(EU) 2024/1620Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1620 ze dne 31. května 2024, kterým se zřizuje Orgán pro boj proti praní peněz a financování terorismu a mění nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010 a (EU) č. 1095/2010Text s významem pro EHP.

Publikováno: Úř. věst. L 1620, 19.6.2024 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 31. května 2024 Autor předpisu: Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od: 26. června 2024 Nabývá účinnosti: 1. července 2025
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Konsolidované znění předpisu s účinností od 10. listopadu 2025

Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2024/1620

ze dne 31. května 2024,

kterým se zřizuje Orgán pro boj proti praní peněz a financování terorismu a mění nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010 a (EU) č. 1095/2010

(Text s významem pro EHP)

(Úř. věst. L 1620 19.6.2024, s. 1)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  Č.

Strana

Datum

►M1

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2025/2088  ze dne 8. října 2025,

  L 2088

1

21.10.2025




▼B

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2024/1620

ze dne 31. května 2024,

kterým se zřizuje Orgán pro boj proti praní peněz a financování terorismu a mění nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010 a (EU) č. 1095/2010

(Text s významem pro EHP)



KAPITOLA I

ZŘÍZENÍ, PRÁVNÍ POSTAVENÍ A DEFINICE

Článek 1

Zřízení a působnost

1.  
Zřizuje se Orgán pro boj proti praní peněz a financování terorismu (dále jen „orgán“).
2.  
Orgán jedná v mezích pravomocí svěřených tímto nařízením, zejména pravomocí stanovených v článku 6, a v oblasti působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1113, směrnice (EU) 2024/1640 a nařízení (EU) 2024/1624, jakož i všech směrnic, nařízení a rozhodnutí vycházejících z těchto aktů, všech dalších právně závazných aktů Unie, které orgánu svěřují úkoly, a vnitrostátních právních předpisů, kterými se provádějí směrnice (EU) 2024/1640 a jiné směrnice, které svěřují úkoly orgánům dohledu.
3.  

Cílem orgánu je chránit veřejný zájem, stabilitu a integritu finančního systému Unie a řádné fungování vnitřního trhu tím, že:

a) 

předchází využívání finančního systému Unie k praní peněz a financování terorismu;

b) 

přispívá k zjišťování a hodnocení rizik a hrozeb praní peněz a financování terorismu na celém vnitřním trhu, jakož i rizik a hrozeb pocházejících zvenčí Unie, které mají nebo mohou mít dopad na vnitřní trh;

c) 

zajišťuje kvalitní dohled v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu na celém vnitřním trhu;

d) 

přispívá ke sbližování dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu na celém vnitřním trhu;

e) 

přispívá k harmonizaci postupů finančních zpravodajských jednotek při odhalování podezřelých transakcí nebo činností;

f) 

podporuje a koordinuje výměnu informací mezi finančními zpravodajskými jednotkami a mezi finančními zpravodajskými jednotkami a dalšími příslušnými orgány.

Tímto nařízením nejsou dotčeny pravomoci Komise zajišťovat dodržování práva Unie, zejména na základě článku 258 Smlouvy o fungování EU.

Článek 2

Definice

1.  

Pro účely tohoto nařízení se vedle definic uvedených v článku 2 nařízení (EU) 2024/1624 a článku 2 směrnice (EU) 2024/1640 použijí tyto definice:

1) 

„vybranou povinnou osobou“ se rozumějí úvěrová instituce, finanční instituce nebo skupina úvěrových institucí nebo finančních institucí na nejvyšší úrovni konsolidace v Unii v souladu s použitelnými účetními standardy, které jsou pod přímým dohledem orgánu podle článku 13;

2) 

„nevybranou povinnou osobou“ se rozumějí úvěrová instituce, finanční instituce nebo skupina úvěrových institucí nebo finančních institucí na nejvyšší úrovni konsolidace v Unii v souladu s použitelnými účetními standardy jiné než vybraná povinná osoba;

3) 

„systémem dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu“ se rozumějí orgán a orgány dohledu v členských státech;

4) 

„orgánem jiným než orgán pro boj proti praní peněz a financování terorismu“ se rozumějí:

a) 

příslušný orgán ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 40 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ( 1 );

b) 

Evropská centrální banka (ECB) při plnění úkolů, které jí byly svěřeny nařízením (EU) č. 1024/2013;

c) 

orgán příslušný k řešení krize určený podle článku 3 směrnice 2014/59/EU;

d) 

určený orgán ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 18 směrnice 2014/49/EU;

e) 

příslušný orgán ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 35 nařízení (EU) 2023/1114;

Článek 3

Právní postavení

1.  
Orgán je subjektem Unie a má právní subjektivitu.
2.  
V každém členském státě požívá orgán nejširší způsobilosti k právům a právním úkonům přiznané právnickým osobám vnitrostátním právem. Může zejména nabývat a zcizovat movitý a nemovitý majetek a vystupovat před soudem.
3.  
Orgán zastupuje jeho předseda.

Článek 4

Sídlo

Orgán má sídlo ve Frankfurtu nad Mohanem v Německu.

KAPITOLA II

ÚKOLY A PRAVOMOCI ORGÁNU

ODDÍL 1

Úkoly a pravomoci

Článek 5

Úkoly

1.  

Orgán plní tyto úkoly, pokud jde o rizika praní peněz a financování terorismu, kterým čelí vnitřní trh:

a) 

sleduje vývoj na vnitřním trhu a vyhodnocuje hrozby, zranitelná místa a rizika v souvislosti s praním peněz a financováním terorismu;

b) 

sleduje vývoj ve třetích zemích a vyhodnocuje hrozby, zranitelná místa a rizika v souvislosti s jejich systémy boje proti praní peněz a financování terorismu, které mají nebo mohou mít dopad na vnitřní trh;

c) 

shromažďuje a analyzuje informace z vlastní dohledové činnosti a z činnosti orgánů dozoru a orgánů dohledu o nedostatcích zjištěných v tom, jak povinné osoby uplatňují pravidla boje proti praní peněz a financování terorismu, o jejich rizikové expozici, o uložených sankcích a o přijatých nápravných opatřeních;

d) 

zřídí centrální databázi pro boj proti praní peněz a financování terorismu s informacemi shromážděnými od orgánů dohledu nebo vyplývajícími z činnosti orgánu a průběžně ji aktualizuje;

e) 

analyzuje informace shromážděné v centrální databázi a sdílí tyto analýzy s orgány dozoru, orgány dohledu a orgány jinými než orgány pro boj proti praní peněz a financování terorismu, které je potřebují znát, a při zachování důvěrnosti;

f) 

podporuje analýzu rizik praní peněz a financování terorismu a neuplatňování cílených finančních sankcí a vyhýbání se těmto sankcím, pokud tím dochází k ovlivnění vnitřního trhu, jak je uvedeno v článku 7 směrnice (EU) 2024/1640;

g) 

podporuje, usnadňuje a posiluje spolupráci a výměnu informací mezi povinnými osobami a orgány dozoru, orgány dohledu a orgány jinými než orgány pro boj proti praní peněz a financování terorismu s cílem dosáhnout obecné shody, pokud jde o rizika praní peněz a financování terorismu a hrozby, kterým čelí vnitřní trh, a to i formou účasti na partnerstvích pro účely sdílení informací v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu;

h) 

vydává publikace a poskytuje školení a jiné služby na vyžádání s cílem zvyšovat povědomí o rizicích praní peněz a financování terorismu a řešit je;

i) 

informuje Komisi o případech, kdy při plnění svých úkolů zjistí, že členský stát provedl směrnici (EU) 2024/1640 nesprávně nebo neúplně;

j) 

plní další konkrétní úkoly stanovené v tomto nařízení nebo v jiných legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2;

▼M1

k) 

je Komisi nápomocen při přezkumu uplatňování příslušných regulačních technických norem a prováděcích technických norem přijatých Komisí, přezkoumává provádění obecných pokynů a doporučení vydaných orgánem a v případě potřeby navrhuje změny, včetně změn s cílem:

i) 

odstranit nadbytečné nebo zastaralé požadavky na podávání zpráv a minimalizovat náklady při zachování použitelnosti a kvality údajů;

ii) 

zajistit, aby požadavky na podávání zpráv byly proporcionální a standardizované; a

iii) 

řešit mezery v právních předpisech týkajících se požadavků na podávání zpráv.

▼B

2.  

Ve vztahu k vybraným povinným osobám plní orgán tyto úkoly:

a) 

zajišťuje, aby vybrané povinné osoby splňovaly požadavky, které se na ně vztahují podle nařízení (EU) 2024/1624 a (EU) 2023/1113, včetně povinností souvisejících s prováděním cílených finančních sankcí;

b) 

provádí dohledové přezkumy a hodnocení na úrovni jednotlivých osob a celé skupiny s cílem určit, zda jsou vnitřní strategie, postupy a kontroly zavedené vybranými povinnými osobami přiměřené k tomu, aby tyto povinné osoby splňovaly požadavky, které se na ně vztahují, a na základě těchto dohledových přezkumů a hodnocení ukládá konkrétní požadavky, uplatňuje správní opatření a ukládá peněžité sankce a penále podle článků 21, 22 a 23;

c) 

účastní se dohledu v rámci celé skupiny, zejména v kolegiích dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, a to i v případě, že je vybraná povinná osoba součástí skupiny, která má ústředí, dceřiné společnosti nebo pobočky mimo Unii;

d) 

vypracovává a aktualizuje systém hodnocení rizik a zranitelných míst vybraných povinných osob za účelem poskytování informací pro dohledové činnosti orgánu a orgánů dohledu, a to i prostřednictvím shromažďování údajů od těchto osob pomocí strukturovaných dotazníků a jiných on-line nebo off-line nástrojů;

3.  

Ve vztahu k finančním orgánům dozoru plní orgán tyto úkoly:

a) 

vede aktualizovaný seznam finančních orgánů dozoru v Unii;

b) 

provádí pravidelná hodnocení s cílem zajistit, aby všechny finanční orgány dozoru měly patřičné zdroje, pravomoci a strategie nezbytné pro plnění svých úkolů v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, a výsledky těchto hodnocení zpřístupňuje;

c) 

v odpověď na žádost finančních orgánů dozoru vůči orgánu o převzetí přímého dohledu nebo z vlastního podnětu přijímá za výjimečných okolností, které vyžadují jeho zásah, vhodná opatření týkající se dodržování požadavků nevybranými povinnými osobami nebo jejich rizikové expozice;

d) 

usnadňuje fungování kolegií dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu ve finančním sektoru;

e) 

ve spolupráci s finančními orgány dozoru přispívá ke sbližování postupů dohledu a podpoře vysokých standardů dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, a to i ve vztahu k ověřování dodržování požadavků v této oblasti týkajících se cílených finančních sankcí;

f) 

koordinuje výměnu zaměstnanců a informací mezi finančními orgány dozoru v Unii v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu;

g) 

poskytuje finančním orgánům dozoru pomoc v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu na základě jejich konkrétních žádostí, včetně žádostí o mediaci mezi finančními orgány dozoru;

h) 

se závazným účinkem řeší neshody mezi finančními orgány dozoru ohledně opatření, která mají být přijata ve vztahu k povinné osobě, a to i v kontextu kolegií dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, na základě konkrétní žádosti uvedené v písmenu g);

4.  

Ve vztahu k nefinančním orgánům dozoru plní orgán tyto úkoly:

a) 

vede aktualizovaný seznam nefinančních orgánů dozoru v Unii;

b) 

koordinuje vzájemná hodnocení standardů a postupů dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu;

c) 

v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu vyšetřuje případy možného porušení nebo neuplatnění práva Unie nefinančními orgány dozoru a orgány veřejné moci dohlížejícími na orgány stavovské samosprávy, vydává doporučení k nápravě zjištěných případů porušení, a pokud se orgány dozoru nebo orgány veřejné moci těmito doporučeními neřídí, vydává varování určující opatření, která je třeba přijmout ke zmírnění následků porušení;

d) 

provádí pravidelné přezkumy s cílem zajistit, aby všechny nefinanční orgány dozoru měly patřičné zdroje a pravomoci nezbytné pro plnění svých úkolů v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu;

e) 

přispívá ke sbližování postupů dohledu a podpoře vysokých standardů dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu;

f) 

usnadňuje fungování kolegií dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu v nefinančním sektoru;

g) 

poskytuje pomoc nefinančním orgánům dozoru na základě jejich konkrétních žádostí, například žádostí o mediaci mezi nefinančními orgány dozoru v případě neshody ohledně opatření, která mají být přijata ve vztahu k povinné osobě, a to i v kontextu kolegií dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu.

Pokud je dohled nad určitými odvětvími na vnitrostátní úrovni svěřen orgánům stavovské samosprávy, vykonává orgán úkoly stanovené v prvním pododstavci ve vztahu k orgánům dohledu, které dohlížejí na činnost těchto orgánů.

5.  

Ve vztahu k finančním zpravodajským jednotkám a jejich činnosti v členských státech plní orgán tyto úkoly:

a) 

vede aktualizovaný seznam finančních zpravodajských jednotek v rámci Unie;

b) 

sleduje změny právního rámce finančních zpravodajských jednotek a jejich organizace se zaměřením na zdroje pro plnění jejich úkolů;

c) 

podporuje práci finančních zpravodajských jednotek a přispívá ke zlepšení spolupráce a koordinace mezi nimi;

d) 

přispívá k určování a výběru relevantních případů pro provádění společných analýz finančními zpravodajskými jednotkami;

e) 

vypracovává vhodné metody a postupy pro provádění společných analýz přeshraničních případů finančními zpravodajskými jednotkami;

f) 

vytváří, koordinuje, organizuje a usnadňuje provádění společných analýz vykonávaných finančními zpravodajskými jednotkami;

g) 

poskytuje pomoc finančním zpravodajským jednotkám na základě jejich konkrétních žádostí, například žádostí o mediaci v případě neshody mezi finančními zpravodajskými jednotkami;

h) 

provádí vzájemná hodnocení činností finančních zpravodajských jednotek s cílem posílit jejich soudržnost a účinnost a zjišťovat osvědčené postupy;

i) 

vyvíjí a zpřístupňuje finančním zpravodajským jednotkám služby a nástroje, které posilují jejich analytické schopnosti, jakož i služby a nástroje v oblasti IT a umělé inteligence pro bezpečné sdílení informací, mimo jiné prostřednictvím hostingu sítě FIU.net;

j) 

rozvíjí, sdílí a podporuje odborné znalosti o metodách odhalování, analýzy a šíření informací o podezřelých transakcích;

k) 

poskytuje finančním zpravodajským jednotkám na jejich žádost specializované školení a pomoc, včetně poskytování finanční podpory, v mezích svých cílů a v souladu s personálními a rozpočtovými zdroji, které má k dispozici;

l) 

na žádost finančních zpravodajských jednotek podporuje jejich součinnost s povinnými osobami poskytováním odborných znalostí povinným osobám, včetně zlepšování jejich informovanosti a postupů při odhalování podezřelých činností a transakcí a jejich oznamování finančním zpravodajským jednotkám;

m) 

připravuje a koordinuje hodnocení a strategické analýzy hrozeb, rizik a metod praní peněz a financování terorismu, které finanční zpravodajské jednotky zjistily.

6.  
Pro účely plnění úkolů svěřených mu tímto nařízením uplatňuje orgán všechny příslušné právní předpisy Unie, a pokud jsou těmito právními předpisy Unie směrnice, také vnitrostátní právní předpisy provádějící tyto směrnice. Pokud jsou použitelnými právními předpisy Unie nařízení a pokud tato nařízení v současnosti členským státům výslovně přiznávají různé možnosti volby, uplatňuje orgán také vnitrostátní právní předpisy, jimiž se tyto možnosti volby provádějí.

Článek 6

Pravomoci orgánu

1.  
Ve vztahu k vybraným povinným osobám má orgán dohledové a vyšetřovací pravomoci uvedené v článcích 17 až 21 a pravomoc ukládat peněžité sankce a penále uvedené v článcích 22 a 23.

Orgán má rovněž pravomoci a povinnosti, které mají finanční orgány dozoru v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu podle použitelných právních předpisů Unie, pokud toto nařízení nestanoví jinak.

V rozsahu nezbytném pro plnění úkolů svěřených orgánu tímto nařízením může orgán od finančních orgánů dozoru formou pokynů vyžadovat, aby využívaly svých pravomocí v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu za podmínek stanovených ve vnitrostátním právu a v souladu s ním, ledaže toto nařízení svěřuje takové pravomoci orgánu.

Pro účely výkonu pravomocí uvedených v prvním a druhém pododstavci může orgán vydávat závazná rozhodnutí určená jednotlivým vybraným povinným osobám. V souladu s článkem 22 má orgán pravomoc uplatňovat správní opatření a ukládat peněžité sankce za neplnění rozhodnutí přijatých při výkonu pravomoci stanovené v článku 21.

2.  

Pokud jde o orgány dozoru a orgány dohledu, má orgán tyto pravomoci:

a) 

požadovat předložení informací nebo dokumentů, včetně písemných nebo ústních vysvětlení, nezbytných pro výkon jeho funkcí, včetně statistických informací a informací týkajících se vnitřních postupů nebo opatření vnitrostátních orgánů dozoru a orgánů dohledu, a mít přístup k těmto informacím a získávat je ze společných strukturovaných dotazníků a jiných on-line a off-line nástrojů vyvinutých orgánem;

b) 

vydávat obecné pokyny a doporučení;

c) 

vydávat výzvy k jednání a pokyny k opatřením, která by měla být přijata ve vztahu k nevybraným povinným osobám podle kapitoly II oddílu 4;

d) 

provádět mediaci na žádost finančního orgánu dozoru nebo nefinančního orgánu dozoru;

e) 

na žádost finančních orgánů dozoru urovnávat se závazným účinkem neshody mezi finančními orgány dozoru, mimo jiné v kontextu kolegií dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu.

3.  

Pokud jde o finanční zpravodajské jednotky v členských státech, má orgán tyto pravomoci:

a) 

vyžadovat od finančních zpravodajských jednotek neoperativní údaje a analýzy, které jsou nezbytné pro posouzení hrozeb, zranitelných míst a rizik, jimž čelí vnitřní trh v souvislosti s praním peněz a financováním terorismu;

b) 

shromažďovat informace a statistiky týkající se úkolů a činností finančních zpravodajských jednotek;

c) 

získávat a zpracovávat informace a údaje potřebné pro zahajování, provádění a koordinaci společných analýz, jak je uvedeno v článku 40;

d) 

vydávat obecné pokyny a doporučení.

4.  

Pro účely plnění úkolů stanovených v čl. 5 odst. 1 má orgán tyto pravomoci:

a) 

vypracovávat návrhy regulačních technických norem v souladu s článkem 49;

b) 

vypracovávat návrhy prováděcích technických norem v souladu s článkem 53;

c) 

vydávat obecné pokyny a doporučení podle článku 54;

d) 

předkládat stanoviska Evropskému parlamentu, Radě nebo Komisi podle článku 55.

ODDÍL 2

Systém dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu

Článek 7

Spolupráce v systému dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu

1.  
Orgán odpovídá za účinné a jednotné fungování systému dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu.
2.  
Orgán a orgány dohledu mají povinnost v dobré víře spolupracovat a povinnost vyměňovat si informace pro účely boje proti praní peněz a financování terorismu v souladu s tímto nařízením, nařízeními (EU) 2023/1113 a (EU) 2024/1624 a směrnicí (EU) 2024/1640.
3.  
Orgány dohledu poskytnou orgánu na jeho žádost veškeré informace týkající se povinných osob zůstávajících pod přímým dohledem na vnitrostátní úrovni, které jsou nezbytné pro plnění úkolů orgánu podle čl. 5 odst. 1, 3 a 4, mají-li k nim ze zákona přístup.
4.  
Orgány dohledu jsou orgánu nápomocny při zjišťování a zohledňování specifik jejich příslušných vnitrostátních právních rámců, zejména pokud orgán uplatňuje vnitrostátní právní předpisy, jimiž se provádějí právní předpisy Unie, jak je uvedeno v čl. 1 odst. 2.

Článek 8

Metodika dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu

1.  
Orgán ve spolupráci s orgány dohledu vypracuje a udržuje aktualizovanou a harmonizovanou metodiku dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, která podrobně popisuje přístup k dohledu nad povinnými osobami v Unii založený na posouzení rizika. Uvedená metodika zahrnuje obecné pokyny, doporučení, stanoviska a případně další opatření a nástroje, zejména regulační a prováděcí technické normy, na základě zmocnění stanovených v aktech uvedených v čl. 1 odst. 2.
2.  

Při vypracovávání metodiky dohledu rozlišuje orgán povinné osoby, mimo jiné podle jejich činností a druhu a povahy rizik praní peněz a financování terorismu, jimž jsou vystaveny. Metodika dohledu je založena na posouzení rizik a obsahuje alespoň tyto prvky:

a) 

referenční hodnoty a metodiku pro zařazení povinných osob do kategorií rizik na základě jejich profilu zbytkového rizika, a to zvlášť pro každou kategorii povinných osob;

b) 

přístupy k dohledovému přezkumu sebehodnocení povinných osob z hlediska rizika praní peněz a financování terorismu;

c) 

přístupy k dohledovému přezkumu vnitřních zásad a postupů povinných osob, včetně zásad a postupů hloubkové kontroly klientů, v souladu s přístupem k prevenci praní peněz a financování terorismu založeným na posouzení rizik;

d) 

přístupy k dohledovému hodnocení rizikových faktorů, které jsou vlastní klientům, obchodním vztahům, transakcím a distribučním kanálům povinných osob nebo s nimi souvisejí, jakož i zeměpisných rizikových faktorů.

3.  
Orgán vypracuje strukturované dotazníky a další on-line nebo off-line nástroje, které mají on sám a orgány dozoru používat pro účely žádostí o údaje a sběru, kompilace a analýzy údajů a informací od povinných osob, včetně údajů využívaných pro uplatňování prvků metodiky dohledu uvedených v odstavci 2.

Nástroje vyvinuté orgánem zajistí sběr objektivních a srovnatelných údajů a informací týkajících se boje proti praní peněz a financování terorismu od povinných osob a umožní účinnou a rychlou výměnu informací mezi orgány dozoru a orgánem.

Orgán usiluje o vývoj těchto nástrojů, jakmile je metodika dohledu použitelná v celém systému dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu.

4.  
Metodika dohledu odráží vysoké standardy dohledu na úrovni Unie a vychází z příslušných mezinárodních standardů a pokynů. Orgán pravidelně přezkoumává a aktualizuje svou metodiku dohledu s ohledem na vývoj rizik ovlivňujících vnitřní trh, včetně rizik a hrozeb zjištěných donucovacími orgány členských států a finančními zpravodajskými jednotkami. Metodika dohledu v co největší míře zohlední osvědčené postupy o pokyny vypracované mezinárodními tvůrci standardů.

Článek 9

Tematické přezkumy

1.  

Do 1. prosince každého roku poskytnou orgány dohledu orgánu informace o tematicky prováděných dohledových přezkumech, které mají v úmyslu provést v průběhu následujícího roku nebo období dohledu a jejichž cílem je posoudit rizika praní peněz a financování terorismu nebo konkrétní aspekt těchto rizik, kterým je vystaveno více povinných osob současně. Musí být uvedeny tyto informace:

a) 

rozsah každého plánovaného tematického přezkumu z hlediska kategorie a počtu zahrnutých povinných osob a předmětu přezkumu;

b) 

časový rámec každého plánovaného tematického přezkumu;

c) 

plánované druhy, povaha a četnost dohledových činností, které mají být provedeny v souvislosti s každým tematickým přezkumem, včetně případných kontrol na místě nebo jiných druhů přímé interakce s povinnými osobami.

2.  
Do konce každého roku předloží předseda orgánu generální radě ve složení pro dohled podle čl. 57 odst. 2 konsolidovaný plán tematických přezkumů, které orgány dohledu hodlají v následujícím roce provést.
3.  
Pokud rozsah a význam tematických přezkumů pro celou Unii odůvodňují koordinaci na úrovni Unie, provádějí je relevantní orgány dohledu společně a koordinuje je orgán. Výkonná rada může navrhnout společné tematické přezkumy založené na dostupných analýzách hrozeb, zranitelných míst a rizik na vnitřním trhu. Generální rada ve složení pro dohled vypracuje seznam společných tematických přezkumů. Generální rada ve složení pro dohled vypracuje zprávu o provedení, předmětu a výsledku každého společného tematického přezkumu. Orgán tuto zprávu zveřejní na svých internetových stránkách.
4.  
Orgán koordinuje činnost orgánů dohledu a usnadňuje plánování a provádění společných tematických přezkumů uvedených v odstavci 3. Každá přímá interakce s jinými než vybranými povinnými osobami v souvislosti s jakýmkoli tematickým přezkumem zůstává ve výlučné odpovědnosti orgánu dohledu odpovědného za dohled nad těmito povinnými osobami a nelze ji chápat jako přenesení úkolů a pravomocí týkajících se těchto osob v systému dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu.
5.  
Pokud plánované tematické přezkumy na vnitrostátní úrovni nepodléhají koordinovanému přístupu na úrovni Unie, orgán společně s orgány dohledu prozkoumá potřebu a možnost sladění nebo synchronizace časového rámce těchto tematických přezkumů a usnadní výměnu informací a vzájemnou pomoc mezi orgány dohledu provádějícími tyto tematické přezkumy. Orgán rovněž usnadňuje veškeré činnosti, které by relevantní orgány dohledu chtěly provádět společně nebo podobným způsobem v souvislosti se svými tematickými přezkumy.
6.  
Orgán zajistí, aby výsledky a závěry tematických přezkumů prováděných na vnitrostátní úrovni několika orgány dohledu byly sdíleny se všemi orgány dohledu, s výjimkou důvěrných informací týkajících se jednotlivých povinných osob. Sdílení informací zahrnuje veškeré společné závěry vyplývající z výměny informací nebo ze společných či koordinovaných činností několika orgánů dohledu.

Článek 10

Vzájemná pomoc v systému dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu

1.  

Orgán může podle potřeby vyvinout:

a) 

nové praktické nástroje a nástroje sbližování na podporu společných přístupů a osvědčených postupů v oblasti dohledu;

b) 

praktické nástroje a metody pro vzájemnou pomoc pro:

i) 

konkrétní žádosti orgánů dohledu;

ii) 

postoupení neshod mezi orgány dohledu týkajících se opatření, která mají být přijata společně několika orgány dohledu ve vztahu k povinné osobě.

2.  

Orgán usnadňuje a podporuje alespoň tyto činnosti:

a) 

odvětvové a meziodvětvové vzdělávací programy, včetně programů zaměřených na technologické inovace;

b) 

výměny zaměstnanců a využívání programů vysílání, partnerství a krátkodobých návštěv;

c) 

výměny osvědčených postupů v oblasti dohledu mezi orgány dohledu, pokud některý z nich získal odborné znalosti v určité oblasti postupů dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu.

3.  
Každý orgán dohledu může orgánu předložit žádost o vzájemnou pomoc související s jeho úkoly v oblasti dohledu, v níž uvede druh pomoci, kterou požaduje od zaměstnanců orgánu, zaměstnanců jednoho nebo více orgánů dohledu nebo jejich kombinace. Pokud se žádost týká činností, které souvisí s dohledem nad konkrétními povinnými osobami, dožadující orgán dohledu předá orgánu informace a údaje nezbytné pro poskytnutí pomoci. Orgán vede a pravidelně aktualizuje informace o konkrétních oblastech odborných znalostí a o možnostech orgánů dohledu poskytovat vzájemnou pomoc související s jejich úkoly v oblasti dohledu.
4.  
Pokud je orgán požádán o pomoc při plnění konkrétních úkolů v oblasti dohledu na vnitrostátní úrovni vůči jiným než vybraným povinným osobám, uvede dožadující orgán dohledu ve své žádosti podrobně úkoly, pro něž je podpora požadována. Pomoc nelze chápat jako přenesení úkolů dohledu, pravomocí nebo odpovědnosti za dohled týkajících se jiných než vybraných povinných osob z dožadujícího orgánu dohledu na orgán.
5.  
Pokud má orgán za to, že žádost je přiměřená a proveditelná, vynaloží veškeré úsilí, aby poskytl požadovanou pomoc, a to i mobilizací vlastních lidských zdrojů a zajištěním dobrovolné mobilizace zdrojů orgánů dohledu.
6.  
Předseda orgánu informuje do konce každého roku generální radu ve složení pro dohled o lidských zdrojích, které orgán vyčlení na poskytování pomoci požadované během následujícího roku podle odstavce 3 tohoto článku. Dojde-li v důsledku plnění úkolů uvedených v čl. 5 odst. 2, 3 a 4 ke změnám v dostupnosti lidských zdrojů, informuje o tom předseda orgánu generální radu ve složení pro dohled.
7.  
Veškeré interakce mezi zaměstnanci orgánu a povinnou osobou zůstávají ve výlučné pravomoci orgánu dohledu odpovědného za dohled nad touto osobou. Tyto interakce nelze chápat jako přenesení úkolů a pravomocí týkajících se jednotlivých povinných osob v systému dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu.

Článek 11

Centrální databáze pro boj proti praní peněz a financování terorismu

1.  
Orgán zřídí a průběžně aktualizuje centrální databázi informací podle tohoto článku.

Orgán tyto informace zpřístupní orgánům dohledu, orgánům jiným než orgány pro boj proti praní peněz a financování terorismu, jiným vnitrostátním orgánům a subjektům příslušným pro zajišťování souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ( 2 ), směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ( 3 ), směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ( 4 ), směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU ( 5 ), nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 ( 6 ), směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/56/EU ( 7 ), směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ( 8 ) nebo směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ( 9 ) a evropským orgánům dohledu, totiž Evropskému orgánu pro bankovnictví (EBA), Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) a Evropskému orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) (souhrnně „evropské orgány dohledu“), které je potřebují znát, a při zachování důvěrnosti, pokud je to nezbytné plnění jejich úkolů.

Orgán shromážděné informace analyzuje a výsledky své analýzy může z vlastního podnětu sdílet s orgány dohledu, pokud by jim to usnadnilo činnost v oblasti dohledu, a v příslušných případech s povinnými osobami.

2.  

Orgány dohledu předávají orgánu alespoň tyto informace, včetně údajů týkajících se jednotlivých povinných osob, aby je orgán vložil do databáze:

a) 

seznam všech orgánů dohledu a orgánů stavovské samosprávy v jejich členském státě pověřených dohledem nad povinnými osobami, včetně informací o jejich mandátu, úkolech a pravomocích, a identifikaci případného hlavního orgánu dozoru nebo koordinačního mechanismu;

b) 

statistické informace o kategoriích a počtu povinných osob, nad nimiž vykonávají dohled v jejich členském státě, podle kategorií a základní informace o rizikovém profilu těchto osob;

c) 

uplatněná správní opatření a peněžité sankce uložené v rámci dohledu nad jednotlivými povinnými osobami v reakci na porušení požadavků v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, spolu s:

i) 

důvody pro uplatnění správního opatření nebo uložení peněžité sankce, například údaje o povaze porušení;

ii) 

související informace o činnostech a výsledcích dohledu, které vedly k uplatnění správního opatření nebo uložení peněžité sankce;

d) 

veškerá doporučení nebo stanoviska týkající se rizik praní peněz a financování terorismu poskytnutá jiným orgánům v souvislosti s povolovacími řízeními, řízeními o odnětí povolení a posuzováním vhodnosti a způsobilosti společníků nebo členů vedoucích orgánů jednotlivých povinných osob;

e) 

výsledky svých posouzení profilů přirozeného a zbytkového rizika všech úvěrových institucí a finančních institucí, které splňují kritéria stanovená v čl. 12 odst. 1;

f) 

výsledky tematických přezkumů a dalších horizontálních opatření v oblasti dohledu, pokud jde o oblasti nebo činnosti s vysokým rizikem, a zprávy z nich;

g) 

informace o provedených činnostech v oblasti dohledu za uplynulý kalendářní rok, shromážděné podle čl. 40 odst. 5 směrnice (EU) 2024/1640;

h) 

statistické informace o personálních a jiných zdrojích orgánů dozoru a orgánů dohledu.

Informace poskytnuté podle prvního pododstavce nezahrnují odkazy na konkrétní podezření oznámená podle článku 69 nařízení (EU) 2024/1624.

Orgán rovněž vkládá do databáze informace vyplývající z jeho činností v oblasti přímého dohledu, které odpovídají kategoriím informací uvedených v prvním pododstavci, jakož i výsledky procesu posouzení rizika, který provádí podle článku 12.

3.  
Vedle informací uvedených v odstavci 2 může orgán požádat orgány dohledu o poskytnutí dalších informací. Orgány dohledu veškeré poskytnuté informace aktualizují, jakmile je aktualizace nezbytná, nebo na žádost orgánu.
4.  
Orgán vkládá do databáze údaje nebo informace poskytnuté jinými orgány než orgány pro boj proti praní peněz a financování terorismu, jinými vnitrostátními orgány a subjekty příslušnými k zajišťování souladu s požadavky směrnice 2008/48/ES, směrnice 2009/110/ES, směrnice 2009/138/ES, směrnice 2014/17/EU, nařízení (EU) č. 537/2014, směrnice 2014/56/EU, směrnice 2014/65/EU nebo směrnice (EU) 2015/2366 nebo evropskými orgány dohledu, pokud jsou tyto údaje nebo informace relevantní pro účely činností dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu.

Informace uvedené v prvním pododstavci zahrnují případy, kdy mají orgány a subjekty uvedené ve zmíněném pododstavci důvodné podezření, že dochází k praní peněz nebo financování terorismu, nebo k pokusu o ně, nebo že v souvislosti s určitou povinnou osobou existuje zvýšené riziko praní peněz nebo financování terorismu, a pokud toto důvodné podezření vyvstalo v souvislosti s výkonem jejich úkolů. Databáze rovněž obsahuje relevantní informace, které orgány nebo subjekty vykonávající dohled nad úvěrovými institucemi v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ( 10 ), včetně ECB, jedná-li v souladu s nařízením (EU) č. 1024/2013, získaly v rámci probíhajícího dohledu, včetně informací o posouzeních obchodních modelů, posouzeních způsobů řízení, povolovacích postupech, posouzeních nabytí kvalifikované účasti, posouzeních vhodnosti a způsobilosti a postupech souvisejících s odnětím licence.

5.  
Orgány a subjekty uvedené v odst. 1 druhém pododstavci se mohou obracet na orgán s odůvodněnými žádostmi o informace shromážděné podle tohoto článku, pokud jsou tyto informace nezbytné pro jejich činnost v oblasti dohledu. Orgán tyto žádosti posoudí a včas poskytne požadované informace, pokud je potřebují znát, a při zachování důvěrnosti. Orgán informuje orgán nebo subjekt, který původně poskytl požadované informace, o totožnosti žádajícího orgánu nebo subjektu, o totožnosti jakékoli dotčené povinné osoby, o důvodu žádosti o informace, jakož i o tom, zda byly informace žádajícímu orgánu nebo subjektu poskytnuty. Pokud se orgán rozhodne požadované informace neposkytnout, své rozhodnutí odůvodní.
6.  

Orgán vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní:

a) 

postup, formáty a lhůty pro předávání informací podle odstavců 2 a 3;

b) 

rozsah a úroveň podrobností předávaných informací s ohledem na relevantní rozdíly mezi povinnými osobami, jako je jejich rizikový profil;

c) 

rozsah a úroveň podrobnosti předávaných informací ve vztahu k povinným osobám v nefinančním sektoru;

d) 

druh informací, jejichž zveřejnění orgánem na základě odůvodněné žádosti nebo z vlastního podnětu vyžaduje předchozí souhlas orgánu dohledu, od něhož informace pocházejí;

e) 

úroveň významnosti, jakou musí mít porušení, aby byl orgán dohledu povinen předat o něm informace podle odst. 2 písm. c);

f) 

podmínky, za nichž může orgán žádat o další informace podle odstavce 3;

g) 

druhy dalších informací, které mají být předány orgánu podle odstavce 3.

Orgán předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 27. prosince 2025.

Komise je zmocněna doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci v souladu s článkem 49 tohoto nařízení.

7.  
Osobní údaje shromážděné v souladu s tímto článkem mohou být uchovávány v identifikovatelné podobě po dobu nejvýše deseti let ode dne, kdy orgán tyto údaje shromáždil, a po uplynutí této doby se tyto údaje vymažou. Osobní údaje mohou být v jednotlivých případech vymazány před uplynutím této lhůty na základě pravidelného posouzení jejich nezbytnosti.

ODDÍL 3

Přímý dohled nad vybranými povinnými osobami

Článek 12

Hodnocení úvěrových institucí a finančních institucí pro účely výběru pro přímý dohled

1.  
Pro účely plnění úkolů uvedených v čl. 5 odst. 2 provádí orgán ve spolupráci s finančními orgány dozoru pravidelné hodnocení úvěrových institucí a finančních institucí a skupin úvěrových institucí a finančních institucí, pokud působí, ať už prostřednictvím provozoven, nebo v rámci volného pohybu služeb, v nejméně šesti členských státech, včetně domovského členského státu, bez ohledu na to, zda jsou činnosti prováděny prostřednictvím infrastruktury na dotčeném území nebo na dálku.
2.  
Orgány dohledu a povinné osoby podléhající pravidelnému hodnocení poskytují orgánu veškeré informace nezbytné k provedení pravidelného hodnocení uvedeného v odstavci 1.
3.  
Profil přirozeného a zbytkového rizika povinné osoby hodnocené podle odstavce 1 vyhodnotí orgán jako nízký, střední, významný nebo vysoký na základě referenčních hodnot a podle metodiky stanovené v regulačních technických normách uvedených v odstavci 7. Pokud je hodnocená povinná osoba součástí skupiny úvěrových institucí nebo finančních institucí, klasifikuje se rizikový profil na úrovni celé skupiny.
4.  

Metodika klasifikace profilů přirozeného a zbytkového rizika se stanoví samostatně alespoň pro tyto kategorie povinných osob:

a) 

úvěrové instituce;

b) 

směnárny;

c) 

subjekty kolektivního investování;

d) 

poskytovatele úvěrů jiné než úvěrové instituce;

e) 

instituce elektronických peněz;

f) 

investiční podniky;

g) 

platební instituce;

h) 

životní pojišťovny;

i) 

zprostředkovatele životního pojištění;

j) 

poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy;

k) 

ostatní finanční instituce.

5.  

Pro každou kategorii povinných osob uvedenou v odstavci 4 jsou referenční hodnoty pro posuzování přirozeného rizika v metodice hodnocení založeny na kategoriích rizikových faktorů týkajících se klientů, produktů, služeb, transakcí, distribučních kanálů a zeměpisných oblastí. Referenční hodnoty se stanoví alespoň pro tyto ukazatele přirozeného rizika v každém členském státě, v němž povinné osoby působí:

a) 

pokud jde o riziko související s klienty: podíl klientů-nerezidentů ze třetích zemí identifikovaných podle kapitoly III oddílu 2 nařízení (EU) 2024/1624 a přítomnost a podíl klientů identifikovaných jako politicky exponované osoby;

b) 

pokud jde o nabízené produkty a služby:

i) 

význam a objem obchodování s produkty a službami, které byly označeny jako nejzranitelnější z hlediska rizik praní peněz a financování terorismu buď na úrovni vnitřního trhu v posouzení rizik na úrovni Unie, nebo na úrovni země ve vnitrostátním posouzení rizik;

ii) 

u poskytovatelů služeb poukazování peněz význam souhrnné roční emisní a poukazovací činnosti jednotlivých subjektů poukazujících peníze v zemích identifikovaných podle kapitoly III oddílu 2 nařízení (EU) 2024/1624;

iii) 

relativní objem produktů, služeb a transakcí, které nabízejí značnou úroveň ochrany soukromí a totožnosti klientů nebo jiné formy anonymity;

c) 

pokud jde o zeměpisné oblasti:

i) 

roční objem korespondenčních bankovních služeb a korespondenčních služeb spojených s kryptoaktivy poskytovaných subjekty finančního sektoru Unie ve třetích zemích identifikovaných podle kapitoly III oddílu 2 nařízení (EU) 2024/1624;

ii) 

počet a podíl klientů využívajících korespondenčního bankovnictví a držitelů kryptoaktiv ve třetích zemích identifikovaných podle kapitoly III oddílu 2 nařízení (EU) 2024/1624.

6.  
U každé kategorie povinných osob uvedené v odstavci 4 zahrnuje posouzení zbytkového rizika v metodice hodnocení referenční hodnoty pro hodnocení kvality vnitřních strategií, kontrol a postupů zavedených povinnými osobami za účelem zmírnění jejich přirozeného rizika.
7.  

Orgán vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní:

a) 

minimální činnosti, které má úvěrová instituce nebo finanční instituce vykonávat v rámci volného pohybu služeb, ať už prostřednictvím infrastruktury, nebo na dálku, aby mohla být považována za instituci působící v jiném členském státě, než ve kterém je usazena;

b) 

metodiku založenou na referenčních hodnotách uvedených v odstavcích 5 a 6 pro klasifikaci profilů přirozeného a zbytkového rizika úvěrových institucí nebo finančních institucí nebo skupin úvěrových institucí nebo finančních institucí jako nízkého, středního, významného nebo vysokého.

Orgán uvedené návrhy regulačních technických norem předloží Komisi do 1. ledna 2026.

Komise je zmocněna doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci v souladu s článkem 49 tohoto nařízení.

8.  
Orgán nejméně jednou za tři roky referenční hodnoty a metodiku přezkoumá. V případě potřeby změn předloží orgán Komisi pozměněné návrhy regulačních technických norem.

Článek 13

Zařazování vybraných povinných osob na seznam

1.  
Úvěrové instituce a finanční instituce a skupiny úvěrových institucí a finančních institucí, jejichž profil zbytkového rizika byl podle článku 12 klasifikován jako vysoký, se považují za vybrané povinné osoby.
2.  
Je-li podle odstavce 1 určeno více než 40 osob, může orgán za konzultace s orgány dohledu souhlasit s omezením výběru na konkrétní odlišný počet institucí nebo skupin, který je vyšší než 40.

Při rozhodování o konkrétním odlišném počtu vybraných povinných osob uvedeném v prvním pododstavci zohlední orgán své vlastní zdroje, pokud jde o jeho schopnost přidělit nebo dodatečně najmout potřebný počet pracovníků v oblasti dohledu a podpůrných pracovníků, a zajistí, aby nezbytné navýšení finančních a lidských zdrojů bylo proveditelné.

Na základě rozhodnutí o maximálním počtu jsou vybranými povinnými osobami ty povinné osoby splňující podmínky podle odstavce 1, které působí v nejvyšším počtu členských států, ať už prostřednictvím provozoven, nebo v rámci volného pohybu služeb.

Pokud uplatnění kritéria uvedeného ve třetím pododstavci vede k tomu, že je překročen maximální počet povinných osob, vybere orgán z povinných osob, které by byly vybrány v souladu s uvedeným pododstavcem a které působí v nejmenším počtu členských států, ty, které mají v posledním účetním období v celkovém objemu transakcí nejvyšší podíl transakcí se třetími zeměmi.

3.  
Pokud se v členském státě žádná úvěrová instituce, finanční instituce nebo skupina úvěrových institucí nebo finančních institucí, která v něm je usazena, povolena nebo registrována nebo v něm má dceřinou společnost a jejíž rizikový profil je klasifikován jako vysoký, nepovažuje za vybranou povinnou osobu podle odstavců 1 a 2 tohoto článku, provede orgán v tomto členském státě další proces výběru na základě metodiky uvedené v čl. 12 odst. 7 písm. b).

Po dodatečném procesu výběru se úvěrová instituce, finanční instituce nebo skupina úvěrových institucí nebo finančních institucí usazená nebo registrovaná v uvedeném členském státě, jejíž rizikový profil je klasifikován jako vysoký, považuje za vybranou povinnou osobu.

Pokud má několik úvěrových institucí, finančních institucí nebo skupin úvěrových institucí nebo finančních institucí v daném členském státě rizikový profil, který je klasifikován jako vysoký, považuje se za vybranou povinnou osobu subjekt působící v nejvyšším počtu členských států, ať už prostřednictvím provozoven, nebo v rámci volného pohybu služeb. Pokud několik úvěrových institucí, finančních institucí nebo skupin úvěrových institucí nebo finančních institucí působí ve stejném počtu členských států, považuje se za vybranou povinnou osobu subjekt, který má v posledním účetním období v celkovém objemu transakcí nejvyšší podíl transakcí se třetími zeměmi.

4.  
Orgán zahájí první proces výběru nejpozději dne 1. července 2027 a ukončí ho do šesti měsíců ode dne jeho zahájení. Proces výběru se následně provádí každé tři roky ode dne zahájení prvního procesu výběru a u každého procesu výběru se ukončí do šesti měsíců. Seznam vybraných povinných osob zveřejní orgán bez zbytečného odkladu po dokončení procesu výběru. Orgán zahájí přímý dohled nad vybranými povinnými osobami šest měsíců po zveřejnění tohoto seznamu.
5.  
Před zveřejněním seznamu vybraných povinných osob informuje orgán relevantní orgány jiné než orgány pro boj proti praní peněz a financování terorismu o výsledcích procesu posuzování a klasifikace přirozeného a zbytkového rizika hodnocených povinných osob.
6.  
Vybraná povinná osoba podléhá přímému dohledu orgánu do doby, než orgán zahájí přímý dohled nad vybranými povinnými osobami na základě seznamu sestaveného pro další výběrové období, v němž již tato povinná osoba není uvedena.

Článek 14

Dodatečný převod úkolů a pravomocí přímého dohledu za výjimečných okolností na žádost finančního orgánu dozoru

1.  
Finanční orgán dozoru může orgánu podat odůvodněnou žádost, aby orgán převzal přímý dohled a plnil úkoly uvedené v čl. 5 odst. 2 ve vztahu ke konkrétní nevybrané povinné osobě.

Žádost uvedená v prvním pododstavci se podává pouze za výjimečných okolností s cílem řešit na úrovni Unie zvýšené riziko praní peněz a financování terorismu nebo nedodržování předpisů u nevybrané povinné osoby a zajistit jednotné uplatňování vysokých standardů dohledu.

2.  

Žádost podle odstavce 1:

a) 

identifikuje nevybranou povinnou osobu, u níž se finanční orgán dozoru domnívá, že by nad ní měl orgán převzít přímý dohled;

b) 

uvede důvody, proč je přímý dohled v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu nad nevybranou povinnou osobou nezbytný;

c) 

určí a řádně odůvodní navrhované datum převodu úkolů a pravomocí a dobu, na kterou je tento převod požadován, a

d) 

poskytne veškeré nezbytné podpůrné informace, údaje a důkazy, které by mohly být užitečné pro posouzení žádosti.

3.  
K žádosti finančního orgánu dozoru se přiloží zpráva uvádějící historii dohledu a rizikový profil dotčené nevybrané povinné osoby. Nevybraná povinná osoba je informována o žádosti a v ní navrhovaném časovém rámci.
4.  

Orgán posoudí žádost uvedenou v odstavci 1 do dvou měsíců nebo ve lhůtě, která umožňuje převod úkolů a pravomocí do dne navrženého v žádosti, podle toho, která doba je delší. Orgán může s požadovaným převodem přímého dohledu souhlasit pouze tehdy, pokud je splněna alespoň jedna z těchto podmínek:

a) 

dožadující orgán dozoru může prokázat neúčinnost opatření v oblasti dohledu uložených nevybrané povinné osobě v souvislosti se závažnými, opakovanými nebo soustavnými porušeními použitelných požadavků;

b) 

zvýšené riziko praní peněz a financování terorismu nebo závažné, opakované nebo soustavné porušování použitelných požadavků postihuje několik subjektů uvnitř nevybrané skupiny povinných osob a relevantní finanční orgány dozoru se shodují na tom, že koordinované opatření v oblasti dohledu na úrovni Unie by bylo při jejich řešení účinnější;

c) 

žádost se týká dočasného, objektivního a prokazatelného nedostatku kapacity na úrovni finančního orgánu dozoru nutné k tomu, aby mohl náležitě a včas řešit riziko praní peněz a financování terorismu u nevybrané povinné osoby.

5.  
Pokud výkonná rada orgánu zjistí, že podmínky stanovené v odstavcích 1, 2 a 4 byly splněny, přijme rozhodnutí určené dožadujícímu finančnímu orgánu dozoru a dotčené nevybrané povinné osobě, v němž jim oznámí, že žádosti vyhoví. V rozhodnutí se uvede datum, kdy má orgán převzít přímý dohled, a doba trvání tohoto dohledu. Ode dne, kdy má orgán převzít přímý dohled, se dotčená nevybraná povinná osoba pro účely tohoto nařízení považuje za vybranou povinnou osobu.

Po skončení doby trvání přímého dohledu orgánu stanovené v rozhodnutí uvedeném v prvním pododstavci jsou úkoly a pravomoci související s přímým dohledem nad dotčenou povinnou osobou automaticky převedeny zpět na finanční orgán dozoru, pokud orgán nerozhodne na základě odpovídající žádosti finančního orgánu dozoru v souladu s odstavci 1 až 4 o prodloužení uplatňování tohoto rozhodnutí.

6.  
Pokud výkonná rada orgánu žádost finančního orgánu dozoru zamítne, písemně své rozhodnutí odůvodní a jasně uvede, které podmínky stanovené v odstavcích 1, 2 a 4 nebyly splněny. Před přijetím svého rozhodnutí orgán konzultuje finanční orgán dozoru a zajistí, aby byla nevybraná povinná osoba o výsledku postupu informována.

Článek 15

Spolupráce v systému dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu pro účely přímého dohledu

1.  
Aniž je dotčena pravomoc orgánu podle čl. 21 odst. 3 písm. a) získávat přímo informace nebo mít přímý přístup k informacím, které průběžně oznamují vybrané povinné osoby, poskytují finanční orgány dozoru orgánu veškeré informace nezbytné pro plnění úkolů mu svěřených v souladu s tímto nařízením a jinými použitelnými právními předpisy Unie.
2.  
Finanční orgány dozoru v relevantních případech pomáhají orgánu při přípravě a provádění veškerých úkonů týkajících se úkolů uvedených v čl. 5 odst. 2 písm. b), pokud jde o všechny vybrané povinné osoby, včetně pomoci při ověřovacích činnostech. Při plnění těchto úkolů se řídí pokyny orgánu.
3.  

Orgán vypracuje prováděcí technické normy, v nichž upřesní:

a) 

podmínky, za nichž mají finanční orgány dozoru poskytovat orgánu pomoc podle odstavce 2;

b) 

proces pravidelného hodnocení podle čl. 12 odst. 1, včetně úloh orgánů dohledu a orgánu při hodnocení rizikového profilu úvěrových institucí a finančních institucí uvedených ve zmíněném odstavci;

c) 

pracovní ujednání pro převod úkolů dohledu a pravomocí na orgán nebo z orgánu na vnitrostátní úroveň po procesu výběru, včetně ujednání o kontinuitě probíhajících postupů nebo šetření v oblasti dohledu;

d) 

postupy pro přípravu a přijímání rozhodnutí o výběru povinných osob;

e) 

podrobná pravidla a opatření pro složení a fungování společných dohledových týmů uvedených v čl. 16 odst. 1 a 2.

Orgán uvedené návrhy prováděcích technických norem předloží Komisi do 1. ledna 2026.

Komise je zmocněna přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 53.

Článek 16

Společné dohledové týmy

1.  
Pro dohled nad každou vybranou povinnou osobou se zřizuje společný dohledový tým. Každý společný dohledový tým se skládá ze zaměstnanců orgánu a ze zaměstnanců finančních orgánů dozoru odpovědných za dohled nad vybranou povinnou osobou na vnitrostátní úrovni. Členové společného dohledového týmu jsou jmenováni v souladu s odstavcem 4 a jejich práci koordinuje určený zaměstnanec orgánu (dále jen „koordinátor společného dohledového týmu“).
2.  
Koordinátor společného dohledového týmu zajišťuje koordinaci práce v rámci společného dohledového týmu. Členové společného dohledového týmu se při plnění svých úkolů ve společném dohledovém týmu řídí pokyny koordinátora společného dohledového týmu. Tím nejsou dotčeny úkoly a povinnosti, které mají v rámci svých příslušných finančních orgánů dozoru.

Každý finanční orgán dozoru, který jmenuje do společného dohledového týmu více než jednoho zaměstnance podle odstavce 4, může jednoho z nich určit jako dílčího koordinátora (dále jen „vnitrostátní dílčí koordinátor“). Vnitrostátní dílčí koordinátoři jsou koordinátorovi společného dohledového týmu nápomocni při organizaci a koordinaci úkolů ve společném dohledovém týmu, zejména pokud jde o zaměstnance, kteří byli jmenováni týmž finančním orgánem dozoru jako příslušný vnitrostátní dílčí koordinátor. Vnitrostátní dílčí koordinátor může členům společného dohledového týmu jmenovaným týmž finančním orgánem dozoru dávat pokyny, pokud nejsou v rozporu s pokyny danými koordinátorem společného dohledového týmu.

3.  

Mezi úkoly společného dohledového týmu patří:

a) 

provádění dohledových přezkumů a hodnocení vybraných povinných osob;

b) 

koordinace kontrol na místě u vybraných povinných osob a v případě potřeby příprava opatření v oblasti dohledu;

c) 

účast na přípravě návrhů rozhodnutí vztahujících se na danou vybranou povinnou osobu, které mají být předloženy generální radě a výkonné radě, s přihlédnutím k přezkumům, hodnocením a kontrolám na místě uvedeným v písmenech a) a b);

d) 

kontakt s finančními orgány dozoru, pokud je to nezbytné pro výkon úkolů dohledu v kterémkoli členském státě, kde je usazena vybraná povinná osoba.

4.  
Orgán odpovídá za zřízení a složení společných dohledových týmů. Orgán a dotčení finanční orgány dozoru jmenují jednoho nebo více svých zaměstnanců členem nebo členy společného dohledového týmu. Jedna osoba může být jmenována členem více než jednoho společného dohledového týmu.
5.  
Orgán a finanční orgány dozoru spolu konzultují a dohodnou se na využití zaměstnanců s ohledem na společné dohledové týmy.
6.  
Orgán vypracuje interní provozní pravidla a postupy týkající se složení společných dohledových týmů, zejména pokud jde o zaměstnance každého finančního orgánu dozoru, postavení zaměstnanců finančních orgánů dozoru a přidělování lidských zdrojů orgánem pro společné dohledové týmy, což zajistí, aby byly tyto týmy složeny ze zaměstnanců s dostatečnou úrovní znalostí, odborné kvalifikace a zkušeností a s dostatečně rozmanitými znalostmi, praxí, kvalifikací a zkušenostmi.

Článek 17

Žádosti o informace

1.  
Orgán může požadovat, aby mu vybrané povinné osoby a fyzické osoby, které zaměstnávají, nebo právnické osoby, které jim patří, a třetí strany, s nimiž si vybrané povinné osoby sjednaly externí výkon provozních funkcí nebo činností, a fyzické nebo právnické osoby, které jsou s nimi propojeny, poskytly veškeré informace, které potřebuje k plnění úkolů svěřených mu tímto nařízením a dalšími použitelnými právními předpisy Unie.
2.  
Požadované informace poskytují osoby uvedené v odstavci 1 nebo jejich zástupci a v případě právnických osob nebo sdružení bez právní subjektivity osoby zmocněné je zastupovat podle zákona nebo podle stanov, a to bez zbytečného odkladu, přičemž zajistí, aby byly tyto informace srozumitelné, přesné a úplné. Za své klienty mohou sdělit informace řádně zmocnění právní zástupci. Tito klienti však nesou i nadále plnou odpovědnost, jsou-li poskytnuté informace neúplné, nepravdivé či zavádějící.
3.  
Pokud orgán získá informace, které si vyžádal na základě odstavce 1, zpřístupní je dotčenému finančnímu orgánu dozoru.

Článek 18

Obecná šetření

1.  
Za účelem plnění úkolů svěřených mu tímto nařízením může orgán provádět veškerá nezbytná šetření jakékoli vybrané povinné osoby nebo jakékoli fyzické či právnické osoby zaměstnané vybranou povinnou osobou nebo jí patřící, která je usazena nebo se nachází v členském státě.

Za tímto účelem může orgán:

a) 

požadovat předložení dokumentů;

b) 

zkoumat účetní knihy a záznamy dotčených osob a pořizovat z těchto knih a záznamů kopie nebo výpisy;

c) 

získávat přístup ke zprávám interního auditu, certifikaci účtů a jakémukoli softwaru, databázím, nástrojům IT nebo jiným elektronickým prostředkům pro zaznamenávání informací;

d) 

získávat přístup k dokumentům a informacím týkajícím se rozhodovacích procesů, včetně těch, které jsou vytvořeny algoritmy nebo jinými digitálními procesy;

e) 

získávat písemná nebo ústní vysvětlení od všech osob uvedených v článku 17 nebo jejich zástupců nebo zaměstnanců;

f) 

vyslechnout jakoukoli jinou osobu, která s tím souhlasí, za účelem získání informací souvisejících s předmětem šetření.

2.  
Osoby uvedené v článku 17 podléhají šetřením zahájeným na základě rozhodnutí orgánu. Jestliže některá osoba brání provádění šetření, poskytne finanční orgán dozoru členského státu, v němž se nacházejí příslušné prostory, v souladu s vnitrostátním právem nezbytnou pomoc, včetně umožnění přístupu orgánu do provozních prostor fyzických a právnických osob uvedených v článku 17, aby mohly být vykonány pravomoci uvedené v odstavci 1 tohoto článku.

Článek 19

Kontroly na místě

1.  
Za účelem plnění úkolů svěřených mu tímto nařízením může orgán po předchozím oznámení dotčenému finančnímu orgánu dozoru provádět veškeré nezbytné kontroly na místě v provozních prostorách fyzických a právnických osob uvedených v článku 17. Pokud jde o fyzické osoby, jejichž provozní prostory jsou stejné jako jejich soukromé bydliště, orgán požádá o soudní povolení ke kontrole na místě a získá je. Vyžaduje-li to řádné provedení a efektivnost kontroly, může orgán provést kontrolu na místě bez předchozího oznámení uvedeným fyzickým a právnickým osobám.
2.  
Orgán může rozhodnout, že prováděním kontrol na místě pověří společný dohledový tým v souladu s článkem 16 nebo specializovaný tým, který by mohl zahrnovat členy případného společného dohledového týmu. Orgán odpovídá za zřízení a složení týmů provádějících kontrolu na místě, přičemž tato kontrola se provádí ve spolupráci s finančními orgány dozoru.
3.  
Zaměstnanci orgánu a další osoby pověřené orgánem k provádění kontrol na místě smějí vstupovat do všech provozních prostor a na pozemky fyzických nebo právnických osob, na které se vztahuje rozhodnutí o šetření přijaté orgánem, a pokud jde o fyzické osoby, jejichž provozní prostory jsou stejné jako jejich soukromé bydliště, smějí tak učinit po obdržení soudního povolení ke kontrole na místě podle odstavce 1 tohoto článku. Zaměstnanci orgánu a další osoby jím pověřené mají pravomoci stanovené v článku 21.
4.  
Fyzické a právnické osoby uvedené v článku 17 podléhají kontrolám na místě na základě rozhodnutí orgánu.
5.  
Zaměstnanci a další doprovázející osoby pověřené nebo jmenované finančním orgánem dozoru členského státu, na jehož území má kontrola probíhat, poskytují za dohledu a koordinace ze strany orgánu aktivní pomoc jeho zaměstnancům a dalším osobám pověřeným orgánem. Za tímto účelem mají pravomoci stanovené v odstavci 3. Zaměstnanci finančních orgánů dozoru dotčeného členského státu mají rovněž právo účastnit se kontrol na místě.
6.  
Pokud určitá osoba odmítá provedení kontroly na místě nařízené podle tohoto článku, poskytne finanční orgán dozoru dotčeného členského státu nezbytnou pomoc v souladu s vnitrostátním právem. Tato pomoc zahrnuje, v rozsahu nezbytném pro provedení kontroly, zapečetění provozních prostor a účetních knih nebo záznamů. Nemá-li dotyčný finanční orgán dozoru uvedenou pravomoc, uplatní svou pravomoc vyžádat si nezbytnou pomoc od jiných vnitrostátních orgánů.

Článek 20

Povolení soudu

1.  
Pokud kontrola na místě podle článku 19 vyžaduje podle vnitrostátního práva povolení soudu, orgán o takové povolení zažádá.
2.  
Pokud je podána žádost o povolení podle odstavce 1, vnitrostátní soud ověří, zda je rozhodnutí orgánu pravé a zda navrhovaná donucovací opatření nejsou svévolná ani nepřiměřená vzhledem k předmětu kontroly. Při ověřování přiměřenosti donucovacích opatření může vnitrostátní soud požádat orgán o podrobné vysvětlení zejména důvodů, na základě kterých má orgán podezření, že došlo k porušení aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, závažnosti takového předpokládaného porušení a způsobu zapojení dotyčné osoby, jíž se donucovací opatření týkají. Vnitrostátní justiční orgán však nesmí přezkoumávat nezbytnost kontroly na místě ani požadovat, aby mu byly poskytnuty informace ze spisu orgánu. Zákonnost rozhodnutí orgánu přezkoumává pouze Soudní dvůr Evropské unie.

Článek 21

Správní opatření

1.  

Za účelem plnění svých úkolů uvedených v čl. 5 odst. 2 má orgán pravomoc uplatňovat správní opatření stanovená v odstavcích 2 a 3 tohoto článku s cílem požadovat od kterékoli vybrané povinné osoby, aby přijala nezbytná opatření, pokud:

a) 

je zjištěno, že vybraná povinná osoba porušuje akty Unie a vnitrostátní právní předpisy uvedené v čl. 1 odst. 2;

b) 

orgán má dostatečné a prokazatelné náznaky toho, že vybraná povinná osoba pravděpodobně poruší akty Unie a vnitrostátní právní předpisy uvedené v čl. 1 odst. 2, a uplatnění správního opatření může tomuto porušení předejít nebo snížit riziko, že k němu dojde;

c) 

na základě řádně odůvodněného zjištění orgánu má vybraná povinná osoba vnitřní strategie, postupy a kontroly, které nejsou úměrné rizikům praní peněz, souvisejících predikativních trestných činů nebo financování terorismu, kterým je vystavena.

2.  

Pro účely čl. 6 odst. 1 má orgán zejména pravomoc uplatňovat tato správní opatření:

a) 

vydávat doporučení;

b) 

nařídit povinným osobám zajištění souladu, včetně provedení zvláštních nápravných opatření;

c) 

vydat veřejné oznámení, které uvádí fyzickou nebo právnickou osobu a povahu daného porušení předpisů;

d) 

vydat příkaz požadující, aby fyzická nebo právnická osoba dotyčné jednání ukončila nebo aby takové jednání neopakovala;

e) 

zakázat nebo omezit podnikání, operace nebo síť institucí tvořících vybranou povinnou osobu nebo požadovat upuštění od činností;

f) 

požadovat změny ve struktuře řízení;

g) 

podléhá-li vybraná povinná osoba povolení, navrhnout orgánu, který povolení udělil, aby je odňal nebo pozastavil; pokud daný orgán tomuto návrhu nevyhoví, vyžádá si od něj orgán písemné odůvodnění.

3.  

Prostřednictvím správních opatření uvedených v odstavci 2 může orgán zejména:

a) 

požadovat poskytnutí jakýchkoli údajů nebo informací nezbytných pro splnění úkolů uvedených v čl. 5 odst. 2 bez zbytečného odkladu, požadovat předložení jakéhokoli dokumentu nebo ukládat požadavky na podávání dalších nebo častějších zpráv;

b) 

požadovat posílení vnitřních strategií, postupů a kontrol;

c) 

požadovat uplatňování zvláštní strategie nebo požadavků týkajících se jednotlivých klientů, transakcí, činností nebo distribučních kanálů představujících vysoké riziko, pokud jde o praní peněz a financování terorismu, nebo jejich kategorií;

d) 

vyžadovat provedení opatření ke snížení rizik praní peněz a financování terorismu, která jsou spojena s činnostmi a produkty vybraných povinných osob;

e) 

uložit dočasný zákaz výkonu řídicích funkcí v povinných osobách pro kteroukoli osobu, která ve vybrané povinné osobě vykonává řídicí pravomoci, nebo pro kteroukoli jinou fyzickou osobu, která je považována za odpovědnou za dané porušení předpisů.

4.  
Správní opatření uvedená v odstavci 2 jsou případně spojena se závaznými lhůtami pro jejich provedení. Orgán sleduje a vyhodnocuje, zda a jak vybraná povinná osoba provádí požadovaná opatření.
5.  
Finanční orgány dozoru orgán bez zbytečného odkladu informují, pokud zjistí jeden nebo více náznaků, že vybraná povinná osoba porušila nařízení (EU) 2023/1113 nebo (EU) 2024/1624.
6.  
Uplatňovaná správní opatření musí být účinná, přiměřená a odrazující.

Článek 22

Peněžité sankce

1.  
Pro účely plnění úkolů, které jsou mu svěřeny tímto nařízením, může orgán uložit peněžité sankce v případě, že vybraná povinná osoba úmyslně nebo z nedbalosti poruší některý požadavek nařízení (EU) 2023/1113 nebo (EU) 2024/1624 nebo poruší závazné rozhodnutí uvedené v čl. 6 odst. 1 tohoto nařízení.
2.  
Pokud výkonná rada orgánu zjistí, že se vybraná povinná osoba úmyslně nebo z nedbalosti dopustila závažného, opakovaného nebo soustavného porušení přímo použitelných požadavků stanovených v nařízení (EU) 2023/1113 nebo (EU) 2024/1624, přijme rozhodnutí o uložení peněžitých sankcí podle odstavce 3 tohoto článku. Peněžité sankce, jež se za uvedená porušení ukládají, se ukládají podle okolností každého jednotlivého případu vedle správních opatření uvedených v čl. 21 odst. 2 nebo namísto nich.
3.  

Základní výše peněžitých sankcí uvedených v odstavci 1 se stanoví v těchto rozmezích:

a) 

za závažná, opakovaná nebo soustavná porušení jednoho nebo více požadavků týkajících se hloubkové kontroly klientů, strategií, postupů a kontrol na úrovni skupiny nebo oznamovacích povinností, která byla zjištěna ve dvou nebo více členských státech, v nichž vybraná povinná osoba působí, činí výše sankce nejméně 500 000  EUR a nejvýše 2 000 000  EUR nebo 1 % ročního obratu, podle toho, co je vyšší;

b) 

za závažná, opakovaná nebo soustavná porušení jednoho nebo více požadavků týkajících se hloubkové kontroly klientů, vnitřních strategií, postupů a kontrol nebo oznamovacích povinností, která byla zjištěna v jednom členském státě, v němž vybraná povinná osoba působí, činí výše sankce nejméně 100 000  EUR a nejvýše 1 000 000  EUR nebo 0,5  % ročního obratu, podle toho, co je vyšší;

c) 

za závažná, opakovaná nebo soustavná porušení všech ostatních požadavků, která byla zjištěna ve dvou nebo více členských státech, v nichž vybraná povinná osoba působí, činí výše sankce nejméně 100 000  EUR a nejvýše 2 000 000  EUR;

d) 

za závažná, opakovaná nebo soustavná porušení všech ostatních požadavků, která byla zjištěna v jednom členském státě, v němž vybraná povinná osoba působí, činí výše sankce nejméně 100 000  EUR a nejvýše 1 000 000  EUR;

e) 

za závažná, opakovaná nebo soustavná porušení rozhodnutí orgánu uvedených v čl. 6 odst. 1 činí výše sankce nejméně 100 000  EUR a nejvýše 1 000 000  EUR.

4.  
Základní částky stanovené v rámci rozmezí uvedených v odstavci 3 se v případě potřeby upraví s přihlédnutím k přitěžujícím nebo polehčujícím okolnostem podle příslušných koeficientů uvedených v příloze I. Příslušné přitěžující koeficienty se na základní výši sankce použijí jeden po druhém. Je-li použitelný více než jeden přitěžující koeficient, přičte se k základní výši sankce postupně každý rozdíl mezi touto základní výší a částkou, která je výsledkem uplatnění jednotlivých přitěžujících koeficientů. Pokud lze určit prospěch plynoucí z porušení předpisů, nebo výši škody, kterou toto porušení způsobilo třetím osobám, přičtou se k celkové výši sankce po uplatnění koeficientů.
5.  
Příslušné polehčující koeficienty se na základní výši sankce použijí jeden po druhém. Je-li použitelný více než jeden polehčující koeficient, od základní výše sankce se postupně odečte každý rozdíl mezi základní výší a částkou, která je výsledkem uplatnění jednotlivých polehčujících koeficientů.
6.  
Maximální výše sankce za závažná, opakovaná nebo soustavná porušení uvedená v odst. 3 písm. a) a b) nesmí překročit 10 % celkového ročního obratu povinné osoby za předchozí účetní období po uplatnění koeficientů uvedených v odstavcích 4 a 5.
7.  
Maximální výše sankce za závažná, soustavná nebo opakovaná porušení uvedená v odst. 3 písm. c) a d) nesmí překročit 10 000 000  EUR po uplatnění koeficientů uvedených v odstavcích 4 a 5.
8.  
Je-li povinná osoba mateřským podnikem nebo dceřinou společností mateřského podniku, který je povinen sestavovat konsolidované účetní závěrky v souladu s článkem 22 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ( 11 ), je příslušným celkovým ročním obratem celkový roční obrat nebo odpovídající druh výnosů podle použitelných účetních standardů vyplývající z poslední dostupné konsolidované účetní závěrky schválené vedoucím orgánem vrcholného mateřského podniku.
9.  
V případech, na které se nevztahuje odstavec 1 tohoto článku a kdy je to nutné za účelem plnění úkolů, které jsou mu svěřeny tímto nařízením, může orgán požadovat od finančních orgánů dozoru zahájení řízení s cílem přijmout opatření v zájmu zajištění toho, aby byly uloženy vhodné peněžité sankce v souladu s vnitrostátními právními předpisy, jimiž se provádí směrnice (EU) 2024/1640, a s jakýmikoli relevantními vnitrostátními právními předpisy svěřujícími zvláštní pravomoci, které právem Unie nejsou v současnosti vyžadovány. Uložené peněžité sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

První pododstavec se použije na peněžité sankce, které se ukládají vybraným povinným osobám za porušení vnitrostátních právních předpisů, kterými se provádí směrnice (EU) 2024/1640, a na všechny peněžité sankce, jež se ukládají členům vedoucího orgánu vybraných povinných osob, kteří jsou podle vnitrostátního práva odpovědní za porušení předpisů vybranou povinnou osobou.

10.  
Peněžité sankce uložené orgánem musí být účinné, přiměřené a odrazující.

Při určování výše peněžité sankce orgán náležitě zohlední schopnost vybrané povinné osoby tuto peněžitou sankci zaplatit, a pokud peněžitá sankce může ovlivnit soulad s obezřetnostní regulací, konzultuje orgány příslušné pro dohled nad dodržováním použitelných právních předpisů Unie vybranými povinnými osobami.

Článek 23

Penále

1.  

Výkonná rada může přijmout rozhodnutí, jímž uloží penále s cílem přimět:

a) 

vybranou povinnou osobu, aby porušování ukončila, pokud nedodrží správní opatření uplatněné podle čl. 21 odst. 2 písm. b), d), e) nebo f) a čl. 21 odst. 3;

b) 

osobu uvedenou v čl. 17 odst. 1 k poskytnutí úplných informací, o něž byla požádána na základě rozhodnutí podle čl. 6 odst. 1;

c) 

osobu uvedenou v čl. 17 odst. 1, aby se podrobila šetření, a zejména předložila úplné záznamy, údaje, postupy nebo jakékoli jiné požadované materiály a doplnila a opravila další informace poskytnuté při šetření zahájeném podle článku 18.

2.  
Penále musí být účinné a přiměřené. Penále se ukládá na dobu, dokud vybraná povinná osoba nebo dotčená osoba nesplní příslušné správní opatření uvedené v odstavci 1.
3.  
Bez ohledu na odstavec 2 nepřesáhne výše penále u právnické osoby 3 % průměrného denního obratu v předchozím účetním období nebo u fyzických osob 2 % jejich průměrného denního příjmu v předchozím kalendářním roce. Penále se vypočítá ode dne stanoveného v rozhodnutí, kterým se ukládá.
4.  
Penále lze uložit pouze na dobu nejdéle šesti měsíců ode dne oznámení rozhodnutí orgánu. Pokud po uplynutí této lhůty vybraná povinná osoba správní opatření dosud nesplnila, může orgán uložit penále na dodatečné období nepřesahující šest měsíců.
5.  
Rozhodnutí o uložení penále může být přijato později se zpětnou působností ode dne použitelnosti správního opatření.

Článek 24

Vyjádření účastníků řízení

1.  
Před přijetím jakéhokoli rozhodnutí o uložení peněžité sankce nebo penále podle článků 22 nebo 23 poskytne výkonná rada účastníkům řízení možnost vyjádřit se ke zjištěním orgánu. Výkonná rada založí svá rozhodnutí pouze na zjištěních, ke kterým měli účastníci řízení příležitost se vyjádřit.
2.  
V průběhu řízení musejí být plně respektována práva účastníků řízení na obhajobu. Účastníci řízení mají právo nahlížet do spisu orgánu s výhradou oprávněného zájmu jiných osob na ochraně jejich obchodních tajemství. Právo nahlížet do spisu se nevztahuje na důvěrné informace ani interní přípravné dokumenty orgánu.

Článek 25

Zveřejňování správních opatření, peněžitých sankcí a penále

1.  
Orgán zveřejní každé rozhodnutí o uložení peněžitých sankcí nebo penále nebo o uplatnění správních opatření uvedených v čl. 21 odst. 2 písm. c) až g) přijaté v případech uvedených v čl. 21 odst. 1 písm. a) neprodleně poté, co je o daném rozhodnutí informována osoba, která je za porušení odpovědná. Toto zveřejnění zahrnuje alespoň informace o druhu a povaze porušení, totožnosti odpovědné osoby a v případě peněžitých sankcí nebo penále jejich výši.

Odchylně od prvního pododstavce platí, že pokud se zveřejnění týká správních opatření, proti kterým lze podat opravný prostředek a jejichž cílem není napravit závažná, opakovaná a soustavná porušení předpisů, může orgán zveřejnění těchto správních opatření odložit až do uplynutí lhůty pro podání opravného prostředku k Soudnímu dvoru Evropské unie.

2.  
Po uplynutí lhůty pro přezkum rozhodnutí správní revizní komise, nebo pokud povinná osoba nepožádá o takový přezkum, po uplynutí lhůty pro podání opravného prostředku k Soudnímu dvoru Evropské unie zveřejní orgán informace o žádosti o přezkum nebo opravném prostředku. Veškeré následné informace o výsledku tohoto přezkumu nebo opravného prostředku zveřejní orgán neprodleně po obdržení těchto informací. Zveřejněno musí být rovněž jakékoli rozhodnutí, kterým se ruší předchozí rozhodnutí o uložení peněžité sankce nebo penále nebo o uplatnění správního opatření podle čl. 21 odst. 1 písm. a).
3.  

Aniž je dotčen požadavek podle odstavce 1, pokud má orgán na základě individuálního posouzení za to, že by zveřejnění totožnosti nebo osobních údajů odpovědných osob bylo nepřiměřené, nebo pokud by zveřejnění ohrozilo stabilitu finančních trhů nebo probíhající vyšetřování:

a) 

odloží zveřejnění rozhodnutí, dokud důvody pro nezveřejnění nepominou;

b) 

zveřejní rozhodnutí anonymně, pokud toto anonymní zveřejnění zajistí účinnou ochranu osobních údajů odpovědných osob; v takovém případě orgán zveřejnění relevantních údajů o přiměřenou dobu odloží, pokud se předpokládá, že důvody pro anonymní zveřejnění po uplynutí této doby pominou;

c) 

nezveřejní rozhodnutí vůbec, pokud se má za to, že možnosti uvedené v písmenech a) a b) nepostačují k zajištění:

i) 

toho, aby nebyla ohrožena stabilita finančních trhů, nebo

ii) 

přiměřenosti zveřejnění rozhodnutí s ohledem na správní opatření uplatněná podle čl. 21 odst. 1 písm. a), pokud jsou tato opatření považována za málo významná.

4.  
Orgán zpřístupňuje veškeré informace zveřejněné na základě tohoto článku na svých internetových stránkách po dobu pěti let.

Článek 26

Vymáhání peněžitých sankcí a penále a přidělení částek těchto sankcí a penále

1.  
Peněžité sankce a penále uložené podle článků 22 a 23 jsou vymahatelné.

Vymáhání se řídí předpisy občanského procesního práva toho členského státu, na jehož území se provádí. Doložku vykonatelnosti připojí k rozhodnutí o uložení peněžitých sankcí nebo penále podle článku 22 a 23 bez jakýchkoli formálních náležitostí kromě ověření pravosti rozhodnutí orgán, který k tomu určí vláda každého členského státu a jeho určení dá na vědomí orgánu a Soudnímu dvoru Evropské unie.

Jsou-li na žádost dotčené strany splněny tyto formální náležitosti, může tato strana započít s vymáháním v souladu s vnitrostátním právem tím, že požádá o výkon rozhodnutí přímo příslušný subjekt.

Výkon rozhodnutí může být zastaven pouze na základě rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie. Rozhodování o stížnostech na nesprávný výkon rozhodnutí však spadá do pravomoci soudů dotčeného členského státu.

2.  
Vybrané částky peněžních sankcí a penále jsou příjmem souhrnného rozpočtu Unie.

Článek 27

Procesní pravidla pro přijímání opatření v oblasti dohledu a ukládání peněžitých sankcí a penále

1.  
Zjistí-li orgán při plnění svých povinností podle tohoto nařízení závažné náznaky toho, že by mohly existovat skutečnosti, jež mohou představovat jeden či více případů porušení požadavků uvedených v příloze II, jmenuje orgán ze svých zaměstnanců nezávislý vyšetřovací tým, aby věc vyšetřil. Vyšetřovací tým vykonává své funkce nezávisle na výkonné radě a jeho členy musí být zaměstnanci, kteří se nepodílejí ani nepodíleli na přímém dohledu nad dotčenou vybranou povinnou osobou. Orgán vypracuje interní postupy, kterými stanoví pravidla upravující výběr členů nezávislého vyšetřovacího týmu, zejména pokud jde o jejich znalosti, kvalifikaci, odborné znalosti a zkušenosti.
2.  
Vyšetřovací tým vyšetří údajná porušení povinnosti, přičemž vezme v úvahu veškeré připomínky vyšetřovaných osob a kompletní spis se svým nálezem předá výkonné radě.

Za účelem plnění svých úkolů může vyšetřovací tým požadovat informace podle článku 17 a provádět šetření a kontroly na místě podle článků 18 a 19.

Při plnění uvedených úkolů má vyšetřovací tým přístup ke všem dokumentům a informacím, které společný dohledový tým shromáždil při své činnosti v oblasti dohledu.

3.  
Jakmile vyšetřovací tým vyšetřování dokončí a předtím, než spis se svým nálezem předá výkonné radě, poskytne vyšetřovaným osobám příležitost se k vyšetřovaným záležitostem vyjádřit. Svůj nález zakládá pouze na skutečnostech, ke kterým měly vyšetřované osoby příležitost se vyjádřit.

V průběhu vyšetřování jsou plně respektována práva dotčených osob na obhajobu podle tohoto článku.

4.  
Předává-li vyšetřovací tým spis s nálezem výkonné radě, uvědomí o tom vyšetřované osoby. Ty mají právo do spisu nahlížet s výhradou oprávněného zájmu jiných osob na ochraně svých obchodních tajemství. Právo nahlížet do spisu se nevztahuje na důvěrné informace, jež mají vliv na třetí osoby.
5.  
Na základě spisu obsahujícího nález vyšetřovacího týmu, a pokud o to dotyčné osoby požádají, po vyslechnutí vyšetřovaných osob v souladu s čl. 24 odst. 1 výkonná rada rozhodne, zda se vyšetřované osoby dopustily jednoho či více porušení požadavků uvedených v příloze II, a pokud je tomu tak, uloží peněžitou sankci podle článku 22 a navíc k ní nebo namísto ní uplatní správní opatření podle článku 21.
6.  
Vyšetřovací tým se neúčastní jednání výkonné rady ani jinak nezasahuje do rozhodovacího procesu výkonné rady.
7.  
Komise přijme další procesní pravidla pro výkon pravomoci ukládat peněžité sankce nebo penále, včetně ustanovení o právu na obhajobu, ustanovení o lhůtách a o výběru peněžitých sankcí nebo penále, a podrobná pravidla o promlčecích lhůtách pro ukládání a výkon sankcí.

Pravidla uvedená v prvním pododstavci se přijímají prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci doplňujících toto nařízení v souladu s článkem 100.

Komise přijme akty v přenesené pravomoci uvedené v druhém pododstavci do 1. ledna 2027.

8.  
Zjistí-li orgán při plnění svých povinností podle tohoto nařízení závažné náznaky toho, že by mohly existovat skutečnosti, jež mohou představovat trestný čin, postoupí věc příslušným vnitrostátním orgánům činným v trestním řízení. Orgán navíc neuloží peněžité sankce nebo penále v případech, kdy stejné skutečnosti nebo skutečnosti, jež jsou v podstatě totožné, vedly v trestním řízení podle vnitrostátního práva k osvobozujícímu nebo odsuzujícímu rozsudku, který nabyl právní moci.

Článek 28

Přezkum Soudním dvorem Evropské unie

Soudní dvůr Evropské unie má neomezenou pravomoc přezkoumávat rozhodnutí, jimiž orgán uložil peněžitou sankci nebo penále. Uloženou peněžitou sankci nebo penále může zrušit, snížit nebo zvýšit.

Článek 29

Jazykový režim v rámci přímého dohledu

1.  
Orgán a finanční orgány dozoru přijmou opatření pro vzájemnou komunikaci v rámci systému dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, včetně jazyka nebo jazyků, které se budou používat.
2.  
Každý dokument, který orgánu předkládá vybraná povinná osoba nebo jakákoli jiná fyzická či právnická osoba individuálně podléhající postupům v oblasti dohledu, může být vyhotoven v kterémkoli z úředních jazyků Unie, který si vybraná povinná osoba nebo dotčená fyzická či právnická osoba zvolí.
3.  
Orgán, vybrané povinné osoby a všechny ostatní právnické nebo fyzické osoby, které individuálně podléhají postupům v oblasti dohledu orgánu, se mohou dohodnout, že budou ve své písemné komunikaci používat výhradně jeden z úředních jazyků Unie, a to i s ohledem na rozhodnutí orgánu v oblasti dohledu.
4.  
Je-li dohoda o výhradním používání stanoveného jazyka uvedené v odstavci 3 následně ukončena, má toto ukončení dopad pouze na ty aspekty postupu orgánu v oblasti dohledu, jež dosud nebyly provedeny.
5.  
Požadují-li účastníci ústního jednání, aby s nimi bylo jednáno v úředním jazyce Unie, který není jazykem postupu orgánu v oblasti dohledu, musí být orgán o tomto požadavku informován s dostatečným předstihem tak, aby mohl učinit nezbytná opatření.

ODDÍL 4

Nepřímý dohled nad nevybranými povinnými osobami

Článek 30

Hodnocení stavu sbližování dohledu

1.  
Orgán provádí pravidelné hodnocení některých nebo všech činností jednoho, několika nebo všech finančních orgánů dozoru a jejich nástrojů a zdrojů. V rámci každého hodnocení orgán posoudí, do jaké míry finanční orgán dozoru plní své úkoly v souladu se směrnicí (EU) 2024/1640, a přijímá nezbytná opatření, aby zajistil důsledně vysokou úroveň standardů a postupů dohledu. Hodnocení zohledňuje úroveň harmonizace přístupů v oblasti dohledu, a za tímto účelem zahrnuje přezkum uplatňování celé metodiky dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu vypracované podle článku 8 nebo její části a týká se všech finančních orgánů dozoru v jednom cyklu hodnocení. Výkonná rada po konzultaci s generální radou ve složení pro dohled přijme plán cyklu hodnocení. Generální rada může dvoutřetinovou většinou svých členů požadovat, aby výkonná rada přijala nový plán. Délku každého hodnotícího cyklu určí orgán a nepřesáhne sedm let.

Orgán vypracuje metody, které mu umožní konzistentní hodnocení a srovnávání jednotlivých finančních orgánů dozoru hodnocených v témže cyklu. Na konci každého hodnotícího cyklu předloží orgán svá zjištění Evropskému parlamentu a Radě.

2.  
Hodnocení provádějí zaměstnanci orgánu a na základě otevřené výzvy k účasti dobrovolně zaměstnanci finančních orgánů dozoru, kteří nepodléhají přezkumu. Při hodnocení se náležitě zohlední relevantní posouzení, hodnocení, nebo zprávy vypracované mezinárodními organizacemi a mezivládními orgány s pravomocí v oblasti předcházení praní peněz a financování terorismu. Hodnocení mohou rovněž náležitě zohlednit informace stanovené v centrální databázi pro boj proti praní peněz a financování terorismu zřízené podle článku 11.
3.  
Orgán vypracuje zprávu obsahující výsledky hodnocení. Návrh zprávy se předkládá finančnímu orgánu dozoru, který je předmětem hodnocení, k vyjádření předtím, než ji posoudí generální rada ve složení pro dohled. Finanční orgán dozoru, který je předmětem hodnocení, předloží k návrhu zprávy připomínky ve lhůtě stanovené orgánem. Konečnou zprávu přijímá výkonná rada s přihlédnutím k připomínkám generální rady ve složení pro dohled. Výkonná rada zajišťuje metodickou konzistentnost hodnocení. Ve zprávě se vysvětlí a uvedou veškerá konkrétní následná opatření, která musí finanční orgán dozoru, jenž je předmětem hodnocení, přijmout a která jsou na základě hodnocení považována za vhodná, přiměřená a nezbytná. Následná opatření mohou být přijata v podobě obecných pokynů a doporučení generální rady. Následná opatření mohou být rovněž přijata v podobě individuálních doporučení přijatých výkonnou radou. Tato jednotlivá následná opatření se zveřejní pouze se souhlasem dotčeného finančního orgánu dozoru a jen v souhrnné podobě, aby nebylo možné identifikovat jednotlivé finanční instituce. Zveřejněná verze zprávy nesmí obsahovat důvěrné informace ani odkazy na konkrétní finanční orgány dozoru.
4.  
Finanční orgány dozoru vynaloží veškeré úsilí, aby splnily konkrétní následná opatření, která jim byla na základě hodnocení uložena. Je-li to relevantní, finanční orgány dozoru pravidelně informují orgán o druhu opatření, která v reakci na zprávu uvedenou v odstavci 3 provedly.

Článek 31

Koordinace a usnadnění práce kolegií dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu ve finančním sektoru

1.  

Aniž jsou dotčeny pravomoci příslušných finančních orgánů dozoru, orgán v mezích svých pravomocí zajistí, aby byla zřízena a důsledně fungovala kolegia dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu ve finančním sektoru pro nevybrané povinné osoby provozující provozovny ve více členských státech v souladu s článkem 49 směrnice (EU) 2024/1640. Za tímto účelem může orgán:

a) 

zřídit kolegium, pokud dosud nebylo zřízeno, ačkoli jsou splněny příslušné podmínky pro jeho zřízení stanovené v článku 49 směrnice (EU) 2024/1640, a svolávat a organizovat zasedání kolegií;

b) 

pomáhat při organizaci zasedání kolegia, pokud o to požádají relevantní finanční orgány dozoru;

c) 

pomáhat při organizaci společných plánů dohledu a společných kontrol na místě nebo šetření na dálku;

d) 

shromažďovat a sdílet veškeré související informace ve spolupráci s finančními orgány dozoru s cílem usnadnit práci kolegia a zpřístupnit tyto informace orgánům zastoupeným v kolegiu;

e) 

podporovat účinné a efektivní činnosti a postupy dohledu, včetně hodnocení rizik, jimž jsou nebo by mohly být nevybrané povinné osoby vystaveny;

f) 

v souladu s úkoly a pravomocemi stanovenými tímto nařízením dohlížet na činnost finančních orgánů dozoru.

2.  
Pro účely odstavce 1 mají zaměstnanci orgánu plná práva účasti v kolegiích dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu a mohou se účastnit jejich činnosti, včetně kontrol na místě, které provádějí společně dva nebo více finančních orgánů dozoru.

Článek 32

Žádosti o jednání za výjimečných okolností v návaznosti na náznaky závažných, opakovaných nebo soustavných porušení předpisů

1.  
Finanční orgány dozoru uvědomí orgán, jestliže se situace jakékoli nevybrané povinné osoby, pokud jde o její dodržování nařízení (EU) 2024/1624, nařízení (EU) 2023/1113, jakýchkoli jiných právních předpisů přijatých k provedení uvedených nařízení nebo jakéhokoli správního aktu vydaného kterýmkoli orgánem dozoru a její vystavení rizikům praní peněz a financování terorismu, rychle a významně zhorší, zejména pokud by takové zhoršení mohlo mít negativní dopad na několik členských států nebo na Unii jako celek nebo narušit integritu finančního systému Unie.
2.  

Pokud má orgán náznaky závažných, opakovaných nebo soustavných porušení předpisů nevybranou povinnou osobou, může požádat její finanční orgán dozoru, aby:

a) 

vyšetřil tyto náznaky, které by se mohly týkat porušení právních předpisů Unie, a pokud je toto právo Unie tvořeno směrnicemi nebo výslovně přiznává členským státům možnosti volby, porušení vnitrostátních právních předpisů v rozsahu, v jakém provádějí směrnice nebo využívají možnosti volby přiznané členským státům právem Unie, a

b) 

zvážil uložení sankcí této osobě za dotyčná porušení předpisů v souladu s přímo použitelnými právními předpisy Unie nebo vnitrostátními právními předpisy, kterými se provádějí směrnice.

V této souvislosti může orgán také případně požádat finanční orgán dozoru nevybrané povinné osoby, aby přijal individuální rozhodnutí určené této osobě, kterým jí uloží, aby přijala všechna nezbytná opatření ke splnění svých povinností podle přímo použitelných právních předpisů Unie nebo podle vnitrostátních právních předpisů v rozsahu, v jakém provádějí směrnice nebo uplatňují možnosti volby členských států podle práva Unie, včetně případného ukončení konkrétního jednání. Žádost uvedená v tomto odstavci nebrání probíhajícím opatřením v oblasti dohledu prováděným finančním orgánem dozoru, kterému je žádost určena.

3.  

Žádost uvedená v odstavci 2 může být podána, pokud má orgán náznaky závažného, opakovaného nebo soustavného porušení předpisů:

a) 

na základě oznámení finančních orgánů dozoru podle odstavce 1;

b) 

v důsledku vlastního shromažďování řádně doložených informací nebo

c) 

po obdržení informací od orgánů, institucí a jiných subjektů Unie nebo od jakéhokoli jiného spolehlivého a důvěryhodného zdroje informací.

4.  
Všem žádostem, které v souladu s odstavcem 2 obdrží, dotčený finanční orgán dozoru vyhoví a co nejdříve a nejpozději deset pracovních dnů ode dne oznámení takové žádosti informuje orgán o opatřeních, která přijal nebo hodlá přijmout, aby uvedené žádosti vyhověl.
5.  
Pokud žádosti uvedené v odstavci 2 není vyhověno nebo pokud orgán není informován o krocích, které byly nebo mají být přijaty, aby bylo uvedené žádosti vyhověno, do deseti pracovních dnů ode dne oznámení žádosti, může orgán požádat Komisi o udělení povolení k dočasnému převodu příslušných úkolů a pravomocí uvedených v čl. 5 odst. 2 a čl. 6 odst. 1, které se týkají přímého dohledu nad nevybranou povinnou osobou, z dotčeného finančního orgánu dozoru na orgán.
6.  

Žádost orgánu Komisi podle odstavce 5 musí obsahovat:

a) 

popis závažných, opakovaných nebo soustavných porušení přímo použitelných požadavků dotčenou nevybranou povinnou osobou a vysvětlení, proč tato porušení požadavků spadají do působnosti orgánu podle odstavců 2 a 3;

b) 

vysvětlení, proč žádost podaná finančnímu orgánu dozoru podle odstavce 2 nevedla k přijetí žádného opatření ve lhůtě stanovené v odstavci 4, včetně informace, že finanční orgán dozoru žádnou odpověď neposkytl, je-li tomu tak;

c) 

navrhovanou dobu ne delší než tři roky, během níž bude orgán vykonávat příslušné úkoly a pravomoci ve vztahu k dotčené nevybrané povinné osobě;

d) 

popis opatření, která orgán hodlá přijmout ve vztahu k dotčené nevybrané povinné osobě po převodu příslušných úkolů a pravomocí s cílem řešit závažná, opakovaná nebo soustavná porušení předpisů uvedená v odstavci 2;

e) 

veškerou relevantní komunikaci mezi orgánem a dotčeným finančním orgánem dozoru.

7.  
Na základě informací obdržených podle odstavce 6 má Komise jeden měsíc ode dne obdržení žádosti orgánu na přijetí řádně odůvodněného rozhodnutí, zda převod příslušných úkolů a pravomocí schválí, nebo zamítne. Rozhodnutí se oznámí orgánu, který o něm neprodleně informuje finanční orgán dozoru a nevybranou povinnou osobu. O rozhodnutí jsou informovány Evropský parlament a Rada.
8.  
Desátý pracovní den po oznámení rozhodnutí o schválení převodu úkolů a pravomocí ve vztahu k nevybrané povinné osobě orgánu se nevybraná povinná osoba považuje za vybranou povinnou osobu pro účely výkonu úkolů uvedených v čl. 5 odst. 2 a pravomocí uvedených v čl. 6 odst. 1 a v článcích 17 až 23. V rozhodnutí Komise se stanoví lhůta pro výkon těchto úkolů a pravomocí, po jejímž uplynutí automaticky přejdou zpět na dotčený finanční orgán dozoru.
9.  
Po konzultaci s dotčeným finančním orgánem dozoru může orgán podat Komisi žádost o prodloužení použitelnosti rozhodnutí o schválení převodu úkolů a pravomocí. Tato žádost se podává nejméně dva měsíce před uplynutím počáteční doby.

K žádosti uvedené v prvním pododstavci se připojí:

a) 

popis opatření, která orgán přijal ve vztahu k dotčené povinné osobě, a dalších opatření, která hodlá přijmout;

b) 

odůvodnění, proč tato zbývající opatření řeší porušení předpisů, která stále spadají do působnosti orgánu, podle odstavce 2;

c) 

navrhovaná doba ne delší než tři roky, během níž mají pokračovat plnění úkolů uvedených v čl. 5 odst. 2 a výkon pravomocí uvedených v čl. 6 odst. 1 a v článcích 17 až 23 ve vztahu k povinné osobě;

d) 

veškerá relevantní komunikace mezi orgánem a dotčeným finančním orgánem dozoru.

Komise přijme rozhodnutí o prodloužení ve lhůtě uvedené v odstavci 7. Jakékoli prodloužení podle tohoto odstavce může být uděleno pouze jednou.

Článek 33

Urovnávání neshod mezi finančními orgány dozoru v přeshraničních situacích

1.  
Orgán může pomáhat finančním orgánům dozoru v dosažení dohody v souladu s postupem stanoveným v odstavcích 3, 4 a 5 tohoto článku na žádost jednoho nebo více finančních orgánů dozoru podle článku 46, 47, 49 nebo 54 směrnice (EU) 2024/1640 nebo v jiných případech, kdy finanční orgán dozoru nesouhlasí s postupem nebo obsahem opatření, navrhovaného opatření nebo nečinností jiného finančního orgánu dozoru, v rozsahu, v jakém to ovlivňuje jeho vlastní úkoly a povinnosti v oblasti dohledu ve vztahu ke konkrétní nevybrané povinné osobě nebo více nevybraným povinným osobám.
2.  

V jiných případech, než na které se vztahují články 46, 47, 49 a 54 směrnice (EU) 2024/1640, požádá finanční orgán dozoru orgán o pomoc bez zbytečného odkladu, pokud právní předpisy Unie vyžadují, aby finanční orgán dozoru dosáhl s jiným finančním orgánem dozoru dohody, ujednání nebo jiné formy zavedené nebo formalizované spolupráce týkající se dohledu nad konkrétními nevybranými povinnými osobami, a pokud nastane kterákoli z těchto okolností:

a) 

bylo dosaženo dohody, ale jedna ze stran ji v praxi neuplatnila nebo nedodržela;

b) 

finanční orgán dozoru na základě objektivních důvodů dospěje k závěru, že vyvstala neshoda;

c) 

uplynuly dva měsíce ode dne, kdy finanční orgán dozoru obdržel od jiného finančního orgánu dozoru žádost o přijetí určitých opatření k dosažení souladu s legislativními akty uvedenými v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení, a dožádaný orgán dozoru nepřijal rozhodnutí, kterým této žádosti vyhovuje.

3.  
Výkonná rada posoudí každou žádost uvedenou v odstavcích 1 a 2 a oznámí zúčastněným stranám, zda ji považuje za odůvodněnou a zamýšlí na jejím základě jednat v souladu s tímto článkem.
4.  
Orgán stanoví lhůtu pro smírné urovnání sporu mezi finančními orgány dozoru s přihlédnutím ke všem relevantním lhůtám stanoveným v právu Unie a ke složitosti a naléhavosti dané záležitosti. Během fáze smírného urovnávání sporu působí orgán jako mediátor. Je-li to nezbytné nebo je-li tak stanoveno v právních předpisech Unie, vydá stanovisko k tomu, jak neshodu urovnat.
5.  
Jestliže finanční orgány dozoru ve fázi smírného urovnávání sporu uvedené v odstavci 4 nedosáhnou dohody nebo neřídí-li se stanoviskem orgánu, může orgán vyžadovat, aby za účelem urovnání dané záležitosti přijaly konkrétní opatření nebo se zdržely určitého jednání a zajistily soulad s právem Unie. Rozhodnutí orgánu je pro finanční orgány dozoru závazné. Rozhodnutí orgánu může finančním orgánům dozoru uložit, aby zrušily nebo změnily rozhodnutí, které přijaly, nebo aby uplatnily své pravomoci podle použitelných právních předpisů Unie.
6.  
Orgán finančním orgánům dozoru oznámí ukončení postupů podle odstavců 4 a 5 spolu se svým případným rozhodnutím přijatým podle odstavce 5.
7.  
Každé jednání finančních orgánů dozoru související se skutečnostmi, které jsou předmětem rozhodnutí podle odstavce 5 nebo 6, musí být s tímto rozhodnutím slučitelné.
8.  
Ve zprávě podle článku 84 informuje předseda orgánu o povaze a druhu neshod mezi finančními orgány dozoru, o dosažených dohodách a o rozhodnutích o urovnání takových neshod.

Článek 34

Opatření v případě systematických selhání dohledu

1.  
Pokud finanční orgán dozoru neuplatnil opatření stanovená ve směrnici (EU) 2024/1640 nebo ve vnitrostátních právních předpisech, kterými se uvedená směrnice provádí, nebo uplatnil tato opatření způsobem, který se jeví jako porušení práva Unie vedoucí k systematickým selháním v jeho dohledu, jež mají dopad na více povinných osob a podkopávají účinnost systému dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, jedná orgán v souladu s pravomocemi stanovenými v odstavcích 2, 3 a 4.
2.  
Orgán může zahájit šetření možného porušení práva Unie uvedeného v odstavci 1 z vlastního podnětu, má-li náznaky takového porušení na základě řádně doložených informací shromážděných orgánem při plnění jeho úkolů podle tohoto nařízení.

Orgán může rovněž šetřit údajné porušení nebo neuplatňování práva Unie na základě řádně odůvodněné žádosti jednoho nebo více finančních orgánů dozoru, Evropského parlamentu nebo Komise.

Pokud bylo požádáno o šetření možného porušení práva Unie podle prvního nebo druhého pododstavce, orgán řádně informuje podatele žádosti o tom, jak hodlá v dané záležitosti postupovat a zda je šetření tohoto údajného porušení odůvodněné. Pokud se orgán rozhodne zahájit šetření, informuje o tom nejprve dotčený finanční orgán dozoru.

3.  
Finanční orgán dozoru, který je předmětem šetření podle odstavce 2, neprodleně poskytne orgánu veškeré informace, které si orgán vyžádá za účelem svého šetření, včetně informací o tom, jak jsou akty uvedené v odstavci 1 uplatňovány v souladu s právem Unie.
4.  
Je-li to považováno za vhodné a nezbytné, může rovněž orgán poté, co informuje finanční orgán dozoru, jenž je předmětem šetření, poskytnout všem ostatním finančním orgánům dozoru příležitost předat orgánu informace, které považují za relevantní, nebo přímo zaslat řádně odůvodněnou žádost o informace jakémukoli jinému finančnímu orgánu dozoru. Adresáti takové žádosti poskytnou orgánu bez zbytečného odkladu srozumitelné, přesné a úplné informace.
5.  
Orgán může do šesti měsíců ode dne zahájení šetření vydat vyšetřovanému finančnímu orgánu dozoru doporučení, ve kterém stanoví opatření nezbytná pro zajištění souladu s právem Unie.

Před vydáním takového doporučení orgán spolupracuje s dotčeným orgánem dozoru, považuje-li to za vhodné k řešení systematických selhání dohledu vedoucích k porušení práva Unie, ve snaze dosáhnout dohody o opatřeních, jež jsou nezbytná k dodržení práva Unie.

Finanční orgán dozoru do deseti pracovních dnů od přijetí doporučení vyrozumí orgán o opatřeních, která přijal nebo má v úmyslu přijmout k zajištění souladu s právem Unie.

6.  
Jestliže finanční orgán dozoru nezajistí soulad s právem Unie do jednoho měsíce ode dne, kdy obdrží doporučení orgánu, může Komise poté, co ji orgán o této skutečnosti informuje, nebo z vlastního podnětu vydat formální stanovisko, v němž finančnímu orgánu dozoru uloží, aby přijal opatření nezbytná k dosažení souladu s právem Unie. Formální stanovisko Komise zohlední doporučení orgánu.

Komise vydá takové formální stanovisko do tří měsíců ode dne přijetí doporučení. Komise může tuto lhůtu prodloužit o jeden měsíc.

Orgán a finanční orgán dozoru poskytnou Komisi veškeré nezbytné informace.

7.  
Finanční orgán dozoru do deseti pracovních dnů od přijetí formálního stanoviska uvedeného v odstavci 6 vyrozumí Komisi a orgán o krocích, které přijal nebo má v úmyslu přijmout s cílem vyhovět formálnímu stanovisku. Při přijímání opatření v souvislosti s otázkami, které jsou předmětem formálního stanoviska, musí finanční orgán dozoru danému formálnímu stanovisku vyhovět.

ODDÍL 5

Kontrola nefinančního sektoru

Článek 35

Vzájemná hodnocení

1.  
Orgán pravidelně provádí vzájemná hodnocení některých nebo všech činností nefinančních orgánů dozoru a orgánů veřejné moci uvedených v článku 52 směrnice (EU) 2024/1640, aby posílil jednotnost a účinnost výsledků dohledu. Orgán vypracuje metody, které mu umožní objektivní hodnocení a srovnávání jednotlivých hodnocených nefinančních orgánů dozoru. Při plánování a provádění hodnocení se v relevantních případech náležitě zohlední posouzení, hodnocení a zprávy vypracované mezinárodními organizacemi a mezivládními orgány s pravomocí v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu. Hodnocení mohou rovněž náležitě zohlednit informace obsažené v centrální databázi pro boj proti praní peněz a financování terorismu zřízené podle článku 11 tohoto nařízení.

Metody uvedené v prvním pododstavci zohlední zvláštní rysy rámce dohledu v případech, kdy je dohled svěřen orgánům stavovské samosprávy, včetně úlohy orgánu veřejné moci odpovědného za dohled nad orgány stavovské samosprávy podle článku 52 směrnice (EU) 2024/1640 a zvláštních charakteristik orgánů dozoru v těchto případech.

2.  
Vzájemná hodnocení provádějí zaměstnanci orgánu spolu s příslušnými zaměstnanci nefinančních orgánů dozoru a orgánů veřejné moci uvedených v článku 52 směrnice (EU) 2024/1640.
3.  

Vzájemná hodnocení mimo jiné zahrnuje posouzení:

a) 

přiměřenosti pravomocí a finančních, lidských a technických zdrojů, míry nezávislosti, způsobů řízení a profesních standardů nefinančních orgánů dozoru k zajištění účinného uplatňování kapitoly IV směrnice (EU) 2024/1640;

b) 

účinnosti a úrovně sbližování dosažené při uplatňování práva Unie a při výkonu dohledu a rozsahu, v němž výkon dohledu splňuje cíle stanovené právem Unie;

c) 

uplatňování osvědčených postupů vyvinutých nefinančními orgány dozoru, jejichž přijetí může být přínosem pro jiné nefinanční orgány dozoru;

d) 

účinnosti a úrovně sbližování dosažené ohledně vymáhání ustanovení přijatých při provádění práva Unie, včetně uložených peněžitých sankcí a uplatněných správních opatření namířených proti odpovědným osobám, jestliže tato ustanovení nejsou dodržována.

4.  
Orgán vydá zprávu o výsledcích vzájemného hodnocení. Tuto zprávu o vzájemném hodnocení vypracují jeho zaměstnanci spolu s relevantními zaměstnanci nefinančních orgánů dozoru a orgánů veřejné moci uvedených v článku 52 směrnice (EU) 2024/1640, kteří byli zapojeni do vzájemného hodnocení, a přijme ji výkonná rada poté, co obdrží připomínky generální rady ve složení pro dohled týkající se metodické konzistentnosti s ostatními zprávami o vzájemném hodnocení. Ve zprávě se uvedou a vysvětlí návazná opatření, která jsou na základě vzájemného hodnocení považována za vhodná, přiměřená a nezbytná. Ta mohou být přijata v podobě obecných pokynů a doporučení podle článku 54 tohoto nařízení a v podobě stanovisek podle článku 55 tohoto nařízení. Nefinanční orgány dozoru a orgány veřejné moci uvedené v článku 52 směrnice (EU) 2024/1640 vynaloží veškeré úsilí, aby se obecnými pokyny a doporučeními vydanými v souladu s čl. 54 odst. 3 tohoto nařízení řídily.
5.  
Orgán zveřejní závěry vzájemného hodnocení na svých internetových stránkách a informuje o nich alespoň Evropský parlament. Orgán předloží Komisi stanovisko, pokud se s ohledem na výsledek vzájemného hodnocení nebo na jakékoli jiné informace, jež získal při plnění svých úkolů, domnívá, že z hlediska Unie je nezbytná další harmonizace pravidel Unie použitelných na povinné osoby v nefinančním sektoru nebo na nefinanční orgány dozoru.
6.  
Po dvou letech od zveřejnění zprávy o vzájemném hodnocení předloží orgán navazující zprávu. Tuto navazující zprávu vypracují zaměstnanci orgánu spolu s příslušnými zaměstnanci nefinančních orgánů dozoru, kteří byli zapojeni do vzájemného hodnocení, a přijme ji výkonná rada poté, co obdrží připomínky generální rady ve složení pro dohled týkající se metodické konzistentnosti s ostatními zprávami o vzájemném hodnocení. Navazující zpráva zahrnuje posouzení přiměřenosti a účinnosti opatření přijatých nefinančními orgány dozoru, které byly předmětem vzájemného hodnocení, v návaznosti na opatření vyplývající ze zprávy o vzájemném hodnocení. Orgán zveřejní závěry navazující zprávy na svých internetových stránkách.
7.  
Pro účely tohoto článku přijme výkonná rada každé dva roky po konzultaci generální rady ve složení pro dohled pracovní plán vzájemných hodnocení. Tento plán odráží zkušenosti z minulých vzájemných hodnocení a jednání v generální radě ve složení pro dohled. Generální rada ve složení pro dohled může dvoutřetinovou většinou svých členů požádat výkonnou radu, aby přijala nový plán. Pracovní plán vzájemných hodnocení představuje samostatnou část ročního i víceletého pracovního programu a je součástí jednotného programového dokumentu uvedeného ve článku 65. V případech naléhavých nebo nepředvídaných událostí může orgán rozhodnout o provedení dalších vzájemných hodnocení.
8.  
Pokud se vzájemná hodnocení týkají činností dohledu, které v jednom nebo více členských státech provádějí orgány stavovské samosprávy, musí zahrnovat posouzení opatření přijatých podle článku 52 směrnice (EU) 2024/1640 orgánem veřejné moci odpovědným za dohled nad orgány stavovské samosprávy s cílem zajistit, aby plnily svou funkci náležitě a účinně.
9.  
Pokud se vzájemná hodnocení týkají činností dohledu, které v jednom nebo více členských státech provádějí orgány stavovské samosprávy, nemusí se jich tyto orgány účastnit. Pokud však orgány stavovské samosprávy projeví zájem o účast na vzájemném hodnocení, mohou se ho účastnit jejich zaměstnanci, kteří jsou pověřeni úkoly v oblasti dohledu.

Článek 36

Koordinace a usnadňování práce kolegií dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu v nefinančním sektoru

1.  
Orgán v mezích svých pravomocí, a aniž jsou dotčeny pravomoci příslušných nefinančních orgánů dozoru podle článku 50 směrnice (EU) 2024/1640, pomáhá při zřizování a fungování kolegií dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu v nefinančním sektoru pro povinné osoby v nefinančním sektoru, které provozují provozovny ve více členských státech, v souladu s uvedeným článkem.
2.  

Pro účely odstavce 1 může orgán:

a) 

navrhnout zřízení kolegia, nebylo-li dosud zřízeno, ačkoli se domnívá, že expozice povinné osoby riziku praní peněz a financování terorismu a rozsah jejích přeshraničních činností odůvodňují zřízení kolegia, a svolání a organizaci zasedání kolegia;

b) 

pomáhat při organizaci zasedání kolegia a při posuzování, zda jsou splněny podmínky pro účast orgánů dozoru ze třetích zemí v kolegiu, pokud o to relevantní nefinanční orgány dozoru požádají;

c) 

pomáhat při organizaci společných plánů dohledu a společných kontrol na místě nebo šetření na dálku;

d) 

pomáhat nefinančním orgánům dozoru ve shromažďování a sdílení veškerých relevantních informací s cílem usnadnit práci kolegia a zpřístupnit tyto informace orgánům dozoru v kolegiu;

e) 

podporovat účinné a efektivní činnosti a postupy dohledu, včetně hodnocení rizik, jimž jsou nebo by mohly být vystaveny povinné osoby v nefinančním sektoru;

f) 

poskytovat pomoc nefinančním orgánům dozoru na základě jejich konkrétních žádostí, včetně žádostí o mediaci mezi nefinančními orgány dozoru v situacích, na něž se vztahuje čl. 50 odst. 2 a 3 směrnice (EU) 2024/1640.

3.  
Pro účely odstavce 1 mají zaměstnanci orgánu plná práva účasti v kolegiích dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu. Se souhlasem dotčených nefinančních orgánů dozoru se zaměstnanci orgánu mohou účastnit činností kolegia prováděných společně dvěma nebo více nefinančními orgány dozoru, včetně kontrol na místě u povinných osob v nefinančním sektoru s výjimkou těch, na něž se vztahuje čl. 3 bod 3 písm. a) a b) nařízení (EU) 2024/1624.

Článek 37

Varování o porušení práva Unie nefinančními orgánů dozoru a orgány veřejné moci vykonávajícími dohled nad orgány stavovské samosprávy

1.  
Pokud má orgán důvodné podezření, že nefinanční orgán dozoru nebo orgán veřejné moci vykonávající dohled nad orgány stavovské samosprávy podle článku 52 směrnice (EU) 2024/1640 neuplatnil akty Unie nebo vnitrostátní právní předpisy uvedené v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení nebo je uplatnil způsobem, který se jeví jako porušení práva Unie, informuje ho o tomto podezření a dané podezření vyšetří.

Pro účely prvního pododstavce může orgán jednat na žádost jednoho nebo více nefinančních orgánů dozoru nebo orgánů veřejné moci, Evropského parlamentu, Rady nebo Komise nebo z vlastního podnětu, včetně případů, kdy je toto jednání založeno na řádně doložených informacích od fyzických nebo právnických osob podle článku 90.

2.  
Orgán si může vyžádat od dotčeného orgánu dozoru nebo orgánu veřejné moci veškeré informace, které považuje za nezbytné pro své šetření, včetně informací o tom, jak jsou uplatňovány akty Unie nebo vnitrostátní právní předpisy uvedené v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení v souladu s právem Unie, avšak s výjimkou informací, na které se vztahuje povinnost mlčenlivosti, pokud se nepoužijí výjimky stanovené v čl. 21 odst. 2 druhém pododstavci a čl. 70 odst. 2 druhém pododstavci nařízení (EU) 2024/1624 a v čl. 52 odst. 3) písm. a) směrnice (EU) 2024/1640.

Dotčený orgán dozoru nebo orgán veřejné moci neprodleně poskytne orgánu požadované informace.

Kdykoli se ukáže nebo se má za to, že požadované informace od dotčeného orgánu dozoru nebo orgánu veřejné moci nestačí k získání informací, které jsou považovány za nezbytné pro účely vyšetření daného podezření na porušení předpisů, může orgán po informování dotčeného orgánu dozoru nebo orgánu veřejné moci zaslat řádně odůvodněnou a podloženou žádost o informace přímo jiným orgánům dozoru nebo orgánům veřejné moci vykonávajícím dohled nad orgány stavovské samosprávy.

Adresát takové žádosti poskytne orgánu bez zbytečného odkladu srozumitelné, přesné a úplné informace.

3.  
Orgán může do šesti měsíců od zahájení šetření vydat dotčenému orgánu dozoru nebo orgánu veřejné moci doporučení, v němž stanoví opatření nezbytná pro nápravu zjištěného porušení předpisů.

Před vydáním takového doporučení orgán spolupracuje s dotčeným orgánem dozoru nebo orgánem veřejné moci, považuje-li to za vhodné k řešení porušení předpisů, ve snaze dosáhnout dohody o opatřeních, jež jsou nezbytná za tímto účelem.

Dotčený orgán dozoru nebo orgán veřejné moci do deseti pracovních dnů od přijetí doporučení vyrozumí orgán o opatřeních, která přijal nebo má v úmyslu přijmout k řešení daného porušení předpisů.

4.  
Pokud orgán dozoru nebo orgán veřejné moci nevyřeší zjištěné porušení předpisů uvedené v odst. 3 prvním pododstavci do jednoho měsíce od obdržení doporučení orgánu, vydá orgán varování, v němž podrobně popíše dané porušení a určí opatření, která mají adresáti varování ke zmírnění dopadů daného porušení provést.

Varování uvedené v prvním pododstavci je určeno:

a) 

v případě nefinančního orgánu dozoru odpovídajícím orgánům dozoru v jiných členských státech a v případě, že je orgánem dozoru orgán stavovské samosprávy, jeho orgánu veřejné moci;

b) 

v případě orgánu veřejné moci orgánům stavovské samosprávy pod jeho dohledem.

5.  
Jakmile dotčený orgán dozoru nebo orgán veřejné moci porušení předpisů vyřeší, informuje orgán adresáty svého varování uvedeného v odstavci 4, že porušení předpisů bylo vyřešeno a že zmírňující opatření byla ukončena.

Článek 38

Urovnávání neshod mezi nefinančními orgány dozoru v přeshraničních situacích

1.  
Orgán může pomáhat nefinančním orgánům dozoru při dosahování dohody v souladu s postupem stanoveným v odstavcích 3 a 4 tohoto článku na žádost jednoho nebo více nefinančních orgánů dozoru podle článku 46, 47, 50 nebo 54 směrnice (EU) 2024/1640 nebo v jiných případech, kdy nefinanční orgán dozoru nesouhlasí s postupem nebo obsahem opatření, navrhovaného opatření nebo nečinností jiného nefinančního orgánu dozoru v rozsahu, v jakém to ovlivňuje jeho vlastní úkoly a povinnosti v oblasti dohledu ve vztahu ke konkrétní povinné osobě nebo více povinným osobám.
2.  

V jiných případech, než na které se vztahují články 46, 47, 50 a 54 směrnice (EU) 2024/1640, požádá nefinanční orgán dozoru orgán o pomoc bez zbytečného odkladu, pokud právní předpisy Unie vyžadují, aby nefinanční orgán dozoru dosáhl s jiným nefinančním orgánem dozoru nebo jinými nefinančními orgány dozoru dohody, ujednání nebo jiné formy zavedené nebo formalizované spolupráce týkající se dohledu nad konkrétními povinnými osobami, a pokud nastane kterákoli z těchto okolností:

a) 

bylo dosaženo dohody, ale jedna ze stran ji v praxi neuplatnila nebo nedodržela,

b) 

nefinanční orgán dozoru dospěje na základě objektivních důvodů k závěru, že vyvstala neshoda;

c) 

uplynuly dva měsíce ode dne, kdy nefinanční orgán dozoru obdržel od jiného nefinančního orgánu dozoru žádost o přijetí určitých opatření k dosažení souladu s legislativními akty uvedenými v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení, a dožádaný orgán dozoru nepřijal rozhodnutí, kterým této žádosti vyhovuje.

3.  
Výkonná rada posoudí každou žádost uvedenou v odstavcích 1 a 2 a oznámí zúčastněným stranám, zda ji považuje za důvodnou a zamýšlí na jejím základě jednat v souladu s tímto článkem.
4.  
Orgán stanoví lhůtu pro smírné urovnání sporu mezi nefinančními orgány dozoru s přihlédnutím ke všem relevantním lhůtám stanoveným v právu Unie a ke složitosti a naléhavosti dané záležitosti. Pro účely fáze smírného urovnávání sporu působí orgán jako mediátor. V případě potřeby, nebo je-li tak stanoveno v právu Unie, vydá orgán stanovisko k tomu, jak danou neshodu urovnat.

ODDÍL 6

Podpůrný a koordinační mechanismus pro finanční zpravodajské jednotky

Článek 39

Spolupráce mezi orgánem a finančními zpravodajskými jednotkami

1.  
Orgán odpovídá za zajištění účinné a jednotné spolupráce mezi finančními zpravodajskými jednotkami v rámci podpůrného a koordinačního mechanismu pro finanční zpravodajské jednotky. Za tímto účelem podporuje a koordinuje činnosti finančních zpravodajských jednotek.
2.  
Orgán a finanční zpravodajské jednotky mají povinnost spolupracovat v dobré víře, a to i pokud jde o společné analýzy podporované nebo iniciované orgánem, a povinnost vyměňovat si informace, které jsou nezbytné pro plnění jejich úkolů.
3.  
Orgán musí mít vyčleněny lidské a finanční zdroje a zdroje IT na podporu úkolů uvedených v čl. 5 odst. 5 a v případě potřeby zajistit, aby byli zaměstnanci vyčlenění na tyto úkoly organizačně odděleni od zaměstnanců vykonávajících úkoly související s jeho činnostmi v oblasti dohledu.

Finanční zpravodajská jednotka může orgán informovat v případě nespolupráce jiné finanční zpravodajské jednotky. V takovém případě působí orgán jako mediátor.

Článek 40

Provádění společných analýz

1.  
Orgán stanoví metody a kritéria pro výběr a stanovení priority případů relevantních pro provádění společných analýz v souladu s článkem 32 směrnice (EU) 2024/1640 za pomoci orgánu.
2.  
Pro účely odstavce 1 vypracuje orgán každoročně seznam prioritních oblastí pro provádění společných analýz. Tento seznam může být revidován, budou-li určeny nové prioritní oblasti.
3.  
Pokud finanční zpravodajská jednotka členského státu podle článku 32 směrnice (EU) 2024/1640 a s ohledem na kritéria uvedená v odstavci 1 tohoto článku zjistí potenciální potřebu provést společnou analýzu s jednou nebo více finančními zpravodajskými jednotkami v jiných členských státech, oznámí to orgánu.

Orgán zaregistruje všechna oznámení obdržená podle prvního pododstavce tohoto odstavce a posoudí relevantnost případu v souladu s metodami a kritérii uvedenými v odstavci 1. Pokud usoudí, že je případ relevantní, do pěti dnů od prvního oznámení informuje finanční zpravodajské jednotky ve všech relevantních členských státech a vyzve je k účasti na společné analýze. Za tímto účelem orgán použije zabezpečené komunikační kanály. Finanční zpravodajské jednotky ve všech relevantních členských státech zváží účast na společné analýze.

4.  
Pokud alespoň jedna další finanční zpravodajská jednotka souhlasí, že se společné analýzy zúčastní, zajistí orgán, aby byla společná analýza zahájena do 20 dnů od prvního posouzení uvedeného v odst. 3 druhém pododstavci, pokud naléhavost případu neodůvodňuje stanovení kratší doby.
5.  
Každá finanční zpravodajská jednotka, která se odmítne podílet na provádění společné analýzy, sdělí písemně orgánu do pěti dnů od obdržení výzvy důvody svého odmítnutí. Orgán toto vysvětlení neprodleně poskytne finanční zpravodajské jednotce, která zjistila potřebu společné analýzy.
6.  
Na základě výslovného souhlasu všech finančních zpravodajských jednotek, které se účastní společné analýzy, se zaměstnancům orgánu, který společnou analýzu podporuje, umožní přístup ke všem údajům týkajícím se předmětu případu a jejich zpracování pro účely podpory společné analýzy.

Pokud finanční zpravodajská jednotka odmítne poskytnout zaměstnancům orgánu přístup k údajům týkajícím se předmětu případu, zajistí, aby tyto informace byly poskytnuty jiným způsobem, který zaměstnancům orgánu nebrání v poskytování operativní podpory pro společnou analýzu ani jinak fakticky neomezuje jejich schopnost takovou podporu poskytovat.

Pokud přístup k údajům týkajícím se předmětu případu odmítne poskytnout více finančních zpravodajských jednotek, orgán znovu posoudí, zda úkoly, které by jeho zaměstnanci vykonávali, odůvodňují jeho podporu společné analýzy, a zváží, zda doporučí, aby společná analýza probíhala bez jeho podpory.

7.  
Orgán poskytuje všechny nezbytné nástroje a provozní podporu, které jsou nezbytné pro provedení společné analýzy v souladu s vypracovanými metodami a postupy. Orgán zejména zřídí vyhrazený zabezpečený komunikační kanál pro provádění společné analýzy a zajišťuje vhodnou technickou koordinaci, včetně podpory IT, jakož i rozpočtovou a logistickou podporu.
8.  
Na základě výslovného souhlasu všech finančních zpravodajských jednotek účastnících se společné analýzy jsou zaměstnanci orgánu, který společnou analýzu podporuje, oprávněni na základě systému nalezení/nenalezení shody vzájemně porovnávat údaje těchto finančních zpravodajských jednotek s údaji zpřístupněnými jinými finančními zpravodajskými jednotkami a institucemi a jinými subjekty Unie v mezích jejich mandátů.

V případě nalezení shody sdílí orgán se všemi finančními zpravodajskými jednotkami účastnícími se společné analýzy informace, které vedly k nalezení shody, v rozsahu, v jakém poskytovatel informací povolil jejich sdílení a v jakém jsou tyto informace nezbytné pro provedení společné analýzy.

Pro účely tohoto odstavce používá orgán přiměřeně systém navržený pro vzájemné porovnávání informací relevantních pro účely předcházení praní peněz, souvisejících predikativních trestných činů a financování terorismu. Tento systém zajistí úroveň bezpečnosti a důvěrnosti úměrnou povaze a rozsahu vzájemně porovnávaných informací. Metody a postupy, které mají být stanoveny pro provádění společných analýz podle čl. 43 odst. 1, a pracovní ujednání, která mají být uzavřena podle čl. 94 odst. 2, stanoví metody pro provádění vzájemného porovnávání na základě systému nalezení/nenalezení shody uvedeného v prvním pododstavci tohoto odstavce.

Článek 41

Oznamování a předávání výsledků společných analýz

1.  
Pokud z výsledků společné analýzy vyplývá, že existuje důvodné podezření, že dochází nebo došlo k praní peněz nebo jiné trestné činnosti, v souvislosti s níž by mohl vykonávat svou pravomoc Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) v souladu s článkem 22 a čl. 25 odst. 2 a 3 nařízení (EU) 2017/1939, oznámí mu orgán bez zbytečného prodlení výsledky společné analýzy a veškeré další relevantní informace.
2.  
Orgán po konzultaci s EPPO vypracuje návrh prováděcích technických norem za účelem stanovení formátu, který má orgán používat k předávání informací EPPO.

Orgán předloží tento návrh prováděcích technických norem Komisi do 27. června 2026.

Komise je oprávněna přijmout prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 53.

3.  
Pokud z výsledků společné analýzy vyplývá, že existuje důvodné podezření, že dochází nebo došlo k podvodu, úplatkářství nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie, v souvislosti s nímž by mohl vykonávat svou pravomoc Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) v souladu s článkem 8 nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013, předá mu orgán výsledky společné analýzy a veškeré další relevantní informace.
4.  
Na základě výslovného souhlasu všech finančních zpravodajských jednotek účastnících se společné analýzy a vyplývá-li z jejích výsledků, že existuje důvodné podezření, že byl spáchán trestný čin, v souvislosti s nímž by mohl vykonávat svou pravomoc Europol v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ( 12 ), předá mu orgán výsledky společné analýzy a veškeré další relevantní informace.
5.  
Na základě výslovného souhlasu všech finančních zpravodajských jednotek účastnících se společné analýzy a vyplývá-li z jejích výsledků, že existuje důvodné podezření, že byl spáchán trestný čin, v souvislosti s nímž by mohl vykonávat svou pravomoc Eurojust v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1727 ( 13 ), předá mu orgán výsledky společné analýzy a veškeré další relevantní informace.
6.  
Orgán, EPPO, Europol, Eurojust a OLAF si mohou vyměňovat strategické a jiné neoperativní informace, jako jsou typologie a ukazatele rizik, v oblastech spadajících do jejich pravomoci.

Podmínky pro výměnu informací uvedených v prvním pododstavci se stanoví v pracovních ujednáních uvedených v článku 94.

Článek 42

Žádosti orgánu o zahájení společné analýzy

1.  
Pokud orgán zjistí potenciální potřebu provést společnou analýzu podle článku 40 tohoto nařízení nebo podle článku 32 směrnice (EU) 2024/1640, informuje o tom dotčené finanční zpravodajské jednotky a požádá je, aby se společné analýzy zúčastnily.
2.  
Dotčené finanční zpravodajské jednotky oznámí orgánu své rozhodnutí o žádosti uvedené v odstavci 1 bez zbytečného prodlení, s vynaložením veškeré snahy tak učinit do pěti dnů od obdržení žádosti.
3.  
Pokud finanční zpravodajská jednotka, která byla požádána o účast na společné analýze, žádost orgánu podle odstavce 1 odmítne, sdělí mu důvody svého rozhodnutí bez zbytečného prodlení, s vynaložením veškeré snahy tak učinit do pěti dnů od obdržení žádosti.

Článek 43

Přezkum metod a postupů pro společné analýzy a jejich provádění

1.  
Orgán stanoví metody a postupy pro provádění společných analýz, pravidelně je přezkoumává a v případě potřeby aktualizuje. Požadavek přezkumu a aktualizace se rovněž vztahuje na metody a kritéria uvedené v čl. 40 odst. 1.
2.  
Finanční zpravodajské jednotky, které se účastnily nebo byly jinak zapojeny do společné analýzy, mohou orgánu poskytnout zpětnou vazbu k provádění analýzy, včetně zpětné vazby k operativní podpoře poskytnuté orgánem v jejím průběhu, jakož i zpětné vazby k výsledku analýzy, metodám a postupům podle odstavce 1, dostupným nástrojům a koordinaci mezi zúčastněnými finančními zpravodajskými jednotkami. Zpětná vazba, která je označena jako důvěrná, není sdílena s jinými finančními zpravodajskými jednotkami.
3.  
Na základě zpětné vazby uvedené v odstavci 2 nebo z vlastního podnětu může orgán vydat navazující zprávu týkající se provádění společné analýzy, včetně konkrétních návrhů na úpravy metod a postupů pro provádění společné analýzy a závěrů o jejích výsledcích. Navazující zpráva se sdílí se všemi finančními zpravodajskými jednotkami, aniž by byly zveřejněny důvěrné nebo vyhrazené informace o případu. Závěry a doporučení týkající se provádění společné analýzy se sdílejí se všemi finančními zpravodajskými jednotkami, které se příslušné společné analýzy účastnily, a se všemi ostatními finančními zpravodajskými jednotkami, pokud neobsahují důvěrné nebo vyhrazené informace.

Článek 44

Delegáti vnitrostátních finančních zpravodajských jednotek

1.  
Finanční zpravodajská jednotka každého členského státu deleguje do orgánu jednoho nebo více zaměstnanců. Její delegát má své obvyklé místo výkonu práce v sídle orgánu.
2.  
Delegáti finančních zpravodajských jednotek mají v době svého jmenování a po celou dobu svého delegování status zaměstnanců delegující finanční zpravodajské jednotky. Členské státy jmenují svého delegáta finanční zpravodajské jednotky na základě prokázané vysoké úrovně relevantních a praktických zkušeností v oblasti úkolů finanční zpravodajské jednotky. Delegát zůstává podřízen delegující finanční zpravodajské jednotce a dodržuje její bezpečnostní pravidla a pravidla důvěrnosti, včetně relevantních vnitrostátních právních předpisů.
3.  
Generální rada ve složení pro finanční zpravodajské jednotky může odmítnout osobu, která byla jmenována delegátem finanční zpravodajské jednotky, pokud nesplňuje kritéria uvedená v odstavci 2. Funkční období delegátů finanční zpravodajské jednotky činí tři roky a lze je se souhlasem delegující finanční zpravodajské jednotky jednou prodloužit.
4.  
Delegáti finančních zpravodajských jednotek podporují orgán při plnění úkolů stanovených v čl. 5 odst. 5. Za tímto účelem mají po dobu trvání delegace přístup k údajům a informacím orgánu v rozsahu nezbytném pro plnění jejich úkolů.
5.  
Delegátům finančních zpravodajských jednotek je pro účely plnění úkolů uvedených v čl. 5 odst. 5 umožněn přístup ke všem údajům, k nimž má přístup jejich delegující finanční zpravodajská jednotka.
6.  
Výkonná rada určí práva a povinnosti delegátů finančních zpravodajských jednotek ve vztahu k orgánu, přičemž zohlední stanovisko generální rady ve složení pro finanční zpravodajské jednotky. Finanční zpravodajské jednotky zajistí, aby jejich delegáti tato práva a tyto povinnosti dodržovali.

Článek 45

Vzájemná pomoc v oblasti spolupráce mezi finančními zpravodajskými jednotkami

1.  

V souvislosti s podporou spolupráce a práce finančních zpravodajských jednotek orgán, s přihlédnutím k potřebám finančních zpravodajských jednotek, podporuje společné přístupy, metody a osvědčené postupy. Rovněž organizuje a usnadňuje zejména tyto činnosti:

a) 

vzdělávací programy, včetně programů zaměřených na technologické inovace;

b) 

výměny zaměstnanců a programy vysílání, včetně vysílání zaměstnanců finanční zpravodajské jednotky z členského státu do orgánu;

c) 

výměny postupů mezi finančními zpravodajskými jednotkami, včetně sdílení odborných znalostí v určité oblasti;

d) 

vývoj nebo pořizování nástrojů a služeb IT za účelem posílení analytických schopností finančních zpravodajských jednotek.

2.  
Finanční zpravodajská jednotka může orgánu podat žádost o pomoc týkající se jejích úkolů, v níž uvede druh pomoci, kterou žádá od zaměstnanců orgánu, zaměstnanců jedné nebo více finančních zpravodajských jednotek nebo obojích. Finanční zpravodajská jednotka, která žádá o pomoc, zajistí, aby byl poskytnut přístup ke všem informacím a údajům nezbytným pro poskytnutí takové pomoci. Orgán vede a pravidelně aktualizuje informace o konkrétních oblastech odborných znalostí a možnostech finančních zpravodajských jednotek poskytovat vzájemnou pomoc související s jejich úkoly.
3.  
Orgán vynaloží veškeré úsilí, aby požadovanou pomoc poskytl, včetně zvážení podpory, poskytnuté vlastními lidskými zdroji, a také koordinací a usnadněním poskytování jakékoli formy dobrovolné pomoci jinými finančními zpravodajskými jednotkami.
4.  
Na začátku každého roku informuje předseda orgánu generální radu ve složení pro finanční zpravodajské jednotky o lidských zdrojích, které může orgán vyčlenit na poskytování pomoci uvedené v odstavci 2 tohoto článku. Dojde-li v souvislosti s plněním úkolů uvedených v čl. 5 odst. 5 ke změnám v dostupnosti lidských zdrojů, informuje o tom předseda orgánu generální radu ve složení pro finanční zpravodajské jednotky.

Článek 46

Mediace mezi finančními zpravodajskými jednotkami

1.  
Orgán může usnadnit řešení v případě neshody mezi dvěma nebo více finančními zpravodajskými jednotkami ohledně jednotlivých případů týkajících se spolupráce, včetně výměny informací, podle směrnice (EU) 2024/1640. Účelem této mediace je sladit rozdílné názory finančních zpravodajských jednotek a přijmout nezávazné stanovisko.
2.  
Pokud neshodu nelze vyřešit přímým kontaktem a dialogem mezi dotčenými finančními zpravodajskými jednotkami, zahájí orgán na žádost jedné nebo více těchto finančních zpravodajských jednotek mediační řízení. Orgán může rovněž navrhnout zahájení mediačního řízení z vlastního podnětu. Mediace se uskuteční pouze se souhlasem všech dotčených finančních zpravodajských jednotek.
3.  
Mediační řízení se zahajuje před generální radou ve složení pro finanční zpravodajské jednotky. Všichni členové generální rady ve složení pro finanční zpravodajské jednotky, s výjimkou vedoucích finančních zpravodajských jednotek, jichž se neshoda týká, se pokusí sladit postoje finančních zpravodajských jednotek, jichž se neshoda týká, a dohodnou se na nezávazném stanovisku. V případě potřeby mohou být k účasti na mediačním řízení přizváni odborníci z Komise jako poradci.
4.  
Generální rada ve složení pro finanční zpravodajské jednotky přijme pravidla pro mediační řízení včetně příslušných lhůt.
5.  
Pokud se finanční zpravodajská jednotka, jíž se neshoda týká, odmítne mediačního řízení zúčastnit, informuje orgán a ostatní finanční zpravodajské jednotky, jichž se neshoda týká, o důvodech svého rozhodnutí ve lhůtě stanovené v pravidlech uvedených v odstavci 4.
6.  
Do tří měsíců od přijetí nezávazného stanoviska uvedeného v odstavci 3 podají finanční zpravodajské jednotky, jichž se neshoda týká, generální radě ve složení pro finanční zpravodajské jednotky zprávu o opatřeních, která přijaly v reakci na stanovisko, nebo pokud nepřijaly opatření, o důvodech, proč tak neučinily.

Článek 47

Síť FIU.net

1.  
Orgán zajistí odpovídající, nepřetržitý a bezpečný hosting sítě FIU.net a správu, údržbu a rozvoj této sítě. Při zohlednění potřeb finančních zpravodajských jednotek orgán zajistí, aby se pro síť FIU.net používala nejmodernější a nejbezpečnější dostupná technologie, s výhradou analýzy nákladů a přínosů.
2.  
Orgán zajišťuje nepřetržité fungování sítě FIU.net a udržuje ji aktualizovanou. Je-li to nezbytné pro podporu nebo posílení výměny informací a spolupráce mezi finančními zpravodajskými jednotkami a na základě potřeb finančních zpravodajských jednotek, navrhne a zavede nebo jinak zpřístupní modernizované nebo dodatečné funkce sítě FIU.net.
3.  

Orgán je rovněž odpovědný za tyto úkoly týkající se sítě FIU.net:

a) 

zavádí vhodná technická a organizační opatření k zajištění úrovně bezpečnosti, která chrání osobní údaje;

b) 

plánuje, koordinuje, řídí a podporuje veškeré testovací činnosti;

c) 

zajišťuje odpovídající finanční zdroje;

d) 

poskytuje školení o technickém používání sítě FIU.net koncovými uživateli.

4.  
Pro účely plnění úkolů uvedených v odstavcích 1, 2 a 3 je orgán oprávněn uzavírat právně závazné smlouvy nebo dohody s externími poskytovateli služeb, a to po provedení příslušných auditů jejich bezpečnostních standardů.
5.  
Orgán přijme a zavede opatření nezbytná pro plnění úkolů uvedených v tomto článku, včetně bezpečnostního plánu, plánu kontinuity provozu a plánu obnovy po havárii pro síť FIU.net.
6.  
Generální rada ve složení pro finanční zpravodajské jednotky může jednomyslně rozhodnout o pozastavení přístupu finanční zpravodajské jednotky nebo jejího protějšku ve třetí zemi nebo instituce či jiného subjektu Unie k síti FIU.net, pokud má důvod se domnívat, že by takový přístup ohrozil provádění kapitoly III směrnice (EU) 2024/1640 a bezpečnost a důvěrnost informací v držení finančních zpravodajských jednotek, jež jsou vyměňovány prostřednictvím systému FIU.net, včetně případů, kdy existují obavy týkající se nedostatečné nezávislosti a autonomie finanční zpravodajské jednotky.

Při přijímání rozhodnutí o pozastavení přístupu finanční zpravodajské jednotky k síti FIU.net rozhoduje generální rada ve složení pro finanční zpravodajské jednotky jednomyslně hlasováním všech členů generální rady ve složení pro finanční zpravodajské jednotky, s výjimkou vedoucího dotčené finanční zpravodajské jednotky.

Generální rada ve složení pro finanční zpravodajské jednotky stanoví kritéria pro pozastavení přístupu k síti FIU.net a přijme pravidla pro pozastavení přístupu.

Článek 48

Vzájemná hodnocení

1.  
Orgán zavede postup vzájemného hodnocení činností finančních zpravodajských jednotek podle kapitoly III směrnice (EU) 2024/1640 s cílem posílit soudržnost a účinnost činností finančních zpravodajských jednotek a usnadnit výměnu osvědčených postupů mezi nimi. Orgán vypracuje metody umožňující objektivní posouzení hodnocených finančních zpravodajských jednotek a pravidla pro provádění vzájemných hodnocení.

Při plánování a provádění vzájemných hodnocení se v relevantních případech náležitě zohlední posouzení, hodnocení a zprávy vypracované mezinárodními organizacemi a mezivládními orgány s pravomocí v oblasti prevence a odhalování praní peněz, souvisejících predikativních trestných činů a financování terorismu.

2.  
Pro účely odstavce 1 zřídí orgán skupinu pro vzájemná hodnocení složenou ze zaměstnanců orgánu a zástupců finančních zpravodajských jednotek účastnících se vzájemného hodnocení.
3.  

Vzájemné hodnocení činností finanční zpravodajské jednotky zahrnuje mimo jiné posouzení:

a) 

přiměřenosti zdrojů finanční zpravodajské jednotky, včetně lidských a technických zdrojů a zdrojů IT, pro výkon jejích funkcí;

b) 

opatření provedených s cílem zajistit, aby finanční zpravodajská jednotka měla provozní nezávislost a autonomii a nebyla vystavena nepatřičnému ovlivňování;

c) 

opatření, která finanční zpravodajská jednotka zavedla pro zajištění bezpečnosti a důvěrnosti informací;

d) 

funkce finanční zpravodajské jednotky přijímat oznámení podezřelých transakcí a jiná oznámení, včetně počtu a povahy obdržených oznámení a jejich kvality;

e) 

opatření, která finanční zpravodajská jednotka zavedla s cílem zlepšit oznamování podezřelých transakcí povinnými osobami, zejména pokud jde o jejich kvalitu;

f) 

přístupu finanční zpravodajské jednotky k dalším informacím a jejich využívání k obohacení jejích analýz;

g) 

nástrojů, které finanční zpravodajská jednotka využívá k provádění analýz;

h) 

míry, v jaké analýza a šíření informací finančními zpravodajskými jednotkami podporují operativní potřeby orgánů příslušných pro vyšetřování a stíhání praní peněz, souvisejících predikativních trestných činů a financování terorismu;

i) 

vnitrostátní spolupráce mezi finanční zpravodajskou jednotkou a jinými příslušnými orgány;

j) 

přeshraniční spolupráce mezi finanční zpravodajskou jednotkou a finančními zpravodajskými jednotkami z jiných členských států.

4.  
O výsledcích vzájemného hodnocení vydá orgán zprávu. Tuto zprávu vypracují jeho zaměstnanci spolu s relevantními zaměstnanci finančních zpravodajských jednotek, kteří byli členy skupiny pro vzájemné hodnocení, a přijme ji výkonná rada poté, co obdrží připomínky generální rady ve složení pro finanční zpravodajské jednotky týkající se metodické konzistentnosti s ostatními zprávami o vzájemném hodnocení. Ve zprávě se uvedou zjištěné osvědčené postupy a případně návazná opatření, která jsou na základě vzájemného hodnocení považována za vhodná, přiměřená a nezbytná. Ta mohou být přijata v podobě obecných pokynů a doporučení podle článku 54 a v podobě stanovisek podle článku 55. Finanční zpravodajské jednotky vynaloží veškeré úsilí, aby se obecnými pokyny a doporučeními vydanými podle článku 54 řídily.
5.  
Orgán zveřejní závěry vzájemného hodnocení na svých internetových stránkách a předloží Komisi stanovisko, pokud se s ohledem na výsledek vzájemného hodnocení nebo na jakékoli jiné informace, jež získal při plnění svých úkolů, domnívá, že by z hlediska Unie byla nezbytná další harmonizace pravidel Unie platných pro finanční zpravodajské jednotky.
6.  
Dva roky od zveřejnění zprávy o vzájemném hodnocení předloží orgán navazující zprávu. Tuto zprávu vypracují zaměstnanci orgánu spolu s relevantními zaměstnanci finančních zpravodajských jednotek, kteří byli členy skupiny pro vzájemné hodnocení, a přijme ji výkonná rada poté, co obdrží připomínky generální rady ve složení pro finanční zpravodajské jednotky týkající se metodické konzistentnosti s ostatními zprávami o vzájemném hodnocení. Navazující zpráva zahrnuje posouzení přiměřenosti a účinnosti opatření přijatých finančními zpravodajskými jednotkami, které byly předmětem vzájemného hodnocení, v reakci na návazná opatření vyplývající ze zprávy o vzájemném hodnocení. Orgán zveřejní závěry navazující zprávy na svých internetových stránkách.
7.  
Pro účely tohoto článku přijme výkonná rada každé dva roky pracovní plán vzájemných hodnocení, jenž odráží zkušenosti z minulých vzájemných hodnocení a jednání v generální radě ve složení pro finanční zpravodajské jednotky. Pracovní plán vzájemných hodnocení představuje samostatnou část ročního i víceletého pracovního programu a je součástí jednotného programového dokumentu. Každá finanční zpravodajská jednotka se účastní vzájemných hodnocení, která se jí týkají.

ODDÍL 7

Společné nástroje

Článek 49

Regulační technické normy

1.  
Pokud Evropský parlament a Rada svěří Komisi pravomoc přijímat regulační technické normy prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování EU za účelem zajištění důsledné harmonizace v oblastech konkrétně stanovených legislativními akty uvedenými v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení, může orgán vypracovat návrhy regulačních technických norem. Návrhy regulačních technických norem předkládá orgán Komisi k přijetí. Současně tyto návrhy regulačních technických norem orgán pro informaci předloží Evropskému parlamentu a Radě.

Regulační technické normy jsou technické povahy, nepředstavují strategická či politická rozhodnutí a jejich obsah je vymezen legislativními akty, z nichž vycházejí.

Před předložením návrhů Komisi povede orgán otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem a provede analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů, ledaže by takové konzultace a analýzy byly značně nepřiměřené rozsahu a dopadu dotyčných návrhů regulačních technických norem nebo zvláštní naléhavosti příslušné záležitosti.

Do tří měsíců od obdržení návrhu regulační technické normy rozhodne Komise o tom, zda jej přijme. Komise včas informuje Evropský parlament a Radu, pokud návrh nemůže být přijat do tří měsíců. Komise může návrh regulační technické normy přijmout pouze částečně nebo v pozměněném znění, jestliže to vyžadují zájmy Unie.

Pokud Komise nehodlá přijmout návrh regulační technické normy nebo jej hodlá přijmout částečně nebo v pozměněném znění, zašle návrh regulační technické normy zpět orgánu s uvedením důvodů, proč nebyl přijat, nebo s uvedením důvodů pro své změny.

Komise zašle kopii tohoto dopisu Evropskému parlamentu a Radě. Orgán může pozměnit návrh regulační technické normy na základě změn navržených Komisí ve lhůtě šesti týdnů a opětovně jej předložit Komisi v podobě formálního stanoviska. Kopii svého formálního stanoviska zašle orgán Evropskému parlamentu a Radě.

Pokud orgán v uvedené šestitýdenní lhůtě pozměněný návrh regulační technické normy nepředloží nebo předloží návrh regulační technické normy, který nebyl pozměněn způsobem odpovídajícím změnám navrženým Komisí, může Komise tuto regulační technickou normu přijmout se změnami, které považuje za relevantní, nebo může tuto normu odmítnout.

Komise nesmí měnit obsah návrhu regulační technické normy vypracované orgánem bez předchozí koordinace s tímto orgánem, jak je stanoveno v tomto článku.

2.  
Pokud orgán návrh regulační technické normy nepředloží ve lhůtě stanovené v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2, může Komise požádat o předložení tohoto návrhu v nové lhůtě. Nemůže-li orgán tuto novou lhůtu dodržet, včas o tom informuje Evropský parlament, Radu a Komisi.
3.  
Pouze pokud orgán svůj návrh regulační technické normy Komisi nepředloží ve lhůtě podle odstavce 2, může Komise regulační technickou normu přijmout prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci bez návrhu orgánu.

Komise povede otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem a provede analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů, ledaže by takové konzultace a analýzy nebyly přiměřené rozsahu a dopadu těchto navržených regulačních technických norem nebo zvláštní naléhavosti příslušné záležitosti.

Návrh regulační technické normy Komise neprodleně předá Evropskému parlamentu a Radě.

Komise zašle svůj návrh regulační technické normy rovněž orgánu. Orgán může ve lhůtě šesti týdnů návrh regulační technické normy pozměnit a předložit jej Komisi v podobě formálního stanoviska. Kopii svého formálního stanoviska zašle orgán Evropskému parlamentu a Radě.

Pokud orgán pozměněný návrh regulační technické normy nepředloží v šestitýdenní lhůtě uvedené ve čtvrtém pododstavci, může Komise regulační technickou normu přijmout.

Pokud orgán pozměněný návrh regulační technické normy do šesti týdnů předloží, může Komise návrh regulační technické normy pozměnit na základě změn navržených orgánem nebo regulační technickou normu přijmout se změnami, které považuje za relevantní. Komise nesmí měnit obsah navržené regulační technické normy vypracované orgánem bez předchozí koordinace s tímto orgánem, jak je stanoveno v tomto článku.

4.  
Regulační technické normy se přijímají ve formě nařízení či rozhodnutí. Slova „regulační technická norma“ musí být uvedena v názvu těchto nařízení či rozhodnutí. Tyto normy se vyhlašují v Úředním věstníku Evropské unie a vstupují v platnost dnem v nich stanoveným.

Článek 50

Výkon přenesené pravomoci

1.  
Pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v článku 49 je svěřena Komisi na dobu čtyř let od 26. června 2024. Komise vypracuje zprávu o výkonu přenesené pravomoci nejpozději šest měsíců před koncem tohoto čtyřletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období.
2.  
Přijetí regulační technické normy Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
3.  
Pravomoc přijímat regulační technické normy je Komisi svěřena za podmínek stanovených v článcích 49, 51 a 52.

Článek 51

Námitky proti regulačním technickým normám

1.  
Evropský parlament nebo Rada mohou proti regulační technické normě přijaté Komisí vyslovit námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne oznámení této normy. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.
2.  
Pokud Evropský parlament ani Rada ve lhůtě uvedené v odstavci 1 námitky proti regulační technické normě nevysloví, zveřejní se v Úředním věstníku Evropské unie a vstupují v platnost dnem v nich stanoveným.

Pokud Evropský parlament i Rada informují Komisi o svém úmyslu námitky proti regulační technické normě nevyslovit, může být regulační technická norma zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupit v platnost před uplynutím lhůty uvedené v odstavci 1.

3.  
Regulační technická norma nevstoupí v platnost, pokud proti ní Evropský parlament nebo Rada vysloví námitky ve lhůtě uvedené v odstavci 1. Orgán, který vyslovuje námitky proti regulační technické normě, je v souladu s článkem 296 Smlouvy o fungování EU odůvodní.

Článek 52

Neschválení nebo změna návrhu regulačních technických norem

1.  
V případě, že Komise neschválí návrh regulační technické normy nebo jej pozmění v souladu s článkem 49, informuje o této skutečnosti orgán, Evropský parlament a Radu a uvede důvody.
2.  
Ve vhodných případech může Evropský parlament nebo Rada pozvat příslušného komisaře spolu s předsedou orgánu do jednoho měsíce od oznámení podle odstavce 1 na zasedání příslušného výboru Evropského parlamentu nebo na zasedání Rady k tomuto účelu svolané, aby přednesli a vysvětlili své rozdílné postoje.

Článek 53

Prováděcí technické normy

1.  
Pokud Evropský parlament a Rada svěří Komisi prováděcí pravomoc přijímat prováděcí technické normy prostřednictvím prováděcích aktů podle článku 291 Smlouvy o fungování EU v oblastech konkrétně vymezených v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení, může orgán vypracovat návrhy prováděcích technických norem. Prováděcí technické normy jsou technické povahy, nepředstavují strategická či politická rozhodnutí a jejich obsah vymezuje podmínky uplatňování uvedených aktů. Návrhy prováděcích technických norem předkládá orgán Komisi k přijetí. Současně tyto technické normy orgán pro informaci předloží Evropskému parlamentu a Radě.

Před předložením návrhu prováděcích technických norem Komisi povede orgán otevřené veřejné konzultace a provede analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů, ledaže by takové konzultace a analýzy byly značně nepřiměřené rozsahu a dopadu těchto návrhů prováděcích technických norem nebo zvláštní naléhavosti příslušné záležitosti.

Do tří měsíců od obdržení návrhu prováděcí technické normy rozhodne Komise o tom, zda tento návrh přijme. Komise může tuto lhůtu prodloužit o jeden měsíc. Komise včas informuje Evropský parlament a Radu, pokud návrh nemůže být přijat do tří měsíců. Komise může návrh prováděcí technické normy přijmout pouze zčásti nebo v pozměněném znění, jestliže to vyžadují zájmy Unie.

Pokud Komise nehodlá přijmout návrh prováděcí technické normy nebo jej hodlá přijmout zčásti nebo se změnami, zašle návrh zpět orgánu s uvedením důvodů pro nepřijetí, nebo s odůvodněním navrhovaných změn. Komise zašle kopii tohoto dopisu Evropskému parlamentu a Radě. Orgán může ve lhůtě šesti týdnů návrh prováděcí technické normy pozměnit na základě změn navržených Komisí a opětovně jej Komisi předložit v podobě formálního stanoviska. Kopii svého formálního stanoviska zašle orgán Evropskému parlamentu a Radě.

Pokud orgán v šestitýdenní lhůtě uvedené ve čtvrtém pododstavci nepředloží pozměněný návrh prováděcí technické normy nebo předloží návrh prováděcí technické normy, který nebyl pozměněn způsobem odpovídajícím změnám navrženým Komisí, může Komise přijmout danou prováděcí technickou normu se změnami, které považuje za relevantní, nebo může tuto normu odmítnout.

Komise nesmí měnit obsah návrhu prováděcí technické normy vypracované orgánem bez předchozí koordinace s tímto orgánem, jak je stanoveno v tomto článku.

2.  
Pokud orgán návrh prováděcí technické normy nepředloží ve lhůtě stanovené v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2, může Komise požádat o předložení tohoto návrhu v nové lhůtě. Nemůže-li orgán tuto novou lhůtu dodržet, včas o tom informuje Evropský parlament, Radu a Komisi.
3.  
Pouze pokud orgán svůj návrh prováděcí technické normy Komisi nepředloží ve lhůtách podle odstavce 2, může Komise prováděcí technickou normu přijmout prostřednictvím prováděcího aktu bez návrhu orgánu.

Komise povede otevřené veřejné konzultace o návrzích prováděcích technických norem a provede analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů, ledaže by takové konzultace a analýzy nebyly přiměřené rozsahu a dopadu dotyčných návrhů prováděcích technických norem nebo zvláštní naléhavosti příslušné záležitosti.

Návrh prováděcí technické normy Komise neprodleně předá Evropskému parlamentu a Radě.

Návrh prováděcí technické normy zašle Komise též orgánu. Orgán může ve lhůtě šesti týdnů návrh prováděcí technické normy pozměnit a předložit jej Komisi v podobě formálního stanoviska. Kopii svého formálního stanoviska zašle orgán Evropskému parlamentu a Radě.

Pokud orgán pozměněný návrh prováděcí technické normy v šestitýdenní lhůtě uvedené ve čtvrtém pododstavci nepředloží, může Komise prováděcí technickou normu přijmout.

Pokud orgán pozměněný návrh prováděcí technické normy ve lhůtě šesti týdnů předloží, může Komise návrh prováděcí technické normy pozměnit na základě změn navržených orgánem nebo prováděcí technickou normu přijmout se změnami, které považuje za relevantní.

Komise nesmí měnit obsah navržených prováděcích technických norem vypracovaných orgánem bez předchozí koordinace s tímto orgánem, jak je stanoveno v tomto článku.

4.  
Prováděcí technické normy se přijímají v podobě nařízení nebo rozhodnutí. Slova „prováděcí technická norma“ musí být uvedena v názvu těchto nařízení a rozhodnutí. Tyto normy se vyhlašují v Úředním věstníku Evropské unie a vstupují v platnost dnem v nich stanoveným.

Článek 54

Obecné pokyny a doporučení

1.  
S cílem zavést jednotné, účinné a efektivní postupy dohledu a postupy související s finančními zpravodajskými jednotkami a zajistit společné, důsledné a jednotné uplatňování práva Unie vydává orgán obecné pokyny a doporučení určené orgánům dohledu, orgánům dozoru, finančním zpravodajským jednotkám nebo povinným osobám.
2.  
Orgán v příslušných případech povede otevřené veřejné konzultace o těchto obecných pokynech a doporučeních a provede analýzu souvisejících potenciálních nákladů a přínosů. Tyto konzultace a analýzy musí být přiměřené rozsahu, povaze a dopadům těchto obecných pokynů či doporučení. Pokud orgán otevřené veřejné konzultace nevede, uvede své důvody a zveřejní je.
3.  
Orgány dohledu, orgány dozoru, finanční zpravodajské jednotky a povinné osoby vynaloží veškeré úsilí, aby se těmito obecnými pokyny a doporučeními řídili.

Do dvou měsíců od vydání obecných pokynů nebo doporučení každý orgán dohledu, orgán dozoru nebo finanční zpravodajská jednotka potvrdí, zda se těmito obecnými pokyny nebo doporučením řídí nebo hodlá řídit. V případě, že se orgán dohledu, orgán dozoru nebo finanční zpravodajská jednotka obecnými pokyny nebo doporučeními neřídí nebo nehodlá řídit, informuje o tom orgán a uvede své důvody.

Orgán zveřejní skutečnost, že se určitý orgán dohledu, orgán dozoru nebo finanční zpravodajská jednotka obecnými pokyny nebo doporučením neřídí nebo nehodlá řídit. Orgán může rovněž v jednotlivých případech rozhodnout o tom, že zveřejní důvody uvedené orgánem dohledu, orgánem dozoru nebo finanční zpravodajskou jednotkou, proč se určitými obecnými pokyny nebo doporučením neřídí. Orgán dohledu, orgán dozoru nebo finanční zpravodajská jednotka jsou o takovém zveřejnění předem informováni.

Pokud je to stanoveno v obecných pokynech či doporučení, musí povinné osoby jasným a podrobným způsobem podávat zprávu o tom, zda se těmito obecnými pokyny nebo doporučením řídí.

4.  
Ve zprávě uvedené v čl. 64 odst. 4 písm. c) orgán uvede obecné pokyny a doporučení, jež vydal.
5.  
Obecné pokyny a doporučení vydané orgánem nahrazují obecné pokyny a doporučení, které dříve vydal orgán EBA nebo orgány dozoru a finanční zpravodajské jednotky k téže věci. Obecné pokyny a doporučení vydané orgánem EBA nebo orgány dozoru a finančními zpravodajskými jednotkami podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ( 14 ) a nařízení (EU) 2023/1113, jsou-li stále relevantní, zůstávají v platnosti, dokud se nezačnou používat nové obecné pokyny a doporučení vydané orgánem. Pro uplatňování nových obecných pokynů a doporučení orgán poskytne vhodné přechodné období.

Článek 55

Stanoviska a technické poradenství

1.  
Na žádost Evropského parlamentu, Rady nebo Komise nebo z vlastního podnětu může orgán předkládat Evropskému parlamentu, Radě a Komisi stanoviska ke všem otázkám spadajícím do oblasti jeho působnosti.

▼M1

Ve svých stanoviscích se orgán může případně zabývat fungováním platných legislativních aktů, včetně vhodnosti odstranění veškerých nadbytečných nebo zastaralých požadavků na podávání zpráv v právu Unie nebo v opatřeních vnitrostátních právních předpisů provádějících právo Unie.

Za účelem poskytování stanovisek k platným legislativním aktům, jak je uvedeno v druhém pododstavci, může orgán konzultovat konkrétně v této záležitosti všechny relevantní zúčastněné subjekty a zohlednit jejich podněty. Komise může po zvážení těchto stanovisek případně předložit Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh.

▼B

2.  
Žádost uvedená v odstavci 1 může zahrnovat konzultaci s jinými relevantními subjekty Unie, pokud jde o věci v jejich pravomoci, veřejnou konzultaci nebo technickou analýzu.
3.  
Na žádost Evropského parlamentu, Rady nebo Komise může orgán poskytovat Evropskému parlamentu, Radě a Komisi technické poradenství v oblastech, na něž se vztahují legislativní akty uvedené v čl. 1 odst. 2.

KAPITOLA III

ORGANIZACE ORGÁNU

Článek 56

Správní a řídicí struktura

Strukturu orgánu tvoří:

a) 

generální rada, která plní úkoly stanovené článkem 60;

b) 

výkonná rada, která plní úkoly stanovené článkem 64;

c) 

předseda orgánu, který plní úkoly stanovené článkem 69;

d) 

výkonný ředitel, který plní úkoly stanovené článkem 71;

e) 

správní revizní komise, která plní funkce stanovené článkem 74.

ODDÍL 1

Generální rada

Článek 57

Složení generální rady

1.  
Generální rada má buď složení pro dohled podle odstavce 2, nebo složení pro finanční zpravodajské jednotky podle odstavce 3.
2.  

Generální rada ve složení pro dohled se skládá z:

a) 

předsedy orgánu s hlasovacím právem;

b) 

vedoucích orgánů dohledu nad povinnými osobami v každém členském státě s hlasovacím právem;

c) 

jednoho zástupce Komise, který nemá hlasovací právo.

Vedoucí orgánů dohledu podle prvního pododstavce písm. b) v každém členském státě mají společně jeden hlas a dohodnou se na jednom společném zástupci pro každé konkrétní zasedání a hlasování, kterým je buď stálý zástupce, nebo ad hoc zástupce s hlasovacím právem. Pokud se body, které má generální rada projednávat ve složení pro dohled, týkají působnosti několika orgánů dohledu, může být jediný společný zástupce doprovázen zástupcem až dvou dalších orgánů dohledu, který nemá hlasovací právo.

Každý orgán dohledu, který má člena s hlasovacím právem na základě dohody ad hoc nebo stálé dohody, odpovídá za jmenování náhradníka na vysoké úrovni ze svého středu, který může nahradit člena generální rady s hlasovacím právem podle druhého pododstavce, pokud se tento člen nemůže zúčastnit.

3.  

Generální rada ve složení pro finanční zpravodajské jednotky se skládá z:

a) 

předsedy orgánu s hlasovacím právem;

b) 

vedoucích finančních zpravodajských jednotek s hlasovacím právem;

c) 

jednoho zástupce Komise, který nemá hlasovací právo.

Každá finanční zpravodajská jednotka jmenuje ze svého středu náhradníka na vysoké úrovni, který může nahradit vedoucího finanční zpravodajské jednotky uvedeného v prvním pododstavci písm. b), pokud se tento vedoucí nemůže zúčastnit.

4.  
Generální rada může rozhodnout, že připustí účast pozorovatelů. Generální rada ve složení pro finanční zpravodajské jednotky může připustit jako pozorovatele na zasedání zejména zástupce OLAFu, Europolu, Eurojustu a EPPO, pokud se projednávají záležitosti spadající do jejich příslušných mandátů. Generální rada ve složení pro dohled připustí jako pozorovatele zástupce jmenovaného Radou dohledu ECB a zástupce každého z evropských orgánů dohledu, pokud se projednávají záležitosti spadající do jejich mandátů.

Okolnosti, za nichž mají být orgány, instituce a jiné subjekty Unie uvedené v prvním pododstavci zvány na zasedání generální rady, se stanoví v jednacím řádu generální rady a odrážejí dohodu dosaženou mezi orgánem a každým z těchto pozorovatelů.

Další pozorovatelé mohou být přijati ad hoc, pokud to schválí dvoutřetinová většina členů generální rady v příslušném složení, kteří mají hlasovací právo.

5.  
Členové výkonné rady se mohou účastnit zasedání generální rady, a to ve složení pro dohled i ve složení pro finanční zpravodajské jednotky, bez hlasovacího práva, pokud se projednávají body spadající do jejich oblasti působnosti určené předsedou orgánu podle čl. 66 odst. 2.

Článek 58

Pověření úkoly a rozhodnutími a vnitřní výbory generální rady

1.  
Generální rada může z vlastního podnětu nebo na žádost předsedy orgánu zřizovat vnitřní výbory ke konkrétním úkolům, které vykonává. Může pověřit určitými jednoznačně vymezenými úkoly a rozhodnutími vnitřní výbory, výkonnou radu nebo předsedu orgánu. Generální rada může takové pověření kdykoli odvolat.
2.  
Vnitřní výbory předkládají generální radě k rozhodnutí veškeré závěry, k nimž dospěly.
3.  
Členové výkonné rady se mohou účastnit zasedání vnitřních výborů v souladu s čl. 57 odst. 5.
4.  
Generální rada ve složení pro finanční zpravodajské jednotky zřídí stálý výbor, který sestává z devíti jejích členů nebo zástupců s patřičnými odbornými znalostmi z příslušných vnitrostátních finančních zpravodajských jednotek a který ji podporuje při plnění jejích úkolů podle čl. 60 odst. 3, mimo jiné předkládáním návrhů a přípravou návrhů rozhodnutí.

Stálý výbor nemá rozhodovací pravomoci. Plní své úkoly v zájmu Unie jako celku a za naprosté transparentnosti spolupracuje s generální radou ve složení pro finanční zpravodajské jednotky.

Generální rada ve složení pro finanční zpravodajské jednotky přijme jednací řád stálého výboru. Složení stálého výboru zajistí spravedlivou rovnováhu a rotaci mezi členy nebo zástupci vnitrostátních finančních zpravodajských jednotek. Jeho devět členů jmenuje generální rada ve složení pro finanční zpravodajské jednotky.

Článek 59

Nezávislost generální rady

1.  
Při provádění úkolů svěřených jim tímto nařízením jednají předseda orgánu a členové generální rady ve složení pro dohled i ve složení pro finanční zpravodajské jednotky nezávisle a v obecném zájmu Unie jako celku a nevyžadují ani nepřijímají pokyny od orgánů, institucí či jiných subjektů Unie, od žádné vlády ani od žádného jiného veřejného nebo soukromého subjektu.
2.  
Členské státy, orgány, instituce či jiné subjekty Unie ani žádný jiný veřejný či soukromý subjekt se nesmějí snažit ovlivňovat členy generální rady při plnění jejich úkolů.
3.  
Generální rada stanoví ve svém jednacím řádu praktická opatření pro prevenci a řešení střetu zájmů.

Článek 60

Úkoly generální rady

1.  
Generální rada ve složení pro dohled přijímá rozhodnutí týkající se úkolů uvedených v článcích 7 až 10 a jakákoli jiná rozhodnutí, která přijímat na základě tohoto nařízení.
2.  
Generální rada ve složení pro dohled může poskytnout stanovisko k jakémukoli návrhu rozhodnutí připravenému výkonnou radou, které se týká vybraných povinných osob, v souladu s kapitolou II oddílem 3 a čl. 64 odst. 2.

Generální rada ve složení pro dohled a výkonná rada na základě dohody společně přijmou postupy a lhůty pro vydání stanoviska uvedeného v prvním pododstavci.

3.  
Generální rada ve složení pro finanční zpravodajské jednotky plní úkoly a přijímá rozhodnutí uvedená v čl. 5 odst. 5 a kapitole II oddíle 6.
4.  
Generální rada přijímá stanoviska, doporučení, obecné pokyny a rozhodnutí orgánu uvedené v kapitole II oddíle 7 ve vhodném složení s ohledem na předmět nástroje. Pokud se daný nástroj týká jak záležitostí souvisejících s dohledem, tak záležitostí souvisejících s finančními zpravodajskými jednotkami, generální rada ve složení pro dohled a generální rada ve složení pro finanční zpravodajské jednotky tato stanoviska, doporučení, obecné pokyny a rozhodnutí přijímají každá zvlášť. Stanoviska, doporučení a obecné pokyny se přijímají na základě návrhu příslušného vnitřního výboru.
5.  
Generální rada hlasuje o návrzích regulačních technických norem uvedených v článku 49 a návrzích prováděcích technických norem uvedených v článku 53 v příslušném složení s ohledem na předmět norem a předkládá je Komisi k přijetí.
6.  
Návrhy rozhodnutí, která má výkonná rada přijmout podle čl. 64 odst. 4 písm. a), c), e) a m), se konzultují s generální radou v obou složeních. Pokud se následné rozhodnutí přijaté výkonnou radou odchyluje od stanoviska generální rady, výkonná rada toto rozhodnutí písemně odůvodní.
7.  
Generální rada přijme svůj jednací řád a zveřejní jej.
8.  
Aniž jsou dotčeny čl. 63 odst. 3 a 4 a čl. 68 odst. 1 a 2, vykonává generální rada ve vztahu k předsedovi orgánu a pěti členům výkonné rady na plný úvazek po celou dobu jejich mandátu pravomoci, které služební řád svěřuje orgánu oprávněnému ke jmenování a které pracovní řád ostatních zaměstnanců svěřuje orgánu oprávněnému k uzavírání pracovních smluv (dále jen „pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování“).

Článek 61

Pravidla hlasování v generální radě

1.  
Rozhodnutí generální rady se přijímají prostou většinou členů. Každý člen s hlasovacím právem podle čl. 57 odst. 2 a 3 má jeden hlas. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy orgánu.
2.  
Odchylně od odstavce 1 tohoto článku přijímá generální rada, pokud jde o akty uvedené v článcích 49, 53, 54 a 55 tohoto nařízení, rozhodnutí kvalifikovanou většinou svých členů v souladu s čl. 16 odst. 4 Smlouvy o EU.

Předseda orgánu nehlasuje o rozhodnutích uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce, o stanoviscích uvedených v čl. 60 odst. 2 ani o rozhodnutích týkajících se hodnocení činnosti výkonné rady podle čl. 63 odst. 5.

3.  
Členové bez hlasovacího práva a pozorovatelé se neúčastní diskusí v generální radě ve složení pro dohled o jednotlivých povinných osobách, pokud legislativní akty uvedené v čl. 1 odst. 2 nestanoví jinak nebo pokud nerozhodnou jinak členové s hlasovacím právem.
4.  
Odstavec 3 se nevztahuje na členy výkonné rady a zástupce ECB jmenovaného její Radou dohledu.
5.  
Předseda orgánu může kdykoli požádat o hlasování. Aniž je dotčena tato výsada a účinnost rozhodovacích postupů orgánu, usiluje generální rada při rozhodování o dosažení shody.

Článek 62

Zasedání generální rady

1.  
Zasedání generální rady svolává předseda orgánu.
2.  
Generální rada koná řádné schůze pravidelně nejméně dvakrát ročně. Dále se schází z podnětu předsedy nebo na žádost alespoň jedné třetiny svých členů.
3.  
Generální rada může k účasti na zasedání přizvat jako pozorovatele jakoukoli osobu, jejíž názor může být relevantní.
4.  
Členům generální rady a jejich náhradníkům mohou být, s výhradou jejího jednacího řádu, na zasedáních nápomocni jejich poradci nebo odborníci.
5.  
Generální radě je nápomocen sekretariát, který zajišťuje orgán.
6.  
Předseda orgánu a pět členů výkonné rady na plný úvazek se neúčastní zasedání generální rady, na nichž se projednávají nebo rozhodují záležitosti týkající se výkonu jejich mandátu.

ODDÍL 2

Výkonná rada

Článek 63

Složení a jmenování výkonné rady

1.  

Výkonná rada se skládá z:

a) 

předsedy orgánu;

b) 

pěti členů na plný úvazek, včetně místopředsedy.

Pokud výkonná rada vykonává úkoly podle čl. 64 odst. 4 písm. a) až l), je zástupce Komise oprávněn účastnit se rozprav a má přístup pouze k dokumentům týkajícím se těchto úkolů.

2.  
Výkonný ředitel se účastní schůzí výkonné rady bez hlasovacího práva.
3.  
Pokud jsou projednávána rozhodnutí uvedená v čl. 64 odst. 2 týkající se vybrané povinné osoby, může se člen generální rady ve složení pro dohled z členského státu, v němž je dotčená vybraná povinná osoba usazena, účastnit jednání na příslušných zasedáních výkonné rady.

Tento člen generální rady nesmí být přítomen hlasování po těchto jednáních.

4.  
Členové výkonné rady podle odst. 1 písm. b) se vybírají na základě zásluh, schopností, znalostí, integrity, uznávaného postavení a zkušeností v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu a další příslušné kvalifikace v otevřeném výběrovém řízení, které se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

Komise vypracuje užší seznam kandidátů na pozici členů výkonné rady uvedených v odst. 1 písm. b). Evropský parlament může s kandidáty na užším seznamu vést slyšení.

Generální rada předloží Evropskému parlamentu návrh na jmenování členů výkonné rady uvedených v odst. 1 písm. b) na základě užšího seznamu vypracovaného Komisí. Poté, co Evropský parlament návrh schválí, přijme Rada prováděcí rozhodnutí o jmenování těchto členů výkonné rady. Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou.

V průběhu celého procesu jmenování se co nejvíce zohlední zásady genderové a zeměpisné vyváženosti.

5.  
Funkční období členů výkonné rady podle odst. 1 písm. b) činí čtyři roky. V průběhu dvanácti měsíců před koncem jejich čtyřletého funkčního období provede generální rada v obou složeních nebo užší výbor vybraný z jejích členů a zahrnující zástupce Komise hodnocení těchto členů výkonné rady. Toto hodnocení zohlední posouzení výkonnosti každého z členů výkonné rady a budoucí úkoly a výzvy orgánu. Na jeho základě může generální rada v obou složeních Evropskému parlamentu navrhnout, aby bylo jejich funkční období jednou prodlouženo. Toto prodloužení lze provést pouze jednou. Poté, co Evropský parlament návrh generální rady schválí, přijme Rada prováděcí rozhodnutí o prodloužení funkčního období dotčeného člena či členů výkonné rady. Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou.
6.  
Členové výkonné rady uvedení v odst. 1 písm. b) jednají nezávisle a objektivně v zájmu Unie jako celku a nevyžadují ani nepřijímají pokyny od orgánů, institucí ani jiných subjektů Unie, od žádné vlády ani od žádného jiného veřejného nebo soukromého subjektu. Orgány, instituce a jiné subjekty Unie, vlády členských států a veškeré další veřejné či soukromé subjekty tuto nezávislost respektují.
7.  
Pokud některý z členů výkonné rady uvedených v odst. 1 písm. b) přestane splňovat podmínky požadované pro výkon jeho povinností nebo se dopustí závažného pochybení, může Rada z vlastního podnětu nebo na návrh Evropského parlamentu nebo generální rady v kterémkoli složení přijmout prováděcí rozhodnutí, jímž ho odvolá z funkce. Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou.
8.  

Bývalí členové výkonné rady, včetně předsedy a místopředsedy orgánu, nesmějí po dobu 18 měsíců od ukončení výkonu funkce vykonávat výdělečnou činnost s:

a) 

jakoukoli vybranou povinnou osobou;

b) 

jakoukoli jinou osobou, pokud by to vedlo nebo by mohlo vést ke střetu s oprávněnými zájmy orgánu.

Výkonná rada ve svých pravidlech pro předcházení a řízení střetu zájmů svých členů podle čl. 64 odst. 4 písm. e) upřesní okolnosti, za nichž je dán střet zájmů nebo za nichž by mohl být vnímán jako daný.

Článek 64

Úkoly výkonné rady

1.  
Výkonná rada odpovídá za celkové plánování a plnění úkolů svěřených orgánu podle článku 5. Výkonná rada přijímá veškerá rozhodnutí orgánu s výjimkou rozhodnutí, která přijímá generální rada v souladu s článkem 60.
2.  
Výkonná rada přijímá veškerá rozhodnutí určená vybraným povinným osobám za účelem výkonu pravomocí uvedených v čl. 6 odst. 1, přičemž zohlední návrh společného dohledového týmu vykonávajícího dohled nad vybranou povinnou osobou uvedeného v článku 16, návrh nezávislého vyšetřovacího týmu uvedeného v článku 27 a stanovisko generální rady k tomuto návrhu rozhodnutí podle čl. 60 odst. 2. Pokud se výkonná rada rozhodne od takového stanoviska odchýlit, písemně a podrobně svůj postup odůvodní.
3.  
Výkonná rada přijímá rozhodnutí určená jednotlivým orgánům veřejné moci podle článků 14, 30 a 32 až 36.
4.  

Výkonná rada má dále tyto úkoly:

a) 

do 30. listopadu každého roku přijme na základě návrhu výkonného ředitele návrh jednotného programového dokumentu v souladu s článkem 65 a do 31. ledna následujícího roku jej předá pro informaci Evropskému parlamentu, Radě a Komisi, a přijme a předá každou případnou další aktualizovanou verzi tohoto dokumentu;

b) 

přijímá návrh ročního rozpočtu orgánu a vykonává další funkce týkající se rozpočtu orgánu;

c) 

posuzuje a přijímá souhrnnou výroční zprávu o činnosti orgánu, včetně přehledu plnění jeho úkolů, předává ji do 1. července každého roku Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a zveřejňuje ji;

d) 

přijímá strategii pro boj proti podvodům, jež je přiměřená riziku podvodů, přičemž zohledňuje náklady a přínosy opatření, která mají být přijata;

e) 

přijímá pravidla pro předcházení střetům zájmů u svých členů a u členů správní revizní komise a jejich řešení;

f) 

přijímá svůj jednací řád;

g) 

vykonává ve vztahu k zaměstnancům orgánu pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování;

h) 

přijímá vhodná prováděcí pravidla ke služebnímu řádu a pracovnímu řádu ostatních zaměstnanců v souladu s čl. 110 odst. 2 služebního řádu;

i) 

jmenuje a odvolává z funkce výkonného ředitele v souladu s čl. 70 odst. 5;

j) 

jmenuje účetního, který může být účetním Komise, s výhradou služebního řádu a pracovního řádu ostatních zaměstnanců, a který je při plnění svých povinností zcela nezávislý;

k) 

přijímá vhodná následná opatření na základě zjištění a doporučení plynoucích ze zpráv o interním nebo externím auditu a hodnocení, jakož i z vyšetřování OLAFu;

l) 

přijímá finanční předpisy použitelné na orgán;

m) 

přijímá veškerá rozhodnutí o zřízení vnitřních struktur orgánu a v případě potřeby o jejich změnách.

5.  
Výkonná rada vybere ze svých členů s hlasovacím právem místopředsedu orgánu. Místopředseda automaticky nahrazuje předsedu orgánu, nemůže-li plnit své povinnosti.
6.  
Pokud jde o pravomoci uvedené v odst. 4 písm. h) tohoto článku, přijímá výkonná rada v souladu s čl. 110 odst. 2 služebního řádu rozhodnutí podle čl. 2 odst. 1 služebního řádu a článku 6 pracovního řádu ostatních zaměstnanců, kterým přenese příslušné pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele. Výkonný ředitel je oprávněn přenést tyto pravomoci na další osoby.
7.  
Za mimořádných okolností může výkonná rada rozhodnutím dočasně pozastavit přenesení pravomocí orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a pravomocí, jež výkonný ředitel přenesl na další osoby, a vykonávat je sama nebo je přenést na některého ze svých členů nebo na zaměstnance jiného, než je výkonný ředitel.

Článek 65

Roční a víceleté programy

1.  
Do 30. listopadu každého roku přijme výkonná rada na základě návrhu předloženého výkonným ředitelem s přihlédnutím ke stanovisku Komise, a pokud jde o víceletý pracovní program, po konzultaci s Evropským parlamentem jednotný programový dokument obsahující víceletý pracovní program a roční pracovní program. Rozhodne-li se výkonná rada nezohlednit kterékoli prvky stanoviska Komise, důkladně své rozhodnutí odůvodní. Povinnost poskytnout důkladné odůvodnění se vztahuje na veškeré prvky vznesené Evropským parlamentem během konzultace. Výkonná rada předá jednotný programový dokument Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

Jednotný programový dokument je konečný po konečném přijetí souhrnného rozpočtu a v případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví.

2.  
Roční pracovní program obsahuje podrobné cíle a předpokládané výsledky včetně ukazatelů výkonnosti. Obsahuje rovněž popis opatření, která mají být financována, a stanovení finančních a lidských zdrojů, které jsou na jednotlivá opatření přiděleny, v souladu se zásadami sestavování rozpočtu a řízení podle činností. Roční pracovní program musí být v souladu s víceletým pracovním programem. Musí v něm být jasně uvedeno, které úkoly byly ve srovnání s předchozím rozpočtovým rokem přidány, změněny nebo zrušeny.
3.  
Je-li orgánu svěřen nový úkol, výkonná rada přijatý roční pracovní program změní.

Každá podstatná změna ročního pracovního programu se přijme stejným postupem jako původní roční pracovní program. Výkonná rada může přenést pravomoc k provádění nepodstatných změn ročního pracovního programu na výkonného ředitele.

4.  
Víceletý pracovní program stanoví celkový strategický plán včetně cílů, očekávaných výsledků a ukazatelů výkonnosti. Stanoví rovněž plánování zdrojů včetně víceletého rozpočtu a zaměstnanců.

Plánování zdrojů se aktualizuje jednou ročně. Strategické plánování se aktualizuje podle potřeby.

Článek 66

Pravidla hlasování ve výkonné radě

1.  
Výkonná rada přijímá rozhodnutí prostou většinou hlasů svých členů. Každý člen výkonné rady má jeden hlas. V případě rovnosti hlasů má rozhodující hlas předseda orgánu nebo místopředseda v případě, že předsedu zastupuje.
2.  
Zástupce Komise má hlasovací právo vždy, když se projednávají a rozhodují záležitosti týkající se čl. 64 odst. 4 písm. a) až l).
3.  
Jednací řád výkonné rady stanoví podrobnější pravidla hlasování, zejména podmínky, za nichž může některý člen zastupovat jiného člena.

Článek 67

Úředník pro otázky základních práv

1.  
Výkonná rada na návrh výkonného ředitele jmenuje úředníka pro otázky základních práv. Úředníkem pro otázky základních práv může být některý ze stávajících zaměstnanců orgánu.
2.  

Úředník pro otázky základních práv plní tyto úkoly:

a) 

radí zaměstnancům orgánu ve všech činnostech prováděných orgánem, považuje-li to úředník za nezbytné, nebo pokud o to zaměstnanci požádají, aniž by těmto činnostem bránil nebo je zdržoval;

b) 

prosazuje a sleduje dodržování základních práv orgánem;

c) 

poskytuje nezávazná stanoviska týkající se souladu činností orgánu se základními právy;

d) 

informuje výkonného ředitele a výkonnou radu o možném porušování základních práv v průběhu činnosti orgánu.

3.  
Výkonná rada zajistí, aby úředník pro otázky základních práv nevyžadoval ani nepřijímal žádné pokyny týkající se plnění jeho úkolů.
4.  
Úředník pro otázky základních práv podává zprávy přímo výkonnému řediteli a vypracovává pravidelné zprávy o plnění úkolů uvedených v odstavci 2. Tyto zprávy se zpřístupňují výkonné radě.

ODDÍL 3

Předseda orgánu

Článek 68

Jmenování předsedy orgánu

1.  
Předseda orgánu je vybírán na základě zásluh, schopností, znalostí, integrity, uznávaného postavení a zkušeností v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu a dalších příslušných kvalifikací v otevřeném výběrovém řízení, které se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie. Evropský parlament, Rada a generální rada jsou řádně a včas informovány v každé fázi tohoto řízení.

Komise vypracuje užší seznam alespoň dvou kvalifikovaných kandidátů na funkci předsedy orgánu. Evropský parlament a generální rada mohou s kandidáty na užším seznamu vést slyšení. Generální rada může k výsledkům svých slyšení vydat veřejné stanovisko nebo předložit své stanovisko Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

Komise předloží návrh na jmenování předsedy orgánu Evropskému parlamentu.

Poté, co Evropský parlament tento návrh schválí, přijme Rada prováděcí rozhodnutí o jmenování předsedy orgánu. Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou.

Odchylně od druhého pododstavce předloží Komise pro jmenování prvního předsedy orgánu po vstupu tohoto nařízení v platnost návrh na jmenování předsedy bez zapojení generální rady.

2.  
Předseda orgánu jedná nezávisle a objektivně v zájmu Unie jako celku a nevyžaduje ani nepřijímá pokyny od orgánů, institucí ani jiných subjektů Unie, od žádné vlády ani od žádného jiného veřejného nebo soukromého subjektu. Orgány, instituce a jiné subjekty Unie, vlády členských států a veškeré další veřejné či soukromé subjekty tuto nezávislost respektují.
3.  
Funkční období předsedy orgánu činí čtyři roky. V průběhu dvanácti měsíců před jeho koncem provede generální rada v obou složeních nebo užší výbor vybraný z členů generální rady včetně zástupce Komise hodnocení předsedy. Toto hodnocení zohlední výkonnost předsedy a budoucí úkoly a výzvy orgánu. Na jeho základě může Komise Evropskému parlamentu navrhnout, aby bylo funkční období předsedy prodlouženo. Toto prodloužení lze provést pouze jednou. Poté, co Evropský parlament návrh Komise schválí, přijme Rada prováděcí rozhodnutí o prodloužení funkčního období předsedy orgánu. Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou.
4.  
Pokud předseda orgánu přestane splňovat podmínky požadované pro výkon svých povinností nebo se dopustí závažného pochybení, může Rada z vlastního podnětu nebo na návrh Evropského parlamentu nebo generální rady v kterémkoli složení přijmout prováděcí rozhodnutí, jímž ho odvolá z funkce. Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou.
5.  
Pokud předseda orgánu odstoupí nebo se z jiného důvodu nemůže věnovat svým povinnostem, vykonává funkci předsedy místopředseda.

Článek 69

Povinnosti předsedy orgánu

1.  
Předseda orgánu zastupuje orgán a odpovídá za přípravu práce generální rady a výkonné rady, včetně stanovení pořadu jednání, svolávání a vedení všech zasedání a předkládání bodů k rozhodnutí.
2.  
Předseda orgánu přidělí členům výkonné rady uvedeným v čl. 63 odst. 1 písm. b) konkrétní oblasti odpovědnosti v rámci úkolů orgánu na dobu jejich mandátu.

ODDÍL 4

Výkonný ředitel

Článek 70

Jmenování výkonného ředitele

1.  
Výkonný ředitel je zaměstnán jako dočasný zaměstnanec orgánu podle čl. 2 písm. a) pracovního řádu ostatních zaměstnanců.
2.  
Výkonný ředitel vykonává své povinnosti v zájmu Unie a nezávisle na jakýchkoli konkrétních zájmech.
3.  
Výkonný ředitel řídí orgán. Je odpovědný výkonné radě. Aniž jsou dotčeny pravomoci Komise a výkonné rady, jedná výkonný ředitel při plnění svých úkolů nezávisle a nevyžaduje ani nepřijímá pokyny od orgánů, institucí ani jiných subjektů Unie, od žádné vlády ani žádného jiného veřejného či soukromého subjektu.
4.  
Výkonný ředitel je vybírán na základě zásluh a doložených administrativních, rozpočtových a řídících schopností na vysoké úrovni v otevřeném výběrovém řízení, které se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie, a je-li to vhodné, v jiném tisku nebo na webových stránkách. Komise vypracuje užší seznam alespoň dvou kvalifikovaných kandidátů na funkci výkonného ředitele. Výkonného ředitele jmenuje výkonná rada.
5.  
Funkční období výkonného ředitele činí pět let. V průběhu devíti měsíců před jeho koncem provede výkonná rada hodnocení, které zohlední posouzení výkonnosti výkonného ředitele a budoucí úkoly a výzvy orgánu. Výkonná rada může s přihlédnutím k tomuto hodnocení funkční období výkonného ředitele jednou prodloužit.

Výkonná rada může ředitele na návrh Komise odvolat z funkce.

6.  
Výkonný ředitel, jehož funkční období bylo prodlouženo, se na konci svého prodlouženého funkčního období nesmí účastnit dalšího výběrového řízení na tutéž pozici.

Článek 71

Úkoly výkonného ředitele

1.  

Výkonný ředitel je odpovědný za každodenní řízení orgánu a usiluje o zajištění genderové a pokud možno zeměpisné vyváženosti v orgánu. Výkonný ředitel odpovídá zejména za:

a) 

provádění rozhodnutí přijatých výkonnou radou;

b) 

vypracování návrhu jednotného programového dokumentu a jeho předložení výkonné radě po konzultaci s Komisí;

c) 

provádění jednotného programového dokumentu a podávání zpráv o jeho provádění výkonné radě;

d) 

vypracování návrhu souhrnné výroční zprávy o činnosti orgánu a její předložení výkonné radě k posouzení a k přijetí;

e) 

vypracování akčního plánu v návaznosti na závěry interních či externích auditních zpráv a hodnocení a na vyšetřování, které provádí OLAF, a za vypracování pravidelných zpráv o pokroku, které předkládá Komisi, generální radě a výkonné radě;

f) 

ochranu finančních zájmů Unie uplatňováním preventivních opatření proti podvodům, úplatkářství a jinému protiprávnímu jednání, aniž je dotčena vyšetřovací pravomoc OLAFu, účinnými kontrolami a zpětným získáním nesprávně vyplacených částek, pokud jsou zjištěny nesrovnalosti, a v případě potřeby ukládáním účinných, přiměřených a odrazujících správních sankcí včetně finančních pokut;

g) 

vypracování strategie pro boj proti podvodům pro potřeby orgánu a její předložení výkonné radě ke schválení;

h) 

vypracování návrhu finančních pravidel vztahujících se na orgán;

i) 

přípravu návrhu odhadu příjmů a výdajů orgánu podle článku 78, který je jako součástí návrhu jednotného programového dokumentu, a plnění rozpočtu orgánu podle článku 79;

j) 

vypracování a provádění strategie bezpečnosti IT, zajištění vhodného řízení rizik pro veškerou infrastrukturu, systémy a služby IT, které orgán vyvíjí nebo pořizuje, jakož i dostatečné financování bezpečnosti IT;

k) 

provádění ročního pracovního programu orgánu pod kontrolou výkonné rady;

l) 

vypracování návrhu zprávy popisující všechny činnosti orgánu s oddílem o finančních a správních záležitostech.

2.  
Výkonný ředitel přijme další nezbytná opatření, zejména pokud jde o přijetí vnitřních správních pokynů a zveřejňování oznámení, aby zajistil fungování orgánu v souladu s tímto nařízením.
3.  
Výkonný ředitel rozhoduje o tom, zda je za účelem efektivního a účelného provádění úkolů orgánu nutné vyslat jednoho či více zaměstnanců do jednoho či více dalších členských států. Před rozhodnutím o zřízení místní kanceláře výkonný ředitel získá souhlas Komise, výkonné rady a jakéhokoli dotčeného členského státu. Rozhodnutím se určí rozsah činností, jež mají být v místní kanceláři prováděny, a to způsobem, který zabrání zbytečným nákladům a zdvojování administrativních funkcí orgánu. S dotčeným členským státem nebo dotčenými členskými státy se uzavře odpovídající dohoda.

ODDÍL 5

Správní revizní komise

Článek 72

Ustanovení a složení správní revizní komise

1.  
Orgán ustaví správní revizní komisi pro účely provádění vnitřního správního přezkumu rozhodnutí přijatých orgánem při výkonu pravomocí uvedených v článcích 21, 22, 23 a 77. Rozsah tohoto přezkumu je omezen na procesní a věcný soulad příslušných rozhodnutí s tímto nařízením.
2.  
Správní revizní komise je složena z pěti osob, jež se těší vysoké vážnosti a prokázaly v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu vhodné znalosti a profesní zkušenosti, včetně zkušeností s dohledem v této oblasti, které nejsou současnými zaměstnanci orgánu ani orgánů dohledu v této oblasti, finančních zpravodajských jednotek nebo jiných orgánů, institucí a jiných subjektů členských států nebo Unie, které jsou zapojeny do plnění úkolů svěřených orgánu tímto nařízením. Správní revizní komise mít dostatečné zdroje a odborné znalosti k tomu, aby mohla posuzovat výkon pravomocí orgánu podle tohoto nařízení.
3.  
Správní revizní komise rozhoduje na základě většiny nejméně tří z pěti členů.

Článek 73

Členové správní revizní komise

1.  
Členy správní revizní komise a dva náhradníky jmenuje generální rada ve složení pro dohled na funkční období pěti let, které může být jednou prodlouženo, na základě veřejné výzvy k vyjádření zájmu zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie. Nejsou vázáni žádnými pokyny.
2.  
Členové správní revizní komise jednají nezávisle a ve veřejném zájmu a v orgánu neplní žádné jiné povinnosti. Za tímto účelem učiní veřejné prohlášení o závazcích a zájmech, v nichž uvedou jakékoli přímé nebo nepřímé zájmy, které by mohly být na újmu jejich nezávislosti, nebo uvedou, že žádné takové zájmy neexistují.

Článek 74

Rozhodnutí podléhající přezkumu

1.  
Žádost o přezkum rozhodnutí přijatých orgánem podle čl. 6 odst. 1 a článků 21, 22, 23 a 77 může správní revizní komisi podat každá fyzická nebo právnická osoba, které je rozhodnutí určeno nebo které se přímo a osobně týká.
2.  
Žádost o přezkum spolu s odůvodněním se podává orgánu písemně do jednoho měsíce od oznámení rozhodnutí osobě požadující přezkum, popřípadě není-li oznámeno, ode dne, kdy se o tomto rozhodnutí osoba požadující přezkum dozví.
3.  
Po rozhodnutí o přípustnosti žádosti o přezkum vydá správní revizní komise stanovisko, a to ve lhůtě přiměřené naléhavosti dané věci, a v každém případě nejpozději dva měsíce od doručení žádosti, a předá záležitost výkonné radě za účelem přípravy nového rozhodnutí. Výkonná rada zohlední stanovisko správní revizní komise a neprodleně přijme nové rozhodnutí. Nové rozhodnutí původní rozhodnutí zruší a nahradí je buď rozhodnutím se stejným obsahem, nebo rozhodnutím s pozměněným obsahem.
4.  
Žádost o přezkum podle odstavce 2 může obsahovat žádost o pozastavení uplatňování rozhodnutí, které je předmětem přezkumného řízení. Správní revizní komise může, pokud to podle jejího názoru okolnosti vyžadují, a s přihlédnutím ke stanovisku výkonné rady nařídit pozastavení uplatňování daného rozhodnutí do doby, než výkonná rada přijme nové rozhodnutí podle odstavce 3. Nerozhodne-li správní revizní komise o žádosti o pozastavení do 14 dnů, považuje se tato žádost za zamítnutou.
5.  
Stanovisko vydané správní revizní komisí a nové rozhodnutí přijaté výkonnou radou podle tohoto článku se odůvodní a oznámí stranám.
6.  
Orgán přijme rozhodnutí, kterým stanoví jednací řád správní revizní komise.

Článek 75

Vyloučení a námitky

1.  
Členové správní revizní komise se nesmějí účastnit žádného přezkumného řízení, pokud na něm mají jakýkoli osobní zájem, pokud dříve působili jako zástupci některého z účastníků řízení nebo pokud se podíleli na rozhodnutí, které je předmětem přezkumu.
2.  
Člen správní revizní komise informuje správní revizní komisi, domnívá-li se, že by se z některého z důvodů uvedených v odstavci 1 nebo z jakéhokoli jiného důvodu neměl účastnit přezkumného řízení.
3.  
Každý účastník přezkumného řízení může vznést námitku proti kterémukoli členu správní revizní komise z jakéhokoli důvodu uvedeného v odstavci 1 nebo z důvodu podezření z podjatosti tohoto člena. Námitka není přípustná, jestliže účastník přezkumného řízení učinil procesní úkon, i když mu byl známo, že existuje důvod pro námitku. Námitka se nesmí zakládat na státní příslušnosti členů.
4.  
V případech uvedených v odstavcích 2 a 3 rozhodne správní revizní komise o dalším postupu bez účasti dotčeného člena. Při přijímání uvedeného rozhodnutí nahrazuje dotčeného člena ve správní revizní komisi jeho náhradník.

KAPITOLA IV

FINANČNÍ USTANOVENÍ

Článek 76

Rozpočet

1.  
Odhady všech příjmů a výdajů orgánu se vypracovávají na každý rozpočtový rok, jenž odpovídá kalendářnímu roku, a uvedou se v rozpočtu orgánu.
2.  
Rozpočet orgánu musí být vyrovnaný co do příjmů a výdajů.
3.  

Aniž jsou dotčeny ostatní zdroje, příjmy orgánu tvoří kombinace těchto zdrojů:

a) 

příspěvek Unie zapsaný v souhrnném rozpočtu Unie;

b) 

poplatky zaplacené vybranými a nevybranými povinnými osobami v souladu s článkem 77 za úkoly uvedené v čl. 5 odst. 2 písm. a), b) a c) a odst. 3 písm. a) až d), f) a g);

c) 

případné dobrovolné finanční příspěvky členských států;

d) 

dohodnuté poplatky za publikace, školení a jakékoli jiné služby poskytnuté orgánem, pokud o ně výslovně požádala jedna nebo více finančních zpravodajských jednotek nebo jejich protějšky ve třetích zemích nebo orgány jiné než orgány pro boj proti praní peněz a financování terorismu;

e) 

možného financování z prostředků Unie v podobě dohod o přiznání příspěvku nebo grantů ad hoc v souladu s finančními pravidly orgánu uvedenými v článku 81 a ustanoveními příslušných nástrojů na podporu politik Unie.

Výše a původ veškerých příjmů uvedených v prvním pododstavci písm. b), c), d) a e) tohoto odstavce se zahrnou do roční účetní závěrky orgánu a jasně se uvedou ve výroční zprávě o rozpočtovém a finančním řízení orgánu uvedené v čl. 80 odst. 2.

4.  
Výdaje orgánu zahrnují platy zaměstnanců, správní náklady, náklady na infrastrukturu a provozní výdaje.

Článek 77

Poplatky vybírané od vybraných a nevybraných povinných osob

1.  
Orgán vybírá roční poplatek za dohled od všech vybraných povinných osob uvedených v článku 13 a od nevybraných povinných osob, které splňují kritéria stanovená v čl. 12 odst. 1. Poplatky pokrývají výdaje, které orgánu vznikly v souvislosti s úkoly souvisejícími s dohledem podle oddílů 3 a 4 kapitoly II. Tyto poplatky nesmějí překročit výdaje související s uvedenými úkoly. Pokud tato kritéria nejsou v kterémkoli daném roce plně dodržena, provedou se nezbytné úpravy při výpočtu poplatků na dva následující roky.
2.  
Výše poplatku vybíraného od každé povinné osoby uvedené v odstavci 1 se vypočítá způsobem stanoveným v aktu v přenesené pravomoci uvedeném v odstavci 6.
3.  
Poplatky se vypočítávají na nejvyšší úrovni konsolidace v Unii v souladu s použitelnými účetními standardy.
4.  
Základem pro výpočet ročního poplatku za dohled v daném kalendářním roce jsou náklady na přímý a nepřímý dohled nad vybranými a nevybranými povinnými osobami, které v daném roce podléhají poplatkům. Orgán může požadovat zálohy na roční poplatek za dohled, které vycházejí z přiměřeného odhadu. Před rozhodnutím o konečné výši poplatku orgán komunikuje s příslušným finančním orgánem dozoru, aby zajistil, že dohled zůstane nákladově efektivní a přiměřený pro všechny povinné osoby ve finančním sektoru. Orgán sdělí dotčeným povinným osobám základ pro výpočet ročního poplatku za dohled. Členské státy zajistí, aby povinnost platit poplatky uvedená v tomto článku byla vynutitelná podle vnitrostátního práva a splatné poplatky byly uhrazeny v plné výši.
5.  
Tento článek se nedotýká práva finančních orgánů dozoru ukládat poplatky v souladu s vnitrostátním právem v rozsahu, v jakém úkoly v oblasti dohledu nebyly svěřeny orgánu, nebo pokud jde o náklady na spolupráci s orgánem, na pomoc orgánu a při jednání podle jeho pokynů, v souladu s použitelným právem Unie.
6.  

Komise je zmocněna v souladu s článkem 100 přijmout akt v přenesené pravomoci, kterým doplní toto nařízení stanovením metodiky výpočtu výše poplatku vybíraného od každé vybrané a nevybrané povinné osoby, která podléhá poplatkům podle odstavce 1 tohoto článku, a postupu výběru těchto poplatků. Při vypracování metodiky pro stanovení individuální výše poplatků Komise zohlední tyto skutečnosti:

a) 

celkový roční obrat nebo odpovídající druh příjmů povinných osob na nejvyšší úrovni konsolidace v Unii v souladu s použitelnými účetními standardy;

b) 

zda jsou splněna kritéria pro uplatnění přímého dohledu nad dotyčnou povinnou osobou;

c) 

klasifikaci rizikového profilu povinných osob z hlediska praní peněz a financování terorismu v souladu s metodikou uvedenou v čl. 12 odst. 7 písm. b);

d) 

význam povinné osoby pro stabilitu finančního systému nebo hospodářství jednoho nebo více členských států nebo Unie;

e) 

výše poplatku, který má být vybrán od nevybraných povinných osob v poměru k jejich příjmům nebo obratu podle písmene a) nesmí překročit 20 % výše poplatku, který má být vybrán od vybraných povinných osob se stejnou úrovní příjmů nebo obratu.

Komise přijme akt v přenesené pravomoci uvedený v prvním pododstavci do 1. ledna 2027.

Článek 78

Sestavování rozpočtu

1.  
Výkonný ředitel vypracuje každoročně návrh odhadu příjmů a výdajů orgánu pro následující rozpočtový rok, včetně plánu pracovních míst, a zašle jej výkonné radě.
2.  
Na základě návrhu uvedeného v odstavci 1 výkonná rada přijme předběžný návrh odhadu příjmů a výdajů orgánu pro následující rozpočtový rok.
3.  
Konečný návrh odhadu příjmů a výdajů orgánu se do 31. ledna každého roku zašle Komisi.
4.  
Komise předkládá odhad příjmů a výdajů rozpočtovému orgánu společně s návrhem souhrnného rozpočtu Unie.
5.  
Komise na základě odhadu příjmů a výdajů zanese do návrhu souhrnného rozpočtu Unie odhady, které považuje za nezbytné pro plán pracovních míst a výši příspěvku, který má být poskytnut ze souhrnného rozpočtu, a předloží jej rozpočtovému orgánu v souladu s články 313 a 314 Smlouvy o fungování EU.
6.  
Rozpočtový orgán odsouhlasí prostředky na příspěvek pro orgán.
7.  
Rozpočtový orgán přijímá plán pracovních míst orgánu.
8.  
Rozpočet orgánu přijímá výkonná rada. Rozpočet se stává konečným po konečném schválení souhrnného rozpočtu Unie. V případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví.

Článek 79

Plnění rozpočtu

1.  
Výkonný ředitel plní rozpočet orgánu při dodržování zásad hospodárnosti, efektivnosti, účinnosti a řádného finančního řízení.
2.  
Výkonný ředitel každoročně zasílá rozpočtovému orgánu veškeré relevantní informace o zjištěních, která vyplynula z postupů hodnocení.

Článek 80

Předkládání účetních závěrek a absolutorium

1.  
Účetní orgánu zašle předběžnou účetní závěrku za rozpočtový rok (rok N) účetnímu Komise a Účetnímu dvoru do 1. března následujícího roku (rok N+1).
2.  
Orgán zašle do 31. března roku N+1 výroční zprávu o svém rozpočtovém a finančním řízení Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru.
3.  
Účetní Komise zašle Účetnímu dvoru do 31. března roku N+1 předběžnou účetní závěrku orgánu konsolidovanou se závěrkou Komise.
4.  
Po obdržení připomínek Účetního dvora k předběžné účetní závěrce orgánu podle článku 246 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ( 15 ) vydá výkonná rada stanovisko ke konečné účetní závěrce orgánu.

Výkonný ředitel odpoví Účetnímu dvoru na jeho připomínky do 30. září roku N+1. Zároveň zašle tuto odpověď výkonné radě.

5.  
Účetní orgánu zašle konečnou účetní závěrku spolu se stanoviskem výkonné rady do 1. července roku N+1 Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru.
6.  
Odkaz na internetové stránky obsahující konečnou účetní závěrku orgánu se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie do 15. listopadu roku N+1.
7.  
Výkonný ředitel předloží Evropskému parlamentu na jeho žádost veškeré informace nezbytné pro hladký průběh udílení absolutoria za dotčený rozpočtový rok v souladu s čl. 261 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.
8.  
Evropský parlament na doporučení Rady přijaté kvalifikovanou většinou udělí výkonnému řediteli před 15. květnem roku N+2 absolutorium za plnění rozpočtu za rok N.

Článek 81

Finanční předpisy

Výkonná rada po konzultaci s Komisí přijme finanční předpisy pro orgán. Tyto finanční předpisy se nesmějí odchýlit od nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/715, pokud to není zvláště vyžadováno pro činnosti orgánu a pouze s předchozím souhlasem Komise.

Článek 82

Opatření proti podvodům

1.  
Za účelem boje proti podvodům, úplatkářství a jakékoli jiné nedovolené činnosti se na orgán bez omezení vztahují nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 a článek 86 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/715.
2.  
Orgán přistoupí k interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) ( 16 ) a neprodleně přijme příslušná ustanovení pro všechny zaměstnance orgánu.
3.  
Rozhodnutí o financování a na ně navazující dohody a prováděcí nástroje musí výslovně stanovit, že Účetní dvůr a OLAF mohou v případě potřeby provádět šetření na místě u příjemců finančních prostředků poskytovaných orgánem.

Článek 83

Bezpečnost IT

1.  
Orgán zřídí na úrovni výkonného ředitele vnitřní správu IT, v jejímž rámci se stanoví a spravuje rozpočet IT a zajišťuje pravidelné podávání zpráv výkonné radě o dodržování platných bezpečnostních pravidel a norem IT.
2.  
Orgán zajistí, aby byl dostatečný podíl jeho výdajů na IT transparentně přidělen na přímou bezpečnost IT. Do tohoto podílu lze započítat příspěvek do služby kybernetické bezpečnosti pro orgány, instituce a jiné subjekty Unie (CERT-EU).
3.  
S využitím služeb CERT-EU se zřídí dostatečná služba pro sledování, odhalování a reakci v oblasti bezpečnosti IT. Závažné incidenty se nahlásí CERT-EU a Komisi do 24 hodin od svého zjištění.

Článek 84

Odpovědnost a podávání zpráv

1.  
Za provádění tohoto nařízení orgán odpovídá Evropskému parlamentu a Radě.
2.  
Orgán každoročně předkládá Evropskému parlamentu, Radě a Komisi zprávu o provádění úkolů, které mu byly svěřeny tímto nařízením, včetně informací o plánovaném vývoji struktury a výše poplatků za dohled uvedených v článku 77. Zpráva obsahuje informace o dodržování obecných pokynů a doporučení, které orgán vydal v souladu s článkem 54 v průběhu roku, jehož se zpráva týká, jakož i veškeré relevantní aktualizace týkající se souladu se dříve vydanými obecnými pokyny a doporučeními. Zpráva se zveřejňuje a obsahuje veškeré další relevantní informace, které si Evropský parlament vyžádá ad hoc. Předseda orgánu předloží tuto zprávu veřejně Evropskému parlamentu.
3.  
Na žádost Evropského parlamentu se předseda orgánu zúčastní slyšení týkajícího se plnění úkolů orgánu před příslušnými výbory Evropského parlamentu. Slyšení se koná alespoň jednou ročně. Na žádost Evropského parlamentu vystoupí předseda orgánu před příslušnými výbory Evropského parlamentu s prohlášením a zodpoví veškeré otázky jejich členů, kdykoli je o to požádán.
4.  
Do šesti týdnů od každého zasedání generální rady poskytne orgán Evropskému parlamentu alespoň souhrnný a srozumitelný zápis z tohoto jednání generální rady, který umožňuje porozumění diskusím, které proběhly během této schůze, včetně anotovaného seznamu rozhodnutí. V tomto zápise z jednání se neuvádějí diskuse generální rady, které se týkají jednotlivých povinných osob, ani diskuse týkající se důvěrných údajů v souvislosti s dohledem nebo finančních zpravodajských jednotek, nestanoví-li legislativní akty uvedené v čl. 1 odst. 2 jinak.
5.  
Orgán odpovídá ústně nebo písemně na otázky, které mu položí Evropský parlament, do pěti týdnů od jejich obdržení.
6.  
Předseda orgánu vede na žádost neveřejná důvěrná ústní jednání s příslušnými výbory Evropského parlamentu, jsou-li nezbytná pro výkon pravomocí Evropského parlamentu podle Smluv. Všichni účastníci dodržují povinnost zachovávat profesní tajemství.
7.  
Při informování Evropského parlamentu o záležitostech týkajících se příspěvku orgánu k činnosti Unie na mezinárodních fórech orgán nezveřejní žádné informace, které obdržel při plnění tohoto úkolu a na které se vztahují požadavky na zachování důvěrnosti uložené třetími stranami.

KAPITOLA V

ZAMĚSTNANCI A SPOLUPRÁCE

ODDÍL 1

Zaměstnanci

Článek 85

Obecná ustanovení

1.  
Na zaměstnance orgánu se ve všech záležitostech, které nejsou upraveny tímto nařízením, vztahují služební řád, pracovní řád ostatních zaměstnanců a pravidla přijatá na základě dohody mezi orgány Unie k provedení těchto řádů.
2.  
Odchylně od odstavce 1 tohoto článku mají předseda orgánu a členové výkonné rady uvedení v čl. 63 odst. 1 písm. b) stejné postavení jako člen a vedoucí soudní kanceláře Tribunálu, pokud jde o funkční požitky a důchodový věk, jak jsou vymezeny v nařízení Rady (EU) 2016/300 ( 17 ). V aspektech, které neupravuje toto nařízení ani nařízení (EU) 2016/300, se obdobně použijí služební řád a pracovní řád ostatních zaměstnanců.
3.  
Výkonná rada po dohodě s Komisí přijme nezbytná prováděcí opatření v souladu s článkem 110 služebního řádu.
4.  
Orgán může využít vyslaných národních odborníků nebo jiných zaměstnanců, kteří nejsou jeho zaměstnanci, včetně delegátů finančních zpravodajských jednotek.
5.  
Výkonná rada přijme pravidla týkající se zaměstnanců z členských států, kteří mají být vysláni do orgánu, a podle potřeby je aktualizuje. Tato pravidla zahrnují zejména finanční ujednání týkající se těchto dočasných přidělení, včetně pojištění a odborné přípravy. Tato pravidla zohlední skutečnost, že zaměstnanci jsou vysíláni a mají být nasazováni jako zaměstnanci orgánu. Musí zahrnovat ustanovení o podmínkách vyslání. Je-li to relevantní, usiluje výkonná rada o zajištění konzistence s pravidly vztahujícími se na náhradu výdajů na služební cesty statutárních zaměstnanců.

Článek 86

Výsady a imunity

Na orgán a jeho zaměstnance se vztahuje Protokol č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie, připojený ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU.

Článek 87

Zaměstnanci orgánu, kteří byli dříve zaměstnáni orgánem EBA

Dočasným zaměstnancům zaměstnaným podle čl. 2 písm. f) a smluvním zaměstnancům zaměstnaným podle článku 3a pracovního řádu ostatních zaměstnanců, kteří jsou v orgánu zaměstnáni na základě smlouvy uzavřené před 1. lednem 2026 a kteří byli bezprostředně před svým zaměstnáním v orgánu zaměstnáni orgánem EBA při plnění úkolů a činností orgánu EBA souvisejících s bojem proti praní peněz a financování terorismu uvedených v nařízení (EU) č. 1093/2010, nabídne orgán stejný druh pracovní smlouvy jako v orgánu EBA a za stejných podmínek, s výhradou omezení počtu pracovních míst, která mají být ubrána orgánu EBA a přidělena orgánu. S uvedenými zaměstnanci se zachází, jako by byli po celou dobu trvání svého pracovního vztahu zaměstnanci orgánu.

Článek 88

Povinnost zachovávat profesní tajemství

1.  
Na členy generální rady a výkonné rady a na všechny zaměstnance orgánu, včetně úředníků dočasně přidělených z členských států a všech dalších osob plnících úkoly pro orgán na smluvním základě, se vztahuje povinnost zachovávat profesní tajemství ve smyslu článku 339 Smlouvy o fungování EU a článku 67 směrnice (EU) 2024/1640, a to i po skončení jejich funkcí.
2.  
Výkonná rada zajistí, aby se na osoby, které přímo či nepřímo, trvale či příležitostně poskytují jakékoli služby související s úkoly orgánu, včetně úředníků orgánu a jiných osob pověřených pro tento účel výkonnou radou nebo jmenovaných orgány veřejné moci a finančními zpravodajskými jednotkami, vztahovala povinnost zachovávat profesní tajemství rovnocenná povinnosti podle odstavce 1.
3.  
Pro účely plnění úkolů, které jsou mu svěřeny tímto nařízením, je orgán v mezích a za podmínek stanovených v aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 oprávněn vyměňovat si informace s orgány a subjekty Unie nebo s vnitrostátními orgány a subjekty v případech, kdy tyto akty dovolují finančním orgánům dozoru sdělovat uvedeným subjektům informace nebo kdy mohou členské státy takové sdělování informací podle použitelného práva Unie stanovit.

▼M1

3a.  
Tento článek nebrání orgánu ve výměně informací s ostatními orgány ve smyslu čl. 92a odst. 12.

▼B

4.  
Orgán stanoví prováděcí opatření k pravidlům pro zachování důvěrnosti uvedeným v odstavcích 1 a 2.
5.  
Orgán uplatňuje rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ( 18 ).

Článek 89

Bezpečnostní pravidla týkající se ochrany utajovaných informací a citlivých informací nepodléhajících utajení

1.  
Orgán přijme vlastní bezpečnostní pravidla rovnocenná bezpečnostním pravidlům Komise na ochranu utajovaných informací Evropské unie (EUCI) a citlivých neutajovaných informací, jak jsou stanovena rozhodnutím Komise (EU, Euratom) 2015/443 ( 19 ) a rozhodnutím (EU, Euratom) 2015/444. Bezpečnostní pravidla orgánu zahrnují mimo jiné ustanovení o výměně, zpracovávání a uchovávání těchto informací. Výkonná rada přijme bezpečnostní pravidla orgánu po schválení Komisí.
2.  
Jakékoli správní dohody o výměně utajovaných informací s relevantními orgány třetí země nebo, při neexistenci takového ujednání, jakékoli výjimečné ad hoc poskytnutí utajovaných informací Evropské unie uvedeným orgánům musí předem schválit Komise.

Článek 90

Oznamování porušení předpisů a ochrana oznamujících osob

1.  

Orgán zavede zvláštní kanály pro oznamování, které mu umožní přijímat a zpracovávat informace poskytnuté osobami o skutečném či možném porušení:

a) 

nařízení (EU) 2024/1624, pokud jde o požadavky vztahující se na úvěrové instituce a finanční instituce;

b) 

nařízení (EU) 2023/1113;

c) 

směrnice (EU) 2024/1640, pokud jde o požadavky vztahující se na orgány dohledu, orgány stavovské samosprávy při výkonu funkcí dohledu a finanční zpravodajské jednotky.

2.  
Osoby, které podávají oznámení prostřednictvím těchto kanálů, a dotčené osoby požívají v příslušných případech ochrany podle směrnice (EU) 2019/1937.
3.  
Po předložení zpráv podle čl. 60 odst. 4 směrnice (EU) 2024/1640 orgány dohledu v nefinančním sektoru si od nich může orgán vyžádat dodatečné informace o tom, jak na základě obdržených zpráv postupovaly. Tyto orgány dohledu požadované informace neprodleně poskytnou, ale nezveřejní informace, které mohou vést k identifikaci oznamující osoby.

ODDÍL 2

Spolupráce

Článek 91

Spolupráce s evropskými orgány dohledu

1.  
Orgán naváže a udržuje úzkou spolupráci s evropskými orgány dohledu, zejména při vypracovávání návrhů regulačních nebo prováděcích technických norem, obecných pokynů nebo doporučení v jejich oblastech působnosti.
2.  
Do 27. června 2025 uzavře orgán s evropskými orgány dohledu memorandum o porozumění, v němž stanoví, jak hodlají spolupracovat při plnění svých úkolů podle práva Unie.

Článek 92

Spolupráce s orgány jinými než orgány pro boj proti praní peněz a financování terorismu

1.  
Orgán spolupracuje a vyměňuje si informace s orgány jinými než orgány pro boj proti praní peněz a financování terorismu, a při zachování důvěrnosti a zásady, že dané informace potřebují znát, i s dalšími vnitrostátními orgány a subjekty příslušnými pro zajištění souladu se směrnicemi 2009/110/ES, 2009/138/ES, 2014/17/EU, 2014/65/EU a (EU) 2015/2366, a s evropskými orgány dohledu, v jejich oblastech působnosti.
2.  
Orgán uzavře s orgány obezřetnostního dohledu ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 40 nařízení (EU) č. 575/2013, evropskými orgány dohledu a dalšími vnitrostátními orgány příslušnými pro zajištění souladu s nařízením (EU) 2023/1114 memorandum o porozumění, které obecně stanoví, jak budou spolupracovat a vyměňovat si informace při plnění svých úkolů v oblasti dohledu podle práva Unie ve vztahu k vybraným a nevybraným povinným osobám.

Považuje-li to za nezbytné, může orgán uzavřít s kterýmkoli z orgánů nebo subjektů uvedených v odstavci 1 memorandum o porozumění, které obecně stanoví, jak budou spolupracovat a vyměňovat si informace při plnění svých úkolů v oblasti dohledu podle práva Unie ve vztahu k vybraným a nevybraným povinným osobám.

3.  
Do 27. června 2025 uzavře orgán a ECB memorandum o porozumění, v němž stanoví praktické způsoby spolupráce a výměny informací při plnění svých úkolů podle práva Unie.
4.  
Orgán zajistí účinnou spolupráci a výměnu informací mezi všemi orgány dohledu v systému dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu a relevantními orgány a subjekty uvedenými v odstavci 1, a to i s ohledem na přístup k informacím a údajům v centrální databázi pro boj proti praní peněz a financování terorismu uvedené v článku 11.

▼M1

Článek 92a

Výměna informací mezi orgány a s dalšími subjekty

1.  
Orgán pravidelně nebo případ od případu sdílí informace, které získal od povinných osob nebo ostatních orgánů při plnění svých povinností a které vyplývají z uplatňování a provádění práva Unie, na požádání s ostatními orgány, pokud je dožadující orgán oprávněn získat tyto informace od povinných osob nebo ostatních orgánů podle práva Unie.
2.  
Orgán si vyžádá informace od kteréhokoli z ostatních orgánů, které uvedené informace získaly, namísto toho, aby je požadoval přímo od povinných osob, pokud je orgán oprávněn uvedené informace získat podle práva Unie.

Prvním pododstavcem tohoto odstavce není dotčeno oprávnění orgánu získat požadované informace od povinných osob, pokud uvedený jiný orgán není schopen informace sdílet, pokud je třeba přijmout naléhavá opatření nebo pokud je získání informací přímo od povinných osob nezbytné pro plnění úkolů orgánu podle práva Unie.

3.  
V žádosti o výměnu informací podle odstavce 1 tohoto článku se uvede právní základ podle práva Unie, který dožadujícímu orgánu poskytuje oprávnění získat informace od povinných osob nebo ostatních orgánů.

Na dožadující orgán a orgán se vztahují povinnosti zachovávat profesní tajemství a ochranu údajů stanovené v článcích 88 a 98 a v odvětvových právních předpisech, které se uplatňují na sdílení informací mezi povinnou osobou a dožadujícím orgánem a mezi povinnou osobou a orgánem.

4.  
Pokud si orgán vyměňuje informace podle odstavce 1, informuje o této výměně bez zbytečného odkladu každý orgán, od něhož informace získal, nebo každou povinnou osobu, pokud byly informace získány přímo od povinných osob. V případě opakovaných nebo pravidelných výměn informací je orgán povinen informovat povinnou osobu nebo orgán, od nichž informace získal, pouze jednou.
5.  

Odchylně od odstavce 4 není orgán povinen informovat dotčený orgán nebo popřípadě povinnou osobu o výměně informací, pokud je splněna jedna z těchto podmínek:

a) 

informace byly anonymizovány tak, že se již nevztahují k žádné identifikované nebo identifikovatelné fyzické osobě a že povinná osoba nebo jiné právnické osoby již nejsou identifikovatelné; nebo

b) 

dané informace byly změněny, sloučeny nebo zpracovány jakoukoli jinou metodou kontroly zpřístupnění za účelem ochrany důvěrných informací, včetně obchodního tajemství, a ochrany osobních údajů prostřednictvím vhodných technických a organizačních opatření v souladu s nařízeními Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 a (EU) 2018/1725.

6.  
Odchylně od odstavce 4 orgán povinnou osobu o výměně informací neinformuje, pokud stanoví, že by to mohlo ohrozit postupy, opatření nebo šetření v oblasti dohledu nebo řešení krize nebo pokud jej o této skutečnosti informuje dožadující orgán.
7.  
Odstavce 1 až 6 se vztahují rovněž na informace, které orgán obdržel od povinných osob nebo ostatních orgánů a u nichž orgán následně provedl kontroly kvality nebo které orgán jinak zpracoval.
8.  
Za účelem usnadnění výměn informací podle odstavců 1 až 7 může orgán a ostatní orgány uzavírat memoranda o porozumění týkající se ujednání o těchto výměnách. Tato memoranda o porozumění mohou rovněž stanovit opatření pro sdílení zdrojů pro shromažďování a zpracování sdílených informací. Komise může po konzultaci s orgánem a ostatními orgány vypracovat pokyny k hlavním prvkům těchto memorand o porozumění.
9.  
Odstavci 1 až 8 není dotčena ochrana práv duševního vlastnictví a tyto odstavce nebrání výměně informací ani neomezují výměnu informací mezi orgánem a ostatními orgány v souladu s jinými ustanoveními tohoto nařízení nebo s jinými právními předpisy Unie.

V případě rozporu mezi tímto článkem a jinými ustanoveními tohoto nařízení nebo jinými právními předpisy Unie, které upravují výměnu informací mezi orgánem a ostatními orgány, mají přednost tato jiná ustanovení.

10.  

Orgán a finanční orgány dozoru mohou podle svého uvážení poskytnout přístup k informacím, jež získaly při plnění svých povinností, za účelem jejich opakovaného použití povinnými osobami, výzkumnými pracovníky a dalšími subjekty, kteří mají na těchto informacích oprávněný zájem, pro účely výzkumu a inovací, pokud orgán nebo finanční orgány dozoru udělující přístup zajistí splnění všech níže uvedených podmínek:

a) 

byla přijata nezbytná opatření k anonymizaci informací způsobem, který brání identifikaci jednotlivých povinných osob, subjektů údajů, a pokud přístup k informacím uděluje orgán, rovněž identifikaci členských států;

b) 

informace byly změněny, sloučeny nebo zpracovány jakoukoli jinou metodou kontroly zpřístupnění za účelem ochrany důvěrných informací, včetně obchodních tajemství nebo obsahu, na který se vztahují práva duševního vlastnictví;

Informace obdržené od jakéhokoli orgánu se sdílejí podle prvního pododstavce pouze se souhlasem orgánu, který uvedené informace původně získal.

11.  
Orgán do 11. listopadu 2027 v úzké spolupráci s finančními orgány dozoru podá Komisi zprávu o všech právních překážkách v odvětvových předpisech, které jim jakýmkoli způsobem brání ve výměně informací s ostatními orgány nebo s dalšími subjekty. Zpráva se může rovněž zabývat nepodstatnými, zastaralými, duplicitními nebo jinak irelevantními požadavky na podávání zpráv. Může rovněž obsahovat návrhy na zlepšení souladu mezi požadavky na podávání zpráv pro finanční a nefinanční subjekty. Zpráva se v případě potřeby pravidelně aktualizuje.

S ohledem na zprávu uvedenou v prvním pododstavci, na ochranu práv duševního vlastnictví a na povinnosti zachovávat profesní tajemství a ochranu údajů Komise případně předloží Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh na odstranění těchto právních překážek v odvětvových právních předpisech, aby podpořila výměnu informací mezi orgány a s dalšími subjekty.

12.  

Pro účely tohoto článku se ‚ostatními orgány‘ rozumí kterýkoli z těchto orgánů:

a) 

Evropská rada pro systémová rizika zřízená nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ( 20 );

b) 

EBA;

c) 

EIOPA;

d) 

ESMA;

e) 

příslušné orgány ve smyslu čl. 4 bodu 2 nařízení (EU) č. 1093/2010;

f) 

příslušné orgány ve smyslu čl. 4 bodu 2 nařízení (EU) č. 1094/2010;

g) 

příslušné orgány ve smyslu čl. 4 bodu 3 nařízení (EU) č. 1095/2010;

h) 

orgány tvořící jednotný mechanismus dohledu ve smyslu čl. 2 bodu 9 nařízení (EU) č. 1024/2013;

i) 

Jednotný výbor pro řešení krizí zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ( 21 );

j) 

orgány příslušné k řešení krize, jako jsou orgány uvedené v čl. 3 odst. 3 směrnice 2014/59/EU.

▼B

Článek 93

Partnerství pro sdílení informací v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu

1.  
Je-li to relevantní pro plnění úkolů uvedených v kapitole II, může orgán zřídit přeshraniční partnerství pro sdílení informací v souladu se základními právy a soudními procesními zárukami nebo se účastnit partnerství pro sdílení informací zřízených v jednom nebo více členských státech s cílem podpořit předcházení praní peněz, souvisejícím predikativním trestným činům a financování terorismu a boj proti nim. Účast orgánu v již existujícím partnerství podléhá souhlasu orgánů, které takové partnerství vytvořily.
2.  
Pokud orgán zřídí přeshraniční partnerství pro sdílení informací, zajistí, aby partnerství splňovalo požadavky čl. 75 odst. 3, 4 a 5 nařízení (EU) 2024/1624. Vedle povinných osob může orgán vyzvat příslušné orgány uvedené v čl. 2 odst. 1 bodě 44 písm. a), b) a c) uvedeného nařízení, jakož i instituce a jiné subjekty Unie, které se podílejí na předcházení praní peněz, souvisejícím predikativním trestným činům a financování terorismu a boji proti nim, k účasti na tomto partnerství, pokud je tato účast relevantní pro plnění jejich úkolů a pravomocí. Na základě jednomyslného souhlasu zúčastněných členů mohou být k účasti na zasedáních partnerství příležitostně přizvány další třetí strany.

Článek 94

Spolupráce s OLAFem, Europolem, Eurojustem a EPPO

1.  
Orgán může uzavírat pracovní ujednání s orgány Unie, decentralizovanými agenturami Unie a dalšími subjekty Unie působícími v oblasti prosazování práva a justiční spolupráce. Tato pracovní ujednání mohou být strategické, operativní nebo technické povahy a zaměřují se zejména na usnadnění spolupráce a výměny informací mezi svými stranami. Pracovní ujednání nepředstavují základ umožňující výměnu osobních údajů a nejsou pro Unii a její členské státy závazná.
2.  
Orgán naváže a udržuje úzké vztahy s OLAFem, Europolem, Eurojustem a EPPO. Za tímto účelem s nimi uzavře zvláštní pracovní ujednání stanovující podrobnosti jejich spolupráce. Cílem těchto vztahů je zejména zajistit výměnu operativních a strategických informací a trendů v souvislosti s hrozbami praní peněz a financování terorismu, kterým Unie čelí.
3.  
Za účelem podpory a usnadnění hladké spolupráce mezi orgánem a Europolem, Eurojustem a EPPO se v dohodách o pracovních podmínkách s nimi stanoví zejména možnost vysílat styčné důstojníky do prostor těchto orgánů a podmínky za tímto účelem.

Článek 95

Spolupráce s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi

1.  
Za účelem dosažení cílů stanovených v tomto nařízení, a aniž jsou dotčeny příslušné pravomoci členských států a orgánů Unie, může orgán navazovat kontakty a uzavírat správní dohody s orgány pro boj proti praní peněz a financování terorismu ve třetích zemích, které mají regulační a dohledové pravomoci a pravomoci související s finančními zpravodajskými jednotkami v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, jakož i s mezinárodními organizacemi a správními orgány třetích zemí. Z těchto dohod nevyplývají pro Unii a její členské státy žádné právní závazky a ani nebrání členským státům a jejich příslušným orgánům v uzavírání dvoustranných nebo vícestranných dohod s těmito třetími zeměmi.
2.  
Za účelem zavedení jednotných, účinných a efektivních postupů v Unii a posílení mezinárodní koordinace a spolupráce v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu může orgán vypracovat vzory správních dohod. Orgány dohledu a finanční zpravodajské jednotky se vynasnaží tyto vzory dohod používat.
3.  
Pokud se součinnost několika orgánů dohledu a finančních zpravodajských jednotek Unie s orgány třetích zemí týká záležitostí spadajících do působnosti úkolů orgánu, které jsou stanoveny v článku 5, má orgán vedoucí úlohu při usnadňování této součinnosti, je-li to nutné. Touto úlohou orgánu nejsou dotčeny pravidelné interakce orgánů dohledu a finančních zpravodajských jednotek s orgány třetích zemí.
4.  
Orgán v mezích svých pravomocí podle tohoto nařízení a legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 přispívá k jednotnému, společnému, důslednému a účinnému zastupování zájmů Unie na mezinárodních fórech, mimo jiné tím, že je nápomocen Komisi při plnění jejích úkolů souvisejících s členstvím Komise ve Finančním akčním výboru a podporuje práci a cíle Egmontské skupiny finančních zpravodajských jednotek.

KAPITOLA VI

OBECNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 96

Přístup k dokumentům

1.  
Na dokumenty, které má orgán k dispozici, se vztahuje nařízení (ES) č. 1049/2001.
2.  
Proti rozhodnutím přijatým orgánem podle článku 8 nařízení (ES) č. 1049/2001 lze podat stížnost k evropskému veřejnému ochránci práv v souladu s podmínkami stanovenými v článku 228 Smlouvy o fungování EU nebo žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie v souladu s podmínkami stanovenými v článku 263 Smlouvy o fungování EU.
3.  

Právo nahlížet do dokumentů se nevztahuje na důvěrné informace zahrnující:

a) 

informace nebo údaje orgánu, finančních orgánů dozoru nebo povinných osob získané při plnění úkolů a činností uvedených v čl. 5 odst. 2 a v kapitole II oddíle 3;

b) 

jakékoli provozní údaje nebo informace související s těmito provozními údaji orgánu a finančních zpravodajských jednotek, které má orgán k dispozici z důvodu plnění úkolů a činností uvedených v čl. 5 odst. 5 a v kapitole II oddíle 6.

4.  
Důvěrné informace podle odst. 3 písm. a), které se týkají postupů v oblasti dohledu, mohou být zcela nebo zčásti zpřístupněny povinným osobám, které jsou účastníky takového postupu v oblasti dohledu, s výhradou oprávněného zájmu jiných osob na ochraně jejich obchodního tajemství. Tento přístup se nevztahuje na interní dokumenty orgánu, finanční orgány dozoru ani na korespondenci mezi nimi.
5.  
Výkonná rada přijme praktická opatření pro uplatňování nařízení (ES) č. 1049/2001 a pravidel pro zveřejňování informací týkajících se postupů v oblasti dohledu.

Článek 97

Obecný jazykový režim

1.  
Na orgán se vztahuje nařízení Rady č. 1.
2.  
O vnitřním jazykovém režimu orgánu, který musí být v souladu s jazykovým režimem v rámci přímého dohledu přijatým podle článku 29, rozhoduje výkonná rada.
3.  
Překladatelské služby a veškeré další lingvistické služby potřebné pro fungování orgánu, s výjimkou tlumočení, zajišťuje Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie, zřízené nařízením Rady (ES) č. 2965/94 ( 22 ).

Článek 98

Ochrana údajů

1.  
Zpracování osobních údajů na základě tohoto nařízení pro účely předcházení praní peněz a financování terorismu podle článku 70 směrnice (EU) 2024/1640 a článku 76 nařízení (EU) 2024/1624 se považuje za nezbytné pro splnění úkolu prováděného ve veřejném zájmu nebo při výkonu veřejné moci, kterým je orgán pověřen, podle článku 5 nařízení (EU) 2018/1725 a článku 6 nařízení (EU) 2016/679.

Při vypracovávání obecných pokynů a doporučení podle článku 54, které mají významný dopad na ochranu osobních údajů, orgán úzce spolupracuje s Evropským sborem pro ochranu osobních údajů, zřízeným nařízením (EU) 2016/679, s cílem zabránit zdvojování činnosti, nesrovnalostem a právní nejistotě v oblasti ochrany údajů. Po pověření Komisí orgán rovněž konzultuje evropského inspektora ochrany údajů zřízeného nařízením (EU) 2018/1725. Orgán může do procesu vypracovávání těchto obecných pokynů a doporučení přizvat rovněž vnitrostátní úřady pro ochranu údajů jako pozorovatele.

2.  
V souladu s článkem 25 nařízení (EU) 2018/1725 je orgánu povoleno přijmout vnitřní pravidla, která omezují uplatňování práv subjektů údajů, pokud jsou tato omezení nezbytná pro splnění úkolů uvedených v článku 70 směrnice (EU) 2024/1640 a článku 76 nařízení (EU) 2024/1624.

Článek 99

Odpovědnost orgánu

1.  
V případě mimosmluvní odpovědnosti nahradí orgán v souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům členských států veškerou škodu, kterou způsobil nebo kterou způsobili jeho zaměstnanci při plnění svých povinností. Soudní dvůr Evropské unie má pravomoc rozhodovat v jakémkoli sporu o náhradě této škody.
2.  
Osobní finanční a kárná odpovědnost zaměstnanců orgánu vůči orgánu se řídí příslušnými předpisy, které se vztahují na zaměstnance orgánu.

Článek 100

Akty v přenesené pravomoci

1.  
Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2.  
Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článcích 27 a 77 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od 27. prosince 2024.
3.  
Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článcích 27 a 77 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4.  
Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.
5.  
Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
6.  
Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 27 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.
7.  
Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 77 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 101

Dohoda o sídle a provozní podmínky

1.  
Nezbytná opatření týkající se umístění, které má být orgánu zajištěno v členském státě, ve kterém se nachází jeho sídlo, a prostředků, které má tento členský stát poskytnout, jakož i konkrétní pravidla vztahující se na zaměstnance orgánu a jejich rodinné příslušníky v tomto členském státě budou stanovena v dohodě o sídle, která bude uzavřena mezi orgánem a daným členským státem po získání souhlasu výkonné rady.
2.  
Členský stát, v němž se nachází sídlo, poskytne nejlepší možné podmínky, aby zajistil řádné fungování orgánu, včetně vícejazyčné a evropsky orientované školní výuky a vhodného dopravního spojení.

Článek 102

Hodnocení a přezkum

1.  

Do 31. prosince 2030 a poté každých pět let vypracuje Komise zprávu o výsledcích orgánu ve vztahu k jeho cíli, mandátu, úkolům a umístění v souladu s pokyny Komise. Tato zpráva se zabývá zejména:

a) 

případnou potřebou změnit mandát orgánu a finančních důsledků takové změny;

b) 

dopadem všech činností a úkolů orgánu v oblasti dohledu na zájmy Unie jako celku, a zejména na efektivnost:

i) 

úkolů a činností v oblasti dohledu souvisejících s přímým dohledem nad vybranými povinnými osobami;

ii) 

nepřímého dohledu nad nevybranými povinnými osobami;

iii) 

nepřímé kontroly nad ostatními povinnými osobami;

c) 

dopadem činností souvisejících s podporou a koordinací finančních zpravodajských jednotek, a zejména koordinací společných analýz přeshraničních činností a transakcí prováděných finančními zpravodajskými jednotkami;

d) 

nestranností, objektivitou a nezávislostí orgánu;

e) 

vhodností způsobu řízení, včetně složení výkonné rady a způsobu hlasování v ní a jejího vztahu ke generální radě;

f) 

nákladovou efektivností orgánu, a to, je-li to vhodné, odděleně ve vztahu k jeho jednotlivým zdrojům financování;

g) 

účinností mechanismu odvolání proti rozhodnutím orgánu a opatřeními týkajícími se nezávislosti a odpovědnosti orgánu;

h) 

účinností ujednání o spolupráci a sdílení informací mezi orgánem a orgány jinými než orgány pro boj proti praní peněz a financování terorismu;

i) 

interakcí mezi orgánem a ostatními unijními orgány a subjekty dohledu, včetně orgánu EBA, Europolu, Eurojustu, OLAFu a EPPO;

j) 

rozsahem přímého dohledu a kritérii a metodikou pro posuzování a výběr subjektů k přímému dohledu;

k) 

účelností pravomocí orgánu v oblasti dohledu a sankcí;

l) 

účelností a sbližováním postupů dohledu dosaženými orgány dohledu a úlohy orgánu v této oblasti.

2.  

Zpráva uvedená v odstavci 1 rovněž zhodnotí, zda:

a) 

jsou zdroje orgánu přiměřené pro plnění jeho povinností;

b) 

je vhodné svěřit orgánu další úkoly v oblasti dohledu nad povinnými osobami v nefinančním sektoru, a pokud ano, upřesnit druhy osob, na které by se měly vztahovat;

c) 

je vhodné svěřit orgánu další úkoly v oblasti podpory a koordinace práce finančních zpravodajských jednotek;

d) 

je vhodné svěřit orgánu další sankční pravomoci.

3.  
V každé druhé zprávě provede Komise důkladný přezkum výsledků dosažených orgánem s ohledem na jeho cíle, mandát, úkoly a pravomoci, včetně posouzení, zda je další trvání orgánu s ohledem na tyto cíle, mandát, úkoly a pravomoci stále odůvodněné.
4.  
Zpráva a veškeré případné související návrhy se předávají Evropskému parlamentu a Radě.

Článek 103

Změny nařízení (EU) č. 1093/2010

Nařízení (EU) č. 1093/2010 se mění takto:

1) 

Článek 1 se mění takto:

a) 

v odstavci 2 se zrušuje druhý pododstavec;

b) 

v odstavci 5 se zrušuje písmeno h).

2) 

Článek 4 se mění takto:

a) 

bod 1a se zrušuje;

b) 

v bodě 2 se zrušuje podbod iii).

3) 

V čl. 8 odst. 1 se zrušuje písmeno l).

4) 

Články 9a a 9b se zrušují.

5) 

V článku 17 se odstavec 6 nahrazuje tímto:

„6.  
Aniž jsou dotčeny pravomoci Komise podle článku 258 Smlouvy o fungování EU, jestliže příslušný orgán nevyhoví formálnímu stanovisku uvedenému v odstavci 4 tohoto článku ve lhůtě v něm uvedené a je-li nutné včas napravit tento nesoulad, aby byly zachovány nebo obnoveny neutrální podmínky pro hospodářskou soutěž na trhu nebo aby se zajistilo řádné fungování a integrita finančního systému, může orgán pro bankovnictví v případě, že příslušné požadavky legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení jsou přímo použitelné na finanční instituce, přijmout individuální rozhodnutí určené finanční instituci, kterým jí uloží, aby přijala všechna nezbytná opatření ke splnění jejích povinností podle práva Unie, včetně případného ukončení konkrétního jednání.

Rozhodnutí orgánu pro bankovnictví musí být v souladu s formálním stanoviskem vydaným Komisí podle odstavce 4.“

6) 

V článku 19 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4.  
Aniž jsou dotčeny pravomoci Komise podle článku 258 Smlouvy o fungování EU, jestliže příslušný orgán nevyhoví rozhodnutí orgánu pro bankovnictví, a tedy nezajistí, aby finanční instituce plnila požadavky, které jsou pro ni přímo použitelné na základě legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení, může orgán pro bankovnictví přijmout individuální rozhodnutí určené této finanční instituci, kterým jí uloží, aby přijala všechna nezbytná opatření ke splnění svých povinností podle práva Unie, včetně případného ukončení konkrétního jednání.“
7) 

V čl. 33 odst. 1 se zrušuje druhý pododstavec.

8) 

V čl. 40 odst. 7 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Rada orgánů dohledu může dle vlastního rozhodnutí připustit účast pozorovatelů. Zejména připustí zástupce Orgánu pro boj proti praní peněz a financování terorismu, zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1620 ( *1 ), pokud jsou projednávány záležitosti spadající do jeho mandátu nebo je o nich rozhodováno.

9) 

V článku 81 se zrušuje odstavec 2b.

Článek 104

Změny nařízení (EU) č. 1094/2010

Nařízení (EU) č. 1094/2010 se mění takto:

1) 

V čl. 1 odst. 2 se zrušuje druhý pododstavec.

2) 

V čl. 40 odst. 5 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Rada orgánů dohledu může dle vlastního rozhodnutí připustit účast pozorovatelů. Zejména připustí zástupce Orgánu pro boj proti praní peněz a financování terorismu, zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1620 ( *2 ), pokud jsou projednávány záležitosti spadající do jeho mandátu nebo je o nich rozhodováno.

3) 

V článku 54 se zrušuje odstavec 2a.

Článek 105

Změny nařízení (EU) č. 1095/2010

Nařízení (EU) č. 1095/2010 se mění takto:

1) 

V čl. 1 odst. 2 se zrušuje druhý pododstavec.

2) 

V čl. 40 odst. 6 se první pododstavec nahrazuje tímto

„Rada orgánů dohledu může dle vlastního rozhodnutí připustit účast pozorovatelů. Zejména připustí zástupce Orgánu pro boj proti praní peněz a financování terorismu, zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1620 ( *3 ), pokud jsou projednávány záležitosti spadající do jeho mandátu nebo je o nich rozhodováno.

3) 

V článku 54 se zrušuje odstavec 2a.

Článek 106

Přechodná ustanovení

1.  
Do 27. června 2028 se článek 11 použije pouze na finanční orgány dozoru a úvěrové instituce a finanční instituce. Orgány dohledu v nefinančním sektoru však mohou požadavky uvedeného článku dobrovolně splnit již před tímto dnem.

Pro účely zřízení a vedení databáze uvedené v článku 11 uzavře orgán dvoustrannou dohodu s orgánem EBA o přístupu k databázi pro boj proti praní peněz a financování terorismu, zřízené v souladu s článkem 9a nařízení (EU) č. 1093/2010, jakož i o jejím financování a společném řízení. Ujednání se uzavře na vzájemně dohodnutou dobu, která může být prodloužena nejpozději do 30. června 2027. Během tohoto období může orgán EBA jménem orgánu a za použití finančních prostředků, které mu orgán k tomuto účelu poskytne, i nadále přijímat informace, analyzovat je a poskytovat je v souladu s čl. 9a odst. 2 nařízení (EU) č. 1093/2010 nebo v souladu s tímto nařízením.

2.  
Odchylně od čl. 13 odst. 2, pokud by během prvního výběrového řízení bylo více než 40 povinných osob způsobilých pro přímý dohled podle čl. 13 odst. 1, plní orgán úkoly uvedené v čl. 5 odst. 2 ve vztahu ku 40 povinným osobám nebo skupinám působícím v nejvyšším počtu členských států, ať už prostřednictvím provozoven, nebo v rámci volného pohybu služeb.

Pokud uplatnění kritéria uvedeného v prvním pododstavci tohoto odstavce vede k tomu, že je více než 40 povinných osob nebo skupin, vybere orgán z povinných osob nebo skupin, které by byly vybrány v souladu s prvním pododstavcem tohoto odstavce a které působí v nejmenším počtu členských států, ty, které mají v posledním účetním období v celkovém objemu transakcí nejvyšší podíl transakcí se třetími zeměmi.

3.  
Odchylně od čl. 13 odst. 3 se dodatečné výběrové řízení v něm stanovené nepoužije během prvního výběrového řízení.
4.  
Odchylně od čl. 48 odst. 7 je účast finančních zpravodajských jednotek na vzájemných hodnoceních během prvních dvou procesů vzájemného hodnocení dobrovolná.

Článek 107

Zahájení činnosti orgánu

Komise odpovídá za zřízení a počáteční fungování orgánu až do 31. prosince 2025. Za tímto účelem:

a) 

může Komise jmenovat úředníka Komise, který bude působit jako dočasný výkonný ředitel a vykonávat povinnosti svěřené výkonnému řediteli, dokud orgán nebude schopen plnit svůj vlastní rozpočet a dokud se neujme svých povinností výkonný ředitel po jmenování výkonnou radou v souladu s článkem 70;

b) 

odchylně od čl. 62 odst. 1 může dočasný výkonný ředitel až do jmenování předsedy orgánu svolávat zasedání generální rady a předsedat jim bez hlasovacího práva;

c) 

odchylně od čl. 64 odst. 4 písm. g) do přijetí rozhodnutí podle článku 70 vykonává dočasný výkonný ředitel pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování;

d) 

může Komise orgánu nabídnout pomoc, zejména vysláním úředníků Komise, aby vykonávali činnosti orgánu v rámci odpovědnosti dočasného výkonného ředitele nebo výkonného ředitele;

e) 

může dočasný výkonný ředitel schvalovat všechny platby kryté prostředky zapsanými v rozpočtu orgánu a může uzavírat smlouvy, včetně smluv se zaměstnanci, po přijetí plánu pracovních míst orgánu.

Článek 108

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení se použije ode dne 1. července 2025.

Články 1, 4, 49, 53, 54, 55, 57 až 66, 68 až 71, 100, 101 a 107 se však použijí od 26. června 2024 a článek 103 se použije ode dne 31. prosince 2025.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.




PŘÍLOHA I

Seznam koeficientů spojených s přitěžujícími a polehčujícími okolnostmi pro účely použití článku 22

Na základě každé z následujících přitěžujících a polehčujících okolností se na základní částky podle čl. 22 odst. 4 použijí kumulativně níže uvedené koeficienty:

I. 

Korekční koeficienty spojené s přitěžujícími okolnostmi:

1. 

Pokud se jedná o opakované porušování požadavků, za každý další případ tohoto porušení se použije dodatečný koeficient 1,1 .

2. 

Pokud docházelo k porušování požadavků po dobu delší než šest měsíců, použije se koeficient 1,5 .

3. 

Pokud byly na základě porušování požadavků zjištěny systémové nedostatky v organizaci vybraných povinných osob, zejména v jejích postupech, systémech řízení či interní kontrole, použije se koeficient 2,2 .

4. 

Došlo-li k porušení požadavků úmyslně, použije se koeficient 3.

5. 

Nebyla-li od okamžiku, kdy bylo porušení požadavků zjištěno, přijata nápravná opatření, použije se koeficient 1,7 .

6. 

Nespolupracuje-li vrcholné vedení vybrané povinné osoby s orgánem při výkonu jeho šetření, použije se koeficient 1,5 .

II. 

Korekční koeficienty spojené s polehčujícími okolnostmi:

1. 

Pokud může vrcholné vedení vybrané povinné osoby prokázat, že přijalo veškerá nezbytná opatření k tomu, aby porušení požadavků zabránilo, použije se koeficient 0,7 .

2. 

Pokud vybraná povinná osoba rychle a účinně upozornila orgán na úplné porušení požadavků, použije se koeficient 0,4 .

3. 

Přijala-li vybraná povinná osoba dobrovolně opatření, aby zajistila, že k obdobným porušením požadavků již nebude moci dojít, použije se koeficient 0,6 .




PŘÍLOHA II

Seznam přímo použitelných požadavků podle čl. 22 odst. 3

1. 

Požadavky týkajícími se hloubkové kontroly klientů uvedenými v čl. 22 odst. 3 písm. a) a b) tohoto nařízení se rozumějí požadavky stanovené v článcích 19, 20, 21, 22, 23, 25, 26, 33, 34, 36, 39, 42, 44, 46 a 47 nařízení (EU) 2024/1624.

2. 

Požadavky týkajícími se strategií, postupů a kontrol na úrovni skupiny uvedenými v čl. 22 odst. 3 písm. a) tohoto nařízení se rozumějí požadavky stanovené v článcích 16 a 17 nařízení (EU) 2024/1624.

3. 

Požadavky týkajícími se oznamovacích povinností uvedenými v čl. 22 odst. 3 písm. a) a b) tohoto nařízení se rozumějí požadavky stanovené v článcích 69, 70 a 71 nařízení (EU) 2024/1624 a v článcích 9, 13 a 18 nařízení (EU) 2023/1113.

4. 

Požadavky týkajícími se vnitřních strategií, postupů a kontrol uvedenými v čl. 22 odst. 3 písm. b) tohoto nařízení se rozumějí požadavky stanovené v článcích 9, 10, 11, 18, 48 a 49 nařízení (EU) 2024/1624 a v článku 23 nařízení (EU) 2023/1113.

5. 

Ostatními požadavky uvedenými v čl. 22 odst. 3 písm. c) a d) tohoto nařízení se rozumějí požadavky stanovené v článcích 73, 77, 78 a 79 nařízení (EU) 2024/1624 a v článcích 7, 8, 10, 11, 12, 14, 16, 17, 19, 21, 24 a 26 nařízení (EU) 2023/1113.



( ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).

( ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (Úř. věst. L 133, 22.5.2008, s. 66).

( ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES (Úř. věst. L 267, 10.10.2009, s. 7).

( ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1).

( ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/17/ЕU ze dne 4. února 2014 o smlouvách o spotřebitelském úvěru na nemovitosti určené k bydlení a o změně směrnic 2008/48/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 60, 28.2.2014, s. 34).

( ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 ze dne 16. dubna 2014 o specifických požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu a o zrušení rozhodnutí Komise 2005/909/ES (Úř. věst. L 158, 27.5.2014, s. 77).

( ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/56/EU ze dne 16. dubna 2014, kterou se mění směrnice 2006/43/ES o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek (Úř. věst. L 158, 27.5.2014, s. 196).

( ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).

( ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, o změně směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES, 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a o zrušení směrnice 2007/64/ES (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35).

( ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).

( ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).

( ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV (Úř. věst. L 135, 24.5.2016, s. 53).

( ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1727 ze dne 14. listopadu 2018 o Agentuře Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust) a o nahrazení a zrušení rozhodnutí Rady 2002/187/SVV (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 138).

( ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).

( ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

( )  Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 15.

( ) Nařízení Rady (EU) 2016/300 ze dne 29. února 2016, kterým se stanoví funkční požitky osob zastávajících vysokou veřejnou funkci v Unii (Úř. věst. L 58, 4.3.2016, s. 1).

( ) Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 53).

( ) Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/443 ze dne 13. března 2015 o bezpečnosti v Komisi (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 41).

( 1 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2010/1092/oj).

( 2 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 225, 30.7.2014, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2014/806/oj).

( 2 ) Nařízení Rady (ES) č. 2965/94 ze dne 28. listopadu 1994 o zřízení Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie (Úř. věst. L 314, 7.12.1994, s. 1).

( *1 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1620 ze dne 31. května 2024, kterým se zřizuje Orgán pro boj proti praní peněz a financování terorismu a mění nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010 a (EU) č. 1095/2010 (Úř. věst. L, 2024/1620, 19.6.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1620/oj).“

( *2 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1620 ze dne 31. května 2024, kterým se zřizuje Orgán pro boj proti praní peněz a financování terorismu a mění nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010 a (EU) č. 1095/2010 (Úř. věst. L, 2024/1620, 19.6.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1620/oj).“

( *3 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1620 ze dne 31. května 2024, kterým se zřizuje Orgán pro boj proti praní peněz a financování terorismu a mění nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010 a (EU) č. 1095/2010 (Úř. věst. L, 2024/1624, 19.6.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1624/oj).“

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU