(EU) 2024/1268Prováděcí nařízení Komise (EU) 2024/1268 ze dne 6. května 2024, kterým se konečné vyrovnávací clo uložené prováděcím nařízením (EU) 2022/433 na dovoz plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli pocházejících z Indonésie rozšiřuje na dovoz plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli zasílaných z Tchaj-wanu, Turecka a Vietnamu, bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z Tchaj-wanu, Turecka a Vietnamu, či nikoli

(1)

V roce 2022 uložila Evropská komise na základě antisubvenčního šetření (dále jen „původní antisubvenční šetření“) prováděcím nařízením (EU) 2022/433 (2) konečné vyrovnávací clo na dovoz plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli pocházejících mimo jiné z Indonésie. Opatření měla podobu valorického cla v rozmezí od 0 do 21,4 % se zbytkovým clem pro všechny nespolupracující indonéské společnosti ve výši 20,5 % (dále jen „původní opatření“).

(2)

Komise obdržela žádost podle čl. 23 odst. 4 a čl. 24 odst. 5 základního antisubvenčního nařízení, aby prošetřila možné obcházení vyrovnávacích opatření uložených na dovoz plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli pocházejících z Indonésie dovozem plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli zasílaných z Tchaj-wanu, Turecka a Vietnamu, bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z Tchaj-wanu, Turecka a Vietnamu, či nikoli, a aby zavedla celní evidenci tohoto dovozu (dále jen „žádost“).

(3)

Žádost podal dne 3. července 2023 Evropský ocelářský svaz – EUROFER (dále jen „žadatel“).

(4)

Žádost obsahovala dostatečné důkazy o změně obchodních toků souvisejících s vývozem z Indonésie, Tchaj-wanu, Turecka a Vietnamu do Unie, k níž došlo po uložení opatření na dovoz plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli z Indonésie. Zdálo se, že tato změna vyplývá ze zasílání plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli přes Tchaj-wan, Turecko a Vietnam (dále jen „dotčené země“) do Unie po provedení montáže/kompletace v těchto zemích. Žádost také obsahovala dostatečné důkazy o tom, že tato montáž/kompletace znamená obcházení, jelikož hodnota indonéských dílů činila více než 60 % celkové hodnoty montovaného/kompletovaného výrobku v dotčených zemích a hodnota přidaná během montáže/kompletace činila méně než 25 % výrobních nákladů.

(5)

Kromě toho žádost obsahovala dostatečné důkazy o tom, že výše popsané praktiky narušují nápravný účinek stávajících vyrovnávacích opatření, pokud se jedná o množství i ceny. Kromě toho existovaly dostatečné důkazy o tom, že ceny plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli zasílané z Tchaj-wanu, Turecka a Vietnamu byly nadále zvýhodňovány subvencemi. Výrobek, který je předmětem šetření, a jeho díly byly vyráběny a vyváženy na Tchaj-wan, do Turecka a do Vietnamu společnostmi v Indonésii, u nichž bylo zjištěno, že na výrobu a prodej výrobku, který je předmětem šetření, získávají napadnutelné subvence v rámci stávajících opatření.

(6)

Výrobkem dotčeným možným obcházením jsou ploché válcované výrobky z korozivzdorné oceli, dále již neupravené, pouze válcované za studena (úběrem za studena), zařazené ke dni vstupu prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/2012 (3) v platnost pod kódy KN 7219 31 00, 7219 32 10, 7219 32 90, 7219 33 10, 7219 33 90, 7219 34 10, 7219 34 90, 7219 35 10, 7219 35 90, 7219 90 20, 7219 90 80, 7220 20 21, 7220 20 29, 7220 20 41, 7220 20 49, 7220 20 81, 7220 20 89, 7220 90 20 a 7220 90 80, pocházející z Indonésie (dále jen „dotčený výrobek“). Jde o výrobek, na který se vztahují stávající platná opatření.

(7)

Výrobek, který je předmětem šetření, je stejný jako výrobek uvedený v předchozím bodě odůvodnění, avšak zasílaný z Tchaj-wanu, Turecka a Vietnamu, bez ohledu na to, zda je u něj deklarován původ z Tchaj-wanu, Turecka a Vietnamu, v současnosti stejných kódů KN jako dotčený výrobek (kódy TARIC 7219310010, 7219321010, 7219329010, 7219331010, 7219339010, 7219341010, 7219349010, 7219351010, 7219359010, 7219902010, 7219908010, 7220202110, 7220202910, 7220204110, 7220204910, 7220208110, 7220208910, 7220902010 a 7220908010 (dále jen „výrobek, který je předmětem šetření“).

(8)

Šetření ukázalo, že ploché za studena válcované výrobky z korozivzdorné oceli vyvážené z Indonésie do Unie a ploché za studena válcované výrobky z korozivzdorné oceli zasílané z Tchaj-wanu, Turecka a Vietnamu, bez ohledu na to, zda pocházejí z Tchaj-wanu, Turecka a Vietnamu, mají stejné základní fyzikální a chemické vlastnosti a stejné použití, a musí být tedy považovány za obdobné výrobky ve smyslu článku 2 základního antisubvenčního nařízení.

(9)

Poté, co Komise po informování členských států zjistila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení šetření podle čl. 23 odst. 4 základního antisubvenčního nařízení, zahájila dne 15. srpna 2023 na základě prováděcího nařízení Komise (EU) 2023/1631 (4) (dále jen „nařízení o zahájení šetření“) šetření a zavedla v souladu s čl. 24 odst. 5 základního antisubvenčního nařízení celní evidenci dovozu plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli zasílaných z Tchaj-wanu, Turecka a Vietnamu, bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z Tchaj-wanu, Turecka a Vietnamu, či nikoli.

(10)

Po zahájení šetření obdržela Komise připomínky od čtyř zúčastněných stran: Posco Assan TST Celik Sanayi A.Ş. („Posco Assan“), POSCO VST Co., Ltd. („Posco VST“), YONGJIN METAL TECHNOLOGY (VIETNAM) COMPANY LIMITED („Yongjin“) a Evropského sdružení neintegrovaných dovozců a distributorů kovů („EURANIMI“).

(11)

Společnosti Posco Assan, Posco VST a Yongjin předložily v souvislosti s tímto šetřením obecné připomínky k zahájení šetření, jakož i připomínky týkající se konkrétních společností. Vzhledem ke zjištěním uvedeným v oddíle 4 níže se tyto připomínky společností Posco Assan a Posco VST staly bezpředmětnými, a proto se jimi toto nařízení nezabývalo. Připomínkami společnosti Yongjin se zabývá oddíl 4.3.3.

(12)

Společnosti Posco Assan, Posco VST a sdružení EURANIMI se rovněž vyjádřily ke změně obchodních toků a k nedostatku důkazů o tom, že jsou mařeny nápravné účinky původních cel. Společnosti Posco Assan, Posco VST a Yongjin dále tvrdily, že pojem montáž/kompletace nespadá do oblasti působnosti základního antisubvenčního nařízení. Kromě toho společnosti Posco Assan, Posco VST, Yongjin a sdružení EURANIMI všechny předložily podobné připomínky týkající se uplatňování pravidel obcházení na montáž/kompletaci plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli a existence dostatečného opodstatnění nebo hospodářského důvodu. V neposlední řadě společnosti Posco Assan a Posco VST poukázaly na stávající ochranná opatření týkající se oceli, která již omezují dovoz z cílových zemí.

(13)

Za prvé, společnosti tvrdily, že na rozdíl od tvrzení uvedených v žádosti k žádné změně obchodních toků nedošlo. K prokázání této skutečnosti strany poskytly údaje z různých období. Sdružení EURANIMI použilo údaje za období od července 2019 do června 2023, zatímco společnosti Posco Assan a Posco VST použily údaje z několika delších nebo kratších období, přičemž porovnávaly buď rok 2020, nebo období od července 2021 do června 2022 se sledovaným obdobím, nebo porovnávaly první pololetí roku 2022 s prvním pololetím roku 2023.

(14)

Žadatel však ve své žádosti vycházel z období od 1. ledna 2019 do 31. prosince 2022. Toto období zahrnovalo dobu před zahájením původního antisubvenčního šetření (dne 17. února 2021) a po uložení vyrovnávacích cel, které je třeba analyzovat a porovnat, aby bylo možné určit, zda došlo ke „změně obchodních toků […], způsobené praktikami, zpracovatelskými postupy nebo pracemi, pro něž mimo uložení vyrovnávacího cla neexistuje dostatečné opodstatnění nebo hospodářský důvod“ (5). Žadatel prokázal, že během tohoto období došlo ke změně obchodních toků. To, že se tento závěr může změnit v závislosti na tom, která období se doplní do analýzy nebo která se z analýzy vypustí, nemění nic na skutečnosti, že žadatel poskytl dostatečné důkazy o tom, že došlo ke změně obchodních toků ve smyslu čl. 23 odst. 3 základního antisubvenčního nařízení (6).

(15)

Za druhé, pokud jde o maření nápravného účinku cel, společnosti Posco Assan a Posco VST tvrdily, že k maření nedošlo, neboť nedošlo ke změně obchodních toků ani k masivnímu nebo rychlému nárůstu dovozu z dotčených zemí. Kromě toho společnosti poukazovaly na to, že možnou příčinou újmy nebo maření nápravných účinků by mohla být Čína, neboť dovoz z Číny do Unie vzrostl mnohem více než dovoz ze tří dotčených zemí. Sdružení EURANIMI, stejně jako společnost Trinox po zveřejnění, tvrdilo, že k maření nápravných účinků nedošlo, neboť výrobní odvětví Unie dosáhlo v letech 2021 a 2022 značných zisků.

(16)

Základní antisubvenční nařízení stanoví, že k obcházení dochází, pokud (mimo jiné) existují „důkazy o újmě nebo o tom, že vyrovnávací účinky cla jsou mařeny, pokud se jedná o ceny nebo množství obdobného výrobku“. Žadatel ve své žádosti prokázal, že došlo k významnému nárůstu dovozu ze tří dotčených zemí za nízké ceny, který představuje nezanedbatelný podíl spotřeby v Unii (7). Skutečnost, že z Číny pochází ještě více dovozu nebo že výrobní odvětví Unie bylo v posledních několika letech ziskové, tento závěr nezměnila. Komise proto tato tvrzení zamítla.

(17)

Za třetí, společnosti Posco Assan, Posco VST a Yongjin tvrdily, že předmětné operace nespadají do oblasti působnosti čl. 23 odst. 3 základního antisubvenčního nařízení. Strany uvedly, že ačkoli je montáž výslovně uvedena v čl. 13 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 (8) (dále jen „základní antidumpingové nařízení“), v článku 23 základního antisubvenčního nařízení uvedena není. Pokud jde o montáž/kompletaci, v čl. 23 odst. 3 druhém pododstavci základního antisubvenčního nařízení nejsou tyto operace konkrétně uvedeny jako praktiky, zpracovatelské postupy nebo práce, které představují obcházení. Nicméně v čl. 23 odst. 3 druhém pododstavci základního antisubvenčního nařízení je výslovně použit výraz „mimo jiné“, což znamená, že je v něm uveden pouze demonstrativní seznam možných praktik obcházení. Vztahuje se tak i na jiné praktiky obcházení, které nejsou v daném článku výslovně uvedeny, například na montáž nebo kompletaci. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(18)

Za čtvrté, všechny čtyři strany se vyjádřily k pojmu montáž, jak je stanoven v čl. 13 odst. 2 základního antidumpingového nařízení, a tvrdily, že se tento pojem nevztahuje na operace v dotčených zemích, pokud jde o výrobu plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli. Podle stran není přeměna plátů nebo za tepla válcovaných ocelových svitků na ploché za studena válcované výrobky z korozivzdorné oceli montáží, protože nejsou montovány žádné díly a výsledná přeměna je nevratná. Kromě toho nelze výrobu plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli považovat za zušlechťování nebo kompletaci, neboť se jedná o něco, co by mělo probíhat na konci výrobního procesu, jako je leštění, povrchové válcování za studena nebo podélné řezání. Strany tvrdily, že hlavní fáze výroby plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli, jako je skutečné válcování za studena nebo žíhání a moření za studena, nemohou spadat do takové definice. Bylo rovněž namítnuto, že montáž není totéž co kompletace, neboť ke kompletaci dochází až poté, co byl výrobek již smontován. Podle společností Posco Assan a Posco VST je pojem kompletace relevantní pouze při výpočtu přidané hodnoty podle čl. 13 odst. 2 písm. b) základního antidumpingového nařízení, a nelze ji proto považovat za „praktiky, zpracovatelské postupy nebo práce“ ve smyslu čl. 23 odst. 3 základního antisubvenčního nařízení.

(19)

Komise tato tvrzení zamítla. Bylo potvrzeno, že praktiky popsané v žádosti v oddíle 5.3.2 jsou kompletace spadající pod pojem montáž podle čl. 13 odst. 2 základního antidumpingového nařízení. Kromě toho Komise vyvodila stejný závěr pro podobné situace v předchozích šetřeních (9).

(20)

Základní antidumpingové nařízení pojmy „montáž“ nebo „kompletace“ nedefinuje. „Kompletace“ je však výslovně uvedena v čl. 13 odst. 2 písm. b). Z toho vyplývá, že „montáž“ ve smyslu čl. 13 odst. 2 zahrnuje nejen operace, které spočívají v montáži dílů složeného výrobku, ale může také zahrnovat všechny případy, v nichž jsou polotovary dále zpracovávány na hotový výrobek.

(21)

Po poskytnutí informací společnost Yongjin tvrdila, že za tepla válcované ocelové svitky nelze považovat za polotovar, ale spíše za hotový výrobek, který nemusí být nutně zpracován na ploché za studena válcované výrobky z korozivzdorné oceli. Na podporu tohoto tvrzení společnost Yongjin odkázala na znění právních poznámek kapitoly 72 harmonizovaného systému, které vylučuje, že za tepla válcované ocelové svitky dodávané ve formě svitků mohou představovat polotovary. Komise však považovala zpracování za tepla válcovaných ocelových svitků na ploché za studena válcované výrobky z korozivzdorné oceli za jeden z kroků nezbytných pro zpracování plátů na konečný výrobek – ploché za studena válcované výrobky z korozivzdorné oceli. Za tímto účelem byly jak pláty, tak za tepla válcované ocelové svitky považovány za vstupní materiály, též polotovary, které vyžadují další zpracování nebo kompletaci za účelem získání hotového výrobku – plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli.

(22)

Kromě toho společnost Yongjin ve svém podání důsledně odkazovala na za tepla válcované ocelové svitky jako na „surovinu“. Harmonizovaný systém však klasifikuje suroviny jako méně opracované nebo měně zpracované než polotovary: „Zboží je zpravidla uspořádáno podle stupně jeho výroby: suroviny, neopracované produkty, polotovary, konečné výrobky.“ (10) Formulace použitá společností Yongjin proto jasně naznačuje, že i přesto, že podle oficiální klasifikace nejsou ploché za studena válcované výrobky z korozivzdorné oceli ve formě svitků polotovary, společnost sama je považuje za produkt, který není dokončený a který vyžaduje další zpracování.

(23)

Komise proto toto tvrzení zamítla.

(24)

Kromě toho Komise nesouhlasila s tvrzením stran, že zatímco leštění, povrchové válcování za studena nebo podélné řezání lze považovat za zušlechťování, samotný proces válcování za studena však nikoli. Všechny tyto činnosti jsou součástí stejného procesu přeměny polozpracovaného materiálu (plátů nebo za tepla válcovaných ocelových svitků) na ploché za studena válcované výrobky z korozivzdorné oceli. Bylo by nelogické popsat část tohoto procesu jako kompletaci a část jako montáž. Jak je vysvětleno ve 48. bodě odůvodnění níže, společnosti, které provádějí drobné operace, jako je řezání a podélné řezání, nebyly samy o sobě považovány za výrobce. Bylo potvrzeno, že se jedná o servisní střediska, na která se nevztahuje osvobození od rozšíření opatření v rámci šetření zaměřeného proti obcházení. To je v souladu s myšlenkou, že takové drobné operace nelze považovat za kompletaci, neboť ploché za studena válcované výrobky z korozivzdorné oceli dodávané těmto servisním střediskům jsou nutně již hotovým nebo dokončeným výrobkem.

(25)

Tvrzení stran týkající se nezvratnosti procesu přeměny muselo být zamítnuto. Za prvé, takové tvrzení není založeno na právní moci. Jinými slovy, neexistuje žádný důvod, proč by vratnost měla být podmínkou pro to, aby byl proces považován za montáž nebo zušlechťování. Za druhé, strany samy tvrdily, že kompletace zahrnuje například podélné řezání, což je rovněž nevratná operace. Podélným řezáním se v zásadě rozřezává široký svitek na užší svitek, přičemž šířka je jednou ze základních vlastností výrobku. Zpětným svařováním rozřezaných částí se v důsledku ztráty materiálu během podélného řezaní a přidání svařovacího materiálu nezíská původní svitek. Aby bylo možné zcela a neviditelně zvrátit operaci podélného řezání, musely by být rozřezané díly oceli znovu roztaveny, což samo o sobě způsobuje změny materiálu, nemluvě o tom, že to vyžaduje provedení všech předchozích kroků v procesu, včetně válcování za studena.

(26)

Po poskytnutí informací předložili sdružení EURANIMI, společnost Yongjin a obchodník Gerber Steel GmbH (dále jen „Gerber“) další argumenty proti použití pojmu montáž v tomto šetření. Všechny tři strany poukázaly na skutečnost, že proces válcování za studena mění všechny základní fyzikální, mechanické a metalurgické vlastnosti výrobku. Strany odkázaly zejména na předchozí šetření týkající se některých bezešvých trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli (11). V uvedeném šetření Komise zjistila, že „tváření za studena prováděné v Indii podstatně pozměňuje výrobek a nevratně mění jeho základní vlastnosti. Při tomto postupu výrobek mění své rozměry a své fyzické, mechanické a metalurgické vlastnosti.“ (12)

(27)

Toto zjištění, které se ohledně postupu, vstupních materiálů a konečného výrobku v rámci uvedeného šetření (tváření trubek a dutých profilů za studena) pravděpodobně liší od válcování plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli, však nebylo důvodem pro ukončení tohoto šetření. Komise v nařízení o ukončení šetření (13) jasně uvedla: „Ve svém posouzení Komise poznamenala, že zjištění o neobcházení podle čl. 13 odst. 1 základního nařízení byla v tomto případě založena na dostatečném opodstatnění a hospodářském důvodu pro zpracovatelské činnosti prováděné v Indii.“ Jak potvrdilo sdružení EURANIMI v odstavci 8 svého podání po zveřejnění informací, „Komise ukončila uvedené šetření, aniž by dospěla k závěru, že by tváření za studena bylo montáží nebo kompletací“.

(28)

Komise navíc nesouhlasila s tím, že se základní vlastnosti výrobku během válcování za studena mění. Zatímco některé vlastnosti mohou procházet změnami, jiné (stejně důležité nebo důležitější) jsou již určeny ve fázi vstupního materiálu. To potvrdilo sdružení EUROFER ve svém podání po poskytnutí informací: „základní vlastnosti výrobků z korozivzdorné oceli jsou určovány v první fázi výroby, během níž jsou pláty taveny a odlévány, výběrem a množstvím surovin, jako je nikl a chrom. Vstupní suroviny a jejich chemické složení určují základní vlastnosti pozdějšího výrobku z korozivzdorné oceli, jako je jeho odolnost proti oxidaci. Zejména chemické složení výrobku se během dalšího zpracování, jako je válcování za studena, nezmění.“

(29)

Komise proto argumenty týkající se změn vlastností výrobku zamítla.

(30)

Podle sdružení EURANIMI by příliš široký výklad pojmu montáž zbavil zbývající ustanovení základního antidumpingového nařízení (a obdobně i antisubvenčního nařízení) zamýšleného účinku. Namísto toho by Komise měla v případě, jako je stávající šetření, zahájit nové antidumpingové/antisubvenční šetření. Je však dobře zdokumentováno, že Soudní dvůr upřednostnil široký výklad článku 13 základního antidumpingového nařízení (používaného analogicky v tomto šetření) s ohledem na jeho kontext a potřebu zachovat jeho účinnost (14). Účelem šetření prováděných v souladu s článkem 23 základního antisubvenčního nařízení je zajistit účinnost vyrovnávacích cel a zabránit jejich obcházení. Účelem čl. 13 odst. 2 základního antidumpingového nařízení (uplatňováno obdobně v antisubvenčních šetřeních) je proto zachytit praktiky, zpracovatelské postupy nebo práce, při kterých se používají převážně díly ze země, na niž se vztahují opatření, a které představují montáž nebo zušlechtění s pouze omezenou hodnotou. Jelikož se tedy výchozí bod a cíl šetření zaměřených proti obcházení zásadně liší od výchozího bodu a cíle nových antidumpingových/antisubvenčních šetření, nelze jedno použít jako náhradu za druhé.

(31)

Za páté, sdružení EURANIMI předložilo několik argumentů týkajících se opodstatnění nebo hospodářského důvodu změny obchodních toků uvedené v žádosti. Tato strana tvrdila, že nárůst dovozu plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli z dotčených zemí byl ovlivněn pandemií COVID-19, že nárůst používání indonéských vstupů začal již před zahájením původního antisubvenčního šetření a že tabulka obsažená v žádosti uvádějící spotřebu v Unii a podíly Unie na trhu byla nepřesná, neboť zahrnovala „nepřímý dovoz“ a vliv nedávných událostí, které způsobily omezenou dostupnost plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli od dodavatelů v Unii.

(32)

Z příslušných tabulek v žádosti však vyplynulo, že při porovnání roků 2022 a 2019 došlo k nárůstu dovozu z dotčených zemí. Zatímco dopad pandemie COVID-19 na obchodní toky byl pociťován v letech 2020 a 2021, v roce 2022 ve srovnání s posledním „běžným“ rokem před pandemií došlo k výraznému nárůstu. Pokud jde o použití indonéských vstupů před rokem 2019, sdružení EURANIMI neposkytlo žádné údaje podporující toto tvrzení. A konečně, je pravda, že tabulka týkající se spotřeby a podílu na trhu, na kterou strana odkazovala, obsahovala pojem nepřímý dovoz. Tento dovoz však byl uveden na samostatném řádku a z tabulky bylo zřejmé, že údaje bez tohoto pojmu vykazují podobné trendy jako u nepřímého dovozu. Pokud jde o nedostatek plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli od dodavatelů v Unii, nebyly na podporu tohoto tvrzení předloženy žádné důkazy.

(33)

Po poskytnutí informací sdružení EURANIMI poukázalo na 23 dopisů, které poskytlo po zahájení šetření od koncových uživatelů plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli a které svědčí o nedostatku. Tyto dopisy však pocházejí z roku 2021, což je období původního antidumpingového šetření proti Indonésii. Jak uvedlo sdružení EURANIMI ve svém podání pro slyšení dne 12. října 2023, nedostatek v roce 2021 souvisel s „přirozeným oživením po pandemii“. Nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že by tehdejší údajné nedostatky od této doby a ve sledovaném období přetrvávaly. Komise proto tyto argumenty zamítla.

(34)

Za šesté, společnosti Posco VST a Posco Assan tvrdily, že platná ochranná opatření proti dovozu oceli (včetně plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli) ze všech tří dotčených zemí (15) již omezila dovoz plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli z těchto zemí a poskytovala výrobnímu odvětví Unie nezbytnou a dostatečnou ochranu.

(35)

Ochranná opatření jsou však ze své podstaty dočasná a mají jiný důvod a cíl než antisubvenční opatření nebo článek 23 základního antisubvenčního nařízení, a to zajistit účinnost vyrovnávacích cel a zabránit jejich obcházení. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(36)

Kromě výše uvedených tvrzení předložila společnost Gerber, dovozce plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli, po poskytnutí informací následující připomínky, které obsahují připomínky týkající se zahájení řízení.

(37)

Za prvé, že by Komise neměla jako základ pro jakékoli výpočty v tomto šetření použít bezprecedentní nárůst cen niklu v roce 2022. Komise však ve svých výpočtech ceny niklu nepoužila.

(38)

Za druhé, skutečnost, že dovoz oceli do Unie byl v posledních deseti letech stabilní. Je však irelevantní, zda dovoz oceli do Unie zůstal v průběhu let stabilní, či nikoli. V daném případě je důležité, zda došlo ke změně obchodních toků mezi Unií, Indonésií a třemi dotčenými zeměmi. Jak je uvedeno v žádosti a jak bylo potvrzeno během šetření, k takové změně obchodních toků došlo.

(39)

Za třetí, společnost Gerber tvrdila, že zjištění uvedené jak v žádosti, tak v šetření, že hodnota přidaná při zpracování plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli je nižší než 10 %, je nesprávné a že Komise nepředložila důkazy o tomto zjištění. Je však třeba poznamenat, že prahová hodnota stanovená v čl. 13 odst. 2 písm. b) základního antidumpingového nařízení pro přidanou hodnotu činí 25 %, nikoli 10 %. Komise ve své analýze použila údaje poskytnuté jednotlivými spolupracujícími společnostmi, které byly ověřeny na místě. U většiny těchto společností se přidaná hodnota nezvýšila nad 10 % a u všech zůstala hluboko pod úrovní 25 %. Na rozdíl od toho, co tvrdí společnost Gerber, toto zjištění nebylo výsledkem vynechání fází zpracování nebo zušlechťování, jako je žíhání, nebo vyloučení některých druhů korozivzdorné oceli (společnost Gerber zmiňovala ocel řady 200 a 400), jiných „kouzel s čísly“ nebo dokonce „podvodů“. Komise vypočítala hodnotu přidanou k hodnotě dílů, jak vyžaduje čl. 13 odst. 2 písm. b) základního antidumpingového nařízení, tak, že „hodnotu přidanou během montáže nebo kompletace“ (v tomto případě výrobní náklady jiné než náklady na materiál) vyjádřila jako procentní podíl celkových výrobních nákladů. Žádná ze spolupracujících společností, které poskytly údaje, tuto metodiku ani zjištění Komise, pokud jde o přidanou hodnotu založenou na údajích společností, nezpochybnila.

(40)

Za čtvrté, společnost Gerber tvrdila, že některá opatření výrobního odvětví korozivzdorné oceli v Unii jsou v rozporu s antimonopolním právem Unie, nebo dokonce představují trestný čin. Tato tvrzení však nespadají do oblasti působnosti současného šetření. Pokud se společnost Gerber domnívala, že se výrobní odvětví Unie chovalo nežádoucím způsobem, měla by se obrátit na příslušné orgány, např. na útvar Komise zabývající se otázkami hospodářské soutěže, OLAF (Evropský úřad pro boj proti podvodům) nebo příslušné vnitrostátní orgány.

(41)

Komise proto tyto čtyři argumenty předložené společností Gerber zamítla.

(42)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise tvrzení týkající se zahájení šetření zamítla a dospěla k závěru, že žádost obsahuje dostatečné důkazy odůvodňující zahájení šetření.

(43)

Období šetření odpovídalo období od 1. ledna 2020 do 30. června 2023 (dále jen „období šetření“). Za období šetření byly shromážděny údaje s cílem prošetřit mimo jiné údajnou změnu obchodních toků po uložení opatření týkajících se dotčeného výrobku a existenci praktik, zpracovatelských postupů nebo prací, pro něž mimo uložení cla neexistuje dostatečné opodstatnění nebo hospodářský důvod. Pro období od 1. července 2022 do 30. června 2023 (dále jen „sledované období“) byly shromážděny podrobnější údaje s cílem přezkoumat, zda dovoz nemařil vyrovnávací účinek platných opatření, pokud jde o ceny a/nebo množství, a zda nedošlo k subvencování.

(44)

Komise o zahájení šetření oficiálně informovala orgány Tchaj-wanu, Turecka, Vietnamu a Indonésie, známé vyvážející výrobce v těchto zemích, výrobní odvětví Unie a známé dovozce do Unie.

(45)

Formuláře žádosti o osvobození pro vyvážející výrobce v Tchaj-wanu, Turecku a Vietnamu, dotazníky pro výrobce/vývozce v Indonésii a pro dovozce v Unii byly zpřístupněny na internetových stránkách GŘ pro obchod.

(46)

Žádosti o osvobození podali tito vyvážející výrobci a v jejich prostorách byly provedeny inspekce na místě:

(47)

Kromě toho předložila formuláře žádosti o osvobození tato servisní střediska na Tchaj-wanu a v Turecku:

(48)

Na základě analýzy informací poskytnutých v jejich žádostech však Komise dospěla k závěru, že činnosti těchto tří společností během období šetření spočívaly v poskytování služeb, jako je řezání a podélné řezání plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli vyráběných jinými společnostmi, což neznamená skutečnou výrobu výrobku, který je předmětem šetření. Jako takové tyto společnosti nemohly být považovány za výrobce, a proto nemohly být způsobilé pro osvobození od rozšíření opatření podle čl. 23 odst. 6 základního antisubvenčního nařízení, který tuto možnost poskytuje pouze výrobcům dotčeného výrobku. V prostorách těchto společností se neuskutečnily inspekce na místě.

(49)

Odpovědi na dotazník navíc předložily tyto společnosti:

(50)

Komise odpovědi těchto společností na dotazník neověřovala, ale použila předložené informace ke křížové kontrole obchodních toků a názvů dodavatelů z Indonésie.

(51)

V rámci ověřování informací a statistik poskytnutých žadatelem a spolupracujícími společnostmi vedla Komise na místě konzultace s tchajwanskými a vietnamskými orgány, konkrétně s tchajwanskou správou mezinárodního obchodu (TITA) a Úřadem pro nápravná opatření v oblasti obchodu při Ministerstvu průmyslu a obchodu Vietnamu.

(52)

Zúčastněné strany dostaly možnost, aby písemně předložily svá stanoviska a požádaly o slyšení ve lhůtě stanovené v nařízení o zahájení šetření. Všechny strany byly informovány, že nesdělení veškerých relevantních informací nebo sdělení neúplných, nepravdivých nebo zavádějících informací může vést k použití článku 28 základního antisubvenčního nařízení a k závěrům založeným na dostupných údajích.

(53)

Několik stran předložilo podání po uplynutí lhůty stanovené v nařízení o zahájení šetření. Komise tyto strany informovala, že jejich podání nelze z tohoto důvodu přijmout, a informovala je o možnosti předložit připomínky po zveřejnění podstatných skutečností a úvah v tomto šetření.

(54)

Dne 12. října 2023 se konalo slyšení se sdružením EURANIMI. Po poskytnutí informací proběhlo dne 14. března 2024 slyšení se sdružením EUROFER, dne 18. března 2024 se společností Lam Khang a dne 20. března 2024 se společností Yongjin.

(55)

V souladu s čl. 23 odst. 3 základního antisubvenčního nařízení by měly být postupně analyzovány s cílem posoudit možné obcházení tyto prvky:

(56)

V tomto šetření důkazy poskytnuté žadatelem v žádosti poukázaly na montáž/kompletaci na Tchaj-wanu, v Turecku a Vietnamu. Jak je vysvětleno v 17. bodě odůvodnění, pokud jde o montáž/kompletaci, v čl. 23 odst. 3 druhém pododstavci základního antisubvenčního nařízení nejsou tyto operace konkrétně uvedeny jako praktiky, zpracovatelské postupy nebo práce, které představují obcházení. Nicméně v čl. 23 odst. 3 druhém pododstavci základního antisubvenčního nařízení je výslovně použit výraz „mimo jiné“, což znamená, že je v něm uveden pouze demonstrativní seznam možných praktik obcházení. V důsledku toho se vztahuje i na jiné praktiky obcházení, které nejsou v daném článku výslovně uvedeny, například na montáž nebo kompletaci. Vzhledem k tomu, že důkazy poskytnuté žadatelem v žádosti poukazovaly na montáž/kompletaci v dotčených zemích, Komise konkrétně analyzovala, zda byla obdobně splněna kritéria stanovená v čl. 13 odst. 2 základního antidumpingového nařízení, zejména:

(57)

Tabulka 1 níže ukazuje vývoj dovozu z Indonésie do Unie v období šetření.

Tabulka 1

Dovoz plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli do Unie v období šetření (v tunách)

(58)

Tabulka 1 ukazuje, že objem dovozu plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli z Indonésie se snížil ze 106 483 tun v roce 2020 na 7 634 tun ve sledovaném období. Objem dovozu se od roku 2020 do roku 2021 zvýšil o 1 %, ale v roce 2022 ve srovnání s rokem 2020 prudce klesl o 53 %. Na vývoj obchodních toků, jak je uvedeno v tabulce 1, je třeba nahlížet nejen s ohledem na uložení vyrovnávacích opatření v březnu 2022, ale také s ohledem na uložení antidumpingových opatření na tentýž výrobek v listopadu 2021 v antidumpingovém šetření, které bylo provedeno částečně souběžně s původním antisubvenčním šetřením (16). Analýza údajů týkajících se antisubvenčního šetření byla proto provedena s ohledem na dopad zahájení antidumpingového i antisubvenčního šetření a uložení antidumpingových i antisubvenčních opatření.

(59)

Uložení konečných antidumpingových opatření dne 19. listopadu 2021 již mělo dopad na dovoz plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli z Indonésie do Unie (17), což bylo zesíleno uložením antisubvenčních opatření dne 17. března 2022. Údaje v tabulce 1 ukazují, že v roce 2022 došlo k prudkému poklesu indonéského dovozu, který se časově shodoval s uložením konečných antidumpingových opatření na ploché za studena válcované výrobky z korozivzdorné oceli z Indonésie na konci roku 2021 a vyrovnávacích opatření na začátku roku 2022. Od roku 2022 do sledovaného období objem dovozu plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli z Indonésie dále výrazně klesal, což vedlo k celkovému poklesu o téměř 93 % během celého období šetření. Zároveň se jeho podíl na celkovém dovozu snížil ze 14 % na 1 %.

(60)

Jak je uvedeno ve 49. bodě odůvodnění, žádosti o osvobození předložilo a během celého šetření spolupracovalo šest tchajwanských vyvážejících výrobců. Tyto společnosti představovaly během sledovaného období pouze 50 % celkového dovozu plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli z Tchaj-wanu. Zjištění týkající se vývozu plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli z Tchaj-wanu do Unie, jakož i surovin z Indonésie na Tchaj-wan byla proto založena na statistikách získaných od Eurostatu a z databáze Global Trade Atlas (dále jen „GTA“) (18).

(61)

Tabulka 2 níže ukazuje vývoj dovozu z Tchaj-wanu do Unie v období šetření.

Tabulka 2

Dovoz plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli do Unie v období šetření (v tunách)

(62)

Tabulka 2 ukazuje, že objem dovozu plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli z Tchaj-wanu do Unie vzrostl ze 125 072 tun v roce 2020 na 186 872 tun ve sledovaném období. K nejvýraznějšímu nárůstu objemu dovozu došlo od roku 2020 do roku 2021, kdy se objem zvýšil o 75 % ze 125 072 tun na 218 784 tun. Toto zvýšení se časově shodovalo se zahájením původního antidumpingového šetření v září 2020 a antisubvenčního šetření v únoru 2021 a s uložením konečných antidumpingových opatření v listopadu 2021. Od roku 2021 do roku 2022 objem dovozu z Tchaj-wanu nadále rostl a dosáhl 251 304 tun, což se časově shoduje s uložením vyrovnávacích opatření v březnu 2022. Dovoz se nakonec během sledovaného období opět snížil na úroveň 186 872 tun. Celkově se objem dovozu z Tchaj-wanu během období šetření zvýšil o 49 %.

(63)

Kromě toho se po zahájení původního antidumpingového šetření výrazně zvýšil objem dovozu z Tchaj-wanu do Unie, který nepocházel od vyvážejících výrobců, kteří podali žádost o osvobození. Konkrétně před zahájením antidumpingového šetření představoval vývoz spolupracujících výrobců převážnou většinu (více než 90 %) veškerého vývozu do Unie, zatímco během sledovaného období jejich vývoz jen mírně překračoval 50 %.

(64)

Tabulka 3 ukazuje vývoj vývozu surovin potřebných k výrobě plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli z Indonésie do Tchaj-wanu během období šetření. Těmito surovinami byly buď pláty z nerezavějící oceli nebo za tepla válcované ocelové svitky.

Tabulka 3

Vývoz surovin Indonésie na Tchaj-wan v období šetření (v tunách)

(65)

Hlavním vstupem pro výrobu plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli jsou obecně za tepla válcované ocelové svitky. Výroba plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli však může začínat také od plátů z nerezavějící oceli, které jsou poté za tepla válcovány na ocelové svitky, které jsou následně dále válcovány na ploché za studena válcované výrobky z korozivzdorné oceli. Tabulka 3 ukazuje, že vývoz plátů z nerezavějící oceli z Indonésie na Tchaj-wan vzrostl z 93 085 tun v roce 2020 na 141 041 tun ve sledovaném období. K nejvýraznějšímu nárůstu objemu vývozu došlo mezi lety 2020 a 2021, kdy se objem zvýšil o 105 % z 93 085 tun v roce 2020 na 190 908 tun v roce 2021. Od roku 2021 se objem vývozu plátů z Indonésie snížil na 140 272 tun v roce 2022 a později mírně vzrostl a během sledovaného období dosáhl úrovně 141 041 tun. Celkově se objem vývozu plátů z Indonésie na Tchaj-wan během období šetření zvýšil o 52 %.

(66)

Během období šetření představoval vývoz z Indonésie 95 % až 99,8 % celkového objemu dovozu plátů z nerezavějící oceli na Tchaj-wan. Během sledovaného období činil vývoz plátů z nerezavějící oceli z Indonésie 99,8 %.

(67)

Obdobně se vývoz za tepla válcovaných ocelových svitků z Indonésie na Tchaj-wan zvýšil, a to z 529 143 tun v roce 2020 na 631 208 tun ve sledovaném období. K nejvýraznějšímu nárůstu objemu vývozu došlo mezi lety 2020 a 2021, kdy se objem zvýšil o 55 % z 529 143 tun na 817 705 tun. Mezi lety 2021 a 2022 se objem vývozu za tepla válcovaných ocelových svitků z Indonésie snížil na 563 534 tun a později během sledovaného období opět vzrostl a dosáhl úrovně 631 208 tun. Celkově se objem vývozu za tepla válcovaných ocelových svitků z Indonésie na Tchaj-wan během období šetření zvýšil o 19 %.

(68)

Je třeba poznamenat, že z Indonésie na Tchaj-wan se dováží značné množství za tepla válcovaných ocelových svitků, které nepředstavuje nákupy tchajwanských vyvážejících výrobců, kteří podali žádost o osvobození, jak je vysvětleno v 63. bodě odůvodnění. Před zahájením původního antidumpingového šetření dováželi spolupracující výrobci přibližně 97 % za tepla válcovaných ocelových svitků, zatímco během sledovaného období pouze 84 %. Takže více než 100 000 tun za tepla válcovaných ocelových svitků dovážených z Indonésie nakoupily společnosti, které nepodaly žádost o osvobození.

(69)

Celkový vývoz plátů z nerezavějící oceli a za tepla válcovaných ocelových svitků z Indonésie na Tchaj-wan se zvýšil, a to z 622 228 tun v roce 2020 na 772 249 tun ve sledovaném období. K nejvýraznějšímu nárůstu objemu vývozu došlo mezi lety 2020 a 2021, kdy se objem zvýšil o 62 % z 622 228 tun na 1 008 614 tun. Od roku 2021 se celkový objem vývozu plátů z nerezavějící oceli a za tepla válcovaných ocelových svitků z Indonésie snížil na 703 805 tun v roce 2022 a později během sledovaného období vzrostl na úroveň 772 249 tun. Celkově se objem vývozu plátů z nerezavějící oceli a za tepla válcovaných ocelových svitků z Indonésie na Tchaj-wan během období šetření zvýšil o 24 %.

(70)

Nárůst objemu vývozu plátů z nerezavějící oceli a za tepla válcovaných ocelových svitků z Indonésie na Tchaj-wan naznačoval rostoucí poptávku po těchto vstupních materiálech na Tchaj-wanu, což bylo možné alespoň částečně vysvětlit nárůstem výroby plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli a jejich vývozu z Tchaj-wanu do Unie během sledovaného období. To potvrzovaly i informace poskytnuté spolupracujícími společnostmi.

(71)

Šetřením bylo zjištěno, že významný objem korozivzdorné oceli, buď ve formě plátů, nebo za tepla válcovaných ocelových svitků vyvážených z Indonésie, byl dále na Tchaj-wanu zpracován na ploché za studena válcované výrobky z korozivzdorné oceli za účelem pozdějšího vývozu do Unie. Nárůst vývozu plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli z Tchaj-wanu do Unie, který je patrný z tabulky 2, spolu s výrazným nárůstem vývozu plátů z nerezavějící oceli a za tepla válcovaných ocelových svitků z Indonésie na Tchaj-wan v období šetření, jak je uvedeno v tabulce 3, představoval změnu obchodních toků mezi Indonésií, Tchaj-wanem a Unií ve smyslu čl. 23 odst. 3 základního antisubvenčního nařízení.

(72)

Podle čl. 23 odst. 3 základního antisubvenčního nařízení musí být změna obchodních toků způsobena praktikami, zpracovatelskými postupy nebo pracemi, pro něž mimo uložení cla neexistuje dostatečné opodstatnění nebo hospodářský důvod. Mezi takové praktiky, zpracovatelské postupy nebo práce patří mimo jiné zasílání výrobku, který je předmětem stávajících opatření, prostřednictvím třetích zemí a montáž součástí nebo kompletace ve třetí zemi podle čl. 13. odst. 2 základního antidumpingového nařízení. Jak je uvedeno v 56. bodě odůvodnění, tento článek se v tomto šetření použije obdobně.

(73)

Pláty z nerezavějící oceli a za tepla válcované ocelové svitky byly považovány za polotovary, které byly dále zpracovány na hotové výrobky, jako jsou ploché za studena válcované výrobky z korozivzdorné oceli. Toto další zpracování plátů z nerezavějící oceli a za tepla válcovaných ocelových svitků na ploché za studena válcované výrobky z korozivzdorné oceli spadá pod pojem kompletace ve smyslu čl. 13 odst. 2 základního antidumpingového nařízení.

(74)

Původní antidumpingová cla byla uložena dne 19. listopadu 2021 a původní vyrovnávací opatření dne 17. března 2022. Jak je popsáno v oddíle 2.3.2 výše, Tchaj-wan během období šetření výrazně zvýšil svůj prodej na vývoz do Unie a značnou část hlavního vstupního materiálu, plátů z nerezavějící oceli a za tepla válcovaných ocelových svitků, dovážel z Indonésie.

(75)

Kromě toho, jak je vysvětleno výše (63. a 68. bod odůvodnění), velká množství vstupního materiálu pocházejícího z Indonésie nepředstavovala nákupy od spolupracujících výrobců a zároveň vývoz (montovaných/kompletovaných) plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli do Unie, který neprováděli spolupracující výrobci, se výrazně zvýšil.

(76)

Šetření prokázalo, že pláty z nerezavějící oceli a za tepla válcované ocelové svitky byly dováženy z Indonésie na Tchaj-wan, dále na Tchaj-wanu zpracovávány na ploché za studena válcované výrobky z korozivzdorné oceli a vyváženy do Unie, což vedlo ke změně obchodních toků. Šetření dále neodhalilo žádný jiný hospodářský důvod změny obchodních toků popsané v oddíle 2.3.2 než zahájení původního antisubvenčního šetření a následné uložení původních opatření.

(77)

Ustanovení čl. 23 odst. 3 základního antisubvenčního nařízení stanoví souvislost mezi danými praktikami, zpracovatelskými postupy nebo pracemi a změnou obchodních toků, kdy tato změna musí být „způsobena“ uvedenými praktikami, zpracovatelskými postupy nebo pracemi. Z toho vyplývá, že obcházením zjištěným na Tchaj-wanu byla montáž/kompletace, která vedla ke změně obchodních toků a pro kterou neexistoval žádný hospodářský důvod. Proto byl tento požadavek čl. 23 odst. 3 základního antisubvenčního nařízení pro Tchaj-wan jako celou zemi splněn.

(78)

Komise v souladu s čl. 23 odst. 3 základního antisubvenčního nařízení zkoumala, zda dovoz výrobku, který je předmětem šetření, do Unie mařil vyrovnávací účinky aktuálně platných opatření, pokud se jedná o množství a ceny.

(79)

Pokud jde o množství, podíl dovozu z Tchaj-wanu na trhu představoval během sledovaného období přibližně 4,7 % spotřeby Unie, která byla odhadnuta na 400 000 tun (19). Objem dovozu byl proto považován za významný.

(80)

Pokud jde o ceny, Komise porovnala průměrnou cenu nepůsobící újmu stanovenou v původním antisubvenčním šetření upravenou o zvýšení cen plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli na základě indexu cen výrobců (20) v Evropské unii s váženými průměrnými vývozními cenami CIF stanovenými na základě statistik Eurostatu, náležitě upravenými o náklady po dovozu. Toto cenové srovnání ukázalo, že dovoz z Tchaj-wanu se prodával za ceny, které byly o více než 19 % nižší než ceny v Unii.

(81)

Z toho důvodu Komise vyvodila závěr, že vyrovnávací účinek platných opatření je mařen z hlediska množství i cen.

(82)

V souladu s čl. 23 odst. 3 základního antisubvenčního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda se na dovážený obdobný výrobek a/nebo jeho části stále vztahovala subvence.

(83)

Jak je uvedeno v prováděcím nařízení (EU) 2022/433, bylo zjištěno, že indonéští vyvážející výrobci využívají celou řadu režimů subvencí poskytovaných indonéskou vládou a čínskou vládou (viz 1. bod odůvodnění). Nejen výroba plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli, ale také části používané k jejich výrobě, včetně za tepla válcovaných ocelových svitků a plátů, měly prospěch ze subvencí, jako je poskytování niklové rudy a pozemků za cenu nižší než přiměřenou, podpora kapitálových investic, netržní úvěry a preferenční daňové a celní režimy. Subvencování ovlivnilo veškerý prodej výrobků bez ohledu na zákazníka, bylo ku prospěchu veškeré výrobě společností, protože nebylo vázáno na konkrétní výrobek a bylo alespoň do určité míry závislé na vývozu.

(84)

V tomto šetření se neobjevily žádné nové informace, které by zpochybnily závěr původního šetření a které by naznačovaly, že by tyto subvenční režimy již nebyly platné. Během šetření nebyly předloženy žádné důkazy, které by prokazovaly, že by se na pláty a za tepla válcované ocelové svitky vyrobené v Indonésii se přestaly vztahovat subvence nebo že tyto části dovážené na Tchaj-wan již neměly ze subvencí prospěch. Komise proto dospěla k závěru, že části dováženého obdobného výrobku byly nadále zvýhodňovány subvencemi.

(85)

Jak je uvedeno ve 49. bodě odůvodnění, žádosti o osvobození předložili a během celého šetření spolupracovali dva turečtí vyvážející výrobci. Tyto dvě společnosti představovaly během sledovaného období pouze 52 % celkového dovozu plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli z Turecka. Zjištění týkající se vývozu plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli z Turecka do Unie, jakož i surovin z Indonésie do Turecka byla proto založena na statistikách získaných z Eurostatu a databáze GTA.

(86)

Tabulka 4 níže ukazuje vývoj dovozu z Turecka do Unie v období šetření.

Tabulka 4

Dovoz plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli do Unie v období šetření (v tunách)

(87)

Tabulka 4 ukazuje, že objem dovozu plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli z Turecka do Unie vzrostl ze 73 835 tun v roce 2020 na 105 116 tun ve sledovaném období. K nejvýraznějšímu nárůstu objemu dovozu došlo mezi roky 2020 a 2021, kdy se objem zvýšil ze 73 835 tun na 105 619 tun. Toto zvýšení se shodovalo se zahájením původního antidumpingového šetření v září 2020 a antisubvenčního šetření v únoru 2021 a s uložením konečných antidumpingových opatření v listopadu 2021. V roce 2022 se objem dovozu z Turecka dále zvýšil na 125 072 tun, což se shoduje s uložením vyrovnávacích opatření v březnu 2022, načež se během sledovaného období opět snížil na úroveň 105 116 tun. Celkově se objem dovozu z Turecka během období šetření zvýšil o 42 %.

(88)

Tabulka 5 ukazuje vývoj vývozu surovin potřebných k výrobě plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli z Indonésie do Turecka během období šetření.

Tabulka 5

Vývoz surovin z Indonésie do Turecka v období šetření (v tunách)

(89)

Hlavním vstupem pro výrobu plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli jsou obecně za tepla válcované ocelové svitky. Výroba plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli však může začínat také od plátů z nerezavějící oceli, které jsou poté za tepla válcovány na ocelové svitky, které jsou následně dále válcovány na ploché za studena válcované výrobky z korozivzdorné oceli. Tabulka 5 ukazuje, že vývoz plátů z nerezavějící oceli z Indonésie do Turecka mezi rokem 2020 a sledovaným obdobím klesl z 24 241 tun na zanedbatelné množství. Důvodem je zejména rozšíření opatření týkajících se za tepla válcovaných ocelových svitků z Indonésie do Turecka v roce 2022 na dovoz za tepla válcovaných ocelových svitků zasílaných z Turecka v návaznosti na šetření zaměřené proti obcházení opatření (21).

(90)

Důkazy, které měla Komise k dispozici, však ukázaly, že v Turecku neexistují žádná zařízení na výrobu plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli, která zahajují výrobní proces od plátů, a že tam ani nejsou výrobci plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli, kteří by nakupovali za tepla válcované ocelové svitky od tureckých výrobců za tepla válcovaných ocelových svitků za účelem dalšího válcování na ploché za studena válcované výrobky z korozivzdorné oceli. Proto se vývoj objemu vývozu plátů do Turecka pro toto šetření nepovažuje za relevantní.

(91)

Z tabulky 5 rovněž vyplývá, že se vývoz za tepla válcovaných ocelových svitků z Indonésie do Turecka zvýšil, a to z 23 560 tun v roce 2020 na 77 544 tun ve sledovaném období. K nejvýraznějšímu nárůstu objemu vývozu došlo mezi lety 2020 a 2021, kdy se objem více než ztrojnásobil na 84 443 tun. Od roku 2021 se objem vývozu za tepla válcovaných ocelových svitků z Indonésie mírně snížil na 77 544 tun ve sledovaném období. Celkově se objem vývozu za tepla válcovaných ocelových svitků z Indonésie do Turecka během období šetření více než ztrojnásobil.

(92)

Nárůst objemu vývozu za tepla válcovaných ocelových svitků z Indonésie do Turecka naznačoval rostoucí poptávku po těchto vstupních materiálech v Turecku, což bylo možné alespoň částečně vysvětlit nárůstem výroby plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli a jejich vývozu z Turecka do Unie během sledovaného období.

(93)

Závěr týkající se změny obchodních toků v Turecku

(94)

Šetřením bylo zjištěno, že významný objem za tepla válcovaných ocelových svitků dovážených z Indonésie byl dále v Turecku zpracován na ploché za studena válcované výrobky z korozivzdorné oceli za účelem pozdějšího vývozu do Unie. Nárůst vývozu plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli z Turecka do Unie, který je patrný z tabulky 4, spolu s výrazným nárůstem vývozu za tepla válcovaných ocelových svitků z Indonésie do Turecka v období šetření, jak je uvedeno v tabulce 5, představoval změnu obchodních toků mezi Indonésií, Tureckem a Unií ve smyslu čl. 23 odst. 3 základního antisubvenčního nařízení.

(95)

Podle čl. 23 odst. 3 základního antisubvenčního nařízení musí být změna obchodních toků způsobena praktikami, zpracovatelskými postupy nebo pracemi, pro něž mimo uložení cla neexistuje dostatečné opodstatnění nebo hospodářský důvod. Mezi takové praktiky, zpracovatelské postupy nebo práce patří zasílání výrobku, který je předmětem stávajících opatření, prostřednictvím třetích zemí a montáž součástí nebo kompletace ve třetí zemi podle čl. 13 odst. 2 základního antidumpingového nařízení. Jak je uvedeno v 56. bodě odůvodnění, tento článek se v tomto šetření použije obdobně.

(96)

Za tepla válcované ocelové svitky byly považovány za polotovary, které byly dále zpracovány na hotové výrobky, jako jsou ploché za studena válcované výrobky z korozivzdorné oceli. Toto další zpracování za tepla válcovaných ocelových svitků na ploché za studena válcované výrobky z korozivzdorné oceli spadá pod pojem kompletace ve smyslu čl. 13 odst. 2 základního antidumpingového nařízení.

(97)

Původní antidumpingová cla byla uložena dne 19. listopadu 2021 a původní vyrovnávací opatření dne 17. března 2022. Jak je popsáno v oddíle 2.4.2 výše, Turecko během období šetření výrazně zvýšilo svůj prodej na vývoz do Unie a značnou část hlavního vstupního materiálu, za tepla válcovaných ocelových svitků, dováželo z Indonésie.

(98)

Šetření prokázalo, že za tepla válcované ocelové svitky byly dováženy z Indonésie do Turecka, dále v Turecku zpracovávány na ploché za studena válcované výrobky z korozivzdorné oceli a vyváženy do Unie, což vedlo ke změně obchodních toků. Šetření dále neodhalilo žádný jiný hospodářský důvod změny obchodních toků popsané v oddíle 2.4.2 než zahájení původních antisubvenčních šetření a následné uložení původních opatření.

(99)

Ustanovení čl. 23 odst. 3 základního nařízení stanoví souvislost mezi danými praktikami, zpracovatelskými postupy nebo pracemi a změnou obchodních toků, kdy tato změna musí být „způsobena“ uvedenými praktikami, zpracovatelskými postupy nebo pracemi. Z toho vyplývá, že obcházením zjištěným v Turecku, jak bylo potvrzeno v oddíle 4.2 níže, byla montáž/kompletace, která vedla ke změně obchodních toků a pro kterou neexistoval žádný hospodářský důvod. Proto byl tento požadavek čl. 23 odst. 3 základního antisubvenčního nařízení pro Turecko jako celou zemi splněn.

(100)

Komise v souladu s čl. 23 odst. 3 základního antisubvenčního nařízení zkoumala, zda dovoz výrobku, který je předmětem šetření, do Unie mařil vyrovnávací účinky aktuálně platných opatření, pokud se jedná o množství a/nebo ceny.

(101)

Pokud jde o množství, podíl dovozu z Turecka na trhu představoval během sledovaného období přibližně 2,6 % spotřeby Unie, která byla odhadnuta na 400 000 tun (22). Objem dovozu byl proto považován za významný.

(102)

Pokud jde o ceny, Komise porovnala průměrnou cenu nepůsobící újmu stanovenou v původním antisubvenčním šetření upravenou o zvýšení cen plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli na základě indexu cen výrobců (23) v Evropské unii s váženými průměrnými vývozními cenami CIF stanovenými na základě statistik Eurostatu, náležitě upravenými o náklady po dovozu. Toto cenové srovnání ukázalo, že dovoz z Turecka se prodával za ceny, které byly o 1,3 % nižší než ceny v Unii.

(103)

Z toho důvodu Komise vyvodila závěr, že vyrovnávací účinek platných opatření je mařen, pokud se jedná o množství a ceny.

(104)

V souladu s čl. 23 odst. 3 základního antisubvenčního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda se na dovážený obdobný výrobek a/nebo jeho části stále vztahovala subvence.

(105)

Jak je uvedeno v prováděcím nařízení (EU) 2022/433 (viz 1. bod odůvodnění), bylo zjištěno, že indonéští vyvážející výrobci využívají celou řadu režimů subvencí poskytovaných indonéskou vládou a čínskou vládou. Nejen výroba plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli, ale také části používané k jejich výrobě, včetně za tepla válcovaných ocelových svitků a plátů, měly prospěch ze subvencí, jako je poskytování niklové rudy a pozemků za cenu nižší než přiměřenou, podpora kapitálových investic, netržní úvěry a preferenční daňové a celní režimy. Subvencování ovlivnilo veškerý prodej výrobků bez ohledu na zákazníka, bylo ku prospěchu veškeré výrobě společností, protože nebylo vázáno na konkrétní výrobek a bylo alespoň do určité míry závislé na vývozu.

(106)

V tomto šetření se neobjevily žádné nové informace, které by zpochybnily závěr původního šetření a které by naznačovaly, že by tyto subvenční režimy již nebyly platné. Během šetření nebyly předloženy žádné důkazy, které by prokazovaly, že by se na pláty a za tepla válcované ocelové svitky vyrobené v Indonésii přestaly vztahovat subvence nebo že by tyto části dovážené do Turecka již neměly ze subvencí prospěch. Komise proto dospěla k závěru, že části dováženého obdobného výrobku byly nadále zvýhodňovány subvencemi.

(107)

Jak je uvedeno ve 49. bodě odůvodnění, žádosti o osvobození předložili a během celého šetření spolupracovali tři vietnamští vyvážející výrobci. Tyto tři společnosti představovaly během sledovaného období 82 % celkového dovozu plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli z Vietnamu. Zjištění týkající se vývozu plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli z Vietnamu do Unie, jakož i surovin z Indonésie do Vietnamu byla proto založena na statistikách získaných z Eurostatu a databáze GTA.

(108)

Tabulka 6 níže ukazuje vývoj dovozu z Vietnamu do Unie v období šetření.

Tabulka 6

Dovoz plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli do Unie v období šetření (v tunách)

(109)

Tabulka 6 ukazuje, že objem dovozu plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli z Vietnamu do Unie vzrostl z 35 345 tun v roce 2020 na 96 668 tun ve sledovaném období. K nejvýraznějšímu nárůstu objemu dovozu došlo mezi roky 2021 a 2022, kdy se objem zvýšil ze 51 566 tun na 87 606 tun. Toto zvýšení se časově shodovalo s uložením konečných vyrovnávacích opatření dne 17. března 2022. Od roku 2022 objem dovozu z Vietnamu nadále rostl a ve sledovaném období dosáhl 96 668 tun. Celkově se objem dovozu z Vietnamu během období šetření zvýšil o 174 %.

(110)

Tabulka 7 ukazuje vývoj vývozu surovin potřebných k výrobě plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli z Indonésie do Vietnamu během období šetření.

Tabulka 7

Vývoz surovin  (24) z Indonésie do Vietnamu v období šetření (v tunách)

(111)

Tabulka 7 ukazuje, že se dovoz za tepla válcovaných ocelových svitků z Indonésie do Vietnamu mezi rokem 2020 a sledovaným obdobím výrazně zvýšil ze 184 018 tun na 397 923 tun. K nejvýraznějšímu nárůstu objemu dovozu došlo mezi lety 2021 a 2022, kdy se objem zvýšil z 245 603 tun v roce 2021 na 361 082 tun v roce 2022. Toto zvýšení se časově shodovalo s uložením konečných opatření dne 17. března 2022. Celkově se objem dovozu za tepla válcovaných ocelových svitků z Indonésie do Vietnamu během období šetření více než zdvojnásobil.

(112)

Závěr týkající se změny obchodních toků ve Vietnamu

Šetřením bylo zjištěno, že významný objem za tepla válcovaných ocelových svitků vyvážených z Indonésie byl dále ve Vietnamu zpracován na ploché za studena válcované výrobky z korozivzdorné oceli za účelem pozdějšího vývozu do Unie. Nárůst vývozu plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli z Vietnamu do Unie, který je patrný z tabulky 6, spolu s výrazným nárůstem vývozu za tepla válcovaných ocelových svitků z Indonésie do Vietnamu v období šetření, jak je uvedeno v tabulce 7, představoval změnu obchodních toků mezi Indonésií, Vietnamem a Unií ve smyslu čl. 23 odst. 3 základního antisubvenčního nařízení.

(113)

Podle čl. 23 odst. 3 základního antisubvenčního nařízení musí být změna obchodních toků způsobena praktikami, zpracovatelskými postupy nebo pracemi, pro něž mimo uložení cla neexistuje dostatečné opodstatnění nebo hospodářský důvod. Mezi takové praktiky, zpracovatelské postupy nebo práce patří zasílání výrobku, který je předmětem stávajících opatření, prostřednictvím třetích zemí a montáž součástí nebo kompletace ve třetí zemi podle čl. 13 odst. 2 základního antidumpingového nařízení. Jak je uvedeno v 56. bodě odůvodnění, tento článek se v tomto šetření použije obdobně.

(114)

Za tepla válcované ocelové svitky byly považovány za polotovary, které byly dále zpracovány na hotové výrobky, jako jsou ploché za studena válcované výrobky z korozivzdorné oceli. Toto další zpracování za tepla válcovaných ocelových svitků na ploché za studena válcované výrobky z korozivzdorné oceli spadá pod pojem kompletace ve smyslu čl. 13 odst. 2 základního antidumpingového nařízení.

(115)

Původní antidumpingová cla byla uložena dne 19. listopadu 2021 a původní vyrovnávací opatření dne 17. března 2022. Jak je popsáno v oddíle 2.5.2 výše, Vietnam během období šetření výrazně zvýšil svůj prodej na vývoz do Unie a značnou část hlavního vstupního materiálu, za tepla válcovaných ocelových svitků, dovážel z Indonésie.

(116)

Šetření prokázalo, že za tepla válcované ocelové svitky byly dováženy z Indonésie do Vietnamu, dále ve Vietnamu zpracovávány na ploché za studena válcované výrobky z korozivzdorné oceli a vyváženy do Unie, což vedlo ke změně obchodních toků. Šetření dále neodhalilo žádný jiný hospodářský důvod změny obchodních toků popsané v oddíle 2.5.2 než zahájení původních antisubvenčních šetření a následné uložení původních opatření.

(117)

Po poskytnutí informací Úřad pro nápravná opatření v oblasti obchodu při Ministerstvu průmyslu a obchodu Vietnamu tvrdil, že změna obchodních toků byla způsobena povahou operace a poptávkou na trhu, a nikoli za účelem obcházení. Úřad pro nápravná opatření v oblasti obchodu při Ministerstvu průmyslu a obchodu Vietnamu však neposkytl podloženou analýzu toho, jak by povaha operace a poptávka na trhu mohly vysvětlit, že se vývoz z Vietnamu do Unie mezi rokem 2020 a sledovaným obdobím téměř ztrojnásobil. Rovněž nebyla provedena analýza původu dodávek za tepla válcovaných ocelových svitků, zda byly upřednostněny dodávky z Indonésie či nikoli, a pokud ano, zda mimo uložení vyrovnávacích opatření neexistovalo jiné dostatečné opodstatnění nebo hospodářský důvod.

(118)

Po poskytnutí informací společnost Lam Khang požádala Komisi, aby posoudila, zda existuje dostatečné opodstatnění nebo hospodářský důvod pro zpracování prováděné konkrétně společností Lam Khang. Bez ohledu na to, zda je tato analýza nezbytná, či nikoli, Komise uvedla, že tvrzení týkající se Vietnamu použité ve 116. bodě odůvodnění se vztahuje i na společnost Lam Khang.

(119)

Jak je popsáno v 161. bodě odůvodnění, společnost Lam Khang během období šetření podstatně zvýšila svůj dovoz z Indonésie, zpracování za tepla válcovaných ocelových svitků na ploché za studena válcované výrobky z korozivzdorné oceli a prodej na vývoz do Unie. Pro tuto změnu neexistoval žádný jiný hospodářský důvod než zahájení původních antisubvenčních šetření a následné uložení původních opatření. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(120)

Ustanovení čl. 23 odst. 3 základního nařízení stanoví souvislost mezi danými praktikami, zpracovatelskými postupy nebo pracemi a změnou obchodních toků, kdy tato změna musí být „způsobena“ uvedenými praktikami, zpracovatelskými postupy nebo pracemi. Z toho vyplývá, že obcházením zjištěným ve Vietnamu, jak bylo potvrzeno v oddíle 4.3 níže, byla montáž/kompletace, která vedla ke změně obchodních toků a pro kterou neexistoval žádný hospodářský důvod. Proto byl tento požadavek čl. 23 odst. 3 základního antisubvenčního nařízení pro Vietnam jako celou zemi splněn.

(121)

Komise v souladu s čl. 23 odst. 3 základního antisubvenčního nařízení zkoumala, zda dovoz výrobku, který je předmětem šetření, do Unie mařil vyrovnávací účinky aktuálně platných opatření, pokud se jedná o množství a ceny.

(122)

Pokud jde o množství, podíl vietnamského dovozu z na trhu představoval během sledovaného období přibližně 2,4 % spotřeby Unie, která byla odhadnuta na 400 000 tun (25). Objem dovozu byl proto považován za významný.

(123)

Pokud jde o ceny, Komise porovnala průměrnou cenu nepůsobící újmu zjištěnou v původním antisubvenčním šetření s váženým průměrem vývozních cen CIF určených na základě statistik Eurostatu, které byly řádně upraveny o náklady po dovozu. Toto cenové srovnání ukázalo, že dovoz z Vietnamu se prodával za ceny, které nebyly nižší než ceny v Unii. Po poskytnutí informací sdružení EURANIMI poukázalo na skutečnost, že u jedné vietnamské společnosti, Yongjin, byl zjištěn prodej pod cenou (viz 191. bod odůvodnění). Ačkoli na celostátním průměrném základě nebyl zjištěn žádný prodej pod cenou, existovaly důkazy o prodeji pod cenou alespoň od jednoho z vyvážejících výrobců, u něhož bylo navíc zjištěno, že obchází původní antidumpingová opatření.

(124)

Z tohoto důvodu Komise vyvodila závěr, že vyrovnávací účinek platných opatření je mařen, pokud se jedná o množství.

(125)

V souladu s čl. 23 odst. 3 základního antisubvenčního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda se na dovážený obdobný výrobek a/nebo jeho části stále vztahovala subvence.

(126)

Jak je uvedeno v prováděcím nařízení (EU) 2022/433 (viz 1. bod odůvodnění), bylo zjištěno, že indonéští vyvážející výrobci využívají celou řadu režimů subvencí poskytovaných indonéskou vládou a čínskou vládou. Nejen výroba plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli, ale také části používané k jejich výrobě, včetně za tepla válcovaných ocelových svitků a plátů, měly prospěch ze subvencí, jako je poskytování niklové rudy a pozemků za cenu nižší než přiměřenou, podpora kapitálových investic, netržní úvěry a preferenční daňové a celní režimy. Subvencování ovlivnilo veškerý prodej výrobků bez ohledu na zákazníka, bylo ku prospěchu veškeré výrobě společností, protože nebylo vázáno na konkrétní výrobek a bylo alespoň do určité míry závislé na vývozu.

(127)

V tomto šetření se neobjevily žádné nové informace, které by zpochybnily závěr původního šetření a které by naznačovaly, že by tyto subvenční režimy již nebyly platné. Během šetření nebyly předloženy žádné důkazy, které by prokazovaly, že by se na pláty a za tepla válcované ocelové svitky vyrobené v Indonésii přestaly vztahovat subvence nebo že by tyto části dovážené do Vietnamu již neměly ze subvencí prospěch. Komise proto dospěla k závěru, že části dováženého obdobného výrobku byly nadále zvýhodňovány subvencemi.

(128)

Na základě výše uvedených zjištění a jejich posouzení ve vztahu k těmto třem zemím jako celku dospěla Komise k závěru, že konečné vyrovnávací clo uložené na dovoz plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli pocházejících z Indonésie bylo obcházeno dovozem výrobku, který je předmětem šetření, zasílaného z Tchaj-wanu, Turecka a Vietnamu.

(129)

V souladu s čl. 23 odst. 1 základního antisubvenčního nařízení by proto měla být platná vyrovnávací opatření rozšířena na dovoz výrobku, který je předmětem šetření, z Tchaj-wanu, Turecka a Vietnamu do Unie.

(130)

Podle čl. 23 odst. 2 základního antisubvenčního nařízení by opatřením, které má být rozšířeno, mělo být opatření stanovené v čl. 1 odst. 2 prováděcího nařízení Komise (EU) 2022/433 pro „všechny ostatní indonéské společnosti“, což je konečné vyrovnávací clo ve výši 20,5 % použitelné na čistou cenu s dodáním na hranice Unie před proclením.

(131)

V souladu s čl. 23 odst. 4 a čl. 24 odst. 5 základního antisubvenčního nařízení, které stanoví, že by se případná rozšířená opatření měla vztahovat na dovoz, který vstoupil do Unie podle evidence uložené nařízením o zahájení šetření, by měla být z tohoto evidovaného dovozu výrobku, který je předmětem šetření, v souladu se zjištěními tohoto šetření vybírána cla.

(132)

Po poskytnutí informací společnost Trinox požádala, aby byl jakýkoli typ plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli, u něhož nebyly vstupy nakupovány v Indonésii, osvobozen od uplatňování rozšíření opatření. Podle ustanovení čl. 23 odst. 6 základního antisubvenčního nařízení však může být osvobození uděleno pouze výrobcům dotčeného výrobku, nikoli na některé výrobky těchto výrobců. Je-li určitá společnost osvobozena od rozšíření opatření, je veškerý dovoz dotčeného výrobku od těchto společností osvobozen. Není-li společnosti uděleno osvobození, vztahuje se na veškerý dovoz dotčeného výrobku rozšířené clo – bez ohledu na původ vstupních materiálů použitých k výrobě těchto výrobků. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(133)

Jak je uvedeno ve 56. bodě odůvodnění, čl. 13 odst. 2 základního antidumpingového nařízení se v současném šetření použije obdobně, a to i na analýzu žádostí o osvobození.

(134)

O osvobození od rozšíření opatření požádalo šest vyvážejících výrobců z Tchaj-wanu.

(135)

Šetřením bylo zjištěno, že společnosti Yieh United Steel Corporation, Tang Eng Iron Works Co., Ltd. (skupina YUSCO), Chia Far Industrial Factory Co., Ltd., Yuan Long Stainless Steel Corp, Tung Mung Development Co., Ltd. a Walsin Lihwa Corporation nakupují část svých vstupů (pláty a/nebo za tepla válcované ocelové svitky) z Indonésie, zpracovávají je na ploché za studena válcované výrobky z korozivzdorné oceli a poté vyváží některé z těchto plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli do Unie. Šetřením však bylo zjištěno, že tato operace nezačala ani nebyla od zahájení původního antidumpingového šetření nebo těsně před jeho zahájením značně rozšířena ve smyslu čl. 13 odst. 2 písm. a) základního antidumpingového nařízení, který je obdobně použit v tomto subvenčním šetření. Jak uváděla rovněž společnost Gerber ve svých připomínkách k poskytnutí informací, někteří tchajwanští výrobci korozivzdorné oceli dovážejí a zpracovávají primární materiál z Indonésie od roku 2017. Z toho vyplývá, že v souladu s čl. 13 odst. 2 základního antidumpingového nařízení nelze dotčenou operaci považovat za obcházení platných opatření.

(136)

Ve svých připomínkách k poskytnutí informací sdružení EUROFER tvrdilo, že Komise má pro výklad ustanovení proti obcházení široký prostor. Podle sdružení EUROFER musí Komise tento široký prostor použít, zejména pokud jde o časový požadavek uvedený v čl. 13 odst. 2 písm. a) základního antidumpingového nařízení, který se v tomto subvenčním šetření použil obdobně. Komise se proto nesmí snažit zkoumat dokonalou časovou shodu, ale musí se zaměřit na existenci odůvodněné příčinné souvislosti s obcházenými opatřeními, včetně otázky, zda toto chování předvídá očekávané šetření na ochranu obchodu. Sdružení EUROFER zde odkazuje na antidumpingové a antisubvenční šetření, která byla zahájena v roce 2019 a týkala se za tepla válcovaných ocelových svitků z Indonésie (26), což je věc týkající se niklové rudy zahájená u Světové obchodní organizace v roce 2019 proti Indonésii (27), původní antidumpingové a antisubvenční šetření týkající se plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli z Indonésie v letech 2020 a 2021 (28) a šetření zaměřené proti obcházení opatření proti Turecku ohledně opatření na za tepla válcované ocelové svitky z Indonésie v roce 2022 (29).

(137)

Ustanovení čl. 13 odst. 2 písm. a) základního antidumpingového nařízení však jasně stanoví souvislost mezi zahájením nebo podstatným rozšířením montáže/kompletace a zahájením původního antidumpingového šetření. Časová souvislost, která by proto měla být stanovena, bez ohledu na to, zda je vykládána široce, či nikoli, by měla být mezi 1) montáží/kompletací, tj. použitím indonéských vstupů pro zpracování a prodejem plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli do Unie, a 2) zahájením původního antidumpingového šetření. Montáž/kompletace by měla být zahájena nebo značně rozšířena „těsně před“ tímto zahájením.

(138)

Komise se domnívá, že pojem „těsně před“ v daném případě nemůže znamenat návrat k zahájení jiných šetření proti Indonésii týkajících se jiných produktů (za tepla válcovaných ocelových svitků nebo niklové rudy), která se uskutečnila více než rok před zahájením původního antidumpingového šetření. Jak ve svém podání potvrdilo sdružení EUROFER, první okamžik, kdy strany mohly vědět o možném zahájení antidumpingového šetření týkajícího se plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli proti Indonésii, byl okamžik podání podnětu sdružením EUROFER v srpnu 2020. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(139)

Po poskytnutí informací sdružení EUROFER rovněž tvrdilo, že velká část dovozu z Tchaj-wanu do Unie, který nepocházel přímo od osvobozených výrobců, od nich musela pocházet nepřímo, například prostřednictvím servisních středisek, vzhledem k tomu, že tito výrobci disponují velkou částí kapacity pro válcování za studena. Na základě toho by měl být učiněn závěr, že u jednotlivých osvobozených výrobců došlo ke změně obchodních toků.

(140)

Za prvé, tvrzení sdružení EUROFER nebylo potvrzeno informacemi shromážděnými a ověřenými během šetření. Je třeba poznamenat, že na osvobozené výrobce během sledovaného období nepřipadala celá kapacita pro válcování za studena na Tchaj-wanu, neboť významné kapacity pro válcování za studena mají společnosti, které o osvobození nepožádaly. Kromě toho na společnosti, které požádaly o osvobození, nepřipadaly všechny tchajwanské nákupy indonéské korozivzdorné oceli během sledovaného období. Ve skutečnosti bylo zjištěno, že více než 100 000 tun za tepla válcovaných ocelových svitků dovezených z Indonésie na Tchaj-wan během sledovaného období nenakoupily společnosti, které požádaly o osvobození.

(141)

Za druhé, i kdyby osvobození tchajwanští výrobci prodávali potenciálně velké množství plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli do Unie prostřednictvím servisních středisek na Tchaj-wanu, nic to nemění na skutečnosti, že na základě čl. 13 odst. 2 písm. a) základního antidumpingového nařízení nebylo zjištěno, že by se příslušní výrobci podíleli na praktikách obcházení zjištěných na Tchaj-wanu. Je třeba připomenout, jak je uvedeno ve 135. bodě odůvodnění, že příslušné subjekty buď nepoužily vstupy z Indonésie, nebo pokud ano, jejich používání podstatně nezvýšily „po zahájení [původního] antidumpingového šetření nebo těsně před jeho zahájením“ (30). Z toho vyplývá, že montáž/kompletaci, na které se podílely dotčené subjekty, nebylo možné považovat za obcházení platných opatření ve smyslu čl. 13 odst. 2 základního antidumpingového nařízení. Jinými slovy, i v případě, že byly ploché za studena válcované výrobky z korozivzdorné oceli vyrobené osvobozenými subjekty prodány servisním střediskům, dále zpracovány a poté vyvezeny do Unie, nebyly tyto výrobky výsledkem praktik obcházení zjištěných u Tchaj-wanu.

(142)

Na základě toho se tvrzení sdružení EUROFER, že změna obchodních toků na úrovni země je způsobena nepřímým prodejem osvobozených výrobců, zamítá.

(143)

Jelikož první z kritérií stanovených v čl. 13 odst. 2 základního antidumpingového nařízení, které bylo použito obdobně v tomto subvenčním šetření, nebylo splněno, dospěla Komise k závěru, že činnosti těchto společností se nepovažují za obcházení stávajících opatření. Žádostem společností Yieh United Steel Corporation – Tang Eng Iron Works Co., Ltd. (skupina YUSCO), Chia Far Industrial Factory Co., Ltd., Yuan Long Stainless Steel Corp, Tung Mung Development Co., Ltd. a Walsin Lihwa Corporation o osvobození by proto mělo být vyhověno.

(144)

Žádosti o osvobození předložili dva vyvážející výrobci z Turecka.

(145)

Společnost Trinox byla založena v roce 2014, ale skutečně vyvážet a vyrábět začala až na konci roku 2019/na počátku roku 2020. Ověřené údaje společnosti ukázaly, že mezi rokem 2020 a sledovaným obdobím téměř zdvojnásobila výrobu a prodej plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli, zatímco ve stejné době se její prodej do Unie zvýšil o více než faktor 30. Kromě toho společnost v roce 2020 změnila svou nákupní strategii, přešla z převážně čínských a korejských vstupů na indonéské vstupy. Ve svém podání po poskytnutí informací společnost Trinox tvrdila, že v roce 2020 svou nákupní strategii nezměnila. Během inspekce na místě však společnost vysvětlila, že společnost Trinox začala od konce roku 2019 a v roce 2020 nakupovat namísto z Číny a Koreje z Indonésie, což bylo způsobeno skutečností, že indonéské za tepla válcované ocelové svitky jsou mnohem levnější než z jiných zdrojů. Montáž/kompletace prováděná společností Trinox tedy začala těsně před zahájením původního antidumpingového a antisubvenčního šetření, která začala dne 30. září 2020 a 17. února 2021, a poté se podstatně zvýšila.

(146)

Po poskytnutí informací společnost Trinox tvrdila, že její výrobu nelze považovat za montáž/kompletaci vzhledem k úrovni investic potřebných pro tuto výrobu. V 19. až 26. bodě odůvodnění je však vysvětleno, proč Komise dospěla k závěru, že přeměna za tepla válcovaných ocelových svitků na ploché za studena válcované výrobky z korozivzdorné oceli představuje montáž/kompletaci ve smyslu čl. 13 odst. 2 základního antidumpingového nařízení (který se v tomto šetření použije obdobně). Jelikož úroveň investic do výrobního závodu společnosti tento závěr nemění, bylo toto tvrzení zamítnuto. Kromě toho byla při výpočtu přidané hodnoty zohledněna úroveň investic ve formě odpisových nákladů. Pro připomenutí, bylo zjištěno, že tato přidaná hodnota je podstatně nižší než prahová hodnota 25 %.

(147)

V případě společnosti Trinox pocházelo ve sledovaném období více než 60 % všech dílů použitých společností z Indonésie. Přidaná hodnota dílů byla výrazně nižší než 25 % prahová hodnota výrobních nákladů. Dospělo se proto k závěru, že druhá podmínka stanovená v čl. 13 odst. 2 písm. b) základního antidumpingového nařízení byla rovněž splněna.

(148)

Komise v souladu s čl. 23 odst. 3 základního antisubvenčního nařízení zkoumala, zda dovoz výrobku, který je předmětem šetření, do Unie mařil vyrovnávací účinky aktuálně platných opatření, pokud se jedná o množství a ceny.

(149)

Množství plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli, které společnost Trinox do Unie dovezla, se během období šetření v absolutních objemech výrazně zvýšilo a představovalo [7,5–8,5] % dovozu do Unie pocházejícího z Turecka a [0,2–0,4 %] spotřeby v Unii během sledovaného období.

(150)

Pokud jde o ceny, Komise porovnala průměrnou cenu nepůsobící újmu stanovenou v původním antisubvenčním šetření upravenou o zvýšení cen plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli na základě indexu cen výrobců (31) v Evropské unii s váženými průměrnými vývozními cenami CIF stanovenými na základě informací poskytnutých společností Trinox, náležitě upravenými o náklady po dovozu. Toto cenové srovnání ukázalo, že společnost Trinox ve sledovaném období prodávala za ceny, které nebyly nižší než ceny v Unii.

(151)

Komise tedy dospěla k závěru, že dovozem z Turecka do Unie, který uskutečnila společnost Trinox, došlo k maření účinků stávajících opatření, pokud se jedná o množství.

(152)

Po poskytnutí informací společnost Trinox tvrdila, že nedošlo ke změně obchodních toků ani nebylo prokázáno, že společnost Trinox maří vyrovnávací účinky původních cel. Avšak ve 145. až 149. bodě odůvodnění výše Komise zjistila podstatný nárůst nákupů vstupních materiálů z Indonésie, významný nárůst objemu vývozu společnosti Trinox od roku 2020 (který zahrnoval více než 60 % plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli vyrobené z indonéských za tepla válcovaných ocelových svitků) a skutečnost, že dovoz od společnosti Trinox představuje více než 7,5 % tureckého dovozu do Unie. Tyto faktory společně ukazují, že došlo ke změně obchodních toků a že nápravné účinky původních cel byly mařeny, pokud jde o množství.

(153)

V souladu s čl. 23 odst. 3 základního antisubvenčního nařízení Komise zkoumala, zda se na dovážený obdobný výrobek a/nebo jeho části stále vztahovala subvence.

(154)

Jak je uvedeno v oddíle 2.4.5, Komise dospěla k závěru, že na části dováženého obdobného výrobku se stále vztahovaly subvence zjištěné v původním antisubvenčním šetření. Jak je uvedeno ve 145. bodě odůvodnění, během inspekce na místě společnost Trinox potvrdila, že začala nakupovat za tepla válcované ocelové svitky z Indonésie z důvodu mnohem nižších cen indonéských dodavatelů. Komise proto vyvodila závěr, že se na dovážený obdobný výrobek a/nebo jeho části stále vztahovaly subvence.

(155)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěla Komise k závěru, že žádost společnosti Trinox o osvobození by měla být zamítnuta.

(156)

Šetřením bylo zjištěno, že část za tepla válcovaných ocelových svitků zakoupených společností Posco Assan byla vyrobena z indonéských vstupů. Společnost Posco Assan tyto za tepla válcované ocelové svitky zpracovávala na ploché za studena válcované výrobky z korozivzdorné oceli, a poté některé z těchto plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli vyvážela do Unie. Šetřením však bylo zjištěno, že tato operace nezačala ani nebyla po zahájení původního antidumpingového šetření nebo těsně před jeho zahájením značně rozšířena ve smyslu čl. 13 odst. 2 písm. a) základního antidumpingového nařízení. Z toho vyplývá, že v souladu s čl. 13 odst. 2 základního antidumpingového nařízení, jak je obdobně použit v tomto antisubvenčním šetření, nelze dotčenou operaci považovat za obcházení platných opatření. Žádosti společnosti Posco Assan o osvobození by proto mělo být vyhověno.

(157)

Ve svém podání po poskytnutí informací sdružení EUROFER tvrdilo, že údaje o tureckém dovozu spojené se dvěma celními vstupními místy, která se nacházejí v blízkosti společnosti Posco Assan, ukazují, že společnost Posco Assan od roku 2020 výrazně zvýšila používání indonéských vstupních materiálů (za tepla válcovaných ocelových svitků). Tyto údaje poskytnuté sdružením EUROFER však nemohou sloužit jako důkaz o tom, že společnost Posco Assan nakupuje za tepla válcované ocelové svitky z Indonésie, natož o příslušných objemech. Údaje poskytnuté společností Posco Assan, které Komise na místě ověřila, ukazují, že během sledovaného období společnost Posco Assan vůbec nenakupovala za tepla válcované ocelové svitky přímo z Indonésie, jak je rovněž uvedeno ve veřejně přístupné verzi odpovědi společnosti na dotazník (32). Údaje o tureckém dovozu se proto musí týkat dovozu za tepla válcovaných ocelových svitků z Indonésie jinými společnostmi než Posco Assan. Posco Assan je jednou z mnoha společností působících v ocelářském průmyslu, které se nacházejí v průmyslových oblastech v blízkosti Istanbulu, a rozhodně není jedinou společností, která pro svou činnost používá za tepla válcované ocelové svitky. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(158)

Sdružení EUROFER rovněž tvrdilo, že společnosti Trinox a Posco Assan jsou dvěma hlavními, ne-li jedinými známými výrobci v Turecku. Na základě této skutečnosti vyvodilo sdružení EUROFER závěr, že dovoz z Turecka do Unie, který nepocházel od těchto dvou společností přímo, od nich musí pocházet nepřímo, tj. prostřednictvím servisních středisek. Sdružení EUROFER však v tomto smyslu neposkytlo žádné důkazy, ani nebyly během šetření žádné nalezeny. V každém případě, i když společnost Posco Assan prodává potenciálně velké množství plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli do Unie prostřednictvím servisních středisek v Turecku, nic to nemění na skutečnosti, že od zahájení šetření nedošlo u společnosti Posco Assan k podstatnému rozšíření montáže/kompletace. Je třeba poznamenat, že praktiky, zpracovatelské postupy nebo práce ve smyslu čl. 23 odst. 3 základního antisubvenčního nařízení zahrnují nejen vývoz plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli do Unie, ale také nákup indonéských vstupních materiálů a použití těchto materiálů ke zpracování plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli bez ohledu na to, zda jsou vyváženy do Unie, či nikoli. Na základě ověřených údajů společnosti Komise zjistila, že k takovému podstatnému rozšíření nedošlo.

(159)

Žádosti o osvobození předložili tři vyvážející výrobci z Vietnamu.

(160)

Společnost Lam Khang zahájila výrobu výrobku, který je předmětem šetření, v srpnu 2021, kdy si začala pronajímat závod společnosti Hoa Binh International Stainless Steel Joint Stock Company. Komise proto dospěla k závěru, že činnost společnosti Lam Khang začala po zahájení antisubvenčního šetření, tedy po 17. únoru 2021.

(161)

Po poskytnutí informací společnost Lam Khang tvrdila, že činnost nezačala po zahájení šetření, ale před ním. Komise uvedla, že v období 2014–2020 činila výroba plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli v průměru [7 000–11 000] tun ročně. V letech 2021–2022 byly údaje o výrobě více než třikrát vyšší. Komise rovněž uvedla, že pokud jde o dodávky za tepla válcovaných ocelových svitků, dodávky z Indonésie se během období šetření zvýšily jak v absolutních hodnotách, tak i jako podíl na celkových dodávkách. Nakonec Komise uvedla, že prodej plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli do Unie se během období šetření v absolutních hodnotách zvýšil. Komise proto potvrdila svůj závěr, že obcházení založené na montáži/kompletaci prováděné společností Lam Khang začalo po zahájení antisubvenčního šetření dne 17. února 2021, nebo se značně rozšířilo po tomto datu.

(162)

V případě společnosti Lam Khang pocházelo ve sledovaném období více než 60 % všech částí použitých společností z Indonésie. Hodnota přidaná těmto částem byla nižší než 10 % výrobních nákladů.

(163)

Komise v souladu s čl. 23 odst. 3 základního antisubvenčního nařízení zkoumala, zda dovoz výrobku, který je předmětem šetření, do Unie mařil vyrovnávací účinky aktuálně platných opatření, pokud se jedná o množství a ceny.

(164)

Množství plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli, které společnost Lam Khang do Unie vyvezla, se během období šetření v absolutních objemech výrazně zvýšilo a představovalo [3–7] % dovozu do Unie pocházejícího z Vietnamu a [0–0,2] % spotřeby v Unii během sledovaného období.

(165)

Po poskytnutí informací společnost Lam Khang a Úřad pro nápravná opatření v oblasti obchodu při Ministerstvu průmyslu a obchodu Vietnamu tvrdily, že množství vyvezená společností Lam Khang do Unie jsou příliš malá na to, aby mařila nápravné účinky platných opatření. Komise však připomněla závěr učiněný ve 124. bodě odůvodnění, že nápravný účinek platných opatření je mařen vývozem z Vietnamu do EU, pokud jde o množství. Jelikož společnost Lam Khang vyváží do EU, její vývoz se podílí na maření nápravných účinků cla. Malé vývozce nelze vyloučit vzhledem k jejich velikosti, neboť je třeba vzít v úvahu kumulativní účinek veškerého vývozu z Vietnamu.

(166)

Pokud jde o ceny, Komise porovnala průměrnou cenu nepůsobící újmu stanovenou v původním antisubvenčním šetření upravenou o zvýšení cen plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli na základě indexu cen výrobců (33) v Evropské unii s váženými průměrnými vývozními cenami CIF stanovenými na základě informací poskytnutých společností Lam Khang, náležitě upravenými o náklady po dovozu. Toto cenové srovnání ukázalo, že společnost Lam Khang ve sledovaném období prodávala za ceny, které nebyly nižší než ceny v Unii.

(167)

Komise tedy dospěla k závěru, že dovozem z Vietnamu do Unie, který uskutečnila společnost Lam Khang, došlo k maření účinků stávajících opatření, pokud se jedná o množství.

(168)

V souladu s čl. 23 odst. 3 základního antisubvenčního nařízení Komise zkoumala, zda se na dovážený obdobný výrobek a/nebo jeho části stále vztahovala subvence.

(169)

Jak je uvedeno v oddíle 2.5.5, Komise dospěla k závěru, že na části dováženého obdobného výrobku se stále vztahují subvence zjištěné v původním antisubvenčním šetření. Komise proto vyvodila závěr, že se na dovážený obdobný výrobek a/nebo jeho části stále vztahovaly subvence.

(170)

Po poskytnutí informací společnost Lam Khang i Úřad pro nápravná opatření v oblasti obchodu při Ministerstvu průmyslu a obchodu Vietnamu tvrdily, že nákupy společnosti Lam Khang se uskutečnily za obvyklých tržních podmínek, a proto nevyužívají subvencí zjištěných v původním antisubvenčním šetření.

(171)

Komise nejprve uvedla, že není pochyb o tom, že subvenční režimy zavedené Indonésií a odhalené v původním šetření jsou stále v platnosti.

(172)

Komise uvedla, že společnost Lam Khang se sama zásobuje převážně z Indonésie (ve sledovaném období více než 60 %).

(173)

Kromě toho Komise zkoumala ceny za tepla válcovaných ocelových svitků dovážených z Indonésie ve srovnání s Čínou poté, co Indonésie byla jediným dalším významným zdrojem srovnatelných za tepla válcovaných ocelových svitků pro společnost Lam Khang. S cílem umožnit spravedlivé srovnání cen se Komise zaměřila na za tepla válcované ocelové svitky, s nimiž společnost Lam Khang nejvíce obchoduje. Tyto za tepla válcované ocelové svitky představovaly 50 % dodávek pro společnost Lam Khang, pokud jde o hmotnost a hodnotu. Při čtvrtletní analýze cenových rozdílů za sledované období Komise zjistila, že indonéské za tepla válcované ocelové svitky byly o 2,3 % až 9,5 % levnější než čínské za tepla válcované ocelové svitky.

(174)

Komise z nízkých cen indonéských za tepla válcovaných ocelových svitků důvodně dospěla k závěru, že části dováženého obdobného výrobku proto využívají subvencí zjištěných v původním šetření.

(175)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěla Komise k závěru, že žádost společnosti Lam Khang o osvobození by měla být zamítnuta.

(176)

Šetřením bylo zjištěno, že méně než 60 % všech dílů používaných společností Posco VST během sledovaného období pocházelo z Indonésie. Jelikož první z kritérií stanovených v čl. 13 odst. 2 základního antidumpingového nařízení, který byl použit obdobně v tomto subvenčním šetření, nebylo splněno, dospěla Komise k závěru, že činnost této společnosti se nepovažuje za obcházení stávajících opatření. Žádosti společnosti Posco VST o osvobození by proto mělo být vyhověno.

(177)

Po poskytnutí informací dospělo sdružení EUROFER ze 176. bodu odůvodnění k závěru, že Komise posoudila kritéria čl. 13 odst. 2 písm. b) základního antidumpingového nařízení (použitého obdobně v tomto subvenčním šetření), a konkrétně pravidlo 60 %, které je v něm stanoveno, na úrovni výrobce, a nikoli na úrovni výrobku. Sdružení EUROFER mělo za to, že přijetí takového přístupu je neslučitelné s uvedeným účelem a cílem ustanovení o zamezení obcházení. Ačkoli Komise tento přístup použila v předchozích případech, sdružení EUROFER tvrdilo, že tento přístup není v daném případě relevantní ani vhodný, že vede k absurdním a nesmyslným výsledkům a že by byl v rozporu se samotným účelem ustanovení o zamezení obcházení tím, že by zabránil zachycení největších objemů, kterých obcházení se týká. Podle sdružení EUROFER by Komise měla svůj výklad testu montáže/kompletace založit na dodržování požadavků základního antidumpingového nařízení a judikatury, a nikoli na své předchozí praxi.

(178)

Komise připomněla, jak vyplývá z judikatury Soudního dvora, že zákonodárný orgán zamýšlel poskytnout unijním orgánům široký prostor pro uvážení, pokud jde o definici pojmu „obcházení“, a že cílem šetření prováděných v souladu s článkem 13 základního antidumpingového nařízení je zajistit účinnost antidumpingových cel a zabránit jejich obcházení (34). Komise rovněž uvedla, že je zřejmé, že úmyslem zákonodárného orgánu bylo, aby použití některých dílů ze země, na kterou se vztahují opatření, při montáži/kompletaci v jiné zemi nebo v Unii nepředstavovalo obcházení. Proto v případech, kdy praktiky, zpracovatelské postupy nebo práce uvedené v čl. 13 odst. 1 základního antidumpingového nařízení spadají pod pojem montáž/kompletace, čl. 13 odst. 2 písm. b) předpokládá, že se na tuto operaci uplatní objektivní prahová hodnota 60 %.

(179)

Hlavním problémem přístupu navrženého sdružením EUROFER je, že nepohlíží na praktiky, zpracovatelské postupy nebo práce uvedené v čl. 23 odst. 3, v tomto případě montáž/kompletaci, jako na celek. Místo toho navrhuje zaměřit posuzování prahových hodnot pouze na tu část montáže/kompletace, kde byly použity výhradně vstupy z Indonésie, a zbytek ignorovat. V projednávané věci takový přístup v podstatě vede k tomu, že prahová hodnota zavedená zákonodárným orgánem ztrácí smysl. Z tohoto důvodu byl tento přístup s ohledem na konkrétní skutkové okolnosti tohoto případu zamítnut.

(180)

Sdružení EUROFER rovněž tvrdilo, že když Komise dospěla k závěru, že praktiky, zpracovatelské postupy nebo práce nesplňují prahovou hodnotu stanovenou v čl. 13 odst. 2 základního antidumpingového nařízení, měla posoudit, zda tyto praktiky spadají do obecné definice obcházení podle čl. 13 odst. 1 základního antidumpingového nařízení (čl. 23 odst. 3 základního antisubvenčního nařízení). Přesně to však Komise udělala v oddíle 2.5.3. V uvedeném oddíle dospěla Komise k závěru, že další zpracování za tepla válcovaných ocelových svitků na ploché za studena válcované výrobky z korozivzdorné oceli spadá pod pojem montáž/kompletace ve smyslu čl. 13 odst. 2 základního antidumpingového nařízení. To znamená, že Komise zvážila, jaký druh praktik, zpracovatelských postupů nebo prací se provádí ve Vietnamu, jak vyžaduje čl. 23 odst. 3 základního antisubvenčního nařízení, a dospěla k závěru, že by měly být považovány za montáž/kompletaci. Skutečnost, že u řady společností montáž/kompletace nesplňovala kritéria pro obcházení, neznamená, že by Komise u těchto společností již neměla považovat tuto operaci za montáž nebo kompletaci.

(181)

Sdružení EUROFER ve svém podání po poskytnutí informací uvedlo: „Aby bylo možné se domnívat, že nedochází k obcházení, když není splněn test montáže, musí Komise rovněž prokázat, že „válcování za studena“, které bylo v osvobozených společnostech zjištěno, není praktikou, zpracovatelským postupem nebo prací“. To je nepřesné. Pro stanovení existence obcházení musí Komise podle čl. 23 odst. 3 základního antisubvenčního nařízení prokázat, že změna obchodních toků je „způsobena praktikami, zpracovatelskými postupy nebo pracemi, pro něž mimo uložení cla neexistuje dostatečné opodstatnění nebo hospodářský důvod“. Komise na tomto základě zjistila existenci obcházení v případě Vietnamu na celostátní úrovni.

(182)

Osvobození udělená na úrovni společnosti, například pro společnost Posco VST, však vycházejí ze skutečnosti, že u této konkrétní společnosti praktiky, zpracovatelské postupy nebo práce, které byly považovány za montáž/kompletaci, nesplňovaly při analogickém použití zvláštní kritéria stanovená v čl. 13 odst. 2 základního antidumpingového nařízení. To pouze znamená, že bylo zjištěno, že se tato společnost nepodílí na praktikách obcházení, což nevyvrací zjištění obcházení ve zbývající části země, včetně společností, které od rozšíření opatření nebyly osvobozeny. V žádném případě to nevyvrací zjištění, že praktiky, zpracovatelské postupy nebo práce, které jsou příčinou obcházení opatření ve Vietnamu, jsou považovány za montáž/kompletaci. Komise tudíž toto tvrzení zamítla.

(183)

Sdružení EUROFER ve svém podání po poskytnutí informací dále tvrdilo, že Komise nesmí udělit žádné výjimky, „pokud je u výrobku zjištěno obcházení“. Toto tvrzení zřejmě naznačuje, že se sdružení EUROFER domnívá, že Komise udělila výjimky protiprávně. To je nepřesné. Komise použila pravidla stanovená v čl. 23 odst. 3 základního antisubvenčního nařízení a obdobně pravidla stanovená v čl. 13 odst. 2 písm. b) základního antidumpingového nařízení, jak je uvedeno v předchozích oddílech. Zjistila, že někteří výrobci dotčeného výrobku byli na základě těchto pravidel způsobilí pro osvobození.

(184)

Společnost Yongjin zahájila výrobu dotčeného výrobku v dubnu 2022. Komise proto dospěla k závěru, že činnost společnosti Yongjin začala po zahájení antisubvenčního šetření dne 17. února 2021 a krátce po uložení antidumpingových opatření.

(185)

Po poskytnutí informací společnosti Yongjin a Gerber tvrdily, že válcovna za studena společnosti Yongjin byla plánována od roku 2017, a že její výstavba proto nebyla spojena se zahájením původního šetření. I kdyby však plány týkající se válcovny pocházely z doby před původním antidumpingovým šetřením, vlastní činnost společnost Yongjin (tj. nákup vstupních materiálů z Indonésie a prodej plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli obsahující tyto indonéské vstupní materiály do Unie) začala a podstatně se zvýšila až po zahájení původního šetření, konkrétně v roce 2022. Komise tudíž toto tvrzení zamítla.

(186)

Ve svém podání po zahájení současného šetření společnost Yongjin tvrdila, že existují hospodářské důvody jak pro vybudování zařízení na výrobu plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli ve Vietnamu (jako jsou konkurenční náklady práce, zeměpisná poloha, nízké náklady na energii, životní prostředí, hospodářská a obchodní politika Vietnamu včetně daňových pobídek...), tak pro získávání vstupních materiálů (za tepla válcovaných ocelových svitků) z Indonésie s ohledem na dostupnost niklu – vstupu pro korozivzdornou ocel – v Indonésii a vztahy s indonéskými společnostmi. Po poskytnutí informací společnost Yongjin zopakovala toto tvrzení a zdůraznila nízké provozní náklady ve Vietnamu a rostoucí domácí poptávku po plochých za studena válcovaných výrobcích z korozivzdorné oceli.

(187)

Komise však uvedla, že tyto faktory existovaly již dříve a že v posledních letech kromě uložení cla nedošlo k žádnému konkrétnímu vývoji, který by vysvětloval vývoj výroby plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(188)

V případě společnosti Yongjin pocházelo ve sledovaném období téměř 100 % všech použitých částí z Indonésie. Hodnota přidaná těmto částem byla nižší než 10 % výrobních nákladů.

(189)

Komise v souladu s čl. 23 odst. 3 základního antisubvenčního nařízení zkoumala, zda dovoz výrobku, který je předmětem šetření, do Unie mařil vyrovnávací účinky aktuálně platných opatření, pokud se jedná o množství a ceny.

(190)

Množství plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli, které společnost Yongjin do Unie vyvezla, se během období šetření v absolutních objemech výrazně zvýšilo a představovalo [26–30] % dovozu do Unie pocházejícího z Vietnamu a [0,5–1] % spotřeby v Unii během sledovaného období.

(191)

Pokud jde o ceny, Komise porovnala průměrnou cenu nepůsobící újmu stanovenou v původním antisubvenčním šetření upravenou o zvýšení cen plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli na základě indexu cen výrobců (35) v Evropské unii s váženými průměrnými vývozními cenami CIF stanovenými na základě informací poskytnutých společností Yongjin, náležitě upravenými o náklady po dovozu. Toto cenové srovnání ukázalo, že společnost Yongjin ve sledovaném období prodávala za ceny, které byly o víc než 30 % nižší než ceny v Unii.

(192)

Komise tedy dospěla k závěru, že dovozem z Vietnamu do Unie, který uskutečnila společnost Yongjin, došlo k maření účinků stávajících opatření, pokud se jedná o množství a ceny.

(193)

V souladu s čl. 23 odst. 3 základního antisubvenčního nařízení Komise zkoumala, zda se na dovážený obdobný výrobek a/nebo jeho části stále vztahovala subvence.

(194)

Jak je uvedeno v oddíle 2.5.5, Komise dospěla k závěru, že na části dováženého obdobného výrobku se stále vztahovaly subvence zjištěné v původním antisubvenčním šetření. Komise proto vyvodila závěr, že se na dovážený obdobný výrobek a/nebo jeho části stále vztahovaly subvence.

(195)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěla Komise k závěru, že žádost společnosti Yongjin o osvobození by měla být zamítnuta.

(196)

Uplatnění osvobození při předložení žádosti o propuštění do volného oběhu příslušnému celnímu orgánu by mělo být podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států a, aby se minimalizovalo riziko obcházení, zejména u prodeje plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli prostřednictvím obchodníků nebo servisních středisek, platné osvědčení o vlastnostech materiálu, které splňuje požadavky stanovené v článcích tohoto nařízení. Není-li v době předložení žádosti o propuštění do volného oběhu příslušnému celnímu orgánu předložena žádná taková faktura ani osvědčení o vlastnostech materiálu, vztahuje se na dovoz sazba rozšířeného vyrovnávacího cla pro všechny ostatní společnosti.

(197)

Vzhledem k závažnosti praktik obcházení v tomto případě se Komise domnívala, že k monitorování podílu plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli pocházejících z Indonésie dovážených do Unie je nezbytné další opatření. Tento systém monitorování by fungoval takto: k osvědčení o vlastnostech materiálu uvedenému ve 196. bodě odůvodnění bude připojeno prohlášení, v němž se uvede, zda se místo, kde byla korozivzdorná ocel pro výrobu plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli původně tavena a odlévána, nacházelo v Indonésii, či nikoli.

(198)

I když je předložení této faktury a osvědčení o vlastnostech materiálu celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění osvobození, tato faktura či osvědčení nejsou jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v článku 1 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné uplatnění osvobození odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(199)

Po poskytnutí informací společnosti Posco VST a Posco Assan požádaly Komisi, aby do konečného nařízení zahrnula šablonu se zněním prohlášení uvedeného ve 197. bodě odůvodnění. Tato šablona byla zahrnuta do příloh tohoto nařízení.

(200)

Společnosti Posco VST a Posco Assan rovněž požádaly Komisi, aby potvrdila, že nemá v úmyslu zakázat dovoz plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli od osvobozených společností, a to ani v případě, že jsou vyrobeny z indonéských za tepla válcovaných ocelových svitků nebo plátů. Jak je vysvětleno ve 132. bodě odůvodnění výše, osvobození udělené určitým společnostem v tomto šetření se vztahuje na všechny ploché za studena válcované výrobky z korozivzdorné oceli dovážené od těchto osvobozených společností bez ohledu na původ jejich vstupů. Pokud by však Komise zjistila, že po vstupu těchto opatření v platnost došlo k podstatnému nárůstu dovozu plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli vyrobených z indonéských vstupů do Unie, Komise situaci s ohledem na tento vývoj znovu posoudí. V odůvodněných případech může toto posouzení vést k přezkumu podle článku 19 základního antisubvenčního nařízení.

(201)

Dne 5. března 2024 sdělila Komise všem zúčastněným stranám základní skutečnosti a úvahy, které vedly k výše uvedeným závěrům, a vyzvala je k podání připomínek.

(202)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 25 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1037,