(EU) 2024/1261Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2024/1261 ze dne 11. března 2024, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/741, pokud jde o technické specifikace hlavních prvků řízení rizik

1)

zdroje městských odpadních vod přitékajících do čistírny městských odpadních vod, která dodává vodu pro recyklaci. Zdroje městských odpadních vod se určí pomocí definic uvedených ve směrnici Rady 91/271/EHS (1). Městské odpadní vody mohou být tvořeny směsí splaškových odpadních vod, průmyslových odpadních vod a povrchového odtoku, mohou tedy obsahovat různé druhy znečišťujících látek, patogenů nebo jiných látek;

2)

označení nebo název čistírny městských odpadních vod, z níž se odebírá voda k recyklaci, pokud čistírna není totožná se zařízením pro recyklaci, informace o typech čištění prováděných v této čistírně (primární, sekundární, terciární nebo kvartérní);

3)

označení nebo název zařízení pro recyklaci odpadních vod, pokud zařízení není totožné s čistírnou městských odpadních vod, a informace o procesech čištění a technologiích používaných v zařízení. Poskytnou se rovněž informace o provozních podmínkách a kontrolních parametrech procesů, které jsou důležité pro řízení rizik, včetně kontrolních parametrů procesů, při nichž se odstraňují patogeny nebo znečišťující látky, které byly identifikovány jakožto nebezpečí v souladu s bodem 3 přílohy II nařízení (EU) 2020/741;

4)

charakterizace kvality městských odpadních vod přitékajících do čistírny městských odpadních vod, která umožní identifikovat parametry, které jsou důležité pro kvalitu recyklované odpadní vody a které se mohou stát nebezpečím ve smyslu bodu 3 přílohy II nařízení (EU) 2020/741. Při charakterizaci může být popsána kvalita vody v různých místech systému pro opětovné využívání vody a možné kolísání způsobené nebezpečnými událostmi, poruchami systému nebo sezónními výkyvy.

Těmito místy mohou být:

Charakterizace kvality vody zahrnuje:

5)

objem vody vstupující do městské čistírny odpadních vod a procházející systémem pro opětovné využívání vody za 1 rok (tj. minimální, maximální a průměrný průtok), včetně informací o proměnlivosti objemu v důsledku povětrnostních nebo jiných událostí (turistická sezóna), které by mohly významně ovlivnit objem a kvalitu recyklované odpadní vody, je-li to relevantní. Pokud se k produkci recyklované odpadní vody používá pouze část vyčištěné městské odpadní vody, tyto informace se podávají pouze pro objemy vody, které vstupují do zařízení pro recyklaci odpadních vod nebo vznikají v sekundárním stupni čištění a používají se k výrobě recyklované odpadní vody;

6)

identifikace místa dodržování hodnot v systému pro opětovné využívání vody.

1)

typy systémů uchovávání (uzavřené nebo otevřené systémy, včetně popisu opatření zavedených k zamezení křížové kontaminace s jinými zdroji znečištění, včetně odtoku z průmyslu a zemědělství);

2)

provozní režim systému (operativní nebo sezónní);

3)

průměrná doba uchovávání;

4)

strategie řízení pro kontrolu fyzikální, chemické a biologické kvality recyklované odpadní vody, včetně opětovného růstu bakterií nebo řas.

1)

informace o čerpacích systémech;

2)

typy potrubí, kanálů nebo jiných prostředků distribuce;

3)

strategie řízení pro kontrolu fyzikální, chemické a biologické kvality recyklované odpadní vody.

4)

opatření k zamezení křížové kontaminace se systémem pitné vody či s kanalizací nebo s jakýmkoli jiným zdrojem znečištění, včetně odtoků z průmyslu nebo zemědělství v případě otevřených kanálů, je-li to relevantní.

1)

popis metod zavlažování v obsluhované oblasti, již zavedených nebo plánovaných, s přihlédnutím k tomu, že v závislosti na ročním období nebo dostupnosti vody se mohou používat různé metody. Pokud koncoví uživatelé ještě nebyli identifikováni nebo pokud je jedním zařízením pro recyklaci odpadních vod obsluhován velký počet koncových uživatelů, stačí poskytnout obecné informace o obvyklých nebo nejčastěji používaných typech zavlažování v obsluhované oblasti a zahrnout pravidla pro metodu zavlažování, která je nezbytná pro bezpečné použití dané třídy kvality recyklované odpadní vody na určité typy plodin.

Metody zavlažování se dělí do následujících kategorií:

Pokud je to relevantní pro typ použité metody zavlažování, poskytnou se další informace, které jsou důležité pro identifikaci cest expozice populace nebo životního prostředí podle bodu 4 přílohy II nařízení (EU) 2020/741, a to:

1)

zamýšlené druhy využití recyklované odpadní vody (v souladu se zvolenými třídami kvality recyklované odpadní vody, kategoriemi plodin a metodami zavlažování uvedenými v tabulce 1 přílohy I nařízení (EU) 2020/741), místa využití, jakož i převládající postup, období a četnost výsadby a sklizně a převládající způsob pěstování plodin v obsluhované oblasti. Pokud konkrétní koncoví uživatelé ještě nebyli identifikováni nebo pokud je jedním zařízením pro recyklaci odpadních vod obsluhován velký počet koncových uživatelů, mohou být informace založeny na zamýšleném využití recyklované odpadní vody v určité oblasti nebo na nejběžnějších zemědělských postupech a plodinách v této oblasti. Informace mohou rovněž obsahovat pravidla toho, jak lze danou třídu kvality recyklované odpadní vody bezpečně používat pro určité druhy plodin a za určitých podmínek.

Druhy plodin, označené v tabulce 1 přílohy I nařízení (EU) 2020/741 jako kategorie, se popisují podle zamýšleného využití plodiny:

2)

je-li to relevantní, informace o dalších úpravách nebo vhodných bariérách podle čl. 5 odst. 4 písm. c) nařízení (EU) 2020/741 použitých na recyklovanou odpadní vodu za místem dodržování hodnot, v příslušných případech i v infrastruktuře pro distribuci nebo uchovávání a na zavlažovaných polích, aby byly splněny požadavky na kvalitu stanovené v tabulce 2 přílohy I nařízení (EU) 2020/741;

3)

je-li to relevantní, informace o dalších zdrojích vody, která má být smíchána s recyklovanou odpadní vodou, jakož i o místech mísení, kvantitativních a kvalitativních charakteristikách a jakékoli variabilitě důležité pro posouzení rizik, zejména pokud je mísení použito jako bariéra. Pokud koncoví uživatelé ještě nebyli identifikováni nebo pokud je jedním zařízením pro recyklaci odpadních vod obsluhován velký počet koncových uživatelů, mohou informace sestávat z obecných informací o typických postupech mísení v obsluhované oblasti a zahrnovat pravidla k zajištění bezpečnosti tohoto postupu;

4)

rozsah očekávaných průtoků recyklované odpadní vody a případná sezónní proměnlivost a doba využití (dočasného nebo ad hoc) v souladu s plánem zavlažování.

—

činnosti, za které je strana odpovědná,

—

místo nebo krok v systému pro opětovné využívání vody, kde je třeba dané činnosti provést,

—

doba provádění činností.

1)

provozovatelé zařízení pro recyklaci odpadních vod a čistírny městských odpadních vod, pokud čistírna není totožná se zařízením pro recyklaci odpadních vod, včetně provozovatelů veřejných nebo soukromých vodohospodářských podniků;

2)

v příslušných případech provozovatelé zařízení pro uchovávání a distribuci recyklované odpadní vody;

3)

provozovatelé, kteří zavlažují pole recyklovanou odpadní vodou, včetně zemědělců, sdružení zemědělců nebo konsorcií zavlažovatelů;

4)

příslušné orgány nebo subjekty jiné než určený příslušný orgán, včetně vodohospodářských orgánů, orgánů ochrany veřejného zdraví a orgánů ochrany životního prostředí;

5)

další strany, které by mohly nést odpovědnost v jakékoli části systému pro opětovné využívání vody nebo které sídlí v místní oblasti.

1)

patogeny (včetně bakterií, virů, prvoků a střevních parazitů), které jsou zodpovědné za propuknutí nemocí přenášených vodou u lidí a zvířat, a dalších zdravotních následků, kdykoli je to odůvodněné, a znečišťující látky, které jsou obecně přítomny v městských odpadních vodách;

2)

patogeny, znečišťující látky nebo jiné látky spojené s vypouštěním průmyslových odpadních vod nebo s případným městským odtokem ze znečištěných povrchů do městské stokové soustavy, které se v městské odpadní vodě mohou kumulovat ve vysokých koncentracích a ovlivnit tak využití recyklované odpadní vody;

3)

patogeny, znečišťující látky nebo jiné látky identifikované s ohledem na požadavky uvedené v bodě 5 přílohy II nařízení (EU) 2020/741 nebo s ohledem na jiné požadavky stanovené v příslušných unijních, vnitrostátních nebo místních právních předpisech, na podmínky specifické pro danou lokalitu a na to, zda se recyklovaná odpadní voda může dostat k citlivým receptorům. Tyto požadavky mohou zahrnovat tato hlediska:

4)

patogeny, znečišťující látky nebo látky potenciálně přítomné v recyklované odpadní vodě, které by mohly poškodit půdu a zavlažované plodiny a jsou určeny v souladu s normou ISO 16075-1:2020 (3) nebo jakýmikoli pokyny pro zavlažování v zemědělství, včetně: i) chemických látek, například celkových rozpustných solí, sodíku, chloridu, boru a iontů se specifickou toxicitou; ii) dalších chemických prvků a patogenů a iii) živin;

5)

znečišťující látky, které dosud nejsou regulovány (včetně mikroplastů nebo kontaminujících látek vzbuzujících obavy), identifikované v recyklované odpadní vodě a relevantní pro konkrétní kontext systému pro opětovné využívání vody.

1)

selhání preventivních opatření v zařízení pro recyklaci odpadních vod (nebo v čistírně městských odpadních vod, pokud nejsou totožné), v systémech pro uchovávání a distribuci nebo na poli. K tomu může dojít:

2)

náhodné nebo nevhodné (nebo nezákonné) vypouštění, které by mohlo vést k nekontrolovaným koncentracím patogenů, znečišťujících látek nebo jiných látek v kanalizačním systému a v odtoku z městské čistírny odpadních vod a které by mohlo ovlivnit kvalitu recyklované odpadní vody;

3)

lidské chyby způsobené nedostatečným vyškolením či nedostatkem informací o povoleném použití;

4)

sezónní změny nebo případné extrémní povětrnostní podmínky (včetně povodní nebo sucha);

5)

seismické události;

6)

akty vandalismu nebo terorismu (včetně kybernetických útoků na infrastrukturu).

1)

provozovatelé a pracovníci zařízení pro recyklaci odpadních vod (nebo čistírny městských odpadních vod, pokud s ní není totožné) a v příslušných případech zařízení pro uchovávání a distribuci;

2)

koncoví uživatelé na zavlažovaných polích;

3)

obyvatelé a pracovníci z místní komunity nebo náhodní kolemjdoucí (včetně osob, které se náhodně nacházejí v systému pro opětovné využívání vody nebo v jeho blízkosti, jejichž přítomnost se systémem nesouvisí a které nepodnikají žádné kroky ke snížení expozice, pracovníků nebo uživatelů blízkých činností), kteří by mohli být náhodně vystaveni recyklované odpadní vodě (například při účasti na rekreačních aktivitách na otevřených kanálech nebo v jejich blízkosti, do nichž by mohla být recyklovaná odpadní voda přiváděna, nebo kteří by mohli být vystaveni kapkám recyklované odpadní vody z postřikových zavlažovacích systémů).

1)

povrchové vody, útvary podzemních vod nebo pobřežní vody a jejich vodní ekosystémy v blízkosti systému pro opětovné využívání vody;

2)

vodní zdroje využívané pro zásobování pitnou vodou, včetně vodních nádrží pro zásobování pitnou vodou (tj. ochranná pásma zdrojů pitné vody), v blízkosti systému pro opětovné využívání vody;

3)

půda a plodiny na zavlažovaném poli a na okolních polích;

4)

ekosystémy a/nebo chráněné oblasti (včetně oblastí zřízených podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (4) a dalších chráněných přírodních oblastí) a související suchozemská a vodní fauna a flóra identifikovaných složek životního prostředí v blízkosti systému pro opětovné využívání vody;

5)

oblasti citlivé na živiny a oblasti zranitelné dusičnany v blízkosti systému pro opětovné využívání vody.

1)

požití recyklované odpadní vody přímo nebo nepřímo prostřednictvím plodin, půdy nebo předmětů, které přišly do kontaktu s recyklovanou odpadní vodou;

2)

kontakt s recyklovanou odpadní vodou (kůže nebo oči), přímo nebo nepřímo prostřednictvím plodin, půdy nebo předmětů, které byly v kontaktu s recyklovanou odpadní vodou;

3)

vdechování recyklované odpadní vody (aerosolu).

1)

infiltrace recyklované odpadní vody do podzemních vod v důsledku úniků (včetně úniků z potrubí a systémů pro uchovávání), zavlažování nebo po přívalových deštích;

2)

odtok recyklované odpadní vody do povrchových nebo pobřežních vod v důsledku úniků (včetně úniků z potrubí a systémů pro uchovávání) nebo zavlažování;

3)

odtok recyklované odpadní vody do oblastí citlivých na živiny a do oblastí zranitelných dusičnany nebo do chráněných oblastí (jak je uvedeno výše) v důsledku úniků (včetně úniků z potrubí a systémů pro uchovávání) nebo zavlažování.

1)

geologické, hydrogeologické a hydrologické podmínky v oblasti, včetně přítomnosti neohraničených nebo smíšených ohraničených a neohraničených zvodní a systémů pro odběr podzemních vod (včetně jejich hlavních charakteristik, například vzdálenosti od zavlažovaných oblastí, typu systému, použití čerpacího systému nebo artéské studny, využití vody);

2)

výskyt, charakteristiky a využití povrchových vod, včetně požadovaného minimálního průtoku, sezónní kolísání průtoku, podíl vypouštění z čistírny odpadních vod;

3)

struktura a vlastnosti půdy podle pedologických znaků oblasti;

4)

přítomnost propustných ploch (včetně informací o typech vegetace, lesů) a nepropustných ploch (včetně parkovišť nebo ulic);

5)

změny typických povětrnostních podmínek: teploty, srážek, vlhkosti, větru.

1)

analýzu možných cest expozice pro složky životního prostředí (podle bodu 4 přílohy II nařízení (EU) 2020/741) a analýzu odpovídajícího nebezpečí (odpovídající skupiny nebezpečí) (podle bodu 3 přílohy II nařízení (EU) 2020/741);

2)

prověření nebezpečí (patogenů, znečišťujících látek a jiných látek identifikovaných v recyklované odpadní vodě) na základě příslušných norem environmentální kvality nebo jiných limitů stanovených v unijních, vnitrostátních nebo místních právních předpisech pro patogeny, znečišťující látky nebo jiné látky relevantní pro danou složku životního prostředí (včetně podzemních vod, povrchových vod, půdy, plodin), při němž se zohlední podmínky specifické pro danou lokalitu, a stanovení přípustné koncentrace nebezpečí v recyklované odpadní vodě;

3)

posouzení rozsahu expozice na základě koncentrace každého nebezpečí identifikovaného v recyklované odpadní vodě, cest expozice a úrovní expozice, seřazených podle pravděpodobnosti a závažnosti, s ohledem na metody a postupy zavlažování, jakož i na objem, četnost a dobu trvání zavlažování;

4)

posouzení pravděpodobnosti, že se určité nebezpečí dostane do vodního útvaru, pomocí metody navržené normou ISO 16075-1:2020, která posuzuje zranitelnost podzemních a povrchových vod vůči infiltraci nebo odtoku recyklované odpadní vody, s přihlédnutím k hydrogeologii lokality, nebo použitím pokynů Komise k uplatňování nařízení (EU) 2020/741 nebo jiným rovnocenným způsobem;

5)

charakteristiku rizik pro životní prostředí pro každé identifikované nebezpečí nebo skupinu nebezpečí a pro každou cestu expozice a nebezpečnou událost;

6)

posouzení pravděpodobnosti expozice a závažnosti následků pomocí matric rizik, které kombinují pravděpodobnost a závažnost, včetně matric navržených v normě ISO 20426:2018 (5) nebo v příručce Světové zdravotnické organizace (WHO) pro plánování hygienické bezpečnosti (6) nebo v pokynech Komise k uplatňování nařízení (EU) 2020/741 a v technických pokynech vypracovaných Společným výzkumným střediskem (2022) (7);

7)

posouzení rizik pro půdu nebo plodiny na základě stávajících referenčních hodnot parametrů agronomického významu v závislosti na místních podmínkách (včetně typu půdy a kyselosti půdy), včetně hodnot stanovených v normě ISO 16075-1:2020 nebo rovnocenných.

1)

analýzu možných cest expozice pro populace (podle bodu 4 přílohy II nařízení (EU) 2020/741) a analýzu odpovídajících nebezpečí (skupiny nebezpečí) (podle bodu 3 přílohy II nařízení (EU) 2020/741);

2)

v relevantních případech vyhodnocení vztahů mezi dávkou a odezvou za účelem určení reakce populace vystavené určité koncentraci nebezpečí a pravděpodobnosti možných nepříznivých zdravotních účinků stanovené závažnosti, a to přinejmenším s ohledem na patogeny v recyklované odpadní vodě, které by exponovaným populacím (včetně provozovatelů nebo zemědělců) způsobit zdravotní problémy (tj. nepříznivý účinek způsobený látkou v živém organismu);

3)

posouzení možných rozsahů dávek nebo expozice relevantních pro lidské zdraví a zdraví zvířat na základě patogenů, znečišťujících látek a jiných látek přítomných v recyklované odpadní vodě a jejich koncentrací, s přihlédnutím k typům plodin (plodiny konzumované syrové nebo plodiny zpracovávané v potravinářství) a metodám a postupům zavlažování (včetně četnosti a doby trvání zavlažování);

4)

charakteristiku zdravotních rizik pro každé identifikované nebezpečí nebo skupinu nebezpečí a pro každou cestu expozice a nebezpečnou událost;

5)

posouzení pravděpodobnosti expozice a závažnosti následků pomocí metod stanovených v normě ISO 20426:2018 nebo v Příručce WHO pro plánování hygienické bezpečnosti nebo jiné rovnocenné metody.

1)

požadavek snížit a předcházet znečištění vod dusičnany v souladu se směrnicí Rady 91/676/EHS (11): posouzení rizik určí jakýkoli potenciální dopad, který vzniká v důsledku používání recyklované odpadní vody k zavlažování v zemědělství (a to i odtokem či infiltrací) a který by mohl vést k nadměrné expozici dusičnanům, na povrchové nebo podzemní vody, které členský stát označil v souladu s uvedenou směrnicí za vody ohrožené znečištěním (dusičnany);

2)

povinnost, aby ochranná pásma zdrojů vody určené k lidské spotřebě splňovala požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 (12): posouzení rizik určí povrchové či podzemní vody, které jsou klasifikovány jako ochranná pásma zdrojů pitné vody a které by mohly být potenciálně ohroženy opětovným využíváním recyklované odpadní vody při zavlažování v zemědělství (a to i odtokem či infiltrací);

3)

požadavek splnit environmentální cíle podle směrnice 2000/60/ES: posouzení rizik určí potenciální rizika zhoršení stavu vodních útvarů, na které se vztahuje uvedená směrnice, v důsledku používání recyklované odpadní vody pro zavlažování v zemědělství (mimo jiné odtokem či infiltrací);

4)

požadavek předcházet znečišťování podzemních vod podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES (13): posouzení rizik určí potenciální rizika zhoršení chemického stavu útvarů podzemních vod v důsledku používání recyklované odpadní vody pro zavlažování v zemědělství;

5)

požadavek splnit normy environmentální kvality pro prioritní látky a některé další znečišťující látky podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES (14): posouzení rizik určí potenciální rizika zhoršení chemického stavu útvarů povrchových vod v důsledku používání recyklované odpadní vody pro zavlažování v zemědělství;

6)

požadavek splnit normy environmentální kvality pro znečišťující látky, které představují problém na vnitrostátní úrovni, tj. znečišťující látky specifické pro povodí, podle směrnice 2000/60/ES: posouzení rizik určí potenciální rizika zhoršení ekologického stavu nebo potenciálu útvarů povrchových vod v důsledku používání recyklované odpadní vody pro zavlažování v zemědělství;

7)

požadavek splnit normy jakosti vod ke koupání podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES (15): posouzení rizik určí vodní útvary využívané ke koupání, které jsou potenciálně ohroženy opětovným využíváním recyklované odpadní vody (a to i odtokem);

8)

požadavky týkající se ochrany životního prostředí a zejména půdy při používání kalů z čistíren odpadních vod v zemědělství podle směrnice Rady 86/278/EHS (16): posouzení rizik určí, zda použití kalů z čistíren odpadních vod na zemědělských polích v kombinaci se zavlažováním recyklovanou odpadní vodou může vést ke kumulaci rizik;

9)

požadavky týkající se hygieny potravin podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 (17) a pokyny uvedené v oznámení Komise o pokynech pro řešení mikrobiologických rizik u čerstvého ovoce a zeleniny v prvovýrobě prostřednictvím správné hygieny (18): posouzení rizik určí, zda použití recyklované odpadní vody může představovat riziko nesplnění požadavků stanovených pro produkci čerstvého ovoce a zeleniny;

10)

požadavky na hygienu krmiv podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005 (19): posouzení rizik určí, zda použití recyklované odpadní vody může představovat riziko nesplnění požadavků stanovených pro produkci krmiv (nepotravinářské plodiny včetně plodin používaných ke krmení zvířat určených k produkci potravin);

11)

požadavek dodržovat příslušná mikrobiologická kritéria podle nařízení Komise (ES) č. 2073/2005 (20): posouzení rizik určí, zda použití recyklované odpadní vody může představovat riziko nesplnění požadavků stanovených pro výrobu potravin;

12)

požadavky týkající se maximálních limitů některých kontaminujících látek v potravinách podle nařízení Komise (EU) 2023/915 (21): posouzení rizik určí, zda použití recyklované odpadní vody může představovat riziko nesplnění požadavků stanovených pro výrobu potravin;

13)

požadavky týkající se maximálních limitů reziduí pesticidů v potravinách a krmivech a na jejich povrchu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 (22): posouzení rizik určí, zda použití recyklované odpadní vody na zemědělských polích používaných k produkci potravin a krmiv, na která se aplikují pesticidy, může vést ke kumulaci rizik (pokud posouzení rizik identifikovalo pesticidy jako potenciální nebezpečí, které by mohlo být přítomno v recyklované odpadní vodě);

14)

požadavky týkající se zdraví zvířat podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 (23) a nařízení Komise (EU) č. 142/2011 (24): posouzení rizik určí, zda použití recyklované odpadní vody k zavlažování krmných plodin nebo jiných plodin určených ke krmení zvířat může představovat riziko nesplnění požadavků stanovených pro zdraví zvířat (požitím krmiva nebo expozicí na poli).

1)

v zařízení pro recyklaci odpadních vod (nebo čistírně městských odpadních vod, pokud nejsou totožné), mimo jiné vyhodnocením a optimalizací zavedených procesů nebo identifikací dalších pokročilých úprav;

2)

v systémech pro uchovávání a distribuci recyklované odpadní vody, je-li to relevantní;

3)

na zavlažovaných polí nebo v příslušných případech v jejich okolí, mimo jiné zvážením alternativních metod zavlažování, které minimalizují rizika expozice, zajištěním nárazníkových zón či podobných opatření, či ochranou pracovníků a zemědělců (vyžadováním specifických osobních ochranných prostředků nebo hygienických protokolů kromě případných opatření již přijatých k dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci).

1)

použití bariér musí vést ke splnění požadavků na kvalitu recyklované odpadní vody pro třídy kvality stanovené v tabulce 2 přílohy I nařízení (EU) 2020/741. Třídu kvality lze určit na základě akreditovaného počtu bariér a kritérií uvedených v pokynech Komise k uplatňování nařízení (EU) 2020/741;

2)

bariéry mohou, ale nemusí zahrnovat úpravu vody, mohou být před místem dodržování hodnot nebo za ním;

3)

bariéry lze kombinovat (multibariérový přístup), aby se dosáhlo jednotlivých řádových snížení (v souladu s normou ISO 16075-2:2020 (25) nebo jinými příslušnými pokyny) a požadovaného celkového řádového snížení, které je nezbytné pro minimalizaci rizik na základě zvolené třídy kvality recyklované odpadní vody.

1)

standardní operační postupy;

2)

plán provozu a údržby;

3)

opatření pro kontrolu kvality;

4)

seznam konkrétních úkolů a osob, jež jsou za ně odpovědné;

5)

seznam míst dodržování hodnot a všech dalších kritických kontrolních míst určených pro řízení rizik, včetně míst, kde je recyklovaná odpadní voda dodávána další straně v systému pro opětovné využívání vody; informace o těchto místech musí zahrnovat přesnou polohu (umístění na mapě GIS nebo, pokud je to možné, se zeměpisnými informacemi) a metodu odběru vzorků;

6)

postupy pro získávání dat prostřednictvím laboratorní analýzy nebo online systémů;

7)

postupy pro odběr vzorků a analýzu;

8)

postupy nebo protokoly pro monitorování recyklované odpadní vody z hlediska příslušných parametrů;

9)

programy údržby zařízení (včetně sond pro online detekci);

10)

programy údržby pro preventivní opatření a bariéry;

11)

postupy pro školení obsluhy.

1)

musí vycházet z výsledků hodnocení rizik pro zdraví a životní prostředí;

2)

musí zahrnovat postupy pro splnění alespoň minimálních požadavků na běžné monitorování v souladu s přílohou I nařízení (EU) 2020/741 a pro splnění všech parametrů a limitů týkajících se recyklované odpadní vody, které jsou na základě výsledků posouzení rizik pro zdraví a životní prostředí stanoveny jako dodatečné požadavky;

3)

musí zahrnovat monitorovací postupy pro odběr a analýzu vzorků recyklované odpadní vody (pomocí laboratorní analýzy, senzorů nebo analyzátorů v reálném čase) s uvedením místa a četnosti a postupy pro kontrolu uvolňování identifikovaných znečišťujících látek do exponovaných receptorů životního prostředí (včetně povrchové vody, podzemní vody a půdy); postupy musí zahrnovat zdokumentovaná opatření k zajištění trvalé ochrany zdraví a životního prostředí, a to i v případě extrémních povětrnostních jevů;

4)

musí zahrnovat postupy, jež jsou v souladu se stávajícími právními předpisy; monitorování vodních zdrojů musí být zejména v souladu se směrnicí Komise 2009/90/ES (26), aby byla zajištěna srovnatelnost výsledků s výsledky získanými monitorováním podle směrnice 2000/60/ES.

5)

musí zahrnovat monitorování parametrů v složkách životního prostředí (včetně povrchových vod, podzemních vod nebo půdy), pokud je to relevantní a v souladu s výsledky posouzení rizik; pokud jsou v některé ze sledovaných složek životního prostředí zjištěny patogeny, látky a/nebo znečišťující látky, vyhodnotí se, zda je jejich přítomnost způsobena využíváním recyklované odpadní vody, nebo zda pocházejí z jiných zdrojů.

1)

seznam nápravných opatření a osob odpovědných v případě, že nastane dané nebezpečí;

2)

nouzové postupy pro případ selhání jakéhokoli čištění prováděného v čistírně městských odpadních vod nebo v zařízení pro recyklaci odpadních vod, které by mohlo vést k úniku nebezpečných látek do recyklované odpadní vody;

3)

nouzové postupy v případě překročení mezních hodnot nebezpečí, které byly stanoveny na základě posouzení rizik, v recyklované odpadní vodě, což by mohlo představovat riziko;

4)

nouzové postupy spojené s pravidelnou i mimořádnou údržbou (včetně obtečení nebo přetečení);

5)

postupy a schémata komunikace zúčastněných stran o mimořádných událostech (včetně všech postupů, které v případě mimořádné události zajistí, že produkty zavlažované potenciálně kontaminovanou recyklovanou odpadní vodou nebudou uvedeny na trh);

6)

online nástroje, senzory a regulátory, které na základě sledování konkrétních parametrů spustí alarmy v reálném čase.

1)

seznam s příslušnými kontaktními údaji všech zúčastněných stran, na němž jsou osoby označeny pouze svou funkcí nebo pozicí (vedoucí zařízení pro recyklaci odpadních vod, vedoucí operačního střediska pro mimořádné události), čímž je zajištěn soulad s předpisy pro ochranu údajů;

2)

postupy pro hlášení havárií nebo mimořádných událostí příslušným orgánům a koncovým uživatelům;

3)

postupy pro doručování varovných oznámení; seznam informací, které musí být v případě mimořádné události poskytnuty různým subjektům.