normy rozhodne Komise o tom, zda tento návrh přijme. Komise může tuto lhůtu prodloužit o jeden měsíc. Komise včas informuje Evropský parlament a Radu, pokud návrh nemůže být přijat do tří měsíců. Komise může návrh prováděcí technické normy přijmout pouze zčásti nebo v pozměněném znění, jestliže to vyžadují zájmy Unie.

Pokud Komise nehodlá přijmout návrh prováděcí technické normy nebo jej hodlá přijmout zčásti nebo se změnami, zašle návrh zpět orgánu s uvedením důvodů pro nepřijetí, nebo s odůvodněním navrhovaných změn. Komise zašle kopii tohoto dopisu Evropskému parlamentu a Radě. Orgán může ve lhůtě šesti týdnů návrh prováděcí technické normy pozměnit na základě změn navržených Komisí a opětovně jej Komisi předložit v podobě formálního stanoviska. Kopii svého formálního stanoviska zašle orgán Evropskému parlamentu a Radě.

Pokud orgán v šestitýdenní lhůtě uvedené ve čtvrtém pododstavci nepředloží pozměněný návrh prováděcí technické normy nebo předloží návrh prováděcí technické normy, který nebyl pozměněn způsobem odpovídajícím změnám navrženým Komisí, může Komise přijmout danou prováděcí technickou normu se změnami, které považuje za relevantní, nebo může tuto normu odmítnout.

Komise nesmí měnit obsah návrhu prováděcí technické normy vypracované orgánem bez předchozí koordinace s tímto orgánem, jak je stanoveno v tomto článku.

2.   Pokud orgán návrh prováděcí technické normy nepředloží ve lhůtě stanovené v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2, může Komise požádat o předložení tohoto návrhu v nové lhůtě. Nemůže-li orgán tuto novou lhůtu dodržet, včas o tom informuje Evropský parlament, Radu a Komisi.

3.   Pouze pokud orgán svůj návrh prováděcí technické normy Komisi nepředloží ve lhůtách podle odstavce 2, může Komise prováděcí technickou normu přijmout prostřednictvím prováděcího aktu bez návrhu orgánu.

Komise povede otevřené veřejné konzultace o návrzích prováděcích technických norem a provede analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů, ledaže by takové konzultace a analýzy nebyly přiměřené rozsahu a dopadu dotyčných návrhů prováděcích technických norem nebo zvláštní naléhavosti příslušné záležitosti.

Návrh prováděcí technické normy Komise neprodleně předá Evropskému parlamentu a Radě.

Návrh prováděcí technické normy zašle Komise též orgánu. Orgán může ve lhůtě šesti týdnů návrh prováděcí technické normy pozměnit a předložit jej Komisi v podobě formálního stanoviska. Kopii svého formálního stanoviska zašle orgán Evropskému parlamentu a Radě.

Pokud orgán pozměněný návrh prováděcí technické normy v šestitýdenní lhůtě uvedené ve čtvrtém pododstavci nepředloží, může Komise prováděcí technickou normu přijmout.

Pokud orgán pozměněný návrh prováděcí technické normy ve lhůtě šesti týdnů předloží, může Komise návrh prováděcí technické normy pozměnit na základě změn navržených orgánem nebo prováděcí technickou normu přijmout se změnami, které považuje za relevantní.

Komise nesmí měnit obsah navržených prováděcích technických norem vypracovaných orgánem bez předchozí koordinace s tímto orgánem, jak je stanoveno v tomto článku.

4.   Prováděcí technické normy se přijímají v podobě nařízení nebo rozhodnutí. Slova „prováděcí technická norma“ musí být uvedena v názvu těchto nařízení a rozhodnutí. Tyto normy se vyhlašují v Úředním věstníku Evropské unie a vstupují v platnost dnem v nich stanoveným.

1.   S cílem zavést jednotné, účinné a efektivní postupy dohledu a postupy související s finančními zpravodajskými jednotkami a zajistit společné, důsledné a jednotné uplatňování práva Unie vydává orgán obecné pokyny a doporučení určené orgánům dohledu, orgánům dozoru, finančním zpravodajským jednotkám nebo povinným osobám.

2.   Orgán v příslušných případech povede otevřené veřejné konzultace o těchto obecných pokynech a doporučeních a provede analýzu souvisejících potenciálních nákladů a přínosů. Tyto konzultace a analýzy musí být přiměřené rozsahu, povaze a dopadům těchto obecných pokynů či doporučení. Pokud orgán otevřené veřejné konzultace nevede, uvede své důvody a zveřejní je.

3.   Orgány dohledu, orgány dozoru, finanční zpravodajské jednotky a povinné osoby vynaloží veškeré úsilí, aby se těmito obecnými pokyny a doporučeními řídili.

Do dvou měsíců od vydání obecných pokynů nebo doporučení každý orgán dohledu, orgán dozoru nebo finanční zpravodajská jednotka potvrdí, zda se těmito obecnými pokyny nebo doporučením řídí nebo hodlá řídit. V případě, že se orgán dohledu, orgán dozoru nebo finanční zpravodajská jednotka obecnými pokyny nebo doporučeními neřídí nebo nehodlá řídit, informuje o tom orgán a uvede své důvody.

Orgán zveřejní skutečnost, že se určitý orgán dohledu, orgán dozoru nebo finanční zpravodajská jednotka obecnými pokyny nebo doporučením neřídí nebo nehodlá řídit. Orgán může rovněž v jednotlivých případech rozhodnout o tom, že zveřejní důvody uvedené orgánem dohledu, orgánem dozoru nebo finanční zpravodajskou jednotkou, proč se určitými obecnými pokyny nebo doporučením neřídí. Orgán dohledu, orgán dozoru nebo finanční zpravodajská jednotka jsou o takovém zveřejnění předem informováni.

Pokud je to stanoveno v obecných pokynech či doporučení, musí povinné osoby jasným a podrobným způsobem podávat zprávu o tom, zda se těmito obecnými pokyny nebo doporučením řídí.

4.   Ve zprávě uvedené v čl. 64 odst. 4 písm. c) orgán uvede obecné pokyny a doporučení, jež vydal.

5.   Obecné pokyny a doporučení vydané orgánem nahrazují obecné pokyny a doporučení, které dříve vydal orgán EBA nebo orgány dozoru a finanční zpravodajské jednotky k téže věci. Obecné pokyny a doporučení vydané orgánem EBA nebo orgány dozoru a finančními zpravodajskými jednotkami podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 (40) a nařízení (EU) 2023/1113, jsou-li stále relevantní, zůstávají v platnosti, dokud se nezačnou používat nové obecné pokyny a doporučení vydané orgánem. Pro uplatňování nových obecných pokynů a doporučení orgán poskytne vhodné přechodné období.

1.   Na žádost Evropského parlamentu, Rady nebo Komise nebo z vlastního podnětu může orgán předkládat Evropskému parlamentu, Radě a Komisi stanoviska ke všem otázkám spadajícím do oblasti jeho působnosti.

2.   Žádost uvedená v odstavci 1 může zahrnovat konzultaci s jinými relevantními subjekty Unie, pokud jde o věci v jejich pravomoci, veřejnou konzultaci nebo technickou analýzu.

3.   Na žádost Evropského parlamentu, Rady nebo Komise může orgán poskytovat Evropskému parlamentu, Radě a Komisi technické poradenství v oblastech, na něž se vztahují legislativní akty uvedené v čl. 1 odst. 2.

1.   Generální rada má buď složení pro dohled podle odstavce 2, nebo složení pro finanční zpravodajské jednotky podle odstavce 3.

2.   Generální rada ve složení pro dohled se skládá z:

Vedoucí orgánů dohledu podle prvního pododstavce písm. b) v každém členském státě mají společně jeden hlas a dohodnou se na jednom společném zástupci pro každé konkrétní zasedání a hlasování, kterým je buď stálý zástupce, nebo ad hoc zástupce s hlasovacím právem. Pokud se body, které má generální rada projednávat ve složení pro dohled, týkají působnosti několika orgánů dohledu, může být jediný společný zástupce doprovázen zástupcem až dvou dalších orgánů dohledu, který nemá hlasovací právo.

Každý orgán dohledu, který má člena s hlasovacím právem na základě dohody ad hoc nebo stálé dohody, odpovídá za jmenování náhradníka na vysoké úrovni ze svého středu, který může nahradit člena generální rady s hlasovacím právem podle druhého pododstavce, pokud se tento člen nemůže zúčastnit.

3.   Generální rada ve složení pro finanční zpravodajské jednotky se skládá z:

Každá finanční zpravodajská jednotka jmenuje ze svého středu náhradníka na vysoké úrovni, který může nahradit vedoucího finanční zpravodajské jednotky uvedeného v prvním pododstavci písm. b), pokud se tento vedoucí nemůže zúčastnit.

4.   Generální rada může rozhodnout, že připustí účast pozorovatelů. Generální rada ve složení pro finanční zpravodajské jednotky může připustit jako pozorovatele na zasedání zejména zástupce OLAFu, Europolu, Eurojustu a EPPO, pokud se projednávají záležitosti spadající do jejich příslušných mandátů. Generální rada ve složení pro dohled připustí jako pozorovatele zástupce jmenovaného Radou dohledu ECB a zástupce každého z evropských orgánů dohledu, pokud se projednávají záležitosti spadající do jejich mandátů.

Okolnosti, za nichž mají být orgány, instituce a jiné subjekty Unie uvedené v prvním pododstavci zvány na zasedání generální rady, se stanoví v jednacím řádu generální rady a odrážejí dohodu dosaženou mezi orgánem a každým z těchto pozorovatelů.

Další pozorovatelé mohou být přijati ad hoc, pokud to schválí dvoutřetinová většina členů generální rady v příslušném složení, kteří mají hlasovací právo.

5.   Členové výkonné rady se mohou účastnit zasedání generální rady, a to ve složení pro dohled i ve složení pro finanční zpravodajské jednotky, bez hlasovacího práva, pokud se projednávají body spadající do jejich oblasti působnosti určené předsedou orgánu podle čl. 66 odst. 2.

1.   Generální rada může z vlastního podnětu nebo na žádost předsedy orgánu zřizovat vnitřní výbory ke konkrétním úkolům, které vykonává. Může pověřit určitými jednoznačně vymezenými úkoly a rozhodnutími vnitřní výbory, výkonnou radu nebo předsedu orgánu. Generální rada může takové pověření kdykoli odvolat.

2.   Vnitřní výbory předkládají generální radě k rozhodnutí veškeré závěry, k nimž dospěly.

3.   Členové výkonné rady se mohou účastnit zasedání vnitřních výborů v souladu s čl. 57 odst. 5.

4.   Generální rada ve složení pro finanční zpravodajské jednotky zřídí stálý výbor, který sestává z devíti jejích členů nebo zástupců s patřičnými odbornými znalostmi z příslušných vnitrostátních finančních zpravodajských jednotek a který ji podporuje při plnění jejích úkolů podle čl. 60 odst. 3, mimo jiné předkládáním návrhů a přípravou návrhů rozhodnutí.

Stálý výbor nemá rozhodovací pravomoci. Plní své úkoly v zájmu Unie jako celku a za naprosté transparentnosti spolupracuje s generální radou ve složení pro finanční zpravodajské jednotky.

Generální rada ve složení pro finanční zpravodajské jednotky přijme jednací řád stálého výboru. Složení stálého výboru zajistí spravedlivou rovnováhu a rotaci mezi členy nebo zástupci vnitrostátních finančních zpravodajských jednotek. Jeho devět členů jmenuje generální rada ve složení pro finanční zpravodajské jednotky.

1.   Při provádění úkolů svěřených jim tímto nařízením jednají předseda orgánu a členové generální rady ve složení pro dohled i ve složení pro finanční zpravodajské jednotky nezávisle a v obecném zájmu Unie jako celku a nevyžadují ani nepřijímají pokyny od orgánů, institucí či jiných subjektů Unie, od žádné vlády ani od žádného jiného veřejného nebo soukromého subjektu.

2.   Členské státy, orgány, instituce či jiné subjekty Unie ani žádný jiný veřejný či soukromý subjekt se nesmějí snažit ovlivňovat členy generální rady při plnění jejich úkolů.

3.   Generální rada stanoví ve svém jednacím řádu praktická opatření pro prevenci a řešení střetu zájmů.

1.   Generální rada ve složení pro dohled přijímá rozhodnutí týkající se úkolů uvedených v článcích 7 až 10 a jakákoli jiná rozhodnutí, která přijímat na základě tohoto nařízení.

2.   Generální rada ve složení pro dohled může poskytnout stanovisko k jakémukoli návrhu rozhodnutí připravenému výkonnou radou, které se týká vybraných povinných osob, v souladu s kapitolou II oddílem 3 a čl. 64 odst. 2.

Generální rada ve složení pro dohled a výkonná rada na základě dohody společně přijmou postupy a lhůty pro vydání stanoviska uvedeného v prvním pododstavci.

3.   Generální rada ve složení pro finanční zpravodajské jednotky plní úkoly a přijímá rozhodnutí uvedená v čl. 5 odst. 5 a kapitole II oddíle 6.

4.   Generální rada přijímá stanoviska, doporučení, obecné pokyny a rozhodnutí orgánu uvedené v kapitole II oddíle 7 ve vhodném složení s ohledem na předmět nástroje. Pokud se daný nástroj týká jak záležitostí souvisejících s dohledem, tak záležitostí souvisejících s finančními zpravodajskými jednotkami, generální rada ve složení pro dohled a generální rada ve složení pro finanční zpravodajské jednotky tato stanoviska, doporučení, obecné pokyny a rozhodnutí přijímají každá zvlášť. Stanoviska, doporučení a obecné pokyny se přijímají na základě návrhu příslušného vnitřního výboru.

5.   Generální rada hlasuje o návrzích regulačních technických norem uvedených v článku 49 a návrzích prováděcích technických norem uvedených v článku 53 v příslušném složení s ohledem na předmět norem a předkládá je Komisi k přijetí.

6.   Návrhy rozhodnutí, která má výkonná rada přijmout podle čl. 64 odst. 4 písm. a), c), e) a m), se konzultují s generální radou v obou složeních. Pokud se následné rozhodnutí přijaté výkonnou radou odchyluje od stanoviska generální rady, výkonná rada toto rozhodnutí písemně odůvodní.

7.   Generální rada přijme svůj jednací řád a zveřejní jej.

8.   Aniž jsou dotčeny čl. 63 odst. 3 a 4 a čl. 68 odst. 1 a 2, vykonává generální rada ve vztahu k předsedovi orgánu a pěti členům výkonné rady na plný úvazek po celou dobu jejich mandátu pravomoci, které služební řád svěřuje orgánu oprávněnému ke jmenování a které pracovní řád ostatních zaměstnanců svěřuje orgánu oprávněnému k uzavírání pracovních smluv (dále jen „pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování“).

1.   Rozhodnutí generální rady se přijímají prostou většinou členů. Každý člen s hlasovacím právem podle čl. 57 odst. 2 a 3 má jeden hlas. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy orgánu.

2.   Odchylně od odstavce 1 tohoto článku přijímá generální rada, pokud jde o akty uvedené v článcích 49, 53, 54 a 55 tohoto nařízení, rozhodnutí kvalifikovanou většinou svých členů v souladu s čl. 16 odst. 4 Smlouvy o EU.

Předseda orgánu nehlasuje o rozhodnutích uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce, o stanoviscích uvedených v čl. 60 odst. 2 ani o rozhodnutích týkajících se hodnocení činnosti výkonné rady podle čl. 63 odst. 5.

3.   Členové bez hlasovacího práva a pozorovatelé se neúčastní diskusí v generální radě ve složení pro dohled o jednotlivých povinných osobách, pokud legislativní akty uvedené v čl. 1 odst. 2 nestanoví jinak nebo pokud nerozhodnou jinak členové s hlasovacím právem.

4.   Odstavec 3 se nevztahuje na členy výkonné rady a zástupce ECB jmenovaného její Radou dohledu.

5.   Předseda orgánu může kdykoli požádat o hlasování. Aniž je dotčena tato výsada a účinnost rozhodovacích postupů orgánu, usiluje generální rada při rozhodování o dosažení shody.

1.   Zasedání generální rady svolává předseda orgánu.

2.   Generální rada koná řádné schůze pravidelně nejméně dvakrát ročně. Dále se schází z podnětu předsedy nebo na žádost alespoň jedné třetiny svých členů.

3.   Generální rada může k účasti na zasedání přizvat jako pozorovatele jakoukoli osobu, jejíž názor může být relevantní.

4.   Členům generální rady a jejich náhradníkům mohou být, s výhradou jejího jednacího řádu, na zasedáních nápomocni jejich poradci nebo odborníci.

5.   Generální radě je nápomocen sekretariát, který zajišťuje orgán.

6.   Předseda orgánu a pět členů výkonné rady na plný úvazek se neúčastní zasedání generální rady, na nichž se projednávají nebo rozhodují záležitosti týkající se výkonu jejich mandátu.

1.   Výkonná rada se skládá z:

Pokud výkonná rada vykonává úkoly podle čl. 64 odst. 4 písm. a) až l), je zástupce Komise oprávněn účastnit se rozprav a má přístup pouze k dokumentům týkajícím se těchto úkolů.

2.   Výkonný ředitel se účastní schůzí výkonné rady bez hlasovacího práva.

3.   Pokud jsou projednávána rozhodnutí uvedená v čl. 64 odst. 2 týkající se vybrané povinné osoby, může se člen generální rady ve složení pro dohled z členského státu, v němž je dotčená vybraná povinná osoba usazena, účastnit jednání na příslušných zasedáních výkonné rady.

Tento člen generální rady nesmí být přítomen hlasování po těchto jednáních.

4.   Členové výkonné rady podle odst. 1 písm. b) se vybírají na základě zásluh, schopností, znalostí, integrity, uznávaného postavení a zkušeností v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu a další příslušné kvalifikace v otevřeném výběrovém řízení, které se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

Komise vypracuje užší seznam kandidátů na pozici členů výkonné rady uvedených v odst. 1 písm. b). Evropský parlament může s kandidáty na užším seznamu vést slyšení.

Generální rada předloží Evropskému parlamentu návrh na jmenování členů výkonné rady uvedených v odst. 1 písm. b) na základě užšího seznamu vypracovaného Komisí. Poté, co Evropský parlament návrh schválí, přijme Rada prováděcí rozhodnutí o jmenování těchto členů výkonné rady. Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou.

V průběhu celého procesu jmenování se co nejvíce zohlední zásady genderové a zeměpisné vyváženosti.

5.   Funkční období členů výkonné rady podle odst. 1 písm. b) činí čtyři roky. V průběhu dvanácti měsíců před koncem jejich čtyřletého funkčního období provede generální rada v obou složeních nebo užší výbor vybraný z jejích členů a zahrnující zástupce Komise hodnocení těchto členů výkonné rady. Toto hodnocení zohlední posouzení výkonnosti každého z členů výkonné rady a budoucí úkoly a výzvy orgánu. Na jeho základě může generální rada v obou složeních Evropskému parlamentu navrhnout, aby bylo jejich funkční období jednou prodlouženo. Toto prodloužení lze provést pouze jednou. Poté, co Evropský parlament návrh generální rady schválí, přijme Rada prováděcí rozhodnutí o prodloužení funkčního období dotčeného člena či členů výkonné rady. Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou.

6.   Členové výkonné rady uvedení v odst. 1 písm. b) jednají nezávisle a objektivně v zájmu Unie jako celku a nevyžadují ani nepřijímají pokyny od orgánů, institucí ani jiných subjektů Unie, od žádné vlády ani od žádného jiného veřejného nebo soukromého subjektu. Orgány, instituce a jiné subjekty Unie, vlády členských států a veškeré další veřejné či soukromé subjekty tuto nezávislost respektují.

7.   Pokud některý z členů výkonné rady uvedených v odst. 1 písm. b) přestane splňovat podmínky požadované pro výkon jeho povinností nebo se dopustí závažného pochybení, může Rada z vlastního podnětu nebo na návrh Evropského parlamentu nebo generální rady v kterémkoli složení přijmout prováděcí rozhodnutí, jímž ho odvolá z funkce. Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou.

8.   Bývalí členové výkonné rady, včetně předsedy a místopředsedy orgánu, nesmějí po dobu 18 měsíců od ukončení výkonu funkce vykonávat výdělečnou činnost s:

Výkonná rada ve svých pravidlech pro předcházení a řízení střetu zájmů svých členů podle čl. 64 odst. 4 písm. e) upřesní okolnosti, za nichž je dán střet zájmů nebo za nichž by mohl být vnímán jako daný.

1.   Výkonná rada odpovídá za celkové plánování a plnění úkolů svěřených orgánu podle článku 5. Výkonná rada přijímá veškerá rozhodnutí orgánu s výjimkou rozhodnutí, která přijímá generální rada v souladu s článkem 60.

2.   Výkonná rada přijímá veškerá rozhodnutí určená vybraným povinným osobám za účelem výkonu pravomocí uvedených v čl. 6 odst. 1, přičemž zohlední návrh společného dohledového týmu vykonávajícího dohled nad vybranou povinnou osobou uvedeného v článku 16, návrh nezávislého vyšetřovacího týmu uvedeného v článku 27 a stanovisko generální rady k tomuto návrhu rozhodnutí podle čl. 60 odst. 2. Pokud se výkonná rada rozhodne od takového stanoviska odchýlit, písemně a podrobně svůj postup odůvodní.

3.   Výkonná rada přijímá rozhodnutí určená jednotlivým orgánům veřejné moci podle článků 14, 30 a 32 až 36.

4.   Výkonná rada má dále tyto úkoly:

5.   Výkonná rada vybere ze svých členů s hlasovacím právem místopředsedu orgánu. Místopředseda automaticky nahrazuje předsedu orgánu, nemůže-li plnit své povinnosti.

6.   Pokud jde o pravomoci uvedené v odst. 4 písm. h) tohoto článku, přijímá výkonná rada v souladu s čl. 110 odst. 2 služebního řádu rozhodnutí podle čl. 2 odst. 1 služebního řádu a článku 6 pracovního řádu ostatních zaměstnanců, kterým přenese příslušné pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele. Výkonný ředitel je oprávněn přenést tyto pravomoci na další osoby.

7.   Za mimořádných okolností může výkonná rada rozhodnutím dočasně pozastavit přenesení pravomocí orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a pravomocí, jež výkonný ředitel přenesl na další osoby, a vykonávat je sama nebo je přenést na některého ze svých členů nebo na zaměstnance jiného, než je výkonný ředitel.

1.   Do 30. listopadu každého roku přijme výkonná rada na základě návrhu předloženého výkonným ředitelem s přihlédnutím ke stanovisku Komise, a pokud jde o víceletý pracovní program, po konzultaci s Evropským parlamentem jednotný programový dokument obsahující víceletý pracovní program a roční pracovní program. Rozhodne-li se výkonná rada nezohlednit kterékoli prvky stanoviska Komise, důkladně své rozhodnutí odůvodní. Povinnost poskytnout důkladné odůvodnění se vztahuje na veškeré prvky vznesené Evropským parlamentem během konzultace. Výkonná rada předá jednotný programový dokument Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

Jednotný programový dokument je konečný po konečném přijetí souhrnného rozpočtu a v případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví.

2.   Roční pracovní program obsahuje podrobné cíle a předpokládané výsledky včetně ukazatelů výkonnosti. Obsahuje rovněž popis opatření, která mají být financována, a stanovení finančních a lidských zdrojů, které jsou na jednotlivá opatření přiděleny, v souladu se zásadami sestavování rozpočtu a řízení podle činností. Roční pracovní program musí být v souladu s víceletým pracovním programem. Musí v něm být jasně uvedeno, které úkoly byly ve srovnání s předchozím rozpočtovým rokem přidány, změněny nebo zrušeny.

3.   Je-li orgánu svěřen nový úkol, výkonná rada přijatý roční pracovní program změní.

Každá podstatná změna ročního pracovního programu se přijme stejným postupem jako původní roční pracovní program. Výkonná rada může přenést pravomoc k provádění nepodstatných změn ročního pracovního programu na výkonného ředitele.

4.   Víceletý pracovní program stanoví celkový strategický plán včetně cílů, očekávaných výsledků a ukazatelů výkonnosti. Stanoví rovněž plánování zdrojů včetně víceletého rozpočtu a zaměstnanců.

Plánování zdrojů se aktualizuje jednou ročně. Strategické plánování se aktualizuje podle potřeby.

1.   Výkonná rada přijímá rozhodnutí prostou většinou hlasů svých členů. Každý člen výkonné rady má jeden hlas. V případě rovnosti hlasů má rozhodující hlas předseda orgánu nebo místopředseda v případě, že předsedu zastupuje.

2.   Zástupce Komise má hlasovací právo vždy, když se projednávají a rozhodují záležitosti týkající se čl. 64 odst. 4 písm. a) až l).

3.   Jednací řád výkonné rady stanoví podrobnější pravidla hlasování, zejména podmínky, za nichž může některý člen zastupovat jiného člena.

1.   Výkonná rada na návrh výkonného ředitele jmenuje úředníka pro otázky základních práv. Úředníkem pro otázky základních práv může být některý ze stávajících zaměstnanců orgánu.

2.   Úředník pro otázky základních práv plní tyto úkoly:

3.   Výkonná rada zajistí, aby úředník pro otázky základních práv nevyžadoval ani nepřijímal žádné pokyny týkající se plnění jeho úkolů.

4.   Úředník pro otázky základních práv podává zprávy přímo výkonnému řediteli a vypracovává pravidelné zprávy o plnění úkolů uvedených v odstavci 2. Tyto zprávy se zpřístupňují výkonné radě.

1.   Předseda orgánu je vybírán na základě zásluh, schopností, znalostí, integrity, uznávaného postavení a zkušeností v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu a dalších příslušných kvalifikací v otevřeném výběrovém řízení, které se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie. Evropský parlament, Rada a generální rada jsou řádně a včas informovány v každé fázi tohoto řízení.

Komise vypracuje užší seznam alespoň dvou kvalifikovaných kandidátů na funkci předsedy orgánu. Evropský parlament a generální rada mohou s kandidáty na užším seznamu vést slyšení. Generální rada může k výsledkům svých slyšení vydat veřejné stanovisko nebo předložit své stanovisko Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

Komise předloží návrh na jmenování předsedy orgánu Evropskému parlamentu.

Poté, co Evropský parlament tento návrh schválí, přijme Rada prováděcí rozhodnutí o jmenování předsedy orgánu. Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou.

Odchylně od druhého pododstavce předloží Komise pro jmenování prvního předsedy orgánu po vstupu tohoto nařízení v platnost návrh na jmenování předsedy bez zapojení generální rady.

2.   Předseda orgánu jedná nezávisle a objektivně v zájmu Unie jako celku a nevyžaduje ani nepřijímá pokyny od orgánů, institucí ani jiných subjektů Unie, od žádné vlády ani od žádného jiného veřejného nebo soukromého subjektu. Orgány, instituce a jiné subjekty Unie, vlády členských států a veškeré další veřejné či soukromé subjekty tuto nezávislost respektují.

3.   Funkční období předsedy orgánu činí čtyři roky. V průběhu dvanácti měsíců před jeho koncem provede generální rada v obou složeních nebo užší výbor vybraný z členů generální rady včetně zástupce Komise hodnocení předsedy. Toto hodnocení zohlední výkonnost předsedy a budoucí úkoly a výzvy orgánu. Na jeho základě může Komise Evropskému parlamentu navrhnout, aby bylo funkční období předsedy prodlouženo. Toto prodloužení lze provést pouze jednou. Poté, co Evropský parlament návrh Komise schválí, přijme Rada prováděcí rozhodnutí o prodloužení funkčního období předsedy orgánu. Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou.

4.   Pokud předseda orgánu přestane splňovat podmínky požadované pro výkon svých povinností nebo se dopustí závažného pochybení, může Rada z vlastního podnětu nebo na návrh Evropského parlamentu nebo generální rady v kterémkoli složení přijmout prováděcí rozhodnutí, jímž ho odvolá z funkce. Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou.

5.   Pokud předseda orgánu odstoupí nebo se z jiného důvodu nemůže věnovat svým povinnostem, vykonává funkci předsedy místopředseda.

1.   Předseda orgánu zastupuje orgán a odpovídá za přípravu práce generální rady a výkonné rady, včetně stanovení pořadu jednání, svolávání a vedení všech zasedání a předkládání bodů k rozhodnutí.

2.   Předseda orgánu přidělí členům výkonné rady uvedeným v čl. 63 odst. 1 písm. b) konkrétní oblasti odpovědnosti v rámci úkolů orgánu na dobu jejich mandátu.

1.   Výkonný ředitel je zaměstnán jako dočasný zaměstnanec orgánu podle čl. 2 písm. a) pracovního řádu ostatních zaměstnanců.

2.   Výkonný ředitel vykonává své povinnosti v zájmu Unie a nezávisle na jakýchkoli konkrétních zájmech.

3.   Výkonný ředitel řídí orgán. Je odpovědný výkonné radě. Aniž jsou dotčeny pravomoci Komise a výkonné rady, jedná výkonný ředitel při plnění svých úkolů nezávisle a nevyžaduje ani nepřijímá pokyny od orgánů, institucí ani jiných subjektů Unie, od žádné vlády ani žádného jiného veřejného či soukromého subjektu.

4.   Výkonný ředitel je vybírán na základě zásluh a doložených administrativních, rozpočtových a řídících schopností na vysoké úrovni v otevřeném výběrovém řízení, které se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie, a je-li to vhodné, v jiném tisku nebo na webových stránkách. Komise vypracuje užší seznam alespoň dvou kvalifikovaných kandidátů na funkci výkonného ředitele. Výkonného ředitele jmenuje výkonná rada.

5.   Funkční období výkonného ředitele činí pět let. V průběhu devíti měsíců před jeho koncem provede výkonná rada hodnocení, které zohlední posouzení výkonnosti výkonného ředitele a budoucí úkoly a výzvy orgánu. Výkonná rada může s přihlédnutím k tomuto hodnocení funkční období výkonného ředitele jednou prodloužit.

Výkonná rada může ředitele na návrh Komise odvolat z funkce.

6.   Výkonný ředitel, jehož funkční období bylo prodlouženo, se na konci svého prodlouženého funkčního období nesmí účastnit dalšího výběrového řízení na tutéž pozici.

1.   Výkonný ředitel je odpovědný za každodenní řízení orgánu a usiluje o zajištění genderové a pokud možno zeměpisné vyváženosti v orgánu. Výkonný ředitel odpovídá zejména za:

2.   Výkonný ředitel přijme další nezbytná opatření, zejména pokud jde o přijetí vnitřních správních pokynů a zveřejňování oznámení, aby zajistil fungování orgánu v souladu s tímto nařízením.

3.   Výkonný ředitel rozhoduje o tom, zda je za účelem efektivního a účelného provádění úkolů orgánu nutné vyslat jednoho či více zaměstnanců do jednoho či více dalších členských států. Před rozhodnutím o zřízení místní kanceláře výkonný ředitel získá souhlas Komise, výkonné rady a jakéhokoli dotčeného členského státu. Rozhodnutím se určí rozsah činností, jež mají být v místní kanceláři prováděny, a to způsobem, který zabrání zbytečným nákladům a zdvojování administrativních funkcí orgánu. S dotčeným členským státem nebo dotčenými členskými státy se uzavře odpovídající dohoda.

1.   Orgán ustaví správní revizní komisi pro účely provádění vnitřního správního přezkumu rozhodnutí přijatých orgánem při výkonu pravomocí uvedených v článcích 21, 22, 23 a 77. Rozsah tohoto přezkumu je omezen na procesní a věcný soulad příslušných rozhodnutí s tímto nařízením.

2.   Správní revizní komise je složena z pěti osob, jež se těší vysoké vážnosti a prokázaly v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu vhodné znalosti a profesní zkušenosti, včetně zkušeností s dohledem v této oblasti, které nejsou současnými zaměstnanci orgánu ani orgánů dohledu v této oblasti, finančních zpravodajských jednotek nebo jiných orgánů, institucí a jiných subjektů členských států nebo Unie, které jsou zapojeny do plnění úkolů svěřených orgánu tímto nařízením. Správní revizní komise mít dostatečné zdroje a odborné znalosti k tomu, aby mohla posuzovat výkon pravomocí orgánu podle tohoto nařízení.

3.   Správní revizní komise rozhoduje na základě většiny nejméně tří z pěti členů.

1.   Členy správní revizní komise a dva náhradníky jmenuje generální rada ve složení pro dohled na funkční období pěti let, které může být jednou prodlouženo, na základě veřejné výzvy k vyjádření zájmu zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie. Nejsou vázáni žádnými pokyny.

2.   Členové správní revizní komise jednají nezávisle a ve veřejném zájmu a v orgánu neplní žádné jiné povinnosti. Za tímto účelem učiní veřejné prohlášení o závazcích a zájmech, v nichž uvedou jakékoli přímé nebo nepřímé zájmy, které by mohly být na újmu jejich nezávislosti, nebo uvedou, že žádné takové zájmy neexistují.

1.   Žádost o přezkum rozhodnutí přijatých orgánem podle čl. 6 odst. 1 a článků 21, 22, 23 a 77 může správní revizní komisi podat každá fyzická nebo právnická osoba, které je rozhodnutí určeno nebo které se přímo a osobně týká.

2.   Žádost o přezkum spolu s odůvodněním se podává orgánu písemně do jednoho měsíce od oznámení rozhodnutí osobě požadující přezkum, popřípadě není-li oznámeno, ode dne, kdy se o tomto rozhodnutí osoba požadující přezkum dozví.

3.   Po rozhodnutí o přípustnosti žádosti o přezkum vydá správní revizní komise stanovisko, a to ve lhůtě přiměřené naléhavosti dané věci, a v každém případě nejpozději dva měsíce od doručení žádosti, a předá záležitost výkonné radě za účelem přípravy nového rozhodnutí. Výkonná rada zohlední stanovisko správní revizní komise a neprodleně přijme nové rozhodnutí. Nové rozhodnutí původní rozhodnutí zruší a nahradí je buď rozhodnutím se stejným obsahem, nebo rozhodnutím s pozměněným obsahem.

4.   Žádost o přezkum podle odstavce 2 může obsahovat žádost o pozastavení uplatňování rozhodnutí, které je předmětem přezkumného řízení. Správní revizní komise může, pokud to podle jejího názoru okolnosti vyžadují, a s přihlédnutím ke stanovisku výkonné rady nařídit pozastavení uplatňování daného rozhodnutí do doby, než výkonná rada přijme nové rozhodnutí podle odstavce 3. Nerozhodne-li správní revizní komise o žádosti o pozastavení do 14 dnů, považuje se tato žádost za zamítnutou.

5.   Stanovisko vydané správní revizní komisí a nové rozhodnutí přijaté výkonnou radou podle tohoto článku se odůvodní a oznámí stranám.

6.   Orgán přijme rozhodnutí, kterým stanoví jednací řád správní revizní komise.

1.   Členové správní revizní komise se nesmějí účastnit žádného přezkumného řízení, pokud na něm mají jakýkoli osobní zájem, pokud dříve působili jako zástupci některého z účastníků řízení nebo pokud se podíleli na rozhodnutí, které je předmětem přezkumu.

2.   Člen správní revizní komise informuje správní revizní komisi, domnívá-li se, že by se z některého z důvodů uvedených v odstavci 1 nebo z jakéhokoli jiného důvodu neměl účastnit přezkumného řízení.

3.   Každý účastník přezkumného řízení může vznést námitku proti kterémukoli členu správní revizní komise z jakéhokoli důvodu uvedeného v odstavci 1 nebo z důvodu podezření z podjatosti tohoto člena. Námitka není přípustná, jestliže účastník přezkumného řízení učinil procesní úkon, i když mu byl známo, že existuje důvod pro námitku. Námitka se nesmí zakládat na státní příslušnosti členů.

4.   V případech uvedených v odstavcích 2 a 3 rozhodne správní revizní komise o dalším postupu bez účasti dotčeného člena. Při přijímání uvedeného rozhodnutí nahrazuje dotčeného člena ve správní revizní komisi jeho náhradník.

1.   Na zaměstnance orgánu se ve všech záležitostech, které nejsou upraveny tímto nařízením, vztahují služební řád, pracovní řád ostatních zaměstnanců a pravidla přijatá na základě dohody mezi orgány Unie k provedení těchto řádů.

2.   Odchylně od odstavce 1 tohoto článku mají předseda orgánu a členové výkonné rady uvedení v čl. 63 odst. 1 písm. b) stejné postavení jako člen a vedoucí soudní kanceláře Tribunálu, pokud jde o funkční požitky a důchodový věk, jak jsou vymezeny v nařízení Rady (EU) 2016/300 (43). V aspektech, které neupravuje toto nařízení ani nařízení (EU) 2016/300, se obdobně použijí služební řád a pracovní řád ostatních zaměstnanců.

3.   Výkonná rada po dohodě s Komisí přijme nezbytná prováděcí opatření v souladu s článkem 110 služebního řádu.

4.   Orgán může využít vyslaných národních odborníků nebo jiných zaměstnanců, kteří nejsou jeho zaměstnanci, včetně delegátů finančních zpravodajských jednotek.

5.   Výkonná rada přijme pravidla týkající se zaměstnanců z členských států, kteří mají být vysláni do orgánu, a podle potřeby je aktualizuje. Tato pravidla zahrnují zejména finanční ujednání týkající se těchto dočasných přidělení, včetně pojištění a odborné přípravy. Tato pravidla zohlední skutečnost, že zaměstnanci jsou vysíláni a mají být nasazováni jako zaměstnanci orgánu. Musí zahrnovat ustanovení o podmínkách vyslání. Je-li to relevantní, usiluje výkonná rada o zajištění konzistence s pravidly vztahujícími se na náhradu výdajů na služební cesty statutárních zaměstnanců.

1.   Na členy generální rady a výkonné rady a na všechny zaměstnance orgánu, včetně úředníků dočasně přidělených z členských států a všech dalších osob plnících úkoly pro orgán na smluvním základě, se vztahuje povinnost zachovávat profesní tajemství ve smyslu článku 339 Smlouvy o fungování EU a článku 67 směrnice (EU) 2024/1640, a to i po skončení jejich funkcí.

2.   Výkonná rada zajistí, aby se na osoby, které přímo či nepřímo, trvale či příležitostně poskytují jakékoli služby související s úkoly orgánu, včetně úředníků orgánu a jiných osob pověřených pro tento účel výkonnou radou nebo jmenovaných orgány veřejné moci a finančními zpravodajskými jednotkami, vztahovala povinnost zachovávat profesní tajemství rovnocenná povinnosti podle odstavce 1.

3.   Pro účely plnění úkolů, které jsou mu svěřeny tímto nařízením, je orgán v mezích a za podmínek stanovených v aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 oprávněn vyměňovat si informace s orgány a subjekty Unie nebo s vnitrostátními orgány a subjekty v případech, kdy tyto akty dovolují finančním orgánům dozoru sdělovat uvedeným subjektům informace nebo kdy mohou členské státy takové sdělování informací podle použitelného práva Unie stanovit.

4.   Orgán stanoví prováděcí opatření k pravidlům pro zachování důvěrnosti uvedeným v odstavcích 1 a 2.

5.   Orgán uplatňuje rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 (44).

1.   Orgán přijme vlastní bezpečnostní pravidla rovnocenná bezpečnostním pravidlům Komise na ochranu utajovaných informací Evropské unie (EUCI) a citlivých neutajovaných informací, jak jsou stanovena rozhodnutím Komise (EU, Euratom) 2015/443 (45) a rozhodnutím (EU, Euratom) 2015/444. Bezpečnostní pravidla orgánu zahrnují mimo jiné ustanovení o výměně, zpracovávání a uchovávání těchto informací. Výkonná rada přijme bezpečnostní pravidla orgánu po schválení Komisí.

2.   Jakékoli správní dohody o výměně utajovaných informací s relevantními orgány třetí země nebo, při neexistenci takového ujednání, jakékoli výjimečné ad hoc poskytnutí utajovaných informací Evropské unie uvedeným orgánům musí předem schválit Komise.

1.   Orgán zavede zvláštní kanály pro oznamování, které mu umožní přijímat a zpracovávat informace poskytnuté osobami o skutečném či možném porušení:

2.   Osoby, které podávají oznámení prostřednictvím těchto kanálů, a dotčené osoby požívají v příslušných případech ochrany podle směrnice (EU) 2019/1937.

3.   Po předložení zpráv podle čl. 60 odst. 4 směrnice (EU) 2024/1640 orgány dohledu v nefinančním sektoru si od nich může orgán vyžádat dodatečné informace o tom, jak na základě obdržených zpráv postupovaly. Tyto orgány dohledu požadované informace neprodleně poskytnou, ale nezveřejní informace, které mohou vést k identifikaci oznamující osoby.

1.   Orgán naváže a udržuje úzkou spolupráci s evropskými orgány dohledu, zejména při vypracovávání návrhů regulačních nebo prováděcích technických norem, obecných pokynů nebo doporučení v jejich oblastech působnosti.

2.   Do 27. června 2025 uzavře orgán s evropskými orgány dohledu memorandum o porozumění, v němž stanoví, jak hodlají spolupracovat při plnění svých úkolů podle práva Unie.

1.   Orgán spolupracuje a vyměňuje si informace s orgány jinými než orgány pro boj proti praní peněz a financování terorismu, a při zachování důvěrnosti a zásady, že dané informace potřebují znát, i s dalšími vnitrostátními orgány a subjekty příslušnými pro zajištění souladu se směrnicemi 2009/110/ES, 2009/138/ES, 2014/17/EU, 2014/65/EU a (EU) 2015/2366, a s evropskými orgány dohledu, v jejich oblastech působnosti.

2.   Orgán uzavře s orgány obezřetnostního dohledu ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 40 nařízení (EU) č. 575/2013, evropskými orgány dohledu a dalšími vnitrostátními orgány příslušnými pro zajištění souladu s nařízením (EU) 2023/1114 memorandum o porozumění, které obecně stanoví, jak budou spolupracovat a vyměňovat si informace při plnění svých úkolů v oblasti dohledu podle práva Unie ve vztahu k vybraným a nevybraným povinným osobám.

Považuje-li to za nezbytné, může orgán uzavřít s kterýmkoli z orgánů nebo subjektů uvedených v odstavci 1 memorandum o porozumění, které obecně stanoví, jak budou spolupracovat a vyměňovat si informace při plnění svých úkolů v oblasti dohledu podle práva Unie ve vztahu k vybraným a nevybraným povinným osobám.

3.   Do 27. června 2025 uzavře orgán a ECB memorandum o porozumění, v němž stanoví praktické způsoby spolupráce a výměny informací při plnění svých úkolů podle práva Unie.

4.   Orgán zajistí účinnou spolupráci a výměnu informací mezi všemi orgány dohledu v systému dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu a relevantními orgány a subjekty uvedenými v odstavci 1, a to i s ohledem na přístup k informacím a údajům v centrální databázi pro boj proti praní peněz a financování terorismu uvedené v článku 11.

1.   Je-li to relevantní pro plnění úkolů uvedených v kapitole II, může orgán zřídit přeshraniční partnerství pro sdílení informací v souladu se základními právy a soudními procesními zárukami nebo se účastnit partnerství pro sdílení informací zřízených v jednom nebo více členských státech s cílem podpořit předcházení praní peněz, souvisejícím predikativním trestným činům a financování terorismu a boj proti nim. Účast orgánu v již existujícím partnerství podléhá souhlasu orgánů, které takové partnerství vytvořily.

2.   Pokud orgán zřídí přeshraniční partnerství pro sdílení informací, zajistí, aby partnerství splňovalo požadavky čl. 75 odst. 3, 4 a 5 nařízení (EU) 2024/1624. Vedle povinných osob může orgán vyzvat příslušné orgány uvedené v čl. 2 odst. 1 bodě 44 písm. a), b) a c) uvedeného nařízení, jakož i instituce a jiné subjekty Unie, které se podílejí na předcházení praní peněz, souvisejícím predikativním trestným činům a financování terorismu a boji proti nim, k účasti na tomto partnerství, pokud je tato účast relevantní pro plnění jejich úkolů a pravomocí. Na základě jednomyslného souhlasu zúčastněných členů mohou být k účasti na zasedáních partnerství příležitostně přizvány další třetí strany.

1.   Orgán může uzavírat pracovní ujednání s orgány Unie, decentralizovanými agenturami Unie a dalšími subjekty Unie působícími v oblasti prosazování práva a justiční spolupráce. Tato pracovní ujednání mohou být strategické, operativní nebo technické povahy a zaměřují se zejména na usnadnění spolupráce a výměny informací mezi svými stranami. Pracovní ujednání nepředstavují základ umožňující výměnu osobních údajů a nejsou pro Unii a její členské státy závazná.

2.   Orgán naváže a udržuje úzké vztahy s OLAFem, Europolem, Eurojustem a EPPO. Za tímto účelem s nimi uzavře zvláštní pracovní ujednání stanovující podrobnosti jejich spolupráce. Cílem těchto vztahů je zejména zajistit výměnu operativních a strategických informací a trendů v souvislosti s hrozbami praní peněz a financování terorismu, kterým Unie čelí.

3.   Za účelem podpory a usnadnění hladké spolupráce mezi orgánem a Europolem, Eurojustem a EPPO se v dohodách o pracovních podmínkách s nimi stanoví zejména možnost vysílat styčné důstojníky do prostor těchto orgánů a podmínky za tímto účelem.

1.   Za účelem dosažení cílů stanovených v tomto nařízení, a aniž jsou dotčeny příslušné pravomoci členských států a orgánů Unie, může orgán navazovat kontakty a uzavírat správní dohody s orgány pro boj proti praní peněz a financování terorismu ve třetích zemích, které mají regulační a dohledové pravomoci a pravomoci související s finančními zpravodajskými jednotkami v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, jakož i s mezinárodními organizacemi a správními orgány třetích zemí. Z těchto dohod nevyplývají pro Unii a její členské státy žádné právní závazky a ani nebrání členským státům a jejich příslušným orgánům v uzavírání dvoustranných nebo vícestranných dohod s těmito třetími zeměmi.

2.   Za účelem zavedení jednotných, účinných a efektivních postupů v Unii a posílení mezinárodní koordinace a spolupráce v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu může orgán vypracovat vzory správních dohod. Orgány dohledu a finanční zpravodajské jednotky se vynasnaží tyto vzory dohod používat.

3.   Pokud se součinnost několika orgánů dohledu a finančních zpravodajských jednotek Unie s orgány třetích zemí týká záležitostí spadajících do působnosti úkolů orgánu, které jsou stanoveny v článku 5, má orgán vedoucí úlohu při usnadňování této součinnosti, je-li to nutné. Touto úlohou orgánu nejsou dotčeny pravidelné interakce orgánů dohledu a finančních zpravodajských jednotek s orgány třetích zemí.

4.   Orgán v mezích svých pravomocí podle tohoto nařízení a legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 přispívá k jednotnému, společnému, důslednému a účinnému zastupování zájmů Unie na mezinárodních fórech, mimo jiné tím, že je nápomocen Komisi při plnění jejích úkolů souvisejících s členstvím Komise ve Finančním akčním výboru a podporuje práci a cíle Egmontské skupiny finančních zpravodajských jednotek.