(EU) 2024/1475Prováděcí nařízení Komise (EU) 2024/1475 ze dne 30. května 2024, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některých bezešvých trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli pocházejících z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

(1)

Prováděcím nařízením (EU) č. 1331/2011 (2) uložila Rada antidumpingové clo na některé bezešvé trubky a duté profily z nerezavějící oceli (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“ nebo „bezešvé trubky a duté profily z nerezavějící oceli“) pocházející z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „dotčená země“). Na šetření, které vedlo k uložení původních opatření, se bude dále odkazovat jako na „původní šetření“.

(2)

Prováděcím nařízením (EU) 2018/330 (3) Evropská komise (dále jen „Komise“) opětovně uložila konečná antidumpingová opatření na základě přezkumu před pozbytím platnosti.

(3)

V současnosti platná antidumpingová cla se pohybují v rozmezí od 48,3 % do 71,9 %.

(4)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti antidumpingových opatření (4) uložených na dovoz bezešvých trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli pocházejících z ČLR obdržela Komise žádost o přezkum podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(5)

Žádost o přezkum (dále jen „žádost“) podalo dne 2. prosince 2022 Evropské sdružení pro ocelové trubky (European Steel Tube Association) (dále jen „ESTA“ nebo „žadatel“) jménem výrobního odvětví Unie vyrábějícího bezešvé trubky a duté profily z nerezavějící oceli ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Žádost o přezkum byla založena na tom, že pozbytí platnosti opatření by pravděpodobně vedlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu a obnovení újmy pro výrobní odvětví Unie.

(6)

Komise poté, co po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení stanovila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, dne 3. března 2023 zahájila přezkum před pozbytím platnosti týkající se dovozu bezešvých trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli pocházejících z ČLR do Unie na základě čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Oznámení o zahájení přezkumu zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (5) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“).

(7)

Šetření ohledně přetrvání nebo obnovení dumpingu se týkalo období od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2022 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2019 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(8)

V oznámení o zahájení přezkumu byly zúčastněné strany vyzvány, aby se obrátily na Komisi a zúčastnily se šetření. Komise o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti výslovně informovala žadatele, všechny známé výrobce v Unii, známé výrobce v ČLR a orgány ČLR, jakož i známé dovozce, uživatele a obchodníky a vyzvala je k účasti.

(9)

Zúčastněné strany měly možnost se k zahájení přezkumu před pozbytím platnosti vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(10)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že může v souladu s článkem 17 základního nařízení vybrat vzorek zúčastněných stran.

(11)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že vybrala předběžný vzorek výrobců v Unii. Komise vzorek vybrala na základě největšího objemu výroby obdobného výrobku v Unii během období přezkumného šetření, který mohl být v době, která je k dispozici, přiměřeně přezkoumán. Tento vzorek sestával ze tří výrobců v Unii. Výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali 46 % odhadované celkové výroby v Unii v období přezkumného šetření. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Nebyly obdrženy žádné připomínky a Komise potvrdila předběžně vybraný vzorek. Vzorek byl pro výrobní odvětví Unie reprezentativní.

(12)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu.

(13)

Avšak žádný dovozce, který není ve spojení, se nepřihlásil a neposkytl požadované informace.

(14)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny známé výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Komise mimoto požádala čínské orgány, aby určily a/nebo kontaktovaly případné další výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(15)

Při zahájení přezkumu zpřístupnila Komise kopii dotazníku v dokumentaci určené zúčastněným stranám k nahlédnutí a na internetových stránkách GŘ pro obchod (6).

(16)

Evropská komise neobdržela od čínských výrobců žádnou odpověď na výběr vzorku, s výjimkou společnosti Shanghai Baoluo Stainless Steel Tube Co. Ltd. (dále jen „BSS“). Výběr vzorku proto nebyl nutný. Evropská komise požádala společnost BSS, aby vyplnila dotazník určený pro vyvážející výrobce. Společnost poskytla odpověď na dotazník. Z informací předložených v odpovědi společnosti BSS na dotazník vyplynulo, že její vývoz do Unie představoval méně než 25 % celkového vývozu výrobku, který je předmětem přezkumu, z ČLR do Unie. Komise se domnívala, že tento dovoz by neposkytl dostatečné informace k posouzení dumpingu, pravděpodobnosti přetrvání a/nebo obnovení dumpingu a újmy v období přezkumného šetření a nelze jej považovat za reprezentativní pro celkový dovoz z Číny. Komise proto informovala zúčastněné strany, včetně společnosti BSS, o svém záměru použít článek 18 základního nařízení a že zjištění o dumpingu a pravděpodobnosti přetrvání a/nebo obnovení dumpingu a újmy, pokud jde o vývozce/výrobce v ČLR, budou vycházet z dostupných údajů.

(17)

Komise rovněž informovala společnost BSS, že i když vzhledem k výše uvedeným skutečnostem neprovede plnohodnotný postup ověřování její odpovědi na dotazník, jejích informací týkajících se výroby a prodeje, zejména vývozu do třetích zemí a vývozu do Unie, budou při šetření stále použity jako součást dostupných údajů.

(18)

Komise rovněž informovala orgány ČLR, že bude vycházet z dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení.

(19)

Společnost BSS následně požádala Komisi, aby pokračovala v postupu ověřování a stanovila individuální dumpingové rozpětí, a rovněž se obrátila na úředníka pro slyšení. Komise souhlasila s pokračováním postupu ověřování, ale informovala společnost BSS, že nemá v úmyslu stanovit individuální dumpingové rozpětí pro společnost BSS v rámci přezkumu před pozbytím platnosti. Dne 19. září 2023 informovala společnost BSS Komisi, že nebude pokračovat v řízení o nedostatcích a neodpoví na písemné upozornění na nedostatky, které jí bylo zasláno dne 11. září 2023, tj. ukončila spolupráci.

(20)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti Komise k určení zdrojů pro stanovení běžné hodnoty použila údaje obsažené v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti (pokud možno aktualizované) v kombinaci s dalšími zdroji dostupných informací, které považovala za vhodné podle příslušných kritérií stanovených v čl. 2 odst. 6a základního nařízení v souladu s čl. 18 odst. 5 základního nařízení.

(21)

Mezi tyto zdroje patří databáze, jako je klasifikace zemí Světové banky (7), databáze GTA (8), ORBIS (9), jakož i finanční údaje společnosti zveřejněné na internetu.

(22)

Vyplněné dotazníky byly obdrženy od tří výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(23)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné ke stanovení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy a ke stanovení zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

výrobci v Unii

(24)

Dne 14. března 2024 Komise zveřejnila základní skutečnosti a úvahy, na jejichž základě hodlá zachovat platná antidumpingová cla. Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž se mohly k poskytnutým informacím vyjádřit.

(25)

Komise obdržela připomínky od společnosti BSS, jež tvrdila, že Mexiko není pro reprezentativní zemi vhodnou volbou. Společnost BSS uvedla, že účetnictví společnosti Tenaris Global použité jako zdroj prodejních, správních a režijních nákladů a zisku pro výpočet běžné hodnoty nebylo reprezentativní. Podle společnosti BSS bezešvé trubky a duté profily z uhlíkové oceli, výrobek, u něhož bylo zjištěno, že spadá do stejné obecné kategorie výrobků, patří do jiné skupiny výrobků. Kromě toho společnost BSS tvrdila, že finanční údaje společnosti Tenaris Tamsa nejsou k dispozici a že kvalita údajů zjištěných v účetnictví společnosti Tenaris Global z důvodu širokého rozsahu její obchodní činnosti a zeměpisné rozmanitosti činností činí její konsolidované finanční údaje nevhodnými a nereprezentativními pro stanovení prodejních, správních a režijních nákladů a zisku vzhledem k její široké obchodní a zeměpisné působnosti. Rovněž tvrdila, že vzhledem k precedentu stanovenému v přezkumu před pozbytím platnosti týkajícím se drátů z molybdenu (10), kdy Komise zvolila Indii, zemi s jinou úrovní hospodářského rozvoje než ČLR, existuje povinnost přezkoumat vhodnost Indie i v tomto případě, neboť soubor údajů pro výpočet běžné hodnoty u Mexika byl neúplný.

(26)

Komise tvrzení společnosti BSS týkající se zdroje prodejních, správních a režijních nákladů a zisku pro výpočet běžné hodnoty zamítla. Ve 106. bodě odůvodnění Komise uvedla, že dumpingové rozpětí by bylo významné i bez přičtení zisku k vypočtené běžné hodnotě. Toto tvrzení bylo proto bezpředmětné.

(27)

Komise zamítla tvrzení společnosti BSS, že bezešvé trubky a duté profily z uhlíkové oceli nespadají do stejné obecné kategorie výrobků jako trubky a duté profily z nerezavějící oceli, protože jejich výrobní proces je totožný, i když je poměr některých vstupních materiálů odlišný, zejména pokud jde o obsah chromu, a jejich použití pro přepravu kapalin, plynů a pevných látek se i při různém použití značně překrývá. Oba výrobky jsou bezešvé trubky a duté profily a výrobky z oceli, a proto se pro účely tohoto přezkumu před pozbytím platnosti považují za výrobky patřící do stejné obecné kategorie výrobků.

(28)

Komise zjistila, že tvrzení společnosti BSS týkající se nedostupnosti a nevhodnosti finančních údajů společnosti Tenaris Global jsou bezpředmětné (viz 26. bod odůvodnění). Komise je oprávněna vybrat finanční údaje pro výrobce výrobku ve stejné obecné kategorii jako výrobek, který je předmětem šetření. V daném případě jsou finanční údaje společnosti Tenaris Tamsa, výrobce trubek z uhlíkové oceli, začleněny do účetnictví jejího konečného vlastníka: společnosti Tenaris Global. Tvrzení společnosti BSS, že údaje „nejsou dostupné“, je proto nesprávné. Pokud jde o kvalitu finančních údajů, Komise odkazuje na 106. bod odůvodnění, v němž šetření dospělo k závěru, že za použití standardních úrovní prodejních, správních a režijních nákladů a zisku dumping přetrvává, a to dokonce i bez připočtení zisku při početním zjištění běžné hodnoty. Dumpingové rozpětí bylo v obou případech značné. Případné úpravy ke zlepšení kvality finančních údajů z Mexika proto nebyly nutné, nemluvě o výběru jiné reprezentativní země na základě údajného nedostatku finančních údajů.

(29)

Komise rovněž zamítla tvrzení, že je povinna podrobně přezkoumat údajné důkazy předložené společností BSS na podporu výběru Indie jako reprezentativní země. V souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení Komise vybrala reprezentativní zemi se stejnou úrovní hospodářského rozvoje jako ČLR. Komise neměla v tomto případě žádný důvod hledat zemi s jinou úrovní hospodářského rozvoje, neboť Mexiko bylo považováno za vhodnou reprezentativní zemi se snadno dostupnými údaji o odpovídajících výrobních nákladech a nákladech na prodej, které sloužily účelům tohoto přezkumu před pozbytím platnosti. Jak je rovněž stanoveno v 87. bodě odůvodnění níže, použití Indie jako reprezentativní země v přezkumu před pozbytím platnosti týkajícím se drátů z molybdenu bylo výjimečné, jak bylo výslovně uvedeno v nařízení (11). Kromě toho, jak je uvedeno v 39. bodě odůvodnění prováděcího nařízení (EU) 2022/1305 (12), před tím, než Komise vybrala Indii jako reprezentativní zemi, pokusila se „najít vhodnou reprezentativní zemi se stejnou úrovní hospodářského rozvoje jako ČLR, v níž by se vyráběl podobný výrobek ve stejné obecné kategorii nebo odvětví, ale žádný takový výrobek se jí nepodařilo určit“. V tomto případě Komise na základě rovnocenného šetření vybrala jako reprezentativní zemi vyrábějící bezešvé trubky a duté profily z uhlíkové oceli Mexiko. Komise v každém případě podotýká, že její předchozí správní praxe není pro účely posouzení souladu s ustanoveními základního nařízení závazná (13).

(30)

Společnost BSS tvrdila, že Komise nezveřejnila cenu použitých ingotů. Toto tvrzení bylo nesprávné, použité ceny byly uvedeny v příloze III zdrojů pro stanovení běžné hodnoty.

(31)

Výrobek, který je předmětem tohoto přezkumu, je stejný jako v původním šetření a předchozím přezkumu před pozbytím platnosti, a to bezešvé trubky a duté profily z nerezavějící oceli (jiné než s připojeným příslušenstvím, vhodné pro vedení plynů nebo kapalin, pro použití v civilních letadlech), v současnosti kódů KN 7304 11 00, 7304 22 00, 7304 24 00, ex 7304 41 00, ex 7304 49 83, ex 7304 49 85, ex 7304 49 89 a ex 7304 90 00 (kódy TARIC 7304410090, 7304498390, 7304498590, 7304498990 a 7304900091) (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“).

(32)

Bezešvé trubky a duté profily z nerezavějící oceli se používají především v těchto odvětvích: chemický a petrochemický průmysl, výroba hnojiv, výroba energie, stavební inženýrství a stavebnictví, farmakologie a zdravotnické technologie, biotechnologie, úprava vody a spalování odpadu, průzkum a těžba ropy a zemního plynu, zpracování uhlí a zemního plynu, zpracování potravin.

(33)

Jak bylo zjištěno v původním šetření, jakož i v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti, tento přezkum před pozbytím platnosti potvrdil, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

(34)

Proto se tyto výrobky považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(35)

Během období přezkumného šetření dovoz některých bezešvých trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli pocházejících z ČLR pokračoval, i když na nižších úrovních než v období šetření v rámci původního šetření (od 1. července 2009 do 30. června 2010). Dovoz z ČLR představoval v období přezkumného šetření 6 % trhu Unie ve srovnání s podílem na trhu ve výši 18,4 % (14) během období šetření v rámci původního šetření. V absolutních hodnotách vyvezla Čína do Unie během období přezkumného šetření přibližně 5 633 tun, což je výrazný pokles ve srovnání s 15 757 tunami (15) vyvezenými do Unie během období šetření v rámci původního šetření.

(36)

Jak je vysvětleno výše v 16. bodě odůvodnění, v konečném důsledku žádný z vývozců/výrobců z ČLR při šetření nespolupracoval. Komise proto informovala orgány ČLR, že vzhledem k nedostatečné spolupráci Komise použije článek 18 základního nařízení ohledně zjištění týkajících se ČLR.

(37)

V důsledku toho zjištění týkající se pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu, pokud jde o ČLR, v souladu s článkem 18 základního nařízení vycházela z dostupných údajů, zejména z informací obsažených v žádosti o přezkum opatření před pozbytím platnosti a v podáních zúčastněných stran v kombinaci s dalšími zdroji údajů, jako jsou obchodní statistiky dovozu a vývozu (Eurostat, databáze Global Trade Atlas (GTA) (16)).

(38)

Vzhledem k tomu, že při zahájení šetření byly k dispozici dostatečné důkazy, které v souvislosti s ČLR prokazují existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, zahájila Komise šetření na základě čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(39)

Aby Komise získala informace, jež považovala za nezbytné pro své šetření v souvislosti s údajnými podstatnými zkresleními, zaslala dotazník vládě Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“). Kromě toho Komise v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení přezkumu vyzvala všechny zúčastněné strany, aby sdělily svá stanoviska, předložily informace a do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení přezkumu v Úředním věstníku Evropské unie poskytly podpůrné důkazy týkající se uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Od čínské vlády nebyla obdržena žádná odpověď na dotazník a ve stanovené lhůtě nebylo obdrženo žádné podání týkající se použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Komise následně čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v ČLR použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení.

(40)

V bodě 5.3.2 oznámení o zahájení přezkumu Komise rovněž uvedla, že pro účely zjištění běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot by vhodnou reprezentativní zemí podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení mohlo být Mexiko. Komise dále uvedla, že přezkoumá další možné vhodné země v souladu s kritérii stanovenými v čl. 2 odst. 6a první odrážce základního nařízení.

(41)

Dne 5. prosince 2023 informovala Komise poznámkou o výrobních faktorech zúčastněné strany o příslušných zdrojích, které zamýšlí použít pro zjištění běžné hodnoty, a to s Mexikem jako reprezentativní zemí. V poznámce o výrobních faktorech Komise uvedla seznam všech výrobních faktorů využívaných při výrobě některých bezešvých trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli, jako jsou suroviny, práce a energie. Rovněž zúčastněné strany informovala, že stanoví prodejní, správní a režijní náklady a zisk na základě dostupných informací pro společnost Tenaris, výrobce, který vyrábí výrobek ve stejné obecné kategorii jako výrobek, který je předmětem přezkumu (bezešvé trubky a duté profily z uhlíkové oceli), v Mexiku.

(42)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(43)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(44)

Jak je podrobněji vysvětleno níže, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci čínské vlády a výrobců bylo uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

(45)

V nedávných šetřeních týkajících se odvětví oceli v Čínské lidové republice (17) Komise zjistila, že existují podstatná zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(46)

Při těchto šetřeních Komise zjistila, že v Čínské lidové republice dochází k významným zásahům státu, což vede k narušení účinné alokace zdrojů v souladu s tržními zásadami (18). Komise především dospěla k závěru, že v odvětví oceli, ve kterém se vyrábí hlavní surovina pro některé bezešvé trubky a duté profily z nerezavějící oceli pocházející z Čínské lidové republiky, přetrvává nejen značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení (19), ale čínská vláda rovněž může zasahovat do cen a nákladů prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení (20). Komise dále zjistila, že přítomnost státu a jeho zásahy na finančních trzích, jakož i při dodávkách surovin a vstupů mají na trh další rušivý vliv. Systém plánování v Čínské lidové republice celkově vede k tomu, že jsou zdroje soustředěny do odvětví označených čínskou vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly rozdělovány v souladu s tržními silami (21). Kromě toho Komise dospěla k závěru, že čínské právní předpisy upravující úpadek a vlastnictví řádně nefungují ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení, následkem čehož vznikají zkreslení, zejména když jsou v Čínské lidové republice drženy při životě insolventní firmy a když se přidělují práva k užívání pozemků (22). Ve stejném duchu zjistila Komise zkreslení mzdových nákladů v odvětví oceli ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení (23), jakož i narušení finančních trhů ve smyslu čl. 2 odst. 6a) písm. b) šesté odrážky základního nařízení, zejména pokud jde o přístup podnikových subjektů v ČLR ke kapitálu (24).

(47)

Stejně jako v předchozích šetřeních týkajících se odvětví železa a oceli v Čínské lidové republice Komise v tomto šetření prozkoumala, zda je vzhledem k existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení vhodné použít domácí ceny a náklady v Čínské lidové republice, či nikoli. Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu, včetně důkazů obsažených v žádosti, jakož i v pracovním dokumentu útvarů Komise o podstatných zkresleních v hospodářství Čínské lidové republiky pro účely šetření v oblasti ochrany obchodu (25) (dále jen „zpráva“), který se opírá o veřejně dostupné zdroje. Uvedená analýza zahrnovala zkoumání významných zásahů státu do hospodářství ČLR obecně, ale také konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví, včetně některých bezešvých trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli. Komise na základě předchozích šetření prováděných v tomto ohledu tyto důkazní prvky dále doplnila vlastním výzkumem týkajícím se různých kritérií, která jsou relevantní pro potvrzení existence podstatných zkreslení v Čínské lidové republice.

(48)

V žádosti se uvádělo, že čínské hospodářství jako celek je značně ovlivňováno významnými zásahy státu, a vzhledem k tomu nelze domácí ceny a náklady čínského ocelářského průmyslu při tomto šetření použít.

(49)

V žádosti byly uvedeny příklady prvků naznačujících existenci zkreslení uvedených v čl. 2 odst. 6a písm. b) první až šesté odrážce základního nařízení. Žadatel zejména s odkazem na řadu veřejně dostupných zdrojů informací, jako je zpráva, předchozí šetření Komise v ocelářském odvětví, čínské právní předpisy, jakož i další zdroje, uvedl, že:

(50)

Konkrétně žadatel v souvislosti s čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážkou základního nařízení uvedl, že:

(51)

Pokud jde o čl. 2 odst. 6a písm. b) druhou odrážku základního nařízení, žadatel uvedl, že:

(52)

Pokud jde o čl. 2 odst. 6a písm. b) třetí odrážku základního nařízení, žadatel uvedl, že:

(53)

Pokud jde o čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrtou odrážku základního nařízení, žadatel uvedl, že:

(54)

Pokud jde o čl. 2 odst. 6a písm. b) pátou odrážku základního nařízení, žadatel uvedl, že:

(55)

Pokud jde o čl. 2 odst. 6a písm. b) šestou odrážku základního nařízení, žadatel uvedl, že:

(56)

Žadatel dále poukázal na to, že když výrobci bezešvých trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli nakupují vstupy, ceny zjevně podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si vypůjčit peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru/při alokaci kapitálu. Navíc podléhají systému plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích. V důsledku toho nejenže nelze použít domácí prodejní ceny bezešvých trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli, ale poznamenány jsou i všechny vstupní náklady (včetně surovin [vývoj cen niklu], energie, půdy, financování, pracovní síly atd.), protože tvorbu jejich cen ovlivňují významné vládní zásahy.

(57)

A nakonec bylo v žádosti uvedeno, že existuje dostatek přesvědčivých důkazů prima facie o tom, že čínské odvětví bezešvých trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli podléhá zásahům čínské vlády, které vedly k podstatným zkreslením. Bylo tudíž uvedeno, že existence těchto podstatných zkreslení odůvodňuje stanovení běžné hodnoty a dumpingového rozpětí odkazem na čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(58)

Komise zkoumala, zda je, či není vhodné použít domácí ceny a náklady v Číně kvůli existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu, včetně důkazů obsažených ve zprávě, jež vycházejí z veřejně dostupných zdrojů. Uvedená analýza zahrnovala zkoumání významných zásahů státu do hospodářství Čínské lidové republiky obecně, ale také konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví, včetně výrobku, který je předmětem přezkumu. Komise tyto důkazní prvky dále doplnila vlastním výzkumem týkajícím se různých kritérií, která jsou relevantní pro potvrzení existence podstatných zkreslení v Čínské lidové republice.

(59)

Komise zjistila, že na trhu bezešvých trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli v Čínské lidové republice působí do značné míry podniky, jež jsou ve vlastnictví orgánů země vývozu, jsou těmito orgány ovládány nebo jsou pod jejich strategickým dohledem či se řídí jejich pokyny, protože státní kontrola a zásahy v odvětví oceli a trubek jsou velmi rozšířené. Mnozí z významných výrobců bezešvých trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli jsou ve vlastnictví státu. Dostupné důkazy tak nasvědčují tomu, že výrobci bezešvých trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli v Číně jsou ve vlastnictví čínské vlády, jsou jí ovládány nebo jsou pod jejím strategickým dohledem či se řídí jejími pokyny, a tedy nepůsobí v souladu s trhem.

(60)

Pokud jde o to, že čínská vláda může ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení, šetřením byla zjištěna řada osobních vazeb mezi výrobci některých bezešvých trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli pocházejících z ČLR a Komunistickou stranou Číny: například předseda správní rady společnosti Baoshan Iron and Steel (27) je též tajemníkem stranického výboru, předseda správní rady společnosti Anhui Jinan Steel (28) je též tajemníkem stranického výboru a generální ředitel skupiny Baofeng Steel Group (29) je rovněž tajemníkem stranického výboru. Čínská vláda proto skutečně může zasahovat do cen a nákladů v tomto výrobním odvětví.

(61)

Kromě toho jsou v odvětví bezešvých trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli zavedeny politiky, jež pozitivně diskriminují domácí výrobce nebo jinak ovlivňují trh ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) třetí odrážky základního nařízení. Šetření odhalilo řadu dokumentů, z nichž vyplývá, že výrobek, který je předmětem přezkumu, má prospěch z vládních pokynů a zásahů v odvětví železa a oceli vzhledem k tomu, že bezešvé trubky a duté profily z nerezavějící oceli představují jedno z jeho pododvětví.

(62)

Železářský a ocelářský průmysl považuje čínská vláda za klíčové odvětví (30). To potvrzují četné plány, směrnice a další dokumenty se zaměřením na toto odvětví, které jsou vydávány na státní, regionální a obecní úrovni. Podle 14. pětiletého plánu vyčlenila čínská vláda železářský a ocelářský průmysl pro transformaci a modernizaci, jakož i pro optimalizaci a strukturální přizpůsobení (31). Podobně 14. pětiletý plán rozvoje odvětví surovin, který se týká rovněž železářského a ocelářského průmyslu, uvádí toto odvětví jako „základ reálné ekonomiky“ a „klíčové odvětví, které formuje mezinárodní konkurenční výhodu Číny“ a stanoví řadu cílů a pracovních metod, které by řídily rozvoj odvětví v období 2021–2025, jako je modernizace technologie, zlepšení struktury odvětví (v neposlední řadě pomocí další koncentrace podniků) nebo digitální transformace (32). Pracovní plán stabilního růstu ocelářského průmyslu navíc ukazuje, jak se čínské orgány zaměřují na toto odvětví v širším kontextu řízení čínského hospodářství čínskou vládou: „podporovat ocelářské společnosti, aby pozorně sledovaly potřeby nové infrastruktury, nové urbanizace, revitalizace venkova a nově vznikajících průmyslových odvětví, a to prostřednictvím velkých inženýrských projektů souvisejících s „14. pětiletým plánem“ v různých regionech, a vyvinout veškeré úsilí k zajištění dodávek oceli. Zavést a prohlubovat mechanismy spolupráce v předcházející a navazující fázi mezi ocelářským průmyslem a klíčovými odvětvími zpracovávajícími ocel, jako je loďařství, doprava, stavebnictví, energetika, automobily, domácí spotřebiče, zemědělské stroje a těžká zařízení, provádět činnosti k propojení výroby a poptávky a aktivně rozšiřovat oblasti využití oceli“ (33).

(63)

Kromě toho, pokud jde o železnou rudu – surovinu k výrobě některých bezešvých trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli – podle 14. pětiletého plánu rozvoje odvětví surovin plánuje stát „přiměřeně rozvíjet domácí nerostné zdroje. Posílit průzkum železné rudy […], provádět preferenční daňové politiky, podporovat zavádění pokročilých technologií a zařízení ke snížení produkce tuhého důlního odpadu“ (34), což povede k vytvoření systému pro zásoby železné rudy a pozemky se zásobami nerostných surovin, který „se stane důležitým opatřením ke stabilizaci tržní ceny železné rudy a k zajištění bezpečnosti průmyslového řetězce“ (35). V provinciích, jako je Che-pej, úřady předpokládají pro toto odvětví: „subvence slev na investice do nových projektů; průzkum a vedení finančních institucí k poskytování půjček s nízkým úrokem železářským a ocelářským podnikům pro přechod na nová odvětví a vláda bude zároveň poskytovat subvence na slevy“ (36). Souhrnně vzato čínská vláda zavedla opatření s cílem přimět hospodářské subjekty k dodržování cílů veřejné politiky, pokud jde o podporu preferovaných odvětví, včetně výroby hlavních surovin používaných k výrobě některých bezešvých trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli pocházejících z Čínské lidové republiky. Tato opatření brání volnému působení tržních sil.

(64)

Komise zjistila, že v Čínské lidové republice existuje diskriminační uplatňování a nedostatečné vymáhání úpadkového a majetkového práva, zejména v souvislosti s půdou.

(65)

Bezešvé trubky a duté profily z nerezavějící oceli jsou rovněž ovlivněny zkresleními mzdových nákladů ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení, jak je rovněž uvedeno výše v 56. a 57. bodě odůvodnění. Tato zkreslení ovlivňují odvětví jak přímo (při výrobě některých bezešvých trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli nebo hlavních vstupů), tak nepřímo (v přístupu ke vstupům od společností, na které se vztahuje stejný pracovněprávní systém v Čínské lidové republice) (37).

(66)

Ve stávajícím šetření nebyl navíc předložen žádný důkaz o tom, že odvětví bezešvých trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli není ovlivňováno zásahy státu do finančního systému ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení, jak je uvedeno také výše v 46. až 58. bodě odůvodnění. Výše uvedený pracovní plán stabilního růstu (viz 46. bod odůvodnění) znázorňuje tento typ vládních zásahů velmi dobře: „Povzbuzovat finanční instituce k tomu, aby aktivně poskytovaly finanční služby ocelářským společnostem, které provádějí fúze a reorganizace, úpravy uspořádání, transformaci a modernizaci v souladu se zásadami kontroly rizika a udržitelnosti podnikání.“ Významné zásahy vlády do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(67)

V neposlední řadě Komise připomíná, že k výrobě některých bezešvých trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli je zapotřebí řada vstupů. Když výrobci některých bezešvých trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, splatné ceny (které jsou zaznamenány jako jejich náklady) zjevně podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si vypůjčit peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru/při alokaci kapitálu. Navíc podléhají systému plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích.

(68)

V důsledku toho nejen není vhodné použít domácí prodejní ceny některých bezešvých trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale navíc jsou poznamenány i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, pracovní síly atd.), protože tvorbu jejich cen ovlivňují významné zásahy státu, jak je popsáno v částech I. a II. zprávy. Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdou, pracovní silou, energií a surovinami se totiž vyskytují v celé Čínské lidové republice. To například znamená, že vstup, který byl jako takový vyroben v Čínské lidové republice díky společnému působení řady výrobních faktorů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále.

(69)

Z dostupných důkazů celkově vyplývá, že ceny některých bezešvých trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli pocházejících z Čínské lidové republiky ani náklady na jejich výrobu, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků v něm uvedených. Na tomto základě a vzhledem k nespolupráci ze strany čínské vlády dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není k určení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady. Komise proto přikročila k početnímu zjištění běžné hodnoty výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, to jest v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak je popsáno v následujícím oddíle.

(70)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

(71)

Jak uvádí 41. bod odůvodnění, Komise vydala dne 5. prosince 2023 poznámku ke spisu týkající se zdrojů pro stanovení běžné hodnoty („poznámku o výrobních faktorech“). V poznámce byly popsány skutečnosti a důkazy, na nichž jsou založena příslušná kritéria, a zúčastněné strany byly informovány o záměru považovat za vhodnou reprezentativní zemi Mexiko.

(72)

V souladu s kritérii uvedenými v čl. 2 odst. 6a základního nařízení Komise označila Mexiko za zemi s podobnou úrovní ekonomického rozvoje jako ČLR. Mexiko je na základě hrubého národního důchodu klasifikováno Světovou bankou jako země s „vyššími středními příjmy“. Kromě toho bylo Mexiko označeno za zemi, kde se výrobek ve stejné obecné kategorii jako výrobek, který je předmětem přezkumu, vyrábí a kde jsou snadno dostupné příslušné údaje.

(73)

Konečně vzhledem k nedostatečné spolupráci a poté, co bylo na základě všech výše uvedených prvků stanoveno, že Mexiko je vhodnou reprezentativní zemí, nebylo nutné provést posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany podle poslední věty čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

(74)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci, jak bylo navrhováno v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti, a vzhledem k tomu, že Mexiko vyhovovalo kritériím stanoveným v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, vybrala Komise Mexiko jako vhodnou reprezentativní zemi.

(75)

V poznámce týkající se příslušných zdrojů pro stanovení běžné hodnoty Komise vysvětlila, že vzhledem k neexistenci spolupráce musela vycházet z dostupných skutečností podle článku 18 základního nařízení. Volba reprezentativní země byla založena na informacích obsažených v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti v kombinaci s dalšími zdroji informací podle příslušných kritérií stanovených v čl. 2 odst. 6a základního nařízení, včetně databáze Global Trade Atlas (GTA) ke zjištění nezkreslených nákladů na výrobní faktory. Kromě toho Komise uvedla, že použije údaje o cenách elektřiny pro průmyslové odběratele v Mexiku souvisejících s obdobím přezkumného šetření, které účtoval jeden z největších dodavatelů elektřiny v Mexiku – Comisión Federal de Electricidad (40), referenční cenu plynu v Mexiku pro období přezkumného šetření zveřejněnou subjektem Comisión Reguladora de Energía (41) a veřejně dostupné údaje ústavu Instituto Nacional de Estadística y Geografía (42) za období přezkumného šetření zveřejněné mexickou vládou.

(76)

Komise zahrnula hodnotu pro náklady na výrobní režii, aby se zohlednily náklady nezahrnuté do výrobních faktorů uvedených výše. Komise stanovila poměr nákladů na výrobní režii k přímým výrobním nákladům na základě údajů výrobců v Unii poskytnutých žadatelem, který za tímto účelem poskytl konkrétní informace.

(77)

V poznámce o výrobních faktorech Komise uvedla, že v případě Mexika, země, kde se vyráběl výrobek ve stejné obecné kategorii jako výrobek, který je předmětem přezkumu (43), určila jako výrobce společnost Tenaris. Bezešvé trubky a duté profily z uhlíkové oceli se v Mexiku vyrábějí ve značném množství a údajně podobným výrobním procesem. Je třeba rovněž poznamenat, že výroba bezešvých trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli byla v roce 2022 převedena z podniku Tenaris Japan na Tenaris Mexico. V Mexiku tedy probíhala určitá výroba výrobku, který je předmětem přezkumu, v části období přezkumného šetření, nikoli však pro obchodní činnosti.

(78)

Analýza údajů o dovozu ukázala, že Mexiko by mohlo být použito jako vhodná reprezentativní země, jelikož jeho dovoz hlavních výrobních faktorů (ingotů a dutých profilů (polotovarů)) nebyl významně ovlivněn dovozem z ČLR nebo z některé ze zemí uvedených v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (44).

(79)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise informovala zúčastněné strany, že má v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážkou základního nařízení v úmyslu použít ke stanovení nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty pro výpočet běžné hodnoty Mexiko jako vhodnou reprezentativní zemi a společnost Tenaris Mexico (Tenaris Tamsa).

(80)

Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se ke vhodnosti Mexika jako reprezentativní země a společnosti Tenaris jako výrobce v reprezentativní zemi vyjádřily.

(81)

Společnost BSS předložila připomínky dne 19. prosince 2023 a argumentovala, že Mexiko není vhodnou reprezentativní zemí, protože během období přezkumného šetření se v Mexiku bezešvé trubky a duté profily z nerezavějící oceli nevyráběly, tvrdila, že Komise nezohlednila jiné možné reprezentativní země, že mexický trh není otevřeným trhem, mexický vývoz bezešvých trubek z nerezavějící oceli podléhá antidumpingovým opatřením v USA a že v Mexiku neexistují žádné reprezentativní a spolehlivé údaje. Společnost rovněž tvrdila, že lepšími reprezentativními zeměmi by byly Thajsko a Indie. Společnost BSS tvrdila, že množství dovozů ingotů pouze ve výši dvou tun a dutých profilů pouze ve výši 2 000 tun není reprezentativní. Dále rovněž tvrdila, že společnost Tenaris Global není vhodným zdrojem pro stanovení prodejních, správních a režijních nákladů a zisku. Tenaris Global, zapsaná v obchodním rejstříku v Lucembursku, je holdingová společnost, která integruje údaje z rozvinutých a rozvojových zemí. Pokud by Komise tyto účty použila, nesplnila by základní požadavek použít údaje ze země s vyššími středními příjmy.

(82)

Komise při výběru reprezentativní země vycházela z výroby bezešvých trubek a dutých profilů z uhlíkové oceli v Mexiku, což je výrobek ve stejné obecné kategorii jako bezešvé trubky a duté profily z nerezavějící oceli, protože během období přezkumného šetření se výrobek, který je předmětem šetření, nevyráběl v žádné zemi s vyššími středními příjmy. Komise zjistila, že Thajsko bezešvé trubky a duté profily z nerezavějící oceli nevyrábí a Indie nespadá do stejné kategorie hospodářského rozvoje (vyšších středních příjmů) jako ČLR.

(83)

Komise za alternativu považovala Argentinu, ale zjistila, že příslušné údaje nejsou snadno dostupné.

(84)

Komise zjistila, že v Mexiku neexistují žádná antidumpingová opatření týkající se vstupního materiálu pro výrobu trubek z nerezavějící oceli, tj. ingotů nebo předvalků. Antidumpingová řízení uvedená společností BSS proto nemají přímý dopad na početně zjištěnou běžnou hodnotu. Pokud jde o nepřímý dopad, trh s ocelí je ovlivněn opatřeními na ochranu obchodu téměř ve všech zemích produkce, a to i v EU. Pouhá existence těchto opatření by neměla být důvodem pro vyloučení země z možných reprezentativních zemí posuzovaných Komisí.

(85)

Komise zjistila, že tato opatření USA nemají přímý dopad na početně zjištěnou běžnou hodnotu. Nepřímý dopad, tj. možný dopad na ziskovost společnosti (prodej za dumpingové ceny na trhu USA může přinést nižší zisk/žádný zisk), je pro čínské vyvážející výrobce ve skutečnosti příznivý, protože snižuje ziskové rozpětí přidané k výrobním nákladům.

(86)

Komise v poznámce o výrobních faktorech uznala, že dovoz ingotů z nerezavějící oceli do Mexika je nízký. Komise nicméně považovala jejich cenu za reprezentativní, a to i proto, že společnost BSS neposkytla žádné důkazy o tom, proč by dovozní ceny takové neměly být.

(87)

Společnost BSS tvrdila, že v Thajsku vyrábí bezešvé trubky a duté profily z nerezavějící oceli společnost TSP Precision Steel Tube Manufacturing (Thailand) CO., LTD. (dále jen „TSP“) a společnost Tubacex Awaji vyrábí příslušenství (fitinky) z nerezavějící oceli. V Indii identifikovala společnost BSS velký počet výrobců a tvrdila, že při přezkumu před pozbytím platnosti týkajícím se drátů z molybdenu Komise jako reprezentativní zemi použila Indii, přestože se jedná o zemi s nižšími středními příjmy (45).

(88)

Komise zjistila, že společnost BSS nepředložila žádné důkazy o tom, že společnost TSP vyrábí bezešvé trubky a duté profily z nerezavějící oceli. Šetření rovněž neodhalilo, že společnost TSP výrobky z nerezavějící oceli vyrábí. Potrubní tvarovky vyráběné společností Tubacex Awaji nelze považovat za stejnou obecnou kategorii výrobků jako trubky a duté profily z nerezavějící oceli. Výrobní proces se značně liší, neboť tvarovky o velkém průměru se vyrábí spíše z ocelových plechů než z ocelových trubek a pro výrobu se používá specifická metoda zkoušky vyboulením. Použití Indie jako reprezentativní země v přezkumu před pozbytím platnosti týkajícím se drátů z molybdenu bylo výjimečným případem, jak bylo výslovně uvedeno v nařízení (46). Proto jej nelze použít jako precedens pro tvrzení, že i v tomto případě by se měla vzít v úvahu Indie.

(89)

Dále rovněž tvrdila, že společnost Tenaris Global není vhodným zdrojem pro stanovení prodejních, správních a režijních nákladů a zisku. Komise zjistila, že údaje týkající se výroby bezešvých trubek z nerezavějící oceli v Mexiku nelze v účetnictví společnosti Tenaris Global izolovat. Skupina Tenaris však zůstává jedním z nejvýznamnějších výrobců trubek a dutých profilů na světě. Její účetní závěrky jsou předmětem auditu a veřejně přístupné. Nelze přiřadit prodejní, režijní a správní náklady a zisk k výrobě bezešvých trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli pouze ve zveřejněných účetních závěrkách jakékoli společnosti, neboť tyto společnosti zpravidla vyrábějí z různých tříd oceli a často vyrábějí i svařované trubky. Tenaris vyrábí trubky a duté profily v Latinské Americe, USA, západní Africe, Číně, Austrálii, EU a na Blízkém východě. Údaje o prodeji, režijních a správních nákladech a zisku sice nejsou specifické pouze pro Mexiko, ale představují reprezentativní průřez daného odvětví.

(90)

Z důvodů uvedených v 81. až 88. bodě odůvodnění byla tvrzení společnosti BSS zamítnuta.

(91)

S ohledem na výše uvedenou analýzu splnilo Mexiko kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohlo být považováno za vhodnou reprezentativní zemi.

(92)

S přihlédnutím ke všem informacím založeným na žádosti a po analýze připomínek zúčastněných stran, včetně připomínek společnosti BSS, došla Komise k závěru, že výrobní proces byl zahájen od ingotů z nerezavějící oceli nebo následně v navazujícím výrobním řetězci od dutých profilů (polotovarů) nebo mateřských trubek z nerezavějící oceli (47). Vzhledem ke skutečnostem uvedeným výše byly za účelem určení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení určeny tyto výrobní faktory a jejich zdroje:

Tabulka 1

Výrobní faktory některých bezešvých trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli

(93)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi použila Komise jako základ váženou průměrnou cenu dovozu do reprezentativní země vykázanou v databázi GTA, k níž byla připočtena dovozní cla. Dovozní cena v reprezentativní zemi byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozů ze všech třetích zemí s výjimkou ČLR a ze zemí, které nejsou členy Světové obchodní organizace, uvedených v příloze I nařízení (EU) 2015/755. Komise se rozhodla vyloučit dovoz z ČLR do reprezentativní země, neboť v 75. bodě odůvodnění dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR. Vzhledem k tomu, že neexistují důkazy o tom, že tato zkreslení nemají vliv rovněž na výrobky určené na vývoz, Komise usoudila, že tato zkreslení ovlivnila vývozní ceny. Po vyloučení dovozu z ČLR a zemí, které nejsou členy WTO, do reprezentativní země zůstal objem dovozu z jiných třetích zemí reprezentativní.

(94)

K těmto dovozním cenám by běžně měly být připočteny také ceny vnitrostátní dopravy. Avšak s ohledem na zjištění uvedené v oddíle 3.4 i na povahu tohoto přezkumu před pozbytím platnosti, který je zaměřen na zjištění toho, zda během období přezkumného šetření přetrvával dumping nebo by mohl být obnoven, a nikoli na zjištění jeho přesného rozsahu, Komise rozhodla, že úpravy o vnitrostátní dopravu nejsou nezbytné. Tyto úpravy by pouze zapříčinily zvýšení běžné hodnoty, a tím i dumpingového rozpětí.

(95)

Komise použila poslední veřejně dostupné údaje ústavu Instituto Nacional de Estadística y Geografía za období přezkumného šetření zveřejněné mexickou vládou. Průměrné hodinové náklady práce platné v odvětví výroby trubek a dutých profilů činí 5,25 EUR/h.

(96)

Ve svých připomínkách k poznámce o výrobních faktorech společnost BSS tvrdila, že Komise pro stanovení mzdových nákladů vycházela z odměňování na úrovni celé společnosti, zatímco by měly být použity pouze mzdy související s výrobou. Komise pro výpočet schválila a použila údaj získaný pro mzdy související s výrobou.

(97)

Komise použila údaje o cenách elektřiny pro průmyslové odběratele v Mexiku souvisejících s obdobím přezkumného šetření, které účtoval jeden z největších dodavatelů elektřiny v Mexiku – Comisión Federal de Electricidad. Z informací vyplývá, že průměrná cena pro průmyslové odběratele za období přezkumného šetření činila 0,0640 EUR/kWh.

(98)

K určení ceny zemního plynu dodávaného průmyslovým uživatelům použila Komise referenční cenu plynu v Mexiku pro období přezkumného šetření zveřejněnou subjektem Comisión Reguladora de Energía. Použitelné jednotkové náklady se odhadují na 0,0209 EUR/kWh.

(99)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „početně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba stanovit hodnotu výrobních režijních nákladů k pokrytí nákladů, které nejsou zahrnuty ve výše uvedených výrobních faktorech.

(100)

Komise určila společnost Tenaris Mexico (Tenaris Tamsa) jako výrobce výrobku ve stejné obecné kategorii jako výrobek, který je předmětem přezkumu (bezešvé trubky a duté profily z uhlíkové oceli) v Mexiku. Finanční údaje pro společnost Tenaris Mexico jsou k dispozici. Její účetní závěrky jsou začleněny do finančních údajů společnosti Tenaris Global. Tenaris Global se stala vlastníkem společnosti Tenaris Mexico poté, co koupila výrobce, Tubos de Acero de Mexico, S.A. (TAMSA). Tenaris Global je holdingová společnost, která vykonává svou činnost prostřednictvím dceřiných společností. Společnost Tenaris je předním světovým výrobcem a dodavatelem výrobků z ocelových trubek a souvisejících služeb pro světový energetický průmysl a další průmyslová využití s průmyslovou činností v Americe, Evropě, na Blízkém východě, v Asii a Africe. Ačkoli se její činnosti zaměřují na obsluhu ropného a plynárenského průmyslu, dodává rovněž potrubí a potrubní součásti pro neenergetické využití. Komise měla za to, že v daném případě bylo použití konsolidovaných údajů společnosti Tenaris Global vhodné, jelikož nebyly k dispozici podrobnější finanční údaje omezené na společnost Tenaris Mexico a/nebo na výrobek ve stejné obecné kategorii jako výrobek, který je předmětem přezkumu. Společnost Tenaris Global vyrábí převážně ocelové trubky, a proto byly její údaje považovány za reprezentativní pro toto odvětví a pro výrobek, který je předmětem přezkumu.

(101)

Na základě údajů poskytnutých výrobci v Unii v žádosti a po následném šetření Komise stanovila poměr nákladů na výrobní režii a celkových výrobních nákladů a nákladů práce. Tento procentní podíl byl poté použit na nezkreslenou hodnotu výrobních nákladů pro získání nezkreslené hodnoty nákladů na výrobní režii v závislosti na vyráběném modelu.

(102)

Na základě výše uvedených skutečností Komise početně zjistila běžnou hodnotu na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(103)

Za prvé Komise určila nezkreslené výrobní náklady. Vzhledem k nedostatečné spolupráci vyvážejících výrobců vycházela Komise z informací, které poskytl žadatel ohledně použití každého faktoru (surovin a pracovní síly) pro výrobu některých bezešvých trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli.

(104)

Po stanovení nezkreslených výrobních nákladů Komise připočetla výrobní režii, prodejní, správní a režijní náklady a zisk. Náklady na výrobní režii byly stanoveny na základě údajů poskytnutých žadatelem v žádosti a během následného šetření. Prodejní, režijní a správní náklady a zisk byly stanoveny na základě účetní závěrky společnosti Tenaris Global za období přezkumného šetření, jak je uvedeno v auditované účetní závěrce společnosti (52). K nezkresleným výrobním nákladům Komise připočetla tyto položky:

(105)

Na tomto základě Komise početně zjistila běžnou hodnotu podle typu výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(106)

Vzhledem k tomu, že čínští vyvážející výrobci nespolupracovali, byla vývozní cena určena v souladu s článkem 18 základního nařízení na základě dostupných údajů. K určení vývozních cen použila Komise statistické informace (databázi podle čl. 14 odst. 6). Srovnání vývozní ceny a běžné hodnoty vedlo k významnému dumpingovému rozpětí. I v případě, že by k běžné hodnotě nebyl připočten žádný zisk, jak je uvedeno výše, by dumpingové rozpětí bylo značné.

(107)

Komise dále analyzovala, zda je pravděpodobné přetrvání dumpingu, pokud by opatření pozbyla platnosti. Přitom byly analyzovány tyto prvky: čínská výrobní kapacita a volná kapacita a atraktivita trhu Unie.

(108)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci vyvážejících výrobců v ČLR vycházela Komise při svých zjištěních ohledně kapacity čínských vyvážejících výrobců z dostupných skutečností a opírala se o informace uvedené v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti, jakož i o další dostupné zdroje.

(109)

Odvětví bezešvých trubek v ČLR je největší na světě s celkovou výrobní kapacitou rovnou světové spotřebě. Konkrétně, pokud jde o bezešvé trubky a duté profily z nerezavějící oceli, mělo sedm největších čínských výrobců v období přezkumného šetření téměř 100 000 tun volné kapacity, což je přibližně velikost trhu Unie (53).

(110)

Na tomto základě je pravděpodobné, že pokud by opatření pozbyla platnosti, budou mít čínští výrobci dostatečnou volnou kapacitu, kterou mohou nasměrovat ve velkém množství za dumpingové ceny na trh Unie.

(111)

Trh EU je i nadále pro dovoz bezešvých trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli velmi atraktivní destinací. Vyznačuje se vysokou průměrnou cenovou hladinou, je známo, že odběratelé mají dobrou platební morálku, existují zde odpovídající skladovací a distribuční zařízení a EU má vysokou úroveň průmyslové spotřeby. Kromě toho pro Čínu platí 25 % antidumpingové clo v USA, což je důležitý trh, a od září 2022 novým antidumpingová opatření v Indii. Dvěma hlavními vývozními odbytišti čínských vývozců byly Spojené státy a Indie.

(112)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že trh Unie představuje atraktivní cíl pro stávající volnou kapacitu v ČLR, pokud by antidumpingová opatření byla zrušena, a že stávající ochranná opatření zavedená v Unii by ponechala dostatek prostoru pro významné zvýšení dovozu bezešvých trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli pocházejících z Číny, neboť v období přezkumného šetření bylo využito pouze 56 % celní kvóty.

(113)

S ohledem na zjištění o dumpingu, volné kapacitě, atraktivitě trhu Unie z hlediska velikosti a cen dospěla Komise k závěru, že pokud by opatření pozbyla platnosti, existuje pravděpodobnost přetrvání dumpingu.

(114)

Podle žadatele vyrábělo obdobný výrobek v Unii v posuzovaném období sedm výrobců. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(115)

Celková výroba výrobku, který je předmětem přezkumu, v Unii během období přezkumného šetření byla stanovena na přibližně 68 000 tun. Komise tento údaj stanovila na základě všech dostupných informací týkajících se výrobního odvětví Unie, jako je žádost o přezkum před pozbytím platnosti, ověřené odpovědi na dotazník a odpovědi na makrodotazník předložené sdružením ESTA. Jak je uvedeno ve 11. bodě odůvodnění, výrobci v Unii zařazení do vzorku představují 46 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii během období přezkumného šetření.

(116)

Komise určila spotřebu v Unii na základě i) objemu prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie, a to na základě údajů poskytnutých žadatelem, a ii) dovozu ze třetích zemí na základě údajů z databáze Eurostatu.

(117)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii (v tunách)

(118)

Celková spotřeba v Unii v roce 2020 prudce klesla o 24 % v důsledku propadu poptávky způsobeného pandemií COVID-19 a následně se během roku 2021 mírně zvýšila o 5 %. Po tomto mírném nárůstu následoval v období přezkumného šetření výrazný nárůst následkem oživení poptávky po bezešvých trubkách a dutých profilech z nerezavějící oceli, avšak spotřeba byla stále o 9 % nižší než v roce 2019.

(119)

Objem dovozu stanovila Komise na základě databáze Eurostatu. Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě srovnání objemu dovozu se spotřebou na trhu Unie uvedenou výše v tabulce 2.

(120)

Dovoz z dotčené země do Unie se vyvíjel takto:

Tabulka 3

Objem dovozu (v tunách), podíl na trhu a ceny (EUR/t)

(121)

Na začátku posuzovaného období, od roku 2019 do roku 2020, zaznamenali čínští vyvážející výrobci po poklesu spotřeby v Unii ve stejném období 14 % pokles objemu prodeje na trhu Unie. Po tomto poklesu následoval prudký nárůst v roce 2021 a během období přezkumného šetření, což v posuzovaném období vedlo k celkovému nárůstu objemu prodeje na trhu Unie o 24 %.

(122)

Navzdory platným antidumpingovým opatřením byli čínští vyvážející výrobci nejen schopni si udržet svůj podíl na trhu, ale dokonce jej zvýšit v posuzovaném období ze 4 % v roce 2019 na 6 % v období přezkumného šetření. K nárůstu došlo, zatímco spotřeba v Unii se ve stejném období snížila o 9 %, jak je uvedeno ve 118. bodě odůvodnění.

(123)

Vzhledem k tomu, že Čína nespolupracovala, stanovila Komise ceny dovozu na základě statistických údajů Eurostatu. Na stejném základě bylo stanoveno cenové podbízení dovozu.

(124)

Ceny čínského dovozu se během posuzovaného období výrazně zvýšily, a sice o 53 %. Tyto ceny však zůstaly výrazně nižší než ceny dovozu z jiných třetích zemí do Unie, jak je uvedeno ve 128. bodě odůvodnění, a ještě více pod prodejními cenami výrobního odvětví Unie v posuzovaném období, jak je uvedeno ve 148. bodě odůvodnění.

(125)

Vzhledem k tomu, že musely být použity statistické údaje, bylo možné stanovit pouze průměrnou cenu za tunu pro nejrůznější druhy výrobků.

(126)

Takto stanovené čínské vývozní ceny byly porovnány s váženými průměrnými prodejními cenami, které výrobci v Unii zařazení do vzorku během přezkumného šetření účtovali odběratelům na trhu Unie, upravenými na úroveň ceny ze závodu.

(127)

Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl teoretického obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku během období přezkumného šetření. Ukázalo se, že ceny vývozu z Číny do Unie byly v průměru přibližně o 51 % nižší než průměrné ceny výrobního odvětví Unie.

(128)

Dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, z ostatních třetích zemí se vyvíjel takto:

Tabulka 4

Dovoz ze třetích zemí

(129)

Dovoz bezešvých trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli z jiných třetích zemí než z Číny představoval v roce 2019 54 % podíl na trhu, z čehož téměř polovina pocházela z Indie. Dovoz ze třetích zemí s výjimkou Číny se během posuzovaného období snížil a v období přezkumného šetření představoval přibližně 44 %. Průměrné ceny tohoto dovozu byly během posuzovaného období nižší než průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Unie.

(130)

V rámci hodnocení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byly vyhodnoceny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(131)

Jak je uvedeno ve 11. bodě odůvodnění, k posouzení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(132)

Pro účely analýzy újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise posoudila makroekonomické ukazatele na základě údajů dodaných sdružením ESTA. Údaje se týkají všech známých výrobců v Unii. Mikroekonomické ukazatele vyhodnotila Komise na základě údajů z ověřených odpovědí na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Oba soubory údajů byly shledány reprezentativními pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie.

(133)

Makroekonomické ukazatele jsou tyto: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, stav zásob, zaměstnanost, produktivita, rozsah dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(134)

Mikroekonomické ukazatele jsou tyto: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(135)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(136)

Objem výroby výrobního odvětví Unie sledoval podobný trend jako celková spotřeba v Unii, po významném poklesu v roce 2020 následoval nárůst v důsledku oživení poptávky po bezešvých trubkách a dutých profilech z nerezavějící oceli během období přezkumného šetření, což vedlo k celkovému poklesu o 10 % během posuzovaného období.

(137)

Výrobní kapacita výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období snížila o 9 %. Navzdory snížení výrobní kapacity vykazovalo využití kapacity rovněž negativní trend a mezi rokem 2019 a obdobím přezkumného šetření se snížilo o 2 %. Snížení využití výroby bylo důsledkem poklesu výroby, k němuž došlo na začátku pandemie a který byl způsoben snížením poptávky. Podstatné snížení výroby přetrvávalo, zejména v prvních měsících roku 2021, především v důsledku převládající zdravotní krize a dále bylo umocněno následnou pracovní stávkou, která postihla jeden z dotčených subjektů. Vzhledem k očekávané pokračující nízké poptávce na trhu se výrobní odvětví Unie strategicky rozhodlo udržet nižší kapacitu s cílem dosáhnout lepší cenové přirážky.

(138)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Objem prodeje a podíl na trhu (v tunách)

(139)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie v posuzovaném období vykazoval obdobný trend jako spotřeba v Unii. Mezi lety 2019 a 2021 se výrazně snížil z důvodů vysvětlených ve 118. bodě odůvodnění, poté následovalo silné zotavení v období přezkumného šetření, což vedlo k celkovému nárůstu o 4 % během posuzovaného období.

(140)

Během posuzovaného období se podíl výrobního odvětví Unie na trhu, pokud jde o spotřebu v Unii, od roku 2019 do roku 2021 snížil ze 42 % na 30 % a mezi rokem 2021 a obdobím přezkumného šetření vzrostl o 20 procentních bodů na 50 %. Jak je uvedeno ve 128. bodě odůvodnění, tento nárůst byl vysvětlen skutečností, že podíl dovozu z jiných třetích zemí než z Číny na trhu se mezi rokem 2019 a obdobím přezkumného šetření snížil o 10 %.

(141)

Během posuzovaného období nezaznamenalo výrobní odvětví Unie žádný růst výroby ani prodeje. Tento nedostatečný růst lze pochopit v rámci širšího globálního hospodářského prostředí a je patrný zejména zpomalením růstu celosvětového HDP na 2,6 % v roce 2019, což představuje nejnižší úroveň od roku 2009. Tento hospodářský útlum, který začal před vypuknutím pandemie COVID-19, nakonec v roce 2020 vyvolal globální recesi.

(142)

V rámci specifického odvětví bezešvých trubek přispělo k výzvám pro toto odvětví několik faktorů. Zejména probíhající ekologická transformace energetiky měla negativní dopad na poptávku po bezešvých trubkách a dutých profilech z nerezavějící oceli v odvětví ropy a zemního plynu, které zůstalo důležitým zdrojem poptávky pro výrobce v Unii. Kromě toho došlo ke snížení úrovně investic, což prohloubilo obtíže tohoto odvětví. Navíc zvýšený dovoz bezešvých trubek do EU v roce 2019 situaci ještě zhoršil, což vedlo k negativnímu dopadu na ziskovost v tomto odvětví.

(143)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Zaměstnanost a produktivita

(144)

Mezi rokem 2019 a obdobím přezkumného šetření existovala významná souvislost mezi počtem zaměstnanců podílejících se na výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, a objemem výroby v Unii. V tomto časovém rámci došlo k významnému snížení počtu zaměstnanců, což je patrné zejména od roku 2019 do roku 2021. Během období přezkumného šetření však nastalo mírné oživení. V důsledku toho došlo v posuzovaném období k celkovému poklesu počtu zaměstnanců zabývajících se výrobou o 10 %.

(145)

Produktivita pracovních sil výrobního odvětví Unie měřená jako výstup (v tunách) na zaměstnance zůstala v posuzovaném období celkově stabilní.

(146)

Jak je vysvětleno v 106. bodě odůvodnění výše, dumping během období přezkumného šetření přetrvával. Významný objem levných bezešvých trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli vyvážených do Unie čínskými výrobci měl negativní dopad na výkonnost výrobního odvětví Unie, pokud jde o konkurenceschopnost a ziskovost, neboť tyto ceny se výrazně podbízely prodejním cenám výrobního odvětví Unie.

(147)

Během posuzovaného období byl však objem dumpingového dovozu z ČLR podstatně nižší, jak je vysvětleno v 35. bodě odůvodnění výše, než během období původního šetření. Na základě této analýzy lze vyvodit, že dopad dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie byl během posuzovaného období ve skutečnosti významnější.

(148)

Průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované odběratelům v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Prodejní ceny a výrobní náklady v Unii (v EUR za tunu)

(149)

Průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Unie se od roku 2019 do roku 2021 postupně zvyšovaly o 8 % a v období přezkumného šetření prudce vzrostly o 32 % ve srovnání s rokem 2019. Vývoj jednotkových prodejních cen v posuzovaném období byl ovlivněn vážným narušením zapříčiněným pandemií COVID-19, zvýšením nákladů na suroviny a energii a prudkým nárůstem poptávky.

(150)

Jak je uvedeno ve 149. bodě odůvodnění, jednotkové výrobní náklady vykazovaly podobný trend jako prodejní cena. Od roku 2019 do roku 2021 se výrobní náklady mírně zvýšily o 5 % a během celého posuzovaného období se výrobní náklady zvýšily o 27 %. Prudký nárůst jednotkových výrobních nákladů v období přezkumného šetření byl způsoben strmým nárůstem cen energií a komodit v důsledku oživení celosvětové poptávky po pandemii COVID-19 a vojenské agrese na Ukrajině.

(151)

Průměrné náklady práce u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(152)

Během posuzovaného období se průměrné náklady práce snížily o 12 %. Zatímco počet zaměstnanců v období přezkumného šetření klesl, jak je uvedeno ve 143. bodě odůvodnění, průměrné náklady práce na zaměstnance se ve srovnání s rokem 2019 zvýšily.

(153)

Úroveň zásob u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjela takto:

Tabulka 10

Zásoby

(154)

Během posuzovaného období zůstal stav zásob bezešvých trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli u výrobního odvětví Unie stabilní, přičemž v roce 2021 dosáhl maxima, a v období přezkumného šetření se vrátil na úroveň roku 2019. Tento trend, po němž následovalo oživení spotřebitelské poptávky v období přezkumného šetření, byl vysvětlen účinky pandemie COVID-19.

(155)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se v případě výrobců v Unii zařazených do vzorku v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 11

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(156)

Komise stanovila ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku na trhu Unie vyjádřila jako procentní podíl obratu z tohoto prodeje.

(157)

Od roku 2019 do roku 2021 se výrobní odvětví v důsledku pandemie COVID-19 změnilo ze ziskového na ztrátové, a to v kombinaci s devítiměsíční stávkou u jednoho z největších výrobců. V roce 2021 dosáhla ziskovost v hlavním období pandemie nejnižší úrovně, a to –9 %. Zisky se však v období přezkumného šetření opět zvýšily a na konci posuzovaného období dosahovaly 7 %.

(158)

Trend čistého peněžního toku se vyvíjel podobně jako ziskovost: drastický pokles v letech 2019–2021, po němž následovalo silné zotavení v období přezkumného šetření.

(159)

Od roku 2019 do období přezkumného šetření se investice snížily o 30 %. Investice byly obecně zaměřeny na zlepšení kvality a ekologizaci výroby.

(160)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Návratnost investic v posuzovaném období prudce kolísala. Od roku 2019 do roku 2021 výrazně poklesla, poté následovalo silné oživení v období přezkumného šetření a dosáhla úrovně 4 procentních bodů nad výchozím bodem posuzovaného období v roce 2019.

(161)

Schopnost výrobců v Unii zařazených do vzorku opatřit si kapitál nebyla během posuzovaného období ovlivněna, což zaznamenalo oživení po pandemii.

(162)

Platná opatření zajistila ochranu výrobního odvětví Unie a umožnila mu zvýšit jeho podíl na trhu, zvýšit ceny v souladu se zvýšením nákladů a dosáhnout ziskové úrovně a pozitivní návratnosti investic na konci posuzovaného období.

(163)

Výrobní odvětví Unie však bylo nadále zranitelné, což se projevilo poklesem výroby, výrobní kapacity a tím, že navzdory tomuto poslednímu aspektu pokleslo i využití kapacity.

(164)

Kromě toho, navzdory platným opatřením čínští vývozci během posuzovaného období nadále vyváželi dotčený výrobek v rostoucím objemu (o 24 %) za dumpingové ceny a zvyšovali svůj podíl na trhu, který vzrostl ze 4 % na 6 %. Ceny tohoto dovozu se zvýšily, avšak zůstaly hluboko pod úrovní cen jiného dovozu a ještě více pod úrovní cen výrobního odvětví Unie, čímž se podbízely tomuto výrobnímu odvětví o 51 %.

(165)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie v průběhu období přezkumného šetření neutrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(166)

Komise ve 165. bodě odůvodnění učinila závěr, že výrobní odvětví Unie neutrpělo během období přezkumného šetření podstatnou újmu. Komise proto v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení posuzovala, zda existuje pravděpodobnost obnovení újmy způsobené dumpingovým dovozem z ČLR, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(167)

Trh Unie, který je strukturálně atraktivní, je otevřeným trhem. Pokud by antidumpingová opatření pozbyla platnosti, a vzhledem k tomu, že platná stávající ochranná opatření jsou dočasná, by výsledkem pravděpodobně byl významný nárůst dovozu bezešvých trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli z ČLR..

(168)

Šetření ukázalo, že výrobní odvětví Unie je zranitelné. Šetření rovněž odhalilo, že výrobní odvětví Unie prošlo procesem restrukturalizace, což se mimo jiné odrazilo v poklesu výrobní kapacity v posuzovaném období s cílem dosáhnout lepší cenové přirážky vzhledem k očekávané pokračující nízké poptávce na trhu.

(169)

Pro účely srovnání Komise stanovila tyto ceny:

(170)

Výše uvedené skutečnosti jasně ukázaly, že čínští vyvážející výrobci mohli vyvážet za ceny výrazně nižší než ceny výrobního odvětví Unie a rovněž za ceny nižší než indické a ukrajinské průměrné vývozní ceny.

(171)

Komise proto dospěla k závěru, že pokud by opatření pozbyla platnosti, čínští vývozci by mohli vyvíjet značný cenový tlak na výrobní odvětví Unie.

(172)

V tomto ohledu Komise dále analyzovala tyto prvky: volnou kapacitu v ČLR, atraktivitu trhu Unie, vývoj v období po přezkumném šetření a dopad dovozu z ČLR, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(173)

Jak je popsáno ve 109. bodě odůvodnění, podle žadatele se odvětví bezešvých trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli v ČLR považuje za zdaleka největší na světě. Analýza trhu v žádosti určila 37 čínských závodů na ražení/poutnických stolic a 18 protlačovacích lisů s kapacitou 915 000 tun. Jen sedm největších čínských výrobců představovalo v období přezkumného šetření téměř 100 000 tun volné kapacity, což se téměř rovná objemu spotřeby v Unii.

(174)

Trh Unie byl i nadále pro vývoz bezešvých trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli velmi atraktivní destinací, o čemž svědčí velké objemy dovozu představující téměř 50 % podíl na trhu.

(175)

Kromě toho se Čína již potýkala s obchodními opatřeními na celém světě, což zvýšilo riziko přesměrování vývozu z ČLR na trh Unie.

(176)

Jeden z hlavních trhů, Spojené státy, je chráněn opatřeními uloženými na výrobek, který je předmětem přezkumu, což omezilo přístup čínských výrobců. Navíc existence antidumpingových opatření v Indii, konkrétně zaměřených na dovoz z Číny od září 2022, dále snížila počet vývozních destinací čínských vyvážejících výrobců.

(177)

Jak je uvedeno ve 127. bodě odůvodnění, vývoz z ČLR do Unie se podbízel průměrným cenám výrobního odvětví Unie přibližně o 51 %.

(178)

Vzhledem k tomu, že se výrobní odvětví Unie v období přezkumného šetření právě zotavilo z bouřlivého a hospodářsky obtížného období, včetně pandemie COVID-19, a utrpělo kumulované ztráty, bylo stále v nestabilní situaci. Je proto vysoce pravděpodobné, že opakovaný levný dumpingový dovoz z Číny ve významných objemech, který by se podbízel cenám Unie, by měl významný nepříznivý vliv na výkonnost výrobního odvětví Unie, zejména pokud jde o výrobu, objem prodeje a ceny, ziskovost a investiční potřeby, což by vedlo k obnovení podstatné újmy.

(179)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že neexistence opatření by pravděpodobně vedla ke značnému navýšení dumpingového dovozu z ČLR za ceny působící újmu. Proto by pravděpodobně došlo k obnovení podstatné újmy, což by vážně ohrozilo životaschopnost výrobního odvětví Unie.

(180)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(181)

Ačkoli antidumpingová opatření měla zmírňující účinek na objem dumpingového dovozu vstupujícího na trh Unie, jak je uvedeno ve 120. bodě odůvodnění, výrobní odvětví Unie zůstalo v nestabilní situaci, což dokládají negativní trendy týkající se ukazatelů újmy, jako je výroba, výrobní kapacita, zaměstnanost, peněžní tok a investice.

(182)

Pokud by opatření pozbyla platnosti, je pravděpodobné, že by příliv značného objemu dumpingového dovozu z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie další újmu. Lze očekávat, že tento příliv by způsobil, kromě jiného, ztrátu podílu na trhu Unie, pokles prodejních cen v Unii, nižší využití kapacity v Unii a celkově vážné zhoršení finanční situace výrobního odvětví Unie.

(183)

Komise tedy dospěla k závěru, že zachování platných antidumpingových opatření by bylo v zájmu výrobního odvětví Unie.

(184)

Komise se obrátila na všechny známé uživatele a dovozce, kteří nejsou ve spojení. Žádný uživatel ani dovozce, který není ve spojení, se nepřihlásil a nespolupracoval při tomto šetření poskytnutím odpovědi na dotazník. Vzhledem k nedostatečnému zájmu ze strany uživatelů a dovozců, kteří nejsou ve spojení, a jelikož neexistují žádné náznaky, že by se změnily závěry dosažené v předchozích šetřeních, se mělo za to, že zachování opatření není v rozporu se zájmem uživatelů a dovozců.

(185)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že pokud jde o zájem Unie, neexistují žádné přesvědčivé důvody, aby stávající opatření uložená na dovoz bezešvých trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli z ČLR nebyla zachována.

(186)

Ze závěrů Komise o přetrvání dumpingu a újmy a rovněž o zájmu Unie vyplývá, že antidumpingová opatření, která se vztahují na dovoz bezešvých trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli pocházejících z ČLR, by měla být zachována.

(187)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření kvůli rozdílu mezi celními sazbami je nutno přijmout zvláštní opatření, která zajistí uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Společnosti, na něž se vztahují individuální sazby antidumpingového cla, musí celním orgánům členských států předložit platnou obchodní fakturu. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 5 tohoto nařízení. Na dovoz, k němuž není taková faktura přiložena, by se mělo vztahovat antidumpingové clo platné pro „všechny ostatní společnosti“.

(188)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 5 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(189)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(190)

Individuální sazby antidumpingového cla stanovené v tomto nařízení pro jednotlivé společnosti jsou použitelné výhradně na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, pocházejícího z ČLR a vyrobeného uvedenými právnickými osobami. Na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“. Neměla by se na něj vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(191)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních sazeb antidumpingového cla. Tato žádost musí být zaslána Komisi (54). Žádost musí obsahovat veškeré relevantní informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dané společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude nařízení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(192)

Vývozce nebo výrobce, který nevyvážel dotčený výrobek do Unie v období, které bylo použito pro stanovení výše cla, jež se v současnosti vztahuje na jeho vývoz, může Komisi požádat, aby na něj byla uplatněna sazba antidumpingového cla pro spolupracující společnosti nezařazené do vzorku. Komise by měla takovéto žádosti vyhovět, pokud jsou splněny tři podmínky. Nový vyvážející výrobce by musel prokázat, že: i) nevyvážel dotčený výrobek do Unie během období, které bylo použito ke stanovení výše cla použitelného na jeho vývoz; ii) není ve spojení se společností, která tak činila a na kterou se tudíž vztahují antidumpingová cla, a iii) vyvážel dotčený výrobek posléze nebo se smluvně neodvolatelně zavázal k vývozu podstatného množství těchto výrobků do Unie.

(193)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (55), pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(194)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,