(EU) 2024/1263Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1263 ze dne 29. dubna 2024 o účinné koordinaci hospodářských politik a mnohostranném rozpočtovém dohledu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1466/97

(1)

Koordinace hospodářských politik členských států v rámci Unie, jak stanoví Smlouva o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), zahrnuje dodržování hlavních zásad, jimiž jsou stabilní ceny, zdravé veřejné finance a měnové podmínky a udržitelná platební bilance.

(2)

Pakt o stabilitě a růstu, který se původně skládal z nařízení Rady (ES) č. 1466/97 (3) a (ES) č. 1467/97 (4) a usnesení Evropské rady ze dne 17. června 1997 (5), je založen na cíli zdravých a udržitelných veřejných financí jako prostředku k posílení podmínek pro cenovou stabilitu a pro silný, udržitelný a inkluzivní růst založený na finanční stabilitě, čímž podporuje dosažení cílů Unie v oblasti udržitelného růstu a zaměstnanosti.

(3)

Rámec správy fiskálních záležitostí je součástí evropského semestru, který zahrnuje rovněž koordinaci širších hospodářských politik a politik zaměstnanosti členských států a dohled nad nimi v souladu s články 121 a 148 Smlouvy o fungování EU, včetně evropského pilíře sociálních práv a souvisejících doporučení pro jednotlivé země.

(4)

Zapojení vnitrostátních parlamentů, sociálních partnerů, organizací občanské společnosti a dalších příslušných zúčastněných stran do evropského semestru je klíčové pro zajištění odpovědnosti členských států za hospodářskou a fiskální politiku i pro transparentní a inkluzivní tvorbu politik.

(5)

Rámec správy ekonomických záležitostí Unie by měl být upraven tak, aby lépe zohledňoval zvýšenou různorodost fiskálních pozic, veřejného dluhu a hospodářských výzev, jakož i dalších slabých míst napříč členskými státy. Důrazná politická reakce na pandemii COVID-19 se ukázala jako vysoce účinná při zmírňování hospodářských a sociálních důsledků krize způsobené touto pandemií, vedla však k výraznému zvýšení míry zadlužení veřejného i soukromého sektoru, což ukázalo, že je důležité postupně, realisticky, trvale a prorůstově snižovat míru zadlužení a schodek na obezřetnou úroveň, zajistit prostor pro proticyklickou politiku a řešit makroekonomické nerovnováhy, přičemž je třeba věnovat náležitou pozornost cílům v oblasti zaměstnanosti a v sociální oblasti. Zároveň by měl být rámec správy ekonomických záležitostí Unie upraven tak, aby pomohl řešit střednědobé a dlouhodobé výzvy, jimž Unie čelí, jako je například dosažení spravedlivé digitální a ekologické transformace, včetně klimatických cílů stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 (6), zajištění energetické bezpečnosti, podpory otevřené strategické autonomie, řešení demografických změn, posílení sociální a hospodářské odolnosti a udržované konvergence a provádění Strategického kompasu pro bezpečnost a obranu, což vše vyžaduje reformy a trvale vysokou úroveň investic v nadcházejících letech.

(6)

Rámec správy ekonomických záležitostí Unie by měl podporovat zdravé a udržitelné veřejné finance a udržitelný a inkluzivní růst, a proto by měl rozlišovat mezi členskými státy tím, že zohlední jejich problémy v oblasti veřejného dluhu a hospodářské problémy a umožní víceleté fiskální cesty pro jednotlivé země, přičemž současně zajistí účinný mnohostranný dohled a dodržování zásady rovného zacházení.

(7)

Zajištění přiměřené úrovně veřejných investic je nezbytné k dosažení hlavních cílů reformy rámce správy ekonomických záležitostí stanovených v tomto nařízení a k řešení současných a budoucích priorit Unie. Provádění finančních nástrojů, jako jsou fondy politiky soudržnosti, které v současné době zahrnují Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) a Fond soudržnosti zřízené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058 (7), Evropský sociální fond plus (ESF+) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1057 (8) a Fond pro spravedlivou transformaci zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1056 (9), nebo v rámci Nástroje Evropské unie na podporu oživení zřízeného nařízením Rady (EU) 2020/2094 (10) či evropského nástroje pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci zřízeného nařízením Rady (EU) 2020/672 (11), by mohlo poskytnout poznatky pro zlepšení účinnosti a efektivnosti investic a politik zaměstnanosti a kteréhokoli investičního nástroje Unie, který se zabývá společnými prioritami Unie.

(8)

Postup mnohostranného dohledu stanovený v čl. 121 odst. 2, 3 a 4 a čl. 148 odst. 4 Smlouvy o fungování EU by měl sledovat celé spektrum hospodářského vývoje a vývoje zaměstnanosti v jednotlivých členských státech i v Unii jako celku. Patří sem zjišťování makroekonomické nerovnováhy a prevence a náprava nadměrné nerovnováhy, jak je stanoveno v nařízeních Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1174/2011 (12) a (EU) č. 1176/2011 (13). Pro sledování tohoto hospodářského vývoje a vývoje zaměstnanosti by členské státy měly předkládat informace ve formě střednědobých fiskálně-strukturálních plánů pokrývajících období čtyř nebo pěti let v závislosti na řádné délce volebního období v dotčeném členském státě. Jako součást integrované analýzy vývoje zaměstnanosti a vývoje v sociální oblasti prováděné v souvislosti s evropským semestrem Komise na základě srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů a zásad Rámce sociální konvergence posuzuje rizika pro vzestupnou sociální konvergenci v členských státech a sleduje pokrok při provádění zásad evropského pilíře sociálních práv.

(9)

Měla by být stanovena podrobná pravidla týkající se obsahu, předkládání, posuzování, schvalování a sledování národních střednědobých fiskálně-strukturálních plánů s cílem podpořit zdravé a udržitelné veřejné finance a udržitelný a inkluzivní růst v členských státech a odolnost prostřednictvím reforem a investic, včetně těch, které přispívají ke společným prioritám Unie, a zabránit vzniku nadměrných schodků veřejných financí .

(10)

Národní střednědobé fiskálně-strukturální plány by měly propojovat fiskální politiku, strukturální reformy a investice každého členského státu. Tyto plány by měly by být základem rámce správy ekonomických záležitostí Unie. Každý členský stát by měl předložit národní střednědobý fiskálně-strukturální plán, který stanoví jeho fiskální cestu, jakož i prioritní veřejné investice a reformy, které společně zajistí trvalé a postupné snižování dluhu a udržitelný a inkluzivní růst, přičemž se vyhne procyklické fiskální politice. Uvedené plány by měly rovněž zahrnovat širší reformy a investice, mimo jiné ve vztahu ke společným prioritám Unie, konkrétně k ekologické transformaci včetně Zelené dohody pro Evropu a přechodu na klimatickou neutralitu do roku 2050 v souladu s nařízením (EU) 2021/1119 a prostřednictvím provádění vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu předložených podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 (14); k digitální transformaci včetně politického programu Digitální dekáda 2030 zavedeného rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2481 (15); sociální a ekonomické odolnosti a provádění evropského pilíře sociálních práv včetně souvisejících cílů v oblasti zaměstnanosti, dovedností a snižování chudoby do roku 2030; energetické bezpečnosti a k případnému budování obranných kapacit, včetně Strategického kompasu pro bezpečnost a obranu nebo následných aktů Unie týkajících se těchto priorit. Během období fungování Nástroje pro oživení a odolnost zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (16) by měly být při sestavování národních střednědobých fiskálně-strukturálních plánů řádně zohledněny závazky přijaté v národních plánech pro oživení a odolnost.

(11)

S cyklem evropského semestru jsou synchronizovány také fondy politiky soudržnosti. Investice a reformy v rámci těchto fondů, jakožto dlouhodobé investiční politiky rozpočtu Unie, by měly být při sestavování národních střednědobých fiskálně-strukturálních plánů rovněž řádně zohledněny, aby byla zajištěna soudržnost a v příslušných případech doplňkovost.

(12)

Předložení národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu by měl předcházet technický dialog s Komisí s cílem zajistit soulad s tímto nařízením. Shrnutí tohoto technického dialogu by mělo být součástí posouzení národních střednědobých fiskálně-strukturálních plánů ze strany Komise. Na základě doporučení Komise by Rada měla přijmout doporučení stanovící dráhu čistých výdajů a případně schválit reformy a investice, které by byly podkladem pro případné prodloužení období korekce .

(13)

V zájmu zjednodušení fiskálního rámce Unie a zvýšení transparentnosti by měl jako základ pro stanovení fiskální cesty a pro provádění ročního fiskálního dohledu pro každý členský stát sloužit jediný operační ukazatel zakotvený v udržitelnosti dluhu. Tento jediný operační ukazatel by měl být založen na čistých primárních výdajích financovaných z vnitrostátních zdrojů, tedy na veřejných výdajích očištěných o úrokové výdaje, diskreční opatření na straně příjmů, výdaje na programy Unie, které jsou plně kompenzovány příjmy z fondů Unie, národní výdaje na spolufinancování programů financovaných Unií a cyklické prvky výdajů na dávky v nezaměstnanosti. V souladu s hlavními zásadami, které Komise používá pro klasifikaci transakcí jako jednorázových a jiných dočasných opatření, by ukazatel čistých výdajů měl být rovněž očištěn o tato jednorázová a jiná dočasná opatření. Uvedený ukazatel, který není ovlivněn působením automatických stabilizátorů a dalšími výkyvy výdajů, které jsou mimo přímou kontrolu veřejné správy, poskytuje prostor pro proticyklickou makroekonomickou stabilizaci.

(14)

Za účelem vytvoření rámce pro dialog vedoucí k předložení národních střednědobých fiskálně-strukturálních plánů by Komise měla členským státům, jejichž veřejný dluh přesahuje 60 % HDP nebo jejichž schodek veřejných financí přesahuje 3 % HDP, jak je stanoveno v čl. 126 odst. 2 Smlouvy o fungování EU ve spojení s Protokolem č. 12 o postupu při nadměrném schodku připojeným ke Smlouvě o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a Smlouvě o fungování EU (dále jen „protokol č. 12“), předat referenční trajektorii pokrývající čtyřleté období korekce s možností prodloužení o nejvýše tři roky. Tato referenční trajektorie by měla být založena na rizicích, měla by být specifická pro danou zemi a ukotvena v udržitelnosti dluhu, aby byl zajištěn přístup více zaměřený na budoucnost, který bude odpovídat současným i budoucím výzvám.

(15)

Na žádost členského státu, jehož veřejný dluh nepřesahuje 60 % HDP a jehož schodek veřejných financí nepřesahuje 3 % HDP, by Komise měla tomuto členskému státu předat pokyny v podobě technických informací.

(16)

V průběhu měsíce před uplynutím lhůty, v níž má Komise předat referenční trajektorii nebo technické informace, by měl mít daný členský stát možnost požádat o výměnu informací s Komisí na technické úrovni. Tato výměna na technické úrovni by měla poskytnout příležitost k diskusi o nejnovějších dostupných statistických informacích a o hospodářském a fiskálním výhledu dotčeného členského státu a zároveň zajistit rovné zacházení s členskými státy.

(17)

Rámec mnohostranného rozpočtového dohledu Unie je založen na statistických údajích poskytovaných Eurostatem, který je jménem Komise odpovědný za zajištění kvality fiskálních údajů sestavených v souladu s Evropským systémem národních a regionálních účtů. Eurostat má vytvořit rámec pro vykazování statistických údajů členskými státy o vnitrostátním spolufinancování programů financovaných Unií, které jsou nezbytné pro provádění tohoto nařízení a které Eurostat v současné době neshromažďuje. Dokud nebude rámec pro sběr a poskytování těchto údajů vytvořen, měly by mít členské státy možnost vycházet z odhadů. Formát, rozsah, četnost a lhůty pro poskytování těchto údajů členskými státy určí příslušné statistické orgány Unie.

(18)

Referenční trajektorie by měla zajistit, aby byl veřejný dluh do konce období korekce na věrohodně sestupné dráze anebo zůstal na obezřetné úrovni, a to i v případě nepříznivých scénářů. Dále by měla zajistit, aby byl schodek veřejných financí snížen pod referenční hodnotu 3 % HDP a pod touto referenční hodnotou setrval, přičemž by měla zohledňovat skutečnost, že po uplynutí období korekce mohou členské státy čelit dalším nákladům, jako jsou náklady spojené s demografickým stárnutím. V neposlední řadě by měla zajišťovat soulad s nápravnou dráhou podle nařízení Rady (ES) č. 1467/97.

(19)

Aby se zlepšila předvídatelnost výsledku rámce mnohostranného rozpočtového dohledu Unie a posílilo rovné zacházení s členskými státy, měla by být referenční trajektorie předem v souladu s ochranným opatřením pro udržitelnost dluhu. Uvedené ochranné opatření by mělo ve fázi vypracovávání národních střednědobých fiskálně-strukturálních plánů zajistit, aby se očekávaný poměr veřejného dluhu k HDP snižoval určitým minimálním ročním průměrným tempem. Fungovalo by jako minimální požadavek pro úsilí, na němž bude postavena referenční trajektorie i dráha čistých výdajů. Vzhledem ke specifické struktuře nesplaceného veřejného dluhu Řecka nastane splatnost značného objemu odložených úroků v roce 2033. K souvisejícímu výjimečnému zvýšení poměru veřejného dluhu k HDP by se v případě Řecka tudíž nemělo při uplatňování ochranného opatření pro udržitelnost dluhu přihlížet.

(20)

Požadavky na referenční trajektorii založené na posouzení rizik by podle očekávání měly být postačující ke snížení úrovně schodku veřejných financí výrazně pod referenční hodnotu 3 % HDP. Aby však byl rámec mnohostranného rozpočtového dohledu ještě odolnější vůči nejistému makroekonomickému a fiskálnímu vývoji, měla by referenční trajektorie ve vztahu k referenční hodnotě pro schodek uvedené v čl. 126 odst. 2 Smlouvy o fungování EU ve spojení s protokolem č. 12 rovněž stanovit společnou rezervu pro odolnost nebo konvergenci k této referenční hodnotě pro schodek. Tímto společným ochranným opatřením pro odolnost by se mělo zajistit vytvoření fiskálních rezerv pro nepříznivé okolnosti a šoky, a usnadnit tak provádění proticyklických politik na základě fiskálního rámce Unie.

(21)

U prvních národních střednědobých fiskálně-strukturálních plánů by věrohodnost snižování veřejného dluhu ve střednědobém horizontu měla vycházet z metodiky popsané v Monitoru udržitelnosti dluhu 2023 vypracovaném Komisí. Možná metodická zlepšení, a to i pokud jde o výchozí předpoklady, by měla prozkoumat pracovní skupina pro analýzu udržitelnosti dluhu. Uvedenou pracovní skupinu by měli tvořit odborníci z členských států, Komise a Evropské centrální banky. Jako pozorovatele by tato pracovní skupina by měla přizvat Evropskou fiskální radu a Evropský mechanismus stability. Příslušný výbor Evropského parlamentu by měl mít možnost vyzvat Komisi, aby svou metodiku předložila v rámci hospodářského dialogu stanoveného v tomto nařízení.

(22)

Aby bylo možné posoudit, zda jsou na konci čtyřletého nebo pětiletého prováděcího období národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu nutné další korekce, měla by Komise znovu vyhodnotit situaci a předložit novou referenční trajektorii, pokud je veřejný dluh členského státu stále vyšší než 60 % HDP nebo pokud je jeho schodek veřejných financí vyšší než 3 % HDP.

(23)

Každý národní střednědobý fiskálně-strukturální plán by měl uvádět svůj status v kontextu vnitrostátních postupů, zejména zda byl předložen vnitrostátnímu parlamentu a zda jím byl schválen. V plánu by mělo být rovněž uvedeno, zda měl vnitrostátní parlament možnost projednat doporučení Rady k předchozímu plánu a jakákoliv případná další doporučení či rozhodnutí Rady nebo varování ze strany Komise. Je-li k dispozici stanovisko nezávislé fiskální instituce zřízené v souladu se směrnicí Rady 2011/85/EU (17), mělo by být připojeno k národnímu střednědobému fiskálně-strukturálnímu plánu předloženému Komisi. Před předložením druhého a dalšího národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu by měl každý členský stát v souladu se svým vnitrostátním právním rámcem uskutečnit konzultace se sociálními partnery, regionálními orgány, organizacemi občanské společnosti a dalšími příslušnými vnitrostátními zúčastněnými stranami. Informace o konzultaci s vnitrostátními parlamenty a o uvedeném procesu konzultací by měly být zahrnuty v národním střednědobém fiskálně-strukturálním plánu. Vzhledem k napjatějšímu harmonogramu, který se pro přípravu prvních národních střednědobých fiskálně-strukturálních plánů očekává, by mohly členské státy vést konzultace v přiměřených lhůtách před jejich přípravou.

(24)

V případě nově jmenované vlády by měl mít členský stát možnost předložit Komisi revidovaný národní střednědobý fiskálně-strukturální plán. Pokud provedení národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu brání objektivní okolnosti, měl by mít členský stát možnost požádat o předložení revidovaného plánu Komisi nejpozději 12 měsíců před koncem stávajícího plánu.

(25)

Pokud členské státy ve svém národním střednědobém fiskálně-strukturálním plánu pracují s předpoklady, které se liší od rámce pro střednědobé projekce veřejného dluhu, měly by tyto rozdíly v technickém dialogu a ve svém národním střednědobém fiskálně-strukturálním plánu transparentně a na základě řádných ekonomických argumentů řádně vysvětlit a odůvodnit.

(26)

Má-li Rada za to, že revidovaný národní střednědobý fiskálně-strukturální plán členského státu nesplňuje požadavky tohoto nařízení, měla by zpravidla doporučit jako dráhu čistých výdajů původní referenční trajektorii dříve předanou Komisí.

(27)

V zájmu umožnění řádné interakce mezi společným rámcem Unie a vnitrostátními rozpočtovými rámci členských států by Komise měla ve svém posouzení, zda členské státy dodržují své dráhy čistých výdajů stanovené Radou, vycházet pouze z vývoje čistých výdajů. Členské státy by měly mít možnost stanovit své vnitrostátní rozpočtové cíle na základě jiného ukazatele, například strukturálního salda, pokud to jejich vnitrostátní rozpočtový rámec vyžaduje.

(28)

Komise by měla při posuzování národních střednědobých fiskálně-strukturálních plánů zkoumat zejména věrohodnost makroekonomických a fiskálních předpokladů, pokud se odlišují od předpokladů, z nichž vychází referenční trajektorie. Zejména projekce dluhu při nezměněné politice, které mají být v plánu zahrnuty, by měly být srovnatelné s projekcemi Komise.

(29)

Aby bylo zajištěno provádění národních střednědobých fiskálně-strukturálních plánů, měly by Komise a Rada na základě výročních zpráv o pokroku předkládaných členskými státy a v souladu s články 121 a 148 Smlouvy o fungování EU sledovat reformy a investice zahrnuté v těchto plánech v rámci evropského semestru. Za tímto účelem by měly vést hospodářský dialog s Evropským parlamentem.

(30)

V zájmu zvýšení transparentnosti, odpovědnosti a zainteresovanosti v souvislosti s rozhodnutími přijímanými v rámci evropského semestru by měl být do evropského semestru pravidelně a strukturovaně řádně zapojen Evropský parlament. Předseda Rady a Komise by měli Evropský parlament pravidelně informovat o výsledcích mnohostranného dohledu podle tohoto nařízení. Informace, které mají být poskytnuty v souvislosti s tímto nařízením, by měla Komise připravit a předat Radě a bez zbytečného odkladu by měly být zpřístupněny Evropskému parlamentu.

(31)

K zajištění pozvolnějšího snižování dluhu může být období korekce prodlouženo maximálně o tři roky, pokud členský stát svůj národní střednědobý fiskálně-strukturální plán podloží souborem ověřitelných a časově vymezených reforem a investic, které jako celek obecně posilují růst a odolnost, podporují udržitelnost veřejných financí, řeší společné priority Unie, reagují na příslušná doporučení pro danou zemi v rámci evropského semestru, včetně případných doporučení vydaných v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze, a řeší investiční priority daného členského státu, aniž by vedly ke snížení úrovně veřejných investic financovaných z vnitrostátních zdrojů v období plánu ve srovnání se střednědobou úrovní před zahájením plánu, s přihlédnutím k rozsahu a míře výzev pro danou zemi.

(32)

Soubor reforem a investic, kterými je podloženo prodloužení období korekce, by měl být v souladu se závazky obsaženými ve schváleném plánu pro oživení a odolnost dotčeného členského státu během období fungování Nástroje pro oživení a odolnost a v dohodě o partnerství dohodnuté na základě víceletého finančního rámce. Obsahují-li plány pro oživení a odolnost ambiciózní reformy a investice, zejména pokud jde o hospodářský růst a udržitelnost veřejných financí ve střednědobém horizontu, mělo by se mít v případě prvních národních střednědobých fiskálně-strukturálních plánů za to, že splňují požadavky na prodloužení období korekce.

(33)

Soubor reforem a investic obsažených v národních střednědobých fiskálně-strukturálních plánech by měl být v souladu se společnými prioritami Unie, které zahrnují dosažení spravedlivé ekologické a digitální transformace zahrnující rovněž klimatické cíle stanovené v nařízení (EU) 2021/1119; sociální a hospodářské odolnosti včetně evropského pilíře sociálních práv; energetické bezpečnosti, a v případě potřeby budování obranných kapacit. Komise by ve svém hodnocení národních střednědobých fiskálně-strukturálních plánů měla těmto prioritám věnovat zvláštní pozornost. Tento soubor reforem a investic by měl být rovněž v souladu s prováděním vnitrostátních strategií stanovených dotčeným členským státem k řešení těchto priorit Unie.

(34)

Za účelem podpory strategií fiskální konsolidace podporujících růst by měl být dopad reforem a investic, jakmile budou v rámci národních střednědobých fiskálně-strukturálních plánů provedeny, náležitě zohledněn při vypracovávání následných plánů. Zvláštní pozornost by měla být věnována dopadu na udržitelnost veřejných financí prostřednictvím budoucích veřejných příjmů, výdajů a potenciálního růstu, jakož i příspěvku ke společným prioritám Unie, a to na základě spolehlivých ekonomických důkazů založených na datech.

(35)

Pokud členský stát časově vymezený soubor reforem a investic, kterými je podložena pozvolnější dráha čistých výdajů stanovená Radou , uspokojivě nenaplní ve stanovené lhůtě, měla by mít Rada možnost na doporučení Komise doporučit, aby bylo prodloužení doby korekce zkráceno, tedy aby bylo roční úsilí o korekci intenzivnější, ledaže provedení v původní lhůtě zabránily objektivní okolnosti.

(36)

Komise by měla pro každý členský stát zřídit kontrolní účet k evidování ročních a kumulativních odchylek pozorovaných čistých výdajů směrem nahoru a dolů od dráhy čistých výdajů stanovené Radou. Na kontrolním účtu by neměly být zaznamenávány odchylky po dobu, kdy jsou aktivovány únikové doložky. V souladu s čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 1467/97 by Komise měla při přípravě zprávy podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy o fungování EU zohlednit jako relevantní faktor pokrok při provádění reforem a investic, včetně zejména politik pro provádění společné strategie Unie pro růst a zaměstnanost, a věnovat zvláštní pozornost finančním příspěvkům k dosažení společných priorit Unie, jak jsou stanoveny v tomto nařízení.

(37)

Nezávislé fiskální instituce prokázaly svou schopnost podporovat fiskální kázeň a posilovat důvěryhodnost veřejných financí členských států. Aby se zvýšila odpovědnost členských států, měla by být poradní úloha nezávislých fiskálních institucí v reformovaném rámci správy ekonomických záležitostí Unie zachována s cílem postupně budovat jejich kapacity.

(38)

V rámci správy ekonomických záležitostí Unie by měla významnější poradní úlohu hrát stálá a více nezávislá Evropská fiskální rada. Ta by měla i nadále vyhodnocovat provádění Paktu o stabilitě a růstu, posuzovat budoucí orientaci fiskální politiky eurozóny jako celku a poskytovat poradenství Komisi a Radě, přičemž by měla respektovat úlohu a výsady Komise stanovené ve Smlouvě o EU a Smlouvě o fungování EU. Je třeba posílit její nezávislost a přístup k informacím. V procesu jmenování jejího předsedy a členů by měla být konzultována Rada a Evropský parlament. Tato jmenování by měla v nejvyšší možné míře zajišťovat náležitou zeměpisnou a genderovou vyváženost.

(39)

Při vydávání stanoviska k návrhům rozpočtových plánů předkládaným podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 473/2013 (18) by Komise měla posoudit, zda jsou návrhy rozpočtových plánů v souladu s dráhou čistých výdajů stanovenou Radou podle tohoto nařízení.

(40)

V případě velkých otřesů v eurozóně nebo v Unii jako celku je nutné mít k dispozici obecnou únikovou doložku, aby bylo možné řešit prudký hospodářský propad v eurozóně nebo v Unii jako celku tím, že bude možné odchýlit se od dráhy čistých výdajů stanovené Radou, za předpokladu, že tato odchylka neohrozí udržitelnost veřejných financí ve střednědobém horizontu. Aktivace a prodloužení obecné únikové doložky má být předmětem doporučení Rady, které by se Rada měla vynasnažit přijmout do čtyř týdnů od doporučení Komise. Evropská fiskální rada by měla vydat stanovisko k prodloužení obecné únikové doložky.

(41)

Kromě obecné únikové doložky by měla existovat také úniková doložka pro jednotlivé země, která by umožnila odchýlit se od dráhy čistých výdajů stanovené Radou v případě výjimečných okolností, jako jsou nepředvídatelné vnější události, které jsou mimo kontrolu členského státu, mají významný dopad na jeho veřejné finance a vyžadují proticyklická fiskální opatření, za předpokladu, že tato odchylka neohrozí udržitelnost veřejných financí ve střednědobém horizontu. Aktivace a prodloužení únikových doložek pro jednotlivé země má být předmětem doporučení Rady, které by se Rada měla vynasnažit přijmout do čtyř týdnů od doporučení Komise, s přihlédnutím k žádosti dotčeného členského státu o aktivaci nebo prodloužení únikové doložky pro danou zemi.

(42)

Toto nařízení je součástí balíčku společně s nařízením Rady (EU) 2024/1264 (19) a směrnicí Rady (EU) 2024/1265 (20). Tyto tři legislativní akty (dále společně jen „reforma rámce správy ekonomických záležitostí“) společně reformují rámec správy ekonomických záležitostí Unie a začleňují do práva Unie podstatu hlavy III (Rozpočtový pakt) Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii (21) ze dne 2. března 2012 v souladu s článkem 16 uvedené smlouvy. Reforma rámce správy ekonomických záležitostí vychází ze zkušeností s prováděním uvedené smlouvy ze strany členských států a zachovává střednědobé zaměření rozpočtového paktu jako nástroj k dosažení rozpočtové kázně a podpory růstu. Tato reforma zahrnuje posílený rozměr pro jednotlivé země, jehož cílem je zvýšit odpovědnost jednotlivých států, mimo jiné zachováním poradní úlohy nezávislých fiskálních institucí, která v zásadě vychází ze společných zásad rozpočtového paktu pro vnitrostátní mechanismy fiskální nápravy navržených Komisí v jejím sdělení ze dne 20. června 2012 v souladu s čl. 3 odst. 2 Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě. Analýza výdajů očištěných o vliv diskrečních opatření na straně příjmů pro celkové posouzení souladu požadované rozpočtovým paktem je stanovena v tomto nařízení. Stejně jako v rozpočtovém paktu jsou dočasné odchylky od střednědobého plánu povoleny pouze za výjimečných okolností v souladu s tímto nařízením a v souladu s ustanoveními o kontrolním účtu. Podobně jako u rozpočtového paktu by v případě významných odchylek od střednědobého plánu měla být provedena opatření za účelem nápravy těchto odchylek ve vymezeném časovém období. Reforma rámce správy ekonomických záležitostí posiluje fiskální dohled a postupy vymáhání, aby byl naplněn závazek podporovat zdravé a udržitelné veřejné finance a udržitelný a inkluzivní růst. Reforma tak zachovává základní cíle rozpočtové kázně a udržitelnosti dluhu stanovené v rozpočtovém paktu.

(43)

Aby bylo zajištěno účinné provádění a náležité monitorování tohoto nařízení, měla by Komise po vyžádání stanoviska Hospodářského a finančního výboru poskytnout včasné pokyny ohledně informací, které mají členské státy poskytovat ve svých národních střednědobých fiskálně-strukturálních plánech a výročních zprávách o pokroku. Tyto pokyny by se měly zveřejnit.

(44)

Mnohostranný dohled by měl být založen na vysoce kvalitních a nezávislých statistikách vypracovaných v souladu se zásadami stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 (22).

(45)

Jelikož cílů tohoto nařízení, tedy zajištění účinné koordinace hospodářských politik a mnohostranného rozpočtového dohledu, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu rozsahu nebo účinků koordinace a dohledu, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(46)

Vzhledem ke stávající lhůtě uvedené v Paktu o stabilitě a růstu, mělo by toto nařízení z důvodu naléhavosti vstoupit v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,