(EU) 2024/1223Prováděcí nařízení Komise (EU) 2024/1223 ze dne 30. dubna 2024, kterým se přijímá žádost o udělení statusu nového vyvážejícího výrobce s ohledem na konečná antidumpingová opatření uložená z dovozu keramických obkladaček pocházejících z Indie a Turecka a mění prováděcí nařízení (EU) 2023/265

(1)

Dne 10. února 2023 uložila Komise konečné antidumpingové clo z dovozu keramických obkládaček pocházejících mimo jiné z Turecka (dále jen „dotčený výrobek“) do Unie.

(2)

V rámci šetření vedoucího k uložení konečných antidumpingových cel (dále jen „původní šetření“) byl v souladu s článkem 17 základního nařízení pro účely šetření vyvážejících výrobců mimo jiné v Turecku proveden výběr vzorku.

(3)

Pro vyvážející výrobce z Turecka zařazené do vzorku Komise uložila individuální sazby antidumpingového cla z dovozu keramických obkládaček v rozsahu od 4,8 % do 20,9 %. Pro turecké spolupracující vyvážející výrobce nezařazené do vzorku byla uložena vážená průměrná sazba cla ve výši 9,2 %. Turečtí spolupracující vyvážející výrobci nezařazení do vzorku jsou uvedeni v příloze II původního nařízení. Kromě toho byla uložena celostátní celní sazba ve výši 20,9 % na keramické obkládačky od společností v Turecku, které při šetření nespolupracovaly.

(4)

V souladu s článkem 2 původního nařízení může být ustanovení čl. 1 odst. 2 uvedeného nařízení změněn tak, že novému tureckému vyvážejícímu výrobci bude přiznána celní sazba použitelná na spolupracující společnosti nezařazené do vzorku, tj. vážená průměrná sazba cla ve výši 9,2 %, pokud nový vyvážející výrobce v Turecku poskytne Komisi dostatečné důkazy, že: i) během období původního šetření (od 1. července 2020 do 30. června 2021) nevyvážel dotčený výrobek do Unie; ii) není ve spojení s vyvážejícím výrobcem, který tak činil; a iii) vyvážel dotčený výrobek posléze nebo se smluvně neodvolatelně zavázal k vývozu podstatného množství těchto výrobků do Unie.

(5)

Společnost Anatolia Porselen Seramik Anonim Şirketi (dále jen „žadatel“) předložila Komisi žádost o udělení statusu nového vyvážejícího výrobce, a tedy o přiznání celní sazby platné pro spolupracující společnosti v Turecku nezařazené do vzorku, tj. 9,2 %, s tvrzením, že splňuje všechny tři podmínky stanovené v článku 2 původního nařízení.

(6)

Pro účely rozhodnutí o tom, zda žadatel splňuje podmínky pro udělení statusu nového vyvážejícího výrobce podle článku 2 původního nařízení (dále jen „podmínky pro udělení statusu nového vyvážejícího výrobce“), Komise žadateli nejprve zaslala dotazník s žádostí o poskytnutí důkazů o tom, že splňuje podmínky pro udělení statusu nového vyvážejícího výrobce.

(7)

Na základě analýzy odpovědi na dotazník požádala Komise o další informace a důkazy, které žadatel předložil.

(8)

Komise se snažila ověřit veškeré informace, které považovala pro rozhodnutí o tom, zda žadatel splňuje podmínky pro udělení statusu nového vyvážejícího výrobce, za nezbytné. Za tímto účelem Komise analyzovala důkazy, které žadatel předložil ve svých odpovědích na dotazník, přičemž mimo jiné konzultovala databázi Orbis (3) a porovnávala informace od společnosti s veřejně dostupnými informacemi na internetu. Komise rovněž informovala výrobní odvětví Unie o žádosti žadatele a vyzvala výrobní odvětví Unie, aby se k ní vyjádřilo. Výrobní odvětví Unie poskytlo připomínky, které byly zohledněny.

(9)

Pokud jde o první podmínku pro udělení statusu nového vyvážejícího výrobce, že žadatel nevyvážel dotčený výrobek do Unie během období šetření, na němž jsou opatření založena, Komise zjistila, že žadatel neměl během období původního šetření v provozu žádná zařízení na výrobu keramických obkládaček. Z tureckého obchodního rejstříku vyplývá, že společnost žadatele byla založena v roce 2018, ale z auditorské zprávy žadatele za rozpočtový rok končící v roce 2022 vyplývá, že žadatel byl na konci roku 2022 stále v zaváděcí fázi. Žadatel zahájil zkušební výrobu ve druhé polovině roku 2023, proto nemohl během období šetření vyvážet keramické obkládačky do Unie, a tudíž splňuje podmínku stanovenou v čl. 2 písm. a) původního nařízení.

(10)

Pokud jde o druhou podmínku pro udělení statusu nového vyvážejícího výrobce, která stanoví, že žadatel není ve spojení s žádnými vývozci nebo výrobci, kteří během původního šetření vyváželi dotčený výrobek, Komise během šetření nezjistila žádný vztah (4) mezi žadatelem a jiným právním subjektem.

(11)

Z tureckého obchodního rejstříku vyplývá, že společnost žadatele byla v roce 2018 založena společností Anatolia Holding Corp. (Kanada). Ve svých připomínkách výrobní odvětví Unie uvedlo, že v souvislosti s jinou žádostí o udělení statusu nového vyvážejícího výrobce týkající se jiného výrobku a dalších stran Komise zamítla žádost nově zřízené továrny z důvodu prodeje obchodníka ve spojení v dotčené zemi do Unie. Komise konstatuje, že faktická situace v daném případě je zcela odlišná. Strana ve spojení, na kterou odkazuje výrobní odvětví Unie, se v tomto případě nenachází v dotčené zemi, nýbrž v Kanadě.

(12)

Komise zjistila, že rodina Elmaağaçli, jež založila skupinu Anatolia Group, má historické vazby (5) se společností Hitit Seramik Sanayi ve Ticaret A.Ş. (dále jen „Hitit“), vyvážejícím výrobcem zařazeným do vzorku v původním šetření. Žadatel však nemá žádný přímý vztah ke společnosti Hitit. I když někteří členové rodiny Elmaağaçli byli v devadesátých letech menšinovými akcionáři společnosti Hitit, tyto podíly nikdy nedávaly jejich vlastníkům jakoukoli kontrolu nad společností Hitit či možnost ji usměrňovat. Dané podíly byly buď prodány, nebo dále rozředěny do té míry, že během období původního šetření byly v podstatě zanedbatelné. Z veřejně dostupných informací vyplývá, že rodina zakládající skupinu Anatolia Group snížila svou počáteční účast ve společnosti Hitit a že rodina Hizal vlastnila do roku 2018 95,5 % společnosti Hitit (6). Zbývajícího akcionáře společnosti Hitit, který je členem rodiny Elmaağaçli, s žadatelem spojují rodinné vazby, nemá však nad ním žádnou kontrolu ani možnost jej usměrňovat.

(13)

Žadatel proto splňuje podmínku stanovenou v čl. 2 písm. b) původního nařízení.

(14)

Pokud jde o třetí podmínku pro udělení statusu nového vyvážejícího výrobce, že žadatel po skončení období původního šetření skutečně vyvážel dotčený výrobek do Unie nebo uzavřel neodvolatelný smluvní závazek vyvézt významné množství do Unie, Komise během šetření zjistila, že žadatel uzavřel s několika odběrateli v Unii neodvolatelný smluvní závazek vyvézt značné množství keramických obkládaček do Unie.

(15)

Podle názoru výrobního odvětví Unie by skutečnost, že žadatel měl zkušební objednávky účinné v posledním čtvrtletí roku 2023, mohla znamenat, že smluvní závazky týkající se dodávek keramických obkládaček nejsou neodvolatelné, nýbrž závisejí na dalším posouzení dodaného výrobku. Vzhledem k smluvním závazkům žadatele a sankcím vyplývajícím ze svévolného porušení podmínek dohody stranami Komise nesouhlasí s vyjádřením výrobního odvětví Unie.

(16)

Komise tedy dospěla k závěru, že žadatel předmětnou podmínku stanovenou v čl. 2 písm. c původního nařízení splňuje.

(17)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti žadatel splňuje všechny tři podmínky pro udělení statusu nového vyvážejícího výrobce, jak je stanoveno v článku 2 původního nařízení, a žádost by proto měla být přijata. Žadateli by proto mělo být přiznáno antidumpingové clo ve výši 9,2 % pro turecké spolupracující společnosti nezařazené do vzorku pro Turecko v rámci původního šetření.

(18)

Žadatel a výrobní odvětví Unie byli informováni o základních skutečnostech a úvahách, na jejichž základě se považuje za vhodné přiznat společnosti Anatolia Porselen Seramik Anonim Şirketi sazbu antidumpingového cla platnou pro turecké spolupracující společnosti nezařazené do vzorku pro Turecko v rámci původního šetření.

(19)

Stranám byla poskytnuta možnost předložit připomínky. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(20)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,