(EU) 2024/1252Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1252 ze dne 11. dubna 2024, kterým se stanoví rámec pro zajištění bezpečných a udržitelných dodávek kritických surovin a mění nařízení (EU) č. 168/2013, (EU) 2018/858, (EU) 2018/1724 a (EU) 2019/1020Text s významem pro EHP.

(1)

Přístup k surovinám je pro hospodářství Unie a fungování vnitřního trhu zásadní. Existuje soubor neenergetických a nezemědělských surovin, které jsou považovány za kritické vzhledem ke svému vysokému hospodářskému významu a expozici vůči vysokému riziku narušení dodávek, které je často způsobeno vysokou koncentrací dodávek z několika málo třetích zemí. Vzhledem ke klíčové úloze mnoha těchto kritických surovin při uskutečňování zelené a digitální transformace a s ohledem na jejich využití pro obranné, letecké a kosmické aplikace se poptávka po nich v nadcházejících desetiletích pravděpodobně exponenciálně zvýší. Zároveň se zvyšuje riziko narušení dodávek v souvislosti s rostoucím geopolitickým napětím a konkurencí v oblasti zdrojů. Navíc by zvýšená poptávka po kritických surovinách mohla vést k negativním environmentálním a sociálním dopadům, pokud by nebyla správně řízena.

(2)

Vzhledem ke složitosti a nadnárodní povaze hodnotových řetězců kritických surovin hrozí, že nekoordinovaná vnitrostátní opatření k zajištění bezpečných a udržitelných dodávek kritických surovin naruší fungování vnitřního trhu. Kritické suroviny se často těží v určitých zemích nebo regionech v závislosti na zeměpisném rozložení příslušných zásob, přepravují se jinam k dalšímu zpracování a poté se prodávají na celém vnitřním trhu pro použití v příslušných produktech. Ve fázi zpracování se kritické suroviny často v rámci vnitřního trhu i několikrát dovážejí a vyvážejí, než dojde k jejich finálnímu použití. Stejně tak i recyklace výrobků na konci životnosti za účelem využití kritických surovin může probíhat v jiné zemi nebo regionu než tam, kde se provádí sběr odpadu, a výsledné druhotné suroviny se pak často zase vyvážejí k dalšímu zpracování a použití. Kritické suroviny jsou navíc potřebné na začátku mnoha průmyslových hodnotových řetězců a často jsou nepostradatelnými vstupy pro celou řadu strategických odvětví, včetně odvětví energie z obnovitelných zdrojů, digitálního průmyslu, letectví a kosmonautiky a odvětví obrany. Hrají proto zásadní úlohu při podpoře hospodářských činností na vnitřním trhu a narušení dodávek může mít významný přeshraniční dopad mezi členskými státy.

(3)

V této souvislosti hrozí, že nekoordinovaná opatření členských států naruší hospodářskou soutěž a roztříští vnitřní trh. To se může stát například tehdy, pokud budou zavedeny rozdílné předpisy pro účastníky trhu, pokud se bude lišit míra přístupu ke sledování rizik narušení dodávek a úroveň podpory poskytované vnitrostátním projektům nebo pokud se vytvoří překážky pro přeshraniční obchod mezi členskými státy s kritickými surovinami nebo souvisejícím zbožím, čímž se zkomplikuje řádné fungování vnitřního trhu. Jednotlivá opatření členských států by navíc mohla být nedostatečná k tomu, aby narušení dodávek kritických surovin účinně zabránila, nebo by mohla být při dosahování tohoto cíle méně účinná.

(4)

Za účelem zajištění fungování vnitřního trhu by proto měl být vytvořen společný rámec Unie, který zajistí přístup k bezpečným a udržitelným dodávkám kritických surovin a který zachová hospodářskou odolnost Unie a otevřenou strategickou autonomii.

(5)

Zaprvé by měl tento rámec definovat suroviny, které jsou považovány za strategické a kritické, a posílit odolnost dodavatelských řetězců pro tyto suroviny v Unii, mimo jiné určením a podporou některých projektů v oblasti surovin a jejích uznáním za strategické projekty (dále jen „strategické projekty“) a vyvíjením úsilí ke stimulaci technologického pokroku a účinného využívání zdrojů s cílem zmírnit očekávaný nárůst spotřeby kritických surovin v Unii. Zadruhé je nezbytné stanovit opatření k posílení schopnosti Unie monitorovat a zmírňovat stávající a budoucí rizika spojená s dodávkami. Zatřetí by měl rámec obsahovat opatření s cílem zvýšit oběhovost a udržitelnost kritických surovin spotřebovávaných v Unii.

(6)

Aby bylo zajištěno, že se opatření stanovená v nařízení zaměří na nejdůležitější suroviny, měl by být vytvořen seznam strategických surovin a seznam kritických surovin. Tyto seznamy by měly být založeny na jasných metodikách, o jejichž uplatňování by Komise měla otevřeně a transparentně informovat. Tyto seznamy by rovněž měly sloužit k usměrňování a koordinaci snahy členských států přispět k dosažení cílů tohoto nařízení. Seznam strategických surovin by měl obsahovat suroviny, které mají velký strategický význam pro fungování vnitřního trhu s ohledem na jejich využití ve strategických technologiích, jež jsou základem zelené a digitální transformace, nebo pro obranné a letecké či kosmické aplikace, a které se vyznačují potenciálně značným rozdílem mezi celosvětovou nabídkou a předpokládanou poptávkou a u nichž je zvýšení produkce poměrně obtížné, například z důvodu dlouhé doby nutné k uskutečnění nových projektů zvyšujících kapacitu dodávek. S ohledem na možné technologické a hospodářské změny by měl být seznam strategických surovin pravidelně revidován a v případě potřeby aktualizován. Aby se zajistilo, že úsilí o zvýšení kapacit Unie v hodnotovém řetězci, posílení schopnosti Unie monitorovat a zmírňovat rizika narušení dodávek a zvýšení diverzifikace dodávek se zaměří na suroviny, u nichž je to nejvíce potřebné, měla by se určitá příslušná opatření vztahovat pouze na seznam strategických surovin. Členským státům by nemělo být bráněno v tom, aby si na základě svých specifických vnitrostátních potřeb sestavily doplňkové seznamy nebo aby přijímaly vhodná opatření a řídily se jimi na vnitrostátní úrovni.

(7)

Seznam kritických surovin by měl obsahovat všechny strategické suroviny i všechny ostatní suroviny, které mají velký význam pro celé hospodářství Unie a u nichž existuje vysoké riziko narušení dodávek, které by mohlo narušit hospodářskou soutěž a roztříštit vnitřní trh. Kromě strategických technologií by v budoucnu mohla být vysokým rizikům narušení dodávek vystavena i jiná odvětví. S cílem zohlednit možné technologické a hospodářské změny by Komise měla v návaznosti na stávající praxi pravidelně provádět hodnocení založené na údajích o produkci, obchodu, použitích, recyklaci a náhradě širokého okruhu surovin s cílem aktualizovat seznamy strategických a kritických surovin tak, aby odrážely vývoj hospodářského významu a rizika narušení dodávek těchto surovin na vnitřním trhu. Seznam kritických surovin by měl obsahovat ty suroviny, které dosahují nebo překračují prahové hodnoty hospodářského významu i rizika narušení dodávek, aniž by byly příslušné suroviny řazeny podle kritičnosti. Toto posouzení by mělo vycházet z průměru posledních dostupných údajů za období pěti let. Opatření, která se týkají jednotného kontaktního místa, plánování, průzkumu, monitorování, oběhovosti a udržitelnosti a která jsou stanovena v tomto nařízení, by se měla vztahovat na všechny kritické suroviny.

(8)

Seznamy strategických a kritických surovin by měly používat pro příslušné suroviny zavedená označení. U seznamu strategických surovin by označení měla případně uvádět stupeň rafinace, kterou surovina musí projít, aby mohla být použita pro výrobu strategických technologií. Údaje týkající se strategických a kritických surovin by měly být chápány jako odkazy na celý hodnotový řetězec těchto surovin, a to i v jejich nezpracované formě a ve všech fázích zpracování, které v daných případech vedou ke stanovené kvalitě. Zvlášť pečlivě by měl být popsán hodnotový řetězec hliníku, přičemž kromě hliníku by měl být uveden i bauxit, jakožto nejdůležitější ruda, a oxid hlinitý, jakožto meziprodukt zpracování. Strategické a kritické suroviny se v mnoha případech těží, zpracovávají nebo recyklují jako vedlejší produkty jiných hlavních procesů těžby, zpracování a recyklace. To, že mají tyto suroviny povahu vedlejších produktů, by tudíž nemělo mít vliv na jejich zařazení na seznam ani na jejich začlenění do oblasti působnosti příslušných ustanovení tohoto nařízení.

(9)

Za účelem podpory provádění úkolů týkajících se rozvoje strategických projektů a jejich financování, programů průzkumu, monitorovacích kapacit nebo strategických zásob a za účelem poskytování příslušných doporučení Komisi by měla být zřízena Evropská rada pro kritické suroviny (dále jen „rada ERKS“). Rada ERKS by měla být složena ze zástupců členských států a Komise, přičemž by měla mít možnost zajistit účast i dalších stran jako pozorovatelů, zejména Evropského parlamentu. Za účelem rozvoje odborných znalostí nezbytných pro provádění některých úkolů by rada ERKS měla zřídit stálé podskupiny pro financování, přijetí veřejností, průzkum, monitorování a strategické zásoby a dále jednu podskupinu pro oběhovost, účinné využívání zdrojů a nahrazování, které by měly fungovat jako síť, sdružovaly by relevantní vnitrostátní orgány a v případě potřeby by konzultovaly s průmyslem, akademickou obcí, občanskou společností a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami. Doporučení a stanoviska rady ERKS by měla být nezávazná, a pokud nebudou poskytnuta, nemělo by to Komisi bránit v plnění jejích úkolů podle tohoto nařízení.

(10)

Je nezbytné zavést vhodná opatření k zavedení společného přístupu ke strategickým projektům v Unii, které se zabývají těžbou, zpracováním nebo recyklací strategických surovin nebo které přispívají k výrobě příslušných náhradních materiálů. Tyto strategické projekty by s podporou členských států měly přispět ke zvýšení kapacit pro zajištění bezpečných dodávek strategických surovin. K posílení jednotlivých fází hodnotového řetězce mají rovněž přispět i další opatření, zejména v oblasti průzkumu nebo oběhovosti.

(11)

Má-li se snížit rostoucí riziko toho, že v Unii dojde k narušení dodávek, což by mohlo narušit hospodářskou soutěž a roztříštit vnitřní trh, měly by Komise a členské státy posílit kapacitu jednotlivých fází hodnotového řetězce strategických surovin, a přispět tak k dosažení referenčních hodnot týkajících se kapacit Unie a diverzifikace dodávek. Tyto referenční hodnoty by měly pomoci usměrnit úsilí o posílení kapacit Unie ve všech fázích hodnotového řetězce strategických surovin, včetně těžby, zpracování a recyklace, a zvýšit diverzifikaci vnějších dodávek strategických surovin. Cílem by mělo být zvýšení kapacit pro každou strategickou surovinu v každé fázi hodnotového řetězce a zároveň dosažení referenčních hodnot celkové kapacity Unie v oblasti těžby, zpracování a recyklace strategických surovin. Zaprvé by Unie měla zvýšit využívání vlastních geologických zdrojů strategických surovin a vybudovat kapacitu, která jí umožní těžit suroviny potřebné k produkci alespoň 10 % spotřeby strategických surovin v Unii. S ohledem na skutečnost, že těžební kapacita je do značné míry závislá na dostupnosti geologických zdrojů Unie, je dosažení této referenční hodnoty závislé na této dostupnosti. Zadruhé, aby se vytvořil úplný hodnotový řetězec a zabránilo se jakýmkoli překážkám ve fázi meziproduktů, měla by Unie rovněž zvýšit svou zpracovatelskou kapacitu a být schopna produkovat alespoň 40 % své roční spotřeby strategických surovin. Zatřetí se očekává, že v nadcházejících desetiletích bude možné pokrýt rostoucí podíl spotřeby strategických surovin v Unii druhotnými surovinami, což by zlepšilo bezpečnost i udržitelnost dodávek surovin v Unii. Recyklační kapacita Unie by proto měla být schopna vyprodukovat alespoň 25 % roční souhrnné spotřeby strategických surovin v Unii a Unie by měla být schopna recyklovat setrvale rychle rostoucí množství každé strategické suroviny z odpadu. Pro toky odpadů a strategické suroviny, o nichž jsou k dispozici dostatečné informace pro odhad recyklační kapacity Unie jako podílu strategických surovin obsažených v těchto tocích odpadů, by měla být stanovena dodatečná referenční hodnota, která bude z údajů o odpadu vycházet. Dosažení těchto referenčních hodnot rovněž usnadní úsilí o účinnější využívání zdrojů prostřednictvím výzkumu a inovací, nahrazování surovin, zvyšování informovanosti a dalších příslušných opatření. Tyto referenční hodnoty se vztahují k časovému horizontu roku 2030 v souladu s cíli Unie v oblasti klimatu a energetiky stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 (3) a s digitálními cíli stanovenými v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2481 (4), které podporují. Prostřednictvím kvalitních pracovních míst, včetně rozvoje dovedností a přechodu mezi pracovními místy, se navíc budou řešit rizika na odvětvovém trhu práce a přispěje se k zajištění konkurenceschopnosti Unie. Komise a členské státy by měly rovněž podněcovat technologický pokrok a účinné využívání zdrojů s cílem zmírnit očekávaný nárůst spotřeby kritických surovin v Unii pod úroveň příslušných referenčních prognóz. V souvislosti s přípravou prováděcích opatření podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES (5) by Komise měla zvážit možné přispění požadavků na ekodesign k dosažení priorit Unie stanovených v tomto nařízení.

(12)

V případě některých surovin je Unie téměř plně závislá na dodávkách z jediné země. Tato závislost vytváří vysoké riziko narušení dodávek, které by mohlo narušit hospodářskou soutěž a roztříštit vnitřní trh. Za účelem omezení tohoto potenciálního rizika a zvýšení hospodářské odolnosti Unie je třeba usilovat o to, aby do roku 2030 nebyla Unie závislá na jediné třetí zemi v případě více než 65 % dodávek jakékoliv strategické suroviny v nezpracovaném stavu a v jakékoli fázi zpracování, přičemž je třeba věnovat zvláštní pozornost zemím, s nimiž Unie uzavřela strategické partnerství, dohodu o volném obchodu nebo jiné formy spolupráce v oblasti surovin, neboť poskytují větší záruky, pokud jde o rizika narušení dodávek.

(13)

S cílem zajistit včasné splnění referenčních hodnot by měla Komise s pomocí rady ERKS sledovat pokrok při plnění referenčních hodnot a při snižování poptávky a podávat o něm zprávy. Pokud je vykázaný pokrok při plnění referenčních hodnot a snižování poptávky celkově nedostatečný, měla by Komise posoudit proveditelnost a přiměřenost dodatečných opatření. Nedostatečný pokrok pouze u jedné strategické suroviny nebo malé skupiny strategických surovin by v zásadě neměl vyvolat potřebu dalšího úsilí Unie.

(14)

Komise by měla s podporou rady ERKS určit projekty v Unii, v jejichž rámci se plánuje zahájit nebo rozšířit těžbu, zpracování nebo recyklaci strategických surovin nebo výrobu a rozsáhlejší zavádění materiálů, které mohou strategické suroviny ve strategických technologiích nahradit, s cílem uznat tyto projekty za strategické projekty. Účinná podpora strategických projektů má potenciál zlepšit přístup ke strategickým surovinám pro navazující odvětví a vytvořit hospodářské příležitosti v celém hodnotovém řetězci, včetně malých a středních podniků, a přispět k vytváření pracovních míst. S cílem zajistit rozvoj strategických projektů v celé Unii by proto tyto projekty měly využívat zjednodušené a předvídatelné povolovací postupy a podporu při získávání přístupu k financování. Tato opatření by rovněž mohla vést ke zlepšení ostatních povolovacích postupů a přístupu k financování projektů souvisejících s kritickými nebo jinými surovinami. Aby bylo možné podporu zaměřit a zajistit její přidanou hodnotu, měly by být projekty před získáním této podpory posouzeny podle určitého souboru kritérií. Způsobilé pro tuto podporu by měly být i projekty, kde jsou strategické suroviny vedlejším produktem, včetně vedlejších produktů ze železného šrotu, pokud splňují všechna příslušná kritéria. Mají-li být projekty v Unii uznány za strategické, měly by posilovat bezpečnost dodávek strategických surovin v Unii. Měly by být rovněž dostatečně technicky proveditelné, a to i pokud jde o očekávaný objem strategických surovin nebo náhradních materiálů, o nějž zvýší kapacitu Unie, což se ovšem netýká materiálů vyrobených pro výzkumné účely; Projekty by navíc měly být uskutečňovány ekologicky a sociálně udržitelným způsobem a měly by poskytovat přeshraniční výhody přesahující hranice dotčeného členského státu, včetně efektu přelévání směrem dolů v hodnotovém řetězci. Pokud Komise vyhodnotí, že jsou tato kritéria splněna, měla by uznání za strategický projekt zveřejnit ve svém rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že rychlé uznání je klíčové pro účinnou podporu bezpečnosti dodávek v Unii, měl by postup posuzování být nadále zjednodušený a neměl by být příliš zatěžující.

(15)

Při posuzování toho, zda projekt ve třetí zemi nebo v zámořské zemi či území (dále jen „ZZÚ“) přispívá k bezpečnosti dodávek v Unii, by měl být zejména zohledněn status ZZÚ podle práva Unie. ZZÚ mohou přispět k bezpečnému přístupu Unie k udržitelným dodávkám strategických a kritických surovin, a to zejména v rámci strategických partnerství.

(16)

Komise by měla s podporou rady ERKS určit strategické projekty ve třetích zemích nebo ZZÚ, v jejich rámci se plánuje zahájit nebo rozšířit těžbu, zpracování nebo recyklaci strategických surovin nebo výrobu materiálů, které mohou strategické suroviny ve strategických technologiích nahradit. Aby bylo zajištěno účinné uskutečňování těchto strategických projektů, měly by mít lepší přístup k financování, například na základě přístupu k mechanismům snižování rizik pro investice. Aby byla zajištěna jejich přidaná hodnota, měly by být projekty posuzovány podle určitého souboru kritérií. Stejně jako strategické projekty v Unii by i strategické projekty ve třetích zemích měly posílit bezpečnost dodávek strategických surovin v Unii a měly by být dostatečně technicky proveditelné. Strategické projekty v Unii i strategické projekty ve třetích zemích nebo ZZÚ by měly splňovat stejnou úroveň sociální a environmentální udržitelnosti. Aby se projekt stal strategickým projektem na rozvíjejícím se trhu nebo v rozvojové ekonomice, měl by být oboustranně výhodný pro Unii i pro zúčastněnou třetí zemi a měl by v této zemi přinášet přidanou hodnotu, přičemž je třeba zohlednit i jeho soulad se společnou obchodní politikou Unie. Tato hodnota může být odvozena z příspěvku projektu k více než jedné fázi hodnotového řetězce, jakož i z dosažení širších hospodářských a sociálních přínosů projektu, včetně vytvoření pracovních míst v souladu s mezinárodními normami. Pokud Komise vyhodnotí, že jsou tato kritéria splněna, měla by uznání za strategický projekt zveřejnit prostřednictvím rozhodnutí.

(17)

Aby byla zajištěna udržitelnost zvýšené produkce kritických surovin, měly by být nové projekty v oblasti kritických surovin plánovány a uskutečňovány udržitelným způsobem s ohledem na všechny aspekty udržitelnosti zdůrazněné ve zprávě Komise ze dne 11. září 2021 nazvané „Zásady EU pro udržitelné suroviny“, včetně zajištění ochrany životního prostředí, prevence a minimalizace sociálně nepříznivých dopadů prostřednictvím používání sociálně udržitelných postupů, mezi něž patří dodržování lidských práv, například práv žen, a transparentních obchodních postupů. Projekty by rovněž měly zajistit spolupráci v dobré víře a komplexní a nestranně vedené konzultace s příslušnými zainteresovanými stranami, jako jsou místní komunity a původní obyvatelé. Zvláštní pozornost by měla být věnována dodržování lidských práv v případech, kdy projekt může vést k přesídlení obyvatel. Aby měli předkladatelé projektů k dispozici jasný a účinný způsob, jak toto kritérium splnit, mělo by se za dostačující považovat dodržování příslušných právních předpisů Unie nebo vnitrostátních právních předpisů, případně mezinárodních norem, pokynů a zásad nebo účast v systému certifikace uznaném podle tohoto nařízení.

(18)

V souladu se zásadou předběžné opatrnosti by Komise neměla uznat projekty hlubinné těžby za strategické projekty předtím, než budou dostatečně prozkoumány dopady hlubinné těžby na mořské prostředí, biologickou rozmanitost a lidskou činnost, budou pochopena rizika a technologie a provozní postupy budou schopny prokázat, že životní prostředí není vážně poškozeno.

(19)

Každý předkladatel projektu v oblasti strategických surovin by měl mít možnost požádat Komisi o uznání svého projektu za strategický projekt. Žádost by měla obsahovat příslušné dokumenty a doklady týkající se kritérií. Pro lepší posouzení sociální, environmentální a ekonomické životaschopnosti, proveditelnosti projektu a rovněž úrovně důvěry v souvislosti s odhady by měl předkladatel projektu rovněž poskytnout klasifikaci projektu podle Rámcové klasifikace OSN pro zdroje. Aby bylo možné tuto klasifikaci objektivně ověřit, měl by ji předkladatel projektu doložit příslušnými doklady. K žádosti by měl být rovněž přiložen harmonogram projektu, aby bylo možné odhadnout, kdy bude projekt moci přispět k dosažení referenčních hodnot pro domácí kapacitu nebo diverzifikaci. Vzhledem k tomu, že pro účinné uskutečnění těžebních projektů má zásadní význam jejich přijetí veřejností, měl by předkladatel projektu rovněž předložit plán obsahující opatření, která toto přijetí veřejností usnadní. Zvláštní pozornost by měla být věnována sociálním partnerům, občanské společnosti a subjektům dohledu. Předkladatel projektu by měl rovněž poskytnout podnikatelský plán obsahující informace o finanční životaschopnosti projektu a přehled již zajištěného financování a informace o vlastnické struktuře a uzavřených dohodách o odběru, jakož i odhady možného vytváření pracovních míst a potřeb projektu, pokud jde o kvalifikovanou pracovní sílu, včetně prohlubování dovedností a změny kvalifikace. S cílem harmonizovat postup podávání žádostí by měla Komise poskytnout pro žádosti jednotnou šablonu.

(20)

Žádosti týkající se projektů, které by mohly mít dopad na původní obyvatele, by měly obsahovat plán opatření zaměřených na smysluplné konzultace s dotčenými původními obyvateli, prevenci a minimalizaci negativních dopadů na tyto původní obyvatele a případně jejich přiměřené odškodnění. Pokud tyto záležitosti řeší vnitrostátní právní předpisy, které se na daný projekt vztahují, může plán namísto toho popisovat tato opatření. U projektů týkajících se těžby ve třetích zemích, na něž se nevztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/21/ES (6), by předkladatel projektu měl rovněž předložit plán na zlepšení stavu životního prostředí dotčených lokalit po ukončení těžby. Pokud se projekt nachází v chráněné oblasti, měl by předkladatel projektu posoudit technicky vhodné alternativní lokality a v plánu je popsat, včetně důvodů, proč nejsou pro projekt považovány za vhodné.

(21)

Aby měl tento proces určitou strukturu, měla by Komise pořádat otevřené výběrové řízení s pravidelnými termíny uzávěrky podle dat zasedání rady, v němž budou předkladatelé projektů moci o uznání strategických projektů žádat. Postupy pro předkladatele strategických projektů by měly být přehledné, a proto by měla Komise pro své rozhodnutí o tom, zda označí projekt za strategický, dodržet určitou lhůtu. Za účelem vyřízení obzvláště složitých případů nebo vysokého počtu žádostí k určitému datu uzávěrky by měla mít Komise možnost tuto lhůtu jednou prodloužit. Své posouzení žádostí by měla sdílet s radou ERKS před jejím zasedáním a její stanovisko by měla zohlednit ve svém rozhodnutí o uznání strategického projektu.

(22)

Vzhledem k tomu, že pro zajištění účinného uskutečnění strategického projektu je nezbytná spolupráce členského státu, na jehož území bude prováděn, měl by mít tento členský stát právo vznést námitku, a zabránit tak tomu, aby byl projekt uznán za strategický proti vůli tohoto členského státu. Pokud tak příslušný členský stát učiní, měl by své odmítnutí odůvodnit s odkazem na kritéria stanovená v tomto nařízení. Podobně by Unie neměla uznat projekt za strategický, pokud má být uskutečňován třetí zemí, proti vůli její vlády, a proto by tento status neměla udělit, pokud vláda třetí země vznese námitky.

(23)

S cílem zabránit zneužití statusu strategického projektu by měla být Komise oprávněna odejmout uznání určitého strategického projektu s odůvodněním po konzultaci s radou ERKS a odpovědným předkladatelem projektu, pokud tento strategický projekt již podmínky nesplňuje nebo pokud bylo jeho uznání založeno na žádosti obsahující nesprávné informace, které byly pro posouzení kritérií výběru podstatné. Za účelem podpory dlouhodobých investic a zajištění právní předvídatelnosti by si měl strategický projekt v případě aktualizace seznamu strategických surovin v příloze zachovat svůj status po přiměřenou dobu po odnětí.

(24)

Vzhledem k významu strategických projektů pro zajištění bezpečnosti dodávek strategických surovin a fungování vnitřního trhu by tyto projekty měly být považovány za projekty ve veřejném zájmu. Zajištění bezpečnosti dodávek strategických surovin má zásadní význam pro úspěch zelené a digitální transformace, jakož i pro odolnost odvětví obrany a letectví a kosmonautiky. S cílem přispět k bezpečnosti dodávek strategických surovin v Unii by členské státy měly mít možnost poskytnout podporu v rámci vnitrostátních povolovacích postupů s cílem urychlit uskutečňování strategických projektů v souladu s právem Unie.

(25)

Vnitrostátní povolovací postup zajišťuje, aby projekty v oblasti kritických surovin byly bezpečné a splňovaly environmentální, sociální a bezpečnostní požadavky. Právo Unie v oblasti životního prostředí stanoví společné podmínky pro obsah vnitrostátního povolovacího postupu, čímž zajišťuje vysokou úroveň ochrany životního prostředí a umožňuje udržitelné využívání možností Unie v rámci hodnotového řetězce surovin. Uznáním za strategický projekt by proto neměly být dotčeny žádné platné podmínky pro povolení příslušných projektů, včetně podmínek stanovených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU (7), směrnici Rady 92/43/EHS (8), směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (9), směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU (10), směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES (11), směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES (12) a směrnici 2006/21/ES.

(26)

Zároveň nepředvídatelnost, složitost a někdy i přílišná délka vnitrostátních povolovacích postupů podkopávají investiční jistotu potřebnou pro účinný rozvoj projektů v oblasti strategických surovin. Struktura a délka povolovacího postupu pro příslušné projekty se rovněž může v jednotlivých členských státech značně lišit. Za účelem zajištění a urychlení účinného uskutečňování strategických projektů by na ně proto členské státy měly uplatňovat zjednodušené a předvídatelné povolovací postupy. Za tímto účelem by strategické projekty měly mít přidělen „prioritní status“ na vnitrostátní úrovni, aby se zajistilo jejich rychlé administrativní zpracování a aby byl zajištěn bezodkladný režim ve všech soudních řízeních a postupech řešení sporů, které se jich týkají. Toto nařízení by nemělo příslušným orgánům bránit v tom, aby zefektivnily povolování jiných projektů v hodnotovém řetězci kritických surovin, které nejsou strategickými projekty.

(27)

Vzhledem k jejich úloze při zajišťování bezpečnosti dodávek strategických surovin v Unii a jejich přínosu k otevřené strategické autonomii Unie a k zelené a digitální transformaci by měl odpovědný povolovací orgán považovat strategické projekty za projekty ve veřejném zájmu. Mělo by být možné povolit strategické projekty, které mají nepříznivý dopad na životní prostředí a spadají do oblasti působnosti směrnic 2000/60/ES, 92/43/EHS či 2009/147/ES nebo legislativních aktů Unie o obnově pozemních, pobřežních a sladkovodních ekosystémů, pokud odpovědný povolovací orgán na základě individuálního posouzení dojde k závěru, že veřejný zájem, kterému projekt slouží, převažuje nad těmito dopady, a to za předpokladu, že jsou splněny všechny příslušné podmínky stanovené v uvedených právních aktech. Individuální posouzení by mělo náležitě zohlednit geologickou specifičnost míst těžby, která omezuje rozhodování o umístění z důvodu neexistence jiných možností pro umístění těžby.

(28)

Za účelem snížení složitosti a zvýšení účinnosti a transparentnosti povolovacího postupu by předkladatelé projektů v oblasti kritických surovin měli mít možnost se obracet na jednotné kontaktní místo, které je odpovědné za usnadnění a koordinaci celého povolovacího postupu. Za tímto účelem by členské státy měly zřídit nebo určit jedno nebo vícero kontaktních míst a zároveň zajistit, aby se předkladatelé projektů obraceli pouze na jedno z nich. Členské státy by měly samy rozhodnout, zda bude jednotné kontaktní místo rovněž orgánem, který přijímá rozhodnutí o povolení. Aby bylo zajištěno účinné plnění povinností členských států, měly by poskytnout svým jednotným kontaktním místům dostatečný personál a zdroje. Kromě toho by měl mít předkladatel projektu možnost kontaktovat v rámci jednotného kontaktního místa příslušný administrativní útvar, jehož dostupnost by měla být zajištěna.

(29)

Členské státy by měly samy s ohledem na svou vnitřní organizaci rozhodnout, zda zřídí nebo určí svá jednotná kontaktní místa na místní, regionální nebo celostátní úrovni nebo na jakékoli jiné odpovídající správní úrovni. Kromě toho by členské státy měly mít možnost na správní úrovni, kterou si zvolily, zřídit nebo určit různá jednotná kontaktní místa s konkrétní kompetencí pro různé fáze hodnotového řetězce, s nimiž jsou projekty v oblasti kritických surovin spojeny, tj. těžbu, zpracování nebo recyklaci. Předkladatelé projektů by zároveň měli být schopni snadno zjistit, které jednotné kontaktní místo je pro jejich projekt příslušné. Za tímto účelem by členské státy měly zajistit, aby v zeměpisné oblasti odpovídající správní úrovni, na níž se rozhodly své jednotné kontaktní místo nebo svá jednotná kontaktní místa zřídit nebo určit, byly projekty související s jednou konkrétní fází hodnotového řetězce v kompetenci pouze jednoho jednotného kontaktního místa. Vzhledem k tomu, že mnoho projektů v oblasti kritických surovin zahrnuje více než jednu fázi hodnotového řetězce, měly by členské státy zajistit, aby jednotné kontaktní místo bylo pro tyto projekty včas určeno, čímž se zabrání nejasnostem.

(30)

S cílem zajistit jasnost ohledně statusu strategických projektů, jimž jsou udělována povolení, a omezit účinnost případných zneužívajících soudních sporů a zároveň neohrozit účinný soudní přezkum by členské státy měly zajistit, aby se veškeré spory týkající se povolovacího postupu pro strategické projekty vyřešily včas. Za tímto účelem by členské státy měly zajistit, aby žadatelé a předkladatelé projektů měli přístup k jednoduchým postupům řešení sporů a aby strategickým projektům bylo přiznáno naléhavé zacházení ve všech soudních řízeních a postupech řešení sporů, které se těchto projektů týkají, pokud a nakolik vnitrostátní předpisy takové zrychlené řízení umožňují.

(31)

S cílem umožnit občanům a podnikům přímo využívat výhod vnitřního trhu bez zbytečné další administrativní zátěže stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1724 (13), kterým byla zřízena jednotná digitální brána, obecná pravidla pro online poskytování informací, postupů a asistenčních služeb významných pro fungování vnitřního trhu. Požadavky na informace a postupy, na které se vztahuje toto nařízení, by měly být v souladu s požadavky nařízení (EU) 2018/1724. Zejména by mělo být zajištěno, aby předkladatelé strategických projektů měli přístup ke všem postupům souvisejícím s povolovacím postupem a mohli je dokončit plně online v souladu s čl. 6 odst. 1 a přílohou II nařízení (EU) 2018/1724.

(32)

S cílem poskytnout předkladatelům projektů a dalším investorům jistotu a jasnost potřebnou pro zlepšení rozvoje strategických projektů by členské státy měly zajistit, aby doba trvání povolovacího postupu v souvislosti s těmito projekty nepřekročila stanovené lhůty. U strategických projektů, které zahrnují pouze zpracování nebo recyklaci, by doba trvání povolovacího postupu neměla překročit 15 měsíců. Avšak u strategických projektů, které zahrnují těžbu, by doba trvání povolovacího postupu neměla s ohledem na složitost a rozsah možných dopadů překročit 27 měsíců. Za vypracování dokumentace vlivů záměru na životní prostředí podle směrnice 2011/92/EU však odpovídá předkladatel projektu a nemělo by být zahrnuto do lhůt, jimiž jsou členské státy vázány. Za tímto účelem by jednotné kontaktní místo mělo oznámit datum, do kterého musí předkladatel projektu dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí předložit, přičemž období mezi tímto oznámeným datem a faktickým předložením dokumentace by nemělo být do lhůty započítáno. Stejná zásada by měla platit, pokud jednotné kontaktní místo po požadovaných konzultacích oznámí předkladateli projektu možnost předložit dodatečné informace, jimiž by dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí doplnil. Ve výjimečných případech souvisejících s povahou, složitostí, umístěním nebo rozsahem navrhovaného projektu by členské státy měly mít možnost lhůty prodloužit. Tyto výjimečné případy by mohly zahrnovat nepředvídané okolnosti, které vyžadují doplnění nebo dokončení posouzení vlivů na životní prostředí v souvislosti s projektem.

(33)

Členské státy by měly zajistit, aby odpovědné orgány měly dostatečné zdroje a personál, aby tyto orgány mohly účinně dodržet lhůty, které jim byly uloženy. Prostřednictvím Nástroje pro technickou podporu zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/240 (14) by měla Komise členské státy na základě jejich žádosti podporovat při navrhování, rozvoji a provádění reforem, včetně posilování správní kapacity související s vnitrostátním povolovacím postupem, například pokud jde o jednotná kontaktní místa.

(34)

Posouzení vlivů na životní prostředí a environmentální povolení vyžadovaná právem Unie, včetně posouzení vlivů na vodu, půdu, přírodní stanoviště a ptáky, jsou nedílnou součástí povolovacího postupu pro projekt v oblasti surovin a nezbytnou zárukou, která zajišťuje, že se předejde negativním vlivům na životní prostředí nebo že tyto vlivy budou minimalizovány. Aby však bylo zajištěno, že povolovací postup pro strategické projekty bude předvídatelný a včasný, měly by být využity všechny možnosti zefektivnění požadovaných posouzení a povolení, aniž by se přitom snížila úroveň ochrany životního prostředí nebo kvalita posouzení. Za tímto účelem by mělo být zajištěno, aby byla potřebná posouzení koordinována prostřednictvím společného nebo koordinovaného postupu, aby se zabránilo zbytečnému překrývání. Mimoto by mělo být zajištěno, aby se předkladatelé projektů a odpovědné orgány výslovně dohodli na rozsahu koordinovaného posouzení již před jeho provedením s cílem předejít zbytečným následným opatřením. V neposlední řadě by předkladatelé projektů měli mít možnost spolupracovat s jediným orgánem pro účely tohoto společného nebo koordinovaného postupu.

(35)

Zavádění projektů v oblasti kritických surovin mohou bránit konflikty spojené s využíváním půdy. Dobře navržené plány, včetně územních plánů a zónování, které zohledňují možnosti uskutečnění projektů v oblasti kritických surovin a jejichž možné dopady na životní prostředí se posuzují, mohou pomoci vyvážit veřejné statky a zájmy, snížit riziko konfliktů a urychlit udržitelné zavádění projektů v oblasti kritických surovin v Unii. Odpovědné celostátní, regionální a místní orgány by proto měly při vypracování příslušných plánů zvážit zahrnutí ustanovení pro projekty v oblasti kritických surovin. Požadavky na posouzení potenciálních dopadů těchto plánů na životní prostředí ani požadovaná kvalita těchto posouzení tím nejsou dotčeny.

(36)

Projekty v oblasti kritických surovin se v Unii často potýkají s obtížemi z hlediska přístupu k financování. Trhy s kritickými surovinami se často vyznačují vysokou volatilitou cen, časovou náročností projektů, vysokou koncentrací a neprůhledností. Financování tohoto odvětví navíc vyžaduje vysokou úroveň odborných znalostí, které finančním institucím často chybí. S cílem vypořádat se s těmito faktory a přispět k zajištění stabilních a spolehlivých dodávek strategických surovin by členské státy a Komise měly pomáhat s přístupem k financování a k administrativní podpoře.

(37)

Silný evropský hodnotový řetězec je nezbytný k zabezpečení dodávek a fungování vnitřního trhu a zvýšení kapacit lze dosáhnout pouze pomocí odpovídajících finančních prostředků, z nichž část by mohla být čerpána ze stávajících fondů Unie. Projekty v oblasti kritických surovin, včetně strategických projektů, by mohly být způsobilé pro podporu z těchto fondů, budou-li splněny požadavky příslušných programů, například pokud jde o zeměpisnou polohu, životní prostředí nebo jejich přínos k inovacím. Příslušné fondy zahrnují programy politiky soudržnosti, jako je Evropský fond pro regionální rozvoj, zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058 (15), díky jehož grantům na podporu regionální soudržnosti mohou malé a střední podniky rozvíjet inovativní projekty, například v souvislosti se snižováním spotřeby energie při zpracovávání surovin. Fond pro spravedlivou transformaci, zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1056 (16), by mohl být rovněž použit na podporu tohoto typu projektů, pokud přispívají ke snížení sociálních a hospodářských nákladů spojených se zelenou transformací.Kromě toho by mělo být možné čerpat na podporu projektů týkajících se například recyklace nebo využití surovin prostředky z Nástroje pro oživení a odolnost, zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (17), zejména z jeho kapitoly RePowerEU, která se zaměřuje na energetickou bezpečnost a diverzifikaci dodávek energie. Inovační fond, zřízený směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (18), jehož cílem je zejména dostat čisté a inovativní technologie na trh, by mohl poskytovat granty mimo jiné projektům zaměřeným na rozvoj recyklační kapacity u surovin souvisejících s nízkouhlíkovými technologiemi. Stěžejním programem Unie na podporu investic je program InvestEU, zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 (19), který se zaměřuje na podporu zelené a digitální transformace poskytováním finančních prostředků a technické pomoci. Využíváním mechanismů kombinování zdrojů přispívá InvestEU k přilákání dalšího veřejného a soukromého kapitálu. Komise bude ve spolupráci s prováděcími partnery InvestEU zvyšovat podporu příslušných projektů a investice do nich v souladu se společnými cíli stanovenými v nařízení (EU) 2021/523 a v tomto nařízení. Projekty ve třetích zemích, které přispívají k diverzifikaci dodávek v Unii, by mohly být podporovány z příslušných fondů, jako je nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci a Evropský fond pro udržitelný rozvoj plus, zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 (20).

(38)

S cílem překonat omezení současného často roztříštěného úsilí v oblasti veřejných a soukromých investic a usnadnit integraci a návratnost investic by Komise, členské státy a podpůrné banky měly lépe koordinovat stávající programy financování na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni a vytvářet mezi nimi součinnost a rovněž zajistit lepší koordinaci a spolupráci s průmyslem a klíčovými zúčastněnými stranami ze soukromého sektoru. Za tímto účelem by měla být zřízena specializovaná podskupina rady ERKS sdružující odborníky z členských států a Komise, jakož i z příslušných veřejných finančních institucí. Tato podskupina by měla projednat individuální potřeby financování strategických projektů a jejich stávající možnosti získávání finančních prostředků s cílem navrhnout předkladatelům projektů, jak nejlépe získat přístup ke stávajícím možnostem financování. Při projednávání a vydávání doporučení pro financování strategických projektů ve třetích zemích by rada ERKS měla zohlednit zejména strategii Global Gateway stanovenou ve společném sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 1. prosince 2021 nazvaném „Global Gateway“.

(39)

Zásadní jsou soukromé investice podniků, finančních investorů a odběratelů. Tam, kde samotné soukromé investice nestačí, může být pro účinné zavádění projektů v hodnotovém řetězci kritických surovin nutná veřejná podpora, například ve formě záruk, půjček nebo kapitálových a kvazikapitálových investic. Tato veřejná podpora může mít podobu státní podpory. Taková státní podpora by měla mít motivační účinek a musí být nezbytná, vhodná a přiměřená. Stávající pokyny týkající se státní podpory, které byly nedávno podrobeny důkladné revizi v souladu s cíli souběžné transformace, poskytují za určitých podmínek široké možnosti podpory investic v rámci hodnotového řetězce kritických surovin.

(40)

Veřejná podpora se využívá k tomu, aby úměrným způsobem řešila konkrétní zjištěná selhání trhu nebo nepříznivé investiční situace, a akce by neměly zdvojovat ani vytěsňovat soukromé financování nebo narušovat hospodářskou soutěž na vnitřním trhu. Akce by měly mít pro Unii jasnou přidanou hodnotu.

(41)

Kolísavé ceny některých strategických surovin, které jsou ještě umocněny omezenými možnostmi jejich zajištění na termínových trzích, vytvářejí překážku pro předkladatele projektů při zajišťování financování projektů strategických surovin i pro následné spotřebitele, kteří si přejí zajistit stabilní a předvídatelné ceny klíčových vstupů. Ve snaze snížit nejistotu ohledně budoucích cen strategických surovin, a tím omezit riziko narušení dodávek a zajistit fungování vnitřního trhu, je nutné stanovit systém, který umožní odběratelům, kteří mají zájem, i předkladatelům strategických projektů uvést své nabídky na nákup nebo prodej a zajistit jejich kontakt, pokud jsou příslušné nabídky potenciálně slučitelné.

(42)

Stávající znalosti výskytu surovin v Unii a jeho zmapování pocházejí z doby, kdy zajištění dodávek kritických surovin pro vývoj strategických technologií nebylo prioritou. Nedostatek aktuálních geologických informací o kritických surovinách v Unii by mohl ohrozit rozvoj těžebních projektů, a tím oslabit úsilí o snížení rizika narušení dodávek a zajištění fungování vnitřního trhu. Za účelem získání a aktualizace informací o výskytu kritických surovin by členské státy měly, je-li to vzhledem ke geologickým podmínkám relevantní, vypracovat vnitrostátní programy mapování pro obecný průzkum kritických surovin a hlavních nerostných surovin, které jsou těženy zároveň s nimi. To by mělo zahrnovat např. tato opatření: geologické mapování, geochemické kampaně, geovědní průzkumy, jakož i přepracování stávajících souborů geovědních údajů. Pravděpodobnost lokalizace nových ložisek se tím zvýší, což by mělo do průzkumu zase přilákat nové investice. V rámci programů průzkumu by mělo být rovněž zváženo uplatnění nových průzkumných metod, které umožňují zjistit výskyt surovin ve větší hloubce než konvenční techniky. S cílem usnadnit rozvoj těžebních projektů by členské státy měly zpřístupnit veřejnosti určité základní informace získané během příslušného vnitrostátního programu průzkumu, případně s využitím rámce infrastruktury pro prostorové informace zřízené směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES (21), přičemž podrobnější informace by měly podávat na vyžádání. Komise by měla mít možnost vydávat pokyny na podporu harmonizovaného formátu programů průzkumu.

(43)

Kosmická data a služby odvozené z pozorování Země mohou podpořit úsilí o udržitelné hodnotové řetězce kritických surovin tím, že poskytují nepřetržitý tok informací, které by mohly být užitečné pro činnosti, jako je monitorování a správa těžebních oblastí, posuzování environmentálních a socioekonomických dopadů nebo průzkum nerostných zdrojů. Vzhledem k tomu, že pozorování Země může poskytnout údaje i o odlehlých a nepřístupných oblastech, měly by je členské státy v co největší míře zohlednit při vypracovávání a provádění svých vnitrostátních programů průzkumu.

(44)

Ačkoli je posílení hodnotového řetězce kritických surovin v Unii nezbytné pro zajištění větší bezpečnosti dodávek, zůstanou dodavatelské řetězce kritických surovin celosvětové a budou nadále vystaveny vnějším faktorům. Nedávné nebo probíhající události od krize COVID-19 až po nevyprovokovanou a neodůvodněnou vojenskou agresi proti Ukrajině zdůraznily zranitelnost některých dodavatelských řetězců Unie vůči narušení. S cílem zajistit, aby byl průmysl Unie a členských států schopen předvídat narušení dodávek a byl připraven čelit jejich důsledkům, by měla být vypracována opatření za účelem posílení monitorovací kapacity, koordinace strategických zásob a posílení připravenosti podniků.

(45)

Členské státy nemají stejnou kapacitu, pokud jde o informovanost o rizicích a jejich předvídání, a ne všechny členské státy vytvořily specializované struktury, které monitorují dodavatelské řetězce kritických surovin a mohly by informovat společnosti o možných rizicích narušení dodávek. Podobně platí, že ačkoli některé společnosti již do monitorování svých dodavatelských řetězců investovaly, jiné na to nemají dostatečnou kapacitu. Vzhledem k celosvětovému rozměru dodavatelských řetězců kritických surovin a jejich složitosti by proto Komise měla vytvořit specializovaný monitorovací přehled, který by vyhodnocoval rizika narušení dodávek kritických surovin, a zajistit dostupnost shromážděných informací pro orgány veřejné moci a soukromé subjekty, čímž by se zvýšila součinnost mezi členskými státy. Aby bylo zajištěno, že hodnotové řetězce v Unii jsou dostatečně připraveny na to, že by dodávky mohly být například v důsledku geopolitických konfliktů narušeny, což by mohlo narušit hospodářskou soutěž a roztříštit vnitřní trh, měla by Komise provést zátěžové testy, které posoudí zranitelnost dodavatelských řetězců strategických surovin a jejich expozici vůči rizikům narušení dodávek. Členské státy by k tomu měly přispět tím, že tyto zátěžové testy pokud možno provedou prostřednictvím svých vnitrostátních orgánů v oblasti dodávek a informací, které se zabývají kritickými surovinami. Rada ERKS by měla zajistit koordinaci provádění zátěžových testů Komisí a členskými státy. Pokud požadovaný zátěžový test dané strategické suroviny není schopen provést žádný členský stát, měla by jej provést Komise sama. Komise by měla rovněž navrhnout možné strategie, které mohou orgány veřejné moci a soukromé subjekty uplatnit za účelem zmírnění rizik narušení dodávek, například vytvořením strategických zásob nebo další diverzifikací jejich dodávek. Za účelem shromažďování informací potřebných k provádění opatření v oblasti monitorování a zátěžových testů by Komise měla koordinovat svou činnost s příslušnou stálou podskupinou rady ERKS, přičemž členské státy by měly určit a monitorovat klíčové účastníky trhu.

(46)

Důležitým nástrojem pro zmírnění narušení dodávek, zejména surovin, jsou strategické zásoby. Ačkoli navrhovaný nástroj pro mimořádné situace na jednotném trhu, jak je navržen Komisí, by umožnil případné vytvoření těchto zásob v případě aktivace režimu ostražitosti na jednotném trhu, členské státy a společnosti nemají před narušením dodávek povinnost vytvářet své strategické zásoby. Kromě toho v celé Unii neexistuje žádný koordinační mechanismus, který by umožnil vypracovat společné hodnocení a analýzu možného překrývání a součinnosti. Proto by členské státy měly s ohledem na současný nedostatek relevantních informací nejprve poskytnout Komisi informace o případných strategických zásobách, a pokud nějaké mají, informace o tom, zda je spravují orgány veřejné moci, nebo hospodářské subjekty jménem členských států. Tyto informace by měly zahrnovat strategickou úroveň zásob, které jsou k dispozici pro jednotlivé strategické suroviny na souhrnné úrovni, výhled strategické úrovně zásob a pravidla a postupy, které se na tyto strategické zásoby vztahují. Každá žádost by měla být přiměřená, měla by zohledňovat náklady a úsilí potřebné k poskytnutí údajů, jakož i jejich dopad na vnitrostátní bezpečnost, a měla by stanovit vhodné lhůty pro poskytnutí požadovaných informací. Členské státy by měly mít možnost doplnit do analýzy informace o strategických zásobách hospodářských subjektů, avšak tyto informace by neměly být předmětem žádosti o informace. Komise by měla s údaji nakládat bezpečně a zveřejňovat informace pouze jako souhrnné. Jako druhý krok by Komise měla na základě získaných informací vypracovat návrh referenční úrovně, která by měla být považována za bezpečnou úroveň strategických zásob Unie, s přihlédnutím k celkové roční spotřebě dotčených strategických surovin v Unii. Na základě porovnání stávajících zásob a celkové úrovně strategických zásob strategických surovin v celé Unii by pak rada ERKS po dohodě s Komisí měla být schopna vydávat nezávazná stanoviska pro členské státy týkající se posilování konvergencí a motivovat je k vytváření strategických zásob. Rada ERKS by přitom měla zvážit potřebu zachovat pobídky k vytváření strategických zásob soukromými nebo veřejnými subjekty, které využívají strategické suroviny.

(47)

Za účelem podpory další koordinace by Komise měla zajistit nezbytné konzultace s členskými státy před jejich účastí na mezinárodních fórech, kde se o těchto strategických zásobách může jednat, zejména prostřednictvím specializované stálé podskupiny rady ERKS. Podobně by Komise měla za účelem zvýšení doplňkovosti mezi tímto nařízením a dalšími horizontálními nástroji nebo nástroji týkajícími se určitého tématu zajistit, aby shromážděné a souhrnné informace byly předávány mechanismům ostražitosti nebo krizového řízení, například poradní skupině navrhovaného nástroje pro mimořádné situace na jednotném trhu, Evropské radě pro polovodiče, zřízené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1781 (22), radě úřadu HERA, zřízené rozhodnutím Komise 2021/C 393 I/02 (23),nebo Radě pro zdravotní krize, zřízené nařízením Rady (EU) 2022/2372 (24).

(48)

Velké společnosti, které v Unii vyrábějí strategické technologie a používají strategické suroviny, by měly provést posouzení rizik pro své dodavatelské řetězce, aby byly dostatečně připraveny čelit narušením dodávek. Tím bude zajištěno, že tyto společnosti zohlední rizika narušení dodávek strategických surovin a v případě potřeby vypracují vhodné strategie pro jejich zmírňování tak, aby byly lépe připraveny pro případ narušení dodávek. Tyto velké společnosti by měly v rámci tohoto posouzení rizik zmapovat původ svých strategických surovin, analyzovat faktory, které by mohly ovlivnit jejich dodávky, a vyhodnotit svá zranitelná místa vůči narušení dodávek. V případě zjištění zranitelných míst by dané velké společnosti měly usilovat o zmírnění rizika. Toto posouzení by mělo být založeno na údajích získaných společnostmi od jejich dodavatelů, a nejsou-li tyto údaje k dispozici, tak pokud možno na údajích, které jsou veřejně dostupné nebo jsou zveřejněny Komisí. Členské státy by měly mít možnost požadovat, aby byla o provedeném posouzení rizik předána zpráva správní radě daných společností. Za účelem ochrany obchodního tajemství a omezení odhalení zranitelných míst daných společností by se tato zpráva neměla zveřejňovat. Tato opatření by měla vést k dodatečnému zohlednění nákladů na možná narušení dodávek, aniž by byly pro zmírňování daného rizika předepisovány konkrétní strategie.

(49)

Mnohé trhy se strategickými surovinami nejsou zcela transparentní a jsou soustředěny na straně nabídky, což zvyšuje vyjednávací sílu prodávajících a zvyšuje ceny pro kupující. Komise by měla vytvořit systém, který bude schopen agregovat poptávku zájemců o koupi, aby tak pomohla snížit ceny pro podniky usazené v Unii. Aby se zabránilo nepřiměřenému dopadu na hospodářskou soutěž na vnitřním trhu, měla by Komise pro každou strategickou surovinu přidanou do systému po konzultaci s radou ERKS provést posouzení dopadu systému na trh. Při vytváření tohoto systému by Komise měla zohlednit zkušenosti získané při podobných snahách, zejména pokud jde o společný nákup plynu zavedený nařízením Rady (EU) 2022/2576 (25). Všechna opatření v rámci tohoto mechanismu by měla být v souladu s právem Unie v oblasti hospodářské soutěže.

(50)

Ustanovení o monitorování a strategických zásobách obsažená v tomto nařízení neznamenají harmonizaci vnitrostátních právních předpisů a nenahrazují stávající mechanismy. Monitorování a pobídky k připravenosti na rizika by měly být v souladu s právem Unie. Legislativní akty, například navrhovaný nástroj pro mimořádné situace na jednotném trhu, jehož cílem je předvídat krize ovlivňující fungování vnitřního trhu, zmírňovat je a reagovat na ně, nebo nařízení (EU) 2022/2372, by se mohly v případě krize nebo ohrožení uplatňovat na strategické a kritické suroviny, jestliže tyto suroviny spadají do oblasti působnosti těchto legislativních aktů. Komise by měla zajistit doplňkovost a soudržnost mezi tímto nařízením a krizovými nástroji prostřednictvím výměny informací mezi příslušnými poradními a správními orgány zřízenými těmito legislativními akty.

(51)

Nejkritičtějšími surovinami jsou kovy, které lze v zásadě recyklovat donekonečna, i když to někdy povede ke zhoršujícím se vlastnostem. V souvislosti se zelenou transformací se tak nabízí potenciál pro přechod na skutečně oběhové hospodářství a současně pro zvýšení dostupnosti kritických surovin, což přispěje k bezpečnosti dodávek. Po počáteční fázi rychlého růstu poptávky po kritických surovinách pro nové technologie, kdy bude i nadále převažovat primární těžba a zpracování, by měla potřebu primární těžby a s ní spojené dopady stále více zmenšovat recyklace. Toho je třeba dosáhnout prostřednictvím silného trhu s druhotnými kritickými surovinami, jenž zachová vysokou úroveň recyklační kapacity uvnitř Unie. V současné době je však míra recyklace u většiny kritických surovin nízká a některé toky odpadů, jako jsou baterie, elektrická a elektronická zařízení či vozidla, se za účelem recyklace přepravují do třetích zemí. Recyklační systémy a technologie často nejsou specifikům těchto surovin přizpůsobeny. Důležitou úlohu při snižování potřeby kritických surovin a rizik nedostatečných dodávek a při vývoji recyklačních technologií, které umožní řádně a bezpečně získávat kritické suroviny z odpadu, hrají inovace. Je tedy nutné urychleně přijmout opatření zaměřená na různé faktory, které brzdí potenciál oběhovosti.

(52)

Členské státy si v oblasti oběhovosti ponechávají důležité pravomoci, například v oblasti systémů sběru a zpracování odpadu. Tyto pravomoci by měly být využity ke zvýšení míry sběru a recyklace u toků odpadů s vysokým potenciálem využití kritických surovin, včetně elektronického odpadu, například s využitím finančních pobídek, jako jsou slevy, peněžní odměny nebo zálohové systémy, a to při zachování integrity vnitřního trhu. S ohledem na zvýšení využívání druhotných kritických surovin by to mohlo zahrnovat i diferencované poplatky spojené s odpovědností výrobce, pokud takové poplatky existují ve vnitrostátním právu, ve prospěch výrobků obsahujících větší podíl druhotných kritických surovin využitých z odpadu recyklovaného v souladu s environmentálními normami stanovenými v právu Unie. Tyto druhotné kritické suroviny využité z odpadu by měly zahrnovat i využití prováděné v souladu s normami třetích zemí, které poskytují ochranu rovnocennou normám Unie. Přispívat by jako odběratelé kritických surovin a výrobků, které tyto suroviny obsahují, měly rovněž orgány členských států, přičemž významné zdroje pro zvyšování stavu znalostí, objemu technologií pro oběhovost v případě kritických surovin a surovinové účinnosti poskytují vnitrostátní programy výzkumu a inovací. A konečně by členské státy měly podporovat využití kritických surovin z těžebního odpadu tím, že zlepší dostupnost informací a řešení právních, ekonomických a technických překážek. Jedním z možných řešení, které by členské státy měly zvážit, jsou mechanismy sdílení rizik mezi hospodářskými subjekty a členským státem za účelem podpory využití surovin z uzavřených zařízení pro nakládání s odpady. Rada ERKS by měla rovněž usnadňovat výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy, pokud jde o navrhování a provádění národních programů.

(53)

Těžba surovin v Unii zanechala v mnoha regionech následky, a tedy i značné množství těžebního odpadu v uzavřených zařízeních, která vzhledem k tomu, že jejich hospodářský význam vzrostl teprve nedávno, nebyla zpravidla analyzována z hlediska potenciálu získávání kritických surovin. Využití kritických surovin ze zařízení pro nakládání s těžebními odpady má potenciál zvýšit kapacitu Unie a současně vytvořit hospodářskou hodnotu a zaměstnanost v historických těžebních regionech, které jsou často postiženy deindustrializací a úpadkem. Nedostatek pozornosti věnované obsahu kritických surovin a informací o něm, zejména o uzavřených zařízeních pro nakládání s odpady, představuje klíčovou překážku většího využití potenciálu získávání kritických surovin z těžebního odpadu.

(54)

Součástí zhodnocování příslušných zařízení pro nakládání s odpady by mělo být i využití kritických surovin ze zařízení pro nakládání s těžebními odpady. Směrnice 2006/21/ES stanoví náročné požadavky na ochranu životního prostředí a lidského zdraví při nakládání s odpady z těžebního průmyslu. Tyto náročné požadavky by měly být zachovány, je však vhodné zavést další opatření s cílem maximalizovat využití kritických surovin z těžebního odpadu.

(55)

Provozovatelé stávajících i nových zařízení pro nakládání s těžebními odpady by měli provést předběžné ekonomické posouzení týkající se využití kritických surovin z těžebního odpadu přítomného na místě a z odpadu tohoto druhu, který vzniká. V souladu s hierarchií nakládání s odpady stanovenou ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES (26) by mělo být upřednostněno předcházení vzniku odpadů obsahujících kritické suroviny, a to získáním kritických surovin z vytěženého objemu materiálu dříve, než se stane odpadem. Při vypracovávání této studie by provozovatelé měli shromáždit potřebné informace, včetně informací o koncentraci a množství kritických surovin v těžebním odpadu, a provést posouzení více možností postupů, operací nebo obchodních dohod, které by mohly umožnit ekonomicky životaschopné využití kritických surovin. Tato povinnost doplňuje povinnosti stanovené směrnicí 2006/21/ES a vnitrostátními předpisy, které uvedenou směrnici provádějí, a je přímo použitelná. Při jejím provádění by se hospodářské subjekty a příslušné orgány měly snažit minimalizovat administrativní zátěž a postupy co nejvíce integrovat.

(56)

S cílem řešit současný nedostatek informací o potenciálu využití kritických surovin v uzavřených zařízeních pro nakládání s těžebními odpady by měly členské státy v souladu s pravidly hospodářské soutěže Unie vytvořit databázi obsahující všechny informace důležité pro podporu využití odpadů, zejména údaje o množství a koncentraci kritických surovin v zařízeních pro nakládání s těžebními odpady. Tyto informace by měly být veřejně dostupné a měly by mít uživatelsky vstřícnou digitální podobu, která umožní přístup k podrobnějším technickým informacím. Pro usnadnění uživatelsky vstřícného přístupu k informacím by členské státy měly například zřídit kontaktní místo, které by umožnilo podrobnější výměnu informací s případnými realizátory projektů pro využití kritických surovin. Databáze by měla být navržena tak, aby případným předkladatelům projektů umožnila snadno určit zařízení s vysokým potenciálem ekonomicky životaschopného využití. Aby členské státy soustředily své omezené zdroje, měly by při shromažďování informací postupovat po etapách a náročnější kroky shromažďování informací by měly provádět pouze u těch nejslibnějších zařízení. Cílem shromažďování informací by mělo být poskytnutí přesných a reprezentativních informací o zařízeních pro nakládání s těžebními odpady a získání co nejpřesnějšího údaje o potenciálu využití kritických surovin.

(57)

Permanentní magnety jsou součástí nejrůznějších výrobků, přičemž nejdůležitější a nejrychleji rostoucí použití představují větrné turbíny a elektromobily, ale i další výrobky, včetně zařízení pro magnetickou rezonanci, průmyslových robotů, lehkých dopravních prostředků, zdrojů chlazení, tepelných čerpadel, elektromotorů, průmyslových elektrických čerpadel, automatických praček, bubnových sušiček, mikrovlnných trub, vysavačů a myček nádobí, které obsahují značné množství magnetů, jež se vyplatí využít. Elektromotory by měly být rovněž zahrnuty v případě, že jsou součástí jiných výrobků. Většina permanentních magnetů, zejména nejvýkonnější typy, obsahuje kritické suroviny, například neodym, praseodym, dysprosium a terbium, bor, samarium, nikl nebo kobalt. Jejich recyklace je možná, ale dnes se v Unii provádí pouze v malém měřítku nebo v rámci výzkumných projektů. Permanentní magnety by proto měly být pro zvýšení oběhovosti prioritním výrobkem, čímž by se podpořil sekundární trh s permanentními magnety a zabezpečily by se dodávky kritických surovin.

(58)

Předpokladem pro účinnou recyklaci permanentních magnetů je, aby měly subjekty provádějící recyklaci přístup k potřebným informacím o množství, typu a chemickém složení permanentních magnetů ve výrobku, o jejich umístění a o použitých povlacích, lepidlech a přísadách, jakož i k informacím o způsobu bezpečného vyjmutí permanentních magnetů z výrobku. Za účelem zajištění obchodního důvodu pro recyklaci magnetů by měly permanentní magnety obsažené ve výrobcích uváděných na trh Unie postupem času obsahovat stále větší množství recyklovaných surovin. V první fázi je třeba zajistit transparentnost, pokud jde o recyklovaný obsah, avšak minimální recyklovaný obsah by měl být stanoven až po zvláštním posouzení vhodné úrovně a pravděpodobných dopadů.

(59)

Kritické suroviny prodávané na trhu Unie jsou často certifikovány z hlediska udržitelnosti jejich produkce a dodavatelského řetězce. Certifikaci lze získat v rámci široké škály veřejných a soukromých certifikačních systémů, které jsou k dispozici v různém rozsahu a vykazují různou míru přísnosti, což může vést k nejasnostem ohledně povahy a pravdivosti tvrzení o relativní udržitelnosti kritických surovin, které jsou na základě této certifikace uváděny na trh Unie. Komise by měla být zmocněna k přijímání prováděcích aktů uznávajících certifikační systémy, které by měly být považovány za důvěryhodné a které by orgánům a účastníkům trhu poskytly společný základ pro posuzování udržitelnosti kritických surovin. Uznávány by měly být pouze ty certifikační systémy, které obsahují ustanovení o nezávislém ověřování třetí stranou a sledování souladu. Pokud jde o ochranu životního prostředí, certifikační systémy by měly zahrnovat rizika související například se vzduchem, vodou, půdou, biologickou rozmanitostí a nakládáním s odpady. Požadavky na všechny rozměry udržitelnosti by měly zajistit vysokou úroveň sociální ochrany a ochrany životního prostředí a měly by být v souladu s právem Unie nebo mezinárodními nástroji uvedenými v příloze. Za účelem zajištění účinných postupů by předkladatelé projektů, pro něž žádají, aby byly uznány jako strategické projekty, měli mít možnost spolehnout se na to, že účast v uznaném certifikačním systému slouží jako podstatný doklad o tom, že je jejich projekt prováděn udržitelným způsobem, a tím přispívá k bezpečným a udržitelným dodávkám kritických surovin. Při využívání této možnosti by se uznané certifikační systémy měly vztahovat na všechny rozměry udržitelnosti. Při uznávání těchto certifikačních systémů by Komise měla zohlednit zkušenosti získané při posuzování certifikačních systémů v souvislosti s jiným legislativními akty Unie, zejména pokud jde o posuzování podobných systémů v souvislosti s nařízeními Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/821 (27) a (EU) 2023/1542 (28).

(60)

Produkce kritických surovin v různých fázích hodnotového řetězce má dopad na životní prostředí, ať už jde o klima, vodu, půdu, faunu nebo flóru. Za účelem omezení těchto škod, podpory produkce udržitelnějších kritických surovin a usnadnění oběhovosti kritických surovin by Komise měla být zmocněna k vytvoření systému pro výpočet environmentální stopy kritických surovin, včetně postupu ověřování, který zajistí, aby u kritických surovin uváděných na trh Unie byly informace o této stopě poskytovány veřejně. Systém by měl být založen na zohlednění vědecky podložených metod posuzování a příslušných mezinárodních norem v oblasti posuzování životního cyklu. Požadavek na uvedení environmentální stopy kritické suroviny by se měl uplatnit pouze tehdy, pokud se na základě specializovaného posouzení dospělo k závěru, že by to přispělo k cílům Unie v oblasti klimatu a životního prostředí tím, že se usnadní získávání kritických surovin s nižší environmentální stopou, a že by nebyly nepřiměřeně ovlivněny obchodní toky a hospodářské náklady. Jakmile budou přijata příslušná pravidla výpočtu, měla by Komise pro kritické suroviny vypracovat výkonnostní třídy, což by potenciálním kupujícím umožnilo snadno porovnat relativní environmentální stopu dostupných kritických surovin a přimělo trh k používání udržitelnějších surovin. Prodejci kritických surovin by měli zajistit, aby jejich zákazníci měli k dispozici prohlášení o environmentální stopě. Transparentnost relativní stopy kritických surovin uváděných na trh Unie by rovněž mohla umožnit další politiky na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni, například pobídky nebo ekologická kritéria pro zadávání veřejných zakázek, jež podporují produkci kritických surovin s nižšími dopady na životní prostředí.

(61)

Metody environmentální stopy stanovené v doporučení Komise (EU) 2021/2279 (29) představují důležitý základ pro tvorbu příslušných pravidel výpočtu. Opírají se o vědecky podložené metody posuzování, které zohledňují vývoj na mezinárodní úrovni a zahrnují dopady na životní prostředí, včetně změny klimatu a dopadů souvisejících s vodou, ovzduším, půdou, zdroji, využíváním půdy a toxicitou.

(62)

Soulad výrobků nebo kritických surovin s požadavky na zlepšení oběhovosti permanentních magnetů a na prohlášení o environmentální stopě kritických surovin by měl posoudit odpovědný výrobce před jejich uvedením na trh a tyto požadavky by měly být účinně prosazovány odpovědnými vnitrostátními orgány. Ustanovení o shodě a dozoru nad trhem obsažená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1020 (30) a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES jsou navržena tak, aby tento problém řešila, a měla by se proto vztahovat i na tyto požadavky. Komise by proto měla být zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení s cílem zajistit, aby se uvedená ustanovení použila, je-li to v souvislosti s tímto nařízením relevantní. Aby se dále zajistilo optimální využití stávajících regulačních rámců, mělo by být zajištěno, aby u výrobků, které podléhají schválení typu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 (31) nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 168/2013 (32), byl soulad prosazován prostřednictvím stávajícího systému schvalování typu.

(63)

Komise by měla v souladu s čl. 10 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 (33) požádat jednu nebo více evropských normalizačních organizací o vypracování evropských norem za účelem podpory cílů tohoto nařízení.

(64)

Unie uzavřela s třetími zeměmi strategická partnerství týkající se surovin s cílem provést akční plán pro kritické suroviny z roku 2020. S cílem diverzifikovat dodávky by se v tomto úsilí mělo pokračovat. Aby se vytvořil a zajistil soudržný rámec pro uzavírání budoucích partnerství, měly by členské státy a Komise v rámci své interakce v radě ERKS projednat, mimo jiné pokud jde o posouzení toho, zda stávající partnerství dosahují zamýšlených cílů, stanovení priorit ohledně toho, se kterými třetími zeměmi by měla být uzavřena nová partnerství, obsah těchto partnerství a jejich soudržnost a potenciální synergie mezi dvoustrannou spoluprací členských států s příslušnými třetími zeměmi. To je třeba učinit tak, aby nebyly dotčeny výsady Rady, které jí svěřují Smlouvy. Unie by měla v souladu se svou strategií Global Gateway usilovat o vzájemně výhodná partnerství s rozvíjejícími se tržními a rozvojovými ekonomikami, která přispějí k diverzifikaci jejího dodavatelského řetězce surovin a přinášejí přidanou hodnotu ve výrobě v těchto zemích.

(65)

Strategické projekty v třetích zemích, zejména tam, kde strategické partnerství neexistuje, mohou být pro investory obzvláště rizikové a často jsou nanejvýš závislé na politické podpoře ve třetí zemi. Tento problém lze zmírnit tak, že zainteresované podniky, které jednají ve strategickém zájmu Unie, budou více sdílet rizika. Proto by měla být rovněž poskytována podpora, která umožní podnikům, a to i v případě, že působí jako konsorcia, přístup na trhy v třetích zemích, na které se nevztahuje strategické partnerství ani dohoda o volném obchodu, aniž je dotčeno použití článku 101 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). Tato podpora může zahrnovat vytvoření podpůrné sítě, která podnikům pomůže navázat v příslušné třetí zemi kontakty a získat informace o místních a regionálních podmínkách.

(66)

Pokud nedojde k pokroku při plnění cílů, včetně referenčních hodnot pro kapacitu a diverzifikaci stanovených v tomto nařízení, mohlo by to naznačovat, že je třeba přijmout další opatření. Komise by proto měla při plnění těchto cílů a referenčních hodnot monitorovat pokrok.

(67)

S cílem snížit administrativní zátěž členských států na minimum by měly být zjednodušeny různé povinnosti podávání zpráv a Komise by měla vypracovat šablonu, která by členským státům umožnila plnit povinnosti podávání zpráv o projektech, průzkumu, monitorování nebo strategických zásobách v rámci jediného pravidelně zveřejňovaného dokumentu, který může být důvěrný nebo vyhrazený.

(68)

Za účelem zajištění důvěryhodné a konstruktivní spolupráce příslušných orgánů na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni by měly všechny strany zapojené do uplatňování tohoto nařízení respektovat důvěrnost informací a údajů získaných při plnění svých úkolů. Komise a příslušné orgány členských států, jejich úředníci, zaměstnanci a další osoby pracující pod dohledem těchto orgánů, jakož i úředníci a zaměstnanci ostatních orgánů členských států by neměli sdělovat informace, které získali nebo vyměnili podle tohoto nařízení, a které svou povahou podléhají profesnímu tajemství. To by mělo platit i pro radu ERKS. Údaje shromážděné podle tohoto nařízení by měly být zpracovávány a uloženy v bezpečném prostředí.

(69)

Za účelem aktualizace seznamů strategických a kritických surovin, stanovení referenčních hodnot recyklační kapacity Unie založených na strategických surovinách dostupných v odpadech, přizpůsobení prvků a důkazů, které je třeba zohlednit při posuzování plnění kritérií uznání pro strategické projekty, stanovení minimálních podílů pro neodym, dysprosium, praseodym, terbium, bor, samarium, nikl a kobalt využité z postspotřebního odpadu, které musí být přítomny v permanentním magnetu obsaženém v některých výrobcích, stanovení pravidel pro výpočet a ověřování environmentální stopy různých kritických surovin a stanovení výkonnostních tříd environmentální stopy různých kritických surovin by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (34). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(70)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k uplatňování tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o: a) upřesnění šablon, které se mají používat pro žádosti o uznání strategických projektů, zprávy o pokroku týkající se strategických projektů, vnitrostátní programy průzkumu a zprávy členských států týkající se průzkumu, monitorování, strategických zásob a oběhovosti; b) určení, u kterých výrobků, součástí a toků odpadů se má za to, že mají relevantní potenciál využití kritických surovin; a c) stanovení kritérií a jejich uplatňování pro uznávání systémů týkajících se udržitelnosti kritických surovin. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (35).

(71)

S cílem zajistit dodržování povinností stanovených tímto nařízením by měly členské státy stanovit sankce, které mají být uloženy podnikům, které neplní své povinnosti, včetně povinností týkajících se připravenosti na rizika, podávání zpráv o projektech a informací o recyklovatelnosti. Je proto nutné, aby členské státy ve svých vnitrostátních právních předpisech stanovily účinné, přiměřené a odrazující sankce za porušování tohoto nařízení. Je rovněž nezbytné, aby členské státy zajistily, aby předkladatelé projektů měli v příslušných případech přístup ke správnímu nebo soudnímu přezkumu v souladu s vnitrostátním právem.

(72)

Komise by měla provést hodnocení tohoto nařízení. Podle bodu 22 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů by toto hodnocení mělo být založeno na pěti kritériích, a to na účinnosti, účelnosti, relevanci, soudržnosti a přidané hodnotě EU, a mělo by sloužit jako základ pro posouzení dopadů možných budoucích opatření. Komise by měla předložit Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru zprávu o provádění tohoto nařízení a o pokroku při dosahování jeho cílů, včetně referenčních hodnot pro kapacitu a diverzifikaci. Zpráva by rovněž měla na základě provádění opatření týkajících se transparentnosti environmentální stopy kritických surovin posoudit vhodnost stanovení maximálních prahových hodnot týkajících se environmentální stopy. Komise by rovněž měla vyhodnotit potřebnost referenčních hodnot pro roky 2040 a 2050 a pro jednotlivé strategické suroviny, soulad mezi tímto nařízením a právními předpisy Unie v oblasti životního prostředí, zejména pokud jde o prioritní status strategických projektů, dopad systému společných nákupů zřízeného podle tohoto nařízení na hospodářskou soutěž na vnitřním trhu a vhodnost zavedení dalších opatření ke zvýšení sběru, třídění a zpracování odpadu, zejména pokud jde o kovový šrot.

(73)

Pokud některá z opatření předpokládaných tímto nařízením představují státní podporu, není ustanoveními o těchto opatřeních dotčeno použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování EU.

(74)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž zlepšení fungování vnitřního trhu vytvořením rámce pro zajištění přístupu Unie k bezpečným, odolným a udržitelným dodávkám kritických surovin, mimo jiné podporou účinnosti a oběhovosti v celém hodnotovém řetězci, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu jejich rozsahu a účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,