(EU) 2024/1264Nařízení Rady (EU) 2024/1264 ze dne 29. dubna 2024, kterým se mění nařízení (ES) č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku

(1)

Koordinace hospodářských politik členských států v rámci Unie, jak stanoví Smlouva o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), zahrnuje dodržování hlavních zásad, jimiž jsou stabilní ceny, zdravé veřejné finance a měnové podmínky a udržitelná platební bilance.

(2)

Rámec správy ekonomických záležitostí Unie, který je tvořen propracovaným systémem koordinace politik a dohledu nad hospodářskými politikami členských států, poskytuje členským státům vodítko při dosahování jejich cílů hospodářské a fiskální politiky. Od Smlouvy o Evropské unii (3) (dále jen „Smlouva o EU“), podepsané dne 7. února 1992 v Maastrichtu, pomáhá tento rámec správy ekonomických záležitosti dosahovat makroekonomické konvergence, zajišťovat zdravé veřejné finance a řešit makroekonomické nerovnováhy. Spolu se společnou měnovou politikou a společnou měnou v eurozóně vytvořil tento rámec správy ekonomických záležitostí podmínky pro hospodářskou stabilitu, udržitelný a inkluzivní hospodářský růst a vyšší zaměstnanost pro občany Unie.

(3)

Pakt o stabilitě a růstu, který se původně skládal z nařízení Rady (ES) č. 1466/97 (4) a (ES) č. 1467/97 (5) a usnesení Evropské rady ze dne 17. června 1997 (6), je založen na cíli zdravých a udržitelných veřejných financí jako prostředku k posílení podmínek pro cenovou stabilitu a pro silný, udržitelný a inkluzivní růst založený na finanční stabilitě, čímž podporuje dosažení cílů Unie v oblasti udržitelného růstu a zaměstnanosti.

(4)

Ve třetí etapě hospodářské a měnové unie jsou podle čl. 126 odst. 1 Smlouvy o fungování EU členské státy povinny vyvarovat se nadměrných schodků veřejných financí.

(5)

Rámec správy ekonomických záležitostí Unie by měl být upraven tak, aby lépe zohledňoval zvýšenou různorodost fiskálních pozic, veřejného dluhu a hospodářských výzev, jakož i dalších slabých míst napříč členskými státy. Důrazná politická reakce na pandemii COVID-19 se ukázala jako vysoce účinná při zmírňování hospodářských a sociálních důsledků krize způsobené touto pandemií, vedla však k výraznému zvýšení míry zadlužení veřejného i soukromého sektoru, což ukázalo, že je důležité postupně, realisticky, trvale a prorůstově snižovat míru zadlužení a schodek na obezřetnou úroveň, zajistit prostor pro proticyklickou politiku a řešit makroekonomické nerovnováhy, přičemž je třeba věnovat náležitou pozornost cílům v oblasti zaměstnanosti a v sociální oblasti. Zároveň by měl být rámec správy ekonomických záležitostí Unie upraven tak, aby pomohl řešit střednědobé a dlouhodobé výzvy, jimž Unie čelí, jako je například dosažení spravedlivé digitální a ekologické transformace, včetně klimatických cílů stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 (7), zajištění energetické bezpečnosti, podpory otevřené strategické autonomie, řešení demografických změn, posílení sociální a hospodářské odolnosti a udržované konvergence a provádění Strategického kompasu pro bezpečnost a obranu, což vše vyžaduje reformy a trvale vysokou úroveň investic v nadcházejících letech.

(6)

Rámec správy ekonomických záležitostí Unie by měl podporovat zdravé a udržitelné veřejné finance a udržitelný a inkluzivní růst, a proto by měl rozlišovat mezi členskými státy tím, že zohlední jejich problémy v oblasti veřejného dluhu a hospodářské problémy a umožní víceleté fiskální dráhy pro jednotlivé země, přičemž současně zajistí účinný mnohostranný dohled a dodržování zásady rovného zacházení.

(7)

V zájmu zajištění transparentního a společného rámce Unie založeného na referenčních hodnotách uvedených v čl. 126 odst. 2 Smlouvy o fungování EU a Protokolu č. 12 o postupu při nadměrném schodku připojeném ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování EU (dále jen „protokol č. 12“) by nezbytným protějškem rámce dohledu založeného na posouzení rizik, který umožňuje fiskální dráhy pro jednotlivé země, mělo být důslednější vymáhání, které je základem mnohostranného dohledu.

(8)

V zájmu zjednodušení fiskálního rámce Unie a zvýšení transparentnosti by měl jako základ pro stanovení fiskální dráhy a pro provádění ročního fiskálního dohledu pro každý členský stát sloužit jediný operační ukazatel zakotvený v udržitelnosti dluhu. Tento jediný operační ukazatel by měl být založen na čistých primárních výdajích financovaných z vnitrostátních zdrojů, tedy na veřejných výdajích očištěných o úrokové výdaje, diskreční opatření na straně příjmů, výdaje na programy Unie, které jsou plně kompenzovány příjmy z fondů Unie, vnitrostátní výdaje na spolufinancování programů financovaných Unií a cyklické prvky výdajů na dávky v nezaměstnanosti. V souladu s hlavními zásadami, které Komise používá pro klasifikaci transakcí jako jednorázových a jiných dočasných opatření, by ukazatel čistých výdajů měl být rovněž očištěn o tato jednorázová a jiná dočasná opatření. Uvedený ukazatel, který není ovlivněn působením automatických stabilizátorů a dalšími výkyvy výdajů, které jsou mimo přímou kontrolu veřejné správy, poskytuje prostor pro proticyklickou makroekonomickou stabilizaci.

(9)

Postup při nadměrném schodku pro případ porušení referenční hodnoty pro schodek ve výši 3 % hrubého domácího produktu (HDP) podle čl. 126 odst. 2 Smlouvy o fungování EU a protokolu č. 12 je zavedeným prvkem rámce fiskálního dohledu Unie, který účinně ovlivňuje fiskální politiku členských států.

(10)

V zájmu posílení postupu při nadměrném schodku v případě porušení dluhového kritéria ve výši 60 % HDP podle čl. 126 odst. 2 Smlouvy o fungování EU a protokolu č. 12 by se pozornost měla zaměřit na odchylky od dráhy čistých výdajů stanovené Radou podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1263 (8).

(11)

Podle nařízení (EU) 2024/1263 by Rada na doporučení Komise mohla členským státům umožnit odchýlit se od dráhy čistých výdajů stanovené Radou podle uvedeného nařízení v případě prudkého hospodářského propadu v eurozóně nebo v Unii jako celku nebo v případě výjimečných okolností, které veřejná správa nemůže ovlivnit a které mají zásadní dopad na veřejné finance dotčeného členského státu, za předpokladu, že to neohrozí udržitelnost veřejných financí ve střednědobém horizontu. Takové odchýlení by pak nemělo být zaznamenáno na kontrolním účtu ani vést k zahájení postupu při nadměrném schodku na základě dluhového kritéria.

(12)

Při posuzování existence nadměrného schodku v souladu s čl. 126 odst. 3 Smlouvy o fungování EU by Komise měla zohlednit veškeré rozhodující faktory. Významné problémy s veřejným dluhem v dotčeném členském státě by měly být považovány za klíčový přitěžující faktor.

(13)

Vzhledem k rostoucímu geopolitickému napětí a bezpečnostním výzvám, a tedy odpovídající potřebě členských států budovat své kapacity, by při posuzování existence nadměrného schodku v souladu s čl. 126 odst. 3 Smlouvy o fungování EU mělo být za relevantní faktor považováno případné zvýšení vládních investic do obrany. Tento faktor by mohl být posuzován na základě průměrů Unie, střednědobých trendů nebo jiných příslušných doporučených hodnot, přičemž by se měla rovněž zohlednit statistická pravidla týkající se doby zaznamenání výdajů na vojenské vybavení.

(14)

Aby bylo možné sledovat skutečné odchylky od dráhy čistých výdajů stanovené v nařízení (EU) 2024/1263, měla by Komise zřídit pro každý členský stát kontrolní účet k průběžnému evidování ročních odchylek. Informace na kontrolním účtu by měly být základem pro donucovací opatření. Komise by zejména měla vypracovat zprávu v souladu s čl. 126 odst. 3 Smlouvy o fungování EU, pokud poměr veřejného dluhu k HDP překročí referenční hodnotu, pokud stav rozpočtu není téměř vyrovnaný nebo přebytkový a pokud odchylky zaznamenané na kontrolním účtu členského státu překročí stanovené roční nebo kumulativní prahové hodnoty. Stav rozpočtu se považuje za téměř vyrovnaný, pokud celkový schodek veřejných financí nepřekročí 0,5 % HDP.

(15)

Nápravná dráha čistých výdajů v rámci postupu při nadměrném schodku by měla ve lhůtě stanovené Radou snížit schodek veřejných financí pod referenční hodnotu 3 % HDP nebo jej pod touto hodnotou uvedenou v čl. 126 odst. 2 Smlouvy o fungování EU a protokolu č. 12 udržet. Tato dráha při nadměrném schodku by v zásadě odpovídala dráze, kterou původně stanovila Rada, přičemž by se zohlednila potřeba zajistit minimální strukturální korekci ve výši 0,5 procentních bodů HDP v případě porušení kritéria schodku nebo potřeba napravit odchylku od této dráhy zpravidla v případě porušení kritéria dluhu. V případě, že původní dráha již není vzhledem k objektivním okolnostem proveditelná, měla by mít Rada v rámci postupu při nadměrném schodku možnost stanovit jinou dráhu.

(16)

V případě členských států, na něž se vztahuje postup při nadměrném schodku, by Rada na doporučení Komise měla mít i nadále možnost prodloužit lhůtu pro nápravu nadměrného schodku, pokud zjistí, že v eurozóně nebo v Unii jako celku došlo k prudkému hospodářskému propadu v souladu s nařízením (EU) 2024/1263, nebo v případě výjimečných okolností, které veřejná správa nemůže ovlivnit a které mají zásadní dopad na veřejné finance jednotlivých členských států v souladu s nařízením (EU) 2024/1263, a za předpokladu, že to neohrozí udržitelnost veřejných financí ve střednědobém horizontu.

(17)

Zvláštní ustanovení nařízení (ES) č. 1467/97 týkající se příspěvků do důchodových systémů druhého pilíře by měla být zrušena, neboť dráha čistých výdajů stanovená Radou by již měla zohledňovat ztrátu příjmů související s těmito příspěvky.

(18)

Nezávislé fiskální instituce prokázaly svou schopnost podporovat fiskální kázeň a posilovat důvěryhodnost veřejných financí členských států. Aby se zvýšila odpovědnost členských států, měla by být poradní úloha nezávislých fiskálních institucí v reformovaném rámci správy ekonomických záležitostí Unie zachována s cílem postupně budovat jejich kapacity. Významnější poradní úlohu v rámci správy ekonomických záležitostí Unie by měla hrát stálá a více nezávislá Evropská fiskální rada.

(19)

Měly by být stanoveny jasné podmínky pro zrušení postupů při nadměrném schodku. Pro zrušení by se mělo vyžadovat, aby schodek zůstal věrohodně pod referenční hodnotou 3 % HDP uvedenou v čl. 126 odst. 2 Smlouvy o fungování EU a v protokolu č. 12 a aby v případě postupu při nadměrném schodku na základě dluhového kritéria členský stát prokázal soulad s dráhou čistých výdajů v rámci postupu při nadměrném schodku.

(20)

Pro pokuty stanovené v čl. 126 odst. 11 Smlouvy o fungování EU by neměla být stanovena minimální výše, ale měly by se kumulovat, dokud nebudou přijata účinná opatření, aby představovaly skutečnou motivaci pro dodržování výzev adresovaných členským státům v rámci postupu při nadměrném schodku v souladu s čl. 126 odst. 9 Smlouvy o fungování EU.

(21)

Toto pozměňující nařízení je součástí balíčku společně s nařízením (EU) 2024/1263 a směrnicí Rady (EU) 2024/1265 (9). Tyto tři legislativní akty (dále společně jen „reforma rámce správy ekonomických záležitostí“) společně reformují rámec správy ekonomických záležitostí Unie a začleňují do práva Unie obsah hlavy III (Rozpočtový pakt) Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii (10) ze dne 2. března 2012 v souladu s článkem 16 uvedené smlouvy. Reforma rámce správy ekonomických záležitostí vychází ze zkušeností s prováděním uvedené smlouvy ze strany členských států a zachovává střednědobé zaměření rozpočtového paktu jako nástroj k dosažení rozpočtové kázně a podpory růstu. Tato reforma zahrnuje posílený rozměr specifický pro jednotlivé země, jehož cílem je zvýšit odpovědnost členských států, mimo jiné zachováním poradní úlohy nezávislých fiskálních institucí, která vychází ze společných zásad rozpočtového paktu pro vnitrostátní mechanismy fiskální nápravy navržených Komisí v jejím sdělení ze dne 20. června 2012 v souladu s čl. 3 odst. 2 Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii. Analýza výdajů očištěných o vliv diskrečních opatření na straně příjmů pro celkové posouzení souladu požadované rozpočtovým paktem je stanovena v nařízení (EU) 2024/1263. Stejně jako v rozpočtovém paktu jsou dočasné odchylky od střednědobého plánu povoleny pouze za výjimečných okolností v souladu s nařízením (EU) 2024/1263 a v souladu s ustanoveními o kontrolním účtu. Podobně jako u rozpočtového paktu by v případě významných odchylek od střednědobého plánu měla být provedena opatření za účelem nápravy těchto odchylek ve vymezeném časovém období. Reforma rámce správy ekonomických záležitostí posiluje fiskální dohled a postupy vymáhání, aby byl naplněn závazek podporovat zdravé a udržitelné veřejné finance a udržitelný a inkluzivní růst. Reforma tak zachovává základní cíle rozpočtové kázně a udržitelnosti dluhu stanovené v rozpočtovém paktu.

(22)

Pro členské státy, na které se vztahuje postup při nadměrném schodku v okamžiku, kdy vstoupí v platnost reformovaný rámec, jsou zapotřebí přechodná ustanovení. Doporučení podle čl. 126 odst. 7 Smlouvy o fungování EU a výzvy podle čl. 126 odst. 9 Smlouvy o fungování EU, které byly přijaty před vstupem tohoto pozměňujícího nařízení v platnost, musí být revidovány s cílem uvést je do souladu se změněnými ustanoveními nařízení (ES) č. 1467/97. To Radě umožní stanovit nápravnou dráhu čistých výdajů v souladu s těmito novými ustanoveními pro členské státy, které již přijaly opatření, aniž by se postup při nadměrném schodku zintenzivnil.

(23)

Zatímco pravidla postupu při nadměrném schodku na základě porušení referenční hodnoty schodku zůstávají beze změny, tedy s doporučenou hodnotou minimálního ročního strukturálního zlepšení ve výši alespoň 0,5 % HDP, v kontextu výrazně změněného prostředí úrokových sazeb, může Komise na přechodné období v letech 2025, 2026 a 2027 – s cílem neohrozit pozitivní účinky Nástroje pro oživení a odolnost zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (11) – upravit tuto doporučenou hodnotu tak, aby při stanovování navržené nápravné dráhy týkající se prvního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu na roky 2025, 2026 a 2027 v rámci postupu při nadměrném schodku zohlednila nárůst úrokových plateb, pokud dotčený členský stát vysvětlí, jak zajistí provádění reforem a investic reagujících na hlavní výzvy identifikované v rámci evropského semestru, zejména v doporučeních pro danou zemi, a jak se bude zabývat společnými prioritami Unie, jak je stanoveno v nařízení (EU) 2024/1263, v souladu s cílem dosáhnout ekologické a digitální transformace a vybudovat obranné kapacity.

(24)

Nařízení (ES) č. 1467/97 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

(25)

Vzhledem ke stávající lhůtě uvedené v Paktu o stabilitě a růstu, mělo by toto nařízení z důvodu naléhavosti vstoupit v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

1)

Články 1 a 2 se nahrazují tímto:

(*1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1263 ze dne 29. dubna 2024 o účinné koordinaci hospodářských politik a mnohostranném rozpočtovém dohledu a o zrušení nařízení Rady (ES) 1466/97 (Úř. věst. L, 2024/1263, 30.4.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1263/oj)."

(*2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17).“ "

2)

Článek 3 se nahrazuje tímto:

(*3)  Nařízení Rady (ES) č. 479/2009 ze dne 25. května 2009 o použití Protokolu o postupu při nadměrném schodku, připojeného ke Smlouvě o založení Evropského společenství (Úř. věst. L 145, 10.6.2009, s. 1).“ "

3)

Článek 4 se nahrazuje tímto:

4)

Článek 5 se mění takto:

5)

V článku 6 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

6)

Článek 8 se nahrazuje tímto:

7)

V článku 9 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

8)

Článek 10 se nahrazuje tímto:

9)

Článek 10a se mění takto:

10)

Článek 12 se nahrazuje tímto:

11)

Články 14 a 15 se nahrazují tímto:

12)

Článek 16 se nahrazuje tímto:

13)

Článek 17 se zrušuje.

14)

Článek 17a se nahrazuje tímto:

15)

Vkládá se nový článek, který zní:

16)

Příloha se zrušuje.