(EU) 2024/1321Prováděcí nařízení Komise (EU) 2024/1321 ze dne 8. května 2024, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2018/2067, pokud jde o ověřování údajů a akreditaci ověřovatelů

1.   V souladu s požadavky podmíněnosti podle článku 22a nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/331 ověřovatel zkontroluje provádění doporučení z energetických auditů nebo certifikovaných systémů hospodaření s energií podle čl. 22a odst. 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/331 a potvrdí, že provádění těchto doporučení bylo dokončeno.

2.   Aby ověřovatel mohl potvrdit dokončení provádění doporučení, jak je uvedeno v odstavci 1, ověřovatel zkontroluje, zda:

a)	byl dodržen, dostatečně zdokumentován a řádně zachován postup provádění doporučení uvedených v čl. 22a odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci 2019/331;

b)	provozovatel k provedení doporučení přijal konkrétní opatření;

c)	existují důkazy o dokončení provádění, včetně toho, zda byla tato doporučení označena jako dokončená v rámci postupu uvedeného v písmenu a) tohoto odstavce.

1.   Pokud provádění doporučení uvedených v článku 17a tohoto nařízení dokončeno nebylo, ověřovatel posoudí důkazy provozovatele a zkontroluje, zda:

a)	doporučení v oblasti energetické účinnosti uvedená v čl. 22a odst. 1 druhém pododstavci písm. f) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/331 nebyla vydána v prvních čtyřech letech základního období;

b)	by provedení doporučení nevedlo k úsporám energie v rámci systémových hranic průmyslového procesu prováděného v zařízení;

c)	doba návratnosti uvedená v čl. 22a odst. 1 druhém pododstavci písm. a) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/331 přesahuje tři roky;

d)	provozní podmínky specifické pro dané zařízení, včetně plánovaných nebo neplánovaných období údržby, pro které byla stanovena doba návratnosti, dosud nenastaly;

e)	investiční náklady na doporučení překračují prahové hodnoty uvedené v čl. 22a odst. 1 druhém pododstavci písm. b) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/331;

f)	byla během příslušného základního období nebo po něm provedena další opatření, která vedla ke snížením emisí skleníkových plynů rovnocenným snížením doporučeným ve zprávě o energetickém auditu nebo v certifikovaném systému hospodaření s energií pro dané zařízení.

2.   Není-li doba návratnosti uvedená v čl. 22a odst. 1 druhém pododstavci písm. a) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/331 uvedena ve zprávě o energetickém auditu, certifikovaném systému hospodaření s energií nebo v čestném prohlášení energetického auditora, ověřovatel zkontroluje:

a)	platnost informací použitých ke stanovení doby návratnosti;

b)	správné použití metody použité ke stanovení doby návratnosti.

3.   Pro účely posouzení provádění opatření uvedených v odst. 1 písm. f) ověřovatel zkontroluje a potvrdí, zda:

a)	provozovatel provedl alternativní opatření a zda bylo provádění těchto opatření dokončeno;

b)	bylo dosaženo rovnocenných snížení emisí skleníkových plynů uvedených v odst. 1 písm. f).“

1.   Odchylně od čl. 21 odst. 1 může ověřovatel rozhodnout, že provede virtuální prohlídku na místě za účelem ověření výkazu provozovatele letadel v jiných případech, než na které se vztahuje článek 34a. Rozhodnutí ověřovatele provést virtuální prohlídku na místě závisí na výsledku analýzy rizik a určení, že ověřovatel má ke všem relevantním údajům přístup na dálku. O svém rozhodnutí provést virtuální prohlídku na místě ověřovatel bez zbytečného odkladu informuje provozovatele letadel.

2.   Ověřovatel přijme opatření ke snížení ověřovacího rizika na přijatelnou úroveň, aby tak získal přiměřené ujištění, že výkaz provozovatele letadel neobsahuje závažné nepřesnosti.

3.   V jiných případech, než na které se vztahuje článek 34a, provede ověřovatel vždy fyzickou prohlídku na místě ve všech těchto situacích:

a)	když ověřovatel ověřuje výkaz emisí provozovatele letadel poprvé;

b)	pokud ověřovatel neprovedl fyzickou prohlídku na místě ve dvou vykazovaných obdobích bezprostředně předcházejících stávajícímu vykazovanému období;

c)	pokud během vykazovaného období došlo k podstatným úpravám plánu pro monitorování včetně úprav podle čl. 15 odst. 4 prováděcího nařízení (EU) 2018/2066;

d)	pokud je za předchozí vykazované období údaj o stavu shody v registru Unie uvedený v tabulce XIV-I přílohy XIII nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1122 (*2) jiný než symbol A.

4.   Odst. 3 písm. d) se nepoužije, pokud je provozovatel letadel způsobilý pro zjednodušené ověření v souladu s čl. 33 odst. 2.“

1.   Ověřený výkaz regulovaného subjektu musí být pro uživatele spolehlivý. Věrně znázorňuje to, co tvrdí, že znázorňuje, nebo o čem lze přiměřeně předpokládat, že znázorňuje.

2.   Postup ověřování výkazu regulovaného subjektu je účinným a spolehlivým nástrojem podporujícím postupy zabezpečení kvality a kontroly kvality a zároveň poskytuje informace, na jejichž základě může regulovaný subjekt jednat tak, aby při monitorování a vykazování emisí zlepšil svou výkonnost.

1.   Ověřovatel provádí ověření a činnosti vyžadované touto kapitolou s cílem předložit ověřovací zprávu, z níž vyplývá přiměřené ujištění, že výkaz regulovaného subjektu neobsahuje závažné nepřesnosti.

2.   Ověřovatel si při plánování a provádění ověření zachovává profesní skepsi, která připouští, že mohou existovat okolnosti způsobující, že informace ve výkazu regulovaného subjektu obsahují závažné nepřesnosti.

3.   Ověřovatel musí ověření provádět ve veřejném zájmu a být nezávislý na regulovaném subjektu a příslušných orgánech odpovědných za směrnici 2003/87/ES.

4.   Během ověřování ověřovatel posoudí, zda:

a)	je výkaz regulovaného subjektu úplný a splňuje požadavky stanovené v přílohách X a Xb prováděcího nařízení (EU) 2018/2066;

b)	regulovaný subjekt jednal v souladu s požadavky povolení k vypouštění emisí skleníkových plynů a plánem pro monitorování schváleným příslušným orgánem;

c)	údaje ve výkazu regulovaného subjektu neobsahují závažné nepřesnosti;

d)	lze předložit informace, které dokládají tok dat regulovaného subjektu, kontrolní systém a související postupy, jejichž cílem je zlepšit výkonnost regulovaného subjektu při monitorování a vykazování.

Pro účely prvního pododstavce písm. c) ověřovatel získá od regulovaného subjektu jasné a objektivní důkazy, které prokáží vykázané souhrnné emise s přihlédnutím ke všem ostatním informacím uvedeným ve výkazu regulovaného subjektu.

5.   Ověřovatel oznámí regulovanému subjektu, aby od příslušného orgánu získal nezbytné schválení, pokud:

a)	příslušný orgán neschválil plán pro monitorování podle čl. 75b odst. 2 prováděcího nařízení (EU) 2018/2066;

b)	plán pro monitorování je neúplný;

c)	byly během vykazovaného období provedeny závažné změny v souladu s čl. 75b odst. 3 prováděcího nařízení (EU) 2018/2066, které nebyly příslušným orgánem odpovídajícím způsobem schváleny.

Po získání schválení ze strany příslušného orgánu ověřovatel pokračuje v ověřovacích činnostech nebo je opakuje či odpovídajícím způsobem přizpůsobuje. Pokud nebylo schválení získáno před vydáním ověřovací zprávy, ověřovatel tuto skutečnost v ověřovací zprávě uvede.

6.   Pokud ověřovatel zjistí, že regulovaný subjekt nedodržuje prováděcí nařízení (EU) 2018/2066, uvede tuto nesrovnalost v ověřovací zprávě i v případě, že příslušný orgán dotčený plán pro monitorování schválil.

1.   Před schválením ověřovací povinnosti ověřovatel získá o regulovaném subjektu dostatečné znalosti a posoudí, zda může ověření provést. Pro tento účel ověřovatel alespoň:

a)	vyhodnotí rizika spojená s ověřováním výkazu regulovaného subjektu v souladu s tímto nařízením;

b)	provede revizi informací poskytnutých regulovaným subjektem, aby určil rozsah ověřování;

c)	posoudí, zda povinnost spadá do oblasti působnosti jeho akreditace;

d)	posoudí, zda má dostatečnou odbornou způsobilost, zaměstnance a zdroje nezbytné pro výběr ověřovacího týmu, který bude schopen zvládnout složitost činností a leteckého parku regulovaného subjektu, a zda je schopen úspěšně dokončit ověřovací činnosti v požadované lhůtě;

e)	posoudí, zda je schopen zajistit, aby potenciální ověřovací tým, který má k dispozici, měl veškerou odbornou způsobilost, jakož i dostatek personálu nutného k provedení ověřovacích činností pro konkrétní regulovaný subjekt;

f)	u každé požadované ověřovací povinnosti stanoví přidělenou lhůtu potřebnou pro řádné provedení ověření.

2.   Regulovaný subjekt poskytne ověřovateli veškeré relevantní informace, které ověřovateli umožní provádět činnosti uvedené v odstavci 1.

1.   Při určování přidělené lhůty pro ověřovací povinnost podle čl. 43c odst. 1 písm. f) ověřovatel zohlední alespoň:

a)	složitost regulovaného subjektu;

b)	úroveň informací a složitost plánu pro monitorování schváleného příslušným orgánem;

c)	požadovanou úroveň závažnosti;

d)	složitost a úplnost činností týkajících se toku dat a kontrolního systému regulovaného subjektu;

e)	umístění informací a údajů týkajících se emisí skleníkových plynů.

2.   Ověřovatel zajistí, aby smlouva o ověření stanovila možnost účtovat lhůtu, která přesahuje rámec lhůty původně sjednané v této smlouvě, pokud se ukáže, že tato dodatečná lhůta je nezbytná pro provedení strategické analýzy, analýzy rizik nebo jiné ověřovací činnosti. Situace, kdy může být tato dodatečná lhůta nutná, jsou minimálně tyto:

a)	při ověřování vyjde najevo, že činnosti týkající se toku dat, kontrolní činnosti či logistika regulovaného subjektu jsou složitější, než se původně předpokládalo;

b)	ověřovatel při ověřování zjistí nepřesnosti, neshody, nedostatky v údajích či chyby v souborech údajů.

3.   Ověřovatel zaznamená přidělenou lhůtu v interní dokumentaci o ověření.

1.   Před provedením strategické analýzy a v dalších fázích ověřování poskytne regulovaný subjekt ověřovateli tyto následující informace:

a)	povolení regulovaného subjektu k vypouštění emisí skleníkových plynů;

b)	nejnovější verzi plánu pro monitorování regulovaného subjektu, jakož i veškeré další relevantní verze plánu pro monitorování schválené příslušným orgánem, včetně důkazů o tomto schválení;

c)	popis činností regulovaného subjektu týkajících se toku dat;

d)	posouzení rizik provedené regulovaným subjektem v souladu s čl. 59 odst. 2 písm. a) a článkem 75o prováděcího nařízení (EU) 2018/2066 a přehled celkového kontrolního systému;

e)	postupy uvedené v plánu pro monitorování schváleném příslušným orgánem, včetně postupů pro činnosti týkající se toku dat a kontrolní činnosti;

f)	výkaz regulovaného subjektu, včetně vykázaných informací uvedených v příloze Xb prováděcího nařízení (EU) 2018/2066;

g)	informace uvedené v příloze Xa prováděcího nařízení (EU) 2018/2066, pokud regulovaný subjekt obdržel informace ve výkazu provozovatele, provozovatele letadel nebo rejdařské společnosti v souladu s čl. 75v odst. 2 uvedeného prováděcího nařízení;

h)

pokud regulovaný subjekt obdržel informace ve výkazu provozovatele, provozovatele letadel nebo rejdařské společnosti podle přílohy Xa prováděcího nařízení (EU) 2018/2066, veškeré připomínky nebo zjištění týkající se tohoto regulovaného subjektu, které v ověřovací zprávě vykázal ověřovatel, jenž ověřoval výkaz provozovatele, provozovatele letadel nebo rejdařské společnosti v souladu s čl. 27 odst. 3 písm. l), o), re) a s) tohoto nařízení;

i)	tam, kde je to relevantní, plán odběru vzorků regulovaného subjektu uvedený v článku 33 a čl. 75k odst. 1 prováděcího nařízení (EU) 2018/2066 schválený příslušným orgánem;

j)	pokud v plánu pro monitorování došlo během vykazovaného období k úpravám, záznam o všech těchto úpravách v souladu s čl. 16 odst. 3 a čl. 75b odst. 1 prováděcího nařízení (EU) 2018/2066;

k)	tam, kde je to relevantní, zprávy uvedené v článku 75q prováděcího nařízení (EU) 2018/2066;

l)	pokud ověřovatel neprovedl ověření u regulovaného subjektu v předchozím roce, ověřovací zprávu z uvedeného předchozího roku;

m)	veškerou relevantní korespondenci s příslušným orgánem, zejména informace týkající se oznámení úprav plánu pro monitorování, jakož i oprav vykázaných údajů;

n)	případně souhlas příslušného orgánu s tím, že nebudou provedeny prohlídky na místě podle článků 43v a 43w tohoto nařízení;

o)	důkazy regulovaného subjektu prokazující soulad s úrovněmi nejistot u úrovní stanovených v plánu pro monitorování;

p)	veškeré další příslušné informace nutné pro plánování a provádění ověřování.

2.   Předtím, než ověřovatel vydá ověřovací zprávu, regulovaný subjekt mu poskytne konečný schválený a interně validovaný výkaz regulovaného subjektu.

1.   Na začátku ověřování posoudí ověřovatel pravděpodobnou povahu, rozsah a složitost ověřovacích úkolů provedením strategické analýzy všech činností vztahujících se k příslušnému regulovanému subjektu.

2.   Pro účely porozumění činnostem prováděným regulovaným subjektem ověřovatel shromáždí a přezkoumá informace potřebné k posouzení, zda je ověřovací tým dostatečně odborně způsobilý pro provedení ověření, k rozhodnutí, zda byla správně stanovena přidělená lhůta uvedená ve smlouvě, a k ujištění, že je schopen provést nezbytnou analýzu rizik. Tyto informace obsahují alespoň:

a)	informace uvedené v čl. 43e odst. 1;

b)	požadovanou úroveň závažnosti;

c)	informace získané při ověřování v předchozích letech, pokud ověřovatel provádí ověření u téhož regulovaného subjektu.

3.   Při přezkumu informací uvedených v odstavci 1 ověřovatel posoudí alespoň následující prvky:

a)	kategorii regulovaného subjektu a odvětvové činnosti, do nichž regulovaný subjekt propouští paliva ke spotřebě;

b)	složitost dodavatelského řetězce paliv, jakož i počet a druh spotřebitelů paliv;

c)	plán pro monitorování schválený příslušným orgánem, jakož i specifika metodiky monitorování a relevantní podíl stanovené v uvedeném plánu pro monitorování podle kapitoly VIIa prováděcího nařízení (EU) 2018/2066;

d)	povahu, rozsah a složitost toků paliva, jakož i zařízení, zdroje údajů a postupy použité ke stanovení množství propuštěného paliva, původ a použití výpočtových faktorů a dalších primárních zdrojů údajů;

e)	činnosti týkající se toku dat, kontrolní systém a kontrolní prostředí.

4.   Při provádění strategické analýzy ověřovatel zkontroluje:

a)	zda mu byla předložena poslední verze plánu pro monitorování a, pokud je to vyžadováno, zda byla schválena příslušným orgánem;

b)	zda během vykazovaného období došlo v plánu pro monitorování k úpravám;

c)

tam, kde je to relevantní, zda byly úpravy uvedené v písmenu b) tohoto odstavce oznámeny příslušnému orgánu podle čl. 15 odst. 1 a čl. 75b odst. 1 nebo článku 75g prováděcího nařízení (EU) 2018/2066 nebo byly schváleny příslušným orgánem v souladu s čl. 15 odst. 2 a čl. 75b odst. 1 prováděcího nařízení (EU) 2018/2066.

1.   Za účelem navržení, naplánování a provedení účinného ověření ověřovatel určí a analyzuje tyto prvky:

a)	inherentní rizika;

b)	kontrolní činnosti;

c)	kontrolní rizika týkající se účinnosti kontrolních činností provedených podle písmene b).

2.   Při určování a analýze prvků uvedených v odstavci 1 tohoto článku ověřovatel zohlední alespoň:

a)	zjištění ze strategické analýzy uvedené v čl. 43f odst. 1;

b)	informace uvedené v článku 43e a čl. 43f odst. 2 písm. c);

c)	úroveň závažnosti uvedenou v čl. 43f odst. 2 písm. b).

3.   Pokud ověřovatel zjistí, že regulovaný subjekt ve svém posouzení rizik neidentifikoval příslušná inherentní a kontrolní rizika, informuje o tom regulovaný subjekt.

4.   Na základě informací získaných při ověřování provede ověřovatel v případě potřeby revizi analýzy rizik a přizpůsobí nebo znovu provede příslušné ověřovací činnosti.

1.   Ověřovatel vypracuje návrh plánu ověřování, který odpovídá získaným informacím a rizikům zjištěným během strategické analýzy a analýzy rizik a který obsahuje alespoň:

a)	program ověřování s popisem charakteru a rozsahu ověřovacích činností, jakož i dobu a způsob provádění těchto činností;

b)	plán zkoušek stanovící rozsah a metody zkoušení kontrolních činností a postupů kontrolních činností;

c)	plán odběru vzorků údajů, který stanoví rozsah a metody odběru vzorků údajů týkající se údajových položek, z nichž vycházejí souhrnné emise ve výkazu regulovaného subjektu.

2.   Ověřovatel vypracuje plán zkoušek uvedený v odst. 1 písm. b) tohoto článku tak, aby mu umožnil určit míru spolehlivosti příslušných kontrolních činností pro účely posouzení souladu s požadavky stanovenými v čl. 43b odst. 4 písm. b) a c).

Při stanovení velikosti výběrového souboru a činností týkajících se odběru vzorků pro zkoušení kontrolních činností vezme ověřovatel v úvahu tyto prvky:

a)	inherentní rizika;

b)	kontrolní prostředí;

c)	příslušné kontrolní činnosti;

d)	požadavek na předložení ověřovacího posudku s přiměřeným ujištěním.

3.   Při určování velikosti výběrového souboru a činností týkajících se odběru vzorků pro odběr vzorku údajů podle odst. 1 písm. c) ověřovatel zohlední tyto prvky:

a)	inherentní a kontrolní rizika;

b)	výsledky analytických postupů;

c)	požadavek na předložení ověřovacího posudku s přiměřeným ujištěním;

d)	úroveň závažnosti;

e)	závažnost jednotlivé položky údajů pro celkový soubor údajů.

4.   Ověřovatel vypracuje a provede plán ověřování tak, aby bylo ověřovací riziko sníženo na přijatelnou úroveň, a aby získal přiměřené ujištění, že výkaz regulovaného subjektu neobsahuje závažné nepřesnosti.

5.   Pokud ověřovatel zjistí při ověřování další rizika, která je třeba snížit, nebo pokud existuje ve skutečnosti méně rizik, než původně předpokládal, aktualizuje analýzu rizik a plán ověřování a přizpůsobí podle nich ověřovací činnosti.

1.   Ověřovatel použije pro posouzení věrohodnosti a úplnosti údajů analytické postupy, jsou-li tyto analytické postupy nutné ke stanovení inherentního rizika, kontrolního rizika a povahy kontrolních činností regulovaného subjektu.

2.   Při provádění analytických postupů podle odstavce 1 posoudí ověřovatel vykazované údaje, aby zjistil potenciální rizikové oblasti a následně potvrdil a přizpůsobil plánované ověřovací činnosti. Ověřovatel alespoň:

a)	posoudí věrohodnost výkyvů a trendů v čase nebo mezi porovnatelnými položkami;

b)	zjistí okamžité extrémní hodnoty, neočekávané údaje a nedostatky v údajích.

3.   Při použití analytických postupů podle odstavce 1 ověřovatel provede následující postupy:

a)	předběžné analytické postupy na souhrnných údajích před provedením činností podle článku 43i s cílem pochopit povahu, složitost a význam vykázaných údajů;

b)	věcné analytické postupy na souhrnných údajích a údajových položkách, na nichž se tyto údaje zakládají, za účelem zjištění potenciálních strukturálních chyb a okamžitých extrémních hodnot;

c)	závěrečné analytické postupy na souhrnných údajích s cílem zajistit, aby byly všechny chyby zjištěné během ověřovacího postupu řádně odstraněny.

4.   Pokud ověřovatel zjistí extrémní hodnoty, výkyvy, trendy, mezery v údajích nebo údaje, které nejsou v souladu s jinými relevantními informacemi nebo které se významně liší od předpokládaných hodnot či poměrů, vyžádá si od regulovaného subjektu vysvětlení podložené dalšími relevantními důkazy.

Na základě tohoto vysvětlení a dalších předložených důkazů ověřovatel posoudí dopad na plán ověřování a ověřovací činnosti, které mají být provedeny.

1.   Ověřovatel ověří údaje ve výkazu regulovaného subjektu tím, že údaje podrobně otestuje, mimo jiné sleduje údaje zpět k primárnímu zdroji údajů, provede křížovou kontrolu údajů s externími zdroji údajů, provede sesouhlasení, zkontroluje prahové hodnoty týkající se příslušných údajů a provede přepočty.

2.   Při ověřování údajů uvedených v odstavci 1 a s přihlédnutím ke schválenému plánu pro monitorování a postupům popsaných v tomto plánu ověřovatel zkontroluje:

a)	hranice monitorování regulovaného subjektu, včetně míst, z nichž je palivo propuštěno ke spotřebiteli;

b)	úplnost propuštěných toků paliva, jak je popsáno v plánu pro monitorování schváleném příslušným orgánem, jakož i související údaje o množstvích paliv a emisích;

c)	soulad mezi souhrnným množstvím propuštěného paliva a údaji o palivu zakoupeném nebo jinak dodaném regulovanému subjektu;

d)	soulad souhrnných vykazovaných údajů ve výkazu regulovaného subjektu s primárním zdrojem údajů;

e)	spolehlivost a přesnost údajů.

1.   Ověřovatel kontroluje správné používání a provedení metodiky monitorování schválené příslušným orgánem v plánu pro monitorování včetně specifických podrobností této metodiky monitorování.

2.   Pro účely ověření výkazu emisí regulovaného subjektu ověřovatel zkontroluje správné uplatňování a provedení plánu odběru vzorků uvedeného v článcích 33 a 75k prováděcího nařízení (EU) 2018/2066 schváleného příslušným orgánem.

3.   Pokud prováděcí nařízení (EU) 2018/2066 vyžaduje, aby regulovaný subjekt prokázal soulad s prahovými hodnotami nejistoty pro údaje o činnosti a výpočtové faktory, ověřovatel potvrdí platnost informací použitých pro výpočet úrovní nejistoty uvedených ve schváleném plánu pro monitorování.

4.   Při kontrole metodiky monitorování uvedené v odstavci 1 tohoto článku ověřovatel zkontroluje správné uplatňování a provedení metody pro stanovení příslušného relevantního podílu, jak je stanoveno v plánu monitorování schváleném příslušným orgánem podle kapitoly VIIa prováděcího nařízení (EU) 2018/2066.

5.   Ověřovatel zkontroluje důkazy regulovaného subjektu, z nichž vyplývá, že palivo bylo propuštěno ke spotřebě v odvětvích, na něž se vztahuje kapitola III směrnice 2003/87/ES.

6.   Aby mohl ověřovatel posoudit, zda byla paliva propuštěná ke spotřebě v odvětvích, na něž se vztahuje kapitola III směrnice 2003/87/ES, použita ve stejném vykazovaném roce a lze je odečíst v souladu s čl. 75v odst. 4 prováděcího nařízení (EU) 2018/2066, ověřovatel zkontroluje, zda jsou informace uvedené v čl. 43e odst. 1 písm. g) tohoto nařízení v souladu s informacemi ve výkazu regulovaného subjektu vztahujícími se na přílohu Xb prováděcího nařízení (EU) 2018/2066.

1.   Pokud byly metody uvedené v plánu pro monitorování schváleném příslušným orgánem použity pro doplnění chybějících údajů podle článků 66 a 75o prováděcího nařízení (EU) 2018/2066, ověřovatel zkontroluje, zda použité metody odpovídaly dané situaci a zda byly uplatněny správně.

Pokud regulovaný subjekt získal souhlas příslušného orgánu s použitím jiných metod než metod uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s články 66 a 75o prováděcího nařízení (EU) 2018/2066, ověřovatel zkontroluje, zda byl schválený přístup použit správně a náležitě zdokumentován.

Pokud regulovaný subjekt nemůže takový souhlas získat včas, ověřovatel zkontroluje, zda přístup použitý regulovaným subjektem k doplnění chybějících údajů zajišťuje, aby emise nebyly podhodnoceny a aby tento přístup nevedl k závažným nepřesnostem.

2.   Ověřovatel zkontroluje, zda jsou účinné kontrolní činnosti provedené regulovaným subjektem s cílem zamezit vyskytnutí problému chybějících údajů podle článků 66 a 75o prováděcího nařízení (EU) 2018/2066.

1.   Při kontrole shody kontrolních činností a postupů uvedených v čl. 43i písm. b) a c) nebo při provádění kontrol uvedených v článcích 43j a 43k může ověřovatel použít metody odběru vzorků specifické pro regulovaný subjekt za předpokladu, že na základě analýzy rizik je odběr vzorků opodstatněný.

2.   Pokud ověřovatel v průběhu odběru vzorků zjistí neshodu nebo nepřesnost, vyžádá si od regulovaného subjektu vysvětlení hlavních příčin této neshody nebo nepřesnosti, aby mohl posoudit jejich dopad na vykazované údaje. Na základě výsledku tohoto posouzení ověřovatel určí, zda je nutné provést další ověřovací činnosti, zda je třeba zvětšit velikost výběrového souboru a jakou část základního souboru údajů musí regulovaný subjekt opravit.

3.   Ověřovatel zanese výsledek kontrol podle článků 43i až 43l včetně podrobností dalších vzorků do interní dokumentace o ověřování.

1.   Pokud ověřovatel během ověřování zjistí nepřesnosti, neshody nebo nesoulad s prováděcím nařízením (EU) 2018/2066, včas o tom informuje regulovaný subjekt a požádá o příslušné opravy. Regulovaný subjekt opraví veškeré sdělené nepřesnosti nebo neshody.

Pokud byl zjištěn nesoulad s prováděcím nařízením (EU) 2018/2066, regulovaný subjekt o tom informuje příslušný orgán a v případě potřeby tento nesoulad bez zbytečného odkladu opraví.

2.   Ověřovatel zanese do interní dokumentace o ověření veškeré nepřesnosti, neshody nebo nesoulad s prováděcím nařízením (EU) 2018/2066, které regulovaný subjekt během ověřování opraví, a označí je za vyřešené.

3.   Pokud regulovaný subjekt nenapraví nepřesnosti nebo neshody, které mu ověřovatel sdělil v souladu s odstavcem 1 předtím, než ověřovatel vydá ověřovací zprávu, ověřovatel požádá regulovaný subjekt o vysvětlení hlavních příčin nesouladu nebo nepřesnosti, aby mohl posoudit dopad neshod nebo nepřesností na vykazované údaje.

Ověřovatel určí, zda mají neopravené nepřesnosti samy o sobě nebo ve spojení s jinými nepřesnostmi závažný vliv na celkové vykázané emise. Při posuzování závažnosti nepřesností vezme ověřovatel v úvahu jejich rozsah a povahu a konkrétní okolnosti jejich vzniku.

Ověřovatel posoudí, zda mají neopravené neshody samy o sobě nebo ve spojení s jinými neshodami vliv na vykázané údaje a zda to vede k závažné nepřesnosti.

Pokud regulovaný subjekt neopraví nesoulad s prováděcím nařízením (EU) 2018/2066 v souladu s odstavcem 1 předtím, než ověřovatel vydá ověřovací zprávu, ověřovatel posoudí, zda má neopravený nesoulad dopad na vykázané údaje a zda to vede k závažné nepřesnosti.

Ověřovatel může považovat nepřesnosti za závažné i v případě, kdy jsou tyto nepřesnosti samy o sobě nebo ve spojení s jinými nepřesnostmi pod úrovní závažnosti stanovenou v článku 43p, pokud takový úsudek opodstatňuje rozsah a povaha nepřesností a konkrétní okolnosti jejich vzniku.

1.   U regulovaných subjektů s ročními emisemi spojenými s palivy propuštěnými ke spotřebě v objemu nejvýše 500 000 tun CO2e činí úroveň závažnosti pro účely ověření výkazů regulovaného subjektu 5 % celkových vykázaných emisí ve vykazovaném období, které je předmětem ověřování.

2.   U regulovaných subjektů s ročními emisemi spojenými s palivy propuštěnými ke spotřebě v objemu výše než 500 000 tun CO2e činí úroveň závažnosti pro účely ověření výkazů regulovaného subjektu 2 % celkových vykázaných emisí ve vykazovaném období, které je předmětem ověřování.

1.   Při dokončování ověření a posuzování informací, které byly v jeho průběhu získány, ověřovatel:

a)	zkontroluje konečné údaje regulovaného subjektu včetně údajů, které byly upraveny na základě informací získaných během ověření;

b)	přezkoumá důvody, jimiž regulovaný subjekt zdůvodňuje rozdíly mezi konečnými a dříve poskytnutými údaji;

c)	přezkoumá výsledek posouzení a určí, zda byly plán pro monitorování schválený příslušným orgánem, jakož i postupy v něm popsané provedeny správně;

d)	posoudí, zda je ověřovací riziko na přijatelně nízké úrovni pro získání přiměřeného ujištění;

e)	zajistí dostatečné množství důkazů, aby mohl vydat ověřovací posudek s přiměřeným ujištěním, že výkaz neobsahuje závažné nepřesnosti;

f)	zajistí, aby byl ověřovací postup v úplnosti popsán v interní dokumentaci o ověření a aby mohlo být v ověřovací zprávě uvedeno konečné rozhodnutí.

2.   Ověřovatel provede nezávislý přezkum v souladu s článkem 25.

3.   Ověřovatel připraví a vypracuje interní dokumentaci o ověření obsahující alespoň:

a)	výsledky provedených ověřovacích činností;

b)	strategickou analýzu, analýzu rizik a plán ověřování;

c)	dostatek informací podporujících ověřovací posudek včetně zdůvodnění úsudků o tom, zda mají zjištěné nedostatky na vykázané emise závažný vliv.

Pro účely ověřování výkazů regulovaných subjektů se použije čl. 26 odst. 2 a 3.

1.   Na základě informací shromážděných během ověřování vydá ověřovatel regulovanému subjektu ověřovací zprávu o každém výkazu emisí, který byl předmětem ověření. V ověřovací zprávě se uvede, zda:

a)	je výkaz po ověření označen za uspokojivý;

b)	výkaz regulovaného subjektu obsahuje závažné nepřesnosti, které nebyly před vydáním ověřovací zprávy opraveny;

c)	rozsah ověření je příliš omezený podle článku 43s a ověřovatel nemohl získat dostatečné důkazy pro vydání ověřovacího posudku s přiměřeným ujištěním, že výkaz neobsahuje závažné nepřesnosti;

d)	neshody samy o sobě nebo ve spojení s jinými neshodami jsou příčinou nedostatečné srozumitelnosti a brání ověřovateli v tom, aby s přiměřeným ujištěním prohlásil, že výkaz regulovaného subjektu neobsahuje závažné nepřesnosti.

Pro účely prvního pododstavce písm. a) lze výkaz regulovaného subjektu po ověření označit jako uspokojivý pouze v případě, že výkaz regulovaného subjektu neobsahuje závažné nepřesnosti.

2.   Regulovaný subjekt předloží příslušnému orgánu ověřovací zprávu společně s výkazem dotčeného regulovaného subjektu.

3.   Ověřovací zpráva obsahuje alespoň tyto prvky:

a)	název regulovaného subjektu;

b)	cíle ověřování;

c)	rozsah ověřování;

d)	odkaz na výkaz regulovaného subjektu, který byl ověřen;

e)	kritéria použitá pro ověření výkazu regulovaného subjektu, včetně povolení a verzí plánu pro monitorování schváleného příslušným orgánem, jakož i doby platnosti obou plánů;

f)	souhrnné emise spojené s palivem propuštěným ke spotřebě v souvislosti s činnostmi uvedenými v příloze III směrnice 2003/87/ES za každý regulovaný subjekt;

g)	vykazované období, které bylo předmětem ověřování;

h)	povinnosti regulovaného subjektu, příslušného orgánu a ověřovatele;

i)	výklad ověřovacího posudku;

j)	popis všech zjištěných nepřesností a neshod, které nebyly před vydáním ověřovací zprávy opraveny;

k)	dny, ve kterých provedeny prohlídky na místě, a kdo je provedl, včetně dnů, kdy se konaly virtuální prohlídky na místě;

l)	informace o tom, zda bylo upuštěno od prohlídek na místě, a důvody pro upuštění od těchto prohlídek;

m)	informace o tom, zda byla provedena virtuální prohlídka na místě, jakož i důvody pro provedení virtuálních prohlídek na místě a datum schválení příslušným orgánem;

n)	potvrzení, že ověřovatel provedl kontroly podle čl. 43l odst. 6 tohoto nařízení a že informace uvedené v čl. 43e odst. 1 písm. g) tohoto nařízení jsou v souladu s informacemi ve výkazu regulovaného subjektu vztahujícímu se na přílohu Xb prováděcího nařízení (EU) 2018/2066;

o)	veškeré případy nesouladu s prováděcím nařízením (EU) 2018/2066, které byly zjištěny během ověřování;

p)	pokud není možné včas získat souhlas příslušného orgánu ohledně metody použité k doplnění chybějících údajů podle čl. 43m odst. 1 třetího pododstavce tohoto nařízení, potvrzení, že je použitá metoda konzervativní a že vede či nevede k závažným nepřesnostem;

q)	tam, kde je to relevantní, doporučení pro zlepšení;

r)	jméno vedoucího auditora systému EU ETS, osoby provádějící nezávislý přezkum, a tam, kde je to relevantní, jméno auditora systému EU ETS a technického odborníka, kteří se podíleli na ověřování výkazu regulovaného subjektu;

s)	datum, podpis a jméno oprávněné osoby jednající jménem ověřovatele.

4.   Ověřovatel uvede v ověřovací zprávě dostatečně podrobně nepřesnosti, neshody a nesoulad s prováděcím nařízením (EU) 2018/2066, a umožní tak regulovanému subjektu a příslušnému orgánu porozumět:

a)	rozsahu a povaze nepřesností, neshod nebo nesouladu s prováděcím nařízením (EU) 2018/2066;

b)	tomu, proč daná nepřesnost má, nebo nemá závažný dopad;

c)	tomu, jakého prvku výkazu regulovaného subjektu se týká daná nepřesnost nebo jakého prvku plánu pro monitorování se týká daná neshoda;

d)	kterého článku prováděcího nařízení (EU) 2018/2066 se týká daný nesoulad.

1.   V příslušných případech ověřovatel posoudí, zda regulovaný subjekt opravil neshody uvedené v ověřovací zprávě za předchozí období monitorování v souladu s požadavky na regulovaný subjekt uvedenými v čl. 75q odst. 4 prováděcího nařízení (EU) 2018/2066.

Pokud regulovaný subjekt neopraví nesoulad podle čl. 75q odst. 4 prováděcího nařízení (EU) 2018/2066, ověřovatel zváží, zda toto opomenutí zvyšuje nebo může zvýšit riziko vzniku nepřesností.

Ověřovatel v ověřovací zprávě uvede, zda regulovaný subjekt tyto neshody vyřešil.

2.   Ověřovatel zaznamená v interní dokumentaci o ověření podrobnosti o tom, kdy a jak regulovaný subjekt zjištěné neshody během ověřování vyřešil.

1.   Pokud ověřovatel zjistí oblasti, ve kterých lze zlepšit výkonnost regulovaného subjektu vztahující se k písmenům a) až d) tohoto odstavce, zahrne do ověřovací zprávy doporučení ke zlepšení výkonnosti regulovaného subjektu v těchto oblastech:

a)	posouzení rizik vypracované regulovaným subjektem;

b)	vývoj, dokumentace, zavedení a správa činností týkajících se toku dat a kontrolních činností, jakož i hodnocení kontrolního systému;

c)	vývoj, dokumentace, zavedení a správa procesů pro činnosti týkající se toku dat a kontrolní činnosti, jakož i procesů, které musí regulovaný subjekt zavést podle prováděcího nařízení (EU) 2018/2066;

d)	monitorování a vykazování emisí včetně dosažení vyšších úrovní, snižování rizik a zvyšování účinnosti v oblasti monitorování a vykazování.

2.   Při ověřování následujícím po roce, v němž byla v ověřovací zprávě uvedena doporučení ke zlepšení, ověřovatel zkontroluje, zda a jakým způsobem regulovaný subjekt uvedená doporučení ke zlepšení provedl.

Pokud regulovaný subjekt uvedená doporučení neprovedl nebo je neprovedl správně, ověřovatel posoudí, jaký to má vliv na riziko vzniku nepřesností a neshod.

1.   Ověřovatel provede během ověřovacího postupu v jednom nebo několika vhodných termínech prohlídku na místě s cílem posoudit provoz měřicích přístrojů a systémů monitorování, provést dotazování, vykonat činnosti požadované touto kapitolou a shromáždit dostatečné informace a důkazy, jež mu umožní dospět k závěru, že výkaz regulovaného subjektu neobsahuje závažné nepřesnosti.

Při provádění prohlídek na místě v souladu s prvním pododstavcem ověřovatel rovněž posoudí úplnost toků propuštěného paliva a množství propuštěného paliva.

2.   Regulovaný subjekt poskytne ověřovateli na svá místa přístup.

3.   Pro účely ověřování výkazu emisí regulovaného subjektu ověřovatel na základě analýzy rizik rozhodne, zda jsou nutné prohlídky dalších míst, a to včetně případů, kdy jsou prováděny příslušné části činností týkajících se toku dat a kontrolních činností v jiných místech, např. v sídle společnosti a jiných pracovištích mimo místo.

4.   Odchylně od odstavce 1 se ověřovatel může rozhodnout, že u regulovaných subjektů prohlídky na místě neprovede. Toto rozhodnutí přijme na základě těchto kritérií:

a)	výsledek analýzy rizik;

b)	potvrzení, že ověřovatel má přístup na dálku ke všem relevantním údajům;

c)	potvrzení, že jsou splněny příslušné podmínky pro neprovedení prohlídek na místě podle článku 43w tohoto nařízení;

d)	potvrzení, že povinné prohlídky na místě podle odstavce 7 tohoto článku se na daný regulovaný subjekt nevztahují.

O svém rozhodnutí ověřovatel regulovaný subjekt informuje bez zbytečného odkladu.

5.   Regulovaný subjekt předloží příslušnému orgánu žádost o schválení rozhodnutí ověřovatele o neprovedení prohlídky na místě. Žádost obsahuje alespoň následující informace:

a)	výsledek analýzy rizik;

b)	důkazy o tom, že přístup k relevantním údajům je možný na dálku;

c)	důkazy o tom, že jsou splněny příslušné podmínky pro neprovedení prohlídek na místě podle článku 43w tohoto nařízení;

d)	důkazy o tom, že povinné prohlídky na místě podle odstavce 7 tohoto článku se na daný regulovaný subjekt nevztahují.

Schválení příslušným orgánem se nevyžaduje u regulovaných subjektů s nízkými emisemi, jak je uvedeno v čl. 75n odst. 1 prováděcího nařízení (EU) 2018/2066.

6.   S přihlédnutím k informacím uvedeným v odst. 5 písm. a) až d) příslušný orgán rozhodne, zda schválí či neschválí rozhodnutí ověřovatele neprovést prohlídku na místě.

Pokud příslušný orgán neodpověděl na žádost regulovaného subjektu uvedenou v odstavci 5 do dvou měsíců od jejího obdržení, považuje se rozhodnutí ověřovatele za schválené.

7.   Prohlídky na místě provede ověřovatel vždy v následujících situacích:

a)	výkaz regulovaného subjektu ověřovatel ověřuje poprvé;

b)	ve dvou vykazovaných obdobích bezprostředně předcházejících aktuálnímu vykazovanému období ověřovatel na místě neprovedl žádnou prohlídku;

c)	během vykazovaného období byly provedeny významné změny plánu pro monitorování uvedené v čl. 75b odst. 3 prováděcího nařízení (EU) 2018/2066.

1.   Ověřovatel zavede, dokumentuje, provádí a zachovává jeden nebo více postupů pro ověřovací činnosti, jak je stanoveno v kapitole IIIa, a postupy a procesy vyžadované v příloze II tohoto nařízení. Při zavádění a provádění těchto postupů a procesů ověřovatel vykonává činnosti uvedené v příloze II tohoto nařízení v souladu s harmonizovanou normou uvedenou ve zmíněné příloze.

2.   Na ověřování emisí regulovaných subjektů, na něž se vztahuje kapitola IVa směrnice 2003/87/ES, se použijí čl. 41 odst. 2 a čl. 42 odst. 1 tohoto nařízení.

3.   Ověřovatel pravidelně zpřístupní informace regulovanému subjektu a dalším příslušným stranám v souladu s harmonizovanou normou uvedenou v příloze II tohoto nařízení.

1.   Ověřovatel je při provádění svých ověřovacích činností nezávislý na regulovaném subjektu a nestranný.

Aby se zajistila nezávislost a nestrannost, nesmí být ověřovatel ani žádná část stejného právního subjektu regulovaným subjektem, vlastníkem regulovaného subjektu ani jejich vlastnictvím a ověřovatel nesmí mít s regulovaným subjektem vztahy, které by mohly jeho nezávislost a nestrannost ovlivnit. Ověřovatel je rovněž nezávislý na orgánech, které obchodují s povolenkami na emise podle systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů zřízeného podle článku 19 směrnice 2003/87/ES.

2.   Ověřovatel je organizován tak, aby byla zajištěna jeho objektivita, nezávislost a nestrannost. Pro účely tohoto nařízení se použijí příslušné požadavky na strukturu a organizaci ověřovatele stanovené v harmonizované normě uvedené v příloze II.

3.   Ověřovatel nesmí provádět ověřovací činnosti u regulovaného subjektu, který pro jeho nestrannost představuje riziko nebo který jej uvádí do střetu zájmů. Při ověřování výkazu regulovaného subjektu nesmí ověřovatel využívat zaměstnance ani smluvní subjekty, které jsou ve skutečném nebo potenciálním střetu zájmů. Ověřovatel dále zajistí, aby činnosti zaměstnanců nebo organizací neovlivňovaly důvěrnost, objektivitu, nezávislost a nestrannost ověřování. Za tímto účelem ověřovatel monitoruje rizika ohrožující nestrannost a k odstranění těchto rizik přijímá náležitá opatření.

Má se za to, že nepřijatelné riziko ohrožující nestrannost nebo riziko střetu zájmů podle první věty prvního pododstavce vzniká zejména v některém z následujících případů:

a)

pokud ověřovatel nebo některá část stejného právního subjektu poskytuje poradenské služby pro vývoj části procesu monitorování a vykazování, který je popsán v plánu pro monitorování schváleném příslušným orgánem včetně vývoje metodiky monitorování, vytvoření návrhu výkazu regulovaného subjektu a vytvoření plánu pro monitorování;

b)	pokud ověřovatel nebo některá část stejného právního subjektu poskytuje technickou podporu pro vývoj či údržbu systému zavedeného pro monitorování a vykazování emisí.

4.   Má se za to, že ke střetu zájmů ověřovatele ve vztazích mezi ním a regulovaným subjektem došlo zejména v těchto následujících případech:

a)	jestliže je vztah mezi ověřovatelem a regulovaným subjektem založen na společném vlastnictví, společné správě, společném řízení nebo zaměstnancích, sdílených zdrojích, společných financích a společných smlouvách nebo marketingu;

b)	pokud regulovaný subjekt využívá poradenské služby uvedené v odst. 3 písm. a) nebo technickou podporu uvedenou v písmenu b) uvedeného odstavce od poradenského orgánu, orgánu technické podpory nebo jiné organizace, které mají vztahy s ověřovatelem a ohrožují jeho nestrannost.

Pro účely prvního pododstavce písm. b) se nestrannost ověřovatele považuje za ohroženou, pokud jsou vztahy mezi ním a poradenským orgánem, orgánem technické podpory nebo jinou organizací založeny na společném vlastnictví, společné správě, společném řízení nebo společných zaměstnancích, sdílených zdrojích, společných financích, společných smlouvách nebo marketingu a společných platbách prodejní provize nebo jiných finančních pobídkách za doporučení nových klientů.

5.   Ověřovatel nesmí externě zadat uzavření dohody mezi regulovaným subjektem a ověřovatelem ani nezávislý přezkum či vydání ověřovací zprávy. Pro účely tohoto nařízení ověřovatel při externím zadání jiných ověřovacích činností splňuje příslušné požadavky stanovené v harmonizované normě uvedené v příloze II.

Uzavíránísmluv se subjekty na provedení ověřovacích činností však externí zadání pro účely prvního pododstavce nepředstavuje, pokud ověřovatel při uzavírání smluv s těmito osobami převezme plně odpovědnost za ověřovací činnosti vykonávané najatým personálem. Při uzavírání smluv se subjekty na provedení ověřovacích činností ověřovatel požaduje, aby tyto subjekty podepsaly písemnou dohodu, že dodrží postupy ověřovatele a že při provádění těchto ověřovacích činností nedochází ke střetu zájmů.

6.   Ověřovatel vytvoří, zdokumentuje, zavede a zachovává proces, kterým se zajistí trvalá nestrannost a nezávislost ověřovatele, částí stejného právního subjektu, jako je ověřovatel, a jiných organizací uvedených v odstavci 4 a všech zaměstnanců a smluvních subjektů, kteří se podílejí na ověřování. Tento proces zahrnuje mechanismus pro zajištění nestrannosti a nezávislosti ověřovatele a splňuje příslušné požadavky stanovené v harmonizované normě uvedené v příloze II.

6a.   Pokud ověřovatel ověřuje stejný regulovaný subjekt jako v předchozím roce, zváží riziko ohrožující nestrannost a přijme opatření ke snížení tohoto rizika ohrožující nestrannost.

7.   Pokud vedoucí auditor systému EU ETS provádí u daného regulovaného subjektu roční ověřování emisí, na něž se vztahuje kapitola IVa směrnice 2003/87/ES, má počínaje rokem 2026 poskytování ověřovacích služeb stejnému regulovanému subjektu přerušit na dobu tří po sobě následujících let.“

1.   Členské státy mohou požadovat, aby ověřovatelé používali k vypracování ověřovacích zpráv elektronické šablony nebo specifické formáty souborů v souladu s čl. 74 odst. 1 nebo článkem 75u prováděcího nařízení (EU) 2018/2066 nebo v souladu s článkem 13 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/331.

2.   Pro další typy komunikace mezi provozovatelem, provozovatelem letadel, regulovaným subjektem, ověřovatelem, příslušným orgánem a vnitrostátním akreditačním orgánem mohou být v souladu s čl. 74 odst. 2 nebo článkem 75u prováděcího nařízení (EU) 2018/2066 zpřístupněny normalizované elektronické šablony nebo specifikace formátu souborů.“