(EU) 2024/1143Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1143 ze dne 11. dubna 2024 o zeměpisných označeních pro víno, lihoviny a zemědělské produkty, jakož i zaručené tradiční speciality, a o nepovinných údajích o jakosti pro zemědělské produkty, kterým se mění nařízení (EU) č. 1308/2013, (EU) 2019/787 a (EU) 2019/1753 a zrušuje nařízení (EU) č. 1151/2012

1.   Tato hlava se vztahuje na:

Pro účely této hlavy výraz „zemědělské produkty“ zahrnuje zemědělské produkty včetně potravin a produktů rybolovu a produktů akvakultury, uvedené v kapitolách 1 až 23 kombinované nomenklatury stanovené v části dvě přílohy I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87, a na zemědělské produkty podle položek kombinované nomenklatury stanovených v příloze I tohoto nařízení, s výjimkou vína a lihovin.

2.   Zápisem a ochranou zeměpisných označení není dotčena povinnost producentů dodržovat jiné předpisy Unie, zejména předpisy týkající se uvádění produktů na trh, hygienických a rostlinolékařských pravidel, společné organizace trhů, pravidel hospodářské soutěže a poskytování informací o potravinách spotřebitelům.

3.   Na systém zeměpisných označení stanovený v tomto nařízení se nepoužije směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 (27).

1.   Produkty označené zeměpisnými označeními jsou klasifikovány podle kombinované nomenklatury na úrovni dvoumístného, čtyřmístného či šestimístného čísla nebo, rozhodne-li tak členský stát, na úrovni osmimístného čísla. Pokud se zeměpisné označení vztahuje na produkty více než jedné kategorie, uvede se každá položka. Klasifikace produktů se používá pouze pro účely zápisu, statistiky a evidence, zejména pro celní orgány. Tato klasifikace se nepoužívá k určení srovnatelných produktů pro účely ochrany před přímým a nepřímým obchodním využitím podle čl. 26 odst. 1 písm. a).

2.   Komise může prostřednictvím prováděcích aktů vymezit technickou podobu klasifikace uvedené v odstavci 1 tohoto článku a online přístup k ní. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2.

1.   Seskupení producentů nebo uznané seskupení producentů, pokud takové seskupení existuje, se může dohodnout na udržitelných postupech, které je třeba dodržovat při produkci produktu označeného zeměpisným označením nebo při provádění jiných činností, na něž se vztahuje jedna nebo více povinností stanovených ve specifikaci produktu. Cílem takových postupů je uplatňovat normy udržitelnosti, které jsou přísnější než normy stanovené právními předpisy Unie nebo vnitrostátním právem, pokud jde o environmentální, sociální nebo hospodářskou udržitelnost nebo dobré životní podmínky zvířat.

2.   Pro účely odstavce 1 se „udržitelným postupem“ rozumí postup, který přispívá k jednomu nebo více sociálním, environmentálním nebo hospodářským cílům, jako jsou:

3.   Pokud seskupení producentů nebo uznané seskupení producentů, pokud takové seskupení existuje, rozhodne, že udržitelné postupy uvedené v odstavci 1 jsou povinné pro všechny producenty dotčeného produktu, zahrnou se tyto postupy do specifikace produktu v souladu s řízením o zápisu nebo o změně.

1.   Seskupení producentů, nebo uznané seskupení producentů, pokud takové seskupení existuje, může na základě ověřitelných informací vypracovat a pravidelně aktualizovat zprávu o udržitelnosti, která zahrnuje popis stávajících udržitelných postupů uplatňovaných při produkci produktu, popis toho, jaké má metoda získávání produktu dopady na udržitelnost z hlediska environmentálních, sociálních, hospodářských závazků nebo závazků týkajících se zdraví a dobrých životních podmínek zvířat a informace nezbytné k pochopení toho, jak udržitelnost ovlivňuje vývoj, výkonnost a postavení produktu.

2.   Komise tyto zprávy o udržitelnosti zveřejní.

1.   Žádosti o zápis zeměpisného označení mohou podávat pouze žádající seskupení producentů. Žádajícím seskupením producentů je sdružení, bez ohledu na jeho právní formu, tvořené producenty stejného produktu, jehož název je navržen k zápisu. S přípravou žádosti a souvisejícím postupem mohou pomáhat veřejnoprávní subjekty nebo jiné zúčastněné strany.

2.   Pro účely této hlavy může být za žádající seskupení producentů, pokud jde o zeměpisná označení lihoviny, považován orgán určený členským státem, není-li vytvoření seskupení pro dotčené producenty možné z důvodu jejich počtu, zeměpisného umístění nebo skutečností organizační povahy. V takovém případě jsou v žádosti podle čl. 10 odst. 2 tyto důvody uvedeny.

3.   Pro účely této hlavy může být za žádající seskupení producentů považován jediný producent, pokud se prokáže, že jsou splněny všechny tyto podmínky:

4.   V případě zeměpisného označení, které označuje přeshraniční zeměpisnou oblast, může několik žádajících seskupení producentů z různých členských států nebo třetích zemí podat společnou žádost o zápis zeměpisného označení. Tato společná žádost se podává všem dotčeným členským státům.

1.   Žádost o zápis zeměpisného označení týkající se produktu pocházejícího z Unie se podává příslušným orgánům členského státu, z něhož produkt pochází.

2.   Žádost podle odstavce 1 obsahuje:

3.   Členský stát žádost o zápis přezkoumá, aby zkontroloval, zda splňuje podmínky pro zápis podle příslušných ustanovení pro víno, lihoviny nebo zemědělské produkty.

4.   V rámci přezkumu podle odstavce 3 tohoto článku provede dotčený členský stát vnitrostátní námitkové řízení. Ve vnitrostátním námitkovém řízení se zajistí zveřejnění žádosti o zápis s výjimkou dokumentů uvedených v čl. 12 odst. 1 písm. b) a c) a stanoví se lhůta nejméně jednoho měsíce ode dne zveřejnění, během níž může každá fyzická nebo právnická osoba, které mají oprávněný zájem a jsou usazeny nebo mají bydliště v členském státě, z něhož dotčený produkt pochází, podat u tohoto členského státu námitku proti žádosti o zápis.

5.   Dotčený členský stát stanoví podmínky námitkového řízení. Tyto podmínky mohou zahrnovat kritéria přípustnosti námitky, lhůtu pro konzultace mezi žádajícím seskupením producentů a každým namítajícím a předložení zprávy žádajícího seskupení producentů o výsledku konzultací, včetně všech změn, které žádající seskupení producentů v žádosti o zápis provedlo.

6.   Pokud se dotčený členský stát po přezkoumání žádosti o zápis a posouzení výsledků jakýchkoliv obdržených námitek a jakýchkoliv změn žádosti dohodnutých s žádajícím seskupením producentů domnívá, že jsou splněny požadavky tohoto nařízení, může přijmout kladné rozhodnutí a podat žádost o zápis v unijní fázi podle článku 13.

7.   Dotčený členský stát zajistí, aby každá fyzická nebo právnická osoba s oprávněným zájmem měla možnost podat opravný prostředek. Dotčený členský stát rovněž zajistí, aby bylo zveřejněno kladné rozhodnutí a odpovídající specifikace produktu, a poskytuje ke specifikaci produktu elektronický přístup.

8.   V případě společné žádosti podle čl. 9 odst. 4 se žádost podává všem dotčeným členským státům a související vnitrostátní řízení, včetně námitkových řízení, se provádějí ve všech těchto členských státech.

1.   Členský stát může dočasně poskytnout přechodnou ochranu názvu na vnitrostátní úrovni účinnou ode dne, kdy byla Komisi podána žádost o zápis v unijní fázi.

2.   Tato vnitrostátní ochrana skončí dnem, kdy vstoupí v platnost prováděcí akt, kterým se rozhoduje o žádosti o zápis, přijatý v souladu s článkem 21, nebo dnem zpětvzetí této žádosti.

3.   Pokud název není zapsán podle tohoto nařízení, nese výlučnou odpovědnost za důsledky takové přechodné vnitrostátní ochrany dotčený členský stát.

4.   Opatření přijatá členskými státy podle tohoto článku jsou účinná pouze na vnitrostátní úrovni a nemají vliv na vnitřní trh ani na mezinárodní obchod.

1.   Dokumentace přiložená k žádosti o zápis obsahuje:

2.   Komise prostřednictvím prováděcích aktů vymezí formát a online podobu průvodní dokumentace podle odst. 1 písm. a), b) a c) tohoto článku v rámci unijní fáze žádosti o registraci, jak je stanoveno v článku 13, a stanoví vyloučení nebo anonymizaci osobních údajů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2.

1.   V případě zeměpisných označení týkajících se produktů pocházejících z Unie žádost o zápis obsahuje:

2.   V případě zeměpisných označení týkajících se produktů nepocházejících z Unie unijní fáze žádosti o zápis obsahuje:

3.   Společná žádost o zápis podle čl. 9 odst. 4 obsahuje kromě jednotného dokumentu podle potřeby rovněž dokumenty uvedené v odst. 1 písm. b) až e) nebo v odst. 2 písm. c), d) a e) tohoto článku ze všech dotčených členských států nebo třetích zemí.

4.   Doklady uvedené v tomto článku jsou vyhotoveny v některém z úředních jazyků Unie.

5.   Komise stanoví prostřednictvím prováděcích aktů podrobná pravidla ohledně postupů, formy a podoby žádostí o zápis na úrovni Unie, a to i ve vztahu k žádostem týkajícím se území více než jedné země. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2.

1.   Žádost o zápis zeměpisného označení v unijní fázi se předává Komisi prostřednictvím digitálního systému nebo případně jinými elektronickými prostředky.

Na žádost jednoho nebo více členských států upraví Komise digitální systém tak, aby byl vhodný k tomu, aby byl používán ve vnitrostátní části řízení o zápisu zeměpisného označení kterýmkoli členským státem, který si to přeje.

2.   Vztahuje-li se žádost o zápis k zeměpisné oblasti mimo Unii, předává se tato žádost Komisi, a to buď přímo žadatelem, tj. seskupením producentům nebo jediným producentem, nebo prostřednictvím orgánů dotčené třetí země.

Jediný producent ze třetí země musí splnit podmínky stanovené v čl. 9 odst. 3. Seskupením producentů třetí země se rozumí seskupení producentů, které s produktem, jehož název je navržen k zápisu, pracuje.

3.   Společnou žádost o zápis podle čl. 9 odst. 4 podává buď:

4.   Názvy, pro něž byly podány žádosti o zápis v unijní fázi, zveřejní Komise prostřednictvím digitálního systému uvedeného v odstavci 1.

1.   Komise přezkoumá žádosti o zápis předložené v souladu s čl. 14 odst. 1, 2 a 3. Komise ověří, zda žádosti obsahují požadované informace a neobsahují zjevné chyby, přičemž přihlédne k výsledku vnitrostátního přezkumu a námitkového řízení, které provedl dotčený členský stát.

2.   Doba přezkumu nepřesáhne šest měsíců ode dne přijetí žádosti. Komise si může od žadatele vyžádat jakékoli nezbytné další informace nebo změny žádosti. Zašle-li Komise žadateli takové požadavky, nepřekročí doba přezkumu pět měsíců ode dne, kdy Komise obdržela odpověď žadatele.

3.   Neukončí-li Komise přezkum uvedený v odstavci 2 ve stanovených lhůtách, informuje žadatele písemně o důvodech prodlení a uvede odhadovanou dobu potřebnou pro ukončení přezkumu, která nepřesáhne jeden měsíc.

4.   Domnívá-li se Komise, že jsou splněny podmínky stanovené v článcích 9, 10, 12, 13, 28, 29, 30, 31, 46 a 47, čl. 48 odst. 1 a 2 a článku 50 tohoto nařízení, v článcích 93 a 95 a čl. 100 odst. 4 nařízení (EU) č. 1308/2013 a v čl. 3 odst. 4, článku 23 a čl. 34 odst. 4 nařízení (EU) 2019/787, zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie jednotný dokument a odkaz na zveřejnění specifikace produktu.

1.   Členské státy informují Komisi o veškerých vnitrostátních správních nebo soudních řízeních, jimiž může být zápis zeměpisného označení dotčen.

2.   Komise je osvobozena od povinnosti dodržet lhůtu pro provedení přezkumu uvedeného v čl. 15 odst. 2 a informovat členský stát o důvodech prodlení, pokud obdrží sdělení od tohoto členského státu ohledně žádosti o zápis v souladu s čl. 10 odst. 6, v němž členský stát:

3.   Výjimka stanovená v odstavci 2 platí do okamžiku, kdy členský stát informuje Komisi o tom, že původní žádost byla obnovena nebo že členský stát svoji žádost o přerušení vzal zpět.

4.   Pokud bylo kladné rozhodnutí členského státu uvedené v čl. 10 odst. 6 zcela nebo zčásti zrušeno konečným rozhodnutím vnitrostátního soudu, zváží členský stát podle potřeby vhodná opatření, jako je zpětvzetí nebo změna žádosti o zápis v unijní fázi.

1.   Ve lhůtě tří měsíců ode dne zveřejnění jednotného dokumentu a odkazu na zveřejnění specifikace produktu podle čl. 15 odst. 4 v Úředním věstníku Evropské unie mohou orgány členského státu nebo třetí země nebo fyzická nebo právnická osoba s oprávněným zájmem, které jsou usazeny nebo mají bydliště ve třetí zemi, podat Komisi námitku.

2.   Každá fyzická nebo právnická osoba s oprávněným zájmem, které jsou usazeny nebo mají bydliště v jiném členském státě, než ze kterého byla žádost o zápis v unijní fázi podána, mohou podat námitku členskému státu, ve kterém jsou usazeny nebo mají bydliště, ve lhůtě, která členskému státu umožní námitku přezkoumat a rozhodnout, zda ji v souladu s prvním odstavcem podá Komisi. Členské státy mohou ve svém vnitrostátním právu uvedenou lhůtu upřesnit.

3.   V námitce se uvede prohlášení, že se jedná o námitku proti zápisu zeměpisného označení. Námitka, která uvedené prohlášení neobsahuje, je neplatná.

4.   Komise přezkoumá přípustnost námitek. Pokud se Komise domnívá, že je námitka přípustná, do pěti měsíců ode dne zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie podle čl. 15 odst. 4 vyzve namítajícího a žadatele, aby po přiměřenou dobu nepřesahující tři měsíce vedli náležité konzultace. Komise předá žadateli námitku a všechny dokumenty, které namítající předložil. Kdykoli během tohoto období může Komise na žádost žadatele jednou prodloužit lhůtu pro konzultace o nejvýše tři měsíce.

5.   Žadatel a namítající zahájí příslušné konzultace bez zbytečného odkladu. Vzájemně si poskytnou relevantní informace s cílem posoudit, zda žádost o zápis splňuje podmínky tohoto nařízení, případně nařízení (EU) č. 1308/2013 nebo nařízení (EU) 2019/787.

6.   Do jednoho měsíce od ukončení konzultací uvedených v odstavci 4 oznámí žadatel Komisi výsledek konzultací, včetně všech vyměněných informací, zda bylo dosaženo dohody s jednou nebo všemi osobami, které podaly námitky, a případné následné změny žádosti o zápis. Namítající může Komisi po ukončení konzultací rovněž oznámit své stanovisko.

7.   Pokud byly po ukončení konzultací uvedených v odstavci 4 tohoto článku údaje zveřejněné v souladu s čl. 15 odst. 4 změněny, Komise žádost o zápis v pozměněné podobě znovu přezkoumá. Pokud byla žádost o zápis podstatným způsobem změněna a Komise se domnívá, že změněná žádost splňuje podmínky pro zápis, zveřejní znovu jednotný dokument a odkaz na zveřejnění specifikace produktu v souladu s čl. 15 odst. 4.

8.   Dokumenty uvedené v tomto článku jsou vyhotoveny v některém z úředních jazyků Unie.

9.   Komise dokončí posouzení žádosti o zápis v unijní fázi, přičemž zohlední případné žádosti o přechodná období, výsledek námitkového řízení a jakékoli další záležitosti, které následně vyvstaly v souvislosti s jejím přezkumem a z nichž mohou vyplynout změny jednotného dokumentu.

10.   Komisi je v souladu s článkem 87 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, kterými toto nařízení doplní tak, že stanoví podrobné postupy a lhůty pro námitkové řízení.

11.   Komise prostřednictvím prováděcích aktů vymezí formát a způsob podávání námitek a stanoví vyloučení nebo anonymizaci osobních údajů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2.

1.   Ve lhůtě tří měsíců ode dne zveřejnění jednotného dokumentu a odkazu na zveřejnění specifikace produktu podle čl. 15 odst. 4 mohou orgány členského státu nebo třetí země anebo fyzická nebo právnická osoba, které jsou usazeny nebo mají bydliště ve třetí zemi, podat Komisi připomínky.

2.   V připomínkách jsou uvedeny jakékoliv chyby nebo dodatečné informace týkající se žádosti o zápis, včetně možného porušení práva Unie. Na základě připomínek nevznikají orgánům ani osobám uvedeným v odstavci 1 žádná práva a jejich podáním není zahájeno námitkové řízení.

3.   Pokud byly po předložení připomínek údaje zveřejněné v souladu s čl. 15 odst. 4 podstatně změněny, Komise znovu zveřejní jednotný dokument a odkaz na zveřejnění specifikace produktu v souladu s uvedeným odstavcem.

4.   Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit formát a podobu připomínek. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2.

1.   Námitka podaná v souladu s článkem 17 je přípustná pouze tehdy, pokud osoba, která ji podala, prokáže, že:

2.   Přípustnost námitky posuzuje Komise ve vztahu k území Unie.

1.   U produktů pocházejících z členského státu nebo třetí země, jejichž označení sestává z názvu, který je v rozporu s čl. 26 odst. 1, nebo tento název obsahuje, může Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanovit přechodné období v délce až pěti let, aby umožnila další používání takového označení, pod nímž byly uvedeny na trh, za předpokladu, že přípustná námitka podle čl. 10 odst. 4 nebo článku 17 proti žádosti o zápis zeměpisného označení, jehož ochrana je rozporována, dokládá, že:

2.   Prováděcí akty uvedené v odstavci 1 tohoto článku se přijímají přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2 s výjimkou případů, kdy byla podána přípustná námitka v souladu s čl. 10 odst. 4; v těchto případech se přijímají bez použití uvedeného přezkumného postupu.

3.   Komise může prostřednictvím prováděcích aktů prodloužit délku přechodného období podle odstavce 1 až na celkové období 15 let nebo přímo udělit přechodné období v délce nejvýše 15 let, pokud se rovněž prokáže, že:

4.   Prováděcí akty uvedené v odstavci 3 tohoto článku se přijímají přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2 s výjimkou případů, kdy byla podána přípustná námitka podle čl. 10 odst. 4; v těchto případech se přijímají bez použití uvedeného přezkumného postupu.

5.   Při používání označení uvedených v odstavcích 1 a 3 musí být na označení a případně v popisu produktu, je-li produkt uváděn na trh pro online prodej, jasně a viditelně uvedeno označení země původu.

6.   Pokud jde o žádosti o zápis zeměpisného označení a změny na úrovni Unie za účelem překonání dočasných obtíží v souvislosti s dosažením dlouhodobého cíle, jímž je zajistit, aby všechny hospodářské subjekty, které nakládají s produktem označeným zeměpisným označením v dané oblasti, dodržovaly související specifikaci produktu, může členský stát udělit až desetileté přechodné období pro dosažení souladu počínající dnem předání žádosti o zápis Komisi, jestliže dané hospodářské subjekty uváděly dotčený produkt na trh v souladu s právem, používaly dotčený název nepřetržitě nejméně po dobu pěti let před podáním žádosti o zápis příslušnému orgánu uvedeného členského státu a tuto skutečnost uvedly ve vnitrostátním námitkovém řízení podle čl. 10 odst. 4.

7.   Pokud doba mezi žádostí o zápis v unijní fázi a zápisem dotčeného názvu překročí pět let, může členský stát přechodné období prodloužit až o pět let. Rozhodnutí o prodloužení přechodného období se neprodleně sdělí Komisi, která je zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

8.   Odstavec 6 se použije obdobně na zeměpisná označení týkající se zeměpisné oblasti ve třetí zemi s výjimkou námitkového řízení.

1.   Pokud se Komise na základě informací jí dostupných a vyplývajících z přezkumu provedeného v souladu s článkem 15 domnívá, že některé z podmínek uvedených v daném článku nejsou splněny, žádost o zápis zamítne prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2.

2.   Pokud nebyla podána žádná přípustná námitka, Komise prostřednictvím prováděcích aktů a bez použití postupu podle čl. 88 odst. 2 zeměpisné označení zapíše. Komise může zohlednit připomínky obdržené v souladu s článkem 18.

3.   Obdrží-li Komise přípustnou námitku, po uskutečnění řízení podle článku 17 a s přihlédnutím k jeho výsledkům:

4.   Prováděcí akty o zápisu zeměpisného označení stanoví jakékoli podmínky vztahující se na zápis a stanoví opětovné zveřejnění jednotného dokumentu pro informování, který byl zveřejněn v souladu s čl. 15 odst. 4 a změněn na základě námitkového řízení v případě jiných změn, než jsou změny uvedené v čl. 17 odst. 7 a čl. 18 odst. 3.

5.   Prováděcí nařízení Komise o zápisu a prováděcí rozhodnutí Komise o zamítnutí žádosti se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie v řadě L.

1.   Komise prostřednictvím prováděcích aktů a bez použití postupu podle čl. 88 odst. 2 zřídí a spravuje veřejně přístupný unijní rejstřík zeměpisných označení. Uvedený rejstřík má tři části odpovídající zeměpisným označením pro víno, lihoviny a zemědělské produkty. Informace vložené do uvedeného rejstříku po 13. květnu 2024 jsou ve strojově čitelném formátu definovaném v čl. 2 bodě 13 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 (28).

2.   Úřad EUIPO spravuje a udržuje unijní rejstřík aktuální, pokud jde o zápisy, změny a zrušení zápisu zeměpisných označení.

3.   Každé zeměpisné označení pro víno a zemědělské produkty se v unijním rejstříku zeměpisných označení uvede jako „chráněné označení původu“, případně „chráněné zeměpisné označení“, a každé zeměpisné označení lihovin se uvede jako „zeměpisné označení“.

4.   V unijním rejstříku zeměpisných označení mohou být zapsána zeměpisná označení týkající se produktů ze třetích zemí, která jsou chráněna v Unii na základě mezinárodní dohody, jíž je Unie smluvní stranou. V takových případech Komise tato zeměpisná označení zapíše prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2.

Pokud jde o víno a zemědělské produkty, nejsou-li v dohodách podle prvního pododstavce výslovně označeny jako chráněná označení původu, zapíší se názvy těchto produktů do unijního rejstříku zeměpisných označení jako chráněná zeměpisná označení.

5.   Každé zeměpisné označení se zapíše do unijního rejstříku zeměpisných označení původním písmem. Není-li původním písmem latinka, zeměpisné označení je přepsáno nebo transliterováno do latinky a do unijního rejstříku zeměpisných označení se zapíší obě verze zeměpisného označení a obě mají stejný status.

6.   Komise zveřejní a pravidelně aktualizuje seznam mezinárodních dohod uvedených v odstavci 4 a seznam zeměpisných označení chráněných podle těchto dohod.

7.   Komise uchovává dokumentaci související se zápisem zeměpisného označení v digitální nebo papírové podobě. V případě zrušení zápisu Komise uchovává dokumentaci po dobu deseti let po tomto zrušení.

8.   Komise prostřednictvím prováděcích aktů vymezí obsah a podobu unijního rejstříku zeměpisných označení. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2.

1.   Každá osoba má mít možnost stáhnout si snadno a bezplatně úřední výpis z unijního rejstříku zeměpisných označení, který poskytuje důkaz o zápisu zeměpisného označení, a další relevantní údaje včetně data podání žádosti o zápis zeměpisného označení nebo jiného data vzniku práva přednosti. Úřední výpisy zápisu, který byl vložen do uvedeného rejstříku po 13. květnu 2024, jsou ve strojově čitelném formátu definovaném v čl. 2 bodě 13 směrnice (EU) 2019/1024. Uvedený úřední výpis lze použít jako osvědčení o pravosti v právních, soudních, správních nebo obdobných řízeních.

2.   Pokud bylo seskupení producentů uznáno vnitrostátními orgány v souladu s článkem 33, označí se toto seskupení jako zástupce producentů produktu označeného zeměpisným označením v unijním rejstříku zeměpisných označení a v úředním výpisu uvedeném v odstavci 1 tohoto článku.

3.   Komise může prostřednictvím prováděcích aktů vymezit formát a online podobu výpisů z unijního rejstříku zeměpisných označení a stanovit vyloučení nebo anonymizaci osobních údajů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2.

1.   O schválení změny specifikace produktu může požádat seskupení producentů produktu, jehož název je zapsán jako zeměpisné označení. Existuje-li uznané seskupení producentů, je takové seskupení jediným seskupením producentů, které může podat žádost.

2.   Změny specifikace produktu se dělí do dvou kategorií:

3.   Změna je považována za změnu na úrovni Unie, pokud má za následek změnu jednotného dokumentu nebo jeho ekvivalentu a:

Kritéria uvedená v písmenech a), b) a c) ověřují členské státy.

4.   Jakákoli jiná změna specifikace produktu se zapsaným zeměpisným označením, která není změnou na úrovni Unie podle odstavce 3, se považuje za standardní změnu.

5.   Standardní změna se považuje za změnu dočasnou, pokud se jedná o dočasnou změnu specifikace produktu, která vyplývá z uložení povinných hygienických a fytosanitárních opatření orgány veřejné správy, nebo o dočasnou změnu nutnou v důsledku přírodní katastrofy nebo nepříznivých povětrnostních podmínek nebo významného narušení trhu vyplývajícího z mimořádných okolností, včetně geopolitických událostí, které ovlivňují dodávky surovin pokud tato přírodní katastrofa nebo nepříznivé povětrnostní podmínek nebo významné narušení trhu byly oficiálně uznány příslušnými orgány.

6.   Změny prováděné na úrovni Unie schvaluje Komise. Schvalovací postup je obdobný postupu stanovenému v článcích 9 a 10 a článcích 12 až 21.

7.   Žádosti o změny na úrovni Unie pocházející ze zemí mimo Unii musí obsahovat důkaz, že požadovaná změna je v souladu s právními předpisy o ochraně zeměpisných označení, které platí v dané třetí zemi.

8.   Pokud žádost o změnu na úrovni Unie týkající se specifikace produktu u zapsaného zeměpisného označení zahrnuje také standardní změny nebo dočasné změny, Komise přezkoumá pouze změnu na úrovni Unie. Jakékoli standardní změny nebo dočasné změny se pak nepovažují za předložené. Přezkum takových žádostí se zaměří na změny prováděné na úrovni Unie. Komise nebo dotčený členský stát mohou případně vyzvat žadatele, aby pozměnil další prvky specifikace produktu.

9.   Standardní změny posuzují a schvalují členské státy nebo třetí země, na jejichž území se nachází zeměpisná oblast dotčeného produktu, a oznamují je Komisi. Komise tyto změny zveřejní.

10.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 87 akty v přenesené pravomoci, kterými se toto nařízení doplňuje stanovením předpisů upravujícím na úrovni Unie změny specifikace produktu v případě zeměpisných označení, pro něž nebyl zveřejněn jednotný dokument, přípustnost žádostí o změny na úrovni Unie, vztah mezi změnami na úrovni Unie a standardními změnami a standardní změny, včetně jejich zveřejnění.

11.   Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví podrobná pravidla týkající se postupů, formy a podoby žádosti o změnu na úrovni Unie a postupů, formy a sdělování standardních změn Komisi. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2.

1.   Komise může z vlastního podnětu nebo na základě řádně odůvodněné žádosti některého členského státu, třetí země nebo kterékoli fyzické nebo právnické osoby s oprávněným zájmem, které jsou usazeny nebo mají bydliště ve třetí zemi, prostřednictvím prováděcích aktů zrušit zápis zeměpisného označení v těchto případech:

2.   Komise může rovněž přijmout prováděcí akty, kterými zruší zápis na žádost producentů produktu uváděného na trh pod zapsaným názvem. Existuje-li uznané seskupení producentů, je takové seskupení jediným seskupením producentů, které může tuto žádost podat.

3.   Po dobu jednoho roku od zrušení zápisu zeměpisného označení je zakázáno zapsat název jako jiné právo duševního vlastnictví než zeměpisné označení, zejména ve formě ochranné známky, ledaže takové právo duševního vlastnictví existovalo nebo taková ochranná známka byla zapsána již před zápisem zeměpisného označení.

4.   Na postup zrušení se obdobně použijí články 10, 13, až 17 a 21.

Námitky jsou přípustné pouze tehdy, pokud prokazují, že fyzická nebo právnická osoba mající oprávněný zájem na zapsaný název dlouhodobě komerčně spoléhá.

5.   Komise před přijetím prováděcích aktů podle odstavců 1 a 2 konzultuje orgány členského státu, orgány třetí země nebo, je-li to možné, producenta ze třetí země, který původně požádal o zápis příslušného zeměpisného označení, ledaže o zrušení zápisu přímo požádali tito původní žadatelé. Konzultace trvá alespoň jeden měsíc.

6.   Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví podrobná pravidla týkající se postupů, formy a podoby žádosti o zrušení zápisu.

7.   Prováděcí akty uvedené v odstavci 1, 2 a 6 tohoto článku se přijímají přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2.

1.   Zeměpisná označení zapsaná v unijním rejstříku zeměpisných označení jsou chráněna proti:

2.   Odstavec 1 se uplatní na všechna doménová jména přístupná v Unii.

3.   Vnitrostátní pravidla týkající se názvů používaných pro zemědělské produkty, vína a lihoviny nesmí vést k záměně se zapsanými zeměpisnými označeními.

4.   Ochrana podle odstavce 1 se vztahuje rovněž na:

5.   Subjekty uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 608/2013 (29) mají nárok podat žádost celním orgánům, aby zabránily všem třetím stranám v tom, aby v rámci obchodního styku přivezly do Unie zboží, aniž by v ní bylo dáno do volného oběhu, pokud toto zboží, včetně obalů, pochází ze třetích zemí a porušuje odstavec 1 tohoto článku.

6.   Zeměpisná označení zapsaná podle tohoto nařízení nesmějí v Unii zdruhovět.

7.   Pokud je zeměpisným označením složený název, který obsahuje výraz považovaný za druhový, použití tohoto výrazu zpravidla nepředstavuje jednání uvedené v odst. 1 písm. a) a b).

1.   Aniž je dotčen článek 26 a čl. 37 odst. 7 tohoto nařízení a články 7 a 17 nařízení (EU) č. 1169/2011, zeměpisné označení označující produkt použitý jako složka ve zpracovaném produktu se smí užít v názvu tohoto zpracovaného produktu nebo v jeho označení nebo v reklamních materiálech týkajících se tohoto produktu v případě, že:

2.   Kromě splnění požadavků odstavce 1 tohoto článku musí producenti balené potraviny vymezené v čl. 2 odst. 2 písm. e) nařízení (EU) č. 1169/2011, která obsahuje jako složku produkt označený zeměpisným označením, kteří chtějí toto zeměpisné označení používat v názvu dané balené potraviny včetně reklamních materiálů, předem písemně uvědomit uznané seskupení producentů, pokud takové seskupení pro dané zeměpisné označení existuje. Tito producenti zahrnou do oznámení informace, které prokazují, že splňují požadavky uvedené v odstavci 1 tohoto článku a podle toho jednají. Uznané seskupení producentů písemně potvrdí přijetí tohoto oznámení do čtyř měsíců. Producent balené potraviny může začít používat zeměpisné označení v názvu balené potraviny po obdržení tohoto potvrzení nebo po uplynutí uvedené lhůty, podle toho, která skutečnost nastane dříve. Uznané seskupení producentů může k potvrzení připojit nezávazné informace o používání dotčeného zeměpisného označení.

Členské státy mohou v souladu se Smlouvami stanovit další procesní pravidla týkající se výrobců balených potravin usazených na jejich území.

3.   Aniž je dotčen odstavec 1, uznané seskupení producentů a producent balené potraviny mohou uzavřít smlouvu o zvláštních technických a vizuálních aspektech uvádění zeměpisného označení složky v názvu balené potraviny na označení, jinde než v seznamu složek, nebo v reklamních materiálech.

4.   Tento článek se nepoužije na lihoviny.

5.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 87, kterými toto nařízení doplní o další pravidla pro používání srovnatelných produktů jako složek a o kritéria týkající se toho, kdy zpracované produkty uvedené v odstavci 1 tohoto článku získávají podstatné vlastnosti.

1.   Jako zeměpisná označení nelze zapsat druhové výrazy.

2.   Pro určení toho, zda výraz zdruhověl, se přihlíží ke všem relevantním činitelům, zejména:

1.   Zeměpisné označení, o které bylo požádáno poté, co bylo v Unii požádáno o zcela nebo částečně homonymní zeměpisné označení, nebo poté, co mu byla v Unii poskytnuta ochrana, se nezapíše, pokud v praxi neexistuje dostatečný rozdíl mezi podmínkami místního a dlouhodobě zavedeného užívání a podobou obou zcela nebo částečně homonymních označení, přičemž se zohlední potřeba zajistit spravedlivé zacházení s dotčenými producenty a to, aby spotřebitelé nebyli uváděni v omyl ohledně skutečné identity nebo zeměpisného původu produktů.

2.   Nesmí být zapsáno zcela nebo částečně homonymní zeměpisné označení, které ve spotřebiteli mylně vzbuzuje domněnku, že se jedná o produkty pocházející z jiného území, a to ani v případě, že název daného území, regionu nebo místu původu dotčených produktů odpovídá.

3.   Pro účely tohoto článku se částečně nebo zcela homonymním zeměpisným označením, o které se žádá nebo které je chráněno v Unii, rozumí:

4.   Komise prováděcím aktem vyřadí z unijního rejstříku jakékoli zeměpisné označení zapsané v rozporu s odstavcem 1 nebo 2. Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2.

1.   Přihláška ochranné známky, jejíž užívání by bylo v rozporu s článkem 26, se zamítne, pokud je tato přihláška o zápis ochranné známky podána po dni podání žádosti o zápis zeměpisného označení Komisi.

2.   Ochranné známky Unie zapsané v rozporu s odstavcem 1 prohlásí za neplatné úřad EUIPO a národní ochranné známky zapsané v rozporu s odstavcem 1 prohlásí za neplatné příslušné vnitrostátní orgány.

3.   Jestliže to umožňují příslušné právní předpisy, lze ochrannou známku, jejíž užívání je v rozporu s článkem 26, ale jež byla přihlášena, zapsána nebo zavedena užíváním v dobré víře na území Unie přede dnem předání žádosti o zápis zeměpisného označení Komisi, nadále užívat a obnovovat bez ohledu na zápis zeměpisného označení, pokud neexistují důvody k prohlášení ochranné známky za neplatnou nebo k jejímu zrušení podle směrnice (EU) 2015/2436 nebo nařízení (EU) 2017/1001. V takových případech je povoleno používat zeměpisné označení, pokud již bylo zapsáno, i příslušnou ochrannou známku.

4.   Pro účely odstavců 1 a 3, pokud byla zeměpisná označení zapsána v Unii bez podání žádosti o zápis v unijní fázi, je den podání žádosti o zápis zeměpisného označení Komisi prvním dne ochrany.

5.   Aniž je dotčeno nařízení (EU) č. 1169/2011, mohou být na etiketách spolu se zeměpisným označením použity garanční nebo certifikační ochranné známky uvedené v čl. 28 odst. 4 směrnice (EU) 2015/2436 a kolektivní ochranné známky uvedené v čl. 29 odst. 3 uvedené směrnice, jakož i kolektivní ochranné známky uvedené v kapitole VIII nařízení (EU) 2017/1001.

1.   Seskupením producentů je sdružení producentů stejného produktu nebo produktů bez ohledu na jeho právní formu. Seskupení producentů musí splňovat tato kritéria:

Žádající seskupení producentů splní tato kritéria nejpozději v den zápisu dotčeného zeměpisného označení.

Producent produktu označeného zeměpisným označením má právo stát se členem seskupení producentů. Členské státy mohou členství v seskupení producentů omezit na určité kategorie producentů s přihlédnutím k povaze produktu, na který se dané seskupení producentů vztahuje.

2.   Členské státy mohou rozhodnout, že členy seskupení producentů mohou být hospodářské subjekty a zástupci hospodářských činností zapojení do jednoho ze stupňů dodavatelského řetězce produktů označených zeměpisným označením a zúčastněné strany uvedené v článku 157 nařízení (EU) č. 1308/2013, pokud mají zvláštní zájem na produktech, k nimž se dané seskupení producentů vztahuje. Tito členové seskupení producentů neřídí.

3.   Členské státy mohou pro seskupení producentů stanovit dodatečná pravidla, zejména pokud jde o jejich uspořádání, stanovy, fungování, povahu členství v nich a o finanční příspěvky pro tato seskupení.

4.   Seskupení producentů může vykonávat zejména tyto úkoly:

5.   Členské státy mohou na svém území producentům poskytovat pomoc, pokud jde o vytváření a fungování seskupení producentů.

6.   Pokud pro produkt označený zeměpisným označením žádné seskupení producentů neexistuje, mohou úkoly uvedené v odst. 4 písm. b), e) a f) vykonávat členské státy. Členské státy spolupracují s producenty a pomáhají jim při zřizování seskupení producentů.

7.   Členské státy mohou zřídit veřejný rejstřík seskupení producentů produktů označených zeměpisným označením pocházející z jejich území, včetně orgánů uvedených v čl. 9 odst. 2 a producentů uvedených v čl. 9 odst. 3. Tento rejstřík obsahuje alespoň název, právní formu a adresu každého seskupení producentů a všechna zeměpisná označení, na něž se dané seskupení producentů vztahuje.

1.   Kromě článku 32 mohou členské státy uplatňovat režim uznávání seskupení producentů. Režim uznávání se může vztahovat na všechna seskupení producentů, jejichž členové produkují produkt označený zeměpisným označením, nebo na seskupení producentů, kteří produkují vymezené druhy produktů označených zeměpisnými označeními. Seskupení producentů může být uznáno pouze na základě žádosti. V rámci režimu uznávání se orgány uvedené v čl. 9 odst. 2 a producenti uvedení v čl. 9 odst. 3 považují za uznaná seskupení producentů.

2.   Členské státy, které uplatňují režim uvedený v odstavci 1, stanoví tato kritéria pro uznávání seskupení producentů:

Členské státy mohou stanovit další kritéria, jako například:

Pokud seskupení producentů kritéria pro uznání přestane splňovat, jeho uznání se pozastaví nebo odejme.

3.   Pokud je seskupení producentů uznáno na základě režimu uvedeného v odstavci 1 tohoto článku, je uznané seskupení producentů jediným seskupením producentů, které je oprávněno:

4.   Členské státy mohou rovněž stanovit, že uznané seskupení producentů je jediným seskupením producentů oprávněným vykonávat úkoly:

5.   Seskupení producentů usazené v členském státě, který neuplatňuje režim uvedený v odstavci 1 tohoto článku, může vykonávat úkoly uvedené v čl. 32 odst. 4 písm. b), c), e) a f) v členském státě, který takový režim uplatňuje.

6.   Pokud zeměpisné označení označuje přeshraniční zeměpisnou oblast, orgány dotčených členských států, nebo případně v souvislosti se Severním Irskem Spojené království, spolupracují na určení jediného uznaného seskupení producentů. Pokud dotčené členské státy, nebo případně v souvislosti se Severním Irskem Spojené království, nedosáhnou dohody nebo pokud jeden z dotčených členských států neuplatňuje režim uvedený v odstavci 1, pro dané zeměpisné označení se žádné seskupení producentů neuzná.

7.   Členské státy mohou rozhodnout, že seskupení producentů uznaná podle vnitrostátního práva před 13. květnem 2024 se uznávají v souladu s odstavcem 1.

Pokud takové uznané seskupení producentů nesplňuje kritéria stanovená v odstavci 2, přizpůsobí se příslušným pravidlům do 14. května 2026. Není-li do uvedeného data dosaženo splnění kritérií, dotčený členský stát tuto lhůtu jednou prodlouží nejvýše o jeden rok, nebo uznání odejme.

8.   Pokud členský stát uplatňuje režim uznaných seskupení producentů podle odstavce 1, oznámí Komisi prostřednictvím digitálního systému název a adresu uznaného seskupení producentů pro každé zapsané zeměpisné označení a v případě změny tyto informace aktualizuje. Komise tyto informace zveřejní a odpovídajícím způsobem aktualizuje unijní rejstřík zeměpisných označení.

1.   Z podnětu zainteresovaných seskupení producentů může být zřízeno sdružení seskupení producentů.

2.   Sdružení seskupení producentů může vykonávat zejména tyto úkoly:

1.   Rejstříky národních doménových jmen nejvyšší úrovně zřízené v Unii zajistí, aby zapsaná zeměpisná označení byla v rámci postupů alternativního řešení sporů týkajících se doménových jmen uznávána jako právo, kterého se lze v rámci těchto postupů dovolávat.

2.   Komisi je v souladu s článkem 87 tohoto nařízení svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, kterými toto nařízení doplňuje o ustanovení pověřující úřad EUIPO zřízením a správou informačního a výstražného systému pro doménová jména, který by žadateli po podání žádosti o zeměpisné označení poskytl informace o dostupnosti zeměpisného označení jako doménového jména a volitelně informace o registraci doménového jména shodného s jeho zeměpisným označením. Rejstříky národních doménových jmen nejvyšší úrovně zřízené v Unii mohou úřadu EUIPO dobrovolně poskytnout příslušné informace a údaje.

3.   Do 14. listopadu 2025 provede Komise hodnocení nezbytnosti a proveditelnosti zavedení informačního a výstražného systému uvedeného v odstavci 2, přičemž zohlední fungování dobrovolného poskytování informací a údajů podle uvedeného odstavce, a předloží zprávu o svých hlavních zjištěních Evropskému parlamentu a Radě. K této zprávě případně připojí legislativní návrh.

1.   Označení, zkratky a symboly odkazující na zeměpisná označení se nesmějí používat jinak než v souvislosti s produkty produkovanými v souladu s příslušnou specifikací produktu. Mohou být rovněž použity pro informační a vzdělávací účely, ovšem za předpokladu, že takové použití nemůže spotřebitele uvést v omyl.

2.   Stanovují se tyto symboly Unie určené k označování a propagaci zeměpisných označení:

3.   V případě zemědělských produktů a lihovin pocházejících z Unie, které jsou uváděny na trh pod zeměpisným označením, se na etiketě a v reklamních materiálech uvede s nimi související symbol Unie. Pokud jde o označení, zeměpisné označení se nachází ve stejném zorném poli jako symbol Unie.

Na zeměpisné označení se použijí požadavky na označování stanovené v čl. 13 odst. 1 nařízení (EU) č. 1169/2011, pokud jde o způsob uvádění povinných údajů.

4.   Odchylně od odst. 3 prvního pododstavce lze v případě lihovin symboly Unie vynechat.

5.   Jsou-li zemědělské produkty označeny zeměpisným označením, název producenta či hospodářského subjektu na označení se nachází ve stejném zorném poli jako zeměpisné označení. Za tímto účelem se názvem hospodářského subjektu rozumí název hospodářského subjektu odpovědného za fázi produkce, během níž je produkt, na který se vztahuje zeměpisné označení, získán, nebo hospodářského subjektu odpovědného za podstatné zpracování daného produktu.

V případě lihovin označených zeměpisným označením je název producenta umístěno na označení ve stejném zorném poli jako zeměpisné označení.

V případě obalů nebo nádob, jejichž největší plocha odpovídá popisu v čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) č. 1169/2011, je uvedení jména producenta nebo názvu hospodářského subjektu dobrovolné.

Zemědělské produkty a lihoviny, které jsou uváděny na trh pod zeměpisným označením a byly označeny před 14. květnem 2026, mohou být nadále uváděny na trh, aniž by byla splněna povinnost uvést jméno producenta nebo název hospodářského subjektu ve stejném zorném poli jako zeměpisné označení, dokud nedojde k vyčerpání stávajících zásob.

6.   Pokud jsou zemědělské produkty nebo lihoviny označeny zeměpisným označením, může být na označení a v reklamních materiálech zemědělských produktů uvedeno „chráněné označení původu“ nebo „chráněné zeměpisné označení“ a na označení a v reklamních materiálech lihovin může být uvedeno „zeměpisné označení“.

Na označení a v reklamních materiálech zemědělských produktů označených zeměpisným označením může být uvedena zkratka „CHOP“ pro „chráněné označení původu“ nebo zkratka „CHZO“ pro „chráněné zeměpisné označení“.

7.   Označení a zkratky se mohou používat na označení a v reklamních materiálech zpracovaných produktů, pokud se zeměpisné označení vztahuje na jejich složku. V takovém případě se označení nebo zkratka umístí vedle názvu složky, která je jasně označena jako složka. Symbol Unie nesmí být umístěn ve spojení s názvem potraviny ve smyslu článku 17 nařízení (EU) č. 1169/2011.

8.   Symboly Unie pro chráněné označení původu nebo chráněné zeměpisné označení a označení „chráněné označení původu“, „chráněné zeměpisné označení“ a „zeměpisné označení“ a zkratky „CHOP“, případně „CHZO“ se mohou na označení použít až po zveřejnění aktu o zápisu daného zeměpisného označení.

9.   Na označení se mohou uvést také tyto údaje:

10.   Symboly Unie spojené se zeměpisnými označeními zapsanými v unijním rejstříku zeměpisných označení, které označují produkty pocházející ze třetích zemí, lze uvést na označení produktů a v reklamních materiálech; v takovém případě se symboly použijí v souladu s odstavcem 3.

11.   Komise prostřednictvím prováděcích aktů vymezí technické vlastnosti symbolů Unie pro zeměpisná označení, jakož i technická pravidla týkající se jejich používání a používání označení a zkratek na produktech uváděných na trh pod zapsaným zeměpisným označením, včetně jazykových znění. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2.

1.   Tato kapitola se použije na víno, lihoviny a zemědělské produkty.

Ustanovení odst. 2 prvního pododstavce písm. a), odstavce 3, a co se týče ověření souladu se specifikací produktu, odstavce 4 tohoto článku a článků 39, 40, 41 a 44 se použijí pouze na lihoviny a zemědělské produkty.

2.   Pro účely této kapitoly se kontrolami rozumí:

Pro účely této kapitoly prosazování zahrnuje veškerá opatření k zajištění souladu s hlavou II kapitolou 3 tohoto nařízení.

3.   Příslušné orgány, pověřené subjekty a fyzické osoby, na něž byly přeneseny některé úkoly úřední kontroly, dodržují požadavky stanovené v nařízení (EU) 2017/625.

4.   Bez ohledu na čl. 116 odst. 1 nařízení (EU) 2017/625 Komise provádí v souvislosti se zeměpisnými označeními kontroly, včetně auditů, uvedené v hlavě VI kapitole I nařízení (EU) 2017/625 na základě analýzy rizik, v závislosti na relativním objemu zeměpisných označení v daném členském státě, počtu kontrol nebo nesrovnalostí spojených s ověřením souladu nebo používáním zeměpisných označení uvedených ve výroční zprávě daného členského státu vypracované v souladu s článkem 113 nařízení (EU) 2017/625. Na kontroly zeměpisných označení, včetně auditů, se nepoužije čl. 116 odst. 2 a články 118 a 120 až 124 nařízení (EU) 2017/625.

1.   Pro účely této kapitoly každý hospodářský subjekt, který si přeje účastnit se činností, na něž se vztahuje specifikace produktu označeného zeměpisným označením, uvědomí příslušné orgány, pověřené subjekty nebo fyzické osoby uvedené v odst. 3 písm. a) a b). Členské státy vypracují a aktualizují seznam hospodářských subjektů, které provádějí činnosti, na něž se vztahuje jedna či více povinností stanovených ve specifikaci produktu označeného zeměpisným označením zapsaným v unijním rejstříku zeměpisných označení, které pocházejí z jejich území.

2.   Producenti jsou odpovědní za vlastní kontroly, které zajišťují soulad se specifikací produktů označených zeměpisným označením před uvedením produktu na trh.

3.   Kromě vlastních kontrol uvedených v odstavci 2 se před uvedením produktu označeného zeměpisným označením a pocházejícího z Unie na trh provádí ověření souladu se specifikací produktu, a to:

4.   Pokud jde o zeměpisná označení, která označují produkty pocházející ze třetí země, provádí ověření souladu se specifikací produktu před uvedením dotčeného produktu na trh:

5.   Pokud činnost, na niž se vztahuje specifikace produktu, provádí jeden nebo více hospodářských subjektů v jiné zemi, než je země původu zeměpisného označení, ve specifikaci produktu se uvedou ustanovení upravující ověřování souladu těchto hospodářských subjektů. Pokud se příslušná činnost uskutečňuje v Unii, hospodářské subjekty to oznámí příslušným orgánům členského státu, v němž se činnost uskutečňuje, a podléhají ověření.

6.   Pokud členský stát uplatňuje ustanovení čl. 9 odst. 2, ověření souladu se specifikací produktu zajistí orgán odlišný od orgánu, který je považován za seskupení producentů podle uvedeného ustanovení.

7.   Náklady na ověření souladu se specifikací produktu mohou nést hospodářské subjekty, u nichž se tyto kontroly provádějí. Členské státy mohou vybírat poplatky k částečnému nebo úplnému pokrytí nákladů na úřední kontroly a jiné úřední činnosti.

8.   Komise přijme prováděcí akty týkající se:

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2.

1.   Členské státy pro každý produkt označený zeměpisným označením zveřejní názvy či jména a adresy příslušných orgánů, pověřených subjektů a fyzických osob uvedených v čl. 39 odst. 3 a pravidelně tyto údaje aktualizují.

2.   Komise zveřejní názvy a adresy příslušných orgánů a subjektů pro certifikaci produktů uvedených v čl. 39 odst. 4 a pravidelně tyto údaje aktualizuje.

3.   Komise může zřídit digitální portál, na němž budou zveřejněny názvy či jména a adresy příslušných orgánů, pověřených subjektů, subjektů pro certifikaci produktů a fyzických osob uvedených v odstavcích 1 a 2.

1.   Pověřené subjekty uvedené v čl. 39 odst. 3 písm. b) a subjekty pro certifikaci produktů uvedené v čl. 39 odst. 4 písm. b) dodržují a jsou akreditovány v souladu s jednou z následujících norem, podle toho, která je relevantní pro svěřené úkoly:

2.   Akreditaci uvedenou v odstavci 1 provádí vnitrostátní akreditační orgán uznaný v souladu s nařízením (ES) č. 765/2008, který je signatářem mnohostranné dohody v rámci Evropské spolupráce v akreditaci, která se vztahuje na normy uvedené v odstavci 1, nebo akreditační orgán mimo Unii, který je signatářem mnohostranné dohody o uznávání Mezinárodního akreditačního fóra nebo dohody o vzájemném uznávání mezinárodní spolupráce při akreditaci laboratoří, která se vztahuje na normy uvedené v odstavci 1.

1.   Členské státy určí jeden nebo více příslušných orgánů odpovědných za ověřování a prosazování, ve vztahu k používání zeměpisných označení poté, co byl produkt označený zeměpisným označením uveden na trh, což zahrnuje činnosti, jako jsou skladování, tranzit, distribuce nebo nabízení k prodeji, včetně elektronického obchodu. Tyto orgány mohou být totožné s příslušnými orgány uvedenými v čl. 39 odst. 3 písm. a) tohoto nařízení a čl. 116a odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013.

2.   Orgány uvedené v odstavci 1 pravidelně a dostatečně často, na základě analýzy rizik a obdržených oznámení, a to i od skupin producentů, přijímají opatření, aby u dotčeného zeměpisného označení, včetně prezentací online a označení, zajistily soulad se specifikací produktu nebo jednotným dokumentem, případně jeho ekvivalentem.

3.   Členské státy přijmou náležitá opatření na správní a soudní úrovni s cílem zabránit používání názvů produktů nebo služeb, a to i prostřednictvím online rozhraní, jež jsou na jejich území vyráběny, poskytovány nebo uváděny na trh nebo jsou určeny pro vývoz do třetích zemí, a které je v rozporu s články 26 a 27.

4.   Členské státy přijmou náležitá opatření na správní a soudní úrovni s cílem znemožnit ze svého území přístup k doménovým jménům, která jsou v rozporu s čl. 26 odst. 2.

5.   Orgán či orgány určené v souladu s odstavcem 1 usnadňují výměnu informací mezi příslušnými útvary, agenturami a orgány, jako jsou policie, agentury pro boj proti padělání, celní úřady, úřady pro duševní vlastnictví, orgány pro potravinové právo a obchodní inspektoři, s cílem zajistit účinné prosazování.

1.   Veškeré informace související s reklamou, propagací a prodejem produktů, k nimž mají přístup osoby usazené v Unii a které jsou v rozporu s ochranou zeměpisných označení stanovenou v článcích 26 a 27 tohoto nařízení, se považují za nezákonný obsah ve smyslu čl. 3 písm. h) nařízení (EU) 2022/2065.

2.   Příslušné vnitrostátní soudní nebo správní orgány členských států mohou v souladu s článkem 9 nařízení (EU) 2022/2065 vydat příkaz k přijetí opatření proti nezákonnému obsahu uvedenému v odstavci 1 tohoto článku.

3.   V souladu s článkem 16 nařízení (EU) 2022/2065 může kterákoli fyzická nebo právnická osoba oznámit poskytovatelům hostingových služeb výskyt určitého obsahu, který je v rozporu s články 26 a 27 tohoto nařízení.

1.   Členské státy si vzájemně pomáhají při provádění kontrol a prosazování stanovených v této kapitole v souladu s hlavou IV nařízení (EU) 2017/625.

2.   Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit podrobná pravidla týkající se povahy a druhu informací vyměňovaných mezi členskými státy a způsoby výměny těchto informací pro účely kontrol a prosazování podle této kapitoly. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2.

1.   Hospodářský subjekt, u jehož produktu se po ověření souladu podle článku 39 tohoto nařízení a článku 116a nařízení (EU) č. 1308/2013 zjistí, že je v souladu se specifikací produktu pro zeměpisné označení chráněné v souladu s tímto nařízením, má na žádost a v závislosti na systému, který dotčený členský stát používá, nárok na:

2.   Potvrzení o souladu uvedené v odst. 1 písm. a) a zařazení na seznam uvedené v odst. 1 písm. b) se předloží na vyžádání donucovacím orgánům, celním orgánům nebo jiným orgánům v Unii, které se zabývají ověřováním používání zeměpisných označení na zboží deklarovaném k propuštění do volného oběhu nebo uváděném na vnitřní trh. Hospodářský subjekt může potvrzení nebo zařazení na seznam zpřístupnit veřejnosti nebo kterékoli osobě, která si může doklad o souladu v rámci běžné činnosti vyžádat. Potvrzení a zařazení na seznam se na základě hodnocení rizik pravidelně aktualizují.

3.   Hospodářský subjekt, jemuž již nadále není uděleno potvrzení o souladu nebo který byl vyňat ze seznamu, není oprávněn potvrzení o souladu nebo zařazení na seznam nadále uvádět či používat.

4.   Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví podrobná pravidla týkající se formy a obsahu potvrzení o souladu a o zařazení na seznam, způsobu, kterým je mají hospodářské subjekty nebo obchodníci předkládat ke kontrole nebo zpřístupňovat v rámci běžné činnosti, jakož i okolností, za nichž je v případě produktů s původem ve třetích zemích vyžadováno rovnocenné potvrzení, a v jaké formě. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2.

1.    „Označení původu“ zemědělského produktu je název, který identifikuje produkt:

2.    „Zeměpisné označení“ zemědělského produktu je název, který identifikuje produkt:

3.   Bez ohledu na odstavec 1 se jako označení původu zapíší rovněž některé názvy, i když suroviny pro dotčené produkty pocházejí ze zeměpisné oblasti širší nebo jiné, než je vymezená zeměpisná oblast, pokud jsou splněny tyto podmínky:

Pro účely tohoto odstavce lze za suroviny považovat pouze živá zvířata, maso a mléko.

1.   Pokud jde o produkty živočišného původu, jejichž název je zapsán jako označení původu, krmivo se získává výhradně z vymezené zeměpisné oblasti.

2.   Pokud získávání krmiva výhradně z vymezené zeměpisné oblasti není proveditelné, je může být přidáváno krmivo získané z území mimo uvedenou oblast, pokud tím nedojde k ovlivnění jakosti nebo vlastností produktu daných zejména zeměpisným prostředím. Množství krmiva získaného z území mimo vymezenou zeměpisnou oblast nesmí překročit 50 % sušiny ročně.

3.   Lze povolit dočasnou odchylku od odstavce 2 tohoto článku uvedenou v čl. 24 odst. 5 na dobu, než bude obnovena možnost získávání krmiva v rámci vymezené zeměpisné oblasti, a to za podmínky, že nebude zcela přerušena souvislost uvedená v čl. 49 odst. 1 písm. f) bodu i).

4.   Veškerá omezení týkající se původu surovin uvedená ve specifikaci produktu, jehož název je zapsán jako zeměpisné označení, se odůvodní s ohledem na souvislost uvedenou v čl. 49 odst. 1 písm. f) bodu ii).

5.   Komisi je v souladu s článkem 87 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, kterými se toto nařízení doplňuje o pravidla týkající se odchylek a podmínek, pokud jde o porážku živých zvířat a získávání surovin. Tyto odchylky a podmínky vycházejí z objektivních kritérií a zohledňují dobré životní podmínky zvířat, jakost nebo užití surovin a uznané know-how nebo přírodní činitele, včetně omezení ovlivňujících zemědělskou produkci v určitých oblastech.

1.   Název se nezapíše jako zeměpisné označení, pokud se shoduje s některým názvem odrůdy rostlin nebo plemene zvířat a mohl by uvést spotřebitele v omyl ohledně skutečné identity nebo původu produktu nesoucího zeměpisné označení nebo způsobit záměnu mezi produkty se zeměpisným označením a dotčenou odrůdou rostlin nebo plemenem zvířat.

2.   Podmínky uvedené v odstavci 1 se posuzují ve vztahu ke skutečnému používání shodujících se názvů, včetně používání názvu odrůdy rostlin nebo plemene zvířat mimo jejich oblast původu a používání názvu odrůdy rostlin.

3.   Toto nařízení nebrání uvádět na trh produkt, který neodpovídá specifikaci produktu zapsaného zeměpisného označení, jehož označení obsahuje název nebo část názvu tohoto zeměpisného označení, který obsahuje nebo se skládá z názvu odrůdy rostlin nebo plemene zvířat, pokud jsou splněny tyto podmínky:

4.   Komisi je v souladu s článkem 87 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, kterými se toto nařízení doplňuje o pravidla pro používání názvů odrůd rostlin a plemen zvířat.

1.   Specifikace produktu obsahuje alespoň tyto údaje:

2.   Specifikace produktu může rovněž obsahovat:

3.   Komisi je v souladu s článkem 87 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, kterými se toto nařízení doplňuje o pravidla omezující informace obsažené ve specifikaci podle odstavce 1 tohoto článku, pokud je takové omezení nezbytné k zabránění nadměrně objemným žádostem o zápis.

4.   Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit pravidla týkající se formy specifikace produktu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2.

1.   Jednotný dokument obsahuje:

2.   Komise může prostřednictvím prováděcích aktů vymezit formát a online podobu jednotného dokumentu podle odstavce 1 tohoto článku a stanovit vyloučení nebo anonymizaci osobních údajů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2.

1.   Režim pro zaručené tradiční speciality (ZTS) se zřizuje s cílem zachovat tradiční metody produkce a tradiční receptury prostřednictvím pomoci poskytované:

2.   Zápisem a ochranou zaručených tradičních specialit není dotčena povinnost producentů dodržovat ostatní předpisy Unie, zejména pravidla týkající se uvádění produktů na trh, jednotné společné organizace trhů a označování potravin.

3.   Směrnice (EU) 2015/1535 se nevztahuje na režim zaručených tradičních specialit stanovený v tomto nařízení.

1.   Název je způsobilý k zápisu jako zaručená tradiční specialita, pokud popisuje produkt, který:

2.   Název se zapíše jako zaručená tradiční specialita, pokud jsou splněny tyto podmínky:

3.   Pokud z námitkového řízení podle článku 61 vyplyne, že název je používán rovněž v jiném členském státě nebo ve třetí zemi, může rozhodnutí o zápisu přijaté v souladu s čl. 64 odst. 3 písm. b) v zájmu rozlišení srovnatelných produktů nebo produktů s totožným či podobným názvem stanovit, že název zaručené tradiční speciality má být doprovázen slovy „vyrobeno v souladu s tradicemi“, po nichž bezprostředně následuje název příslušné země nebo regionu.

4.   Název se nezapíše, pokud se vztahuje pouze k údajům obecné povahy používaným pro skupinu produktů nebo k údajům stanoveným zvláštními právními předpisy Unie.

5.   Komisi je v souladu s článkem 87 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, kterými se toto nařízení doplňuje o další pravidla vyjasňující kritéria způsobilosti stanovená v tomto článku.

1.   Specifikace produktu obsahuje alespoň tyto údaje:

Specifikace produktu může rovněž obsahovat požadavky na označování.

2.   Komisi je v souladu s článkem 87 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, kterými se toto nařízení doplňuje o pravidla omezující informace obsažené ve specifikaci produktu, pokud je takové omezení nezbytné k zabránění nadměrně objemným žádostem o zápis.

3.   Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit pravidla týkající se formy specifikace produktu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2.

1.   Seskupení producentů je sdružení složené z producentů stejného produktu či produktů bez ohledu na jeho právní formu. Je zřízeno z podnětu producentů v závislosti na povaze dotčeného produktu či produktů. Seskupení producentů funguje transparentním a nediskriminačním způsobem. Je demokraticky organizované a řídí a kontrolují jej jeho členové.

2.   Členské státy mohou rozhodnout, že členy seskupení producentů mohou být hospodářské subjekty, zástupci hospodářských činností souvisejících s jedním ze stupňů dodavatelského řetězce produktů označených jako zaručená tradiční specialita a zúčastněné strany uvedené v článku 157 nařízení (EU) č. 1308/2013, pokud mají zvláštní zájem na produktech, na něž se seskupení producentů vztahuje. Tito členové neřídí seskupení producentů.

3.   Seskupení producentů může vykonávat zejména tyto činnosti:

1.   Žádost o zápis zaručené tradiční speciality může podat pouze žádající seskupení producentů. Žádajícím seskupením producentů je seskupení, bez ohledu na svou právní formu, složené z producentů téhož produktu, jehož název je navržen k zápisu, nebo jediný producent, jestliže dotčená osoba je jediným producentem, který je ochoten žádost podat. Společnou žádost o zápis může podat několik seskupení producentů z různých členských států nebo třetích zemí. S přípravou žádosti a souvisejícím postupem mohou pomoci veřejnoprávní subjekty a další zainteresované strany.

2.   Žádost o zápis názvu jako zaručené tradiční speciality obsahuje:

3.   Pokud žádost připravuje seskupení producentů usazené v členském státě, podává se orgánům tohoto členského státu. Členský stát žádost vhodným způsobem přezkoumá, aby ověřil, zda splňuje podmínky podle kritérií způsobilosti uvedených v článku 53. V rámci tohoto přezkumu vede členský stát vnitrostátní námitkové řízení. Pokud se členský stát domnívá, že požadavky této kapitoly jsou splněny, může žádosti vyhovět a podat žádost o zápis v unijní fázi podle článku 58.

4.   Členský stát zajistí, aby každá fyzická nebo právnická osoba s oprávněným zájmem měly možnost jeho rozhodnutí napadnout. Členský stát rovněž zajistí, aby byly kladné rozhodnutí a odpovídající specifikace produktu zveřejněny, a přístup ke specifikaci produktu poskytne elektronickou cestou.

1.   Žádost o zápis zaručené tradiční speciality v unijní fázi obsahuje specifikaci produktu podle článku 54 a:

2.   Dokumenty uvedené v odstavci 1 jsou vyhotoveny v některém z úředních jazyků Unie.

3.   Společná žádost zahrnuje specifikaci produktu podle článku 54 a podle potřeby prohlášení všech dotčených členských států nebo třetích zemí podle odst. 1 písm. b) tohoto článku. Související vnitrostátní řízení, včetně námitkových řízení, proběhnou ve všech dotčených členských státech.

4.   Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví podrobná pravidla týkající se postupů, formy a podoby žádostí o zápis, včetně žádostí o zápis zaručené tradiční speciality týkající se více než jednoho vnitrostátního území. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2.

1.   Žádost o zápis zaručené tradiční speciality v unijní fázi se Komisi předává elektronicky prostřednictvím digitálního systému. Na žádost alespoň jednoho členského státu Komise tento digitální systém upraví tak, aby byl vhodný pro použití ve vnitrostátní části postupu zápisu zaručené tradiční speciality kterýmkoli členským státem, který o to má zájem.

2.   Pokud žádost o zápis připravuje žadatel usazený ve třetí zemi, žádost je předaná Komisi, a to buď přímo žadatelem, tj. seskupením producentů nebo jediným producentem, nebo prostřednictvím orgánů dotčené třetí země.

3.   Společnou žádost o zápis podle čl. 56 odst. 1 podává:

4.   Komise zveřejní názvy, o jejichž zápis bylo požádáno v unijní fázi, prostřednictvím digitálního systému uvedeného v odstavci 1.

1.   Komise přezkoumá každou žádost, kterou v souladu s čl. 58 odst. 1, 2 a 3 obdrží, aby zkontrolovala, zda obsahuje požadované informace a neobsahuje zjevné chyby, přičemž přihlédne k výsledku přezkumu a námitkového řízení, které provedl dotčený členský stát. Tento přezkum zohlední výsledek vnitrostátní fáze postupu provedeného dotčeným členským státem.

2.   Doba přezkumu nepřesáhne šest měsíců ode dne přijetí žádosti. Komise může od žadatele požadovat jakékoli nezbytné doplňující informace nebo úpravy. Pokud Komise zašle žadateli takový požadavek, nepřekročí doba přezkumu pět měsíců ode dne, kdy Komise obdržela odpověď žadatele.

3.   Neukončí-li Komise přezkum uvedený v odstavci 2 ve stanovených lhůtách, informuje žadatele písemně o důvodech prodlení a uvede odhadovanou dobu potřebnou pro ukončení přezkumu, která nepřesáhne jeden měsíc.

4.   Pokud se Komise na základě přezkumu provedeného v souladu s odstavcem 1 tohoto článku domnívá, že podmínky stanovené v článcích 53, 54, 56 a 57 jsou splněny, zveřejní specifikaci produktu v Úředním věstníku Evropské unie.

1.   Členské státy informují Komisi o všech vnitrostátních správních nebo soudních řízeních, jimiž může být zápis zaručené tradiční speciality dotčen.

2.   Komise je osvobozena od povinnosti dodržet lhůty pro provedení přezkumu uvedeného v čl. 59 odst. 2 a informovat členský stát o důvodech prodlení, pokud obdrží sdělení od členského státu ohledně žádosti o zápis v souladu s článkem 56, v němž členský stát:

3.   Toto osvobození platí až do okamžiku, kdy je Komise členským státem informována o tom, že původní žádost byla obnovena nebo že členský stát svoji žádost o pozastavení vzal zpět.

4.   Pokud bylo kladné rozhodnutí členského státu uvedené v čl. 56 odst. 3 zcela nebo zčásti zrušeno konečným rozhodnutím vnitrostátního soudu, zváží členský stát podle potřeby vhodná opatření, jako je zpětvzetí nebo změna žádosti o zápis v unijní fázi.

1.   Ve lhůtě tří měsíců ode dne zveřejnění specifikace produktu v Úředním věstníku Evropské unie v souladu s čl. 59 odst. 4 mohou orgány členského státu nebo třetí země nebo fyzická nebo právnická osoba s oprávněným zájmem, které jsou usazeny nebo mají bydliště ve třetí zemi, podat Komisi námitku.

2.   Každá fyzická nebo právnická osoba s oprávněným zájmem, které jsou usazeny nebo má bydliště v jiném členském státě, než ze kterého byla žádost o zápis v unijní fázi podána, mohou podat námitku členskému státu, ve kterém je usazena nebo ve kterém má bydliště, ve lhůtě, která členskému státu umožní námitku přezkoumat a rozhodnout, zda ji v souladu s prvním odstavcem podá Komisi. Členské státy mohou ve svých vnitrostátních právních předpisech uvedenou lhůtu upřesnit.

3.   V námitce se uvede prohlášení, že se jedná o námitku proti zápisu zaručené tradiční speciality. Námitka, která uvedené prohlášení neobsahuje, je neplatná.

4.   Komise posoudí přípustnost námitek. Pokud se Komise domnívá, že je námitka přípustná, do pěti měsíců ode dne zveřejnění specifikace produktu v Úředním věstníku Evropské unie podle čl. 59 odst. 4 vyzve namítajícího a žadatele, aby po přiměřenou dobu v délce nejvýše tří měsíců vedli náležité konzultace. Komise předá žadateli námitku a všechny dokumenty, které namítající předložil. Kdykoli během tohoto období může Komise na žádost žadatele jednou prodloužit lhůtu pro konzultace o nejvýše tři měsíce.

5.   Namítající a žadatel a zahájí konzultace bez zbytečného odkladu. Vzájemně si poskytnou relevantní informace s cílem posoudit, zda žádost o zápis splňuje podmínky této kapitoly.

6.   Do jednoho měsíce od ukončení konzultací uvedených v odstavci 4 oznámí žadatel Komisi výsledek konzultací, včetně všech vyměněných informací, zda bylo dosaženo dohody s jedním nebo všemi namítajícími, a případné následné změny žádosti. Namítající může Komisi po ukončení konzultací rovněž oznámit své stanovisko.

7.   Pokud byla po ukončení konzultací specifikace produktu zveřejněná v souladu s čl. 59 odst. 4 změněna, Komise zopakuje přezkum žádosti o zápis v pozměněné podobě. Pokud byla žádost podstatným způsobem změněna a Komise se domnívá, že změněná žádost splňuje podmínky pro zápis, znovu zveřejní specifikaci produktu v souladu s uvedeným odstavcem.

8.   Dokumenty uvedené v tomto článku musí být vyhotoveny v některém z úředních jazyků Unie.

9.   Komise dokončí posouzení žádosti o zápis v unijní fázi, přičemž zohlední případné žádosti o přechodná období, výsledek námitkového řízení a další záležitosti, které vyvstanou po jejím přezkumu a které mohou znamenat změnu specifikace produktu.

10.   Komisi je v souladu s článkem 87 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, kterými toto nařízení doplní tak, že stanoví podrobné postupy a lhůty pro námitkové řízení.

11.   Komise prostřednictvím prováděcích aktů vymezí formát a způsob podávání námitek a stanoví vyloučení nebo anonymizaci osobních údajů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2.

1.   Námitka podaná v souladu s článkem 61 je přípustná pouze tehdy, pokud namítající prokáže, že:

2.   Přípustnost námitky se posuzuje ve vztahu k území Unie.

1.   U produktů nesoucích označení, jež sestává z názvu, který je v rozporu s článkem 68, nebo tento název obsahuje, může Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanovit přechodné období v délce až pěti let s cílem umožnit, aby tyto produkty mohly i nadále používat takové označení, s nímž byly uvedeny na trh, pokud přípustná námitka v souladu s čl. 56 odst. 3 nebo článkem 61 proti žádosti o zápis zaručené tradiční speciality, jejíž ochrana je rozporována, dokládá, že takové označení bylo na vnitřním trhu používáno v souladu s právem po dobu nejméně pěti let přede dnem zveřejnění specifikace produktu podle čl. 59 odst. 4.

2.   Prováděcí akty uvedené v odstavci 1 tohoto článku se přijímají přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2 s výjimkou případů, kdy byla podána přípustná námitka v souladu s čl. 56 odst. 3; v těchto případech se přijímají bez použití uvedeného přezkumného postupu.

1.   Pokud se Komise na základě informací jí dostupných a vyplývajících z přezkumu provedeného v souladu s článkem 59 domnívá, že některá z podmínek uvedených v daném článku není splněna, žádost o zápis zamítne prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2.

2.   Pokud nebyla podána žádná přípustná námitka, Komise prostřednictvím prováděcích aktů a bez použití postupu podle čl. 88 odst. 2 zapíše zaručenou tradiční specialitu do rejstříku.

3.   Obdrží-li Komise přípustnou námitku, po uskutečnění řízení podle článku 61 a s přihlédnutím k jeho výsledkům:

4.   Prováděcí akty o zápisu zaručené tradiční speciality stanoví veškeré podmínky vztahující se na zápis a stanoví opětovné zveřejnění pro informování o specifikaci produktu, která byla zveřejněna v souladu s čl. 59 odst. 4 a změněna na základě námitkového řízení v případě jiných změn, než jsou změny uvedené v čl. 61 odst. 7.

5.   Prováděcí nařízení Komise o zápisu a prováděcí rozhodnutí Komise o zamítnutí žádosti se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie v řadě L.

1.   Komise prostřednictvím prováděcích aktů a bez použití postupu podle čl. 88 odst. 2 zřídí a vede veřejně přístupný unijní rejstřík zaručených tradičních specialit. Informace vložené do uvedeného rejstříku po 13. květnu 2024 jsou ve strojově čitelném formátu definovaném v čl. 2 bodě 13 směrnice (EU) 2019/1024.

2.   Komise uchovává dokumentaci související se zápisem zaručené tradiční speciality v digitální nebo papírové podobě. V případě zrušení zápisu Komise uchovává dokumentaci po dobu deseti let po tomto zrušení.

3.   Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví obsah a podobu unijního rejstříku zaručených tradičních specialit. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2.

1.   O schválení změny specifikace produktu může požádat seskupení producentů produktu, jehož název je zapsaná zaručená tradiční specialita. V žádosti se uvedou požadované změny a jejich odůvodnění.

2.   Postup změny specifikace produktu se obdobně řídí postupem stanoveným v článcích 56 až 64.

3.   Komisi je v souladu s článkem 87 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, kterými se toto nařízení doplňuje o pravidla týkající se postupu pro změnu specifikace produktu.

4.   Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví podrobná pravidla týkající se postupů, formy a podoby žádosti o změnu specifikace produktu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2.

1.   Komise může z vlastního podnětu nebo na základě řádně odůvodněné žádosti některého členského státu, třetí země nebo kterékoli fyzické nebo právnické osoby s oprávněným zájmem, které jsou usazeny nebo mají bydliště ve třetí zemi, prostřednictvím prováděcích aktů zrušit zápis zaručené tradiční speciality v těchto případech:

2.   Komise může rovněž prostřednictvím prováděcích aktů zrušit zápis na žádost producentů produktu uváděného na trh pod zapsaným názvem.

3.   Na postup zrušení zápisu se použijí obdobně články 56 až 62 a článek 64.

Námitky jsou přípustné pouze tehdy, pokud prokazují, že fyzická nebo právnická osoba mající oprávněný zájem na zapsaný název dlouhodobě komerčně spoléhá.

4.   V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 Komise před přijetím prováděcího aktu konzultuje orgány dotčeného členského státu, orgány dotčené třetí země nebo, je-li to možné, producenta ze třetí země, který původně požádal o zápis zaručené tradiční speciality, ledaže o zrušení zápisu přímo požádali tito původní žadatelé. Konzultace trvá alespoň jeden měsíc.

5.   Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví podrobná pravidla týkající se postupů, formy a podoby žádostí o zrušení zápisu zaručené tradiční speciality.

6.   Prováděcí akty uvedené v odstavcích 1, 2 a 5 tohoto článku se přijímají přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2.

1.   Zapsané zaručené tradiční speciality jsou chráněny před jakýmkoli zneužitím, napodobením nebo užitím názvů, které chráněné označení evokují, a to i tehdy, je-li chráněný název přeložen, mimo jiné i ve vztahu k produktům používaným jako složky, jakož i před jakýmikoli jinými praktikami, jež by mohly uvést spotřebitele v omyl.

2.   Názvy zemědělských produktů a potravin používané na vnitrostátní úrovni nesmí vést k záměně se zapsanými zaručenými tradičními specialitami.

3.   Ochrana podle odstavce 1 se vztahuje rovněž na produkty prodávané prostřednictvím některé z forem prodeje na dálku, jako je elektronický obchod.

4.   Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit procedurální požadavky na ochranu zaručených tradičních specialit. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2.

5.   Komisi je v souladu s článkem 87 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, kterými se toto nařízení doplňuje o další pravidla pro používání označení zaručená tradiční specialita v názvu zpracovaných produktů s odkazem na použití srovnatelných složek a kritéria pro určení, kdy zpracované produkty na základě této skutečnosti získají podstatné vlastnosti.

1.   Pro produkty označené jako zaručená tradiční specialita se stanoví symbol Unie. Označení „zaručená tradiční specialita“, zkratka „ZTS“ a symbol Unie odkazující na zaručenou tradiční specialitu lze použít pouze v souvislosti s produkty vyrobenými v souladu s příslušnou specifikací produktu. Mohou být rovněž použity pro informační a vzdělávací účely, ovšem za předpokladu, že takové použití nemůže spotřebitele uvést v omyl. Na označení může být uvedeno označení „zaručená tradiční specialita“ nebo odpovídající zkratka „ZTS“.

2.   V případě produktů pocházejících z Unie, které jsou uváděny na trh jako zaručená tradiční specialita zapsaná v souladu s tímto nařízením, musí být symbol Unie uvedený v odstavci 2 tohoto článku zobrazen na označení a reklamních materiálech ve stejném zorném poli jako zapsaný název. Na zapsanou zaručenou tradiční specialitu se použijí požadavky na označování stanovené v čl. 13 odst. 1 nařízení (EU) č. 1169/2011, pokud jde o způsob uvádění povinných údajů.

3.   Symbol Unie lze použít na označení zaručených tradičních specialit produkovaných mimo Unii.

4.   Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví technické vlastnosti symbolu Unie, jakož i technická pravidla týkající se jeho používání a používání označení a zkratek na produktech uváděných na trh pod označením zaručená tradiční specialita, včetně jazykových znění. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2.

1.   Název zapsaný jako zaručená tradiční specialita může používat jakákoli fyzická či právnická osoba, které uvádějí na trh produkt, který je v souladu s odpovídající specifikací produktu.

2.   Členské státy zajistí, aby se na hospodářské subjekty vztahovalo ověření souladu se specifikací produktu zavedené v souladu s článkem 72.

1.   Kontroly zaručených tradičních specialit zahrnují:

2.   Pro účely této kapitoly prosazování zahrnuje veškerá opatření k zajištění souladu s články 68, 69 a 70 tohoto nařízení.

3.   Příslušné orgány, pověřené subjekty a fyzické osoby, na něž byly přeneseny některé úkoly úřední kontroly, dodržují příslušné požadavky stanovené v nařízení (EU) 2017/625.

4.   Každý hospodářský subjekt, který si přeje účastnit se činností, na něž se vztahuje jedna či více povinností stanovených ve specifikaci produktu označeného jako zaručená tradiční specialita, uvědomí příslušné orgány, pověřené subjekty nebo fyzické osoby uvedené v odst. 6 písm. a) a b).

Členské státy sestaví a průběžně aktualizují seznam hospodářských subjektů, které vykonávají činnosti, na které se vztahuje jedna nebo více povinností stanovených ve specifikaci produktu označeného jako zaručená tradiční specialita, kteří jsou zapsáni v unijním rejstříku zaručených tradičních specialit na svém území.

5.   Producenti jsou odpovědní za vlastní kontroly, které zajišťují soulad se specifikací produktů označených jako zaručená tradiční specialita před uvedením produktu na trh.

6.   Kromě vlastních kontrol uvedených v odstavci 5 se před uvedením produktu, který je označen jako zaručená tradiční specialita a pochází z Unie, na trh provádí ověření souladu se specifikací produktu, a to:

7.   Pokud jde o označení zaručená tradiční specialita, která označují produkty pocházející ze třetí země, provádí ověření souladu se specifikací produktu před uvedením produktu na trh:

Náklady na ověření souladu se specifikací produktu mohou nést hospodářské subjekty, u nichž se tyto kontroly provádějí. Členské státy mohou účtovat poplatek na pokrytí svých nákladů na ověření souladu se specifikací produktu.

8.   Členské státy pro každý produkt označený jako zaručená tradiční specialita zveřejní názvy a adresy příslušných orgánů, pověřených subjektů a fyzických osob uvedených v odstavci 6 a pravidelně tyto údaje aktualizují.

9.   Komise zveřejní názvy a adresy příslušných orgánů a subjektů pro certifikaci produktů uvedených v odstavci 7 a pravidelně tyto údaje aktualizuje.

10.   Komise může zřídit digitální portál, na němž bude zveřejněn název a adresa příslušných orgánů, pověřených subjektů, subjektů pro certifikaci produktů a fyzických osob uvedených v odstavcích 6 a 7.

11.   Komise přijme prováděcí akty týkající se oznámení, které mají Komisi předkládat třetí země, a to i pokud jde o názvy a adresy příslušných orgánů a subjektů pro certifikaci produktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2.

12.   Komise může prostřednictvím prováděcích aktů a bez použití postupu podle čl. 88 odst. 2 stanovit způsob zveřejnění názvu a adresy příslušných orgánů a pověřených subjektů uvedených v tomto článku.

1.   Pověřené subjekty uvedené v čl. 72 odst. 6 písm. b) a subjekty pro certifikaci produktů uvedené v čl. 72 odst. 7 písm. b) dodržují a jsou akreditovány v souladu s jednou z následujících norem, podle toho, která je relevantní pro svěřené úkoly:

2.   Akreditaci uvedenou v odstavci 1 provádí vnitrostátní akreditační orgán uznaný v souladu s nařízením (ES) č. 765/2008, který je signatářem mnohostranné dohody v rámci Evropské spolupráce v akreditaci, která se vztahuje na normy uvedené v odstavci 1, nebo akreditační orgán mimo Unii, který je signatářem mnohostranné dohody o uznávání Mezinárodního akreditačního fóra nebo dohody o vzájemném uznávání mezinárodní spolupráce při akreditaci laboratoří, která se vztahuje na normy uvedené v odstavci 1.

1.   Členské státy určí jeden nebo více příslušných orgánů odpovědných jak za ověření a prosazování ve vztahu k používání označení zaručená tradiční specialita poté, co byl produkt označený jako zaručená tradiční specialita uveden na trh, což zahrnuje činnosti, jako jsou skladování, tranzit, distribuce nebo nabízení k prodeji, včetně elektronického obchodu. Tyto orgány mohou být totožné s příslušnými orgány uvedenými v čl. 72 odst. 6 písm. a). Ověření používání označení zaručená tradiční specialita se provádí na základě analýzy rizik.

2.   Orgány uvedené v odstavci 1 zajišťují soulad se specifikací produktů u dotčených produktů označených jako zaručená tradiční specialita.

3.   Členské státy přijmou náležitá opatření na správní a soudní úrovni s cílem zabránit používání názvů produktů nebo služeb, jež jsou na jejich území vyráběny, poskytovány nebo uváděny na trh nebo jsou určeny pro vývoz do třetích zemí, a které jsou v rozporu s ochranou označení zaručená tradiční specialita stanovenou v článku 68.

4.   Orgán či orgány určené v souladu s odstavcem 1 usnadňují výměnu informací mezi příslušnými útvary, agenturami a orgány, jako jsou policie, agentury pro boj proti padělání, celní úřady, úřady pro duševní vlastnictví, orgány pro potravinové právo a obchodní inspektoři, s cílem zajistit účinné prosazování.

1.   Veškeré informace související s reklamou, propagací a prodejem produktů, k nimž mají přístup osoby usazené v Unii a které jsou v rozporu s ochranou označení zaručená tradiční specialita stanovenou v článku 68 tohoto nařízení, se považují za nezákonný obsah ve smyslu čl. 3 písm. h) nařízení (EU) 2022/2065.

2.   Příslušné vnitrostátní soudní nebo správní orgány členských států mohou v souladu s článkem 9 nařízení (EU) 2022/2065 vydat příkaz k přijetí opatření proti nezákonnému obsahu uvedenému v odstavci 1 tohoto článku.

1.   Členské státy si vzájemně pomáhají při provádění kontrol a prosazování stanovených v této kapitole v souladu s hlavou IV nařízení (EU) 2017/625.

2.   Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit podrobná pravidla týkající se povahy a druhu informací vyměňovaných mezi členskými státy a způsoby výměny uvedených informací pro účely kontrol a prosazování podle této kapitoly. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2.

1.   Hospodářský subjekt, u jehož produktu se po ověření souladu podle článku 72 zjistí, že je v souladu se specifikací produktu s označením zaručená tradiční specialita chráněným produktem v souladu s tímto nařízením, má na základě žádosti a v závislosti na režimu uplatňovaném dotčeným členským státem nárok na:

2.   Potvrzení o souladu uvedené v odst. 1 písm. a) a zařazení na seznam uvedené v odst. 1 písm. b) se pravidelně aktualizují, a to na základě posouzení rizik.

3.   Hospodářský subjekt, jemuž již nadále není uděleno potvrzení o souladu nebo který byl ze seznamu vyňat, nesmí již nadále potvrzení o souladu nebo zařazení na seznam uvádět a používat.

4.   Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví podrobná pravidla týkající se formy a obsahu potvrzení o souladu a zařazení na seznam, jakož i okolností, za nichž a způsobu, kterým je mají hospodářské subjekty nebo obchodníci překládat ke kontrole nebo v rámci běžné činnosti, a to i ve vztahu k rovnocennému potvrzení týkajícímu se produktů s původem ve třetích zemích. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2.

1.   Členské státy mohou zachovat vnitrostátní pravidla týkající se nepovinných údajů o jakosti a režimů jakosti, na které se toto nařízení nevztahuje, jsou-li tato pravidla v souladu s právem Unie.

2.   Komise může zřídit a podporovat digitální systém pro zařazení údajů a režimů uvedených v odstavci 1 s cílem podpořit znalost produktů a režimů v celé Unii. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit technické podrobnosti nezbytné pro oznamování nepovinných údajů o jakosti. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2.

1.   Nepovinné údaje o jakosti musí splňovat tato kritéria:

2.   Do oblasti působnosti této kapitoly nespadají nepovinné údaje o jakosti, které popisují technické vlastnosti produktu pro účely splnění povinných obchodních norem a které nejsou určeny k informování spotřebitelů o těchto vlastnostech produktu.

3.   V nepovinných údajích o jakosti nejsou obsaženy nepovinné vyhrazené údaje, které podporují a doplňují zvláštní obchodní normy stanovené podle odvětví nebo kategorie produktu.

4.   Aby bylo možné zohlednit jedinečné vlastnosti některých odvětví i očekávání spotřebitelů, je Komisi v souladu s článkem 87 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, kterými toto nařízení doplní o podrobná pravidla týkající se kritérií uvedených v odstavci 1 tohoto článku.

5.   Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit pravidla týkající se formulářů, postupů nebo jiných technických údajů nezbytných k uplatňování této kapitoly. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2.

6.   Komise při přijímání aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů v souladu s odstavci 4 a 5 zohlední všechny příslušné mezinárodní normy.

1.   Jako nepovinný údaj o jakosti se zavádí označení „horský produkt“. Vyhrazuje se jako složený výraz. Použije se pouze k popisu produktů určených k lidské spotřebě a uvedených v příloze I Smlouvy o fungování EU, v jejichž případě:

2.   Pro účely tohoto článku se horskými oblastmi v Unii rozumějí oblasti vymezené podle čl. 32 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 (30).

V případě produktů ze třetích zemí horské oblasti zahrnují oblasti, jež za horské oblasti úředně označila dotčená třetí země nebo jež splňují kritéria rovnocenná kritériím stanoveným v čl. 32 odst. 2 nařízení (EU) č. 1305/2013.

3.   V řádně odůvodněných případech a s cílem zohlednit přírodní omezení ovlivňující zemědělskou produkci v horských oblastech je Komisi svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 87 akty v přenesené pravomoci, kterými se toto nařízení doplňuje o odchylky od podmínek uvedených v odstavci 1 tohoto článku, zejména podmínky, za nichž mohou suroviny nebo krmivo pocházet z jiných než horských oblastí, podmínky, za nichž mohou být produkty zpracovávány mimo horské oblasti ve vymezené zeměpisné oblasti, jakož i vymezení této zeměpisné oblasti.

4.   S cílem zohlednit přírodní omezení ovlivňující zemědělskou produkci v horských oblastech je Komisi svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 87 akty v přenesené pravomoci, kterými toto nařízení doplní, pokud jde o stanovení metod produkce a další kritéria týkající se používání nepovinného údaje o jakosti uvedeného v odstavci 1 tohoto článku.

1.   Nepovinný údaj o jakosti lze použít pouze k popisu produktů, které splňují odpovídající podmínky užití.

2.   Ustanoveními této kapitoly nejsou dotčena unijní ani vnitrostátní pravidla upravující duševní vlastnictví, a zejména pravidla týkající se označení původu, zeměpisných označení a ochranných známek, a práva vyplývající z těchto pravidel.

3.   Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit pravidla pro používání nepovinných údajů o jakosti. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2.

4.   Členské státy provádějí kontroly na základě analýzy rizik, aby zajistily dodržování požadavků této kapitoly, a v případě jejich porušení uloží vhodné správní sankce.