(EU) 2024/1143Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1143 ze dne 11. dubna 2024 o zeměpisných označeních pro víno, lihoviny a zemědělské produkty, jakož i zaručené tradiční speciality, a o nepovinných údajích o jakosti pro zemědělské produkty, kterým se mění nařízení (EU) č. 1308/2013, (EU) 2019/787 a (EU) 2019/1753 a zrušuje nařízení (EU) č. 1151/2012
Publikováno: | Úř. věst. L 1143, 23.4.2024 | Druh předpisu: | Nařízení |
Přijato: | 11. dubna 2024 | Autor předpisu: | Evropský parlament; Rada Evropské unie |
Platnost od: | 13. května 2024 | Nabývá účinnosti: | 1. ledna 2025 |
Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Úřední věstník |
CS Řada L |
2024/1143 |
23.4.2024 |
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2024/1143
ze dne 11. dubna 2024 o zeměpisných označeních pro víno, lihoviny a zemědělské produkty,
jakož i zaručené tradiční speciality, a o nepovinných údajích o jakosti pro zemědělské produkty, kterým se mění nařízení (EU) č. 1308/2013, (EU) 2019/787 a (EU) 2019/1753 a zrušuje nařízení (EU) č. 1151/2012
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 a čl. 118 první pododstavec této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),
v souladu s řádným legislativním postupem (3),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
V průběhu let Unie zavedla režimy jakosti pro produkty, u nichž lze rozpoznat jedinečné vlastnosti, které pokrývají zeměpisná označení pro víno, lihoviny a zemědělské produkty, včetně potravin, jakož i zaručené tradiční speciality a nepovinné údaje o jakosti pro zemědělské produkty včetně potravin. |
(2) |
Zelená dohoda pro Evropu, kterou představila Komise ve svém sdělení ze dne 11. prosince 2019, zahrnula vytvoření spravedlivého, udržitelného a zdravějšího potravinového systému šetrnějšího k životnímu prostředí a dostupného pro všechny („od zemědělce ke spotřebiteli“) mezi politiky, jejichž cílem je transformace ekonomiky Unie pro udržitelnou budoucnost. |
(3) |
Zeměpisná označení mohou hrát důležitou úlohu, pokud jde o udržitelnost, a to i v oběhovém hospodářství, což zvyšuje jejich hodnotu z hlediska dědictví, a posiluje tudíž jejich úlohu v rámci vnitrostátních a regionálních politik s cílem splnit cíle Zelené dohody pro Evropu. |
(4) |
Sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvané „Strategie ‚od zemědělce ke spotřebiteli‘ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy“, které vyzvalo k přechodu na udržitelné potravinové systémy, vyzvalo i k posílení legislativního rámce pro zeměpisná označení a k začlenění specifických kritérií udržitelnosti. Ve sdělení se Komise zavázala posílit mimo jiné postavení producentů produktů se zeměpisným označením, jejich družstev a organizací producentů v potravinovém řetězci. Důraz by měl být kladen na drobné producenty, zejména ty, kteří nejlépe uchovávají tradiční dovednosti a know-how. |
(5) |
Ve svém sdělení ze dne 25. listopadu 2020 nazvaném „Maximální využití inovačního potenciálu EU – Akční plán pro duševní vlastnictví na podporu oživení a odolnosti EU“ se Komise zavázala, že se bude zabývat způsoby, jak posílit, modernizovat, zjednodušit a lépe vymáhat zeměpisná označení pro zemědělské produkty, víno a lihoviny. |
(6) |
Jakost a rozmanitost vína, lihovin a zemědělské a potravinářské produkce Unie představují jednu z jejích důležitých silných stránek, neboť producentům z Unie poskytují konkurenční výhodu a významným způsobem přispívají k jejímu živoucímu kulturnímu a gastronomickému dědictví. Je tomu tak díky dovednostem a odhodlání producentů z Unie, kteří dokázali uchovat tradice a rozmanitost kulturních identit jakožto součást dědictví Unie při současném zohlednění vývoje nových metod produkce a materiálu, díky nimž se tradiční produkty Unie staly symbolem kvality. |
(7) |
Občané a spotřebitelé v Unii stále více požadují jakostní, tradiční a dostupné produkty, které mají jedinečné vlastnosti a charakteristiky, které lze přičíst jejich původu a způsobu produkce. Záleží jim též na zachování rozmanitosti a zabezpečení dodávek zemědělské a potravinářské produkce v Unii. Z toho vyplývá poptávka po víně, lihovinách a zemědělských produktech, včetně potravin, u nichž lze rozpoznat jedinečné vlastnosti, zejména vlastnosti, jež mají souvislost s jejich zeměpisným původem. Občané a spotřebitelé mají stále větší povědomí o podmínkách produkce, které ovlivňují pověst a identitu takových produktů. |
(8) |
Kvalitní produkty představují jedno z největších bohatství Unie, a to jak pro její ekonomiku, tak pro její kulturní identitu. Tyto produkty jsou nejsilnějším zastoupením značky „made in the EU“ známé po celém světě a vytvářejí růst a chrání dědictví Unie. Vína, lihoviny a zemědělské produkty, včetně potravin, jsou bohatstvím Unie, které je třeba dále posílit a chránit. |
(9) |
Občané a spotřebitelé očekávají, že veškerá zeměpisná označení a režimy jakosti budou podpořeny spolehlivým systémem ověřování a kontroly bez ohledu na to, zda produkt pochází z Unie nebo ze třetí země. |
(10) |
Jedním ze základních práv je ochrana fyzických osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (4) stanoví pravidla ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a volného pohybu těchto údajů. Zpracovávání osobních údajů prováděné členskými státy v průběhu příslušných postupů se řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (5). V zájmu zajištění vysoké úrovně ochrany je třeba jasně vymezit úlohy Komise a členských států v souvislosti se zpracováním osobních údajů v rámci postupů, které jsou v jejich pravomoci. |
(11) |
Jakožto obecná zásada a s cílem minimalizovat expozici osobních údajů by neměly dokumenty, které mají být předloženy v průběhu příslušných postupů, obsahovat osobní údaje. Není-li toto možné, měly by být informace, které by mohly obsahovat osobní údaje, jako jsou kontaktní údaje fyzických osob, předkládány v samostatných specifických dokumentech. |
(12) |
Pro účely tohoto nařízení by se jména a příjmení fyzických osob a související kontaktní údaje mohly objevit v dokumentech zpracovávaných Komisí a členskými státy v průběhu postupů stanovených tímto nařízením. Osobní údaje by se mohly objevit, byť zřídka, v řízeních o zápisu, změně nebo zrušení zeměpisných označení a zaručených tradičních specialit. K tomu může dojít na úrovni členských států i Komise, pokud název dotčeného seskupení producentů nebo namítajícího obsahuje jméno fyzické osoby. Osobní údaje by se rovněž mohly objevit jakožto součást názvů uznaných seskupení producentů. Takové údaje jsou zpracovávány v souvislosti s určením daných seskupení a zahrnutím jejich názvů do rejstříku zeměpisných označení Unie. Osobní údaje se rovněž mohou objevit jakožto součást názvů pověřených subjektů a subjektů pro certifikaci produktů a jmen fyzických osob, které byly pověřeny některými úkoly úřední kontroly. Takové údaje jsou zpracovávány v kontextu postupů kontroly zeměpisných označení a zaručených tradičních specialit na úrovni členských států i Komise. Na druhou stranu je pravděpodobnější, že se osobní údaje objeví jakožto součást názvů hospodářských subjektů, kterým bylo poskytnuto přechodné období v průběhu řízení o zápisu nebo změně zeměpisného označení nebo zaručené tradiční speciality, a to na úrovni členských států i Komise. Osobní údaje by se rovněž mohly objevit jakožto součást názvů producentů zahrnutých na seznamu hospodářských subjektů a v rámci nástroje, který poskytuje potvrzení o souladu se specifikací produktu, při zpracování členskými státy v rámci postupů kontroly zeměpisných označení a zaručených tradičních specialit. Komise a členské státy by tudíž mohly mít povinnost zpracovávat informace, které obsahují osobní údaje, zejména jména fyzických osob a jejich související kontaktní údaje. |
(13) |
Kdykoli Komise a členské státy považují za nutné zpracovávat osobní údaje v souladu s tímto nařízením, je takové zpracování odůvodněno veřejným zájmem. Pro správné fungování systému na ochranu zeměpisných označení a zaručených tradičních specialit je zapotřebí řádné provádění řízení o zápisu, změně nebo zrušení zeměpisných označení a zaručených tradičních specialit a kontrolních postupů v rámci tohoto nařízení a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 (6) a (EU) 2019/787 (7). Tyto postupy jsou veřejné povahy. Informace o dotčených subjektech jsou zapotřebí pro určení jejich povinností v rámci postupů a k zajištění spravedlivé hospodářské soutěže a rovných podmínek mezi hospodářskými subjekty. Kromě toho je zpracování názvů producentů a seskupení producentů v některých případech nezbytné pro to, aby mohli sledovat své zájmy a požívat svých práv. Ke zpracování osobních údajů může docházet v souvislosti s tím, že členské státy nebo Komise poskytnou přechodné období v průběhu řízení o zápisu nebo změně zeměpisného označení nebo zaručené tradiční speciality, v souvislosti s určením uznaných seskupení producentů a zahrnutím jejich názvů do unijního rejstříku zeměpisných označení, v souvislosti s vytvořením seznamu producentů produktů označených zeměpisným označením, který vedou členské státy, a v souvislosti s vytvořením a fungováním systému, jehož prostřednictvím se poskytuje potvrzení o souladu se specifikací produktu. Ve všech uvedených případech se zpracování osobních údajů provádí ve veřejném zájmu a v některých případech také v zájmu subjektu údajů. |
(14) |
V souladu s tímto nařízením obecně platí, že informace, které mohou obsahovat osobní údaje, jsou běžně zpracovávány ve formě digitálních nebo papírových dokumentů, které mohou být vyměňovány mezi členskými státy a Komisí nebo mezi členskými státy a dotčenými producenty nebo osobami, nebo mohou být archivovány. Takové informace nejsou zpřístupňovány třetím stranám ani zveřejňovány. Nicméně v případě námitkového řízení Komise předává žadateli kontaktní údaje namítajícího a naopak, aby se mohli zkontaktovat, zahájit konzultace a dosáhnout dohody. Pokud se stane, že žadatel nebo namítající jsou identifikováni názvem, který obsahuje jméno fyzické osoby, pak dané jméno a kontaktní údaje představují osobní údaje, které je třeba sdělit třetí straně. Kromě toho, aby bylo řádně dosaženo cílů námitkového řízení, žadatel by měl být vyrozuměn o veškerých informacích, které namítající zasílá, aby odůvodnil svou námitku vůči zápisu nebo změně či zrušení. Také se zveřejňují nebo zpřístupňují veřejnosti názvy či jména žadatelů o změnu, osob žádajících o zrušení, seskupení producentů, jednotlivých producentů a osob, na něž se vztahují přechodná období. Pokud jsou součástí daných názvů osobní údaje, měly by být dané osobní údaje také zveřejněny. V případě postupů týkajících se schválení změny na úrovni Unie se název či jméno žadatele zveřejňuje v Úředním věstníku Evropské unie, aby případný namítající mohl podat námitky napadající existenci žadatelova zájmu na žádosti o změnu na úrovni Unie. V případě řízení o zrušení, žádá-li o zrušení fyzická nebo právnická osoba, která je usazena nebo má bydliště ve třetí zemi, má být jméno fyzické nebo právnické osoby, která o zrušení žádá, zveřejněno, aby byly identifikovány osoby, které řízení o zrušení vyvolaly, a aby případný odpůrce mohl zpochybnit existenci oprávněného zájmu žadatelů na žádosti o zrušení. V případě řízení o standardní změně, je-li standardní změna sdělena fyzickou nebo právnickou osobou, která je usazena nebo má bydliště ve třetí zemi, musí být jméno této osoby zveřejněno nebo zpřístupněno veřejnosti. Při zadávání informací do unijního rejstříku zeměpisných označení by měl být název uznaného seskupení producentů zveřejněn v tomto rejstříku z důvodu transparentnosti a s cílem umožnit tomuto seskupení, aby prokázalo svůj status uznaného seskupení producentů pro dotčené zeměpisné označení. V případě, že členské státy zveřejní názvy či jména pověřených subjektů a fyzických osob, které byly pověřeny úkoly úřední kontroly ve vztahu k zeměpisným označením a zaručeným tradičním specialitám pocházejícím z jejich území, a v případě, že Komise zveřejnění názvy subjektů pro certifikaci produktů, pokud jde o zeměpisná označení a zaručené tradiční speciality pocházející ze třetích zemí, se tyto názvy zpřístupní veřejnosti, aby byla zajištěna plná transparentnost kontrolních postupů. V případě nařízení Komise nebo vnitrostátního aktu, kterým se producentovi poskytuje přechodné období, aby se umožnilo používání zeměpisného označení nebo zaručené tradiční speciality, název tohoto producenta by měl být uveden v daném nařízení Komise nebo vnitrostátním aktu a zpřístupněn veřejnosti, aby mohl producent vykonávat práva, která mu byla udělena, a aby byly zajištěny rovné podmínky. Na základě tohoto rámce a za účelem řádného provádění postupů stanovených v tomto nařízení a v souladu s nařízeními (EU) 2016/679 a (EU) 2018/1725 by členské státy a Komise měly mít možnost tyto osobní údaje zpřístupnit třetím stranám nebo je zveřejnit. |
(15) |
Dokumentace týkající se zápisu zeměpisného označení a zaručené tradiční speciality v digitální nebo papírové podobě by měla být uchovávána po dobu deseti let po zrušení zápisu, aby se zajistilo uchovávání historických informací a umožnilo srovnání s možnými následnými žádostmi týkajícími se stejných nebo podobných názvů. Pokud jsou součástí dané dokumentace osobní údaje, měly by být tyto osobní údaje také uchovány. |
(16) |
Pro účely uplatňování nařízení (EU) 2018/1725 je Komise orgánem, u něhož může subjekt údajů uplatňovat související práva, a to zasíláním připomínek, vznášením dotazů či obav nebo podáváním stížností týkajících se shromažďování a používání osobních údajů. Mělo by proto být vyjasněno, že Komise je považována za správce ve smyslu nařízení (EU) 2018/1725 ve vztahu ke zpracování osobních údajů v rámci postupů, za které je odpovědná podle tohoto nařízení, nařízení (EU) č. 1308/2013 a (EU) 2019/787 a ustanovení přijatých na základě tohoto nařízení a uvedených dvou nařízení. Při udržování a aktualizaci unijního rejstříku zeměpisných označení by měl Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (dále jen „EUIPO“) jednat jako zpracovatel. Úřad EUIPO by neměl mít žádnou diskreční pravomoc, pokud jde o ovlivnění účelu a podstatných prvků zpracování osobních údajů. |
(17) |
Pro účely uplatňování nařízení (EU) 2016/679 jsou příslušné orgány členských států orgánem, u něhož může subjekt údajů uplatňovat související práva, a to zasíláním připomínek, vznášením dotazů či obav nebo podáváním stížností týkajících se shromažďování a používání osobních údajů. Mělo by proto být vyjasněno, že členské státy jsou považovány za správce ve smyslu nařízení (EU) 2016/679 ve vztahu ke zpracování osobních údajů v rámci postupů, za které jsou odpovědné podle tohoto nařízení, nařízení (EU) č. 1308/2013 a (EU) 2019/787 a ustanovení přijatých na základě tohoto nařízení a uvedených dvou nařízení. |
(18) |
Prioritou, jíž lze účinně dosáhnout pouze na úrovni Unie, je zajistit, aby byla jednotně v celé Unii uznávána a chráněna práva duševního vlastnictví související s názvy, jež v Unii požívají ochrany. Je proto zapotřebí, aby právo Unie stanovilo jednotný a vyčerpávající systém zeměpisných označení. Zeměpisná označení jsou kolektivním právem všech způsobilých producentů v určené oblasti, kteří jsou ochotni dodržovat specifikaci produktu. |
(19) |
Producenti jednající kolektivně mají větší pravomoci než jednotliví producenti a přebírají kolektivní odpovědnost za správu svých zeměpisných označení, včetně reakce na společenskou poptávku po produktech, které jsou výsledkem udržitelné produkce. Stejně tak kolektivní organizace producentů produktu, který je označen zeměpisným označením, může lépe zajistit spravedlivé rozdělení přidané hodnoty mezi subjekty v dodavatelském řetězci a poskytnout producentům spravedlivý příjem, který pokryje jejich náklady a umožní jim dále investovat do kvality a udržitelnosti svých produktů. Používání zeměpisných označení spravedlivě odměňuje producenty za jejich úsilí o produkci rozmanité škály kvalitních produktů. Zároveň to může být přínosem pro hospodářství venkova, což platí zejména pro oblasti s přírodními nebo jinými specifickými omezeními, jako jsou horské oblasti a odlehlé regiony, včetně nejvzdálenějších regionů, kde zemědělské odvětví tvoří významnou část hospodářství a kde jsou vysoké výrobní náklady. Tak mohou režimy jakosti přispět k politice rozvoje venkova a doplňovat ji, stejně jako politiky podporující trh a příjmy v rámci společné zemědělské politiky (SZP). Zejména mohou přispět k rozvoji zemědělského odvětví, zvláště pak znevýhodněných oblastí. Ve sdělení Komise ze dne 30. června 2021 nazvaném „Dlouhodobá vize pro venkovské oblasti EU – na cestě k posílenému, propojenému, odolnému a prosperujícímu venkovu do roku 2040“ se uznává klíčová úloha zeměpisných označení mezi stěžejními iniciativami na podporu venkovských oblastí vzhledem k jejich přínosu k prosperitě, hospodářské diverzifikaci a rozvoji venkovských oblastí a silné vazbě mezi produktem a jeho územním původem. Rámec pravidel Unie, který chrání zeměpisná označení tím, že stanoví jejich zahrnutí do rejstříku na úrovni Unie, usnadňuje rozvoj zemědělského odvětví, neboť výsledný jednotnější přístup zajišťuje spravedlivou hospodářskou soutěž mezi producenty produktů nesoucích tato označení a z hlediska spotřebitelů zvyšuje důvěryhodnost těchto produktů. Cílem systému zeměpisných označení je umožnit spotřebitelům, aby činili informovanější rozhodnutí při nákupu, a prostřednictvím označování a reklamy jim pomoci správně identifikovat jejich produkty na trhu. |
(20) |
Jednotný a vyčerpávající systém zeměpisných označení by měl významně přispět ke zvýšení povědomí, uznání a pochopení symbolů, označení a zkratek prokazujících účast v unijních režimech jakosti a jejich přidanou hodnotu ze strany spotřebitelů, a to jak v Unii, tak ve třetích zemích. Uvedený systém by mohl posílit a usnadnit v případě produktů označených zeměpisným označením propagaci podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1144/2014 (8). |
(21) |
Zeměpisná označení, která jsou druhem práva duševního vlastnictví, pomáhají hospodářským subjektům a podnikům zhodnotit jejich nehmotný majetek. Aby se zabránilo vytváření nerovných podmínek hospodářské soutěže a aby se udržel vnitřní trh, každý producent, včetně producentů ze třetích zemí, by měl mít možnost používat název zapsaný do rejstříku a uvádět na trh produkty se zeměpisným označením v celé Unii a v rámci elektronického obchodu za předpokladu, že dotčený produkt splňuje požadavky příslušné specifikace a producent podléhá systému kontrol. S ohledem na zkušenosti získané při provádění nařízení (EU) č. 1308/2013 a (EU) 2019/787 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (9) je třeba řešit některé právní otázky, vyjasnit a zjednodušit některá pravidla a zefektivnit postupy. |
(22) |
Pro účely regulace zeměpisných označení zemědělských produktů a potravin je vhodné definovat dotčené zemědělské produkty a potraviny tak, aby byl zohledněn mezinárodní regulační rámec, konkrétně Dohoda Světové obchodní organizace (WTO) o zemědělství, a zároveň s ohledem na oblast působnosti zemědělských produktů uvedených v příloze I Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). Proto by měl být učiněn odkaz na kombinovanou nomenklaturu zavedenou nařízením Rady (EHS) č. 2658/87 (10). Zemědělské produkty a potraviny by z tohoto důvodu měly zahrnovat produkty spadající do oblasti působnosti kapitol 1 až 23 kombinované nomenklatury, včetně produktů uvedených v příloze I tohoto nařízení. |
(23) |
Politika Unie v oblasti jakosti by měla přispívat k umožnění přechodu k udržitelnému potravinovému systému a měla by reagovat na společenskou poptávku po metodách produkce, které jsou udržitelné, šetrné k životnímu prostředí a klimatu, zajišťují dobré životní podmínky zvířat, účinně využívají zdroje, a které jsou sociálně a eticky odpovědné. Producenti produktů označených zeměpisným označením by měli být vybízeni k dodržování udržitelných postupů zahrnujících environmentální, sociální a hospodářské cíle, které jdou nad rámec povinných norem. Tyto postupy by mohly být stanoveny ve specifikaci produktu nebo v samostatné iniciativě. Udržitelné postupy zahrnuté do specifikace produktu by se měly týkat alespoň jednoho ze tří hlavních typů udržitelnosti, a to environmentální, sociální a hospodářské. |
(24) |
Postupy udržitelnosti by měly přispívat k jednomu nebo více environmentálním, sociálním nebo hospodářským cílům. Environmentální cíle by měly zahrnovat zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, ochranu a udržitelné využívání půdy, krajiny, vody a přírodních zdrojů, zachování biologické rozmanitosti, zachování vzácných osiv, místních plemen a odrůd rostlin, podporu krátkých dodavatelských řetězců a řízení a podporu dobrých životních podmínek zvířat. Sociální cíle by měly zahrnovat zlepšení pracovních podmínek a podmínek zaměstnanosti, jakož i kolektivní vyjednávání, sociální ochranu a bezpečnostní normy, přilákání a podporu mladých i nových producentů produktů označených zeměpisným označením s cílem usnadnit generační obnovu a solidaritu a předávání znalostí napříč generacemi. Hospodářské cíle by měly zahrnovat zajištění stabilního a spravedlivého příjmu a silného postavení producentů produktů označených zeměpisným označením v celém hodnotovém řetězci, zlepšení hospodářské hodnoty produktů označených zeměpisným označením a přerozdělení přidané hodnoty v celém hodnotovém řetězci, přispívání k diverzifikaci hospodářství venkova a k místnímu rozvoji, včetně zaměstnanosti v zemědělství a zachování venkovských oblastí. |
(25) |
S cílem zviditelnit úsilí, které producenti produktů označených zeměpisnými označeními vyvíjejí v oblasti udržitelnosti, mohou seskupení producentů nebo uznaná seskupení producentů vypracovat zprávy o udržitelnosti, v nichž informují o udržitelných postupech uplatňovaných při produkci dotčeného produktu. Tyto zprávy by měla zveřejnit Komise. |
(26) |
Unie již určitou dobu usiluje o zjednodušení regulačního rámce SZP. Postupy pro změnu specifikací produktů u produktů označených zeměpisným označením již byly zjednodušeny a zefektivněny u vína a zemědělsko-potravinářských produktů v rámci přezkumu SZP, zejména tím, že režim „standardních změn“, který byl dříve použitelný v odvětví vína a lihovin, byl rozšířen na odvětví zemědělských produktů. Tím se snížil počet kroků potřebných pro schvalování změn, které se netýkají podstatných prvků specifikace produktu ani nemají dopad na zájmy třetích stran, které jsou usazeny nebo mají bydliště v jiných členských státech, než je členský stát původu dotčeného zeměpisného označení. V zájmu dalšího zjednodušení zdlouhavých řízení o zápisu, změně na úrovni Unie a o zrušení zápisu by měla být harmonizovaná procesní pravidla pro zeměpisná označení vína, lihovin a zemědělských produktů stanovena v jediném právním nástroji, přičemž by měla být zachována zvláštní ustanovení pro různé produkty, a to pro víno v nařízení (EU) č. 1308/2013, pro lihoviny v nařízení (EU) 2019/787 a pro zemědělské produkty v tomto nařízení. Řízení o zápisu, změně specifikace produktu na úrovni Unie a o zrušení zápisu zeměpisných označení pocházejících z Unie, včetně námitkových řízení, by měly provádět členské státy a Komise. Členské státy a Komise by měly být odpovědné za jednotlivé fáze každého řízení. Pokud však jde o schvalování standardních změn, měly by za řízení a přijetí konečného rozhodnutí nést výlučnou odpovědnost členské státy. Členské státy by měly být odpovědné za první fázi řízení, která spočívá v obdržení žádosti od seskupení producentů, v jejím posouzení včetně vedení vnitrostátního námitkového řízení a na základě výsledků tohoto posouzení v předání žádosti Komisi. Komise by měla být odpovědná za přezkum žádostí v druhé fázi řízení, včetně zahájení celosvětového námitkového řízení, a za přijetí rozhodnutí o tom, zda bude danému zeměpisnému označení přiznána ochrana, či nikoli. Lhůty pro podání námitky by měly být stanoveny s cílem zajistit plný výkon práva na námitku, aniž by se zdržovalo řízení o zápisu. Osoba, která podala námitku, by měla mít možnost doplnit další údaje k důvodům uvedeným v námitce v průběhu konzultací s žadatelem. Zeměpisná označení by měla být zapsána pouze na úrovni Unie. S účinností ode dne podání žádosti o takový zápis na úrovni Unie u Komise by však členské státy měly být schopny poskytnout přechodnou ochranu na vnitrostátní úrovni, aniž by tím ovlivnily vnitřní trh nebo mezinárodní obchod. Ochrana, kterou poskytuje toto nařízení po provedení zápisu, by měla být rovněž k dispozici pro zeměpisná označení třetích zemí, která splňují příslušná kritéria a jsou chráněna ve své zemi původu. V případě zeměpisných označení produktů pocházejících ze třetích zemí by příslušná řízení měla provádět Komise. |
(27) |
Aby mohly členské státy, třetí země a fyzické nebo právnické osoby, které jsou usazeny nebo mají bydliště ve třetí zemi, upozornit Komisi na případné chyby nebo doplňující informace týkající se žádosti o zápis, měla by být stanovena možnost předložit připomínky. |
(28) |
Aby bylo zajištěno soudržné a účinné rozhodování o žádostech o ochranu a námitkách podaných k soudu v rámci vnitrostátního řízení, měla by být Komise včas a pravidelně informována, jsou-li zahájena řízení před vnitrostátními soudy nebo jinými orgány ohledně žádostí o zápis, které daný členský stát předal Komisi, a o jejich konečných výsledcích. Ze stejného důvodu by měl členský stát v případě, že se domnívá, že vnitrostátní rozhodnutí, na němž je založena žádost o ochranu, bude v důsledku vnitrostátního soudního řízení pravděpodobně zrušeno, o tomto posouzení informovat Komisi. Pokud členský stát požádá o pozastavení přezkumu žádosti na úrovni Unie, měla by být Komise zproštěna povinnosti dodržet lhůtu pro přezkum stanovenou v tomto rozhodnutí. K ochraně žadatele před šikanózními právními postupy a k zachování jeho práva na zajištění ochrany názvu v přiměřené lhůtě by se zproštění mělo omezovat na případy, kdy byla žádost o zápis na vnitrostátní úrovni prohlášena za neplatnou na základě okamžitě použitelného, nikoli však konečného soudního rozhodnutí, nebo pokud se členský stát domnívá, že opatření směřující k napadení platnosti žádosti je založeno na platných důvodech. |
(29) |
Aby bylo hospodářským subjektům, jejichž zájmy jsou zápisem názvu dotčeny, umožněno tento název po omezenou dobu nadále používat, ačkoliv by používání tohoto jména porušovalo ochranný režim stanovený v tomto nařízení, měly by být uděleny zvláštní výjimky pro používání názvů formou přechodných období. Taková období by měla být rovněž povolena za účelem překonání dočasných obtíží a s dlouhodobým cílem zajistit, aby všichni producenti dodržovali specifikaci produktu. |
(30) |
Pro zajištění transparentnosti a jednotnosti ve všech členských státech je nezbytné zřídit a vést jednotný elektronický unijní rejstřík zeměpisných označení zapsaných jako chráněná označení původu nebo chráněná zeměpisná označení. Tento pravidelně aktualizovaný rejstřík by měl spotřebitelům a subjektům zapojeným do obchodu poskytovat informace o všech druzích zeměpisných označení zapsaných v tomto rejstříku. Rejstřík by měl být elektronická databáze uložená v informačním systému a měl by být veřejně přístupný. Úřad EUIPO by měl na základě svých zkušeností se správou jiných rejstříků práv duševního vlastnictví udržovat a průběžně aktualizovat unijní rejstřík, pokud jde o zápisy, změny a rušení zeměpisných označení. |
(31) |
Unie sjednává se svými obchodními partnery mezinárodní dohody, včetně dohod, které posilují ochranu označení původu a zeměpisných označení. S cílem usnadnit poskytování informací o názvech, které jsou chráněny těmito mezinárodními dohodami, veřejnosti, a zejména s cílem zajistit ochranu a kontrolu používání takových názvů, mohou být tyto názvy zapsány do unijního rejstříku zeměpisných označení. Nejsou-li v takových mezinárodních dohodách názvy výslovně označeny jako označení původu, měly by být do rejstříku zapsány jako chráněná zeměpisná označení. |
(32) |
Pro optimální fungování vnitřního trhu je důležité, aby producenti a další dotčené hospodářské subjekty, orgány a spotřebitelé měli rychlý a snadný přístup k příslušným informacím týkajícím se zapsaného chráněného označení původu nebo chráněného zeměpisného označení. Dané informace by měly případně zahrnovat informace o identitě seskupení producentů uznaného na vnitrostátní úrovni. |
(33) |
Názvy zapsané do unijního rejstříku zeměpisných označení by měly být chráněny s cílem zajistit jejich řádné používání a zabránit praktikám, které by mohly spotřebitele uvádět v omyl. V zájmu posílení ochrany zeměpisných označení a účinnějšího boje proti porušování předpisů by se ochrana označení původu a zeměpisných označení měla vztahovat na všechna doménová jména, která jsou přístupná v Unii, bez ohledu na místo zřízení příslušných rejstříků. |
(34) |
Pro zjištění, zda jsou produkty srovnatelné s produkty označenými zeměpisným označením, je třeba vzít v úvahu všechny relevantní činitele. Dané činitele by měly zahrnovat skutečnost, zda mají produkty společné objektivní vlastnosti, jako je metoda produkce, fyzický vzhled nebo použití stejných surovin; za jakých okolností jsou produkty využívány z pohledu příslušné veřejnosti; zda jsou často distribuovány stejnými kanály a zda se na ně vztahují podobná pravidla pro uvádění na trh. |
(35) |
Podle ustálené judikatury Soudního dvora Evropské unie může být zeměpisné označení evokováno zejména tehdy, jestliže v mysli průměrného evropského spotřebitele, který je přiměřeně informovaný, pozorný a obezřetný, existuje souvislost s produktem označeným zapsaným zeměpisným označením, včetně odkazu na výraz, symbol nebo jiné označení nebo balení. |
(36) |
Vzhledem k obchodním zvyklostem a judikatuře Unie je třeba vyjasnit použití zeměpisného označení v prodejním názvu zpracovaného produktu, jehož složkou je produkt označený zeměpisným označením. Mělo by být zajištěno, aby takové použití bylo v souladu s poctivými obchodními praktikami a neoslabovalo, nezhoršovalo ani nepoškozovalo pověst produktu se zeměpisným označením. Za tímto účelem by měly být doplněny podmínky pro to, jaké vlastnosti získá zpracovaná potravina na základě složky, která je označena zeměpisným označením. Kromě toho by výrobci balených potravin měli před tím, než začnou používat zeměpisné označení v názvu balené potraviny, oznámit tuto skutečnost uznanému seskupení producentů, pokud takové seskupení existuje. Tento přístup je v souladu s cíli posílit ochranu zeměpisných označení a úlohu uznaných seskupení producentů. Za účelem dosažení těchto cílů by členské státy měly mít možnost zachovat nebo zavést dodatečná vnitrostátní procesní pravidla použitelná na vnitrostátní situace, kdy jsou výrobce balených potravin a uznané seskupení producentů usazeni na území daného členského státu, a to v souladu se Smlouvami a judikaturou, a aniž by byl narušen volný pohyb zboží a svoboda usazování. Kromě toho uznané seskupení producentů a výrobce balených potravin mohou v souladu se zásadou smluvní svobody mezi sebou uzavřít dohodu o konkrétních technických a vizuálních prvcích toho, jak bude zeměpisné označení složky prezentováno v názvu balené potraviny. |
(37) |
Pravidla týkající se dalšího používání druhových výrazů by měla být vyjasněna tak, aby si druhové výrazy, které jsou podobné názvu nebo výrazu, který je chráněn, nebo jsou jeho součástí, zachovaly svou druhovost. |
(38) |
Rozsah ochrany poskytované podle tohoto nařízení by měl být vyjasněn, zejména s ohledem na omezení zápisu nových ochranných známek stanovená ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2436 (11) a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 (12), které jsou v rozporu se zápisem zeměpisných označení. Takové vyjasnění je rovněž nezbytné v případě držitelů starších práv duševního vlastnictví, zejména těch, která se týkají ochranných známek a homonymních názvů zapsaných jako zeměpisná označení. |
(39) |
Měl by být vyjasněn vztah mezi ochrannými známkami a zeměpisnými označeními ve vztahu ke kritériím pro zamítání žádostí o zápis ochranných známek, prohlášením ochranných známek za neplatné a koexistenci ochranných známek a zeměpisných označení. |
(40) |
Zeměpisná označení mohou být zapsána rovněž jako ochranné známky v případech, kdy to není v rozporu s tímto nařízením. Za tímto účelem nejsou tímto nařízením dotčena vnitrostátní pravidla týkající se účetního oceňování těchto ochranných známek a jejich zahrnutí do roční rozvahy producentů a seskupení producentů. |
(41) |
Seskupení producentů hrají zásadní úlohu v procesu podávání žádostí o zápis zeměpisných označení a při správě svých zeměpisných označení. Seskupením producentů mohou být při přípravě žádosti nápomocny zúčastněné strany, jako jsou regionální a místní orgány. Seskupení producentů by měla disponovat prostředky, které jim umožní lépe rozpoznat a uvádět na trh jedinečné vlastnosti jejich produktů. Je tudíž zapotřebí vyjasnit úlohu seskupení producentů. |
(42) |
Vzhledem k tomu, že producenti produktů nesoucích zeměpisná označení jsou většinou malé nebo střední podniky, čelí v rámci dodavatelského řetězce potravin konkurenci ze strany jiných hospodářských subjektů, což může vést k nekalé soutěži mezi místními producenty a producenty, kteří působí ve větším měřítku. V této souvislosti je v zájmu všech dotčených producentů třeba umožnit jednomu jedinému seskupení producentů provádět jménem producentů konkrétní činnosti. Za tímto účelem by měla být stanovena kategorie uznaného seskupení producentů. Kromě obecných pravidel týkajících se seskupení producentů, která by se měla uplatňovat příslušným způsobem rovněž na uznaná seskupení producentů, je zapotřebí definovat kritéria pro to, aby se seskupení mohlo kvalifikovat jako uznané seskupení producentů, a související zvláštní dodatečná práva, zejména proto, aby se uznaným seskupením producentů poskytly správné nástroje k lepšímu prosazování jejich práv duševního vlastnictví proti nekalým a poškozujícím praktikám. V tomto ohledu by uznaná seskupení producentů měla být schopna zastupovat všechny producenty produktů označených dotčenými zeměpisnými označeními a jednat jejich jménem. Měl by jim být rovněž svěřen výkon některých konkrétních úkolů uvedených v tomto nařízení, zejména vzhledem k tomu, že účinek nebo rozsah takových úkolů se týká všech dotčených producentů. Za tímto účelem je rozdělení mezi celostátní, regionální a místní úroveň chápáno v souladu s ústavní strukturou členských států a jejich vnitrostátním právem. Ustanovení o uznaných seskupeních producentů jsou inspirována již zavedenými systémy v několika členských státech. Tyto stávající systémy ukazují, že uznané seskupení producentů je cenným nástrojem pro posílení kolektivní správy a ochrany zeměpisných označení, který by měl být zachován. Toto nařízení by proto mělo členským státům poskytnout nezbytné regulační nástroje, aby mohly takové systémy kdykoli zřídit. |
(43) |
V případě zeměpisných označení, jejichž zeměpisná oblast se rozprostírá do více než jednoho členského státu, by mělo být po dohodě s dotčenými členskými státy rovněž uznáno pouze jediné seskupení producentů. S ohledem na Protokol o Irsku a Severním Irsku k Dohodě o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (13) by se totéž mělo použít, pokud jde o území Severního Irska. |
(44) |
Vzhledem k cennému a trvajícímu přínosu sdružení producentů k propagaci a popularizaci systému zeměpisných označení je třeba stanovit úlohu a funkce těchto sdružení. |
(45) |
S cílem zlepšit prosazování zeměpisných označení na trhu by měl být vyjasněn vztah mezi internetovými doménovými jmény a ochranou zeměpisných označení, pokud jde o rozsah použití nápravných opatření, uznávání zeměpisných označení při řešení sporů a spravedlivé používání doménových jmen. Systémy alternativního řešení sporů rejstříků národních doménových jmen nejvyšší úrovně v celé Unii by měly uznávat zeměpisná označení jako právo, kterého se lze během těchto sporů dovolávat. |
(46) |
Aby se zabránilo vytváření nerovných podmínek hospodářské soutěže, měl by mít každý hospodářský subjekt, včetně hospodářských subjektů ze třetích zemí, možnost používat zapsané zeměpisné označení za předpokladu, že dotčený produkt splňuje požadavky relevantní specifikace produktu. Systém stanovený členskými státy by měl rovněž zaručit, že hospodářské subjekty, které dodržují pravidla, mají právo na to, aby se na ně vztahovalo ověření souladu se specifikací produktu. |
(47) |
Symboly, označení a zkratky identifikující zapsané zeměpisné označení a práva s ním související ve vztahu k Unii by měly být v Unii i ve třetích zemích chráněny s cílem zajistit, aby se používaly na autentických produktech a aby spotřebitelé nebyli uváděni v omyl, pokud jde o vlastnosti produktů. |
(48) |
Označení lihovin a zemědělských produktů by mělo podléhat obecným pravidlům stanoveným v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 (14), a zejména ustanovením, jejichž cílem je zabránit označení, která mohou být pro spotřebitele matoucí nebo zavádějící. |
(49) |
Používání symbolů Unie na obalech (označení a reklamní materiály) zemědělských produktů se zeměpisným označením by mělo být povinné za účelem lepšího seznámení spotřebitelů s danou kategorií produktů a s nimi spojenými zárukami a pro snazší rozeznávání daných produktů na trhu, čímž se usnadní kontroly. Vzhledem k jejich specifické povaze by měla být zachována zvláštní ustanovení týkající se označování lihovin. Používání symbolů nebo označení Unie by mělo zůstat dobrovolné pro zeměpisná označení a označení původu třetích zemí v případě zemědělských produktů. Pravidla pro označování chráněných označení původu (CHOP) a chráněných zeměpisných označení (CHZO) v odvětví vína by měla být v nařízení (EU) č. 1308/2013 zachována a zároveň by mělo být vyjasněno, že na etiketě mohou být rovněž doplněny zkratky „CHOP“ a „CHZO“. |
(50) |
S cílem zviditelnit producenty produktů označených zeměpisným označením by mělo být povinné uvádět na etiketě název producenta nebo v případě zemědělských produktů název hospodářského subjektu. |
(51) |
Přidaná hodnota zeměpisných označení vychází z důvěry spotřebitele. Systém zeměpisných označení se významně opírá o sebekontrolu, náležitou péči a individuální odpovědnost producentů, přičemž je úkolem příslušných orgánů členských států přijmout nezbytná opatření k zabránění nebo zastavení používání názvů produktů, které jsou v rozporu s pravidly upravujícími zeměpisná označení. Úlohou Komise je provádět audit členských států na základě analýzy rizik. Zeměpisná označení by měla podléhat systému úředních kontrol v souladu se zásadami stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 (15), což by mělo zahrnovat systém kontrol ve všech fázích produkce, zpracování a distribuce. Každý hospodářský subjekt by měl podléhat systému kontrol, který ověřuje soulad se specifikací produktu. Vzhledem k tomu, že víno podléhá zvláštním kontrolám vymezeným v nařízení (EU) č. 1308/2013, mělo by toto nařízení stanovit kontroly pouze pro lihoviny a zemědělské produkty. |
(52) |
S cílem zajistit nestrannost a účinnost příslušných orgánů by tyto orgány určené k provádění ověřování souladu se specifikací produktu měly splňovat řadu kritérií týkajících se jejich fungování. Mělo by se počítat s ustanoveními, podle nichž budou některé úkoly úřední kontroly přeneseny na pověřené subjekty, subjekty pro certifikaci produktů a fyzické osoby, aby se usnadnila práce kontrolních orgánů a systém byl účinnější. Informace o příslušných orgánech, pověřených subjektech a subjektech pro certifikaci produktů a fyzických osobách by měly být zveřejněny, aby byla zajištěna transparentnost a aby se na ně mohly zúčastněné strany obrátit. |
(53) |
Na akreditaci pověřených subjektů a subjektů pro certifikaci produktů, jakož i na jejich činnost by se měly použít evropské normy vypracované Evropským výborem pro normalizaci a mezinárodní normy vypracované Mezinárodní organizací pro normalizaci. Akreditace uvedených subjektů by měla probíhat v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 (16). |
(54) |
Prosazování zeměpisných označení na trhu v souladu s nařízením (EU) 2017/625 je důležité, aby se zabránilo podvodným a klamavým praktikám a aby bylo možné účinně bojovat proti padělání, a tím se zajistilo, že producenti budou řádně odměněni za přidanou hodnotu svých produktů se zeměpisným označením a že se nelegálním uživatelům těchto zeměpisných označení zabrání v prodeji jejich produktů. Kontroly na trhu by měly být prováděny na základě posouzení rizik nebo oznámení hospodářských subjektů nebo příslušných orgánů s cílem zajistit soulad se specifikací produktu nebo jednotným dokumentem nebo jemu rovnocenným dokumentem, jako je shrnutí specifikace produktu. Měla by být přijata vhodná účinná a přiměřená správní a soudní opatření s cílem zabránit nebo zastavit používání názvů na produktech nebo službách, které nedodržují chráněná zeměpisná označení nebo jsou s nimi v rozporu. |
(55) |
Vzhledem k většímu využívání online zprostředkovatelských služeb si kromě toho zasluhuje zvláštní pozornost prosazování ochrany zeměpisných označení proti doménovým jménům, která jsou s touto ochranou v rozporu. Je nezbytné poskytnout příslušným vnitrostátním orgánům nástroje, které jim umožní řádně reagovat, pokud zapsané doménové jméno porušuje podle tohoto nařízení ochranu zeměpisného označení. Při výkonu svých úkolů úřední kontroly by proto tyto orgány měly mít možnost přijmout vhodná opatření s cílem znemožnit přístup z území dotčeného členského státu k doménovým jménům zapsaným v rozporu s ochranou zeměpisných označení, a to s přihlédnutím k zásadě proporcionality a právům a zájmům dotčených stran. Tato opatření by měla být v souladu s dalším příslušným právem Unie, jako je nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 (17). |
(56) |
K prodeji produktů, včetně produktů se zeměpisným označením, se stále častěji využívají zprostředkovatelské služby, zejména online platformy, přičemž v některých případech mohou představovat důležitý prostor, pokud jde o prevenci podvodů. Informace týkající se reklamy, propagace a prodeje zboží, které jsou v rozporu s ochranou zeměpisných označení, by měly být považovány za nezákonný obsah podle nařízení (EU) 2022/2065. V tomto ohledu toto nařízení umožňuje identifikaci takového nezákonného obsahu a stanoví možná opatření, která mají vnitrostátní orgány přijmout. |
(57) |
Vzhledem k tomu, že produkt označený zeměpisným označením vyprodukovaný v jednom členském státě může být prodáván v jiném členském státě, měla by být zajištěna správní pomoc mezi členskými státy, aby byly umožněny účinné kontroly, a měly by být stanoveny praktické podmínky této správní pomoci. |
(58) |
Pro optimální fungování vnitřního trhu je důležité, aby producenti v různých souvislostech rychle a snadno prokázali, že jsou oprávněni používat chráněný název, například při celních kontrolách nebo při kontrolách trhu nebo na požádání hospodářských subjektů. Za tímto účelem by mělo být hospodářskému subjektu poskytnuto potvrzení o souladu se specifikací produktu. |
(59) |
S ohledem na stávající praxi by měly být zachovány dva různé nástroje pro rozpoznání souvislosti mezi produktem a jeho zeměpisným původem, a to označení původu a zeměpisné označení. Měla by být vyjasněna pravidla a definice týkající se odrůd rostlin a plemen zvířat, aby bylo možné lépe pochopit jejich vazbu na zeměpisná označení v případě rozporu. Pravidla pro získávání krmiva a surovin by měla zůstat nezměněna. |
(60) |
U chráněných označení původu je souvislost mezi zeměpisným prostředím a specifickou jakostí nebo vlastnostmi produktu, které jsou převážně nebo výlučně přičitatelné tomuto prostředí, obvykle tvořena několika prvky. Dočasné změny, kterými se na omezenou dobu pozastavuje požadavek získávat minimálně 50 % krmiva pocházejícího z dané zeměpisné oblasti, by měly být přijaty pouze tehdy, pokud nemají dopad na tuto souvislost včetně všech jejích prvků, neboť to by tuto souvislost zneplatnilo a umožnilo by to uvádět na trh pod chráněným názvem produkty, které jsou zcela zbaveny dotčené specifické jakosti nebo vlastností, které mají souvislost s danou zeměpisnou oblastí. |
(61) |
Produkt se zeměpisným označením by měl splňovat určité podmínky stanovené ve specifikaci produktu. Aby byly tyto informace snadno srozumitelné i pro zúčastněné strany, měla by být specifikace produktu shrnuta v jednotném dokumentu. |
(62) |
Zvláštním cílem režimu zaručených tradičních specialit je pomáhat producentům tradičních produktů informovat spotřebitele o charakteristikách jejich produktů, které představují přidanou hodnotu. Aby se zabránilo vytváření nerovných podmínek hospodářské soutěže, každý producent, včetně producenta ze třetí země, by měl mít možnost používat název zaručené tradiční speciality zapsaný do rejstříku za předpokladu, že dotčený produkt splňuje požadavky příslušné specifikace a producent podléhá systému kontrol. |
(63) |
Vzhledem k tomu, že neexistuje žádný obecný mezinárodní závazek uznat režimy zaručených tradičních specialit, které mohou existovat ve třetích zemích, a vzhledem k tomu, že toto nařízení je použitelné výhradně v Unii, měly by být tradiční postupy týkající se způsobu produkce, zpracování nebo složení a tradičních použití surovin nebo složek produktu označeného názvem způsobilým k zápisu jako zaručená tradiční specialita chápány tak, že odkazují na tyto postupy nebo použití v Unii. To by se mělo vztahovat i na žádosti pocházející ze třetích zemí. |
(64) |
Protože je však ve stávajícím režimu zaručených tradičních specialit zapsáno pouze několik názvů, tento režim nedokázal využít svého potenciálu. Stávající ustanovení by se proto měla zlepšit, vyjasnit a konkretizovat, tak aby byl režim více srozumitelný, funkční a přitažlivý pro případné žadatele. Aby se zajistilo, že budou zapsány názvy skutečně tradičních produktů, je třeba upravit kritéria a podmínky pro zápis názvu, zejména odstranit podmínku, že zaručené tradiční speciality musí mít jedinečné vlastnosti. |
(65) |
S cílem zajistit, aby zaručené tradiční speciality byly v souladu se svými specifikacemi a byly soudržné, by měli produkt ve specifikaci definovat samotní producenti sdružení do seskupení. Možnost zápisu názvu jako zaručené tradiční speciality do rejstříku by měla být otevřená i producentům ze třetích zemí. |
(66) |
V zájmu zajištění transparentnosti by měly být zaručené tradiční speciality zapsány do unijního rejstříku zaručených tradičních specialit. |
(67) |
V případě zaručených tradičních specialit vyprodukovaných v Unii by měl být na označení použit symbol Unie, který by mělo být možno spojit s označením „zaručená tradiční specialita“. Používání názvů, symbolu Unie a označení by mělo být odpovídajícím způsobem upraveno, aby byl zajištěn jednotný přístup na celém vnitřním trhu. |
(68) |
Zaručené tradiční speciality by měly být na trhu účinně chráněny, aby jejich producenti byli za jejich přidanou hodnotu náležitě odměňováni a aby se zabránilo prodeji produktů nelegálních uživatelů zaručených tradičních specialit. |
(69) |
Aby se zabránilo klamání spotřebitelů, měly by být zaručené tradiční speciality chráněny před jakýmkoli zneužitím nebo napodobováním, mimo jiné i ve vztahu k produktům používaným jako složky, jakož i před jakýmikoli jinými praktikami, jež by mohly uvést spotřebitele v omyl. V zájmu téhož cíle by měla být stanovena pravidla pro zvláštní způsoby použití zaručených tradičních specialit, zejména pokud jde o používání výrazů, které jsou v Unii druhové, označení, které sestává z názvu odrůdy rostlin nebo plemene zvířat nebo je obsahuje, a ochranné známky. |
(70) |
Řízení o zápisu, změně specifikace produktu a o zrušení zápisu v souvislosti se zaručenými tradičními specialitami pocházejícími z Unie, včetně námitkových řízení, by měly provádět členské státy a Komise. Členské státy a Komise by měly být odpovědné za jednotlivé fáze každého řízení. Členské státy by měly být odpovědné za první fázi řízení, která spočívá v obdržení žádosti od seskupení producentů, v jejím posouzení včetně vedení vnitrostátního námitkového řízení a na základě výsledků tohoto posouzení v předání žádosti o zápis v unijní fázi. Komise by měla být odpovědná za přezkum žádosti, včetně zahájení celosvětového námitkového řízení, a za přijetí rozhodnutí o přiznání či nepřiznání ochrany zaručené tradiční specialitě. Ochrana, kterou poskytuje toto nařízení po provedení zápisu, by měla být rovněž k dispozici pro zaručené tradiční speciality ze třetích zemí, které splňují příslušná kritéria a jsou chráněny ve své zemi původu. Komise by rovněž měla provádět odpovídající řízení v případě zaručených tradičních specialit pocházejících ze třetích zemí. |
(71) |
Nařízením (EU) č. 1151/2012 byl zaveden režim nepovinných údajů o jakosti. Týká se zvláštních horizontálních charakteristik jedné či více kategorií produktů, způsobů hospodaření nebo zpracování, jimiž se vyznačují určité oblasti. Nepovinný údaj o jakosti „horský produkt“ splnil podmínky stanovené pro nepovinné údaje o jakosti a byl uvedeným nařízením zaveden. Tento údaj poskytl horským producentům účinný nástroj pro lepší uvádění jejich produktů na trh a pro snížení skutečných rizik uvádění spotřebitele v omyl, pokud jde o horský původ produktů na trhu. Možnost producentů používat nepovinné údaje o jakosti by měla být zachována, neboť tento režim zatím v členských státech plně nevyužil svůj potenciál. |
(72) |
Je třeba změnit ustanovení týkající se zeměpisných označení pro vína uvedená v nařízení (EU) č. 1308/2013 a pro lihoviny uvedená v nařízení (EU) 2019/787, aby byla v souladu se společnými pravidly pro zápis, změnu, námitky, zrušení, ochranu a prosazování zeměpisných označení a v případě lihovin se společnými pravidly pro kontroly stanovenými v tomto nařízení. |
(73) |
V případě vína jsou zapotřebí další změny definice chráněných zeměpisných označení, aby byla v souladu s Dohodou WTO o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS), která nedefinuje zeměpisné označení se zeměpisnou oblastí odpovídající celému území země jako výjimečný případ. Ačkoli již není nutné odůvodňovat jakožto výjimečný případ chráněné zeměpisné označení v odvětví vína, které se vztahuje na celé území země, je u takového označení nicméně zapotřebí důkladně posuzovat podmínky zápisu, zejména pokud se vztahuje na velmi rozsáhlá území. Uvedení do souladu s definicí zeměpisného označení v dohodě TRIPS by nemělo vést k zápisu smyšlených nebo fiktivních názvů v odvětví vína. Název by měl být považován za způsobilý k zápisu, pokud sice neobsahuje žádný zeměpisný výraz, ale implicitně odkazuje na místo, region nebo zemi, z nichž výrobek pochází. |
(74) |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1753 (18) o provádění Ženevského aktu Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních (dále jen „Ženevský akt“) v Unii je třeba změnit s cílem posílit úlohu uznaného seskupení producentů v rámci řízení o zápisu zeměpisných označení Unie do mezinárodního rejstříku podle Ženevského aktu. Nařízení (EU) 2019/1753 by mělo být rovněž upraveno tak, aby mohl být podle Ženevského aktu proveden zápis označení původu ze sedmi členských států, které jsou smluvními stranami Lisabonské dohody, v případě produktů, které nespadají do oblasti působnosti nařízení (EU) č. 1151/2012, ale spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení. |
(75) |
Za účelem doplnění nebo změny některých jiných než podstatných prvků tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o tyto aspekty: stanovení podrobných postupů a lhůt pro námitkové řízení; vymezení ustanovení o změnách specifikace produktů na úrovni Unie v případě zeměpisných označení, pro něž nebyl zveřejněn žádný jednotný dokument, o přípustnosti žádostí o změny na úrovni Unie, o vztahu mezi změnami na úrovni Unie a standardními změnami a o standardních změnách; stanovení dodatečných pravidel pro používání zeměpisných označení v názvu zpracovaných produktů v případě použití srovnatelných složek a kritérií pro to, kdy zpracované produkty na základě této skutečnosti získají podstatné vlastnosti; pověření úřadu EUIPO zřízením a správou informačního a výstražného systému pro doménová jména; stanovení omezení a odchylek, pokud jde o porážku živých zvířat nebo o získávání surovin; stanovení pravidel pro určení používání názvu odrůdy rostlin nebo plemene zvířat; stanovení pravidel, která omezují informace obsažené ve specifikaci produktu pro zeměpisná označení a zaručené tradiční speciality; stanovení dalších podrobností o kritériích způsobilosti pro zaručené tradiční speciality; doplnění pravidel pro námitkové řízení u zaručených tradičních specialit za účelem stanovení podrobných postupů a lhůt; doplnění pravidel týkajících se procesu podávání žádostí o změnu u zaručených tradičních specialit; doplnění pravidel pro používání zaručených tradičních specialit v názvu zpracovaných produktů v případě použití srovnatelných složek a kritérií pro to, kdy zpracované produkty na základě této skutečnosti získají podstatné vlastnosti; stanovení podrobných pravidel týkajících se kritérií pro nepovinné údaje o jakosti; vyhrazení dalšího nepovinného údaje o jakosti a stanovení podmínky jeho použití; stanovení výjimek z používání výrazu „horský produkt“ a stanovení metod produkce a dalších kritérií pro používání tohoto nepovinného údaje o jakosti, zejména stanovení podmínek, za kterých je povoleno, aby suroviny nebo krmiva pocházely z jiných než horských oblastí. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti příslušné konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (19). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. |
(76) |
Při provádění pravidel vymezených v tomto nařízení, která se týkají zeměpisných označení, zaručených tradičních specialit a nepovinných údajů o jakosti, by měl být Komisi nápomocen výbor složený ze zástupců členských států. |
(77) |
Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o následující:
Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (20). |
(78) |
Komisi by měla být svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty bez použití nařízení (EU) č. 182/2011 týkající se: zápisu názvu do rejstříku, pokud není podána přípustná námitka, nebo v případě přípustné námitky, pokud bylo dosaženo dohody pro zeměpisná označení a zaručené tradiční speciality, a v případě potřeby změny zveřejněných informací, pokud dané změny nejsou podstatné; zřízení a vedení veřejně přístupného elektronického rejstříku zeměpisných označení a elektronického rejstříku zaručených tradičních specialit; poskytnutí přechodného období pro používání zeměpisných označení v návaznosti na námitku podanou v rámci vnitrostátního řízení a vymezení způsobu zveřejnění názvu a adresy příslušných orgánů a pověřených subjektů u zaručených tradičních specialit. |
(79) |
Nařízení (EU) č. 1308/2013, (EU) 2019/787 a (EU) 2019/1753 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna a nařízení (EU) č. 1151/2012 by proto mělo být zrušeno. |
(80) |
Chráněná označení původu, chráněná zeměpisná označení a zaručené tradiční speciality již zapsané podle nařízení (EU) č. 1151/2012, chráněná označení původu a chráněná zeměpisná označení již zapsaná podle nařízení (EU) č. 1308/2013 a zeměpisná označení již zapsaná podle nařízení (EU) 2019/787 by měly být nadále chráněny podle tohoto nařízení a měly by být automaticky zařazeny do dotčeného rejstříku. |
(81) |
Měl by být stanoven vhodný mechanismus, který zajistí, že vnitrostátní ochrana zeměpisných označení, která nespadají do oblasti působnosti nařízení (EU) č. 1151/2012, ale spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení, bude hladce ukončena. Zároveň by měl být usnadněn zápis daných zeměpisných označení podle tohoto nařízení tím, že budou vyňata z vnitrostátní fáze řízení o zápisu. Je rovněž nezbytné zajistit, aby v případě, že jsou taková zeměpisná označení zapsána podle Lisabonské dohody, mohla být zapsána podle Ženevského aktu, aniž by ztratila svá práva přednosti. |
(82) |
Měla by být přijata ustanovení týkající se vhodných opatření k usnadnění hladkého přechodu z pravidel stanovených v nařízeních (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 1308/2013 a (EU) 2019/787 na pravidla stanovená v tomto nařízení. |
(83) |
Je vhodné vymezit ustanovení, která zajistí hladký přechod z režimu stanoveného nařízením (EU) č. 1151/2012 na režim stanovený tímto nařízením, a to i pokud jde o akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty. Cílem takových ustanovení je zajistit právní jistotu, aby orgány členských států, producenti a seskupení producentů, jakož i další dotčené osoby nebo subjekty mohli jednoznačně zjistit, jaká mají práva a povinnosti, a postupovat podle toho. |
(84) |
Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž vytvoření jednotné ochrany zeměpisných označení, jakož i zřízení systému pro ochranu zaručených tradičních specialit a nepovinných údajů o jakosti, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu rozsahu a účinků tohoto nařízení, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů. |
(85) |
Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1725 a dne 18. července 2022 vydal své stanovisko, |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
Předmět
Tímto nařízením se stanoví pravidla pro tyto režimy jakosti:
a) |
chráněná označení původu a chráněná zeměpisná označení pro víno, chráněná označení původu a chráněná zeměpisná označení pro zemědělské produkty, včetně potravin, jak jsou stanoveny v čl. 5 odst. 1 písm. c), a zeměpisná označení pro lihoviny; |
b) |
zaručené tradiční speciality a nepovinné údaje o jakosti stanovené v hlavě III kapitolách 2 a 3 pro zemědělské produkty, včetně potravin uvedených v článku 51. |
Pro účely hlav I, II a V, s výjimkou hlavy II kapitoly 5, výraz „zeměpisná označení“ zahrnuje chráněná označení původu a chráněná zeměpisná označení vína, chráněná označení původu a chráněná zeměpisná označení zemědělských produktů, včetně potravin, jak je uvedeno v čl. 5 odst. 1 písm. c), a zeměpisná označení lihovin.
Článek 2
Definice
1. Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
a) |
„vínem“ výrobky, na něž se vztahuje čl. 92 odst. 1 nařízení (EU) č. 1308/2013; |
b) |
„lihovinou“ lihovina ve smyslu článku 2 nařízení (EU) 2019/787; |
c) |
„označením“ u všech produktů spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení označení ve smyslu čl. 2 odst. 2 písm. j) nařízení (EU) č. 1169/2011; |
d) |
„krokem produkce“ jakákoli fáze produkce, včetně surovin, nebo fáze zpracování, přípravy nebo zrání až do okamžiku, kdy je produkt připraven pro uvedení na trh; |
e) |
„hospodářským subjektem“ fyzická nebo právnická osoba, které vykonávají činnosti, na něž se vztahuje jedna nebo více povinností stanovených ve specifikaci produktu; |
f) |
„zpracovaným produktem“ zpracovaný produkt ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. o) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 (21); |
g) |
„pověřeným subjektem“ pověřený subjekt ve smyslu čl. 3 bod. 5 nařízení (EU) 2017/625, který osvědčuje soulad se specifikací produktu pro produkty označené zeměpisnými označeními nebo zaručenými tradičními specialitami; |
h) |
„druhovým výrazem“ název produktu, který se stal obecným názvem tohoto produktu v Unii, přestože se vztahuje k místu, regionu nebo zemi, kde byl původně vyráběn nebo uváděn na trh; |
i) |
„názvem odrůdy rostlin“ název dané odrůdy, který se běžně používá nebo který je úředně akceptován ve vnitrostátním nebo unijním katalogu podle směrnic Rady 2002/53/ES (22), 2002/55/ES (23), 2008/90/ES (24) nebo nařízení Rady (ES) č. 2100/94 (25), v jazyce nebo jazycích, v nichž je používán nebo uveden, ke dni podání žádosti o zápis příslušného zeměpisného označení; |
j) |
„názvem plemene zvířat“ název plemene, na které se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1012 (26), který je uveden v plemenných knihách nebo chovných registrech. U druhů, na něž se uvedené nařízení nevztahuje, se jím rozumí název plemene, které je zapsáno v plemenných knihách nebo chovných registrech podle vnitrostátního práva. Tento název se uvede v jazyce nebo jazycích, v nichž je uveden ke dni podání žádosti o zápis dotčeného zeměpisného označení; |
k) |
„kombinovanou nomenklaturou“ nomenklatura zboží stanovená článkem 1 nařízení (EHS) č. 2658/87. |
2. Pro účely hlavy II se rozumí:
a) |
„specifikací produktu“ dokument uvedený v:
|
b) |
„jednotným dokumentem“ dokument shrnující specifikaci produktu a uvedený v:
|
3. Pro účely hlavy III kapitoly 2 se výrazem „tradiční“ a „tradice“ rozumí prokázané historické používání názvu producenty v dané komunitě po dobu, která umožňuje předávání mezi generacemi; tato doba musí trvat nejméně 30 let a uvedené používání může zahrnovat změny, které si vyžádaly měnící se postupy týkající se hygieny, bezpečnosti a jiné relevantní postupy.
Článek 3
Ochrana údajů
1. Členské státy a Komise zpracovávají a zveřejňují osobní údaje získané v průběhu řízení o zápisu, schvalování změn, zrušení, námitkách, poskytnutí přechodného období a v průběhu kontrolního řízení podle tohoto nařízení, nařízení (EU) č. 1308/2013 a nařízení (EU) 2019/787, v souladu s nařízeními (EU) 2018/1725 a (EU) 2016/679.
2. Komise je správcem ve smyslu nařízení (EU) 2018/1725 ve vztahu ke zpracování osobních údajů v rámci postupu, pro který je příslušná v souladu s nařízeními (EU) 2019/787 a (EU) č. 1308/2013 a tímto nařízením.
3. Příslušné orgány členských států jsou správci ve smyslu nařízení (EU) 2016/679 v souvislosti se zpracováním osobních údajů v průběhu řízení, pro které jsou příslušné v souladu s nařízeními (EU) 2019/787 a (EU) č. 1308/2013 a tímto nařízením.
4. Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) je zpracovatelem ve smyslu nařízení (EU) 2018/1725 ve vztahu k zpracování osobních údajů v souvislosti s unijním rejstříkem zeměpisných označení.
HLAVA II
ZEMĚPISNÁ OZNAČENÍ
KAPITOLA 1
Obecná ustanovení
Článek 4
Cíle
Tato hlava stanoví jednotný a úplný systém zeměpisných označení, který chrání názvy vín, lihovin a zemědělských produktů, jejichž vlastnosti, charakteristiky nebo pověst mají souvislost s místem jejich produkce s cílem:
a) |
zajistit, aby producenti, kteří jednají kolektivně, měli nezbytné pravomoci a odpovědnost, pokud jde o správu dotčeného zeměpisného označení, a to mimo jiné proto, aby mohli reagovat na společenskou poptávku, která například požaduje zdraví a dobré životní podmínky zvířat nebo produkty které jsou výsledkem udržitelné produkce v jejích třech dimenzích – ekonomické, environmentální a sociální hodnotě, a aby mohli působit a být konkurenceschopní na trhu; |
b) |
přispívat ke spravedlivé hospodářské soutěži a vytvářet přidanou hodnotu s cílem sdílet tuto přidanou hodnotu v rámci celého obchodního řetězce, aby byla zajištěna spravedlivá odměna pro producenty a jejich možnost investovat do jakosti, pověsti a udržitelnosti svých produktů, jakož i přispívat k dosažení cílů politiky rozvoje venkova poskytováním podpory zemědělským a zpracovatelským činnostem, uchováním know-how a podporou specifických jakostních produktů vzhledem k zeměpisné oblasti, v níž jsou vyráběny; |
c) |
zajistit, aby spotřebitelé dostávali spolehlivé informace a nezbytnou záruku původu, pravosti, jakosti, pověsti a dalších vlastností, které mají souvislost se zeměpisným původem nebo zeměpisným prostředím těchto produktů, a mohli je snadno identifikovat na trhu, a to i v rámci elektronického obchodu; |
d) |
zajistit efektivní a uživatelsky vstřícný zápis zeměpisných označení s ohledem na vhodnou ochranu práv duševního vlastnictví; |
e) |
zajistit účinné kontroly, prosazování a uvádění na trh v celé Unii, a to i v rámci elektronického obchodu, a tím zajistit integritu vnitřního trhu a |
f) |
přispívat k účinné ochraně práv duševního vlastnictví souvisejícího s těmito produkty na trzích třetích zemí. |
Článek 5
Oblast působnosti
1. Tato hlava se vztahuje na:
a) |
víno ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a); |
b) |
lihoviny ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. b) a |
c) |
zemědělské produkty. |
Pro účely této hlavy výraz „zemědělské produkty“ zahrnuje zemědělské produkty včetně potravin a produktů rybolovu a produktů akvakultury, uvedené v kapitolách 1 až 23 kombinované nomenklatury stanovené v části dvě přílohy I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87, a na zemědělské produkty podle položek kombinované nomenklatury stanovených v příloze I tohoto nařízení, s výjimkou vína a lihovin.
2. Zápisem a ochranou zeměpisných označení není dotčena povinnost producentů dodržovat jiné předpisy Unie, zejména předpisy týkající se uvádění produktů na trh, hygienických a rostlinolékařských pravidel, společné organizace trhů, pravidel hospodářské soutěže a poskytování informací o potravinách spotřebitelům.
3. Na systém zeměpisných označení stanovený v tomto nařízení se nepoužije směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 (27).
Článek 6
Klasifikace
1. Produkty označené zeměpisnými označeními jsou klasifikovány podle kombinované nomenklatury na úrovni dvoumístného, čtyřmístného či šestimístného čísla nebo, rozhodne-li tak členský stát, na úrovni osmimístného čísla. Pokud se zeměpisné označení vztahuje na produkty více než jedné kategorie, uvede se každá položka. Klasifikace produktů se používá pouze pro účely zápisu, statistiky a evidence, zejména pro celní orgány. Tato klasifikace se nepoužívá k určení srovnatelných produktů pro účely ochrany před přímým a nepřímým obchodním využitím podle čl. 26 odst. 1 písm. a).
2. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů vymezit technickou podobu klasifikace uvedené v odstavci 1 tohoto článku a online přístup k ní. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2.
Článek 7
Udržitelnost
1. Seskupení producentů nebo uznané seskupení producentů, pokud takové seskupení existuje, se může dohodnout na udržitelných postupech, které je třeba dodržovat při produkci produktu označeného zeměpisným označením nebo při provádění jiných činností, na něž se vztahuje jedna nebo více povinností stanovených ve specifikaci produktu. Cílem takových postupů je uplatňovat normy udržitelnosti, které jsou přísnější než normy stanovené právními předpisy Unie nebo vnitrostátním právem, pokud jde o environmentální, sociální nebo hospodářskou udržitelnost nebo dobré životní podmínky zvířat.
2. Pro účely odstavce 1 se „udržitelným postupem“ rozumí postup, který přispívá k jednomu nebo více sociálním, environmentálním nebo hospodářským cílům, jako jsou:
a) |
zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně; udržitelné využívání a ochrana krajiny, vody a půdy; přechod na oběhové hospodářství, včetně snížení potravinového odpadu; prevence a omezování znečištění; a ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů; |
b) |
produkce zemědělských produktů způsobem, který snižuje používání pesticidů a řídí rizika plynoucí z jejich používání nebo snižuje nebezpečí antimikrobiální rezistence v zemědělské produkci; |
c) |
dobré životní podmínky zvířat; |
d) |
spravedlivý příjem pro producenty, diverzifikace činností, podpora místní zemědělské produkce a zhodnocení venkovské struktury a místního rozvoje; |
e) |
zachování zaměstnanosti v zemědělství přilákáním a udržením mladých producentů a nových producentů produktů se zeměpisným označením; |
f) |
zlepšování pracovních a bezpečnostních podmínek v zemědělských a zpracovatelských činnostech. |
3. Pokud seskupení producentů nebo uznané seskupení producentů, pokud takové seskupení existuje, rozhodne, že udržitelné postupy uvedené v odstavci 1 jsou povinné pro všechny producenty dotčeného produktu, zahrnou se tyto postupy do specifikace produktu v souladu s řízením o zápisu nebo o změně.
Článek 8
Zpráva o udržitelnosti
1. Seskupení producentů, nebo uznané seskupení producentů, pokud takové seskupení existuje, může na základě ověřitelných informací vypracovat a pravidelně aktualizovat zprávu o udržitelnosti, která zahrnuje popis stávajících udržitelných postupů uplatňovaných při produkci produktu, popis toho, jaké má metoda získávání produktu dopady na udržitelnost z hlediska environmentálních, sociálních, hospodářských závazků nebo závazků týkajících se zdraví a dobrých životních podmínek zvířat a informace nezbytné k pochopení toho, jak udržitelnost ovlivňuje vývoj, výkonnost a postavení produktu.
2. Komise tyto zprávy o udržitelnosti zveřejní.
KAPITOLA 2
Zápis zeměpisných označení
Článek 9
Žadatel ve vnitrostátní fázi řízení o zápisu
1. Žádosti o zápis zeměpisného označení mohou podávat pouze žádající seskupení producentů. Žádajícím seskupením producentů je sdružení, bez ohledu na jeho právní formu, tvořené producenty stejného produktu, jehož název je navržen k zápisu. S přípravou žádosti a souvisejícím postupem mohou pomáhat veřejnoprávní subjekty nebo jiné zúčastněné strany.
2. Pro účely této hlavy může být za žádající seskupení producentů, pokud jde o zeměpisná označení lihoviny, považován orgán určený členským státem, není-li vytvoření seskupení pro dotčené producenty možné z důvodu jejich počtu, zeměpisného umístění nebo skutečností organizační povahy. V takovém případě jsou v žádosti podle čl. 10 odst. 2 tyto důvody uvedeny.
3. Pro účely této hlavy může být za žádající seskupení producentů považován jediný producent, pokud se prokáže, že jsou splněny všechny tyto podmínky:
a) |
daný producent je jediným producentem, který je ochoten žádost o zápis zeměpisného označení podat; |
b) |
dotčená zeměpisná oblast je vymezena na základě souvislosti uvedené v čl. 49 odst. 1 písm. f) tohoto nařízení, čl. 94 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) č. 1308/2013 a čl. 22 odst. 1 písm. f) nařízení (EU) 2019/787, a nikoli na základě vlastnických hranic pozemků a |
c) |
dotčená zeměpisná oblast má vlastnosti, které se podstatným způsobem liší od vlastností sousedních oblastí, nebo se vlastnosti daného produktu liší od vlastností produktů produkovaných v sousedních oblastech, nebo pokud jde o zeměpisné označení lihoviny, má lihovina specifickou jakost, pověst nebo jinou vlastnost, které lze jasně přičíst jejímu zeměpisnému původu. |
4. V případě zeměpisného označení, které označuje přeshraniční zeměpisnou oblast, může několik žádajících seskupení producentů z různých členských států nebo třetích zemí podat společnou žádost o zápis zeměpisného označení. Tato společná žádost se podává všem dotčeným členským státům.
Článek 10
Vnitrostátní fáze řízení o zápisu
1. Žádost o zápis zeměpisného označení týkající se produktu pocházejícího z Unie se podává příslušným orgánům členského státu, z něhož produkt pochází.
2. Žádost podle odstavce 1 obsahuje:
a) |
specifikaci produktu; |
b) |
jednotný dokument; a |
c) |
průvodní dokumentaci uvedenou v čl. 12 odst. 1. |
3. Členský stát žádost o zápis přezkoumá, aby zkontroloval, zda splňuje podmínky pro zápis podle příslušných ustanovení pro víno, lihoviny nebo zemědělské produkty.
4. V rámci přezkumu podle odstavce 3 tohoto článku provede dotčený členský stát vnitrostátní námitkové řízení. Ve vnitrostátním námitkovém řízení se zajistí zveřejnění žádosti o zápis s výjimkou dokumentů uvedených v čl. 12 odst. 1 písm. b) a c) a stanoví se lhůta nejméně jednoho měsíce ode dne zveřejnění, během níž může každá fyzická nebo právnická osoba, které mají oprávněný zájem a jsou usazeny nebo mají bydliště v členském státě, z něhož dotčený produkt pochází, podat u tohoto členského státu námitku proti žádosti o zápis.
5. Dotčený členský stát stanoví podmínky námitkového řízení. Tyto podmínky mohou zahrnovat kritéria přípustnosti námitky, lhůtu pro konzultace mezi žádajícím seskupením producentů a každým namítajícím a předložení zprávy žádajícího seskupení producentů o výsledku konzultací, včetně všech změn, které žádající seskupení producentů v žádosti o zápis provedlo.
6. Pokud se dotčený členský stát po přezkoumání žádosti o zápis a posouzení výsledků jakýchkoliv obdržených námitek a jakýchkoliv změn žádosti dohodnutých s žádajícím seskupením producentů domnívá, že jsou splněny požadavky tohoto nařízení, může přijmout kladné rozhodnutí a podat žádost o zápis v unijní fázi podle článku 13.
7. Dotčený členský stát zajistí, aby každá fyzická nebo právnická osoba s oprávněným zájmem měla možnost podat opravný prostředek. Dotčený členský stát rovněž zajistí, aby bylo zveřejněno kladné rozhodnutí a odpovídající specifikace produktu, a poskytuje ke specifikaci produktu elektronický přístup.
8. V případě společné žádosti podle čl. 9 odst. 4 se žádost podává všem dotčeným členským státům a související vnitrostátní řízení, včetně námitkových řízení, se provádějí ve všech těchto členských státech.
Článek 11
Přechodná vnitrostátní ochrana
1. Členský stát může dočasně poskytnout přechodnou ochranu názvu na vnitrostátní úrovni účinnou ode dne, kdy byla Komisi podána žádost o zápis v unijní fázi.
2. Tato vnitrostátní ochrana skončí dnem, kdy vstoupí v platnost prováděcí akt, kterým se rozhoduje o žádosti o zápis, přijatý v souladu s článkem 21, nebo dnem zpětvzetí této žádosti.
3. Pokud název není zapsán podle tohoto nařízení, nese výlučnou odpovědnost za důsledky takové přechodné vnitrostátní ochrany dotčený členský stát.
4. Opatření přijatá členskými státy podle tohoto článku jsou účinná pouze na vnitrostátní úrovni a nemají vliv na vnitřní trh ani na mezinárodní obchod.
Článek 12
Průvodní dokumentace
1. Dokumentace přiložená k žádosti o zápis obsahuje:
a) |
případné informace vysvětlující veškerá navrhovaná omezení používání nebo ochrany zeměpisného označení a veškerá přechodná opatření navržená žádajícím seskupením producentů; |
b) |
název a kontaktní údaje žádajícího seskupení producentů; |
c) |
název a kontaktní údaje jednoho nebo více příslušných orgánů, pověřených subjektů nebo subjektů pro certifikaci produktů nebo fyzických osob, které ověřují soulad se specifikací produktu, v souladu s:
|
d) |
jakékoli další informace, které dotčený členský stát, nebo případně žádající seskupení producentů, považují za vhodné. |
2. Komise prostřednictvím prováděcích aktů vymezí formát a online podobu průvodní dokumentace podle odst. 1 písm. a), b) a c) tohoto článku v rámci unijní fáze žádosti o registraci, jak je stanoveno v článku 13, a stanoví vyloučení nebo anonymizaci osobních údajů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2.
Článek 13
Unijní fáze žádosti o zápis
1. V případě zeměpisných označení týkajících se produktů pocházejících z Unie žádost o zápis obsahuje:
a) |
jednotný dokument; |
b) |
průvodní dokumentaci uvedenou v čl. 12 odst. 1 písm. a), b)a c); |
c) |
prohlášení členského státu, jemuž byla žádost podána ve vnitrostátní fázi řízení o zápisu, potvrzující, že žádost splňuje podmínky pro zápis; |
d) |
jakékoliv přechodné období stanovené nebo navržené vnitrostátními orgány v návaznosti na vnitrostátní přezkum žádosti a námitkové řízení, jakož i informace o souvisejících přípustných námitkách a |
e) |
odkaz na elektronické zveřejnění aktuální specifikace produktu. |
2. V případě zeměpisných označení týkajících se produktů nepocházejících z Unie unijní fáze žádosti o zápis obsahuje:
a) |
specifikaci produktu s odkazem na její zveřejnění; |
b) |
jednotný dokument; |
c) |
průvodní dokumentaci uvedenou v čl. 12 odst. 1 písm. a), b) a c); |
d) |
právní doklad o ochraně zeměpisného označení v zemi původu a |
e) |
plnou moc, pokud je žadatel zastoupen zmocněncem. |
3. Společná žádost o zápis podle čl. 9 odst. 4 obsahuje kromě jednotného dokumentu podle potřeby rovněž dokumenty uvedené v odst. 1 písm. b) až e) nebo v odst. 2 písm. c), d) a e) tohoto článku ze všech dotčených členských států nebo třetích zemí.
4. Doklady uvedené v tomto článku jsou vyhotoveny v některém z úředních jazyků Unie.
5. Komise stanoví prostřednictvím prováděcích aktů podrobná pravidla ohledně postupů, formy a podoby žádostí o zápis na úrovni Unie, a to i ve vztahu k žádostem týkajícím se území více než jedné země. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2.
Článek 14
Podání žádosti o zápis v unijní fázi
1. Žádost o zápis zeměpisného označení v unijní fázi se předává Komisi prostřednictvím digitálního systému nebo případně jinými elektronickými prostředky.
Na žádost jednoho nebo více členských států upraví Komise digitální systém tak, aby byl vhodný k tomu, aby byl používán ve vnitrostátní části řízení o zápisu zeměpisného označení kterýmkoli členským státem, který si to přeje.
2. Vztahuje-li se žádost o zápis k zeměpisné oblasti mimo Unii, předává se tato žádost Komisi, a to buď přímo žadatelem, tj. seskupením producentům nebo jediným producentem, nebo prostřednictvím orgánů dotčené třetí země.
Jediný producent ze třetí země musí splnit podmínky stanovené v čl. 9 odst. 3. Seskupením producentů třetí země se rozumí seskupení producentů, které s produktem, jehož název je navržen k zápisu, pracuje.
3. Společnou žádost o zápis podle čl. 9 odst. 4 podává buď:
a) |
jeden z dotčených členských států nebo |
b) |
žadatel ze třetí země, tj. seskupení producentů nebo jediný producent, a to buď přímo nebo prostřednictvím orgánů dotčené třetí země. |
4. Názvy, pro něž byly podány žádosti o zápis v unijní fázi, zveřejní Komise prostřednictvím digitálního systému uvedeného v odstavci 1.
Článek 15
Přezkum ze strany Komise a zveřejnění pro účely námitkového řízení
1. Komise přezkoumá žádosti o zápis předložené v souladu s čl. 14 odst. 1, 2 a 3. Komise ověří, zda žádosti obsahují požadované informace a neobsahují zjevné chyby, přičemž přihlédne k výsledku vnitrostátního přezkumu a námitkového řízení, které provedl dotčený členský stát.
2. Doba přezkumu nepřesáhne šest měsíců ode dne přijetí žádosti. Komise si může od žadatele vyžádat jakékoli nezbytné další informace nebo změny žádosti. Zašle-li Komise žadateli takové požadavky, nepřekročí doba přezkumu pět měsíců ode dne, kdy Komise obdržela odpověď žadatele.
3. Neukončí-li Komise přezkum uvedený v odstavci 2 ve stanovených lhůtách, informuje žadatele písemně o důvodech prodlení a uvede odhadovanou dobu potřebnou pro ukončení přezkumu, která nepřesáhne jeden měsíc.
4. Domnívá-li se Komise, že jsou splněny podmínky stanovené v článcích 9, 10, 12, 13, 28, 29, 30, 31, 46 a 47, čl. 48 odst. 1 a 2 a článku 50 tohoto nařízení, v článcích 93 a 95 a čl. 100 odst. 4 nařízení (EU) č. 1308/2013 a v čl. 3 odst. 4, článku 23 a čl. 34 odst. 4 nařízení (EU) 2019/787, zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie jednotný dokument a odkaz na zveřejnění specifikace produktu.
Článek 16
Napadení žádosti o zápis na vnitrostátní úrovni
1. Členské státy informují Komisi o veškerých vnitrostátních správních nebo soudních řízeních, jimiž může být zápis zeměpisného označení dotčen.
2. Komise je osvobozena od povinnosti dodržet lhůtu pro provedení přezkumu uvedeného v čl. 15 odst. 2 a informovat členský stát o důvodech prodlení, pokud obdrží sdělení od tohoto členského státu ohledně žádosti o zápis v souladu s čl. 10 odst. 6, v němž členský stát:
a) |
informuje Komisi o tom, že rozhodnutí podle čl. 10 odst. 6 bylo na vnitrostátní úrovni prohlášeno za neplatné na základě okamžitě použitelného, avšak nikoli konečného správního nebo soudního rozhodnutí, nebo |
b) |
požádá Komisi o přerušení přezkumu z důvodu zahájení vnitrostátního správního nebo soudního řízení za účelem zpochybnění platnosti žádosti, o kterém se členský stát domnívá, že je založeno na oprávněných důvodech. |
3. Výjimka stanovená v odstavci 2 platí do okamžiku, kdy členský stát informuje Komisi o tom, že původní žádost byla obnovena nebo že členský stát svoji žádost o přerušení vzal zpět.
4. Pokud bylo kladné rozhodnutí členského státu uvedené v čl. 10 odst. 6 zcela nebo zčásti zrušeno konečným rozhodnutím vnitrostátního soudu, zváží členský stát podle potřeby vhodná opatření, jako je zpětvzetí nebo změna žádosti o zápis v unijní fázi.
Článek 17
Námitkové řízení na úrovni Unie
1. Ve lhůtě tří měsíců ode dne zveřejnění jednotného dokumentu a odkazu na zveřejnění specifikace produktu podle čl. 15 odst. 4 v Úředním věstníku Evropské unie mohou orgány členského státu nebo třetí země nebo fyzická nebo právnická osoba s oprávněným zájmem, které jsou usazeny nebo mají bydliště ve třetí zemi, podat Komisi námitku.
2. Každá fyzická nebo právnická osoba s oprávněným zájmem, které jsou usazeny nebo mají bydliště v jiném členském státě, než ze kterého byla žádost o zápis v unijní fázi podána, mohou podat námitku členskému státu, ve kterém jsou usazeny nebo mají bydliště, ve lhůtě, která členskému státu umožní námitku přezkoumat a rozhodnout, zda ji v souladu s prvním odstavcem podá Komisi. Členské státy mohou ve svém vnitrostátním právu uvedenou lhůtu upřesnit.
3. V námitce se uvede prohlášení, že se jedná o námitku proti zápisu zeměpisného označení. Námitka, která uvedené prohlášení neobsahuje, je neplatná.
4. Komise přezkoumá přípustnost námitek. Pokud se Komise domnívá, že je námitka přípustná, do pěti měsíců ode dne zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie podle čl. 15 odst. 4 vyzve namítajícího a žadatele, aby po přiměřenou dobu nepřesahující tři měsíce vedli náležité konzultace. Komise předá žadateli námitku a všechny dokumenty, které namítající předložil. Kdykoli během tohoto období může Komise na žádost žadatele jednou prodloužit lhůtu pro konzultace o nejvýše tři měsíce.
5. Žadatel a namítající zahájí příslušné konzultace bez zbytečného odkladu. Vzájemně si poskytnou relevantní informace s cílem posoudit, zda žádost o zápis splňuje podmínky tohoto nařízení, případně nařízení (EU) č. 1308/2013 nebo nařízení (EU) 2019/787.
6. Do jednoho měsíce od ukončení konzultací uvedených v odstavci 4 oznámí žadatel Komisi výsledek konzultací, včetně všech vyměněných informací, zda bylo dosaženo dohody s jednou nebo všemi osobami, které podaly námitky, a případné následné změny žádosti o zápis. Namítající může Komisi po ukončení konzultací rovněž oznámit své stanovisko.
7. Pokud byly po ukončení konzultací uvedených v odstavci 4 tohoto článku údaje zveřejněné v souladu s čl. 15 odst. 4 změněny, Komise žádost o zápis v pozměněné podobě znovu přezkoumá. Pokud byla žádost o zápis podstatným způsobem změněna a Komise se domnívá, že změněná žádost splňuje podmínky pro zápis, zveřejní znovu jednotný dokument a odkaz na zveřejnění specifikace produktu v souladu s čl. 15 odst. 4.
8. Dokumenty uvedené v tomto článku jsou vyhotoveny v některém z úředních jazyků Unie.
9. Komise dokončí posouzení žádosti o zápis v unijní fázi, přičemž zohlední případné žádosti o přechodná období, výsledek námitkového řízení a jakékoli další záležitosti, které následně vyvstaly v souvislosti s jejím přezkumem a z nichž mohou vyplynout změny jednotného dokumentu.
10. Komisi je v souladu s článkem 87 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, kterými toto nařízení doplní tak, že stanoví podrobné postupy a lhůty pro námitkové řízení.
11. Komise prostřednictvím prováděcích aktů vymezí formát a způsob podávání námitek a stanoví vyloučení nebo anonymizaci osobních údajů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2.
Článek 18
Připomínky
1. Ve lhůtě tří měsíců ode dne zveřejnění jednotného dokumentu a odkazu na zveřejnění specifikace produktu podle čl. 15 odst. 4 mohou orgány členského státu nebo třetí země anebo fyzická nebo právnická osoba, které jsou usazeny nebo mají bydliště ve třetí zemi, podat Komisi připomínky.
2. V připomínkách jsou uvedeny jakékoliv chyby nebo dodatečné informace týkající se žádosti o zápis, včetně možného porušení práva Unie. Na základě připomínek nevznikají orgánům ani osobám uvedeným v odstavci 1 žádná práva a jejich podáním není zahájeno námitkové řízení.
3. Pokud byly po předložení připomínek údaje zveřejněné v souladu s čl. 15 odst. 4 podstatně změněny, Komise znovu zveřejní jednotný dokument a odkaz na zveřejnění specifikace produktu v souladu s uvedeným odstavcem.
4. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit formát a podobu připomínek. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2.
Článek 19
Důvody námitek
1. Námitka podaná v souladu s článkem 17 je přípustná pouze tehdy, pokud osoba, která ji podala, prokáže, že:
a) |
navrhované zeměpisné označení není v souladu s definicí zeměpisného označení nebo s požadavky uvedenými v části II hlavě II kapitole I oddíle 2 nařízení (EU) č. 1308/2013 nebo případně v čl. 3 odst. 4 a kapitole 3 nařízení (EU) 2019/787; |
b) |
zápisu navrhovaného zeměpisného označení by bránila jedna nebo více okolností uvedených v článcích 28, 29, 30 nebo čl. 48 odst. 1 nebo |
c) |
zápis navrhovaného zeměpisného označení by ohrozil existenci zcela nebo částečně totožného názvu nebo ochranné známky nebo existenci produktů, které se po dobu nejméně pěti let přede dnem zveřejnění informací podle čl. 15 odst. 4 nacházely na trhu v souladu s právem. |
2. Přípustnost námitky posuzuje Komise ve vztahu k území Unie.
Článek 20
Přechodné období pro používání zeměpisného označení
1. U produktů pocházejících z členského státu nebo třetí země, jejichž označení sestává z názvu, který je v rozporu s čl. 26 odst. 1, nebo tento název obsahuje, může Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanovit přechodné období v délce až pěti let, aby umožnila další používání takového označení, pod nímž byly uvedeny na trh, za předpokladu, že přípustná námitka podle čl. 10 odst. 4 nebo článku 17 proti žádosti o zápis zeměpisného označení, jehož ochrana je rozporována, dokládá, že:
a) |
zápis dotčeného zeměpisného označení by ohrozil existenci zcela nebo částečně totožného názvu používaného k označení produktu nebo |
b) |
dané produkty byly na dotčeném území v souladu s právem uváděny na trh s tímto názvem v jejich označení po dobu nejméně pěti let před zveřejněním podle čl. 15 odst. 4. |
2. Prováděcí akty uvedené v odstavci 1 tohoto článku se přijímají přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2 s výjimkou případů, kdy byla podána přípustná námitka v souladu s čl. 10 odst. 4; v těchto případech se přijímají bez použití uvedeného přezkumného postupu.
3. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů prodloužit délku přechodného období podle odstavce 1 až na celkové období 15 let nebo přímo udělit přechodné období v délce nejvýše 15 let, pokud se rovněž prokáže, že:
a) |
název v označení podle odstavce 1 je v souladu s právem používán nepřetržitě a řádně po dobu nejméně 25 let před předáním žádosti o zápis dotčeného zeměpisného označení Komisi; |
b) |
název v označení podle odstavce 1 nebyl nikdy používán za účelem těžení z pověsti názvu produktu, který je zapsán jako zeměpisné označení, a |
c) |
spotřebitel nebyl ani nemohl být uveden v omyl, pokud jde o skutečný původ produktu. |
4. Prováděcí akty uvedené v odstavci 3 tohoto článku se přijímají přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2 s výjimkou případů, kdy byla podána přípustná námitka podle čl. 10 odst. 4; v těchto případech se přijímají bez použití uvedeného přezkumného postupu.
5. Při používání označení uvedených v odstavcích 1 a 3 musí být na označení a případně v popisu produktu, je-li produkt uváděn na trh pro online prodej, jasně a viditelně uvedeno označení země původu.
6. Pokud jde o žádosti o zápis zeměpisného označení a změny na úrovni Unie za účelem překonání dočasných obtíží v souvislosti s dosažením dlouhodobého cíle, jímž je zajistit, aby všechny hospodářské subjekty, které nakládají s produktem označeným zeměpisným označením v dané oblasti, dodržovaly související specifikaci produktu, může členský stát udělit až desetileté přechodné období pro dosažení souladu počínající dnem předání žádosti o zápis Komisi, jestliže dané hospodářské subjekty uváděly dotčený produkt na trh v souladu s právem, používaly dotčený název nepřetržitě nejméně po dobu pěti let před podáním žádosti o zápis příslušnému orgánu uvedeného členského státu a tuto skutečnost uvedly ve vnitrostátním námitkovém řízení podle čl. 10 odst. 4.
7. Pokud doba mezi žádostí o zápis v unijní fázi a zápisem dotčeného názvu překročí pět let, může členský stát přechodné období prodloužit až o pět let. Rozhodnutí o prodloužení přechodného období se neprodleně sdělí Komisi, která je zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.
8. Odstavec 6 se použije obdobně na zeměpisná označení týkající se zeměpisné oblasti ve třetí zemi s výjimkou námitkového řízení.
Článek 21
Rozhodnutí Komise o žádosti o zápis
1. Pokud se Komise na základě informací jí dostupných a vyplývajících z přezkumu provedeného v souladu s článkem 15 domnívá, že některé z podmínek uvedených v daném článku nejsou splněny, žádost o zápis zamítne prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2.
2. Pokud nebyla podána žádná přípustná námitka, Komise prostřednictvím prováděcích aktů a bez použití postupu podle čl. 88 odst. 2 zeměpisné označení zapíše. Komise může zohlednit připomínky obdržené v souladu s článkem 18.
3. Obdrží-li Komise přípustnou námitku, po uskutečnění řízení podle článku 17 a s přihlédnutím k jeho výsledkům:
a) |
přijme prováděcí akty o zápisu zeměpisného označení bez použití postupu podle čl. 88 odst. 2, jestliže bylo dosaženo dohody, po ověření souladu dohody s právem Unie, a v případě potřeby změní informace zveřejněné v souladu s čl. 15 odst. 4 za předpokladu, že tyto změny nejsou podstatné, nebo |
b) |
přijme prováděcí akty, kterými rozhodne o žádosti o zápis, jestliže nebylo dosaženo dohody; tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2. |
4. Prováděcí akty o zápisu zeměpisného označení stanoví jakékoli podmínky vztahující se na zápis a stanoví opětovné zveřejnění jednotného dokumentu pro informování, který byl zveřejněn v souladu s čl. 15 odst. 4 a změněn na základě námitkového řízení v případě jiných změn, než jsou změny uvedené v čl. 17 odst. 7 a čl. 18 odst. 3.
5. Prováděcí nařízení Komise o zápisu a prováděcí rozhodnutí Komise o zamítnutí žádosti se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie v řadě L.
Článek 22
Unijní rejstřík zeměpisných označení
1. Komise prostřednictvím prováděcích aktů a bez použití postupu podle čl. 88 odst. 2 zřídí a spravuje veřejně přístupný unijní rejstřík zeměpisných označení. Uvedený rejstřík má tři části odpovídající zeměpisným označením pro víno, lihoviny a zemědělské produkty. Informace vložené do uvedeného rejstříku po 13. květnu 2024 jsou ve strojově čitelném formátu definovaném v čl. 2 bodě 13 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 (28).
2. Úřad EUIPO spravuje a udržuje unijní rejstřík aktuální, pokud jde o zápisy, změny a zrušení zápisu zeměpisných označení.
3. Každé zeměpisné označení pro víno a zemědělské produkty se v unijním rejstříku zeměpisných označení uvede jako „chráněné označení původu“, případně „chráněné zeměpisné označení“, a každé zeměpisné označení lihovin se uvede jako „zeměpisné označení“.
4. V unijním rejstříku zeměpisných označení mohou být zapsána zeměpisná označení týkající se produktů ze třetích zemí, která jsou chráněna v Unii na základě mezinárodní dohody, jíž je Unie smluvní stranou. V takových případech Komise tato zeměpisná označení zapíše prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2.
Pokud jde o víno a zemědělské produkty, nejsou-li v dohodách podle prvního pododstavce výslovně označeny jako chráněná označení původu, zapíší se názvy těchto produktů do unijního rejstříku zeměpisných označení jako chráněná zeměpisná označení.
5. Každé zeměpisné označení se zapíše do unijního rejstříku zeměpisných označení původním písmem. Není-li původním písmem latinka, zeměpisné označení je přepsáno nebo transliterováno do latinky a do unijního rejstříku zeměpisných označení se zapíší obě verze zeměpisného označení a obě mají stejný status.
6. Komise zveřejní a pravidelně aktualizuje seznam mezinárodních dohod uvedených v odstavci 4 a seznam zeměpisných označení chráněných podle těchto dohod.
7. Komise uchovává dokumentaci související se zápisem zeměpisného označení v digitální nebo papírové podobě. V případě zrušení zápisu Komise uchovává dokumentaci po dobu deseti let po tomto zrušení.
8. Komise prostřednictvím prováděcích aktů vymezí obsah a podobu unijního rejstříku zeměpisných označení. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2.
Článek 23
Výpisy z unijního rejstříku zeměpisných označení
1. Každá osoba má mít možnost stáhnout si snadno a bezplatně úřední výpis z unijního rejstříku zeměpisných označení, který poskytuje důkaz o zápisu zeměpisného označení, a další relevantní údaje včetně data podání žádosti o zápis zeměpisného označení nebo jiného data vzniku práva přednosti. Úřední výpisy zápisu, který byl vložen do uvedeného rejstříku po 13. květnu 2024, jsou ve strojově čitelném formátu definovaném v čl. 2 bodě 13 směrnice (EU) 2019/1024. Uvedený úřední výpis lze použít jako osvědčení o pravosti v právních, soudních, správních nebo obdobných řízeních.
2. Pokud bylo seskupení producentů uznáno vnitrostátními orgány v souladu s článkem 33, označí se toto seskupení jako zástupce producentů produktu označeného zeměpisným označením v unijním rejstříku zeměpisných označení a v úředním výpisu uvedeném v odstavci 1 tohoto článku.
3. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů vymezit formát a online podobu výpisů z unijního rejstříku zeměpisných označení a stanovit vyloučení nebo anonymizaci osobních údajů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2.
Článek 24
Změny specifikace produktu
1. O schválení změny specifikace produktu může požádat seskupení producentů produktu, jehož název je zapsán jako zeměpisné označení. Existuje-li uznané seskupení producentů, je takové seskupení jediným seskupením producentů, které může podat žádost.
2. Změny specifikace produktu se dělí do dvou kategorií:
a) |
změny na úrovni Unie vyžadující námitkové řízení na úrovni Unie a |
b) |
standardní změny k projednání na úrovni členského státu nebo třetí země. |
3. Změna je považována za změnu na úrovni Unie, pokud má za následek změnu jednotného dokumentu nebo jeho ekvivalentu a:
a) |
zahrnuje změnu:
|
b) |
existuje riziko, že v důsledku této změny bude narušena souvislost se zeměpisnou oblastí uvedenou v jednotném dokumentu, nebo |
c) |
vede k dalším omezením pro uvádění produktu na trh. |
Kritéria uvedená v písmenech a), b) a c) ověřují členské státy.
4. Jakákoli jiná změna specifikace produktu se zapsaným zeměpisným označením, která není změnou na úrovni Unie podle odstavce 3, se považuje za standardní změnu.
5. Standardní změna se považuje za změnu dočasnou, pokud se jedná o dočasnou změnu specifikace produktu, která vyplývá z uložení povinných hygienických a fytosanitárních opatření orgány veřejné správy, nebo o dočasnou změnu nutnou v důsledku přírodní katastrofy nebo nepříznivých povětrnostních podmínek nebo významného narušení trhu vyplývajícího z mimořádných okolností, včetně geopolitických událostí, které ovlivňují dodávky surovin pokud tato přírodní katastrofa nebo nepříznivé povětrnostní podmínek nebo významné narušení trhu byly oficiálně uznány příslušnými orgány.
6. Změny prováděné na úrovni Unie schvaluje Komise. Schvalovací postup je obdobný postupu stanovenému v článcích 9 a 10 a článcích 12 až 21.
7. Žádosti o změny na úrovni Unie pocházející ze zemí mimo Unii musí obsahovat důkaz, že požadovaná změna je v souladu s právními předpisy o ochraně zeměpisných označení, které platí v dané třetí zemi.
8. Pokud žádost o změnu na úrovni Unie týkající se specifikace produktu u zapsaného zeměpisného označení zahrnuje také standardní změny nebo dočasné změny, Komise přezkoumá pouze změnu na úrovni Unie. Jakékoli standardní změny nebo dočasné změny se pak nepovažují za předložené. Přezkum takových žádostí se zaměří na změny prováděné na úrovni Unie. Komise nebo dotčený členský stát mohou případně vyzvat žadatele, aby pozměnil další prvky specifikace produktu.
9. Standardní změny posuzují a schvalují členské státy nebo třetí země, na jejichž území se nachází zeměpisná oblast dotčeného produktu, a oznamují je Komisi. Komise tyto změny zveřejní.
10. Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 87 akty v přenesené pravomoci, kterými se toto nařízení doplňuje stanovením předpisů upravujícím na úrovni Unie změny specifikace produktu v případě zeměpisných označení, pro něž nebyl zveřejněn jednotný dokument, přípustnost žádostí o změny na úrovni Unie, vztah mezi změnami na úrovni Unie a standardními změnami a standardní změny, včetně jejich zveřejnění.
11. Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví podrobná pravidla týkající se postupů, formy a podoby žádosti o změnu na úrovni Unie a postupů, formy a sdělování standardních změn Komisi. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2.
Článek 25
Zrušení zápisu
1. Komise může z vlastního podnětu nebo na základě řádně odůvodněné žádosti některého členského státu, třetí země nebo kterékoli fyzické nebo právnické osoby s oprávněným zájmem, které jsou usazeny nebo mají bydliště ve třetí zemi, prostřednictvím prováděcích aktů zrušit zápis zeměpisného označení v těchto případech:
a) |
pokud již není možné zajistit soulad s požadavky na specifikaci produktu; nebo |
b) |
pokud po dobu předchozích nejméně sedmi po sobě následujících let nebyl na trh uveden žádný produkt s daným zeměpisným označením. |
2. Komise může rovněž přijmout prováděcí akty, kterými zruší zápis na žádost producentů produktu uváděného na trh pod zapsaným názvem. Existuje-li uznané seskupení producentů, je takové seskupení jediným seskupením producentů, které může tuto žádost podat.
3. Po dobu jednoho roku od zrušení zápisu zeměpisného označení je zakázáno zapsat název jako jiné právo duševního vlastnictví než zeměpisné označení, zejména ve formě ochranné známky, ledaže takové právo duševního vlastnictví existovalo nebo taková ochranná známka byla zapsána již před zápisem zeměpisného označení.
4. Na postup zrušení se obdobně použijí články 10, 13, až 17 a 21.
Námitky jsou přípustné pouze tehdy, pokud prokazují, že fyzická nebo právnická osoba mající oprávněný zájem na zapsaný název dlouhodobě komerčně spoléhá.
5. Komise před přijetím prováděcích aktů podle odstavců 1 a 2 konzultuje orgány členského státu, orgány třetí země nebo, je-li to možné, producenta ze třetí země, který původně požádal o zápis příslušného zeměpisného označení, ledaže o zrušení zápisu přímo požádali tito původní žadatelé. Konzultace trvá alespoň jeden měsíc.
6. Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví podrobná pravidla týkající se postupů, formy a podoby žádosti o zrušení zápisu.
7. Prováděcí akty uvedené v odstavci 1, 2 a 6 tohoto článku se přijímají přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2.
KAPITOLA 3
Ochrana zeměpisných označení
Článek 26
Ochrana zeměpisných označení
1. Zeměpisná označení zapsaná v unijním rejstříku zeměpisných označení jsou chráněna proti:
a) |
jakémukoli přímému či nepřímému obchodnímu použití zeměpisného označení pro produkty, na které se zápis nevztahuje, pokud jsou tyto produkty srovnatelné s produkty zapsanými pod tímto názvem nebo pokud je při používání tohoto zeměpisného označení pro produkt nebo službu zneužívána, oslabována, zhoršována nebo poškozována pověst chráněného názvu, včetně případů, kdy jsou tyto produkty používány jako přísady; |
b) |
jakémukoli zneužití, napodobení nebo připomenutí, a to i tehdy, je-li uveden skutečný původ produktů nebo služeb nebo je-li chráněný název přeložen, přepsán nebo transliterován nebo doprovázen výrazy jako „druh“, „typ“, „způsob“, „jak se vyrábí v“, „napodobenina“, „chuť“, „jako“ nebo podobnými výrazy, včetně případů, kdy jsou tyto produkty používány jako přísady; |
c) |
jakémukoli jinému nepravdivému nebo zavádějícímu údaji o provenienci, původu, povaze nebo základních vlastnostech produktu, který je použit na vnitřním nebo vnějším obalu, na reklamních materiálech, v dokladech nebo informacích uváděných na online rozhraních týkajících se daného produktu, jakož i proti použití obalů, které by mohly vyvolat mylný dojem, pokud jde o původ produktu; |
d) |
všem ostatním praktikám, které by mohly spotřebitele uvést v omyl, pokud jde o skutečný původ produktu. |
2. Odstavec 1 se uplatní na všechna doménová jména přístupná v Unii.
3. Vnitrostátní pravidla týkající se názvů používaných pro zemědělské produkty, vína a lihoviny nesmí vést k záměně se zapsanými zeměpisnými označeními.
4. Ochrana podle odstavce 1 se vztahuje rovněž na:
a) |
zboží vstupující na celní území Unie, aniž by bylo na tomto území propuštěno do volného oběhu; |
b) |
zboží prodávané prostřednictvím některé z forem prodeje na dálku, jako je elektronický obchod, a |
c) |
zboží určené pro vývoz do třetích zemí. |
5. Subjekty uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 608/2013 (29) mají nárok podat žádost celním orgánům, aby zabránily všem třetím stranám v tom, aby v rámci obchodního styku přivezly do Unie zboží, aniž by v ní bylo dáno do volného oběhu, pokud toto zboží, včetně obalů, pochází ze třetích zemí a porušuje odstavec 1 tohoto článku.
6. Zeměpisná označení zapsaná podle tohoto nařízení nesmějí v Unii zdruhovět.
7. Pokud je zeměpisným označením složený název, který obsahuje výraz považovaný za druhový, použití tohoto výrazu zpravidla nepředstavuje jednání uvedené v odst. 1 písm. a) a b).
Článek 27
Užívání zeměpisných označení označujících produkt použitý jako složka v názvu zpracovaného produktu
1. Aniž je dotčen článek 26 a čl. 37 odst. 7 tohoto nařízení a články 7 a 17 nařízení (EU) č. 1169/2011, zeměpisné označení označující produkt použitý jako složka ve zpracovaném produktu se smí užít v názvu tohoto zpracovaného produktu nebo v jeho označení nebo v reklamních materiálech týkajících se tohoto produktu v případě, že:
a) |
zpracovaný produkt neobsahuje žádný jiný produkt srovnatelný se složkou označenou zeměpisným označením; |
b) |
složka označená zeměpisným označením je použita v dostatečném množství, takže dotčenému zpracovanému produktu dodává podstatnou vlastnost a |
c) |
procentní podíl složky označené zeměpisným označením ve zpracovaném produktu je uveden na etiketě. |
2. Kromě splnění požadavků odstavce 1 tohoto článku musí producenti balené potraviny vymezené v čl. 2 odst. 2 písm. e) nařízení (EU) č. 1169/2011, která obsahuje jako složku produkt označený zeměpisným označením, kteří chtějí toto zeměpisné označení používat v názvu dané balené potraviny včetně reklamních materiálů, předem písemně uvědomit uznané seskupení producentů, pokud takové seskupení pro dané zeměpisné označení existuje. Tito producenti zahrnou do oznámení informace, které prokazují, že splňují požadavky uvedené v odstavci 1 tohoto článku a podle toho jednají. Uznané seskupení producentů písemně potvrdí přijetí tohoto oznámení do čtyř měsíců. Producent balené potraviny může začít používat zeměpisné označení v názvu balené potraviny po obdržení tohoto potvrzení nebo po uplynutí uvedené lhůty, podle toho, která skutečnost nastane dříve. Uznané seskupení producentů může k potvrzení připojit nezávazné informace o používání dotčeného zeměpisného označení.
Členské státy mohou v souladu se Smlouvami stanovit další procesní pravidla týkající se výrobců balených potravin usazených na jejich území.
3. Aniž je dotčen odstavec 1, uznané seskupení producentů a producent balené potraviny mohou uzavřít smlouvu o zvláštních technických a vizuálních aspektech uvádění zeměpisného označení složky v názvu balené potraviny na označení, jinde než v seznamu složek, nebo v reklamních materiálech.
4. Tento článek se nepoužije na lihoviny.
5. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 87, kterými toto nařízení doplní o další pravidla pro používání srovnatelných produktů jako složek a o kritéria týkající se toho, kdy zpracované produkty uvedené v odstavci 1 tohoto článku získávají podstatné vlastnosti.
Článek 28
Druhové výrazy
1. Jako zeměpisná označení nelze zapsat druhové výrazy.
2. Pro určení toho, zda výraz zdruhověl, se přihlíží ke všem relevantním činitelům, zejména:
a) |
ke stávající situaci v oblastech spotřeby; |
b) |
k příslušným vnitrostátním právním aktům nebo právním aktům Unie. |
Článek 29
Homonymní zeměpisná označení
1. Zeměpisné označení, o které bylo požádáno poté, co bylo v Unii požádáno o zcela nebo částečně homonymní zeměpisné označení, nebo poté, co mu byla v Unii poskytnuta ochrana, se nezapíše, pokud v praxi neexistuje dostatečný rozdíl mezi podmínkami místního a dlouhodobě zavedeného užívání a podobou obou zcela nebo částečně homonymních označení, přičemž se zohlední potřeba zajistit spravedlivé zacházení s dotčenými producenty a to, aby spotřebitelé nebyli uváděni v omyl ohledně skutečné identity nebo zeměpisného původu produktů.
2. Nesmí být zapsáno zcela nebo částečně homonymní zeměpisné označení, které ve spotřebiteli mylně vzbuzuje domněnku, že se jedná o produkty pocházející z jiného území, a to ani v případě, že název daného území, regionu nebo místu původu dotčených produktů odpovídá.
3. Pro účely tohoto článku se částečně nebo zcela homonymním zeměpisným označením, o které se žádá nebo které je chráněno v Unii, rozumí:
a) |
zeměpisná označení zapsaná v unijním rejstříku zeměpisných označení; |
b) |
zeměpisná označení, o která bylo požádáno, pokud jsou následně zapsána do unijního rejstříku zeměpisných označení; |
c) |
označení původu a zeměpisná označení chráněná v Unii v souladu s nařízením (EU) 2019/1753 a |
d) |
zeměpisná označení, názvy původu a rovnocenné výrazy chráněné podle mezinárodní dohody mezi Unií a jednou nebo více třetími zeměmi. |
4. Komise prováděcím aktem vyřadí z unijního rejstříku jakékoli zeměpisné označení zapsané v rozporu s odstavcem 1 nebo 2. Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2.
Článek 30
Ochranné známky
Název nesmí být zapsán jako zeměpisné označení, pokud by vzhledem k pověsti ochranné známky a její proslulosti a době, po kterou byla užívána, mohl zápis navrhovaného názvu jako zeměpisného označení uvést spotřebitele v omyl ohledně skutečné identity produktu.
Článek 31
Vztah mezi zeměpisnými označeními a ochrannými známkami
1. Přihláška ochranné známky, jejíž užívání by bylo v rozporu s článkem 26, se zamítne, pokud je tato přihláška o zápis ochranné známky podána po dni podání žádosti o zápis zeměpisného označení Komisi.
2. Ochranné známky Unie zapsané v rozporu s odstavcem 1 prohlásí za neplatné úřad EUIPO a národní ochranné známky zapsané v rozporu s odstavcem 1 prohlásí za neplatné příslušné vnitrostátní orgány.
3. Jestliže to umožňují příslušné právní předpisy, lze ochrannou známku, jejíž užívání je v rozporu s článkem 26, ale jež byla přihlášena, zapsána nebo zavedena užíváním v dobré víře na území Unie přede dnem předání žádosti o zápis zeměpisného označení Komisi, nadále užívat a obnovovat bez ohledu na zápis zeměpisného označení, pokud neexistují důvody k prohlášení ochranné známky za neplatnou nebo k jejímu zrušení podle směrnice (EU) 2015/2436 nebo nařízení (EU) 2017/1001. V takových případech je povoleno používat zeměpisné označení, pokud již bylo zapsáno, i příslušnou ochrannou známku.
4. Pro účely odstavců 1 a 3, pokud byla zeměpisná označení zapsána v Unii bez podání žádosti o zápis v unijní fázi, je den podání žádosti o zápis zeměpisného označení Komisi prvním dne ochrany.
5. Aniž je dotčeno nařízení (EU) č. 1169/2011, mohou být na etiketách spolu se zeměpisným označením použity garanční nebo certifikační ochranné známky uvedené v čl. 28 odst. 4 směrnice (EU) 2015/2436 a kolektivní ochranné známky uvedené v čl. 29 odst. 3 uvedené směrnice, jakož i kolektivní ochranné známky uvedené v kapitole VIII nařízení (EU) 2017/1001.
Článek 32
Seskupení producentů
1. Seskupením producentů je sdružení producentů stejného produktu nebo produktů bez ohledu na jeho právní formu. Seskupení producentů musí splňovat tato kritéria:
a) |
vykonává úkoly podle tohoto nařízení, včetně alespoň jednoho úkolu uvedeného v odstavci 4; |
b) |
je zřízeno dobrovolně z podnětu producentů a skládá se z producentů a |
c) |
je demokraticky organizované a řídí a kontrolují jej jeho členové. |
Žádající seskupení producentů splní tato kritéria nejpozději v den zápisu dotčeného zeměpisného označení.
Producent produktu označeného zeměpisným označením má právo stát se členem seskupení producentů. Členské státy mohou členství v seskupení producentů omezit na určité kategorie producentů s přihlédnutím k povaze produktu, na který se dané seskupení producentů vztahuje.
2. Členské státy mohou rozhodnout, že členy seskupení producentů mohou být hospodářské subjekty a zástupci hospodářských činností zapojení do jednoho ze stupňů dodavatelského řetězce produktů označených zeměpisným označením a zúčastněné strany uvedené v článku 157 nařízení (EU) č. 1308/2013, pokud mají zvláštní zájem na produktech, k nimž se dané seskupení producentů vztahuje. Tito členové seskupení producentů neřídí.
3. Členské státy mohou pro seskupení producentů stanovit dodatečná pravidla, zejména pokud jde o jejich uspořádání, stanovy, fungování, povahu členství v nich a o finanční příspěvky pro tato seskupení.
4. Seskupení producentů může vykonávat zejména tyto úkoly:
a) |
vypracovává specifikaci produktu, žádá o zápis, změnu a zrušení a vyvíjí činnost, včetně podpory svých členů v rámci jejich vlastních kontrolních systémů, s cílem ověřit a zajistit soulad s dotčenou specifikací produktu; |
b) |
zapojuje se do vhodných opatření s cílem zajistit ochranu zeměpisného označení a práv duševního vlastnictví, která s tímto označením přímo souvisejí, mimo jiné podniká právní kroky a podává celním orgánům žádosti o opatření v souladu s nařízením (EU) č. 608/2013 a předchází nebo brání opatřením nebo praktikám uvádění produktů na trh, která poškozují nebo by mohla poškodit pověst nebo hodnotu dotčeného zeměpisného označení; |
c) |
zastupuje své členy v sítích pro prosazování práv duševního vlastnictví a ve vztahu k orgánům pro boj proti padělání zřízeným na úrovni Unie nebo na vnitrostátní úrovni; |
d) |
schvaluje udržitelné postupy uvedené v článku 7, buď jako součást specifikace produktu, nebo jako samostatný krok, včetně opatření pro ověřování souladu, s těmito postupy a zajištění jejich přiměřené publicity, zejména v informačním systému poskytovaném Komisí; |
e) |
přijímá opatření ke zlepšení přínosu zeměpisného označení z hlediska environmentální, sociální a hospodářské udržitelnosti, včetně:
|
f) |
boje proti porušování pravidel a případům podezření na podvodné používání produktů označených zeměpisnými označeními, která nejsou v souladu se specifikací produktu, na trzích, a to monitorováním a ověřováním používání zeměpisného označení na celém vnitřním trhu a na trzích třetích zemí, kde jsou zeměpisná označení chráněna, včetně online rozhraní, a v případě potřeby informuje donucovací orgány pomocí důvěrných systémů, pokud jsou k dispozici; |
g) |
přijímá opatření ke zvýšení hodnoty produktů a v případě potřeby činí kroky s cílem předcházet nebo bránit opatřením nebo obchodním praktikám, které poškozují nebo by mohly poškodit způsob vnímání a hodnotu dotčených produktů, včetně znehodnocujících obchodních praktik a snižování cen. |
5. Členské státy mohou na svém území producentům poskytovat pomoc, pokud jde o vytváření a fungování seskupení producentů.
6. Pokud pro produkt označený zeměpisným označením žádné seskupení producentů neexistuje, mohou úkoly uvedené v odst. 4 písm. b), e) a f) vykonávat členské státy. Členské státy spolupracují s producenty a pomáhají jim při zřizování seskupení producentů.
7. Členské státy mohou zřídit veřejný rejstřík seskupení producentů produktů označených zeměpisným označením pocházející z jejich území, včetně orgánů uvedených v čl. 9 odst. 2 a producentů uvedených v čl. 9 odst. 3. Tento rejstřík obsahuje alespoň název, právní formu a adresu každého seskupení producentů a všechna zeměpisná označení, na něž se dané seskupení producentů vztahuje.
Článek 33
Uznaná seskupení producentů
1. Kromě článku 32 mohou členské státy uplatňovat režim uznávání seskupení producentů. Režim uznávání se může vztahovat na všechna seskupení producentů, jejichž členové produkují produkt označený zeměpisným označením, nebo na seskupení producentů, kteří produkují vymezené druhy produktů označených zeměpisnými označeními. Seskupení producentů může být uznáno pouze na základě žádosti. V rámci režimu uznávání se orgány uvedené v čl. 9 odst. 2 a producenti uvedení v čl. 9 odst. 3 považují za uznaná seskupení producentů.
2. Členské státy, které uplatňují režim uvedený v odstavci 1, stanoví tato kritéria pro uznávání seskupení producentů:
a) |
určitá právní forma a |
b) |
splnění jedné z těchto podmínek:
|
Členské státy mohou stanovit další kritéria, jako například:
a) |
nutnost disponovat nezbytnými finančními příspěvky svých členů; |
b) |
pravidla týkající se přijímání členů, ukončování členství a porušení povinností vyplývajících z členství; |
c) |
písemné stanovy. |
Pokud seskupení producentů kritéria pro uznání přestane splňovat, jeho uznání se pozastaví nebo odejme.
3. Pokud je seskupení producentů uznáno na základě režimu uvedeného v odstavci 1 tohoto článku, je uznané seskupení producentů jediným seskupením producentů, které je oprávněno:
a) |
vykonávat úkoly uvedené v článku 32 jménem všech producentů produkujících produkt označený dotčeným zeměpisným označením, aniž je dotčeno právo jednotlivých producentů jednat na obranu svých zájmů; |
b) |
přijímat od výrobce balené potraviny oznámení o používání složky označené zeměpisným označením v názvu balené potraviny podle čl. 27 odst. 2; |
c) |
požadovat stanovení závazných pravidel pro regulaci nabídky produktů označených zeměpisným označením v souladu s čl. 166a odst. 1 nařízení (EU) č. 1308/2013, a to i na období až šesti let v souladu s čl. 166a odst. 4 písm. c) uvedeného nařízení; |
d) |
zavést standardní ustanovení o sdílení hodnot, která lze použít v souladu s článkem 172a nařízení (EU) č. 1308/2013; |
e) |
dohodnout se na udržitelných postupech v souladu s článkem 7 tohoto nařízení; |
f) |
požádat o schválení změny v souladu s čl. 24 odst. 1 tohoto nařízení; |
g) |
podat žádost o zrušení zápisu v souladu s čl. 25 odst. 2 tohoto nařízení. |
4. Členské státy mohou rovněž stanovit, že uznané seskupení producentů je jediným seskupením producentů oprávněným vykonávat úkoly:
a) |
uvedené v čl. 32 odst. 4 písm. a) a d), pokud se účinek těchto úkolů týká všech producentů produktu označeného dotčeným zeměpisným označením; |
b) |
uvedené v čl. 32 odst. 4 písm. b, e), a f), pokud jsou tyto úkoly vykonávány na mezinárodní, vnitrostátní nebo regionální úrovni, aniž je dotčena možnost producentů produktu označeného dotčeným zeměpisným označením vykonávat tyto úkoly na místní úrovni. |
5. Seskupení producentů usazené v členském státě, který neuplatňuje režim uvedený v odstavci 1 tohoto článku, může vykonávat úkoly uvedené v čl. 32 odst. 4 písm. b), c), e) a f) v členském státě, který takový režim uplatňuje.
6. Pokud zeměpisné označení označuje přeshraniční zeměpisnou oblast, orgány dotčených členských států, nebo případně v souvislosti se Severním Irskem Spojené království, spolupracují na určení jediného uznaného seskupení producentů. Pokud dotčené členské státy, nebo případně v souvislosti se Severním Irskem Spojené království, nedosáhnou dohody nebo pokud jeden z dotčených členských států neuplatňuje režim uvedený v odstavci 1, pro dané zeměpisné označení se žádné seskupení producentů neuzná.
7. Členské státy mohou rozhodnout, že seskupení producentů uznaná podle vnitrostátního práva před 13. květnem 2024 se uznávají v souladu s odstavcem 1.
Pokud takové uznané seskupení producentů nesplňuje kritéria stanovená v odstavci 2, přizpůsobí se příslušným pravidlům do 14. května 2026. Není-li do uvedeného data dosaženo splnění kritérií, dotčený členský stát tuto lhůtu jednou prodlouží nejvýše o jeden rok, nebo uznání odejme.
8. Pokud členský stát uplatňuje režim uznaných seskupení producentů podle odstavce 1, oznámí Komisi prostřednictvím digitálního systému název a adresu uznaného seskupení producentů pro každé zapsané zeměpisné označení a v případě změny tyto informace aktualizuje. Komise tyto informace zveřejní a odpovídajícím způsobem aktualizuje unijní rejstřík zeměpisných označení.
Článek 34
Sdružení seskupení producentů
1. Z podnětu zainteresovaných seskupení producentů může být zřízeno sdružení seskupení producentů.
2. Sdružení seskupení producentů může vykonávat zejména tyto úkoly:
a) |
účast v poradních orgánech; |
b) |
výměna informací s orgány veřejné správy o tématech souvisejících s politikou v oblasti zeměpisných označení; |
c) |
vydávání doporučení ke zlepšení rozvoje politik v oblasti zeměpisných označení, zejména s ohledem na udržitelnost, boj proti podvodům a padělání, vytváření hodnoty mezi hospodářskými subjekty, pravidla hospodářské soutěže a rozvoj venkova; |
d) |
podpora a šíření osvědčených postupů týkajících se politik v oblasti zeměpisných označení mezi producenty; |
e) |
účast na propagačních opatřeních ve smyslu nařízení (EU) č. 1144/2014. |
Článek 35
Ochrana zeměpisných označení v doménových jménech
1. Rejstříky národních doménových jmen nejvyšší úrovně zřízené v Unii zajistí, aby zapsaná zeměpisná označení byla v rámci postupů alternativního řešení sporů týkajících se doménových jmen uznávána jako právo, kterého se lze v rámci těchto postupů dovolávat.
2. Komisi je v souladu s článkem 87 tohoto nařízení svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, kterými toto nařízení doplňuje o ustanovení pověřující úřad EUIPO zřízením a správou informačního a výstražného systému pro doménová jména, který by žadateli po podání žádosti o zeměpisné označení poskytl informace o dostupnosti zeměpisného označení jako doménového jména a volitelně informace o registraci doménového jména shodného s jeho zeměpisným označením. Rejstříky národních doménových jmen nejvyšší úrovně zřízené v Unii mohou úřadu EUIPO dobrovolně poskytnout příslušné informace a údaje.
3. Do 14. listopadu 2025 provede Komise hodnocení nezbytnosti a proveditelnosti zavedení informačního a výstražného systému uvedeného v odstavci 2, přičemž zohlední fungování dobrovolného poskytování informací a údajů podle uvedeného odstavce, a předloží zprávu o svých hlavních zjištěních Evropskému parlamentu a Radě. K této zprávě případně připojí legislativní návrh.
Článek 36
Právo na používání
Zapsané zeměpisné označení může používat jakákoli hospodářský subjekt, který uvádí na trh produkt, který je v souladu s odpovídající specifikací produktu.
Členské státy zajistí, aby se na hospodářské subjekty vztahovalo ověření souladu se specifikací produktu zavedené v souladu s článkem 39 tohoto nařízení nebo případně s článkem 116a nařízení (EU) č. 1308/2013.
Pokud zeměpisné označení sestává z názvu pozemků jednoho žádajícího producenta nebo jej obsahuje, nebrání tato skutečnost ostatním hospodářským subjektům v používání zapsaného zeměpisného označení za předpokladu, že je použito k označení produktu, který je v souladu se specifikací produktu.
Článek 37
Symboly Unie, označení a zkratky
1. Označení, zkratky a symboly odkazující na zeměpisná označení se nesmějí používat jinak než v souvislosti s produkty produkovanými v souladu s příslušnou specifikací produktu. Mohou být rovněž použity pro informační a vzdělávací účely, ovšem za předpokladu, že takové použití nemůže spotřebitele uvést v omyl.
2. Stanovují se tyto symboly Unie určené k označování a propagaci zeměpisných označení:
a) |
symbol označující chráněné označení původu zemědělských produktů a |
b) |
symbol označující chráněné zeměpisné označení zemědělských produktů. Tento symbol lze rovněž použít pro zeměpisná označení lihovin. |
3. V případě zemědělských produktů a lihovin pocházejících z Unie, které jsou uváděny na trh pod zeměpisným označením, se na etiketě a v reklamních materiálech uvede s nimi související symbol Unie. Pokud jde o označení, zeměpisné označení se nachází ve stejném zorném poli jako symbol Unie.
Na zeměpisné označení se použijí požadavky na označování stanovené v čl. 13 odst. 1 nařízení (EU) č. 1169/2011, pokud jde o způsob uvádění povinných údajů.
4. Odchylně od odst. 3 prvního pododstavce lze v případě lihovin symboly Unie vynechat.
5. Jsou-li zemědělské produkty označeny zeměpisným označením, název producenta či hospodářského subjektu na označení se nachází ve stejném zorném poli jako zeměpisné označení. Za tímto účelem se názvem hospodářského subjektu rozumí název hospodářského subjektu odpovědného za fázi produkce, během níž je produkt, na který se vztahuje zeměpisné označení, získán, nebo hospodářského subjektu odpovědného za podstatné zpracování daného produktu.
V případě lihovin označených zeměpisným označením je název producenta umístěno na označení ve stejném zorném poli jako zeměpisné označení.
V případě obalů nebo nádob, jejichž největší plocha odpovídá popisu v čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) č. 1169/2011, je uvedení jména producenta nebo názvu hospodářského subjektu dobrovolné.
Zemědělské produkty a lihoviny, které jsou uváděny na trh pod zeměpisným označením a byly označeny před 14. květnem 2026, mohou být nadále uváděny na trh, aniž by byla splněna povinnost uvést jméno producenta nebo název hospodářského subjektu ve stejném zorném poli jako zeměpisné označení, dokud nedojde k vyčerpání stávajících zásob.
6. Pokud jsou zemědělské produkty nebo lihoviny označeny zeměpisným označením, může být na označení a v reklamních materiálech zemědělských produktů uvedeno „chráněné označení původu“ nebo „chráněné zeměpisné označení“ a na označení a v reklamních materiálech lihovin může být uvedeno „zeměpisné označení“.
Na označení a v reklamních materiálech zemědělských produktů označených zeměpisným označením může být uvedena zkratka „CHOP“ pro „chráněné označení původu“ nebo zkratka „CHZO“ pro „chráněné zeměpisné označení“.
7. Označení a zkratky se mohou používat na označení a v reklamních materiálech zpracovaných produktů, pokud se zeměpisné označení vztahuje na jejich složku. V takovém případě se označení nebo zkratka umístí vedle názvu složky, která je jasně označena jako složka. Symbol Unie nesmí být umístěn ve spojení s názvem potraviny ve smyslu článku 17 nařízení (EU) č. 1169/2011.
8. Symboly Unie pro chráněné označení původu nebo chráněné zeměpisné označení a označení „chráněné označení původu“, „chráněné zeměpisné označení“ a „zeměpisné označení“ a zkratky „CHOP“, případně „CHZO“ se mohou na označení použít až po zveřejnění aktu o zápisu daného zeměpisného označení.
9. Na označení se mohou uvést také tyto údaje:
a) |
vyobrazení zeměpisné oblasti původu uvedené ve specifikaci produktu a |
b) |
text, grafika nebo symboly odkazující na členský stát a region, ve kterém se nachází zeměpisná oblast původu, za předpokladu, že tyto odkazy neuvádějí spotřebitele v omyl, pokud jde o skutečnou identitu nebo původ produktu. |
10. Symboly Unie spojené se zeměpisnými označeními zapsanými v unijním rejstříku zeměpisných označení, které označují produkty pocházející ze třetích zemí, lze uvést na označení produktů a v reklamních materiálech; v takovém případě se symboly použijí v souladu s odstavcem 3.
11. Komise prostřednictvím prováděcích aktů vymezí technické vlastnosti symbolů Unie pro zeměpisná označení, jakož i technická pravidla týkající se jejich používání a používání označení a zkratek na produktech uváděných na trh pod zapsaným zeměpisným označením, včetně jazykových znění. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2.
KAPITOLA 4
Kontroly a prosazování
Článek 38
Oblast působnosti
1. Tato kapitola se použije na víno, lihoviny a zemědělské produkty.
Ustanovení odst. 2 prvního pododstavce písm. a), odstavce 3, a co se týče ověření souladu se specifikací produktu, odstavce 4 tohoto článku a článků 39, 40, 41 a 44 se použijí pouze na lihoviny a zemědělské produkty.
2. Pro účely této kapitoly se kontrolami rozumí:
a) |
ověření, že produkt označený zeměpisným označením byl vyroben v souladu s příslušnou specifikací produktu, a |
b) |
ověření používání zeměpisných označení na trhu, včetně online rozhraní. |
Pro účely této kapitoly prosazování zahrnuje veškerá opatření k zajištění souladu s hlavou II kapitolou 3 tohoto nařízení.
3. Příslušné orgány, pověřené subjekty a fyzické osoby, na něž byly přeneseny některé úkoly úřední kontroly, dodržují požadavky stanovené v nařízení (EU) 2017/625.
4. Bez ohledu na čl. 116 odst. 1 nařízení (EU) 2017/625 Komise provádí v souvislosti se zeměpisnými označeními kontroly, včetně auditů, uvedené v hlavě VI kapitole I nařízení (EU) 2017/625 na základě analýzy rizik, v závislosti na relativním objemu zeměpisných označení v daném členském státě, počtu kontrol nebo nesrovnalostí spojených s ověřením souladu nebo používáním zeměpisných označení uvedených ve výroční zprávě daného členského státu vypracované v souladu s článkem 113 nařízení (EU) 2017/625. Na kontroly zeměpisných označení, včetně auditů, se nepoužije čl. 116 odst. 2 a články 118 a 120 až 124 nařízení (EU) 2017/625.
Článek 39
Ověření souladu se specifikací produktu
1. Pro účely této kapitoly každý hospodářský subjekt, který si přeje účastnit se činností, na něž se vztahuje specifikace produktu označeného zeměpisným označením, uvědomí příslušné orgány, pověřené subjekty nebo fyzické osoby uvedené v odst. 3 písm. a) a b). Členské státy vypracují a aktualizují seznam hospodářských subjektů, které provádějí činnosti, na něž se vztahuje jedna či více povinností stanovených ve specifikaci produktu označeného zeměpisným označením zapsaným v unijním rejstříku zeměpisných označení, které pocházejí z jejich území.
2. Producenti jsou odpovědní za vlastní kontroly, které zajišťují soulad se specifikací produktů označených zeměpisným označením před uvedením produktu na trh.
3. Kromě vlastních kontrol uvedených v odstavci 2 se před uvedením produktu označeného zeměpisným označením a pocházejícího z Unie na trh provádí ověření souladu se specifikací produktu, a to:
a) |
jedním nebo více příslušnými orgány ve smyslu čl. 3 bodu 3 nařízení (EU) 2017/625 nebo |
b) |
jedním nebo více pověřenými subjekty nebo fyzickými osobami, na něž byly přeneseny některé úkoly úřední kontroly, ve smyslu hlavy II kapitoly III nařízení (EU) 2017/625. |
4. Pokud jde o zeměpisná označení, která označují produkty pocházející ze třetí země, provádí ověření souladu se specifikací produktu před uvedením dotčeného produktu na trh:
a) |
jeden nebo více příslušných orgánů určených danou třetí zemí nebo |
b) |
jeden nebo více subjektů pro certifikaci produktů. |
5. Pokud činnost, na niž se vztahuje specifikace produktu, provádí jeden nebo více hospodářských subjektů v jiné zemi, než je země původu zeměpisného označení, ve specifikaci produktu se uvedou ustanovení upravující ověřování souladu těchto hospodářských subjektů. Pokud se příslušná činnost uskutečňuje v Unii, hospodářské subjekty to oznámí příslušným orgánům členského státu, v němž se činnost uskutečňuje, a podléhají ověření.
6. Pokud členský stát uplatňuje ustanovení čl. 9 odst. 2, ověření souladu se specifikací produktu zajistí orgán odlišný od orgánu, který je považován za seskupení producentů podle uvedeného ustanovení.
7. Náklady na ověření souladu se specifikací produktu mohou nést hospodářské subjekty, u nichž se tyto kontroly provádějí. Členské státy mohou vybírat poplatky k částečnému nebo úplnému pokrytí nákladů na úřední kontroly a jiné úřední činnosti.
8. Komise přijme prováděcí akty týkající se:
a) |
oznámení, které mají Komisi předkládat třetí země, zahrnující názvy a adresy příslušných orgánů a subjektů pro certifikaci produktů; |
b) |
způsobů monitorování a ověřování činností stanovených v odstavci 5. |
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2.
Článek 40
Veřejné informace o příslušných orgánech, pověřených subjektech, subjektech pro certifikaci produktů a fyzických osobách
1. Členské státy pro každý produkt označený zeměpisným označením zveřejní názvy či jména a adresy příslušných orgánů, pověřených subjektů a fyzických osob uvedených v čl. 39 odst. 3 a pravidelně tyto údaje aktualizují.
2. Komise zveřejní názvy a adresy příslušných orgánů a subjektů pro certifikaci produktů uvedených v čl. 39 odst. 4 a pravidelně tyto údaje aktualizuje.
3. Komise může zřídit digitální portál, na němž budou zveřejněny názvy či jména a adresy příslušných orgánů, pověřených subjektů, subjektů pro certifikaci produktů a fyzických osob uvedených v odstavcích 1 a 2.
Článek 41
Akreditace pověřených subjektů a subjektů pro certifikaci produktů
1. Pověřené subjekty uvedené v čl. 39 odst. 3 písm. b) a subjekty pro certifikaci produktů uvedené v čl. 39 odst. 4 písm. b) dodržují a jsou akreditovány v souladu s jednou z následujících norem, podle toho, která je relevantní pro svěřené úkoly:
a) |
norma EN ISO/IEC 17065 „Posuzování shody – Požadavky na orgány certifikující produkty, procesy a služby“ nebo |
b) |
norma EN ISO/IEC 17020 „Posuzování shody – Všeobecná kritéria pro činnost různých typů orgánů provádějících inspekci“. |
2. Akreditaci uvedenou v odstavci 1 provádí vnitrostátní akreditační orgán uznaný v souladu s nařízením (ES) č. 765/2008, který je signatářem mnohostranné dohody v rámci Evropské spolupráce v akreditaci, která se vztahuje na normy uvedené v odstavci 1, nebo akreditační orgán mimo Unii, který je signatářem mnohostranné dohody o uznávání Mezinárodního akreditačního fóra nebo dohody o vzájemném uznávání mezinárodní spolupráce při akreditaci laboratoří, která se vztahuje na normy uvedené v odstavci 1.
Článek 42
Ověření používání zeměpisných označení na trhu a prosazování
1. Členské státy určí jeden nebo více příslušných orgánů odpovědných za ověřování a prosazování, ve vztahu k používání zeměpisných označení poté, co byl produkt označený zeměpisným označením uveden na trh, což zahrnuje činnosti, jako jsou skladování, tranzit, distribuce nebo nabízení k prodeji, včetně elektronického obchodu. Tyto orgány mohou být totožné s příslušnými orgány uvedenými v čl. 39 odst. 3 písm. a) tohoto nařízení a čl. 116a odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013.
2. Orgány uvedené v odstavci 1 pravidelně a dostatečně často, na základě analýzy rizik a obdržených oznámení, a to i od skupin producentů, přijímají opatření, aby u dotčeného zeměpisného označení, včetně prezentací online a označení, zajistily soulad se specifikací produktu nebo jednotným dokumentem, případně jeho ekvivalentem.
3. Členské státy přijmou náležitá opatření na správní a soudní úrovni s cílem zabránit používání názvů produktů nebo služeb, a to i prostřednictvím online rozhraní, jež jsou na jejich území vyráběny, poskytovány nebo uváděny na trh nebo jsou určeny pro vývoz do třetích zemí, a které je v rozporu s články 26 a 27.
4. Členské státy přijmou náležitá opatření na správní a soudní úrovni s cílem znemožnit ze svého území přístup k doménovým jménům, která jsou v rozporu s čl. 26 odst. 2.
5. Orgán či orgány určené v souladu s odstavcem 1 usnadňují výměnu informací mezi příslušnými útvary, agenturami a orgány, jako jsou policie, agentury pro boj proti padělání, celní úřady, úřady pro duševní vlastnictví, orgány pro potravinové právo a obchodní inspektoři, s cílem zajistit účinné prosazování.
Článek 43
Povinnosti poskytovatelů na online trhu
1. Veškeré informace související s reklamou, propagací a prodejem produktů, k nimž mají přístup osoby usazené v Unii a které jsou v rozporu s ochranou zeměpisných označení stanovenou v článcích 26 a 27 tohoto nařízení, se považují za nezákonný obsah ve smyslu čl. 3 písm. h) nařízení (EU) 2022/2065.
2. Příslušné vnitrostátní soudní nebo správní orgány členských států mohou v souladu s článkem 9 nařízení (EU) 2022/2065 vydat příkaz k přijetí opatření proti nezákonnému obsahu uvedenému v odstavci 1 tohoto článku.
3. V souladu s článkem 16 nařízení (EU) 2022/2065 může kterákoli fyzická nebo právnická osoba oznámit poskytovatelům hostingových služeb výskyt určitého obsahu, který je v rozporu s články 26 a 27 tohoto nařízení.
Článek 44
Vzájemná pomoc a výměna informací
1. Členské státy si vzájemně pomáhají při provádění kontrol a prosazování stanovených v této kapitole v souladu s hlavou IV nařízení (EU) 2017/625.
2. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit podrobná pravidla týkající se povahy a druhu informací vyměňovaných mezi členskými státy a způsoby výměny těchto informací pro účely kontrol a prosazování podle této kapitoly. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2.
Článek 45
Potvrzení o souladu se specifikací produktu
1. Hospodářský subjekt, u jehož produktu se po ověření souladu podle článku 39 tohoto nařízení a článku 116a nařízení (EU) č. 1308/2013 zjistí, že je v souladu se specifikací produktu pro zeměpisné označení chráněné v souladu s tímto nařízením, má na žádost a v závislosti na systému, který dotčený členský stát používá, nárok na:
a) |
potvrzení, a to i digitálními prostředky, které může mít podobu ověřené kopie, o souladu jeho produkce se specifikací produktu, nebo |
b) |
zařazení na seznam schválených hospodářských subjektů sestavený příslušným orgánem, jako je například seznam stanovený v čl. 39 odst. 1 tohoto nařízení nebo případně v článku 116a nařízení (EU) č. 1308/2013. Každému schválenému hospodářskému subjektu se online zpřístupní příslušný výpis z tohoto seznamu (dále jen „zařazení na seznam“). |
2. Potvrzení o souladu uvedené v odst. 1 písm. a) a zařazení na seznam uvedené v odst. 1 písm. b) se předloží na vyžádání donucovacím orgánům, celním orgánům nebo jiným orgánům v Unii, které se zabývají ověřováním používání zeměpisných označení na zboží deklarovaném k propuštění do volného oběhu nebo uváděném na vnitřní trh. Hospodářský subjekt může potvrzení nebo zařazení na seznam zpřístupnit veřejnosti nebo kterékoli osobě, která si může doklad o souladu v rámci běžné činnosti vyžádat. Potvrzení a zařazení na seznam se na základě hodnocení rizik pravidelně aktualizují.
3. Hospodářský subjekt, jemuž již nadále není uděleno potvrzení o souladu nebo který byl vyňat ze seznamu, není oprávněn potvrzení o souladu nebo zařazení na seznam nadále uvádět či používat.
4. Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví podrobná pravidla týkající se formy a obsahu potvrzení o souladu a o zařazení na seznam, způsobu, kterým je mají hospodářské subjekty nebo obchodníci předkládat ke kontrole nebo zpřístupňovat v rámci běžné činnosti, jakož i okolností, za nichž je v případě produktů s původem ve třetích zemích vyžadováno rovnocenné potvrzení, a v jaké formě. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2.
KAPITOLA 5
Označení původu a zeměpisná označení zemědělských produktů
Článek 46
Označení původu a zeměpisná označení zemědělských produktů
1. „Označení původu“ zemědělského produktu je název, který identifikuje produkt:
a) |
pocházející z určitého místa či regionu nebo ve výjimečných případech z určité země; |
b) |
jehož určitá jakost nebo vlastnosti jsou převážně nebo výlučně dány zvláštním zeměpisným prostředím s jeho přírodními a lidskými činiteli a |
c) |
u něhož všechny kroky produkce probíhají ve vymezené zeměpisné oblasti. |
2. „Zeměpisné označení“ zemědělského produktu je název, který identifikuje produkt:
a) |
jenž pochází z určitého místa či regionu nebo z určité země; |
b) |
jehož danou jakost, pověst nebo jiné vlastnosti lze přičíst především jeho zeměpisnému původu a |
c) |
u něhož alespoň jeden krok produkce probíhá ve vymezené zeměpisné oblasti. |
3. Bez ohledu na odstavec 1 se jako označení původu zapíší rovněž některé názvy, i když suroviny pro dotčené produkty pocházejí ze zeměpisné oblasti širší nebo jiné, než je vymezená zeměpisná oblast, pokud jsou splněny tyto podmínky:
a) |
je vymezena oblast produkce surovin; |
b) |
existují zvláštní podmínky produkce surovin; |
c) |
existuje režim kontroly zajišťující dodržování podmínek uvedených v písmeni b) a |
d) |
dotčená označení původu byla uznána za označení původu v zemi původu před 1. květnem 2004. |
Pro účely tohoto odstavce lze za suroviny považovat pouze živá zvířata, maso a mléko.
Článek 47
Zvláštní pravidla pro získávání krmiva a surovin a pro porážku
1. Pokud jde o produkty živočišného původu, jejichž název je zapsán jako označení původu, krmivo se získává výhradně z vymezené zeměpisné oblasti.
2. Pokud získávání krmiva výhradně z vymezené zeměpisné oblasti není proveditelné, je může být přidáváno krmivo získané z území mimo uvedenou oblast, pokud tím nedojde k ovlivnění jakosti nebo vlastností produktu daných zejména zeměpisným prostředím. Množství krmiva získaného z území mimo vymezenou zeměpisnou oblast nesmí překročit 50 % sušiny ročně.
3. Lze povolit dočasnou odchylku od odstavce 2 tohoto článku uvedenou v čl. 24 odst. 5 na dobu, než bude obnovena možnost získávání krmiva v rámci vymezené zeměpisné oblasti, a to za podmínky, že nebude zcela přerušena souvislost uvedená v čl. 49 odst. 1 písm. f) bodu i).
4. Veškerá omezení týkající se původu surovin uvedená ve specifikaci produktu, jehož název je zapsán jako zeměpisné označení, se odůvodní s ohledem na souvislost uvedenou v čl. 49 odst. 1 písm. f) bodu ii).
5. Komisi je v souladu s článkem 87 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, kterými se toto nařízení doplňuje o pravidla týkající se odchylek a podmínek, pokud jde o porážku živých zvířat a získávání surovin. Tyto odchylky a podmínky vycházejí z objektivních kritérií a zohledňují dobré životní podmínky zvířat, jakost nebo užití surovin a uznané know-how nebo přírodní činitele, včetně omezení ovlivňujících zemědělskou produkci v určitých oblastech.
Článek 48
Odrůdy rostlin a plemena zvířat
1. Název se nezapíše jako zeměpisné označení, pokud se shoduje s některým názvem odrůdy rostlin nebo plemene zvířat a mohl by uvést spotřebitele v omyl ohledně skutečné identity nebo původu produktu nesoucího zeměpisné označení nebo způsobit záměnu mezi produkty se zeměpisným označením a dotčenou odrůdou rostlin nebo plemenem zvířat.
2. Podmínky uvedené v odstavci 1 se posuzují ve vztahu ke skutečnému používání shodujících se názvů, včetně používání názvu odrůdy rostlin nebo plemene zvířat mimo jejich oblast původu a používání názvu odrůdy rostlin.
3. Toto nařízení nebrání uvádět na trh produkt, který neodpovídá specifikaci produktu zapsaného zeměpisného označení, jehož označení obsahuje název nebo část názvu tohoto zeměpisného označení, který obsahuje nebo se skládá z názvu odrůdy rostlin nebo plemene zvířat, pokud jsou splněny tyto podmínky:
a) |
dotčený produkt uvedenou odrůdu rostlin nebo plemeno zvířat obsahuje nebo je z nich získán; |
b) |
spotřebitelé nejsou uváděni v omyl; |
c) |
použití názvu odrůdy rostlin nebo názvu plemene zvířat představuje spravedlivou hospodářskou soutěž; |
d) |
použitím názvu odrůdy rostlin nebo plemene zvířat není zneužívána pověst zapsaného zeměpisného označení a |
e) |
dotčený produkt byl produkován a uváděn na trh mimo svou oblast původu přede dnem podání žádosti o zápis zeměpisného označení. |
4. Komisi je v souladu s článkem 87 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, kterými se toto nařízení doplňuje o pravidla pro používání názvů odrůd rostlin a plemen zvířat.
Článek 49
Specifikace produktu
1. Specifikace produktu obsahuje alespoň tyto údaje:
a) |
název, který má být zapsán jako označení původu nebo zeměpisné označení, tak jak je používán v obchodním styku nebo v běžném jazyce k popisu konkrétního produktu ve vymezené zeměpisné oblasti; |
b) |
popis produktu, případně včetně dotčených surovin, odrůd rostlin a plemen zvířat, včetně obchodního označení druhu a jeho vědeckého názvu, jakož i základních fyzikálních, chemických, mikrobiologických nebo organoleptických vlastností produktu; |
c) |
definici zeměpisné oblasti vymezené s ohledem na souvislost uvedenou v písm. f) bodě i) nebo ii) tohoto odstavce a případně údaje dokládající splnění požadavků čl. 46 odst. 3; |
d) |
důkaz, že produkt pochází z vymezené zeměpisné oblasti specifikované v souladu s čl. 46 odst. 1 písm. c) nebo čl. 46 odst. 2 písm. c); |
e) |
popis metody získání produktu a případně autentických a neměnných místních metod, jakož i údaje o balení, pokud tak stanoví žádající seskupení producentů a ve vztahu k danému produktu dostatečně odůvodní, proč musí být produkt v zájmu zachování jakosti, zajištění původu či zajištění kontroly zabalen ve vymezené zeměpisné oblasti, s ohledem na právo Unie, zejména právo Unie týkající se volného pohybu zboží a služeb; |
f) |
údaje, které dokládají:
|
2. Specifikace produktu může rovněž obsahovat:
a) |
udržitelné postupy uvedené v článku 7; |
b) |
jakékoli zvláštní pravidlo týkající se označování dotčeného produktu; |
c) |
další platné požadavky, pokud je stanoví členské státy nebo případně seskupení producentů, přičemž tyto požadavky musí být objektivní, nediskriminační a slučitelné s právem Unie a vnitrostátním právem. |
3. Komisi je v souladu s článkem 87 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, kterými se toto nařízení doplňuje o pravidla omezující informace obsažené ve specifikaci podle odstavce 1 tohoto článku, pokud je takové omezení nezbytné k zabránění nadměrně objemným žádostem o zápis.
4. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit pravidla týkající se formy specifikace produktu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2.
Článek 50
Jednotný dokument
1. Jednotný dokument obsahuje:
a) |
hlavní body specifikace produktu, a to název, který má být zapsán jako označení původu nebo zeměpisné označení, popis produktu, případně včetně zvláštních pravidel o balení a označování, a stručné vymezení zeměpisné oblasti; |
b) |
popis souvislosti mezi produktem a zeměpisným prostředím nebo zeměpisným původem podle čl. 49 odst. 1 písm. f), případně včetně zvláštních údajů týkajících se popisu produktu nebo metody produkce, které uvedenou souvislost odůvodňují. |
2. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů vymezit formát a online podobu jednotného dokumentu podle odstavce 1 tohoto článku a stanovit vyloučení nebo anonymizaci osobních údajů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2.
HLAVA III
ZARUČENÉ TRADIČNÍ SPECIALITY A NEPOVINNÉ ÚDAJE O JAKOSTI
KAPITOLA 1
Oblast působnosti
Článek 51
Oblast působnosti
Tato hlava se použije na zemědělské produkty, včetně potravin.
Pro účely této hlavy výraz „zemědělské produkty, včetně potravin“, zahrnuje zemědělské produkty určené k lidské spotřebě uvedené v příloze I Smlouvy o fungování EU, jakož i další potraviny a zemědělské produkty uvedené v příloze II tohoto nařízení.
Tato hlava se nepoužije na lihoviny ani produkty z vinné révy podle definice v části II přílohy VII nařízení (EU) č. 1308/2013, s výjimkou vinných octů.
KAPITOLA 2
Zaručené tradiční speciality
Článek 52
Cíle
1. Režim pro zaručené tradiční speciality (ZTS) se zřizuje s cílem zachovat tradiční metody produkce a tradiční receptury prostřednictvím pomoci poskytované:
a) |
producentům tradičních produktů při uvádění jejich produktů na trh a informování spotřebitelů o vlastnostech jejich tradičních receptur a produktů představujících přidanou hodnotu; |
b) |
za účelem vytváření přidané hodnoty přispíváním ke spravedlivé hospodářské soutěži v obchodním řetězci, spravedlivých příjmů pro producenty a přispívání k dosažení cílů politiky rozvoje venkova. |
2. Zápisem a ochranou zaručených tradičních specialit není dotčena povinnost producentů dodržovat ostatní předpisy Unie, zejména pravidla týkající se uvádění produktů na trh, jednotné společné organizace trhů a označování potravin.
3. Směrnice (EU) 2015/1535 se nevztahuje na režim zaručených tradičních specialit stanovený v tomto nařízení.
Článek 53
Kritéria způsobilosti
1. Název je způsobilý k zápisu jako zaručená tradiční specialita, pokud popisuje produkt, který:
a) |
je výsledkem způsobu produkce, zpracování nebo složení odpovídajících tradičním postupům pro dotčený produkt nebo |
b) |
je vyroben ze surovin nebo složek, které jsou tradičně používány. |
2. Název se zapíše jako zaručená tradiční specialita, pokud jsou splněny tyto podmínky:
a) |
tradičně se používá jako název produktu nebo |
b) |
označuje tradiční povahu produktu. |
3. Pokud z námitkového řízení podle článku 61 vyplyne, že název je používán rovněž v jiném členském státě nebo ve třetí zemi, může rozhodnutí o zápisu přijaté v souladu s čl. 64 odst. 3 písm. b) v zájmu rozlišení srovnatelných produktů nebo produktů s totožným či podobným názvem stanovit, že název zaručené tradiční speciality má být doprovázen slovy „vyrobeno v souladu s tradicemi“, po nichž bezprostředně následuje název příslušné země nebo regionu.
4. Název se nezapíše, pokud se vztahuje pouze k údajům obecné povahy používaným pro skupinu produktů nebo k údajům stanoveným zvláštními právními předpisy Unie.
5. Komisi je v souladu s článkem 87 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, kterými se toto nařízení doplňuje o další pravidla vyjasňující kritéria způsobilosti stanovená v tomto článku.
Článek 54
Specifikace produktu
1. Specifikace produktu obsahuje alespoň tyto údaje:
a) |
název produktu navržený k zápisu v příslušných jazykových zněních; |
b) |
popis produktu, včetně hlavních fyzikálních, chemických, mikrobiologických nebo organoleptických vlastností; |
c) |
popis metody produkce, kterou musí producenti dodržovat, případně včetně povahy a vlastností používaných surovin nebo složek, případně včetně obchodního označení příslušného druhu a jeho vědeckého názvu, a způsobu, jakým je produkt připravován, a |
d) |
hlavní prvky vytvářející tradiční povahu produktu. |
Specifikace produktu může rovněž obsahovat požadavky na označování.
2. Komisi je v souladu s článkem 87 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, kterými se toto nařízení doplňuje o pravidla omezující informace obsažené ve specifikaci produktu, pokud je takové omezení nezbytné k zabránění nadměrně objemným žádostem o zápis.
3. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit pravidla týkající se formy specifikace produktu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2.
Článek 55
Seskupení producentů
1. Seskupení producentů je sdružení složené z producentů stejného produktu či produktů bez ohledu na jeho právní formu. Je zřízeno z podnětu producentů v závislosti na povaze dotčeného produktu či produktů. Seskupení producentů funguje transparentním a nediskriminačním způsobem. Je demokraticky organizované a řídí a kontrolují jej jeho členové.
2. Členské státy mohou rozhodnout, že členy seskupení producentů mohou být hospodářské subjekty, zástupci hospodářských činností souvisejících s jedním ze stupňů dodavatelského řetězce produktů označených jako zaručená tradiční specialita a zúčastněné strany uvedené v článku 157 nařízení (EU) č. 1308/2013, pokud mají zvláštní zájem na produktech, na něž se seskupení producentů vztahuje. Tito členové neřídí seskupení producentů.
3. Seskupení producentů může vykonávat zejména tyto činnosti:
a) |
vypracovat specifikaci produktu, požádat o změnu a zrušení, řídit vlastní kontroly svých členů; |
b) |
přijímat opatření ke zvýšení přínosu zaručených tradičních specialit; |
c) |
rozvíjet informační a propagační činnosti zaměřené na informování spotřebitele o vlastnostech produktu představujících přidanou hodnotu; |
d) |
přijímat opatření ke zvýšení hodnoty produktů a v případě potřeby činit kroky s cílem předcházet nebo bránit opatřením, která nepříznivě ovlivňují způsob vnímání těchto produktů. |
Článek 56
Vnitrostátní fáze postupu zápisu
1. Žádost o zápis zaručené tradiční speciality může podat pouze žádající seskupení producentů. Žádajícím seskupením producentů je seskupení, bez ohledu na svou právní formu, složené z producentů téhož produktu, jehož název je navržen k zápisu, nebo jediný producent, jestliže dotčená osoba je jediným producentem, který je ochoten žádost podat. Společnou žádost o zápis může podat několik seskupení producentů z různých členských států nebo třetích zemí. S přípravou žádosti a souvisejícím postupem mohou pomoci veřejnoprávní subjekty a další zainteresované strany.
2. Žádost o zápis názvu jako zaručené tradiční speciality obsahuje:
a) |
název a adresu žádajícího seskupení producentů; |
b) |
specifikaci produktu podle článku 54. |
3. Pokud žádost připravuje seskupení producentů usazené v členském státě, podává se orgánům tohoto členského státu. Členský stát žádost vhodným způsobem přezkoumá, aby ověřil, zda splňuje podmínky podle kritérií způsobilosti uvedených v článku 53. V rámci tohoto přezkumu vede členský stát vnitrostátní námitkové řízení. Pokud se členský stát domnívá, že požadavky této kapitoly jsou splněny, může žádosti vyhovět a podat žádost o zápis v unijní fázi podle článku 58.
4. Členský stát zajistí, aby každá fyzická nebo právnická osoba s oprávněným zájmem měly možnost jeho rozhodnutí napadnout. Členský stát rovněž zajistí, aby byly kladné rozhodnutí a odpovídající specifikace produktu zveřejněny, a přístup ke specifikaci produktu poskytne elektronickou cestou.
Článek 57
Žádost o zápis v unijní fázi
1. Žádost o zápis zaručené tradiční speciality v unijní fázi obsahuje specifikaci produktu podle článku 54 a:
a) |
v případě žádostí ze členských států prohlášení členského státu, jemuž byla žádost ve vnitrostátní fázi postupu zápisu podána, potvrzující, že žádost splňuje podmínky pro zápis, a informace o veškerých přípustných námitkách na vnitrostátní úrovni v návaznosti na přezkumné řízení a námitkové řízení, nebo |
b) |
v případě žádostí ze třetích zemí plnou moc, pokud je žadatel zastoupen zmocněncem. |
2. Dokumenty uvedené v odstavci 1 jsou vyhotoveny v některém z úředních jazyků Unie.
3. Společná žádost zahrnuje specifikaci produktu podle článku 54 a podle potřeby prohlášení všech dotčených členských států nebo třetích zemí podle odst. 1 písm. b) tohoto článku. Související vnitrostátní řízení, včetně námitkových řízení, proběhnou ve všech dotčených členských státech.
4. Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví podrobná pravidla týkající se postupů, formy a podoby žádostí o zápis, včetně žádostí o zápis zaručené tradiční speciality týkající se více než jednoho vnitrostátního území. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2.
Článek 58
Podání žádosti o zápis v unijní fázi
1. Žádost o zápis zaručené tradiční speciality v unijní fázi se Komisi předává elektronicky prostřednictvím digitálního systému. Na žádost alespoň jednoho členského státu Komise tento digitální systém upraví tak, aby byl vhodný pro použití ve vnitrostátní části postupu zápisu zaručené tradiční speciality kterýmkoli členským státem, který o to má zájem.
2. Pokud žádost o zápis připravuje žadatel usazený ve třetí zemi, žádost je předaná Komisi, a to buď přímo žadatelem, tj. seskupením producentů nebo jediným producentem, nebo prostřednictvím orgánů dotčené třetí země.
3. Společnou žádost o zápis podle čl. 56 odst. 1 podává:
a) |
jeden z dotčených členských států nebo |
b) |
žadatel ze třetí země, a to seskupení producentů nebo jediný producent, a to buď přímo nebo prostřednictvím orgánů uvedené třetí země. |
4. Komise zveřejní názvy, o jejichž zápis bylo požádáno v unijní fázi, prostřednictvím digitálního systému uvedeného v odstavci 1.
Článek 59
Přezkum ze strany Komise a zveřejnění pro účely námitkového řízení
1. Komise přezkoumá každou žádost, kterou v souladu s čl. 58 odst. 1, 2 a 3 obdrží, aby zkontrolovala, zda obsahuje požadované informace a neobsahuje zjevné chyby, přičemž přihlédne k výsledku přezkumu a námitkového řízení, které provedl dotčený členský stát. Tento přezkum zohlední výsledek vnitrostátní fáze postupu provedeného dotčeným členským státem.
2. Doba přezkumu nepřesáhne šest měsíců ode dne přijetí žádosti. Komise může od žadatele požadovat jakékoli nezbytné doplňující informace nebo úpravy. Pokud Komise zašle žadateli takový požadavek, nepřekročí doba přezkumu pět měsíců ode dne, kdy Komise obdržela odpověď žadatele.
3. Neukončí-li Komise přezkum uvedený v odstavci 2 ve stanovených lhůtách, informuje žadatele písemně o důvodech prodlení a uvede odhadovanou dobu potřebnou pro ukončení přezkumu, která nepřesáhne jeden měsíc.
4. Pokud se Komise na základě přezkumu provedeného v souladu s odstavcem 1 tohoto článku domnívá, že podmínky stanovené v článcích 53, 54, 56 a 57 jsou splněny, zveřejní specifikaci produktu v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 60
Napadení žádosti o zápis na vnitrostátní úrovni
1. Členské státy informují Komisi o všech vnitrostátních správních nebo soudních řízeních, jimiž může být zápis zaručené tradiční speciality dotčen.
2. Komise je osvobozena od povinnosti dodržet lhůty pro provedení přezkumu uvedeného v čl. 59 odst. 2 a informovat členský stát o důvodech prodlení, pokud obdrží sdělení od členského státu ohledně žádosti o zápis v souladu s článkem 56, v němž členský stát:
a) |
informuje Komisi o tom, že rozhodnutí podle čl. 56 odst. 3 bylo na vnitrostátní úrovni prohlášeno za neplatné na základě okamžitě použitelného, avšak nikoli konečného správního nebo soudního rozhodnutí, nebo |
b) |
žádá Komisi o pozastavení přezkumu z důvodu zahájení vnitrostátního správního nebo soudního řízení za účelem zpochybnění platnosti žádosti, o kterém se členský stát domnívá, že je založeno na oprávněných důvodech. |
3. Toto osvobození platí až do okamžiku, kdy je Komise členským státem informována o tom, že původní žádost byla obnovena nebo že členský stát svoji žádost o pozastavení vzal zpět.
4. Pokud bylo kladné rozhodnutí členského státu uvedené v čl. 56 odst. 3 zcela nebo zčásti zrušeno konečným rozhodnutím vnitrostátního soudu, zváží členský stát podle potřeby vhodná opatření, jako je zpětvzetí nebo změna žádosti o zápis v unijní fázi.
Článek 61
Námitkové řízení na úrovni Unie
1. Ve lhůtě tří měsíců ode dne zveřejnění specifikace produktu v Úředním věstníku Evropské unie v souladu s čl. 59 odst. 4 mohou orgány členského státu nebo třetí země nebo fyzická nebo právnická osoba s oprávněným zájmem, které jsou usazeny nebo mají bydliště ve třetí zemi, podat Komisi námitku.
2. Každá fyzická nebo právnická osoba s oprávněným zájmem, které jsou usazeny nebo má bydliště v jiném členském státě, než ze kterého byla žádost o zápis v unijní fázi podána, mohou podat námitku členskému státu, ve kterém je usazena nebo ve kterém má bydliště, ve lhůtě, která členskému státu umožní námitku přezkoumat a rozhodnout, zda ji v souladu s prvním odstavcem podá Komisi. Členské státy mohou ve svých vnitrostátních právních předpisech uvedenou lhůtu upřesnit.
3. V námitce se uvede prohlášení, že se jedná o námitku proti zápisu zaručené tradiční speciality. Námitka, která uvedené prohlášení neobsahuje, je neplatná.
4. Komise posoudí přípustnost námitek. Pokud se Komise domnívá, že je námitka přípustná, do pěti měsíců ode dne zveřejnění specifikace produktu v Úředním věstníku Evropské unie podle čl. 59 odst. 4 vyzve namítajícího a žadatele, aby po přiměřenou dobu v délce nejvýše tří měsíců vedli náležité konzultace. Komise předá žadateli námitku a všechny dokumenty, které namítající předložil. Kdykoli během tohoto období může Komise na žádost žadatele jednou prodloužit lhůtu pro konzultace o nejvýše tři měsíce.
5. Namítající a žadatel a zahájí konzultace bez zbytečného odkladu. Vzájemně si poskytnou relevantní informace s cílem posoudit, zda žádost o zápis splňuje podmínky této kapitoly.
6. Do jednoho měsíce od ukončení konzultací uvedených v odstavci 4 oznámí žadatel Komisi výsledek konzultací, včetně všech vyměněných informací, zda bylo dosaženo dohody s jedním nebo všemi namítajícími, a případné následné změny žádosti. Namítající může Komisi po ukončení konzultací rovněž oznámit své stanovisko.
7. Pokud byla po ukončení konzultací specifikace produktu zveřejněná v souladu s čl. 59 odst. 4 změněna, Komise zopakuje přezkum žádosti o zápis v pozměněné podobě. Pokud byla žádost podstatným způsobem změněna a Komise se domnívá, že změněná žádost splňuje podmínky pro zápis, znovu zveřejní specifikaci produktu v souladu s uvedeným odstavcem.
8. Dokumenty uvedené v tomto článku musí být vyhotoveny v některém z úředních jazyků Unie.
9. Komise dokončí posouzení žádosti o zápis v unijní fázi, přičemž zohlední případné žádosti o přechodná období, výsledek námitkového řízení a další záležitosti, které vyvstanou po jejím přezkumu a které mohou znamenat změnu specifikace produktu.
10. Komisi je v souladu s článkem 87 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, kterými toto nařízení doplní tak, že stanoví podrobné postupy a lhůty pro námitkové řízení.
11. Komise prostřednictvím prováděcích aktů vymezí formát a způsob podávání námitek a stanoví vyloučení nebo anonymizaci osobních údajů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2.
Článek 62
Důvody námitek
1. Námitka podaná v souladu s článkem 61 je přípustná pouze tehdy, pokud namítající prokáže, že:
a) |
navrhovaná zaručená tradiční specialita není v souladu s ustanoveními této kapitoly nebo |
b) |
zápis názvu by ohrozil existenci zcela nebo zčásti totožného názvu. |
2. Přípustnost námitky se posuzuje ve vztahu k území Unie.
Článek 63
Přechodná období pro používání označení zaručená tradiční specialita
1. U produktů nesoucích označení, jež sestává z názvu, který je v rozporu s článkem 68, nebo tento název obsahuje, může Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanovit přechodné období v délce až pěti let s cílem umožnit, aby tyto produkty mohly i nadále používat takové označení, s nímž byly uvedeny na trh, pokud přípustná námitka v souladu s čl. 56 odst. 3 nebo článkem 61 proti žádosti o zápis zaručené tradiční speciality, jejíž ochrana je rozporována, dokládá, že takové označení bylo na vnitřním trhu používáno v souladu s právem po dobu nejméně pěti let přede dnem zveřejnění specifikace produktu podle čl. 59 odst. 4.
2. Prováděcí akty uvedené v odstavci 1 tohoto článku se přijímají přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2 s výjimkou případů, kdy byla podána přípustná námitka v souladu s čl. 56 odst. 3; v těchto případech se přijímají bez použití uvedeného přezkumného postupu.
Článek 64
Rozhodnutí Komise o žádosti o zápis
1. Pokud se Komise na základě informací jí dostupných a vyplývajících z přezkumu provedeného v souladu s článkem 59 domnívá, že některá z podmínek uvedených v daném článku není splněna, žádost o zápis zamítne prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2.
2. Pokud nebyla podána žádná přípustná námitka, Komise prostřednictvím prováděcích aktů a bez použití postupu podle čl. 88 odst. 2 zapíše zaručenou tradiční specialitu do rejstříku.
3. Obdrží-li Komise přípustnou námitku, po uskutečnění řízení podle článku 61 a s přihlédnutím k jeho výsledkům:
a) |
přijme prováděcí akty o zápisu zaručené tradiční speciality do rejstříku bez použití postupu podle čl. 88 odst. 2, jestliže bylo dosaženo dohody, po kontrole, zda je dohoda v souladu s právem Unie, a v případě potřeby změní informace zveřejněné v souladu s čl. 59 odst. 4 za předpokladu, že tyto změny nejsou podstatné, nebo |
b) |
přijme prováděcí akty, kterými rozhodne o žádosti o zápis, jestliže dohody dosaženo nebylo. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2. |
4. Prováděcí akty o zápisu zaručené tradiční speciality stanoví veškeré podmínky vztahující se na zápis a stanoví opětovné zveřejnění pro informování o specifikaci produktu, která byla zveřejněna v souladu s čl. 59 odst. 4 a změněna na základě námitkového řízení v případě jiných změn, než jsou změny uvedené v čl. 61 odst. 7.
5. Prováděcí nařízení Komise o zápisu a prováděcí rozhodnutí Komise o zamítnutí žádosti se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie v řadě L.
Článek 65
Unijní rejstřík zaručených tradičních specialit
1. Komise prostřednictvím prováděcích aktů a bez použití postupu podle čl. 88 odst. 2 zřídí a vede veřejně přístupný unijní rejstřík zaručených tradičních specialit. Informace vložené do uvedeného rejstříku po 13. květnu 2024 jsou ve strojově čitelném formátu definovaném v čl. 2 bodě 13 směrnice (EU) 2019/1024.
2. Komise uchovává dokumentaci související se zápisem zaručené tradiční speciality v digitální nebo papírové podobě. V případě zrušení zápisu Komise uchovává dokumentaci po dobu deseti let po tomto zrušení.
3. Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví obsah a podobu unijního rejstříku zaručených tradičních specialit. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2.
Článek 66
Změny specifikace produktu
1. O schválení změny specifikace produktu může požádat seskupení producentů produktu, jehož název je zapsaná zaručená tradiční specialita. V žádosti se uvedou požadované změny a jejich odůvodnění.
2. Postup změny specifikace produktu se obdobně řídí postupem stanoveným v článcích 56 až 64.
3. Komisi je v souladu s článkem 87 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, kterými se toto nařízení doplňuje o pravidla týkající se postupu pro změnu specifikace produktu.
4. Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví podrobná pravidla týkající se postupů, formy a podoby žádosti o změnu specifikace produktu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2.
Článek 67
Zrušení zápisu
1. Komise může z vlastního podnětu nebo na základě řádně odůvodněné žádosti některého členského státu, třetí země nebo kterékoli fyzické nebo právnické osoby s oprávněným zájmem, které jsou usazeny nebo mají bydliště ve třetí zemi, prostřednictvím prováděcích aktů zrušit zápis zaručené tradiční speciality v těchto případech:
a) |
pokud již nemůže být zajištěn soulad se specifikací produktu; |
b) |
pokud nebyl po dobu předchozích nejméně sedmi po sobě následujících let na trh uveden žádný produkt s daným označením zaručená tradiční specialita. |
2. Komise může rovněž prostřednictvím prováděcích aktů zrušit zápis na žádost producentů produktu uváděného na trh pod zapsaným názvem.
3. Na postup zrušení zápisu se použijí obdobně články 56 až 62 a článek 64.
Námitky jsou přípustné pouze tehdy, pokud prokazují, že fyzická nebo právnická osoba mající oprávněný zájem na zapsaný název dlouhodobě komerčně spoléhá.
4. V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 Komise před přijetím prováděcího aktu konzultuje orgány dotčeného členského státu, orgány dotčené třetí země nebo, je-li to možné, producenta ze třetí země, který původně požádal o zápis zaručené tradiční speciality, ledaže o zrušení zápisu přímo požádali tito původní žadatelé. Konzultace trvá alespoň jeden měsíc.
5. Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví podrobná pravidla týkající se postupů, formy a podoby žádostí o zrušení zápisu zaručené tradiční speciality.
6. Prováděcí akty uvedené v odstavcích 1, 2 a 5 tohoto článku se přijímají přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2.
Článek 68
Omezení používání zapsaných zaručených tradičních specialit
1. Zapsané zaručené tradiční speciality jsou chráněny před jakýmkoli zneužitím, napodobením nebo užitím názvů, které chráněné označení evokují, a to i tehdy, je-li chráněný název přeložen, mimo jiné i ve vztahu k produktům používaným jako složky, jakož i před jakýmikoli jinými praktikami, jež by mohly uvést spotřebitele v omyl.
2. Názvy zemědělských produktů a potravin používané na vnitrostátní úrovni nesmí vést k záměně se zapsanými zaručenými tradičními specialitami.
3. Ochrana podle odstavce 1 se vztahuje rovněž na produkty prodávané prostřednictvím některé z forem prodeje na dálku, jako je elektronický obchod.
4. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit procedurální požadavky na ochranu zaručených tradičních specialit. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2.
5. Komisi je v souladu s článkem 87 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, kterými se toto nařízení doplňuje o další pravidla pro používání označení zaručená tradiční specialita v názvu zpracovaných produktů s odkazem na použití srovnatelných složek a kritéria pro určení, kdy zpracované produkty na základě této skutečnosti získají podstatné vlastnosti.
Článek 69
Výjimky týkající se některých použití
Ustanoveními této kapitoly není dotčeno:
a) |
používání výrazů, které jsou v Unii druhové, a to i v případě, že je druhový výraz součástí názvu, který je chráněn jako zaručená tradiční specialita; |
b) |
uvádění produktů, jejichž označení obsahuje název odrůdy rostlin nebo název plemene zvířat použité v dobré víře nebo se z nich skládá, na trh; |
c) |
uplatňování pravidel Unie nebo členských států upravujících duševní vlastnictví, zejména pravidel týkajících se označení původu a zeměpisných označení a ochranných známek a práv udělených podle těchto pravidel. |
Článek 70
Symbol Unie, označení a zkratka
1. Pro produkty označené jako zaručená tradiční specialita se stanoví symbol Unie. Označení „zaručená tradiční specialita“, zkratka „ZTS“ a symbol Unie odkazující na zaručenou tradiční specialitu lze použít pouze v souvislosti s produkty vyrobenými v souladu s příslušnou specifikací produktu. Mohou být rovněž použity pro informační a vzdělávací účely, ovšem za předpokladu, že takové použití nemůže spotřebitele uvést v omyl. Na označení může být uvedeno označení „zaručená tradiční specialita“ nebo odpovídající zkratka „ZTS“.
2. V případě produktů pocházejících z Unie, které jsou uváděny na trh jako zaručená tradiční specialita zapsaná v souladu s tímto nařízením, musí být symbol Unie uvedený v odstavci 2 tohoto článku zobrazen na označení a reklamních materiálech ve stejném zorném poli jako zapsaný název. Na zapsanou zaručenou tradiční specialitu se použijí požadavky na označování stanovené v čl. 13 odst. 1 nařízení (EU) č. 1169/2011, pokud jde o způsob uvádění povinných údajů.
3. Symbol Unie lze použít na označení zaručených tradičních specialit produkovaných mimo Unii.
4. Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví technické vlastnosti symbolu Unie, jakož i technická pravidla týkající se jeho používání a používání označení a zkratek na produktech uváděných na trh pod označením zaručená tradiční specialita, včetně jazykových znění. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2.
Článek 71
Účast v režimu zaručených tradičních specialit
1. Název zapsaný jako zaručená tradiční specialita může používat jakákoli fyzická či právnická osoba, které uvádějí na trh produkt, který je v souladu s odpovídající specifikací produktu.
2. Členské státy zajistí, aby se na hospodářské subjekty vztahovalo ověření souladu se specifikací produktu zavedené v souladu s článkem 72.
Článek 72
Kontroly a prosazování
1. Kontroly zaručených tradičních specialit zahrnují:
a) |
ověření, že produkt označený jako zaručená tradiční specialita byl vyroben v souladu s příslušnou specifikací produktu, a |
b) |
ověření používání označení zaručená tradiční specialita na trhu. |
2. Pro účely této kapitoly prosazování zahrnuje veškerá opatření k zajištění souladu s články 68, 69 a 70 tohoto nařízení.
3. Příslušné orgány, pověřené subjekty a fyzické osoby, na něž byly přeneseny některé úkoly úřední kontroly, dodržují příslušné požadavky stanovené v nařízení (EU) 2017/625.
4. Každý hospodářský subjekt, který si přeje účastnit se činností, na něž se vztahuje jedna či více povinností stanovených ve specifikaci produktu označeného jako zaručená tradiční specialita, uvědomí příslušné orgány, pověřené subjekty nebo fyzické osoby uvedené v odst. 6 písm. a) a b).
Členské státy sestaví a průběžně aktualizují seznam hospodářských subjektů, které vykonávají činnosti, na které se vztahuje jedna nebo více povinností stanovených ve specifikaci produktu označeného jako zaručená tradiční specialita, kteří jsou zapsáni v unijním rejstříku zaručených tradičních specialit na svém území.
5. Producenti jsou odpovědní za vlastní kontroly, které zajišťují soulad se specifikací produktů označených jako zaručená tradiční specialita před uvedením produktu na trh.
6. Kromě vlastních kontrol uvedených v odstavci 5 se před uvedením produktu, který je označen jako zaručená tradiční specialita a pochází z Unie, na trh provádí ověření souladu se specifikací produktu, a to:
a) |
jedním nebo více příslušnými orgány ve smyslu čl. 3 bodu 3 nařízení (EU) 2017/625 nebo |
b) |
jedním nebo více pověřenými subjekty nebo fyzickými osobami, na něž byly přeneseny některé úkoly úřední kontroly, ve smyslu hlavy II kapitoly III nařízení (EU) 2017/625. |
7. Pokud jde o označení zaručená tradiční specialita, která označují produkty pocházející ze třetí země, provádí ověření souladu se specifikací produktu před uvedením produktu na trh:
a) |
jeden nebo více příslušných orgánů určených danou třetí zemí nebo |
b) |
jeden nebo více subjektů pro certifikaci produktů. |
Náklady na ověření souladu se specifikací produktu mohou nést hospodářské subjekty, u nichž se tyto kontroly provádějí. Členské státy mohou účtovat poplatek na pokrytí svých nákladů na ověření souladu se specifikací produktu.
8. Členské státy pro každý produkt označený jako zaručená tradiční specialita zveřejní názvy a adresy příslušných orgánů, pověřených subjektů a fyzických osob uvedených v odstavci 6 a pravidelně tyto údaje aktualizují.
9. Komise zveřejní názvy a adresy příslušných orgánů a subjektů pro certifikaci produktů uvedených v odstavci 7 a pravidelně tyto údaje aktualizuje.
10. Komise může zřídit digitální portál, na němž bude zveřejněn název a adresa příslušných orgánů, pověřených subjektů, subjektů pro certifikaci produktů a fyzických osob uvedených v odstavcích 6 a 7.
11. Komise přijme prováděcí akty týkající se oznámení, které mají Komisi předkládat třetí země, a to i pokud jde o názvy a adresy příslušných orgánů a subjektů pro certifikaci produktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2.
12. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů a bez použití postupu podle čl. 88 odst. 2 stanovit způsob zveřejnění názvu a adresy příslušných orgánů a pověřených subjektů uvedených v tomto článku.
Článek 73
Akreditace pověřených subjektů a subjektů pro certifikaci produktů
1. Pověřené subjekty uvedené v čl. 72 odst. 6 písm. b) a subjekty pro certifikaci produktů uvedené v čl. 72 odst. 7 písm. b) dodržují a jsou akreditovány v souladu s jednou z následujících norem, podle toho, která je relevantní pro svěřené úkoly:
a) |
norma EN ISO/IEC 17065 „Posuzování shody – Požadavky na orgány certifikující produkty, procesy a služby“ nebo |
b) |
norma EN ISO/IEC 17020 „Posuzování shody – Všeobecná kritéria pro činnost různých typů orgánů provádějících inspekci“. |
2. Akreditaci uvedenou v odstavci 1 provádí vnitrostátní akreditační orgán uznaný v souladu s nařízením (ES) č. 765/2008, který je signatářem mnohostranné dohody v rámci Evropské spolupráce v akreditaci, která se vztahuje na normy uvedené v odstavci 1, nebo akreditační orgán mimo Unii, který je signatářem mnohostranné dohody o uznávání Mezinárodního akreditačního fóra nebo dohody o vzájemném uznávání mezinárodní spolupráce při akreditaci laboratoří, která se vztahuje na normy uvedené v odstavci 1.
Článek 74
Ověření používání označení zaručená tradiční specialita na trhu a prosazování
1. Členské státy určí jeden nebo více příslušných orgánů odpovědných jak za ověření a prosazování ve vztahu k používání označení zaručená tradiční specialita poté, co byl produkt označený jako zaručená tradiční specialita uveden na trh, což zahrnuje činnosti, jako jsou skladování, tranzit, distribuce nebo nabízení k prodeji, včetně elektronického obchodu. Tyto orgány mohou být totožné s příslušnými orgány uvedenými v čl. 72 odst. 6 písm. a). Ověření používání označení zaručená tradiční specialita se provádí na základě analýzy rizik.
2. Orgány uvedené v odstavci 1 zajišťují soulad se specifikací produktů u dotčených produktů označených jako zaručená tradiční specialita.
3. Členské státy přijmou náležitá opatření na správní a soudní úrovni s cílem zabránit používání názvů produktů nebo služeb, jež jsou na jejich území vyráběny, poskytovány nebo uváděny na trh nebo jsou určeny pro vývoz do třetích zemí, a které jsou v rozporu s ochranou označení zaručená tradiční specialita stanovenou v článku 68.
4. Orgán či orgány určené v souladu s odstavcem 1 usnadňují výměnu informací mezi příslušnými útvary, agenturami a orgány, jako jsou policie, agentury pro boj proti padělání, celní úřady, úřady pro duševní vlastnictví, orgány pro potravinové právo a obchodní inspektoři, s cílem zajistit účinné prosazování.
Článek 75
Povinnosti poskytovatelů na online trhu
1. Veškeré informace související s reklamou, propagací a prodejem produktů, k nimž mají přístup osoby usazené v Unii a které jsou v rozporu s ochranou označení zaručená tradiční specialita stanovenou v článku 68 tohoto nařízení, se považují za nezákonný obsah ve smyslu čl. 3 písm. h) nařízení (EU) 2022/2065.
2. Příslušné vnitrostátní soudní nebo správní orgány členských států mohou v souladu s článkem 9 nařízení (EU) 2022/2065 vydat příkaz k přijetí opatření proti nezákonnému obsahu uvedenému v odstavci 1 tohoto článku.
Článek 76
Vzájemná pomoc a výměna informací
1. Členské státy si vzájemně pomáhají při provádění kontrol a prosazování stanovených v této kapitole v souladu s hlavou IV nařízení (EU) 2017/625.
2. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit podrobná pravidla týkající se povahy a druhu informací vyměňovaných mezi členskými státy a způsoby výměny uvedených informací pro účely kontrol a prosazování podle této kapitoly. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2.
Článek 77
Potvrzení o souladu se specifikací produktu
1. Hospodářský subjekt, u jehož produktu se po ověření souladu podle článku 72 zjistí, že je v souladu se specifikací produktu s označením zaručená tradiční specialita chráněným produktem v souladu s tímto nařízením, má na základě žádosti a v závislosti na režimu uplatňovaném dotčeným členským státem nárok na:
a) |
potvrzení, které může mít podobu ověřené kopie, o souladu se specifikací produktu, nebo |
b) |
zařazení na seznam schválených hospodářských subjektů sestavený příslušným orgánem, jako se seznam podle čl. 72 odst. 4. Každému schválenému hospodářskému subjektu se online zpřístupní příslušný výpis z tohoto seznamu („zařazení na seznam“). |
2. Potvrzení o souladu uvedené v odst. 1 písm. a) a zařazení na seznam uvedené v odst. 1 písm. b) se pravidelně aktualizují, a to na základě posouzení rizik.
3. Hospodářský subjekt, jemuž již nadále není uděleno potvrzení o souladu nebo který byl ze seznamu vyňat, nesmí již nadále potvrzení o souladu nebo zařazení na seznam uvádět a používat.
4. Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví podrobná pravidla týkající se formy a obsahu potvrzení o souladu a zařazení na seznam, jakož i okolností, za nichž a způsobu, kterým je mají hospodářské subjekty nebo obchodníci překládat ke kontrole nebo v rámci běžné činnosti, a to i ve vztahu k rovnocennému potvrzení týkajícímu se produktů s původem ve třetích zemích. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2.
KAPITOLA 3
Nepovinné údaje o jakosti
Článek 78
Cíl
S cílem usnadnit producentům zemědělských produktů komunikaci v rámci vnitřního trhu o vlastnostech nebo charakteristikách představujících přidanou hodnotu, se zřizuje režim nepovinných údajů o jakosti.
Článek 79
Vnitrostátní pravidla
1. Členské státy mohou zachovat vnitrostátní pravidla týkající se nepovinných údajů o jakosti a režimů jakosti, na které se toto nařízení nevztahuje, jsou-li tato pravidla v souladu s právem Unie.
2. Komise může zřídit a podporovat digitální systém pro zařazení údajů a režimů uvedených v odstavci 1 s cílem podpořit znalost produktů a režimů v celé Unii. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit technické podrobnosti nezbytné pro oznamování nepovinných údajů o jakosti. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2.
Článek 80
Nepovinné údaje o jakosti
1. Nepovinné údaje o jakosti musí splňovat tato kritéria:
a) |
týkají se určité vlastnosti jedné nebo více kategorií produktů nebo charakteristiky produkce či zpracování ve specifických oblastech; |
b) |
jejich použití zvyšuje hodnotu produktu v porovnání s produkty podobného typu a |
c) |
mají unijní rozměr. |
2. Do oblasti působnosti této kapitoly nespadají nepovinné údaje o jakosti, které popisují technické vlastnosti produktu pro účely splnění povinných obchodních norem a které nejsou určeny k informování spotřebitelů o těchto vlastnostech produktu.
3. V nepovinných údajích o jakosti nejsou obsaženy nepovinné vyhrazené údaje, které podporují a doplňují zvláštní obchodní normy stanovené podle odvětví nebo kategorie produktu.
4. Aby bylo možné zohlednit jedinečné vlastnosti některých odvětví i očekávání spotřebitelů, je Komisi v souladu s článkem 87 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, kterými toto nařízení doplní o podrobná pravidla týkající se kritérií uvedených v odstavci 1 tohoto článku.
5. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit pravidla týkající se formulářů, postupů nebo jiných technických údajů nezbytných k uplatňování této kapitoly. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2.
6. Komise při přijímání aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů v souladu s odstavci 4 a 5 zohlední všechny příslušné mezinárodní normy.
Článek 81
Výhrada dalších nepovinných údajů o jakosti
S cílem zohlednit očekávání spotřebitelů, vývoj vědeckých a technických poznatků, situaci na trhu a vývoj v oblasti obchodních norem a mezinárodních norem je Komisi svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 87 akty v přenesené pravomoci, kterými toto nařízení doplní o vyhrazení dalších nepovinných údajů o jakosti a stanoví podmínky jejich použití.
Článek 82
Horský produkt
1. Jako nepovinný údaj o jakosti se zavádí označení „horský produkt“. Vyhrazuje se jako složený výraz. Použije se pouze k popisu produktů určených k lidské spotřebě a uvedených v příloze I Smlouvy o fungování EU, v jejichž případě:
a) |
suroviny i krmivo pro hospodářská zvířata pocházejí v zásadě z horských oblastí; |
b) |
jedná-li se o zpracované produkty, zpracování probíhá rovněž v horských oblastech. |
2. Pro účely tohoto článku se horskými oblastmi v Unii rozumějí oblasti vymezené podle čl. 32 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 (30).
V případě produktů ze třetích zemí horské oblasti zahrnují oblasti, jež za horské oblasti úředně označila dotčená třetí země nebo jež splňují kritéria rovnocenná kritériím stanoveným v čl. 32 odst. 2 nařízení (EU) č. 1305/2013.
3. V řádně odůvodněných případech a s cílem zohlednit přírodní omezení ovlivňující zemědělskou produkci v horských oblastech je Komisi svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 87 akty v přenesené pravomoci, kterými se toto nařízení doplňuje o odchylky od podmínek uvedených v odstavci 1 tohoto článku, zejména podmínky, za nichž mohou suroviny nebo krmivo pocházet z jiných než horských oblastí, podmínky, za nichž mohou být produkty zpracovávány mimo horské oblasti ve vymezené zeměpisné oblasti, jakož i vymezení této zeměpisné oblasti.
4. S cílem zohlednit přírodní omezení ovlivňující zemědělskou produkci v horských oblastech je Komisi svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 87 akty v přenesené pravomoci, kterými toto nařízení doplní, pokud jde o stanovení metod produkce a další kritéria týkající se používání nepovinného údaje o jakosti uvedeného v odstavci 1 tohoto článku.
Článek 83
Omezení použití a kontroly
1. Nepovinný údaj o jakosti lze použít pouze k popisu produktů, které splňují odpovídající podmínky užití.
2. Ustanoveními této kapitoly nejsou dotčena unijní ani vnitrostátní pravidla upravující duševní vlastnictví, a zejména pravidla týkající se označení původu, zeměpisných označení a ochranných známek, a práva vyplývající z těchto pravidel.
3. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit pravidla pro používání nepovinných údajů o jakosti. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2.
4. Členské státy provádějí kontroly na základě analýzy rizik, aby zajistily dodržování požadavků této kapitoly, a v případě jejich porušení uloží vhodné správní sankce.
HLAVA IV
ZMĚNY NAŘÍZENÍ (EU) č. 1308/2013, (EU) 2019/787 A (EU) 2019/1753
Článek 84
Změny nařízení (EU) č. 1308/2013
Nařízení (EU) č. 1308/2013 se mění takto:
1) |
V čl. 93 odst. 1 se písmeno b) nahrazuje tímto:
|
2) |
Články 94 a 95 se nahrazují tímto: „Článek 94 Specifikace výrobku 1. Specifikace výrobku umožňuje zúčastněným stranám zkontrolovat příslušné podmínky výroby týkající se daného označení původu nebo zeměpisného označení. Specifikace výrobku obsahuje:
2. Specifikace výrobku může obsahovat udržitelné postupy v souladu s článkem 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1143 (*1). 3. Pokud víno nebo vína mohou být částečně dealkoholizovaná, specifikace výrobku obdobně obsahuje rovněž popis částečně dealkoholizovaného vína nebo vín v souladu s odst. 1 písm. d) a případně zvláštní enologické postupy používané při výrobě tohoto částečně dealkoholizovaného vína nebo vín, jakož i příslušná omezení pro jejich výrobu. Článek 95 Jednotný dokument 1. Jednotný dokument obsahuje tyto údaje:
2. Pokud se žádost týká různých druhů výrobků z révy vinné, je nutno údaje udávající tuto souvislost uvedené v čl. 94 odst. 1 bodě i) uvést pro každý druh dotčených výrobků. (*1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1143 ze dne 11. dubna 2024o zeměpisných označeních pro víno, lihoviny a zemědělské produkty, jakož i zaručené tradiční speciality, a o nepovinných údajích o jakosti pro zemědělské produkty, kterým se mění nařízení (EU) č. 1308/2013, (EU) 2019/787 a (EU) 2019/1753 a zrušuje nařízení (EU) č. 1151/2012 (Úř. věst. L, 2024/1143, 23.4.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1143/oj).“ " |
3) |
Články 96 až 99 se zrušují. |
4) |
článku 100 se zrušují odstavce 1 a 2. |
5) |
Články 101 a 102 se zrušují. |
6) |
Článek 103 se nahrazuje tímto: „Článek 103 Ochrana Chráněná označení původu a chráněná zeměpisná označení uveden v tomto nařízení jsou chráněn v soulad s články 26 až 31, 35 a 36 nařízení (EU) 2024/1143.“ |
7) |
Články 104 až 106 se zrušují. |
8) |
V článku 107 se zrušují odstavce 2, 3 a 4. |
9) |
Článek 110 se nahrazuje tímto: „Článek 110 Prováděcí pravomoci 1. Komise může přijmout prováděcí akty, které stanoví pravidla ohledně:
2. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2 nařízení (EU) 2024/1143.“ |
10) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 113a Souvislost s označeními původu a zeměpisnými označeními 1. Zápis tradičního výrazu, jehož použití by bylo v rozporu s článkem 26 nařízení (EU) 2024/1143, se zamítne, pokud je žádost o zápis tradičního výrazu podána po datu předání žádosti o zápis označení původu nebo zeměpisného označení Komisi. 2. Komise prostřednictvím prováděcích aktů prohlásí za neplatné a vyřadí z rejstříku uvedeného v článku 25 prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/34 (*2) veškeré tradiční výrazy zapsané v rozporu s odstavcem 1 tohoto článku. 3. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2. (*2) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/34 ze dne 17. října 2018, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o žádosti o ochranu označení původu, zeměpisných označení a tradičních výrazů v odvětví vína, o řízení o námitce, změny specifikace výrobku, evidenci chráněných názvů, zrušení ochrany a používání symbolů, a k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o vhodný systém kontrol (Úř. věst. L 9, 11.1.2019, s. 46).“ " |
11) |
V části II hlavě II kapitole I oddílu 2 se pododdíl 4 nahrazuje tímto:
Kontroly zaměřené na ověření souladu se specifikací produktu v případě označení původu a zeměpisných označení a na ověření souladu s definicí a podmínkami používání tradičních chráněných výrazů, jakož i na prosazování podmínek používání tradičních výrazů Článek 116a Kontroly 1. Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zastavily neoprávněné používání chráněných tradičních výrazů uvedených v tomto nařízení. 2. Členské státy určí příslušný orgán odpovědný za ověřování souladu se specifikací výrobku týkající se označení původu a zeměpisných označení a za ověřování souladu s definicí a podmínkami používání tradičních výrazů, jakož i za prosazování podmínek používání tradičních výrazů. Za tímto účelem se použijí čl. 4 odst. 2 a 4 a čl. 5 odst. 1, 4 a 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 (*3). 3. Příslušný orgán, v rámci Unie, uvedený v odstavci 2 tohoto článku nebo jeden nebo více pověřených subjektů vymezených v čl. 3 bodu 5 nařízení (EU) 2017/625, které působí jako subjekty pro certifikaci výrobků v souladu s kritérii stanovenými v hlavě II kapitole III uvedeného nařízení, každoročně ověřují soulad se specifikací výrobku během výroby i úpravy vína nebo po jeho úpravě a ověřují soulad s definicí stanovenou v článku 112 tohoto nařízení a případně s podmínkami používání tradičního výrazu uvedenými v čl. 115 odst. 3 tohoto nařízení. Každý hospodářský subjekt, který si přeje účastnit se činnosti, na niž se vztahuje specifikace výrobku označeného označením původu nebo zeměpisným označením, uvědomí příslušný orgán nebo pověřené subjekty uvedené v prvním pododstavci. Členské státy vypracují a aktualizují seznam hospodářských subjektů, které provádějí činnosti, na něž se vztahuje jedna či více povinností stanovených ve specifikaci výrobku týkající se označení původu nebo zeměpisného označení zapsaných v unijním rejstříku zeměpisných označení, která pocházejí z jejich území. 4. Komise přijme prováděcí akty týkající se:
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 229 odst. 2. (*3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnice Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách) (Úř. věst. L 95, 7.4.2017, s. 1).“ " |
12) |
V čl. 120 odst. 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:
|
13) |
Článek 166a se mění takto:
|
14) |
V článku 231 se doplňuje nový odstavec, který zní: „3. Článek 113a se nepoužije na žádosti o ochranu tradičního výrazu předané Komisi před 13. květnem 2024.“ |
Článek 85
Změny nařízení (EU) 2019/787
Nařízení (EU) 2019/787 se mění takto:
1) |
V článku 3 se zrušují body 6 a 7. |
2) |
Články 16 a 21 se zrušují. |
3) |
V článku 22 se vkládá nový odstavec, který zní: „1a. Specifikace produktu může rovněž obsahovat udržitelné postupy.“ |
4) |
Článek 23 se nahrazuje tímto: „Článek 23 Jednotný dokument Jednotný dokument obsahuje tyto údaje:
|
5) |
Články 24 až 33 se zrušují. |
6) |
Článek 34 se mění takto:
|
7) |
Články 35, 36, 38, 39 a 40 se zrušují. |
8) |
Článek 42 se nahrazuje tímto: „Článek 42 Prováděcí pravomoci 1. Komise může přijmout prováděcí akty týkající se:
2. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1143 (*4). (*4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1143 ze dne 11. dubna 2024o zeměpisných označeních pro víno, lihoviny a zemědělské produkty, jakož i zaručené tradiční speciality, a o nepovinných údajích o jakosti pro zemědělské produkty, kterým se mění nařízení (EU) č. 1308/2013, (EU) 2019/787 a (EU) 2019/1753 a zrušuje nařízení (EU) č. 1151/2012 (Úř. věst. L, 2024/1143, 23.4.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1143/oj).“ " |
9) |
Příloha I se mění takto:
|
Článek 86
Změny nařízení (EU) 2019/1753
Nařízení (EU) 2019/1753 se mění takto:
1) |
V článku 2 se vkládá nový odstavec, který zní: „2a. Odchylně od odstavce 2 obsahuje žádost určená členskému státu uvedená v odst. 2 písm. a), pokud ji podává uznané seskupení producentů uvedené v článku 33 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1143 (*5), ověřitelné informace týkající se hospodářského zájmu na mezinárodní ochraně dotčeného zeměpisného označení. Na základě žádosti uvedené v prvním pododstavci dotčený členský stát zhodnotí hospodářský zájem na mezinárodní ochraně tohoto zeměpisného označení. Pokud hodnocení takový hospodářský zájem prokáže, požádá členský stát Komisi, aby toto zeměpisné označení zapsala. (*5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1143 ze dne 11. dubna 2024o zeměpisných označeních pro víno, lihoviny a zemědělské produkty, jakož i zaručené tradiční speciality, a o nepovinných údajích o jakosti pro zemědělské produkty, kterým se mění nařízení (EU) č. 1308/2013, (EU) 2019/787 a (EU) 2019/1753 a zrušuje nařízení (EU) č. 1151/2012 (Úř. věst. L, 2024/1143, 23.4.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1143/oj).“;" |
2) |
V článku 11 se vkládá nový odstavec, který zní: „2a. Členský stát, který je stranou Lisabonské dohody, si ohledně každého z něj pocházejícího označení původu produktu, který nespadá do oblasti působnosti nařízení (EU) č. 1151/2012, avšak spadá do oblasti působnosti nařízení (EU) 2024/1143, na žádost fyzické nebo právnické osoby, jak jsou uvedeny v čl. 5 odst. 2 bodě ii) Ženevského aktu, nebo uživatele ve smyslu čl. 1 bodu xvii) Ženevského aktu, nebo z vlastního podnětu zvolí, zda požádá o:
V případě žádosti uvedené v prvním pododstavci písm. a) dotčený členský stát tuto volbu uvedenou v daném pododstavci oznámí Komisi do jednoho měsíce ode dne zápisu daného označení původu podle nařízení (EU) 2024/1143 a v případě žádosti uvedené v daném pododstavci písm. b) do 14. května 2025. V případech uvedených v prvním pododstavci písm. a) ověří dotčený členský stát v koordinaci s Komisí u Mezinárodního úřadu, zda je pro účely zápisu podle Ženevského aktu třeba učinit nějaké změny podle pravidla 7 odst. 4 společného prováděcího řádu. Komise prostřednictvím prováděcího aktu zmocní dotčený členský stát, aby učinil nezbytné změny a oznámil je Mezinárodnímu úřadu. Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 15 odst. 2 tohoto nařízení Pokud je žádost o zápis podle nařízení (EU) 2024/1143 zamítnuta a související správní a soudní opravné prostředky byly vyčerpány, nebo pokud nebyla učiněna žádost o zápis podle Ženevského aktu, požádá dotčený členský stát neprodleně o zrušení zápisu daného označení původu v mezinárodním rejstříku.“ |
HLAVA V
PŘENESENÍ PRAVOMOCI, PROCESNÍ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 87
Výkon přenesené pravomoci
1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 17 odst. 10, čl. 24 odst. 10, čl. 27 odst. 5, čl. 35 odst. 2, čl. 47 odst. 5, čl. 48 odst. 4, čl. 49 odst. 3, čl. 53 odst. 5, čl. 54 odst. 2, čl. 61 odst. 10, čl. 66 odst. 3, čl. 68 odst. 5, čl. 80 odst. 4, článku 81 a čl. 82 odst. 3 a 4 je Komisi svěřena na dobu sedmi let od 13. května 2024. Komise vypracuje zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto sedmiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament ani Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci týkající se článků uvedených v odstavci 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti žádných již platných aktů v přenesené pravomoci.
4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.
5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků uvedených v odstavci 2 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
Článek 88
Postup projednávání ve výboru
1. Komisi je nápomocen Výbor pro politiku jakosti zemědělských produktů, vína a lihovin. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.
Článek 89
Přechodné ustanovení pro klasifikaci zeměpisných označení
Klasifikace uvedená v čl. 6 odst. 1 se pro zeměpisná označení, jež byla zapsána nebo o jejichž zápis bylo požádáno před 13. květnem 2024, provádí v souladu s tabulkou uvedenou v příloze III.
Článek 90
Přechodná ustanovení pro nevyřízené žádosti a zapsané názvy
1. Pravidla platná před 13. květnem 2024 se i po tomto datu použijí na žádosti o zápis zeměpisných označení, žádosti o schválení změny specifikace produktu na úrovni Unie a žádosti o zrušení zeměpisných označení, které Komise obdržela před 13. květnem 2024.
2. Avšak na žádosti a požadavky, u nichž ke zveřejnění žádosti o zápis zeměpisného označení, žádosti o schválení změny specifikace produktu na úrovni Unie nebo žádosti o zrušení zeměpisného označení v Úředním věstníku Evropské unie pro účel podání námitek dojde po 13. květnu 2024, se použijí články 17 a 19, čl. 20 odst. 1 až 5 a článek 21.
3. Ustanovení o prodloužení přechodného období uvedené v čl. 20 odst. 7 se použije rovněž ve vztahu k přechodným obdobím, která ke dni 13. května 2024 stále probíhají.
4. Článek 29 odst. 4 se nepoužije na názvy, které byly zapsány nebo v souvislosti s nimiž byla žádost o zápis podána před 13. květnem 2024.
5. Pravidla platná před 13. květnem 2024 se i po tomto datu použijí na žádosti o zápis zaručených tradičních specialit, žádosti o schválení změny specifikace produktu na úrovni Unie a žádosti o zrušení zaručených tradičních specialit, které Komise obdržela před 13. květnem 2024.
6. Avšak na žádosti a požadavky, u nichž ke zveřejnění žádosti o zápis zaručené tradiční speciality, žádosti o schválení změny specifikace produktu na úrovni Unie nebo žádosti o zrušení zaručené tradiční speciality v Úředním věstníku Evropské unie pro účel podání námitek dojde po 13. květnu 2024, se použijí články 61 až 64.
Článek 91
Přechodná ustanovení pro vnitrostátní námitkové řízení pro zeměpisná označení
Použijí se následující přechodná ustanovení:
a) |
odchylně od čl. 84 bodu 3 tohoto nařízení se čl. 96 odst. 3 druhý pododstavec nařízení (EU) č. 1308/2013 nadále použije do 31. prosince 2024; |
b) |
odchylně od čl. 85 bodu 5 tohoto nařízení se čl. 24 odst. 6 první pododstavec nařízení (EU) 2019/787 se nadále použije do 31. prosince 2024; |
c) |
odchylně od článku 94 tohoto nařízení se čl. 49 odst. 3 první pododstavec nařízení (EU) č. 1151/2012 se nadále použije do 31. prosince 2024. |
Článek 92
Přechodná ustanovení pro vnitrostátní zeměpisná označení
1. Ochrana zeměpisných označení produktů, které nespadají do oblasti působnosti nařízení (EU) č. 1151/2012, ale spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení, udělená podle vnitrostátního práva, skončí dne 14. května 2025, pokud Komisi není předána žádost o zápis v souladu s článkem 13 tohoto nařízení.
2. Je-li žádost o zápis zeměpisného označení podle odstavce 1 tohoto článku Komisi předána před datem uvedeným ve zmíněném odstavci, vnitrostátní ochrana daného zeměpisného označení skončí ke dni, kdy Komise rozhodne o jeho zápisu v souladu s článkem 21. Ustanovení článku 10 se na tuto žádost nepoužijí. V případě zamítnutí žádosti o zápis trvá vnitrostátní ochrana až do případného vyčerpání všech opravných prostředků. Po skončení vnitrostátní ochrany dotčený členský stát neprodleně požádá o zrušení zápisu odpovídajícího označení původu v mezinárodním rejstříku Mezinárodního úřadu.
Článek 93
Kontinuita rejstříků
1. Veškerá označení původu a zeměpisná označení vína a zemědělských produktů a veškerá zeměpisná označení lihovin, včetně všech příslušných údajů, jakož i údajů týkajících se nevyřízených žádostí o zápis, změnu nebo zrušení zápisu, které byly ke dni 12. května 2024 zapsány v příslušných rejstřících zeměpisných označení podle článku 11 nařízení (EU) č. 1151/2012, článku 104 nařízení (EU) č. 1308/2013 a článku 33 nařízení (EU) 2019/787, se automaticky zapíší do unijního rejstříku zeměpisných označení.
2. Veškeré zaručené tradiční speciality, které byly ke dni 12. května 2024 zapsány v rejstříku zaručených tradičních specialit podle článku 22 nařízení (EU) č. 1151/2012, včetně všech příslušných údajů, jakož i údajů týkajících se nevyřízených žádostí o zápis, změnu nebo zrušení zápisu, se automaticky zapíší do unijního rejstříku zaručených tradičních specialit.
Článek 94
Zrušovací ustanovení
Nařízení (EU) č. 1151/2012 se zrušuje.
Článek 95
Srovnávací tabulka
Odkazy na zrušené nařízení (EU) č. 1151/2012 a odkazy na zrušená ustanovení podle článků 84a 85 tohoto nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou uvedenou v příloze IV tohoto nařízení.
Článek 96
Zrušení a změna aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů
Komise zruší nebo případně nahradí akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty přijaté na základě nařízení (EU) č. 1151/2012 nebo na základě ustanovení uvedených v článcích 84 a 85 tohoto nařízení v rozsahu nezbytném k jejich uvedení do souladu se zmocněními stanovenými v tomto nařízení.
Článek 97
Vstup v platnost a datum použitelnosti
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 13. května 2024.
Čl. 10 odst. 4 a 5, čl. 39 odst. 1 a článek 45 se však použijí od 1. ledna 2025.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 11. dubna 2024.
Za Evropský parlament
předsedkyně
R. METSOLA
Za Radu
předsedkyně
H. LAHBIB
(1) Úř. věst. C 443, 22.11.2022, s. 116.
(2) Úř. věst. C 79, 2.3.2023, s. 74.
(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 28. února 2024 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 26. března 2024.
(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).
(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).
(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671).
(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/787 ze dne 17. dubna 2019 o definici, popisu, obchodní úpravě a označování lihovin, používání názvů lihovin v obchodní úpravě a při označování jiných potravin, ochraně zeměpisných označení lihovin, používání lihu a destilátů zemědělského původu při výrobě alkoholických nápojů a o zrušení nařízení (ES) č. 110/2008 (Úř. věst. L 130, 17.5.2019, s. 1).
(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1144/2014 ze dne 22. října 2014 o informačních a propagačních opatřeních na podporu zemědělských produktů na vnitřním trhu a ve třetích zemích a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 3/2008 (Úř. věst. L 317, 4.11.2014, s. 56).
(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1).
(10) Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1).
(11) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2436 ze dne 16. prosince 2015, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách (Úř. věst. L 336, 23.12.2015, s. 1).
(12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 ze dne 14. června 2017 o ochranné známce Evropské unie (Úř. věst. L 154, 16.6.2017, s. 1).
(13) Úř. věst. C 384 I, 12.11.2019, s. 1.
(14) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004 (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 18).
(15) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách) (Úř. věst. L 95, 7.4.2017, s. 1).
(16) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93 (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30).
(17) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 z 19. října 2022 o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/ES (nařízení o digitálních službách) (Úř. věst. L 277, 27.10.2022, s. 1).
(18) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1753 ze dne 23. října 2019 o opatřeních Unie po jejím přistoupení k Ženevskému aktu Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních (Úř. věst. L 271, 24.10.2019, s. 1).
(19) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
(20) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
(21) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin (Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 1).
(22) Směrnice Rady 2002/53/ES ze dne 13. června 2002 o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin (Úř. věst. L 193, 20.7.2002, s. 1).
(23) Směrnice Rady 2002/55/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva zeleniny na trh (Úř. věst. L 193, 20.7.2002, s. 33).
(24) Směrnice Rady 2008/90/ES ze dne 29. září 2008 o uvádění na trh rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce (Úř. věst. L 267, 8.10.2008, s. 8).
(25) Nařízení Rady (ES) č. 2100/94 ze dne 27. července 1994 o odrůdových právech Společenství (Úř. věst. L 227, 1.9.1994, s. 1).
(26) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1012 ze dne 8. června 2016 o zootechnických a genealogických podmínkách pro plemenitbu čistokrevných plemenných zvířat, hybridních plemenných prasat a jejich zárodečných produktů v Unii, pro obchod s nimi a pro jejich vstup do Unie, o změně nařízení (EU) č. 652/2014 a směrnic Rady 89/608/EHS a 90/425/EHS a o zrušení některých aktů v oblasti plemenitby zvířat („nařízení o plemenných zvířatech“) (Úř. věst. L 171, 29.6.2016, s. 66).
(27) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (Úř. věst. L 241, 17.9.2015, s. 1).
(28) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru (Úř. věst. L 172, 26.6.2019, s. 56).
(29) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 608/2013 ze dne 12. června 2013 o vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1383/2003 (Úř. věst. L 181, 29.6.2013, s. 15).
(30) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 487).
PŘÍLOHA I
Zemědělské produkty uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. c)
Produkty
Číslo KN 2501 (sůl)
Číslo KN 3203 (košenila)
Číslo KN 3301 (vonné silice)
Čísla KN 3501 až 3505 (albuminoidní látky, modifikované škroby, klihy)
Čísla KN 4101 až 4103 (kůže a kožky)
Číslo KN 4301 (surové kožešiny)
Číslo KN 4501 (korek)
Čísla KN 5001 až 5003 (surové hedvábí a hedvábný odpad)
Čísla KN 5101 až 5103 (vlna a zvířecí chlupy)
Čísla KN 5201 až 5203 (surová bavlna, bavlněný odpad a bavlna mykaná nebo česaná)
Číslo KN 5301 (surový len)
Číslo KN 5302 (surové konopí)
PŘÍLOHA II
Potraviny a zemědělské produkty uvedené v článku 51
Zaručené tradiční speciality
a) |
hotová jídla, |
b) |
pivo, |
c) |
čokoláda a odvozené produkty, |
d) |
chléb, |
e) |
cukrářské výrobky a koláče, |
f) |
cukrovinky, |
g) |
sušenky a ostatní pekařské zboží, |
h) |
nápoje vyrobené z rostlinných výtažků, |
i) |
těstoviny, |
j) |
sůl, |
k) |
sodovky, |
l) |
korek. |
PŘÍLOHA III
Srovnávací tabulka týkající se klasifikace uvedená v článku 89
Stávající klasifikace produktů |
Čísla kombinované nomenklatury odpovídající stávající klasifikaci produktů |
Víno |
KN 2204 |
Lihoviny |
KN 2208 |
Třída 1.1 Čerstvé maso (a droby) |
KN 02 |
Třída 1.2 Masné výrobky (vařené, solené, uzené atd.) |
KN 16 |
Třída 1.3 Sýry |
KN 0406 |
Třída 1.4 Ostatní produkty živočišného původu (vejce, med, různé mléčné výrobky kromě másla atd.) |
KN 04 |
Třída 1.5 Oleje a tuky (máslo, margarín, olej atd.) |
KN 15 |
Třída 1.6 Ovoce, zelenina a obiloviny v nezměněném stavu nebo zpracované |
KN 07; KN 08; KN 10; KN 11; KN 20 |
Třída 1.7 Čerstvé ryby, měkkýši a korýši a výrobky z nich získané |
KN 03; KN 16 |
Třída 1.8 Ostatní produkty přílohy I Smlouvy (koření atd.) |
Třída 1.8 zahrnuje různá čísla kombinované nomenklatury |
Třída 2.1 Pivo |
KN 2203 |
Třída 2.2 Čokoláda a odvozené produkty |
KN 1806 |
Třída 2.3 Chléb, pečivo, cukrářské výrobky, cukrovinky, sušenky a ostatní pekařské zboží |
KN 1905 |
Třída 2.4 Nápoje na bázi rostlinných výtažků |
KN 2205 KN 2206 |
Třída 2.5 Těstoviny |
KN 1902 |
Třída 2.6 Sůl |
KN 2501 |
Třída 2.7 Přírodní klovatiny a pryskyřice |
KN 1301 |
Třída 2.8 Hořčičná pasta |
KN 2103 |
Třída 2.9 Seno |
KN 1214 90 |
Třída 2.10 Vonné silice |
KN 3301 |
Třída 2.11 Korek |
KN 4501 |
Třída 2.12 Košenila |
KN 3203 |
Třída 2.13 Květiny a okrasné rostliny |
KN 0602 KN 0603 KN 0604 |
Třída 2.14 Bavlna |
KN 5201 |
Třída 2.15 Vlna |
KN 5101 |
Třída 2.16 Proutí |
KN 1401 |
Třída 2.17 Třený len |
KN 5301 21 |
Třída 2.18 Useň |
KN 41 |
Třída 2.19 Kožešina |
KN 4301 |
Třída 2.20 Peří |
KN 0505 |
Třída 2.21 Aromatizovaná vína |
KN 2205 |
Třída 2.22 Ostatní alkoholické nápoje |
KN 2206 |
Třída 2.23 Včelí vosk |
KN 1521 90 |
PŘÍLOHA IV
Srovnávací tabulka
Toto nařízení |
Nařízení (EU) č. 1151/2012 |
Nařízení (EU) č. 1308/2013 |
Nařízení (EU) 2019/787 |
Článek 1 |
— |
— |
— |
Článek 2 |
Článek 3 |
Čl. 101 odst. 1 druhý pododstavec |
Čl. 3 odst. 6 a 7 |
Článek 3 |
— |
— |
— |
Článek 4 |
Články 1 a 4 |
— |
— |
Článek 5 |
Článek 2 |
Čl. 99 odst. 3 |
— |
Článek 6 |
— |
— |
— |
Článek 7 |
— |
— |
— |
Článek 8 |
— |
— |
— |
Článek 9 |
Článek 49 odst. 1 |
Článek 95 ve znění nařízení (EU) č. 1308/2013 platném 12. května 2024 |
Čl. 24 odst. 1, 2, 3 a 4 první pododstavec |
Článek 10 odst. 1 |
Článek 49 odst. 2 |
Článek 96 odst. 2 |
Čl. 24 odst. 5 první pododstavec |
Článek 10 odst. 2 |
Článek 8 odst. 1 |
Čl. 94 odst. 1 ve znění nařízení (EU) č. 1308/2013 platném 12. května 2024 |
Čl. 23 odst. 1 ve znění nařízení (EU) 2019/787 platném 12. května 2024 |
Článek 10 odst. 3 |
Článek 49 odst. 2 |
Čl. 96 odst. 3 první pododstavec |
Čl. 24 odst. 5 druhý pododstavec |
Čl. 10 odst. 4 a 5 |
Čl. 49 odst. 3 první pododstavec |
Čl. 96 odst. 3 druhý pododstavec |
Čl. 24 odst. 6 první pododstavec |
Článek 10 odst. 6 |
Článek 49 odst. 4 |
Čl. 96 odst. 5 první pododstavec |
Čl. 24 odst. 7 první pododstavec |
Článek 10 odst. 7 |
Článek 49 odst. 4 |
— |
Čl. 24 odst. 7 druhý a třetí pododstavec |
Článek 10 odst. 8 |
— |
— |
Čl. 24 odst. 4 třetí pododstavec |
Článek 11 |
Článek 9 |
— |
Článek 25 |
Článek 12 |
— |
— |
|
Článek 13 odst. 1 |
Čl. 8 odst. 2 a č. 49 odst. 4 první pododstavec |
Čl. 96 odst. 5 druhý a třetí pododstavec |
Čl. 23 odst. 2 ve znění nařízení (EU) 2019/787 platném 12. května 2024 a čl. 24 odst. 7 první a čtvrtý pododstavec |
Článek 13 odst. 2 |
Článek 8 odst. 1 |
— |
Čl. 23 odst. 1 ve znění nařízení (EU) 2019/787 platném 12. května 2024 |
Článek 13 odst. 3 |
— |
— |
— |
Článek 13 odst. 4 |
Článek 49 odst. 6 |
— |
Článek 24 odst. 9 |
Článek 13 odst. 5 |
Článek 49 odst. 7 |
— |
— |
Článek 14 |
— |
— |
— |
Článek 14 odst. 2 |
Článek 49 odst. 5 |
— |
Článek 24 odst. 8 |
Článek 14 odst. 3 |
— |
— |
Čl. 24 odst. 4 druhý pododstavec |
Článek 14 odst. 4 |
Čl. 50 odst. 1 třetí pododstavec |
Článek 97 odst. 1 |
Čl. 26 odst. 1 druhý pododstavec |
Čl. 15 odst. 1, 2 a 3 |
Článek 50 odst. 1 |
Článek 97 odst. 2 |
Čl. 26 odst. 1 první pododstavec |
Článek 15 odst. 4 |
Článek 50 odst. 2 |
Čl. 96 odst. 4 první pododstavec |
Článek 26 odst. 2 |
Článek 16 odst. 1 |
Článek 49 odst. 8 |
Článek 96 odst. 6 |
— |
Čl. 16 odst. 2, 3 a 4 |
Článek 50 odst. 3 |
Článek 97 odst. 3 |
— |
Článek 17 |
Článek 51 |
Článek 98 |
Článek 27 |
Článek 18 |
— |
— |
— |
Článek 19 |
Článek 10 |
— |
Článek 28 |
Článek 20 |
Článek 15 |
— |
Článek 29 |
Článek 21 odst. 1 |
Článek 52 odst. 1 |
Čl. 97 odst. 4 druhý pododstavec |
Článek 30 odst. 1 |
Čl. 21 odst. 2, 3 a 5 |
Čl. 52 odst. 2, 3 a 4 |
Čl. 99 odst. 1 a 2 |
Čl. 30 odst. 2, 3 a 4 |
Článek 21 odst. 4 |
— |
— |
— |
Článek 22 |
Článek 11 |
Článek 104 |
Článek 33 |
Článek 23 |
— |
— |
— |
Článek 24 |
Článek 53 |
Článek 105 |
Článek 31 |
Článek 25 |
Článek 54 |
Článek 106 |
Článek 32 |
Článek 26 |
Článek 13 |
Článek 103 |
Článek 21 |
Článek 27 |
— |
— |
-- |
Článek 28 odst. 1 |
Článek 6 odst. 1 |
Čl. 101 odst. 1 první pododstavec |
Čl. 35 odst. 1 první pododstavec |
Článek 28 odst. 2 |
Článek 41 odst. 2 |
Čl. 101 odst. 1 třetí pododstavec |
Čl. 35 odst. 2 druhý pododstavec |
Čl. 29 odst. 1 a 2 |
Článek 6 odst. 3 |
Čl. 100 odst. 1 a 2 |
Čl. 34 odst. 1 a 2 |
Čl. 29 odst. 3 a 4 |
— |
— |
— |
Článek 30 |
Článek 6 odst. 4 |
Článek 101 odst. 2 |
Článek 35 odst. 2 |
Čl. 31 odst. 1, 2 a 3 |
Článek 14 |
Článek 102 |
Článek 36 |
Článek 31 odst. 4 |
— |
— |
— |
Článek 31 odst. 5 |
Článek 12 odst. 5 |
— |
— |
Článek 32 |
Článek 45 |
— |
— |
Článek 33 |
— |
— |
— |
Článek 34 |
— |
— |
— |
Článek 35 |
— |
— |
— |
Článek 36 |
Čl. 12 odst. 1 a článek 46 |
— |
— |
Článek 37 odst. 1 |
Článek 44 |
— |
Článek 16 |
Článek 37 odst. 2 |
Článek 12 odst. 2 |
— |
— |
Článek 37 odst. 3 |
Článek 12 odst. 3 |
— |
— |
Článek 37 odst. 4 |
— |
— |
— |
Článek 37 odst. 5 |
— |
— |
— |
Článek 37 odst. 6 |
Článek 12 odst. 3 |
— |
— |
Článek 37 odst. 7 |
— |
— |
— |
Článek 37 odst. 8 |
— |
— |
— |
Článek 37 odst. 9 |
Článek 12 odst. 4 |
— |
— |
Článek 37 odst. 10 |
Článek 12 odst. 6 |
— |
— |
Článek 37 odst. 11 |
Článek 12 odst. 7 |
— |
— |
Článek 38 odst. 1 |
Článek 35 |
— |
— |
Článek 38 odst. 2 |
Článek 36 odst. 3 |
— |
— |
Článek 39 odst. 1 |
— |
— |
Článek 38 odst. 1 |
Článek 39 odst. 3 |
Článek 37 odst. 1 |
— |
Článek 38 odst. 2 |
Článek 39 odst. 4 |
Článek 37 odst. 2 |
— |
Článek 38 odst. 3 |
Článek 39 odst. 6 |
— |
— |
Čl. 38 odst. 2 druhý pododstavec |
Článek 39 odst. 7 |
— |
— |
Čl. 38 odst. 2 třetí pododstavec |
Článek 40 odst. 1 |
— |
— |
Čl. 38 odst. 4 první pododstavec |
Článek 40 odst. 2 |
Článek 37 odst. 3 |
— |
Čl. 38 odst. 4 druhý pododstavec |
Článek 41 |
Článek 39 |
— |
Článek 38 odst. 5 |
Článek 42 odst. 1 |
— |
— |
Čl. 39 odst. 2 druhý pododstavec |
Článek 42 odst. 2 |
— |
— |
Článek 39 odst. 1 |
Článek 42 odst. 3 |
Článek 13 odst. 3 |
— |
Čl. 39 odst. 2 první pododstavec |
Čl. 42 odst. 4 a 5 |
— |
— |
— |
Článek 43 |
— |
— |
— |
Článek 44 |
— |
— |
— |
Článek 45 |
— |
— |
— |
Článek 46 odst. 1 |
Článek 5 odst. 1 |
— |
— |
Článek 46 odst. 2 |
Článek 5 odst. 2 |
— |
— |
Článek 46 odst. 3 |
Článek 5 odst. 3 |
— |
— |
Článek 47 odst. 5 |
Čl. 5 odst. 4 druhý a třetí pododstavec |
— |
— |
Čl. 48 odst. 1 a 2 |
Článek 6 odst. 2 |
— |
— |
Článek 48 odst. 3 |
Článek 42 odst. 1 |
— |
— |
Článek 48 odst. 4 |
Článek 42 odst. 2 |
— |
— |
Článek 49 |
Článek 7 |
— |
— |
Článek 50 odst. 1 |
Čl. 8 odst. 1 písm. c) |
— |
— |
Článek 50 odst. 2 |
Čl. 49 odst. 7 druhý pododstavec |
— |
— |
Článek 51 |
Čl. 2 odst. 1 první pododstavec |
— |
— |
Článek 52 |
Článek 17 |
— |
— |
Článek 53 |
Článek 18 |
— |
— |
Článek 54 |
Článek 19 |
— |
— |
Článek 55 |
Článek 45 |
— |
— |
Článek 56 odst. 1 |
Článek 49 odst. 1 |
— |
— |
Článek 56 odst. 2 |
Článek 20 odst. 1 |
— |
— |
Článek 56 odst. 3 |
Čl. 49 odst. 2, 3 a 4 první pododstavec |
— |
— |
Článek 56 odst. 4 |
Čl. 49 odst. 4 druhý a třetí pododstavec |
— |
— |
Článek 57 odst. 1 |
Čl. 20 odst. 1 písm. b) a čl. 20 odst. 2 písm. a) |
— |
— |
Čl. 57 odst. 1 písm. a) |
Čl. 20 odst. 2 písm. b) |
— |
— |
Článek 57 odst. 3 |
Čl. 49 odst. 7 druhý pododstavec |
— |
— |
Článek 58 |
— |
— |
— |
Článek 59 |
Čl. 50 odst. 1 a 2 |
— |
— |
Článek 60 |
Článek 50 odst. 3 |
— |
— |
Článek 61 |
Článek 51 |
— |
— |
Článek 62 |
Článek 21 |
— |
— |
Článek 63 |
Článek 24a |
— |
— |
Článek 64 |
Článek 52 |
— |
— |
Článek 65 |
Článek 22 |
— |
— |
Článek 66 |
Článek 53 |
— |
— |
Článek 67 |
Článek 54 |
— |
— |
Článek 68 |
Článek 24 |
— |
— |
Článek 69 |
— |
— |
— |
Článek 70 |
Čl. 23 odst. 2, 3 a 4 |
— |
— |
Článek 71 odst. 1 |
Článek 23 odst. 1 |
— |
— |
Článek 71 odst. 2 |
Článek 46 odst. 1 |
— |
— |
Článek 72 odst. 1 |
Článek 36 odst. 3 |
— |
— |
Článek 72 odst. 6 |
Čl. 37 odst. 1 první pododstavec |
— |
— |
Čl. 72 odst. 7 první pododstavec |
Článek 37 odst. 2 |
— |
— |
Čl. 72 odst. 7 druhý pododstavec |
Čl. 37 odst. 1 druhý pododstavec |
— |
— |
Článek 72 odst. 9 |
Článek 37 odst. 3 |
— |
— |
Článek 73 |
Článek 39 |
— |
— |
Článek 74 |
— |
— |
— |
Článek 75 |
— |
— |
— |
Článek 76 |
— |
— |
— |
Článek 77 |
— |
— |
— |
Článek 78 |
Článek 27 |
— |
— |
Článek 79 |
Článek 28 |
— |
— |
Článek 80 |
Článek 29 |
— |
— |
Článek 81 |
Článek 30 |
— |
— |
Článek 82 |
Článek 31 |
— |
— |
Čl. 83 odst. 1, 2 a 3 |
Článek 33 |
— |
— |
Článek 83 odst. 4 |
Článek 34 |
— |
— |
Článek 84 |
— |
— |
— |
Článek 85 |
— |
— |
— |
Článek 86 |
— |
— |
— |
Článek 87 |
Článek 56 |
— |
— |
Článek 88 |
Článek 57 |
— |
— |
Článek 89 |
— |
— |
— |
Článek 90 |
— |
— |
— |
Článek 91 |
— |
— |
— |
Článek 92 |
— |
— |
— |
Článek 93 |
Článek 58 |
— |
— |
Článek 94 |
— |
— |
— |
Článek 95 |
— |
— |
— |
Článek 96 |
Článek 59 |
— |
— |
Příloha I |
Příloha I bod I |
— |
— |
Příloha II |
Příloha I bod II |
— |
— |
Příloha III |
— |
— |
— |
ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1143/oj
ISSN 1977-0626 (electronic edition)