(EU) 2024/1449Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1449 ze dne 14. května 2024 o zřízení nástroje pro reformy a růst pro země západního Balkánu

1.   Tímto nařízením se zřizuje nástroj pro reformy a růst pro země západního Balkánu (dále jen „nástroj“).

Stanoví se jím cíle tohoto nástroje, jeho financování, rozpočet na období od roku 2024 do roku 2027, formy financování z prostředků Unie v jeho rámci a pravidla pro poskytování tohoto financování.

2.   Nástroj doplňuje nařízení (EU) 2021/1529 s cílem poskytovat zemím západního Balkánu podporu pro realizaci reforem souvisejících s EU, zejména inkluzivních a udržitelných sociálně-ekonomických reforem a reforem týkajících se základních zásad procesu rozšíření, a to v souladu s hodnotami Unie, jakož i investic za účelem provádění jejich programů reforem uvedených v kapitole III.

1.   Obecným cílem tohoto nástroje je:

2.   Specifickým cílem tohoto nástroje je:

1.   Spolupráce v rámci tohoto nástroje se zakládá na potřebách a prosazuje zásady účinnosti rozvoje, přičemž mezi tyto zásady patří odpovědnost zemí, které jsou příjemci podpory, za priority rozvoje, zaměření na jasné podmínky a hmatatelné výsledky, inkluzivní partnerství, transparentnost a vzájemná odpovědnost. Tato spolupráce je založena na účinném a efektivním přidělování a využívání zdrojů. Nástroj usiluje o zajištění náležité zeměpisné vyváženosti investičních projektů.

2.   Do oblasti působnosti tohoto nástroje nespadá poskytování makrofinanční pomoci.

3.   Podpora z tohoto nástroje je dodatečná a doplňuje podporu poskytovanou z jiných programů a nástrojů Unie. Činnosti způsobilé pro financování podle tohoto nařízení mohou obdržet podporu z jiných programů a nástrojů Unie, pokud tato podpora nepokrývá tutéž nákladovou položku a je zajištěn vhodný dohled a rozpočtová kontrola. Komise zajistí doplňkovost a součinnost mezi nástrojem a jinými programy Unie, aby se zabránilo zdvojování pomoci a dvojímu financování. Podpora poskytovaná podle tohoto nařízení a nařízení (EU) 2021/1529 se nesmí překrývat.

4.   Komise a členské státy v zájmu podpory doplňkovosti, soudržnosti a účinnosti svých opatření vzájemně spolupracují a usilují o to, aby se zabránilo zdvojování a zajistila se součinnost mezi pomocí podle tohoto nařízení a jinými formami pomoci, včetně integrovaných finančních balíčků skládajících se z financování jak vývozu, tak rozvoje poskytovaného Unií, členskými státy, třetími zeměmi, mnohostrannými a regionálními organizacemi a subjekty, jako jsou například mezinárodní organizace a příslušné mezinárodní finanční instituce, agentury a dárci ze zemí mimo Unii, v souladu se zavedenými zásadami pro posilování operativní koordinace v oblasti vnější pomoci, mimo jiné posílenou koordinací s členskými státy na místní úrovni. Tato koordinace na místní úrovni zahrnuje pravidelné a včasné konzultace a časté výměny informací po celou dobu provádění nástroje.

5.   Činnosti v rámci tohoto nástroje zohledňují a prosazují demokracii, lidská práva a rovnost žen a mužů, postupně dosahují souladu se sociálními, klimatickými a environmentálními normami Unie, v příslušných případech zohledňují zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se jí, snižování rizika katastrof, ochranu životního prostředí a zachování biologické rozmanitosti, a to případně i prostřednictvím posuzování dopadů na životní prostředí, podporují pokrok v dosahování cílů udržitelného rozvoje a prosazují integrované akce, které mohou vytvářet vedlejší přínosy a plnit více cílů soudržným způsobem. Tyto činnosti předcházejí vzniku uvízlých aktiv a řídí se zásadami „významně nepoškozovat“ a „nikoho neopomíjet“, jakož i strategií začleňování udržitelnosti, která je základem Zelené dohody pro Evropu.

6.   Země, které jsou příjemci podpory, a Komise zajistí, aby byly zohledňovány a prosazovány genderová rovnost, uplatňování hlediska genderové rovnosti a začleňování genderového hlediska v průběhu přípravy programů reforem a při provádění nástroje. Země, které jsou příjemci podpory, a Komise přijmou potřebná opatření k zamezení veškeré diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Komise podá zprávu o těchto opatřeních v rámci pravidelného podávání zpráv na základě akčních plánů pro rovnost žen a mužů.

7.   Tento nástroj nepodporuje činnosti a opatření, které jsou neslučitelné s plány zemí, které jsou příjemci podpory, v oblasti energetiky a klimatu, jejich vnitrostátně stanoveným příspěvkem podle Pařížské dohody a ambicí dosáhnout klimatické neutrality nejpozději do roku 2050, případně které podporují investice do fosilních paliv nebo mají významné nepříznivé účinky na životní prostředí, klima nebo biologickou rozmanitost.

8.   Komise v souladu se zásadou inkluzivního partnerství v příslušných případech usiluje o zajištění demokratické kontroly formou konzultací, které vláda země, která je příjemcem podpory, povede se svým parlamentem a s příslušnými zúčastněnými stranami, a které zahrnují i místní a regionální orgány, sociální partnery a občanskou společnost včetně zranitelných skupin a všech případných menšin a komunit, aby se tyto subjekty mohly podílet na utváření koncepce a provádění činností způsobilých pro financování v rámci nástroje a případně na souvisejících procesech monitorování, kontroly a hodnocení. Cílem těchto konzultací je odrážet pluralitu společnosti země, která je příjemcem podpory.

9.   Komise v úzké spolupráci s členskými státy a se zeměmi, které jsou příjemci podpory, zajišťuje plnění závazků Unie směřujících k větší transparentnosti a odpovědnosti při poskytování podpory, mimo jiné podporou zavádění a posilování systémů vnitřní kontroly a politik boje proti podvodům. Komise zveřejní informace o objemu a rozdělení podpory prostřednictvím srovnávacího přehledu uvedeného v článku 26. Země, které jsou příjemci podpory, zveřejňují aktuální údaje o konečných příjemcích, kteří dostávají finanční prostředky Unie na provádění reforem a investic v rámci tohoto nástroje, jak je popsáno v článku 22.

1.   Poskytnutí podpory z tohoto nástroje je podmíněno tím, že:

2.   Komise sleduje plnění podmínek stanovených v odstavci 1 před uvolněním finančních prostředků zemím, které jsou příjemci podpory, v rámci nástroje, včetně předběžného financování, a po celou dobu poskytování podpory v rámci nástroje, přičemž řádně zohlední rámec politiky rozšíření. Komise v rámci procesu monitorování rovněž přihlíží k příslušným doporučením mezinárodních subjektů, jako je Rada Evropy a její Benátská komise nebo Úřad pro demokratické instituce a lidská práva Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

3.   Pokud jde o podmínku pro poskytnutí podpory stanovenou v odst. 1 písm. b) tohoto článku, Komise v souladu s rozhodnutím 2010/427/EU náležitě přihlédne k úloze a příspěvku ESVČ.

4.   Komise může přijmout rozhodnutí, v němž dospěje k závěru, že některé z podmínek uvedených v odstavci 1 tohoto článku splněny nejsou, a zejména pozdržet uvolnění finančních prostředků uvedených v článku 21 bez ohledu na to, zda jsou splněny platební podmínky uvedené v článku 12.

1.   Prostředky, které mají být poskytnuty prostřednictvím tohoto nástroje podle odstavců 2 a 3, nepřekročí na období od roku 2024 do roku 2027 částku 6 miliard EUR.

2.   Finanční krytí pro provádění nástroje činí 2 miliardy EUR na období od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2027, přičemž prostředky jsou rozděleny následovně:

3.   V období od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2027 je k dispozici podpora ve formě úvěrů až do výše 4 miliard EUR. Tato částka není součástí částky záruky pro vnější činnost ve smyslu čl. 31 odst. 4 nařízení (EU) 2021/947.

4.   Komise stanoví počáteční orientační částku financování, která je k dispozici pro každou zemi, která je příjemcem podpory, v souladu s metodikou uvedenou v příloze. Částku stanoví v příslušném prováděcím rozhodnutí uvedeném v článku 15, přičemž ji vypočte na základě nejnovějších údajů dostupných ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost v souladu s článkem 33. Orientační částky se mohou v průběhu provádění nástroje změnit v souladu se zásadami stanovenými v článku 21.

5.   Podle článku 19 tohoto nařízení činí částka finančních prostředků poskytnutých prostřednictvím rámce WBIF podle článku 12 nařízení (EU) 2021/1529 nejméně 50 % celkové částky uvedené v odstavci 1 tohoto článku. Tento příspěvek zahrnuje celou částku nevratné finanční podpory uvedené v odst. 2 písm. a) tohoto článku po odečtení výše rezerv.

6.   Prostředky uvedené v odst. 2 písm. b) lze použít na technickou a administrativní pomoc při provádění tohoto nástroje, jako jsou přípravné akce, monitorování, kontrola, audit a hodnocení, které jsou nezbytné pro řízení tohoto nástroje a dosahování jeho cílů, zejména pokud jde o studie, setkání odborníků, školení, konzultace s orgány zemí, které jsou příjemci podpory, konference, konzultace se zúčastněnými stranami, včetně místních a regionálních orgánů a organizací občanské společnosti, informační a komunikační činnosti, včetně informačních akcí pro širokou veřejnost, a institucionální komunikaci politických priorit Unie, pokud souvisejí s cíli tohoto nařízení, na výdaje související se sítěmi IT zaměřenými na zpracování a výměnu informací, na nástroje informačních technologií na korporátní úrovni, jakož i na veškeré další výdaje v ústředí a v delegacích Unie na administrativní a koordinační podporu nezbytnou pro nástroj. Výdaje mohou pokrývat rovněž náklady na činnosti podporující transparentnost a na další činnosti, jako například kontrolu kvality a sledování projektů nebo programů na místě, a náklady na vzájemné poradenství a odborníky na posuzování a provádění reforem a investic.

1.   Nástroj se provádí v souladu s finančním nařízením, a to buď v rámci přímého, nebo nepřímého řízení s kterýmkoli ze subjektů uvedených v čl. 62 odst. 1 prvním pododstavci písm. c) uvedeného nařízení.

2.   Finanční prostředky Unie mohou být poskytnuty kteroukoli z forem stanovených ve finančním nařízení, zejména formou finanční pomoci, grantů, veřejných zakázek a operací kombinování zdrojů.

3.   V závislosti na požadované provozní a finanční způsobilosti může být pověřeným subjektem provádějícím operace kombinování zdrojů skupina Evropské investiční banky, mnohostranné evropské finanční instituce, jako je Evropská banka pro obnovu a rozvoj, dvoustranné evropské finanční instituce, jako jsou rozvojové banky, nebo Skupina Světové banky. Kde je to možné, mohou se nástroje účastnit i jiné mimoevropské mnohostranné finanční instituce prostřednictvím společných operací s evropskými finančními institucemi. Provádění operací kombinování zdrojů v rámci nástroje doplňují další formy finanční podpory od členských států nebo třetích stran.

1.   Účast na zadávacím řízení a na řízení o udělení grantů, jejichž předmětem jsou činnosti financované v rámci nástroje, je otevřena mezinárodním a regionálním organizacím a všem fyzickým osobám, které jsou státními příslušníky níže uvedených zemí nebo území, nebo právnickým osobám, které jsou v těchto zemích a na těchto územích skutečně usazeny:

2.   Reciproční přístup uvedený v odst. 1 písm. b) může být udělen na omezenou dobu alespoň jednoho roku, přizná-li země způsobilost za stejných podmínek subjektům z Unie a subjektům ze zemí způsobilých v rámci nástroje.

Komise rozhodne o přístupu na základě vzájemnosti po konzultaci s danou zemí, která je příjemcem podpory.

3.   Veškeré dodávky a materiály financované a pořízené v rámci tohoto nástroje musí pocházet z některé ze zemí uvedených v odst. 1 písm. a) a b), ledaže tyto dodávky a materiály nelze získat za přiměřených podmínek v žádné z těchto zemí. Kromě toho se použijí pravidla týkající se omezení stanovená v odstavci 6.

4.   Pravidla způsobilosti podle tohoto článku se nevztahují na fyzické osoby a ani jim nekladou omezení týkající se státní příslušnosti, pokud jsou tyto osoby zaměstnané způsobilým dodavatelem, poskytovatelem, zhotovitelem nebo případně subdodavatelem nebo jsou s nimi jinak smluvně vázány, s výjimkou případů, kdy jsou omezení týkající se státní příslušnosti založena na pravidlech stanovených v odstavci 6.

5.   U činností, které spolufinancuje subjekt nebo které jsou prováděny v rámci přímého řízení nebo nepřímého řízení společně se subjekty uvedenými v čl. 62 odst. 1 prvním pododstavci písm. c) finančního nařízení, se použijí rovněž pravidla platná pro dané subjekty. Tím nejsou dotčena omezení podle odstavce 6 tohoto článku, která musí být řádně zohledněna v dohodách uzavřených s těmito subjekty.

6.   Pravidla způsobilosti a pravidla týkající se původu dodávek a materiálů stanovená v odstavcích 1 a 3 a pravidla týkající se státní příslušnosti fyzických osob stanovená v odstavci 4 mohou být omezena s ohledem na státní příslušnost, zeměpisnou polohu nebo povahu právních subjektů účastnících se zadávacích řízení, jakož i na zeměpisný původ dodávek a materiálů, pokud:

7.   Uchazeči a zájemci z nezpůsobilých zemí mohou být přijati za způsobilé v případech naléhavosti nebo nedostupnosti služeb na trzích dotčených zemí či území nebo v jiných řádně odůvodněných případech, ve kterých by použití pravidel způsobilosti znemožňovalo nebo výrazně ztěžovalo uskutečnění činnosti.

1.   Komise uzavře s každou zemí, která je příjemcem podpory, dohodu o nástroji k provádění nástroje, která stanoví povinnosti a platební podmínky zemí, které jsou příjemci podpory, pro vyplácení finančních prostředků z nástroje.

2.   Tuto dohodu o nástroji doplní smlouvy o úvěru v souladu s článkem 17, které obsahují zvláštní ustanovení pro řízení a provádění financování poskytovaného ve formě úvěrů. Dohody o nástroji, včetně veškeré související dokumentace, se na žádost neprodleně zpřístupní současně Evropskému parlamentu a Radě.

3.   Financování bude zemím, které jsou příjemci podpory, poskytnuto až poté, co příslušné dohody o nástroji a platné smlouvy o úvěru vstoupí v platnost.

4.   Dohoda o nástroji a smlouvy o úvěru uzavřené s jednotlivými zeměmi, které jsou příjemci podpory, a dohody uzavřené s osobami nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, zajistí splnění povinností stanovených v článku 129 finančního nařízení.

5.   Dohoda o nástroji stanoví nezbytná podrobná ustanovení týkající se:

1.   Odchylně od čl. 12 odst. 4 finančního nařízení se nevyužité prostředky na závazky a na platby v rámci nástroje přenášejí automaticky a mohou být přiděleny na závazky a použity do 31. prosince následujícího rozpočtového roku. Přenesené částky se poprvé použijí v následujícím rozpočtovém roce.

2.   Komise předkládá Evropskému parlamentu a Radě informace o přenesených prostředcích na závazky, včetně příslušných částek, v souladu s čl. 12 odst. 6 finančního nařízení.

3.   Nad rámec pravidel stanovených v článku 15 finančního nařízení o opětovném poskytnutí prostředků se prostředky na závazky odpovídající objemu, v jakém bylo přidělení prostředků na závazek zrušeno v důsledku úplného či částečného neuskutečnění akce v rámci nástroje, opětovně poskytnou ve prospěch původní rozpočtové položky.

4.   Rozpočtové závazky na akce trvající déle než jeden rozpočtový rok mohou být rozděleny na roční splátky v průběhu několika let v souladu s čl. 112 odst. 2 finančního nařízení.

1.   Za účelem získání podpory v rámci nástroje předloží každá země, která je příjemcem podpory, Komisi program reforem na dobu trvání nástroje, který je založen na strukturálních reformách obsažených v nejnovějším programu hospodářských reforem a souvisejících společných politických pokynech dohodnutých v rámci hospodářského a finančního dialogu v květnu 2023, případně na jeho strategii růstu, rámci politiky rozšíření a hospodářském a investičním plánu pro západní Balkán.

2.   Programy reforem poskytují zastřešující rámec pro dosažení obecných a specifických cílů stanovených v článku 3 a stanoví reformy, které má země, která je příjemcem podpory, provést, jakož i investiční oblasti. Programy reforem zahrnují opatření pro provádění reforem v podobě komplexního a uceleného souboru opatření. V oblasti základních zásad procesu rozšíření, včetně právního státu, boje proti korupci včetně korupce na vysoké úrovni, základních práv a svobody projevu, programy reforem odrážejí posouzení obsažená v rámci politiky rozšíření.

3.   Programy reforem jsou v souladu s nejnovějším rámcem makroekonomické a fiskální politiky předloženým Komisi v rámci hospodářského a finančního dialogu s Unií.

4.   Programy reforem jsou v souladu s reformními prioritami stanovenými v souvislosti s cestou země, která je příjemcem podpory, k přistoupení a v dalších příslušných dokumentech, jako je dohoda o stabilizaci a přidružení, plán v oblasti energetiky a klimatu, vnitrostátně stanovený příspěvek podle Pařížské dohody a ambice dosáhnout klimatické neutrality nejpozději do roku 2050, a tyto priority podporují.

5.   Programy reforem dodržují obecné zásady stanovené v článku 4.

6.   Programy reforem jsou připravovány inkluzivním a transparentním způsobem a konzultovány se sociálními partnery a organizacemi občanské společnosti.

7.   Komise vyzve země, které jsou příjemci podpory, aby své programy reforem předložili do tří měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost. Jakmile Komise programy reforem obdrží, předá je Evropskému parlamentu a Radě.

8.   V případě, že přerozdělení podpory v rámci tohoto nástroje povede k tomu, že země, která je příjemcem podpory, obdrží dodatečnou podporu, vyzve Komise tuto zemi, aby do tří měsíců předložila pozměněný program reforem na zbývající dobu trvání nástroje. Komise před přijetím jakéhokoli rozhodnutí o přerozdělení podpory vyrozumí Evropský parlament a Radu.

1.   Nástroj poskytuje pobídky k provádění programu reforem každé země, která je příjemcem podpory, tím, že stanoví platební podmínky pro uvolnění finančních prostředků. Tyto platební podmínky se vztahují na finanční prostředky podle čl. 6 odst. 2 písm. a) a čl. 6 odst. 3 a mají podobu měřitelných kvalitativních nebo kvantitativních kroků. Tyto kroky odrážejí pokrok při provádění konkrétních sociálně-ekonomických reforem a reforem v oblasti základních zásad procesu rozšíření, které souvisejí s dosažením cílů nástroje stanovených v článku 3 v souladu s rámcem politiky rozšíření.

Splnění těchto platebních podmínek vede k úplnému nebo částečnému uvolnění finančních prostředků v závislosti na míře jejich splnění.

2.   Pokud jde o financování prováděné prostřednictvím finančních prostředků uvedených v článku 19, představuje splnění platebních podmínek uvedených v odstavci 1 tohoto článku předběžné ověření. Finanční prostředky se vyplácejí po obdržení žádosti o platbu od správců společného fondu zřízeného prostřednictvím rámce WBIF pro přijímání příspěvků dárců.

3.   Makrofinanční stabilita, řádné řízení veřejných financí, transparentnost a dohled nad rozpočtem jsou obecné podmínky pro platby, které musí být splněny, aby mohlo dojít k uvolnění finančních prostředků.

4.   Finanční prostředky v rámci nástroje nepodporují činnosti nebo opatření, které brání provádění mírových dohod v regionu.

1.   Programy reforem stanoví zejména následující odůvodněné a doložené prvky:

2.   Programy reforem jsou založeny na výsledcích a obsahují ukazatele pro hodnocení pokroku s ohledem na dosažení obecných a specifických cílů uvedených v článku 3. Tyto ukazatele ve vhodných a relevantních případech vycházejí z mezinárodně dohodnutých ukazatelů a z již dostupných ukazatelů týkajících se politik zemí, které jsou příjemci podpory. Ukazatele jsou rovněž v co největší míře v souladu s klíčovými podnikovými ukazateli obsaženými ve výsledkovém rámci pomoci z NPP III, v rámci pro měření výsledků činnosti fondu EFSD+ a v rámci WBIF.

1.   Komise bez zbytečného odkladu posoudí význam, komplexnost a vhodnost programu reforem jednotlivých zemí, které jsou příjemci podpory, případně změnu tohoto programu. Při provádění posouzení jedná Komise v úzké spolupráci s danou zemí a může vznést připomínky, vyžádat si doplňující informace nebo danou zemi požádat o přezkum či změnu jejího programu reforem.

2.   Pokud jde o cíl stanovený v čl. 13 odst. 1 písm. j) tohoto nařízení, Komise v souladu s rozhodnutím 2010/427/EU náležitě přihlédne k úloze a příspěvku ESVČ.

3.   Při posuzování programů reforem zohlední Komise příslušné dostupné analytické informace o zemi, která je příjemcem podpory, včetně její makroekonomické situace a udržitelnosti jeho dluhu, odůvodnění a prvky poskytnuté touto zemí podle článku 13, a případně další relevantní informace, jako jsou informace uvedené v článku 11.

4.   Ve svém posouzení Komise zohlední zejména tato kritéria:

5.   Pro účely posouzení programů reforem předložených zemí, která je příjemcem podpory, mohou být Komisi nápomocni nezávislí odborníci.

1.   V případě kladného posouzení Komise prostřednictvím prováděcího rozhodnutí schválí program reforem předložený zemí, která je příjemcem podpory, v souladu s článkem 14, nebo případně pozměněné programy předložené v souladu s článkem 16. Uvedené prováděcí rozhodnutí se přijímá přezkumným postupem podle článku 31.

2.   Prováděcí rozhodnutí Komise stanoví reformy, které má daná země provést, investiční oblasti, jež je třeba podporovat, a platební podmínky vyplývající z programu reforem, včetně orientačního harmonogramu.

3.   Prováděcí rozhodnutí Komise rovněž stanoví:

1.   Pokud nebude země, která je příjemcem podpory, v důsledku objektivních okolností nadále schopna zčásti nebo zcela splnit program reforem včetně příslušných platebních podmínek, může navrhnout pozměněný program reforem. V takovém případě může tato země podat Komisi odůvodněnou žádost o změnu jejího prováděcího rozhodnutí uvedeného v čl. 15 odst. 1.

2.   Komise může prováděcí rozhodnutí změnit, zejména s cílem zohlednit změnu dostupných částek v souladu se zásadami podle článku 21.

3.   Pokud se Komise domnívá, že důvody předložené zemí, která je příjemcem podpory, změnu jejího programu reforem ospravedlňují, posoudí pozměněný program v souladu s článkem 14 a bez zbytečného odkladu může prováděcí rozhodnutí uvedené v čl. 15 odst. 1 změnit.

4.   V rámci změny může Komise přijmout harmonogramy platebních podmínek až do roku 2028. Tím není dotčena konečná lhůta stanovená v čl. 21 odst. 9.

1.   Za účelem financování podpory v rámci nástroje ve formě úvěrů je Komise zmocněna jménem Unie vypůjčit si potřebné finanční prostředky na kapitálových trzích nebo od finančních institucí v souladu s článkem 220a finančního nařízení.

2.   Odchylně od čl. 220 odst. 4 finančního nařízení mohou být výplaty úvěru prováděny prostřednictvím rámce WBIF jménem země, která je příjemcem podpory. Částky získané zpět se převedou této zemi.

3.   Komise uzavře se zemí, která je příjemcem podpory, smlouvu o úvěru. Smlouva o úvěru stanoví maximální výši úvěru, dobu dostupnosti a podrobné podmínky podpory v rámci nástroje ve formě půjček. Maximální doba trvání úvěrů je 40 let od data podpisu smlouvy o úvěru.

Doplněním a odchylně od čl. 220 odst. 5 finančního nařízení musí smlouva o úvěru obsahovat výši předběžného financování a pravidla pro zúčtování předběžného financování.

Pokud jde o částky úvěrů realizovaných prostřednictvím rámce WBIF, smlouva o úvěru rovněž:

4.   Smlouva o úvěru se na žádost zpřístupní Evropskému parlamentu a Radě.

1.   Podle čl. 211 odst. 1 finančního nařízení se po zpřístupnění jakýchkoli finančních prostředků podle čl. 6 odst. 3 tohoto nařízení vytvoří rezerva na úvěry podle tohoto nařízení ve výši 9 %. Tvorba rezerv probíhá z finančního krytí uvedeného v čl. 6 odst. 2 písm. a) tohoto nařízení.

Rozpočtové závazky na tvorbu rezerv budou přijaty do 31. prosince 2027. Odchylně od čl. 211 odst. 2 poslední věty finančního nařízení se tvorba rezerv provádí postupně a celá částka bude vytvořena nejpozději při úplném vyplacení úvěrů.

2.   Tvorba rezerv probíhá prostřednictvím vkladů do společného rezervního fondu prostřednictvím zvláštní rozpočtové položky a bude použita jako součást rezerv na zvládání podobných rizik. Míra tvorby rezerv se přezkoumává přinejmenším každý rok od 24. května 2024.

3.   Komise je zmocněna přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 30 za účelem změny míry tvorby rezerv při použití kritérií stanovených v čl. 211 odst. 2 finančního nařízení.

1.   Aby bylo možné těžit z finanční podpory Unie, která má přilákat další investice, budou investice do infrastruktury podporující programy reforem prováděny prostřednictvím rámce WBIF.

2.   Prováděcí rozhodnutí Komise uvedené v článku 15 stanoví výši finančních prostředků, které mají být poskytnuty k využití v rámci WBIF.

3.   Komise bude předkládat příslušné návrhy na investiční projekty nebo programy ke stanovisku provozní rady WBIF uvedené v čl. 35 odst. 8 nařízení (EU) 2021/947 po přijetí rozhodnutí uvedeného v čl. 21 odst. 3 tohoto nařízení.

4.   Alespoň 37 % nevratné finanční podpory poskytnuté prostřednictvím rámce WBIF bude odpovídat cílům v oblasti klimatu.

5.   Financování v rámci nástroje poskytnuté z finančního krytí uvedeného v čl. 6 odst. 2 písm. a) bude po odečtení výše rezerv prováděno formou nepřímého řízení s ohledem na seznam investic a bude postupně poskytováno prostřednictvím příspěvků vyplácených do společného fondu zřízeného v rámci WBIF pro přijímání příspěvků dárců.

6.   Toto financování nebude dostupné pro investice podporované ze společného fondu, dokud nebude přijato rozhodnutí uvedené v čl. 21 odst. 3.

7.   Financování v rámci nástroje poskytnuté z úvěrů uvedených v čl. 6 odst. 5 tohoto nařízení bude zpřístupněno prostřednictvím rámce WBIF v rámci smlouvy o úvěru mezi Komisí a zeměmi, které jsou příjemci podpory, v souladu s čl. 17 odst. 2 tohoto nařízení. Dohromady pro všechny smlouvy o úvěru platí, že Komisi může být každý rok podáno nejvýše dvanáct žádostí o vyplacení podpory od správců společného fondu uvedených v čl. 12 odst. 2 tohoto nařízení. Investiční projekty a programy mohou obdržet podporu ze dvou zdrojů financování uvedených v odstavcích 2 a 3 čl. 6 tohoto nařízení, jakož i z jiných programů a nástrojů Unie, pouze pokud je tato podpora z různých zdrojů, programů a nástrojů doplňková a pokud nepokrývá tutéž nákladovou položku. Komise předloží u každého investičního projektu nebo programu operační radě WBIF posouzení, a to i posouzení týkající se součinnosti a doplňkovosti s jinými programy Unie, zejména s podporou poskytovanou podle nařízení (EU) 2021/1529, s cílem zabránit zdvojení pomoci a dvojímu financování.

1.   Země, která je příjemcem podpory, může poté, co Komisi předloží program reforem, požádat o uvolnění předběžného financování ve výši až 7 % celkové částky předpokládané v rámci tohoto nástroje v souladu s čl. 6 odst. 4.

2.   Komise může uvolnit požadované předběžné financování po přijetí prováděcího rozhodnutí uvedeného v článku 15 a poté, co vstoupí v platnost dohoda o nástroji uvedená v článku 9 a smlouva o úvěru uvedená v článku 17. Finanční prostředky budou uvolněny v souladu s čl. 21 odst. 3 první větou a s výhradou dodržení podmínek stanovených v článku 5.

3.   Komise rozhodne o časovém rámci pro vyplacení předběžného financování, které může být vyplaceno v jedné nebo více tranších.

1.   Země, která je příjemcem podpory, dvakrát ročně předloží řádně odůvodněnou žádost o uvolnění finančních prostředků v případě splnění platebních podmínek souvisejících s kvantitativními a kvalitativními kroky stanovenými v programech reforem.

2.   Komise bez zbytečného odkladu posoudí, zda země, která je příjemcem podpory, splnila podmínky stanovené v článku 5 a zásady financování stanovené v čl. 12 odst. 3 a zda uspokojivě splnila platební podmínky stanovené v prováděcím rozhodnutí Komise uvedeném v čl. 15 odst. 1. Uspokojivé splnění těchto platebních podmínek předpokládá, že země, která je příjemcem podpory, nezvrátila opatření týkající se týchž reforem, jejichž uspokojivého splnění dosáhl v předchozích rozhodnutích. Komisi mohou být nápomocni odborníci, včetně odborníků z členských států.

3.   Pokud Komise provede kladné posouzení uspokojivého splnění všech příslušných podmínek, přijme bez zbytečného odkladu rozhodnutí povolující uvolnění finančních prostředků odpovídajících těmto podmínkám. Toto rozhodnutí v souladu s čl. 6 odst. 5 stanoví výši finančních prostředků, která bude poskytnuta jako finanční pomoc směřující přímo do státních pokladen zemí, které jsou příjemci podpory, a částku, která bude uvolněna prostřednictvím rámce WBIF. Pokud jde o tyto částky, rozhodnutí ustanovuje podmínku uvedenou v článku 12 pro výši finančních prostředků, která bude poskytnuta jako finanční pomoc směřující přímo do státních pokladen těchto zemí, a předběžné ověření uvedené v článku 12 pro částku, která bude uvolněna prostřednictvím rámce WBIF.

4.   Pokud Komise provede záporné posouzení splnění jakýchkoli podmínek podle předběžného harmonogramu, bude uvolnění finančních prostředků odpovídajících těmto podmínkám zadrženo. Zadržené částky budou uvolněny až poté, co země, která je příjemcem podpory, v rámci následné žádosti o uvolnění finančních prostředků řádně odůvodní, že přijala nezbytná opatření k zajištění uspokojivého splnění odpovídajících podmínek.

5.   Pokud Komise dospěje k závěru, že země, která je příjemcem podpory, nepřijala nezbytná opatření ve lhůtě 12 měsíců od počátečního záporného posouzení uvedeného v odstavci 4, sníží částku nevratné finanční podpory a úvěru poměrně k části odpovídající příslušným platebním podmínkám. Během prvního roku provádění platí lhůta v délce 24 měsíců, která se počítá od počátečního záporného posouzení uvedeného v odstavci 4. Daná země může předložit své připomínky do dvou měsíců od doby, kdy jí Komise sdělí své závěry.

6.   Úroky z jakékoli částky odpovídající platebním podmínkám nesplněným do 31. prosince 2028 nenáleží zemím, které jsou příjemci podpory, a jsou zrušeny nebo se případně vyškrtnou z dostupné částky úvěrové podpory.

7.   Komise může snížit částku nevratné finanční podpory, a to i započtením v souladu s článkem 102 finančního nařízení, nebo úvěru v případě zjištěných případů nesrovnalostí, podvodů, korupce a střetů zájmů poškozujících nebo ohrožujících finanční zájmy Unie, které země, která je příjemcem podpory nenapravila, nebo vážných obav v souvislosti s nimi, nebo v případě závažného porušení povinností vyplývajících z dohod o nástroji nebo ze smluv o úvěru, a to i na základě informací poskytnutých úřadem OLAF nebo na základě zpráv Účetního dvora. Komise před přijetím jakéhokoli rozhodnutí o tomto snížení vyrozumí Evropský parlament a Radu.

8.   Komise může rozhodnout, že přerozdělí jakoukoli částku sníženou podle odstavců 6 nebo 7 tohoto článku mezi ostatní země, které jsou příjemci podpory, tím, že změní prováděcí rozhodnutí uvedená v článku 15.

9.   Pokud jde o část finančních prostředků z nástroje vyplacených jako finanční pomoc směřující přímo do státních pokladen zemí, které jsou příjemci podpory, odchylně od čl. 116 odst. 2 finančního nařízení, začíná platební lhůta uvedená v čl. 116 odst. 1 písm. a) finančního nařízení běžet ode dne sdělení rozhodnutí, jímž se povoluje vyplacení prostředků zemi, která je příjemcem podpory, podle odstavce 3 tohoto článku.

10.   Ustanovení čl. 116 odst. 5 finančního nařízení se nepoužije na platby uskutečněné jako finanční pomoc směřující přímo do státních pokladen zemí, které jsou příjemci podpory, podle tohoto článku a článku 23 tohoto nařízení.

11.   Platby nevratné finanční podpory a úvěrů podle tohoto článku se uskuteční v souladu s rozpočtovými příděly, jak jsou stanoveny v rámci ročního rozpočtového procesu, respektive v závislosti na dostupných finančních prostředcích. Finanční prostředky se vyplácejí ve splátkách. Splátka může být vyplacena v jedné nebo více tranších.

12.   Částka poskytnutá jako finanční pomoc směřující přímo do státních pokladen zemí, které jsou příjemci podpory, se vyplácí na základě rozhodnutí uvedeného v odstavci 3 v souladu se smlouvou o úvěru.

13.   Platba podpory v jakékoli výši formou úvěrů, ať už směřující přímo do státních pokladen zemí, které jsou příjemci podpory, nebo prostřednictvím rámce WBIF, vyžaduje, aby daná země předložila žádost o platbu v podobě stanovené ve smlouvě o úvěru.

14.   Částka poskytnutá prostřednictvím rámce WBIF se vyplácí na základě rozhodnutí uvedeného v odstavci 3 po podání žádosti o platbu uvedené v odstavci 13 a po obdržení žádosti o platbu od správců společného fondu zřízeného v rámci WBIF pro přijímání příspěvků dárců.

1.   Země, které jsou příjemci podpory, zveřejňují aktuální údaje o konečných příjemcích, kteří v období čtyř let dostávají finanční prostředky přesahující kumulativně ekvivalent 50 000 EUR na provádění reforem a investic v rámci tohoto nástroje.

2.   V případě konečných příjemců uvedených v odstavci 1 se s náležitým zřetelem k požadavkům na důvěrnost a bezpečnost informací, a zejména na ochranu osobních údajů, zveřejní na internetových stránkách ve strojově čitelném formátu v pořadí podle celkové výše obdržených finančních prostředků tyto informace:

3.   Informace uvedené v odstavci 2 se nezveřejní, pokud by zveřejněním mohla být ohrožena práva a svobody dotčených konečných příjemců nebo by mohly být vážně poškozeny jejich obchodní zájmy. Tyto informace jsou zpřístupněny Komisi.

4.   Země, které jsou příjemci podpory, předávají Komisi nejméně jednou ročně údaje o konečných příjemcích uvedených v odstavci 1 tohoto článku, a to elektronicky ve strojově čitelném formátu, který bude vymezen v dohodě o nástroji podle čl. 9 odst. 5 písm. k).

1.   Při provádění nástroje přijmou Komise a země, které jsou příjemci podpory, veškerá vhodná opatření na ochranu finančních zájmů Unie, přičemž zohlední zásadu proporcionality a konkrétní podmínky, za nichž bude nástroj fungovat, podmínky stanovené v čl. 5 odst. 1 a podmínky stanovené ve zvláštních dohodách o nástroji, zejména pokud jde o předcházení podvodům, korupci, střetu zájmů a nesrovnalostem, jejich odhalování a nápravu, jakož i vyšetřování a stíhání trestných činů s dopadem na finanční prostředky poskytované v rámci nástroje. Každá země, která je příjemcem podpory, se zavazuje k pokroku směrem k účinným a efektivním řídicím a kontrolním systémům a zajistí, aby bylo možno získat zpět neoprávněně vyplacené nebo nesprávně použité částky.

2.   Dohoda o nástroji stanoví následující povinnosti zemí, které jsou příjemci podpory:

3.   Dohoda o nástroji rovněž stanoví právo Komise poměrně snížit podporu poskytovanou v rámci tohoto nástroje a získat zpět jakoukoli částku vynaloženou na splnění cílů tohoto nástroje nebo požádat o předčasné splacení úvěru v případech nesrovnalostí, podvodů, korupce a střetů zájmů poškozujících nebo ohrožujících finanční zájmy Unie, které nebyly zemí, která je příjemcem podpory, napraveny, nebo v případě závažného porušení povinnosti vyplývající z těchto dohod. Při rozhodování o výši zpětného získání prostředků, snížení nebo předčasného splacení dodržuje Komise zásadu proporcionality a přihlíží k závažnosti podvodu, korupce nebo střetu zájmů poškozujících nebo ohrožujících finanční zájmy Unie či k závažnosti porušení povinnosti. Země, která je příjemcem podpory, dostane příležitost předložit své připomínky před tím, než se provede snížení nebo než je požádáno o předčasné splacení.

4.   Osoby a subjekty vynakládající finanční prostředky v rámci nástroje neprodleně oznámí veškerá podezření na podvody, korupci, střet zájmů a nesrovnalosti poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie Komisi a úřadu OLAF.

1.   Pokud jde o část finančních prostředků z nástroje poskytnutých jako finanční pomoc, Komise se pro účely kontroly veřejných výdajů spoléhá na auditní orgány v každé zemi, která je příjemcem podpory. V příslušných případech se zapojí i koordinační služby pro boj proti podvodům jednotlivých zemí, které jsou příjemci podpory, zavedených v rámci nástroje předvstupní pomoci. Podle potřeby se Komise rovněž spoléhá na další demokratickou kontrolu podle čl. 4 odst. 8.

Programy reforem upřednostní v prvních letech provádění reformy týkající se kapitoly jednání 32, zejména v oblasti řízení veřejných financí a vnitřní kontroly, jakož i boje proti korupci, dále kapitol 23 a 24, zvláště pokud jde o soudnictví, korupci a organizovanou trestnou činnost, a kapitoly 8, především v oblasti kontroly státní podpory.

2.   Země, které jsou příjemci podpory, neprodleně oznámí Komisi veškeré nesrovnalosti, včetně podvodů, které se staly předmětem prvotního odhalení ve správním nebo soudním řízení, a průběžně ji informuje o vývoji správních a právních řízení v souvislosti s těmito nesrovnalostmi. Tato hlášení se podávají elektronicky za použití systému pro řízení nesrovnalostí zřízeného Komisí.

3.   Subjekty uvedené v odstavci 1 udržují pravidelný dialog s Účetním dvorem, úřadem OLAF a případně s Úřadem evropského veřejného žalobce.

4.   Komise může provádět podrobné přezkumy systémů s ohledem na plnění rozpočtu zemí, které jsou příjemci podpory, na základě posouzení rizik a dialogu s auditními orgány a vydávat doporučení ke zlepšení těchto systémů.

5.   Komise může přijímat doporučení zemí, které jsou příjemci podpory, ve všech případech, kdy příslušné orgány podle jejího názoru nepřijaly nezbytná opatření k prevenci, odhalování a nápravě podvodů, korupce, střetu zájmů a nesrovnalostí, které ovlivnily řádné finanční řízení výdajů financovaných v rámci nástroje, případně existuje závažné riziko, že by ho ovlivnit mohly, a ve všech případech, kdy zjistí nedostatky ovlivňující koncepci a fungování kontrolního systému zavedeného těmito orgány. Daná země tato doporučení provede nebo poskytne odůvodnění, proč tak neučinil.

1.   Komise sleduje provádění nástroje a měří dosažení cílů stanovených v článku 3. Monitorování provádění probíhá cíleně a je přiměřené vzhledem k činnostem prováděným v rámci nástroje. Očekává se, že ukazatele uvedené v čl. 13 odst. 2 přispějí k monitorování nástroje ze strany Komise.

2.   Dohoda o nástroji uvedená v článku 9 stanoví pravidla a podmínky, za nichž mají země, které jsou příjemci podpory, podávat zprávy Komisi pro účely odstavce 1 tohoto článku.

3.   Komise předkládá Evropskému parlamentu a Radě výroční zprávu o pokroku při plnění cílů tohoto nařízení. Tato výroční zpráva se zabývá rovněž tím, zda nástroj působí v součinnosti s jinými programy Unie a zda se s nimi doplňuje, zejména s podporou poskytovanou podle nařízení (EU) 2021/1529, s cílem zabránit zdvojení pomoci a dvojímu financování. Výroční zpráva je dvakrát ročně doplněna prezentacemi o aktuálním stavu provádění nástroje.

4.   Komise poskytuje výroční zprávu uvedenou v odstavci 3 výboru uvedenému v článku 31.

1.   Komise vytvoří srovnávací přehled výsledků nástroje (dále jen „srovnávací přehled“), který bude zachycovat pokrok v provádění programů reforem zemí, které jsou příjemci podpory.

2.   Komisi je svěřena pravomoc přijmout v souladu s článkem 30 akt v přenesené pravomoci, jímž doplní toto nařízení stanovením podrobných prvků srovnávacího přehledu s cílem zachytit pokrok při provádění nástroje podle odstavce 1 tohoto článku.

3.   Srovnávací přehled je funkčně použitelný od 1. ledna 2025 a Komise jej dvakrát ročně aktualizuje. Srovnávací přehled se zveřejňuje na internetu.

1.   Komise po 31. prosinci 2027, nejpozději však do 31. prosince 2031, provede nezávislé hodnocení tohoto nařízení ex post. Toto hodnocení ex post posoudí příspěvek Unie k dosažení cílů tohoto nařízení.

2.   Toto hodnocení ex post využívá zásady osvědčených postupů Výboru pro rozvojovou pomoc OECD a jeho účelem je stanovit, zda byly splněny dané cíle, a navrhnout doporučení pro zlepšení budoucích akcí.

3.   Komise sdělí poznatky a závěry hodnocení ex post spolu se svými připomínkami a navazujícími opatřeními Evropskému parlamentu, Radě a členským státům. Toto hodnocení ex post může být na žádost Evropského parlamentu, Rady nebo členských států projednáno. Výsledky slouží jako podklad při přípravě budoucích programů a akcí a při přidělování zdrojů. Toto hodnocení ex post a navazující opatření se zveřejní.

4.   Komise do procesu hodnocení financování z prostředků Unie podle tohoto nařízení ve vhodném rozsahu zapojí všechny relevantní zúčastněné strany, včetně příjemců, sociálních partnerů, organizací občanské společnosti a regionálních a místních orgánů, a ve vhodných případech může usilovat o provedení společných hodnocení s členskými státy a jinými partnery s úzkým zapojením zemí, které jsou příjemci podpory.

1.   Komise pořádá alespoň dvakrát ročně dialog s příslušnými výbory Evropského parlamentu. Před každým dialogem Komise předloží Evropskému parlamentu písemné informace týkající se:

2.   Dialog uvedený v odstavci 1 může probíhat souběžně s geopolitickým dialogem na vysoké úrovni o NPP III, což umožní se náležitě věnovat jejich součinnosti a doplňkovosti.

3.   Komise veškerá stanoviska vyjádřená v rámci dialogu o nástroji pro reformy a růst pro země západního Balkánu zohlední, a to včetně případných usnesení Evropského parlamentu.

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článcích 18 a 26 je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článcích 18 a 26 je svěřena Komisi na dobu pěti let od data vstupu tohoto nařízení v platnost. Komise vypracuje zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament ani Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článcích 18 a 26 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti žádných již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 18 a 26 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě jednoho měsíce ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o jeden měsíc.

1.   Komisi je nápomocen výbor zřízený nařízením (EU) 2021/1529. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.   Pokud v případě prováděcích aktů uvedených v čl. 15 odst. 1 a v čl. 16 odst. 2 výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

1.   K zajištění viditelnosti financování z prostředků Unie provádí Komise komunikační činnosti pro finanční podporu plánovanou v programech reforem, mimo jiné prostřednictvím společných komunikačních činností se zeměmi, které jsou příjemci podpory. Komise případně zajistí, aby podpora v rámci tohoto nástroje byla uznána a bylo o ní informováno prostřednictvím prohlášení o financování. Akce financované prostřednictvím nástroje se provádějí v souladu s požadavky na komunikaci a viditelnost u vnějších akcí financovaných Unií a dalšími příslušnými pokyny.

2.   Příjemci finančních prostředků Unie aktivně uvádějí původ těchto prostředků a zajišťují jejich viditelnost, případně i vyobrazením loga Unie a uvedením vhodného prohlášení o financování ve znění „financováno Evropskou unií“, zejména při propagaci akcí a jejich výsledků, tím, že poskytují, ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám, včetně sdělovacích prostředků a veřejnosti.

3.   Informování, komunikace a propagace probíhají v přístupném formátu.