(EU) 2024/1620Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1620 ze dne 31. května 2024, kterým se zřizuje Orgán pro boj proti praní peněz a financování terorismu a mění nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010 a (EU) č. 1095/2010Text s významem pro EHP.
| Publikováno: | Úř. věst. L 1620, 19.6.2024 | Druh předpisu: | Nařízení |
| Přijato: | 31. května 2024 | Autor předpisu: | Evropský parlament; Rada Evropské unie |
| Platnost od: | 26. června 2024 | Nabývá účinnosti: | 1. července 2025 |
| Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2024/1620 ze dne 31. května 2024, kterým se zřizuje Orgán pro boj proti praní peněz a financování terorismu a mění nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010 a (EU) č. 1095/2010 (Úř. věst. L 1620 19.6.2024, s. 1) |
Ve znění:
|
|
|
Úřední věstník |
||
|
Č. |
Strana |
Datum |
||
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2025/2088 ze dne 8. října 2025, |
L 2088 |
1 |
21.10.2025 |
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2024/1620
ze dne 31. května 2024,
kterým se zřizuje Orgán pro boj proti praní peněz a financování terorismu a mění nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010 a (EU) č. 1095/2010
(Text s významem pro EHP)
KAPITOLA I
ZŘÍZENÍ, PRÁVNÍ POSTAVENÍ A DEFINICE
Článek 1
Zřízení a působnost
Cílem orgánu je chránit veřejný zájem, stabilitu a integritu finančního systému Unie a řádné fungování vnitřního trhu tím, že:
předchází využívání finančního systému Unie k praní peněz a financování terorismu;
přispívá k zjišťování a hodnocení rizik a hrozeb praní peněz a financování terorismu na celém vnitřním trhu, jakož i rizik a hrozeb pocházejících zvenčí Unie, které mají nebo mohou mít dopad na vnitřní trh;
zajišťuje kvalitní dohled v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu na celém vnitřním trhu;
přispívá ke sbližování dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu na celém vnitřním trhu;
přispívá k harmonizaci postupů finančních zpravodajských jednotek při odhalování podezřelých transakcí nebo činností;
podporuje a koordinuje výměnu informací mezi finančními zpravodajskými jednotkami a mezi finančními zpravodajskými jednotkami a dalšími příslušnými orgány.
Tímto nařízením nejsou dotčeny pravomoci Komise zajišťovat dodržování práva Unie, zejména na základě článku 258 Smlouvy o fungování EU.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se vedle definic uvedených v článku 2 nařízení (EU) 2024/1624 a článku 2 směrnice (EU) 2024/1640 použijí tyto definice:
„vybranou povinnou osobou“ se rozumějí úvěrová instituce, finanční instituce nebo skupina úvěrových institucí nebo finančních institucí na nejvyšší úrovni konsolidace v Unii v souladu s použitelnými účetními standardy, které jsou pod přímým dohledem orgánu podle článku 13;
„nevybranou povinnou osobou“ se rozumějí úvěrová instituce, finanční instituce nebo skupina úvěrových institucí nebo finančních institucí na nejvyšší úrovni konsolidace v Unii v souladu s použitelnými účetními standardy jiné než vybraná povinná osoba;
„systémem dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu“ se rozumějí orgán a orgány dohledu v členských státech;
„orgánem jiným než orgán pro boj proti praní peněz a financování terorismu“ se rozumějí:
příslušný orgán ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 40 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ( 1 );
Evropská centrální banka (ECB) při plnění úkolů, které jí byly svěřeny nařízením (EU) č. 1024/2013;
orgán příslušný k řešení krize určený podle článku 3 směrnice 2014/59/EU;
určený orgán ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 18 směrnice 2014/49/EU;
příslušný orgán ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 35 nařízení (EU) 2023/1114;
Článek 3
Právní postavení
Článek 4
Sídlo
Orgán má sídlo ve Frankfurtu nad Mohanem v Německu.
KAPITOLA II
ÚKOLY A PRAVOMOCI ORGÁNU
ODDÍL 1
Úkoly a pravomoci
Článek 5
Úkoly
Orgán plní tyto úkoly, pokud jde o rizika praní peněz a financování terorismu, kterým čelí vnitřní trh:
sleduje vývoj na vnitřním trhu a vyhodnocuje hrozby, zranitelná místa a rizika v souvislosti s praním peněz a financováním terorismu;
sleduje vývoj ve třetích zemích a vyhodnocuje hrozby, zranitelná místa a rizika v souvislosti s jejich systémy boje proti praní peněz a financování terorismu, které mají nebo mohou mít dopad na vnitřní trh;
shromažďuje a analyzuje informace z vlastní dohledové činnosti a z činnosti orgánů dozoru a orgánů dohledu o nedostatcích zjištěných v tom, jak povinné osoby uplatňují pravidla boje proti praní peněz a financování terorismu, o jejich rizikové expozici, o uložených sankcích a o přijatých nápravných opatřeních;
zřídí centrální databázi pro boj proti praní peněz a financování terorismu s informacemi shromážděnými od orgánů dohledu nebo vyplývajícími z činnosti orgánu a průběžně ji aktualizuje;
analyzuje informace shromážděné v centrální databázi a sdílí tyto analýzy s orgány dozoru, orgány dohledu a orgány jinými než orgány pro boj proti praní peněz a financování terorismu, které je potřebují znát, a při zachování důvěrnosti;
podporuje analýzu rizik praní peněz a financování terorismu a neuplatňování cílených finančních sankcí a vyhýbání se těmto sankcím, pokud tím dochází k ovlivnění vnitřního trhu, jak je uvedeno v článku 7 směrnice (EU) 2024/1640;
podporuje, usnadňuje a posiluje spolupráci a výměnu informací mezi povinnými osobami a orgány dozoru, orgány dohledu a orgány jinými než orgány pro boj proti praní peněz a financování terorismu s cílem dosáhnout obecné shody, pokud jde o rizika praní peněz a financování terorismu a hrozby, kterým čelí vnitřní trh, a to i formou účasti na partnerstvích pro účely sdílení informací v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu;
vydává publikace a poskytuje školení a jiné služby na vyžádání s cílem zvyšovat povědomí o rizicích praní peněz a financování terorismu a řešit je;
informuje Komisi o případech, kdy při plnění svých úkolů zjistí, že členský stát provedl směrnici (EU) 2024/1640 nesprávně nebo neúplně;
plní další konkrétní úkoly stanovené v tomto nařízení nebo v jiných legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2;
je Komisi nápomocen při přezkumu uplatňování příslušných regulačních technických norem a prováděcích technických norem přijatých Komisí, přezkoumává provádění obecných pokynů a doporučení vydaných orgánem a v případě potřeby navrhuje změny, včetně změn s cílem:
odstranit nadbytečné nebo zastaralé požadavky na podávání zpráv a minimalizovat náklady při zachování použitelnosti a kvality údajů;
zajistit, aby požadavky na podávání zpráv byly proporcionální a standardizované; a
řešit mezery v právních předpisech týkajících se požadavků na podávání zpráv.
Ve vztahu k vybraným povinným osobám plní orgán tyto úkoly:
zajišťuje, aby vybrané povinné osoby splňovaly požadavky, které se na ně vztahují podle nařízení (EU) 2024/1624 a (EU) 2023/1113, včetně povinností souvisejících s prováděním cílených finančních sankcí;
provádí dohledové přezkumy a hodnocení na úrovni jednotlivých osob a celé skupiny s cílem určit, zda jsou vnitřní strategie, postupy a kontroly zavedené vybranými povinnými osobami přiměřené k tomu, aby tyto povinné osoby splňovaly požadavky, které se na ně vztahují, a na základě těchto dohledových přezkumů a hodnocení ukládá konkrétní požadavky, uplatňuje správní opatření a ukládá peněžité sankce a penále podle článků 21, 22 a 23;
účastní se dohledu v rámci celé skupiny, zejména v kolegiích dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, a to i v případě, že je vybraná povinná osoba součástí skupiny, která má ústředí, dceřiné společnosti nebo pobočky mimo Unii;
vypracovává a aktualizuje systém hodnocení rizik a zranitelných míst vybraných povinných osob za účelem poskytování informací pro dohledové činnosti orgánu a orgánů dohledu, a to i prostřednictvím shromažďování údajů od těchto osob pomocí strukturovaných dotazníků a jiných on-line nebo off-line nástrojů;
Ve vztahu k finančním orgánům dozoru plní orgán tyto úkoly:
vede aktualizovaný seznam finančních orgánů dozoru v Unii;
provádí pravidelná hodnocení s cílem zajistit, aby všechny finanční orgány dozoru měly patřičné zdroje, pravomoci a strategie nezbytné pro plnění svých úkolů v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, a výsledky těchto hodnocení zpřístupňuje;
v odpověď na žádost finančních orgánů dozoru vůči orgánu o převzetí přímého dohledu nebo z vlastního podnětu přijímá za výjimečných okolností, které vyžadují jeho zásah, vhodná opatření týkající se dodržování požadavků nevybranými povinnými osobami nebo jejich rizikové expozice;
usnadňuje fungování kolegií dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu ve finančním sektoru;
ve spolupráci s finančními orgány dozoru přispívá ke sbližování postupů dohledu a podpoře vysokých standardů dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, a to i ve vztahu k ověřování dodržování požadavků v této oblasti týkajících se cílených finančních sankcí;
koordinuje výměnu zaměstnanců a informací mezi finančními orgány dozoru v Unii v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu;
poskytuje finančním orgánům dozoru pomoc v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu na základě jejich konkrétních žádostí, včetně žádostí o mediaci mezi finančními orgány dozoru;
se závazným účinkem řeší neshody mezi finančními orgány dozoru ohledně opatření, která mají být přijata ve vztahu k povinné osobě, a to i v kontextu kolegií dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, na základě konkrétní žádosti uvedené v písmenu g);
Ve vztahu k nefinančním orgánům dozoru plní orgán tyto úkoly:
vede aktualizovaný seznam nefinančních orgánů dozoru v Unii;
koordinuje vzájemná hodnocení standardů a postupů dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu;
v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu vyšetřuje případy možného porušení nebo neuplatnění práva Unie nefinančními orgány dozoru a orgány veřejné moci dohlížejícími na orgány stavovské samosprávy, vydává doporučení k nápravě zjištěných případů porušení, a pokud se orgány dozoru nebo orgány veřejné moci těmito doporučeními neřídí, vydává varování určující opatření, která je třeba přijmout ke zmírnění následků porušení;
provádí pravidelné přezkumy s cílem zajistit, aby všechny nefinanční orgány dozoru měly patřičné zdroje a pravomoci nezbytné pro plnění svých úkolů v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu;
přispívá ke sbližování postupů dohledu a podpoře vysokých standardů dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu;
usnadňuje fungování kolegií dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu v nefinančním sektoru;
poskytuje pomoc nefinančním orgánům dozoru na základě jejich konkrétních žádostí, například žádostí o mediaci mezi nefinančními orgány dozoru v případě neshody ohledně opatření, která mají být přijata ve vztahu k povinné osobě, a to i v kontextu kolegií dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu.
Pokud je dohled nad určitými odvětvími na vnitrostátní úrovni svěřen orgánům stavovské samosprávy, vykonává orgán úkoly stanovené v prvním pododstavci ve vztahu k orgánům dohledu, které dohlížejí na činnost těchto orgánů.
Ve vztahu k finančním zpravodajským jednotkám a jejich činnosti v členských státech plní orgán tyto úkoly:
vede aktualizovaný seznam finančních zpravodajských jednotek v rámci Unie;
sleduje změny právního rámce finančních zpravodajských jednotek a jejich organizace se zaměřením na zdroje pro plnění jejich úkolů;
podporuje práci finančních zpravodajských jednotek a přispívá ke zlepšení spolupráce a koordinace mezi nimi;
přispívá k určování a výběru relevantních případů pro provádění společných analýz finančními zpravodajskými jednotkami;
vypracovává vhodné metody a postupy pro provádění společných analýz přeshraničních případů finančními zpravodajskými jednotkami;
vytváří, koordinuje, organizuje a usnadňuje provádění společných analýz vykonávaných finančními zpravodajskými jednotkami;
poskytuje pomoc finančním zpravodajským jednotkám na základě jejich konkrétních žádostí, například žádostí o mediaci v případě neshody mezi finančními zpravodajskými jednotkami;
provádí vzájemná hodnocení činností finančních zpravodajských jednotek s cílem posílit jejich soudržnost a účinnost a zjišťovat osvědčené postupy;
vyvíjí a zpřístupňuje finančním zpravodajským jednotkám služby a nástroje, které posilují jejich analytické schopnosti, jakož i služby a nástroje v oblasti IT a umělé inteligence pro bezpečné sdílení informací, mimo jiné prostřednictvím hostingu sítě FIU.net;
rozvíjí, sdílí a podporuje odborné znalosti o metodách odhalování, analýzy a šíření informací o podezřelých transakcích;
poskytuje finančním zpravodajským jednotkám na jejich žádost specializované školení a pomoc, včetně poskytování finanční podpory, v mezích svých cílů a v souladu s personálními a rozpočtovými zdroji, které má k dispozici;
na žádost finančních zpravodajských jednotek podporuje jejich součinnost s povinnými osobami poskytováním odborných znalostí povinným osobám, včetně zlepšování jejich informovanosti a postupů při odhalování podezřelých činností a transakcí a jejich oznamování finančním zpravodajským jednotkám;
připravuje a koordinuje hodnocení a strategické analýzy hrozeb, rizik a metod praní peněz a financování terorismu, které finanční zpravodajské jednotky zjistily.
Článek 6
Pravomoci orgánu
Orgán má rovněž pravomoci a povinnosti, které mají finanční orgány dozoru v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu podle použitelných právních předpisů Unie, pokud toto nařízení nestanoví jinak.
V rozsahu nezbytném pro plnění úkolů svěřených orgánu tímto nařízením může orgán od finančních orgánů dozoru formou pokynů vyžadovat, aby využívaly svých pravomocí v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu za podmínek stanovených ve vnitrostátním právu a v souladu s ním, ledaže toto nařízení svěřuje takové pravomoci orgánu.
Pro účely výkonu pravomocí uvedených v prvním a druhém pododstavci může orgán vydávat závazná rozhodnutí určená jednotlivým vybraným povinným osobám. V souladu s článkem 22 má orgán pravomoc uplatňovat správní opatření a ukládat peněžité sankce za neplnění rozhodnutí přijatých při výkonu pravomoci stanovené v článku 21.
Pokud jde o orgány dozoru a orgány dohledu, má orgán tyto pravomoci:
požadovat předložení informací nebo dokumentů, včetně písemných nebo ústních vysvětlení, nezbytných pro výkon jeho funkcí, včetně statistických informací a informací týkajících se vnitřních postupů nebo opatření vnitrostátních orgánů dozoru a orgánů dohledu, a mít přístup k těmto informacím a získávat je ze společných strukturovaných dotazníků a jiných on-line a off-line nástrojů vyvinutých orgánem;
vydávat obecné pokyny a doporučení;
vydávat výzvy k jednání a pokyny k opatřením, která by měla být přijata ve vztahu k nevybraným povinným osobám podle kapitoly II oddílu 4;
provádět mediaci na žádost finančního orgánu dozoru nebo nefinančního orgánu dozoru;
na žádost finančních orgánů dozoru urovnávat se závazným účinkem neshody mezi finančními orgány dozoru, mimo jiné v kontextu kolegií dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu.
Pokud jde o finanční zpravodajské jednotky v členských státech, má orgán tyto pravomoci:
vyžadovat od finančních zpravodajských jednotek neoperativní údaje a analýzy, které jsou nezbytné pro posouzení hrozeb, zranitelných míst a rizik, jimž čelí vnitřní trh v souvislosti s praním peněz a financováním terorismu;
shromažďovat informace a statistiky týkající se úkolů a činností finančních zpravodajských jednotek;
získávat a zpracovávat informace a údaje potřebné pro zahajování, provádění a koordinaci společných analýz, jak je uvedeno v článku 40;
vydávat obecné pokyny a doporučení.
Pro účely plnění úkolů stanovených v čl. 5 odst. 1 má orgán tyto pravomoci:
vypracovávat návrhy regulačních technických norem v souladu s článkem 49;
vypracovávat návrhy prováděcích technických norem v souladu s článkem 53;
vydávat obecné pokyny a doporučení podle článku 54;
předkládat stanoviska Evropskému parlamentu, Radě nebo Komisi podle článku 55.
ODDÍL 2
Systém dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu
Článek 7
Spolupráce v systému dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu
Článek 8
Metodika dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu
Při vypracovávání metodiky dohledu rozlišuje orgán povinné osoby, mimo jiné podle jejich činností a druhu a povahy rizik praní peněz a financování terorismu, jimž jsou vystaveny. Metodika dohledu je založena na posouzení rizik a obsahuje alespoň tyto prvky:
referenční hodnoty a metodiku pro zařazení povinných osob do kategorií rizik na základě jejich profilu zbytkového rizika, a to zvlášť pro každou kategorii povinných osob;
přístupy k dohledovému přezkumu sebehodnocení povinných osob z hlediska rizika praní peněz a financování terorismu;
přístupy k dohledovému přezkumu vnitřních zásad a postupů povinných osob, včetně zásad a postupů hloubkové kontroly klientů, v souladu s přístupem k prevenci praní peněz a financování terorismu založeným na posouzení rizik;
přístupy k dohledovému hodnocení rizikových faktorů, které jsou vlastní klientům, obchodním vztahům, transakcím a distribučním kanálům povinných osob nebo s nimi souvisejí, jakož i zeměpisných rizikových faktorů.
Nástroje vyvinuté orgánem zajistí sběr objektivních a srovnatelných údajů a informací týkajících se boje proti praní peněz a financování terorismu od povinných osob a umožní účinnou a rychlou výměnu informací mezi orgány dozoru a orgánem.
Orgán usiluje o vývoj těchto nástrojů, jakmile je metodika dohledu použitelná v celém systému dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu.
Článek 9
Tematické přezkumy
Do 1. prosince každého roku poskytnou orgány dohledu orgánu informace o tematicky prováděných dohledových přezkumech, které mají v úmyslu provést v průběhu následujícího roku nebo období dohledu a jejichž cílem je posoudit rizika praní peněz a financování terorismu nebo konkrétní aspekt těchto rizik, kterým je vystaveno více povinných osob současně. Musí být uvedeny tyto informace:
rozsah každého plánovaného tematického přezkumu z hlediska kategorie a počtu zahrnutých povinných osob a předmětu přezkumu;
časový rámec každého plánovaného tematického přezkumu;
plánované druhy, povaha a četnost dohledových činností, které mají být provedeny v souvislosti s každým tematickým přezkumem, včetně případných kontrol na místě nebo jiných druhů přímé interakce s povinnými osobami.
Článek 10
Vzájemná pomoc v systému dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu
Orgán může podle potřeby vyvinout:
nové praktické nástroje a nástroje sbližování na podporu společných přístupů a osvědčených postupů v oblasti dohledu;
praktické nástroje a metody pro vzájemnou pomoc pro:
konkrétní žádosti orgánů dohledu;
postoupení neshod mezi orgány dohledu týkajících se opatření, která mají být přijata společně několika orgány dohledu ve vztahu k povinné osobě.
Orgán usnadňuje a podporuje alespoň tyto činnosti:
odvětvové a meziodvětvové vzdělávací programy, včetně programů zaměřených na technologické inovace;
výměny zaměstnanců a využívání programů vysílání, partnerství a krátkodobých návštěv;
výměny osvědčených postupů v oblasti dohledu mezi orgány dohledu, pokud některý z nich získal odborné znalosti v určité oblasti postupů dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu.
Článek 11
Centrální databáze pro boj proti praní peněz a financování terorismu
Orgán tyto informace zpřístupní orgánům dohledu, orgánům jiným než orgány pro boj proti praní peněz a financování terorismu, jiným vnitrostátním orgánům a subjektům příslušným pro zajišťování souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ( 2 ), směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ( 3 ), směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ( 4 ), směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU ( 5 ), nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 ( 6 ), směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/56/EU ( 7 ), směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ( 8 ) nebo směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ( 9 ) a evropským orgánům dohledu, totiž Evropskému orgánu pro bankovnictví (EBA), Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) a Evropskému orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) (souhrnně „evropské orgány dohledu“), které je potřebují znát, a při zachování důvěrnosti, pokud je to nezbytné plnění jejich úkolů.
Orgán shromážděné informace analyzuje a výsledky své analýzy může z vlastního podnětu sdílet s orgány dohledu, pokud by jim to usnadnilo činnost v oblasti dohledu, a v příslušných případech s povinnými osobami.
Orgány dohledu předávají orgánu alespoň tyto informace, včetně údajů týkajících se jednotlivých povinných osob, aby je orgán vložil do databáze:
seznam všech orgánů dohledu a orgánů stavovské samosprávy v jejich členském státě pověřených dohledem nad povinnými osobami, včetně informací o jejich mandátu, úkolech a pravomocích, a identifikaci případného hlavního orgánu dozoru nebo koordinačního mechanismu;
statistické informace o kategoriích a počtu povinných osob, nad nimiž vykonávají dohled v jejich členském státě, podle kategorií a základní informace o rizikovém profilu těchto osob;
uplatněná správní opatření a peněžité sankce uložené v rámci dohledu nad jednotlivými povinnými osobami v reakci na porušení požadavků v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, spolu s:
důvody pro uplatnění správního opatření nebo uložení peněžité sankce, například údaje o povaze porušení;
související informace o činnostech a výsledcích dohledu, které vedly k uplatnění správního opatření nebo uložení peněžité sankce;
veškerá doporučení nebo stanoviska týkající se rizik praní peněz a financování terorismu poskytnutá jiným orgánům v souvislosti s povolovacími řízeními, řízeními o odnětí povolení a posuzováním vhodnosti a způsobilosti společníků nebo členů vedoucích orgánů jednotlivých povinných osob;
výsledky svých posouzení profilů přirozeného a zbytkového rizika všech úvěrových institucí a finančních institucí, které splňují kritéria stanovená v čl. 12 odst. 1;
výsledky tematických přezkumů a dalších horizontálních opatření v oblasti dohledu, pokud jde o oblasti nebo činnosti s vysokým rizikem, a zprávy z nich;
informace o provedených činnostech v oblasti dohledu za uplynulý kalendářní rok, shromážděné podle čl. 40 odst. 5 směrnice (EU) 2024/1640;
statistické informace o personálních a jiných zdrojích orgánů dozoru a orgánů dohledu.
Informace poskytnuté podle prvního pododstavce nezahrnují odkazy na konkrétní podezření oznámená podle článku 69 nařízení (EU) 2024/1624.
Orgán rovněž vkládá do databáze informace vyplývající z jeho činností v oblasti přímého dohledu, které odpovídají kategoriím informací uvedených v prvním pododstavci, jakož i výsledky procesu posouzení rizika, který provádí podle článku 12.
Informace uvedené v prvním pododstavci zahrnují případy, kdy mají orgány a subjekty uvedené ve zmíněném pododstavci důvodné podezření, že dochází k praní peněz nebo financování terorismu, nebo k pokusu o ně, nebo že v souvislosti s určitou povinnou osobou existuje zvýšené riziko praní peněz nebo financování terorismu, a pokud toto důvodné podezření vyvstalo v souvislosti s výkonem jejich úkolů. Databáze rovněž obsahuje relevantní informace, které orgány nebo subjekty vykonávající dohled nad úvěrovými institucemi v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ( 10 ), včetně ECB, jedná-li v souladu s nařízením (EU) č. 1024/2013, získaly v rámci probíhajícího dohledu, včetně informací o posouzeních obchodních modelů, posouzeních způsobů řízení, povolovacích postupech, posouzeních nabytí kvalifikované účasti, posouzeních vhodnosti a způsobilosti a postupech souvisejících s odnětím licence.
Orgán vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní:
postup, formáty a lhůty pro předávání informací podle odstavců 2 a 3;
rozsah a úroveň podrobností předávaných informací s ohledem na relevantní rozdíly mezi povinnými osobami, jako je jejich rizikový profil;
rozsah a úroveň podrobnosti předávaných informací ve vztahu k povinným osobám v nefinančním sektoru;
druh informací, jejichž zveřejnění orgánem na základě odůvodněné žádosti nebo z vlastního podnětu vyžaduje předchozí souhlas orgánu dohledu, od něhož informace pocházejí;
úroveň významnosti, jakou musí mít porušení, aby byl orgán dohledu povinen předat o něm informace podle odst. 2 písm. c);
podmínky, za nichž může orgán žádat o další informace podle odstavce 3;
druhy dalších informací, které mají být předány orgánu podle odstavce 3.
Orgán předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 27. prosince 2025.
Komise je zmocněna doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci v souladu s článkem 49 tohoto nařízení.
ODDÍL 3
Přímý dohled nad vybranými povinnými osobami
Článek 12
Hodnocení úvěrových institucí a finančních institucí pro účely výběru pro přímý dohled
Metodika klasifikace profilů přirozeného a zbytkového rizika se stanoví samostatně alespoň pro tyto kategorie povinných osob:
úvěrové instituce;
směnárny;
subjekty kolektivního investování;
poskytovatele úvěrů jiné než úvěrové instituce;
instituce elektronických peněz;
investiční podniky;
platební instituce;
životní pojišťovny;
zprostředkovatele životního pojištění;
poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy;
ostatní finanční instituce.
Pro každou kategorii povinných osob uvedenou v odstavci 4 jsou referenční hodnoty pro posuzování přirozeného rizika v metodice hodnocení založeny na kategoriích rizikových faktorů týkajících se klientů, produktů, služeb, transakcí, distribučních kanálů a zeměpisných oblastí. Referenční hodnoty se stanoví alespoň pro tyto ukazatele přirozeného rizika v každém členském státě, v němž povinné osoby působí:
pokud jde o riziko související s klienty: podíl klientů-nerezidentů ze třetích zemí identifikovaných podle kapitoly III oddílu 2 nařízení (EU) 2024/1624 a přítomnost a podíl klientů identifikovaných jako politicky exponované osoby;
pokud jde o nabízené produkty a služby:
význam a objem obchodování s produkty a službami, které byly označeny jako nejzranitelnější z hlediska rizik praní peněz a financování terorismu buď na úrovni vnitřního trhu v posouzení rizik na úrovni Unie, nebo na úrovni země ve vnitrostátním posouzení rizik;
u poskytovatelů služeb poukazování peněz význam souhrnné roční emisní a poukazovací činnosti jednotlivých subjektů poukazujících peníze v zemích identifikovaných podle kapitoly III oddílu 2 nařízení (EU) 2024/1624;
relativní objem produktů, služeb a transakcí, které nabízejí značnou úroveň ochrany soukromí a totožnosti klientů nebo jiné formy anonymity;
pokud jde o zeměpisné oblasti:
roční objem korespondenčních bankovních služeb a korespondenčních služeb spojených s kryptoaktivy poskytovaných subjekty finančního sektoru Unie ve třetích zemích identifikovaných podle kapitoly III oddílu 2 nařízení (EU) 2024/1624;
počet a podíl klientů využívajících korespondenčního bankovnictví a držitelů kryptoaktiv ve třetích zemích identifikovaných podle kapitoly III oddílu 2 nařízení (EU) 2024/1624.
Orgán vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní:
minimální činnosti, které má úvěrová instituce nebo finanční instituce vykonávat v rámci volného pohybu služeb, ať už prostřednictvím infrastruktury, nebo na dálku, aby mohla být považována za instituci působící v jiném členském státě, než ve kterém je usazena;
metodiku založenou na referenčních hodnotách uvedených v odstavcích 5 a 6 pro klasifikaci profilů přirozeného a zbytkového rizika úvěrových institucí nebo finančních institucí nebo skupin úvěrových institucí nebo finančních institucí jako nízkého, středního, významného nebo vysokého.
Orgán uvedené návrhy regulačních technických norem předloží Komisi do 1. ledna 2026.
Komise je zmocněna doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci v souladu s článkem 49 tohoto nařízení.
Článek 13
Zařazování vybraných povinných osob na seznam
Při rozhodování o konkrétním odlišném počtu vybraných povinných osob uvedeném v prvním pododstavci zohlední orgán své vlastní zdroje, pokud jde o jeho schopnost přidělit nebo dodatečně najmout potřebný počet pracovníků v oblasti dohledu a podpůrných pracovníků, a zajistí, aby nezbytné navýšení finančních a lidských zdrojů bylo proveditelné.
Na základě rozhodnutí o maximálním počtu jsou vybranými povinnými osobami ty povinné osoby splňující podmínky podle odstavce 1, které působí v nejvyšším počtu členských států, ať už prostřednictvím provozoven, nebo v rámci volného pohybu služeb.
Pokud uplatnění kritéria uvedeného ve třetím pododstavci vede k tomu, že je překročen maximální počet povinných osob, vybere orgán z povinných osob, které by byly vybrány v souladu s uvedeným pododstavcem a které působí v nejmenším počtu členských států, ty, které mají v posledním účetním období v celkovém objemu transakcí nejvyšší podíl transakcí se třetími zeměmi.
Po dodatečném procesu výběru se úvěrová instituce, finanční instituce nebo skupina úvěrových institucí nebo finančních institucí usazená nebo registrovaná v uvedeném členském státě, jejíž rizikový profil je klasifikován jako vysoký, považuje za vybranou povinnou osobu.
Pokud má několik úvěrových institucí, finančních institucí nebo skupin úvěrových institucí nebo finančních institucí v daném členském státě rizikový profil, který je klasifikován jako vysoký, považuje se za vybranou povinnou osobu subjekt působící v nejvyšším počtu členských států, ať už prostřednictvím provozoven, nebo v rámci volného pohybu služeb. Pokud několik úvěrových institucí, finančních institucí nebo skupin úvěrových institucí nebo finančních institucí působí ve stejném počtu členských států, považuje se za vybranou povinnou osobu subjekt, který má v posledním účetním období v celkovém objemu transakcí nejvyšší podíl transakcí se třetími zeměmi.
Článek 14
Dodatečný převod úkolů a pravomocí přímého dohledu za výjimečných okolností na žádost finančního orgánu dozoru
Žádost uvedená v prvním pododstavci se podává pouze za výjimečných okolností s cílem řešit na úrovni Unie zvýšené riziko praní peněz a financování terorismu nebo nedodržování předpisů u nevybrané povinné osoby a zajistit jednotné uplatňování vysokých standardů dohledu.
Žádost podle odstavce 1:
identifikuje nevybranou povinnou osobu, u níž se finanční orgán dozoru domnívá, že by nad ní měl orgán převzít přímý dohled;
uvede důvody, proč je přímý dohled v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu nad nevybranou povinnou osobou nezbytný;
určí a řádně odůvodní navrhované datum převodu úkolů a pravomocí a dobu, na kterou je tento převod požadován, a
poskytne veškeré nezbytné podpůrné informace, údaje a důkazy, které by mohly být užitečné pro posouzení žádosti.
Orgán posoudí žádost uvedenou v odstavci 1 do dvou měsíců nebo ve lhůtě, která umožňuje převod úkolů a pravomocí do dne navrženého v žádosti, podle toho, která doba je delší. Orgán může s požadovaným převodem přímého dohledu souhlasit pouze tehdy, pokud je splněna alespoň jedna z těchto podmínek:
dožadující orgán dozoru může prokázat neúčinnost opatření v oblasti dohledu uložených nevybrané povinné osobě v souvislosti se závažnými, opakovanými nebo soustavnými porušeními použitelných požadavků;
zvýšené riziko praní peněz a financování terorismu nebo závažné, opakované nebo soustavné porušování použitelných požadavků postihuje několik subjektů uvnitř nevybrané skupiny povinných osob a relevantní finanční orgány dozoru se shodují na tom, že koordinované opatření v oblasti dohledu na úrovni Unie by bylo při jejich řešení účinnější;
žádost se týká dočasného, objektivního a prokazatelného nedostatku kapacity na úrovni finančního orgánu dozoru nutné k tomu, aby mohl náležitě a včas řešit riziko praní peněz a financování terorismu u nevybrané povinné osoby.
Po skončení doby trvání přímého dohledu orgánu stanovené v rozhodnutí uvedeném v prvním pododstavci jsou úkoly a pravomoci související s přímým dohledem nad dotčenou povinnou osobou automaticky převedeny zpět na finanční orgán dozoru, pokud orgán nerozhodne na základě odpovídající žádosti finančního orgánu dozoru v souladu s odstavci 1 až 4 o prodloužení uplatňování tohoto rozhodnutí.
Článek 15
Spolupráce v systému dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu pro účely přímého dohledu
Orgán vypracuje prováděcí technické normy, v nichž upřesní:
podmínky, za nichž mají finanční orgány dozoru poskytovat orgánu pomoc podle odstavce 2;
proces pravidelného hodnocení podle čl. 12 odst. 1, včetně úloh orgánů dohledu a orgánu při hodnocení rizikového profilu úvěrových institucí a finančních institucí uvedených ve zmíněném odstavci;
pracovní ujednání pro převod úkolů dohledu a pravomocí na orgán nebo z orgánu na vnitrostátní úroveň po procesu výběru, včetně ujednání o kontinuitě probíhajících postupů nebo šetření v oblasti dohledu;
postupy pro přípravu a přijímání rozhodnutí o výběru povinných osob;
podrobná pravidla a opatření pro složení a fungování společných dohledových týmů uvedených v čl. 16 odst. 1 a 2.
Orgán uvedené návrhy prováděcích technických norem předloží Komisi do 1. ledna 2026.
Komise je zmocněna přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 53.
Článek 16
Společné dohledové týmy
Každý finanční orgán dozoru, který jmenuje do společného dohledového týmu více než jednoho zaměstnance podle odstavce 4, může jednoho z nich určit jako dílčího koordinátora (dále jen „vnitrostátní dílčí koordinátor“). Vnitrostátní dílčí koordinátoři jsou koordinátorovi společného dohledového týmu nápomocni při organizaci a koordinaci úkolů ve společném dohledovém týmu, zejména pokud jde o zaměstnance, kteří byli jmenováni týmž finančním orgánem dozoru jako příslušný vnitrostátní dílčí koordinátor. Vnitrostátní dílčí koordinátor může členům společného dohledového týmu jmenovaným týmž finančním orgánem dozoru dávat pokyny, pokud nejsou v rozporu s pokyny danými koordinátorem společného dohledového týmu.
Mezi úkoly společného dohledového týmu patří:
provádění dohledových přezkumů a hodnocení vybraných povinných osob;
koordinace kontrol na místě u vybraných povinných osob a v případě potřeby příprava opatření v oblasti dohledu;
účast na přípravě návrhů rozhodnutí vztahujících se na danou vybranou povinnou osobu, které mají být předloženy generální radě a výkonné radě, s přihlédnutím k přezkumům, hodnocením a kontrolám na místě uvedeným v písmenech a) a b);
kontakt s finančními orgány dozoru, pokud je to nezbytné pro výkon úkolů dohledu v kterémkoli členském státě, kde je usazena vybraná povinná osoba.
Článek 17
Žádosti o informace
Článek 18
Obecná šetření
Za tímto účelem může orgán:
požadovat předložení dokumentů;
zkoumat účetní knihy a záznamy dotčených osob a pořizovat z těchto knih a záznamů kopie nebo výpisy;
získávat přístup ke zprávám interního auditu, certifikaci účtů a jakémukoli softwaru, databázím, nástrojům IT nebo jiným elektronickým prostředkům pro zaznamenávání informací;
získávat přístup k dokumentům a informacím týkajícím se rozhodovacích procesů, včetně těch, které jsou vytvořeny algoritmy nebo jinými digitálními procesy;
získávat písemná nebo ústní vysvětlení od všech osob uvedených v článku 17 nebo jejich zástupců nebo zaměstnanců;
vyslechnout jakoukoli jinou osobu, která s tím souhlasí, za účelem získání informací souvisejících s předmětem šetření.
Článek 19
Kontroly na místě
Článek 20
Povolení soudu
Článek 21
Správní opatření
Za účelem plnění svých úkolů uvedených v čl. 5 odst. 2 má orgán pravomoc uplatňovat správní opatření stanovená v odstavcích 2 a 3 tohoto článku s cílem požadovat od kterékoli vybrané povinné osoby, aby přijala nezbytná opatření, pokud:
je zjištěno, že vybraná povinná osoba porušuje akty Unie a vnitrostátní právní předpisy uvedené v čl. 1 odst. 2;
orgán má dostatečné a prokazatelné náznaky toho, že vybraná povinná osoba pravděpodobně poruší akty Unie a vnitrostátní právní předpisy uvedené v čl. 1 odst. 2, a uplatnění správního opatření může tomuto porušení předejít nebo snížit riziko, že k němu dojde;
na základě řádně odůvodněného zjištění orgánu má vybraná povinná osoba vnitřní strategie, postupy a kontroly, které nejsou úměrné rizikům praní peněz, souvisejících predikativních trestných činů nebo financování terorismu, kterým je vystavena.
Pro účely čl. 6 odst. 1 má orgán zejména pravomoc uplatňovat tato správní opatření:
vydávat doporučení;
nařídit povinným osobám zajištění souladu, včetně provedení zvláštních nápravných opatření;
vydat veřejné oznámení, které uvádí fyzickou nebo právnickou osobu a povahu daného porušení předpisů;
vydat příkaz požadující, aby fyzická nebo právnická osoba dotyčné jednání ukončila nebo aby takové jednání neopakovala;
zakázat nebo omezit podnikání, operace nebo síť institucí tvořících vybranou povinnou osobu nebo požadovat upuštění od činností;
požadovat změny ve struktuře řízení;
podléhá-li vybraná povinná osoba povolení, navrhnout orgánu, který povolení udělil, aby je odňal nebo pozastavil; pokud daný orgán tomuto návrhu nevyhoví, vyžádá si od něj orgán písemné odůvodnění.
Prostřednictvím správních opatření uvedených v odstavci 2 může orgán zejména:
požadovat poskytnutí jakýchkoli údajů nebo informací nezbytných pro splnění úkolů uvedených v čl. 5 odst. 2 bez zbytečného odkladu, požadovat předložení jakéhokoli dokumentu nebo ukládat požadavky na podávání dalších nebo častějších zpráv;
požadovat posílení vnitřních strategií, postupů a kontrol;
požadovat uplatňování zvláštní strategie nebo požadavků týkajících se jednotlivých klientů, transakcí, činností nebo distribučních kanálů představujících vysoké riziko, pokud jde o praní peněz a financování terorismu, nebo jejich kategorií;
vyžadovat provedení opatření ke snížení rizik praní peněz a financování terorismu, která jsou spojena s činnostmi a produkty vybraných povinných osob;
uložit dočasný zákaz výkonu řídicích funkcí v povinných osobách pro kteroukoli osobu, která ve vybrané povinné osobě vykonává řídicí pravomoci, nebo pro kteroukoli jinou fyzickou osobu, která je považována za odpovědnou za dané porušení předpisů.
Článek 22
Peněžité sankce
Základní výše peněžitých sankcí uvedených v odstavci 1 se stanoví v těchto rozmezích:
za závažná, opakovaná nebo soustavná porušení jednoho nebo více požadavků týkajících se hloubkové kontroly klientů, strategií, postupů a kontrol na úrovni skupiny nebo oznamovacích povinností, která byla zjištěna ve dvou nebo více členských státech, v nichž vybraná povinná osoba působí, činí výše sankce nejméně 500 000 EUR a nejvýše 2 000 000 EUR nebo 1 % ročního obratu, podle toho, co je vyšší;
za závažná, opakovaná nebo soustavná porušení jednoho nebo více požadavků týkajících se hloubkové kontroly klientů, vnitřních strategií, postupů a kontrol nebo oznamovacích povinností, která byla zjištěna v jednom členském státě, v němž vybraná povinná osoba působí, činí výše sankce nejméně 100 000 EUR a nejvýše 1 000 000 EUR nebo 0,5 % ročního obratu, podle toho, co je vyšší;
za závažná, opakovaná nebo soustavná porušení všech ostatních požadavků, která byla zjištěna ve dvou nebo více členských státech, v nichž vybraná povinná osoba působí, činí výše sankce nejméně 100 000 EUR a nejvýše 2 000 000 EUR;
za závažná, opakovaná nebo soustavná porušení všech ostatních požadavků, která byla zjištěna v jednom členském státě, v němž vybraná povinná osoba působí, činí výše sankce nejméně 100 000 EUR a nejvýše 1 000 000 EUR;
za závažná, opakovaná nebo soustavná porušení rozhodnutí orgánu uvedených v čl. 6 odst. 1 činí výše sankce nejméně 100 000 EUR a nejvýše 1 000 000 EUR.
První pododstavec se použije na peněžité sankce, které se ukládají vybraným povinným osobám za porušení vnitrostátních právních předpisů, kterými se provádí směrnice (EU) 2024/1640, a na všechny peněžité sankce, jež se ukládají členům vedoucího orgánu vybraných povinných osob, kteří jsou podle vnitrostátního práva odpovědní za porušení předpisů vybranou povinnou osobou.
Při určování výše peněžité sankce orgán náležitě zohlední schopnost vybrané povinné osoby tuto peněžitou sankci zaplatit, a pokud peněžitá sankce může ovlivnit soulad s obezřetnostní regulací, konzultuje orgány příslušné pro dohled nad dodržováním použitelných právních předpisů Unie vybranými povinnými osobami.
Článek 23
Penále
Výkonná rada může přijmout rozhodnutí, jímž uloží penále s cílem přimět:
vybranou povinnou osobu, aby porušování ukončila, pokud nedodrží správní opatření uplatněné podle čl. 21 odst. 2 písm. b), d), e) nebo f) a čl. 21 odst. 3;
osobu uvedenou v čl. 17 odst. 1 k poskytnutí úplných informací, o něž byla požádána na základě rozhodnutí podle čl. 6 odst. 1;
osobu uvedenou v čl. 17 odst. 1, aby se podrobila šetření, a zejména předložila úplné záznamy, údaje, postupy nebo jakékoli jiné požadované materiály a doplnila a opravila další informace poskytnuté při šetření zahájeném podle článku 18.
Článek 24
Vyjádření účastníků řízení
Článek 25
Zveřejňování správních opatření, peněžitých sankcí a penále
Odchylně od prvního pododstavce platí, že pokud se zveřejnění týká správních opatření, proti kterým lze podat opravný prostředek a jejichž cílem není napravit závažná, opakovaná a soustavná porušení předpisů, může orgán zveřejnění těchto správních opatření odložit až do uplynutí lhůty pro podání opravného prostředku k Soudnímu dvoru Evropské unie.
Aniž je dotčen požadavek podle odstavce 1, pokud má orgán na základě individuálního posouzení za to, že by zveřejnění totožnosti nebo osobních údajů odpovědných osob bylo nepřiměřené, nebo pokud by zveřejnění ohrozilo stabilitu finančních trhů nebo probíhající vyšetřování:
odloží zveřejnění rozhodnutí, dokud důvody pro nezveřejnění nepominou;
zveřejní rozhodnutí anonymně, pokud toto anonymní zveřejnění zajistí účinnou ochranu osobních údajů odpovědných osob; v takovém případě orgán zveřejnění relevantních údajů o přiměřenou dobu odloží, pokud se předpokládá, že důvody pro anonymní zveřejnění po uplynutí této doby pominou;
nezveřejní rozhodnutí vůbec, pokud se má za to, že možnosti uvedené v písmenech a) a b) nepostačují k zajištění:
toho, aby nebyla ohrožena stabilita finančních trhů, nebo
přiměřenosti zveřejnění rozhodnutí s ohledem na správní opatření uplatněná podle čl. 21 odst. 1 písm. a), pokud jsou tato opatření považována za málo významná.
Článek 26
Vymáhání peněžitých sankcí a penále a přidělení částek těchto sankcí a penále
Vymáhání se řídí předpisy občanského procesního práva toho členského státu, na jehož území se provádí. Doložku vykonatelnosti připojí k rozhodnutí o uložení peněžitých sankcí nebo penále podle článku 22 a 23 bez jakýchkoli formálních náležitostí kromě ověření pravosti rozhodnutí orgán, který k tomu určí vláda každého členského státu a jeho určení dá na vědomí orgánu a Soudnímu dvoru Evropské unie.
Jsou-li na žádost dotčené strany splněny tyto formální náležitosti, může tato strana započít s vymáháním v souladu s vnitrostátním právem tím, že požádá o výkon rozhodnutí přímo příslušný subjekt.
Výkon rozhodnutí může být zastaven pouze na základě rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie. Rozhodování o stížnostech na nesprávný výkon rozhodnutí však spadá do pravomoci soudů dotčeného členského státu.
Článek 27
Procesní pravidla pro přijímání opatření v oblasti dohledu a ukládání peněžitých sankcí a penále
Za účelem plnění svých úkolů může vyšetřovací tým požadovat informace podle článku 17 a provádět šetření a kontroly na místě podle článků 18 a 19.
Při plnění uvedených úkolů má vyšetřovací tým přístup ke všem dokumentům a informacím, které společný dohledový tým shromáždil při své činnosti v oblasti dohledu.
V průběhu vyšetřování jsou plně respektována práva dotčených osob na obhajobu podle tohoto článku.
Pravidla uvedená v prvním pododstavci se přijímají prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci doplňujících toto nařízení v souladu s článkem 100.
Komise přijme akty v přenesené pravomoci uvedené v druhém pododstavci do 1. ledna 2027.
Článek 28
Přezkum Soudním dvorem Evropské unie
Soudní dvůr Evropské unie má neomezenou pravomoc přezkoumávat rozhodnutí, jimiž orgán uložil peněžitou sankci nebo penále. Uloženou peněžitou sankci nebo penále může zrušit, snížit nebo zvýšit.
Článek 29
Jazykový režim v rámci přímého dohledu
ODDÍL 4
Nepřímý dohled nad nevybranými povinnými osobami
Článek 30
Hodnocení stavu sbližování dohledu
Orgán vypracuje metody, které mu umožní konzistentní hodnocení a srovnávání jednotlivých finančních orgánů dozoru hodnocených v témže cyklu. Na konci každého hodnotícího cyklu předloží orgán svá zjištění Evropskému parlamentu a Radě.
Článek 31
Koordinace a usnadnění práce kolegií dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu ve finančním sektoru
Aniž jsou dotčeny pravomoci příslušných finančních orgánů dozoru, orgán v mezích svých pravomocí zajistí, aby byla zřízena a důsledně fungovala kolegia dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu ve finančním sektoru pro nevybrané povinné osoby provozující provozovny ve více členských státech v souladu s článkem 49 směrnice (EU) 2024/1640. Za tímto účelem může orgán:
zřídit kolegium, pokud dosud nebylo zřízeno, ačkoli jsou splněny příslušné podmínky pro jeho zřízení stanovené v článku 49 směrnice (EU) 2024/1640, a svolávat a organizovat zasedání kolegií;
pomáhat při organizaci zasedání kolegia, pokud o to požádají relevantní finanční orgány dozoru;
pomáhat při organizaci společných plánů dohledu a společných kontrol na místě nebo šetření na dálku;
shromažďovat a sdílet veškeré související informace ve spolupráci s finančními orgány dozoru s cílem usnadnit práci kolegia a zpřístupnit tyto informace orgánům zastoupeným v kolegiu;
podporovat účinné a efektivní činnosti a postupy dohledu, včetně hodnocení rizik, jimž jsou nebo by mohly být nevybrané povinné osoby vystaveny;
v souladu s úkoly a pravomocemi stanovenými tímto nařízením dohlížet na činnost finančních orgánů dozoru.
Článek 32
Žádosti o jednání za výjimečných okolností v návaznosti na náznaky závažných, opakovaných nebo soustavných porušení předpisů
Pokud má orgán náznaky závažných, opakovaných nebo soustavných porušení předpisů nevybranou povinnou osobou, může požádat její finanční orgán dozoru, aby:
vyšetřil tyto náznaky, které by se mohly týkat porušení právních předpisů Unie, a pokud je toto právo Unie tvořeno směrnicemi nebo výslovně přiznává členským státům možnosti volby, porušení vnitrostátních právních předpisů v rozsahu, v jakém provádějí směrnice nebo využívají možnosti volby přiznané členským státům právem Unie, a
zvážil uložení sankcí této osobě za dotyčná porušení předpisů v souladu s přímo použitelnými právními předpisy Unie nebo vnitrostátními právními předpisy, kterými se provádějí směrnice.
V této souvislosti může orgán také případně požádat finanční orgán dozoru nevybrané povinné osoby, aby přijal individuální rozhodnutí určené této osobě, kterým jí uloží, aby přijala všechna nezbytná opatření ke splnění svých povinností podle přímo použitelných právních předpisů Unie nebo podle vnitrostátních právních předpisů v rozsahu, v jakém provádějí směrnice nebo uplatňují možnosti volby členských států podle práva Unie, včetně případného ukončení konkrétního jednání. Žádost uvedená v tomto odstavci nebrání probíhajícím opatřením v oblasti dohledu prováděným finančním orgánem dozoru, kterému je žádost určena.
Žádost uvedená v odstavci 2 může být podána, pokud má orgán náznaky závažného, opakovaného nebo soustavného porušení předpisů:
na základě oznámení finančních orgánů dozoru podle odstavce 1;
v důsledku vlastního shromažďování řádně doložených informací nebo
po obdržení informací od orgánů, institucí a jiných subjektů Unie nebo od jakéhokoli jiného spolehlivého a důvěryhodného zdroje informací.
Žádost orgánu Komisi podle odstavce 5 musí obsahovat:
popis závažných, opakovaných nebo soustavných porušení přímo použitelných požadavků dotčenou nevybranou povinnou osobou a vysvětlení, proč tato porušení požadavků spadají do působnosti orgánu podle odstavců 2 a 3;
vysvětlení, proč žádost podaná finančnímu orgánu dozoru podle odstavce 2 nevedla k přijetí žádného opatření ve lhůtě stanovené v odstavci 4, včetně informace, že finanční orgán dozoru žádnou odpověď neposkytl, je-li tomu tak;
navrhovanou dobu ne delší než tři roky, během níž bude orgán vykonávat příslušné úkoly a pravomoci ve vztahu k dotčené nevybrané povinné osobě;
popis opatření, která orgán hodlá přijmout ve vztahu k dotčené nevybrané povinné osobě po převodu příslušných úkolů a pravomocí s cílem řešit závažná, opakovaná nebo soustavná porušení předpisů uvedená v odstavci 2;
veškerou relevantní komunikaci mezi orgánem a dotčeným finančním orgánem dozoru.
K žádosti uvedené v prvním pododstavci se připojí:
popis opatření, která orgán přijal ve vztahu k dotčené povinné osobě, a dalších opatření, která hodlá přijmout;
odůvodnění, proč tato zbývající opatření řeší porušení předpisů, která stále spadají do působnosti orgánu, podle odstavce 2;
navrhovaná doba ne delší než tři roky, během níž mají pokračovat plnění úkolů uvedených v čl. 5 odst. 2 a výkon pravomocí uvedených v čl. 6 odst. 1 a v článcích 17 až 23 ve vztahu k povinné osobě;
veškerá relevantní komunikace mezi orgánem a dotčeným finančním orgánem dozoru.
Komise přijme rozhodnutí o prodloužení ve lhůtě uvedené v odstavci 7. Jakékoli prodloužení podle tohoto odstavce může být uděleno pouze jednou.
Článek 33
Urovnávání neshod mezi finančními orgány dozoru v přeshraničních situacích
V jiných případech, než na které se vztahují články 46, 47, 49 a 54 směrnice (EU) 2024/1640, požádá finanční orgán dozoru orgán o pomoc bez zbytečného odkladu, pokud právní předpisy Unie vyžadují, aby finanční orgán dozoru dosáhl s jiným finančním orgánem dozoru dohody, ujednání nebo jiné formy zavedené nebo formalizované spolupráce týkající se dohledu nad konkrétními nevybranými povinnými osobami, a pokud nastane kterákoli z těchto okolností:
bylo dosaženo dohody, ale jedna ze stran ji v praxi neuplatnila nebo nedodržela;
finanční orgán dozoru na základě objektivních důvodů dospěje k závěru, že vyvstala neshoda;
uplynuly dva měsíce ode dne, kdy finanční orgán dozoru obdržel od jiného finančního orgánu dozoru žádost o přijetí určitých opatření k dosažení souladu s legislativními akty uvedenými v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení, a dožádaný orgán dozoru nepřijal rozhodnutí, kterým této žádosti vyhovuje.
Článek 34
Opatření v případě systematických selhání dohledu
Orgán může rovněž šetřit údajné porušení nebo neuplatňování práva Unie na základě řádně odůvodněné žádosti jednoho nebo více finančních orgánů dozoru, Evropského parlamentu nebo Komise.
Pokud bylo požádáno o šetření možného porušení práva Unie podle prvního nebo druhého pododstavce, orgán řádně informuje podatele žádosti o tom, jak hodlá v dané záležitosti postupovat a zda je šetření tohoto údajného porušení odůvodněné. Pokud se orgán rozhodne zahájit šetření, informuje o tom nejprve dotčený finanční orgán dozoru.
Před vydáním takového doporučení orgán spolupracuje s dotčeným orgánem dozoru, považuje-li to za vhodné k řešení systematických selhání dohledu vedoucích k porušení práva Unie, ve snaze dosáhnout dohody o opatřeních, jež jsou nezbytná k dodržení práva Unie.
Finanční orgán dozoru do deseti pracovních dnů od přijetí doporučení vyrozumí orgán o opatřeních, která přijal nebo má v úmyslu přijmout k zajištění souladu s právem Unie.
Komise vydá takové formální stanovisko do tří měsíců ode dne přijetí doporučení. Komise může tuto lhůtu prodloužit o jeden měsíc.
Orgán a finanční orgán dozoru poskytnou Komisi veškeré nezbytné informace.
ODDÍL 5
Kontrola nefinančního sektoru
Článek 35
Vzájemná hodnocení
Metody uvedené v prvním pododstavci zohlední zvláštní rysy rámce dohledu v případech, kdy je dohled svěřen orgánům stavovské samosprávy, včetně úlohy orgánu veřejné moci odpovědného za dohled nad orgány stavovské samosprávy podle článku 52 směrnice (EU) 2024/1640 a zvláštních charakteristik orgánů dozoru v těchto případech.
Vzájemná hodnocení mimo jiné zahrnuje posouzení:
přiměřenosti pravomocí a finančních, lidských a technických zdrojů, míry nezávislosti, způsobů řízení a profesních standardů nefinančních orgánů dozoru k zajištění účinného uplatňování kapitoly IV směrnice (EU) 2024/1640;
účinnosti a úrovně sbližování dosažené při uplatňování práva Unie a při výkonu dohledu a rozsahu, v němž výkon dohledu splňuje cíle stanovené právem Unie;
uplatňování osvědčených postupů vyvinutých nefinančními orgány dozoru, jejichž přijetí může být přínosem pro jiné nefinanční orgány dozoru;
účinnosti a úrovně sbližování dosažené ohledně vymáhání ustanovení přijatých při provádění práva Unie, včetně uložených peněžitých sankcí a uplatněných správních opatření namířených proti odpovědným osobám, jestliže tato ustanovení nejsou dodržována.
Článek 36
Koordinace a usnadňování práce kolegií dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu v nefinančním sektoru
Pro účely odstavce 1 může orgán:
navrhnout zřízení kolegia, nebylo-li dosud zřízeno, ačkoli se domnívá, že expozice povinné osoby riziku praní peněz a financování terorismu a rozsah jejích přeshraničních činností odůvodňují zřízení kolegia, a svolání a organizaci zasedání kolegia;
pomáhat při organizaci zasedání kolegia a při posuzování, zda jsou splněny podmínky pro účast orgánů dozoru ze třetích zemí v kolegiu, pokud o to relevantní nefinanční orgány dozoru požádají;
pomáhat při organizaci společných plánů dohledu a společných kontrol na místě nebo šetření na dálku;
pomáhat nefinančním orgánům dozoru ve shromažďování a sdílení veškerých relevantních informací s cílem usnadnit práci kolegia a zpřístupnit tyto informace orgánům dozoru v kolegiu;
podporovat účinné a efektivní činnosti a postupy dohledu, včetně hodnocení rizik, jimž jsou nebo by mohly být vystaveny povinné osoby v nefinančním sektoru;
poskytovat pomoc nefinančním orgánům dozoru na základě jejich konkrétních žádostí, včetně žádostí o mediaci mezi nefinančními orgány dozoru v situacích, na něž se vztahuje čl. 50 odst. 2 a 3 směrnice (EU) 2024/1640.
Článek 37
Varování o porušení práva Unie nefinančními orgánů dozoru a orgány veřejné moci vykonávajícími dohled nad orgány stavovské samosprávy
Pro účely prvního pododstavce může orgán jednat na žádost jednoho nebo více nefinančních orgánů dozoru nebo orgánů veřejné moci, Evropského parlamentu, Rady nebo Komise nebo z vlastního podnětu, včetně případů, kdy je toto jednání založeno na řádně doložených informacích od fyzických nebo právnických osob podle článku 90.
Dotčený orgán dozoru nebo orgán veřejné moci neprodleně poskytne orgánu požadované informace.
Kdykoli se ukáže nebo se má za to, že požadované informace od dotčeného orgánu dozoru nebo orgánu veřejné moci nestačí k získání informací, které jsou považovány za nezbytné pro účely vyšetření daného podezření na porušení předpisů, může orgán po informování dotčeného orgánu dozoru nebo orgánu veřejné moci zaslat řádně odůvodněnou a podloženou žádost o informace přímo jiným orgánům dozoru nebo orgánům veřejné moci vykonávajícím dohled nad orgány stavovské samosprávy.
Adresát takové žádosti poskytne orgánu bez zbytečného odkladu srozumitelné, přesné a úplné informace.
Před vydáním takového doporučení orgán spolupracuje s dotčeným orgánem dozoru nebo orgánem veřejné moci, považuje-li to za vhodné k řešení porušení předpisů, ve snaze dosáhnout dohody o opatřeních, jež jsou nezbytná za tímto účelem.
Dotčený orgán dozoru nebo orgán veřejné moci do deseti pracovních dnů od přijetí doporučení vyrozumí orgán o opatřeních, která přijal nebo má v úmyslu přijmout k řešení daného porušení předpisů.
Varování uvedené v prvním pododstavci je určeno:
v případě nefinančního orgánu dozoru odpovídajícím orgánům dozoru v jiných členských státech a v případě, že je orgánem dozoru orgán stavovské samosprávy, jeho orgánu veřejné moci;
v případě orgánu veřejné moci orgánům stavovské samosprávy pod jeho dohledem.
Článek 38
Urovnávání neshod mezi nefinančními orgány dozoru v přeshraničních situacích
V jiných případech, než na které se vztahují články 46, 47, 50 a 54 směrnice (EU) 2024/1640, požádá nefinanční orgán dozoru orgán o pomoc bez zbytečného odkladu, pokud právní předpisy Unie vyžadují, aby nefinanční orgán dozoru dosáhl s jiným nefinančním orgánem dozoru nebo jinými nefinančními orgány dozoru dohody, ujednání nebo jiné formy zavedené nebo formalizované spolupráce týkající se dohledu nad konkrétními povinnými osobami, a pokud nastane kterákoli z těchto okolností:
bylo dosaženo dohody, ale jedna ze stran ji v praxi neuplatnila nebo nedodržela,
nefinanční orgán dozoru dospěje na základě objektivních důvodů k závěru, že vyvstala neshoda;
uplynuly dva měsíce ode dne, kdy nefinanční orgán dozoru obdržel od jiného nefinančního orgánu dozoru žádost o přijetí určitých opatření k dosažení souladu s legislativními akty uvedenými v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení, a dožádaný orgán dozoru nepřijal rozhodnutí, kterým této žádosti vyhovuje.
ODDÍL 6
Podpůrný a koordinační mechanismus pro finanční zpravodajské jednotky
Článek 39
Spolupráce mezi orgánem a finančními zpravodajskými jednotkami
Finanční zpravodajská jednotka může orgán informovat v případě nespolupráce jiné finanční zpravodajské jednotky. V takovém případě působí orgán jako mediátor.
Článek 40
Provádění společných analýz
Orgán zaregistruje všechna oznámení obdržená podle prvního pododstavce tohoto odstavce a posoudí relevantnost případu v souladu s metodami a kritérii uvedenými v odstavci 1. Pokud usoudí, že je případ relevantní, do pěti dnů od prvního oznámení informuje finanční zpravodajské jednotky ve všech relevantních členských státech a vyzve je k účasti na společné analýze. Za tímto účelem orgán použije zabezpečené komunikační kanály. Finanční zpravodajské jednotky ve všech relevantních členských státech zváží účast na společné analýze.
Pokud finanční zpravodajská jednotka odmítne poskytnout zaměstnancům orgánu přístup k údajům týkajícím se předmětu případu, zajistí, aby tyto informace byly poskytnuty jiným způsobem, který zaměstnancům orgánu nebrání v poskytování operativní podpory pro společnou analýzu ani jinak fakticky neomezuje jejich schopnost takovou podporu poskytovat.
Pokud přístup k údajům týkajícím se předmětu případu odmítne poskytnout více finančních zpravodajských jednotek, orgán znovu posoudí, zda úkoly, které by jeho zaměstnanci vykonávali, odůvodňují jeho podporu společné analýzy, a zváží, zda doporučí, aby společná analýza probíhala bez jeho podpory.
V případě nalezení shody sdílí orgán se všemi finančními zpravodajskými jednotkami účastnícími se společné analýzy informace, které vedly k nalezení shody, v rozsahu, v jakém poskytovatel informací povolil jejich sdílení a v jakém jsou tyto informace nezbytné pro provedení společné analýzy.
Pro účely tohoto odstavce používá orgán přiměřeně systém navržený pro vzájemné porovnávání informací relevantních pro účely předcházení praní peněz, souvisejících predikativních trestných činů a financování terorismu. Tento systém zajistí úroveň bezpečnosti a důvěrnosti úměrnou povaze a rozsahu vzájemně porovnávaných informací. Metody a postupy, které mají být stanoveny pro provádění společných analýz podle čl. 43 odst. 1, a pracovní ujednání, která mají být uzavřena podle čl. 94 odst. 2, stanoví metody pro provádění vzájemného porovnávání na základě systému nalezení/nenalezení shody uvedeného v prvním pododstavci tohoto odstavce.
Článek 41
Oznamování a předávání výsledků společných analýz
Orgán předloží tento návrh prováděcích technických norem Komisi do 27. června 2026.
Komise je oprávněna přijmout prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 53.
Podmínky pro výměnu informací uvedených v prvním pododstavci se stanoví v pracovních ujednáních uvedených v článku 94.
Článek 42
Žádosti orgánu o zahájení společné analýzy
Článek 43
Přezkum metod a postupů pro společné analýzy a jejich provádění
Článek 44
Delegáti vnitrostátních finančních zpravodajských jednotek
Článek 45
Vzájemná pomoc v oblasti spolupráce mezi finančními zpravodajskými jednotkami
V souvislosti s podporou spolupráce a práce finančních zpravodajských jednotek orgán, s přihlédnutím k potřebám finančních zpravodajských jednotek, podporuje společné přístupy, metody a osvědčené postupy. Rovněž organizuje a usnadňuje zejména tyto činnosti:
vzdělávací programy, včetně programů zaměřených na technologické inovace;
výměny zaměstnanců a programy vysílání, včetně vysílání zaměstnanců finanční zpravodajské jednotky z členského státu do orgánu;
výměny postupů mezi finančními zpravodajskými jednotkami, včetně sdílení odborných znalostí v určité oblasti;
vývoj nebo pořizování nástrojů a služeb IT za účelem posílení analytických schopností finančních zpravodajských jednotek.
Článek 46
Mediace mezi finančními zpravodajskými jednotkami
Článek 47
Síť FIU.net
Orgán je rovněž odpovědný za tyto úkoly týkající se sítě FIU.net:
zavádí vhodná technická a organizační opatření k zajištění úrovně bezpečnosti, která chrání osobní údaje;
plánuje, koordinuje, řídí a podporuje veškeré testovací činnosti;
zajišťuje odpovídající finanční zdroje;
poskytuje školení o technickém používání sítě FIU.net koncovými uživateli.
Při přijímání rozhodnutí o pozastavení přístupu finanční zpravodajské jednotky k síti FIU.net rozhoduje generální rada ve složení pro finanční zpravodajské jednotky jednomyslně hlasováním všech členů generální rady ve složení pro finanční zpravodajské jednotky, s výjimkou vedoucího dotčené finanční zpravodajské jednotky.
Generální rada ve složení pro finanční zpravodajské jednotky stanoví kritéria pro pozastavení přístupu k síti FIU.net a přijme pravidla pro pozastavení přístupu.
Článek 48
Vzájemná hodnocení
Při plánování a provádění vzájemných hodnocení se v relevantních případech náležitě zohlední posouzení, hodnocení a zprávy vypracované mezinárodními organizacemi a mezivládními orgány s pravomocí v oblasti prevence a odhalování praní peněz, souvisejících predikativních trestných činů a financování terorismu.
Vzájemné hodnocení činností finanční zpravodajské jednotky zahrnuje mimo jiné posouzení:
přiměřenosti zdrojů finanční zpravodajské jednotky, včetně lidských a technických zdrojů a zdrojů IT, pro výkon jejích funkcí;
opatření provedených s cílem zajistit, aby finanční zpravodajská jednotka měla provozní nezávislost a autonomii a nebyla vystavena nepatřičnému ovlivňování;
opatření, která finanční zpravodajská jednotka zavedla pro zajištění bezpečnosti a důvěrnosti informací;
funkce finanční zpravodajské jednotky přijímat oznámení podezřelých transakcí a jiná oznámení, včetně počtu a povahy obdržených oznámení a jejich kvality;
opatření, která finanční zpravodajská jednotka zavedla s cílem zlepšit oznamování podezřelých transakcí povinnými osobami, zejména pokud jde o jejich kvalitu;
přístupu finanční zpravodajské jednotky k dalším informacím a jejich využívání k obohacení jejích analýz;
nástrojů, které finanční zpravodajská jednotka využívá k provádění analýz;
míry, v jaké analýza a šíření informací finančními zpravodajskými jednotkami podporují operativní potřeby orgánů příslušných pro vyšetřování a stíhání praní peněz, souvisejících predikativních trestných činů a financování terorismu;
vnitrostátní spolupráce mezi finanční zpravodajskou jednotkou a jinými příslušnými orgány;
přeshraniční spolupráce mezi finanční zpravodajskou jednotkou a finančními zpravodajskými jednotkami z jiných členských států.
ODDÍL 7
Společné nástroje
Článek 49
Regulační technické normy
Regulační technické normy jsou technické povahy, nepředstavují strategická či politická rozhodnutí a jejich obsah je vymezen legislativními akty, z nichž vycházejí.
Před předložením návrhů Komisi povede orgán otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem a provede analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů, ledaže by takové konzultace a analýzy byly značně nepřiměřené rozsahu a dopadu dotyčných návrhů regulačních technických norem nebo zvláštní naléhavosti příslušné záležitosti.
Do tří měsíců od obdržení návrhu regulační technické normy rozhodne Komise o tom, zda jej přijme. Komise včas informuje Evropský parlament a Radu, pokud návrh nemůže být přijat do tří měsíců. Komise může návrh regulační technické normy přijmout pouze částečně nebo v pozměněném znění, jestliže to vyžadují zájmy Unie.
Pokud Komise nehodlá přijmout návrh regulační technické normy nebo jej hodlá přijmout částečně nebo v pozměněném znění, zašle návrh regulační technické normy zpět orgánu s uvedením důvodů, proč nebyl přijat, nebo s uvedením důvodů pro své změny.
Komise zašle kopii tohoto dopisu Evropskému parlamentu a Radě. Orgán může pozměnit návrh regulační technické normy na základě změn navržených Komisí ve lhůtě šesti týdnů a opětovně jej předložit Komisi v podobě formálního stanoviska. Kopii svého formálního stanoviska zašle orgán Evropskému parlamentu a Radě.
Pokud orgán v uvedené šestitýdenní lhůtě pozměněný návrh regulační technické normy nepředloží nebo předloží návrh regulační technické normy, který nebyl pozměněn způsobem odpovídajícím změnám navrženým Komisí, může Komise tuto regulační technickou normu přijmout se změnami, které považuje za relevantní, nebo může tuto normu odmítnout.
Komise nesmí měnit obsah návrhu regulační technické normy vypracované orgánem bez předchozí koordinace s tímto orgánem, jak je stanoveno v tomto článku.
Komise povede otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem a provede analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů, ledaže by takové konzultace a analýzy nebyly přiměřené rozsahu a dopadu těchto navržených regulačních technických norem nebo zvláštní naléhavosti příslušné záležitosti.
Návrh regulační technické normy Komise neprodleně předá Evropskému parlamentu a Radě.
Komise zašle svůj návrh regulační technické normy rovněž orgánu. Orgán může ve lhůtě šesti týdnů návrh regulační technické normy pozměnit a předložit jej Komisi v podobě formálního stanoviska. Kopii svého formálního stanoviska zašle orgán Evropskému parlamentu a Radě.
Pokud orgán pozměněný návrh regulační technické normy nepředloží v šestitýdenní lhůtě uvedené ve čtvrtém pododstavci, může Komise regulační technickou normu přijmout.
Pokud orgán pozměněný návrh regulační technické normy do šesti týdnů předloží, může Komise návrh regulační technické normy pozměnit na základě změn navržených orgánem nebo regulační technickou normu přijmout se změnami, které považuje za relevantní. Komise nesmí měnit obsah navržené regulační technické normy vypracované orgánem bez předchozí koordinace s tímto orgánem, jak je stanoveno v tomto článku.
Článek 50
Výkon přenesené pravomoci
Článek 51
Námitky proti regulačním technickým normám
Pokud Evropský parlament i Rada informují Komisi o svém úmyslu námitky proti regulační technické normě nevyslovit, může být regulační technická norma zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupit v platnost před uplynutím lhůty uvedené v odstavci 1.
Článek 52
Neschválení nebo změna návrhu regulačních technických norem
Článek 53
Prováděcí technické normy
Před předložením návrhu prováděcích technických norem Komisi povede orgán otevřené veřejné konzultace a provede analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů, ledaže by takové konzultace a analýzy byly značně nepřiměřené rozsahu a dopadu těchto návrhů prováděcích technických norem nebo zvláštní naléhavosti příslušné záležitosti.
Do tří měsíců od obdržení návrhu prováděcí technické normy rozhodne Komise o tom, zda tento návrh přijme. Komise může tuto lhůtu prodloužit o jeden měsíc. Komise včas informuje Evropský parlament a Radu, pokud návrh nemůže být přijat do tří měsíců. Komise může návrh prováděcí technické normy přijmout pouze zčásti nebo v pozměněném znění, jestliže to vyžadují zájmy Unie.
Pokud Komise nehodlá přijmout návrh prováděcí technické normy nebo jej hodlá přijmout zčásti nebo se změnami, zašle návrh zpět orgánu s uvedením důvodů pro nepřijetí, nebo s odůvodněním navrhovaných změn. Komise zašle kopii tohoto dopisu Evropskému parlamentu a Radě. Orgán může ve lhůtě šesti týdnů návrh prováděcí technické normy pozměnit na základě změn navržených Komisí a opětovně jej Komisi předložit v podobě formálního stanoviska. Kopii svého formálního stanoviska zašle orgán Evropskému parlamentu a Radě.
Pokud orgán v šestitýdenní lhůtě uvedené ve čtvrtém pododstavci nepředloží pozměněný návrh prováděcí technické normy nebo předloží návrh prováděcí technické normy, který nebyl pozměněn způsobem odpovídajícím změnám navrženým Komisí, může Komise přijmout danou prováděcí technickou normu se změnami, které považuje za relevantní, nebo může tuto normu odmítnout.
Komise nesmí měnit obsah návrhu prováděcí technické normy vypracované orgánem bez předchozí koordinace s tímto orgánem, jak je stanoveno v tomto článku.
Komise povede otevřené veřejné konzultace o návrzích prováděcích technických norem a provede analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů, ledaže by takové konzultace a analýzy nebyly přiměřené rozsahu a dopadu dotyčných návrhů prováděcích technických norem nebo zvláštní naléhavosti příslušné záležitosti.
Návrh prováděcí technické normy Komise neprodleně předá Evropskému parlamentu a Radě.
Návrh prováděcí technické normy zašle Komise též orgánu. Orgán může ve lhůtě šesti týdnů návrh prováděcí technické normy pozměnit a předložit jej Komisi v podobě formálního stanoviska. Kopii svého formálního stanoviska zašle orgán Evropskému parlamentu a Radě.
Pokud orgán pozměněný návrh prováděcí technické normy v šestitýdenní lhůtě uvedené ve čtvrtém pododstavci nepředloží, může Komise prováděcí technickou normu přijmout.
Pokud orgán pozměněný návrh prováděcí technické normy ve lhůtě šesti týdnů předloží, může Komise návrh prováděcí technické normy pozměnit na základě změn navržených orgánem nebo prováděcí technickou normu přijmout se změnami, které považuje za relevantní.
Komise nesmí měnit obsah navržených prováděcích technických norem vypracovaných orgánem bez předchozí koordinace s tímto orgánem, jak je stanoveno v tomto článku.
Článek 54
Obecné pokyny a doporučení
Do dvou měsíců od vydání obecných pokynů nebo doporučení každý orgán dohledu, orgán dozoru nebo finanční zpravodajská jednotka potvrdí, zda se těmito obecnými pokyny nebo doporučením řídí nebo hodlá řídit. V případě, že se orgán dohledu, orgán dozoru nebo finanční zpravodajská jednotka obecnými pokyny nebo doporučeními neřídí nebo nehodlá řídit, informuje o tom orgán a uvede své důvody.
Orgán zveřejní skutečnost, že se určitý orgán dohledu, orgán dozoru nebo finanční zpravodajská jednotka obecnými pokyny nebo doporučením neřídí nebo nehodlá řídit. Orgán může rovněž v jednotlivých případech rozhodnout o tom, že zveřejní důvody uvedené orgánem dohledu, orgánem dozoru nebo finanční zpravodajskou jednotkou, proč se určitými obecnými pokyny nebo doporučením neřídí. Orgán dohledu, orgán dozoru nebo finanční zpravodajská jednotka jsou o takovém zveřejnění předem informováni.
Pokud je to stanoveno v obecných pokynech či doporučení, musí povinné osoby jasným a podrobným způsobem podávat zprávu o tom, zda se těmito obecnými pokyny nebo doporučením řídí.
Článek 55
Stanoviska a technické poradenství
Ve svých stanoviscích se orgán může případně zabývat fungováním platných legislativních aktů, včetně vhodnosti odstranění veškerých nadbytečných nebo zastaralých požadavků na podávání zpráv v právu Unie nebo v opatřeních vnitrostátních právních předpisů provádějících právo Unie.
Za účelem poskytování stanovisek k platným legislativním aktům, jak je uvedeno v druhém pododstavci, může orgán konzultovat konkrétně v této záležitosti všechny relevantní zúčastněné subjekty a zohlednit jejich podněty. Komise může po zvážení těchto stanovisek případně předložit Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh.
KAPITOLA III
ORGANIZACE ORGÁNU
Článek 56
Správní a řídicí struktura
Strukturu orgánu tvoří:
generální rada, která plní úkoly stanovené článkem 60;
výkonná rada, která plní úkoly stanovené článkem 64;
předseda orgánu, který plní úkoly stanovené článkem 69;
výkonný ředitel, který plní úkoly stanovené článkem 71;
správní revizní komise, která plní funkce stanovené článkem 74.
ODDÍL 1
Generální rada
Článek 57
Složení generální rady
Generální rada ve složení pro dohled se skládá z:
předsedy orgánu s hlasovacím právem;
vedoucích orgánů dohledu nad povinnými osobami v každém členském státě s hlasovacím právem;
jednoho zástupce Komise, který nemá hlasovací právo.
Vedoucí orgánů dohledu podle prvního pododstavce písm. b) v každém členském státě mají společně jeden hlas a dohodnou se na jednom společném zástupci pro každé konkrétní zasedání a hlasování, kterým je buď stálý zástupce, nebo ad hoc zástupce s hlasovacím právem. Pokud se body, které má generální rada projednávat ve složení pro dohled, týkají působnosti několika orgánů dohledu, může být jediný společný zástupce doprovázen zástupcem až dvou dalších orgánů dohledu, který nemá hlasovací právo.
Každý orgán dohledu, který má člena s hlasovacím právem na základě dohody ad hoc nebo stálé dohody, odpovídá za jmenování náhradníka na vysoké úrovni ze svého středu, který může nahradit člena generální rady s hlasovacím právem podle druhého pododstavce, pokud se tento člen nemůže zúčastnit.
Generální rada ve složení pro finanční zpravodajské jednotky se skládá z:
předsedy orgánu s hlasovacím právem;
vedoucích finančních zpravodajských jednotek s hlasovacím právem;
jednoho zástupce Komise, který nemá hlasovací právo.
Každá finanční zpravodajská jednotka jmenuje ze svého středu náhradníka na vysoké úrovni, který může nahradit vedoucího finanční zpravodajské jednotky uvedeného v prvním pododstavci písm. b), pokud se tento vedoucí nemůže zúčastnit.
Okolnosti, za nichž mají být orgány, instituce a jiné subjekty Unie uvedené v prvním pododstavci zvány na zasedání generální rady, se stanoví v jednacím řádu generální rady a odrážejí dohodu dosaženou mezi orgánem a každým z těchto pozorovatelů.
Další pozorovatelé mohou být přijati ad hoc, pokud to schválí dvoutřetinová většina členů generální rady v příslušném složení, kteří mají hlasovací právo.
Článek 58
Pověření úkoly a rozhodnutími a vnitřní výbory generální rady
Stálý výbor nemá rozhodovací pravomoci. Plní své úkoly v zájmu Unie jako celku a za naprosté transparentnosti spolupracuje s generální radou ve složení pro finanční zpravodajské jednotky.
Generální rada ve složení pro finanční zpravodajské jednotky přijme jednací řád stálého výboru. Složení stálého výboru zajistí spravedlivou rovnováhu a rotaci mezi členy nebo zástupci vnitrostátních finančních zpravodajských jednotek. Jeho devět členů jmenuje generální rada ve složení pro finanční zpravodajské jednotky.
Článek 59
Nezávislost generální rady
Článek 60
Úkoly generální rady
Generální rada ve složení pro dohled a výkonná rada na základě dohody společně přijmou postupy a lhůty pro vydání stanoviska uvedeného v prvním pododstavci.
Článek 61
Pravidla hlasování v generální radě
Předseda orgánu nehlasuje o rozhodnutích uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce, o stanoviscích uvedených v čl. 60 odst. 2 ani o rozhodnutích týkajících se hodnocení činnosti výkonné rady podle čl. 63 odst. 5.
Článek 62
Zasedání generální rady
ODDÍL 2
Výkonná rada
Článek 63
Složení a jmenování výkonné rady
Výkonná rada se skládá z:
předsedy orgánu;
pěti členů na plný úvazek, včetně místopředsedy.
Pokud výkonná rada vykonává úkoly podle čl. 64 odst. 4 písm. a) až l), je zástupce Komise oprávněn účastnit se rozprav a má přístup pouze k dokumentům týkajícím se těchto úkolů.
Tento člen generální rady nesmí být přítomen hlasování po těchto jednáních.
Komise vypracuje užší seznam kandidátů na pozici členů výkonné rady uvedených v odst. 1 písm. b). Evropský parlament může s kandidáty na užším seznamu vést slyšení.
Generální rada předloží Evropskému parlamentu návrh na jmenování členů výkonné rady uvedených v odst. 1 písm. b) na základě užšího seznamu vypracovaného Komisí. Poté, co Evropský parlament návrh schválí, přijme Rada prováděcí rozhodnutí o jmenování těchto členů výkonné rady. Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou.
V průběhu celého procesu jmenování se co nejvíce zohlední zásady genderové a zeměpisné vyváženosti.
Bývalí členové výkonné rady, včetně předsedy a místopředsedy orgánu, nesmějí po dobu 18 měsíců od ukončení výkonu funkce vykonávat výdělečnou činnost s:
jakoukoli vybranou povinnou osobou;
jakoukoli jinou osobou, pokud by to vedlo nebo by mohlo vést ke střetu s oprávněnými zájmy orgánu.
Výkonná rada ve svých pravidlech pro předcházení a řízení střetu zájmů svých členů podle čl. 64 odst. 4 písm. e) upřesní okolnosti, za nichž je dán střet zájmů nebo za nichž by mohl být vnímán jako daný.
Článek 64
Úkoly výkonné rady
Výkonná rada má dále tyto úkoly:
do 30. listopadu každého roku přijme na základě návrhu výkonného ředitele návrh jednotného programového dokumentu v souladu s článkem 65 a do 31. ledna následujícího roku jej předá pro informaci Evropskému parlamentu, Radě a Komisi, a přijme a předá každou případnou další aktualizovanou verzi tohoto dokumentu;
přijímá návrh ročního rozpočtu orgánu a vykonává další funkce týkající se rozpočtu orgánu;
posuzuje a přijímá souhrnnou výroční zprávu o činnosti orgánu, včetně přehledu plnění jeho úkolů, předává ji do 1. července každého roku Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a zveřejňuje ji;
přijímá strategii pro boj proti podvodům, jež je přiměřená riziku podvodů, přičemž zohledňuje náklady a přínosy opatření, která mají být přijata;
přijímá pravidla pro předcházení střetům zájmů u svých členů a u členů správní revizní komise a jejich řešení;
přijímá svůj jednací řád;
vykonává ve vztahu k zaměstnancům orgánu pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování;
přijímá vhodná prováděcí pravidla ke služebnímu řádu a pracovnímu řádu ostatních zaměstnanců v souladu s čl. 110 odst. 2 služebního řádu;
jmenuje a odvolává z funkce výkonného ředitele v souladu s čl. 70 odst. 5;
jmenuje účetního, který může být účetním Komise, s výhradou služebního řádu a pracovního řádu ostatních zaměstnanců, a který je při plnění svých povinností zcela nezávislý;
přijímá vhodná následná opatření na základě zjištění a doporučení plynoucích ze zpráv o interním nebo externím auditu a hodnocení, jakož i z vyšetřování OLAFu;
přijímá finanční předpisy použitelné na orgán;
přijímá veškerá rozhodnutí o zřízení vnitřních struktur orgánu a v případě potřeby o jejich změnách.
Článek 65
Roční a víceleté programy
Jednotný programový dokument je konečný po konečném přijetí souhrnného rozpočtu a v případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví.
Každá podstatná změna ročního pracovního programu se přijme stejným postupem jako původní roční pracovní program. Výkonná rada může přenést pravomoc k provádění nepodstatných změn ročního pracovního programu na výkonného ředitele.
Plánování zdrojů se aktualizuje jednou ročně. Strategické plánování se aktualizuje podle potřeby.
Článek 66
Pravidla hlasování ve výkonné radě
Článek 67
Úředník pro otázky základních práv
Úředník pro otázky základních práv plní tyto úkoly:
radí zaměstnancům orgánu ve všech činnostech prováděných orgánem, považuje-li to úředník za nezbytné, nebo pokud o to zaměstnanci požádají, aniž by těmto činnostem bránil nebo je zdržoval;
prosazuje a sleduje dodržování základních práv orgánem;
poskytuje nezávazná stanoviska týkající se souladu činností orgánu se základními právy;
informuje výkonného ředitele a výkonnou radu o možném porušování základních práv v průběhu činnosti orgánu.
ODDÍL 3
Předseda orgánu
Článek 68
Jmenování předsedy orgánu
Komise vypracuje užší seznam alespoň dvou kvalifikovaných kandidátů na funkci předsedy orgánu. Evropský parlament a generální rada mohou s kandidáty na užším seznamu vést slyšení. Generální rada může k výsledkům svých slyšení vydat veřejné stanovisko nebo předložit své stanovisko Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.
Komise předloží návrh na jmenování předsedy orgánu Evropskému parlamentu.
Poté, co Evropský parlament tento návrh schválí, přijme Rada prováděcí rozhodnutí o jmenování předsedy orgánu. Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou.
Odchylně od druhého pododstavce předloží Komise pro jmenování prvního předsedy orgánu po vstupu tohoto nařízení v platnost návrh na jmenování předsedy bez zapojení generální rady.
Článek 69
Povinnosti předsedy orgánu
ODDÍL 4
Výkonný ředitel
Článek 70
Jmenování výkonného ředitele
Výkonná rada může ředitele na návrh Komise odvolat z funkce.
Článek 71
Úkoly výkonného ředitele
Výkonný ředitel je odpovědný za každodenní řízení orgánu a usiluje o zajištění genderové a pokud možno zeměpisné vyváženosti v orgánu. Výkonný ředitel odpovídá zejména za:
provádění rozhodnutí přijatých výkonnou radou;
vypracování návrhu jednotného programového dokumentu a jeho předložení výkonné radě po konzultaci s Komisí;
provádění jednotného programového dokumentu a podávání zpráv o jeho provádění výkonné radě;
vypracování návrhu souhrnné výroční zprávy o činnosti orgánu a její předložení výkonné radě k posouzení a k přijetí;
vypracování akčního plánu v návaznosti na závěry interních či externích auditních zpráv a hodnocení a na vyšetřování, které provádí OLAF, a za vypracování pravidelných zpráv o pokroku, které předkládá Komisi, generální radě a výkonné radě;
ochranu finančních zájmů Unie uplatňováním preventivních opatření proti podvodům, úplatkářství a jinému protiprávnímu jednání, aniž je dotčena vyšetřovací pravomoc OLAFu, účinnými kontrolami a zpětným získáním nesprávně vyplacených částek, pokud jsou zjištěny nesrovnalosti, a v případě potřeby ukládáním účinných, přiměřených a odrazujících správních sankcí včetně finančních pokut;
vypracování strategie pro boj proti podvodům pro potřeby orgánu a její předložení výkonné radě ke schválení;
vypracování návrhu finančních pravidel vztahujících se na orgán;
přípravu návrhu odhadu příjmů a výdajů orgánu podle článku 78, který je jako součástí návrhu jednotného programového dokumentu, a plnění rozpočtu orgánu podle článku 79;
vypracování a provádění strategie bezpečnosti IT, zajištění vhodného řízení rizik pro veškerou infrastrukturu, systémy a služby IT, které orgán vyvíjí nebo pořizuje, jakož i dostatečné financování bezpečnosti IT;
provádění ročního pracovního programu orgánu pod kontrolou výkonné rady;
vypracování návrhu zprávy popisující všechny činnosti orgánu s oddílem o finančních a správních záležitostech.
ODDÍL 5
Správní revizní komise
Článek 72
Ustanovení a složení správní revizní komise
Článek 73
Členové správní revizní komise
Článek 74
Rozhodnutí podléhající přezkumu
Článek 75
Vyloučení a námitky
KAPITOLA IV
FINANČNÍ USTANOVENÍ
Článek 76
Rozpočet
Aniž jsou dotčeny ostatní zdroje, příjmy orgánu tvoří kombinace těchto zdrojů:
příspěvek Unie zapsaný v souhrnném rozpočtu Unie;
poplatky zaplacené vybranými a nevybranými povinnými osobami v souladu s článkem 77 za úkoly uvedené v čl. 5 odst. 2 písm. a), b) a c) a odst. 3 písm. a) až d), f) a g);
případné dobrovolné finanční příspěvky členských států;
dohodnuté poplatky za publikace, školení a jakékoli jiné služby poskytnuté orgánem, pokud o ně výslovně požádala jedna nebo více finančních zpravodajských jednotek nebo jejich protějšky ve třetích zemích nebo orgány jiné než orgány pro boj proti praní peněz a financování terorismu;
možného financování z prostředků Unie v podobě dohod o přiznání příspěvku nebo grantů ad hoc v souladu s finančními pravidly orgánu uvedenými v článku 81 a ustanoveními příslušných nástrojů na podporu politik Unie.
Výše a původ veškerých příjmů uvedených v prvním pododstavci písm. b), c), d) a e) tohoto odstavce se zahrnou do roční účetní závěrky orgánu a jasně se uvedou ve výroční zprávě o rozpočtovém a finančním řízení orgánu uvedené v čl. 80 odst. 2.
Článek 77
Poplatky vybírané od vybraných a nevybraných povinných osob
Komise je zmocněna v souladu s článkem 100 přijmout akt v přenesené pravomoci, kterým doplní toto nařízení stanovením metodiky výpočtu výše poplatku vybíraného od každé vybrané a nevybrané povinné osoby, která podléhá poplatkům podle odstavce 1 tohoto článku, a postupu výběru těchto poplatků. Při vypracování metodiky pro stanovení individuální výše poplatků Komise zohlední tyto skutečnosti:
celkový roční obrat nebo odpovídající druh příjmů povinných osob na nejvyšší úrovni konsolidace v Unii v souladu s použitelnými účetními standardy;
zda jsou splněna kritéria pro uplatnění přímého dohledu nad dotyčnou povinnou osobou;
klasifikaci rizikového profilu povinných osob z hlediska praní peněz a financování terorismu v souladu s metodikou uvedenou v čl. 12 odst. 7 písm. b);
význam povinné osoby pro stabilitu finančního systému nebo hospodářství jednoho nebo více členských států nebo Unie;
výše poplatku, který má být vybrán od nevybraných povinných osob v poměru k jejich příjmům nebo obratu podle písmene a) nesmí překročit 20 % výše poplatku, který má být vybrán od vybraných povinných osob se stejnou úrovní příjmů nebo obratu.
Komise přijme akt v přenesené pravomoci uvedený v prvním pododstavci do 1. ledna 2027.
Článek 78
Sestavování rozpočtu
Článek 79
Plnění rozpočtu
Článek 80
Předkládání účetních závěrek a absolutorium
Výkonný ředitel odpoví Účetnímu dvoru na jeho připomínky do 30. září roku N+1. Zároveň zašle tuto odpověď výkonné radě.
Článek 81
Finanční předpisy
Výkonná rada po konzultaci s Komisí přijme finanční předpisy pro orgán. Tyto finanční předpisy se nesmějí odchýlit od nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/715, pokud to není zvláště vyžadováno pro činnosti orgánu a pouze s předchozím souhlasem Komise.
Článek 82
Opatření proti podvodům
Článek 83
Bezpečnost IT
Článek 84
Odpovědnost a podávání zpráv
KAPITOLA V
ZAMĚSTNANCI A SPOLUPRÁCE
ODDÍL 1
Zaměstnanci
Článek 85
Obecná ustanovení
Článek 86
Výsady a imunity
Na orgán a jeho zaměstnance se vztahuje Protokol č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie, připojený ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU.
Článek 87
Zaměstnanci orgánu, kteří byli dříve zaměstnáni orgánem EBA
Dočasným zaměstnancům zaměstnaným podle čl. 2 písm. f) a smluvním zaměstnancům zaměstnaným podle článku 3a pracovního řádu ostatních zaměstnanců, kteří jsou v orgánu zaměstnáni na základě smlouvy uzavřené před 1. lednem 2026 a kteří byli bezprostředně před svým zaměstnáním v orgánu zaměstnáni orgánem EBA při plnění úkolů a činností orgánu EBA souvisejících s bojem proti praní peněz a financování terorismu uvedených v nařízení (EU) č. 1093/2010, nabídne orgán stejný druh pracovní smlouvy jako v orgánu EBA a za stejných podmínek, s výhradou omezení počtu pracovních míst, která mají být ubrána orgánu EBA a přidělena orgánu. S uvedenými zaměstnanci se zachází, jako by byli po celou dobu trvání svého pracovního vztahu zaměstnanci orgánu.
Článek 88
Povinnost zachovávat profesní tajemství
Článek 89
Bezpečnostní pravidla týkající se ochrany utajovaných informací a citlivých informací nepodléhajících utajení
Článek 90
Oznamování porušení předpisů a ochrana oznamujících osob
Orgán zavede zvláštní kanály pro oznamování, které mu umožní přijímat a zpracovávat informace poskytnuté osobami o skutečném či možném porušení:
nařízení (EU) 2024/1624, pokud jde o požadavky vztahující se na úvěrové instituce a finanční instituce;
nařízení (EU) 2023/1113;
směrnice (EU) 2024/1640, pokud jde o požadavky vztahující se na orgány dohledu, orgány stavovské samosprávy při výkonu funkcí dohledu a finanční zpravodajské jednotky.
ODDÍL 2
Spolupráce
Článek 91
Spolupráce s evropskými orgány dohledu
Článek 92
Spolupráce s orgány jinými než orgány pro boj proti praní peněz a financování terorismu
Považuje-li to za nezbytné, může orgán uzavřít s kterýmkoli z orgánů nebo subjektů uvedených v odstavci 1 memorandum o porozumění, které obecně stanoví, jak budou spolupracovat a vyměňovat si informace při plnění svých úkolů v oblasti dohledu podle práva Unie ve vztahu k vybraným a nevybraným povinným osobám.
Článek 92a
Výměna informací mezi orgány a s dalšími subjekty
Prvním pododstavcem tohoto odstavce není dotčeno oprávnění orgánu získat požadované informace od povinných osob, pokud uvedený jiný orgán není schopen informace sdílet, pokud je třeba přijmout naléhavá opatření nebo pokud je získání informací přímo od povinných osob nezbytné pro plnění úkolů orgánu podle práva Unie.
Na dožadující orgán a orgán se vztahují povinnosti zachovávat profesní tajemství a ochranu údajů stanovené v článcích 88 a 98 a v odvětvových právních předpisech, které se uplatňují na sdílení informací mezi povinnou osobou a dožadujícím orgánem a mezi povinnou osobou a orgánem.
Odchylně od odstavce 4 není orgán povinen informovat dotčený orgán nebo popřípadě povinnou osobu o výměně informací, pokud je splněna jedna z těchto podmínek:
informace byly anonymizovány tak, že se již nevztahují k žádné identifikované nebo identifikovatelné fyzické osobě a že povinná osoba nebo jiné právnické osoby již nejsou identifikovatelné; nebo
dané informace byly změněny, sloučeny nebo zpracovány jakoukoli jinou metodou kontroly zpřístupnění za účelem ochrany důvěrných informací, včetně obchodního tajemství, a ochrany osobních údajů prostřednictvím vhodných technických a organizačních opatření v souladu s nařízeními Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 a (EU) 2018/1725.
V případě rozporu mezi tímto článkem a jinými ustanoveními tohoto nařízení nebo jinými právními předpisy Unie, které upravují výměnu informací mezi orgánem a ostatními orgány, mají přednost tato jiná ustanovení.
Orgán a finanční orgány dozoru mohou podle svého uvážení poskytnout přístup k informacím, jež získaly při plnění svých povinností, za účelem jejich opakovaného použití povinnými osobami, výzkumnými pracovníky a dalšími subjekty, kteří mají na těchto informacích oprávněný zájem, pro účely výzkumu a inovací, pokud orgán nebo finanční orgány dozoru udělující přístup zajistí splnění všech níže uvedených podmínek:
byla přijata nezbytná opatření k anonymizaci informací způsobem, který brání identifikaci jednotlivých povinných osob, subjektů údajů, a pokud přístup k informacím uděluje orgán, rovněž identifikaci členských států;
informace byly změněny, sloučeny nebo zpracovány jakoukoli jinou metodou kontroly zpřístupnění za účelem ochrany důvěrných informací, včetně obchodních tajemství nebo obsahu, na který se vztahují práva duševního vlastnictví;
Informace obdržené od jakéhokoli orgánu se sdílejí podle prvního pododstavce pouze se souhlasem orgánu, který uvedené informace původně získal.
S ohledem na zprávu uvedenou v prvním pododstavci, na ochranu práv duševního vlastnictví a na povinnosti zachovávat profesní tajemství a ochranu údajů Komise případně předloží Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh na odstranění těchto právních překážek v odvětvových právních předpisech, aby podpořila výměnu informací mezi orgány a s dalšími subjekty.
Pro účely tohoto článku se ‚ostatními orgány‘ rozumí kterýkoli z těchto orgánů:
Evropská rada pro systémová rizika zřízená nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ( 20 );
EBA;
EIOPA;
ESMA;
příslušné orgány ve smyslu čl. 4 bodu 2 nařízení (EU) č. 1093/2010;
příslušné orgány ve smyslu čl. 4 bodu 2 nařízení (EU) č. 1094/2010;
příslušné orgány ve smyslu čl. 4 bodu 3 nařízení (EU) č. 1095/2010;
orgány tvořící jednotný mechanismus dohledu ve smyslu čl. 2 bodu 9 nařízení (EU) č. 1024/2013;
Jednotný výbor pro řešení krizí zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ( 21 );
orgány příslušné k řešení krize, jako jsou orgány uvedené v čl. 3 odst. 3 směrnice 2014/59/EU.
Článek 93
Partnerství pro sdílení informací v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu
Článek 94
Spolupráce s OLAFem, Europolem, Eurojustem a EPPO
Článek 95
Spolupráce s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi
KAPITOLA VI
OBECNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 96
Přístup k dokumentům
Právo nahlížet do dokumentů se nevztahuje na důvěrné informace zahrnující:
informace nebo údaje orgánu, finančních orgánů dozoru nebo povinných osob získané při plnění úkolů a činností uvedených v čl. 5 odst. 2 a v kapitole II oddíle 3;
jakékoli provozní údaje nebo informace související s těmito provozními údaji orgánu a finančních zpravodajských jednotek, které má orgán k dispozici z důvodu plnění úkolů a činností uvedených v čl. 5 odst. 5 a v kapitole II oddíle 6.
Článek 97
Obecný jazykový režim
Článek 98
Ochrana údajů
Při vypracovávání obecných pokynů a doporučení podle článku 54, které mají významný dopad na ochranu osobních údajů, orgán úzce spolupracuje s Evropským sborem pro ochranu osobních údajů, zřízeným nařízením (EU) 2016/679, s cílem zabránit zdvojování činnosti, nesrovnalostem a právní nejistotě v oblasti ochrany údajů. Po pověření Komisí orgán rovněž konzultuje evropského inspektora ochrany údajů zřízeného nařízením (EU) 2018/1725. Orgán může do procesu vypracovávání těchto obecných pokynů a doporučení přizvat rovněž vnitrostátní úřady pro ochranu údajů jako pozorovatele.
Článek 99
Odpovědnost orgánu
Článek 100
Akty v přenesené pravomoci
Článek 101
Dohoda o sídle a provozní podmínky
Článek 102
Hodnocení a přezkum
Do 31. prosince 2030 a poté každých pět let vypracuje Komise zprávu o výsledcích orgánu ve vztahu k jeho cíli, mandátu, úkolům a umístění v souladu s pokyny Komise. Tato zpráva se zabývá zejména:
případnou potřebou změnit mandát orgánu a finančních důsledků takové změny;
dopadem všech činností a úkolů orgánu v oblasti dohledu na zájmy Unie jako celku, a zejména na efektivnost:
úkolů a činností v oblasti dohledu souvisejících s přímým dohledem nad vybranými povinnými osobami;
nepřímého dohledu nad nevybranými povinnými osobami;
nepřímé kontroly nad ostatními povinnými osobami;
dopadem činností souvisejících s podporou a koordinací finančních zpravodajských jednotek, a zejména koordinací společných analýz přeshraničních činností a transakcí prováděných finančními zpravodajskými jednotkami;
nestranností, objektivitou a nezávislostí orgánu;
vhodností způsobu řízení, včetně složení výkonné rady a způsobu hlasování v ní a jejího vztahu ke generální radě;
nákladovou efektivností orgánu, a to, je-li to vhodné, odděleně ve vztahu k jeho jednotlivým zdrojům financování;
účinností mechanismu odvolání proti rozhodnutím orgánu a opatřeními týkajícími se nezávislosti a odpovědnosti orgánu;
účinností ujednání o spolupráci a sdílení informací mezi orgánem a orgány jinými než orgány pro boj proti praní peněz a financování terorismu;
interakcí mezi orgánem a ostatními unijními orgány a subjekty dohledu, včetně orgánu EBA, Europolu, Eurojustu, OLAFu a EPPO;
rozsahem přímého dohledu a kritérii a metodikou pro posuzování a výběr subjektů k přímému dohledu;
účelností pravomocí orgánu v oblasti dohledu a sankcí;
účelností a sbližováním postupů dohledu dosaženými orgány dohledu a úlohy orgánu v této oblasti.
Zpráva uvedená v odstavci 1 rovněž zhodnotí, zda:
jsou zdroje orgánu přiměřené pro plnění jeho povinností;
je vhodné svěřit orgánu další úkoly v oblasti dohledu nad povinnými osobami v nefinančním sektoru, a pokud ano, upřesnit druhy osob, na které by se měly vztahovat;
je vhodné svěřit orgánu další úkoly v oblasti podpory a koordinace práce finančních zpravodajských jednotek;
je vhodné svěřit orgánu další sankční pravomoci.
Článek 103
Změny nařízení (EU) č. 1093/2010
Nařízení (EU) č. 1093/2010 se mění takto:
Článek 1 se mění takto:
v odstavci 2 se zrušuje druhý pododstavec;
v odstavci 5 se zrušuje písmeno h).
Článek 4 se mění takto:
bod 1a se zrušuje;
v bodě 2 se zrušuje podbod iii).
V čl. 8 odst. 1 se zrušuje písmeno l).
Články 9a a 9b se zrušují.
V článku 17 se odstavec 6 nahrazuje tímto:
Rozhodnutí orgánu pro bankovnictví musí být v souladu s formálním stanoviskem vydaným Komisí podle odstavce 4.“
V článku 19 se odstavec 4 nahrazuje tímto:
V čl. 33 odst. 1 se zrušuje druhý pododstavec.
V čl. 40 odst. 7 se první pododstavec nahrazuje tímto:
„Rada orgánů dohledu může dle vlastního rozhodnutí připustit účast pozorovatelů. Zejména připustí zástupce Orgánu pro boj proti praní peněz a financování terorismu, zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1620 ( *1 ), pokud jsou projednávány záležitosti spadající do jeho mandátu nebo je o nich rozhodováno.
V článku 81 se zrušuje odstavec 2b.
Článek 104
Změny nařízení (EU) č. 1094/2010
Nařízení (EU) č. 1094/2010 se mění takto:
V čl. 1 odst. 2 se zrušuje druhý pododstavec.
V čl. 40 odst. 5 se první pododstavec nahrazuje tímto:
„Rada orgánů dohledu může dle vlastního rozhodnutí připustit účast pozorovatelů. Zejména připustí zástupce Orgánu pro boj proti praní peněz a financování terorismu, zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1620 ( *2 ), pokud jsou projednávány záležitosti spadající do jeho mandátu nebo je o nich rozhodováno.
V článku 54 se zrušuje odstavec 2a.
Článek 105
Změny nařízení (EU) č. 1095/2010
Nařízení (EU) č. 1095/2010 se mění takto:
V čl. 1 odst. 2 se zrušuje druhý pododstavec.
V čl. 40 odst. 6 se první pododstavec nahrazuje tímto
„Rada orgánů dohledu může dle vlastního rozhodnutí připustit účast pozorovatelů. Zejména připustí zástupce Orgánu pro boj proti praní peněz a financování terorismu, zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1620 ( *3 ), pokud jsou projednávány záležitosti spadající do jeho mandátu nebo je o nich rozhodováno.
V článku 54 se zrušuje odstavec 2a.
Článek 106
Přechodná ustanovení
Pro účely zřízení a vedení databáze uvedené v článku 11 uzavře orgán dvoustrannou dohodu s orgánem EBA o přístupu k databázi pro boj proti praní peněz a financování terorismu, zřízené v souladu s článkem 9a nařízení (EU) č. 1093/2010, jakož i o jejím financování a společném řízení. Ujednání se uzavře na vzájemně dohodnutou dobu, která může být prodloužena nejpozději do 30. června 2027. Během tohoto období může orgán EBA jménem orgánu a za použití finančních prostředků, které mu orgán k tomuto účelu poskytne, i nadále přijímat informace, analyzovat je a poskytovat je v souladu s čl. 9a odst. 2 nařízení (EU) č. 1093/2010 nebo v souladu s tímto nařízením.
Pokud uplatnění kritéria uvedeného v prvním pododstavci tohoto odstavce vede k tomu, že je více než 40 povinných osob nebo skupin, vybere orgán z povinných osob nebo skupin, které by byly vybrány v souladu s prvním pododstavcem tohoto odstavce a které působí v nejmenším počtu členských států, ty, které mají v posledním účetním období v celkovém objemu transakcí nejvyšší podíl transakcí se třetími zeměmi.
Článek 107
Zahájení činnosti orgánu
Komise odpovídá za zřízení a počáteční fungování orgánu až do 31. prosince 2025. Za tímto účelem:
může Komise jmenovat úředníka Komise, který bude působit jako dočasný výkonný ředitel a vykonávat povinnosti svěřené výkonnému řediteli, dokud orgán nebude schopen plnit svůj vlastní rozpočet a dokud se neujme svých povinností výkonný ředitel po jmenování výkonnou radou v souladu s článkem 70;
odchylně od čl. 62 odst. 1 může dočasný výkonný ředitel až do jmenování předsedy orgánu svolávat zasedání generální rady a předsedat jim bez hlasovacího práva;
odchylně od čl. 64 odst. 4 písm. g) do přijetí rozhodnutí podle článku 70 vykonává dočasný výkonný ředitel pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování;
může Komise orgánu nabídnout pomoc, zejména vysláním úředníků Komise, aby vykonávali činnosti orgánu v rámci odpovědnosti dočasného výkonného ředitele nebo výkonného ředitele;
může dočasný výkonný ředitel schvalovat všechny platby kryté prostředky zapsanými v rozpočtu orgánu a může uzavírat smlouvy, včetně smluv se zaměstnanci, po přijetí plánu pracovních míst orgánu.
Článek 108
Vstup v platnost a použitelnost
Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení se použije ode dne 1. července 2025.
Články 1, 4, 49, 53, 54, 55, 57 až 66, 68 až 71, 100, 101 a 107 se však použijí od 26. června 2024 a článek 103 se použije ode dne 31. prosince 2025.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
PŘÍLOHA I
Seznam koeficientů spojených s přitěžujícími a polehčujícími okolnostmi pro účely použití článku 22
Na základě každé z následujících přitěžujících a polehčujících okolností se na základní částky podle čl. 22 odst. 4 použijí kumulativně níže uvedené koeficienty:
Korekční koeficienty spojené s přitěžujícími okolnostmi:
Pokud se jedná o opakované porušování požadavků, za každý další případ tohoto porušení se použije dodatečný koeficient 1,1 .
Pokud docházelo k porušování požadavků po dobu delší než šest měsíců, použije se koeficient 1,5 .
Pokud byly na základě porušování požadavků zjištěny systémové nedostatky v organizaci vybraných povinných osob, zejména v jejích postupech, systémech řízení či interní kontrole, použije se koeficient 2,2 .
Došlo-li k porušení požadavků úmyslně, použije se koeficient 3.
Nebyla-li od okamžiku, kdy bylo porušení požadavků zjištěno, přijata nápravná opatření, použije se koeficient 1,7 .
Nespolupracuje-li vrcholné vedení vybrané povinné osoby s orgánem při výkonu jeho šetření, použije se koeficient 1,5 .
Korekční koeficienty spojené s polehčujícími okolnostmi:
Pokud může vrcholné vedení vybrané povinné osoby prokázat, že přijalo veškerá nezbytná opatření k tomu, aby porušení požadavků zabránilo, použije se koeficient 0,7 .
Pokud vybraná povinná osoba rychle a účinně upozornila orgán na úplné porušení požadavků, použije se koeficient 0,4 .
Přijala-li vybraná povinná osoba dobrovolně opatření, aby zajistila, že k obdobným porušením požadavků již nebude moci dojít, použije se koeficient 0,6 .
PŘÍLOHA II
Seznam přímo použitelných požadavků podle čl. 22 odst. 3
Požadavky týkajícími se hloubkové kontroly klientů uvedenými v čl. 22 odst. 3 písm. a) a b) tohoto nařízení se rozumějí požadavky stanovené v článcích 19, 20, 21, 22, 23, 25, 26, 33, 34, 36, 39, 42, 44, 46 a 47 nařízení (EU) 2024/1624.
Požadavky týkajícími se strategií, postupů a kontrol na úrovni skupiny uvedenými v čl. 22 odst. 3 písm. a) tohoto nařízení se rozumějí požadavky stanovené v článcích 16 a 17 nařízení (EU) 2024/1624.
Požadavky týkajícími se oznamovacích povinností uvedenými v čl. 22 odst. 3 písm. a) a b) tohoto nařízení se rozumějí požadavky stanovené v článcích 69, 70 a 71 nařízení (EU) 2024/1624 a v článcích 9, 13 a 18 nařízení (EU) 2023/1113.
Požadavky týkajícími se vnitřních strategií, postupů a kontrol uvedenými v čl. 22 odst. 3 písm. b) tohoto nařízení se rozumějí požadavky stanovené v článcích 9, 10, 11, 18, 48 a 49 nařízení (EU) 2024/1624 a v článku 23 nařízení (EU) 2023/1113.
Ostatními požadavky uvedenými v čl. 22 odst. 3 písm. c) a d) tohoto nařízení se rozumějí požadavky stanovené v článcích 73, 77, 78 a 79 nařízení (EU) 2024/1624 a v článcích 7, 8, 10, 11, 12, 14, 16, 17, 19, 21, 24 a 26 nařízení (EU) 2023/1113.
( ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).
( ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (Úř. věst. L 133, 22.5.2008, s. 66).
( ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES (Úř. věst. L 267, 10.10.2009, s. 7).
( ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1).
( ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/17/ЕU ze dne 4. února 2014 o smlouvách o spotřebitelském úvěru na nemovitosti určené k bydlení a o změně směrnic 2008/48/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 60, 28.2.2014, s. 34).
( ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 ze dne 16. dubna 2014 o specifických požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu a o zrušení rozhodnutí Komise 2005/909/ES (Úř. věst. L 158, 27.5.2014, s. 77).
( ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/56/EU ze dne 16. dubna 2014, kterou se mění směrnice 2006/43/ES o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek (Úř. věst. L 158, 27.5.2014, s. 196).
( ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).
( ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, o změně směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES, 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a o zrušení směrnice 2007/64/ES (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35).
( ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).
( ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).
( ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV (Úř. věst. L 135, 24.5.2016, s. 53).
( ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1727 ze dne 14. listopadu 2018 o Agentuře Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust) a o nahrazení a zrušení rozhodnutí Rady 2002/187/SVV (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 138).
( ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).
( ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).
( ) Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 15.
( ) Nařízení Rady (EU) 2016/300 ze dne 29. února 2016, kterým se stanoví funkční požitky osob zastávajících vysokou veřejnou funkci v Unii (Úř. věst. L 58, 4.3.2016, s. 1).
( ) Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 53).
( ) Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/443 ze dne 13. března 2015 o bezpečnosti v Komisi (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 41).
( 1 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2010/1092/oj).
( 2 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 225, 30.7.2014, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2014/806/oj).
( 2 ) Nařízení Rady (ES) č. 2965/94 ze dne 28. listopadu 1994 o zřízení Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie (Úř. věst. L 314, 7.12.1994, s. 1).
( *1 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1620 ze dne 31. května 2024, kterým se zřizuje Orgán pro boj proti praní peněz a financování terorismu a mění nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010 a (EU) č. 1095/2010 (Úř. věst. L, 2024/1620, 19.6.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1620/oj).“
( *2 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1620 ze dne 31. května 2024, kterým se zřizuje Orgán pro boj proti praní peněz a financování terorismu a mění nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010 a (EU) č. 1095/2010 (Úř. věst. L, 2024/1620, 19.6.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1620/oj).“
( *3 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1620 ze dne 31. května 2024, kterým se zřizuje Orgán pro boj proti praní peněz a financování terorismu a mění nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010 a (EU) č. 1095/2010 (Úř. věst. L, 2024/1624, 19.6.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1624/oj).“